(1)

Podle čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 Komise stanoví prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii s cílem konzistentně snížit regulační zátěž při řešení problémů v oblasti hospodářské soutěže souvisejících s velkoobchodním ukončením hlasového volání v celé Unii. Zásady, kritéria a parametry, které by Komise měla při přijímání aktu v přenesené pravomoci dodržovat, jsou stanoveny v příloze III uvedené směrnice.

(2)

Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů vymezit relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, provést test tří kritérií a uložit jiná nápravná opatření, než je regulace cen, v souladu s čl. 64 odst. 3 a články 67 a 68 kodexu. V důsledku toho nebudou vstupem tohoto nařízení v platnost ovlivněny necenové povinnosti, které v současné době vnitrostátní regulační orgány ukládají operátorům s významnou tržní silou ve vztahu ke službám ukončení volání v pevné nebo mobilní síti a které proto zůstanou v platnosti, dokud nebudou přezkoumány v souladu s pravidly Unie a vnitrostátními pravidly.

(3)

Z regulační praxe vyplývá, že číslo, na kterém je ukončeno volání v mobilní nebo pevné síti, hraje zásadní roli v zastupitelnosti poptávky a dynamice hospodářské soutěže v oblasti ukončení hlasového volání, a jedná se tedy o hlavní prvek, který vede k monopolu na ukončení volání, jenž ospravedlňuje potřebu regulace. Hlavním kritériem použitým pro vymezení služeb ukončení volání by proto měla být skupina čísel, tedy zda je volání uskutečněno na mobilní číslo v případě služby ukončení hlasového volání v mobilní síti, nebo na jiné typy čísel, jako jsou zeměpisná čísla a některá nezeměpisná čísla, v případě služeb ukončení hlasového volání v pevné síti.

(4)

Služby ukončení volání by měly zahrnovat služby poskytované prostřednictvím jakékoli technologie používané k ukončení hlasového volání poskytovatelem služeb ukončení volání, například v síti 2G, 3G, 4G nebo 5G a/nebo prostřednictvím Wi-Fi nebo jakéhokoli typu pevné sítě, bez ohledu na původ volání.

(5)

Jakákoli služba ukončení volání, v mobilní síti či v pevné síti, zahrnuje propojení sítě operátora ukončujícího volání s alespoň jednou sítí, která není jeho vlastní sítí. Za poskytovatele služeb ukončení hlasového volání by proto měli být považováni ti, kteří mají technickou kontrolu a zákonné právo k tomu, aby volané číslo používali a směrovali volání k příslušnému příjemci.

(6)

Služba ukončení volání by neměla zahrnovat přiřazená zařízení, která mohou být pro poskytování služeb ukončení volání vyžadována některými operátory nebo v některých členských státech. Propojovací porty, které jsou v současné době regulovány v mnoha členských státech, však tvoří základní prvky služeb ukončení volání každého operátora, protože s rostoucí vytížeností je zapotřebí větší kapacita propojení, a měly by být proto zahrnuty do definice služby ukončení volání. Poskytovatel služeb ukončení hlasového volání by za poskytnutí úplné služby ukončení volání pro uživatele ve své síti neměl účtovat žádné další náklady nad rámec příslušných sazeb stanovených tímto nařízením.

(7)

Služby ukončení hlasového volání v případě volání na některá nezeměpisná čísla, například čísla využívaná pro služby se zvýšenou sazbou, služby bezplatného volání a služby se sdílenými náklady (známé také jako „služby s přidanou hodnotou“), se nechovají jako „tradiční“ služby ukončení volání, v souvislosti s nimiž mají operátoři, kteří poskytují služby ukončení volání, monopol. Poskytovatelé těchto služeb mají určitou vyjednávací sílu a jsou schopni vyjednat určitou sazbu za ukončení volání v rámci dohody o sdílení výnosů. Poskytovatelé služeb ukončení volání se proto při stanovení poplatků za ukončení volání na tato nezeměpisná čísla potýkají s určitými omezeními ve srovnání s ukončením volání na zeměpisná nebo mobilní čísla. Ukončení volání na tato čísla by proto mělo být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňato. Skupiny čísel specifické pro komunikaci mezi přístroji (M2M) se ve většině případů nepoužívají k zajištění interpersonální komunikace, jelikož se jedná o datový provoz, a nikoli hlasový provoz, a neměly by proto být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení, které je omezeno na hlasovou komunikaci.

