1.   Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé se schvaluje jménem Unie, pokud jde o záležitosti, které nespadají do působnosti Smlouvy o Euratomu (3).

2.   Dohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací se schvaluje jménem Unie (4).

3.   Závazná a konečná znění dohod, kterými se ab initio nahrazují podepsaná znění dohod, se připojují k tomuto rozhodnutí.

1.   Komise zastupuje Unii v Radě partnerství, ve výboru pro obchodní partnerství, ve specializovaných výborech pro obchod a specializovaných výborech zřízených podle článků 7 a 8 dohody o obchodu a spolupráci a v jakémkoli dalším specializovaném výboru pro obchod nebo specializovaném výboru, které jsou zřízeny v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. g) nebo čl. 8 odst. 2 písm. g) dohody o obchodu a spolupráci.

Každý členský stát je oprávněn vyslat jednoho zástupce, aby na zasedáních Rady partnerství a jiných společných orgánů zřízených podle dohody o obchodu a spolupráci doprovázel zástupce Komise v rámci delegace Unie.

2.   Aby byla Rada s to plně vykonávat své funkce v oblasti vymezování politik, koordinace a rozhodování v souladu se Smlouvami, zejména aby za tímto účelem mohla stanovit postoje, jež mají být jménem Unie zaujaty v Radě partnerství, ve výboru pro obchodní partnerství, ve specializovaných výborech pro obchod a specializovaných výborech, Komise zajistí, aby Rada obdržela veškeré informace a dokumenty týkající se jakéhokoli zasedání uvedených společných orgánů nebo jakýchkoli aktů, jež mají být přijaty písemným postupem, v dostatečném předstihu před dotyčným zasedáním nebo daným použitím písemného postupu, a to v každém případě nejpozději osm pracovních dní před dotyčným zasedáním nebo daným použitím písemného postupu.

Rada je rovněž včas informována o jednáních a výsledcích zasedání Rady partnerství, výboru pro obchodní partnerství, specializovaných výborů pro obchod a specializovaných výborů a o využití písemného postupu a obdrží návrhy zápisů a veškeré dokumenty týkající se těchto zasedání nebo využití tohoto postupu.

3.   Evropský parlament má možnost plně uplatňovat v průběhu celého procesu své institucionální výsady v souladu se Smlouvami.

4.   Po dobu pěti let od 1. ledna 2021 předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o provádění a uplatňování dohody o obchodu a spolupráci. Tato výroční zpráva případně zmíní veškerý relevantní vývoj práva Spojeného království v oblastech kontroly subvencí a daní, na něž se vztahuje část druhá díl první hlava XI dohody o obchodu a spolupráci, a relevantní vývoj úrovní ochrany pracovních a sociálních norem, životního prostředí a klimatu, na něž se vztahuje uvedená hlava. Po počáteční pětiletém období předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávy pravidelně, a to přinejmenším každé dva roky.

1.   Dokud v Unii nevstoupí v platnost zvláštní legislativní akt upravující přijímání opatření uvedených v písmenech a) až k) tohoto odstavce, přijme Komise v souladu s podmínkami stanovenými v odpovídajících ustanoveních dohody o obchodu a spolupráci jakákoli rozhodnutí Unie o přijetí takových opatření, a to pokud jde o:

2.   Komise včas a v plném rozsahu informuje Radu o svém záměru přijmout opatření uvedená v odstavci 1 s cílem umožnit smysluplnou výměnu názorů v Radě. Komise vyjádřené názory v největší možné míře zohlední. Komise v příslušných případech rovněž informuje Evropský parlament.

3.   V případě zvláštního zájmu jednoho či více členských států mohou tyto členské státy požádat Komisi, aby přijala opatření uvedená v odstavci 1. Pokud Komise na takovou žádost neodpoví kladně, sdělí Radě včas důvody.

4.   Komise může rovněž přijmout opatření, jimiž obnoví práva a povinnosti podle dohody o obchodu a spolupráci, jak existovaly před přijetím opatření uvedených v odstavci 1. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

5.   Pokud by z důvodu přetrvávajících významných rozdílů trvala vyrovnávací opatření uvedená v odst. 1 písm. c) déle než jeden rok, může jeden nebo více členských států požádat Komisi, aby aktivovala doložku o přezkumu stanovenou v článku 411 dohody o obchodu a spolupráci. Komise tuto žádost včas posoudí a zváží případné postoupení dané záležitosti Radě partnerství v souladu s ustanoveními dohody o obchodu a spolupráci. Pokud Komise na takovou žádost neodpoví kladně, sdělí Radě včas důvody.

6.   Před přijetím zvláštního legislativního aktu upravujícího přijímání opatření uvedených v odstavci 1 a v každém případě nejpozději do 1. ledna 2022 provede Rada přezkum ujednání stanovených v tomto článku.

1.   Komise je zmocněna přijmout jménem Unie jakékoli rozhodnutí, kterým:

2.   Použije se čl. 3 odst. 2, 3 a 4.

1.   Členské státy jsou zmocněny vyjednat, podepsat a uzavřít ujednání podle čl. 419 odst. 4 dohody o obchodu a spolupráci s výhradou těchto podmínek:

Použije se postup stanovený v článku 8 tohoto rozhodnutí.

2.   Členské státy jsou zmocněny vydávat oprávnění podle čl. 419 odst. 9 dohody o obchodu a spolupráci, jsou-li splněny podmínky stanovené v této dohodě, a v souladu s platnými ustanoveními unijního a vnitrostátního práva. Při vydávání uvedených oprávnění členské státy nesmějí diskriminovat mezi leteckými dopravci Unie.

3.   Členské státy jsou zmocněny vyjednat, podepsat a uzavřít ujednání podle čl. 419 odst. 9 dohody o obchodu a spolupráci s výhradou těchto podmínek:

Použije se postup stanovený v článku 8 tohoto rozhodnutí.

1.   Každý členský stát, který hodlá vyjednat dvoustranné ujednání podle čl. 6 odst. 1 a 3 nebo dvoustrannou dohodu podle článku 7, průběžně Komisi informuje o jednáních se Spojeným královstvím ohledně takových ujednání nebo dohod a případně Komisi přizve k účasti na jednáních jako pozorovatele.

2.   Po ukončení jednání předloží dotčený členský stát Komisi výsledný návrh ujednání nebo dohody. Komise o této skutečnosti neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

3.   Do tří měsíců od obdržení návrhu ujednání nebo návrhu dohody rozhodne Komise o tom, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci nebo v čl. 6 odst. 3 prvním pododstavci v případě ujednání nebo v čl. 7 prvním pododstavci v případě dohody. Pokud Komise rozhodne, že příslušné podmínky jsou splněny, může dotčený členský stát dané ujednání nebo danou dohodu podepsat a uzavřít.

4.   Dotčený členský stát poskytne Komisi kopii ujednání nebo dohody do jednoho měsíce od jejich vstupu v platnost, nebo bude-li se dané ujednání či daná dohoda provádět prozatímně, do jednoho měsíce od začátku prozatímního provádění.

1.   Jestliže Unie a Spojené království mezi sebou uzavřou další dvoustranné dohody, představují uvedené dohody doplňující dohody k této dohodě, nestanoví-li uvedené dohody jinak. Takové doplňující dohody jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou a tvoří součást společného institucionálního rámce.

2.   Odstavec 1 se rovněž vztahuje na:

1.   Strany se navzájem respektují a v dobré víře si vzájemně pomáhají při plnění úkolů vyplývajících z této dohody a jakékoli doplňující dohody.

2.   Strany přijmou všechna odpovídající opatření, všeobecná či konkrétní, s cílem zajistit splnění závazků vyplývajících z této dohody nebo jakékoli doplňující dohody a zdrží se jakýchkoliv opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této dohody a jakékoli doplňující dohody.

1.   Ustanovení této dohody a jakýchkoli doplňujících dohod se vykládají v dobré víře v souladu s jejich obvyklým významem v kontextu jejich záměru a účelu a s ohledem na předmět a účel dohody podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných Vídeňskou úmluvou o smluvním právu, která byla přijata ve Vídni dne 23. května 1969.

2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tato dohoda ani žádná doplňující dohoda nestanoví povinnost vykládat ustanovení těchto dohod v souladu s vnitrostátním právem jedné ze stran.

3.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že výklad této dohody nebo jakékoli doplňující dohody podaný soudy kterékoli ze stran není pro soudy druhé strany závazný.

1.   Aniž je dotčen článek SSC.67 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení a ve vztahu k Unii s výjimkou části třetí této dohody, nesmí být žádné ustanovení této dohody ani žádné doplňující dohody vykládáno tak, že uděluje práva nebo ukládá povinnosti jiným osobám než těm, které byly vytvořeny mezi stranami podle mezinárodního práva veřejného, ani tak, že umožňuje, aby tato dohoda nebo jakákoli doplňující dohoda byla přímo uplatňována ve vnitrostátních právních systémech stran.

2.   Strany nesmí ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit právo na soudní ochranu proti druhé straně na základě důvodu, že druhá strana jednala v rozporu s touto dohodou nebo jakoukoli doplňující dohodou.

1.   Pro účely této dohody a jakékoli doplňující dohody, a není-li stanoveno jinak, se rozumí:

2.   Odkazy na „Unii“, „stranu“ nebo „strany“ v této dohodě nebo v jakékoli doplňující dohodě se vykládají tak, že nezahrnují Evropské společenství pro atomovou energii, není-li stanoveno nebo nevyplývá-li z kontextu jinak.

1.   Zřizuje se Rada partnerství. Skládá se ze zástupců Unie a Spojeného království. Rada partnerství se může scházet v různém složení v závislosti na projednávaných záležitostech.

2.   Radě partnerství spolupředsedají člen Evropské komise a zástupce vlády Spojeného království na ministerské úrovni. Schází se na žádost Unie nebo Spojeného království, a to v každém případě alespoň jednou ročně, a po vzájemné dohodě stanoví termíny a program svých zasedání.

3.   Rada partnerství sleduje plnění cílů této dohody a jakékoli doplňující dohody. Dohlíží na provádění a uplatňování této dohody a jakékoli doplňující dohody a usnadňuje je. Každá ze stran může předložit Radě partnerství jakoukoli otázku týkající se provádění, uplatňování a výkladu této dohody nebo jakékoli doplňující dohody.

4.   Rada partnerství je oprávněna:

5.   Práce Rady partnerství se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze 1. Rada partnerství může uvedenou přílohu změnit.

1.   Zřizují se tyto výbory:

2.   Pokud jde o otázky týkající se části druhé dílu prvního hlav I až VII, hlavy VIII kapitoly 4 a hlav IX až XII, části druhé dílu šestého a přílohy 27, má výbor pro obchodní partnerství uvedený v odstavci 1 tohoto článku pravomoc:

3.   S ohledem na otázky týkající se jejich oblasti působnosti mají specializované obchodní výbory pravomoc:

4.   S ohledem na otázky týkající se jejich oblasti působnosti mají specializované výbory pravomoc:

5.   Výbory se skládají ze zástupců každé ze stran. Každá ze stran zajistí, aby její zástupci ve výborech měli odpovídající odborné znalosti s ohledem na projednávané otázky.

6.   Výboru pro obchodní partnerství spolupředsedají zástupce Unie na úrovni vyššího úředníka a zástupce Spojeného království odpovědný za obchodní záležitosti nebo jejich zástupci. Výbor zasedá na žádost Unie nebo Spojeného království, a to v každém případě alespoň jednou ročně, a po vzájemné dohodě stanoví termíny a program svých zasedání.

7.   Specializovaným obchodním výborům a specializovaným výborům spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Spojeného království. Pokud v této dohodě není stanoveno jinak nebo pokud jinak nerozhodnou spolupředsedové, zasedají tyto výbory alespoň jednou ročně.

8.   Výbory si stanoví po vzájemné dohodě termíny a program svých zasedání.

9.   Práce výborů se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze 1.

10.   Odchylně od odstavce 9 může výbor přijmout a následně změnit svá vlastní pravidla, kterými se řídí jeho činnost.

1.   Zřizují se tyto pracovní skupiny:

2.   Pracovní skupiny jsou pod dohledem výborů nápomocny výborům při plnění jejich úkolů, a zejména připravují práci výborů a plní úkoly, které jim tyto výbory svěří.

3.   Pracovní skupiny se skládají ze zástupců Unie a Spojeného království a spolupředsedají jim zástupce Unie a zástupce Spojeného království.

4.   Pracovní skupiny stanoví po vzájemné dohodě svůj vlastní jednací řád, termíny a program svých zasedání.

1.   Rozhodnutí přijatá Radou partnerství nebo případně výborem jsou závazná pro strany a pro všechny orgány zřízené podle této dohody a podle jakýchkoli doplňujících dohod, včetně rozhodčího tribunálu uvedeného v části šesté hlavě I. Doporučení nemají závazný charakter.

2.   Rada partnerství nebo případně výbor přijímá rozhodnutí a vydává doporučení po vzájemné dohodě.

1.   Evropský parlament a Parlament Spojeného království mohou jako fórum pro výměnu názorů o partnerství zřídit Parlamentní shromáždění pro partnerství složené z poslanců Evropského parlamentu a poslanců Parlamentu Spojeného království.

