8.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 202/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/887

ze dne 20. května 2021,

kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Většina obyvatelstva Unie je připojena k internetu. Každodenní životy lidí a hospodářství se stávají rostoucí měrou závislými na digitálních technologiích. Občané a podniky jsou stále více vystavováni závažným kybernetickým bezpečnostním incidentům a mnoho podniků v Unii se každý rok setká s alespoň jedním kybernetickým bezpečnostním incidentem. Ve světle této skutečnosti je zřejmé, že je nutné v Unii budovat odolnost, zlepšit technologické a průmyslové schopnosti, využívat pokročilé standardy a ucelená řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, které zahrnují lidské zdroje, produkty, procesy a technologie, a rovněž zajistit, aby Unie v oblastech kybernetické bezpečnosti a digitální autonomie zaujala vedoucí postavení. Kybernetickou bezpečnost lze rovněž zlepšit zvýšením informovanosti o hrozbách v oblasti kybernetické bezpečnosti, rozvojem kompetencí, kapacit a schopností v celé Unii, a to při řádném zohlednění společenských a etických důsledků a otázek.

(2)

Unie neustále zintenzivňuje činnost, kterou reaguje na rostoucí výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti, v návaznosti na strategii kybernetické bezpečnosti, kterou předložily Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoká představitelka“) ve společném sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 7. února 2013 nazvaném „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“ (dále jen „strategie kybernetické bezpečnosti z roku 2013“). Cílem strategie kybernetické bezpečnosti z roku 2013 bylo podporovat spolehlivý, bezpečný a otevřený kybernetický ekosystém. V roce 2016 Unie přijala první opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (3) o bezpečnosti sítí a informačních systémů.

(3)	V září roku 2017 představily Komise a vysoká představitelka Evropskému parlamentu a Radě společné sdělení nazvané „Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“ s cílem dále posílit odolnost, odrazování a reakci Unie v souvislosti s kybernetickými útoky.

(4)

V září roku 2017 hlavy států a předsedové vlád přednesli na Tallinském summitu k digitální problematice výzvu, podle níž je třeba z Unie do roku 2025 učinit vedoucí sílu v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem zajistit důvěru, jistotu a ochranu občanů, spotřebitelů a podniků online a umožnit svobodný a bezpečnější internet respektující právo, a oznámili svůj záměr více využívat řešení s otevřeným zdrojovým kódem a otevřené standardy při (opětovném) budování systémů a řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií), zejména s cílem bránit proprietárnímu uzamčení, včetně těch, které byly vytvořeny nebo jsou podporovány prostřednictvím programů Unie v oblasti interoperability a standardizace, jako je ISA2.

(5)

Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Kompetenční centrum“) zřízené tímto nařízením by mělo pomáhat zvyšovat bezpečnost sítí a informačních systémů, včetně internetu a dalších infrastruktur s kritickým významem pro fungování společnosti, jako jsou doprava, zdravotnictví, energetika, digitální infrastruktura, vodohospodářství, finanční trhy a bankovní systémy.

(6)

Vážná narušení sítí a informačních systémů mohou mít dopady na jednotlivé členské státy i na Unii jako celek. Vysoká úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů v celé Unii má proto zásadní význam pro společnost i hospodářství. V současnosti je Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti závislá na neevropských dodavatelích. Strategickým zájmem Unie je však zajistit, aby si udržela a rozvíjela důležité výzkumné a technologické kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby mohla zabezpečit sítě a informační systémy občanů a podniků, a zejména chránit kritické sítě a informační systémy a poskytovat klíčové služby v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(7)

Unie disponuje bohatými odbornými znalostmi a zkušenostmi, pokud jde o výzkum, technologie a průmyslový vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale úsilí průmyslových a výzkumných komunit je roztříštěné, nedostatečně propojené a chybí mu společný cíl, čímž je omezena konkurenceschopnost a účinná ochrana sítí a systémů v uvedené oblasti. Takové úsilí a odborné znalosti je třeba sdílet, propojit a používat účinným způsobem, aby se podpořily a doplnily stávající výzkumné, technologické a průmyslové kapacity a dovednosti na unijní i vnitrostátní úrovni. I když se odvětví informačních a komunikačních technologií potýká s významnými výzvami, například pokud jde o uspokojení jeho poptávky po kvalifikovaných pracovnících, může pro ně být přínosné, bude-li zastupovat společnost v celé její rozmanitosti, dosáhne-li vyváženého genderového zastoupení, etnické rozmanitosti a nediskriminace vůči osobám se zdravotním postižením a usnadní-li budoucím odborníkům v oblasti kybernetické bezpečnosti přístup ke znalostem a odborné přípravě, včetně vzdělávání těchto odborníků v neformálním kontextu, například v projektech zaměřených na svobodný software a software s otevřeným zdrojovým kódem, projektech zaměřených na občanské technologie, v začínajících podnicích a mikropodnicích.

(8)

V evropském odvětví kybernetické bezpečnosti jsou klíčovými zúčastněnými stranami malé a střední podniky, které mohou díky své pohotovosti poskytovat špičková řešení. Malé a střední podniky, které se nezaměřují na kybernetickou bezpečnost, však také bývají zranitelnější z hlediska kybernetických bezpečnostních incidentů, neboť k zavedení účinných řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou zapotřebí značné investice i znalosti. Proto je nezbytné, aby Kompetenční centrum a síť národních koordinačních center (dále jen „Síť“) poskytovaly malým a středním podnikům podporu tím, že usnadní přístup malých a středních podniků ke znalostem a poskytnou jim na míru uzpůsobený přístup k výsledkům výzkumu a vývoje, s cílem umožnit těmto podnikům dostatečně se zabezpečit a umožnit podnikům působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti být konkurenceschopné a přispívat k vedoucímu postavení Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(9)

Odborné znalosti existují i mimo rámec průmyslového a výzkumného prostředí. Nekomerční projekty a projekty v předobchodní fázi označované jako „projekty zaměřené na občanské technologie“ využívají otevřené standardy, veřejně přístupná data a svobodný software a software s otevřeným zdrojovým kódem v zájmu společnosti a veřejného blaha.

(10)

Oblast kybernetické bezpečnosti je různorodá. Příslušnými zúčastněnými stranami mohou tudíž být veřejné subjekty, členské státy a Unie, průmyslové subjekty, subjekty občanské společnosti, jako jsou odbory, sdružení spotřebitelů, komunita pro svobodný software a software s otevřeným zdrojovým kódem a akademická a výzkumná obec a další subjekty.

(11)

V závěrech Rady přijatých v listopadu 2017 byla Komise vyzvána, aby urychleně zajistila posouzení dopadů různých možností vytvoření sítě center kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a Evropského výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a aby do poloviny roku 2018 předložila příslušný právní nástroj pro vytvoření této sítě a tohoto centra.

(12)

Unie stále nedisponuje dostatečnými technologickými a průmyslovými kapacitami a schopnostmi, díky nimž by nezávisle zabezpečila svou ekonomiku a kritické infrastruktury a stala se světovým lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nebylo dosaženo dostatečné úrovně strategické a udržitelné koordinace a spolupráce mezi odvětvími, výzkumnými komunitami a vládami v oblasti kybernetické bezpečnosti. Unie trpí nedostatkem investic a omezeným přístupem k know-how, dovednostem a zařízením v oblasti kybernetické bezpečnosti a výsledky výzkumu a inovací Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti se jen zřídka promítají do řešení uplatnitelných na trhu nebo široce používaných v celé ekonomice.

(13)	Zřízení Kompetenčního centra a Sítě, jež by měly mandát provádět opatření na podporu průmyslových technologií a opatření v oblasti výzkumu a inovací, je pro naplnění cílů tohoto nařízení nejvhodnější, přičemž nabízí nejvyšší hospodářský, společenský a environmentální dopad a zajišťuje zájmy Unie.

(14)

Kompetenční centrum by mělo být hlavním nástrojem Unie pro soustředění investic do výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro realizaci příslušných projektů a iniciativ společně se Sítí. Kompetenční centrum by mělo řídit finanční podporu související s kybernetickou bezpečností z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa (dále jen „Horizont Evropa“) zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (4) a z programu Digitální Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (5) a mělo by být příslušně otevřeno i dalším programům. Takový přístup by měl přispět k vytvoření synergií a ke koordinaci finanční podpory související s iniciativami Unie v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, technologií a průmyslového vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti a zamezit zbytečnému zdvojování činností.

(15)	Je důležité zajistit dodržování základních práv a etického chování v rámci výzkumných projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti podporovaných Kompetenčním centrem.

(16)

Kompetenční centrum by nemělo vykonávat operativní úkoly v oblasti kybernetické bezpečnosti, jako například úkoly ukládané skupinám pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (dále jen „týmy CSIRT“), včetně monitorování a řešení kybernetických bezpečnostních incidentů. Mělo by však být schopno usnadnit rozvoj infrastruktur informačních a komunikačních technologií využívaných jednotlivými odvětvími, zejména malými a středními podniky, výzkumnými komunitami, občanskou společností a veřejným sektorem, a to v souladu s posláním a cíli stanovenými v tomto nařízení. V případech, kdy se týmy CSIRT a další zúčastněné strany snaží prosazovat oznamování a zveřejňování zranitelností, měli by Kompetenční centrum a členové komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Komunita“) být schopni je na jejich žádost v rámci svých příslušných úkolů podpořit, aniž by docházelo ke zdvojování činností s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „ENISA“) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 (6).

(17)

Kompetenční centrum, Komunita a Síť mají pro účely řízení Komunity a jejího zastoupení v rámci Kompetenčního centra těžit ze zkušeností a širokého a příslušného zastoupení zúčastněných stran vybudovaného prostřednictvím smluvního partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti mezi Komisí a Evropskou organizací pro kybernetickou bezpečnost (ECSO) během trvání rámcového programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace (2014–2020) zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7), z poznatků vyvozených ze čtyř pilotních projektů zahájených začátkem roku 2019 v rámci Horizontu 2020, totiž z projektů CONCORDIA, ECHO, SPARTA a CyberSec4Europe, a z pilotních projektů a přípravných činností týkajících se auditů bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (EU FOSSA).

(18)

Unie a její členské státy by měly být s ohledem na rozsah úkolů na poli kybernetické bezpečnosti a na investice do kapacit a schopností souvisejících s kybernetickou bezpečností v jiných částech světa vybízeny, aby zvýšily finanční podporu výzkumu a vývoje v této oblasti a zintenzivnily zavádění jejich výsledků do praxe. S cílem dosáhnout úspor z rozsahu a srovnatelné úrovně ochrany v celé Unii by členské státy měly nasměrovat své úsilí do unijního rámce tak, že budou aktivně přispívat k činnosti Kompetenčního centra a Sítě.

(19)

Za účelem posílení mezinárodní konkurenceschopnosti Unie a zajištění pokročilých standardů v oblasti kybernetické bezpečnosti by Kompetenční centrum a Komunita měly v případech, kdy je to významné ve vztahu k poslání, cílům a úkolům Kompetenčního centra, usilovat o výměnu poznatků s mezinárodním společenstvím ohledně vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně produktů a procesů, standardů a technických norem. Příslušné technické normy by pro účely tohoto nařízení mohly zahrnovat vytváření referenčních implementací včetně těch, které jsou zveřejněny na základě svobodných a otevřených licencí.

(20)	Kompetenční centrum má sídlo v Bukurešti.

(21)

Kompetenční centrum by při vypracovávání svého ročního pracovního programu (dále jen „roční pracovní program“) mělo informovat Komisi o svých potřebách v oblasti spolufinancování na základě plánovaných příspěvků členských států v rámci spolufinancování společných akcí, aby Komise mohla zohlednit odpovídající příspěvek Unie při přípravě návrhu souhrnného rozpočtu Unie na následující rok.

(22)

Komise by při přípravě pracovního programu pro otázky spojené s kybernetickou bezpečností v rámci Horizontu Evropa, mimo jiné v souvislosti s postupem konzultací se zúčastněnými stranami, a zejména před přijetím daného pracovního programu, měla zohlednit podněty Kompetenčního centra a měla by tyto podněty sdílet s programovým výborem Horizontu Evropa.

(23)

Kompetenční centrum by mělo být zřízeno jako subjekt Unie s právní subjektivitou, na něž se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 (8), aby mohlo plnit svou úlohu v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby bylo usnadněno zapojení Sítě a aby byla zajištěna pevná vedoucí úloha členských států. Kompetenční centrum by mělo plnit dvojí úlohu, která spočívá jednak v provádění konkrétních úkolů v průmyslové, technologické a výzkumné oblasti kybernetické bezpečnosti, jak je stanoveno v tomto nařízení, a jednak v řízení financování týkajícího se kybernetické bezpečnosti z několika programů současně, zejména z Horizontu Evropa a programu Digitální Evropa, a případně i z dalších programů Unie. Toto řízení by mělo být v souladu s pravidly platnými pro uvedené programy. Nicméně vzhledem k tomu, že by finanční prostředky na fungování Kompetenčního centra měly pocházet především z programu Digitální Evropa a Horizontu Evropa, je nezbytné, aby bylo Kompetenční centrum pro účely plnění rozpočtu považováno za partnerství, a to i ve fázi přípravy programů.

(24)	Vzhledem k příspěvku Unie má být přístup k výsledkům činností Kompetenčního centra a k výsledkům projektů otevřený v maximální možné míře a uzavřený v míře nezbytné, přičemž ve vhodných případech má být možné opětovné využití výsledků.

(25)

Kompetenční centrum by mělo usnadňovat a koordinovat činnosti Sítě. Síť by měla sestávat z jednoho národního koordinačního centra za každý členský stát. Národní koordinační centra, u nichž Komise shledala, že mají nezbytnou způsobilost spravovat finanční prostředky za účelem plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení, by měla za účelem provádění svých činností souvisejících s tímto nařízením dostávat přímou finanční podporu od Unie, včetně grantů udělovaných bez výzev k podávání návrhů.

(26)

Národními koordinačními centry by měly být subjekty veřejného sektoru nebo subjekty s většinovou účastí veřejných subjektů, které vykonávají veřejné správní funkce podle vnitrostátního práva, a to i prostřednictvím přenesení pravomoci, a měly by je vybírat členské státy. Mělo by být umožněno, aby funkce národního koordinačního centra v daném členském státě vykonával subjekt, který vykonává i další funkce vyplývající z práva Unie, jako například funkci příslušného vnitrostátního orgánu, jednotného kontaktního místa ve smyslu směrnice (EU) 2016/1148 nebo jakéhokoli jiného nařízení Unie, nebo centra pro digitální inovace ve smyslu nařízení (EU) 2021/694. Národnímu koordinačnímu centru v členském státě by měly mít možnost při výkonu jeho funkcí pomáhat i jiné subjekty veřejného sektoru nebo subjekty vykonávající veřejné správní funkce v tomto členském státě.

(27)

Národní koordinační centra by kromě nezbytné způsobilosti měla disponovat průmyslovými, technologickými a výzkumnými odbornými znalostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo k nim mít přístup a měla by mít možnost účinné spolupráce a koordinace s průmyslem, veřejným sektorem a výzkumnou komunitou.

(28)

Význam dostatečné informovanosti o kybernetické bezpečnosti a souvisejících dovedností by měl být zohledněn ve vzdělávání v členských státech. Národní koordinační centra spolu s příslušnými veřejnými orgány a zúčastněnými stranami by za tímto účelem a s přihlédnutím k úloze ENISA, a aniž by byly dotčeny pravomoci členských států v oblasti vzdělávání, měla přispívat k podpoře a šíření vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(29)

Národní koordinační centra by měla mít možnost získávat granty od Kompetenčního centra za účelem poskytování finanční podpory třetím stranám formou grantů. Přímé náklady národních koordinačních center na poskytování a správu finanční podpory třetím stranám by měly být způsobilé pro financování v rámci příslušných programů.

(30)

Kompetenční centrum, Síť a Komunita by měly pomáhat s vývojem a šířením nejnovějších produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zároveň by Kompetenční centrum a Síť měly podporovat průmysl na straně poptávky, co se týče jeho kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to zejména podporou vývojářů a provozovatelů v odvětvích, jako jsou doprava, energetika, zdravotnictví, finance, státní správa, telekomunikace, výroba a vesmír, s cílem pomáhat takovým vývojářům a provozovatelům s řešením výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti, jako je uplatňování bezpečnosti již od fáze návrhu. Kompetenční centrum a Síť by měly rovněž podporovat normalizaci a zavádění produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti a současně pokud možno prosazovat provádění evropského rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti zavedeného nařízením (EU) 2019/881.

(31)

Vzhledem k rychle se měnící povaze kybernetických hrozeb a kybernetické bezpečnosti musí být Unie schopna se rychle a průběžně přizpůsobovat novému vývoji v této oblasti. Kompetenční centrum, Síť a Komunita by proto měly být dostatečně flexibilní, aby mohly zajistit potřebnou schopnost reagovat na tento vývoj. Měly by usnadňovat projekty, které pomohou subjektům neustále budovat své kapacity k posílení vlastní odolnosti i odolnosti Unie.

(32)

Kompetenční centrum by mělo Komunitu podporovat. Kompetenční centrum by mělo provádět části programu Digitální Evropa a Horizontu Evropa, které jsou významné pro kybernetickou bezpečnost, v souladu s víceletým pracovním programem Kompetenčního centra (dále jen „víceletý pracovní program“), ročním pracovním programem a s procesem strategického plánování Horizontu Evropa přidělováním grantů a dalších forem financování, zejména v návaznosti na konkurenční výzvy k podávání návrhů. Kompetenční centrum by mělo rovněž usnadňovat předávání odborných znalostí v rámci Sítě a Komunity a podporovat společné investice Unie, členských států nebo průmyslu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře malých a středních podniků v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i opatřením, která pomáhají odstranit nedostatky v oblasti dovedností.

(33)	Technická pomoc při přípravě projektů by měla být poskytována zcela objektivním a transparentním způsobem, který zajišťuje, že všichni potenciální příjemci obdrží stejné informace, a má předcházet střetům zájmů.