(8)

Služby ukončení hlasového volání týkající se volání na jiné typy nezeměpisných čísel, jako jsou čísla používaná pro pevné nomádické služby nebo pro přístup k tísňovým službám, vykazují vlastnosti monopolu na ukončení volání a jsou poskytovány prostřednictvím infrastruktury pro pevnou síť. Měly by proto spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení a mělo by se k nim přistupovat jako ke službám ukončení hlasového volání v pevné síti.

(9)

Některé hlasové služby poskytované operátory nelze klasifikovat jako čistě mobilní nebo čistě pevné služby, avšak jedná se o hybridní služby. Služby „domácí zóny“ jsou příkladem takových hybridních služeb, v rámci kterých jsou volání obvykle uskutečňována na pevné číslo prostřednictvím mobilní sítě. V souladu s definicí služeb ukončení hlasového volání, kdy je určujícím kritériem volané číslo, by se k těmto hybridním službám mělo přistupovat jako ke službám ukončení volání v mobilní nebo v pevné síti v závislosti na volaném čísle.

(10)

Regulované sazby za služby ukončení hlasového volání by se měly vztahovat na volání uskutečněná z čísla zahrnutého v národních číslovacích plánech odpovídajících kódům zemí E.164 pro zeměpisné oblasti zahrnuté do území Unie (čísla Unie) a na takovém čísle ukončená. Čísla třetích zemí jsou všechna čísla, která nejsou čísly Unie. Zahrnutí volání uskutečněných z čísel třetích zemí a ukončených na čísle Unie v případě, kdy operátoři ze třetích zemí účtují vyšší sazby za ukončení volání, než jsou jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasového volání, nebo kdy tyto sazby za ukončení volání nejsou regulovány podle zásad nákladové efektivity, které jsou rovnocenné zásadám stanoveným v článku 75 a příloze III kodexu, by mohlo ohrozit dosažení cílů tohoto nařízení, především cílů v oblasti zajištění integrace vnitřního trhu.

(11)

Kombinace nízkých regulovaných sazeb za ukončení volání uskutečněných z čísel třetích zemí a ukončených na číslech Unie a vysokých a nákladově neefektivních sazeb za ukončení volání na čísla třetích zemí by pravděpodobně vedla k vyšším sazbám za ukončení volání uskutečněných z čísel Unie a ukončených na číslech třetích zemí, což by mělo negativní dopad na sazby pro koncové uživatele v Unii a na strukturu nákladů operátorů v Unii. Různá míra expozice operátorů v Unii vůči voláním ukončeným těmito operátory ze třetích zemí, kteří si účtují vysoké a nákladově neefektivní sazby za ukončení volání, by vedla k nerovnováze v nákladové struktuře operátorů v Unii vlivem faktorů mimo kontrolu samotných operátorů. To by pravděpodobně zabránilo vzniku celoevropských maloobchodních nabídek, které zahrnují volání na určitá čísla třetích zemí, z důvodu vyšších sazeb za ukončení volání do těchto zemí, což by mohlo mít negativní dopad na spotřebitele a zejména na podniky v Unii. Dále by to narušilo hospodářskou soutěž, protože asymetrický dopad expozice vůči vysokým sazbám za ukončení volání ukončených na číslech třetích zemí by vedl k odlišným podmínkám hospodářské soutěže, které by pro různé operátory v Unii platily, což by také v konečném důsledku narušilo investiční schopnost a pobídky v celé Unii (jak investice do operátorů, tak i investice samotných operátorů). Všechny tyto dopady by byly zjevně v rozporu s cíli tohoto nařízení, kterými jsou podpora integrace jednotného trhu odstraněním narušení mezi operátory způsobeného účtováním sazeb za ukončení volání vysoce převyšujících náklady.

