(1)

V souladu s článkem 21 ve spojení s čl. 17 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (2) přezkoumala Komise žádost Německa ze dne 28. září 2017 o schválení změny technické dokumentace týkající se zeměpisného označení „Hamburger Kümmel“ chráněného podle nařízení (ES) č. 110/2008. Tato změna zahrnuje změnu názvu „Hamburger Kümmel“ na „Hamburger Kümmel“/„Hamburg’s Kümmel“.

(2)

Nařízení (EU) 2019/787, kterým se nahrazuje nařízení (ES) č. 110/2008, vstoupilo v platnost dne 25. května 2019. Podle čl. 49 odst. 1 uvedeného nařízení se kapitola III nařízení (ES) č. 110/2008 o zeměpisných označeních zrušuje s účinkem ode dne 8. června 2019. V souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2019/787 se technická dokumentace, která je součástí žádostí předložených podle nařízení (ES) č. 110/2008 přede dnem 8. června 2019, považuje za specifikaci produktu.

(3)

Komise dospěla k závěru, že žádost je v souladu s nařízením (ES) č. 110/2008, a zveřejnila žádost o změnu podle čl. 17 odst. 6 uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3) v souladu s čl. 50 odst. 4 prvním pododstavcem nařízení (EU) 2019/787.

(4)

Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 2019/787, musí být změna specifikace schválena podle čl. 30 odst. 2 uvedeného nařízení, které se použije obdobně, pokud jde o změny specifikace,

(1)

Žádost o zápis názvu „Cerise des coteaux du Ventoux“ předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Cerise des coteaux du Ventoux“ zapsán do rejstříku,

(1)

Dne 14. října 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu ethylenglykolu pocházejícího ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) a Království Saúdská Arábie (dále jen „Saúdská Arábie“) (dále společně jen „dotčené země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení antidumpingového řízení (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie.

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 31. srpna 2020 Výborem na obranu evropských výrobců ethylenglykolu (Defence Committee of European MEG Producers, dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví ethylenglykolu Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 buď písm. c), nebo d) nejsou splněny.

(4)

V tomto případě žadatel o evidenci dovozu nepožádal a Komise zjistila, že požadavky podle písmene d) nebyly splněny, jelikož kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, nedošlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Podle údajů Eurostatu se průměrný měsíční objem dovozu ethylenglykolu z dotčených zemí během prvních pěti měsíců po zahájení šetření (tj. od listopadu 2020 do března 2021) v porovnání s průměrným měsíčním objemem dovozu během období šetření snížil o 15 %. Podle stejných údajů pro jednotlivé země se dovoz z USA snížil o 30 % a dovoz ze Saúdské Arábie se snížil o 4%. Toto snížení souviselo s dočasným narušením 1) u společností v USA z důvodu extrémních povětrnostních událostí a 2) v Unii z důvodu zpomalení růstu poptávky v důsledku COVID-19. Komise proto během období předběžného poskytování informací dovoz celně neevidovala.

(5)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Navíc Komise výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány v dotčených zemích, známé dovozce, obchodníky a uživatele a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Slyšení bylo uspořádáno se společností Saudi Basic Industries Corporation (dále jen „společnost SABIC“), která se slyšení zúčastnila společně se společnostmi Arabian Petrochemical Company (dále jen „společnost Petrokemya“), Eastern Petrochemical Company (dále jen „společnost SHARQ“), Jubail United Petrochemical Company (dále jen „společnost United“), SABIC Italia S.r.l, SABIC Petrochemicals B.V., Saudi Kayan Petrochemical Company (dále jen „společnost Saudi Kayan“), Saudi Yanbu Petrochemical Company (dále jen „společnost Yanpet“) a Yanbu National Petrochemical Company (dále jen „společnost Yansab“).

(8)

Slyšení byla dále uspořádána se společností Arteco NV (dále jen „společnost Arteco“), skupinou Indorama, společností Oxyde Belgium BV (dále jen „společnost Oxyde“), společností Mitsubishi Corporation (dále jen „společnost Mitsubishi“), Výborem výrobců PET v Evropě (Committee of PET Manufacturers in Europe, dále jen „výbor CPME“) a společností HELM AG (dále jen „společnost Helm“).

(9)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od:

(10)

Společnost Mitsubishi ohledně posouzení dumpingu uvedla, že vzhledem k tomu, že při prodeji ethylenglykolu v Unii hrají významnou roli cenové indexy, měla by Komise prošetřit, zda nebyl údajný dumping místo vědomé obchodní politiky spíše způsoben prostými rozdíly v časovém vývoji indexů v Unii a mimo Unii. Smluvní ceny se sjednávají na základě jednání o slevách podle různých indexů a smlouvy mají obvyklou dobu trvání v délce jednoho nebo dvou roků. Výrobci, kteří sjednávají ceny u smlouvy uzavřené na dobu trvání v délce jednoho nebo dvou roků, nevědí do doby, než je smlouva uzavřena a ceny jsou stanoveny a zaplaceny, zda nakonec nevznikne cenový rozdíl mezi jejich smlouvami v Unii a mimo Unii.

(11)

Žadatel k těmto tvrzením uvedl, že byla nadsazena a nesprávně interpretována role použitého cenového ukazatele Unie. Tento ukazatel udává k danému okamžiku cenu v Unii, jež je výsledkem rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na základě většího počtu kupujících a prodávajících. Výrobci v Unii uvedení v podnětu tento ukazatel nemohou ovlivňovat ani s ním manipulovat, protože vystupují pouze na straně prodeje.

(12)

Žadatel v reakci na tvrzení připomněl, že dumping se zjišťuje pouhým objektivním srovnáním běžné hodnoty a vývozní ceny. Pojem úmyslu je pravidlům pro zjištění dumpingu cizí.

(13)

Z analýzy důkazů předložených žadatelem v souladu se zásadami uvedenými v článku 2 základního nařízení vyplynulo, že podnět obsahoval dostatečné důkazy o dumpingu na trhu EU.

(14)

Žadatel zejména předložil dostatečné důkazy o vývozní ceně a běžné hodnotě, které prokazují existenci významných dumpingových rozpětí. Údaje, na nichž byla běžná hodnota založena, byly podloženy dostatečnými důkazy, což potvrdila analýza útvarů Komise. Při analýze Komise týkající se dumpingu byly zohledněny nezbytné úpravy. Na základě spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo tedy zjištěno, že dumpingová rozpětí byla významná.

(15)

V tomto smyslu Komise souhlasí se žadatelem, že otázka úmyslu je uvedené právní analýze cizí.

(16)

Saúdská Arábie namítla, že žadatel nesprávně početně zjistil běžnou hodnotu ethylenglykolu vyrobeného v Saúdské Arábii na základě nákladových položek, které se Saúdské Arábie netýkají, a neprovedl spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny.

(17)

Saúdská Arábie dále uvedla, že při početním zjišťování běžné hodnoty žadatel nesprávně posoudil skutkové okolnosti, protože i) společnost SABIC nevyrábí ethylenglykol – výrobci ethylenglykolu jsou uvedeni v podnětu; ii) společnosti SABIC a Saudi Aramco nebyly během posuzovaného období v podnětu ve spojení a iii) saúdskoarabští výrobci ethylenglykolu nenakupují ethylen od společnosti Saudi Aramco.

(18)

Žadatel se navíc nijak nepokusil upravit náhradní hodnotu ethylenu použitou k početnímu zjištění běžné hodnoty tak, aby odpovídala skutečným výrobním nákladům v Saúdské Arábii.

(19)

Žadatel dále uvedl průměrnou cenu elektřiny ve výši 0,067 EUR/kWh, nicméně podle veřejně dostupného sazebníku činí cena elektřiny 0,043 EUR/kWh.

(20)

Všechna tato tvrzení zopakovala společnost SABIC ve svých připomínkách.

(21)

Připomíná se, že podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat takové informace, které jsou žadateli rozumně dostupné. V tomto ohledu je třeba mít na paměti, že z právně potvrzených důkazů požadovaných pro podání podnětu („dostatečný důkaz prima facie“) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v podnětu nejsou stejné jako množství a kvalita informací dostupných na konci šetření. Ve fázi podnětu není nutné, aby měl orgán provádějící šetření (v tomto případě Komise) k dispozici stejné důkazy o dumpingu a újmě (ve smyslu článků 2 a 3), které by byly nezbytné na podporu uložení prozatímního nebo konečného antidumpingového cla. Antidumpingové šetření je proces, v jehož průběhu se jistota ohledně toho, zda existují prvky nezbytné k přijetí opatření nebo k ukončení řízení, získává postupně. Není vyloučeno, že mezi fázemi, kdy je podán podnět a kdy je šetření ukončeno, dojde ke změnám. Nemá se však za to, že tyto změny mají dopad na celkový závěr, že spis vyžaduje šetření, neboť existují dostatečné důkazy o dumpingu působícím újmu.

(22)

V tomto smyslu a v kontextu prima facie použitelném při zahájení řízení byly poskytnuté informace o nákladech považovány za dostatečné a správné pro stanovení běžné hodnoty, a to na základě důkazů, které měl žadatel k dispozici.

(23)

Pokud jde o tvrzení Saudské Arábie týkající se skutečností obsažených v podnětu, Komise zdůrazňuje, že hlavní vstupní surovinou pro výrobu ethylenglykolu je ethylen a že žadatel správně poukázal na to, že dodavatelský řetězec ethylenu v Saúdské Arábii byl vertikálně integrovaný, a to i před akvizicí společnosti SABIC ze strany společnosti Saudi Aramco.

(24)

Zadruhé, srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny v podnětu nebylo podle Saúdské Arábie a společnosti SABIC spravedlivé, protože žadatel jej neprovedl na základě ceny ze závodu. Saúdská Arábie namítala, že žadatel s početně zjištěnou běžnou hodnotou, která jistě zahrnovala přímé prodejní náklady, srovnal vývozní cenu FOB, protože pouze odečetl odhadované náklady na přepravu od statistické hodnoty CIF.

(25)

Ohledně srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny Komise připomíná, že dumpingové rozpětí vypočítané v podnětu nemusí nezbytně odrážet přesnou úroveň dumpingu, která bude vypočítána v rámci šetření podle jednotlivých transakcí a jednotlivých typů.

(26)

Na základě dostupných informací však žadatel poskytl dostatečné důkazy o vývozní ceně a běžné hodnotě, které prokazují existenci dumpingu. Údaje, na nichž byla běžná hodnota založena, byly podloženy dostatečnými důkazy, což potvrdila analýza útvarů Komise, a při analýze Komise týkající se dumpingu byly zohledněny nezbytné úpravy.

(27)

Ve stejném duchu jako Saúdská Arábie a společnost SABIC vznesla námitky proti výpočtu výrobních nákladů ethylenglykolu v Saúdské Arábii popsanému v podnětu i společnost ExxonMobil, zejména ve vztahu k surovině ethylenu.

(28)

Tato společnost zdůraznila, že výrobní náklady ethylenu jsou primárně určeny typem vstupních surovin používaných u krakovací jednotky, přičemž náklady na tyto vstupní suroviny se mohou výrazně lišit.

(29)

Společný podnik společnosti ExxonMobil a společnosti SABIC, označený jako Saudi Yanbu Petrochemical Company (dále jen „společnost Yanpet“) nakupuje vstupní suroviny od společnosti Saudi Aramco. Žadatel však uvedl cenu ethylenu na asijském trhu, která není pro stanovení ceny ethylenu v Saúdské Arábii vhodná, neboť v Saúdské Arábii jsou náklady na výrobu ethylenu mnohem nižší než v Asii.

(30)

Krakovací jednotka společnosti Yanpet ve skutečnosti používá jako primární vstupní surovinu pro výrobu ethylenu ethan, zatímco krakovací jednotky v Asii a v Unii obecně používají naftu.

(31)

Podle společnosti ExxonMobil je proto tvrzení žadatele, že výrobní procesy jsou ve všech zemích podobné, zavádějící.

(32)

Výroba ethylenu z nafty je především obecně dražší než výroba z ethanu, takže výrobní náklady v Unii jsou ve srovnání se Saúdskou Arábií a také se Spojenými státy americkými vyšší, protože výroba v obou těchto zemích je primárně založena na ethanu coby výchozí surovině.

(33)

Použití asijské ceny navíc nezohledňuje odlišnou situaci integrovaného výrobce, který vyrábí jak ethylen, tak ethylenglykol, jako je tomu u společnosti Yanpet.

(34)

Komise uznala existenci rozdílů ve výrobě ethylenu, ale nedomnívala se, že by kvůli takovým rozdílům v nákladech na suroviny byla situace Unie a Saúdské Arábie radikálně odlišná a nesrovnatelná.

(35)

Komise měla tudíž za to, že žadatel vzhledem k informacím, které měl k dispozici, předložil dostatečné důkazy o existenci dumpingu, které odůvodňují zahájení šetření.

(36)

Společnost SABIC a zastoupení Království Saúdská Arábie uvedly, že žádosti o důvěrné zacházení byly v podnětu nedůvodné, například ohledně celkové spotřeby ethylenglykolu v Unii a makroekonomických ukazatelů, které vycházely z údajů dvanácti výrobců ethylenglykolu v Unii. Společnost SABIC a zastoupení Království Saúdská Arábie dále tvrdily, že žadatel neposkytl shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě informací, se kterými se zachází jako s důvěrnými informacemi, například u informací týkajících se závislého trhu. Dále namítaly, že omezený přístup k informacím poskytnutým žadatelem a neprosazování jasných pravidel týkajících se zacházení s důvěrnými informacemi ze strany Komise narušuje právo Saúdské Arábie na obhajobu.

(37)

Komise měla za to, že znění podnětu určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a smysluplné shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly uplatnit své právo na obhajobu v průběhu řízení. Článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 antidumpingové dohody WTO připouští ochranu důvěrných údajů v případech, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informace nebo osobu, od níž byly tyto informace získány. Do těchto kategorií spadají informace poskytnuté jako důvěrné a obsažené v přílohách podnětu s omezeným přístupem. Žadatel každopádně v tomto ohledu poskytl další informace.

(38)

Zastoupení Království Saúdská Arábie zpochybnilo zahrnutí dovozu do Spojeného království do podnětu a do předmětu šetření.

(39)

Spojené království vystoupilo dne 31. ledna 2020 z Unie. Unie a Spojené království se společně dohodly na přechodném období, během něhož Spojené království nadále podléhalo právu Unie a které skončilo dne 31. prosince 2020 (3). Podnět vycházel z údajů pro 28 členských států EU, neboť byl podán před uplynutím přechodného období. Od 1. ledna 2021 společnosti a sdružení ze Spojeného království již nejsou v řízeních ve věcech ochrany obchodu považovány za zúčastněné strany. Šetření bylo proto provedeno v rámci 27 členských států EU.

(40)

Podle společnosti SABIC se různí názory na spolehlivost stálého výpočtu a celkovou reprezentativnost žadatelů. Společnost SABIC v tomto ohledu tvrdila, že jeden z žadatelů trvale dovážel ethylenglykol ze Saúdské Arábie, a proto neměl být v podnětu zahrnut. Navíc jedna společnost ve spojení s podporujícím výrobcem v Unii rovněž dovážela ethylenglykol ze Saúdské Arábie, a pokud tedy tyto společnosti utrpěly újmu, byla to újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo. Společnost SABIC dále tvrdila, že jiný výrobce ethylenglykolu oslovil společnost SABIC s cílem uvést na trh Unie ethylenglykol ze Saúdské Arábie. Společnost SABIC dále uvedla, že společnosti BASF SE a Ineos Lavera nepatřily mezi žadatele a že nízký počet výrobců v Unii, kteří představovali žadatele, podkopával jejich reprezentativnost. Společnost SABIC rovněž tvrdila, že by Komise měla prošetřit důvod, na základě kterého nebyla společnost IQOXE zahrnuta do podnětu, aby se zaručilo, že k nezahrnutí společnosti IQOXE nedošlo z jiných důvodů než z důvodu nehody, ke které došlo v lednu 2020. Společnost Oxyde rovněž upozornila na nedostatečnou spolupráci ze strany ostatních výrobců v Unii.

(41)

Komise připomíná, že v rámci přezkumu byli před zahájením řízení kontaktováni všichni výrobci v Unii uvedení v podnětu a jinak známí Komisi, aby vyjádřili svou podporu podnětu nebo nesouhlas s ním. Tento výpočet byl založen na množství vyrobeného ethylenglykolu uvedeného v jednotlivých prohlášeních těchto výrobců a sdružení výrobců a na informacích obsažených v podnětu, který rovněž zahrnuje informace o celkové výrobě v Unii. V počáteční fázi Komise proto dospěla k závěru, že podmínky podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení byly splněny.

