(1)

Vnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a měl by i nadále přinášet prospěch všem občanům i podnikům. Vytváří nové příležitosti a úspory z rozsahu pro unijní podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, a posiluje konkurenceschopnost průmyslu. Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr kvalitních výrobků a služeb za nižší ceny. Nadále je hnací silou pro budování integrovanějšího trhu a silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů a nejlepším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě a klíčovým prvkem při dosahování zelené a digitální transformace v přechodu na udržitelné hospodářství, mimo jiné i coby reakce na zvyšující se tlak změny klimatu.

(2)

Vnitřní trh se musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí digitální revoluce a globalizace. Nová éra digitálních inovací nadále poskytuje příležitosti podnikům a jednotlivcům, vytváří nové výrobky, služby, procesy a obchodní modely, jakož i možnosti pro účinnou tvorbu vysoce kvalitních statistik. Zároveň představuje výzvu pro regulaci, prosazování práva a ochranu a bezpečnost spotřebitele.

(3)

Fungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor práva Unie. Ten se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, vzájemného uznávání, posuzování shody, ochrany spotřebitele a dozoru nad trhem. Zahrnuje také pravidla upravující hospodářskou činnost, obchodní a finanční transakce, oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv, tvorby evropských statistik a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže. Tento soubor práva Unie vytváří rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu ve prospěch spotřebitelů a podniků nezbytné.

(4)

Řádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí v cestě diskriminační, neopodstatněné nebo nepřiměřené překážky a nové překážky vznikají. Přijetí pravidel je pouze prvním krokem, ale stejně tak důležité je zajistit jejich fungování. Současné výzvy týkající se prosazování stávajících pravidel, překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb a nízká míra přeshraničního zadávání veřejných zakázek omezují možnosti podniků a občanů. Řešení těchto překážek je v konečném důsledku otázkou důvěry občanů v Unii, jakož i v její schopnost dosahovat výsledků a vytvářet pracovní místa, přispívat k růstu a současně chránit veřejný zájem.

(5)

Dříve existovaly samostatné programy pro opatření Unie v oblasti konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, zákazníků a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik týkajících se finančních služeb a oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv. Některé další činnosti byly financovány přímo v rámci rozpočtových položek pro vnitřní trh. Nyní je nutné zefektivnit synergické působení mezi různými opatřeními, využívat jí a stanovit flexibilnější, transparentnější, jednodušší a agilnější rámec pro financování činností, jejichž cílem je dosáhnout řádného fungování udržitelného vnitřního trhu. Proto by měl být zaveden nový program, který spojuje činnosti, jež byly dříve financovány v rámci uvedených jiných programů a jiných příslušných rozpočtových položek. Uvedený program by měl také zahrnovat nové iniciativy, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, ale zároveň by se neměl překrývat se souvisejícími programy a činnostmi Unie.

(6)

Vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4) byly předmětem samostatného evropského statistického programu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (5). V zájmu zajištění kontinuity vypracovávání a šíření evropské statistiky by měl nový program rovněž zahrnovat činnosti, na něž se vztahoval předchozí evropský statistický program, tím, že poskytne rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle nařízení (ES) č. 223/2009. Nový program by měl stanovit finanční rámec pro evropskou statistiku s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou evropskou statistiku, o kterou by se opírala tvorba, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Unie. Nezbytným předpokladem pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky je profesionální nezávislost.

(7)

Je proto vhodné zavést program pro zlepšení fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, pro normalizaci, dozor nad trhem a ochranu spotřebitele pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh, dále jen „program“). Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (6).

(8)

Program by měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování vnitřního trhu. Dále by měl podporovat vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech subjektů na vnitřním trhu, což zahrnuje podniky, občany včetně spotřebitelů a zaměstnanců, zástupce občanské společnosti a veřejné orgány. Za tímto účelem by program měl usilovat o podporu konkurenceschopnosti, budování kapacity a udržitelnosti podniků, a zejména malých a středních podniků, včetně těch působících v odvětví cestovního ruchu. Udržitelnost podniků je důležitá pro zachování jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti a přispívá k přechodu k hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelnější Unii, což by mělo jít ruku v ruce s digitalizací a zapojením do udržitelných podnikatelských praktik. Program by měl rovněž podporovat prosazování pravidel týkajících se ochrany a bezpečnosti spotřebitele. Měl by rovněž zvyšovat informovanost podniků a jednotlivců o jejich právech tím, že jim poskytne správné nástroje, vhodné informace a pomoc, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a posilovat svou účast na tvorbě politik Unie. Program by měl dále posílit regulační a správní spolupráci, zejména prostřednictvím programů odborné přípravy, výměnou osvědčených postupů a budováním znalostních a kompetenčních základen, včetně využívání strategického zadávání veřejných zakázek. Program by měl rovněž usilovat o podporu tvorby vysoce kvalitních unijních a mezinárodních norem a pravidel, jež jsou základem pro provádění právních předpisů Unie, a to i prostřednictvím širokého zapojení zúčastněných subjektů.

To by mělo zahrnovat oblast účetního výkaznictví a auditu, čímž se přispěje k transparentnosti a dobrému fungování kapitálových trhů Unie a ke zvýšení ochrany investorů. Cílem programu by měla být též podpora provádění a prosazování právních předpisů Unie, které zajišťují vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin, ochranu blahobytu občanů a dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnost potravin a krmiv při současném dodržování zásad udržitelného rozvoje a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Dále by měl program podporovat tvorbu vysoce kvalitní evropské statistiky v souladu se statistickými zásadami, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 223/2009 a dále rozpracovány v Kodexu evropské statistiky.

(9)

Moderní vnitřní trh je založen na zásadách spravedlnosti, transparentnosti a vzájemné důvěry, podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci unijním podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program přispět k lepšímu sledování vývoje na vnitřním trhu, jakož i k identifikaci a odstranění zbývajících diskriminačních, neopodstatněných nebo nepřiměřených překážek, a zajistit, aby regulační rámec dokázal zohlednit všechny formy inovací, včetně nového technologického vývoje a procesů, obchodních modelů pro inovace služeb, modelů ekonomiky sdílení a sociální ekonomiky, sociálních inovací a netechnologických inovací.

(10)

Regulační překážky na vnitřním trhu byly u řady průmyslových výrobků odstraněny pomocí preventivních mechanismů, přijetí společných pravidel, a pokud taková pravidla Unie neexistují, pomocí zásady vzájemného uznávání. V oblastech, kde neexistují žádné právní předpisy Unie, se použije zásada vzájemného uznávání, v jejímž důsledku zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jednom členském státě, požívá práva na volný pohyb a může se prodávat v jiném členském státě. Pokud dotyčný členský stát oprávněně nesouhlasí s prodejem daného zboží, může uložit omezení za předpokladu, že toto omezení je nediskriminační, ospravedlňují je legitimní cíle veřejného zájmu podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo je uznáno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie jako naléhavý důvod obecného zájmu a je úměrné sledovanému cíli. Nedostatečné uplatňování zásady vzájemného uznávání, spočívající například v ukládání neopodstatněných nebo neúměrných omezení, komplikuje situaci podniků, které usilují o vstup na trhy v jiných členských státech. Navzdory vysoké míře integrace trhu se zbožím má tato skutečnost za následek ztrátu příležitostí pro hospodářství jako celek. Očekává se, že přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 (7) posílí ekonomické přínosy v této oblasti. Program by měl tudíž zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání, pokud jde o zboží, a realizovat její plný potenciál. Měl by se zaměřovat na snižování množství nezákonného a nevyhovujícího zboží, které vstupuje na trh, cíleným zvyšováním povědomí a cílenou odbornou přípravou, podporou kontaktních míst pro výrobky podle nařízení (EU) 2019/515 a lepší spoluprací mezi orgány příslušnými pro vzájemné uznávání.

(11)

Existují nové výzvy v oblasti regulace a prosazování právních předpisů související s rychle se měnícím prostředím digitální revoluce a týkající se takových otázek, jako jsou kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a soukromí, internet věcí nebo umělá inteligence a související etické normy. Přísná pravidla v oblasti bezpečnosti výrobků a jasnost v otázce odpovědnosti jsou zásadní pro zajištění toho, aby občané Unie, včetně spotřebitelů a podniků, mohli používat vhodné ochrany v případě škody. Program by měl tudíž přispět k rychlému přizpůsobení a lepšímu prosazování režimu Unie upravujícímu odpovědnost za výrobky, který podporuje inovace a zároveň zajišťuje bezpečnost a ochranu uživatelů.

(12)

Uvádění výrobků, jež nejsou v souladu s právem Unie, včetně výrobků dovážených ze třetích zemí, na trh vystavuje občany Unie, včetně spotřebitelů, jakož i další koncové uživatele riziku. Hospodářské subjekty, které prodávají vyhovující výrobky tradičními nebo elektronickými prostředky, čelí narušení hospodářské soutěže ze strany subjektů, které pravidla nedodržují z důvodu neznalosti, záměrně za účelem získání konkurenční výhody nebo v důsledku roztříštěnosti dozoru nad trhem v celé Unii. Orgány dozoru nad trhem často nemají dostatek finančních prostředků a jejich působnost sahá jen po hranice vlastního státu, zatímco podnikatelé obchodují na úrovni Unie či dokonce na celosvětové úrovni. Zejména v případě elektronického obchodu mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat výrobky dovezené ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy, aby určily totožnost odpovědných hospodářských subjektů v rámci své jurisdikce.

Z důvodu nedostatečného fyzického přístupu k výrobkům se rovněž potýkají s velkými potížemi při provádění posouzení rizik a zkoušek. Program by proto měl usilovat o posílení souladu výrobků zvyšováním povědomí o platných pravidlech Unie v oblasti bezpečnosti výrobků, zintenzivněním kontrol souladu výrobků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (8) a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány. Program by měl rovněž přispět ke konsolidaci stávajícího rámce činností dozoru nad trhem, podporovat společná opatření orgánů dozoru nad trhem z různých členských států, zlepšit výměnu informací a podporovat sbližování a užší integraci činností v oblasti dozoru nad trhem. Měl by tak činit zejména tím, že zajistí přísné vymáhání nových požadavků zavedených nařízením (EU) 2019/1020, aby se zabránilo prodeji nevyhovujících výrobků spotřebitelům a jiným koncovým uživatelům. Program by proto měl posílit kapacitu orgánů dozoru nad trhem v celé Unii, přispět k vyššímu stupni homogenity při prosazování pravidel mezi členskými státy a umožnit jim stejný prospěch z vnitřního trhu, pokud jde o hospodářský růst a udržitelnost.