(12)

S cílem uplatňovat jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasového volání otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a omezit vyloučení volání uskutečněných z čísel třetích zemí na to, co je nezbytně nutné pro dosažení cílů vnitřního trhu a pro zajištění proporcionality, by se měly sazby stanovené tímto nařízením vztahovat na volání uskutečněná z čísel třetích zemí a ukončená na číslech Unie, pokud jsou sazby za ukončení volání uplatňované poskytovateli služeb ukončení hlasového volání ze třetích zemí u volání uskutečněných z čísel Unie stejné nebo nižší než maximální sazby za ukončení hlasového volání stanovené tímto nařízením. Během přechodného období u sazeb za ukončení hlasového volání v pevné síti v roce 2021 a během postupného snižování u sazeb za ukončení hlasového volání v mobilní síti (od roku 2021 do roku 2023) budou příslušnými maximálními sazbami za ukončení hlasového volání v mobilní síti, které tento mechanismus spustí, sazby stanovené v čl. 4 odst. 2 až 5 nařízení. Příslušné maximální sazby za ukončení volání v pevné síti, které tento mechanismus v roce 2021 spustí, budou sazby stanovené v čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení v přenesené pravomoci. Poskytovatelé služeb ukončení hlasového volání v Unii by měli tyto sazby uplatňovat na základě sazeb uplatňovaných nebo navrhovaných poskytovateli služeb ukončení hlasového volání ve třetích zemích.

(13)

Vzhledem k tomu, že poskytovatelé služeb ukončení hlasového volání v Unii nemusí mít vždy informace o tom, jaká je výše sazby za ukončení volání uplatňované operátory ze třetích zemí, měli by ověřitelné informace prokazující výši nabízené sazby za ukončení volání poskytovat zpravidla tito operátoři ze třetích zemí. Pokud poskytovatelé tranzitu (nebo jiní zprostředkovatelé) dále prodávají služby ukončení volání operátorům v Unii, bude příslušnou sazbou pro určení toho, zda je stejná nebo nižší než maximální sazby za ukončení hlasového volání stanovené tímto nařízením, sazba za ukončení volání uplatňovaná nebo nabízená těmito poskytovateli tranzitu.

(14)

Pokud operátoři ze třetích zemí účtují sazby za ukončení volání uskutečněných z čísel Unie a ukončených na číslech třetích zemí, které jsou vyšší než sazby za ukončení volání po celé Unii, měly by se sazby stanovené tímto nařízením vztahovat také na volání uskutečněná z čísel třetích zemí a ukončená na číslech Unie, přičemž Komise na základě informací, které jí poskytly tyto třetí země, určí, zda je regulace sazeb za ukončení volání v těchto zemích založena na zásadách rovnocenných zásadám uvedeným v článku 75 směrnice (EU) 2018/1972 a její příloze III. Seznam třetích zemí, které tyto požadavky splňují, by měl být následně zahrnut do tohoto nařízení a náležitým způsobem aktualizován.

(15)

Jelikož je pro případné uplatnění celounijních sazeb za ukončení volání rozhodné, odkud je volání uskutečněno, je nezbytné, aby operátoři v Unii byli schopni identifikovat zemi původu volajícího. Za tímto účelem mohou operátoři vycházet z kódu země v rámci identifikace volající linky (CLI). Pro účely řádného uplatňování tohoto nařízení by měli operátoři v Unii obdržet platnou identifikaci volající linky přiřazenou ke každému příchozímu volání. Operátoři v Unii by proto nebyli povinni uplatňovat celounijní sazby za ukončení volání v případě ukončení volání, u kterých není identifikace volající linky uvedena nebo je neplatná či podvržená.