(42)

V souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 základního nařízení mohou být výrobci, kteří jsou ve spojení s vývozci nebo dovozci a/nebo sami dovážejí výrobek označený za dumpingový, vyloučeni z výrobního odvětví Unie, pokud na základě tohoto vztahu s vývozci nebo dovozci dumpingového výrobku a/nebo dovozu jednají jiným způsobem než výrobci, kteří nejsou ve spojení. V rámci analýzy před zahájením řízení nebyl zjištěn žádný důvod k vyloučení kteréhokoli z žádajících výrobců z definice výrobního odvětví Unie. Komise navíc tento aspekt posuzovala i během šetření, jak je uvedeno ve 126. až 131. bodě odůvodnění. Tvrzení, že společnosti BASF SE a Ineos Lavera nebyly zahrnuty do podnětu, je podle Komise z faktického hlediska chybné. Tito dva výrobci jsou v podnětu zahrnuti, konkrétně jsou uvedeni v příloze A-1 znění podnětu, které nemá důvěrnou povahu.

(43)

Společnost SABIC a zastoupení Saúdské Arábie tvrdily, že neexistují žádné faktické ani právní důvody pro souhrnné posouzení dovozu ze Saúdské Arábie a USA, když každý z těchto dovozů byl ovlivněn odlišnou dynamikou, měl odlišný vývoj v Unii a dovozní cena ze Saúdské Arábie nepředstavovala ve srovnání s cenami Unie cenové podbízení, zatímco u dovozu z USA tomu tak bylo.

(44)

Po provedení příslušné analýzy Komise zjistila, že podmínky pro souhrnné posouzení dotčených zemí ve fázi podnětu byly na základě dostupných informací a statistik splněny. Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí jsou vyšší než nepatrná. Z dostupných oficiálních statistických údajů o dovozu vyplývá, že dumpingový dovoz nebyl z hlediska objemů pro všechny dotčené země zanedbatelný (byl vyšší než nepatrný). Ethylenglykol je navíc komoditou a konkurence mezi výrobky dováženými ze Saúdské Arábie a USA a výrobky výrobního odvětví Unie je stejná a zakládá se výlučně na ceně bez ohledu na prodejní kanály. To, že podnět neuvádí existenci cenového podbízení ze strany dovozu ze Saúdské Arábie, neznamená, že tento dovoz nemá na ceny žádný dopad. V počáteční fázi Komise proto dospěla k závěru, že podmínky podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení byly splněny.

(45)

Společnost SABIC a zastoupení Saúdské Arábie tvrdily, že žadatel újmu objektivně neposoudil podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení a existence podstatné újmy nebyla podložena žádnými věcnými informacemi. Posouzení existence újmy a příčinné souvislosti na základě srovnání údajů za různá období, tj. leden–prosinec 2017, 2018 a 2019 a duben 2019 – březen 2020, situaci nijak přesně ani objektivně nevykreslilo, jelikož se rok 2019 a období šetření do značné míry překrývají. Místo toho se měly za účelem posouzení existence újmy a příčinné souvislosti posoudit údaje za období duben–březen 2016/2017, 2017/2018, 2018/2019 a 2019/2020. Dále namítaly, že srovnání bylo zkresleno sezónní a cyklickou povahou prodeje ethylenglykolu. Rovněž tvrdily, že z makroekonomických údajů poskytnutých žadatelem pro domácí výrobní odvětví jako celek vyplývá, že si domácí výrobní odvětví v posuzovaném období vedlo dobře, zatímco mikroekonomické ukazatele, které se týkaly pouze žadatele, vykazovaly ve srovnání s ostatními výrobci ethylenglykolu v Unii nedostatečné výsledky, což rovněž podle nich zpochybňovalo reprezentativnost samotného žadatele. Vedle toho namítaly, že žadatel nepředložil žádné důkazy o tom, že jeho ziskovost klesla z důvodu tlaku ze strany dovozu, který ve srovnání s náklady na suroviny zapříčinil rychlejší pokles cen. Společnost SABIC rovněž tvrdila, že žadatel neposkytl přesný obraz situace, protože vypočítal pouze ziskovost z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a nijak řádně neodůvodnil vyloučení závislého trhu ze spotřeby v Unii. Společnost SABIC dále bez předložení důkazů namítala, že vysoká zisková rozpětí, která výrobní odvětví Unie zaznamenalo v letech 2017 a 2018 u prodeje na domácím trhu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, mohla být zapříčiněna kartelem, který existoval do roku 2017. Proto by nebylo vhodné použít pro analýzu prodeje pod cenou ziskové rozpětí ve výši 18 %, jelikož je tato ziskovost založena na údajích z roku 2016, kdy byl tento kartel nejintenzivnější. Zastoupení Království Saúdská Arábie rovněž tvrdilo, že výpočet rozpětí prodeje pod cenou na základě zisku, který zjevně není založen na přiměřené ziskovosti, vzbuzuje pochybnosti.

(46)

Na úvod je třeba připomenout, že zjištění podstatné újmy prima facie vyžaduje, aby byly mimo jiné posouzeny příslušné činitele popsané v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. Ustanovení čl. 3 odst. 5 základního nařízení uvádí, že výčet činitelů není vyčerpávající a žádné z těchto kritérií není nezbytně rozhodující. Pro stanovení podstatné újmy prima facie proto nemusí na zhoršení poukazovat všechny činitele. Existence dalších činitelů, které mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, nadto neznamená, že účinek dumpingového dovozu není pro toto odvětví významný.

(47)

Z konkrétní analýzy újmy na základě podnětu provedené Komisí vyplynulo, že byly k dispozici dostatečné důkazy o zvýšeném pronikání dovozu ze Saúdské Arábie a USA na trh Unie (v absolutních i relativních hodnotách) za ceny, které (v případě dovozu z USA) v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představují cenové podbízení a prodej značně pod cenou. To zjevně mělo dopad působící podstatnou újmu, pokud jde o stav výrobního odvětví Unie, jenž se projevil například snížením výroby, prodeje a podílu na trhu, zhoršením finančních výsledků nebo výší cen účtovaných výrobním odvětvím Unie. Ohledně tvrzení týkajícího se posuzovaného období a období šetření Komise uvádí, že je běžným postupem zvolit období šetření v délce jednoho roku a předchozích tří kalendářních let, a to i ve fázi podnětu. K tvrzení společnosti SABIC týkajícímu se závislého prodeje uvádí, že žadatel k závislému prodeji předložil důkazy. V důsledku toho bylo provedeno posouzení celého trhu a v případě některých aspektů analýzy újmy se zaměřením na volný trh. Následnou analýzou informací, které měla Komise k dispozici, bylo mimo jiné zjištěno oddělení volných a závislých trhů. Ohledně tvrzení, že výpočet ziskovosti prodeje pod cenou nebyl přesný, protože byl založen na nepřiměřeném ziskovém rozpětí, je třeba poznamenat, že Komisi postačovaly důkazy o prodeji pod cenou předložené žadatelem a považovaly je za dostatečné důkazy prima facie.

(48)

Společnost Mitsubishi tvrdila, že rok 2017 mohl být pro výrobní odvětví Unie výjimečným rokem, a z tohoto důvodu nemohl být tento rok vhodným referenčním rokem pro posouzení újmy a posuzované období uvedené v podnětu mělo být prodlouženo o dřívější roky. Dále namítala, že používání jednoletých až dvouletých smluv v tomto odvětví by mohlo rovněž vyžadovat posouzení za delší období. Podle společnosti Mitsubishi podnět prokázal, že během období šetření nedošlo u dovozu z USA a Saúdské Arábie k žádnému cenovému podbízení na souhrnné úrovni a že v tomto případě byl obzvláště důležitý požadavek na předložení důkazů o podstatném cenovém podbízení, jelikož většina prodeje se realizuje na základě smluv, které jsou uzavírány obvykle na dobu trvání jednoho roku nebo dvou let. Podle Komise žádné z tvrzení společnosti Mitsubishi nevyvracelo závěr, že jsou k dispozici dostatečné důkazy pro zahájení antidumpingového řízení. Nebyla zjištěna žádná výjimečná událost, která by odůvodňovala prodloužení posuzovaného období o období před 1. lednem 2017. Posuzované období umožňuje zohlednit specifické rysy jednoletých či dvouletých smluv. V podnětu byly skutečně obsaženy dostatečné důkazy o tom, že dumpingový dovoz měl dopad působící podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie, přičemž Komisi postačovaly důkazy o cenovém podbízení předložené žadatelem – stejně jako důkazy o stlačení cen a prodeji za ceny nižší než náklady výrobního odvětví Unie.

(49)

Společnost SABIC a zastoupení Království Saúdská Arábie tvrdily, že žadatel neprokázal existenci příčinné souvislosti podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení, jelikož posuzoval pouze cenové účinky, a nikoli vzájemnou souvislost mezi objemem dovozu ze Saúdské Arábie a z USA. Dále tvrdily, že objem dovozu ethylenglykolu ze Saúdské Arábie se v posuzovaném období snížil a že ceny dovozu ze Saúdské Arábie nemohly žadatele nepříznivě ovlivnit, protože nedošlo k žádnému cenovému podbízení.

(50)

Žadatel analyzoval účinek objemů souhrnně, protože v dané fázi byly splněny podmínky uvedené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Na existenci příčinné souvislosti přesvědčivě poukazuje souběh zhoršení situace výrobního odvětví Unie a intenzivnějšího pronikání dumpingového dovozu na trh Unie. Neexistence cenového podbízení neznamená, že vývozní ceny nemohly způsobit újmu, přičemž ceny výrobního odvětví Unie byly výsledkem silného cenového tlaku vyvíjeného ze strany levného dumpingového dovozu. Rozhodujícím činitelem pro zjištění újmy a příčinné souvislosti je skutečnost, že výrobci v Unii neměli jinou možnost než snížit své prodejní ceny, aby si udrželi svůj podíl na trhu a zachovali přiměřenou úroveň výroby. Situaci výrobního odvětví Unie navíc zhoršila skutečnost, že dumpingový dovoz byl prodáván na otevřeném a transparentním trhu, na kterém byly ceny dobře známy, což nutilo výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny, pokud chtělo zamezit ztrátě podílu na trhu.

(51)

Společnost SABIC a zastoupení Království Saúdská Arábie tvrdily, že žadatel neposuzoval jiné příčiny újmy, například účinky kartelu uzavřeného s odběrateli ethylenu, který trval nejméně do března 2017 a jehož účinky pravděpodobně působily i poté. Společnost SABIC zdůraznila další činitele, jako je i) nekonkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, neboť průměrné výrobní náklady v Unii byly vyšší než na Středním východě a v Severní Americe; ii) klesající podíl ethylenoxidu použitého k výrobě ethylenglykolu ve prospěch jiných derivátů ethylenoxidu; iii) nárůst dovozu polyethylentereftalátu (dále jen „PET“), který měl přímý dopad na spotřebu ethylenglykolu; iv) újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, a to vlivem dovozu ethylenglykolu ze Saúdské Arábie. Tvrdila proto, že tím, že žadatel neuvedl výše uvedené další známé příčiny újmy a neprovedl analýzu nepřičtení újmy, nesplnil požadavky stanovené v čl. 3 odst. 7 základního nařízení. Společnost Mitsubishi dále tvrdila, že údajnou újmu lze spíše než údajnému dumpingu přičíst i) celosvětovému stlačení cen ethylenglykolu; ii) nedostatečné konkurenceschopnosti výrobního odvětví Unie. Rovněž namítala, že výrobci v Unii, kteří nevystupují jako žadatelé, dosáhli lepších výsledků než výrobci v Unii, kteří jako žadatelé vystupují, a jejich výsledky se zlepšují.

(52)

Analýza Komise potvrdila, že žádný z uvedených prvků, ať již věcně správných, či nikoli, nevyvrací závěr, že existují dostatečné důkazy pro zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o skutečnost, že dumpingový dovoz měl na stav výrobního odvětví Unie dopad působící podstatnou újmu.

(53)

Sdružení CIRFS tvrdilo, že v podnětu měly být zahrnuty negativní důsledky pandemie COVID-19 jako činitele působícího újmu v roce 2020, přičemž nesprávně uvedlo, že období šetření v podnětu zahrnovalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020.

(54)

Období šetření uvedené v podnětu ve skutečnosti zahrnovalo období od 1. dubna 2019 do 31. března 2020, a proto by výrobní odvětví Unie pocítilo jakýkoli dopad pandemie COVID-19 až po skončení období šetření.

(55)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že žadatel předložil dostatečné důkazy o existenci dumpingu, způsobené újmě a příčinné souvislosti, čímž splnil požadavky stanovené v článku 5.2 antidumpingové dohody WTO a čl. 5 odst. 2 základního nařízení. Podnět proto splňoval požadavky na zahájení řízení.

(56)

Komise zvážila všechny další podstatné připomínky a zabývala se jimi v níže uvedených oddílech.

(57)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(58)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii nahlášeného ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou stavu před zahájením řízení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, z nichž dva byli ve spojení. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 64,1 % celkové výroby v Unii a 65 % celkového prodeje v Unii. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl proto potvrzen.

(59)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(60)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(61)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce ve Spojených státech amerických, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Spojených států amerických, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(62)

Požadované informace poskytlo pět vyvážejících výrobců ve Spojených státech amerických, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly během období šetření přibližně 55 % dovozu ze Spojených států amerických do Unie čítající 27 členských států. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány ve Spojených státech amerických. Nebyly obdrženy žádné připomínky a vzorek byl potvrzen.

(63)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Saúdské Arábii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Saúdské Arábie, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(64)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři výrobci v Saúdské Arábii. Jeden z nich však během období šetření neoznámil žádný vývoz, zatímco zbylí tři jsou ve spojení, protože dva z nich vyrábějí v Saúdské Arábii prostřednictvím dohody o společném podniku uzavřené s třetím výrobcem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise rozhodla upustit od výběru vzorku vyvážejících výrobců v Saúdské Arábii.

(65)

Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a vyvážející výrobce byly zpřístupněny na internetu (4) v den zahájení řízení.

(66)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení (Helm a Oxyde), sedmi uživatelů (Arteco, Indorama Group, Neo Group, Novapet, PlastiVerd, Selenis, SIR Industriale) a osmi vyvážejících výrobců (Lotte Chemical Louisiana LLC, MEGlobal Americas Inc, Saudi Kayan petrochemical company, Yanbu National Petrochemical Company, Eastern Petrochemical Company, Saudi Yanbu Petrochemical Company, Arabian Petrochemical Company, Jubail United Petrochemical Company).

(67)

Komise si vyžádala a podrobila křížové kontrole všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (5) Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech společností zařazených do vzorku a spolupracujících uživatelů. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku u informací poskytnutých těmito společnostmi prostřednictvím videokonference:

výrobci v Unii:

vyvážející výrobci ve Spojených státech amerických:

obchodníci, dovozci a zpracovatelé ve spojení:

vyvážející výrobci v Saúdské Arábii:

obchodníci ve spojení vyvážejících výrobců v Saúdské Arábii

obchodníci, dovozci a zpracovatelé ve spojení:

(68)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(69)

Výbor CPME tvrdil, že období šetření zvolené Komisí nezahrnovalo období bezprostředně předcházející zahájení šetření, jak požaduje čl. 6 odst. 1 základního nařízení. Namítal, že vzhledem k tomu, že šetření bylo zahájeno dne 14. října 2020, mělo být do období šetření zahrnuto období červenec–září 2020. Dále uvedl, že období od ledna 2020 do června 2020 zahrnuté do období šetření bylo zkresleno účinky pandemie COVID-19. Výbor CPME se proto domníval, že by Komise měla pro účely posouzení újmy a zájmu Unie shromažďovat údaje z doby následující po období šetření.

(70)

Komise má při výběru období šetření prostor pro uvážení. Období zvolené v tomto případě má dvojí výhodu. Nejen že bezprostředně předchází dni zahájení řízení, ale je i založeno na pololetním období, které usnadňuje spolupráci poskytovanou společnostmi, a tím zajišťuje přesnost a přiměřenost zjištění. Dopady pandemie COVID-19 jsou analyzovány v rámci posuzování příčinné souvislosti a činitelů, které mohou příčinnou souvislost zmírňovat. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(71)

Dotčeným výrobkem je ethylenglykol (v současnosti pod číslem ES 203-473-3) pocházející ze Spojených států amerických a z Království Saúdská Arábie, v současnosti kódu KN ex 2905 31 00 (kód TARIC 2905310010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(72)

Ethylenglykol je také označován jako ethandiol a ethan-1,2-diol.

(73)

Ethylenglykol se vyrábí z různých vstupních surovin (ethan, propan, LNG, butan), ze kterých vzniká ethylen. Ethylen se poté smísí s kyslíkem za vzniku ethylenoxidu a následně s vodou za vzniku ethylenglykolu.