(13)

Ačkoli program nezahrnuje cíle a opatření na podporu ochrany práv duševního vlastnictví, je přesto třeba mít na zřeteli, že padělané výrobky často nesplňují požadavky stanovené v právních předpisech Unie týkajících se bezpečnosti výrobků a ochrany spotřebitele a představují riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zejména pokud jsou tyto výrobky zakoupeny on-line. Program by proto měl zvýšit synergické působení s dalšími programy Unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, zejména s Nástrojem pro vybavení pro celní kontroly, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.

(14)

V zájmu snazšího plnění požadavků u kategorií harmonizovaných produktů s vyšším přirozeným rizikem zavedla Unie systém akreditace subjektů posuzování shody, kterým se ověřuje jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost. Je nanejvýš důležité, aby subjekty posuzování shody byly spolehlivé a kompetentní, neboť ověřují, zda výrobky splňují požadavky na bezpečnost, předtím, než jsou uvedeny na trh. Nyní je hlavní výzvou zajistit, aby akreditační systém nadále představoval nejnovější stav techniky a byl používán stejně přísně v celé Unii. Program by měl tudíž podporovat opatření, jimiž se zajistí, aby subjekty posuzování shody nadále splňovaly své regulatorní požadavky, například na nestrannost a nezávislost, zejména využíváním akreditace. Program by měl také podporovat opatření na zdokonalení evropského akreditačního systému, zejména v nových oblastech politiky, podporou Evropské spolupráce v akreditaci uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (9).

(15)

Jelikož spotřebitelské trhy neznají vzhledem k rozvoji elektronického obchodu a cestovních služeb hranic, je důležité zajistit, aby spotřebitelé s bydlištěm v Unii mohli požívat stejné vysoké úrovně ochrany při dovozu zboží a služeb od hospodářských subjektů usazených ve třetích zemích, a to i při jejich prodeji on-line. Proto by mělo být možné, aby program v případě potřeby podporoval spolupráce s příslušnými subjekty nacházejícími se ve třetích zemích, například pokud jde o výměnu informací o nevyhovujících výrobcích.

(16)

Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily efektivní vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování. To zahrnuje uplatňování hodnotících kritérií, která při zadávání zakázek podle nejlepšího poměru ceny a kvality určují nejen ekonomicky nejvýhodnější nabídku, ale také nejvýhodnější nabídku s nejvyšší veřejnou hodnotou. Je-li to v souladu s platnými právními předpisy Unie, měly by být zohledněny environmentální a sociální aspekty a aspekty spravedlivého obchodu a u velkých infrastrukturních projektů by mělo být podporováno rozdělení zakázek na části. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (10), 2014/24/EU (11) a 2014/25/EU (12) poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Náležitě uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou klíčovým nástrojem pro posilování vnitřního trhu a posilování růstu podniků Unie a jejích pracovních míst. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace zadavatelů veřejných zakázek, k usnadnění a zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy s veřejnými zakázkami, především prostřednictvím poradenských služeb a odborné přípravy, větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, jakož i k zajištění podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, odkazů na evropské a mezinárodní normy, poskytování pokynů, uzavírání výhodných obchodních dohod, posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů.

(17)

Aby bylo možné naplnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele, které budou ve stále větší míře digitalizované a plně přístupné. Rovněž je třeba zintenzivnit úsilí v oblasti elektronické správy a elektronické veřejné správy a zároveň zajistit náležitou ochranu údajů a soukromí. Z toho vyplývá, že orgány veřejné správy se budou muset zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb spolu s občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje dostupnost aktuálních, přesných a snadno pochopitelných informací o právech podniků a občanů. To znamená zpřístupňování zjednodušených informací vysvětlujících správní náležitosti. Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Veřejné orgány by dále měly být k dosažení těchto cílů podporovány například jednoduchým a účinným propojením vnitrostátních správních orgánů, jakož i poskytováním informací a usnadňováním výměny poznatků o tom, jak vnitřní trh funguje v praxi. Stávající nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu již v tomto ohledu hrají důležitou úlohu a je třeba dále zvýšit jejich kvalitu, viditelnost, transparentnost a spolehlivost. Program by tedy měl podporovat tyto stávající nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by se měl stát páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu.

(18)

Program by měl podporovat rozvoj regulačního rámce Unie v oblastech práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva s cílem zajistit podnikům, zejména pak malým a středním podnikům, větší efektivitu a konkurenceschopnost a zároveň poskytnout ochranu zúčastněným subjektům dotčeným operacemi společností a reagovat na nově se objevující politické výzvy. Měl by rovněž zajistit náležité hodnocení, provádění a prosazování příslušného acquis, informovat zúčastněné subjekty, pomáhat jim a podporovat výměnu informací v dané oblasti. Program by měl dále podporovat iniciativy Komise na podporu jasného a dobře uzpůsobeného právního rámce pro ekonomiku a inovace založené na datech. Uvedené iniciativy jsou potřebné pro posílení právní jistoty s ohledem na smluvní a mimosmluvní povinnosti, zejména s ohledem na odpovědnost, bezpečnost, etiku a soukromí v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a 3D tisk. Program by se měl zaměřit na stimulaci rozvoje podnikání založeného na datech, neboť to bude rozhodující pro výkonnost hospodářství Unie v celosvětové hospodářské soutěži.

(19)

Program by měl též podporovat správné a úplné provádění a uplatňování právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a potírání financování terorismu členskými státy, jakož i rozvoj budoucích politik zabývajících se novými výzvami v této oblasti. Měl by rovněž podporovat příslušné činnosti mezinárodních organizací evropského zájmu, jako je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu v rámci Rady Evropy.

(20)

Cíl spočívající v provádění a rozvoji vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů včetně udržitelného financování do velké míry závisí na politických opatřeních Unie, která jsou založena na důkazech. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Komise zastávala aktivní úlohu a neustále monitorovala finanční trhy a finanční stabilitu, posuzovala provádění právních předpisů Unie členskými státy, hodnotila, zda jsou stávající právní předpisy vhodné pro daný účel, a zjišťovala možné oblasti činnosti, objeví-li se nová rizika, přičemž během celého politického cyklu by měly být neustále zapojeny zúčastněné subjekty. Takové činnosti vyžadují vypracování analýz, studií, vzdělávacích materiálů, průzkumů, posuzování shody, hodnocení a kvalitních statistik a opírají se o informační systémy a komunikační nástroje.

(21)

Smlouva o fungování EU zahrnuje systém pravidel, která zajišťují, aby nebyla narušována hospodářská soutěž na vnitřním trhu. Program by měl přispívat k politice Unie v oblasti hospodářské soutěže, a to i zlepšováním a posilováním spolupráce se sítěmi a s vnitrostátními orgány a soudy, posilováním mezinárodní spolupráce i zajišťováním oslovení širší skupiny zúčastněných subjektů v rámci sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie. Program by měl rovněž pomoci zlepšit její analýzu a hodnocení vývoje na trhu, mimo jiné využíváním odvětvových šetření a dalších nástrojů šetření trhu, jakož i systematičtějším sdílením informací a osvědčených postupů v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. To by mělo přispět ke spravedlivé hospodářské soutěži a rovným podmínkám, a to i na globální úrovni, a posílit postavení podniků, zejména malých a středních podniků, a spotřebitelů, aby mohli využívat výhod vnitřního trhu.

(22)

Je třeba, aby se program především zabýval radikálními důsledky, které pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu plynou z probíhající zelené a digitální transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, zejména prostřednictvím exponenciálního nárůstu množství údajů a jejich využívání, s přihlédnutím k rostoucímu využívání umělé inteligence, algoritmů pro data velkého objemu a dalších nástrojů IT a odborných znalostí ze strany společností. Dále je nezbytné, aby program podporoval sítě a širší a hlubší spolupráci s členskými státy a jejich orgány a soudy, jelikož nenarušená hospodářská soutěž a fungování vnitřního trhu rozhodujícím způsobem závisí na činnosti těchto subjektů. S ohledem na specifickou úlohu politiky hospodářské soutěže při předcházení poškozování vnitřního trhu v důsledku chování narušujícího hospodářskou soutěž za hranicemi Unie by program měl v příslušných případech podporovat také spolupráci s orgány třetích zemí. A konečně je nutné rozšiřovat informační činnosti, aby více občanů a podniků mohlo plně využívat výhod spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. To by mělo podpořit úsilí o lepší prokázání přínosů politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže pro občany Unie, mimo jiné prostřednictvím spolupráce se zástupci skupin občanské společnosti a příslušnými zúčastněnými subjekty. Předpokládá se, že při provádění části programu týkající se hospodářské soutěže bude nezbytná flexibilita, aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby, které jsou ovlivněny dynamickým a rychlým vývojem podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu, jejichž tempo a rozsah je obtížné odhadnout. Tento vývoj se týká zejména digitalizace, umělé inteligence, algoritmů, dat velkého objemu, kybernetické bezpečnosti a forenzních technologií.

(23)

Posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti unijních podniků při současném zajištění skutečně rovných podmínek a otevřeného a konkurenceschopného vnitřního trhu má zásadní význam. Malé a střední podniky jsou motorem hospodářství Unie. Tvoří 99,8 % všech podniků v Unii, poskytují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích s regionálním a místním rozměrem, a tudíž k tvorbě sociální soudržnosti. Malé a střední podniky napomáhají při modernizaci průmyslu a při zelené a digitální transformaci hospodářství, včetně dosažení klimatické neutrality. Program by proto měl rovněž podporovat jejich úsilí o zvýšení účinného využívání zdrojů a vývoj vysoce kvalitních výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí. Tím by měl program rovněž přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na světovém trhu.