(16)

Za účelem odhadnutí efektivních nákladů na ukončení hlasového volání v hypotetické mobilní nebo pevné síti v Unii v souladu se zásadami stanovenými v čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 a v příloze III uvedené směrnice byly vypracovány dva nákladové modely, jeden pro ukončení volání v mobilní síti a jeden pro ukončení volání v pevné síti, zohledňující náklady v každém členském státě.

(17)

Na základě zpětné vazby týkající se nákladů v každém členském státě získané prostřednictvím konzultačního procesu byly dokončeny nákladové modely pro mobilní i pevnou síť. Podle přílohy III směrnice (EU) 2018/1972 byly z nákladových modelů získány sazby vycházející z náhrady nákladů, které vzniknou efektivnímu operátorovi. Sazby proto vycházejí pouze z přírůstkových nákladů na poskytování velkoobchodní služby ukončení hlasového volání, tedy pouze z těch nákladů souvisejících s provozem, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení hlasového volání nebyla poskytována.

(18)

Jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní a v pevné síti po celé Unii byly stanoveny na základě efektivních nákladů v zemi s nejvyššími náklady podle vypracovaných nákladových modelů, čímž byla zajištěna zásada návratnosti nákladů v celé Unii, a následně k nim byla připočtena menší bezpečnostní rezerva s cílem zohlednit případné nepřesnosti nákladových modelů.

(19)

Uplatňování jednotných maximálních celounijních sazeb za ukončení hlasového volání stanovených tímto nařízením by mělo začít dva měsíce po jeho vstupu v platnost, aby operátoři měli dostatek času na úpravu svých informačních, fakturačních a účetních systémů a na provedení nezbytných změn v dohodách o propojení.

(20)

V případech, kdy jsou stávající průměrné sazby za ukončení hlasového volání v Unii výrazně vyšší než sazby, které budou stanoveny v budoucnu, tedy než nákladově efektivní jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasového volání stanovené v tomto nařízení, mělo by se použít postupné snižování, které je běžným regulačním postupem. V takových případech by postupné snižování mělo představovat účinný nástroj pro zajištění bezproblémového uplatňování nižších sazeb v souladu se zásadou proporcionality.

(21)

S ohledem na aktuální průměrné sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti ve všech členských státech by mělo být navrženo postupné snižování vedoucí k dosažení jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii. S cílem dosáhnout rovnováhy mezi rychlým prováděním a potřebou zamezit závažným narušením na straně operátorů by mělo postupné snižování začínat na úrovni blízké stávajícímu průměru sazeb za ukončení volání v mobilní síti a každoročně klesat po dobu tří let až do dosažení jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii v roce 2024.

(22)

Toto nařízení proto stanoví postupné snižování po dobu tří let, přičemž nákladově efektivní jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii bude dosaženo v roce 2024. V případě poskytovatelů v členských státech, kteří uplatňují sazby vyšší, než jsou jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii pro rok 2021, by nemělo být zapotřebí žádné přechodné období, jelikož postupné snižování splňuje cíl spočívající ve zmírnění dopadu uplatňování jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii.

(23)

V některých členských státech jsou stávající regulované maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti nižší, než jsou sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti stanovené pro roky 2021, 2022 a 2023 na základě postupného snižování, a blíží se výši jednotné maximální sazby za ukončení volání v mobilní síti po celé Unii. S cílem zabránit možnému zvýšení maloobchodních cen v těchto členských státech v důsledku přechodného zvýšení regulovaných sazeb za ukončení volání v mobilní síti by mělo být možné nadále uplatňovat stávající regulované sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti v těchto členských státech až do roku, kdy se maximální sazba za ukončení volání v mobilní síti stanovená tímto nařízením bude rovnat aktuálním sazbám za ukončení volání těchto členských států pro daný rok nebo bude nižší.