(34)

Kompetenční centrum by mělo stimulovat a podporovat dlouhodobou strategickou spolupráci a koordinaci činností Komunity, jež by zahrnovala rozsáhlou, otevřenou, interdisciplinární a různorodou skupinu evropských zúčastněných stran zapojených do technologií kybernetické bezpečnosti. Tato Komunita by měla zahrnovat výzkumné subjekty, průmyslová odvětví a veřejný sektor. Komunita by měla zejména prostřednictvím strategické poradní skupiny poskytovat vstupní podněty pro činnosti Kompetenčního centra a pro víceletý pracovní program a roční pracovní program. Komunita by měla rovněž těžit z činností Kompetenčního centra a Sítě zaměřených na budování komunity, ale jinak by neměla být z hlediska výzev k podávání návrhů či nabídek upřednostňována. Komunitu by měly tvořit kolektivní subjekty a organizace. S cílem čerpat z veškerých odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii by Kompetenční centrum a jeho orgány zároveň měly mít možnost vyžádat si odborné znalosti od fyzických osob coby odborníků ad hoc.

(35)	Kompetenční centrum by mělo spolupracovat a zajišťovat součinnost s ENISA a získávat od ní příslušné informace pro stanovení priorit financování.

(36)

S cílem reagovat na potřeby kybernetické bezpečnosti na straně nabídky i poptávky by se úkol Kompetenčního centra spočívající v poskytování znalosti a technické pomoci průmyslovým odvětvím měl vztahovat jak na produkty, procesy a služby informačních a komunikačních technologií, tak na všechny ostatní technologické produkty a procesy, do nichž je třeba začlenit kybernetickou bezpečnost. Pokud o to veřejný sektor požádá, měl by mít rovněž možnost využívat podporu Kompetenčního centra.

(37)

Za účelem vytvoření udržitelného prostředí z hlediska kybernetické bezpečnosti je důležité, aby se v procesu vývoje, údržby, provozu a modernizace infrastruktur, produktů a služeb uplatňovala zásada „bezpečnosti již od fáze návrhu“, a to zejména podporou nejmodernějších metod bezpečného vývoje, dostatečným bezpečnostním testováním, bezpečnostními audity a neprodleným zpřístupňováním aktualizací, kterými se odstraní zjištěné zranitelnosti či hrozby, a pokud je to možné i tím, že se umožní třetím stranám vytvářet a poskytovat aktualizace i po skončení životnosti produktů. Bezpečnost by měla být zajištěna již od fáze návrhu v průběhu celého životního cyklu produktů, služeb či procesů informačních a komunikačních technologií prostřednictvím neustálého rozvíjení postupů navrhování a vývoje, s cílem omezit riziko škodlivého zneužití.

(38)

Ačkoli by Kompetenční centrum a Síť měly usilovat o posílení synergií a koordinace mezi civilní a obrannou oblastí kybernetické bezpečnosti, měly by být projekty podle tohoto nařízení, které jsou financovány Horizontem Evropa, prováděny v souladu s nařízením (EU) 2021/695, které stanoví, že výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Horizontu Evropa mají být zaměřeny výhradně na civilní využití.

(39)

Toto nařízení se vztahuje zejména na civilní záležitosti, nicméně činnosti členských států podle tohoto nařízení mohou v případech, kdy politiku kybernetické bezpečnosti uplatňují orgány vykonávající jak civilní, tak i vojenské úkoly, odrážet specifika členských států a mělo by usilovat o doplňkovost a zabránit překrývání s nástroji financování spojenými s obranou.

(40)	Toto nařízení by mělo zajistit odpovědnost a transparentnost Kompetenčního centra a těch podniků, které jsou příjemci financování, a to v souladu s příslušnými nařízeními týkajícími se jednotlivých programů.

(41)

Realizaci projektů zavádění, zejména projektů zavádění, které souvisejí s infrastrukturami a schopnostmi zavedenými na úrovni Unie nebo prostřednictvím společného zadávání zakázek, by mělo být možné rozdělit na jednotlivé fáze provádění, jako jsou oddělené nabídky týkající se architektury hardwaru a softwaru, jejich výroby a jejich provozu a údržby, přičemž podniky by se mohly účastnit pouze jedné fáze a od příjemců v rámci jedné nebo několika fází by ve vhodných případech mohlo být požadováno, aby splňovali určité podmínky, pokud jde o evropské vlastnictví nebo kontrolu.

(42)

ENISA by vzhledem ke svým odborným znalostem v oblasti kybernetické bezpečnosti a svému mandátu, jenž pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie i příslušné zúčastněné strany z Unie představuje referenční bod pro poradenství a odborné znalosti v této oblasti, a vzhledem ke shromažďování vstupních dat prostřednictvím svých úkolů měla hrát aktivní úlohu při činnostech Kompetenčního centra, včetně vypracování agendy, přičemž by se mělo předcházet jakémukoliv zdvojování jejich úkolů, a to zejména prostřednictvím její úlohy coby stálého pozorovatele ve správní radě Kompetenčního centra. Pokud jde o vypracování agendy, ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu, měli by výkonný ředitel Kompetenčního centra a správní rada zohlednit veškeré příslušné strategické poradenství a příspěvky poskytnuté ENISA v souladu s jednacím řádem správní rady.

(43)	Pokud národní koordinační centra a subjekty, které jsou součástí Komunity, obdrží finanční příspěvek ze souhrnného rozpočtu Unie, měly by veřejně propagovat skutečnost, že příslušné činnosti probíhají v souvislosti s tímto nařízením.

(44)

Náklady vyplývající ze zřízení a správních a koordinačních činností Kompetenčního centra by měly být financovány Unií a členskými státy, a to poměrně podle dobrovolných příspěvků členských států na společné akce. S cílem předejít dvojímu financování by tyto činnosti neměly být zároveň podporovány příspěvky z jiných unijních programů.

(45)	Správní rada, která by měla být složena ze zástupců členských států a Komise, by měla vymezit obecné směřování činností Kompetenčního centra a zajistit, aby Kompetenční centrum vykonávalo své úkoly v souladu s tímto nařízením. Správní rada by měla přijmout agendu.

(46)

Správní radě by měly být svěřeny pravomoci potřebné pro sestavování rozpočtu Kompetenčního centra. Měla by ověřovat plnění rozpočtu, přijímat vhodná finanční pravidla, zavést transparentních pracovní postupy pro přijímání rozhodnutí Kompetenčního centra, včetně postupů pro přijímání ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu zohledňujících agendu. Správní rada by měla rovněž přijmout jednací řád Kompetenčního centra, měla by jmenovat výkonného ředitele a rozhodovat o prodloužení nebo o ukončení jeho funkčního období.

(47)

Správní rada by měla vykonávat dohled nad strategickými a prováděcími činnostmi Kompetenčního centra a zajišťovat soulad mezi nimi. Kompetenční centrum by se mělo ve své výroční zprávě zaměřit zejména na míru plnění svých strategických cílů a v případě potřeby navrhnout opatření, jak toto plnění dále zlepšit.

(48)

Za účelem řádného a účinného fungování Kompetenčního centra by Komise a členské státy měly zajistit, aby osoby, které mají být jmenovány členy správní rady, měly patřičnou odbornou kvalifikaci a zkušenosti v daných oblastech činnosti. Komise a členské státy by rovněž měly usilovat o omezení obměny svých zástupců ve správní radě s cílem zajistit kontinuitu její činnosti.

(49)

Vzhledem ke zvláštnímu postavení Kompetenčního centra a jeho odpovědnosti za vynakládání finančních prostředků Unie, zejména prostředků z Horizontu Evropa a programu Digitální Evropa, by Komise měla mít ve správní radě při rozhodování o finančních prostředcích Unie 26 % z celkového počtu hlasů, s cílem umožnit maximalizovat unijní přidanou hodnotu těchto rozhodnutí a zajistit, že tato rozhodnutí jsou v souladu s právem a s prioritami Unie.

(50)	Řádné fungování Kompetenčního centra vyžaduje, aby jeho výkonný ředitel byl jmenován transparentním způsobem na základě zásluh, doložených administrativních a řídicích schopností a kompetencí a praxe významných pro oblast kybernetické bezpečnosti, a aby vykonával své povinnosti zcela nezávisle.

(51)

Kompetenční centrum by mělo mít jako poradní orgán strategickou poradní skupinu. Strategická poradní skupina by měla poskytovat poradenství na základě pravidelného dialogu mezi Kompetenčním centrem a Komunitou, která by měla být tvořena zástupci soukromého sektoru, sdružení spotřebitelů, akademické obce a dalších příslušných zúčastněných stran. Strategická poradní skupina by se měla zaměřovat na záležitosti významné pro zúčastněné strany a upozorňovat na ně správní radu a výkonného ředitele. Úkoly strategické poradní skupiny by měly zahrnovat poskytování poradenství ohledně agendy, ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu. Zastoupení různých zúčastněných stran ve strategické poradní skupině by mělo být vyvážené, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zastoupení malých a středních podniků s cílem zajistit odpovídající zastoupení zúčastněných stran v činnostech Kompetenčního centra.

(52)

Příspěvky členských států na zdroje Kompetenčního centra by mohly být finanční nebo věcné. Finanční příspěvky by mohly například spočívat v grantu, který členský stát poskytne příjemci v tomto členském státě a kterým se doplní finanční podpora Unie na projekt v rámci ročního pracovního programu. Na druhé straně věcné příspěvky by obecně byly poskytovány v případech, kdy je příjemcem finanční podpory Unie samotný subjekt členského státu. Pokud například Unie dotuje činnost národního koordinačního centra financováním ve výši 50 %, zbývající náklady na činnost by se zaúčtovaly jako věcný příspěvek. Dále například pokud subjekt členského státu obdrží finanční podporu Unie na vytvoření nebo modernizaci infrastruktury, jež má být v souladu s ročním pracovním programem sdílena zúčastněnými stranami, související nedotované náklady by se zaúčtovaly jako věcné příspěvky.

(53)

Kompetenční centrum by mělo v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 o střetech zájmů zavést pravidla týkající se předcházení, zjišťování, řešení a řízení střetů zájmů v případě jeho členů, orgánů a zaměstnanců, správní rady, jakož i strategické poradní skupiny a Komunity. Členské státy by měly zajistit předcházení, zjišťování a řešení střetů zájmů v případě národních koordinačních center v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Kompetenční centrum by rovněž mělo uplatňovat příslušné unijní právo týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (9). Zpracování osobních údajů Kompetenčním centrem by se mělo řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10). Kompetenční centrum by mělo dodržovat ustanovení unijního práva, jež se použijí na orgány Unie, jakož i vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými informacemi nepodléhajícími utajení a s utajovanými informacemi Evropské unie.

(54)

Finanční zájmy Unie a členských států by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a vyšetřování, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného použití správních a finančních sankcí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) (11).

(55)

Kompetenční centrum by mělo fungovat otevřeným a transparentním způsobem. Mělo by včas poskytovat všechny důležité informace a propagovat své činnosti, včetně poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád správní rady Kompetenčního centra a strategické poradní skupiny by měl být zveřejněn.

(56)	Interní auditor Komise by měl vykonávat vůči Kompetenčnímu centru stejné pravomoci jako vůči Komisi.

(57)	Komise, Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům by měly mít přístup ke všem nezbytným informacím a do všech prostor Kompetenčního centra, aby mohly provádět audity a vyšetřování týkající se grantů, smluv a dohod podepsaných Kompetenčním centrem.

(58)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posilování konkurenceschopnosti a kapacit Unie, udržování a rozvoje výzkumných, technologických a průmyslových kapacit Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, zvyšování konkurenceschopnosti odvětví kybernetické bezpečnosti v Unii a přeměny kybernetické bezpečnosti v konkurenční výhodu ostatních průmyslových odvětví v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě samotnými členskými státy z důvodu rozptýlenosti stávajících omezených prostředků a rozsahu nezbytných investic, ale spíše jich, z důvodu potřeby vyhnout se zdvojování tohoto úsilí, pomoci při dosahování kritického množství investic, zajištění optimálního využití veřejného financování a zajištění toho, že ve všech členských státech je podporována vysoká úroveň kybernetické bezpečnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení a zásady kompetenčního centra a sítě

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Kompetenční centrum“) a síť národních koordinačních center (dále jen „Síť“). Toto nařízení stanoví pravidla pro určení národních koordinačních center a pro vytvoření komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Komunita“).

2. Kompetenční centrum má zásadní úlohu při provádění části programu Digitální Evropa zaměřené na kybernetickou bezpečnost, zejména pokud jde o akce související s článkem 6 nařízení (EU) 2021/694, a přispívá k provádění Horizontu Evropa, zejména bodu 3.1.3. pilíře II přílohy I rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 (12).

3. Členské státy společně přispívají k činnosti Kompetenčního centra a Sítě.

4. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států týkající se veřejné bezpečnosti, obrany, národní bezpečnosti a činností státu v oblastech trestního práva.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„kybernetickou bezpečností “ činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a dalších osob dotčených kybernetickými hrozbami;

2)	„sítí a informačním systémem“ síť a informační systém ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice (EU) 2016/1148;

„produkty, službami a procesy v oblasti kybernetické bezpečnosti“ komerční a nekomerční produkty, služby nebo procesy v oblasti informačních a komunikačních technologií, jejichž konkrétním účelem je ochrana sítí a informačních systémů nebo zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti údajů, které jsou prostřednictvím sítí a informačních systémů zpracovávány nebo v nich uchovávány, jakož i kybernetické bezpečnosti uživatelů těchto systémů a dalších osob dotčených kybernetickými hrozbami;

4)	„kybernetickou hrozbou“ jakákoliv potenciální okolnost, událost nebo čin, které by mohly poškodit, narušit nebo jinak nepříznivě ovlivnit sítě a informační systémy, jejich uživatele a další osoby;

„společnou akcí“ akce, která je zahrnuta do ročního pracovního programu a na niž je přijímána finanční podpora z programů Horizont Evropa nebo Digitální Evropa nebo z jiných unijních programů, jakož i finanční nebo věcná podpora jednoho nebo více členských států, a která se provádí prostřednictvím projektů, do nichž jsou zapojeni příjemci, jež jsou usazeni v daných členských státech, které jim poskytují finanční nebo věcnou podporu;

6)	„věcným příspěvkem“ způsobilé náklady vzniklé národním koordinačním centrům a jiným veřejným subjektům při účasti na projektech financovaných prostřednictvím tohoto nařízení, nejsou-li tyto náklady financovány z příspěvku Unie ani z finančních příspěvků členských států;

7)	„evropským centrem pro digitální inovace“ evropské centrum pro digitální inovace ve smyslu čl. 2 písm. e) nařízení (EU) 2021/694;

„agendou“ komplexní a udržitelná průmyslová, technologická a výzkumná strategie v oblasti kybernetické bezpečnosti, v níž se stanoví strategická doporučení pro rozvoj a růst evropského průmyslového, technologického a výzkumného odvětví v oblasti kybernetické bezpečnosti se strategickými prioritami pro činnosti Kompetenčního centra, a která není závazná, pokud jde o rozhodnutí o ročních pracovních programech, jež mají být přijata;

„technickou pomocí“ pomoc poskytovaná Kompetenčním centrem národním koordinačním centrům nebo Komunitě při plnění jejich úkolů, a to poskytováním znalostí nebo usnadňováním přístupu k odborným znalostem, jež se týkají výzkumu, technologií a průmyslu v oblasti kybernetické bezpečnosti, usnadňováním vytváření sítí kontaktů, zvyšováním informovanosti a podporou spolupráce, nebo pomoc poskytovaná Kompetenčním centrem spolu s národními koordinačními centry zúčastněným stranám, která se týká přípravy projektů v souvislosti s posláním Kompetenčního centra a Sítě a cíli Kompetenčního centra.

Článek 3

Poslání Kompetenčního centra a Sítě

1. Posláním Kompetenčního centra a Sítě je pomáhat Unii:

posilovat její vedoucí postavení a strategickou autonomii v oblasti kybernetické bezpečnosti udržováním a rozvíjením výzkumných, akademických, společenských, technologických a průmyslových kapacit a schopností Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti potřebných ke zvýšení důvěry v jednotný digitální trh a jeho bezpečnosti, včetně důvěrnosti, integrity a dostupnosti údajů;

b)	podporovat unijní technologické kapacity, schopnosti a dovednosti ve vztahu k odolnosti a spolehlivosti infrastruktury sítí a informačních systémů, včetně kritické infrastruktury a v Unii běžně používaného hardwaru a softwaru; a

c)	zvyšovat globální konkurenceschopnost odvětví kybernetické bezpečnosti v Unii, zajišťovat pokročilé standardy v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé Unii a přeměnit kybernetickou bezpečnost v konkurenční výhodu u jiných průmyslových odvětví Unie;

2. Kompetenční centrum a Síť plní své úkoly v příslušných případech ve spolupráci s ENISA a Komunitou.

3. Kompetenční centrum využívá v souladu s právními akty, kterými se zavádí příslušné programy, zejména Horizont Evropa a program Digitální Evropa, příslušné finanční zdroje Unie tak, aby přispívalo k plnění poslání stanoveného v odstavci 1.

Článek 4

Cíle Kompetenčního centra

1. Obecným cílem Kompetenčního centra je podporovat výzkum, inovace a jejich zavádění v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem plnění poslání, které je stanoveno v článku 3.

2. Kompetenční centrum má tyto specifické cíle:

a)	příslušně posiluje kapacity, schopnosti, znalosti a infrastruktury v oblasti kybernetické bezpečnosti ve prospěch průmyslového odvětví, zejména malých a středních podniků, výzkumných komunit, veřejného sektoru a občanské společnosti;

b)	podporuje odolnost v oblasti kybernetické bezpečnosti, zavádění osvědčených postupů v oblasti kybernetické bezpečnosti, zásadu „bezpečnosti již od fáze návrhu“ a certifikaci bezpečnosti digitálních produktů a služeb, a to způsobem, který doplňuje úsilí jiných veřejných subjektů;

c)	přispívá k silnému evropskému ekosystému kybernetické bezpečnosti, který sdružuje všechny příslušné zúčastněné strany.

