(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/309 (2) uložila Komise konečná vyrovnávací cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (dále jen „původní šetření“).

(2)

Po částečném prozatímním přezkumu týkajícím se subvencování všech vyvážejících výrobců se Komise dne 4. června 2018 rozhodla zachovat původně zavedená opatření (prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/823 (3)). Konstatovala, že legislativní změna tureckých právních předpisů v oblasti subvencí pro producenty pstruhů, která byla předmětem přezkumu, neodůvodňuje revizi vyrovnávacího cla pro všechny producenty pstruhů v Turecku. Bylo však zjištěno, že dopad této legislativní změny se lišil na úrovni jednotlivých společností a závisel na konkrétní situaci každé ze společností (4).

(3)

Dne 15. května 2020 Komise po částečném prozatímním přezkumu změnila výši vyrovnávacího cla, pokud jde o jednoho vyvážejícího výrobce (prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/658) (5).

(4)

Aktuálně platné konečné sazby vyrovnávacího cla se pohybují v rozmezí od 1,5 % do 9,5 %.

(5)

Po zveřejnění oznámení o pozbytí platnosti (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení.

(6)

Žádost podala dne 25. listopadu 2019 dánská organizace pro akvakulturu (The Danish Aquaculture Organisation, dále jen „TDAO“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 40 % celkové produkce některých pstruhů duhových v Unii. Žádost je odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k pokračování subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise turecké vládě, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace, pokud jde o obsah žádosti o přezkum a dosažení vzájemně přijatelného řešení. Konzultace se konaly dne 20. února 2020.

(8)

Během konzultací před zahájením přezkumu turecká vláda uvedla, že se systémy podpory v Turecku podstatně změnily, konkrétně že celková podpora a objem produkce, který má být podporován, se od roku 2013 výrazně snížily. Turecká vláda se proto domnívala, že není třeba zahájit přezkum před pozbytím platnosti.

(9)

Komise měla za to, že důkazy předložené v žádosti o přezkum představují informace, které měl žadatel v této fázi přiměřeně k dispozici. Jak je uvedeno ve zprávě o dostatečnosti důkazů, ve které Komise mimo jiné hodnotí všechny důkazy o údajných subvencích, které měla k dispozici a na jejichž základě zahájila šetření, existovaly ve fázi zahájení šetření dostatečné důkazy o tom, že údajné subvence jsou napadnutelné, pokud jde o jejich existenci, výši a povahu.

(10)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (7) podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (8) dne 27. února 2020 (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Komise s ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení vypracovala zprávu o dostatečnosti důkazů, v níž mimo jiné hodnotí všechny důkazy, které měla k dispozici, a na jejichž základě zahájila toto šetření.

(11)

Šetření přetrvávajícího nebo obnoveného subvencování se vztahovalo na období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“) (9).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a tureckou vládu, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(13)

Všechny strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany měly také příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise předběžný vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával z osmi výrobců v Unii, z nichž všichni byli malými a středními podniky. Na výrobce v Unii zařazené do předběžného vzorku připadalo 14 % výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(16)

Komise obdržela připomínky od organizace TDAO. Na tomto základě a za účelem pokrytí největšího reprezentativního objemu produkce se Komise rozhodla zařadit do konečného vzorku jednoho producenta zmrazených pstruhů a jednoho z předběžně vybraných producentů nahradit jiným. Nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(17)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku neposkytl odpověď na dotazník, a byl proto ze vzorku vyloučen. Zbývající vzorek výrobců v Unii stále představoval 13 % výroby v Unii a byl reprezentativní pro výrobní odvětví Unie vzhledem k velkému počtu výrobců v Unii.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, vyzvala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(19)

Jelikož se nepřihlásili žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, výběr vzorku nebyl nutný.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecké republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(21)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo patnáct vyvážejících výrobců nebo jejich skupin v Turecku. Celkový deklarovaný objem vývozu některých pstruhů duhových těmito společnostmi do Unie během období přezkumného šetření představoval 100 % vývozu z Turecka do Unie.

(22)

V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců / skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na vzorek připadalo více než 70 % deklarovaného prodeje na vývoz do Unie během období přezkumného šetření.

(23)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s tureckými orgány. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(24)

Aby Komise získala informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, zaslala dotazníky devíti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a turecké vládě. Jeden z výrobců v Unii zařazený do vzorku informoval Komisi, že nemůže odpověď na dotazník vyplnit. Také jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku neposkytl odpověď na dotazník. V důsledku toho byly obdrženy odpovědi na dotazník od osmi výrobců v Unii, dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a turecké vlády.

(25)

Pokud jde o nespolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, Komise se v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení rozhodla založit svá zjištění na dostupných údajích. Dotčený vyvážející výrobce byl odpovídajícím způsobem informován. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří poskytli úplné odpovědi na dotazník, stále představovali více než 60 % deklarovaného prodeje na vývoz do Unie během období přezkumného šetření.

(26)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a ke stanovení zájmu Unie. V důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 a následných opatření přijatých v reakci na šíření nákazy (10) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech společností podle článku 26 základního nařízení. Místo toho provedla Komise dálkovou křížovou kontrolu informací poskytnutých následujícími společnostmi:

Výrobci v Unii:

Vyvážející výrobci:

Turecká vláda:

(27)

Dne 26. března 2021 Komise poskytla podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná vyrovnávací cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(28)

Dne 14. dubna 2021 Komise s ohledem na některá tvrzení, která obdržela po poskytnutí konečných informací a která měla dopad na výsledek šetření, zpřístupnila uvedené dodatečné skutečnosti a úvahy, které Komisi vedly ke změně konečných zjištění, jež byla zveřejněna dříve. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto dodatečně poskytnutým informacím vyjádřit.

(29)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(30)

Dotčený výrobek je stejný jako v původním šetření, a to pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) (dále jen „pstruh“):

(31)

Stejně jako v původním šetření Komise zjistila, že výrobek vyráběný v Turecku a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejná základní konečná použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(32)

Na základě subvencí, které byly předmětem původního šetření a částečných prozatímních přezkumů uvedených ve 2. a 3. bodě odůvodnění a které se týkaly dotčeného výrobku, byly prošetřeny informace obsažené v žádosti o přezkum a informace předložené tureckou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, přičemž byla prošetřena následující opatření, která údajně zahrnují poskytování subvenčních programů:

Přímý převod finančních prostředků – dotace:

Ušlé příjmy:

Přímý převod finančních prostředků – preferenční financování:

(33)

Během období přezkumného šetření byla na základě nařízení prezidenta 2019/1691 (dále jen „nařízení č. 1691“) poskytnuta přímá podpora producentům pstruhů o hmotnosti nižší než 1 kg (11). Postupy a zásady provádění nařízení byly stanoveny v komuniké 2019/56 (dále jen „komuniké č. 56“) vydaném Ministerstvem výživy, zemědělství a živočišné výroby (12). Výše podpory byla stanovena na 0,75 TRY/kg pro produkci až do výše 350 000 kg ročně.