(24)

Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi průměrem stávajících sazeb za ukončení volání v pevné síti a jednotnou maximální sazbou za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii stanovenou v tomto nařízení je menší než v případě sazeb za ukončení volání v mobilní síti, nemělo by být v případě ukončení hlasového volání v pevné síti zapotřebí postupné snižování. Bude však na místě poskytnout některým členským státům přechodné období, které by mělo zajistit bezproblémový přechod na jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii a zabránit zbytečným prodlením při jejím uplatňování.

(25)

Na základě výše stávajících sazeb za ukončení volání v pevné síti v některých členských státech a výše jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii stanovené v tomto nařízení je důvodné poskytnout některým členským státům přechodné období. Toto přechodné období by mělo začít dnem použitelnosti tohoto nařízení a skončit dne 31. prosince 2021. Během přechodného období mohou v příslušných členských státech platit zvláštní sazby, které jsou odlišné od jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii.

(26)

V členských státech, ve kterých jsou stávající sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti výrazně vyšší, než je jednotná maximální sazba za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii, je důvodné poskytnout přechodné období umožňující postupnou úpravu těchto sazeb. Ve všech členských státech (kromě dvou), ve kterých stávající sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti přesahují 0,0875 centu (jednotná maximální sazba za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii zvýšená o 25 %), by se maximální sazba za ukončení hlasového volání v pevné síti v roce 2021 měla rovnat výši jejich aktuálních sazeb snížené o 20 %. V Polsku a ve Finsku, které se zatím neřídí zásadami stanovenými v doporučení Komise 2009/396/ES (2) a které mají v současnosti velmi vysoké sazby za ukončení volání v pevné síti, by snížení o 20 % nebylo dostatečným krokem k dosažení výše jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii. Jejich sazba by proto v přechodném období měla být ve výši sazby členského státu s nejvyšší sazbou v přechodném období, s výjimkou těchto dvou členských států. U zbývajících členských států, ve kterých jsou stávající sazby za ukončení volání v pevné síti nižší, než je jednotná maximální sazba za ukončení volání v pevné síti po celé Unii, nebo u kterých by jejich snížení o 20 % vedlo k dosažení jednotné maximální sazby za ukončení volání v pevné síti po celé Unii nebo sazby nižší, by nemělo být žádné přechodné období stanoveno.

(27)

V souladu s čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 bylo konzultováno Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, které vydalo své stanovisko dne 15. října 2020,

(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 uvádí seznam státních orgánů, podniků a institucí, jakož i fyzických a právnických osob, orgánů a subjektů předchozí irácké vlády, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, které se ke dni 22. května 2003 nacházely mimo území Iráku, podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 15. dubna 2021 rozhodl, že se ze seznamu osob a subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, odstraní šest subjektů.

(3)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Žádost o zápis názvu „Slovenska potica“ jako zaručené tradiční speciality (ZTS), kterou předložilo Slovinsko, byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Dne 29. června 2020 obdržela Komise od Rakouska námitku a související odůvodněné prohlášení o námitce. Tuto námitku a související odůvodněné prohlášení o námitce, které zaslalo Rakousko, postoupila Komise dne 3. července 2020 Slovinsku.

(3)

Komise námitku zaslanou Rakouskem přezkoumala a shledala ji přípustnou. V námitce se tvrdí, že v Rakousku se název „Potize“/„Putize“ stále používá pro podobné výrobky vyráběné v Rakousku a že používání názvu je v souladu s právem a je uznáváno po generace. Dále se v ní uvádí, že výroba produktu „Potize“/„Putize“ má v Rakousku velký hospodářský význam, zejména pro společnosti, které tento produkt vyrábějí a jsou usazeny v jižním Rakousku. Rakousko se proto domnívá, že vyhrazení názvu výlučně pro produkty tohoto názvu vyráběné ve Slovinsku (v souladu se slovinskou tradicí) musí být zamítnuto. Rakousko má v každém případě za to, že je nutno zajistit, aby výroba produktu a používání názvu „Potize“ nebo „Putize“, který se v Rakousku již mnoho let tradičně používá pro produkt vyráběný v souladu s rakouskou tradicí, zůstaly možné. Souhrnně vzato se v námitce tvrdí, že název navržený k zápisu je podle čl. 21 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 v souladu s právem a je obecně známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny.