3. Kompetenční centrum provádí specifické cíle stanovené v odstavci 2:

a)	vymezováním strategických doporučení pro výzkum, inovace a jejich zavádění v oblasti kybernetické bezpečnosti v souladu s právem Unie a stanovením strategických priorit pro činnosti Kompetenčního centra;

b)	prováděním akcí v rámci příslušných unijních programů financování v souladu s příslušnými pracovními programy a právními akty Unie, kterými se tyto programy financování zavádějí;

c)	podporou spolupráce a koordinace mezi národními koordinačními centry a s Komunitou, jakož i v rámci ní; a

d)	v příslušných a vhodných případech získáváním a provozováním infrastruktury a služeb informačních a komunikačních technologií tam, kde je to nezbytné pro plnění úkolů, jež jsou stanoveny v článku 5, a v souladu s příslušnými pracovními programy stanovenými v čl. 5 odst. 3 písm. b).

Článek 5

Úkoly Kompetenčního centra

1. Za účelem plnění svého poslání a cílů vykonává Kompetenční centrum tyto úkoly:

a)	strategické úkoly; a

b)	prováděcí úkoly.

2. Strategické úkoly uvedené v odstavci 1 písm. a) spočívají ve:

a)	vypracování agendy a monitorování jejího provádění;

prostřednictvím agendy a víceletého pracovního programu, přičemž je třeba zabránit zdvojování činností s ENISA a zohlednit potřebu vytváření synergií mezi částmi programů Horizont Evropa a Digitální Evropa zaměřených na kybernetickou bezpečnost a dalšími částmi uvedených programů:

vymezení priorit pro činnost Kompetenčního centra, pokud jde o:

1)	zlepšování výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti během celého inovačního cyklu a jejich zavádění;

2)	rozvoj průmyslových, technologických a výzkumných kapacit, schopností a infrastruktury v oblasti kybernetické bezpečnosti;

3)	posilování dovedností a kompetencí v oblasti kybernetické bezpečnosti a technologií v průmyslu, technologiích, výzkumu a na všech příslušných úrovních vzdělávání, a to s podporováním genderové vyváženosti;

4)	zavádění produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti;

5)	podporu uvádění produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti, které přispívají k plnění poslání stanoveného v článku 3, na trh;

6)	podporu přijímání a integrace nejmodernějších produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti ze strany veřejných orgánů na jejich žádost, jakož i ze strany průmyslových odvětví na straně poptávky a dalších uživatelů:

ii)	podpoře odvětví kybernetické bezpečnosti, a zejména malých a středních podniků, s cílem posílit excelenci, kapacity a konkurenceschopnost Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, mimo jiné s ohledem na propojení s potenciálními trhy a možnosti zavádění, a s cílem přilákat investice; a

iii)	poskytování podpory a technické pomoci začínajícím podnikům, malým a středním podnikům, mikropodnikům, sdružením, jednotlivým odborníkům a projektům zaměřeným na občanské technologie v oblasti kybernetické bezpečnosti;

c)	zajištění synergií mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, zejména ENISA, jakož i spolupráce s nimi, přičemž je třeba zároveň zabránit zdvojování činností s těmito orgány, institucemi a jinými subjekty Unie;

d)	koordinaci národních koordinačních center prostřednictvím Sítě a zajištění pravidelné výměny odborných znalostí;

e)	poskytování odborného průmyslového, technologického a výzkumného poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti členským státům na jejich žádost, a to včetně ohledně zadávání veřejných zakázek a zavádění technologií;

f)	usnadňování spolupráce a sdílení odborných znalostí mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména členy Komunity;

g)	účasti na unijních, vnitrostátních, a mezinárodních konferencích, veletrzích a fórech souvisejících s posláním, cíli a úkoly Kompetenčního centra za účelem podělit se o názory a vyměňovat si příslušné osvědčené postupy s ostatními účastníky;

usnadňování využívání výsledků výzkumných a inovačních projektů v rámci akcí souvisejících s vývojem produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž je třeba předcházet roztříštěnosti a zdvojování úsilí a replikovat osvědčené postupy, produkty, služby a procesy v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to zejména ty, jež byly vyvinuty malými a středními podniky, a ty, které využívají software s otevřeným zdrojovým kódem.

3. Prováděcí úkoly uvedené v odstavci 1 písm. b) spočívají v:

koordinaci a správě činnosti Sítě a Komunity s cílem naplnit poslání stanovené v článku 3, a to zejména podporou začínajících podniků, malých a středních podniků, mikropodniků, sdružení a projektů zaměřených na občanské technologie v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii a usnadňováním jejich přístupu k odborným znalostem, financování, investicím a jejich přístupu na trhy;

v souladu s agendou a víceletým pracovním programem vypracování a provádění ročního pracovního programu pro části zaměřené na kybernetickou bezpečnost v rámci:

i)	programu Digitální Evropa, zejména akcí souvisejících s článkem 6 nařízení (EU) 2021/694;

ii)	společných akcí, na které je přijímána podpora podle ustanovení Horizontu Evropa, jež se týkají o kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o bod 3.1.3 pilíře II přílohy I rozhodnutí (EU) 2021/764, v souladu s víceletým pracovním programem a procesem strategického plánování Horizontu Evropa; a

iii)	dalších programů, stanoví-li tak příslušné právní akty Unie;

c)	případné podpoře dosažení specifického cíle č. 4, „moderní digitální dovednosti“, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) 2021/694 ve spolupráci s evropskými centry pro digitální inovace;

d)	poskytování odborného průmyslového, technologického a výzkumného poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti Komisi při přípravě návrhů pracovních programů podle článku 13 rozhodnutí (EU) 2021/764;

provádění nebo umožňování zavádění infrastruktury informačních a komunikačních technologií a usnadňování jejího získávání, ve prospěch společnosti, průmyslového odvětví a veřejného sektoru na žádost členských států, výzkumných komunit a provozovatelů základních služeb, a to mimo jiné prostřednictvím příspěvků členských států a unijního financování společných akcí, v souladu s agendou, ročním pracovním programem a víceletým pracovním programem.

f)	zvyšování informovanosti o poslání Kompetenčního centra a Sítě a o cílech a úkolech Kompetenčního centra;

aniž je dotčena civilní povaha projektů, které mají být financovány z Horizontu Evropa a v souladu s nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694, zvyšuje synergie a koordinace mezi civilními a obrannými aspekty kybernetické bezpečnosti:

i)	usnadňováním výměny znalostí a informací, pokud jde o technologie a aplikace dvojího užití;

ii)	usnadňováním výměny výsledků, požadavků a osvědčených postupů; a

iii)	usnadňováním výměny informací, pokud jde o priority příslušných programů Unie.

4. Kompetenční centrum vykonává úkoly stanovené v odstavci 1 v úzké spolupráci se Sítí.

5. V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2021/695 a s výhradou dohody o přiznání příspěvku ve smyslu čl. 2 bodu 18 finančního nařízení může být Kompetenčnímu centru svěřeno provádění částí zaměřených na kybernetickou bezpečnost, které nejsou spolufinancovány členskými státy, v rámci Horizontu Evropa zejména pokud jde o bod 3.1.3. pilíře II přílohy I rozhodnutí (EU) 2021/764.

Článek 6

Určení národních koordinačních center

1. Do 29. prosince 2021 každý členský stát určí jeden subjekt, který splňuje kritéria stanovená v odstavci 5, aby působil jako národní koordinační centrum pro účely tohoto nařízení. Každý členský stát oznámí tento subjekt neprodleně správní radě. Tímto subjektem může být i subjekt, který je již v uvedeném členském státě zřízen.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se prodlouží o dobu, v níž má Komise vydat stanovisko uvedené v odstavci 2.

2. Členský stát může kdykoli požádat Komisi o stanovisko ohledně toho, zda má subjekt, který tento členský stát určil nebo ho má v úmyslu určit jako své národní koordinační centrum, nezbytnou způsobilost spravovat finanční prostředky tak, aby byly plněny poslání a cíle stanovené v tomto nařízení. Komise vydá své stanovisko danému členskému státu ve lhůtě tří měsíců od žádosti tohoto členského státu.

3. Správní rada zařadí subjekt, který jí byl oznámen členským státem podle odstavce 1, na seznam národních koordinačních center nejpozději do tří měsíců od tohoto oznámení. Kompetenční centrum zveřejní seznam určených národních koordinačních center.

4. Členský stát může pro účely tohoto nařízení kdykoli určit nový subjekt, aby působil jako jeho národní koordinační centrum. Pro určení jakéhokoli nového subjektu se použijí odstavce 1, 2 a 3.

5. Národním koordinačním centrem je subjekt veřejného sektoru, nebo subjekt ve většinovém vlastnictví členského státu, který vykonává funkce veřejné správy podle vnitrostátních právních přepisů, včetně prostřednictvím přenesení pravomoci, a který může podporovat Kompetenční centrum a Síť při plnění jejich poslání stanoveného v článku 3 tohoto nařízení. Národní koordinační centrum musí buď disponovat odbornými výzkumnými a technologickými znalostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo k nim mít přístup. Národní koordinační centrum musí být schopno efektivní spolupráce a koordinace s průmyslem, veřejným sektorem, akademickou obcí, výzkumnou komunitou a občany, jakož i s orgány určenými podle směrnice (EU) 2016/1148.

6. Národní koordinační centrum může kdykoli požádat o uznání, že má nezbytnou způsobilost spravovat finanční prostředky k plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení, v souladu s nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694. Do tří měsíců od obdržení takové žádosti Komise posoudí, zda má dané národní koordinační centrum takovou způsobilost a vydá rozhodnutí.

Pokud Komise poskytla členskému státu kladné stanovisko v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2, toto stanovisko se považuje za rozhodnutí, kterým bylo uznáno, že příslušný subjekt má nezbytnou způsobilost pro účely tohoto odstavce.

Komise po konzultaci se správní radou vydá nejpozději do 29. srpna 2021 pokyny pro posouzení podle prvního pododstavce, včetně upřesnění podmínek pro uznání a způsobů vydávání stanovisek a provádění posouzení.

Před vydáním stanoviska uvedeného v odstavci 2 a rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise zohlední informace a dokumentaci, které poskytlo žádající národní koordinační centrum.

Každé rozhodnutí, jímž se zamítá uznání způsobilosti národního koordinačního centra spravovat finanční prostředky pro účely plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení, musí být řádně odůvodněno a musí uvést požadavky, které žádající národní koordinační centrum dosud nesplnilo, a pro které je zamítnutí uznání jeho způsobilosti opodstatněné. Národní koordinační centrum, jehož žádost o uznání způsobilosti byla zamítnuta, může svou žádost kdykoli předložit znovu s doplňujícími informacemi.

Členské státy informují Komisi o změnách týkajících se národního koordinačního centra, které se mohou týkat například jeho složení, právní formy nebo jiných relevantních aspektů, které mají dopad na jeho způsobilost spravovat finanční prostředky pro účely plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení. Komise může na základě těchto obdržených informací své rozhodnutí o uznání nebo zamítnutí uznání způsobilosti národního koordinačního centra spravovat finanční prostředky odpovídajícím způsobem přezkoumat.

7. Síť je složena ze všech národních koordinačních center, které členské státy oznámily správní radě.

Článek 7

Úkoly národních koordinačních center

1. Národní koordinační centra mají tyto úkoly:

a)	působit jako kontaktní místa na vnitrostátní úrovni pro Komunitu na podporu Kompetenčního centra při dosahování jeho poslání a cílů, zejména při koordinování Komunity úrovni prostřednictvím koordinace členů Komunity v jejich členských státech;

b)	poskytovat odborné znalosti a aktivně přispívat ke strategickým úkolům stanoveným v čl. 5 odst. 2 se zohledněním příslušných vnitrostátních a regionálních výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti v různých odvětvích;

propagovat, podněcovat a usnadňovat účast občanské společnosti, průmyslu, zejména začínajících podniků a malých a středních podniků, akademické obce a výzkumné komunity a dalších zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni v přeshraničních projektech a akcích v oblasti kybernetické bezpečnosti financovaných prostřednictvím příslušných programů Unie;

d)	poskytovat technickou pomoc zúčastněným stranám tím, že je podporují ve fázi podávání žádostí o projekty řízené Kompetenčním centrem, pokud jde o jeho poslání a cíle, a to v plném souladu s pravidly řádného finančního řízení, zejména pokud jde o střet zájmů;

usilovat o vytvoření součinností s příslušnými činnostmi na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, například s vnitrostátními politikami týkajícími se výzkumu, vývoje a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to zejména s politikami, které jsou uvedeny v národních strategiích kybernetické bezpečnosti;

f)	provádět konkrétní akce, pro něž Kompetenční centrum udělilo granty, též prostřednictvím poskytování finanční podpory třetím stranám v souladu s článkem 204 finančního nařízení za podmínek stanovených v dotčených grantových dohodách;

g)	aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti vzdělávání, a s přihlédnutím k příslušným úkolům ENISA, spolupracovat s vnitrostátními orgány ohledně možných příspěvků k podpoře a šíření vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti;

h)	podporovat a šířit příslušné výsledky činnosti Sítě, Komunity a Kompetenčního centra na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;

i)	posuzovat žádosti subjektů usazených ve stejném členském státě jako národní koordinační centrum, které se chtějí stát součástí Komunity;

j)	podporovat a prosazovat zapojení příslušných subjektů do činností vyplývajících z Kompetenčního centra, Sítě a Komunity a případně monitorovat míru zapojení do výzkumu, vývoje a zavádění v oblasti kybernetické bezpečnosti a výši veřejné finanční podpory udělené na uvedené činnosti.

2. Pro účely odst. 1 písm. f) tohoto článku může být finanční podpora třetím stranám poskytována v kterékoli z forem příspěvku Unie uvedených v článku 125 finančního nařízení včetně jednorázových částek.

3. Národní koordinační centra mohou na základě rozhodnutí uvedeného v čl. 6 odst. 6 tohoto nařízení získat grant z Unie v souladu s čl. 195 odst. 1 písm. d) finančního nařízení v souvislosti s plněním úkolů stanovených v tomto článku.

4. Národní koordinační centra v příslušných případech spolupracují prostřednictvím Sítě.

Článek 8

Komunita kompetencí pro kybernetickou bezpečnost

1. Komunita přispívá k plnění poslání Kompetenčního centra a Sítě stanoveného v článku 3 a usiluje o zlepšování, sdílení a šíření odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé Unii.

2. Komunita zahrnuje průmysl včetně malých a středních podniků, akademické a výzkumné organizace a další příslušná sdružení občanské společnosti, jakož i ve vhodných případech příslušné evropské normalizační organizace, veřejné subjekty a další subjekty zabývající se provozními a technickými záležitostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, a příslušně i zúčastněné strany z odvětví, která mají na kybernetické bezpečnosti zájem a čelí v této oblasti výzvám. Komunita spojuje hlavní zúčastněné strany, pokud jde o technologické, průmyslové, akademické a výzkumné kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii. Zahrnuje národní koordinační centra, v příslušných případech evropská centra pro digitální inovace, jakož i orgány, instituce a jiné subjekty Unie s příslušnými odbornými znalostmi, jako je ENISA.

3. Registrovanými členy Komunity se stávají pouze subjekty usazené v členských státech. Tyto subjekty musí prokázat, že mohou přispívat k plnění poslání a mají odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v alespoň jedné z těchto oblastí:

a)	akademická oblast, výzkum nebo inovace;

b)	průmyslový vývoj nebo vývoj produktů;

c)	odborná příprava a vzdělávání;

d)	bezpečnost informací nebo reakce na incidenty;

etika;

f)	formální a technická normalizace a specifikace.

4. Kompetenční centrum zaregistruje jako členy Komunity subjekty na jejich žádost po posouzení národním koordinačním centrem členského státu, v němž jsou tyto subjekty usazeny, potvrzujícím, že tyto subjekty splňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku. V tomto posouzení se rovněž zohlední jakékoliv příslušné vnitrostátní posouzení, jež z bezpečnostních důvodů provedly příslušné vnitrostátní orgány. Tato registrace je časově neomezená, ale může být Kompetenčním centrem kdykoli zrušena, pokud se příslušné národní koordinační centrum domnívá, že dotčený subjekt již nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, nebo pokud se na něj vztahuje článek 136 finančního nařízení, nebo existují opodstatněné bezpečnostní důvody. Je-li členství v Komunitě zrušeno z bezpečnostních důvodů, musí být rozhodnutí o zrušení členství přiměřené a odůvodněné. Národní koordinační centra usilují o dosažení vyváženého zastoupení zúčastněných stran v Komunitě a aktivně povzbuzují k účasti zejména malé a střední podniky.

5. Národní koordinační centra jsou vybízena ke spolupráci prostřednictvím Sítě s cílem harmonizovat způsob, jakým uplatňují kritéria stanovená v odstavci 3, a postupy posuzování a registrace subjektů uvedené v odstavci 4.

6. Kompetenční centrum zaregistruje příslušné orgány, instituce a jiné subjekty Unie jako členy Komunity poté, co posoudilo, že daný orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie splňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku. Tyto registrace jsou časově neomezené, ale mohou být Kompetenčním centrem kdykoli zrušeny, pokud se Kompetenční centrum domnívá, že orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie již nesplňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, nebo se na ně vztahuje článek 136 finančního nařízení.

7. Do činností Komunity se mohou zapojit zástupci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

8. Subjekt zaregistrovaný jako člen Komunity určí své zástupce s cílem zajistit účinný dialog. Tito zástupci musí mít odborné znalosti týkající se výzkumu, technologií a průmyslu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Správní rada může požadavky dále upřesnit, aniž by subjekty nepatřičně omezovala při určování jejich zástupců.

9. Komunita poskytuje prostřednictvím svých pracovních skupin, a zejména prostřednictvím strategické poradní skupiny strategické poradenství výkonnému řediteli a správní radě ohledně agendy a ročního a víceletého pracovního programu, a to v souladu s jednacím řádem přijatým správní radou.

Článek 9

Úkoly členů Komunity

Členové Komunity:

a)	podporují Kompetenční centrum při plnění jeho poslání a cílů a za tímto účelem úzce spolupracují s Kompetenčním centrem a národními koordinačními centry;

b)	v příslušných případech se účastní formálních a neformálních činností a pracovních skupin podle čl. 13 odst. 3 písm. n) za účelem provádění konkrétních činností uvedených v ročním pracovním programu; a

c)	v příslušných případech podporují Kompetenční centrum a národní koordinační centra při propagování konkrétních projektů.