(24)

Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy. K těmto společným problémům patří získávání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a přístup na globální trhy a k hodnotovým řetězcům za účelem rozvoje činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Program by měl rovněž zohlednit zvláštní potřeby konkrétních typů malých a středních podniků, jako jsou mikropodniky a malé a střední podniky poskytující služby, malé a střední podniky zabývající se řemeslnou činností, jakož i malé a střední podniky tvořené osobami samostatně výdělečně činnými, příslušníky svobodných povolání a podniky sociální ekonomiky. Podniky sociální ekonomiky v Unii zahrnují různé typy podniků a subjektů spadajících do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení, nadace, sociální podniky a další formy podniků. Vzhledem k tomu, že se zaměřují především na vytváření společné hodnoty a sociálního dopadu pro občany spíše než na dosahování zisku, mohou působit jako motor sociálních inovací, transparentní správy a solidarity a reinvestovat většinu svých zisků nebo přebytků do svých cílů. Pozornost by měla být rovněž věnována zvláštním potřebám potenciálních nových podnikatelů, jako jsou mladí podnikatelé, podnikatelky, starší lidé a osoby se zdravotním postižením.

(25)

Program by měl brát v úvahu malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (13). Při uplatňování tohoto nařízení na malé a střední podniky by Komise měla vést konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně veřejných a soukromých organizací zastupujících malé a střední podniky a organizací členských států zabývajících se podporou obchodu.

(26)

Program by měl podporovat a prosazovat kulturu inovací, rozvíjet průmyslové ekosystémy schopné napomáhat zrodu a růstu malých a středních podniků, se zaměřením na všechny malé a střední podniky schopné zvládat výzvy zelené a digitální transformace a stále konkurenčnějšího a zrychleného prostředí. Měl by usilovat o podporu procesu zavádění inovací prosazováním nových obchodních modelů založených na spolupráci, vytváření sítí a sdílení znalostí a zdrojů, a to i v rámci evropských partnerství klastrů a organizací podnikatelských sítí.

(27)

Při stanovování pracovních programů pro poskytování podpory malým a středním podnikům by měla být zohledněna strategická ustanovení strategie pro malé a střední podniky a iniciativy „Small Business Act“, jakož i kontext, v němž malé a střední podniky působí a který je zachycen v přezkumu výkonnosti malých a středních podniků. Pozornost by měla být rovněž věnována síti zmocněnců pro malé a střední podniky.

(28)

Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování. Důvodem těchto obtíží je, že se tyto podniky potýkají s prokazováním své úvěruschopnosti a nemají dostatečná aktiva jako zajištění pro věřitele (tj. kolaterál/záruky) nebo že nemají povědomí o mechanismech na podporu svých činností, které již existují na unijní, celostátní či místní úrovni. Další problémy spojené s financováním vyplývají z potřeby malých a středních podniků zachovat si konkurenceschopnost mimo jiné tím, že se zapojí do zavádění inovací, digitalizace a internacionalizace, jakož i do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace své pracovní síly. Omezený přístup k financování má nepříznivý dopad na zakládání a růst podniků a míru jejich přežití, jakož i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci nástupnictví podniků.

(29)

Nedostatečné dovednosti jsou významnou překážkou růstu podniků v Unii. S cílem posílit podnikání v Unii a podpořit růst malých a středních podniků a jejich digitální a zelenou transformaci by měl program podporovat a usnadňovat přístup malých a středních podniků k dovednostem a mentorským programům, a zejména rozvoj technologických, podnikatelských a manažerských dovedností. Komise by přitom měla koordinovat svou činnost s iniciativami prováděnými v rámci jiných unijních, celostátních a regionálních programů, aby se zvýšilo synergické působení a zabránilo se zdvojování činností.

(30)

Aby bylo možné tato selhání trhu překonat a zajistit, aby malé a střední podniky, včetně začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, i nadále hrály svou úlohu coby základ konkurenceschopnosti hospodářství Unie, je nezbytné jim poskytovat zvláštní podporu v podobě dluhových a kapitálových nástrojů zřízených v rámci oblasti politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (14). Nástroj pro úvěrové záruky zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (15) má prokazatelně přidanou hodnotu a očekává se, že bude přínosný minimálně pro 500 000 malých a středních podniků. Více pozornosti by mohlo být věnováno zvýšení informovanosti potencionálních příjemců o dostupnosti Programu InvestEU pro malé a střední podniky.

(31)

Opatření v rámci programu by měla usilovat o dosahování jeho politických cílů nejen formou grantů, ale rovněž usnadňováním přístupu k finančním nástrojům a rozpočtovým zárukám zřízeným v rámci oblasti politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU, a měla by posilovat synergické působení s dalšími programy Unie. Všechna opatření by měla mít jasnou unijní přidanou hodnotu.

(32)

Program by měl zajistit účinnou podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu, poskytovat jim pomoc počínaje pomocí malým a středním podnikům při hledání partnerů pro společné projekty přes komercializaci a přístup na trh až po budování kapacit a podněcování spolupráce v rámci klastrů a organizací podnikatelských sítí. Měl by rovněž podporovat zelenou a digitální transformaci malých a středních podniků a vycházet z jedinečných poznatků a odborných znalostí shromážděných s ohledem na malé a střední podniky a z dlouholetých zkušeností s prací s unijními, celostátními a regionálními zúčastněnými subjekty. Tato podpora by měla vycházet ze zkušeností sítě Enterprise Europe Network (EEN) jakožto jediného kontaktního místa, jež má zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvíjet jejich podnikání na vnitřním trhu i na jiných trzích. Tato síť nadále poskytuje služby jménem jiných programů Unie, především programu Horizont Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), za použití finančních zdrojů těchto programů. Měla by také usnadňovat větší zapojení malých a středních podniků do rozvoje iniciativ týkajících se politiky vnitřního trhu, jako je zadávání veřejných zakázek a procesy normalizace. Síť EEN by měla zlepšit spolupráci s evropskými centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17), a s Poradenským centrem InvestEU. Navíc úspěšný mentorský program Erasmus pro mladé podnikatele by měl zůstat nástrojem, který nabídne novým nebo potenciálním podnikatelům příležitost získat podnikatelské a manažerské zkušenosti od zkušených podnikatelů z jiné země, čímž posílí jejich podnikatelský talent. Program by měl rozšířit svou zeměpisnou působnost a nabízet podnikatelům širší škálu příležitostí k výměně zkušeností, čímž se případně zajistí doplňkovost s jinými iniciativami Unie.

(33)

Je třeba vyvinout další úsilí ke snížení administrativní zátěže a zlepšení přístupnosti iniciativ programu snížením nákladů malých a středních podniků plynoucích ze složitých procesů podávání žádostí a požadavků na účast. V této souvislosti by síť EEN měla být hlavním informačním místem pro malé a střední podniky, které mají zájem mít přístup k financování Unie, přičemž by měla fungovat jako jednotné kontaktní místo a poskytovat jim uzpůsobené pokyny. Je důležité vycházet ze zkušeností se stávajícími opatřeními na podporu malých a středních podniků, ale rovněž zůstat otevřený jejich přizpůsobení měnícím se podmínkám pro malé a střední podniky na vnitřním trhu, zejména pokud jde o digitalizaci a regulační zátěž.

(34)

Klastry nabízejí příznivé a odolné podnikatelské prostředí, a proto jsou považovány za strategický nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a rozšiřování malých a středních podniků. Mohou usnadnit zelenou a digitální transformaci průmyslu, včetně služeb, a posílit hospodářský rozvoj regionů vytvářením růstu a pracovních míst. Je důležité, aby společné klastrové iniciativy dosáhly kritického množství, neboť to urychlí růst malých a středních podniků. Propojením specializovaných průmyslových ekosystémů vytvářejí klastry nové obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a lépe je integrují do unijních a globálních strategických hodnotových řetězců. Je třeba podporovat rozvoj nadnárodních a meziregionálních strategií partnerství, jakož i provádění společných činností podporovaných Evropskou platformou spolupráce mezi klastry a jejím Evropským znalostním střediskem pro účinné využívání zdrojů. Podpora by měla zahrnovat pomoc malým a středním podnikům, aby spolupracovaly i s malými a středními podniky ze třetích zemí. Vytváření udržitelných partnerství by mělo být podporováno pomocí pokračujícího financování v případě, že se dosáhne milníků výkonnosti a účasti. Prostřednictvím klastrových organizací by ve prospěch malých a středních podniků měla být poskytována přímá podpora na zavádění moderních technologií, nových obchodních modelů, nízkouhlíkových řešení, řešení účinně využívajících zdroje, zavádění kreativní činnosti, design, rozšiřování dovedností, získávání talentovaných lidí, zrychlení podnikání a internacionalizaci. Do této přímé podpory malých a středních podniků by měly být zapojeny další specializované subjekty na podporu těchto podniků s cílem usnadnit průmyslovou transformaci a provádění strategií inteligentní specializace. Program by měl tudíž přispívat k propojení s inovačními centry Unie, zejména jejími centry digitální inovace, a s investicemi prováděnými v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, a tato propojení vytvářet. Lze také prozkoumat synergické působení s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX (18).

(35)

Tento program by měl přispět k posílení vztahu mezi podniky, zejména pak malými a středními podniky, a vysokými školami, výzkumnými středisky a dalšími institucemi, které jsou zapojeny do vytváření a šíření znalostí. Tento vztah by mohl pomoci zlepšit schopnost podniků řešit strategické výzvy, které před ně staví nový mezinárodní kontext.