(4)

Dopisem ze dne 28. července 2020 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby zahájily náležité konzultace v zájmu dosažení vzájemné dohody v souladu se svými vnitřními postupy.

(5)

Slovinsko a Rakousko dosáhly dohody, která byla Komisi oznámena ve stanovené lhůtě dne 5. října 2020.

(6)

Slovinsko a Rakousko se dohodly, že použití výrazů „Potize“ a „Putize“ nepředstavuje zneužití, napodobení nebo připomenutí názvu „Slovenska potica“ jako zaručené tradiční speciality (ZTS).

(7)

Rovněž se dohodly, že názvy „Slovenska potica“ na jedné straně a „Potize“ a „Putize“ na straně druhé jsou legitimní. Slovinsko potvrdilo, že zápis názvu „Slovenska potica“ jako zaručené tradiční speciality (ZTS) neohrozí právo rakouských výrobců používat výrazy „Potize“ a „Putize“. Rakouští výrobci však nesmějí na obalech používat žádné prvky odkazující na Slovinsko, např. vlajky, barvy atd.

(8)

Z dohody lze vyvodit, že Slovinsko uznalo právo rakouských výrobců nadále používat názvy „Potize“ a „Putize“, a že tedy neexistuje úmysl chránit výraz „potica“, který je součástí složeného názvu „Slovenska potica“, o jehož ochranu se žádá. Název „Slovenska potica“ by proto měl být chráněn jako celek a současně by se mělo povolit další používání výrazu „Potica“ na území Unie pro produkty, které nejsou v souladu se specifikací produktu „Slovenska potica“, za předpokladu dodržení zásad a pravidel použitelných v právním řádu EU.

(9)

Dohoda mezi Slovinskem a Rakouskem nevyžaduje změnu specifikace produktu zveřejněné v souladu s čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(10)

Název „Slovenska potica“ by tedy měl být zapsán do rejstříku zaručených tradičních specialit (ZTS),

(1)

V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Rumunska o zápis názvu „Caşcaval de Săveni“ jako chráněného zeměpisného označení (CHZO) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Dne 30. března 2020 obdržela Komise námitku a související odůvodněné prohlášení o námitce od Bulharska. Tuto námitku a související odůvodněné prohlášení o námitce, které zaslalo Bulharsko, postoupila Komise dne 2. dubna 2020 Rumunsku.

(3)

Komise námitku zaslanou Bulharskem přezkoumala a shledala ji přípustnou. Slovo „кашкавал“, které bylo v prohlášení Bulharska prezentováno jako přepis „kashkaval“ nebo „kaschaval“, je homonymní s názvem „caşcaval“, který je součástí složeného názvu „Caşcaval de Săveni“. Výraz „кашкавал“ je název používaný v Bulharsku pro základní mléčné výrobky, které jsou v Bulharsku vyráběny a uváděny na trh v komerčním měřítku. V prohlášení o námitce se tvrdí, že zápis navrženého názvu by ohrozil existenci názvu „кашкавал“ nebo ochranných známek obsahujících výraz „кашкавал“ a existenci výrobků, které byly na bulharském trhu v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění žádosti o zápis názvu „Caşcaval de Săveni“.

(4)

Dopisem ze dne 28. května 2020 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby zahájily náležité konzultace v zájmu dosažení vzájemné dohody v souladu se svými vnitřními postupy.

(5)

Rumunsko a Bulharsko dosáhly dohody, kterou Rumunsko Komisi oznámilo ve stanovené lhůtě dne 28. srpna 2020.

(6)

Rumunsko a Bulharsko dospěly k závěru, že zápis názvu „Caşcaval de Săveni“ do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení by neměl být na újmu budoucím žádostem Bulharska o zápis složených názvů obsahujících výraz „кашкавал“ v rámci režimů jakosti EU.