2.   Po svém založení Parlamentní shromáždění pro partnerství:

1.   Každá ze stran konzultuje otázky, na něž se vztahuje tato dohoda a jakákoli doplňující dohoda, se svou nově vytvořenou nebo již existující domácí poradní skupinou nebo skupinami, v nichž jsou zastoupeny nezávislé organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací, organizací podniků a zaměstnavatelů, jakož i odborů, působící v oblasti hospodářství, udržitelného rozvoje, sociálních věcí, lidských práv, životního prostředí a dalších záležitostí. Každá ze stran může svolat svou domácí poradní skupinu nebo skupiny v různém složení za účelem projednání provádění různých ustanovení této dohody nebo jakékoli doplňující dohody.

2.   Každá ze stran zváží názory nebo doporučení předložená domácí poradní skupinou nebo skupinami. Zástupci každé ze stran usilují o to, aby se svou domácí poradní skupinou nebo skupinami prováděli konzultace alespoň jednou ročně. Zasedání se mohou konat za použití virtuálních prostředků.

3.   Za účelem zvýšení povědomí veřejnosti o domácích poradních skupinách se každá ze stran snaží zveřejnit seznam organizací účastnících se její domácí poradní skupiny nebo skupin a kontaktní místo této skupiny nebo těchto skupin.

4.   Strany podporují interakci mezi svými domácími poradními skupinami, mimo jiné tím, že si pokud možno vyměňují kontaktní údaje členů svých domácích poradních skupin.

1.   Strany usnadní organizaci fóra občanské společnosti za účelem vedení dialogu o provádění části druhé. Rada partnerství přijme operační pokyny pro vedení fóra.

2.   Fórum občanské společnosti zasedá alespoň jednou za rok, nedohodnou-li se strany jinak. Fórum občanské společnosti se může scházet i virtuálně.

3.   Fórum občanské společnosti je otevřeno účasti nezávislých organizací občanské společnosti usazených na území stran, včetně členů domácích poradních skupin uvedených v článku 13. Každá ze stran bude prosazovat vyváženě zastoupení, včetně nevládních organizací, organizací podniků a zaměstnavatelů, jakož i odborů, které působí v oblasti hospodářství, udržitelného rozvoje, sociálních věcí, lidských práv, životního prostředí a dalších záležitostí.

1.   Žádná ze stran nesmí přijmout nebo ponechat v platnosti clo, daň nebo jiné poplatky jakéhokoli druhu uložené na vývoz zboží do druhé strany nebo v souvislosti s ním; nebo jakoukoli vnitřní daň nebo jiné poplatky na zboží vyvážené do druhé strany, které převyšují daň nebo poplatek, které by byly uloženy na obdobné zboží, je-li určeno pro domácí spotřebu.

2.   Pro účely tohoto článku nezahrnují „jiné poplatky jakéhokoli druhu“ poplatky nebo jiné platby povolené podle článku 23.

1.   Poplatky a jiné platby uložené některou ze stran na vývoz nebo dovoz zboží druhé strany nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem se omezí na výši odpovídající přiměřeným nákladům poskytovaných služeb a nebudou prostředkem nepřímé ochrany domácích výrobků nebo zdanění dovozu nebo vývozu z fiskálních účelů. Žádná ze stran neúčtuje poplatky ani neukládá jiné odvody na dovoz nebo vývoz nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem na základě hodnoty.

2.   Každá ze stran může uložit poplatky nebo vymáhat náklady pouze tehdy, jsou-li poskytovány zvláštní služby, mimo jiné zejména tyto:

3.   Každá ze stran neprodleně zveřejní prostřednictvím oficiálních internetových stránek veškeré poplatky a odvody, které ukládá v souvislosti s dovozem nebo vývozem, a to takovým způsobem, aby se s nimi mohli seznámit vlády, obchodníci a další dotčené osoby. Mezi tyto informace patří i důvod poplatků a plateb za poskytovanou službu, příslušný orgán, poplatky a platby, které se uplatní, a kdy a jak se má platba provést. Nové nebo pozměněné poplatky a platby se neuloží, dokud nejsou informace v souladu s tímto odstavcem zveřejněny a přímo dostupné.

4.   Žádná ze stran nevyžaduje v souvislosti s dovozem jakéhokoliv zboží druhé strany konzulární transakce, ani související poplatky a platby.

1.   Žádná ze stran neuplatní clo na zboží, které znovu vstupuje na její území poté, co bylo dočasně vyvezeno z jejího území na celní druhé strany za účelem opravy, a to bez ohledu na původ zboží.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na zboží dovážené do celního skladu, do zón volného obchodu nebo v podobném režimu, které je následně vyvezeno k opravě a není zpětně dovezeno do celního skladu, do zón volného obchodu nebo v podobném režimu.

3.   Žádná ze stran neuplatní clo na zboží dočasně dovezené z území druhé strany za účelem opravy, bez ohledu na jeho původ.

1.   Žádná ze stran nesmí poskytnout repasovanému zboží druhé strany méně příznivé zacházení, než jaké poskytuje rovnocennému zboží v novém stavu.

2.   Článek 26 se vztahuje na zákazy nebo omezení dovozu a vývozu týkající se repasovaného zboží. Pokud některá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti zákaz nebo omezení týkající se použitého zboží, nepoužije tato opatření na repasované zboží.

3.   Kterákoli ze stran může požadovat, aby bylo repasované zboží jako takové identifikováno pro distribuci nebo prodej na jejím území a aby splňovalo všechny příslušné technické požadavky, které se vztahují na rovnocenné zboží v novém stavu.

1.   Žádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti zákaz či omezení dovozu jakéhokoli zboží druhé strany nebo vývozu nebo prodeje na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany s výjimkou těch, které jsou v souladu s článkem XI GATT 1994 včetně poznámek k němu a doplňujících ustanovení. Za tímto účelem se do dohody jako její součást obdobně začlení článek XI GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení.

2.   Žádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti:

1.   Každá ze stran zajistí, aby všechna dovozní licenční řízení pro obchod se zbožím mezi stranami byla uplatňována neutrálně a byla vedena spravedlivě, vyváženě, nediskriminačně a transparentně.

2.   Kterákoli ze stran přijme či ponechá v platnosti licenční řízení jako podmínku dovozu na její území z území druhé strany, pouze nelze-li pro administrativní účely rozumně použít jiné vhodné postupy.

3.   Žádná ze stran nepřijme ani neponechá v platnosti neautomatické dovozní licenční řízení, ledaže je to nezbytné k provedení opatření, jež je v souladu s touto dohodou. Strana, jež přijímá neautomatické licenční řízení, musí jasně uvést, jaká opatření se prostřednictvím tohoto licenčního řízení provádějí.

4.   Každá ze stran zavede a spravuje dovozní licenční řízení v souladu s články 1 až 3 Dohody WTO o dovozním licenčním řízení (dále jen „dohoda o dovozním licenčním řízení“). Za tímto účelem jsou články 1 až 3 dohody o dovozním licenčním řízení obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

5.   Každá ze stran, která zavede nebo změní dovozní licenční řízení, zpřístupní veškeré příslušné informace na oficiálních internetových stránkách. Tyto informace se zpřístupní vždy, pokud je to proveditelné, nejpozději 21 dnů před datem použitelnosti nového nebo změněného licenčního řízení a v každém případě nejpozději k datu jeho použitelnosti. Tyto informace obsahují údaje požadované podle článku 5 dohody o dovozním licenčním řízení.

6.   Na žádost druhé strany poskytne kterákoli ze stran neprodleně veškeré relevantní informace týkající se dovozních licenčních řízení, která hodlá přijmout nebo ponechat v platnosti, včetně informací uvedených v článcích 1 až 3 dohody o dovozním licenčním řízení.

7.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku nevyžaduje, aby některá ze stran udělila dovozní licenci, ani jí nebrání v plnění jejích povinností nebo závazků podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i v rámci mnohostranných režimů nešíření a ujednání o kontrole dovozu.

1.   Každá ze stran zveřejní jakékoli nové vývozní licenční řízení nebo jakékoli změny stávajícího postupu udělování vývozních licencí takovým způsobem, aby se s nimi mohly seznámit vlády, obchodníci a další dotčené osoby. Toto zveřejnění se uskuteční vždy, pokud je to proveditelné, 45 dnů před tím, než postup nebo změna nabude účinku, a v každém případě nejpozději ke dni, kdy tento postup nebo změna nabude účinku, a to ve vhodných případech na příslušných vládních internetových stránkách.

2.   Zveřejňování vývozních licenčních řízení zahrnuje tyto informace:

3.   Do 45 dnů ode dne vstupu této dohody v platnost oznámí každá ze stran druhé straně své stávající vývozní licenční řízení. Každá ze stran oznámí druhé straně veškerá nová vývozní licenční řízení a veškeré změny stávajících vývozních licenčních řízení do 60 dnů od zveřejnění. Oznámení musí obsahovat odkaz na zdroje, kde jsou informace požadované v odstavci 2 zveřejněny, a případně adresu příslušných vládních internetových stránek.

4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nevyžaduje, aby některá ze stran udělila vývozní licenci, ani jí nebrání v plnění jejích závazků podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i v rámci mnohostranných režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu, včetně Wassenaarského ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití, Australské skupiny, Skupiny jaderných dodavatelů a režimu kontroly raketových technologií, nebo v přijímání, zachovávání nebo provádění nezávislých sankčních režimů.

1.   Pro účely sledování fungování této dohody a výpočtu míry využití preferencí si strany každoročně vyměňují dovozní statistiky na desetileté období počínaje prvním rokem od vstupu této dohody v platnost. Nerozhodne-li výbor pro obchodní partnerství jinak, prodlužuje se toto období automaticky o pět let a poté může výbor pro obchodní partnerství rozhodnout o jeho dalším prodloužení.

2.   Výměna dovozních statistik zahrnuje dostupné údaje týkající se posledního roku, včetně hodnoty a případně objemu, na úrovni celních položek pro dovoz zboží druhé strany, na které se vztahuje preferenční celní zacházení podle této dohody, a pro zboží, na něž se vztahuje nepreferenční zacházení.

1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Dohody o antidumpingu, Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, článku XIX GATT 1994, Dohody o ochranných opatřeních a článku 5 Dohody o zemědělství.

2.   Kapitola 2 této hlavy se nevztahuje na antidumpingová, vyrovnávací a ochranná šetření a opatření.

3.   Každá ze stran uplatňuje antidumpingová a vyrovnávací opatření v souladu s požadavky Dohody o antidumpingu a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a postupem, který spravedlivý a transparentní.

4.   Nezdrží-li to zbytečně šetření, dostane každá dotčená osoba v antidumpingovém nebo vyrovnávacím šetření (1) plnou možnost hájit své zájmy.

5.   Vyšetřující orgán každé strany může v souladu s právními předpisy dané strany posoudit, zda výše antidumpingového cla, které má být uloženo, odpovídá celému dumpingovému rozpětí, nebo je nižší.

6.   Vyšetřující orgán každé strany zváží v souladu s právními předpisy dané strany poskytnuté informace o tom, zda by uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla nebylo ve veřejném zájmu.

7.   Žádná ze stran neuplatní ani neponechá v platnosti, pokud jde o stejné zboží, současně:

8.   Část šestá hlava I se na odstavce 1 až 6 tohoto článku nepoužije.

1.   Produkty pocházející z jedné strany nejsou způsobilé k dovozu do druhé strany v rámci stávajících celních kvót WTO ve smyslu odstavce 2. To zahrnuje ty celní kvóty, které jsou rozděleny mezi strany podle článku XXVIII jednání GATT zahájených Evropskou unií v dokumentu WTO G/SECRET/42/Add.2 a Spojeným královstvím v dokumentu WTO G/SECRET/44 a jak je stanoveno v příslušných vnitrostátních právních předpisech každé ze stran. Pro účely tohoto článku se status původu produktů určuje na základě nepreferenčních pravidel původu platných v dovážející straně.

2.   Pro účely odstavce 1 se „stávajícími celními kvótami WTO“ rozumějí ty celní kvóty, které jsou koncesemi WTO Evropské unie, zahrnuté do návrhu listiny koncesí a závazků EU-28 v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu WTO z roku 1994 předložené WTO v dokumentu G/MA/TAR/RS/506 ve znění dokumentů G/MA/TAR/RS/506/Add.1 a G/MA/TAR/RS/506/Add.2.

1.   Strany spolupracují při prevenci, odhalování a potírání porušování nebo obcházení celních předpisů v souladu se svými povinnostmi podle kapitoly 2 této hlavy a Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách. Každá ze stran přijme stejná opatření na ochranu svých vlastních finančních zájmů a finančních zájmů druhé strany, pokud jde o výběr cel na zboží vstupující na celní území Spojeného království nebo Unie.

2.   S výhradou možnosti výjimky pro obchodníky, kteří dodržují předpisy podle odstavce 7, může kterákoli ze stran dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčeným produktem nebo produkty postupem stanoveným v odstavcích 3 a 4, pokud:

3.   Strana, která učinila zjištění uvedené v odstavci 2, oznámí tuto skutečnost výboru pro obchodní partnerství a zahájí konzultace s druhou stranou v rámci tohoto výboru s cílem dosáhnout oboustranně přijatelného řešení.

4.   Pokud se strany nedohodnou na vzájemně přijatelném řešení do tří měsíců ode dne oznámení, může strana, která zjištění učinila, rozhodnout o dočasném pozastavení příslušného preferenčního zacházení pro dotčený produkt nebo dotčené produkty. V takovém případě strana, která učinila zjištění, neprodleně oznámí toto dočasné pozastavení i to, jak dlouho hodlá toto dočasné pozastavení uplatňovat, výboru pro obchodní partnerství.