(36)

Malé a střední podniky se vzhledem ke své menší velikosti potýkají se specifickými překážkami růstu. Je pro ně zvláště obtížné růst a rozšířit část své podnikatelské činnosti. Na základě úspěchu nástroje pro malé a střední podniky a klastrových projektů Unie pro nové průmyslové hodnotové řetězce v rámci programu Horizont 2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (19), a z nich plynoucích získaných poznatků a zkušeností by měl program poskytovat podporu pro rozšiřování činnosti malých a středních podniků ve všech klíčových fázích jejich rozvoje, včetně podpory internacionalizace, zavádění inovací a komercializace. Tato podpora by doplňovala podporu ze strany Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont Evropa, která se soustředí především na průlomové a přelomové inovace, a tudíž na inovativní malé a střední podniky, se zaměřením zejména na inovace vytvářející tržní příležitosti, a zároveň podpořila všechny druhy inovací včetně postupných.

(37)

Kreativita a všechny formy inovací, včetně inovací pro účinnější využívání zdrojů a energetickou účinnost, mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslových hodnotových řetězců v Unii. Představují katalyzátor modernizace obchodního a průmyslového odvětví a přispívají k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Nicméně jejich využívání ze strany malých a středních podniků stále zaostává. Program by měl proto podporovat cílené akce, sítě a partnerství zaměřené na inovace, které jsou založeny na kreativitě, s cílem umožnit malým a středním podnikům zvládnout zelenou a digitální transformaci v celých průmyslových hodnotových řetězcích a ekosystémech.

(38)

Evropské normy hrají na vnitřním trhu důležitou úlohu. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Evropské normy jsou též důležitým nástrojem pro podporu právních předpisů a politik Unie v řadě klíčových oblastí za účelem usnadnění zelené a digitální transformace, jako jsou energetika, změna klimatu a ochrana životního prostředí, informační a komunikační technologie, udržitelné využívání a recyklace zdrojů, inovace, bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, bezpečnost a pracovní podmínky zaměstnanců a stárnoucí obyvatelstvo, a tím představují pozitivní přínos pro společnost jako celek. Zkušenosti však ukázaly, že normy je v zájmu maximalizace jejich přínosu třeba vypracovávat rychleji a včasněji a je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zapojit všechny relevantní zúčastněné subjekty, včetně těch, které zastupují spotřebitele.

(39)

Činnosti v oblasti evropské normalizace se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (20) a jsou prováděny prostřednictvím dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je stěžejní pro dosažení cílů stanovených v uvedeném nařízení a v obecných a odvětvových politikách Unie v oblasti normalizace.

(40)

Pro vnitřní trh, účinné fungování finančních trhů, jakož i pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu bankovní unie a unie kapitálových trhů je nezbytný řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví a vykazování nefinančních informací.

(41)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (21) mají být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy, jakož i související výklady Výboru pro interpretace IFRS, začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují požadavky stanovené v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (22), a odpovídala evropskému veřejnému zájmu. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Standardy IFRS hrají tudíž pro fungování vnitřního trhu významnou úlohu, a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu vypracovávání a schvalování IFRS byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh. Je tedy důležité vytvořit v rámci programu vhodné mechanismy financování nadace IFRS.

(42)

S přihlédnutím k roli Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva a politiky Unie, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je též nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví, a proto přispěla na její financování prostřednictvím programu. Odborná práce Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví by měla být zaměřena na poskytování odborného poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i na vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat koncept „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, i evropského veřejného zájmu, jak stanoví nařízení (ES) č. 1606/2002, a měl by být zohledněn dopad IFRS na finanční stabilitu a hospodářství. V rámci Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví by mělo být zřízeno evropské středisko pro podnikové výkaznictví, které by mělo podporovat inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky. To poskytuje fórum, na němž mohou společnosti a investoři sdílet osvědčené postupy, které se týkají zejména podávání nefinančních zpráv a zpráv o udržitelnosti. Na základě této práce by Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví měla rovněž přispět k vypracování standardů pro vykazování nefinančních informací.

(43)

Pokud jde o oblast povinných auditů, v roce 2005 byla Monitorovací skupinou, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), zřízena Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou Rady pro dozor nad veřejnými zájmy je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti Mezinárodní federace účetních v oblasti veřejného zájmu. Standardy ISA je možné přijmout pro účely uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že byly vypracovány patřičným, náležitým a transparentním způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (23). S ohledem na zavedení standardů ISA v Unii a na klíčový význam Rady pro dozor nad veřejnými zájmy pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES, je tedy důležité zavést v programu vhodné mechanismy financování Rady pro dozor nad veřejnými zájmy.

(44)

Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, k posilování postavení spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané, pokud vystupují jako spotřebitelé, mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních opatření zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů. Je rovněž nutné, aby Unie zajistila řádné a jednotné prosazování právních předpisů o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků v praxi a pro podniky rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Kromě toho je nutné posílit postavení spotřebitelů, podpořit je a pomáhat jim, aby činili udržitelná a informovaná rozhodnutí, čímž se přispěje k udržitelnému oběhovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje.

(45)

Program by měl usilovat o zvýšení povědomí spotřebitelů, podniků, zástupců občanské společnosti a orgánů o právních předpisech Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti. Měl by rovněž posílit postavení spotřebitelů a organizací, jež je zastupují, na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Měl by tak činit zejména podporou Evropské organizace spotřebitelů (Bureau Européen des Unions de Consommateurs, BEUC), která je uznávanou nevládní organizací s dlouholetou tradicí zastupující zájmy spotřebitelů v souvislosti se všemi příslušnými politikami Unie, a tím této organizaci umožnit dosahování většího synergického působení s cílem posílit prosazování zájmů spotřebitelů. Měl by tak také činit zejména podporou Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), která zastupuje zájmy spotřebitelů v souvislosti s otázkami normalizace. Přitom je třeba věnovat zvláštní pozornost novým potřebám trhu, pokud jde o podporu udržitelné spotřeby, zaměřením se zejména na opatření k boji proti praktikám plánovaného zastarávání, které jsou klamavé, a dalším klamavým praktikám, jako jsou nepravdivá environmentální tvrzení, tím, že spotřebitelé budou lépe informováni o trvanlivosti a opravitelnosti výrobků. Zvláštní pozornost by také měla být věnována předcházení zranitelnostem a řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky, například v souvislosti s propojenými výrobky, internetem věcí, umělou inteligencí a používáním algoritmů, a z rozvoje nových spotřebních návyků a obchodních modelů. Program by měl podporovat opatření pro shromažďování příslušných informací o trzích, včetně zveřejňování spotřebitelských srovnávacích přehledů Unie.

(46)

Program by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány, včetně orgánů odpovědných za monitorování bezpečnosti výrobků, které spolupracují zejména prostřednictvím systému Unie pro rychlé varování před nebezpečnými výrobky. Měl by rovněž podpořit prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (24) a nařízení (ES) č. 765/2008, co se týče ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, jakož i síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány ve třetích zemích a v Unii. Program by měl též zajistit všem spotřebitelům a obchodníkům přístup ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o postupu, jak se připojit k žalobám o zjednání nápravy.

(47)

Program by měl rovněž podporovat síť evropských spotřebitelských center, která pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v Evropském hospodářském prostoru, a to jak on-line, tak při cestování. Tato síť, která zahrnuje 29 center a je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již přes patnáct let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 120 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa, jež nabízejí poradenství o aspektech práva vnitřního trhu, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (25). Z hodnocení vyplynulo, že je důležité, aby tato centra zůstala nadále v provozu. Síť evropských spotřebitelských center může být také důležitým zdrojem informací o výzvách a problémech, s nimiž se spotřebitelé potýkají na místní úrovni a které jsou významné z hlediska tvorby politik Unie a ochrany zájmů spotřebitelů. Existují rovněž plány na uzavření dohod o vzájemnosti mezi sítí a podobnými subjekty ve třetích zemích.

(48)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES (26), 2005/29/ES (27), 2011/83/EU (28), (EU) 2019/2161 (29) a (EU) 2020/1828 (30) byly přijaty s cílem zajistit mimo jiné rovné zacházení se spotřebiteli na celém vnitřním trhu, pokud jde o přeshraniční otázky, jako je prodej nevyhovujících výrobků v odvětví motorových vozidel, dvojí standard kvality výrobků nebo problémy, s nimiž se cestující setkávají v případě zrušení letu nebo významného zpoždění letu. Jejich cílem je rovněž posílit kapacity členských států pro vymáhání práva, zvýšit bezpečnost výrobků a posílit mezinárodní spolupráci a nové možnosti zjednání nápravy, zejména prostřednictvím zástupných žalob podaných oprávněnými subjekty. Kontrola účelnosti spotřebitelského a marketingového práva Unie, kterou provedla Komise v květnu 2017, ukázala, že je potřeba lépe prosazovat pravidla a usnadňovat dosažení nápravy v případech, kdy jsou spotřebitelé nedodržením spotřebitelského práva poškozeni. S ohledem na tuto kontrolu účelnosti by proto měla být podpora plného provádění těchto směrnic a opatření a jejich přeshraničního prosazování prioritou.

(49)

Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním finančních trhů, a měli by proto obdržet další informace o relevantních právech, rizicích a přínosech. Finanční trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a dalším koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Program by měl přispět ke zlepšení schopnosti spotřebitelů a dalších koncových uživatelů finančních služeb podílet se na tvorbě politiky, a to i prostřednictvím vytváření a šíření jasných, úplných a uživatelsky vstřícných informací o produktech nabízených na finančních trzích.

(50)

Program by měl proto nadále podporovat zvláštní činnosti zahrnuté do oblasti působnosti programu budování kapacit na období 2017–2020 na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 (31); program navazoval na pilotní projekt a na přípravnou akci z let 2012–2017. Je to nutné k zajištění toho, aby si tvůrci politik byli vědomi názorů jiných zúčastněných stran než odborníků z finančního sektoru a zajistilo se lepší zastoupení zájmů spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. V zájmu vymezení problematických bodů relevantních pro tvorbu politik Unie a pro zajištění ochrany zájmů spotřebitelů v oblasti finančních služeb by měl program průběžně rozvíjet svou metodiku a osvědčené postupy ohledně toho, jak zvýšit zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb. To by mělo zlepšit politiky v oblasti finančních služeb, zejména ty, jejichž cílem je zvyšovat porozumění veřejnosti pro otázky, které se v oblasti regulace finančního sektoru řeší, a finanční gramotnost.