(74)

Ethylenglykol je komodita, která je komerčně dostupná ve dvou různých kvalitách: v kvalitě vlákno a technické kvalitě. Ethylenglykol v kvalitě vlákno je vysoce čistý (99,9 %), zatímco technická kvalita se vyznačuje nižší úrovní čistoty.

(75)

Ethylenglykol v kvalitě vlákno se převážně používá při výrobě PET, polyesterových vláken, pryskyřic a fólií. Ethylenglykol v technické kvalitě se používá hlavně v automobilovém průmyslu jako nemrznoucí směs. Ethylenglykol se dále používá jako činidlo pro přenos tepla, rozmrazovací kapalina, povrchová vrstva, nenasycené polyesterové pryskyřice, polyesterpolyoly a k dehydrogenaci zemního plynu.

(76)

Šetření ukázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití:

(77)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(78)

Společnost SABIC namítala, že definice výrobku byla příliš široká, a žádala o vyloučení „ethylenglykolu, který neodpovídá technickým specifikacím“ z šetření, přičemž tvrdila, že tento výrobek není srovnatelný s ethylenglykolem nejvyšší kvality („který odpovídá technickým specifikacím“) a nekonkuruje mu. Společnost SABIC dále tvrdila, že pokud se Komise rozhodne ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím, z předmětu šetření nevyloučit, měla by změnit kontrolní číslo výrobku („PCN“) tak, aby zahrnovalo i ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím.

(79)

Ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím, není jiným typem výrobku. Jedná se o ethylenglykol nižší kvality v důsledku okysličování, ke kterému došlo nedopatřením během přepravy. Výrobci ethylenglykolu tento výrobek nevyrábí cíleně. Podle míry snížení kvality lze ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím, buď zlikvidovat, nebo smíchat s ethylenglykolem nejvyšší kvality a použít jej například jako chladicí kapalinu pro automobilový průmysl. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a číslo PCN nebylo třeba měnit.

(80)

Na vyvážející výrobce v Saúdské Arábii se výběr vzorku nepoužil. Jediná skupina společností SABIC zahrnuje šest výrobních subjektů, z nichž každý byl ohledně výrobních nákladů prověřen samostatně. Pro domácí trh vyráběl pouze jeden z těchto šesti výrobních subjektů, a proto byly při výpočtu běžné hodnoty použity jeho výrobní náklady. Domácí prodej i vývoz do Unie však byly přezkoumány na úrovni skupiny společností.

(81)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje skupiny vyvážejících výrobců reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(82)

Vzhledem k tomu, že na domácím trhu se prodával a do Unie se vyvážel pouze jeden typ výrobku, Komise nemusela prověřovat reprezentativnost na úrovni typu výrobku.

(83)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(84)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně na domácím trhu bez ohledu na to, zda uvedený prodej je, či není ziskový, pokud:

(85)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje během období šetření.

(86)

Běžná hodnota je skutečná cena na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje na domácím trhu během období šetření, pokud:

(87)

Spolupracující vyvážející výrobci nakupují pro výrobu ethylenglykolu vstupní suroviny, zejména propan, od společnosti ve spojení, státního podniku Saudi Aramco, monopolního dodavatele v zemi.

(88)

Společnost SABIC byla vlastněna vládním subjektem KSA Public Investment Fund (dále jen „společnost PIF“), a to až do konce června 2020, kdy její 70% podíl koupila společnost Saudi Aramco. Vláda Saúdské Arábie vlastní 95,8% podíl ve společnosti Saudi Aramco a předseda společnosti Aramco od roku 2016, J. E. Jásir O. Ar-Rumajján, je rovněž od roku 2015 členem správní rady a ředitelem společnosti PIF. Tyto dvě společnosti jsou tudíž považovány za společnosti ve spojení, protože vláda je jejich společným akcionářem a protože J. E. Jásir O. Ar-Rumajján je funkcionářem/ředitelem obou společností.

(89)

Vzhledem k tomuto spojení nelze nákupy vstupních surovin pokládat za nákupy v běžném obchodním styku, a nelze je tedy použít k určení běžné hodnoty. Konkrétně v případě propanu (vstupní suroviny používané k výrobě ethylenu a následně ethylenglykolu) vláda ceny stanovuje s ohledem na činnost svých společností ve spojení. Ceny jsou proto přímo ovlivněny tímto spojením podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(90)

Komise tedy nákupy vstupních surovin podrobně prověřila a pro výpočet běžné hodnoty použila níže popsanou metodu. Společnost SABIC nakupuje propan od společnosti Saudi Aramco za státní pevnou cenu, která je o 20 % nižší než japonská cena propanu (6).

(91)

Ustanovení čl. 2 odst. 5 stanoví, že pokud náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku nejsou přiměřeně odráženy v záznamech dané strany, upraví se nebo se stanoví na základě nákladů jiných výrobců nebo vývozců v téže zemi, nebo pokud takové informace nejsou k dispozici nebo je nelze použít, na jakémkoli jiném přijatelném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů.

(92)

Komise zjistila, že náklady na vstupní surovinu propan nebyly v záznamech společnosti SABIC přiměřeně zohledněny, jelikož je tato společnost ve spojení s dodavatelem. Provedla proto úpravu nákladů na propan tak, že zvýšila cenu zaplacenou společností SABIC společnosti Saudi Aramco s cílem odstranit 20% slevu, aby u ceny dosáhla úrovně referenční hodnoty používané vládou Saúdské Arábie.

(93)

Na základě úprav nákladů na propan upravila Komise náklady na ethylen použité společností SABIC v nákladech na výrobu ethylenglykolu.

(94)

Analýza domácího prodeje po provedení úprav výrobních nákladů ukázala, že méně než 80 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážený průměr prodejní ceny byl nižší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(95)

Ethylenglykol vyvážený do Unie ze Saúdské Arábie vyrábělo šest vyvážejících výrobců, z nichž dva jsou společné podniky se společnostmi ExxonMobil a SPDC (společnost ve spojení se společností Mitsubishi Corporation). Ethylenglykol se poté vyváží prostřednictvím tří různých sítí propojených obchodníků a dovozců v Unii: jedna pro společnost SABIC, jedna pro společnost ExxonMobil a jedna pro společnost SPDC.

(96)

Vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(97)

Ohledně ziskového rozpětí se Komise z důvodu zachování důvěrnosti údajů spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, rozhodla prozatímně použít ziskové rozpětí použité v předchozím řízení týkajícím se jiného chemického výrobku vyráběného podobným výrobním odvětvím a dováženého za podobných okolností, a to ziskové rozpětí ve výši 6,89 % (7) stanovené v nedávném šetření týkajícím se polyvinylalkoholů. V této fázi je toto ziskové rozpětí nejobjektivnějším dostupným základem pro účel dosažení uspokojivého odhadu tržní vývozní ceny.

(98)

V průběhu šetření žadatel předložil dokumenty, na základě kterých měl důvod se domnívat, že společnosti Lotte a Mitsubishi mezi sebou uzavřely určitou formu spolupráce nebo kompenzační ujednání týkající se distribuce a prodeje ethylenglykolu, a to i v Unii. Žadatel proto uvedl, že v případech, kdy se vývozní cena jeví jako nespolehlivá z důvodu uzavřené spolupráce nebo kompenzačního ujednání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou, lze vývozní cenu početně zjistit na základě ceny, za kterou se dovážené výrobky poprvé dále prodají nezávislému kupujícímu.

(99)

Společnost Lotte jednoznačně popřela, že by ohledně distribuce a prodeje ethylenglykolu, a to i v Unii, uzavřela spolupráci se společností Mitsubishi. Informace poskytnuté žadatelem byly zastaralé a týkaly se roku 2015, ve kterém mezi společnostmi Lotte a Mitsubishi probíhala jednání o možném založení společného podniku, ke kterému však nedošlo. Společnosti Lotte a Mitsubishi tedy nejsou ve spojení.

(100)

Společnost Mitsubishi namítala, že informace poskytnuté žadatelem jsou zastaralé a že není pro účely základního nařízení ve spojení se společností Lotte. Doplnila, že mezi společnostmi Mitsubishi Corporation a Lotte nebyla uzavřena žádná kompenzační ujednání, na základě kterých by měly být vývozní prodejní ceny ethylenglykolu společnosti Lotte stanovené pro společnost Mitsubishi pokládány za ceny, k nimž došlo v běžném obchodním styku.

(101)

Vzhledem k časovému rámci šetření nemohla Komise tyto připomínky v této fázi plně přezkoumat a bude se touto záležitostí dále zabývat pro účely konečného zjištění, a to i z hlediska přípustnosti.

(102)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(103)

Pokud to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na tuzemské pojištění, přepravu v Saúdské Arábii, provizi, manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje v Saúdské Arábii, náklady na námořní přepravu, námořní pojištění, clo v EU, úvěrové náklady, náklady na technickou pomoc, bankovní poplatky, slevy na konci roku a jiné finanční podpory.

(104)

Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(105)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Saúdské Arábii stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu ze Saúdské Arábie během období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(106)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření okolo 100 % celkového dovozu. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na úrovni společnosti s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(107)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(108)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.

(109)

Vzhledem k tomu, že na domácím trhu se prodával a do Unie se vyvážel pouze jeden typ výrobku, Komise nemusela prověřovat reprezentativnost na úrovni typu výrobku.

(110)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(111)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně na domácím trhu bez ohledu na to, zda uvedený prodej je, či není ziskový, pokud:

(112)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje během období šetření.

(113)

Běžná hodnota je skutečná cena na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(114)

Na základě rozdělení nákladů historicky používaného danou společností analýza domácího prodeje ukázala, že méně než 80 % veškerého domácího prodeje společnosti Lotte Chemicals Louisiana LLC bylo ziskových že vážený průměr prodejní ceny byl nižší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(115)

U společnosti MEGlobal Americas Inc bylo méně než 80 % veškerého domácího prodeje ziskových a vážený průměr prodejní ceny byl vyšší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(116)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(117)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(118)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která vystupovala jako dovozce ve Švýcarsku, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk. U dosaženého zisku bylo použito stejné ziskové rozpětí, jaké je popsáno v oddíle Vývozní cena u Saúdské Arábie.

(119)

U společnosti MEGlobal Americas se část jejího prodeje od jejího dovozce ve spojení v Unii uskutečnila odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a proto byla použita metodika uvedená v oddíle 3.2.3 výše.

(120)

Část jejího prodeje od jejího dovozce ve spojení v Unii však byla určena zpracovateli ethylenglykolu ve spojení, který následně vyrobil odlišný výrobek (PET) určený k prodeji dalším stranám. Tento zpracovatel ve spojení při šetření spolupracoval a poskytl požadované údaje.

(121)

Vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení nebyla k dispozici cena při dalším prodeji, stanovila Komise vývozní cenu na „jakémkoli jiném přiměřeném základě“, tj. struktuře nákladů na PET.

(122)

Takto stanovená cena ethylenglykolu byla následně vzhledem k přítomnosti dovozce ve spojení použita k výpočtu vývozní ceny pomocí metodiky v oddíle 3.2.3 výše.

(123)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(124)

Pokud to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na manipulaci a nakládku, přepravu ve vyvážející zemi, námořní přepravu, námořní pojištění, clo a další dovozní poplatky, náklady na přepravu v Unii, úvěrové náklady a náklady na tuzemské pojištění.

(125)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(126)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí podle čl. 2 odst. 12, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činí:

(127)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vypočetla v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(128)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 13,5 %.

(129)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v USA stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z USA během období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(130)

V tomto případě vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření asi 59 % celkového dovozu. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni rozpětí stanoveného pro největší reprezentativní skupinu transakcí na odběratele provedených spolupracujícím vyvážejícím výrobcem s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(131)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(132)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo dvanáct výrobců nebo devět skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(133)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 942 911 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou údaje žadatele, u nichž byla provedena křížová kontrola ohledně jejich spolehlivosti a úplnosti porovnáním s informacemi poskytnutými výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Údaje nespolupracujících výrobců v Unii žadatel odhadl na základě informací o trhu. Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 64,1 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(134)

Podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení mohou být z výrobního odvětví Unie vyloučeni výrobci, kteří jsou ve spojení s vývozci nebo dovozci v Saúdské Arábii nebo USA a/nebo jsou sami dovozci údajně dumpingového výrobku. Ustanovení čl. 4 odst. 2 stanoví podmínky, za kterých mají být výrobci považováni za vývozce nebo dovozce ve spojení.

(135)

Společnost SABIC tvrdila, že jeden z žadatelů trvale dováží ethylenglykol ze Saúdské Arábie, a proto neměl být považován za výrobce v Unii.

(136)

Šetření odhalilo, že ethylenglykol ze Saúdské Arábie nedovážel samotný výrobce, ale dvě společnosti ve spojení. Tyto společnosti ve spojení dovážely ze Saúdské Arábie během období šetření velmi malý objem ethylenglykolu, který pouze doplňoval jejich dodávky. Tyto společnosti ve spojení jsou uživateli ethylenglykolu. Komise proto dospěla k závěru, že není žádný důvod k vyloučení tohoto výrobce z výrobního odvětví Unie.

(137)

Společnost Mitsubishi tvrdila, že jeden z žadatelů dovážel ethylenglykol z dotčených zemí, a proto neměl být považován za výrobce v Unii.

(138)

Šetření ukázalo, že tato společnost během období šetření nedovážela dotčený výrobek z dotčených zemí. Předchozí dovoz byl velmi malý a sloužil pouze k doplnění její výroby. Komise proto dospěla k závěru, že není žádný důvod k vyloučení tohoto výrobce z výrobního odvětví Unie.

(139)

Společnost SABIC dále tvrdila, že jistá společnost ve spojení s podporujícím výrobcem rovněž dovážela ethylenglykol ze Saúdské Arábie. Tato společnost nespolupracovala a nebyly předloženy žádné další důkazy, které by Komisi umožnily dospět k závěru, že by měla být z definice výrobního odvětví Unie vyloučena. I kdyby však tato společnost vyloučena byla, neměla by vzhledem ke své malé velikosti na zjištění újmy a příčinné souvislosti významný dopad.

(140)

Komise rovněž prošetřovala stávající vztahy mezi výrobním odvětvím Unie a vývozci nebo dovozci dotčeného výrobku. Šetření ukázalo, že jedním z hlavních akcionářů nespolupracujícího výrobce v Unii je saúdskoarabský výrobce ethylenglykolu a další dva nespolupracující výrobci v Unii jsou vlastněni výrobci ethylenglykolu v USA. Vzhledem k nedostatečné spolupráci těchto společností a nedostatku dalších důkazů, které by v tomto ohledu byly k dispozici, nemohla Komise dojít k závěru, že by tyto společnosti měly být z definice výrobního odvětví Unie vyloučeny.

(141)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze zohledněno následné použití výroby obdobného výrobku výrobního odvětví Unie.

(142)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se ethylenglykolu a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(143)

Komise zjistila, že přibližně 7 % celkové spotřeby v Unii představovalo během období šetření vlastní spotřebu, jak je uvedeno v tabulce 1. Závislý trh se v posuzovaném období propadl o 28 %.

(144)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé konkurenci ze strany dovozu. Výrobky určené pro prodej na volném trhu naproti tomu přímo konkurují dovozu dotčeného výrobku.

(145)

Jeden z výrobců ethylenglykolu zařazených do vzorku mění část své výroby ethylenglykolu za ekvivalentní objem ethylenoxidu na základě dlouhodobé swapové dohody, která rovněž zahrnuje poplatek za převod stanovený v době podpisu této swapové dohody. Objem ethylenglykolu podle této dohody je zahrnut do posouzení makroekonomických ukazatelů. Z mikroekonomických ukazatelů však byl vyloučen, protože poplatek za převod, který obdržel výrobce v Unii zařazený do vzorku, nebyl stanoven na základě tržních podmínek. Zahrnutí prodeje na základě této swapové dohody do posouzení mikroekonomických ukazatelů by však nemělo vliv na vývoj ziskovosti ani na závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma, jak je uvedeno ve 197. a 206. bodě odůvodnění.

(146)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů týkajících se volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji pro závislý trh, aby získala kompletní představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(147)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo prodávána na volném trhu.

(148)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě celkového prodeje v Unii určeného žadatelem a dovozu ze všech třetích zemí podle záznamů Eurostatu.

(149)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(150)

Spotřeba na volném trhu v Unii byla z celkového pohledu relativně stabilní a poklesla o 1 %. Trh Unie mezi roky 2017 a 2019 vzrostl o 6 % z 1 522 668 tun na 1 614 888 tun, následně klesl v období šetření o 6,8 % a dosáhl 1 505 068 tun, tedy téměř stejné úrovně jako v roce 2017.

(151)

Komise zkoumala, zda má být dovoz ethylenglykolu pocházející z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(152)

Zmíněné ustanovení stanoví, že účinky dovozu z více než jedné země se posuzují souhrnně pouze tehdy, pokud se zjistí, že:

(153)

Dumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu výrobků z USA a Saúdské Arábie bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíly na trhu v období šetření ve skutečnosti činily 16,7 % u dovozu z USA a 24,2 % u dovozu ze Saúdské Arábie.