(34)

Tato podpora je každým rokem revidována v rámci každoročního přezkumu zemědělské podpory. Komise uvedla, že podpora pokračovala i po období přezkumného šetření bez znatelné změny na základě nařízení č. 2020/3190 (13), přičemž příslušné komuniké stanovilo podmínky pro tuto podporu (14).

(35)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (15), tato opatření představují napadnutelné subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. převod finančních prostředků od turecké vlády ve formě přímé subvence producentům pstruhů.

(36)

Přímé subvence jsou specifické a napadnutelné ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože orgán, který subvenci poskytuje, a právní předpisy, podle nichž orgán poskytující subvenci jedná, výslovně omezují přístup k těmto subvencím na podniky působící v odvětví akvakultury. Výslovně jsou zmíněny podniky zabývající se akvakulturou, přičemž pstruzi jsou jasně označeni jako jeden z druhů, na něž se tento subvenční režim vztahuje.

(37)

Komise zjistila, že dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívali tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(38)

Výhodou pro každou společnost byla přímá průměrná výše podpory, kterou obdržela během období přezkumného šetření pro vlastní chovné živé ryby. V obou případech poskytly společnosti informace o výši podpory a o tom, od koho ji obdržely. Společnosti také tento příjem většinou zaúčtovaly ve svých účetních závěrkách pod položkou „příjem ze subvencí“ a nechaly tyto účty ověřit nezávislým auditem. Tato skutečnost byla považována za skutečný důkaz subvence, která poskytla výhodu.

(39)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (16), výhoda plynoucí z těchto subvencí se vztahovala rovněž na společnosti, které nejen chovají, ale také nakupují některé pstruhy od společností, které nejsou ve spojení, za účelem zpracování, jelikož dotčený výrobek zahrnuje jak přímo subvencovanou surovinu, konkrétně živé pstruhy, tak i navazující výrobky, jako jsou čerstvé nebo zmrazené celé ryby, filé a uzené ryby. V souladu s metodikou původního šetření byla výhoda v případě nakoupených ryb vypočtena na základě celkových subvencí, které poskytly turecké orgány, vydělených celkovou výší subvencované produkce pstruhů v Turecku.

(40)

Během období přezkumného šetření byla producentům pstruhů na základě nařízení č. 1691 a komuniké č. 56 poskytnuta podpora na produkci pstruhů o hmotnosti vyšší než 1 kg. Výše subvence byla stanovena na 1,50 TRY/kg pro produkci do výše 350 000 kg ročně.

(41)

Jak bylo potvrzeno v posledním šetření v rámci prozatímního přezkumu (17), subvence pro pstruhy o hmotnosti vyšší než 1 kg měla ve skutečnosti zvýhodňovat pstruhy o hmotnosti vyšší než 1,2 kg, tj. pstruhy, kteří nespadají do definice dotčeného výrobku. Komise proto dospěla k závěru, že tuto podporu nelze považovat za napadnutelnou subvenci pro výrobce dotčeného výrobku.

(42)

Během období přezkumného šetření byla chovatelům pstruhů v líhních chráněných před nákazou poskytnuta podpora na základě nařízení č. 1691 a komuniké č. 56. Výše subvence byla stanovena na 1,50 TRY/kg pro produkci do výše 350 000 kg ročně.

(43)

Jak bylo potvrzeno v posledním šetření v rámci prozatímního přezkumu (18), Komise měla za to, že taková podpora (ve formě přímé dotace) představuje subvence na produkci pstruhů podobné přímým subvencím, konkrétně finanční příspěvek, který poskytuje výhodu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož podpora byla poskytnuta výhradně producentům pstruhů, dospěla Komise k závěru, že režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Výhoda spočívala v přímých dotacích pro producenty pstruhů, kteří splňovali kritéria způsobilosti. Komise tedy dospěla k závěru, že tuto podporu lze považovat za napadnutelnou subvenci.

(44)

Komise nicméně zjistila, že dva spolupracující vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, neměli během období přezkumného šetření výhodu z podpory pro chov pstruhů v líhních chráněných před nákazou.

(45)

Během období přezkumného šetření byla na základě nařízení č. 1691 a komuniké č. 56 poskytnuta podpora chovu ryb v uzavřených systémech (19), přičemž pstruh byl jedním z druhů, na něž se podpora vztahuje. Výše subvence byla stanovena na 1,50 TRY/kg pro produkci do výše 350 000 kg ročně.

(46)

Komise měla za to, že tato podpora (ve formě přímé dotace) představuje subvence na produkci pstruhů podobné přímým subvencím, konkrétně finanční příspěvek, který poskytuje výhodu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož podpora byla poskytnuta producentům pstruhů (jeden z druhů, na které se podpora vztahuje), dospěla Komise k závěru, že režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Výhoda spočívala v přímých dotacích pro producenty pstruhů, kteří splňovali kritéria způsobilosti. Komise tedy dospěla k závěru, že tuto podporu lze považovat za napadnutelnou subvenci.

(47)

Komise zjistila, že dva vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, rovněž neměli během období přezkumného šetření výhodu z podpory při využívání produkce v uzavřených systémech.

(48)

Během období přezkumného šetření byla na základě nařízení č. 1691 a komuniké č. 56 poskytnuta podpora chovu ryb v půdních nádržích. Výše subvence byla stanovena na 1,50 TRY/kg pro produkci do výše 300 000 kg ročně. Tato podpora je poskytována producentům, kteří využívají podzemní vodu získanou díky elektřině nebo pramenitou vodu získanou bez použití energie k chovným činnostem v půdních nádržích převážně pro domácí spotřebu. Tito výrobci nemohou využívat režimy uvedené v bodech 3.1.1 a 3.1.4 výše.

(49)

Komise dospěla k závěru, že tuto podporu lze nakonec považovat za napadnutelnou subvenci pro výrobce dotčeného výrobku, ale v žádném případě ji vyvážející výrobci zařazení do vzorku neměli k dispozici, protože již obdrželi podporu na produkci pstruhů podle bodu 3.1.1 výše.

(50)

Během období přezkumného šetření byly platby podpory na vydavatelské a poradenské služby v zemědělství poskytovány na základě nařízení č. 1691 a komuniké č. 56. Podle čl. 6 odst. 7 nařízení č. 1691 byla podpora poskytnuta přímo podnikům, které poskytují poradenské služby, a nikoli producentům akvakultury.

(51)

Během původního šetření byla podpora na platby za vydavatelské a poradenské služby v zemědělství (20) poskytnuta přímo producentům pstruhů. Současné šetření však zjistilo, že tato podpora je nyní poskytována přímo podnikům, které poskytují konzultační služby. Komise proto dospěla k závěru, že tento režim neposkytuje vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku žádnou výhodu, a proto není napadnutelný.

(52)

Šetřením bylo zjištěno, že platby podpory na vyřazování rybářských plavidel byly v roce 2018 ukončeny.

