(1)

Unie je na základě rozhodnutí Rady 2012/189/EU (1) smluvní stranou Mezinárodní dohody o kakau z roku 2010 (dále jen „dohoda ICA“) a členem Mezinárodní organizace pro kakao (dále jen „organizace ICCO“).

(2)

Podle článku 7 dohody ICA zajišťuje Mezinárodní rada pro kakao plnění všech úkolů nezbytných k provádění dohody nebo dbá o jejich plnění. Podle článku 12 dohody ICA se rozhodnutí Mezinárodní rady pro kakao přijímají zpravidla na základě konsensu. Není-li konsensu dosaženo, přijímají se rozhodnutí zvláštním hlasováním.

(3)

Podle článku 10 dohody ICA mají členové organizace ICCO v Mezinárodní radě pro kakao celkem 2000 hlasů. Každý člen má určitý počet hlasů, který se každoročně upravuje v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném článku.

(4)

Je v zájmu Unie být stranou mezinárodní dohody o kakau, a to vzhledem k významu tohoto odvětví v řadě členských států i pro hospodářství evropského odvětví kakaa.

(5)

Technická pracovní skupina složená z produkujících i vyvážejících členů organizace ICCO odvedla významnou práci, aby mohla předložit konkrétní návrhy na změnu dohody ICA. Členové organizace ICCO byli vyzváni, aby předložili návrhy na zahájení této technické analýzy, což Unie učinila. Mezinárodní rada pro kakao musí na základě pokynů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) zahájit jednání o částečné revizi dohody ICA s dostatečným předstihem před koncem platnosti dohody ICA, a sice do 30. září 2022. Veškeré oblasti dohody ICA, které mají být revidovány, musí být předmětem formálních jednání. Tato jednání mají být uzavřena nejpozději do 30. září 2022.

(6)

Veškeré změny dohodnuté v rámci těchto formálních jednání by měly být přijaty postupem podle článku 63 dohody ICA. Podle uvedeného článku může změnu dohody ICA doporučit smluvním stranám této dohody Mezinárodní rada pro kakao na základě konsensu nebo, pokud konsensu nebude dosaženo, na základě zvláštního hlasování. Změna nabývá účinku v souladu s čl. 63 odst. 1 dohody ICA, který vyžaduje oznámení o přijetí od určitého procenta smluvních stran. Unie by jakožto člen organizace ICCO a smluvní strana dohody ICA podle článku 4 dohody ICA měla mít možnost účastnit se jednání s cílem změnit dohodu ICA.

(7)

Je proto vhodné, aby byla Komise zmocněna k účasti na jednáních o částečné revizi dohody ICA,

(1)

Na žádost Malty ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada dne 25. září 2020 Maltě finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 243 632 000 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Malty při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Maltou použita k financování režimů zkrácené pracovní doby, podobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1352 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 na Maltě i nadále imobilizuje značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů na Maltě, pokud jde o opatření uvedené v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1352.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Malta v letech 2020 a 2021 provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 měla Malta ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 9,4 % a veřejný dluh ve výši 55,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládá se, že schodek veřejných financí Malty se v roce 2021 sníží na 6,3 % HDP, zatímco dluh by měl narůst na 60,0 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise ze zimy 2021 se předpokládá, že se HDP Malty v roce 2021 zvýší o 4,5 %.

(5)

Malta dne 10. března 2021 požádala Unii o další finanční pomoc ve výši 177 185 000 EUR, která by nadále doplňovala její vnitrostátní úsilí v letech 2020 a 2021 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Týká se zejména opatření uvedeného v 6. bodě odůvodnění.

(6)

„Malta Enterprise Act (Cap. 463 of the Laws of Malta)/L-Att dwar il-Korporazzjoni għall-Intrapriża ta‘ Malta (Kap. 463 tal-Liġijiet ta‘ Malta)“ a „Government Notice No. 389 of 13 April 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 389 tat-13 ta‘ April 2020“, uvedené v čl. 3 odst. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1352, zavedly v souvislosti s onemocněním COVID-19 příplatky, které se vztahují na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, s cílem řešit narušení způsobené rozšířením onemocnění COVID-19. V období od března do června 2020 měli zaměstnanci pracující na plný úvazek v odvětvích nejvíce zasažených krizí uvedených v příloze A oznámení vlády č. 389 nárok na mzdovou podporu ve výši 800 EUR měsíčně. Zaměstnanci s plným pracovním úvazkem zaměstnaní v méně postižených odvětvích uvedených v příloze B, na kterou odkazuje oznámení vlády č. 389, mohli obdržet 160 EUR měsíčně. Podpora byla k dispozici také zaměstnancům na částečný úvazek, a to v nižší výši. V červenci 2020 byly seznamy odvětví uvedené v těchto dvou přílohách změněny. V odvětvích, která byla dříve podporována v rámci tohoto programu, ale nebyla zahrnuta ve změněné příloze A nebo B, byla určena pro zaměstnance s plným pracovním úvazkem pomoc spočívající v mzdovém příplatku ve výši 600 EUR. Režim vykazující tyto podmínky byl prodloužen do konce roku 2020. Od ledna 2021 odráží výše mzdového příplatku pokles prodeje v průběhu šesti měsíců mezi březnem a říjnem 2020 oproti obratu deklarovanému za šest měsíců v období od března do října 2019. Pokud nejsou k dispozici žádné záznamy o DPH, vyplácí se mzdový příplatek na základě kritérií platných v roce 2020. Předpokládá se, že režim poběží do konce roku 2021. V druhé polovině roku 2021 zůstane podpora v platnosti pro činnosti v oblasti ubytování a stravování v souladu se stanovenými parametry. U ostatních způsobilých činností poklesne ve třetím čtvrtletí roku 2021 na 66 % a v posledním čtvrtletí uvedeného roku na 33 %. Režim zůstane k dispozici pouze pro podniky, které byly způsobilé pro podporu již v rámci původního režimu. V současné době je tento režim v praxi prováděn prostřednictvím „Malta Enterprise“ a bude upřesněn v připravovaném oznámení vlády. Podle nových pravidel se režim bude vztahovat i na nahrazení zaměstnanců (tj. nahrazení těch, kteří svůj pracovní poměr dobrovolně ukončili po červnu 2020) za podmínky, že nebude překročen původní počet zaměstnanců ke konci května 2020. Orgány požadovaly pouze podporu na tu část veřejných výdajů, která se týkala zaměstnanců, kteří byli nepřetržitě zaměstnáni, s vyloučením části výdajů zanově přijaté zaměstnance.

(7)

Malta splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Malta předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 427 961 805 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť přímo souvisí s rozšířením stávajícího vnitrostátního opatření v oblasti zaměstnanosti podobného zkrácené pracovní době, které se vztahuje na značnou část podniků a pracovní síly na Maltě. Malta pokryla 7 144 805 EUR ze zvýšené částky veřejných výdajů vlastním financováním.

(8)

Komise Maltu konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s opatřením podobným zkrácené pracovní době uvedeným v žádosti Malty ze dne 10. března 2021, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(9)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Maltě řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(10)

Malta a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(11)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(12)

Malta by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Malta tyto výdaje provedla.