(154)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z USA a Saúdské Arábie navzájem a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí s obdobným výrobkem byly podobné. Dovážené výrobky si tedy tvrdě konkurují mezi sebou navzájem i s ethylenglykolem vyráběným v Unii, protože ethylenglykol je homogenní komodita, která je velmi citlivá na cenu a prodává se podobným kategoriím odběratelů. I když se prodejní kanály mohou do určité míry lišit (výrobní odvětví Unie prodává přímo odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vyvážející výrobci v USA prodávají buď přímo, nebo prostřednictvím dovozců/obchodníků ve spojení a saúdskoarabští vyvážející výrobci prodávají většinou prostřednictvím dovozců/obchodníků ve spojení), je hospodářská soutěž primárně založena na nejnižší ceně a nikoli na těchto prodejních kanálech.

(155)

Dovoz z obou zemí byl navíc prodáván za ceny, které byly výrazně nižší než náklady výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno ve 211. bodě odůvodnění, což obdobným způsobem přispělo ke stlačení cen, které utrpělo výrobní odvětví Unie, jak je popsáno ve 188. až 190. bodě odůvodnění.

(156)

Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz z USA a Saúdské Arábie byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(157)

Společnost SABIC tvrdila, že dovoz ze Saúdské Arábie by neměl být posuzován souhrnně s dovozem z USA, protože i) dovoz ze Saúdské Arábie a USA se vyvíjel různým způsobem; ii) „průměrná jednotková hodnota dovozu“ ze Saúdské Arábie byla o 5 % vyšší než z USA; iii) výrobci v Saúdské Arábii a USA prodávají ethylenglykol do EU různými kanály a za různé ceny.

(158)

Komise uvedená tvrzení zamítla. Rozhodnutí, zda by měl být dovoz posouzen souhrnně, musí být založeno na kritériích stanovených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení, které byly v tomto případě splněny, jak je uvedeno ve 153. až 155. bodě odůvodnění. Žádný z aspektů, na něž upozornila společnost SABIC, by nezpochybnil vhodnost přezkoumání dovozu ze Saúdské Arábie spolu s dovozem z USA.

(159)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(160)

Dovoz z dotčených zemí do Unie se vyvíjel takto:

(161)

Dovoz z dotčených zemí vzrostl během posuzovaného období o 38 %. Zvýšení podílu na trhu bylo ještě výraznější, protože podíl dotčeného dovozu na trhu vzrostl o 12,5 procentního bodu, z 31,6 % v roce 2017 na 44,1 % v období šetření. Jelikož se spotřeba v období šetření držela ve srovnání s rokem 2017 na relativně stabilní úrovni, byl prudký nárůst tržního podílu dotčených zemí zjevně na úkor ostatních účastníků trhu, zejména výrobního odvětví Unie.

(162)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Je důležité objasnit, že úroveň těchto statistických cen se může lišit od ověřených cen pro spolupracující vyvážející výrobce jako takové, protože většina dovozu z dotčených zemí, především ze Saúdské Arábie, se uskutečňuje prostřednictvím dovozců/obchodníků ve spojení. Informace o těchto dovozcích/obchodnících ve spojení potvrzují níže uvedené trendy a obecné úrovně.

(163)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

(164)

Průměrná dovozní cena z dotčených zemí klesla během posuzovaného období o 35 %. Ceny dovozu z obou dotčených zemí během posuzovaného období klesly, a to o 41 % z USA a o 33 % ze Saúdské Arábie. Tento pokles byl patrný zejména mezi roky 2018 a 2019, kdy vyvážející výrobci v USA zvýšili svůj podíl na trhu o 8,3 procentního bodu na úkor výrobního odvětví Unie, zatímco saúdskoarabští vyvážející výrobci si udrželi svůj podíl na trhu rovněž snížením cen, také velmi výrazným.

(165)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(166)

Cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. U dovozu ze Saúdské Arábie bylo prokázáno vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši [10,7 až 13,0] %, zatímco u dovozu z USA na základě váženého průměru všech transakcí dvou dotčených společností v USA k cenovému podbízení nedošlo.

(167)

V období šetření byly ceny dovozu z dotčených zemí podle jednotlivých typů u obchodních transakcí na stejné obchodní úrovni v průměru o [7,6 až 9,3] % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(168)

Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek je komoditou, že hospodářská soutěž je z velké části založena pouze na ceně a že její ceny jsou velmi transparentní (tj. známé na trhu), jsou taková rozpětí považována za významná. Malý rozdíl v ceně je dostačující, aby kupující změnil dodavatele. Tuto skutečnost také potvrdily odpovědi uživatelů. Jak dále vyplývá z tabulek 3 a 7, byla dovozní cena z obou dotčených zemí v období šetření nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(169)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(170)

Jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(171)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník zaslané žadatelem. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(172)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(173)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(174)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(175)

Objem výroby výrobního odvětví Unie byl do roku 2018 relativně stabilní, následně se v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 snížil o 14,4 % a ve srovnání s rokem 2019 se v období šetření snížil o 5,4 %. K tomuto snížení objemu výroby došlo ve stejnou dobu jako k prudkému nárůstu objemu dovozu a poklesu dovozních cen zaznamenanému v roce 2019, jak je uvedeno v tabulkách 2 a 3 výše. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 19 %.

(176)

Výrobní kapacita byla v posuzovaném období téměř konstantní. V období šetření se mírně snížila, mimo jiné z důvodu nehody ve výrobním závodě jednoho z výrobců v Unii v lednu 2020 (8).

(177)

Využití kapacity odráželo vývoj objemu výroby a během posuzovaného období pokleslo o 13 procentních bodů.

(178)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(179)

Celkový prodej v Unii se během posuzovaného období snížil o 20 %. K tomuto poklesu, který začal v roce 2019, došlo při současném významném zvýšení objemu dovozu z dotčených zemí.

(180)

Prodej na závislém trhu se během posuzovaného období rovněž snížil o 28 %.

(181)

Během posuzovaného období se celkový prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu snížil o 18 %. Vývoj celkového prodeje výrobního odvětví Unie se promítl do ztráty podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 8,3 procentního bodu, z 55,8 % v roce 2017 na 47,5 % v období šetření. Ve stejném období dotčené země zvýšily svůj podíl na trhu z 31,6 % v roce 2017 na 44,1 % v období šetření, tedy konkrétně o více než 12, 5 procentního bodu, jak je uvedeno ve 161. bodě odůvodnění.

(182)

Výše uvedená čísla týkající se výroby, objemu prodeje a podílu na trhu ukazují, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nedokázalo dosáhnout růstu, a to ani v absolutních hodnotách, ani ve vztahu ke spotřebě.

(183)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(184)

Vzhledem ke zhoršujícím se podmínkám na trhu poklesl počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie o 8 %. Navíc vzhledem k tomu, že výroba poklesla ještě více, se produktivita v posuzovaném období snížila o 13 %.

(185)

Všechna dumpingová rozpětí byla vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí a vysoké citlivosti dotčeného výrobku na ceny byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(186)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(187)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(188)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované stranám na volném trhu, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období snížily o 40 %. K největšímu meziročnímu poklesu cen došlo v roce 2019, kdy se levný dovoz z dotčených zemí zvýšil o 38 % a spotřeba zůstala konstantní.

(189)

Jednotkové výrobní náklady výrobců zařazených do vzorku byly v období let 2017–2019 relativně stabilní a následně v období šetření klesaly, i když pomaleji než prodejní cena, zejména z důvodu nižších nákladů na ethylen, hlavní surovinu pro výrobu ethylenglykolu.

(190)

Tato skutečnost prokazuje značný cenový tlak zapříčiněný prudkým nárůstem objemu dovozu z dotčených zemí za dumpingové ceny.

(191)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(192)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období o 5 %. Tento nárůst je způsoben zejména inflací a mírným meziročním zvyšováním platů zaměstnanců pracujících v chemickém průmyslu.

(193)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(194)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období vzrostl o 42 %.

(195)

Stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby se během posuzovaného období rovněž zvýšil o 62 %.

(196)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

(197)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se během posuzovaného období počínaje rokem 2019 citelně snížila vlivem vývoje průměrných prodejních cen a výrobních nákladů, který je popsán ve 188. a 189. bodě odůvodnění. Pod tlakem vysokého objemu dovozu z dotčených zemí muselo výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny výrazně pod úroveň výrobních nákladů, což v období šetření přineslo velké ztráty v rozmezí 10,8 % až 13,2 %.

(198)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok obecně kopíroval vývoj ziskovosti. Zatímco do roku 2018 vytvářeli výrobci v Unii zařazení do vzorku kladný peněžní tok, od roku 2019 vykazovali stále zápornější peněžní zůstatek. Celkově se peněžní tok během posuzovaného období snížil o 127 %. Toto snížení vážným způsobem ohrožuje schopnost výrobního odvětví Unie financovat své operace.

(199)

Během posuzovaného období se rovněž snížily investice, a to o 67 %. Téměř všechny investice byly provedeny s cílem nahradit zastaralá fixní aktiva. Investice zaměřené na zvýšení kapacity nebo efektivity byly velmi nízké. To odráželo zhoršující se tržní vyhlídky s ohledem na klesající podíl na trhu a ziskovost.

(200)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2018 se mírně zvýšila, avšak následně ve zbývajícím posuzovaném období prudce klesla do záporných hodnot. Kopírovala tak vývoj ziskovosti.

(201)

Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku jsou součástí velkých skupin společností, a mají proto lepší schopnost opatřit si kapitál než jednotlivé společnosti v podobné finanční situaci. Jelikož se však jejich finanční situace výrazně zhoršila, je jejich schopnost opatřit si kapitál v budoucnu zjevně ohrožena.

(202)

Objem dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 38 %. Vzhledem k relativně stabilní spotřebě v Unii zvýšil dovoz z dotčených zemí svůj podíl na trhu z 31,6 % v roce 2017 na 44,1 % v období šetření. Svůj podíl na trhu zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na volném trhu se snížil o 10, 7 procentního bodu.

(203)

Dotčené země svůj podíl na trhu Unie dokázaly zvýšit prostřednictvím výrazného cenového tlaku, neboť v období šetření byl dovoz z dotčených zemí v průměru o [12–15] % nižší než náklady výrobního odvětví Unie. Dovozní cena z dotčených zemí proto klesla během posuzovaného období o 35 %. Aby si výrobní odvětví Unie zachovalo přiměřený podíl na trhu a objem výroby na ekonomické úrovni, nemělo jinou možnost, než rovněž snížit své ceny. Ačkoli se výrobní náklady rovněž snížily z důvodu poklesu ceny ethylenu, cenový tlak ze strany dovozu byl natolik silný, že přinutil výrobní odvětví Unie snížit ceny pod úroveň výrobních nákladů. V důsledku toho zaznamenalo na konci období šetření obrovské ztráty.

(204)

Vzhledem k této situaci na trhu vykazovaly všechny hlavní makroekonomické ukazatele újmy v posuzovaném období negativní trend. Objem výroby na volném trhu se snížil o 19 % a objem prodeje na volném trhu klesl o 18 %. Zaměstnanost se snížila o 7 % a produktivita klesla o 13 %.

(205)

Rovněž se zhoršily hlavní mikroekonomické ukazatele. Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované stranám na volném trhu, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období snížily o 40 %, zatímco jejich náklady se snížily pouze o 13 %, což výrazně zhoršilo jejich ziskovost a proměnilo zisk v rozmezí 16,7 % a 20,5 % v roce 2017 na ztrátu v rozmezí 10,8 % a 13,2 % během období šetření. Konečný stav zásob vzrostl o 42 %. Peněžní tok se snížil o 127 % a investice klesly o 63 %.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(207)

Výbor CPME tvrdil, že údaje z doby po období šetření prokázaly, že se výrobní odvětví Unie z údajné újmy utrpěné v první polovině roku 2020 zotavovalo, neboť ceny ethylenglykolu v období od července do listopadu 2020 vzrostly.

(208)

Tyto informace nespadají do období šetření a nejsou úplné, aby bylo možné na jejich základě vyvodit závěry týkající se dumpingu působícího újmu. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(209)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, závislý prodej, jiné ziskovější výrobky než ethylenglykol, náklady na odpisy, náklady na suroviny / nedostatečná konkurenceschopnost, pandemie COVID-19, ethylenglykol jako globálně obchodovaná komodita, cena ropy, „obchodní válka“ mezi USA a Čínou, celosvětové stlačení cen během posuzovaného období, újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, a dovoz PET do Unie.

(210)

Objem dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 38 %, díky čemuž se zvýšil jejich podíl na trhu z 31,6 % v roce 2017 na 44,1 % v období šetření. K tomuto vývoji došlo navzdory relativně stabilnímu vývoji spotřeby během posuzovaného období.

(211)

Dovozní ceny z dotčených zemí poklesly během posuzovaného období v průměru o 35 %, z USA o 41 % a ze Saúdské Arábie o 33 %. Tento pokles prodejních cen byl zvláště patrný v roce 2019, tedy v téže době, kdy se objem dovozu z dotčených zemí ve srovnání s rokem 2017 zvýšil o 46 %. V období šetření představoval dovoz z dotčených zemí ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie cenové podbízení, když ceny byly v průměru nižší o [7,6 až 9,3] % a v průměru o [12 až 15] % nižší než náklady výrobního odvětví Unie.

(212)

Je zřejmé, že značný nárůst dovozu za klesající ceny hrál významnou roli v rychlém zhoršení hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Unie. Ethylenglykol je homogenní komoditou, která se prodává odběratelům téměř výhradně na základě ceny. Proto i malý rozdíl v ceně má významné důsledky.

(213)

V každém případě a bez ohledu na jakékoliv cenové podbízení Komise zjistila, že dumpingový dovoz stlačoval ceny výrobců v Unii na úroveň, kdy jim vznikaly značné ztráty. Ačkoli se průměrné jednotkové náklady výrobního odvětví Unie snížily v posuzovaném období o 13 %, toto snížení nestačilo vykompenzovat dopad prudkého poklesu cen způsobeného dumpingovým dovozem. Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii stranám, které nejsou ve spojení, se na volném trhu v posuzovaném období snížily o 40 %. Toto snížení bylo mnohem výraznější než u jejich nákladů. V důsledku toho se výrobní odvětví Unie, které před přílivem dumpingového dovozu vykazovalo zisk, stalo od roku 2019 silně nerentabilním a zaznamenalo ztráty pohybující se od 8,3 % do 10,2 % v roce 2019 a od 10,8 % do 13,2 % v období šetření. Tyto významné ztráty zcela oslabují obchodní důvody pro pokračování činnosti výrobního odvětví Unie.

(214)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

(215)

Dovoz z dotčených zemí představoval v roce 2019 a v období šetření přibližně 90 % celkového dovozu do Unie. Dovoz z Ruska představoval v období šetření 2,7 % z celkového dovozu do Unie. V případě Kuvajtu tento dovoz ve stejném období činil 1,3 %.

(216)

Dovoz z Ruska se v posuzovaném období snížil o 1 % a jeho podíl na trhu v letech 2018 a 2019 poklesl. Následně se v období šetření zvýšil na stejnou úroveň jako v roce 2017, konkrétně na 1,2 %. Průměrná dovozní cena z Ruska byla ve srovnání s dovozní cenou z dotčených zemí vyšší v letech 2017 a 2018 a nižší v roce 2019 a v období šetření.

(217)

Dovoz z Kuvajtu mezi rokem 2018 a obdobím šetření poklesl o 21 % (v roce 2017 se z Kuvajtu neuskutečnil žádný dovoz) a jeho podíl na trhu se ve stejném období snížil z 0,7 % na 0,6 %. Průměrné dovozní ceny z Kuvajtu byly nižší než dovozní ceny z dotčených zemí.

(218)

Dovoz z ostatních třetích zemí a jeho podíl na trhu během posuzovaného období poklesl téměř o polovinu a v období šetření dosáhl podílu na trhu ve výši 2,7 %. Dovozní ceny z ostatních třetích zemí byly po celé posuzované období vyšší než dovozní ceny z dotčených zemí.

(219)

Na základě těchto skutečností Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že vývoj dovozu z jiných zemí mohl mít na situaci výrobního odvětví Unie pouze minimální nebo nulový dopad.

(220)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

(221)

Vývoz výrobního odvětví Unie představoval během posuzovaného období a období šetření v průměru přibližně 3 % celkové výroby.

(222)

Z celkového pohledu se vývoz výrobního odvětví Unie snížil o 47 % a jeho ceny o 50 %.