(53)

Po poskytnutí informací se turecká vláda a oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku v souvislosti s výpočtem nepřímé subvence vyjádřili, že metodika použitá Komisí při tomto přezkumu nebyla v souladu s metodikou použitou v původním šetření. Konkrétně byla výhoda v případě nakoupených pstruhů v původním šetření vypočtena vydělením celkové výše subvencí poskytnutých tureckými orgány celkovou produkcí pstruhů v Turecku, a nikoli množstvím subvencované produkce pstruhů v Turecku.

(54)

Komise proto přezkoumala výpočet výše nepřímé subvence vypočtené s ohledem na pstruhy nakoupené oběma vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, aby byl uveden do souladu s metodikou použitou v původním šetření. Po poskytnutí dodatečných informací navíc vyvážející výrobci zařazení do vzorku poukázali na chybu v sazbě pro odečtení poplatků zaplacených hospodářským sdružením. Ačkoli Komise s tvrzením souhlasila, neměla oprava žádný významný dopad na celkovou výši subvence.

(55)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku se rovněž vyjádřili k metodice výpočtu přímé subvence. Tvrdili, že ne všechny pstruhy, pro které byly poskytnuty přímé subvence, skutečně prodali během období přezkumného šetření. Podle jejich názoru by Komise měla vzít v úvahu úroveň zásob těchto společností a omezit výhodu na objem prodeje, který tito vyvážející výrobci vyvezli do Unie v období přezkumného šetření.

(56)

Je třeba poznamenat, že výše subvencí byla získána na základě objemu produkce pstruhů, bez ohledu na to, zda je tato produkce následně prodána během období přezkumného šetření, či nikoli. Tvrzení vyvážejících výrobců bylo proto zamítnuto.

(57)

S ohledem na připomínky zúčastněných stran činily přímé a nepřímé subvence zjištěné během období přezkumného šetření u obou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku 2,38 % pro společnost Özpekler a 2,84 % pro společnost GMS.

(58)

Celkové výše subvence zjištěné s ohledem na všechny dotace, které byly obdrženy během období přezkumného šetření u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, byly tyto:

Tabulka 1

Dotace

(59)

Obecné komuniké o seznamu pro zvláštní spotřební daň č. 1 (21) stanoví hlavní zásady a podmínky pro slevu na spotřební daň z pohonných hmot pro rybářská plavidla. Pro rybářská plavidla, která jsou registrována v tureckém mezinárodním lodním rejstříku nebo ve vnitrostátním lodním rejstříku, je možné využívat zvláštní lodní motorovou naftu osvobozenou od spotřební daně.

(60)

Šetření potvrdilo, že podpora na nákup pohonných hmot pro rybářská plavidla pravděpodobně nepřinese výhodu výrobcům dotčeného výrobku a skutečně nepřinesla výhodu dvěma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, kteří byli zařazeni do vzorku, pokud jde o jejich produkci pstruhů. Komise proto dospěla k závěru, že tuto podporu nelze považovat za napadnutelnou subvenci pro výrobce dotčeného výrobku.

(61)

Nařízení č. 2012/3305 (22) a prováděcí komuniké č. 2012/1 (23) poskytují základ pro státní podporu investic v odvětví akvakultury (24) a tvoří základ programu investičních pobídek Turecka. Patří sem dva systémy pobídek:

(62)

Podniky, které nemohou splnit kritéria minimální výše investic v rámci režimu regionálních investičních pobídek, mohou využívat obecného režimu investičních pobídek, který je k dispozici pro všech šest regionů stanovených nařízením č. 2012/3305. Na základě úrovně hospodářského rozvoje šesti regionů se intenzita podpory může lišit. Nařízení i komuniké jsou stále platné a šest regionů se od původního šetření nezměnilo.

(63)

Během období přezkumného šetření využívala společnost GMS snížení daně z příjmu a společnost Özpekler osvobození od DPH a cla v rámci regionálních investičních pobídek. Jak bylo potvrzeno v původním šetření (25), podpora investic se považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v případech, kdy má tato podpora podobu daňové pobídky, tj. kdy vláda své jinak splatné příjmy promine nebo je nevybere.

(64)

Subvence je specifická a napadnutelná, jelikož její výhody jsou výslovně omezeny na seznam regionů. Přístup k subvenci je dále omezen na určité podniky, které působí v určitých odvětvích. Subvence navíc nesplňuje požadavky na nespecifičnost podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení vzhledem k počtu a povaze omezení platných pro určitá odvětví, zejména těch, jež buď omezují přístup k subvenci na určitý typ podniků, nebo zcela vylučují určitá odvětví.

(65)

Akvakultura je v příloze 2A nařízení č. 2012/3305 výslovně uvedena jako jedna z činností, u nichž je možné využívat tento typ osvobození od daní. V příloze 4 nařízení jsou uvedena odvětví, která nemohou využívat žádné pobídky v rámci tohoto režimu.

(66)

S cílem stanovit výši napadnutelné subvence byla výhoda, jež byla poskytnuta příjemcům během období přezkumného šetření, vypočtena jako rozdíl mezi celkovou splatnou daní podle běžné daňové sazby a celkovou daní, která je splatná v rámci snížené daňové sazby. Bylo však zjištěno, že výhoda pro společnost Özpekler je zanedbatelná. Výše subvence zjištěná během období přezkumného šetření u společnosti GMS činila 0,7 %.

(67)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku se rovněž vyjádřili k podpoře uskutečněných investic. Tvrdili, že Komise neměla počítat výhodu z osvobození od DPH, jelikož všechny společnosti započítaly svou DPH v témže měsíci nebo v následujících měsících podle splatné DPH a zůstatku pohledávek společnosti. Jedinou výhodou pro společnost byla možnost vyhnout se platbě DPH předem.

(68)

Skutečnost, že z účetního hlediska jsou splatné závazky DPH započteny s pohledávkami, neodstraňuje výhodu z hlediska peněžního toku vyplývající z toho, že vyvážející výrobci nemusí platit v hotovosti předem, a poté čekat na vrácení od daňových orgánů na základě zpracování jejich měsíčních přiznání k DPH, jak je tomu v případě společností, na které se režim nevztahuje. Jak totiž potvrdili sami vyvážející výrobci, jedinou výhodou režimu pro účastníky je možnost vyhnout se platbě DPH..., kterou musí ostatní společnosti, které nemají osvědčení o investičních pobídkách, nejprve zaplatit a později získat zpět“ (26). Tvrzení vyvážejících výrobců byla proto zamítnuta.

(69)

Podle zákona o zemědělském pojištění č. 5363 (27) a nařízení č. 2018/380 (28) o rizicích, plodinách a regionech, které má pokrývat Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného pro rok 2019, mohou výrobci produktů akvakultury využívat snížené pojistné, které kryje ztráty rybích populací a lovu pstruhů v důsledku četných možných nákaz, přírodních katastrof, nehod atd. Podpora turecké vlády činí 50 % pojistného.