(13)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Malty, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

(1)

Na žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada dne 25. září 2020 Lotyšsku finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 192 700 000 EUR s průměrnou dobou splatnosti nejvýše 15 let s doplnit vnitrostátní úsilí Lotyšska při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Lotyšskem použita k financování režimů zkrácené pracovní doby, podobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1351 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Lotyšsku nadále imobilizuje značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Lotyšsku, který souvisel s novými opatřeními, konkrétně s dávkami v nemoci pro rodiče a pečovatele a s příplatky pro lékaře a zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na zvládání krize COVID-19, a s opatřeními uvedenými v čl. 3 písm. a), c), d), f) a g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Lotyšsko v letech 2020 a 2021 provedlo s cílem omezit uvedené rozšíření a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 mělo Lotyšsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 7,4 % a veřejný dluh ve výši 47,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládá se, že v roce 2021 se schodek veřejných financí Lotyšska sníží na 3,5 % HDP a jeho dluh na 45,9 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise ze zimy 2021 se předpokládá, že se skutečný HDP Lotyšska v roce 2021 zvýší o 3,5 %.

(5)

Lotyšsko dne 11. března 2021 požádalo Unii o další finanční pomoc ve výši 112 500 000 EUR, která by nadále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí v letech 2020 a 2021 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky uvedeného rozšíření pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Týká se zejména opatření uvedených v 6. až 8. bodě odůvodnění.

(6)

Nařízení vlády č. 709, nazvané „předpisy k příspěvku za dobu trvání překážek v práci pro daňové poplatníky, aby mohli pokračovat ve své činnosti za okolností způsobených krizí COVID-19“ (přijaté dne 24. listopadu 2020 (3) a pozměněné dne 12. ledna 2021 (4)), prodloužilo a změnilo program náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351. Uvedený program se vztahuje na společnosti, osoby samostatně výdělečně činné a plátce licenčního poplatku, jejichž příjmy z hospodářské činnosti klesly ve srovnání se srpnem až říjnem 2020 v průměru nejméně o 20 %. Z programu se vyplácejí náhrady zaměstnancům, kterým bylo nařízeno nucené volno, nebo osobám samostatně výdělečně činným, přičemž uvedené náhrady odpovídají odpovídající 50 nebo 70 % jejich platů nebo příjmů, a to v závislosti na daňovém režimu, v němž působí. Minimální výše podpory je stanovena na 500 EUR a maximální výše na 1 000 EUR na zaměstnance a kalendářní měsíc. K programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, je přidružen přídavek na děti pro pracovníky, jak je uvedeno v čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351.

Přídavek ve výši 50 EUR měsíčně na dítě poskytuje dodatečnou podporu pracovníkům s překážkami v práci, kteří mají nárok na úlevu na dani z příjmu za vyživované osoby. Podpůrné opatření bylo dále rozšířeno vyhláškou vlády č. 706 ze dne 1. prosince 2020 „o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘ “  (5) a vyhláškou vlády č. 15 ze dne 11. ledna 2021 „o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘ “  (6). Opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným.

(7)

Program mzdových dotací poskytuje podporu zaměstnavatelům, kteří čelí poklesu příjmů z jakékoli hospodářské činnosti nejméně o 20 %. Částka v rámci programu činí 50 % průměrné měsíční hrubé mzdy, nejvýše však 500 EUR za kalendářní měsíc. Zaměstnavatelé, kteří jsou příjemci podpory, jsou povinni zachovat zaměstnanost podporovaných pracovníků a navýšit mzdovou dotaci na plnou pravidelnou mzdu. Program byl zaveden nařízením vlády č. 675 o „předpisech k poskytování podpory daňovým poplatníkům, aby mohli pokračovat ve své činnosti za okolností způsobených krizí COVID-19“ (které byla přijato dne 10. listopadu 2020 (7) a změněno dne 12. ledna 2021 (8)) a vyhláškou vlády č. 128 ze dne 26. února 2021„o přidělení finančních prostředků do programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘“ (9). Opatření prodlužuje program mzdových dotací pro odvětví cestovního ruchu a vývozu, jak je uvedeno v čl. 3 písm. d) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351, a rozšiřuje jeho působnost na všechny způsobilé zaměstnavatele.

(8)

Dávky v nemoci pro rodiče a pečovatele poskytují podporu zaměstnancům, kteří nemohou pracovat na dálku a musí pečovat o děti mladší 10ti let nebo o osoby se zdravotním postižením, jsou-li školy a střediska denní péče kvůli rozšíření onemocnění COVID-19 zavřeny. Opatření lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože poskytuje podporu příjmu rodičům a pečovatelům a napomáhá zachování pracovních míst tím, že chrání rodiče a pečovatele, kteří musí pečovat o své děti nebo o osoby se zdravotním postižením, jsou-li školy a střediska denní péče zavřeny, před nutností ukončit pracovní poměr. Dávky v nemoci jsou stanoveny novelou zákona o „pojištění v mateřství a nemocenském pojištění“ ze dne 26. listopadu 2020 (10) a ve vyhlášce vlády č. 707 ze dne 1. prosince 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘ “ (11) a ve vyhlášce vlády č. 13 ze dne 11. ledna 2021„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘ “ (12).

(9)

Lotyšsko rovněž dále prodloužilo a zavedlo řadu opatření souvisejících se zdravím s cílem řešit krizi v souvislosti s onemocněním COVID-19. Těmi jsou zejména opatření uvedená v 10. až 12. bodě odůvodnění.

(10)

Prodloužení dávek nemocenského pojištění souvisejících s onemocněním COVID-19 uvedených v čl. 3 písm. g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351 do 30. června 2021 bylo stanoveno „změnami zákona o pojištění v mateřství a nemocenském pojištění ze dne 12. listopadu 2020“ (13). Opatření stanoví dávky v nemoci vyplácené státem osobám, které nemohly pracovat kvůli povinnosti zůstat v izolaci nebo karanténě, přestože se obvykle na části dávky v nemoci podílí zaměstnavatel.

(11)

Další podpora je poskytována na výdaje na osobní ochranné prostředky související se zdravím, jak je uvedeno v čl. 3 písm. f) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1351. Výdaje byly realizovány již v roce 2020, a to včetně výdajů stanovených nařízením vlády č. 380 ze dne 9. června 2020, nazvaném „Nařízení o zdrojích zajišťujících bezpečnost z epidemiologického hlediska, pokud jde o instituce uvedené na seznamu prioritních institucí a potřeb “. (14).

(12)

Příplatky pro lékaře a zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na zvládání krize COVID-19, ve výši 20 až 100 % měsíčních odměn za práci vykonanou v podmínkách zvýšeného rizika a pracovní zátěže, jak stanoví vyhlášky vlády č. 136 ze dne 27. března 2020 a č. 656 ze dne 6. listopadu 2020„o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události““ (15), vyhláška vlády č. 743 ze dne 8. prosince 2020„změny vyhlášky vlády č. 655 ze dne 6. listopadu 2020 o vyhlášení nouzového stavu“ (16) a vyhláška vlády č. 37 ze dne 21. ledna 2021 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu „Fondy pro nepředvídané události“ (17). Těmito příplatky se doplňuje maximální příplatek stanovený „zákonem o odměňování úředníků a zaměstnanců orgánů státní správy a místních samospráv“. Opatření podporuje zaměstnanost tím, že zajišťuje bezpečnost zdraví zaměstnanců a kontinuitu základních veřejných služeb.