Článek 10

Spolupráce mezi Kompetenčním centrem a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi

1. S cílem zajistit soudržnost a doplňkovost a zároveň předcházet zdvojování úsilí Kompetenční centrum spolupracuje s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně ENISA, Evropské služby pro vnější činnost, Generálního ředitelství Komise pro Společné výzkumné středisko, Evropské výkonné agentury pro výzkum, Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast, zřízených prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/173 (13), příslušných evropských center pro digitální inovace, Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (14), Evropské obranné agentury v souvislosti s úkoly uvedenými v článku 5 a dalších příslušných subjektů Unie. Kompetenční centrum může případně rovněž spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

2. Spolupráce uvedená v odstavci 1 tohoto článku může probíhat na základě pracovních ujednání. Tato ujednání se předkládají správní radě ke schválení. Jakákoliv výměna utajovaných informací probíhá v rámci správních ujednání uzavřených v souladu s čl. 36 odst. 3.

KAPITOLA II

Organizace kompetenčního centra

Článek 11

Členství a struktura

1. Členy Kompetenčního centra jsou Unie, zastoupená Komisí, a členské státy.

2. Struktura Kompetenčního centra zajišťuje plnění cílů stanovených v článku 4 a úkolů stanovených v článku 5 a patří do ní:

a)	správní rada;

b)	výkonný ředitel;

c)	strategická poradní skupina.

Oddíl I

Správní Rada

Článek 12

Složení správní rady

1. Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu a dva zástupci Komise, kteří jednají jménem Unie.

2. Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

3. Členové správní rady jmenovaní členskými státy a jejich náhradníci jsou zaměstnanci veřejného sektoru daného členského státu a jsou jmenováni na základě jejich znalostí v oboru výzkumu, technologií a průmyslu v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich schopnosti zajistit koordinaci činností a postojů s jejich příslušným národním koordinačním centrem či na základě jejich potřebných manažerských, administrativních a rozpočtových dovedností. Komise jmenuje své členy správní rady a jejich náhradníky na základě jejich znalostí v oboru kybernetické bezpečnosti, technologií či na základě jejich potřebné manažerské, administrativní a rozpočtové dovednosti a na základě jejich schopnosti zajišťovat koordinaci, součinnost a pokud možno i společné iniciativy mezi různými odvětvovými či horizontálními politikami Unie, jež se týkají kybernetické bezpečnosti. Komise a členské státy usilují o to, aby se omezila obměna jejich zástupců ve správní radě s cílem zajistit tak kontinuitu činnosti správní rady. Komise a členské státy usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

4. Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté. Toto funkční období lze prodloužit.

5. Členové správní rady dbají o ochranu poslání, identity a autonomie Kompetenčního centra a zajišťují, aby jeho činnosti byly v souladu s tímto posláním a s těmito cíli, a to nezávislým a transparentním způsobem.

6. Správní rada může v příslušných případech přizvat pozorovatele k účasti na svých zasedáních, včetně zástupců příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a členů Komunity.

7. Zástupce ENISA je ve správní radě stálým pozorovatelem. Správní rada může přizvat zástupce ze strategické poradní skupiny, aby se účastnil jejího zasedání.

8. Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel, avšak nemá žádné hlasovací právo.

Článek 13

Úkoly správní rady

1. Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategickou orientaci a činnosti Kompetenčního centra, dohlíží na provádění jeho činností a odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny výkonnému řediteli.

2. Správní rada přijímá svůj jednací řád. Tento jednací řád zahrnuje zvláštní postupy pro zjišťování střetů zájmů a jejich prevenci a zajišťuje zachování důvěrnosti všech citlivých informací.

3. Správní rada přijímá nutná strategická rozhodnutí, zejména pokud jde o:

a)	vypracování a přijetí agendy a sledování jejího provádění;

zohlednění politických priorit Unie a agendy, přijetí víceletého pracovního programu, který obsahuje společné průmyslové, technologické a výzkumné priority založené na potřebách určených členskými státy ve spolupráci s Komunitou, které vyžadují cílenou finanční podporu Unie, přičemž tyto priority zahrnují klíčové technologie a oblasti pro rozvoj vlastních schopností Unie týkajících se kybernetické bezpečnosti;

přijetí ročního pracovního programu pro provádění příslušných fondů Unie, zejména částí Horizontu Evropa, pokud jsou dobrovolně spolufinancovány členskými státy, a programu Digitální Evropa, které se týkají kybernetické bezpečnosti, a to v souladu s víceletým pracovním programem Kompetenčního centra a s procesem strategického plánování Horizontu Evropa;

d)	přijetí roční účetní závěrky Kompetenčního centra a jeho rozvahu a výroční zprávu o činnosti na základě návrhu výkonného ředitele;

e)	přijetí zvláštních finančních pravidel Kompetenčního centra v souladu s článkem 70 finančního nařízení;

f)	v rámci ročního pracovního programu vyčlenění prostředků z rozpočtu Unie na témata společných akcí mezi Unií a členskými státy;

g)	v rámci ročního pracovního programu a v souladu s rozhodnutími uvedenými v písm. f) tohoto odstavce a nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694, popis společných akcí uvedených v písm. f) tohoto odstavce a stanovení podmínek pro provádění těchto společných akcí;

h)	přijetí postupu pro jmenování výkonného ředitele a o jmenování, odvolání, prodloužení funkčního období výkonného ředitele, poskytování pokynů výkonnému řediteli a sledování jeho výsledků;

i)	přijetí pokynů pro posuzování a registraci subjektů jako členů Komunity;

j)	přijetí pracovních ujednání uvedených v čl. 10 odst. 2;

k)	jmenování účetního;

l)	přijetí ročního rozpočtu Kompetenčního centra, včetně příslušného plánu pracovních míst, v němž je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd, přičemž počet smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků je vyjádřen v přepočtu na plné pracovní úvazky;

m)	přijetí pravidel pro transparentnost Kompetenčního centra a pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů, včetně u členů správní rady, v souladu s článkem 42 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715;

n)	zřízení pracovních skupin v rámci Komunity, případně s přihlédnutím k poradenství poskytnutému strategickou poradní skupinou;

o)	jmenování členů strategické poradní skupiny;

p)	přijetí pravidel týkajících se náhrad výdajů pro členy strategické poradní skupiny;

q)	zřízení monitorovacího mechanismu k zajištění toho, že provádění jednotlivých fondů řízené Kompetenčním centrem probíhá v souladu s agendou, s posláním a s víceletým pracovním programem, jakož i s pravidly programů, jež jsou zdrojem příslušných finančních prostředků;

r)	zajištění pravidelného dialogu a zřízení účinného mechanismu spolupráce s Komunitou;

s)	stanovení komunikační politiky Kompetenčního centra na doporučení výkonného ředitele;

t)	v příslušných případech stanovení pravidel, kterými se provádí služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (15) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“), v souladu s čl. 30 odst. 3 tohoto nařízení;

u)	v příslušných případech stanovení pravidel pro vysílání národních odborníků do Kompetenčního centra a pro využívání stážistů v souladu s čl. 31 odst. 2;

v)	přijetí bezpečnostních pravidel Kompetenčního centra;

w)	přijetí strategie proti podvodům a proti korupci, která je úměrná rizikům podvodu a korupce, a dále přijetí komplexních ochranných opatření pro osoby oznamující porušení práva Unie v souladu s platnými právními předpisy Unie, s ohledem na analýzu nákladů a přínosů opatření, jež mají být provedena;

x)	v nezbytných případech přijetí metodiky pro výpočet dobrovolných finančních a věcných příspěvků od přispívajících členských států v souladu s nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694, nebo v souladu s jakýmikoli jinými právními předpisy;

y)	zajišťování soudržnosti a součinnosti ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu s těmi částmi programu Digitální Evropa a Horizontu Evropa, které Kompetenční centrum neprovádí, jakož i s dalšími programy Unie;

z)	přijímání každoroční zprávy o provádění strategických cílů a priorit Kompetenčního centra, v případě potřeby pak spolu s doporučením v zájmu lepšího plnění těchto cílů a priorit.

Pokud roční pracovní program obsahuje společné akce, obsahuje informace o dobrovolných příspěvcích členských států na společné akce. V příslušných případech se v návrzích, zejména v návrhu ročního pracovního programu, posoudí potřeba uplatňovat bezpečnostní pravidla podle článku 33 tohoto nařízení, včetně postupu bezpečnostního sebehodnocení v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2021/695.

4. Pokud jde o rozhodnutí stanovená v odst. 3 písm. a), b) a c), výkonný ředitel a správní rada zohlední veškeré příslušné strategické poradenství a příspěvky poskytnuté ENISA v souladu s jednacím řádem správní rady.

5. Správní rada nese odpovědnost za zajištění toho, aby byla v návaznosti na doporučení obsažená ve zprávě o provádění a hodnocení podle čl. 38 odst. 2 a 4 přijata vhodná návazná opatření..

Článek 14

Předseda a zasedání správní rady

1. Správní rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu na tříleté funkční období. Funkční období předsedy a místopředsedy může být na základě rozhodnutí správní rady jednou prodlouženo. Pokud však kdykoli během svého funkčního období přestane být předseda nebo místopředseda členem správní rady, jejich funkční období automaticky k takovému okamžiku končí. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo i bez návrhu místopředseda. Předseda se účastní hlasování.

2. Řádná zasedání správní rady se konají alespoň třikrát ročně. Mimořádná zasedání se mohou konat na žádost Komise, na žádost jedné třetiny všech členů správní rady, na žádost předsedy nebo na žádost výkonného ředitele při výkonu jeho úkolů.

3. Pokud správní rada nerozhodne jinak, výkonný ředitel se účastní jednání, avšak nemá žádné hlasovací právo.

4. Správní rada může v jednotlivých případech přizvat další osoby, aby se jejích zasedání zúčastnily jako pozorovatelé.

5. Předseda může přizvat k účasti na zasedání správní rady zástupce Komunity, kteří však nemají žádná hlasovací práva.

6. Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být podle jednacího řádu správní rady na zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.

7. Kompetenční centrum zajišťuje sekretariát správní rady.

Článek 15

Pravidla hlasování ve správní radě

1. Správní rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup. Nedosáhnou-li členové správní dohody konsensu, proběhne hlasování.

2. Nedosáhne-li správní rada v dané záležitosti konsensu, přijímá rozhodnutí alespoň 75 % většinou hlasů všech svých členů, přičemž zástupci Komise za tímto účelem tvoří jediného člena. Nepřítomný člen správní rady může své hlasovací právo delegovat na svého náhradníka nebo v případě absence svého náhradníka na jiného člena. Žádný člen správní rady nemůže zastupovat více než jednoho jiného člena.

3. Rozhodnutí správní rady o společných akcích a jejich řízení podle čl. 13 odst. 3 písm. f) a g) se přijímají takto:

a)	rozhodnutí o vyčlenění finančních prostředků z rozpočtu Unie na společné akce uvedené v čl. 13 odst. 3 písm. f) a rozhodnutí o zařazení těchto společných akcí do ročního pracovního programu se přijímá v souladu s odstavcem 2 tohoto článku;

rozhodnutí týkající se popisu společných akcí a stanovující podmínky jejich provádění podle čl. 13 odst. 3 písm. g) přijímají zúčastněné členské státy a Komise, přičemž hlasovací práva členů jsou úměrná jejich příslušným příspěvkům na danou společnou akci a vypočítají se v souladu s metodikou přijatou podle čl. 13 odst. 3 písm. x).

4. Pro rozhodnutí přijatá podle čl. 13 odst. 3 písm. b), c), d), e), f), k), l), p), q), t), u), w) x) a y) má Komise 26 % z celkového počtu hlasů ve správní radě.

5. V případě rozhodnutí jiných než těch, která jsou uvedena v odst. 3 písm. b) a v odstavci 4, má každý členský stát a Unie jeden hlas. Hlas Unie odevzdají oba zástupci Komise společně.

6. Předseda se účastní hlasování.

Oddíl II

Výkonný Ředitel

Článek 16

Jmenování a odvolání výkonného ředitele a prodloužení jeho funkčního období

1. Výkonný ředitel má odborné znalosti a dobrou pověst v oblastech, jimiž se Kompetenční centrum zabývá.

2. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Kompetenčního centra podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

3. Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení.

4. Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje Kompetenční centrum předseda správní rady.

5. Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Před uplynutím tohoto období Komise provede posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy Kompetenčního centra.

6. Správní rada může na návrh Komise, v němž je zohledněno posouzení podle odstavce 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o další období nejvýše čtyř let.

7. Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

8. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady, která jedná na návrh Komise, nebo alespoň 50 % členských států.

Článek 17

Úkoly výkonného ředitele

1. Výkonný ředitel odpovídá za provoz a každodenní řízení Kompetenčního centra a je jeho právním zástupcem. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě a vykonává své povinnosti v rámci pravomocí, které jsou mu svěřeny, zcela nezávisle. Výkonnému řediteli poskytují podporu zaměstnanci Kompetenčního centra.

2. Výkonný ředitel plní nezávisle přinejmenším tyto úkoly:

a)	provádí rozhodnutí přijatá správní radou;

b)	podporuje správní radu v její práci, poskytuje pro její zasedání sekretariát a dodává všechny informace nezbytné pro plnění jejích povinností;

po konzultaci se správní radou a Komisí a po zohlednění podnětů národních koordinačních center a Komunity připravuje a předkládá správní radě k přijetí agendu a v souladu s agendou rovněž návrh ročního pracovního programu a návrh víceletého pracovního programu Kompetenčního centra, včetně náležitostí výzev k podávání návrhů, výzev k vyjádření zájmu a výzev k podávání nabídek potřebných k provedení ročního pracovního programu a příslušných odhadovaných výdajů navržených členskými státy a Komisí;

připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně příslušného plánu pracovních míst podle čl. 13 odst. 3 písm. l) s uvedením počtu dočasných pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky;

e)	provádí roční pracovní program a víceletý pracovní program a podává o tomto provádění zprávy správní radě;

připravuje návrh výroční zprávy o činnosti Kompetenčního centra, jenž mimo jiné obnáší informace o příslušných výdajích a o provádění agendy a víceletého pracovního programu; v případě potřeby se k této zprávě přiloží návrhy na další zlepšení plnění nebo na přepracování těchto strategických cílů a priorit;

g)	zajišťuje uplatňování účinných postupů pro sledování a hodnocení výkonů Kompetenčního centra;

h)	vypracovává akční plán, který navazuje na závěry zprávy o provádění a na hodnocení podle čl. 38 odst. 2 a 4, a každé dva roky předkládá zprávy o pokroku Evropskému parlamentu a Komisi;

i)	připravuje a uzavírá dohody s národními koordinačními centry;

j)	odpovídá za správní, finanční a personální záležitosti, včetně plnění rozpočtu Kompetenčního centra, přičemž řádně zohledňuje rady poskytnuté příslušným interním auditorem v souladu s rozhodnutími uvedenými v čl. 13 odst. 3 písm. e), l), t), u), v) a w);

k)	schvaluje a řídí zahájení výzev k podávání návrhů podle ročního pracovního programu a spravuje výsledné grantové dohody a rozhodnutí;

l)	schvaluje seznam akcí vybraných pro financování na základě seznamu s uvedením pořadí vypracovaného panelem nezávislých odborníků;

m)	schvaluje a řídí zahájení výzev k podávání nabídek podle ročního pracovního programu a spravuje příslušné výsledné smlouvy;

n)	schvaluje nabídky vybrané pro financování;

o)	předkládá roční účetní závěrku a rozvahu příslušnému internímu auditorovi a následně správní radě;

p)	zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení rizik a řízení rizik;

q)	podepisuje jednotlivé grantové dohody, rozhodnutí a smlouvy;

r)	podepisuje smlouvy na veřejné zakázky;

vypracovává akční plán, který navazuje na závěry interních nebo externích auditních zpráv, jakož i na vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) zřízeného podle rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (16), a podává zprávy o pokroku dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

t)	připravuje návrh finančních pravidel použitelných na Kompetenční centrum;

u)	zřídí efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;

v)	zajišťuje efektivní komunikaci s orgány Unie a, je-li k tomu vyzván, podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě;

w)	přijímá jakákoli další opatření potřebná k posouzení toho, jak Kompetenční centrum plní své poslání a cíle;

x)	plní veškeré další úkoly, které mu správní rada svěřila nebo kterými ho pověřila.

Oddíl III

Strategická poradní skupina

Článek 18

Složení strategické poradní skupiny

1. Strategická poradní skupina má nejvýše 20 členů. Členové jsou jmenováni správní radou na návrh výkonného ředitele z řad členů Komunity jiných než zástupců orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. Způsobilí jsou pouze členové, kteří nejsou kontrolováni třetí zemí nebo subjektem usazeným ve třetí zemi. Jmenování se uskuteční v souladu s otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem. Správní rada usiluje o to, aby ve strategické poradní skupině byly vyváženým způsobem zastoupeny subjekty z oblasti vědy, průmyslu a občanské společnosti, z průmyslových odvětví na straně nabídky i poptávky a z řad velkých podniků a malých a středních podniků, přičemž je zajištěno vyvážené zastoupení i z hlediska zeměpisného původu a z hlediska pohlaví. Správní rada rovněž usiluje o vyváženost jednotlivých odvětví s přihlédnutím k soudržnosti Unie a všech členských států, pokud jde o výzkum, průmysl a technologie v oblasti kybernetické bezpečnosti. Strategická poradní skupina je složena tak, aby umožňovala komplexní, nepřetržitý a trvalý dialog mezi Komunitou a Kompetenčním centrem.

2. Členové strategické poradní skupiny mají odborné znalosti v oblasti výzkumu průmyslového vývoje, nabídky, uplatňování nebo zavádění profesionálních služeb nebo produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Požadavky na tyto odborné znalosti podrobněji stanoví správní rada.

3. Postupy týkající se jmenování členů strategické poradní skupiny a činnost strategické poradní skupiny jsou stanoveny v jednacím řádu správní rady a zveřejněny.