5.   Dočasné pozastavení se použije pouze po dobu nezbytnou k tomu, aby se zabránilo porušování nebo obcházení předpisů a ochránily finanční zájmy dotčené strany, a v žádném případě ne déle než šest měsíců. Dotčená strana situaci průběžně přezkoumává a rozhodne-li, že dočasné pozastavení již není nutné, ukončí jej před koncem období oznámeného výboru pro obchodní partnerství. Pokud podmínky, které vedly k pozastavení, přetrvávají i po uplynutí lhůty oznámené výboru pro obchodní partnerství, může dotčená strana rozhodnout o obnovení tohoto pozastavení. Každé pozastavení je předmětem pravidelných konzultací v rámci výboru pro obchodní partnerství.

6.   Každá ze stran zveřejní v souladu se svými vnitřními postupy oznámení pro dovozce v souvislosti s jakýmkoli rozhodnutím o dočasném pozastavení uvedeným v odstavcích 4 a 5.

7.   Bez ohledu na odstavec 4, pokud je dovozce schopen přesvědčit celní orgán dovozu, že tyto produkty jsou plně v souladu s celními předpisy dovážející strany, požadavky této dohody a jakýmikoliv dalšími příslušnými podmínkami souvisejícími s dočasným pozastavením stanoveným dovážející stranou v souladu s jejími právními předpisy, umožní dovážející strana dovozci požádat o preferenční zacházení a vymáhat všechna cla zaplacená nad rámec příslušných preferenčních celních sazeb při dovozu produktů.

1.   Strany spolupracují při usnadňování navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území jedné ze stran s ohledem na zásady zakotvené v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 17 listopadu 1970.

2.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

3.   Příslušné orgány stran spolupracují zejména tak, že:

4.   Každá ze stran určí kontaktní místo odpovědné za komunikaci s kontaktním místem druhé strany o veškerých záležitostech vyplývajících z tohoto článku, a to i pokud jde o oznámení a žádosti uvedené v odst. 3 písm. a) a b).

5.   Zamýšlená spolupráce mezi stranami zahrnuje celní orgány stran odpovědné za řízení vývozních postupů pro kulturní statky, je-li to vhodné a nezbytné.

6.   Část šestá hlava I se na tento článek nepoužije.

1.   Pro účely uplatňování preferenčního sazebního zacházení jednou stranou na původní zboží druhé strany v souladu s touto dohodou za předpokladu, že produkty splňují všechny další příslušné požadavky této kapitoly, se za produkty pocházející z druhé strany považují následující produkty:

2.   Pokud produkt získal status původu, nepovažují se nepůvodní materiály použité při jeho výrobě za nepůvodní, jestliže se uvedený produkt začlení jako materiál do jiného produktu.

3.   Podmínky pro získání statusu původu musí být ve Spojeném království nebo v Unii splňovány nepřetržitě.

1.   Produkt pocházející z jedné strany se považuje za produkt pocházející z druhé strany, jestliže je tento produkt v druhé straně použit jako materiál při výrobě jiného produktu.

2.   Pro účely určení, zda produkt pochází z jedné ze stran, je možné zohlednit výrobu provedenou na nepůvodním materiálu v druhé straně.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud výroba uskutečněná ve druhé straně nepřesahuje jednu nebo více z operací uvedených v článku 43.

4.   K tomu, aby vývozce mohl vyplnit deklaraci o původu uvedenou v čl. 54 odst. 2 písm. a) pro produkt podle odstavce 2 tohoto článku, musí od svého dodavatele obdržet prohlášení dodavatele podle přílohy 6 nebo rovnocenný doklad obsahující stejné informace, které popisují dotyčné nepůvodní materiály dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat.

1.   Za zcela získané v jedné ze stran se považují tyto produkty:

2.   Pojmy „plavidlo strany“ a „zpracovatelské plavidlo strany“ v odst. 1 písm. h) a i) se rozumí plavidlo a zpracovatelské plavidlo, které:

1.   Pokud produkt nesplňuje požadavky stanovené v příloze 3 v důsledku použití nepůvodního materiálu při výrobě, považuje se tento produkt přesto za pocházející z jedné ze stran za předpokladu, že:

2.   Odstavec 1 se nepoužije, jestliže hodnota nebo hmotnost nepůvodních materiálů použitých při výrobě produktu překročí jakýkoli procentní podíl nejvyšší přípustné hodnoty nebo hmotnosti nepůvodních materiálů, jak je uvedeno v požadavcích stanovených v příloze 3.

3.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na produkty zcela získané v jedné ze stran ve smyslu článku 41. Vyžaduje-li příloha 3, aby materiály použité při výrobě produktu byly zcela získané, použijí se odstavce 1 a 2 tohoto článku.

1.   Bez ohledu na čl. 39 odst. 1 písm. c) se produkt nepovažuje za pocházející z jedné ze stran, pokud výroba produktu v této straně sestává pouze z jedné nebo více z těchto operací provedených z nepůvodních materiálů:

2.   Pro účely odstavce 1 se operace považují za prosté, jestliže k jejich provádění nejsou nutné žádné zvláštní dovednosti nebo stroje, přístroje či zařízení pro tyto úkony zvláště vyrobené nebo nainstalované.

1.   Pro účely této kapitoly je určující jednotkou konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při zařazování produktu do harmonizovaného systému.

2.   U zásilky sestávající z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému se při použití ustanovení této kapitoly posuzuje každý jednotlivý produkt samostatně.

1.   Příslušenství, náhradní díly, nástroje a instrukční nebo jiné informační materiály se považují za jeden celek s daným zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, pokud:

2.   Příslušenství, náhradní díly, nástroje a instrukční nebo jiné informační materiály uvedené v odstavci 1 se při určování původu produktu neberou v úvahu, s výjimkou pro účely výpočtu maximální hodnoty nepůvodních materiálů, pokud produkt podléhá požadavku na maximální hodnotu nepůvodních materiálů stanovenou v příloze 3.

1.   Původní a nepůvodní zastupitelné materiály nebo „zastupitelné produkty“ musí být během skladování fyzicky oddělené, aby byl zachován jejich status původu.

2.   Pro účely odstavce 1 se „zastupitelnými materiály“ nebo „zastupitelnými produkty“ rozumí materiály nebo produkty stejného druhu a obchodní kvality, se stejnými technickými a fyzickými vlastnostmi, které od sebe nelze rozeznat pro účely určení jejich původu.

3.   Bez ohledu na odstavec 1 lze použít původní a nepůvodní zastupitelné materiály při výrobě produktu bez toho, aby byly během skladování fyzicky odděleny, za předpokladu, že se použije metoda oddělené účetní evidence.

4.   Bez ohledu na odstavec 1 původní a nepůvodní zastupitelné produkty zařazené do kapitol 10, 15, 27, 28, 29, čísel 32.01 až 32.07 nebo čísel 39.01 až 39.14 harmonizovaného systému mohou být v jedné ze stran skladovány před vývozem do druhé strany, aniž by byly fyzicky odděleny, za předpokladu, že je použita metoda oddělené účetní evidence.

5.   Metoda oddělené účetní evidence uvedená v odstavcích 3 a 4 se použije v souladu s metodou řízení zásob podle účetních zásad, které jsou v dané straně obecně uznávány.

6.   Metodou oddělené účetní evidence je jakákoli metoda, která zajišťuje, že v žádném okamžiku žádné další materiály nebo produkty nezískají status původu, než jak by tomu bylo v případě, kdy by materiály nebo výrobky byly fyzicky odděleny.

7.   Kterákoli ze stran může za podmínek stanovených ve svých právních předpisech požadovat, aby metoda oddělené účetní evidence podléhala předchozímu povolení od celních orgánů této strany. Celní orgány této strany sledují, jak je toto povolení používáno, a mohou je odejmout v případě, že jeho držitel metodu oddělené účetní evidence zneužívá nebo nedodržuje jakoukoli z podmínek stanovených v této kapitole.

1.   Původní produkt deklarovaný k domácímu použití v dovážející straně nesmí být po vývozu a před tím, než je deklarován k domácímu použití, pozměněn, žádným způsobem přetvořen nebo podroben úkonům kromě těch, které jej mají uchovat v dobrém stavu, nebo jiných, než je přidání nebo připevnění značek, štítků, pečetí či jakékoli jiné dokumentace, aby byl zajištěn soulad se specifickými domácími požadavky dovážející strany.

2.   Je možné produkt skladovat nebo vystavovat ve třetí zemi za předpokladu, že produkt zůstane v této třetí zemi pod celním dohledem.

3.   Zásilky mohou být rozděleny ve třetí zemi, je-li rozdělení provedeno vývozcem nebo na jeho odpovědnost a pokud takto rozdělené zásilky zůstanou v uvedené třetí zemi pod celním dohledem.

4.   V případě pochybností, pokud jde o dodržení souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 1 až 3, může celní orgán dovážející strany požádat dovozce o důkaz souladu s těmito požadavky, který se poskytne jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokumentů, jako jsou konosamenty, nebo faktických či konkrétních důkazů založených na značení nebo číslování balíků nebo jakýchkoli důkazů týkajících se vlastního produktu.

1.   Dovážející strana poskytne při dovozu preferenční sazební zacházení pro produkt pocházející z druhé strany ve smyslu této kapitoly na základě žádosti o preferenční sazební zacházení předložené dovozcem. Dovozce odpovídá za správnost žádosti o preferenční sazební zacházení a za soulad s požadavky stanovenými v této kapitole.

2.   Žádost o preferenční sazební zacházení se zakládá na:

3.   Dovozce, který žádá o preferenční sazební zacházení na základě deklarace o původu uvedené v odst. 2 písm. a), uchová tuto deklaraci o původu a celnímu orgánu dovážející strany poskytne na žádost její kopii.

1.   Žádost o preferenční sazební zacházení a základ pro tuto žádost uvedený v čl. 54 odst. 2 se uvede v celním dovozním prohlášení v souladu s právními předpisy dovážející strany.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, pokud dovozce v době dovozu nepožádal o preferenční sazební zacházení, udělí dovážející strana preferenční sazební zacházení a vrátí nebo odešle jakýkoli zaplacený přeplatek cla za předpokladu, že:

Ostatní povinnosti dovozce podle článku 54 tím nejsou dotčeny.

1.   Deklaraci o původu vyhotoví vývozce produktu na základě informací prokazujících, že produkt je původní, včetně informací o statusu původu materiálů použitých při jeho výrobě. Vývozce odpovídá za správnost deklarace o původu a uvedených informací.

2.   Deklarace o původu se vyhotoví za použití jedné z jazykových verzí znění uvedeného v příloze 7 na faktuře nebo jiném dokladu, který dostatečně podrobně popisuje původní produkt, aby byla možná identifikace tohoto produktu. Vývozce je odpovědný za poskytnutí dostatečně podrobných údajů umožňujících identifikaci původního produktu. Dovážející strana nesmí od dovozce požadovat, aby předložil překlad deklarace o původu.

3.   Deklarace o původu je platná po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla vyhotovena, nebo po delší dobu stanovenou stranou dovozu, a to nejvýše po dobu 24 měsíců.

4.   Deklarace o původu se může použít na:

5.   Pokud se na žádost dovozce dovážejí nesmontované nebo rozložené produkty po částech ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) pro výklad harmonizovaného systému, které spadají do tříd XV až XXI harmonizovaného systému, lze pro takové produkty použít jedinou deklaraci o původu v souladu s požadavky stanovenými celním orgánem dovážející strany.

1.   Pro účely žádosti o preferenční sazební zacházení podanou podle článku 54 odst. 2 písm. b) se informovanost dovozce o tom, že produkt pochází z vyvážející strany, zakládá na informacích, které prokazují, že produkt je původní a splňuje požadavky stanovené v této kapitole.

2.   Před uplatněním preferenčního zacházení v případě, že dovozce není schopen získat informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku v důsledku toho, že vývozce tyto informace považuje za důvěrné informace, nebo z jakéhokoli jiného důvodu, může vývozce poskytnout deklaraci o původu, aby dovozce mohl požádat o preferenční sazební zacházení na základě čl. 54 odst. 2 písm. a).

1.   Po dobu nejméně tří let ode dne dovozu produktu dovozce, který žádá o preferenční sazební zacházení pro produkt dovážený do dovážející strany, uchovává:

2.   Vývozce, který vyhotovil deklaraci o původu, uchovává po dobu nejméně čtyř let od vyhotovení této deklarace o původu její kopii a všechny další záznamy prokazující, že produkt splňuje požadavky na získání statusu původu.

3.   Záznamy, které se mají uchovávat v souladu s tímto článkem, mohou být vedeny v elektronické podobě.

1.   Odchylně od článků 54 až 58 za předpokladu, že produkt byl prohlášen za produkt splňující požadavky této kapitoly a celní orgán dovážející strany nemá pochybnosti o pravdivosti tohoto prohlášení, udělí dovážející strana preferenční sazební zacházení:

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na:

3.   Dovozce odpovídá za správnost deklarace a za soulad s požadavky stanovenými v této kapitole. Požadavky na uchovávání záznamů stanovené v článku 59 se nevztahují na dovozce podle tohoto článku.

1.   Celní orgán dovážející strany může provést ověření, zda je produkt původní, nebo zda jsou splněny jiné požadavky této kapitoly, a to na základě metod posouzení rizik, které mohou zahrnovat náhodný výběr. Toto ověření může být provedeno prostřednictvím žádosti o informace od dovozce, který podal žádost podle článku 54 v době podání dovozního prohlášení, před propuštěním produktů nebo po propuštění produktů.