(223)

Vzhledem k nízkému a klesajícímu podílu prodeje na vývoz na celkové výrobě výrobního odvětví Unie dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že vývozní výkonnost nepřispěla k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(224)

Společnost Mitsubishi Corporation tvrdila, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla nízká vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(225)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Výrobní odvětví Unie není orientováno na vývoz, protože poptávka na trhu Unie je vyšší než výrobní kapacita výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo orientováno na vývoz ani v letech 2017 a 2018, ve kterých zaznamenalo kladný zisk.

(226)

Jak je vidět v tabulce 1, během posuzovaného období klesl prodej výrobního odvětví Unie na závislém trhu o 28 %. Představoval však relativně malý podíl na celkové výrobě výrobního odvětví Unie, a to 12,6 %.

(227)

Vzhledem k malé velikosti závislého trhu jeho vývoj nijak významně nepřispívá ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie ani jej nijak neobjasňuje.

(228)

Několik zúčastněných stran (výbor CPME a společnosti Arteco, HELM a Oxyde) tvrdilo, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena jeho rozhodnutím zaměřit se na jiné ziskovější výrobky než ethylenglykol, protože výrobci ethylenglykolu mohli přejít z výroby ethylenglykolu na jiné deriváty ethylenoxidu. Dále tyto zúčastněné strany namítaly, že toto rozhodnutí vedlo ke zvýšení fixních jednotkových nákladů na výrobu ethylenglykolu. Společnost Arteco tvrdila, že výrobní kapacitu a využití kapacity ethylenglykolu nelze posuzovat odděleně od zvýšení výroby derivátů ethylenoxidu na stejných výrobních linkách. Dále namítala, že ziskovost ethylenglykolu rovněž nelze posuzovat odděleně od ziskovosti derivátů ethylenoxidu.

(229)

Šetření tato tvrzení nepotvrdilo. Výrobní odvětví Unie je nadále odhodláno vyrábět ethylenglykol v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku vyrábějí ethylen v rámci skupiny. Používají jej interně k výrobě ethylenglykolu a dalších výrobků a prodávají jej také dalším stranám. Výrobci ethylenglykolu tak mají přístup k dostatečnému množství ethylenoxidu k výrobě dostatečného množství ethylenglykolu a dalších derivátů ethylenoxidu podle své výrobní kapacity. Výrobní odvětví Unie rovněž plánuje zvýšit výrobní kapacitu ethylenoxidu, což uvedlo několik zúčastněných stran, včetně společnosti HELM. Výrobní odvětví Unie bylo nuceno snížit výrobu ethylenglykolu, protože jeho prodejní cena byla vlivem cenového tlaku ze strany dovozu z dotčených zemí výrazně pod úrovní výrobních nákladů. Po obnově rovných podmínek na trhu Unie bude výrobní odvětví Unie pokračovat ve výrobě ethylenglykolu ve vyšším objemu, v jakém jej vyrábělo před prudkým nárůstem dovozu z dotčených zemí.

(230)

Veškeré dopady na fixní náklady jsou proto přímo způsobeny negativním účinkem dumpingového dovozu, nikoli výrobou derivátů ethylenoxidu.

(231)

Výrobní odvětví Unie nevyrábí další výrobky, jako jsou deriváty ethylenoxidu, na stejné výrobní lince jako ethylenglykol. Ukazatele újmy posuzované ve 174. až 201. bodě odůvodnění se týkají pouze výroby a prodeje ethylenglykolu. Ziskovost ethylenglykolu proto nelze spojovat se ziskovostí jiných výrobků, jako jsou deriváty ethylenoxidu, protože tyto výrobky nejsou předmětem šetření. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(232)

Několik zúčastněných stran (společnosti Arteco, HELM, Oxyde) tvrdilo, že výkonnost výrobního odvětví Unie se snížila z důvodu vysokých nákladů na odpisy.

(233)

Šetřením bylo zjištěno, že tyto náklady na odpisy nejsou vysoké a představují 1–3 % výrobních nákladů. Neměly tedy žádný významný dopad na finanční výkonnost výrobního odvětví Unie. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(234)

Několik zúčastněných stran (společnosti Mitsubishi Corporation, Arteco, Oxyde) tvrdilo, že nízká výkonnost výrobního odvětví Unie byla způsobena vyššími výrobními náklady ve srovnání s výrobními náklady výrobců v dotčených zemích, protože výrobci v Unii používají k výrobě ethylenu dražší suroviny (nafta) než jejich konkurenti z USA a Saúdské Arábie (břidlicový plyn a etan), a proto nebyli konkurenceschopní. Společnost Arteco rovněž namítala, že se ve výrobním procesu v USA a Saúdské Arábie vyrábělo méně vedlejších produktů, díky čemuž byly výrobní závody levnější na výstavbu a méně komplikované na provoz. Dále tvrdila, že nízká ziskovost výrobního odvětví Unie byla zapříčiněna vysokými náklady na energii.

(235)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Výrobci v Saúdské Arábii a USA sice skutečně mohli mít u některých surovin určitou nákladovou výhodu, ta však nezabránila tomu, aby výrobní odvětví Unie zaznamenalo vysoká zisková rozpětí v letech 2017 a 2018, jak ukazuje tabulka 10, tedy v době před prudkým zvýšením dovozu za výrazně klesající ceny z dotčených zemí. K nepříznivé finanční situaci výrobního odvětví Unie tedy přispěl dumpingový dovoz, a nikoli jiné použité suroviny.

(236)

Společnost Arteco svá tvrzení týkající se vedlejších produktů nepodložila žádnými důkazy a přesně neuvedla, kterých vedlejších výrobků se tato tvrzení týkala. Komise se může pouze domnívat, že společnost Arteco měla na mysli jiné glykoly, které vznikají ve výrobním procesu ethylenglykolu, jako je diethylenglykol (DEG) a triethylenglykol (TEG). Tyto výrobky však vznikají ve výrobním procesu ethylenglykolu bez ohledu na vstupní surovinu použitou k výrobě ethylenu. I když se objemy diethylenglykolu a triethylenglykolu mohou u jednotlivých výrobců lišit, jsou tyto rozdíly v objemech tak malé, že proto nemohou mít zásadní dopad na výkonnost výrobce. Diethylenglykol a triethylenglykol mají nicméně svůj trh, díky kterému tyto výrobky generují společnostem příjmy. Společnost Arteco nijak neodůvodňuje ani svá tvrzení ohledně výstavby a provozu výrobních závodů. Výrobní závody na výrobu ethylenglykolu jsou v Unii plně automatizované, díky čemuž vyžadují minimální zapojení pracovní síly, jelikož výrobní proces ethylenglykolu je relativně jednoduchý. A dále šetření odhalilo, že náklady na energii představují přibližně 3 % výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, a nemohly proto mít zásadní dopad na jeho konkurenceschopnost. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(237)

Několik zúčastněných stran (výbor CPME a společnosti Arteco, HELM, Oxyde) tvrdilo, že na odvětví Unie ethylenglykolu měla dopad pandemie COVID-19, a to v prvním čtvrtletí roku 2020 a ve větším rozsahu ve druhém čtvrtletí roku 2020. Výbor CPME namítal, že pokles výroby a prodeje ethylenglykolu v Unii byl zapříčiněn poklesem poptávky Unie po ethylenglykolu v důsledku pandemie COVID-19. Tvrdil, že pokles poptávky EU po ethylenglykolu, který se používal k výrobě nemrznoucích a rozmrazovacích kapalin, způsobilo omezení prodeje automobilů (a výroby automobilů) a letů během omezení volného pohybu osob.

(238)

Šetření odhalilo, že situace výrobního odvětví Unie se začala výrazně zhoršovat již v roce 2019, tedy mnohem dříve, než počátkem roku 2020 propukla v Unii pandemie COVID-19. Své výrobní závody neuzavřel během pandemie žádný z výrobců v Unii, s výjimkou uzavření pro účely údržby. Dopady pandemie na spotřebu v Unii byly navíc různé. Nižší poptávka po chladicích kapalinách do automobilů byla kompenzována zvýšenou poptávkou po PET pro výrobu základních ochranných obalů na vodu, potraviny a dezinfekční prostředky na ruce během šíření nákazy. Tuto skutečnost rovněž zdůraznila společnost SABIC.

(239)

Zatímco spotřeba se tedy během období šetření ve srovnání s rokem 2017 snížila o pouhé 1 %, výroba výrobního odvětví Unie poklesla o 19 %, využití kapacity o téměř 14 procentních bodů, prodej na volném trhu o 20 % a podíl na trhu o 10,7 procentního bodu.

(240)

Z celkového pohledu lze říci, že i když nelze vyloučit, že pandemie COVID-19 měla na konci období šetření na situaci výrobního odvětví Unie určitý dopad, nebyla hlavní příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(241)

Společnosti Arteco a Oxyde tvrdily, že dovoz z USA a Saúdské Arábie do Unie neovlivnil mechanismus tvorby cen ethylenglykolu, protože se jednalo o globálně obchodovaný výrobek, a že žadatel stanovil evropskou smluvní cenu. Dále namítaly, že i) tyto ceny odrážejí ceny na asijském trhu, protože Čína je největším globálním trhem ethylenglykolu, a že ii) ceny ethylenglykolu jsou úzce navázány na vývoj cen základní vstupní suroviny, tj. ethylenu. Rovněž tvrdily, že se rozdíl mezi cenami ethylenu a cenami ethylenglykolu od března 2019 do března 2020 prohloubil, což bylo údajně zapříčiněno dopadem stavu globální nabídky ethylenglykolu / poptávky po ethylenglykolu, který ovlivnila Čína, a že ziskovost výrobců v Unii byla negativně ovlivněna tímto rostoucím dopadem.

(242)

Toto tvrzení je věcně nesprávné. Výrobci ethylenglykolu v Unii žádnou evropskou smluvní cenu nestanovují. Evropská smluvní cena je údaj o ceně v EU v daném čase, tedy index. Na trhu s více kupujícími a prodávajícími je cena rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou na trhu, a nemůže ji proto stanovit jedna nebo několik stran nezávisle na ostatních. Cenu transakce nemůže stanovit samotný prodejce. Jelikož žadatel vystupuje pouze na straně prodeje, nemůže tento index ovlivnit. V praxi podává zprávy o evropské smluvní ceně několik poskytovatelů údajů. Tyto zprávy jsou vypracovávány a zveřejňovány nezávislými poradci pro trh. Bereme v úvahu čtyři hlavní poskytovatele: ICIS (10), IHS (11), Wood Mackenzie Chemicals (12) a Tecnon (13). Tito poradci pro trh vycházejí z anonymních průzkumů, které shromažďují informace o cenách dohodnutých mezi kupujícími a prodávajícími. Evropské smluvní ceny vykazované těmito společnostmi jsou obecně srovnatelné. Účast v průzkumech týkajících se evropské smluvní ceny je rovněž otevřena jakékoli straně, která na trhu prodává nebo kupuje ethylenglykol ve významných objemech, včetně dovozců. Evropská smluvní cena do určité míry kopíruje cenu ethylenglykolu v Asii, přičemž na prodejní cenu ethylenglykolu má vliv vývoj ceny ethylenu, který je hlavní surovinou.

(243)

Na trhu Unie se ethylenglykol prodává na základě dlouhodobé smlouvy nebo jednorázového prodeje (dále jen „spotový prodej“). Podle odhadů představuje prodej uskutečněný na základě smluvních podmínek přibližně 80 % celkového prodeje v Unii a zbývajících 20 % představuje spotový prodej. Při smluvním prodeji je vzorec pro výpočet ceny založen na evropské smluvní ceně snížené o slevu. Ačkoli je evropská smluvní cena měsíčním indexem zveřejňovaným v informacích o trhu, jak je objasněno ve 242. bodě odůvodnění, sleva má důvěrnou povahu. Konkurence mezi prodejci je založena na slevě. Smluvní cena se sjednává měsíčně, a jelikož je ethylenglykol komoditou obchodovanou na velmi transparentním trhu, na kterém se účastníci trhu rychle přizpůsobují situaci vytvořené dumpingovým dovozem, je ovlivněna spotovými cenami. I kdyby vývozci v Saúdské Arábii a USA stanovili svou prodejní cenu na trhu Unie na úrovni evropské smluvní ceny, stlačili prodejní cenu ethylenglykolu tím, že zvýšili slevu nabízenou kupujícím. Způsobenou újmu na trhu Unie proto nelze přičíst samotnému indexu evropské smluvní ceny. Újma byla způsobena přílivem levného dovozu na trh Unie, který stlačil spotové a smluvní ceny ve prospěch kupujících. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(244)

Výbor CPME a sdružení CIRFS tvrdily, že příčinou poklesu ceny ethylenglykolu v Unii byl pokles ceny ropy, ke kterému došlo v druhé části období šetření, a nikoli dumpingový dovoz z dotčených zemí.

(245)

Jak je uvedeno ve 234. bodě odůvodnění, v Unii je výroba ethylenu založena na naftě, tedy výrobku získaném rafinací ropy. Náklady na ethylen a jeho cenu i náklady na ethylenglykol a jeho cenu proto ovlivňuje vývoj ceny ropy. Jak je vysvětleno ve 205. bodě odůvodnění, výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 13 %, zatímco prodejní cena ethylenglykolu poklesla mnohem více, a to o 40 %. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(246)

V srpnu 2018 uložila Čína na ethylenglykol z USA dodatečné dovozní clo ve výši 25 %, což údajně mělo přesměrovat vývoz výrobců v USA z Číny do Unie. Několik zúčastněných stran (společnosti Mitsubishi Corporation, Arteco a Oxyde) proto tvrdilo, že hlavní příčinou újmy bylo zhoršení obchodních vztahů mezi Čínou a USA. Tyto strany dále uvedly, že po zavedení přechodných výjimek z tohoto cla v roce 2020 se situace na trhu Unie vrátí do původního stavu, který existoval před uložením tohoto cla.

(247)

Tyto okolnosti jsou nepodstatné, protože právní normou, kterou stanoví základní nařízení a antidumpingová dohoda WTO, je existence újmy způsobené dumpingovým dovozem – nikoli politické nebo jiné vnější okolnosti, které mohou s těmito praktikami souviset. Komise každopádně podotýká, že ačkoli byla omezení skutečně uvolněna, dodatečné clo se i nadále uplatňuje a není jasné, jak se situace bude dále vyvíjet. Výrobní odvětví ethylenglykolu v USA se navíc zaměřuje na vývoz a zvyšování své výrobní kapacity. Čínské výrobní odvětví ethylenglykolu rovněž zvyšuje svou výrobní kapacitu s cílem stát se soběstačným. Výrobci v USA tedy budou mít pravděpodobně i nadále velký zájem o trh Unie, a to bez ohledu na případný spor mezi USA a Čínou.

(248)

Několik zúčastněných stran (společnost Mitsubishi a sdružení CIRFS) tvrdilo, že újmu výrobní odvětví Unie utrpělo ve stejnou dobu, kdy došlo k jednomu z největších stlačení celosvětových cen ethylenglykolu za posledních deset let, které se netýkalo výlučně jen trhu Unie, ale cen na celosvětovém trhu. Tyto strany tvrdily, že při výrazném zvýšení celosvětové kapacity ethylenglykolu a nedostatečné odpovídající celosvětové poptávce na samotném konci roku 2018 Čína zvýšila kapacitu o [1,5 až 2,5] milionu tun ročně. V listopadu 2019 činila celková celosvětová kapacita ethylenglykolu přibližně [37,5 až 38,5] milionu tun ročně, což představuje převis nabídky ve výši přibližně [10 až 20] %, nicméně v průběhu roku 2020 došlo k dalšímu významnému zvýšení kapacity. Újma proto byla údajně způsobena spíše historicky nízkými cenami na celosvětových trzích než jakýmkoli dumpingem.

(249)

Tyto okolnosti by mohly v konečném důsledku objasnit, proč se dovoz v Unii prodával za dumpingové ceny. Skutečností však je, že tento dumpingový dovoz uskutečňovaný za výše uvedené ceny a ve výše uvedeném objemu způsobuje podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie – použitelná právní norma, kterou stanoví základní nařízení a antidumpingová dohoda WTO, nepředjímá analýzu důvodů, na nichž je založeno rozhodnutí o uskutečnění dumpingového dovozu. Šetření odhalilo, že nadměrná kapacita výroby ethylenglykolu skutečně existuje. Výrobci v Saúdské Arábii a USA svou výrobní kapacitu výrazně zvýšili a vývozci v USA mají podle odhadů v úmyslu zvýšit svou výrobní kapacitu s cílem dosáhnout přibližně 6 milionů tun ročně. Z důvodu této nadměrné kapacity hledali vyvážející výrobci v USA a Saúdské Arábii trhy, a proto během období šetření prodávali na trhu Unie vysoký objem ethylenglykolu za dumpingové ceny. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(250)

Společnost SABIC tvrdila, že se na ni obrátil jeden výrobce v Unii s cílem uvést ethylenglykol na trh Unie a že několik společností ve spojení s výrobci v Unii (jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění) dováželo ethylenglykol ze Saúdské Arábie, a proto si újmu výrobní odvětví Unie způsobilo samo.