(70)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (29), výhoda poskytnutá tímto režimem má formu snížení finančních nákladů na životní pojištění populace akvakultury. Tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého grantu turecké vlády producentům pstruhů a finančního příspěvku, protože příjemci subvence získávají výhodu ze zvýhodněných sazeb pojistného, které jsou podstatně nižší než sazby za pojistné krytí srovnatelných rizik dostupné na trhu. Režim poskytuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda se rovná rozdílu mezi sazbami nabízenými v rámci komerčního pojištění a subvencovanou sazbou.

(71)

Tato podpora je specifická, jelikož orgán, který ji poskytuje, a právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, výslovně omezují přístup k těmto sníženým sazbám pojistného na podniky, které působí v zemědělství, a je dokonce výslovně zaměřena na rizika, jimž čelí producenti v akvakultuře.

(72)

Komise zjistila, že jeden z výrobců zařazených do vzorku, společnost Özpekler, tento režim využíval. Výše subvence během období přezkumného šetření činila 0,1 %.

(73)

Během původního šetření Komise zjistila, že turečtí producenti pstruhů měli výhody z preferenčních úvěrů, například:

(74)

Zaprvé, nařízení č. 2018/1188 stanoví, že Zemědělská úvěrová družstva a společnost Ziraat Bankasi A.S mohou producentům v odvětví akvakultury poskytovat půjčky s nízkým úrokem a obchodní půjčky. Producenti pstruhů mohou obdržet slevy z platných úrokových sazeb v rozmezí 50 % až 100 %. Horní hranice úvěru je 5 000 000 TRY. Nařízení se vztahuje na období použitelnosti od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 (včetně těchto dnů).

(75)

Zemědělská úvěrová družstva uvedená v nařízení jsou soukromoprávními subjekty, které zřídili zemědělští výrobci (tj. fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají zemědělskou výrobou) v Turecku za účelem podpory jejich finančních potřeb.

(76)

Společnost Ziraat Bankasi A.S. je zemědělskou bankou Turecké republiky v plném vlastnictví státu. Během původního šetření vlastnil její akcie Úřad náměstka předsedy vlády pro státní pokladnu. Od roku 2018 je však její kapitál převeden do Fondu tureckého bohatství. V souladu s článkem 2 zákona č. 6741 o založení společnosti spravující Fond tureckého bohatství a o změnách některých zákonů je Fond tureckého bohatství institucí přidruženou k úřadu prezidenta. Předsedou správní rady fondu je prezident republiky. Jednoho z členů správní rady může prezident republiky jmenovat jako místopředsedu. Společnost Ziraat Bankasi A.S. je tak i nadále pověřena vládní pravomocí, a proto je považována za veřejnoprávní subjekt, a to navzdory formální změně vlastnictví jejího kapitálu.

(77)

Zadruhé, nařízení č. 2010/27612 (30) stanoví, že malým a středním podnikům lze poskytovat bezúročné půjčky.

(78)

Během období přezkumného šetření měli spolupracující vyvážející výrobci, jež byli zařazeni do vzorku, nesplacené půjčky s nízkým úrokem od společnosti Ziraat Bankasi A.S., ale nevyužívali půjčky s nízkým úrokem od Zemědělských úvěrových družstev ani půjčky s nulovým úrokem pro malé a střední podniky.

(79)

Jak bylo stanoveno v původním šetření, společnost Türkiye İhracat Kredi Bankası A.Ş (dále jen „Eximbank“) byla tureckou vládou dne 21. srpna 1987 založena nařízením č. 87/11914 na základě zákona č. 3332 (31) o vývozních úvěrech a je bankou ve stoprocentním vlastnictví státu, která v rámci vývozní strategie Turecka působí jako nástroj vývozních pobídek turecké vlády. Banka Eximbank byla vládou pověřena, aby podporovala zahraniční obchod a turecké dodavatele/investory působící v zámoří (32) za účelem zvýšení vývozu tureckých podniků a posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. Má se tudíž za to, že banka Eximbank je pověřena výkonem veřejné moci, a považuje se proto za veřejnoprávní subjekt.

(80)

Zákon č. 3332 a usnesení č. 2013/4286 (33) o zřízení banky Eximbank představují právní základ pro vývozní úvěry poskytované prostřednictvím banky Eximbank. Banka Eximbank poskytuje vývozcům finanční podporu (buď přímo, nebo prostřednictvím zástupců, kteří pracují za provizi), jako jsou podmíněné vývozní úvěry před dodávkou nebo po dodávce a investiční úvěry zaměřené na vývoz, s cílem zvýšit konkurenceschopnost tureckých vývozců na zahraničních trzích.

(81)

Kromě toho se k poskytování hotovostních záloh vývozcům na základě diskontování faktur a dokladů, které se týkají prodeje na vývoz, používají tzv. „rediskontní úvěry“. Právním základem pro tyto úvěry jsou „Prováděcí pokyny pro rediskontní úvěry pro vývoz a služby devizového trhu“ (Implementation Instructions for Rediscount Credit for Exports and Foreign Exchange Earning Services) (34). Rediskontní úvěry financuje Centrální banka Turecka, ale jsou poskytovány prostřednictvím tureckých finančních institucí (veřejných i soukromých bank), které jednají jako zástupci Centrální banky Turecka. Úrokové sazby stanoví Centrální banka Turecka a zprostředkující banky jsou odměňovány prostřednictvím provize účtované příjemcům.

(82)

Během období přezkumného šetření měli spolupracující vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, nesplacené nízkoúročené vývozní úvěry poskytnuté buď přímo bankou Eximbank, nebo prostřednictvím jiných veřejných či soukromých bank jednajících jako zástupci banky Eximbank. Společnosti rovněž těžily z rediskontních úvěrů poskytnutých prostřednictvím banky Eximbank nebo prostřednictvím jiných veřejných či soukromých bank.

(83)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (35), výše uvedené preferenční financování (zemědělské půjčky a vývozní úvěry) se považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(84)

Na základě zjištění současného šetření dospěla Komise k závěru, že výše uvedené preferenční režimy financování poskytují příjemcům výhody, neboť takové financování je poskytováno pod hranicí tržních sazeb, tedy za podmínek, které neodrážejí tržní podmínky pro financování se srovnatelnou splatností.

(85)

Tyto preferenční režimy financování jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, pokud jde o zemědělské půjčky, jelikož orgány poskytující podporu nebo právní předpisy, podle nichž tyto orgány vykonávají svou činnost, výslovně omezují přístup na určité podniky. Vývozní úvěry jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

(86)

Všechny výše uvedené preferenční režimy financování se proto považují za napadnutelné subvence.

(87)

Po poskytnutí informací se oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyjádřili k metodice výpočtu napadnutelných subvencí u preferenčních úvěrů a tvrdili, že pouze úvěry získané od Eximbank byly zvýhodněny, zatímco úvěry získané od jiných komerčních bank byly poskytnuty za tržních podmínek, i když skutečná úroková sazba byla nižší než referenční hodnota použitá Komisí. Podle názoru těchto vyvážejících výrobců proto získaná nižší úroková sazba neznamená, že jsou tyto úvěry napadnutelné.