(7)

Jelikož je obsah dohody uzavřené mezi Rumunskem a Bulharskem v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 a právními předpisy EU, měl by být vzat v potaz.

(8)

Dne 8. dubna 2020 obdržela Komise námitku a související odůvodněné prohlášení o námitce od Řecka. Tuto námitku postoupila Komise dne 16. dubna 2020 Rumunsku.

(9)

Komise námitku podanou Řeckem přezkoumala a shledala ji přípustnou. V prohlášení o námitce se tvrdí, že zápis navrženého názvu by ohrozil existenci zcela nebo částečně totožného názvu nebo ochranné známky nebo existenci výrobků, které byly na řeckém trhu v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění žádosti o zápis názvu „Caşcaval de Săveni“.

(10)

Dopisem ze dne 2. června 2020 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby zahájily náležité konzultace v zájmu dosažení vzájemné dohody v souladu se svými vnitřními postupy.

(11)

Dne 28. srpna 2020 požádalo Rumunsko v souladu s čl. 51 odst. 3 posledním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 o prodloužení lhůty pro konzultace s Řeckem v námitkovém řízení týkajícím se výše uvedené žádosti a Komise jeho požadavku vyhověla.

(12)

Rumunsko a Řecko dosáhly dohody, kterou Rumunsko Komisi oznámilo v prodloužené lhůtě dne 27. listopadu 2020.

(13)

Rumunsko a Řecko se dohodly, že ochrana označení „Caşcaval de Săveni“ by se neměla vztahovat na samostatný název „caşcaval“, nýbrž pouze na celý složený název „Caşcaval de Săveni“. Kromě toho dospěly k závěru, že nařízení o zápisu názvu „Caşcaval de Săveni“ do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení by mělo vyjasnit rozsah dalšího používání výrazu „caşcaval“.

(14)

Jelikož je obsah dohody uzavřené mezi Rumunskem a Řeckem v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 a právními předpisy EU, měl by být vzat v potaz.

(15)

Název „Caşcaval de Săveni“ (CHZO) by proto měl být chráněn jako celek, zatímco výraz „caşcaval“ se může při označování nebo obchodní úpravě výrobků na území Unie i nadále používat, budou-li dodrženy zásady a pravidla použitelné v jejím právním řádu,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. V čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení je stanoveno povolení doplňkových látek.

(2)

V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o povolení esenciálního oleje z Origanum vulgare L. subsp. hirtum (Link) letsw. var. Vulkan (DOS 00001) jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat.

(3)

Žadatel požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svých stanoviscích ze dne 29. listopadu 2017 (2) a 4. července 2019 (3) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá esenciální olej z Origanum vulgare L. subsp. hirtum (Link) letsw. var. Vulkan (DOS 00001) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví spotřebitelů ani na životní prostředí. Konstatoval také, že tato doplňková látka je považována za látku, která může způsobovat podráždění kůže a očí a která může senzibilizovat kůži a dýchací cesty u vnímavých jedinců. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

V čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1831/2003 se stanoví, že doplňkové látky nesmí být upraveny k prodeji způsobem, který by mohl uvést uživatele v omyl. To se týká zejména prezentace účinků doplňkové látky s ohledem na kategorii a skupinu, pro které byla povolena. Dotčená doplňková látka obsahuje některé složky, jako je karvakrol a thymol, pro něž byly prokázány zootechnické účinky u některých již povolených doplňkových látek. Aby se zabránilo překročení navrženého limitu použití 150 mg/kg kompletního krmiva, jež by mělo účinek, pro který tato doplňková látka není povolena, je nezbytné stanovit maximální obsah jako podmínku použití doplňkové látky v krmivech.

(6)

Posouzení uvedené látky prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání esenciálního oleje z Origanum vulgare L. subsp. hirtum (Link) letsw. var. Vulkan (DOS 00001) mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,