(251)

Ohledně tvrzení, že se jeden výrobce v Unii obrátil na společnost SABIC s cílem uvést saúdskoarabský ethylenglykol na trh Unie, šetření odhalilo, že smlouva mezi společností SABIC a dotčeným výrobcem v Unii nebyla uzavřena. Dotčený výrobce v Unii se v tomto ohledu obrátil na společnost SABIC proto, že kvůli stlačení cen na trhu Unie, které způsobilo značné ztráty, hledal další způsoby, jak by mohl pokračovat ve svých činnostech na trhu ethylenglykolu v Unii. Tato skutečnost jen potvrzuje nepříznivou situaci výrobního odvětví Unie. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(252)

Několik zúčastněných stran, společnosti Arteco, HELM a Oxyde, bez předložení jakýchkoli podpůrných důkazů tvrdily, že spotřebu ethylenglykolu ovlivnilo zvýšení dovozu PET do Unie.

(253)

Toto tvrzení je z faktického hlediska chybné. Dovoz PET do Unie během posuzovaného období kolísal. A jak je uvedeno ve 150. bodě odůvodnění, spotřeba na volném trhu byla do konce období šetření relativně stabilní. Toto tvrzení je tudíž zamítnuto.

(254)

K podstatnému zvýšení dovozu za dumpingové ceny a podílu dotčených zemí na trhu došlo ve stejné době, kdy došlo k významnému poklesu prodeje a podílu výrobců v Unii na trhu, společně se stlačením cen a zhoršenou finanční situací výrobního odvětví Unie.

(255)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Účinky všech ostatních činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o klesající objem výroby a prodeje, ztrátu podílu na trhu, stlačení cen, negativní ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, byly pouze malé.

(256)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, nezmírnily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tato újma spočívá v poklesu objemu výroby a prodeje, ztrátě podílu na trhu, stlačení cen, negativní ziskovosti, návratnosti investic a peněžním toku.

(257)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(258)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(259)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(260)

Objem dovozu z dotčených zemí významně vzrostl a dovozní ceny od roku 2019 prudce poklesly (jak je uvedeno v tabulkách 2 a 3), v důsledku čehož se výrobci v Unii stali nerentabilními. S ohledem na tuto skutečnost Komise stanovila základní zisk na krytí celkových nákladů za běžných podmínek hospodářské soutěže na základě ziskovosti výrobců v Unii před prudkým nárůstem dumpingového dovozu, a to jako vážený průměr ziskových rozpětí zaznamenaných výrobci v Unii za roky 2017 a 2018. Takto vypočítaný základní zisk činí [17,5 až 19,5] %.

(261)

Žádný z výrobců zařazených do vzorku nepožadoval podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení zahrnutí ušlých investic nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace.

(262)

Na základě těchto skutečností činí cena nepůsobící újmu [610 až 746] EUR za tunu. Ta byla získána uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši [17,5 až 19,5] % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(263)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2.

(264)

Tyto náklady zahrnovaly dodatečné budoucí náklady (tj. po odečtení skutečných nákladů vzniklých v období šetření) na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (dále je „systém EU ETS“) a směrnicí EU o průmyslových emisích. Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU pro dosažení souladu s mnohostrannými dohodami o životním prostředí. Směrnice EU o průmyslových emisích je dalším základním nástrojem EU pro regulaci emisí znečišťujících látek z průmyslových zařízení, která rovněž zajišťuje soulad s mnohostrannými environmentálními dohodami.

(265)

Tyto náklady na zajištění souladu se systémem EU ETS byly vypočteny na základě průměrných odhadovaných dodatečných emisních povolenek EU, které budou muset být zakoupeny během období uplatňování opatření (2021–2025). Od emisních povolenek EU použitých při výpočtu byly odečteny dostupné bezplatné povolenky a použité povolenky EU byly upraveny, aby se zajistilo, že se týkají výhradně dotčeného výrobku. Náklady na emisní povolenky EU byly stanoveny na základě údajů od společnosti Bloomberg New Energy Finance (obdržené dne 7. února 2021). Průměrná předpokládaná cena za povolenky EU pro období 2021–2025 činí 36,24 EUR za tunu emisí CO2. Náklady na zajištění souladu se směrnicí EU o průmyslových emisích byly vypočítány na základě údajů, jež poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku a které Komise podrobila křížové kontrole. Poznámka ke spisu týkající se způsobu, jakým Komise určila tyto budoucí náklady na dodržování předpisů, je zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí v příslušné dokumentaci.

(266)

Komise tyto budoucí náklady na dodržování předpisů stanovila ve výši [0,7 až 0,9] % výrobních nákladů v období šetření a přičetla je k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 262. bodě odůvodnění, čímž získala celkovou cenu nepůsobící újmu za obdobný výrobek pro výrobní odvětví Unie, a to ve výši [616 až 752] EUR za tunu.

(267)

Výši rozpětí prodeje pod cenou poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(268)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 127. až 130. bod odůvodnění).

(269)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(270)

Komise posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jasnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců/obchodníků, uživatelů a dodavatelů.

(271)

Komise zaslala dotazníky známým zúčastněným stranám. Obdržela odpovědi na dotazník od dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení (společností Helm a Oxyde), a sedmi uživatelů (společností Arteco, Indorama Group, Neo Group, Novapet, PlastiVerd, Selenis, SIR Industriale).

(272)

V Unii působí dvanáct výrobců seskupených do devíti skupin výrobců ethylenglykolu. Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo získat zpět ztracený podíl na trhu a zároveň zlepšit ziskovost na úroveň považovanou za udržitelnou.

(273)

Výrobní odvětví Unie utrpělo újmu v takovém rozsahu, že je jeho situace neudržitelná vzhledem k vysoké úrovni ztrát (–10,8 % až –13,2 % v období šetření), která je výsledkem současného účinku mimořádně nízkých cen (pokles o 40 % na volném trhu) a poklesu objemu prodeje (–18 % na volném trhu) a výroby (–19 %), který vytvořil tlak na náklady.

(274)

Uložení opatření je klíčové pro udržení významného dopadu dumpingového dovozu pod kontrolou a pro zachování výroby ethylenglykolu v Unii. V případě neuložení opatření by dvojí tlak vyvíjený ze strany stlačení cen a poklesu prodeje a výroby ve skutečnosti zabránil výrobnímu odvětví Unie v dosažení jakýchkoli zisků. To by tak bylo nuceno přerušit výrobu pro otevřený trh, přičemž by prakticky vymizeli výrobci výrobního odvětví Unie, kteří by nebyli spojeni se zájmy Saúdské Arábie a USA.

(275)

Tento tlak se má podle specializovaných poradců, kteří pečlivě sledují trh, například společností Wood Mackenzie a ISIC, s rostoucí celosvětovou nadměrnou kapacitou ještě zvyšovat. V letech 2021–2022 dojde díky Číně a USA ke zvýšení kapacity, která převýší poptávku o několik milionů tun. Významné zvyšování čínské kapacity bude postupně snižovat příležitosti USA pro vývoz do Číny, v důsledku čehož budou tyto státy ještě intenzivněji hledat odbytiště na jiných trzích. Bude se to především týkat vývozu, včetně vývozu do Unie, protože poptávka v USA by měla vzrůst jen nepatrně. Společně s přístupem Saúdské Arábie založeným na snižování cen (klíčovém způsobu, jak si zajistit přítomnost na tomto cenově orientovaném trhu) se jeví trvalý cenový tlak jako pravděpodobný. Společná přítomnost USA a Saúdské Arábie na trhu Unie tedy pravděpodobně způsobí další újmu již tak nepříznivě se vyvíjejícímu výrobnímu odvětví Unie.

(276)

Opatření by zmírnila velkou část dvojího tlaku vytvořeného dumpingovým dovozem, což by výrobnímu odvětví umožnilo zvýšit jak ceny, tak objemy (prodeje, výroby a využití kapacity). Příslušná úroveň opatření by umožnila zamezit finančním ztrátám, které ohrožují vývoj výrobního odvětví Unie v blízké budoucnosti.

(277)

Komise proto dospěla k závěru, že by uložení prozatímních opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(278)

Šetřením bylo zjištěno, že přibližně 55 % spotřeby organického chemického ethylenglykolu v Unii slouží jako vstup pro výrobu polyethylentereftalátu (PET, který se používá pro výrobu plastových lahví); necelých 25 % ethylenglykolu se používá k výrobě chladicích kapalin do automobilových motorů a zbývající čtvrtina slouží jako surovina pro jiné průmyslové výrobky.

(279)

Pro analýzu zájmů dovozců/obchodníků a uživatelů v Unii jsou důležité tři skutečnosti.

(280)

Zaprvé, neuložení opatření by vedlo k tomu, že by žadatel přerušil výrobu pro otevřený trh, čímž by se snížily dostupné zdroje dodávek na trhu Unie. Unie by tak byla závislá na dovozu ze třetích zemí – především ze Saúdské Arábie a USA. To by nebylo přínosné pro uživatele nejen z hlediska hospodářské soutěže, ale také z hlediska zabezpečení dodávek dovozců/obchodníků a uživatelů.

(281)

Zadruhé, Tchaj-wan, Singapur a Korea mají disponibilní zdroje alternativních dodávek a jejich nevyužitá kapacita by mohla podle specializovaných poradců plně pokrýt objem dovozu ze Saúdské Arábie a USA, pokud by nastal nepravděpodobný případ, že by tento dovoz vymizel. Je však důležité připomenout, že účelem uložení antidumpingových opatření není zastavení dovozu, ale obnovení rovných podmínek na trhu Unie.

(282)

Za třetí, navrhovaná opatření se většinou pohybují v rozmezí 8,5 % až 13,5 % – tato úroveň je významná, ale nikoli nepřiměřeně vysoká.

(283)

Úroveň spolupráce dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení, byla vysoká, přičemž spolupracovaly dvě hlavní společnosti z tohoto vysoce koncentrovaného odvětví. Na tyto společnosti připadá převážná většina dovozu z USA. Dovážejí rovněž ze Saúdské Arábie, i když v mnohem menším objemu. Většinu objemu ze Saúdské Arábie dovážejí na trh Unie dovozci ve spojení se společností SABIC.

(284)

I když jsou oba dovozci/obchodníci, kteří nejsou ve spojení, proti uložení opatření, dopad těchto opatření by nebyl nepřiměřený. Část tohoto cla lze přenést na uživatele (zejména v segmentech chladicích kapalin a jiného průmyslového využití – viz níže). U jednoho dovozce netvoří jeho činnost spojená s ethylenglykolem v Unii významnou část jeho obratu, takže i plná výše cla by měla na jeho obchodní činnost jen malý dopad. U druhého dovozce je jeho činnost spojená s ethylenglykolem na trhu Unie významnější a clo by pro něj mohlo mít větší dopad. Tento dopad se bude odvíjet od schopnosti zacílit na segment, ve kterém lze zvýšení cen snáze částečně nebo v plném rozsahu přenést na uživatele. Šetření každopádně odhalilo, že finanční situace této společnosti není zcela závislá na okolnostech týkajících se ethylenglykolu.

(285)

Všichni dovozci/obchodníci mají k dispozici i jiné zdroje dodávek, kterými lze zmírnit dopad opatření.

(286)

Z těchto důvodů byl učiněn závěr, že dopad opatření nebude pro dovozce/obchodníky nepřiměřený.

(287)

Odpovědi byly obdrženy od uživatelů ze všech tří segmentů navazující výroby s použitím ethylenglykolu, kteří vyjádřili nesouhlas s uložením opatření.

(288)

Segment chladicích kapalin, ve kterém je ethylenglykol klíčovým vstupem, je rozdělen do dvou hlavních dílčích segmentů. Automobilové společnosti (až polovina segmentu chladicích kapalin) vyžadují specifické, certifikované složení výrobků a zaručený a stabilní tok dodávek. Jak je vysvětleno výše ve 274. bodě odůvodnění, opatření by přispěla k zajištění stabilního toku dodávek tím, že by zachovala domácí výrobu. Vzhledem k velmi malému dopadu chladicích kapalin na náklady na automobily lze clo v tomto dílčím segmentu s největší pravděpodobností do velké míry přenést na uživatele. Dopad na uživatele by v tomto segmentu v případě uložení opatření proto nebyl nepřiměřený.

(289)

Na druhou stranu dílčí segment následného trhu zahrnuje základní produkty, u nichž je přenášení cen obtížnější. Situace spolupracujícího uživatele v tomto segmentu nenaznačuje, že by byl dopad opatření nepřiměřený. Všichni dovozci/obchodníci mají každopádně k dispozici i jiné zdroje dodávek, kterými lze zmírnit dopad opatření.

(290)

Spolupracovali tři uživatelé ze segmentu dalších průmyslových výrobků (vlákna, fólie, pryskyřice). Není k dispozici žádný jasný vzorec dopadu opatření. Dopad by se mohl pohybovat v rozpětí od nepatrného až po významný. Tento smíšený dopad poukazuje na to, že situace jednotlivých společností je velmi individuální a nesouvisí s úrovní cen ethylenglykolu, ale s jinými faktory. Opatření by tak neměla být pro budoucí činnost těchto společností rozhodující. Z těchto skutečností nevyplývá nepřiměřený dopad na tyto uživatele, zejména s ohledem na to, že opatření jsou vyvážena dlouhodobějšími výhodami pro výrobní odvětví Unie spočívajícími v rozmanitosti a stabilitě dodávek, které by v případě neuložení opatření neexistovaly.

(291)

Segment PET představuje téměř 55 % celkového využití ethylenglykolu. Ethylenglykol tvoří přibližně jednu pětinu celkových nákladů na PET, jenž je výrobkem vystaveným velkému cenovému tlaku a u něhož jsou dosahovány jen malé zisky. Proto může být dopad v rozmezí jednoho až dvou procentních bodů z hlediska ziskovosti významný.

(292)

Šetření se zúčastnilo sedm společností patřících do čtyř skupin. Situace se u jednotlivých společností liší. Některým společnostem by se zisky sice snížily, avšak nadále by byly kladné; jiné společnosti s nízkou ziskovostí by se ocitly na hranici rentability; společnostem, které již zaznamenávají ztráty, by se tyto ztráty ještě prohloubily, i když v poměrně menším rozsahu.

(293)

Situaci společností s nejhoršími výsledky strukturálně ovlivňují jiné faktory a jejich činnosti, a stovky jimi podporovaných pracovních míst tak v konečném důsledku neurčují navrhovaná opatření, jejichž dopad by tedy nebyl nepřiměřený.

(294)

U společností, jejichž zisky by se pohybovaly na hranici rentability, by opatření jejich situaci nijak zásadně nezměnila. Tato situace by mohla vyžadovat přijetí vnějších opatření (např. opatření na ochranu obchodu v případě nekalého obchodu působícího újmu) nebo vnitřní úpravy jejich obchodního modelu za účelem posílení konkurenceschopnosti. I když dopad opatření nemusí být rozhodující, mohlo by být ohroženo několik stovek pracovních míst.

(295)

Na společnosti, které trvale vykazují zisky, by opatření určitý dopad mít mohla, nikoli však nepřiměřený.

(296)

Výše uvedené možné krátkodobé dopady je však každopádně zapotřebí vyvážit třemi střednědobými riziky hrozícími v případě neuložení opatření (a pravděpodobně hrozícím skončením činnosti výrobního odvětví Unie z důvodu neudržitelnosti stávající situace): méně zdrojů dodávek, nižší stabilita dodávek a vyšší ceny ethylenglykolu. Vyšší ceny ethylenglykolu mohou snadno dosáhnout nízké úrovně navrhovaných opatření, přičemž jejich negativní dopady se mohou rozhodně rovnat negativním dopadům tvořeným samotnými navrhovanými opatřeními, ne-li je převyšovat.

(297)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze z celkového pohledu považovat potenciální negativní dopady, které by výrobci PET mohli bohužel v krátkodobém horizontu zaznamenat, za dostatečné důvody pro neuložení opatření.

(298)

U všech segmentů uživatelů lze souhrnně spatřovat určité negativní dopady, které však nejsou nepřiměřené v porovnání s výhodami, které by opatření přinesla. Tato oblast bude při šetření v konečné fázi pečlivě sledována.

(299)

Jediným dodavatelem, který měl připomínky, byla společnost ExxonMobil jakožto výrobce paraxylenu (suroviny pro výrobu kyseliny tereftalové (PTA), která se následně používá k výrobě PET). Tvrdila, že nepříznivý dopad antidumpingových opatření na výrobce PET bude mít rovněž nepříznivý dopad na dodavatele paraxylenu v Unii, kteří by ztratili odbyt na trhu Unie, protože by výrobci PET v Unii nebyli schopni konkurovat dovozu PET z jiných regionů. Dále namítala, že výrobci paraxylenu v Unii se již potýkali s problémy spočívajícími v nadměrné celosvětové kapacitě a zvýšeném dovozu. Rovněž uvedla, že výrobci paraxylenu byli integrováni s rafinériemi, a jakýkoli nepříznivý dopad na paraxylen by proto měl dopad i na rafinérský průmysl Unie, který se již potýká s problémy spočívajícími v nadměrné celosvětové kapacitě, změně struktury poptávky po palivech a vysokých nákladech.