4. Funkční období členů strategické poradní skupiny je dvouleté. Toto období lze jednou prodloužit.

5. Strategická poradní skupina může přizvat k účasti a podpoře své činnosti zástupce Komise a dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, zejména ENISA. Strategická poradní skupina může v jednotlivých případech přizvat další zástupce Komunity jako pozorovatele, poradce nebo případně odborníky s cílem zohlednit dynamičnost vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti. Členové správní rady se mohou účastnit zasedání strategické poradní skupiny jako pozorovatelé.

Článek 19

Fungování strategické poradní skupiny

1. Strategická poradní skupina zasedá alespoň třikrát ročně.

2. Strategická poradní skupina poskytuje správní radě poradenství ohledně zřizování pracovních skupin v rámci Komunity v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. n) zabývajících se konkrétními záležitostmi týkajícími se činnosti Kompetenčního centra, a to vždy, pokud tyto záležitosti přímo souvisí s úkoly a oblastmi působnosti stanovenými v článku 20. V případě potřeby tyto pracovní skupiny podléhají celkové koordinaci ze strany jednoho či více členů strategické poradní skupiny.

3. Strategická poradní skupina volí svého předsedu prostou většinou svých členů.

4. Sekretariát strategické poradní skupiny zajišťuje výkonný ředitel a zaměstnanci Kompetenčního centra s využitím stávajících zdrojů a s náležitým zohledněním celkové pracovní zátěže Kompetenčního centra. Zdroje vyčleněné na podporu strategické poradní skupiny se uvedou v návrhu ročního rozpočtu.

5. Strategická poradní skupina přijímá prostou většinou svých členů svůj jednací řád.

Článek 20

Úkoly strategické poradní skupiny

Strategická poradní skupina pravidelně poskytuje Kompetenčnímu centru poradenství ohledně vykonávání činností Kompetenčního centra a zajišťuje komunikaci s Komunitou a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Strategická poradní skupina rovněž:

v příslušných případech s přihlédnutím k příspěvkům od Komunity a pracovních skupin uvedených v čl. 13 odst. 3 písm. n) poskytuje a průběžně aktualizuje strategické poradenství a podněty určené výkonnému řediteli a správní radě s ohledem na agendu, roční pracovní program a víceleté pracovní programy, a to ve lhůtách stanovených správní radou;

b)	radí správní radě ve věci zřizování pracovních skupin v rámci Komunity v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. n) ke konkrétním záležitostem, jež souvisí s činností Kompetenčního centra;

c)	s výhradou schválení správní radou rozhoduje o veřejných konzultacích otevřených všem veřejným a soukromým zúčastněným stranám, které mají zájem v oblasti kybernetické bezpečnosti, a tyto veřejné konzultace pořádá, s cílem shromáždit vstupy pro strategické poradenství uvedené v písmeni a).

KAPITOLA III

Finanční ustanovení

Článek 21

Finanční příspěvky Unie a členských států

1. Kompetenční centrum je financováno Unií, zatímco společné akce jsou financovány Unií a dobrovolnými příspěvky členských států.

2. Správní a provozní náklady společných akcí hradí Unie a členské státy přispívající na společné akce v souladu s nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694.

3. Příspěvek Unie Kompetenčnímu centru na pokrytí správních nákladů a provozních nákladů je složen z těchto částek:

a)	až 1 649 566 000 EUR z programu Digitální Evropa, včetně až 32 000 000 EUR na správní náklady;

částka z Horizontu Evropa na společné akce, včetně správních nákladů, jež je rovna částce příspěvku členských států podle odstavce 7 tohoto článku, avšak nepřekročí částku stanovenou v procesu strategického plánování Horizontu Evropa, jenž bude proveden podle čl. 6 odst. 6 nařízení (EU) 2021/695, v ročním pracovním programu a víceletém pracovním programu;

c)	částka z dalších příslušných programů Unie potřebná k plnění úkolů nebo dosažení cílů Kompetenčního centra, s výhradou přijetí rozhodnutí v souladu s právními akty Unie, jimiž se tyto programy zavádějí.

4. Maximální příspěvek Unie je vyplacen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na program Digitální Evropa, na zvláštní program, kterým se provádí Horizont Evropa, zavedený rozhodnutím (EU) 2021/764, a na další programy a projekty, které spadají do působnosti Kompetenčního centra nebo Sítě.

5. Kompetenční centrum provádí akce v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci programu Digitální Evropa a Horizontu Evropa v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iv) finančního nařízení.

6. Příspěvky z jiných programů Unie, než jsou programy uvedené v odstavcích 3 a 4, které jsou součástí spolufinancování Unie určeného na program prováděný jedním z členských států, se do výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie podle uvedených odstavců nezahrnují.

7. Členské státy se účastní společných akcí dobrovolně, a to formou dobrovolných finančních nebo věcných příspěvků. Účastní-li se členský stát společné akce, pokrývá finanční příspěvek tohoto členského státu správní náklady v poměru k jeho příspěvku na tuto společnou akci. Správní náklady společných akcí se hradí z finančních příspěvků. Provozní náklady společných akcí lze hradit finančními nebo věcnými příspěvky v souladu s Horizontem Evropa nebo Digitální Evropa. Příspěvky od každého členského státu mohou mít podobu podpory, kterou tento členský stát poskytuje v rámci společné akce příjemcům v něm usazeným. Věcné příspěvky členských států sestávají ze způsobilých nákladů vzniklých národním koordinačním centrům a dalším veřejným subjektům při účasti na projektech financovaných prostřednictvím tohoto nařízení, a to po odečtení jakéhokoli příspěvku Unie na tyto náklady. V případě projektů financovaných prostřednictvím Horizontu Evropa se způsobilé náklady vypočítají v souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2021/695. V případě projektů financovaných prostřednictvím programu Digitální Evropa se způsobilé náklady vypočítají v souladu s finančním nařízením.

Určí se zamýšlená výše celkových dobrovolných příspěvků členských států na společné akce podle Horizontu Evropa, včetně finančních příspěvků na správní náklady, s cílem zohlednit ji v procesu strategického plánování Horizontu Evropa, jenž bude proveden podle čl. 6 odst. 6 nařízení (EU) 2021/695 za přispění správní rady. U akcí podle programu Digitální Evropa mohou členské státy, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) 2021/694, přispět na náklady Kompetenčního centra, které jsou spolufinancovány z programu Digitální Evropa, s tím, že tento jejich příspěvek je nižší než částky uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku.

8. Vnitrostátní spolufinancování ze strany členských států v případě akcí podporovaných z jiných programů Unie, než jsou Horizont Evropa a program Digitální Evropa, je považováno za vnitrostátní příspěvky členských států v rozsahu, v němž jsou tyto příspěvky součástí společných akcí a jsou zahrnuty do pracovního programu Kompetenčního centra.

9. Pro účely posouzení příspěvků uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v čl. 22 odst. 2 písm. b) se náklady stanoví pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených členských států, platných účetních standardů dotčeného členského státu a platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným členským státem. Pokud na základě ověření vznikne jakákoli nejistota, může Kompetenční centrum ověřit metodu oceňování.

10. Pokud některý členský stát neplní své závazky týkající se jeho finančního nebo věcného příspěvku na společné akce, výkonný ředitel o této skutečnosti písemně vyrozumí dotčený členský stát a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž má být tento nedostatek napraven. Není-li uvedený stav v této lhůtě napraven, výkonný ředitel svolá zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být zúčastněnému členskému státu, který neplní své závazky, odebráno hlasovací právo nebo zda mají být do doby, než tento členský stát splní své povinnosti, přijata jiná opatření. Hlasovací práva členského státu, který neplní své závazky, jsou v otázkách společných akcí pozastavena do doby, než ve věci neplnění závazků dojde k nápravě.

11. Komise může ukončit, úměrně snížit či pozastavit poskytovaní finančního příspěvku Unie na společné akce, pokud přispívající členské státy nepřispívají, přispívají pouze částečně nebo přispívají pozdě, pokud jde o příspěvky uvedené v odst. 3 písm. b). Ukončení, snížení nebo pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie ze strany Komise musí být co do výše a doby trvání přiměřené skutečnosti, že členský stát příspěvek neposkytnul, přispěl pouze částečně či pozdě.

12. Přispívající členské státy podají do 31. ledna každého roku správní radě zprávu o výši příspěvků podle odstavce 7 na společné akce s Unií učiněných v předchozím rozpočtovém roce.

Článek 22

Náklady a prostředky Kompetenčního centra

1. Správní náklady Kompetenčního centra jsou v zásadě hrazeny každoročně z finančních příspěvků od Unie. Nadto poskytují přispívající členské státy další finanční příspěvky, jež jsou úměrné jejich dobrovolným příspěvkům na společné akce. Pokud se část příspěvku na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů Kompetenčního centra.

2. Provozní náklady Kompetenčního centra se hradí prostřednictvím:

a)	finančního příspěvku Unie;

b)	dobrovolných finančních nebo věcných příspěvků přispívajících členských států v případě společných akcí.

3. Prostředky Kompetenčního centra, které jsou zahrnuty do jeho rozpočtu, tvoří tyto příspěvky:

a)	finanční příspěvky Unie na provozní a správní náklady;

b)	dobrovolné finanční příspěvky přispívajících členských států na správní náklady v případě společných akcí;

c)	dobrovolné finanční příspěvky přispívajících členských států na provozní náklady v případě společných akcí;

d)	veškeré příjmy vytvářené Kompetenčním centrem;

e)	veškeré další finanční příspěvky, prostředky nebo příjmy.

4. Veškeré úrokové výnosy z příspěvků hrazených Kompetenčnímu centru přispívajícími členskými státy jsou považovány za příjmy Kompetenčního centra.

5. Veškeré prostředky Kompetenčního centra a jeho činnosti se použijí za účelem dosažení jeho cílů.

6. Kompetenční centrum vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena za účelem plnění jeho cílů. Aniž jsou dotčena použitelná pravidla příslušného programu financování, rozhoduje se o vlastnictví majetku vytvořeného nebo získaného ve společných akcích v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b).

7. S výjimkou zrušení Kompetenčního centra zůstávají přebytky příjmů nad výdaji Kompetenčního centra ve vlastnictví Kompetenčního centra a nejsou vypláceny přispívajícím členům Kompetenčního centra.

8. Kompetenční centrum úzce spolupracuje s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, s náležitým ohledem na jejich příslušné mandáty, a aniž by zdvojovalo stávající mechanismy spolupráce, s cílem využívat synergií a tam, kde je to možné a vhodné, snižovat administrativní náklady.

Článek 23

Finanční závazky

Finanční závazky Kompetenčního centra nesmějí překročit částku dostupných finančních prostředků nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali.

Článek 24

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 25

Sestavování rozpočtu

1. Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh odhadu příjmů a výdajů Kompetenčního centra pro následující rozpočtový rok a spolu s návrhem plánu pracovních míst uvedeným v čl. 13 odst. 3 písm. l) jej předá správní radě. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané. Výdaje Kompetenčního centra zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz. Výdaje na správu jsou omezovány na minimum, mimo jiné prostřednictvím přesunů zaměstnanců nebo pracovních míst.

2. Správní rada každý rok sestaví na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů uvedeného v odstavci 1 odhad příjmů a výdajů Kompetenčního centra pro následující rozpočtový rok.

3. Správní rada do 31. ledna každého roku zašle Komisi odhad uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který je součástí návrhu jednotného programového dokumentu ve smyslu čl. 32 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

4. Komise na základě odhadu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku zanese do návrhu rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. l) tohoto nařízení, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

5. Evropský parlament a Rada schvalují prostředky na příspěvek pro Kompetenční centrum.

6. Evropský parlament a Rada přijímají plán pracovních míst uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. l).

7. Správní rada přijímá rozpočet Kompetenčního centra společně s ročním pracovním programem a víceletým pracovním programem. Rozpočet centra se stává konečným po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. Správní rada v příslušných případech přizpůsobí rozpočet a roční pracovní program Kompetenčního centra podle souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 26

Předkládání účetních závěrek Kompetenčního centra a absolutorium

Předkládání předběžných i konečných účetních závěrek Kompetenčního centra a udělení absolutoria jsou v souladu s pravidly a časovým harmonogramem stanovenými finančním nařízením a finančními pravidly Kompetenčního centra.

Článek 27

Provozní a účetní výkaznictví

1. Výkonný ředitel každoročně v souladu s finančními pravidly Kompetenčního centra předkládá správní radě zprávu o plnění svých povinností.

2. Do dvou měsíců od uzávěrky každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého Kompetenčním centrem v předchozím kalendářním roce, a to zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu programu pro daný rok a k plnění jeho strategických cílů a priorit. Tato zpráva mimo jiné obsahuje informace o:

a)	provedených provozních činnostech a příslušných výdajích;

b)	předložených akcích s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle členských států;

c)	akcích vybraných k financování s rozpisem podle typu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle členských států a s uvedením příspěvku Kompetenčního centra jednotlivým účastníkům a na jednotlivé akce;

d)	plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení a návrzích dalších činností, jež jsou pro naplnění tohoto poslání a těchto cílů nezbytné;

e)	soudržnosti prováděcích úkolů s agendou a víceletým pracovním programem.

3. Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

Článek 28

Finanční pravidla

Kompetenční centrum přijímá svá zvláštní finanční pravidla v souladu s článkem 70 finančního nařízení.

Článek 29

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Kompetenční centrum přijímá vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny použitím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, pravidelnými a účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a v příslušných případech účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními sankcemi.

2. Kompetenční centrum poskytuje zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným Komisí, jakož i Účetnímu dvoru, přístup do míst a prostor Kompetenčního centra a ke všem informacím, včetně informací v elektronickém formátu, které jsou potřebné s cílem provádět audity.

3. OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo smlouvou financovanou, přímo či nepřímo, podle tohoto nařízení.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí smlouvy a grantové dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, Kompetenční centrum, Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Je-li provádění akce zcela nebo zčásti zadáno externím dodavatelům či je-li jím někdo dále pověřen, nebo vyžaduje-li zadání veřejné zakázky nebo poskytnutí finanční podpory třetí straně, musí smlouva nebo grantová dohoda obsahovat smluvní povinnost dodavatele nebo příjemce uložit jakékoli zúčastněné třetí straně výslovné přijetí těchto pravomocí Komise, Kompetenčního centra, Účetního dvora a OLAFu.

KAPITOLA IV

Zaměstnanci kompetenčního centra

Článek 30

Zaměstnanci

1. Na zaměstnance Kompetenčního centra se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely provádění služebního řádu a pracovního řádu.

2. Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům Kompetenčního centra pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

3. Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijímá rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

4. Ve výjimečných případech může správní rada svým rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a jakékoli následné přenesení pravomocí na jiné osoby provedené výkonným ředitelem. V takovém případě správní rada vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování sama nebo je přenese na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance Kompetenčního centra, než je výkonný ředitel.

5. Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijímá prováděcí pravidla pro provádění služebního řádu a pracovního řádu.

6. Personální zdroje se určí v plánu pracovních míst podle čl. 13 odst. 3 písm. l), s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních pracovníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s ročním rozpočtem Kompetenčního centra.

7. Lidské zdroje, jež Kompetenční centrum potřebuje, jsou zajištěny především přesunem zaměstnanců nebo pracovních míst z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, a dodatečné lidské zdroje prostřednictvím náboru. Zaměstnanci Kompetenčního centra mohou být dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci.

8. Veškeré náklady související se zaměstnanci nese Kompetenční centrum.

Článek 31

Vyslaní národní odborníci a další pracovníci

1. Kompetenční centrum může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci Kompetenčního centra.

2. Správní rada po dohodě s Komisí přijímá rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Kompetenčního centra.

Článek 32

Výsady a imunity

Na Kompetenční centrum a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.

KAPITOLA V

Společná ustanovení

Článek 33

Bezpečnostní pravidla

1. Na účast na všech akcích financovaných Kompetenčním centrem se použije článek 12 nařízení (EU) 2021/694.

2. Na akce financované z Horizontu Evropa se použijí tato zvláštní bezpečnostní pravidla:

a)	pro účely čl. 38 odst. 1 nařízení (EU) 2021/695 může být udělování nevýhradních licencí omezeno na třetí strany usazené nebo považované za usazené v členském státě a kontrolované tímto členským státem nebo státními příslušníky tohoto členského státu, je-li tak stanoveno v ročním pracovním programu;

pro účely čl. 40 odst. 4 písm. b) prvního pododstavce nařízení (EU) 2021/695 je převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu usazenému v přidružené zemi, nebo usazenému v Unii, ale kontrolovanému z třetích zemí, rovněž důvodem pro vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům;

pro účely čl. 41 odst. 7 písm. a) prvního pododstavce nařízení (EU) 2021/695 může být udělení práv na přístup k výsledkům ve smyslu čl. 2 bodu 9 uvedeného nařízení omezeno na právní subjekt, který je usazen nebo o kterém se má za to, že je usazen v členském státě a kontrolován tímto členským státem nebo státními příslušníky tohoto členského státu, je-li tak stanoveno v ročním pracovním programu.

Článek 34

Transparentnost

1. Kompetenční centrum vykonává své činnosti s vysokou mírou transparentnosti.

2. Kompetenční centrum zajistí, aby veřejnost a všechny zainteresované strany měly včas k dispozici náležité, objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace, zejména pokud jde o výsledky jeho činnosti. Zveřejní rovněž prohlášení o zájmech učiněná v souladu s článkem 43. Tyto požadavky se rovněž použijí na národní koordinační centra, Komunitu a strategickou poradní skupinu v souladu s příslušnými právními předpisy.

3. Správní rada může na návrh výkonného ředitele zainteresovaným stranám umožnit, aby se účastnily některých činností Kompetenčního centra jako pozorovatelé.

4. Kompetenční centrum v jednacím řádu správní rady Kompetenčního centra a strategické poradní skupiny stanoví praktická opatření pro provádění pravidel transparentnosti podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. V rámci akcí financovaných z Horizontu Evropa tato pravidla a opatření zohlední nařízení (EU) 2021/695.