(88)

Jak je vysvětleno v 80. bodě odůvodnění, toto šetření potvrdilo, že vývozní úvěry byly poskytovány nejen přímo bankou Eximbank, ale také prostřednictvím jiných veřejných nebo soukromých bank jednajících jako zástupci banky Eximbank. Kromě toho soubor podmínek stanovených v 83. až 85. bodě odůvodnění potvrdil, že tyto úvěry jsou napadnutelné. Jak je navíc vysvětleno v 81. bodě odůvodnění, rediskontní úvěry byly financovány Centrální bankou Turecka, ale poskytovány prostřednictvím tureckých finančních institucí (veřejných i soukromých bank), které jednají jako zástupci Centrální banky Turecka.

(89)

Komise podrobně přezkoumala úvěry, které společnosti zařazené do vzorku označily jako nepreferenční. Poskytnuté informace však nepostačovaly k vyvození závěru, že tyto úvěry nesouvisely s preferenčními režimy. Ve skutečnosti podpůrná dokumentace poskytnutá k těmto úvěrům během šetření jasně poukázala na skutečnost, že poskytnuté financování souviselo s vývozními závazky. Kromě toho v mnoha případech společnost předložila dopis, v němž žádá banku o finanční prostředky, pouze v turečtině. Obecné rámcové dohody bank navíc vždy obsahovaly články spojující poskytované vývozní úvěry s pobídkovými praktikami Eximbank a CBRT. Tvrzení vyvážejících výrobců byla proto zamítnuta.

(90)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž tvrdili, že některé úvěry nebyly podmíněné vývozem, a tudíž nejsou napadnutelné. Po přezkumu Komise na základě poskytnuté podpůrné dokumentace souhlasila s tím, že některé půjčky nebyly spojené s prodejem na vývoz ani nespadaly pod subvencované zemědělské úvěry, a proto se na ně nevztahoval žádný režim subvencí. Komise proto tyto úvěry z výpočtu výhody vyňala.

(91)

Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku předložil informace o tom, že jeden z úvěrů, které mu byly poskytnuty, nesouvisel s dotčeným výrobkem, a proto pro něj není možné vypočítat žádnou výhodu. Komise přezkoumala předložené informace, dosud však nemohla potvrdit, že předmět úvěru byl omezen na jiné výrobky než dotčený výrobek. Tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce proto bylo zamítnuto.

(92)

Po poskytnutí informací a po poskytnutí dodatečných informací tentýž vyvážející výrobce zařazený do vzorku tvrdil, že některé úvěry podmíněné vývozem nesouvisely pouze s dotčeným výrobkem, ale také s jinými druhy vyvážených ryb. Komise tyto úvěry přezkoumala a na základě informací poskytnutých společností mohla u některých úvěrů potvrdit, že uváděné úvěry podmíněné vývozem se vztahovaly na různé druhy vyvážených ryb. Výpočty byly proto odpovídajícím způsobem upraveny.

(93)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku dále tvrdili, že by Komise měla vzít v úvahu referenční úrokovou sazbu k nejbližšímu datu před nebo po datu zahájení úvěru. V tomto ohledu Komise uvedla, že referenční údaje poskytnuté od určitého data se považují za platné od uvedeného data až do zveřejnění nových dat. Komise proto systematicky zohledňovala referenční hodnotu k nejbližšímu datu před datem zahájení úvěru. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(94)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž poukázali na řadu administrativních chyb ve výpočtu napadnutelných subvencí v souvislosti s preferenčními úvěry, a to ohledně splácení kapitálu v období přezkumného šetření, počtu dní, které je třeba vzít v úvahu pro výpočet úroků v období přezkumného šetření, a referenčních sazeb vybraných ke špatným datům. Tyto administrativní chyby byly opraveny. Po poskytnutí dodatečných informací požádal jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku o provedení dalších drobných změn u tří úvěrů. Byly provedeny změny týkající se jednoho úvěru. Avšak vzhledem k tomu, že výhoda z ostatních dvou úvěrů již byla na základě předchozích oprav odstraněna, nebyly žádné další změny považovány za nutné.

(95)

S přihlédnutím k připomínkám zúčastněných stran výše subvence v souvislosti s preferenčními režimy financování stanovená během období přezkumného šetření pro dva vyvážející výrobce zařazené do vzorku činila 0,75 % pro společnost Özpekler a 0,72 % pro společnost GMS.

(96)

V souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení byla výhoda z preferenčního financování vypočtena jako rozdíl mezi částkou zaplacených úroků a částkou, která by byla zaplacena za srovnatelnou komerční půjčku. Jako referenční hodnotu použila Komise váženou průměrnou úrokovou sazbu komerčních úvěrů na domácím tureckém trhu na základě údajů získaných od Centrální banky Turecka (36). Komise přiřadila výhodu související s vývozními úvěry k prodeji na vývoz, zatímco zemědělské půjčky byly přiřazeny k celkovému prodeji.

(97)

Výše subvence vypočítaná pro vyvážející výrobce, kteří jsou zařazeni do vzorku, na základě této metodiky, je následující:

Tabulka 2

Preferenční financování

(98)

Komise na základě výše uvedených úvah dospěla k závěru, že agregovaná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená valoricky, pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku činila 4,2 %, resp. 3,2 %, což dokládá, že subvencování přetrvávalo i v období přezkumného šetření.

Tabulka 3

Sazby pro jednotlivé napadené subvence

(99)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(100)

Jak je uvedeno ve 33. až 97. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření turečtí výrobci vyvážející dotčený výrobek nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování od tureckých úřadů.

(101)

Programy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti odstraněny. Kromě toho jsou vývozci obvykle způsobilí pro několik subvencí.

(102)

Rovněž se zkoumalo, zda by se v případě zrušení opatření uskutečňoval vývoz do Unie ve významném objemu.

(103)

Turecko je významným producentem dotčeného výrobku. Na základě údajů shromážděných během šetření, a jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, vyprodukovalo Turecko během období přezkumného šetření 95 000 tun pstruhů (37). Jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění, objem dovozu pstruhů z Turecka byl značný a činil ve stejném období přibližně 20 500 tun ekvivalentu celé ryby, což představuje přibližně 14 % trhu Unie. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se tento objem v případě zrušení opatření snížil.

(104)

Za těchto okolností je pravděpodobné, že objem subvencovaného vývozu dotčeného výrobku do Unie, který byl významný již během období přezkumného šetření, by pokračoval ve značném rozsahu i v případě zrušení opatření. Komise proto dospěla k závěru, že pokračování subvencování je pravděpodobné.

(105)

Obdobný výrobek v Unii v období přezkumného šetření vyrábělo více než 700 výrobců. Tito výrobci tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(106)

Celková výroba v Unii v období šetření byla odhadována přibližně na 129 milionů kg v ekvivalentu celé ryby, na základě údajů, které poskytl žadatel a jednotlivé společnosti, které byly zařazeny do vzorku. Osm spolupracujících výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovalo 13 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(107)

Spotřeba v Unii byla stanovena součtem celkového odhadovaného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie (viz 118. bod odůvodnění) a celkového objemu dovozu, který byl zjištěn od Eurostatu (viz 91. bod odůvodnění a tabulky 6 a 8).

(108)

Objem dovozu podle Eurostatu se vykazuje v čisté hmotnosti pro šest různých kódů KN, jmenovitě živé, čerstvé, chlazené, zmrazené a/nebo uzené ve formě celých a/nebo vykuchaných ryb nebo filé. Čistá hmotnost zaznamenaná Eurostatem byla pro účely srovnání převedena na „ekvivalent celé ryby“ (WFE), neboť údaje o výrobě a prodeji výrobního odvětví Unie byly vykázány ve WFE. Tento převod byl proveden vydělením objemu dovozu, který zaznamenal Eurostat, níže uvedenými konverzními faktory. Použité konverzní faktory byly ty, které poskytl žadatel a které byly použity v původním šetření:

Tabulka 4

Konverzní faktory (v tunách WFE)

(109)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Spotřeba v Unii (v tunách WFE)

(110)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období mírně kolísala. Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 2 %, ze 150 175 tun WFE v roce 2016 na 147 603 tun WFE v období přezkumného šetření.

(111)

Komise stanovila objem dovozu a jeho podíl na trhu na základě údajů Eurostatu vyjádřených v tunách WFE, jak je uvedeno v 92. bodě odůvodnění. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(112)

Na tomto základě se dovoz z Turecka a jeho podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem dovozu (v tunách WFE) a podíl na trhu

(113)

Objem dovozu z Turecka mezi lety 2016 a 2018 trvale klesal a v období přezkumného šetření opět rostl. Celkově se objem dovozu během posuzovaného období snížil o 6 %, což je mnohem méně než u dovozu z jiných zemí, který se ve stejném období snížil o 13 % (viz 106. bod odůvodnění). Objem dovozu pstruhů z Turecka byl v období přezkumného šetření stále značný a činil 20 446 tun WFE.

(114)

Podíl na trhu měl stejný trend jako objem dovozu, tj. mezi roky 2016 a 2018 klesl z 14,4 % na 11,4 %, tj. o 3 procentní body, a poté se v období přezkumného šetření opět zvýšil na 13,9 %. Turecký dovoz si během posuzovaného období udržel celkově poměrně stabilní podíl na trhu s výjimkou roku 2018, kdy se v porovnání s rokem 2017 snížil o 1,9 procentního bodu.

(115)

Komise určila průměrné ceny dovozu na základě údajů Eurostatu, a to vydělením celkového objemu tureckého dovozu vyjádřeného v tunách WFE celkovou hodnotou tohoto dovozu.

(116)

Na tomto základě se vážená průměrná cena dovozu z Turecka vyvíjela takto:

Tabulka 7

Dovozní ceny (v EUR za tunu WFE)

(117)

Dovozní cena z Turecka se mezi roky 2016 a 2018 snížila o 5 % a poté se v období přezkumného šetření zvýšila o 3,5 %. Celkově se dovozní cena z Turecka v posuzovaném období snížila o 2 %. Ve srovnání s cenami prodeje v Unii, jak je uvedeno v tabulce 12, byla cena tureckého dovozu během celého dotčeného období výrazně nižší než ceny v Unii.

(118)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(119)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z Turecka činil 13,7 % až 32,2 %.

(120)

Během období přezkumného šetření činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 14,5 % (včetně vyrovnávacích cel).

(121)

Dovoz pstruhů z jiných třetích zemí než z Turecka probíhal zejména z Norska a Bosny a Hercegoviny.

(122)

Jak je popsáno v 108. bodě odůvodnění, objem dovozu z jiných třetích zemí podle údajů Eurostatu byl vyjádřen v tunách WFE. Na tomto základě se objem dovozu, jakož i podíl na trhu a vývoj cen pro dovoz pstruhů z jiných třetích zemí vyvíjel takto:

Tabulka 8

Dovoz ze třetích zemí

(123)

Objem dovozu z jiných třetích zemí byl během celého posuzovaného období nízký a celkově se mírně snížil z 2 432 tun v roce 2016 na 2 118 tun v období přezkumného šetření, což je pokles o 13 % během posuzovaného období. Odpovídající podíl na trhu zůstal během celého posuzovaného období pod 2 % a celkově se snížil z 1,6 % na 1,4 %. Celkově se ceny dovozu ze třetích zemí během posuzovaného období zvýšily o 2 % a byly v průměru podstatně vyšší než ceny dovozu z dotčené země (o 15 % v období přezkumného šetření).

(124)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(125)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(126)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů poskytnutých žadatelem a jednotlivými společnostmi zařazenými do vzorku, které byly ve spojení se všemi výrobci v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, které se týkaly pouze výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(127)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(128)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(129)

Objem výroby výrobního odvětví Unie byl získán od žadatele na základě údajů ze zprávy Svazu evropských producentů v akvakultuře (FEAP) (38). Údaje FEAP se shromažďují na základě ceny z farmy a vztahují se na živé ryby vylovené v každém členském státě. Ve zprávě FEAP byly rovněž zahrnuty údaje za období přezkumného šetření.

(130)

Na tomto základě se celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(131)

Objem výroby během posuzovaného období kolísal. Zatímco mezi roky 2016 a 2017 klesl o 1 %, mezi lety 2017 a 2018 se zvýšil o 8 % a poté se v období přezkumného šetření opět snížil o 10 %. Celkově se objem výroby v posuzovaném období snížil o 3 %.

(132)

Výrobní kapacita (39) se vyvíjela podobně jako objem výroby; od roku 2016 do roku 2017 klesla o 4 %, v roce 2018 se zvýšila o 8 % a v období přezkumného šetření opět klesla o 7 %. Celkově se v posuzovaném období snížila o 2 %.

(133)

Využití kapacity zůstalo poměrně stabilní a celkově se v posuzovaném období snížilo o 2 %.

(134)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie byl stanoven na základě informací poskytnutých žadatelem odečtením objemu prodeje výrobního odvětví Unie na vývoz od celkového objemu výroby výrobního odvětví Unie, jak je popsáno ve 129. a 130. bodě odůvodnění.

(135)

Na tomto základě se objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a podíl na trhu v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Objem prodeje a podíl na trhu

(136)

V posuzovaném období mírně klesl objem prodeje, a to o 1 %. Nejprve zůstal stabilní mezi lety 2016 a 2017 a poté mezi lety 2017 a 2018 vzrostl o 9 %, zatímco v období přezkumného šetření klesl o 10 % a dosáhl nižších úrovní než v roce 2016. Souběžný pokles spotřeby popsaný ve 110. bodě odůvodnění vedl k mírnému zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, a to z 84 % v roce 2016 na 85 % v období přezkumného šetření, tj. v posuzovaném období došlo ke zvýšení o 1 %.

(137)

Ačkoliv se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 2 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 1 %, což se projevilo zvýšením podílu na trhu o 1 %.

(138)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Zaměstnanost a produktivita

(139)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období kolísala, mezi lety 2016 a 2017 klesla o 8 %, poté v roce 2018 opět vzrostla o 8 % a mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření nakonec klesla o 2 %. Celkově se snížila o 2 %.

(140)

Produktivita se mírně snížila v důsledku kombinace poklesu zaměstnanosti a ještě rychlejšího poklesu objemu výroby, jak je vysvětleno v 115. bodě odůvodnění.

(141)

Subvenční rozpětí stanovené během období přezkumného šetření bylo podstatně vyšší než nepatrné, jak je popsáno v 98. bodě odůvodnění. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Turecka byl dopad rozsahu skutečných subvenčních rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(142)

Neustálá nekalá tvorba cen ze strany vyvážejících výrobců z Turecka neumožnila výrobnímu odvětví Unie, aby se plně zotavilo z dřívějších praktik subvencování.

(143)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Prodejní ceny a náklady v Unii

(144)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období mírně zvýšila o 2 % a v období přezkumného šetření dosáhla 3 621 EUR za tunu WFE. Mezi roky 2016 a 2017 vzrostla o 8 % a poté až do období přezkumného šetření postupně klesala.

(145)

Jednotkové výrobní náklady byly vyšší než průměrná prodejní cena během posuzovaného období, s výjimkou roku 2018. Celkově se jednotkové výrobní náklady v posuzovaném období zvýšily o 1 % a v období přezkumného šetření dosáhly 3 650 EUR za tunu WFE, což je více než průměrná jednotková prodejní cena.

(146)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(147)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance vykazovaly během posuzovaného období postupný nárůst. Celkově se v posuzovaném období zvýšily o 7 %.

(148)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 14

Zásoby

(149)

V posuzovaném období došlo k zvýšení celkového konečného stavu zásob o 47 %.

(150)

Pstruh je produkt rychle podléhající zkáze, jehož skladovatelnost je, není-li zmrazen, kratší než dva týdny. S výjimkou jedné společnosti výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, po výlovu neuchovávají zásoby pstruhů a ve významné míře svou produkci nezmrazují. Závěrem lze konstatovat, že úroveň zásob není v tomto šetření považována za významný ukazatel újmy.

(151)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 15

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(152)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených ve vzorku tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost byla během posuzovaného období záporná, s výjimkou roku 2018, kdy byla mírně kladná (0,5 %). Celkově v posuzovaném období ziskovost začínala v roce 2016 na úrovni přibližně -2,1 % a postupně se zlepšovala až do roku 2018, kdy v období přezkumného šetření opět mírně poklesla na -0,8 %.

(153)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok sledoval podobný trend jako ziskovost, tj. od roku 2016 do roku 2018 rostl a v období přezkumného šetření klesl.

(154)

Investice se od roku 2016 do roku 2017 snížily, ale v roce 2018 opět vzrostly a v období přezkumného šetření se dále zvýšily. Celkově vykázaly v posuzovaném období nárůst o 27 %. I přes tento nárůst zůstal objem investic během posuzovaného období nízký (v průměru 1,7 milionu EUR ročně, u všech osmi společností zařazených do vzorku) a většinou souvisel s dodržováním předpisů.

(155)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Stejně jako u ostatních finančních ukazatelů se návratnost investic od roku 2016 do roku 2018 zvýšila a v období přezkumného šetření klesla.

(156)

Navzdory platným vyrovnávacím opatřením zůstal turecký dovoz pstruhů během posuzovaného období značný, přičemž stabilní podíl na trhu byl mezi přibližně 11 % a více než 14 %. Během období přezkumného šetření činil podíl na trhu 13,9 %. Dovozní ceny zároveň vykazovaly klesající trend a během období přezkumného šetření se podbízely cenám Unie v průměru o 14,5 %, a to navzdory existenci vyrovnávacích opatření.

(157)

Vývoj makroekonomických ukazatelů, zejména objemu výroby a prodeje, zaměstnanosti a produktivity, vykazoval stabilní nebo mírně klesající trendy. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období mírně zvýšil, zatímco v období přezkumného šetření klesl na podobnou úroveň jako v roce 2016. Zvýšení podílu na trhu v letech 2017 a 2018 navzdory poměrně stabilnímu objemu prodeje je způsobeno klesající spotřebou ve stejném období. Ačkoli se výrobnímu odvětví Unie podařilo do značné míry udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu, bylo to na úkor ziskovosti a dalších finančních ukazatelů, jak je vysvětleno v následujícím bodě odůvodnění.

(158)

I když průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii během posuzovaného období mírně vzrostla, výrobnímu odvětví Unie se nepodařilo dosáhnout udržitelných ziskových rozpětí. Vzhledem k cenovému tlaku tureckého dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny ani na úroveň, která by alespoň odpovídala průměrným výrobním nákladům, a proto bylo během posuzovaného období ztrátové (s výjimkou roku 2018, kdy bylo prakticky na hranici rentability). Turecký dovoz tak během období přezkumného šetření rovněž významně stlačoval ceny prodeje výrobců v Unii. Jiné finanční ukazatele (peněžní tok, návratnost investic) měly podobný trend jako ziskovost, přičemž během celého posuzovaného období vykazovaly záporné nebo nízké hodnoty. Investice, i když v letech 2017 a 2018 vzrostly, byly obecně nízké a souvisely s dodržováním předpisů. Výrobní odvětví Unie se nedokázalo zotavit ze své situace působící újmu a vykazovalo ztráty téměř během celého posuzovaného období.

(159)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, což dokládá zejména finanční situace výrobního odvětví Unie.

(160)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z Turecka způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než subvencovaný dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto subvencovanému dovozu.

(161)

Navzdory platným antisubvenčním opatřením bylo z Turecka nadále dováženo značné množství pstruhů, s podílem na trhu převyšujícím během celého posuzovaného období 10 % a cenami na nízké úrovni. Vzhledem ke značnému cenovému tlaku ze strany tureckého dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své ceny v souladu se zvýšením nákladů, což vedlo ke ztrátám během téměř celého posuzovaného období.

(162)

Nebyly zjištěny žádné další faktory, které by mohly způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Ve skutečnosti objem dovozu z jiných třetích zemí kromě Turecka (2 188 tun WFE v období přezkumného šetření) představoval pouze 1,4 % podílu na trhu v období přezkumného šetření (ve srovnání s 20 446 tunami WFE z Turecka, což představuje podíl na trhu 13,9 %). Kromě toho byla během období přezkumného šetření průměrná dovozní cena z jiných třetích zemí kromě Turecka (3 336 EUR za tunu WFE) o 16 % vyšší než průměrná dovozní cena z Turecka (2 884 EUR za tunu WFE).

(163)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům, že výrobnímu odvětví Unie byla dovozem z Turecka způsobena podstatná újma, Komise v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda je pravděpodobné přetrvání újmy způsobené subvencovaným dovozem z Turecka, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(164)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: objem výroby a volná kapacita v Turecku, atraktivita trhu Unie pro turecké vyvážející výrobce, pravděpodobná úroveň cen dovozu z Turecka při neexistenci antisubvenčních opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(165)

Celková produkce pstruhů v Turecku v období přezkumného šetření činila 95 000 tun (40). Z toho byla velká část vyvezena, neboť spotřeba ryb na hlavu v Turecku (přibližně 6 kg) je ve srovnání s Unií velmi nízká (přibližně 24 kg) (41).

(166)

Současný objem výroby v Turecku navíc neodráží skutečnou výrobní kapacitu, která by mohla být aktivována v případě zrušení opatření. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku a vyvážející výrobci, kteří při zahájení přezkumu poskytli úplnou odpověď na formuláře pro výběr vzorku, vykázali průměrné využití kapacity ve výši 48 % a 47 %. S vědomím, že celková turecká produkce pstruhů v období přezkumného šetření činila 95 000 tun, lze extrapolovat celkovou kapacitu: mezi 197 000 a 202 000 tunami.

(167)

Na základě deklarovaného průměrného využití kapacity, které vykazují spolupracující vyvážející výrobci, by se průměrná volná kapacita pohybovala mezi 101 000 a 102 000 tunami. To by představovalo 70 % celkové spotřeby v Unii. I kdyby tato kapacita směřovala na trh Unie jen částečně, znamenalo by to, že by se mohly vyvážet značné objemy, a jak je vysvětleno v 115. až 120. bodě odůvodnění, za ceny podstatně nižší než jsou ceny výrobního odvětví Unie, což by mělo významný nepříznivý dopad na výrobní odvětví Unie.

(168)

Trh Unie je atraktivní z hlediska velikosti i cen. Jedná se o zdaleka nejdůležitější vývozní trh pro producenty pstruhů v Turecku, který představuje 55 % jejich celkového vývozu pstruhů. Vývoz do Unie je o 59 % vyšší než vývoz na jeho druhý největší vývozní trh, kterým je Rusko, jež představuje 33 % tureckého vývozu pstruhů (42). Trh Unie a Rusko představovaly přibližně 85 % veškerého tureckého vývozu pstruhů. Turecké dovozní ceny na trh Unie byly během období přezkumného šetření mírně vyšší než ceny dovozu do Ruska, což znamenalo, že trh Unie byl o něco lukrativnější než ruský trh. Mezi deseti největšími vývozními destinacemi tureckých pstruhů jsou pouze dva trhy – Vietnam a Japonsko, které nabízejí ceny, jež jsou vyšší než ceny Unie. Tyto dva trhy však byly relativně nevýznamné a představovaly 5 %, respektive 2 % tureckého vývozu.

(169)

Atraktivita trhu Unie je rovněž odůvodněna zeměpisnou blízkostí. Pstruh obecný není zejména vhodný pro daleké a dlouhé cesty. Turečtí vývozci již mají zavedené distribuční kanály v Unii, které vývoz do Unie logisticky usnadňují.

(170)

Navzdory stávajícím opatřením Turecko v posuzovaném období prodávalo do Unie značný objem pstruhů a v období přezkumného šetření mělo stále značný podíl na trhu (téměř 14 %). Pstruzi byli prodáváni za cenu, která se i s vyrovnávacími cly významně podbízela prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(171)

Trh Unie je proto považován za atraktivní pro turecké producenty a lze dojít k závěru, že dostupné volné kapacity v Turecku budou alespoň částečně směrovány na trh Unie. V tomto ohledu se připomíná, že podíl tureckého dovozu na trhu činil v období šetření během původního šetření, tj. před uložením vyrovnávacích cel, až 17 %.

(172)

Pokud jde o pravděpodobný účinek takového dovozu, Komise zkoumala jeho pravděpodobné cenové úrovně, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření bez antisubvenčního cla za přiměřený a konzervativní přístup. Bylo zjištěno, že průměrné rozpětí cenového podbízení je značné a činilo 19,8 %.

(173)

I když se výrobnímu odvětví Unie během posuzovaného období podařilo zvýšit průměrné jednotkové ceny, aniž by ztratilo podíl na trhu, stalo se tak na úkor jeho ziskovosti. Tuto strategii proto nelze považovat za jednu z možností, pokud by opatření byla zrušena, zejména proto, že by se v takovém případě výrazně zvýšil tlak na ceny na trhu Unie. Bez omezení přístupu na trh Unie se tedy objem tureckého vývozu pravděpodobně zvýší, a to za ceny ještě nižší než v období přezkumného šetření. Pokud by výrobní odvětví Unie čelilo tomuto cenovému tlaku při velkých objemech, bude nuceno snížit své prodejní ceny ve snaze udržet objem prodeje. V důsledku toho se jeho ziskovost, která je již nyní ztrátová, pravděpodobně ještě dále zhorší. Je skutečně možné vidět souvislost mezi ziskovostí výrobního odvětví Unie a vývojem objemu dovozu z Turecka. Když se objem dovozu mezi lety 2016 a 2018 snížil, výrobní odvětví Unie dokázalo zvýšit svou ziskovost, zatímco během období přezkumného šetření, kdy objem dovozu opět vzrostl, se ziskovost výrobního odvětví Unie snížila.

(174)

Alternativní možností je, že pokud se výrobní odvětví Unie pokusí udržet prodejní ceny na současné úrovni, dojde velmi pravděpodobně k tomu, že turečtí vyvážející výrobci převezmou objem prodeje a podíl na trhu od výrobního odvětví Unie a dostanou se na úroveň před uložením opatření. Tato situace by měla rovněž negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, neboť by již nemohlo pokrýt své fixní náklady.

(175)

V důsledku toho by ziskovost výrobního odvětví Unie a jeho celková hospodářská situace byly nepříznivě ovlivněny a zhoršily by se. Zároveň by výrobní odvětví Unie nemohlo realizovat investice nezbytné ke splnění norem v oblasti životního prostředí a zdraví.

(176)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie v současné době trpí újmou, byl by dopad pozbytí platnosti opatření zničující.

(177)

S ohledem na výše uvedená zjištění, konkrétně masivní volnou kapacitu v Turecku, atraktivitu trhu Unie, úroveň cen dovozu z Turecka a jejich pravděpodobný dopad na výrobní odvětví Unie, dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost přetrvání újmy.

(178)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(179)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie bylo v situaci působící újmu a že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke zvýšení nekalé hospodářské soutěže prostřednictvím subvencovaného dovozu z Turecka.

(180)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zachování vyrovnávacích opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(181)

Žádný z dovozců nebo uživatelů, kteří nejsou ve spojení, se v tomto přezkumu nepřihlásil ani neodpověděl na dotazník.

(182)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření významně ovlivnila dovozce nebo uživatele, dospěla Komise k závěru, že přetrvání opatření se jich do značné míry nedotkne.

(183)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody v zájmu Unie proti zachování stávajících opatření, která jsou uložena na dovoz pstruhů pocházejících z dotčené země.

(184)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně pravděpodobnosti přetrvávání subvencování, pravděpodobnosti přetrvávání újmy, jakož i zájmu Unie, by antisubvenční opatření, jež jsou uložena na dovoz pstruhů pocházejících z Turecka, měla být zachována.

(185)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Turecka a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(186)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude změna názvu zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(187)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (43), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(188)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,