2.   Informace požadované podle odstavce 1 zahrnují pouze tyto prvky:

3.   Při poskytování požadovaných informací může dovozce doplnit jakékoli další informace, které považuje pro účely ověření za relevantní.

4.   Je-li žádost o preferenční sazební zacházení založena na deklaraci o původu, dovozce tuto deklaraci poskytne, avšak smí celnímu orgánu dovážející strany odpovědět, že není schopen poskytnout informace uvedené v odst. 2 písm. b).

5.   Jestliže se žádost o preferenční sazební zacházení zakládá na informovanosti dovozce, může celní orgán dovážející strany, který provádí ověření, poté, co si nejprve vyžádal informace v souladu s odstavcem 1, požádat dovozce o poskytnutí dodatečných informací, pokud se tento celní orgán domnívá, že dodatečné informace jsou nutné k ověření statusu původu daného produktu nebo ke splnění ostatních podmínek stanovených v této kapitole. Celní orgán dovážející strany může v případě potřeby požádat dovozce o konkrétní dokumenty a informace.

6.   Jestliže se celní orgán dovážející strany rozhodne pozastavit udělení preferenčního sazebního zacházení pro dotčený produkt až do výsledku ověření, nabídne dovozci propuštění produktů s výhradou vhodných zajišťovacích opatření, včetně záruk. Pozastavení preferenčního sazebního zacházení se ukončí co nejdříve poté, co celní orgán dovážející strany zjistí status původu dotčených produktů nebo splnění ostatních podmínek stanovených v této kapitole.

1.   Strany k zajištění řádného používání této kapitoly při ověřování, zda je produkt původní a zda splňuje ostatní požadavky stanovené v této kapitole, spolupracují, a to prostřednictvím svých celních orgánů.

2.   Jestliže se žádost o preferenční sazební zacházení zakládala na deklaraci o původu, může v příslušných případech celní orgán dovážející strany, který provádí ověření, poté, co si nejprve vyžádal informace v souladu s čl. 61 odst. 1, a na základě odpovědi dovozce rovněž požádat o informace od celního orgánu vyvážející strany během období dvou let od dovozu produktů nebo od okamžiku, kdy byla žádost podána podle čl. 55 odst. 2 písm. a), pokud se celní orgán dovážející strany, který provádí ověření, domnívá, že dodatečné informace jsou nutné k ověření statusu původu daného produktu nebo k ověření, zda jsou splněny ostatní požadavky stanovené v této kapitole. Žádost o informace musí obsahovat tyto prvky:

Kromě toho může celní orgán dovážející strany ve vhodných případech požádat celní orgán vyvážející strany, aby poskytl konkrétní dokumenty a informace.

3.   Celní orgán vyvážející strany si může v souladu se svými právními předpisy vyžádat dokumenty nebo posouzení tím, že požádá o jakékoli důkazy nebo navštíví prostory vývozce, aby přezkoumal záznamy a provedl prohlídku zařízení používaných při výrobě produktu.

4.   Aniž je dotčen odstavec 5, celní orgán vyvážející strany, který obdrží žádost uvedenou v odstavci 2, poskytne celnímu orgánu dovážející strany tyto informace:

5.   Celní orgán vyvážející strany neposkytne celnímu orgánu dovážející strany informace uvedené v odst. 4 písm. a), d) a f), jestliže vývozce považuje tyto informace za důvěrné.

6.   Každá ze stran oznámí druhé straně kontaktní údaje celních orgánů a rovněž druhé straně oznámí jakoukoli změnu těchto údajů do 30 dnů od data provedení dané změny.

1.   Aniž je dotčen odstavec 3, může celní orgán dovážející strany odepřít preferenční sazební zacházení, pokud:

2.   Celní orgán dovážející strany může odepřít preferenční sazební zacházení pro produkt, pro nějž žádá dovozce preferenční sazební zacházení, pokud dovozce nedodržuje jiné požadavky této kapitoly, než které se týkají statusu původu produktů.

3.   Pokud má celní orgán dovážející strany dostatečné odůvodnění pro odepření preferenčního sazebního zacházení podle odstavce 1 tohoto článku, v případech, kdy celní orgán vyvážející strany poskytl stanovisko podle čl. 62 odst. 4 písm. b) potvrzující status původu dotyčných produktů, oznámí celní orgán dovážející strany do dvou měsíců ode dne obdržení tohoto stanoviska celnímu orgánu vyvážející strany svůj záměr odepřít preferenční sazební zacházení.

Je-li učiněno takové oznámení, konají se konzultace na žádost jedné ze stran do tří měsíců ode dne tohoto oznámení. Na základě vzájemné dohody mezi celními orgány stran může být lhůta pro konzultaci případ od případu prodloužena. Konzultace může probíhat v souladu s postupem stanoveným specializovaným obchodním výborem pro celní spolupráci a pravidla původu.

Pokud po uplynutí lhůty pro konzultaci nemůže celní orgán dovážející strany potvrdit, že produkt je původní, může odepřít preferenční sazební zacházení, jestliže má dostatečné odůvodnění tak učinit, a poté, co dovozci udělil právo být vyslechnut. Pokud však celní orgán vyvážející strany potvrdí status původu produktů a pro tento závěr poskytne odůvodnění, neodepře celní orgán dovážející strany preferenční sazební zacházení produktu pouze z toho důvodu, že byl použit čl. 62 odst. 5.

4.   Ve všech případech se řešení rozdílů mezi dovozcem a celním orgánem dovážející strany řídí právními předpisy dovážející strany.

1.   Každá ze stran zachová v souladu se svými právními předpisy důvěrnost informací, které jí druhá strana poskytla podle této kapitoly, a chrání tyto informace před zveřejněním.

2.   Jestliže, bez ohledu na čl. 62 odst. 5, celní orgán vyvážející strany nebo dovážející strany získal od vývozce za použití článků 61 a 62 důvěrné obchodní informace, tyto informace se nezveřejní.

3.   Každá ze stran zajistí, aby důvěrné informace shromážděné podle této kapitoly nebyly použity pro jiné účely než pro správu a prosazování rozhodnutí a nálezů týkajících se původu a celních záležitostí, kromě případů, kdy to povolí osoba nebo strana, která důvěrné informace poskytla.

4.   Bez ohledu na odstavec 3 může kterákoli ze stran povolit použití informací shromážděných podle této kapitoly v jakémkoli správním, soudním nebo kvazisoudním řízení zahájeném pro nedodržení celních předpisů provádějících tuto kapitolu. Tato strana oznámí osobě nebo straně, které informace poskytly, takové použití předem.

1.   Pro účely této kapitoly nezahrnuje pojem „strana“ v případě Unie Ceutu a Melillu.

2.   Produkty pocházející ze Spojeného království podléhají při dovozu do Ceuty nebo Melilly ve všech ohledech stejnému celnímu zacházení podle této dohody jako produkty pocházející z celního území Unie podle protokolu 2 k Aktu o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropské unii. Spojené království poskytne při dovozu produktům, na něž se vztahuje tato dohoda a jež pocházejí z Ceuty a Melilly, stejné celní zacházení jako produktům dováženým a pocházejícím z Unie.

3.   Pravidla původu a postupy stanovení původu uvedené v této kapitole se obdobně použijí na produkty vyvážené ze Spojeného království do Ceuty a Melilly a na produkty vyvážené z Ceuty a Melilly do Spojeného království.

4.   Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

5.   Článek 40 se použije na dovoz a vývoz produktů mezi Unií, Spojeným královstvím a Ceutou a Melillou.

6.   V závislosti na původu produktu uvedou vývozci v kolonce 3 znění deklarace o původu „Spojené království“ nebo „Ceuta a Melilla“.

7.   Za použití a provedení této kapitoly v Ceutě a Melille odpovídá celní orgán Španělského království.

1.   Tato kapitola se vztahuje na veškerá sanitární a fytosanitární opatření stran, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat obchod mezi stranami.

2.   Tato kapitola rovněž obsahuje samostatná ustanovení, pokud jde o spolupráci v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, rezistence vůči antimikrobikům a udržitelných potravinových systémů.

1.   Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

2.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

3.   Specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření může při zohlednění glosářů a definic příslušných mezinárodních organizací, jako jsou Codex, OIE a IPPC, přijmout pro účely této kapitoly další definice.

4.   V případě nesouladu mezi definicemi přijatými specializovaným obchodním výborem pro sanitární a fytosanitární opatření nebo přijatými pod záštitou Codexu, OIE nebo IPPC a definicemi podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření mají přednost definice podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. V případě nesouladu mezi definicemi přijatými specializovaným obchodním výborem pro sanitární a fytosanitární opatření a definicemi stanovenými v Codexu, OIE nebo IPPC mají přednost definice uvedené v Codexu, OIE nebo IPPC.

1.   Strany uplatňují k dosažení vhodné úrovně ochrany sanitární a fytosanitární opatření, která jsou založena na posouzeních rizik v souladu s příslušnými ustanoveními, včetně článku 5 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

2.   Strany nezneužívají sanitární a fytosanitární opatření k vytváření neoprávněných překážek obchodu.

3.   Pokud jde o postupy a schválení týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření, které souvisejí s obchodem a jsou stanoveny podle této kapitoly, každá ze stran zajistí, aby tyto postupy a související sanitární a fytosanitární opatření:

4.   Strany nevyužijí postupy uvedené v odstavci 3 ani žádosti o dodatečné informace k tomu, aby pozdržely přístup na své trhy, aniž by pro to měly vědecké či technické důvody.

5.   Každá ze stran zajistí, aby jakýkoli správní postup, který požaduje, pokud jde o dovozní podmínky týkající se bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a zdraví rostlin, nebyl více zatěžující nebo neomezoval obchod více, než je nezbytně nutné k tomu, aby dovážející strana měla přiměřenou jistotu, že tyto podmínky jsou splněny. Každá ze stran zajistí, aby negativní účinky jakýchkoli správních postupů na obchod byly minimální a aby odbavovací postupy zůstaly jednoduché a rychlé a zároveň plnily podmínky dovážející strany.

6.   Dovážející strana nezavede žádný dodatečný správní systém či postup, který zbytečně brání obchodu.

1.   V případě, že dovážející strana požaduje úřední osvědčení, musí být vzorová osvědčení:

2.   Specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření může vyjádřit souhlas se zvláštními případy, v nichž by vzorová osvědčení podle odstavce 1 byla stanovena pouze pro část nebo části území vyvážející strany. Strany podporují používání elektronického osvědčování a jiných technologií pro usnadnění obchodu.

1.   Aniž jsou dotčena práva a povinnosti stran podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a podle této kapitoly, uplatňují se dovozní podmínky dovážející strany konzistentním způsobem na celé území vyvážející strany.

2.   Vyvážející strana zajistí, aby produkty vyvážené do druhé strany, jako jsou zvířata a živočišné produkty, rostliny a rostlinné produkty nebo ostatní související předměty, splňovaly požadavky sanitárních a fytosanitárních opatření dovážející strany.

3.   Dovážející strana může požadovat, aby dovoz určitých produktů podléhal povolení. Toto povolení se udělí, pokud žádost příslušného orgánu vyvážející strany ke spokojenosti dovážející strany objektivně prokáže, že požadavky dovážející strany na povolení jsou splněny. Příslušný orgán vyvážející strany může podat žádost o povolení ve vztahu k celému území vyvážející strany. Dovážející strana na tomto základě tyto žádosti schválí, jestliže splňují požadavky dovážející strany na povolení, jak je stanoveno v tomto odstavci.

4.   Dovážející strana nezavede požadavky na povolení, které doplňují požadavky, jež se použijí na konci přechodného období, ledaže je použití takových požadavků na další produkty odůvodněné zmírněním významného rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin.

5.   Dovážející strana stanoví a sdělí druhé straně dovozní podmínky pro všechny produkty. Dovážející strana zajistí, aby její dovozní podmínky byly uplatňovány přiměřeným a nediskriminačním způsobem.

6.   Aniž jsou dotčena prozatímní opatření podle čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, omezí se dovozní podmínky u produktů nebo jiných souvisejících předmětů, u nichž existují obavy v souvislosti se zdravím rostlin, na opatření na ochranu proti regulovaným škodlivým organismům dovážející strany a použijí se na celé území vyvážející strany.

7.   Bez ohledu na odstavce 1 a 3, pokud v případě žádostí o dovozní povolení na konkrétní produkt vyvážející strana požádá o přezkum s ohledem pouze na část nebo některé části svého území (v případě Unie se jedná o jednotlivé členské státy), přistoupí dovážející strana neprodleně k přezkumu uvedené žádosti. Pokud dovážející strana obdrží žádosti týkající se konkrétního produktu od více než jedné části území vyvážející strany nebo pokud jsou obdrženy další žádosti týkající se produktu, který již byl povolen, dovážející strana s ohledem na totožný či podobný režim sanitárních a fytosanitárních opatření použitelný v různých částech území vyvážející strany urychleně dokončí povolovací postup.

8.   Každá ze stran zajistí, aby kontrolní, inspekční a schvalovací postupy v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření byly zahájeny a dokončeny bez zbytečného prodlení. Požadavky na informace se omezí na míru nezbytnou k tomu, aby během schvalovacího procesu byly zohledněny informace, které již má dovážející strana k dispozici, jako například informace o právním rámci a zprávách o auditu vyvážející strany.

9.   S výjimkou řádně odůvodněných okolností týkajících se vlastní úrovně ochrany stanoví každá ze stran mezi datem zveřejnění změn svých schvalovacích postupů a jejich datem použitelnosti přechodné období, aby druhé straně umožnila se s těmito změnami obeznámit a přizpůsobit se jim. U žádostí podaných před zveřejněním změn žádná ze stran nepatřičně neprodlužuje schvalovací proces.