Článek 35

Genderová vyváženost

Při jmenování kandidátů nebo navrhování zástupců v rámci provádění tohoto nařízení vyberou Komise, členské státy a všechny ostatní zúčastněné strany z institucionálního a soukromého sektoru, je-li to možné, zástupce z několika kandidátů a s cílem zajistit genderovou vyváženost.

Článek 36

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1. Po schválení Komisí přijme správní rada bezpečnostní pravidla Kompetenčního centra. Tato bezpečnostní pravidla uplatňují zásady a pravidla stanovené v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (19) a (EU, Euratom) 2015/444 (20).

2. Členové správní rady, výkonný ředitel, externí odborníci, již se účastní ad hoc pracovních skupin, a zaměstnanci Kompetenčního centra dodržují povinnost zachovávat požadavky na důvěrnost podle článku 339 Smlouvy o fungování EU, a to i po skončení svých funkcí.

3. Kompetenční centrum může přijmout opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jeho úkolů s Komisí a členskými státy a v příslušných případech s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Jakékoli správní ujednání za tímto účelem týkající se sdílení utajovaných informací EU, nebo v případě neexistence takového ujednání případné výjimečné ad hoc uvolnění těchto utajovaných informací EU musí být předem schváleno Komisí.

Článek 37

Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty v držení Kompetenčního centra se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Správní rada přijme do 29. prosince 2021 prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Rozhodnutí přijatá Kompetenčním centrem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti předložené veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.

Článek 38

Sledování, hodnocení a přezkum

1. Kompetenční centrum zajistí, aby jeho činnosti, včetně činností řízených prostřednictvím národních koordinačních center a Sítě, byly předmětem průběžného a systematického sledování a pravidelného hodnocení. Kompetenční centrum zajistí, aby údaje týkající se sledování provádění a výsledků programů financování Unie podle čl. 4 odst. 3 písm. b) byly shromažďovány účinně, účelně a včas a aby na příjemce unijních prostředků a na členské státy byly kladeny přiměřené požadavky, pokud jde o podávání zpráv. Závěry tohoto hodnocení se zveřejňují.

2. Jakmile budou k dispozici dostačující informace o provádění tohoto nařízení, avšak nejpozději 30 měsíců po dni stanoveném v čl. 46 odst. 4, připraví Komise zprávu o provádění týkající se činností Kompetenčního centra, přičemž zohlední předběžné podněty správní rady, národních koordinačních center a Komunity. Komise tuto zprávu o provádění předloží do 30. června 2024 Evropskému parlamentu a Radě. Kompetenční centrum a členské státy poskytnou Komisi informace potřebné pro přípravu uvedené zprávy.

3. Zpráva o provádění uvedená v odstavci 2 zahrnuje posouzení:

a)	provozní kapacity Kompetenčního centra, pokud jde o jeho poslání, cíle, mandát a úkoly a o spolupráci a koordinaci s dalšími zúčastněnými stranami, zejména národními koordinačními centry, Komunitou a ENISA;

b)	výsledků, kterých Kompetenční centrum dosáhlo s ohledem na své poslání, cíle, mandát a úkoly, a zejména pak jeho efektivity při koordinaci finančních prostředků Unie a shromažďování odborných poznatků;

c)	soudržnosti prováděcích úkolů s agendou a víceletým pracovním programem;

d)	koordinace a spolupráce Kompetenčního centra s programovými výbory Horizontu Evropa a programu Digitální Evropa, zejména s ohledem na zvýšení soudržnosti a součinnosti s agendou, ročním pracovním programem, víceletým pracovním programem, Horizontem Evropa a programem Digitální Evropa;

e)	společných akcí.

4. Po předložení zprávy o provádění uvedené v odstavci 2 tohoto článku provede Komise závěrečné hodnocení centra, přičemž zohlední předběžné podněty správní rady, národních koordinačních center a Komunity. V tomto hodnocení se uvedou nebo v případě potřeby aktualizují posouzení uvedená v odstavci 3 tohoto článku a provedou se před koncem období uvedeného v čl. 47 odst. 1 s cílem včas určit, zda je vhodné prodloužit mandát Kompetenčního centra i po uvedeném období. V tomto hodnocení se posoudí právní a správní aspekty týkající se mandátu Kompetenčního centra a potenciál k vytvoření synergií a zamezení roztříštěnosti s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

Pokud se Komise domnívá, že pokračování činnosti Kompetenčního centra je vzhledem k jeho poslání, cílům, mandátu a úkolům odůvodněné, může předložit legislativní návrh, aby byla doba trvání mandátu Kompetenčního centra stanovená v článku 47 prodloužena.

5. Na základě závěrů zprávy o provádění uvedené v odstavci 2 může Komise přijmout vhodná opatření.

6. Sledování, hodnocení, ukončování a obnovování příspěvku z Horizontu Evropa se řídí ustanoveními článků 10, 50 a 52 nařízení (EU) 2021/695 a sjednanými prováděcími opatřeními.

7. Sledování, podávání zpráv a hodnocení týkající se příspěvku z programu Digitální Evropa se řídí ustanoveními článků 24 a 25 nařízení (EU) 2021/694.

8. V případě likvidace Kompetenčního centra provede Komise závěrečné hodnocení Kompetenčního centra do šesti měsíců od jeho likvidace, avšak nejpozději do dvou let po zahájení likvidačního řízení uvedeného v článku 47. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 39

Právní subjektivita Kompetenčního centra

1. Kompetenční centrum má právní subjektivitu.

2. V každém členském státě požívá Kompetenční centrum nejširší způsobilosti k právům a právním úkonům přiznanou právnickým osobám podle práva tohoto členského státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem soudních řízení.

Článek 40

Odpovědnost Kompetenčního centra

1. Smluvní odpovědnost Kompetenčního centra se řídí právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí či smlouvu.

2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Kompetenční centrum škodu způsobenou jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států.

3. Veškeré platby Kompetenčního centra týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a náklady vzniklé a výdaje vynaložené ve spojitosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje Kompetenčního centra a jsou hrazeny z jeho prostředků.

4. Za plnění svých závazků odpovídá výhradně Kompetenční centrum.

Článek 41

Pravomoc Soudního dvora Evropské unie a rozhodné právo

1. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc:

a)	rozhodovat na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené v rozhodnutích přijatých nebo dohodách či smlouvách uzavřených Kompetenčním centrem;

b)	ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci Kompetenčního centra při plnění jejich povinností;

c)	v jakémkoli sporu mezi Kompetenčním centrem a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním řádu.

2. Ve věcech, na které se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, se použije právo členského státu, v němž se nachází sídlo Kompetenčního centra.

Článek 42

Odpovědnost Unie a členských států a pojištění

1. Finanční odpovědnost Unie a členských států za závazky Kompetenčního centra je omezena výší již poskytnutého příspěvku na správní náklady.

2. Kompetenční centrum uzavře a udržuje vhodné pojištění.

Článek 43

Střet zájmů

Správní rada přijme pravidla k zabránění vzniku střetů zájmů u svých členů, orgánů a zaměstnanců, včetně výkonného ředitele, a k identifikaci a řešení takových střetů. Tato pravidla obsahují ustanovení určená k zabránění střetům zájmů, pokud jde o zástupce členů ve správní radě a ve strategické poradní skupině v souladu s finančním nařízením, včetně ustanovení o jakémkoli prohlášení o zájmech. Pokud jde o střet zájmů, podléhají národní koordinační centra vnitrostátnímu právu.

Článek 44

Ochrana osobních údajů

1. Zpracování osobních údajů Kompetenčním centrem se řídí nařízením (EU) 2018/1725.

2. Správní rada přijme prováděcí opatření uvedená v čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725. Správní rada může přijmout dodatečná opatření nezbytná pro použití uvedeného nařízení Kompetenčním centrem.

Článek 45

Podpora ze strany hostitelského členského státu

Kompetenční centrum a hostitelský členský stát, v němž se nachází sídlo Kompetenčního centra, mohou uzavřít správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, jež tento stát Kompetenčnímu centru poskytne.

KAPITOLA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 46

Počáteční opatření

1. Komise je odpovědná za zřízení a počáteční provoz Kompetenčního centra až do doby, než bude mít Kompetenční centrum provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Komise v souladu s právem Unie provede veškerá nezbytná opatření ve spolupráci s příslušnými orgány Kompetenčního centra.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku může Komise do okamžiku, než se výkonný ředitel po jmenování správní radou v souladu s článkem 16 ujme svých povinností, určit dočasného výkonného ředitele. Tento dočasný výkonný ředitel vykonává úkoly výkonného ředitele a případně mu může být nápomocen omezený počet zaměstnanců Komise. Komise může Kompetenčnímu centru přidělit omezený počet svých zaměstnanců na přechodnou dobu.

3. Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby kryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu Kompetenčního centra poté, co byl tento roční rozpočet přijat správní radou, a může uzavírat dohody a smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a přijímat rozhodnutí po přijetí plánu pracovních míst uvedeného v čl. 13. odst. 3 písm. l).

4. Dočasný výkonný ředitel po vzájemné dohodě s výkonným ředitelem a s výhradou schválení správní radou stanoví datum, od něhož bude mít Kompetenční centrum kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Od tohoto data se Komise zdrží přijímání závazků a provádění plateb týkajících se činností Kompetenčního centra.

Článek 47

Doba trvání

1. Kompetenční centrum se zřizuje na období od 28. června 2021 do 31. prosince 2029.

2. Není-li mandát Kompetenčního centra prodloužen v souladu s čl. 38 odst. 4, na konci období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku se automaticky zahájí postup likvidace.

3. Pro účely postupu likvidace Kompetenčního centra jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří jednají v souladu s rozhodnutími správní rady.

4. Při likvidaci Kompetenčního centra se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů souvisejících s jeho likvidací. Případný přebytek se rozdělí mezi Unii a přispívající členské státy úměrně k jejich finančnímu příspěvku Kompetenčnímu centru. Veškeré takové přebytky rozdělené ve prospěch Unie se vrátí do rozpočtu Unie.

Článek 48

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D.M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A.P. ZACARIAS

(1) Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 63.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(12) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. věst. L 167 I, 12.5.2021, s. 1).

(13) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU (Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(15) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(16) Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).

(17) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(20) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

8.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 202/32

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/888

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie je založena na solidaritě jak mezi svými občany, tak mezi svými členskými státy. Tato univerzální a společná hodnota řídí činnost Unie a vytváří nezbytnou jednotu při hledání odpovědí na současné i budoucí společenské výzvy, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci svými projevy solidarity v praxi. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje solidaritu jako jednu z hlavních zásad Unie. Na tuto zásadu odkazuje také čl. 21 odst. 1 uvedené smlouvy jako na jednu ze základních zásad vnější činnosti Unie.

(2)	Vzhledem k výraznému nárůstu globálních humanitárních potřeb a s cílem posílit podporu solidarity a zviditelnění humanitární pomoci u občanů Unie je nutné zvýšit solidaritu mezi členskými státy a s třetími zeměmi postiženými krizemi vyvolanými člověkem nebo přírodními katastrofami.

(3)

K humanitární reakci založené na potřebách by měly přispívat dobrovolnické akce humanitární pomoci, jež by se měly řídit Evropským konsensem o humanitární pomoci obsaženým ve společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise nazvaném „Evropský konsensus o humanitární pomoci“ (4). Je třeba prosazovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv.

(4)	Ve vhodných případech by měla být zohledněna ústřední a celková koordinační úloha Úřadu Organizace spojených národů (OSN) pro koordinaci humanitárních záležitostí při prosazování soudržné mezinárodní reakce na humanitární krize.

(5)

Dobrovolnické akce humanitární pomoci by měly přispívat k vhodné humanitární reakci tím, že budou posilovat genderové hledisko v politice humanitární pomoci Unie a prosazovat vhodnou humanitární reakci na konkrétní potřeby žen a mužů všech věkových skupin. Měly by zohledňovat potřeby a kapacity těch, kdo se nacházejí v nejzranitelnějším postavení, včetně žen a dětí, a těch, kdo jsou nejvíce ohroženi.

(6)	Dobrovolnické akce humanitární pomoci by měly usilovat o to, aby přispívaly k větší účinnosti a efektivnosti humanitární pomoci Unie v souladu se zásadami řádného humanitárního dárcovství.

(7)

Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila zavedení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí lidé získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.

(8)

Ve svém sdělení ze dne 7. prosince 2016 nazvaném „Evropský sbor solidarity“ Komise zdůraznila potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit celostátní, regionální a místní aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Tímto sdělením byla zahájena první fáze Evropského sboru solidarity, čímž byly mobilizovány zdroje z různých programů Unie k nabídnutí dobrovolnické činnosti, stáží nebo pracovních příležitostí pro mladé lidi v celé Unii.

(9)	V kontextu tohoto nařízení se solidaritou rozumí smysl pro individuální i kolektivní odpovědnost za obecné dobro, projevený konkrétními činy.

(10)	Důležitým projevem solidarity je přispívat k pomoci lidem a společenstvím mimo Unii, jež potřebují humanitární pomoc, a to na základě základních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

(11)	Je nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v třetích zemích a zvyšovat mezi občany Unie povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně jakožto celoživotních činnostech a současně zvyšovat jejich viditelnost.

(12)	Unie a členské státy se zavázaly uskutečňovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(13)

Rada ve svých závěrech ze dne 19. května 2017 o naplňování vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí v praxi uznala, že je třeba posilovat odolnost lepší provázaností humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a dále v praxi posílit propojení mezi doplňkovými přístupy k humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a předcházení konfliktů.

(14)

Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné a inkluzivní příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ve prospěch společenství, získávat přitom užitečné zkušenosti, znalosti, dovednosti a kompetence pro svůj osobní, vzdělanostní, společenský, občanský a profesní rozvoj a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto solidární činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků a mezikulturní povědomí a dialog.

(15)

Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by měly umožňovat konkrétní a přínosné přispění mladých lidí. Měly by reagovat na nenaplněné společenské potřeby a přispívat k posilování společenství a účasti občanů. Měly by také mladým lidem nabízet možnost získat cenné znalosti, dovednosti a kompetence. Navíc by měly být pro mladé lidi finančně dostupné a být vykonávány v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách.

(16)

Program Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti v celé Unii i mimo ni. S cílem maximalizovat účinnost financování z prostředků Unie a dopad programu by se Komise měla snažit o soudržné zavedení synergií mezi všemi relevantními programy, avšak tyto synergie nesmějí vést k využívání finančních prostředků pro jiné cíle než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s dalšími relevantními unijními politikami, jako je strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (5), a dalšími relevantními programy, zejména s programem Erasmus+, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (6). Tento program staví na silných stránkách a synergiích předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (7), a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 (8). Měla by být zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem v rámci programu, jako je síť Eurodesk. Dále by měla být zajištěna doplňkovost mezi programem a stávajícími souvisejícími systémy, zejména vnitrostátními systémy pro solidární činnosti jako dobrovolnictví, občanská služba a mobilita pro mladé lidi, s cílem vzájemně posilovat a obohacovat účinky a kvalitu těchto systémů a ve vhodných případech budovat na osvědčených postupech. Program by neměl nahrazovat podobné vnitrostátní systémy. Je třeba zajistit rovný přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem.

(17)	Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).

(18)	S ohledem na výklad souvisejících právních aktů Unie by jak přeshraniční dobrovolnické činnosti, tak dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány podle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za rovnocenné těm, které jsou vykonávány v rámci Evropské dobrovolné služby.

(19)

Program je navržen tak, aby otevíral pro mladé lidi nové příležitosti k vykonávání dobrovolnických činností v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy vytvářeli a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti přispívají k jejich osobnímu, vzdělanostnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji. Program by měl rovněž podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí pro účastníky a zúčastněné organizace a opatření k zajištění kvality podporovaných činností a snazšímu uznávání výsledků učení účastníků. Přispívá tak rovněž k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšování povědomí o jejím pozitivním dopadu. Je vhodné, aby nabízené solidární činnosti dodržovaly jasný a podrobný postup pro účastníky a zúčastněné organizace, který stanoví kroky pro všechny fáze solidárních činností.

(20)

Solidární činnosti by měly mít potenciální evropskou přidanou hodnotu a působit ve prospěch společenství a zároveň podporovat osobní, vzdělanostní, sociální, občanský i profesní rozvoj účastníků. Měly by být koncipovány pro různé oblasti, jako jsou vzdělávání a odborná příprava, práce s mládeží, zaměstnanost, genderová rovnost, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, mezikulturní povědomí a mezikulturní dialog, sociální začleňování, začleňování osob se zdravotním postižením, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, kultura včetně kulturního dědictví, tvořivost, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, zohlednění výzev, jimž čelí lidé přistěhovaleckého původu, územní spolupráce a soudržnost a přeshraniční spolupráce. Součástí solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky relevantním činnostem, jež jsou účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení.

(21)

Dobrovolnické činnosti uvnitř Unie i mimo ni představují pro mladé lidi významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání a napomáhají jejich osobnímu, sociálně vzdělanostnímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu, účasti občanů a uplatnění na trhu práce. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní dopad na potenciální či již existující placené zaměstnání ani být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace.

(22)

Činorodost mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Program napomáhá jejímu rozvoji tím, že bude mladým lidem nabízet možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní solidární projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich místních společenství. Solidární projekty představují příležitost vyzkoušet nápady týkající se společných výzev a jejich inovativní řešení prostřednictvím přístupu zdola nahoru a podporují mladé lidi v tom, aby sami solidární akce vedli. Kromě toho slouží solidární projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými a byli i nadále aktivními občany jako dobrovolníci, stážisté nebo zaměstnanci ve sdruženích, nevládních organizacích či jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru.

(23)

Účastníci dobrovolnické činnosti (dále jen „dobrovolníci“) mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a mohou přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné pro co nejúčinnější pomoc lidem v nouzi, a pokud se jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, dostane náležité podpory a vedení. Důležitou úlohu při přispívání k účinnosti humanitární pomoci na místě i při podpoře dobrovolníků v rámci dobrovolnických činností proto mají vysoce kvalifikovaní, náležitě vyškolení a zkušení instruktoři, mentoři a odborníci. Ti se do nich mohou zapojit s cílem vést dobrovolníky, doprovázet je, pomáhat v rozvoji a budování kapacit pro dobrovolnické činnosti a posilovat tak místní sítě a společenství. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kapacitě hostitelských organizací ve třetích zemích a potřebě začlenit dobrovolnické činnosti do místních souvislostí a usnadnit interakci dobrovolníků s místními humanitárními aktéry, hostitelským společenstvím a občanskou společností.