(13)

Lotyšsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Lotyšsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 405 297 901 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť souvisí rovněž jak s novými opatřeními, tak i s prodloužením stávajících opatření, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se týkají značné části podniků a pracovní síly v Lotyšsku. Lotyšsko hodlá pokrýt 100 097 901 EUR ze zvýšené částky veřejných výdajů vlastním financováním.

(14)

Komise Lotyšsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 11. března 2021, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(15)

Opatření související se zdravím, která jsou uvedena v žádosti Lotyšska ze dne 11. března 2021 a v 10. až 12. bodě odůvodnění, jsou vyčíslena na 22 304 365 EUR.

(16)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Lotyšsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(17)

Lotyšsko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(18)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(19)

Lotyšsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Lotyšsko tyto výdaje provedlo.

(20)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Lotyšska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

(1)

Na žádost Litvy ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada Litvě dne 25. září 2020 finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 602 310 000 EUR s průměrnou dobou splatností nejvýše 15 let s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Litvy při řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Litvou použita k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1350 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Litvě nadále imobilizuje značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Litvě, pokud jde o opatření uvedená v čl. 3 písm. a) a b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1350.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Litva v letech 2020 a 2021 provedla s cílem omezit výskyt uvedeného rozšíření a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měly a nadále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 měla Litva ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 8,4 % a veřejný dluh ve výši 47,2 % hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2021 by měl schodek veřejných financí a veřejný dluh Litvy činit 6,0 % HDP a 50,7 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise na zimu 2021 se předpokládá, že se HDP Litvy v roce 2021 zvýší o 2,2 %.

(5)

Dne 11. března 2021 Litva požádala Unii o další finanční pomoc ve výši 354 950 000 EUR, která by nadále doplňovala její vnitrostátní úsilí v letech 2020 a 2021 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky výskytu tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. To se týká zejména opatření uvedených v 6. až 8. bodě odůvodnění.

(6)

V „zákonu o zaměstnanosti č. XII-2470“ ze dne 21. června 2016 ve znění z roku 2020 (3), jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1350, zavedla Litva program výplaty dotací pro zaměstnance na pokrytí předpokládané mzdy pro každého zaměstnaného člověka, který dočasně nevykonával pracovní činnost, jako podporu během nouzového stavu nebo karantény. Před 1. lednem 2021 si zaměstnavatel mohl vybrat mezi dotacemi, které pokryjí 70 % mzdy, a to do výše maximálně 1,5násobku minimální mzdy, nebo 90 % mzdy (100 % v případě zaměstnanců ve věku 60 let a více), a to až do výše minimální mzdy. Od 1. ledna 2021 může zaměstnavatel obdržet dotace na pokrytí 100 % platu až do výše 1,5násobku minimální mzdy. Zaměstnavatelé, kteří se tohoto programu zúčastnili, si musejí ponechat alespoň 50 % svých zaměstnanců po dobu alespoň tří měsíců poté, co skončí výplata dotace.

(7)

Podle „zákona o zaměstnanosti č. XII-2470“ ze dne 21. června 2016, ve znění z roku 2020, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1350, byly dotace vypláceny rovněž zaměstnancům vracejícím se do práce poté, co dočasně nevykonávali pracovní činnost (4), a to až po dobu šesti měsíců po jejich návratu do práce. Výše dotací vyplacených v prvním a druhém měsíci po návratu do práce by mohla činit až 100 % zaměstnancovy mzdy, ve třetím a čtvrtém měsíci 50 % a v pátém a šestém měsíci 30 %, přičemž výše vyplácené částky může v závislosti na hospodářské činnosti vykonávané zaměstnavatelem dosáhnout výše minimální mzdy, nebo dvojnásobku minimální mzdy. Tyto dotace lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť jejich cílem bylo poskytnout podporu příjmu zaměstnanců a pomoci zachovat stávající pracovní poměry.

(8)

Orgány rovněž zavedly příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné, včetně osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají zemědělskou činnost pro zemědělský podnik či hospodářství o velikosti nejméně čtyř ekonomických jednotek, jak je uvedeno v čl. 3 písm. b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1350. Uvedené opatření bylo v roce 2020 změněno (5). V roce 2020 činil uvedený příspěvek 257 EUR a byl vyplacena během období karantény a nouzového stavu a následujících dvou měsíců. V roce 2021 činí tento příspěvek 260 EUR a vyplácí se během období karantény a nouzového stavu a následující měsíc. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť jejich cílem je ochrana osob samostatně výdělečně činných nebo podobných kategorií pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(9)

Litva splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Litva předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 1 101 607 198 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť souvisí s rozšířením stávajících vnitrostátních opatření přímo souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, které se vztahují na značnou část podniků a pracovní síly v Litvě. Litva financovala 144 347 198 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(10)

V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672 Komise Litvu konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost Litvy ze dne 11. března 2021.

(11)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Litvě řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(12)

Litva a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(13)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(14)

Litva by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Litva tyto výdaje provedla.

(15)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Litvy, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

(1)

Na žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, dne 25. září 2020 poskytla Rada Řecku finanční pomoc v podobě půjčky v maximální výši 2 728 000 000 EUR s průměrnou dobou splatností nejvýše 15 let s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Řecka při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Řeckem použita k financování programů zkrácené pracovní doby apod Půjčku mělo Řecko použít k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1346 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Řecku nadále imobilizuje značnou část pracovní síly. To způsobilo náhlý a přetrvávající prudký nárůst veřejných výdajů v Řecku souvisejících s opatřeními podle čl. 3 písm. a) a b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1346.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Řecko v letech 2020 a 2021 provedlo s cílem omezit rozšíření onemocnění a jeho sociálně-ekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 mělo Řecko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 6,9 % a veřejný dluh ve výši 207,1 % hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2021 má podle prognózy schodek veřejných financí Řecka klesnout na 6,3 % HDP a veřejný dluh na 200,7 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise ze zimy 2021 se předpokládá, že se HDP Řecka v roce 2021 zvýší o 3,5 %.

(5)

Řecko dne 9. března 2021 požádalo Unii o další finanční pomoc ve výši 2 537 000 000 EUR, která by nadále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí vynaložené v roce 2020 a 2021 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky uvedeného rozšíření pro pracovníky. Týká se zejména opatření uvedených v 6. a 7. bodě odůvodnění.

(6)

Konkrétně se žádost Řecka týká „právního aktu ze dne 14. března 2020“ (3), jak jej uvádí čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1346, který zavádí zvláštní příspěvek pro zaměstnance soukromého sektoru, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny. Toto opatření si klade za cíl chránit pracovní místa ve společnostech, které na základě veřejného nařízení zastavily provoz, nebo patří k hospodářským odvětvím, která byla vážně zasažena v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, a týká se poskytování zvláštního měsíčního příspěvku ve výši 534 EUR zaměstnancům, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny. Základní podmínkou pro zisk podpory v rámci programu je, že zaměstnavatel zachová stejný stav zaměstnanců (tedy totožné zaměstnance) po dobu odpovídající době, po kterou byla pracovní smlouva pozastavena. Opatření bylo prodlouženo do 31. března 2021 pro běžné pracovníky a do 31. října 2021 pro sezónní pracovníky. V klesajícím počtu způsobilých hospodářských odvětví může být v nadcházejících měsících dále prodlužováno.