10.   V souvislosti s procesy stanovenými v odstavcích 3 až 8 se přijmou tato opatření:

11.   Dovážející strana musí přijmout zásilky, aniž by požadovala, aby dovážející strana před odesláním těchto zásilek z území vyvážející strany ověřovala jejich soulad.

12.   Kterákoli ze stran smí vybírat poplatky za náklady vzniklé při provádění konkrétních pohraničních kontrol v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, které by neměly překročit výši náhrady nákladů.

13.   Dovážející strana má právo provádět u produktů dovážených z vyvážející strany dovozní kontroly za účelem zajištění souladu s dovozními požadavky v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.

14.   Dovozní kontroly prováděné u produktů dovážených z vyvážející strany jsou založeny na riziku v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření souvisejícím s tímto dovozem. Dovozní kontroly se provádějí pouze v míře nezbytné k zajištění ochrany života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, a to bez zbytečného prodlení a s minimálními účinky na obchod mezi oběma stranami.

15.   Dovážející strana na žádost vyvážející strany zpřístupní informace o podílu produktů od vyvážející strany zkontrolovaných při dovozu.

16.   Pokud dovozní kontroly odhalí nesoulad s příslušnými dovozními podmínkami, musí být opatření přijatá dovážející stranou založena na posouzení souvisejícího rizika a nesmí omezovat obchod více, než je nezbytné k dosažení vhodné úrovně ochrany dané strany v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.

1.   Kdykoli je to odůvodněné, může dovážející strana vést seznam schválených zařízení, která splňují její dovozní požadavky jakožto podmínku pro dovoz produktů živočišného původu z těchto zařízení.

2.   Pokud to není odůvodněné zmírněním významného rizika pro zdraví lidí či zvířat, požadují se seznamy schválených zařízení pouze u produktů, u nichž byly vyžadovány na konci přechodného období.

3.   Vyvážející strana poskytne dovážející straně svůj seznam zařízení splňujících podmínky dovážející strany, který je založen na zárukách poskytnutých vyvážející stranou.

4.   Dovážející strana na žádost vyvážející strany schválí zařízení, která se nacházejí na území vyvážející strany, na základě záruk poskytnutých vyvážející stranou, a to bez předchozí kontroly jednotlivých zařízení.

5.   Nevyžaduje-li dovážející strana dodatečné informace, a s výhradou záruk poskytnutých vyvážející stranou, přijme dovážející strana v souladu se svými příslušnými právními postupy nezbytná právní nebo správní opatření, na jejichž základě umožní dovoz z uvedených zařízení bez zbytečného prodlení.

6.   Dovážející strana veřejně zpřístupní seznam schválených zařízení.

7.   Pokud se dovážející strana rozhodne zamítnout žádost vyvážející strany o doplnění zařízení zařízení do seznamu schválených zařízení, informuje bezodkladně vyvážející stranu a předloží odpověď, včetně informací o nesrovnalostech, které vedly k zamítnutí schválení daného zařízení.

1.   Pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření použitelná na obchod, usiluje každá ze stran o transparentnost a za tímto účelem přijme tato opatření:

2.   Pokud některá ze stran zpřístupnila informace uvedené v odstavci 1 prostřednictvím oznámení adresovaného ústřednímu rejstříku oznámení WTO nebo příslušnému mezinárodnímu orgánu pro stanovování norem v souladu s jejich příslušnými pravidly, jsou požadavky v odstavci 1, které se týkají daných informací, splněny.

1.   Strany uznávají koncepci vymezování pásem, včetně oblastí prostých nákazy či určitého škodlivého organismu, chráněných pásem a oblastí s nízkým výskytem nákazy nebo škodlivého organismu, a v souladu s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření ji uplatňují na obchod mezi stranami, včetně pokynů pro další praktické provádění článku 6 uvedené dohody (rozhodnutí WTO/Výboru pro sanitární a fytosanitární opatření G/SPS/48), příslušných doporučení, norem a pokynů OIE a IPPC. Specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření může pro tyto postupy při zohlednění jakýchkoli příslušných norem, pokynů nebo doporučení podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, OIE a IPPC vymezit další podrobnosti.

2.   Strany se také mohou dohodnout na spolupráci ohledně koncepce kompartmentalizace, jak je uvedena v kapitolách 4.4 a 4.5 Zákoníku zdraví suchozemských živočichů OIE a v kapitolách 4.1 a 4.2 Zákoníku zdraví vodních živočichů OIE.

3.   Při určování či zachovávání pásem uvedených v odstavci 1 zváží strany takové faktory, jako je zeměpisné vymezení, ekosystémy, epizootologický dozor a účinnost sanitárních nebo fytosanitárních kontrol.

4.   Pokud jde o zvířata a produkty živočišného původu, dovážející strana při určování nebo zachovávání dovozních podmínek na žádost vyvážející strany uzná oblasti prosté nákazy zřízené vyvážející stranou jako základ pro posouzení při rozhodování o tom, zda dovoz povolí nebo zachová, aniž jsou dotčeny odstavce 8 a 9.

5.   Vyvážející strana určí části svého území podle odstavce 4, a pokud je o to požádána, poskytne plné vysvětlení a podpůrné údaje založené na normách OIE nebo jinými způsoby stanovenými specializovaným obchodním výborem pro sanitární a fytosanitární opatření na základě poznatků získaných ze zkušeností příslušných orgánů vyvážející strany.

6.   Pokud jde o rostliny, rostlinné produkty a ostatní související předměty, uzná dovážející strana při určování nebo zachovávání fytosanitárních dovozních podmínek na žádost vyvážející strany oblasti prosté určitého škodlivého organismu, místa produkce prostá určitého škodlivého organismu, stanoviště produkce prostá určitého škodlivého organismu, oblasti s nízkým výskytem určitého škodlivého organismu a chráněná pásma zřízené vyvážející stranou jako základ pro posouzení při stanovování, zda dovoz povolí nebo zachová, aniž jsou dotčeny odstavce 8 a 9.

7.   Vyvážející strana určí své oblasti prosté určitého škodlivého organismu, místa produkce prostá určitého škodlivého organismu, stanoviště produkce prostá určitého škodlivého organismu a oblasti s nízkým výskytem určitého škodlivého organismu nebo chráněná pásma. Pokud o to dovážející strana požádá, poskytne vyvážející strana plné vysvětlení a podpůrné údaje založené na mezinárodních normách pro fytosanitární opatření vypracovaných v rámci IPPC, nebo jinými způsoby, které stanoví specializovaný obchodní výbor pro sanitární a fytosanitární opatření, na základě poznatků získaných ze zkušeností příslušných fytosanitárních orgánů vyvážející strany.

8.   Strany uznají oblasti prosté nákazy a chráněná pásna, které existují na konci přechodného období.

9.   Odstavec 8 se také použije na následné úpravy oblastí prostých nákazy a chráněných pásem (v případě Spojeného království oblastí prostých určitého škodlivého organismu), a to s výjimkou případů významných změn nákazového statusu nebo statusu škodlivého organismu.

10.   Strany mohou za účelem provádění odstavců 4 až 9 tohoto článku provádět audity a ověřování podle článku 79.

11.   V zájmu zachování důvěry v postupy související se zřizováním oblastí prostých nákazy či určitého škodlivého organismu, míst produkce prostých určitého škodlivého organismu, stanovišť produkce prostých určitého škodlivého organismu a oblastí s nízkým výskytem určitého škodlivého organismu nebo nákazy a chráněných pásem zavedou strany úzkou spolupráci s cílem minimalizovat narušení obchodu.

12.   Dovážející strana vychází při vlastním určování nákazového statusu a rostlinolékařského stavu vyvážející strany nebo jejích částí z informací, jež poskytne vyvážející strana v souladu s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a normami OIE a IPPC, a přihlíží k tomu, který status určila vyvážející strana.

13.   Pokud dovážející strana nepřijme určení statusu vyvážející stranou podle odstavce 12 tohoto článku, objektivně odůvodní a vysvětlí vyvážející straně důvody tohoto nepřijetí a na žádost povede konzultace v souladu s čl. 80 odst. 2.

14.   Každá ze stran zajistí, aby povinnosti stanovené v odstavcích 4 až 9, 12 a 13 byly provedeny bez zbytečného prodlení. Dovážející strana urychlí uznávání nákazového statusu nebo statusu škodlivého organismu, jakmile byl tento status po výskytu ohniska obnoven.

15.   Pokud se některá ze stran domnívá, že konkrétní oblast má ve vztahu k určité nákaze zvláštní status, který splňuje kritéria stanovená v kapitole 1.2 Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE nebo v kapitole 1.2 Kodexu zdraví vodních živočichů OIE, může požádat o uznání tohoto statusu. Dovážející strana může ve vztahu k dovozu živých zvířat a produktů živočišného původu požádat o dodatečné záruky, jež dohodnutému statusu odpovídají.

1.   Dovážející strana může provádět audity a ověřování:

2.   Strany provádí uvedené audity a ověřování v souladu s ustanoveními Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření s přihlédnutím k příslušným mezinárodním normám, pokynům a doporučením Codexu, OIE nebo IPPC.

3.   Pro účely provádění těchto auditů a ověřování může dovážející strana provádět audity a ověřování prostřednictvím vyžádání informací od vyvážející strany nebo auditních a ověřovacích návštěv u vyvážející strany, které mohou zahrnovat:

4.   Dovážející strana sdílí s vyvážející stranou výsledky a závěry auditů a ověřování prováděných podle odstavce 1. Dovážející strana může tyto výsledky zveřejnit.

5.   Strany projednají cíle a rozsah auditu nebo ověřování, kritéria nebo požadavky, podle nichž bude vyvážející strana posuzována, a program a postupy týkající se provádění auditu nebo ověřování, které budou stanoveny v plánu auditu nebo ověřování, před jeho zahájením. Pokud se strany nedohodnou jinak, poskytne dovážející strana vyvážející straně nejpozději 30 dní před zahájením daného auditu nebo ověřování plán auditu nebo ověřování.

6.   Dovážející strana poskytne vyvážející straně příležitost vyjádřit se k návrhu zprávy o auditu nebo ověřování. Dovážející strana poskytne vyvážející straně konečnou písemnou zprávu obvykle do dvou měsíců ode dne, kdy vyjádření obdržela.

7.   Každá ze stran nese náklady, které jí vznikly v souvislosti s tímto auditem nebo ověřováním.

1.   Každá ze stran oznámí druhé straně bez zbytečného odkladu:

2.   Pokud má některá ze stran značné obavy ohledně bezpečnosti potravin, zdraví rostlin, zdraví zvířat nebo sanitárního či fytosanitárního opatření, které druhá strana navrhla nebo provedla, může tato strana požádat o technické konzultace s druhou stranou. Dožádaná strana by měla na žádost odpovědět bez zbytečného prodlení. Každá ze stran se snaží poskytovat informace nezbytné k zamezení narušení obchodu, a případně k dosažení oboustranně přijatelného řešení.

3.   Konzultace uvedené v odstavci 2 se mohou konat prostřednictvím telefonní konference, videokonference nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného komunikačního prostředku, na kterém se strany vzájemně dohodnou.

1.   Pokud se dovážející strana domnívá, že existuje vážné riziko pro život a zdraví lidí, zvířat a rostlin, může bez předchozího oznámení přijmout opatření nezbytná k zajištění ochrany života a zdraví lidí, zvířat a rostlin. Pokud jde o zásilky, které se nacházejí v tranzitu mezi stranami, dovážející strana zváží nejvhodnější a nejpřiměřenější řešení, aby zabránila zbytečným narušením obchodu.

2.   Strana přijímající opatření oznámí druhé straně mimořádné sanitární či fytosanitární opatření co nejdříve poté, co přijala rozhodnutí tato opatření provést, a nejpozději 24 hodin po přijetí rozhodnutí. Pokud jedna strana žádá o technické konzultace o mimořádném sanitárním či fytosanitárním opatření, musí se tyto technické konzultace konat do 10 dní ode dne oznámení mimořádného sanitárního či fytosanitárního opatření. Strany vezmou v úvahu veškeré informace poskytnuté prostřednictvím technických konzultací. Tyto konzultace se konají s cílem zabránit zbytečnému narušení obchodu. Strany mohou zvážit možnosti snazšího provádění nebo nahrazení opatření.

3.   Při rozhodování o zásilkách, které se v době přijetí mimořádného sanitárního či fytosanitárního opatření přepravují mezi stranami, bere dovážející strana včas v úvahu informace, které poskytla vyvážející strana, aby se zabránilo zbytečnému narušení obchodu.

4.   Dovážející strana zajistí, aby jakékoli mimořádné opatření přijaté z důvodů uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebylo ponecháno v platnosti bez vědeckých důkazů, nebo aby v případech, kdy vědecké důkazy nejsou postačující, bylo přijato v souladu s čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

1.   Pro účely provádění této kapitoly zohlední každá ze stran všechny tyto skutečnosti:

2.   Strany si bezodkladně vzájemně poskytnou popis svých orgánů příslušných k provádění této kapitoly. Strany se neprodleně vzájemně uvědomí o jakékoli významné změně těchto příslušných orgánů.

3.   Každá ze stran zajistí, aby její příslušné orgány měly k dispozici zdroje nezbytné k účinnému provádění této kapitoly.

1.   Strany uznávají, že zvířata jsou vnímající bytosti. Uznávají rovněž souvislost mezi lepšími životními podmínkami zvířat a udržitelnými systémy produkce potravin.