(24)

Je důležité, aby účastníci a zúčastněné organizace měli pocit, že náležejí ke společenství jednotlivců a subjektů, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacitu a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní solidární činnosti. Program by měl podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí, jejichž cílem je posilovat zapojení účastníků a zúčastněných organizací do tohoto společenství, posilovat ducha programu a podněcovat výměnu užitečných postupů a zkušeností. Činnosti zaměřené na vytváření sítí by rovněž měly přispívat ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o programu a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací k provádění programu.

(25)

Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality solidárních činností a příležitostí nabízených v rámci programu, zejména prostřednictvím nabídky online nebo offline školení, jazykové a administrativní podpory účastníků před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, jakož i jejich pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu, nemoci a občanskoprávní odpovědnosti. Mělo by být zajištěno uznávání znalostí, dovedností a kompetencí účastníků získaných během činnosti v rámci programu. Bezpečnost a ochrana účastníků, zúčastněných organizací a zamýšlených příjemců má i nadále prvořadý význam. Tato bezpečnost a ochrana by měly zahrnovat vhodné bezpečnostní požadavky na účastníky, kteří pracují se zranitelnými skupinami, v souladu s platným vnitrostátním právem. Všechny solidární činnosti by měly dodržovat zásadu „nepůsobit škodu“ a měly by být vykonávány s náležitým ohledem na dopad nepředvídaných okolností, jako jsou environmentální krize, konflikty nebo pandemie. Dobrovolníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místech mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ani do zařízení, která jsou v rozporu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv.

(26)	Program by měl dodržovat zásady stanovené v obecných zásadách EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte z roku 2017 a v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(27)

K zajištění dopadu činností v rámci programu na osobní, vzdělanostní, společenský, kulturní, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být výsledky učení dané činnosti ve formě znalostí, dovedností a kompetencí řádně identifikovány a dokumentovány. Za tímto účelem by se mělo na úrovni Unie a členských států vhodným způsobem podporovat využívání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou pas mládeže (Youthpass) a osvědčení Europass, v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 (10).

(28)

Komise a národní agentury by rovněž měly bývalé účastníky vybízet k tomu, aby se o své zkušenosti podělili prostřednictvím sítí sdružujících mladé lidi, ve vzdělávacích zařízeních a na seminářích, mimo jiné v roli velvyslanců programu nebo členů sítě. Tito bývalí účastníci by rovněž mohli přispívat k odborné přípravě účastníků.

(29)	Značka kvality by měla zajišťovat, aby zúčastněné organizace splňovaly zásady a požadavky programu, co se týče jejich práv a úkolů ve všech fázích dané solidární zkušenosti.

(30)

Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti programu, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. Řízení o udělení značky kvality by měly prováděcí orgány programu vést průběžně. Prováděcí orgány programu by měly pravidelně přezkoumávat, zda subjekty i nadále splňují podmínky, za nichž jim byla značka kvality udělena. Pokud by prováděcí orgány programu při kontrolách zjistily, že daný subjekt již tyto podmínky nesplňuje, měla by mu být značka kvality odňata. Správní postup pro udělení značky kvality by měl být omezen na minimum, aby neodrazoval menší organizace.

(31)

Subjekt, který má zájem požádat o financování solidárních činností v rámci programu, by měl nejprve získat značku kvality. Tato podmínka by se neměla vztahovat na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků pro jejich solidární projekty. Získáním značky kvality by však neměl automaticky vznikat nárok na financování v rámci programu.

(32)

Obecně platí, že žádosti o grant by se měly podávat národní agentuře země, v níž má zúčastněná organizace sídlo. Žádosti o grant na činnosti s celounijním nebo mezinárodním rozměrem, včetně solidárních činností dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na úrovni Unie a solidárních činností na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích, lze ve vhodných případech řídit centrálně.

(33)

Zúčastněné organizace mohou v rámci programu vykonávat několik funkcí. V roli hostitele by měly zúčastněné organizace vykonávat činnosti spojené s přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností a poskytování pokynů a podpory účastníkům během solidární činnosti. V roli poskytovatele podpory by měly vykonávat činnosti související s vysíláním účastníků a jejich přípravou a vedením před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich navedení na místní organizace po dokončení solidární činnosti s cílem zvýšit příležitosti pro další solidární zkušenosti. Značka kvality by měla odrážet skutečnost, že se konkrétní požadavky liší podle druhu poskytované solidární činnosti, a potvrzovat, že organizace je schopna zajistit kvalitu solidárních činností ve všech fázích dané solidární zkušenosti v souladu se zásadami a cíli programu. Každý subjekt, který podstatně změní své činnosti, by měl informovat příslušný prováděcí orgán programu, který může přezkoumat, zda daný subjekt i nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena.

(34)

V zájmu podpory solidárních činností mezi mladými lidmi by zúčastněnými organizacemi mohly být veřejné nebo soukromé subjekty či mezinárodní organizace, ať už neziskové, nebo výdělečné, a mohly by zahrnovat mládežnické organizace, náboženské instituce, charitativní sdružení, sekulární humanistické organizace, nevládní organizace nebo jiné subjekty z občanské společnosti.

(35)

Mělo by se usnadnit rozšiřování projektů programu. Měla by se zavést zvláštní opatření s cílem pomoci navrhovatelům projektů v rámci programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie prostřednictvím podpory evropských strukturálních a investičních fondů a programů Unie týkajících se migrace, bezpečnosti, spravedlnosti a občanství, zdraví a kultury.

(36)

Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a účastníkům programu by měla být nápomocna centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností v rámci programu a usnadnit identifikaci a uznávání kompetencí získaných při výkonu těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže (Youthpass).

(37)

Soustavně by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, aby byl v souladu s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (11) zajištěn snadný přístup k programu a aby bylo k dispozici jednotné kontaktní místo pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrace, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory po umístění a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu.

(38)

Je třeba dále rozvíjet portál Evropského sboru solidarity s přihlédnutím k Evropskému rámci interoperability, uvedenému ve sdělení Komise ze dne 23. března 2017 s názvem „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“, který dává specifické pokyny ohledně toho, jak zřídit interoperabilní digitální veřejné služby, a je prováděn členskými státy a dalšími členy Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím vnitrostátních rámců interoperability. Evropský rámec interoperability nabízí orgánům veřejné správy 47 konkrétních doporučení, jak zlepšit řízení svých činností interoperability, vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi, zefektivnit procesy podporující komplexní („end-to-end“) digitální služby a zajistit, aby stávající ani nové právní akty neohrozily úsilí v oblasti interoperability.

(39)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(40)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(41)	Program se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18 až 30 let. Podmínkou pro účast na činnostech, které program nabízí, by měla být předchozí registrace těchto mladých lidí na portálu Evropského sboru solidarity.

(42)	Vzhledem ke specifickým výzvám humanitární činnosti by účastníkům dobrovolnické činnosti na podporu operací humanitární pomoci mělo být nejméně 18 let a nejvýše 35 let.

(43)

Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby solidární činnosti podporované v rámci programu byly dostupné všem mladým lidem, a zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi. Měla by být zavedena zvláštní opatření pro prosazování sociálního začleňování, zejména zapojení znevýhodněných mladých lidí, včetně poskytování přiměřeného ubytování, umožňující, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně zapojit do solidárních činností na rovném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a se směrnicí Rady 2000/78/ES (18). Tato zvláštní opatření by měla zohlednit omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území, jakož i chudobou některých příměstských oblastí. Podobně by se měly členské státy, zámořské země a území a třetí země přidružené k programu snažit přijmout veškerá vhodná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování programu. Tato opatření by měla vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností uvnitř Unie.

(44)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy Organizace spojených národů o změně klimatu a plnit cíle OSN pro udržitelný rozvoj má program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být určeny a zavedeny během provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.

(45)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).

(46)

Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se u grantů mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.

(47)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu v nepřímém řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, San Marina a Svatého stolce.

(48)	Za účelem maximalizace dopadu programu by měla být přijata ustanovení, která členským státům a třetím zemím přidruženým k programu a dalším programům Unie umožní poskytovat další finanční prostředky v souladu s pravidly programu.

(49)	Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(50)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím případné finanční podpory pro činnosti mobility. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.

(51)

V souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem.

(52)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky na monitorování by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi, včetně účinků v souvislosti se společenskými a humanitárními výzvami.

(53)

Na místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o příležitostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se do činností v rámci programu zapojovaly sociální podniky. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí orgány programu a v relevantních případech by je měly podporovat další klíčové zúčastněné subjekty. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat se širokou škálou zúčastněných subjektů včetně zúčastněných organizací, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.

(54)

V zájmu lepšího dosahování cílů programu by Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury měly přednostně úzce spolupracovat a tam, kde je to vhodné, pracovat v partnerství s nevládními organizacemi, sociálními podniky, organizacemi mládeže, organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a místními zúčastněnými subjekty, které mají odborné zkušenosti v solidárních činnostech.

(55)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s obecným cílem programu.

(56)

K zajištění účinného a účelného provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy. Celkové provádění programu by proto mělo být svěřeno stávajícím subjektům, totiž Komisi a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením akcí uvedených v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817. Akce uvedené v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc“ by měly být primárně řízeny přímo. Komise by měla provádění programu pravidelně konzultovat s hlavními zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací.

(57)

V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měly by v zájmu co nejvyšší účinnosti být nezávislým auditorem tytéž orgány, které jsou určeny pro akce uvedené v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817.

(58)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. To zahrnuje, v mezích možností, a aniž je dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.

(59)	Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na příslušné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(60)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).

(61)

Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních odvodů; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.

(62)

Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů by měla být Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a zákazu diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci či sociálně-ekonomickém zázemí a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny.

(64)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(65)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení účasti mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(66)

V souladu s finančním nařízením lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování z prostředků Unie pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(67)	Akce nebo iniciativy, které nejsou podporovány podle tohoto nařízení, do pracovních programů být zahrnuty nemohou.

(68)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.

(69)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 (24) by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(70)	Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění toho, aby provádění programu začalo od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, by toto nařízení mělo a vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná Ustanovení

Článek 1

Předmět

1. Tímto nařízením se zavádí program Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021–2027.

2. Program stanoví tyto dvě složky činnosti:

a)	účast mladých lidí na solidárních činnostech a

b)	účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci).

3. Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období od roku 2021 do roku 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„solidární činností“ vysoce kvalitní a inkluzivní činnost, která je zaměřená na klíčové společenské výzvy, přispívá k dosahování cílů programu, má podobu dobrovolnické činnosti, solidárních projektů nebo činnosti zaměřené na vytváření sítí v různých oblastech, včetně oblasti humanitární pomoci, zajišťuje evropskou přidanou hodnotu a je v souladu s předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příslušnými bezpečnostními pravidly;

„registrovaným uchazečem“ osoba ve věku mezi 17 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 17 a 35 lety, která oprávněně pobývá v členském státě, třetí zemi přidružené k programu nebo jiné zúčastněné třetí zemi podle tohoto nařízení a která se zaregistrovala prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity, aby vyjádřila svůj zájem zapojit se do solidární činnosti, avšak dosud se takové činnosti neúčastní;

„účastníkem“ osoba ve věku mezi 18 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 18 a 35 lety, která oprávněně pobývá v členském státě, třetí zemi přidružené k programu nebo jiné zúčastněné třetí zemi podle tohoto nařízení, zaregistrovala se prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity a účastní se solidární činnosti;

„mladými lidmi s omezenými příležitostmi“ mladí lidé, kteří z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo zdravotních důvodů, z toho důvodu, že pocházejí z přistěhovaleckého prostředí, z důvodů jako zdravotní postižení či vzdělávací obtíže, nebo z jakýchkoli jiných důvodů, včetně těch, které by mohly vést k diskriminaci podle článku 21 Listiny, čelí překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí;

5)	„zúčastněnou organizací“ jakýkoliv místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní veřejný nebo soukromý subjekt, ať už neziskový, nebo výdělečný, kterému byla udělena značka kvality;

6)	„dobrovolnickou činností“ solidární činnost probíhající po dobu až dvanácti měsíců jako dobrovolná neplacená činnost, která přispívá k dosažení obecného dobra;

7)	„solidárním projektem“ neplacená solidární činnost probíhající po dobu až dvanácti měsíců, kterou vykonávají skupiny nejméně pěti účastníků s cílem řešit klíčové výzvy uvnitř svých společenství a která přináší jasnou evropskou přidanou hodnotu;

8)	„značkou kvality“ osvědčení udělené na základě rozličných konkrétních požadavků závisejících na druhu poskytované solidární činnosti zúčastněné organizaci, která je ochotna poskytovat solidární činnosti v rámci programu jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí;

9)	„centry zdrojů Evropského sboru solidarity“ doplňkové funkce prováděné určenou národní agenturou na podporu rozvoje, provádění a kvality solidárních činností v rámci programu a identifikace kompetencí, které účastníci získávají výkonem svých solidárních činností;

10)

„portálem Evropského sboru solidarity“ interaktivní internetový nástroj ve všech úředních jazycích Unie, za jehož správu odpovídá Komise a který poskytuje relevantní online služby s cílem podpořit kvalitní provádění programu, doplňuje činnosti zúčastněných organizací, včetně poskytování informací o programu, registruje účastníky, vyhledává účastníky, propaguje a vyhledává solidární činnosti, vyhledává potenciální partnery pro projekty, podporuje navazování kontaktů a nabídek solidárních činností, poskytuje odbornou přípravu a činnosti v oblasti komunikace a vytváření sítí, informuje o příležitostech a oznamuje je uživatelům, poskytuje zpětnou vazbu ke kvalitě solidárních činností a umožňuje přidání dalších funkcí v reakci na další relevantní vývoj týkající se programu;

11)	„unijním nástrojem pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ nástroj, který zúčastněným subjektům pomáhá pochopit, hodnotit a v patřičných případech uznávat výsledky neformálního a informálního učení v celé Unii;

12)

„činností humanitární pomoci“ činnost na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích po skončení krize a dlouhodobých operací humanitární pomoci ve třetích zemích, jejímž cílem je poskytnout pomoc založenou na potřebách zaměřenou na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti v případě člověkem vyvolaných krizí nebo přírodních katastrof a jež zahrnuje operace pomoci, záchrany a ochrany při probíhajících humanitárních krizích nebo po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, jakož i akce zaměřené na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof, akce propojující pomoc, obnovu a rozvoj a akce přispívající k posílení odolnosti zranitelných nebo katastrofou zasažených společenství a jejich schopnosti vyrovnávat se s krizemi a překonávat jejich následky;

13)	„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie.

Článek 3

Cíle programu

1. Obecným cílem programu je zvýšit účast mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, především dobrovolnické činnosti, a tím posílit soudržnost, solidaritu, demokracii, evropskou identitu a aktivní občanství v Unii a mimo ni a řešit společenské a humanitární výzvy na místě, se zvláštním zaměřením na podporu udržitelného rozvoje, sociálního začleňování a rovných příležitostí.

2. Specifickým cílem programu je poskytnout mladým lidem, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, snadno dostupné příležitosti k zapojení se do solidárních činností navozujících pozitivní společenské změny v Unii a mimo ni a současně zlepšit a náležitě doložit jejich kompetence, jakož i usnadnit jejich trvalou angažovanost coby aktivních občanů.

3. Cíle programu se plní v rámci složek činnosti stanovených v čl. 1 odst. 2.

KAPITOLA II

Akce Programu

Článek 4

Akce programu

1. V rámci programu jsou podporovány tyto akce:

a)	dobrovolnická činnost podle článků 7 a 10;

b)	solidární projekty podle článku 8;

c)	činnosti zaměřené na vytváření sítí podle čl. 5 odst. 1 a

d)	opatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2.

2. Program podporuje solidární činnosti, které představují jasnou evropskou přidanou hodnotu, například:

a)	svou nadnárodní povahou, zejména pokud jde o vzdělávací mobilitu a spolupráci;

b)	svou schopností vzájemně se doplňovat s dalšími programy a politikami na místní, regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)	svým evropským rozměrem, pokud jde o jejich témata, cíle, přístupy, očekávané výsledky a další aspekty;

d)	svým přístupem k zapojení mladých lidí z různých prostředí;

e)	svým přispěním k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací.

3. Solidární činnosti se vykonávají v souladu se specifickými požadavky stanovenými pro každý druh činnosti uskutečněné v rámci programu podle článků 5, 7, 8 a 10, jakož i v souladu s platnými regulačními rámci v členských státech a třetích zemích přidružených k programu.

4. Odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních aktech Unie se vykládají tak, že zahrnují odkazy na dobrovolnické činnosti jak podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení.

Článek 5

Akce společné pro obě složky

1. Činnosti zaměřené na vytváření sítí se vykonávají jako vnitrostátní nebo přeshraniční činnosti a jejich cílem je:

a)	posilovat kapacity zúčastněných organizací, aby mohly nabízet rostoucímu počtu účastníků vysoce kvalitní a snadno dostupné projekty;

b)	lákat nové účastníky a nové zúčastněné organizace;

c)	umožňovat účastníkům a zúčastněným organizacím poskytovat zpětnou vazbu k solidárním činnostem a propagovat program a

d)	přispívat k výměně zkušeností a k posílení pocitu sounáležitosti u účastníků a zúčastněných organizací a podpořit tak širší pozitivní dopad programu, mimo jiné takovými činnostmi, jako jsou výměna osvědčených postupů a vytváření sítí.

2. Opatření pro kvalitu a podporu zahrnují:

a)	vhodná opatření k zajištění bezpečnostních požadavků v souladu s platným vnitrostátním právem;

opatření přijatá před zahájením, během a po skončení solidárních činností, jejichž cílem je zajistit kvalitu a přístupnost těchto činností, včetně odborné přípravy online i offline, v případě potřeby přizpůsobené dané solidární činnosti a jejímu kontextu, jazykové podpory, pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu a nemoci, dalšího využití pasu mládeže (Youthpass), který identifikuje a dokládá kompetence, jež účastníci výkonem solidárních činností získali, budování kapacit a administrativní podpory pro zúčastněné organizace;

c)	vytvoření a udržování značky kvality;

d)	činnosti center zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu provádění akcí programu a zlepšit uznávání jejich výsledků a

e)	vytvoření, údržbu a aktualizaci přístupného portálu Evropského sboru solidarity a dalších příslušných online služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů.

KAPITOLA III

Účast mladých lidí na solidárních činnostech

Článek 6

Účel a druh akcí

1. Akce prováděné v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ přispívají zejména k posílení soudržnosti, solidarity, aktivního občanství a demokracie v Unii i mimo ni a reagují na společenské výzvy, se zvláštním zaměřením na podporu sociálního začleňování a rovných příležitostí.

2. Složka „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ podporuje tyto akce:

a)	dobrovolnickou činnost podle článku 7;

b)	solidární projekty podle článku 8;

c)	činnosti zaměřené na vytváření sítí pro osoby a organizace zapojené do této složky podle čl. 5 odst. 1;

d)	opatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2.

Článek 7

Dobrovolnická činnost v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“

1. Dobrovolnická činnost:

a)	zahrnuje složku učení a odborné přípravy;

b)	nesmí nahrazovat stáže ani pracovní místa;

c)	nesmí být stavěna na roveň zaměstnání a

d)	musí být založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti.

Dohoda uvedená v prvním pododstavci písm. d) stanoví práva a povinnosti stran této dohody, dobu trvání a místo vyslání a popis dotčených úkolů. Taková dohoda odkáže na podmínky pojistného krytí účastníků a případně na příslušné bezpečnostní požadavky v souladu s platným vnitrostátním právem.

2. Dobrovolnická činnost může probíhat v zemi jiné, než je země bydliště účastníka („přeshraniční dobrovolnická činnost“), nebo v zemi bydliště účastníka („vnitrostátní dobrovolnická činnost“). Vnitrostátní dobrovolnická činnost je otevřena účasti všech mladých lidí, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi.

Článek 8

Solidární projekty

Solidární projekty nesmějí nahrazovat stáže ani pracovní místa.

KAPITOLA IV

Evropský Dobrovolnický Sbor Humanitární Pomoci

Článek 9

Účel, zásady a druhy akcí

1. Akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci přispívají zvláště k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách, zaměřené na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na zvyšování kapacit a odolnosti zranitelných nebo katastrofou zasažených společenství.

2. Akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci:

a)	se provádějí v souladu s humanitárními zásadami, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost, jakož i se zásadou „nepůsobit škodu“;

b)	reagují na humanitární potřeby místních společenství určené ve spolupráci s humanitárními a jinými relevantními partnery v hostitelské zemi nebo regionu;

c)	jsou plánovány na základě posouzení rizik a prováděny způsobem, který zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany dobrovolníků;

d)	ve vhodných případech usnadňují přechod od humanitární reakce k dlouhodobému udržitelnému rozvoji podporujícímu začlenění;

e)	usnadňují aktivní zapojení místních zaměstnanců a dobrovolníků ze zemí a společenství, v nichž jsou akce prováděny;

f)	ve vhodných případech zohledňují zvláštní potřeby žen a usilují o zapojení žen a skupin a sítí žen a

g)	přispívají k úsilí o posílení místní připravenosti nebo reakce na humanitární krize.

3. Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci podporuje tyto akce:

a)	dobrovolnickou činnost podle článku 10;

b)	činnosti zaměřené na vytváření sítí pro osoby a organizace zapojené do Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci podle čl. 5 odst. 1;

c)	opatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2 se zvláštním důrazem na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany účastníků.

Článek 10

Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci

1. Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci:

a)	zahrnuje složku učení a odborné přípravy, včetně zásad stanovených v čl. 10 odst. 2, a ve vhodných případech zahrnuje prvky rozvoje a budování kapacit se zapojením vysoce kvalifikovaných, náležitě vyškolených a zkušených instruktorů, mentorů a odborníků;

b)	nesmí nahrazovat stáže ani pracovní místa;

c)	nesmí být stavěna na roveň zaměstnání a

d)	musí být založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti.

2. Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci je možná pouze v těch regionech třetích zemí, ve kterých:

a)	probíhají činnosti a operace humanitární pomoci a

b)	neprobíhají žádné mezinárodní ani vnitrostátní ozbrojené konflikty.

KAPITOLA V

Finanční Ustanovení

Článek 11

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od roku 2021 do roku 2027 činí 1 009 000 000 EUR v běžných cenách.

2. Částka stanovená v odstavci 1 tohoto článku na akce uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), z níž nejvýše 20 % připadá na vnitrostátní dobrovolnické činnosti, se rozděluje takto:

a)	94 % na dobrovolnickou činnost uvedenou v článku 7 a na solidární projekty;

b)	6 % na dobrovolnickou činnost uvedenou v článku 10.

3. Částku stanovenou v odstavci 1 lze použít na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4. Do programu mohou být za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění

1. Program je důsledně prováděn v přímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v písmeni c) uvedeného pododstavce.

2. Program může poskytovat finanční prostředky kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.

3. Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25).

4. V případě výběru v přímém i nepřímém řízení mohou být členy hodnotící komise externí odborníci, jak je stanoveno v čl. 150 odst. 3 třetím pododstavci finančního nařízení.

KAPITOLA VI

Účast na programu

Článek 13

Třetí země přidružené k programu

1. Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)	členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)	zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)	stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady;

iii)	nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)	zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

2. Země uvedené v odstavci 1 se mohou programu účastnit pouze v celém jeho rozsahu a za podmínky, že splní všechny povinnosti, které toto nařízení ukládá členským státům.

Článek 14

Další zúčastněné země

1. Program je otevřen účasti zámořských zemí a území.

2. V řádně odůvodněných případech lze v zájmu Unie akce uvedené v článku 5 a dobrovolnické činnosti uvedené v článku 7 otevřít rovněž účasti právních subjektů třetích zemí, které k programu přidruženy nejsou.

Článek 15

Účast osob

1. Mladí lidé ve věku mezi 17 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 17 a 35 lety, kteří se chtějí účastnit programu, se zaregistrují prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity.

2. V době započetí dobrovolnické činnosti nebo solidárního projektu v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ musí být účastníkovi nejméně 18 let a nejvýše 30 let. V době započetí dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci podle článku 10 musí být účastníkovi nejméně 18 let a nejvýše 35 let.

Článek 16

Začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi

1. Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a třetí země přidružené k programu zajistí, aby byla přijata zvláštní a účinná opatření na podporu sociálního začleňování a rovných podmínek přístupu, zejména pro účast mladých lidí s omezenými příležitostmi.

2. Komise do 9. prosince 2021 vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování s cílem zvýšit míru účasti osob s omezenými příležitostmi a pokyny pro provádění takových opatření. Tyto pokyny se po dobu trvání programu podle potřeby aktualizují. Na základě tohoto rámce a se zvláštním ohledem na specifické problémy s přístupem k programu v jednotlivých členských státech se vypracují akční plány pro začleňování, které tvoří nedílnou součást pracovních programů národních agentur. Komise jejich provádění pravidelně sleduje.

3. Komise v relevantních případech a za účelem zajištění řádného finančního řízení zajistí, aby byla zavedena finanční podpůrná opatření, včetně předběžného financování, k usnadnění účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi na programu. Výše podpory musí být založena na objektivních kritériích.

Článek 17

Zúčastněné organizace

1. Program je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů, ať už neziskových, nebo výdělečných, a mezinárodních organizací, za předpokladu, že jim byla udělena značka kvality.

2. Žádost subjektu, aby se stal zúčastněnou organizací, posoudí příslušný prováděcí orgán programu na základě zásad:

a)	rovného zacházení;

b)	rovných příležitostí a zákazu diskriminace;

c)	zabránění tomu, aby účast na programu nahrazovala pracovní místa;

d)	vyhnutí se škodlivým činnostem;

e)	poskytování vysoce kvalitních, snadno dostupných a inkluzivních činností se vzdělávací složkou zaměřenou na osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj;

f)	náležitých podmínek pro dobrovolnickou činnost;

g)	bezpečného a důstojného prostředí a podmínek včetně interních mechanismů pro řešení konfliktů s cílem chránit účastníka a

h)	neziskovosti v souladu s finančním nařízením.

Příslušný prováděcí orgán programu uplatní zásady uvedené v prvním pododstavci k ověření toho, zda činnosti subjektu podávajícího žádost, aby se stal zúčastněnou organizací, splňují požadavky a cíle programu.

3. Na základě posouzení uvedeného v odstavci 2 může být subjektu udělena značka kvality. Příslušný prováděcí orgán programu pravidelně přezkoumává, zda daný subjekt nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena. Pokud subjekt přestane tyto podmínky splňovat, příslušný prováděcí orgán programu přijme nápravná opatření, dokud nebudou podmínky a požadavky na kvalitu splněny. V případě přetrvávajícího neplnění těchto podmínek a požadavků na kvalitu je značka kvality odňata.

4. Každý subjekt, který obdrží značku kvality, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí a může registrovaným uchazečům nabízet solidární činnosti.

5. Udělením značky kvality nevzniká automaticky nárok na financování v rámci programu.

6. Solidární činnosti a související opatření pro kvalitu a podporu, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány v rámci programu nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.

7. U zúčastněných organizací v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci má prioritu bezpečnost a ochrana dobrovolníků na základě posouzení rizik.

8. Pokud o to účastník po ukončení solidární činnosti požádá, může mu zúčastněná organizace vydat osvědčení s uvedením výsledků učení a dovedností, které rozvinul během své solidární činnosti, jako jsou pas mládeže (Youthpass) nebo osvědčení Europass.

Článek 18

Přístup k financování v rámci programu

O financování v rámci programu může požádat jakýkoli veřejný či soukromý subjekt usazený v některém členském státě, zámořské zemi nebo území, anebo třetí zemi přidružené k programu, jakož i jakákoli mezinárodní organizace. V případě dobrovolnických činností uvedených v článcích 7 a 10 musí zúčastněná organizace jako předpoklad pro získání financování v rámci programu obdržet značku kvality. V případě solidárních projektů uvedených v článku 8 mohou o financování jménem neformálních skupin účastníků žádat rovněž fyzické osoby. Obecně platí, že žádost o grant se podává národní agentuře země, v níž má subjekt, organizace nebo fyzická osoba sídlo nebo bydliště.

KAPITOLA VII

Programování, Monitorování a Hodnocení

Článek 19

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Pracovní programy uvádějí částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě akcí, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 31.

Článek 20

Monitorování a podávání zpráv

1. Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2. Pro zajištění účinného posouzení pokroku programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3. Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas na vhodné úrovni podrobností.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 21

Hodnocení

1. Komise provádí hodnocení včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2. Jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak v každém případě nejpozději 31. prosince 2024, provede Komise jeho průběžné hodnocení. To je doprovázeno rovněž závěrečným hodnocením programu Evropského sboru solidarity na období 2018 až 2020, které se do průběžného hodnocení promítne. Průběžné hodnocení programu posoudí celkovou účinnost a výkonnost programu, včetně provádění opatření pro začleňování.

3. Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur stanovené v článku 24, předloží členské státy Komisi do 31. května 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na svém území.

4. Na základě průběžného hodnocení předloží Komise, je-li to vhodné, legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

5. Po 31. prosinci 2027, avšak nejpozději 31. prosince 2031, provede Komise závěrečné hodnocení výsledků a dopadu programu.

6. Komise předá veškerá hodnocení provedená podle tohoto článku spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA VIII

Informace, Komunikace a Šíření Výsledků

Článek 22

Informace, komunikace a šíření výsledků

1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2. Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

3. Ve spolupráci s Komisí vypracují národní agentury jednotnou strategii účinné komunikace, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí. Pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích. Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech vykonávaných v jejich zemích.

4. Pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu používají zúčastněné organizace značku „Evropský sbor solidarity“.

KAPITOLA IX

Systém Řízení a Auditu

Článek 23

Vnitrostátní orgán

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) 2021/817 v každém členském státě a třetí zemi přidružené k programu jednají rovněž jako vnitrostátní orgány v rámci programu. Ustanovení čl. 26 odst. 1, 2, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 uvedeného nařízení se použijí obdobně na vnitrostátní orgány v rámci programu.

Článek 24

Národní agentura

1. Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) 2021/817 v každém členském státě a třetí zemi přidružené k programu jednají ve svých příslušných zemích rovněž jako národní agentury v rámci programu. Ustanovení čl. 27 odst. 1 a 2 a odst. 4 až 8 uvedeného nařízení se použijí obdobně na národní agentury v rámci programu.

2. Aniž je dotčen čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2021/817, odpovídá národní agentura rovněž za řízení všech fází životního cyklu projektů u akcí programu vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 19 tohoto nařízení, v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.

3. Pokud pro některou třetí zemi nebyla určena národní agentura podle čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení, určí se v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/817.

Článek 25

Evropská komise

1. Pravidla, jimiž se řídí vztah mezi Komisí a národní agenturou, se v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/817 stanoví v písemném dokumentu, který:

a)	stanoví standardy vnitřní kontroly pro dotčenou národní agenturu a pravidla pro řízení finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, kterou provádějí národní agentury;

b)	obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie a

c)	stanoví požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

2. Komise národní agentuře každoročně poskytne:

a)	finanční prostředky na grantovou podporu v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu pro akce programu, jejichž řízením je národní agentura pověřena;

b)	finanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury, který se stanoví v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/817.

3. Komise stanoví požadavky na pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí její pracovní program.

4. Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2021/817 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, roční prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti monitorování a dohledu ve vztahu k programu.

5. Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6. Nejsou-li pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu přijatelné nebo reaguje-li národní agentura na připomínky Komise neuspokojivě, může Komise přijmout preventivní a nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 131 odst. 3 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.

Článek 26

Nezávislý auditor

1. Nezávislý auditor vydává výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 155 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Ten tvoří základ celkové jistoty v souladu s článkem 127 finančního nařízení.

2. Nezávislý auditor:

a)	musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)	musí zajistit, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy, a

c)	nesmí být ve střetu zájmů ve vztahu k právnímu subjektu, jehož je národní agentura součástí, a musí na něm být funkčně nezávislý.

3. Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru, plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

Kontrolní Systém

Článek 27

Zásady kontrolního systému

1. Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

2. Národní agentura odpovídá za primární kontroly příjemců grantů na akce programu, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí poskytovat přiměřenou jistotu, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

3. Pokud jde o finanční prostředky z programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jediného auditu a analýzy rizik. Tento odstavec se nevztahuje na vyšetřování prováděné OLAFem.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA XI

Doplňkovost

Článek 29

Doplňkovost činnosti Unie

1. Akce programu musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k relevantním politikám, nástrojům a programům na úrovni Unie, zejména k programu Erasmus+, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti programu významné.

2. Akce programu musí být soudržné a doplňkové rovněž s relevantními politikami, programy a nástroji na vnitrostátní úrovni v členských státech a třetích zemích přidružených k programu. Za tímto účelem si Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury vyměňují informace o stávajících vnitrostátních režimech a prioritách týkajících se solidarity a mládeže na jedné straně a o akcích programu na straně druhé s cílem vycházet z relevantních osvědčených postupů a dosáhnout efektivnosti a účinnosti.

3. Dobrovolnická činnost uvedená v článku 10 musí být soudržná a doplňková zejména s dalšími oblastmi vnější činnosti Unie, konkrétně s politikou v oblasti humanitární pomoci, rozvojové spolupráce, rozšíření, sousedství a mechanismu civilní ochrany Unie.

4. Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

5. Návrhy projektů oceněné v rámci programu značkou „pečeť excelence“ mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a)	byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)	splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a

c)	nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

KAPITOLA XII

Přechodná a Závěrečná Ustanovení

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je Komisi svěřena na dobu trvání programu.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výborech

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 32

Zrušení

Nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) 2018/1475 nebo (EU) č. 375/2014, která se na tyto akce použijí až do jejich ukončení.

2. Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2018/1475 nebo (EU) č. 375/2014.

3. V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení mohou být činnosti podporované na základě tohoto nařízení a související náklady, které vznikly v roce 2021, v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovány za způsobilé ode dne 1. ledna 2021 i v případě, že tyto činnosti byly provedeny a že tyto náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

4. V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 11 odst. 3 s cílem řídit akce a činnosti, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

5. Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi uskutečňovanými v rámci programu Evropského sboru solidarity na období 2018 až 2020 a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D.M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A.P. ZACARIAS

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.

(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 218) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus +: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).

(9) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(10) Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(15) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(16) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(18) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).

(19) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(20) Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(21) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(22) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, nařízení (EU) č. 1293/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Úř. věst. L 250, 4.10.2018, s. 1).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1)

PŘÍLOHA

Měření kvantitativních ukazatelů je tam, kde je to vhodné, rozčleněno podle země, pracovních zkušeností, dosaženého vzdělání, pohlaví a typu akce a činnosti.

Oblasti, které mají být monitorovány:

a)	počet účastníků solidárních činností;

b)	podíl účastníků s omezenými příležitostmi;

c)	počet organizací, které získaly značku kvality;

d)	počet účastníků, kteří jsou mladými lidmi s omezenými příležitostmi;

e)	podíl účastníků informujících o kladných výsledcích učení;

f)	podíl účastníků, jejichž výsledky učení byly zdokumentovány prostřednictvím unijního nástroje pro transparentnost a uznávání kvalifikací, jako je pas mládeže (Youthpass), osvědčení Europass nebo některý vnitrostátní nástroj;

g)	celková míra spokojenosti účastníků s kvalitou činností;

h)	podíl činností zaměřených na cíle v oblasti klimatu;

i)	stupeň spokojenosti dobrovolníků vyslaných do oblasti humanitární pomoci a zúčastněných organizací, pokud jde o účinný humanitární přínos činností na místě;

j)	počet činností ve třetích zemích, které přispívají k posílení místních aktérů a místních společenství a doplňují dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 202

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 8. června 2021

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 ( 1 )	32