(7)

Orgány dále zavedly státní financování sociálního zabezpečení zaměstnanců, kteří jsou příjemci zvláštního příspěvku uvedeného v 6. bodě odůvodnění, jak uvádí čl. 3 písm. b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1346. Nezbytnou podmínkou pro využití tohoto režimu je, že zaměstnavatel zachová stejný stav zaměstnanců (tedy totožné zaměstnance) po dobu odpovídající době, po kterou byla pracovní smlouva pozastavena.

(8)

Řecko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Řecko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 6 071 899 097 EUR z důvodů vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na prodloužení stávajících vnitrostátních opatření souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby a podobných opatření, jež se přímo týkají významné části podniků a pracovní síly v Řecku. Částku 806 899 097 EUR ze zvýšeného objemu výdajů hodlá Řecko pokrýt vlastním financováním.

(9)

Komise Řecko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost Ŕecka ze dne 9. března 2021, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(10)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Řecku řešit sociálně-ekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(11)

Řecko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(13)

Řecko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Řecko tyto výdaje provedlo.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Řecka, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

(1)

Na žádost Kypru ze dne 6. srpna 2020 poskytla Rada Kypru dne 25. září 2020 finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 479 070 000 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Kypru při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky rozšíření nákazy pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Kyprem použita k financování režimů zkrácené pracovní doby, obdobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1344 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 nadále imobilizuje značnou část pracovní síly na Kypru. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů na Kypru, pokud jde o opatření uvedená v čl. 3 písm. a) až e), g) a h) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Kypr provedl v letech 2020 a 2021 s cílem omezit uvedené rozšíření a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 měl Kypr ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 6,1 % hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh ve výši 112,6 % HDP. Předpokládá se, že schodek veřejných financí Kypru se v roce 2021 sníží na 2,3 % HDP a veřejný dluh na 108,2 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise ze zimy 2021 se předpokládá, že se HDP Kypru v roce 2021 zvýší o 3,2 %.

(5)

Dne 10. března 2021 Kypr požádal Unii o další finanční pomoc ve výši 124 700 000 EUR, která by nadále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí v letech 2020 a 2021, pokud jde o řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reakci na socioekonomické důsledky uvedeného rozšíření pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. To se týká zejména opatření uvedených v 6. až 13. bodě odůvodnění.

(6)

Zákon 27(I)/2020 (3), zákon 49(I)/2020 (4), zákon 140(I)/2020 (5) a zákon 36(I)2021 (6), se staly základem pro zavedení řady měsíčních správních aktů (7) nastiňujících opatření, jejichž cílem je řešit dopad rozšíření onemocnění COVID-19. Na základě těchto zákonů zavedly úřady „režim zvláštní dovolené“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344, v jehož rámci je poskytována náhrada mzdy rodičům, kteří mají děti do 15 let nebo děti jakéhokoli věku se zdravotním postižením a kteří pracují v soukromém sektoru. Tento režim zvláštní dovolené lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a napomáhá zachování pracovních míst tím, že chrání rodiče, kteří se po dobu uzavření škol musí starat o své děti, před nutností ukončit pracovní poměr. Opatření, původně platné na období od února 2020 do června 2020, bylo následně prodlouženo, aby pokrývalo období od ledna 2021 do července 2021.

(7)

Zákon 27(I)/2020, zákon 49(I)/2020 a zákon 140(I)/2020 a řada měsíčních správních aktů (8) byly rovněž základem pro „režim podporující společnosti při úplném přerušení činnosti“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344. Režim poskytuje náhradu mzdy 97 % zaměstnanců podniků, které byly nuceny přerušit činnost, pod podmínkou setrvání pracovníků v zaměstnání. Tato náhrada zahrnuje 60 % platu zaměstnance nebo 60 % jednotek sociálního pojištění zaměstnance získaných v roce 2018 (nebo v roce 2019 za období od července 2020 do srpna 2020) podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Výše náhrady se pohybuje od minimální výše 360 EUR do maximální výše 1 214 EUR měsíčně. Opatření, původně platné na období od března 2020 do srpna 2020, bylo následně prodlouženo, aby pokrývalo období od září 2020 do května 2021.

(8)

Zákon 27(I)/2020, zákon 49(I)/2020, zákon 140(I)/2020 a zákon 36(I)2021 a řada měsíčních správních aktů (9) byly dále základem pro „režim podporující společnosti při částečném přerušení činnosti“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344. Uvedený režim poskytuje náhradu mzdy zaměstnancům podniků, u nichž došlo ke snížení obratu v důsledku krize COVID-19, pod podmínkou setrvání pracovníků v zaměstnání. Tato náhrada zahrnuje 60 % platu zaměstnance nebo 60 % jednotek sociálního pojištění zaměstnance získaných v roce 2018 podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Výše náhrady se pohybuje od minimální výše 360 EUR do maximální výše 1 214 EUR měsíčně. Opatření, původně platné na období od března 2020 do června 2020, bylo následně prodlouženo, aby pokrývalo období od ledna 2021 do července 2021.

(9)

Zákon 27(I)/2020, zákon 49(I)/2020, zákon 140(I)/2020 a zákon 36(I)2021 a řada správních aktů (10) byly základem pro „zvláštní režim pro osoby samostatně výdělečně činné“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344. Uvedený režim poskytuje náhradu osobám samostatně výdělečně činným, které podle vyhlášky ministra zdravotnictví nebo rozhodnutí Rady ministrů nemohou vykonávat žádnou činnost. Opatření, původně platné na období od března 2020 do června 2020, bylo následně prodlouženo, aby pokrývalo období od července 2020 do července 2021.

(10)

Zákon 27(I)/2020, zákon 49(I)/2020, zákon 140(I)/2020 a zákon zákon 36(I)2021 a řada správních aktů (11) byly základem pro „zvláštní režim pro hotelové jednotky a turistické ubytování“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. d) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344. Uvedený režim poskytuje náhrady mezd s cílem podpořit zaměstnance v hotelovém průmyslu a dalších podnicích poskytujících turistické ubytování, jejichž zaměstnavatel zcela přerušil činnost nebo zaznamenal snížení obratu o více než 40 %. Účast v tomto režimu je podmíněna zachováním pracovních míst. Opatření, původně platné na období od června 2020 do října 2020, bylo následně prodlouženo, aby pokrývalo období od listopadu 2020 do července 2021.

(11)

Zákon 27(I)/2020, zákon 49(I)/2020, zákon 140(I)/2020 a zákon 36(I)2021 a řada správních aktů (12) byly základem pro „zvláštní režim na podporu podniků zaměřených na turistický ruch, ovlivněných cestovním ruchem nebo spojených s podniky, na které se vztahuje povinné úplné přerušení činnosti“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. e) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344. Uvedený režim poskytuje náhrady mezd zaměstnancům v hotelovém průmyslu a dalších podnicích poskytujících turistické ubytování, které zcela přerušily činnost nebo zaznamenaly snížení obratu o více než 40 %, oproti 55 % v původním režimu, pod podmínkou zachování pracovních míst. Opatření, původně platné na období od června 2020 do srpna 2020, bylo následně prodlouženo, aby pokrývalo období od září 2020 do července 2021.

(12)

„Režim poskytování dotací“ zavedený v rámci „Dodatečného rozpočtu, dočasného rámce pro opatření státní podpory s cílem podpořit hospodářství v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344, navíc zavedl subvence pro velmi malé a malé podniky a osoby samostatně výdělečně činné, které zaměstnávají až 50 zaměstnanců. Byla požadována pouze část výdajů souvisejících s podporou samostatně výdělečně činných osob a podniků s jedním zaměstnancem. Tyto dotace poskytují jednorázový příspěvek na podporu provozních nákladů malých podniků a osob samostatně výdělečně činných. Výše jednorázových příspěvků byla přezkoumána pro různé kategorie podniků na základě počtu zaměstnanců. Kromě toho byly schváleny příspěvky pro podniky, které od března 2020 pozastavily svou činnost, a to ve výši 10 000 EUR pro podniky do 9 zaměstnanců a 15 000 EUR pro podniky s více než 9 zaměstnanci. Režim poskytování dotací lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože jeho cílem je chránit osoby samostatně výdělečně činné nebo podobné kategorie pracovníků před snížením či ztrátou příjmů. Opatření, původně platné na období od dubna 2020 do května 2020, bylo prodlouženo a změněno na období listopadu 2020.

(13)

Kypr rovněž dále rozšířil opatření související se zdravím, jejichž cílem je řešit šíření onemocnění COVID-19 a jež jsou stanovena zákonem 27(I)/2020, zákonem 49(I)/2020, zákonem 140(I)/2020 a zákonem 36(I)2021 a správními akty (13). Konkrétně „režim nemocenských dávek“, jak je uvedeno v čl. 3 písm. h) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1344 poskytuje náhrady mezd osobám zaměstnaným v soukromém sektoru a osobám samostatně výdělečně činným pod podmínkou, že jsou klasifikovány jako zranitelné osoby podle seznamu zveřejněného ministerstvem zdravotnictví, umístěny do karantény příslušnými orgány nebo nakaženy onemocněním COVID-19. Opatření, původně platné na období od března 2020 do června 2020, bylo prodlouženo, aby pokrývalo období od listopadu 2020 do července 2021.

(14)

Kypr splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Kypr předložil Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19 o 742 040 000 EUR. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť to souvisí s rozšířením stávajících vnitrostátních opatření přímo souvisejících s režimem zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se vztahují na značnou část podniků a pracovní síly na Kypru. Kypr hodlá pokrýt 138 270 000 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(15)

Komise Kypr konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost Kypru ze dne 10. března 2021, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(16)

Částka týkající se opatření souvisejícího se zdravím podle žádosti Kypru ze dne 10. března 2021 a13. bodu odůvodnění činí 440 000 EUR.

(17)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Kypru řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(18)

Kypr a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(19)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(20)

Kypr by měl Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby Komise mohla posoudit rozsah, v němž Kypr tyto výdaje provedl.

(21)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Kypru, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

(1)

Na žádost Belgie ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada Belgii dne 25. září 2020 finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 7 803 380 000 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Belgie při řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky uvedeného rozšíření pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Belgií použita k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, jakož i na opatření související se zdravím, podle čl. 3 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1342 (2).

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 nadále imobilizuje značnou část pracovní síly v Belgii. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Belgii, pokud jde o nové opatření, a sice nový režim podpory pro malé podniky v Regionu Brusel-hlavní město, a další stávající opatření na úrovni regionů uvedená v čl. 3 písm. d) bodech i) až iv) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1342, z nichž některá byla prodloužena či rozšířena.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Belgie provedla v letech 2020 a 2021 s cílem omezit výskyt uvedeného rozšíření a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měly a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 měla Belgie ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 11,2 % a veřejný dluh ve výši 117,7 % hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2021 by měl schodek veřejných financí v Belgii činit 7,1 % HDP a veřejný dluh 117,8 % HDP. Podle předběžné prognózy Komise ze zimy 2021 se předpokládá, že se HDP Belgie v roce 2021 zvýší o 3,9 %.

(5)

Dne 11. března 2021 Belgie požádala Unii o další finanční pomoc ve výši 394 150 000 EUR, která by nadále doplňovala její vnitrostátní úsilí v letech 2020 a 2021, pokud jde o řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reakci na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. To se týká zejména opatření uvedených v 6. a 7. bodě odůvodnění.

(6)

Podpora je požadována na prodloužení stávajících režimů podpory příjmu na úrovni regionů a společenství pro Region Brusel-hlavní město, Vlámský region a Vlámské společenství, Valonský region a Francouzské společenství, jež jsou uvedeny v čl. 3 písm. d) bodech i) až iv) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1342:

„Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale de pouvoirs spéciaux n° 2020/019 du 23 avril 2020/Bijzondere machtenbesluit van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering nr. 2020/019 van 23 april 2020  (3) “,

„Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale de pouvoirs spéciaux n° 2020/030 du 28 mai 2020/Bijzondere machtenbesluit nr. 2020/030 van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van 28 mei 2020  (4) “, ve znění „Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale du 15 octobre 2020 relatif à une aide aux secteurs de l’événementiel, du monde de la nuit, du tourisme et de la culture dans le cadre de la crise sanitaire du COVID-19/Besluit van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van 15 oktober 2020 betreffende steun aan de evenementen-, uitgaans-, toeristische en culturele sector in het kader van de gezondheidscrisis COVID-19“ a „Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale du 12 novembre 2020 relatif à une aide aux entreprises débits de boissons et restaurants dans le cadre de la crise sanitaire du COVID-19/Besluit van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van 12 november 2020 betreffende steun aan de eet- en drankgelegenhedenondernemingen in het kader van de gezondheidscrisis COVID-19“. Oba prodloužené režimy poskytují kompenzační prémie osobám samostatně výdělečně činným a podnikům s jedním zaměstnancem v odvětvích, v nichž bylo v důsledku krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 nutné ukončit obchodní činnost,

„Notification de la réunion du conseil des ministres du gouvernement de la région de Bruxelles-Capitale du jeudi 14 mai 2020/Betekening van de vergadering van de Ministerraad van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van donderdag 14 mei 2020 “, provedeno prostřednictvím „Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale du 24 juillet 2020 instaurant une aide exceptionnelle pour les travailleurs intermittents de la culture/Besluit van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van 24 juli 2020 houdende invoering van uitzonderlijke steun voor de cultuurwerkers (5) “,

„Besluit van de Vlaamse Regering van 20 maart 2020  (6) “,

„Besluit van de Vlaamse Regering van 10 april 2020  (7) “,

„Besluit van de Vlaamse Regering van 12 juni 2020  (8) “, kterým se stanoví „podpůrná prémie“ na podporu podniků, jež jsou otevřené, ale zaznamenaly pokles obratu nejméně o 60 %, nebo podnikům, které musely ukončit svou obchodní činnost v důsledku federálních bezpečnostních a ochranných opatření; „Besluit van de Vlaamse Regering van 7 augustus 2020  (9) “, „Besluit van de Vlaamse Regering van 23 oktober 2020  (10) “ a „Besluit van de Vlaamse Regering van 13 november 2020  (11) “.

Tyto tři vyhlášky vlámské vlády týkající se uvedených režimů, nazývané rovněž v uvedené posloupnosti jako „Vlámský ochranný mechanismus 1, 2 a 3“, kterými se mění určité výše uvedené vyhlášky, poskytují podporu podnikům, které jsou otevřené, ale zaznamenaly pokles obratu nejméně o 60 %, nebo podnikům, které musely ukončit svou obchodní činnost v důsledku federálních bezpečnostních a ochranných opatření;

„Arrêté du Gouvernement de la Communauté française de pouvoirs spéciaux n° 4 du 23 avril 2020  (12) “, „Arrêté du Gouvernement de la Communauté française du 7 avril 2020  (13) “, „Arrêté ministériel du 8 avril 2020 portant exécution de l’arrêté du Gouvernement wallon du 20 mars 2020  (14) “, „Arrêté du Gouvernement wallon du 19 juin 2020  (15) “.

Výše uvedená opatření se týkají režimů, které poskytují podporu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, jednočlenným společnostem a jiným typům zaměstnanců, kteří nemají nárok na jiné druhy podpory příjmu. Zejména kompenzační prémie pro společnosti a podnikatele v Regionu Brusel-hlavní město, prémie za způsobené obtíže a kompenzační a podpůrné prémie ve Vlámském regionu a Vlámském společenství a kompenzační prémie za uzavření podniků ve Valonském regionu poskytují všeobecnou jednorázovou podporu společnostem a osobám samostatně výdělečně činným, které musely ukončit své obchodní činnosti v důsledku COVID-19 nebo čelily podstatnému snížení obratu.

Pokud jsou opatření zaměřena na širší okruh příjemců, jsou požadovány pouze částky na výdaje související s podporou osob samostatně výdělečně činných a jednočlenných společností. Další opatření (vyrovnávací prémie pro občasné pracovníky v Regionu Brusel-hlavní město, dotace na školky a dotace na kulturní subjekty ve Francouzském společenství, vzdělávací aktivity ve Valonském regionu a dotace na kulturní subjekty a pro osoby samostatně výdělečně činné) se zaměřují na osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky bez přístupu k systému dočasné nezaměstnanosti v konkrétních odvětvích (kulturní a pečovatelské odvětví, školicí činnosti).

(7)

Podpora je rovněž požadována na nové opatření v Regionu Brusel-hlavní město. Je jím „Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale du 3 décembre 2020 concernant l’octroi d’une subvention de 1 625 000,00 EUR à la SA Brusoc dans le cadre de l’octroi de micro-crédits de trésorerie pour les indépendants et les micro-entreprises en raison de la crise sanitaire du COVID-19/Besluit van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van 3 december 2020 betreffende de toekenning van micro-kaskredieten voor zelfstandigen en zko’s“. V rámci uvedeného opatření se poskytují zejména mikroúvěry podnikatelům a mikropodnikům v Bruselu-hlavním městě. Požadována je pouze část veřejných výdajů související s očekávanými ztrátami. Částka požadovaná na výdaje se vztahuje pouze na podporu osob samostatně výdělečně činných a mikropodniků.

(8)

Belgie splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Belgie předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 10 103 933 459 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť to zahrnuje jak nová opatření, tak i stávající opatření přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, přičemž některá z nich byla rozšířena, jež se týkají významné části podniků a pracovní síly v Belgii. Belgie hodlá pokrýt 1 906 403 459 EUR ze zvýšené částky veřejných výdajů vlastním financováním.

(9)

Komise Belgii konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost Belgie ze dne 11. března 2021, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(10)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Belgii řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(11)

Belgie a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy o fungování EU.

(13)

Belgie by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Belgie tyto výdaje provedla.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Belgie, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

1)

článek 2 se mění takto:

2)

článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

článek 4 se nahrazuje tímto:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/715 (2) stanoví opatření proti zavlékání organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o plody Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich hybridy, jiné než plody Citrus aurantium L. a Citrus latifolia Tanaka (dále jen „dotčené plody“), pocházející z Argentiny, Brazílie, Jihoafrické republiky nebo Uruguaye.

(2)

V roce 2020 členské státy na základě svých dovozních prohlídek oznámily celkem 90 případů zachycení organismu Phyllosticta citricarpa u plodů Citrus limon (L.) N. Burm.f. a Citrus sinensis (L.) Osbeck pocházejících z Argentiny. Tento nebývalý počet případů nesouladu vyvolává pochybnosti o spolehlivosti argentinského systému vývozních osvědčení.

(3)

V důsledku toho bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1199 (3), které zakazuje dovoz plodů Citrus limon (L.) N. Burm.f. a Citrus sinensis (L.) Osbeck pocházejících z Argentiny na území Unie do 30. dubna 2021.

(4)

Během auditu provedeného v únoru 2021 poskytla Argentina Komisi podrobné informace o důvodech, proč její systém vývozních osvědčení pro citrusové plody ve vývozním období 2020 selhal, a o opatřeních k jeho posílení v pěstebním a vývozním období 2021.

(5)

Vzhledem k tomu, že Argentina přijala opatření k posílení svého systému, jež oznámila během auditu, neměl by být dočasný zákaz dovozu plodů Citrus limon (L.) N. Burm.f. a Citrus sinensis (L.) Osbeck pocházejících z Argentiny na území Unie prodloužen. Jelikož ale zároveň Argentina zatím plně neprovedla veškerá uvedená opatření během celého pěstebního a vývozního období, mohla by být opatření revidována pro účely budoucích období a riziko zavlečení organismu Phyllosticta citricarpa z dotčených plodů pocházejících z Argentiny na území Unie nelze dosud plně posoudit. Proto by pro dovoz dotčených plodů pocházejících z Argentiny na území Unie měla být zavedena podrobná opatření založená na rizicích.

(6)

Tato opatření by měla spočívat v uložení povinnosti registrovat pěstební plochy a jejich produkční jednotky v Argentině, kde jsou dotčené plody pěstovány, přidělit těmto pěstebním plochám a produkčním jednotkám jedinečné identifikační kódy („kódy sledovatelnosti“), provádět na těchto plochách a v těchto produkčních jednotkách úřední prohlídky za účelem potvrzení nepřítomnosti organismu Phyllosticta citricarpa, zvýšit počty odběrů vzorků a předem oznámit seznam schválených pěstebních ploch a jejich schválených produkčních jednotek za účelem zajištění sledovatelnosti.

(7)

Tato opatření by měla zohledňovat i výsledky úředních kontrol prováděných u zásilek v místech vstupu do Unie během vývozního období v příslušném roce a měla by umožňovat dovoz dotčených plodů na území Unie, pouze pokud pocházejí z produkční jednotky, kde na základě daných úředních kontrol nebyla zjištěna přítomnost organismu Phyllosticta citricarpa. Takové opatření bude v souladu s praxí zavedenou v Argentině, která oficiálně informovala Komisi, že pozastaví provoz jakékoli produkční jednotky, kde bude u dotčených plodů na základě kontrol provedených v místech vstupu do Unie potvrzena přítomnost organismu Phyllosticta citricarpa.

(8)

Uvedená opatření by měla rovněž zohledňovat výsledky šetření, která Argentina provedla ve schválených produkčních jednotkách náležejících ke stejné pěstební ploše jako produkční jednotka, kde byla potvrzena přítomnost Phyllosticta citricarpa při prohlídkách provedených Argentinou v balících zařízeních a před vývozem a při úředních kontrolách provedených u zásilek v místech vstupu do Unie. Dovoz dotčených plodů pocházejících z těchto produkčních jednotek na území Unie by měl být povolen až poté, co budou tato šetření ukončena a nezjistí se přítomnost organismu Phyllosticta citricarpa. Taková opatření budou v souladu s praxí zavedenou v Argentině, která oficiálně informovala Komisi, že preventivně pozastaví vývoz dotčených plodů pocházejících z produkčních jednotek náležejících ke stejné pěstební ploše jako produkční jednotka, kde byla u dotčených plodů potvrzena přítomnost organismu Phyllosticta citricarpa na základě prohlídek, které provedla v balících zařízeních a před vývozem a na základě úředních kontrol provedených v místech vstupu do Unie, a že v těchto produkčních jednotkách provede šetření a že obnovení vývozu dotčených plodů umožní pouze v případě, že u nich bude potvrzena nepřítomnost organismu Phyllosticta citricarpa.

(9)

Opatření by měla rovněž zohledňovat výsledky prohlídek provedených Argentinou a výsledků úředních kontrol provedených u zásilek v místech vstupu do Unie během předchozího pěstebního a vývozního období a umožnit dovoz dotčených plodů pocházejících z produkčních jednotek, kde v předchozím pěstebním a vývozním období nebyla zjištěna přítomnost organismu Phyllosticta citricarpa, na území Unie. Očekává se, že tato opatření budou účinná, neboť Argentina oficiálně informovala Komisi, že provoz produkční jednotky pozastaví, pokud byla během předchozího pěstebního a vývozního období u dotčených plodů pocházejících z této jednotky při kontrolách provedených v místech vstupu do Unie potvrzena přítomnost organismu Phyllosticta citricarpa.

(10)

Ve snaze určit zdroj nakažených dotčených plodů by členské státy měly při oznamování příslušných případů nesouladu uvádět kód sledovatelnosti produkční jednotky.

(11)

Aby se příslušné orgány a profesionální provozovatelé v Argentině mohli přizpůsobit novým požadavkům, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne 1. května 2021.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

článek 5a se mění takto:

b)

vkládá se nový článek, který zní:

c)

v článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní:

d)

v článku 19 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě nesouladu dotčených plodů pocházejících z Argentiny s požadavky článku 5b uvedou členské státy v oznámení o nesouladu kód sledovatelnosti příslušné produkční jednotky podle čl. 5b odst. 1) písm. b).“

(1)

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (dále jen „agentura“) byla zřízena rozhodnutím Komise C(2013)9048 za účelem plnění úkolů souvisejících s prováděním programů Unie v oblasti hraničního výzkumu, zejména v souvislosti s používáním prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie (4).

(2)

V rámci své správní a provozní činnosti může agentura provádět správní šetření, předběžná disciplinární řízení, disciplinární řízení a řízení o dočasném zproštění výkonu služby v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie, který je stanoven nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (5) (dále jen „služební řád“), a v souladu s prováděcími ustanoveními týkajícími se vedení správních šetření a disciplinárních řízení. V případě potřeby může agentura vykonávat předběžné činnosti související s případy potenciálních podvodů a nesrovnalostí a může případy oznámit úřadu OLAF.

(3)

Zaměstnanci agentury jsou povinni oznamovat a posuzovat obvinění z veškeré potenciálně protiprávní činnosti, včetně podvodů a úplatkářství a vědeckých pochybení, které poškozují zájmy Unie. Zaměstnanci jsou rovněž povinni oznamovat jednání týkající se výkonu pracovních povinností, které může představovat vážné porušení povinností úředníků Unie. To upravují vnitřní předpisy nebo politiky týkající se whistleblowingu.

(4)

Agentura zavedla politiku prevence a účinného řešení skutečných nebo potenciálních případů psychického nebo sexuálního obtěžování na pracovišti, jak je stanoveno v prováděcích opatřeních podle služebního řádu, kterými se zavádí neformální postup, podle něhož se údajná oběť obtěžování může obrátit na „důvěrné“ poradce agentury.

(5)

Agentura může rovněž provádět interní šetření bezpečnosti (IT) a šetření týkající se možného porušení bezpečnostních pravidel pro utajované informace EU.

(6)

Agentura podléhá interním i externím auditům týkajícím se jejích činností, včetně auditů prováděných útvary interního auditu Evropské komise a Evropského účetního dvora.

(7)

Agentura může vyřizovat žádosti Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), žádosti o přístup ke zdravotnické dokumentaci zaměstnanců agentury a provádět vyšetřování z pozice pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení.

(8)

V souvislosti s těmito správními šetřeními, audity a vyšetřováními či žádostmi agentura spolupracuje s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

(9)

Agentura může spolupracovat s vnitrostátními orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi, a to buď na jejich žádost, nebo z vlastního podnětu.

(10)

Agentura také může spolupracovat s orgány veřejné moci členských států EU, a to buď na jejich žádost, nebo z vlastního podnětu.

(11)

Agentura může být předmětem stížností (nebo takové stížnosti dostávat), obvinění, řízení nebo vyšetřování předložených nebo iniciovaných whistleblowery, třetími stranami nebo evropským veřejným ochráncem práv.

(12)

Agentura může být zapojena do věcí projednávaných Soudním dvorem Evropské unie a v takových případech může buď věc postoupit Soudnímu dvoru, hájit rozhodnutí, které přijal a které bylo u Soudního dvora napadeno, nebo zasahovat ve věcech, které se týkají jeho úkolů. V této souvislosti může nastat situace, kdy bude povinna chránit důvěrnost osobních údajů obsažených v dokumentech získaných stranami sporu nebo vedlejšími účastníky.

(13)

V rámci svých činností zpracovává agentura několik kategorií osobních údajů, včetně údajů o totožnosti fyzických osob, kontaktních údajů, profesních úloh a úkolů, informací o soukromém a profesním chování a výkonnosti a finančních údajů, jakož i v některých konkrétních případech citlivých údajů (např. údaje o zdravotním stavu). Osobní údaje zahrnují věcné neboli „tvrdé“ údaje a údaje založené na posouzení neboli „měkké“ údaje.

„Tvrdými údaji“ se rozumí objektivní věcné údaje, jako jsou údaje o totožnosti, kontaktní údaje, profesní údaje, správní podrobnosti, metadata související s elektronickou komunikací a provozní údaje.

„Měkkými údaji“ se rozumí subjektivní údaje a zahrnují zejména popis a posouzení situací a okolností, stanoviska, připomínky týkající se subjektů údajů, hodnocení chování a výkonnosti subjektů údajů a odůvodnění jednotlivých rozhodnutí týkajících se předmětu řízení nebo činnosti prováděné agenturou nebo předložených v souvislosti s nimi v souladu s platným právním rámcem.

Posouzení, připomínky a stanoviska se považují za osobní údaje ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení.

(14)

Podle nařízení je proto agentura povinna poskytovat subjektům údajů informace o těchto činnostech zpracování a dodržovat jejich práva jako subjektů údajů.

(15)

Agentura je odhodlána dodržovat v maximální možné míře základní práva subjektů údajů, zejména právo na poskytování informací, přístup a opravu, právo na výmaz, omezení zpracování, právo na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo na důvěrnost komunikace, zakotvená v nařízení. Agentura však může být rovněž povinna omezit práva a povinnosti subjektu údajů za účelem ochrany svých činností a základních práv a svobod druhých.

(16)

Ustanovení čl. 25 odst. 1 a 5 nařízení proto agentuře umožňuje omezit za určitých podmínek použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 20, a to na základě vnitřních předpisů přijatých na nejvyšší úrovni řízení agentury a zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie, pokud nejsou založeny na právních aktech přijatých na základě Smluv.

(17)

Na různá práva subjektů údajů se mohou vztahovat omezení, včetně poskytování informací subjektům údajů, práva na přístup, opravu, výmaz, omezení zpracování, oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo důvěrnost komunikace, jak je zakotveno v nařízení.

(18)

Agentura může být povinna hledat rovnováhu mezi těmito právy a cíli správních šetření, auditů, vyšetřování a soudních řízení. Rovněž může být povinna najít rovnováhu mezi právy subjektu údajů a základními právy a svobodami jiných subjektů údajů.

(19)

Agentura například může být nucena omezit informace, které poskytuje subjektu údajů o zpracování jeho osobních údajů během fáze předběžného posouzení správního šetření nebo během samotného šetření, a to před případným zamítnutím věci nebo ve fázi předběžného disciplinárního řízení. Za určitých okolností může poskytnutí těchto informací závažně ovlivnit schopnost agentury účinně provádět šetření, například existuje-li riziko, že dotčená osoba může zničit důkazy nebo že před výslechem může ovlivňovat případné svědky. Může se také stát, že agentura bude povinna ochránit práva a svobody svědků, jakož i jiných dotčených osob.

(20)

Agentura může být povinna chránit anonymitu svědka, informátora nebo whistleblowera, který požádal o utajení své totožnosti. V takovém případě může v zájmu ochrany práv a svobod těchto osob nebo podezřelého rozhodnout o omezení přístupu k údajům o jejich totožnosti, jakož i k jejich prohlášením a dalším osobním údajům.

(21)

Agentura může být povinna chránit důvěrné informace o zaměstnanci, který se obrátil na její důvěrné poradce v souvislosti s řízením týkajícím se obtěžování. V takovém případě může být v zájmu ochrany práv a svobod všech dotčených osob povinna omezit přístup k údajům o totožnosti údajné oběti, údajného obtěžovatele a dalších dotčených osob, jakož i k jejich prohlášením a dalším osobním údajům.

(22)

Pokud jde o výběrová a náborová řízení, hodnocení zaměstnanců a zadávací řízení, lze právo na přístup, opravu, výmaz a omezení vykonávat pouze v určitých časových okamžicích a za podmínek stanovených v příslušných řízeních, aby byla chráněna práva jiných subjektů údajů a aby byly dodrženy zásady rovného zacházení a zachována důvěrnost jednání.

(23)

Agentura může rovněž omezit přístup fyzických osob k jejich lékařským údajům například psychologické nebo psychiatrické povahy z důvodu možné citlivosti těchto údajů a lékařská služba Komise může subjektům údajů poskytnout pouze nepřímý přístup prostřednictvím jejich vlastního praktického lékaře. Subjekt údajů může uplatnit právo na opravu posudků nebo stanovisek lékařské služby Komise tím, že předloží své připomínky nebo zprávu praktického lékaře podle vlastního výběru.

(24)

Agentura, zastoupená svým ředitelem, vystupuje jako správce údajů bez ohledu na další přenesení pravomocí spojených s úlohou správce v rámci agentury s cílem zohlednit provozní odpovědnost za konkrétní činnosti zpracování osobních údajů na příslušné „pověřené správce údajů“.

(25)

Osobní údaje jsou bezpečně uloženy v elektronickém prostředí, které je v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2017/46 (6)o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi nebo v tištěné podobě, přičemž je znemožněn nezákonný přístup k údajům nebo jejich předávání osobám, které je nepotřebují znát. Zpracovávané osobní údaje jsou uchovávány jen po nezbytnou dobu a k účelům, pro které se zpracovávají, během období uvedeného v oznámeních o ochraně údajů nebo v záznamech agentury.

(26)

Agentura uplatní omezení pouze tehdy, pokud respektují podstatu základních práv a svobod a představují nezbytně nutné a přiměřené opatření v demokratické společnosti. Agentura uvede důvody těchto omezení a informuje subjekty údajů o těchto důvodech a jejich právu podat stížnost u EIOÚ, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 6 nařízení.

(27)

V souladu se zásadou odpovědnosti agentura vede záznamy o uplatňování omezení.

(28)

Při zpracovávání osobních údajů vyměňovaných s jinými organizacemi v souvislosti se svými úkoly agentura a tyto jiné organizace vzájemně konzultují možné důvody pro uložení omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost, pokud by to neohrozilo činnosti agentury.

(29)

Tyto interní předpisy se proto uplatní na všechny činnosti zpracování osobních údajů vykonávané agenturou při provádění správních šetření, disciplinárních řízení, předběžných činností týkajících se případů možných nesrovnalostí oznámených úřadu OLAF, vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), postupů whistleblowingu, (formálních a neformálních) řízení v případech obtěžování, vyřizování interních a externích stížností, žádostí o přístup k vlastní zdravotnické dokumentaci nebo opravy této dokumentace, vyšetřování prováděných pověřencem pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení, šetření (IT) bezpečnosti prováděných interně nebo se zapojením externích subjektů (např. CERT-EU), auditů, řízení u Soudního dvora Evropské unie nebo vnitrostátních orgánů, výběrových a náborových řízení, hodnocení zaměstnanců a zadávacích řízení, jak je uvedeno výše.

(30)

Tyto vnitřní předpisy se uplatní na činnosti zpracování prováděné před zahájením výše uvedených řízení, během těchto řízení a během sledování navazujícího postupu v reakci na výsledky těchto řízení. Součástí by rovněž měla být pomoc a spolupráce, kterou agentura nabídne ostatním institucím EU, vnitrostátním orgánům a mezinárodním organizacím nad rámec svých správních šetření.

(31)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení je agentura oprávněna odložit, neprovést nebo odepřít poskytnutí informací o důvodech pro použití omezení subjektu údajů, pokud by to jakýmkoli způsobem mařilo účinek omezení. Agentura v jednotlivých případech posoudí, zda by informování o omezení mařilo jeho účinek.

(32)

Agentura omezení zruší, jakmile přestanou platit podmínky odůvodňující jeho uplatňování, přičemž tyto podmínky pravidelně posuzuje.

(33)

V zájmu nejvyšší možné ochrany práv a svobod subjektů údajů a v souladu s čl. 44 odst. 1 nařízení je nutno před uplatněním či přezkumem jakéhokoli omezení včas konzultovat pověřence pro ochranu osobních údajů agentury, který ověří soulad omezení s tímto rozhodnutím.

(34)

Ustanovení čl. 16 odst. 5 a čl. 17 odst. 4 nařízení stanoví výjimky z práva subjektů údajů na informace a z práva na přístup k informacím. Pokud se použijí tyto výjimky, agentura není povinna uplatňovat omezení podle tohoto rozhodnutí,