2.   Strany se zavazují spolupracovat na mezinárodních fórech s cílem podpořit rozvoj nejlepších možných postupů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a jejich provádění. Strany spolupracují zejména na posílení a rozšíření působnosti norem OIE v oblasti dobrých životních podmínek zvířat se zaměřením na hospodářská zvířata, jakož i na jejich provádění.

3.   Strany si v oblasti dobrých životních podmínek zvířat vyměňují informace, odborné znalosti a zkušenosti, zejména pokud jde o chov, držení, manipulaci, přepravu a porážku zvířat určených k produkci potravin.

4.   Strany posílí spolupráci ve výzkumu v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti s chovem zvířat a zacházením se zvířaty v hospodářstvích během přepravy a při porážce.

1.   Strany poskytnou rámec pro dialog a spolupráci s cílem posílit boj proti rozvoji rezistence vůči antimikrobikům.

2.   Strany uznávají, že rezistence vůči antimikrobikům představuje vážnou hrozbu pro zdraví lidí a zvířat. Zneužívání antimikrobních látek v živočišné výrobě, včetně neterapeutického použití, může přispět k rezistenci vůči antimikrobikům, která může představovat riziko pro lidský život. Strany uznávají, že povaha hrozby vyžaduje nadnárodní přístup a přístup „Jedno zdraví“.

3.   Za účelem boje proti rezistenci vůči antimikrobikům se strany vynasnaží spolupracovat na mezinárodní úrovni s regionálními nebo mnohostrannými pracovními programy, aby se omezilo zbytečné používání antibiotik v živočišné výrobě, a pracovat na tom, aby se na mezinárodní úrovni za účelem boje proti rezistenci vůči antimikrobikům v souladu s přístupem „Jedno zdraví“ a globálním akčním plánem zastavilo používání antibiotik jako stimulátorů růstu.

4.   Strany spolupracují na rozvoji mezinárodních pokynů, norem, doporučení a opatření v příslušných mezinárodních organizacích s cílem prosazovat uvážlivé a odpovědné používání antibiotik v chovu zvířat a veterinárních postupech.

5.   Dialog uvedený v odstavci 1 zahrnuje mimo jiné:

1.   Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání všech norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, které mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami.

2.   Tato kapitola se nevztahuje na:

3.   Kromě této kapitoly se navíc použijí přílohy této kapitoly, pokud jde o produkty spadající do jejich oblasti působnosti. Žádné ustanovení přílohy této kapitoly o tom, že mezinárodní norma nebo orgán či organizace mají být považovány nebo uznány za příslušné, nebrání tomu, aby byla norma vypracovaná kterýmkoli jiným orgánem nebo organizací považována za příslušnou mezinárodní normu podle čl. 91 odst. 4 a 5.

1.   Do této dohody jsou obdobně začleněny články 2 až 9 a přílohy 1 a 3 Dohody o technických překážkách obchodu a tvoří její součást .

2.   Pojmy používané v této kapitole a v jejích přílohách mají stejný význam jako v Dohodě o technických překážkách obchodu.

1.   Každá ze stran provádí posouzení dopadů plánovaných technických předpisů v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy. Pravidla a postupy uvedené v tomto odstavci a v odstavci 8 mohou stanovit výjimky.

2.   Každá ze stran posoudí dostupné regulační a neregulační alternativy navrhovaného technického předpisu, kterými mohou být v souladu s čl. 2 odst. 2 Dohody o technických překážkách obchodu naplňovány oprávněné cíle této strany.

3.   Každá ze stran použije jako základ pro své technické předpisy příslušné mezinárodní normy s výjimkou případů, kdy může prokázat, že by tyto mezinárodní normy byly neúčinným nebo nevhodným prostředkem k dosažení sledovaných oprávněných cílů.

4.   Příslušnými mezinárodními normami ve smyslu článku 2, článku 5 a přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu jsou mezinárodní normy vypracované Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) a Komisí pro Codex Alimentarius (Codex).

5.   Norma vypracovaná jinými mezinárodními organizacemi by rovněž mohla být považována za příslušnou mezinárodní normu ve smyslu článku 2, článku 5 a přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu za předpokladu, že:

6.   Jestliže některá ze stran mezinárodní normy jako základ pro své technické předpisy nepoužívá, uvede na žádost druhé strany veškeré podstatné odchylky od těchto příslušných mezinárodních norem, vysvětlí důvody, proč jsou tyto normy považovány za nevhodné či neúčinné k dosažení sledovaného cíle, a poskytne vědecké nebo technické důkazy, na nichž je uvedené posouzení založeno.

7.   Každá ze stran přezkoumá své technické předpisy, aby se tyto technické předpisy více sblížily s příslušnými mezinárodními normami, přičemž zohlední mimo jiné nový vývoj příslušných mezinárodních norem nebo změny okolností, které vedly k odchylkám od příslušných mezinárodních norem.

8.   V souladu se svými příslušnými pravidly a postupy a aniž je dotčena hlava X tohoto dílu, při vypracovávání významných technických předpisů, které mohou mít významný vliv na obchod, každá ze stran zajistí, aby existovaly postupy, které osobám umožní vyjádřit svůj názor v rámci veřejné konzultace, s výjimkou případů, kdy nastanou nebo hrozí, že nastanou, naléhavé problémy související s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností. Každá ze stran umožní osobám druhé strany účastnit se těchto konzultací za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky, které jsou poskytnuty jejím vlastním státním příslušníkům, a výsledky těchto konzultací zveřejní.

1.   Každá ze stran podporuje normalizační orgány usazené na svém území, jakož i regionální normalizační orgány, jichž jsou strana nebo normalizační orgány usazené na jejím území členy, aby:

2.   Strany si vyměňují informace o:

3.   Pokud se normy začleněním do návrhu technického předpisu nebo postupu posuzování shody či odkazem na ně stanou závaznými, platí povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v článku 94 této dohody a v článku 2 nebo 5 Dohody o technických překážkách obchodu.

1.   Článek 91 týkající se přípravy, přijímání a používání technických předpisů se obdobně použije i na postupy posuzování shody.

2.   Pokud strana požaduje posuzování shody jako pozitivní záruku, že výrobek odpovídá technickému předpisu:

3.   Pokud některá ze stran požaduje posuzování shody třetí stranou jako pozitivní záruku, že výrobek odpovídá technickému předpisu, a tento úkol nevyhradí orgánu veřejné správy, jak je uvedeno v odstavci 4:

4.   Žádné ustanovení tohoto článku nebrání kterékoli straně požadovat, aby posuzování shody ve vztahu ke konkrétním výrobkům prováděly jí určené veřejné orgány. Požaduje-li strana, aby posuzování shody prováděly jí určené veřejné orgány:

5.   Bez ohledu na odstavce 2 až 4 přijme každá ze stran prohlášení dodavatele o shodě jako důkaz shody se svými technickými předpisy v těch skupinách výrobků, v nichž tak činí ke dni vstupu této dohody v platnost.

6.   Každá ze stran zveřejní a vede seznam skupin výrobků uvedených v odstavci 5 pro informační účely spolu s odkazy na použitelné technické předpisy.

7.   Bez ohledu na odstavec 5 může kterákoli ze stran u skupin výrobků uvedených ve zmíněném odstavci zavést požadavky na povinné zkoušení nebo certifikaci třetí stranou, pokud jsou tyto požadavky odůvodněny legitimními cíli a jsou přiměřené účelu, kterým je poskytnout dovážející straně přiměřenou jistotu, že výrobky jsou ve shodě s použitelnými technickými předpisy nebo normami, přičemž se přihlédne k rizikům, které by nesoulad způsobil.

8.   Strana, která navrhuje zavést postupy posuzování shody uvedené odstavci 7, oznámí tuto skutečnost druhé straně v rané fázi a při navrhování těchto postupů posuzování shody zohlední připomínky druhé strany.

1.   S výjimkou případů, kdy nastanou nebo hrozí, že nastanou, naléhavé problémy související s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností, umožní každá ze stran druhé straně k oznámeným navrhovaným technickým předpisům a postupům posuzování shody předložit ve lhůtě nejméně 60 dnů ode dne předání oznámení o těchto předpisech nebo postupech ústřednímu rejstříku oznámení WTO písemné připomínky. Každá ze stran se bude snažit vyhovět odůvodněné žádosti o prodloužení této lhůty pro podání připomínek.

2.   Každá ze stran poskytne spolu s oznámením elektronickou verzi úplného oznámeného textu. V případě, že oznámený text není v jednom z úředních jazyků WTO, oznamující strana poskytne podrobný a úplný popis obsahu opatření ve formátu WTO pro oznámení.

3.   Pokud některá ze stran obdrží od druhé strany písemné připomínky ke svému návrhu technického předpisu nebo postupu posuzování shody:

4.   Každá ze stran se vynasnaží zveřejnit na internetových stránkách své odpovědi na připomínky, které obdrží po oznámení uvedeném v odstavci 1, nejpozději v den zveřejnění přijatého technického předpisu nebo postupu posuzování shody.

5.   Každá ze stran na žádost druhé strany poskytne informace týkající se cílů, právního základu a odůvodnění technického předpisu nebo postupu posuzování shody, který strana přijala nebo navrhuje přijmout.

6.   Každá ze stran zajistí, aby technické předpisy a postupy posuzování shody, které přijala, byly zveřejněny na internetových stránkách, jež jsou přístupné zdarma.

7.   Každá ze stran poskytne informace o přijetí a vstupu technických předpisů nebo postupů posuzování shody v platnost a přijatých konečných zněních prostřednictvím dodatku k původnímu oznámení WTO.

8.   Každá ze stran poskytne přiměřenou dobu mezi zveřejněním technických předpisů a jejich vstupem v platnost, aby měly hospodářské subjekty druhé strany čas na přizpůsobení. „Přiměřenou dobou“ se rozumí doba nejméně šesti měsíců, ledaže by to bylo neúčinné při plnění sledovaných oprávněných cílů.

9.   Každá ze stran se bude snažit vyhovět odůvodněné žádosti druhé strany, kterou obdrží před uplynutím lhůty pro podání připomínek uvedené v odstavci 1, o prodloužení doby mezi přijetím technického předpisu a dnem jeho vstupu v platnost, s výjimkou případů, kdy by odklad nebyl účinný s ohledem na plnění sledovaných oprávněných cílů.

10.   Každá ze stran zajistí, aby informační středisko zřízené v souladu s článkem 10 Dohody o technických překážkách obchodu poskytovalo informace a odpovědi v jednom z úředních jazyků WTO na opodstatněné dotazy druhé strany či dotčených osob druhé strany ohledně přijatých technických předpisů a postupů posuzování shody.

1.   Technické předpisy kterékoli ze stran mohou obsahovat nebo výlučně řešit povinné požadavky na značení nebo označování. V takových případech se na tyto technické předpisy vztahují zásady uvedené v čl. 2 odst. 2 Dohody o technických překážkách obchodu.

2.   Pokud některá ze stran požaduje povinné značení nebo označování produktů, musí být splněny všechny tyto podmínky:

1.   Strany uznávají význam spolupráce v oblasti dozoru nad trhem, souladu a bezpečnosti nepotravinářských výrobků pro usnadnění obchodu a pro ochranu spotřebitelů a dalších uživatelů a význam budování vzájemné důvěry na základě sdílených informací.

2.   Za účelem zaručení nezávislého a nestranného fungování dozoru nad trhem strany zajistí, aby:

3.   Strany spolupracují a vyměňují si informace v oblasti bezpečnosti a souladu nepotravinářských výrobků, což může zahrnovat zejména:

4.   Rada partnerství vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby co nejdříve, nejlépe do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost, zavedla v příloze 16 ustanovení o pravidelné výměně informací mezi systémem včasné výměny informací pro nepotravinářské spotřební výrobky (RAPEX) nebo jeho nástupcem a databází týkající se dozoru nad trhem a bezpečnosti výrobků zřízenou podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků z roku 2005 nebo jejím nástupcem ohledně bezpečnosti nepotravinářských výrobků a souvisejících preventivních, omezujících a nápravných opatření.

V těchto ustanoveních se vymezí podmínky, za nichž:

5.   Rada partnerství může v příloze 17 zavést ustanovení o pravidelné výměně informací, včetně výměny informací elektronickými prostředky, týkající se opatření přijatých ohledně nevyhovujících nepotravinářských výrobků jiných, než jsou výrobky, na něž se vztahuje odstavec 4.

6.   Každá ze stran použije informace získané podle odstavců 3, 4 a 5 výhradně za účelem ochrany spotřebitele, zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí.

7.   Každá ze stran zachází s informacemi získanými podle odstavců 3, 4 a 5 jako s důvěrnými.

8.   V ustanoveních podle odstavců 4 a 5 se přesně vymezí, jaký druh informací se má vyměňovat, způsoby výměny a uplatňování pravidel ochrany důvěrnosti a osobních údajů. Rada partnerství má pravomoc přijímat rozhodnutí s cílem určit nebo změnit ustanovení obsažená v přílohách 16 a 17.

9.   Pro účely tohoto článku se „dozorem nad trhem“ rozumí činnosti vykonávané orgány dozoru nad trhem a donucovacími orgány nebo jimi přijatá opatření, včetně činností vykonávaných ve spolupráci s hospodářskými subjekty a opatření přijatých ve spolupráci s nimi, na základě postupů jedné strany, jejichž prostřednictvím může tato strana sledovat a řešit bezpečnost výrobků a jejich soulad s požadavky stanovenými v jejích právních předpisech.