(51)

V rámci pilotního projektu a přípravné akce v letech 2012–2017 Komise udělila granty dvěma organizacím na základě roční otevřené výzvy k podávání návrhů. Jedná se o organizaci Finance Watch, která byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, a Better Finance, která vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 reorganizovány a přejmenovány. Program budování kapacit zavedený nařízením (EU) 2017/826 uvádí tytéž dvě organizace jako jediné příjemce. Je proto nezbytné, aby tyto organizace byly v rámci programu nadále spolufinancovány. Toto financování by však mělo být předmětem důkladného hodnocení z hlediska dosažené účinnosti a účinků ve vztahu k dosahování sledovaných cílů. V tomto ohledu, pokud se objeví další potenciální příjemci, mezi jejichž hlavní cíle a činnosti patří zastupování zájmů spotřebitelů a koncových uživatelů na úrovni Unie a kteří mají prostřednictvím své členské základny širokou zeměpisnou působnost a širokou škálu zájmů, měla by jim být výzva k podávání návrhů otevřena.

(52)

Za účelem ochrany spotřebitelů a k tomu, aby mohl vnitřní trh účinně fungovat, je nutné dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv. Bezpečný a udržitelný potravinový řetězec je nutným předpokladem pro fungování společnosti i vnitřního trhu. Je nanejvýš důležité předcházet přeshraničním zdravotním krizím a skandálům s potravinami, neboť narušují fungování vnitřního trhu tím, že omezují pohyb osob a zboží a nepříznivě ovlivňují výrobu a spotřebu. Program by proto měl podporovat konkrétní akce, jako například zavedení mimořádných opatření v případě krizových situací, které mají dopad na zdraví zvířat a rostlin.

(53)

Obecným cílem práva Unie v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv je zaručit vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, podporovat zlepšování životních podmínek zvířat, přispívat k vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí, a to i za účelem zachování biologické rozmanitosti a s přihlédnutím k situacím, které v členských státech vyvolávají potenciální dopady změny klimatu, a zároveň zlepšovat udržitelnost výroby potravin a krmiv a přispívat k potravinovému zabezpečení a dostupným cenám, omezit plýtvání potravinami, zpřísňovat normy kvality v celé Unii a posilovat konkurenceschopnost potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a tvorbu pracovních míst, a to i stimulací výzkumu a inovací.

(54)

S ohledem na specifickou povahu opatření týkajících se vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin musí toto nařízení stanovit zvláštní kritéria způsobilosti týkající se poskytování grantů a využívání zadávání veřejných zakázek. Jako výjimka ze zásady zákazu retroaktivity stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (32) (dále jen „finanční nařízení“) by způsobilé měly být, vzhledem ke své naléhavé a nepředvídatelné povaze, zejména náklady na mimořádná opatření, včetně nákladů, které vznikly v důsledku podezření na výskyt nákazy nebo škodlivého organismu, pokud byl uvedený výskyt následně potvrzen a oznámen Komisi. Poté, co členské státy podepsaly právní závazky a co Komise posoudila žádosti o platbu, které jí členské státy předložily, by Komise měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a proplatit způsobilé výdaje. Způsobilé by měly být rovněž náklady na dozorová, preventivní a ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje na území třetí země, členského státu nebo v zámořských zemích a územích některé z nákaz zvířat a zoonóz, jakož i na ochranná opatření přijímaná či jiné relevantní činnosti prováděné na podporu fytosanitárního statusu Unie.

(55)

S ohledem na rostoucí globalizaci v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv jsou úřední kontroly prováděné členskými státy zásadním nástrojem k ověření a monitorování toho, že jsou příslušné požadavky Unie uplatňovány, dodržovány a prosazovány, a to i v souvislosti s dovozem. Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti v potravinovém řetězci i pro důvěru spotřebitelů, při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být zejména k dispozici referenčním laboratořím Evropské unie s cílem pomoci jim nést náklady vyplývající z provádění pracovních programů schválených Komisí a může být k dispozici národním referenčním laboratořím pro zdraví rostlin a zvířat, které mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (33) využívat odpovídající finanční zdroje poskytnuté členskými státy, za podmínky, že lze jasně prokázat, že provedená opatření představují přidanou hodnotu na úrovni Unie, a že jsou v rámci programu k dispozici dostatečné finanční prostředky na podporu těchto opatření. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi práva Unie, měla by Unie přispět na jejich vyškolení, jakož i na relevantní výměnné programy organizované příslušnými orgány.

(56)

Rostoucím zdravotním problémem v Unii i po celém světě je antimikrobiální rezistence. Proto by mělo být možné spolufinancovat v rámci programu opatření na podporu boje proti antimikrobiální rezistenci.

(57)

Pro podložené rozhodování je zásadní disponovat vysoce kvalitní evropskou statistikou, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v rámci programu podle nařízení (ES) č. 223/2009. Evropská statistika by měla být včas k dispozici a měla by přispívat k provádění politik Unie uvedených ve Smlouvě o fungování EU, zejména pokud jde o posílenou a integrovanou správu ekonomických záležitostí, sociální, ekonomickou a územní soudržnost, udržitelný rozvoj, zemědělskou politiku, sociální rozměr Evropy a globalizaci.

(58)

Evropská statistika je nezbytná pro rozhodování Unie a pro měření výkonnosti a dopadu iniciativ Unie. Je tudíž třeba zajistit, aby byla evropská statistika nadále poskytována a vyvíjena s uplatněním celounijního přístupu přesahujícího hledisko vnitřního trhu a byly tak pokryty všechny činnosti a oblasti politiky Unie a podnikům i občanům bylo umožněno přijímat informovaná rozhodnutí.

(59)

Rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu nařízení (ES) č. 223/2009 podléhá vzhledem ke své horizontální povaze zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení, s ohledem na respektování statistických zásad, jakož i fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi (Eurostatu), sestavování a provádění programů statistických činností.

(60)

Návrh části programu týkající se rámce pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky byl předložen k předběžnému přezkoumání Výboru pro Evropský statistický systém v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.

(61)

Unie a členské státy jsou odhodlány jít úspěšně příkladem při provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Tím, že budou Unie a členské státy k realizaci agendy 2030 přispívat, podpoří silnější, udržitelnější, inkluzivnější, bezpečnější a více prosperující Evropu. K provádění agendy 2030 by měl program přispět mimo jiné tím, že vytvoří rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelného rozvoje a že za tím účelem poskytne jasný a viditelný závazek k systematickému začleňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(62)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj je účelem programu přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné činnosti by měly být určeny během přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. V této souvislosti by program měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a které by významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (34).

(63)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (35).

(64)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (36) stanoví pro oblasti zahrnuté v programu spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (EHP), na straně druhé. Mělo by být rovněž možné otevřít program účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí evropské politiky sousedství a dalších třetích zemí. V oblasti evropské statistiky by navíc program měl být otevřen Švýcarsku v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (37).

(65)

Třetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(66)

Na tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(67)

Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci programu mají za cíl zejména posílit dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti a ochrany spotřebitele či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, například specifických činností v oblasti normalizace, dozoru nad trhem, v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a evropské statistiky.

(68)

Je nezbytné upřesnit určité kategorie subjektů způsobilých pro financování i subjektů, které by měly být způsobilé pro financování bez výzvy k podávání návrhů.

(69)

Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti a digitalizaci světového hospodářství by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty.

(70)

Je nezbytné určit konkrétní kritéria týkající se pravidel spolufinancování a způsobilých nákladů. Jelikož pro některé specifické cíle může být nutné financovat způsobilé náklady v plné výši, mělo by být umožněno odchýlit se od článku 190 finančního nařízení.

(71)

V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Ačkoli náklady vzniklé před podáním žádosti o grant v zásadě nejsou způsobilé, mělo by to být výjimečně možné s ohledem na opožděný vstup tohoto programu v platnost a s cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie. Proto by tam, kde je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti a po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027, měly být náklady na akci, která již začala, způsobilé pro financování Unií od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant. Ze stejného důvodu a za stejných podmínek by odchylně od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení měly být náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé v případě provozních grantů.

(72)

V souladu se závazkem, který si Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, a s cílem dosáhnout soudržnosti a zjednodušení programů financování by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(73)

Program by měl přispět k celkové podpoře, jejímž cílem je řešení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění do vnitřního trhu, jak bylo nedávno potvrzeno ve sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“.

(74)

Program by měl podporovat synergie se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Opatření v rámci programu by měla doplňovat opatření programu Clo, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (38), a programu Fiscalis zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Fiscalis pro spolupráci v oblasti daní, jež též usilují o podporu a zlepšení fungování vnitřního trhu.

(75)

Program by měl podporovat synergii, doplňkovost a adicionalitu s ohledem na podporu malých a středních podniků a podnikání v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti. Oblast politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU navíc zajistí dluhovou a kapitálovou podporu ke zlepšení přístupu a dostupnosti financování pro malé a střední podniky. Program by měl rovněž usilovat o synergické působení s kosmickým programem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (39), pokud jde o podněcování malých a středních podniků, aby využívaly průlomových inovací a dalších řešení vyvinutých v rámci uvedeného programu.

(76)

Program by měl podporovat synergické působení s programem Horizont Evropa, jehož cílem je podpora výzkumu a inovací. Mělo by se to týkat zejména doplňkovosti s opatřeními budoucí Evropské rady pro inovace ve prospěch inovativních podniků, jakož i podpory služeb pro malé a střední podniky, zejména prostřednictvím sítě EEN.

(77)

Program by měl podporovat synergické působení a doplňkovost s programem Digitální Evropa, jehož cílem je podpora digitalizace hospodářství Unie a veřejného sektoru a zároveň zvýšení kybernetické bezpečnosti.

(78)

Program by měl navíc usilovat o synergické působení s programem Spravedlnost, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 (40), který má podporovat další rozvoj evropského prostoru práva v zájmu zajištění účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví, jelikož to je rozhodujícím činitelem pro vytvoření spravedlivého a nákladově efektivního unijního hospodářství.