(300)

Tato tvrzení nebyla podložená důkazy a nelze je v této fázi přijmout. Komise navíc odkazuje na analýzu týkající se uživatelů vyrábějících PET, z jejíchž výsledků vyplývá, že by potenciální negativní dopady mohly zasáhnout pouze některé výrobce, jejichž situace zcela nezávisí na neuložení opatření na dovoz ethylenglykolu. Na základě těchto skutečností nelze učinit závěr, že by dopady těchto opatření byly pro dodavatele nepřiměřené.

(301)

Několik zúčastněných stran (výbor CPME, sdružení CIFRS a společnosti Mitsubishi, Arteco, Proviron, Oxyde, HELM a NEO Group) tvrdilo, že by uložení antidumpingových opatření nebylo v zájmu Unie, protože výrobci v Unii nedokáží uspokojit poptávku uživatelů po ethylenglykolu v Unii, a je proto nutné jej dovážet. Tyto strany dále tvrdily, že sezónní vlivy, kterými se trh s ethylenglykolem vyznačuje, znemožnily trvalé využití plné výrobní kapacity. Rovněž namítaly, že dovoz ethylenglykolu z USA a Saúdské Arábie nelze nahradit dovozem z jiných třetích zemí, jako je Kanada, Čína, Kuvajt, Indie, Mexiko, Rusko a Turecko, a to z důvodů nedostatečné výrobní kapacity, vysokých přepravních nákladů a rostoucí vnitřní poptávky, jež jsou pro tyto jiné vyvážející země příznačné. Společnost Arteco tvrdila, že k zajištění životaschopnosti své výroby chladicích kapalin v Unii potřebuje bezpečnou dodávku ethylenglykolu se zaručenou možností získávat ji z více zdrojů. Společnost HELM uvedla, že ačkoli výrobci ethylenglykolu v Unii plánují zvýšit výrobní kapacitu ethylenoxidu, nemají žádné plány na zvýšení výrobní kapacity ethylenglykolu.

(302)

Jak je uvedeno ve 274. bodě odůvodnění, je uložení opatření klíčové pro udržení významného dopadu dumpingového dovozu pod kontrolou a pro zachování výroby ethylenglykolu v Unii. V případě neexistence výrobního odvětví Unie budou uživatelé ethylenglykolu závislí na dovozu, a nebudou mít proto zabezpečené dodávky ethylenglykolu z více zdrojů. Účelem uložení antidumpingových opatření však není zastavení dovozu, ale obnovení rovných podmínek na trhu Unie. Bez ohledu na tuto skutečnost jsou, jak je uvedeno ve 281. bodě odůvodnění, vedle Saúdské Arábie a USA k dispozici i další zdroje dodávek, například z Tchaj-wanu, Singapuru a Koreje. Jelikož šetření navíc odhalilo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku skutečně nemají v blízké budoucnosti v plánu zvyšovat výrobní kapacitu v Unii, je třeba připomenout, jak je uvedeno ve 249. bodě odůvodnění, že existuje celosvětová nadměrná kapacita ethylenglykolu. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(303)

Výbor CPME tvrdil, že uložení antidumpingového cla není v zájmu Unie a že by vážně zasáhlo výrobní odvětví PET a vytlačilo výrobce PET z trhu.

(304)

Jak je objasněno ve 290. až 297. bodě odůvodnění, nelze z celkového pohledu považovat potenciální negativní dopad, který by výrobci PET mohli bohužel v krátkodobém horizontu zaznamenat, za dostatečný důvod pro neuložení opatření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(305)

Společnost Mitsubishi tvrdila, že uložení antidumpingových opatření není v zájmu Unie, protože lze očekávat, že se obchodní vztahy mezi USA a Čínou za nové administrativy USA zlepší, a příčina dumpingu a újmy tedy pomine.

(306)

Jak je uvedeno ve 247. bodě odůvodnění, ačkoli byla omezení skutečně uvolněna, dodatečné clo se i nadále uplatňuje a není jasné, jak se situace bude dále vyvíjet. Navzdory vývoji obchodních vztahů mezi USA a Čínou je navíc odvětví ethylenglykolu v USA orientováno na vývoz a jeho výrobní kapacita roste. Proto budou mít výrobci v USA pravděpodobně i nadále velký zájem o trh Unie, především s ohledem na skutečnost, že Čína zvyšuje svou vlastní výrobní kapacitu ethylenglykolu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(307)

Společnost Arteco tvrdila, že uložení opatření by bylo v zájmu pouze dvou velkých společností, z nichž jedna je hlavním konkurentem společnosti Arteco na následném trhu s chladicími kapalinami. Podobně společnost Oxyde tvrdila, že jelikož je společnost BASF velkým výrobcem nemrznoucí směsi a používá svůj vlastní ethylenglykol, měla by konkurenční výhodu oproti svým konkurentům, společnostem Arteco, HVL a Solventis, kteří by museli platit antidumpingové clo z dovozu ethylenglykolu.

(308)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasí. Z uložených opatření bude těžit celé výrobní odvětví Unie, nejen dva výrobci. Jeden ze subjektů ve skupině BASF skutečně vyrábí chladicí kapaliny. Šetření však odhalilo, že tato společnost nakupuje ethylenglykol od své společnosti ve spojení za tržní ceny, stejně jako společnost Arteco a další uživatelé.

(309)

Společnost Arteco tvrdila, že jelikož je ethylenglykol komoditou, s níž se celosvětově obchoduje a která je celosvětově přepravována, po uložení opatření se výrazně změní obchodní toky a zintenzivní se přeprava, čímž se zvýší emise celosvětové lodní dopravy, což bude mít nepříznivý dopad na pokračující úsilí o zmírňování změny klimatu.

(310)

Komise s tímto tvrzením také nesouhlasí. Ke změně obchodních toků již došlo v posuzovaném období, kdy dovoz z dotčených zemí nahradil velkou část domácí výroby. Neuložením opatření by došlo k úplnému nahrazení domácí výroby dovozem, a proto by se obchodní toky změnily ještě více.

(311)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz ethylenglykolu pocházejícího z dotčených zemí v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(312)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(313)

V souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na dovoz ethylenglykolu pocházejícího ze Spojených států amerických a ze Saúdské Arábie. Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(314)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:

(315)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě prozatímních zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(316)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti v USA vztahovat nejen na vyvážející výrobce v USA, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce v USA, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(317)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(318)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(319)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(320)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

(1)

Dne 14. října 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu březové překližky pocházející z Ruska (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení antidumpingového šetření (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 31. srpna 2020 konsorciem Woodstock Consortium (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou březové překližky, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

V oznámení o zahájení šetření byl neúmyslně opomenut oddíl, který se týká postupu posuzování zájmu Unie. I když toto opomenutí nemělo vliv na právo zúčastněných stran předkládat stanoviska, která se týkají zájmu Unie, považovalo se za vhodné zabývat se tímto opomenutím z důvodu transparentnosti řízení. Dne 11. prosince 2020 bylo proto oznámení o zahájení šetření pozměněno (3).

(4)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací zavést celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že nejsou splněny požadavky buď podle písm. c), nebo podle písm. d) čl. 10 odst. 4. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě dovozu, který způsobil újmu během období šetření, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Komise analyzovala vývoj dovozu a nezjistila žádné další podstatné zvýšení dovozu.

(5)

Komise proto podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení neuložila celní evidenci dovozu březové překližky z Ruska vymezené v oddíle 2.

(6)

Komise v oznámení o zahájení šetření v pozměněném znění vyzvala zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a ruské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(7)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Několik stran požádalo o slyšení u Komise. Komise uspořádala slyšení s konsorciem Woodstock consortium, se společnostmi UPM Plywood Oy, UPM Kymmene Otepää OÜ a s ruským výrobcem UPM Kymmene Chudovo LLC.

(8)

Několik stran tvrdilo, že v podnětu nebyly poskytnuty dostatečné informace o jeho veřejně přístupné verzi.

(9)

Komise měla za to, že verze podnětu zpřístupněná zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje dostatečné podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí jinak důvěrných informací, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu.

(10)

Několik stran tvrdilo, že některé ukazatele újmy, jako je výrobní kapacita, ceny v Unii a spotřeba v Unii, které jsou obsaženy v podnětu, nepodporují zjištění týkající se újmy během období šetření.

(11)

Komise připomíná, že zjištění prima facie o podstatné újmě, které je nezbytné pro zahájení šetření, vyžaduje mimo jiné přezkum relevantních činitelů, jež jsou popsány v základním nařízení. Článek 5 základního nařízení však k doložení podstatné újmy pro účely zahájení šetření výslovně nevyžaduje, aby všechny činitele újmy, jež jsou uvedeny v čl. 3 odst. 5, vykazovaly zhoršení. Ve znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení se ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, o účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a o následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, jak dokládají příslušné činitele (nikoliv nutně všechny). Tyto informace, které poukazovaly na existenci újmy, podnět obsahoval. Komise tedy měla za to, že podnět obsahoval dostatečné důkazy o újmě.

(12)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná provede výběr vzorku zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento předběžný vzorek obsahoval tři výrobce z Unie se sídlem ve třech různých členských státech, kteří představovali téměř 40 % odhadované celkové výroby a 35 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Výběr těchto tří společností vycházel z největšího objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU v období od července 2019 do června 2020, který mohl být přiměřeně přezkoumán, přičemž bylo rovněž bráno v úvahu zeměpisné rozložení. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(14)

Komise obdržela připomínky od skupiny UPM sdružující výrobce ve spojení v Unii, která požádala o zařazení do vzorku. Po pečlivé analýze poskytnutých informací však Komise nenašla žádný přesvědčivý důvod, aby předběžně vybraný vzorek změnila. Za prvé, vzhledem k podnikové struktuře a prodejním kanálům skupiny by doplnění nebo zařazení jedné z obou společností do vzorku ohrozilo schopnost Komise provést šetření v zákonných lhůtách z důvodu podstatného zvýšení pracovní zátěže. Zařazení jedné z těchto společností do vzorku by navíc jen nepatrně změnilo reprezentativnost předběžně vybraného vzorku z hlediska objemu výroby nebo prodeje v Unii nebo z hlediska zeměpisného rozložení. Komise se proto rozhodla ponechat prozatímně vybrané společnosti jako konečný vzorek.

(15)

Po oznámení o výběru konečného vzorku jedna ze společností, skupina UPM, argumentovala, že ostatní výrobci zařazení do vzorku mají stejně složité nebo složitější podnikové struktury a prodejní kanály. Obdobně argumentovala, že zařazení jednoho z jejích subjektů, a to společnosti UPM–Kymmene Otepä Oü, do vzorku a její ověření by neznamenalo zátěž, a protože by inspekce na místě probíhala na dálku, nebyla by tím narušena schopnost Komise provést šetření.

(16)

Komise konstatovala, že jelikož vzorek již zahrnoval společnosti se složitými strukturami, zahrnutí jiné společnosti se složitou strukturou by podstatně zvýšilo pracovní zátěž, a ohrozilo by tak schopnost Komise provádět šetření v zákonných lhůtách. V tomto smyslu by zahrnutí společnosti UPM–Kymmene Otepä Oü vzhledem k její organizaci prodeje vyžadovalo ověření několika dalších právnických subjektů skupiny UPM, včetně prodejních a výrobních jednotek. Tyto subjekty by nemohly být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřeny.

(17)

Komise proto zůstala u svého rozhodnutí nezahrnout skupinu UPM do vybraného konečného vzorku. Předběžný vzorek byl potvrzen jako konečný vzorek a je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(19)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třináct dovozců, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise v Unii vzorek tří dovozců, a to na základě největšího objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení dovozci informováni o výběru vzorku, nebyly však vzneseny žádné připomínky.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Rusku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření. Kromě toho Komise požádala stálou misi Ruské federace při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo patnáct vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří skupin společností, z nichž jedna se skládala ze sedmi vyvážejících výrobců ve spojení, a to na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Vzorek představoval přibližně 47 % celkového vývozu do Unie během období šetření.

(22)

Dva spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku argumentovali, že by měli být do vzorku rovněž zařazeni. První z nich tvrdil, že by měl být zařazen do vzorku, jelikož jeho objem prodeje do Unie se blíží třetímu vyvážejícímu výrobci, který byl zařazen do vzorku. Druhý tvrdil, že Komise v minulosti prošetřovala podstatně větší množství vyvážejících výrobců, a tudíž jeho přidání do vzorku nezpůsobí nepřiměřenou zátěž pro kapacitu a zdroje Komise. Kromě toho tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že skutečnost, že je ve spojení se skupinou výrobců v Unii, jej odlišuje od ostatních vyvážejících výrobců. Zejména tvrdil, že jeho vedení, struktura prodeje a logistická organizace jej odlišují od některých nebo od všech vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku (4).

(23)

Jak je uvedeno výše v 21. bodě odůvodnění, Komise zařadila do vzorku tři společnosti/skupiny společností. Počet subjektů, které měly být předmětem šetření, byl však mnohem větší, jelikož jedna ze skupin sestávala ze sedmi vyvážejících výrobců. Kromě toho měly společnosti/skupiny rovněž obchodníky ve spojení a dovozce ve spojení, kteří se podíleli na prodeji dotčeného výrobku. Tvrzení prvního vyvážejícího výrobce o objemu prodeje vycházelo z veřejně přístupné verze reakce na výběr vzorku, která byla k dispozici všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, zatímco rozhodnutí o výběru vzorku vycházelo ze skutečného objemu, který nahlásili všichni vyvážející výrobci. Pokud jde o objem prodeje nahlášený dvěma dotčenými vyvážejícími výrobci, nahlásil třetí vyvážející výrobce z hlediska objemu prodeje o [5 % – 10 %] více než čtvrtý vyvážející výrobce. Argumenty předložené druhým vyvážejícím výrobcem navíc nejsou relevantním kritériem pro výběr vzorku podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že vybraný vzorek je reprezentativní na základě kritérií uvedených v čl. 17 odst. 1 a že obě příslušné strany neposkytly žádné relevantní údaje, které by tento závěr zpochybnily. Žádosti byly proto zamítnuty.

(24)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádalo deset vyvážejících výrobců v Rusku. Vyplněné dotazníky však ve stanovené lhůtě předložili pouze tři vyvážející výrobci. Posouzení těchto žádostí v prozatímní fázi šetření by představovalo nepřiměřenou zátěž. O tom, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, proto Komise rozhodne až v konečné fázi šetření.

(25)

Komise zaslala dotazníky třem ruským vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (5).

(26)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří ruských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, od tří spolupracujících ruských vyvážejících výrobců, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dovozců zařazených do vzorku, kteří nejsou ve spojení, a devíti uživatelů.

(27)

Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a k restriktivním opatřením zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění, a to v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (6). Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

Výrobci v Unii

Dovozci

Vyvážející výrobci v Rusku

(28)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(29)

Toto řízení bylo zahájeno dne 14. října 2020, tj. během přechodného období dohodnutého mezi Spojeným královstvím a EU, v němž Spojené království nadále podléhalo právu Unie. Toto období skončilo dne 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení ze Spojeného království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení.

(30)

Prostřednictvím poznámky ke spisu ze dne 19. ledna 2021 vyzvala Komise hospodářské subjekty ze Spojeného království, které se domnívaly, že jsou stále považovány za zúčastněné strany, aby ji kontaktovaly (7). Žádná společnost se nepřihlásila.

(31)

S cílem sladit soubor údajů shromážděných od zúčastněných stran se skutečností, že přechodné období skončilo a Spojené království již nepodléhá právu Unie, byly dotčené zúčastněné strany vyzvány, aby poskytly revidovanou odpověď na dotazník týkající se EU-27.

(32)

Dotčeným výrobkem je překližka sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, s vnějšími vrstvami ze dřeva uvedeného pod položkou 4412 33, alespoň s jednou vnější vrstvou z březového dřeva, též potaženou (dále jen „březová překližka“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“), pocházející z Ruska, v současnosti spadající pod kód KN ex 4412 33 00 (kód TARIC 4412330010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(33)

Březová překližka je materiál z dřevěných listů, který se skládá z vrstev nebo třísek dřevěných dýh slisovaných za pomoci klihu do velkých plochých listů. Používá se v široké škále aplikací, například v odvětví stavebnictví, obalů a nábytku.

(34)

Šetření ukázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití:

(35)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Jeden uživatel, společnost Emiliana Imballaggi S.p.A., a dva ruští vyvážející výrobci, Sveza a Vlas Truda, požádali, aby březová překližka ve tvaru čtverce o délce a šířce pěti stop (1 525 x 1 525 mm) byla z šetření vyloučena z důvodu rozdílů, které spočívají: i) ve fyzikálních, technických a chemických vlastnostech a geometrických charakteristikách; ii) v konečném užití a zaměnitelnosti; iii) v kvalitě výrobku a iv) ve vnímání ze strany spotřebitelů a v cenách; a v) v neexistenci konkurence mezi březovou překližkou obdélníkového a čtvercového tvaru.

(37)

Komise žádosti analyzovala a dospěla k závěru, že překližka čtvercového tvaru nemůže být z definice výrobku vyloučena z těchto důvodů: má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako překližka obdélníkového tvaru. Podobně březová překližka čtvercového tvaru vyvíjí konkurenční tlak na březovou překližku obdélníkového tvaru, neboť existuje určitá míra vzájemné zastupitelnosti a je možné, že březová překližka čtvercového tvaru bude dále zpracována na březovou překližku obdélníkového tvaru, jakmile bude dovezena do Unie, s následným rizikem obcházení. Výrobní odvětví Unie navíc vyrábí takovým způsobem, aby se přizpůsobilo konkrétním potřebám zákazníků, a má k tomu nezbytné vybavení. Komise proto žádosti o vyloučení zamítla.

(38)

Společnost Segezha (ruský výrobce) tvrdila, že definice výrobku by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala nejen březovou překližku, ale také překližku z borovice, topolu, okoumé a buku. Byl vznesen argument, že existuje přímá konkurence a vzájemná zaměnitelnost mezi uvedenými překližkami a březovou překližkou, které společně tvoří jeden a tentýž výrobek.

(39)

Komise toto tvrzení zamítla vzhledem k tomu, že překližka z borovice, topolu, okoumé a buku nemá stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako březová překližka. Skutečnost, že v některých aplikacích, které nebyly v tvrzení rozvedeny nebo uvedeny, by mohly být použity alternativní výrobky a materiály s neurčenou mírou možnosti nahrazení, nemění povahu fyzikálních, technických a chemických rozdílů mezi dotčeným výrobkem a výše uvedenými výrobky.

(40)

Do vzorku byly zařazeny tři skupiny vyvážejících výrobců.

(41)

Skupina Sveza sestávala ze sedmi výrobců a jednoho obchodníka, kteří se všichni přímo podíleli na výrobě a prodeji dotčeného výrobku. Sedm výrobců prodávalo prostřednictvím obchodníka ve spojení na domácím trhu a vyváželo přímo do Unie.

(42)

Společnost Zheshartsky LРK LLC je součástí skupiny společností s názvem UPG. Tento výrobce vyvážel jak přímo, tak prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Lotyšsku.

(43)

Společnost Syktyvkar Plywood Mill Ltd. je součástí skupiny společností přímo zapojených do výroby a prodeje dotčeného výrobku. Tato skupina zahrnovala čtyři obchodníky ve spojení, kteří působí na domácím trhu.

(44)

Za účelem stanovení běžné hodnoty si Komise vyžádala odpověď na dotazník od všech výrobců dotčeného výrobku zařazených do vzorku.

(45)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje v případě každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(46)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku zařazeného do vzorku na domácím trhu reprezentativní.

(47)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(48)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného na domácím trhu vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku, jež je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(49)

V případě tří vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců nedošlo u některých typů výrobku, které byly vyvezeny do Unie během období šetření, k žádnému domácímu prodeji, nebo byl prodej tohoto typu výrobku na domácím trhu nižší než 5 % objemu, a tudíž nebyl reprezentativní.

(50)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(51)

Běžná hodnota vychází ze skutečné ceny jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(52)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(53)

Na druhé straně se běžná hodnota rovná skutečné ceně typu výrobku pouze v případě ziskového domácího prodeje daných typů výrobku během období šetření, jestliže:

(54)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 28 % až 93 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. V závislosti na typu výrobku byla proto běžná hodnota za situace popsané v 51. bodě odůvodnění vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření, případně pouze za situace popsané ve výše uvedeném bodě odůvodnění jako vážený průměr ziskového prodeje.

(55)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(56)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(57)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(58)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím některé společnosti ve spojení, jak je popsáno výše ve 39. a 41. bodě odůvodnění.

(59)

Pokud vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(60)

V případě vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení působící jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(61)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(62)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, balení, úvěrové náklady, bankovní poplatky, cla EU, ostatní dovozní poplatky a provize.

(63)

Skupina UPG jako vyvážející výrobce tvrdila, že vláda Ruské federace proplácela až 80 % nákladů na dopravu, které výrobcům vznikly při přepravě jejich výrobků na zahraniční trhy. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že by měla být provedena úprava vývozní ceny směrem nahoru v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) a k) základního nařízení, jelikož v případě domácího prodeje nebyla podobná náhrada poskytnuta.

(64)

V čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení se stanoví, že úprava může být provedena rovněž o rozdíly v jiných činitelích, které nejsou uvedeny v písmenech a) až j), pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen dle požadavku v tomto odstavci, zejména pokud zákazníci na domácím trhu kvůli rozdílu v těchto činitelích soustavně platí jiné ceny. Vyvážející výrobce však nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly, že ceny byly tímto režimem subvencí ovlivněny. Vyvážející výrobce, který požadoval úpravu, zejména neposkytl žádné důkazy o tom, že jeho zákazníci na domácím trhu trvale platí jiné ceny, a to z důvodu údajného rozdílu v úhradě nákladů na dopravu vládou Ruské federace mezi domácím prodejem a prodejem na vývoz. Aniž by byly dotčeny výše uvedené skutečnosti, Komise rovněž uvedla, že úhrada přepravních nákladů při prodeji na zahraniční trhy s vyloučením domácího prodeje se vší pravděpodobností představuje vývozní subvenci ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) 2016/1037. Tyto režimy zlepšují možnosti vývozců nekale soutěžit na zahraničních trzích, a zejména finančně podporovat dumpingové praktiky. Jako takové nepředstavují činitel, který splňuje podmínky pro úpravu podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Povolení úpravy o činitele, které vývozcům usnadňují provádění dumpingových praktik, by vedlo k zatajení rozsahu skutečně uplatňovaného dumpingu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(65)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž požadoval, aby byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedena úprava o provize zaplacené obchodníkovi ve spojení za prodej na domácím trhu. Vyvážející výrobce však rovněž poskytl informace o tom, že zaplacené provize se týkaly domácího prodeje i prodeje na vývoz do Unie. V důsledku toho Komise přiřadila částku provizí, které byly zaplaceny obchodníkovi ve spojení, jak k domácímu, tak k vývoznímu prodeji, a to na základě objemu těchto prodejů.

(66)

Všichni vyvážející výrobci ze skupiny Sveza zařazení do vzorku vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím domácí společnosti ve spojení, konkrétně společnosti Sveza–Les LLC (dále jen „Sveza-Les“) se sídlem v Petrohradě. Všichni vyvážející výrobci ze skupiny Sveza podepsali s dotčeným obchodníkem ve spojení komisionářskou smlouvu. Všichni vyvážející výrobci v rámci skupiny jsou buď přímo, nebo nepřímo ve spojení s touto společností. Tvrdili, že provize placené obchodníkovi by vzhledem k tomu, že neovlivňují srovnatelnost cen, neměly být odečteny od vývozní ceny, protože obchodník ve spojení vykonával v rámci prodeje na vývoz a prodeje na domácím trhu naprosto stejné funkce. Jediný rozdíl se údajně týká odměny za činnosti obchodníka ve spojení: Na domácí prodej se vztahuje obchodní přirážka, zatímco prodej na vývoz podléhá provizi na základě smluv o provizích. Vyvážející výrobci dále tvrdili, že s obchodníkem tvoří jediný hospodářský subjekt, což má vliv jak na domácí prodej, tak na prodej na vývoz.

(67)

V reakci na to Komise připomněla, že všech sedm výrobních společností skupiny podepsalo smlouvu, která stanoví jasně vymezenou provizi z každého vývozního prodeje, která byla skutečně zaplacena. Na domácím trhu tomu tak nebylo. To vede k problému srovnatelnosti vývozní ceny s běžnou hodnotou podle čl. 2 odst. 10, a Komise proto zaplacenou provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) odečetla.

(68)

V souvislosti s tím, zda se jedná o jeden hospodářský subjekt, Komise dále připomněla, že podle judikatury Unie je existence písemné smlouvy o provizích pouze u prodeje na vývoz důležitým prvkem, který má prokázat, že obchodník není interním prodejním oddělením vyvážejících výrobců, pokud jde o prodej na vývoz (8). Tato smlouva obsahuje rovněž řadu ustanovení, jako je například rozhodčí doložka, které značí nízkou míru solidarity mezi těmito společnostmi. Tato ustanovení byla obtížně slučitelná s tvrzením, že by vyvážející výrobci a obchodník ve spojení měli být považováni za jeden hospodářský subjekt, přestože jsou právně odlišnými společnostmi. Ukázalo se rovněž, že si vyvážející výrobci vzhledem k jejich prodejním, správním a režijním nákladům ponechali některé prodejní funkce. Komise též uvedla, že obchodník ve spojení nezávislým odběratelům v Unii vystavoval faktury jménem vyvážejících výrobců. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise tvrzení, že obchodník a vyvážející výrobci představují jeden a tentýž hospodářský subjekt, pokud jde o prodej na vývoz, předběžně odmítla.

(69)

Šetření dále odhalilo, že do určitých prodejů na vývoz skupiny Sveza byli zapojeni také zástupci, kteří nejsou ve spojení, jež mají sídlo v Unii. Tito zástupci obdrželi provizi, která byla zaevidována v účetnictví společnosti Sveza–Les jako součást jejích prodejních, správních a režijních nákladů. Komise proto upravila vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení o provizi zaplacenou za prodej na vývoz zástupcům, kteří nejsou ve spojení. Úprava se rovnala provizi, která sestávala z odměn zástupců zaznamenaných v účetnictví společnosti Sveza–Les.

(70)

A konečně tatáž skupina tvrdila, že v případě, že by Komise upravila vývozní cenu, znamenalo by to, že Komise měla za to, že vyvážející výrobci a obchodník ve spojení netvoří jeden a tentýž hospodářský subjekt, a proto by měly být provedeny odpočty rovněž ve vztahu k prodejním, správním a režijním nákladům a zisku, které souvisejí s dalším prodejem obdobného výrobku, jež se prodává na domácím trhu.

(71)

Komise připomněla, že na rozdíl od situace u prodeje na vývoz, kdy zpracovatelské závody přímo fakturují prvním nezávislým odběratelům v Unii, domácí prodej se uskutečňuje prvním nezávislým odběratelům prostřednictvím společnosti Sveza–Les. Jinými slovy tedy Sveza–Les dále prodává dotčený výrobek, který nakupovala od různých závodů skupiny. Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení se běžná hodnota stanoví na základě ceny domácího prodeje prvnímu nezávislému odběrateli. V případě úpravy o přirážku podle čl. 2 odst. 10 písm. i) by se předpokládalo, že relevantním prodejem pro stanovení běžné hodnoty by byl spíše prodej mezi zpracovatelskými závody a Sveza-Les, ze kterého by byla stanovena cena po odečtení údajné přirážky uplatňované Sveza-Les při dalším prodeji výrobku. Prodej zpracovatelských závodů společnosti Sveza–Les však nepředstavuje prodej prvnímu nezávislému odběrateli. Za těchto okolností by odpočet přirážky uplatňované společností Sveza–Les nebyl v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Kromě toho v souladu se zněním čl. 2 odst. 10 písm. i) by úprava o přirážku obchodníka rovněž vyžadovala důkaz, že Sveza–Les plní podobné funkce jako obchodní zástupce jednající za provizi při domácím prodeji. Žádný takový důkaz ve spisu neexistuje. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise tvrzení, že úprava o přirážku při domácím prodeji je oprávněná, předběžně zamítla.

(72)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(73)

V případě vyvážejících výrobců v rámci skupiny Sveza Komise nejprve vypočítala individuální dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce a jako druhý krok vypočítala vážené dumpingové rozpětí pro celou skupinu Sveza.

(74)

Na základě toho činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(75)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(76)

Na základě toho činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 15,7 %.

(77)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Rusku stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, který je vyjádřen jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření stanoveném na základě údajů Eurostatu.

(78)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 81 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(79)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(80)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek patnáct známých výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(81)

Celková výroba v Unii během období šetření byla odhadnuta na přibližně 849 000 metrů krychlových. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Jak je uvedeno v oddíle 1.6, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 39 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(82)

Výroba v Unii určená pro vlastní spotřebu byla odhadnuta na méně než 0,5 %. Vzhledem ke své nevýznamnosti se v tomto případě vlastní spotřeba nepovažuje za relevantní pro analýzu újmy.

(83)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) údajů předložených žadatelem, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a které byly porovnány s objemem prodeje nahlášeným výrobci v Unii zařazenými do vzorku; b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu (9).

(84)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii v metrech krychlových (m3)

(85)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 14 %. Podrobná analýza ukazuje, že dochází k neustálému meziročnímu růstu, přičemž k největšímu nárůstu došlo od roku 2017 do roku 2018, a to o 7 %, zatímco v následujících letech rychlost zpomalila, avšak růst stále trvá.

(86)

Před zahájením řízení a následným vytvořením specifického kódu TARIC (10) byl dovoz dotčeného výrobku zaznamenáván na úrovni kódu KN (11), do kterého patřily i jiné výrobky než dotčený výrobek. Za účelem odhadu objemu dovozu dotčeného výrobku během posuzovaného období použila Komise stejný poměr (TARIC/KN), který byl po zahájení šetření pozorován mezi objemem dovozu u celého kódu KN a dovozem dotčeného výrobku na základě údajů TARIC. U dovozu z dotčené země byl poměr stanoven na 78 %.

(87)

Výsledky této metodiky potvrzují trend dovozu uvedený v podnětu.

(88)

Na základě výše uvedené metodiky stanovila Komise objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(89)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(90)

Dovoz z dotčené země se v posuzovaném období zvýšil z 871 050 metrů krychlových na přibližně 1 192 712 metrů krychlových, což představuje nárůst o 37 %. Podíl na trhu u tohoto dovozu se během posuzovaného období zvýšil ze 46 % na 56 %, což je nárůst o 20 %.

(91)

Komise stanovila dovozní ceny na základě statistiky Eurostatu v EUR/t na úrovni KN. Zatímco dovoz dotčeného výrobku byl zaznamenán společně s větším košíkem výrobků, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1 výše, tato metodika poskytuje spolehlivý odhad cen a jejich vývoje v čase, jelikož velká většina dovozu pod tímto kódem KN představovala dotčený výrobek, a umožňuje srovnání vývoje cen mezi různými vyvážejícími zeměmi.

(92)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(93)

Průměrné ceny dovozu z Ruska se během období šetření snížily z 646 EUR za tunu v roce 2017 na 584 EUR za tunu, což je snížení o 10 %. Průměrná cena dovozu se v roce 2018 zvýšila o 5 % a v následujících obdobích klesla o 15 %.

(94)

Stejný trend lze pozorovat při použití vážených průměrných vývozních cen hlášených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, přičemž je udávána cena 434 EUR/m3 v období šetření u výrobku, který je předmětem šetření. Dovozní ceny se tak setrvale pohybovaly pod úrovní prodejní ceny výrobců v Unii (viz tabulka 7), přičemž je udáván cenový rozdíl ve výši 38 % během období šetření.

(95)

Březová překližka se prodává v široké škále rozměrů a kvality a podle konkrétních specifikací zákazníků. Vzhledem k široké škále typů výrobku, které prodává výrobní odvětví Unie a ruští vyvážející výrobci, vedl podrobný systém PCN, zavedený při zahájení šetření, do značné míry ke znesnadnění určování shody stejných výrobků. Pro účely srovnání cen proto Komise provedla přiměřený a technicky spolehlivý odhad tím, že seskupila některé podobné typy výrobku, což umožnilo řádné srovnání výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie s rovnocennými typy výrobků prodávanými ruskými vyvážejícími výrobci. Na základě toho činila úroveň shody mezi různými typy výrobku, jež prodávají výrobní odvětví Unie, a typy výrobku, jež prodávají ruští vyvážející výrobci, více než 68 % objemu dovozu ze strany ruských vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku.

(96)

Cenové podbízení během období šetření Komise stanovila srovnáním:

(97)

vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku podle typu výrobku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie. Vzhledem k tomu, že výrobci z Unie prodávali dotčený výrobek přímo i prostřednictvím prodejních společností ve spojení, byla prodejní cena podle potřeby upravena o náklady na dopravu, pojištění a manipulaci na úroveň ceny ze závodu; a