10.   Každá ze stran zajistí, aby veškerá opatření přijatá jejími orgány dozoru nad trhem nebo donucovacími orgány s cílem stáhnout z trhu nebo z oběhu nebo zakázat či omezit dodávání výrobku dovezeného z území druhé strany na trh z důvodů souvisejících s nesouladem s příslušnými právními předpisy byla přiměřená, uváděla přesné důvody, na nichž je opatření založeno, a byla neprodleně oznámena příslušnému hospodářskému subjektu.

1.   Pokud se některá ze stran domnívá, že předloha nebo návrh technického předpisu nebo postupu posuzování shody druhé strany by mohly mít významný vliv na obchod mezi stranami, může požádat o technické projednání této záležitosti. Žádost se podává písemně druhé straně a uvede se v ní:

2.   Strana předá svou žádost kontaktnímu místu druhé strany určenému podle článku 99.

3.   Na žádost kterékoli ze stran se strany osobně nebo prostřednictvím videokonference či telekonference do 60 dnů ode dne podání žádosti sejdou, aby projednaly výhrady uvedené v žádosti, a usilují o co nejrychlejší vyřešení záležitosti. Pokud se žádající strana domnívá, že je záležitost naléhavá, může požádat, aby se jednání konalo v kratší lhůtě. V takových případech se dožádaná strana bude snažit této žádosti vyhovět.

1.   Strany spolupracují v oblasti technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, je-li to v jejich společném zájmu a aniž je dotčena samostatnost jejich vlastního rozhodování a právních řádů. Specializovaný obchodní výbor pro technické překážky obchodu si může vyměňovat názory na činnosti v oblasti spolupráce prováděné podle tohoto článku nebo příloh této kapitoly.

2.   Pro účely odstavce 1 strany usilují o určení, rozvoj a podporu činností v rámci spolupráce ve společném zájmu. Tyto činnosti se mohou týkat zejména:

3.   Pro účely tohoto článku a ustanovení o spolupráci podle příloh této kapitoly jedná jménem Unie Evropská komise.

1.   Po vstupu této dohody v platnost určí každá ze stran kontaktní místo pro provádění této kapitoly a druhé straně oznámí kontaktní údaje tohoto kontaktního místa včetně informací týkajících se příslušných úředníků. Strany se neprodleně vzájemně uvědomí o jakékoli změně těchto kontaktních údajů.

2.   Kontaktní místo poskytne veškeré informace nebo vysvětlení požadované kontaktním místem druhé strany v souvislosti s prováděním této kapitoly v přiměřené lhůtě, a pokud možno do 60 dnů ode dne obdržení žádosti.

1.   Příslušné orgány stran spolupracují v celních záležitostech s cílem podpořit cíle stanovené v článku 101, přičemž přihlédnou ke zdrojům svých příslušných orgánů. Pro účely této hlavy se použije Úmluva o zjednodušení formalit ve zbožovém styku ze dne 20. května 1987.

2.   Strany rozvíjí spolupráci, mimo jiné v těchto oblastech:

3.   Aniž jsou dotčeny jiné formy spolupráce, které předpokládá tato dohoda, poskytují si celní orgány stran vzájemnou správní pomoc v otázkách, na něž se vztahuje tato kapitola, v souladu s Protokolem o vzájemné správní pomoci v celních otázkách.

4.   Na veškerou výměnu informací mezi stranami podle této kapitoly se obdobně vztahuje důvěrnost a ochrana informací stanovená v článku 12 Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních otázkách a současně se na uvedenou výměnu vztahují všechny požadavky na důvěrnost a soukromí stanovené v právních předpisech stran.

1.   Každá ze stran zajistí, aby její celní předpisy a režimy:

Každá ze stran by měla pravidelně přezkoumávat své právní předpisy a celní režimy. Celní režimy by rovněž měly být uplatňovány způsobem, který je předvídatelný, konzistentní a transparentní.

2.   Ke zlepšení pracovních postupů a zajištění nediskriminace, transparentnosti, účinnosti, celistvosti a odpovědnosti operací každá ze stran:

1.   Každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti celní režimy, které:

2.   Jako podmínku pro toto propuštění zboží může kterákoli ze stran požadovat záruku za jakoukoli dosud nevyměřenou částku v podobě jistoty, vkladu nebo jiného vhodného nástroje stanoveného jejími právními předpisy. Tato záruka nesmí být vyšší než částka, kterou tato strana požaduje k zajištění úhrady cel, daní, poplatků a plateb v konečném důsledku splatných za zboží, na které vztahuje záruka. Záruka se uvolní, jakmile již není vyžadována.

3.   Každá ze stran zajistí, aby celní a jiné orgány odpovědné za hraniční kontroly a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží vzájemně spolupracovaly a koordinovaly svou činnost, aby se usnadnil obchod a urychlilo propuštění zboží.

1.   Každá ze stran usiluje o zjednodušení svých požadavků a formalit pro celní režimy s cílem zkrátit jejich délku a snížit náklady na ně vzniklé obchodníkům nebo jiným subjektům, včetně malých a středních podniků.

2.   Každá ze stran přijme nebo ponechá v platnosti opatření umožňující obchodníkům nebo subjektům splňujícím kritéria stanovená v jejích právních předpisech těžit z dalšího zjednodušení celních režimů. Tato opatření mohou mimo jiné zahrnovat:

3.   Pokud se některá ze stran rozhodne přijmout jedno z těchto opatření, nabídne, pokud to tato strana považuje za vhodné a proveditelné a v souladu se svými právními a správními předpisy, tato zjednodušení všem obchodníkům, kteří splňují příslušná kritéria.

1.   Pro účely článku 20 se použije Úmluva o společném tranzitním režimu.

2.   Každá ze stran zajistí zjednodušení a účinnou kontrolu překládky na svém příslušném území a tranzitu přes něj.

3.   Každá ze stran podporuje a provádí regionální ujednání o tranzitu s cílem usnadnit obchod v souladu se Úmluvou o společném tranzitním režimu.

4.   Každá ze stran zajistí spolupráci a koordinaci mezi všemi příslušnými orgány a agenturami na svém území s cílem zjednodušit přepravu v tranzitu.

5.   Každá ze stran umožní pohyb zboží určeného k dovozu v rámci svého území pod celním dohledem ze vstupního celního úřadu do jiného celního úřadu na svém území, z něhož bude zboží propuštěno nebo odbaveno.

1.   Každá ze stran přijme nebo zachová systém řízení rizik pro celní kontroly s cílem snížit pravděpodobnost a dopad události, která by bránila správnému uplatňování celních předpisů, ohrozila finanční zájmy stran nebo představovala hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení stran a jejich obyvatel, zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, životní prostředí nebo spotřebitele.

2.   Jiné než namátkové celní kontroly vycházejí především z analýzy rizik za použití metod elektronického zpracování dat.

3.   Každá ze stran navrhne a uplatňuje řízení rizik takovým způsobem, aby zamezila svévolné nebo neoprávněné diskriminaci či zastřenému omezování mezinárodního obchodu.

4.   Každá ze stran soustředí celní kontroly a další související hraniční kontroly na vysoce rizikové zásilky a urychluje propuštění zásilek s nízkým rizikem. Každá ze stran může rovněž v rámci svého řízení rizik pro tyto kontroly zásilky náhodně vybrat.

5.   Každá ze stran vychází při řízení rizik z posouzení rizik za pomoci vhodných kritérií výběru.

1.   V zájmu rychlého propuštění zboží každá ze stran zavede nebo zachová audity po celním odbavení, aby se zajistilo dodržování celních a jiných souvisejících právních předpisů.

2.   Každá ze stran si zvolí osoby a zásilky pro audity po odbavení zboží na základě rizik, což může zahrnovat použití vhodných kritérií výběru. Každá ze stran provádí audity po odbavení zboží transparentně. Pokud je osoba do procesu auditu zapojena a je dosaženo přesvědčivých výsledků, daná strana neprodleně informuje osobu, jejíž záznam je předmětem auditu, o výsledcích, jejích právech a povinnostech a o důvodech těchto výsledků.

3.   Informace získané během auditů po celním odbavení mohou být použity v dalším správním nebo soudním řízení.

4.   Kdykoli je to proveditelné, strany použijí výsledek auditu po odbavení zboží pro účely řízení rizik.

1.   Každá ze stran zachová program partnerství pro hospodářské subjekty, které splňují kritéria uvedená v příloze 18.

2.   Strany si navzájem uznávají své programy pro oprávněné hospodářské subjekty v souladu s přílohou 18.

1.   Každá ze stran zajistí, aby její celní předpisy a jiné právní předpisy související s obchodem, jakož i její obecné správní postupy a relevantní všeobecné informace, které se týkají obchodu, byly zveřejněny a neprodleně snadno k dispozici všem zájemcům, a to případně i na internetu.

2.   Každá ze stran neprodleně zveřejní nové právní předpisy a obecné postupy týkající se celních otázek a otázek usnadnění obchodu, a to co nejdříve před vstupem těchto právních předpisů nebo postupů v platnost, a neprodleně zveřejní veškeré změny a výklady těchto právních předpisů a postupů. Toto zveřejnění zahrnuje:

3.   Každá ze stran zajistí, aby mezi zveřejněním a vstupem v platnost nových nebo změněných právních předpisů, postupů, poplatků nebo plateb uplynula přiměřená doba.

4.   Každá ze stran zpřístupní prostřednictvím internetu:

Každá ze stran zajistí, aby popisy, formuláře, doklady a informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) byly průběžně aktualizovány.

5.   Každá ze stran zřídí nebo zachová jedno nebo více informačních míst, která v přiměřené lhůtě zodpoví dotazy vlád, obchodníků a jiných dotčených stran týkající se celních a obchodních záležitostí. Strany nepožadují úhradu poplatku za zodpovězení dotazů.

1.   Každá ze stran vydá na žádost hospodářských subjektů prostřednictvím svých celních orgánů předběžná rozhodnutí, která stanoví zacházení, které má být dotčenému zboží přiznáno. Tato rozhodnutí se vydávají písemně nebo v elektronické podobě v určité době a obsahují všechny nezbytné informace v souladu s právními předpisy vydávající strany.

2.   Předběžná rozhodnutí jsou platná po dobu nejméně tří let ode dne počátku jejich platnosti, ledaže rozhodnutí již není v souladu s právním předpisem nebo se změnily skutečnosti nebo okolnosti, na nichž je původní rozhodnutí založeno.

3.   Kterákoli ze stran může odmítnout vydat předběžné rozhodnutí, pokud je otázka vznesená v žádosti předmětem správního nebo soudního přezkumu nebo pokud se žádost netýká zamýšleného použití předběžného rozhodnutí nebo zamýšleného použití celního režimu. Pokud strana odmítne předběžné rozhodnutí vydat, neprodleně písemně informuje žadatele a uvede relevantní skutečnosti a důvod svého rozhodnutí.

4.   Každá ze stran zveřejní alespoň:

5.   Pokud některá ze stran zruší, změní, zneplatní nebo anuluje předběžné rozhodnutí, oznámí to žadateli písemně s uvedením relevantních skutečností a důvodu svého rozhodnutí. Strana zruší, změní, zneplatní nebo anuluje předběžné rozhodnutí se zpětným účinkem pouze tehdy, pokud rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných, nepravdivých nebo zavádějících informacích.

6.   Předběžné rozhodnutí vydané některou ze stran je pro tuto stranu ve vztahu k žadateli, který o rozhodnutí požádal, závazné. Tato strana může stanovit, že předběžné rozhodnutí je pro žadatele závazné.

7.   Každá ze stran na písemnou žádost držitele zajistí přezkum předběžného rozhodnutí nebo rozhodnutí o zrušení, změně nebo zneplatnění předběžného rozhodnutí.

8.   Každá ze stran zveřejní informace o předběžných rozhodnutích, přičemž zohlední potřebu chránit důvěrné osobní a obchodní informace.

9.   Předběžná rozhodnutí se vydávají, pokud jde o:

1.   Každá ze stran poskytne účinné, rychlé, nediskriminační a snadno přístupné postupy, které zajišťují právo na odvolání proti správním krokům, usnesením a rozhodnutím celních nebo jiných příslušných orgánů, jež mají vliv na dovoz, vývoz nebo tranzit zboží.

2.   Postupy uvedené v odstavci 1 zahrnují:

3.   Každá ze stran zajistí, aby v případech, kdy rozhodnutí o odvolání nebo přezkumu podle odst. 2 písm. a) není vydáno ve lhůtě stanovené v jejích právních předpisech nebo není vydáno bez zbytečného odkladu, měl předkladatel právo na další správní nebo soudní odvolání či přezkum nebo na jakýkoli jiný opravný prostředek k soudnímu orgánu v souladu s právními předpisy této strany.

4.   Každá ze stran zajistí, aby bylo předkladateli poskytnuto odůvodnění správního rozhodnutí tak, aby měl předkladatel v případě potřeby přístup k odvolacímu nebo přezkumnému řízení.

1.   Každá ze stran pořádá včasné a pravidelné konzultace se zástupci obchodní veřejnosti o legislativních návrzích a obecných postupech týkajících se celních otázek a otázek usnadnění obchodu. Za tímto účelem zajistí každá ze stran vhodné konzultace mezi správními orgány a podnikatelskou sférou.

2.   Každá ze stran zajistí, aby její celní a související požadavky a postupy nadále odpovídaly potřebám obchodní veřejnosti, byly v souladu s osvědčenými postupy a byly pro obchod co nejméně restriktivní.