(79)

Program by měl podporovat synergické působení s programem Erasmus+, s Evropským sborem solidarity, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX (41), a Evropským sociálním fondem plus, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus, v oblasti pracovní mobility a mobility mládeže, která je pro dobře fungující vnitřní trh nezbytná.

(80)

Pokud jde o opatření, jako jsou například veterinární a fytosanitární opatření v případě krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin, mohla by být doplněna tržními intervencemi zahrnutými do programů Unie v oblasti společné zemědělské politiky.

(81)

Opatření prováděná v rámci programu by měla představovat jasnou unijní přidanou hodnotu a přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování.

(82)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (42). Pro přijímání pracovních programů, kterými se provádějí opatření přispívající k posílení postavení spotřebitelů, by se měl použít poradní postup. Pro přijímání prováděcích aktů týkajících se opatření přispívajících ke konkurenceschopnosti malých a středních podniků, pro přijímání prováděcích aktů týkajících se pracovních programů, kterými se provádějí opatření přispívající k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin, pro stanovení nižších měr spolufinancování, pokud je to nezbytné pro mimořádná veterinární a fytosanitární opatření a pro opatření týkající se ročních a víceletých vnitrostátních veterinárních a fytosanitárních programů, jakož i pro přijímání prováděcích aktů týkajících se pracovních programů určených k provádění opatření přispívajících k bezpečnosti potravin a krmiv, by se měl použít přezkumný postup.

(83)

Pokud však lze mezi specifickými cíli programu dosáhnout synergie, mohla by být nezbytná ustanovení provedena ve společném pracovním programu.

(84)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění programu by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k přidané hodnotě na úrovni Unie, nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(85)

Aby bylo zajištěno pravidelné monitorování a podávání zpráv o dosaženém pokroku a o účinnosti a efektivnosti programu, měl by být již od samého počátku zaveden vhodný rámec pro monitorování opatření a výsledků programu. Monitorování a podávání zpráv by mělo být založeno na ukazatelích, které měří účinky opatření v rámci programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám.

(86)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (43) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Komise by měla vypracovat průběžnou hodnotící zprávu o míře dosažení cílů opatření podporovaných v rámci tohoto programu, o výsledcích a účincích, efektivitě využívání zdrojů a o přidané hodnotě na úrovni Unie, jakož i závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějším účinku, výsledcích a udržitelnosti opatření a synergie s jinými programy.

(87)

K monitorování podpory malých a středních podniků by měl program používat měřitelné ukazatele výkonnosti. S výhradou dostupnosti informací a v příslušných případech by tyto ukazatele měly měřit výsledky a účinek dosažené programem ve vztahu k jeho specifickým cílům a konkrétním cílovým skupinám (například ženy, mladé lidi a starší osoby). Zejména je při monitorování důležité měřit podporu zelené a digitální transformace, internacionalizace a inovací. Kromě toho by monitorování mělo brát v úvahu kontextové ukazatele, které neměří výkonnost programu, ale poskytují přehled o prostředí, v němž malé a střední podniky působí.

(88)

Demonstrativní seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování v rámci mimořádných opatření a pro financování v rámci programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, by měl být stanoven na základě nákaz zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (44) a (ES) č. 2160/2003 (45), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (46) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (47).

(89)

S cílem zohlednit situace způsobené nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo nový vědecký nebo epizootologický vývoj, jakož i nákazy zvířat, které by mohly představovat novou hrozbu pro Unii, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu nákaz zvířat a zoonóz. V zájmu zohlednění budoucího vývoje týkajícího se subjektů, kterým může být v rámci programu udělen grant v souvislosti se zastupováním spotřebitelů na úrovni Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu těchto subjektů. Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů používaných k měření dosažení specifických cílů, je-li to nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení zřízením rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konzultace by měly probíhat i se zúčastněnými stranami a se sdruženími spotřebitelů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(90)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (48) jsou fyzické osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(91)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (49) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (50), (Euratom, ES) č. 2185/96 (51) a (EU) 2017/1939 (52) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (53). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(92)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(93)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (54) upravuje zpracování osobních údajů v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (55) upravuje zpracování osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány se mají uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679 a výměna nebo předávání informací ze strany Komise se mají uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725.

(94)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví pravidla pro vypracovávání statistiky v souladu se zásadou statistické důvěrnosti a uvádí, že národní statistické úřady, jiné vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) mají přijmout všechna nezbytná opatření, aby zajistily sjednocení zásad a pokynů týkajících se fyzické a logické ochrany důvěrných údajů.

(95)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení programu pro zlepšení fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a pro ochranu spotřebitele, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro rámec pro plánování a financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021-2027, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jej z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(96)

Program by měl též zajistit větší zviditelnění a soudržnost vnitřního trhu Unie, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a činností v oblasti evropské statistiky mezi občany Unie, podniky a správními orgány.

(97)

Vzhledem k tomu, že pozměňující ustanovení právních aktů vyčerpala své účinky v okamžiku svého vstupu v platnost a změny, které uvedená ustanovení zavedla v jiných právních aktech, se ke stejnému okamžiku staly součástí těchto právních aktů, nemá zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (56) žádný dopad na změny, které již byly zavedeny jeho pozměňujícími ustanoveními v jiných právních aktech, a zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (57) a ve směrnici Rady 2008/90/ES (58), pokud jde o zřízení Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, jenž nadále existuje bez ohledu na zrušení nařízení (EU) č. 652/2014.

(98)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory mezi programy pro období 2014–2020 v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, zákazníků a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik v oblasti finančních služeb, v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a evropské statistiky zavedenými nařízením (EU) č. 1287/2013, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 (59), nařízením (EU) 2017/826, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 (60), nařízením (EU) č. 652/2014, nařízením (EU) č. 99/2013 a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozích programů, a umožnění provádění programu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021. Od 1. ledna 2028 by měly prostředky na technickou a administrativní pomoc v případě potřeby pokrývat výdaje týkající se řízení akcí, které nebudou dokončeny do konce platnosti programu.

(99)

V důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost není pro členské státy možné dodržet lhůty pro přijetí pracovních programů v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro předložení veterinárních a rostlinolékařských programů na roky 2021 a 2022 a pro Komisi není možné dodržet lhůty pro schválení těchto programů. Za účelem zajištění řádného provádění opatření v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv v letech 2021 a 2022 by se tyto lhůty neměly pro roky 2021 a 2022 použít.

(100)

Nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 by proto měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2021,

(1)

Při provádění fondů Unie mají být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článcích 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU je cílem Unie usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů, jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Komise a členské státy by měly usilovat o začlenění genderového hlediska do provádění fondů. Cíle fondů Unie by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cílů Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“.

(2)

Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy. S přihlédnutím k měnícímu se světu práce je nutné, aby se Unie připravila na současné i budoucí výzvy spojené s globalizací a digitalizací tím, že přispěje k inkluzivnějšímu růstu a zlepší politiku zaměstnanosti a sociální politiku. Dvacet klíčových zásad tohoto pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; a sociální ochrana a začleňování. Evropský pilíř sociálních práv slouží jako zastřešující rámec Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG), zřízeného tímto nařízením, který umožní Unii zavést do praxe příslušné zásady v případě významné restrukturalizace.

(3)

Dne 20. června 2017 Rada schválila odpověď Unie na Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030. Rada zdůraznila, že je důležité vyváženým a integrovaným způsobem dosáhnout udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech, totiž hospodářském, sociálním a environmentálním. Je zásadně důležité, aby bylo hledisko udržitelného rozvoje zohledňováno v politickém rámci Unie a aby Unie zaujala ambiciózní přístup v politikách, kterých využívá k řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ coby první krok k zohledňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a uplatňování udržitelného rozvoje jako hlavní zásady ve všech politikách Unie, mimo jiné prostřednictvím jejích finančních nástrojů.

(4)

V únoru 2018 přijala Komise sdělení nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Toto sdělení zdůrazňuje, že rozpočet Unie podporuje evropské jedinečné sociálně tržní hospodářství. Je nanejvýš důležité zlepšit pracovní příležitosti a řešit výzvy v oblasti dovedností, včetně dovedností souvisejících s digitalizací, automatizací a přechodem na udržitelnou ekonomiku účinně využívající zdroje, přičemž je třeba plně dodržovat Pařížskou dohodu přijatou na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“). Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, zřízeném rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4), je klíčovou zásadou rozpočtová flexibilita. Zůstávají v platnosti mechanismy flexibility umožňující Unii reagovat dříve a zajišťující, aby rozpočtové prostředky byly využívány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.

(5)

V bílé knize o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 Komise vyjadřuje znepokojení, pokud jde o izolacionistická hnutí a narůstající pochybnosti o přínosech otevřeného obchodu a sociálně tržního hospodářství Unie obecně.

(6)

V diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace ze dne 10. května 2017 Komise identifikovala kombinaci globalizace spojené s obchodem a technologických změn jako hlavní důvody zvýšené poptávky po kvalifikované pracovní síle a snižování počtu pracovních míst, jež vyžadují nižší kvalifikaci. Třebaže otevřenější obchod poskytuje řadu výhod, Komise shledává, že je třeba stanovit vhodné prostředky pro řešení negativních vedlejších účinků, které se s ním pojí. Vzhledem k tomu, že současné přínosy globalizace jsou již nyní mezi lidi a regiony rozděleny nerovnoměrně, což má značný dopad na ty, již jsou zasaženi nepříznivě, existuje nebezpečí, že tyto účinky budou ještě více zesíleny technologickými a environmentálními změnami. Proto bude v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti nezbytné zajistit, aby přínosy globalizace byly sdíleny spravedlivěji, sladěním hospodářského růstu a technologického pokroku s odpovídající sociální ochranou a aktivní podporou přístupu k pracovním místům a samostatné výdělečné činnosti.

(7)

V diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU ze dne 28. června 2017 Komise zdůrazňuje nutnost zmenšit hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony a shledává, že klíčovou prioritou jsou tudíž investice do udržitelnosti rozvoje, rovnosti, sociálního začleňování, vzdělání a odborné přípravy a zdraví.

(8)

Globalizace, technologické změny a změna klimatu pravděpodobně dále zvýší propojenost a vzájemnou závislost světových ekonomik. Nedílnou a nevyhnutelnou součástí těchto změn je relokace pracovní síly. Mají-li být výhody z těchto změn rozděleny spravedlivě, je nabízení pomoci propuštěným pracovníkům a osobám ohroženým propuštěním nanejvýš důležité. Hlavními nástroji Unie pro pomoc postiženým pracovníkům jsou Evropský sociální fond plus (ESF+), jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady a jehož účelem je poskytovat pomoc předjímajícím způsobem, a EFG, jehož účelem je poskytovat pomoc reaktivním způsobem v případech významné restrukturalizace. Sdělení Komise ze dne 13. prosince 2013 nazvané „Rámec kvality EU pro předjímání změn a restrukturalizaci“ je politickým nástrojem Unie, jenž stanoví rámec pro osvědčené postupy pro předjímání a řešení restrukturalizace podniků. Poskytuje komplexní rámec pro to, jakým způsobem mají být správnými politickými prostředky řešeny výzvy spojené s ekonomickým přizpůsobením a restrukturalizací a jejich dopad na zaměstnanost a sociální situaci. Rovněž vyzývá členské státy k využívání finančních prostředků Unie a vnitrostátního financování tak, aby se zajistilo, že lze účinněji zmírnit sociální dopad restrukturalizace, zejména nepříznivé dopady na zaměstnanost.

(9)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (5) pro víceletý finanční rámec na období 2007–2013 (dále jen „fond“), byl zaveden, aby Unie mohla prokázat solidaritu s pracovníky postiženými propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.

(10)

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1927/2006 byla rozšířena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 (6) jako součást plánu evropské hospodářské obnovy, který byl stanoven ve sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008, tak, aby se vztahovala i na pracovníky propuštěné bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize.

(11)

Po dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2014–2020 rozšířilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (7) oblast působnosti dosavadního EFG tak, aby zahrnovala propouštění nejen v důsledku vážného narušení hospodářství, které je způsobeno pokračující celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, na kterou bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, ale i v důsledku jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářské krize. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) dále změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013 mimo jiné zavedením pravidel umožňujících, aby se fond výjimečně vztahoval na kolektivní žádosti zahrnující malé a střední podniky nacházející se v jednom regionu a působící v různých hospodářských odvětvích vymezených na úrovni NACE Revize 2, pokud žádající členský stát prokáže, že tyto podniky jsou hlavním nebo jediným druhem podnikatelů v daném regionu.

(12)

V reakci na možné vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení bylo nařízení (EU) č. 1309/2013 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1796 (9), které specifikovalo, že propouštění v důsledku takového vystoupení by spadalo do oblasti působnosti fondu. Jelikož Spojené království vystoupilo na základě dohody o vystoupení, uvedené nařízení se nepoužilo.

(13)

Komise provedla hodnocení fondu v polovině období, aby posoudila, jakým způsobem a do jaké míry fond dosahuje svých cílů. Ukázalo se, že fond je účinný a že je dosahováno vyšší míry opětovného zaměstnání propuštěných pracovníků než v předchozím programovém období. Při hodnocení bylo rovněž zjištěno, že fond vytváří unijní přidanou hodnotu. To platí zejména, pokud jde o jeho účinky na objem, tedy že pomoc z fondu nejen zvyšuje počet a různorodost nabízených služeb, ale též jejich stupeň intenzity. Kromě toho bylo každé použití prostředků fondu dobře viditelné a přímo ukazovalo veřejnosti přidanou hodnotu na úrovni Unie. Přesto byly zjištěny některé problémy. Postup pro uvolňování prostředků byl považován za přílišně zdlouhavý. Navíc řada členských států uvedla problémy při sestavování rozsáhlé podkladové analýzy události, jež byla příčinou propouštění. Problémy s finanční a institucionální kapacitou byly hlavním důvodem, který členské státy odrazoval od toho, aby požádaly o podporu z fondu. To mohlo být způsobeno prostě nedostatkem pracovní síly: členské státy v současnosti mohou žádat o technickou pomoc, pouze pokud provádějí podporu z fondu. Jelikož k propouštění může dojít nečekaně, je důležité zajistit, aby členské státy mohly reagovat okamžitě a aby mohly žádost podat neprodleně. Kromě toho se zdá, že v některých členských státech je nezbytné zintenzivnit budování institucionální kapacity, aby se zajistilo účinnější a efektivnější provádění případů EFG. Prahová hodnota 500 propuštěných pracovníků byla nadto kritizována jako příliš vysoká, zejména v méně obydlených regionech.

(14)

I nadále je důležitá úloha EFG jako flexibilního nástroje, který poskytuje pomoc pracovníkům, kteří ztratili zaměstnání v důsledku rozsáhlé restrukturalizace, a pomáhá jim co nejrychleji najít nové zaměstnání. Unie by měla nadále poskytovat zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění důstojného a udržitelného opětovného zaměstnání pracovníků propuštěných v oblastech, v odvětvích, na územích nebo na trzích práce, které utrpěly otřes v důsledku vážného narušení hospodářství. Vzhledem k vzájemnému působení a k vzájemným dopadům otevřeného obchodu a hospodářského a finančního vývoje, jako jsou asymetrické hospodářské otřesy, technologické změny, digitalizace, významné změny v obchodních vztazích Unie nebo složení vnitřního trhu a jiných faktorů, například přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a vzhledem ke skutečnosti, že je čím dál tím těžší určit specifický faktor, který způsobuje propouštění, by uvolnění prostředků z EFG mělo být v budoucnu založeno pouze na značném dopadu restrukturalizace. Vzhledem k účelu EFG, jímž je poskytovat podporu v mimořádných situacích na doplnění více předjímající pomoci, již nabízí ESF+, by měl EFG zůstat flexibilním a zvláštním nástrojem mimo rozpočtové stropy víceletého finančního rámce, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 2. května 2018 nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání – Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ a v jeho příloze.

(15)

Aby byl zachován evropský rozměr EFG, měla by být žádost o pomoc uplatněna, pokud má významná restrukturalizace značný dopad na místní nebo regionální hospodářství. Tento dopad by měl být určen minimálním počtem propuštěných pracovníků během konkrétního referenčního období. S přihlédnutím ke zjištěním hodnocení v polovině období by prahová hodnota měla být stanovena na 200 propuštěných pracovníků během referenčního období v délce čtyř měsíců (nebo šesti měsíců v případě určitých odvětví). Vzhledem k tomu, že vlny propouštění v různých odvětvích ve stejném regionu mají stejný značný dopad na místní trh práce, měly by být umožněny rovněž regionální žádosti. Na malých trzích práce, jako jsou trhy malých členských států nebo odlehlých regionů, včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, nebo za výjimečných okolností by mělo být možné žádost podat i při nižším počtu propuštěných pracovníků. Obecně by členské státy neměly podávat své žádosti o pomoc z EFG později než dvanáct týdnů po konci referenčního období. Aby se však zabránilo nedostatku finančních prostředků z důvodu, že toto nařízení vstoupí v platnost až po 1. lednu 2021, a poskytla se právní jistota, měl by být běh této lhůty od 1. ledna 2021 do dne vstupu tohoto nařízení v platnost zastaven.

(16)

Finanční prostředky z EFG, jehož účelem je pomáhat v případech významné restrukturalizace, by neměly být uvolněny v případě propouštění ve veřejném sektoru, které je důsledkem rozpočtových škrtů. Z EFG by nicméně mělo být možné podporovat pracovníky propuštěné z podniků působících na konkurenčním trhu, které subjektům financovaným z veřejných prostředků, jichž se dotkly rozpočtové škrty, dodávají zboží nebo poskytují služby. Mělo by být také možné z EFG podporovat samostatně výdělečné osoby, které přestaly vykonávat svou činnost v důsledku rozpočtových škrtů.

(17)

Jako výraz solidarity Unie s nezaměstnanými by měla být míra spolufinancování EFG jakožto reaktivního fondu sladěna s nejvyšší mírou spolufinancování ESF+ jakožto proaktivního fondu v dotčeném členském státě, ale v žádném případě by neměla být nižší než 60 %.

(18)

Část rozpočtu Unie určenou na EFG by měla provádět Komise ve sdíleném řízení s členskými státy ve smyslu finančního nařízení. Proto by při provádění EFG ve sdíleném řízení měly Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, jako jsou řádné finanční řízení, transparentnost a zákaz diskriminace.

(19)

Evropské středisko pro monitorování změn, působící v rámci Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v Dublinu, pomáhá Komisi a členským státům s kvalitativními a kvantitativními analýzami s cílem pomoci při vyhodnocování trendů globalizace, technologických a environmentálních změn, restrukturalizace a využívání EFG. Denně aktualizovaný Evropský monitor pro restrukturalizaci sleduje pomocí sítě národních zpravodajů zprávy o případech rozsáhlé restrukturalizace v celé Unii. Mohl by napomoci identifikovat možné případy, kdy je třeba použít prostředky EFG, již v rané fázi.

(20)

Propuštění pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by měli mít rovný přístup k EFG nezávisle na typu svého pracovněprávního vztahu. Pracovníci, kteří byli propuštěni, jakož i osoby samostatně výdělečně činné, které přestaly vykonávat svou činnost, by proto měli být považováni za možné příjemce z EFG pro účely tohoto nařízení.

(21)

Finanční příspěvky z EFG by měly být primárně směřovány na aktivní opatření politiky trhu práce a individualizované služby, jejichž cílem je rychle důstojně a udržitelně opětovně zaměstnat příjemce v jejich původním odvětví činnosti či mimo ně a současně je připravit pro zelenější a digitální evropskou ekonomiku. Cílem podpory by mělo rovněž být podněcování samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, a to i prostřednictvím zakládání družstev. Opatření by měla odrážet výhledové potřeby místního nebo regionálního trhu práce. V relevantních případech by však měla být rovněž podporována mobilita propuštěných pracovníků s cílem přispět k nalezení nového zaměstnání jinde. Zvláštní důraz by měl být kladen na šíření dovedností potřebných v digitální éře a tam, kde je to vhodné, na překonávání genderových stereotypů v zaměstnání. Zahrnutí finančních příspěvků do koordinovaných balíčků individualizovaných služeb by mělo být omezeno. Opatření podporovaná z EFG by neměla nahrazovat pasivní opatření sociální ochrany. Zaměstnavatelé by mohli být vybízeni k účasti na vnitrostátním spolufinancování opatření podporovaných z EFG nad rámec opatření, která jsou povinni poskytovat podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv.

(22)

Při provádění a koncipování koordinovaného balíčku individualizovaných služeb, jehož cílem je usnadnit opětovné zaměstnání cílových příjemců, by se členské státy měly zaměřit na cíle digitální agendy a strategie pro jednotný digitální trh. Zvláštní pozornost by měla být věnována rozdílům v odměňování žen a mužů v odvětvích informačních a komunikačních technologií (IKT) a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) podporou konverze a rekvalifikace žen do těchto odvětví. Při provádění a koncipování koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by členské státy měly usilovat o zvýšení zastoupení méně zastoupeného genderu a přispět tak ke snížení genderových rozdílů v odměňování a důchodech.

(23)

Vzhledem ke skutečnosti, že digitální transformace ekonomiky vyžaduje určitou úroveň digitální kompetence pracovní síly, mělo by být šíření dovedností potřebných v digitální éře považováno za horizontální prvek jakéhokoli nabízeného koordinovaného balíčku individualizovaných služeb.

(24)

Při vypracovávání aktivních opatření politiky trhu práce by měly členské státy podporovat opatření, která významně přispívají k zaměstnatelnosti příjemců. Členské státy by měly usilovat o to, aby byl co největší počet příjemců účastnících se těchto opatření co nejdříve a do šesti měsíců od konce prováděcího období udržitelně opětovně zaměstnán. Koncepce koordinovaného balíčku individualizovaných služeb by měla případně zohlednit důvody propouštění a předjímat perspektivy trhu práce a požadované dovednosti. Koordinovaný balíček individualizovaných služeb by měl být v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje.

(25)

Při vypracovávání aktivních opatření politiky trhu práce by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost znevýhodněným příjemcům, včetně osob se zdravotním postižením, osob se závislými rodinnými příslušníky, mladých a starších nezaměstnaných osob, osob s nízkou kvalifikací, osob z rodin migrantů a osob ohrožených chudobou, vzhledem k tomu, že se tyto skupiny při návratu na trh práce potýkají se specifickými problémy. Při provádění EFG by nicméně měly být dodržovány a prosazovány zásady genderové rovnosti a nediskriminace, které patří k hlavním hodnotám Unie a jsou zakotveny v evropském pilíři sociálních práv.

(26)

Pro účinnou a rychlou podporu příjemců by měly členské státy učinit vše pro to, aby žádosti o finanční příspěvek z EFG, které podávají, byly úplné. Potřebuje-li Komise pro posouzení žádosti další informace, měla by být pro jejich poskytnutí stanovena lhůta. Členské státy i orgány Unie by měly usilovat o co nejrychlejší zpracování žádostí.

(27)

V zájmu příjemců a orgánů odpovědných za provádění opatření by žádající členský stát měl všechny subjekty zapojené do zpracovávání žádostí průběžně informovat o zpracovávání žádosti a měl by je zapojit během provádění opatření, kdykoli je to možné.

(28)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by finanční příspěvky z EFG neměly nahrazovat podpůrná opatření, která mají příjemci k dispozici v rámci fondů Unie nebo jiných politik či programů Unie, ale měly by je pokud možno doplňovat.

(29)

Měla by být zahrnuta zvláštní ustanovení pro informační a komunikační činnosti týkající se případů podpory z EFG a jejích výsledků. Členské státy a zúčastněné strany EFG by měly zvyšovat povědomí o dosažených výsledcích financování z prostředků Unie a informovat veřejnost. Činnosti související s transparentností a komunikací mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z přesných a aktuálních informací. Za účelem propagace EFG a prokázání jeho přidané hodnoty v rámci rozpočtu Unie by měly být orgánům, institucím nebo agenturám Unie na požádání zpřístupněny komunikační a propagační materiály vytvořené členskými státy. Unii by proto měla být udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k používání tohoto materiálu a veškerá s ním spojená dříve vzniklá práva.

(30)

Pro snazší provádění tohoto nařízení by měly být výdaje způsobilé pro finanční příspěvek z EFG buď ode dne, kdy členský stát začne poskytovat individualizované služby, nebo ode dne, kdy členskému státu vzniknou administrativní výdaje při provádění EFG.

(31)

K pokrytí potřeb vznikajících zejména v prvních měsících každého roku, kdy jsou možnosti převodů z jiných rozpočtových položek obzvlášť obtížné, by měla být při ročním rozpočtovém procesu dána v rozpočtové položce pro EFG k dispozici odpovídající částka prostředků na platby.

(32)

Rozpočtový rámec EFG určují víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (10).

(33)

V zájmu příjemců by měla být pomoc poskytována co nejrychleji a nejúčinněji. Členské státy a orgány Unie, které jsou zapojeny do rozhodování o EFG, by měly vyvinout co největší úsilí ke zkrácení doby zpracování a zjednodušení postupů s cílem zajistit hladké a rychlé přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG.

(34)

Malé a střední podniky jsou páteří ekonomiky Unie. Propagace podnikání a podpora malých a středních podniků je proto klíčem k zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace. Unie podnikání aktivně podporuje tím, že vybízí občany, aby začali podnikat. V případě významné restrukturalizace by mělo být možné poskytnout propuštěným pracovníkům pomoc se zahájením vlastního podnikání. Jestliže určitý podnik ukončil činnost, mělo by také být možné propuštěným pracovníkům pomoci při převzetí některých nebo všech činností jejich bývalého zaměstnavatele.

(35)

Pro účely transparentnosti a poskytování informací by členské státy měly v závěrečných zprávách zveřejnit podrobnosti o jakékoli státní podpoře nebo finančních prostředcích Unie, jež podnik, který pracovníky propustil, obdržel v pěti letech předcházejících zprávě. Tento požadavek by se však neměl vztahovat na mikropodniky a malé a střední podniky, zejména na začínající („start-ups“) a rychle se rozvíjející („scale-ups“) podniky, aby se zamezilo nepřiměřené administrativní zátěži pro členské státy, zejména v případě odvětvových žádostí o podporu z EFG, které se týkají více než jednoho mikropodniku nebo malého nebo středního podniku.

(36)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by měl být EFG hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má EFG účinky v praxi.

(37)

Aby mohl Evropský parlament provádět politickou kontrolu a Komise mohla nepřetržitě monitorovat výsledky dosažené prostřednictvím pomoci z EFG, měly by dotčené členské státy předložit závěrečnou zprávu o provádění EFG.

(38)

Členské státy by měly Komisi při provádění hodnocení podporovat tím, že poskytnou relevantní údaje, které mají k dispozici.

(39)

Aby se usnadnila budoucí hodnocení, měl by být po provedení každého finančního příspěvku z EFG proveden průzkum mezi příjemci. Ten by měl být účastníkům otevřen po dobu nejméně čtyř týdnů a měl by být zahájen během šestého měsíce po konci prováděcího období. Členské státy by měly být Komisi při provádění tohoto průzkumu nápomocny a účast příjemců podpořit tím, že zašlou výzvu k účasti a alespoň jednu upomínku. Členské státy by měly Komisi informovat o tom, jak příjemce kontaktovaly. Komise by měla shromážděné údaje použít pro účely hodnocení. Aby byla zajištěna porovnatelnost mezi jednotlivými případy, měla by Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhnout formát průzkumu mezi příjemci a zajistit jeho překlad do všech úředních jazyků orgánů Unie.

(40)

V souladu s cílem odstranit nerovnosti a prosazovat rovnost mužů a žen by analýzy a zprávy týkající se EFG měly zahrnovat informace rozčleněné podle genderu.

(41)

V příloze tohoto nařízení by měl být stanoven seznam ukazatelů pro účely monitorování využívání EFG, a zejména pokroku při dosahování jeho cílů. V případě potřeby může Komise předložit legislativní návrh změny těchto ukazatelů.

(42)

Členské státy by měly zůstat odpovědné za provádění finančního příspěvku a za řízení a kontrolu akcí, na něž jsou poskytnuty finanční prostředky Unie, v souladu s relevantními ustanoveními finančního nařízení. Členské státy by měly způsob použití finančního příspěvku získaného z EFG odůvodnit. Vzhledem ke krátkému období pro provádění intervencí EFG by povinnost podávat zprávy měla zohledňovat zvláštní povahu těchto intervencí.

(43)

Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně příjemců, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Kromě toho má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (15) má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16).

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly na ochraně finančních zájmů Unie, udělily Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistily, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech včetně podvodů a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem. Členské státy by měly spolupracovat s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v příslušných případech s Úřadem evropského veřejného žalobce v souladu s čl. 63 odst. 2 písm. d) finančního nařízení ve všech záležitostech týkajících se podezření na podvod nebo zjištěných podvodů.

(44)

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik umožňujícího přístup k relevantním údajům a jejich analýzu, a měla by vybízet k jeho využívání pro účely obecného užití členskými státy.

(45)

Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(46)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a se závazkem dosahovat cílů OSN pro udržitelný rozvoj by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice vynakládat 7,5 % rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na biologickou rozmanitost, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(47)

Aby bylo možné lépe monitorovat využívání EFG, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které mají být oznámeny, a údajů, které mají členské státy poskytovat za účelem předcházení nesrovnalostem včetně podvodů, jejich odhalování a nápravy a vrácení neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku, pokud jde o průběh průzkumů mezi příjemci a formát pro podávání zpráv o nesrovnalostech, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(49)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(50)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije od začátku rozpočtového roku 2021. Komise by však měla zahájit rozpočtový proces až po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(51)

Nařízení (EU) č. 1309/2013 by proto mělo být zrušeno,