1.   Pro účely tohoto článku se „dočasným použitím“ rozumí celní režim, v němž může určité zboží, včetně dopravních prostředků, vstoupit na celní území s podmíněným osvobozením od platby dovozních cel a daní a bez uplatnění zákazů dovozu či omezení hospodářské povahy, za podmínky, že je zboží dovezeno ke zvláštnímu účelu a je určeno ke zpětnému vývozu ve stanovené lhůtě, aniž by došlo k jakékoli změně, s výjimkou běžných odpisů v důsledku použití tohoto zboží.

2.   Každá ze stran udělí dočasné použití s úplným podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní a bez uplatňování zákazů dovozu či omezení hospodářské povahy, jak stanoví její právní a správní předpisy, pro tyto druhy zboží:

3.   Každá ze stran přijme pro dočasné použití zboží uvedeného v odstavci 2 a bez ohledu na jeho původ karnety stanovené pro účely dočasného použití (ATA) a Istanbulské úmluvy vydané v druhé straně, které zde byly potvrzeny a za něž se zaručila sdružení tvořící součást řetězce mezinárodních záruk, jež ověřily příslušné orgány a které jsou platné na celním území dovážející strany.

1.   Strany se vzhledem k vysokému objemu námořních plaveb, a zejména vysokému objemu kombinované dopravy mezi svými příslušnými celními územími, dohodly, že budou spolupracovat za účelem usnadnění této dopravy, jakož i jiných alternativních způsobů dopravy.

2.   Strany uznávají:

3.   Za tímto účelem strany:

4.   Strany se dohodly, že podpoří spolupráci mezi svými celními orgány na dvoustranných trasách námořních cest a že si budou vyměňovat informace o fungování přístavů zajišťujících dopravu mezi nimi a o použitelných pravidlech a postupech. Budou zveřejňovat informace o opatřeních, která zavedly, a o postupech zavedených přístavy pro usnadnění této dopravy a snažit se, aby se o nich hospodářské subjekty dozvěděly.

1.   Specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu:

2.   Specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu může přijmout rozhodnutí nebo doporučení:

1.   Rada partnerství může změnit:

2.   Specializovaný obchodní výbor pro správní spolupráci v oblasti DPH a výběr daní, poplatků a cel může změnit hodnotu uvedenou v čl. 33 odst. 4 Protokolu o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty a o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků a cel.

1.   Strany potvrzují svůj závazek vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj vzájemného obchodu a investic.

2.   Strany opětovně potvrzují právo na regulaci na svém území za účelem dosažení legitimních cílů politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, včetně změny klimatu, veřejná mravnost, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitele, ochrana soukromí a osobních údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti.

3.   Tato hlava se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob některé ze stran, jež usilují o přístup na trh práce druhé strany, ani na opatření týkající se státní příslušnosti, občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání na trvalý pracovní poměr.

4.   Tato hlava nebrání některé ze stran, aby uplatňovala opatření pro regulaci vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu, včetně opatření potřebných pro ochranu integrity jejích hranic a zajištění spořádaného pohybu fyzických osob přes uvedené hraniceza předpokladu, že tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by rušil nebo omezoval výhody, jichž druhá strana nabývá na základě podmínek této hlavy. Pouhý vízový požadavek pro fyzické osoby z určitých zemí a nikoli pro fyzické osoby z jiných zemí se nepovažuje za opatření, jež ruší nebo omezuje výhody vyplývající z této hlavy.

5.   Tato hlava se nevztahuje na:

6.   Tato hlava se nevztahuje na žádné opatření některé ze stran týkající se zadávání veřejných zakázek na zboží nebo službu nakupované pro vládní účely, a nikoli s cílem jejich dalšího komerčního prodeje nebo s cílem jejich použití při dodávání zboží či poskytování služby pro komerční prodej, bez ohledu na to, zda tato zakázka představuje „veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda,“ ve smyslu článku 277.

7.   S výjimkou článku 132 se tato hlava nevztahuje na subvence nebo granty poskytované stranami, včetně státem podporovaných půjček, záruk a pojištění.

1.   Kterákoli ze stran může odepřít výhody této hlavy a hlavy IV tohoto dílu investorovi nebo poskytovateli služby druhé strany nebo zahrnutému podniku, pokud strana, která výhody odepírá, přijme nebo ponechá v platnosti opatření týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, včetně ochrany lidských práv, která:

2.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že odstavec 1 se použije na hlavu IV tohoto dílu, pokud se týká služeb nebo investic, u nichž některá ze stran odepřela výhody vyplývající z této hlavy.

1.   S cílem zavést potenciální zlepšení ustanovení této hlavy a v souladu se svými závazky podle mezinárodních dohod strany v souladu s článkem 776 přezkoumají svůj právní rámec týkající se obchodu službami a investic, včetně této dohody.

2.   Strany se snaží ve vhodných případech přezkoumat nesouladná opatření a výhrady uvedené v přílohách 19, 20, 21 a 22 a činnosti v případě krátkodobých obchodních návštěv uvedené v příloze 21 s cílem dohodnout se na potenciálních zlepšeních v jejich společném zájmu.

3.   Tento článek se nepoužije na finanční služby.

1.   Každá ze stran poskytne investorům druhé strany a zahrnutým podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním investorům a jejich podnikům v souvislosti s jejich usazením a provozováním na svém území.

2.   Zacházením poskytovaným některou ze stran podle odstavce 1 se rozumí:

1.   Každá ze stran poskytne investorům druhé strany a zahrnutým podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích investorům ze třetí země a jejich podnikům v souvislosti s usazením na svém území.

2.   Každá ze stran poskytne investorům druhé strany a zahrnutým podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích investorům ze třetí země a jejich podnikům v souvislosti s provozováním činnosti na svém území.

3.   Odstavce 1 a 2 nelze vykládat tak, že některou ze stran zavazují k tomu, aby na investory druhé strany nebo na zahrnuté podniky rozšířila výhodu jakéhokoli zacházení vyplývající z:

4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že „zacházení“ uvedené v odstavcích 1 a 2 nezahrnuje postupy pro řešení sporů mezi investorem a státem, které jsou upraveny jinými mezinárodními dohodami.

5.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že existence hmotněprávních ustanovení v jiných mezinárodních dohodách uzavřených jednou ze stran se třetí zemí nebo pouhé formální provedení uvedených ustanovení do vnitrostátního práva v rozsahu, který je nezbytný k jejich začlenění do vnitrostátního právního řádu, samy a o sobě nepředstavují „zacházení“ uvedené v odstavcích 1 a 2. Opatření některé ze stran podle uvedených ustanovení mohou takové zacházení představovat, a tudíž vést k porušení tohoto článku.

1.   Žádná ze stran v souvislosti s usazením nebo provozováním jakéhokoli podniku na svém území neuloží ani neprosazuje požadavek či závazek:

Toto písmeno se nepoužije, pokud je licenční smlouva uzavřena mezi podnikem a danou stranou. Pro účely tohoto písmene se „licenční smlouvou“ rozumí smlouva týkající se udělování licencí na technologii, výrobní postup nebo na jiné duševní vlastnictví.

2.   Žádná ze stran nepodmíní poskytování výhody nebo pokračování v jejím poskytování v souvislosti s usazením nebo provozováním podniku na svém území dodržováním jakéhokoli z následujících požadavků:

3.   Odstavec 2 nelze vykládat tak, že některé ze stran brání, aby podmínila poskytování výhody nebo pokračování v jejím poskytování v souvislosti s usazením nebo provozováním podniku na svém území dodržováním požadavku umístit na její území výrobu nebo na jejím území poskytovat službu, vzdělávat nebo zaměstnávat pracovníky, postavit nebo rozšířit určité zařízení nebo provádět výzkum a vývoj.

4.   Ustanovení odst. 1 písm. f) a l) tohoto článku se nepoužijí, pokud:

5.   Ustanovení odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 písm. a) a b) se nevztahují na kvalifikační požadavky na zboží nebo služby, pokud jde o účast v programech na podporu vývozu a programech zahraniční pomoci.

6.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nevylučuje, aby příslušné orgány některé ze stran prosazovaly jakýkoli závazek přijatý mezi osobami jinými než jsou strany, který tato strana přímo ani nepřímo neuložila nebo nepožadovala.

7.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že odst. 2 písm. a) a b) se nepoužijí na požadavky uložené dovážející stranou na obsah zboží nutný k tomu, aby se na zboží mohlo vztahovat preferenční sazební zacházení nebo preferenční kvóty.

8.   Ustanovení odst. 1 písm. l) se nepoužije v případě, že požadavek uložil či vymáhá nebo závazek vymáhá soud jako spravedlivou odměnu podle právních předpisů dané strany v oblasti autorského práva.

9.   Žádná ze stran neuloží ani nevymáhá opatření, které není v souladu s jejími závazky podle Dohody o obchodních aspektech investičních opatření (TRIMS), a to ani v případě, že takové opatření bylo touto stranou zařazeno na seznam v příloze 19 nebo 20.

10.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že tento článek nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran povolila poskytování určité služby na přeshraničním základě, pokud tato strana přijme nebo ponechá v platnosti omezení nebo zákazy týkající se takového poskytování služeb, které jsou v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 19 nebo 20.

11.   Podmínka poskytování výhody nebo pokračování v jejím poskytování uvedená v odstavci 2 nepředstavuje požadavek nebo závazek pro účely odstavce 1.

1.   Články 128, 129, 130, 131 a 132 se nepoužijí na:

2.   Články 128, 129, 130, 131 a 132 se nepoužijí na opatření některé ze stran, které je v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 20.

3.   Články 129 a 130 se nepoužijí na žádné opatření, které představuje výjimku nebo odchylku od článků 3 nebo 4 Dohody TRIPS, jak je konkrétně stanoveno v článcích 3 až 5 uvedené dohody.

4.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že články 129 a 130 nelze vykládat tak, že brání některé ze stran ve stanovování požadavků na informace, mimo jiné pro statistické účely, v souvislosti s usazením nebo provozováním investorů druhé strany nebo zahrnutých podniků, pokud to nepředstavuje prostředek k obcházení povinností této strany podle uvedených článků.

1.   Každá ze stran poskytne službám a poskytovatelům služeb druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním službám a poskytovatelům služeb.

2.   Kterákoli ze stran může splnit požadavek podle odstavce 1 tím, že poskytne službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany buď formálně totožné zacházení, nebo formálně odlišné zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním službám a poskytovatelům služeb.

3.   Formálně stejné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, mění-li podmínky hospodářské soutěže ve prospěch služeb nebo poskytovatelů služeb dané strany v porovnání se službami nebo poskytovateli služeb druhé strany.

4.   Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran poskytovala kompenzaci za přirozená konkurenční znevýhodnění způsobená zahraniční povahou příslušných služeb nebo poskytovatelů služeb.

1.   Každá ze stran poskytne službám a poskytovatelům služby druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích službám a poskytovatelům služby ze třetí země.

2.   Odstavec 1 nelze vykládat tak, že některou ze stran zavazuje k tomu, aby na služby a poskytovatele služby druhé strany rozšířila výhodu jakéhokoli zacházení vyplývající z:

3.   V zájmu větší jistoty je třeba uvést, že existence hmotněprávních ustanovení v jiných mezinárodních dohodách uzavřených některou ze stran se třetí zemí nebo pouhé formální provedení uvedených ustanovení do domácího práva v rozsahu, který je nezbytný k jejich začlenění do domácího právního řádu, sama o sobě nepředstavují „zacházení“ uvedené v odstavci 1. Opatření dané strany podle uvedených ustanovení mohou takové zacházení představovat, a tudíž vést k porušení tohoto článku.

1.   Články 135, 136, 137 a 138 se nevztahují na:

2.   Články 135, 136, 137 a 138 se nepoužijí na opatření některé ze stran, které je v souladu s výhradami, podmínkami nebo kvalifikacemi stanovenými pro odvětví, pododvětví nebo činnost uvedené v příloze 20.

1.   Tato kapitola se vztahuje na opatření některé ze stran, ovlivňující výkon ekonomických činností prostřednictvím vstupu fyzických osob druhé strany na její území a dočasného pobytu na tomto úzení, kterými jsou obchodní návštěvy pro účely usazení, smluvní poskytovatelé služeb, nezávislí odborníci, osoby převedené v rámci společnosti a krátkodobé obchodní návštěvy.

2.   Pokud v této kapitole nebyly přijaty závazky, všechny požadavky stanovené v právních předpisech některé ze stran upravující vstup a dočasný pobyt fyzických osob se použijí i nadále, včetně předpisů týkajících se délky pobytu.

3.   Bez ohledu na ustanovení této kapitoly se i nadále použijí všechny požadavky stanovené v právních předpisech některé ze stran týkajících se opatření v oblasti práce a sociálního zabezpečení, včetně předpisů, které se týkají minimálních mezd a kolektivních smluv o mzdách.

4.   Závazky týkající se vstupu a dočasného pobytu fyzických osob za účelem podnikání se nepoužijí na případy, kdy zamýšlený účel nebo účinek vstupu a dočasného pobytu narušuje nebo jinak ovlivňuje výsledek pracovněprávního sporu nebo vyjednávání nebo zaměstnávání fyzických osob, které jsou účastníky takového sporu.

5.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

6.   Smlouva o poskytování služeb uvedená v odst. 5 písm. b) a c) musí splňovat požadavky právních předpisů strany, v níž je smlouva plněna.

1.   S výhradou příslušných podmínek a kvalifikací uvedených v příloze 21: