19.4.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 132/4

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/629

ze dne 4. listopadu 2020,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 a (EU) č. 1255/2014 a kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, pokud jde o podrobné minimální požadavky pro účely auditu a údaje, které je třeba zaznamenat a uchovat

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (1), a zejména na čl. 13 odst. 6 a čl. 32 odst. 8 a 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) č. 223/2014 umožňuje Komisi přijímat akty v přenesené pravomoci, které doplňují prvky, jež nejsou podstatné, pokud jde o Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 (2) doplňuje nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o minimální požadavky na auditní stopu a na seznam údajů, které má řídicí orgán zaznamenat a uchovat v systému o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit.

(3)	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1255/2014 (3) doplňuje nařízení (EU) č. 223/2014 tím, že stanoví obsah výročních a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 (4) změnilo nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19. Nařízení (EU) 2020/559 zejména zavedlo možnost, aby členské státy poskytovaly nejchudším osobám potraviny nebo základní materiální pomoc nebo obojí nepřímo, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů.

(5)

Nepřímé poskytování potravin a základní materiální pomoci prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů ve srovnání se situacemi, kdy je tato pomoc poskytována nejchudším osobám přímo, s sebou nese konkrétní problémy při provádění. Je proto vhodné přijmout zvláštní ustanovení pro systémy poskytující pomoc přímo, pokud jde o minimální požadavky na auditní stopu, s cílem upravit seznam údajů, které má řídicí orgán zaznamenat a uchovat v systému o každé operaci pro monitorování, finanční řízení, ověřování a audit, a upravit seznam ukazatelů, které má řídicí orgán vykazovat.

(6)	Aby se zmírnilo vyšší riziko nesrovnalostí a podvodů v případech, kdy je poskytování potravin nebo základní materiální pomoci nebo obojího prováděno prostřednictvím poukázek nebo karet v papírové podobě, je vhodné stanovit v těchto případech další minimální požadavky na auditní stopu.

(7)	Aby bylo možné co nejrychleji začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, jejichž účelem je zabránit nesrovnalostem a podvodům, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(8)	Nařízení (EU) v přenesené pravomoci č. 532/2014 a (EU) 1255/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 se mění takto:

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 3a

Podrobné minimální požadavky na auditní stopu u podpory poskytované nejchudším osobám nepřímo, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

(čl. 32 odst. 9 nařízení (EU) č. 223/2014)

1. Kromě podrobných minimálních požadavků na auditní stopu stanovených v článku 3 auditní stopa u operací poskytujících potraviny nebo základní materiální pomoc nebo obojí nejchudším osobám prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů v souladu s čl. 23 odst. 4a nařízení (EU) č. 223/2014:

umožňuje sesouhlasení celkového počtu vydaných poukázek, karet nebo jiných nástrojů s celkovým počtem poukázek, karet nebo jiných nástrojů, které byly dodány konečným příjemcům a použity, na základě účetních záznamů a podkladů vedených certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci;

b)	umožňuje, pokud jde o způsobilé náklady stanovené v čl. 26 odst. 2 písm. a), sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s hodnotou poukázek, karet nebo jiných nástrojů použitých konečnými příjemci;

c)	obsahuje dokumenty týkající se poskytnutí poukázek, karet nebo jiných nástrojů konečným příjemcům, jejich distribuce konečným příjemcům a jejich použití.

U použití karet, poukázek nebo jiných nástrojů auditní stopa dokládá, že poukázky, karty nebo jiné nástroje jsou použity pouze k nákupu potravin nebo základní materiální pomoci nebo obojího.

2. Jsou-li potraviny a/nebo základní materiální pomoc poskytovány nejchudším osobám prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů v papírové podobě, auditní stopa rovněž obsahuje:

a)	bezpečnostní opatření zabraňující padělání přijatá řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci;

b)	opatření na zabezpečení zásob poukázek;

c)	identifikaci subjektů, které identifikují konečné příjemce, a subjektů, které distribuují poukázky, karty nebo jiné nástroje konečným příjemcům;

d)	dokumentaci o tom, že koneční příjemci obdrželi poukázky, karty nebo jiné nástroje.“;

2)	Příloha I se nahrazuje zněním obsaženým v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1255/2014 se nahrazuje zněním obsaženým v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. listopadu 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 54).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1255/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám tím, že stanoví obsah výročních zpráv a závěrečných zpráv o provádění, včetně seznamu společných ukazatelů (Úř. věst. L 337, 25.11.2014, s. 46).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 7).

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA I

Seznam údajů, jež je třeba zaznamenat a uchovat v počítačové podobě v systému pro monitorování (podle článku 2)

Údaje jsou povinné u operací podporovaných v rámci OP I a OP II (1) a u všech druhů poskytování, není-li v druhém sloupci stanoveno jinak.

Datová pole

Druh OP nebo druh poskytování, u kterých není údaj požadován

Údaje o příjemci (2)

1.	Název nebo jednoznačný identifikátor každého příjemce

2.	Informace, zda je příjemce veřejnoprávním subjektem nebo soukromoprávním subjektem

3.	Informace, zda je DPH u výdajů vzniklých příjemci nevratnou položkou podle vnitrostátních právních předpisů

4.	Kontaktní údaje příjemce

Údaje o operaci

5.	Název nebo jednoznačný identifikátor operace

6.	Krátký popis operace

7.	Datum podání žádosti týkající se operace

8.	Datum zahájení uvedené v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

9.	Datum ukončení uvedené v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

10.	Skutečné datum fyzického dokončení nebo úplné realizace operace

11.	Subjekt, který vydal dokument, který stanoví podmínky podpory

12.	Datum dokumentu, který stanoví podmínky podpory

13.	Měna operace

14.	CCI programu (programů), ze kterého (ze kterých) je operace podporována

15.	Druh (druhy) materiální pomoci

Neplatí pro OP II

16.	Druh(y) podporovaných akcí

Neplatí pro OP I

17.	Kód(y) pro formu financování

18.	Kód(y) pro lokalitu

19.	Množství potravin nakoupených veřejnoprávním subjektem nebo popřípadě partnerskou organizací

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

20.	Množství potravin získaných veřejnoprávním subjektem v souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) č. 223/2014

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

21.	Množství potravin dodaných partnerským organizacím

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

22.	Množství potravin dodaných konečným příjemcům

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

23.	Množství základní materiální pomoci nakoupené veřejnoprávním subjektem nebo partnerskou organizací

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

24.	Množství základní materiální pomoci dodané partnerským organizacím

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

25.	Množství základní materiální pomoci dodané konečným příjemcům

Neplatí pro OP II

Neplatí pro nepřímou dodávku potravin, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

26.	Počet vydaných poukázek nebo karet (nebo jiných nástrojů nepřímého poskytování podpory)

Neplatí pro OP II

Neplatí pro přímou dodávku potravin a/nebo základní materiální pomoci

27.	Počet poukázek nebo karet (nebo jiných nástrojů nepřímého poskytování podpory) dodaných konečným příjemcům

Neplatí pro OP II

Neplatí pro přímou dodávku potravin a/nebo základní materiální pomoci

28.	Počet poukázek nebo karet (nebo jiných nástrojů nepřímého poskytování podpory) použitých konečnými příjemci

Neplatí pro OP II

Neplatí pro přímou dodávku potravin a/nebo základní materiální pomoci

29.	Celková výše výdajů vynaložených na poukázky nebo karty (nebo jiné nástroje nepřímého poskytování podpory) dodané konečným příjemcům

Neplatí pro OP II

Neplatí pro přímou dodávku potravin a/nebo základní materiální pomoci

30.	Celková výše výdajů na poukázky nebo karty (nebo jiné nástroje nepřímého poskytování podpory) použité konečnými příjemci

Neplatí pro OP II

Neplatí pro přímou dodávku potravin a/nebo základní materiální pomoci

Údaje o ukazatelích

31.	Název společných ukazatelů relevantních pro operaci

32.	Identifikátor společných ukazatelů relevantních pro operaci

33.	Míra plnění společných ukazatelů za každý rok realizace nebo na konci operace

34.	Název ukazatelů specifických pro program a relevantních pro operaci

Neplatí pro OP I

35.	Identifikátor ukazatelů specifických pro program a relevantních pro operaci

Neplatí pro OP I

36.	Specifické cíle ukazatelů výstupů specifických pro program

Neplatí pro OP I

37.	Míra plnění ukazatelů specifických pro program za každý rok realizace nebo na konci operace

Neplatí pro OP I

38.	Měrná jednotka každého cíle výstupů

Neplatí pro OP I

39.	Výchozí hodnota ukazatelů výsledků

Neplatí pro OP I

40.	Cílová hodnota ukazatelů výsledků

Neplatí pro OP I

41.	Měrná jednotka každého cíle výsledků a výchozí hodnoty

Neplatí pro OP I

42.	Měrná jednotka každého ukazatele

Finanční údaje o každé operaci (v měně operace)

43.	Výše celkových způsobilých nákladů operace schválených v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

44.	Výše celkových způsobilých nákladů představujících veřejné výdaje podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014

45.	Výše veřejné podpory uvedené v dokladu o podmínkách podpory

Údaje o žádosti příjemce o platbu (v měně operace)

46.	Datum přijetí každé žádosti příjemce o platbu

47.	Datum každé platby příjemci na základě žádosti o platbu

48.	Výše způsobilých výdajů v žádosti o platbu tvořících základ každé platby příjemci

49.	Výše veřejných výdajů podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídajících způsobilým výdajům tvořícím základ každé platby

50.	Výše každé platby příjemci na základě žádosti o platbu

51.	Datum zahájení ověřování operací na místě podle čl. 32 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 223/2014

52.	Datum auditů operací na místě podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 223/2014 a článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 (3)

53.	Subjekt provádějící audit nebo ověřování

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě reálných nákladů (v měně operace)

54.	Způsobilé veřejné výdaje vykázané Komisi stanovené na základě nákladů skutečně vzniklých a zaplacených

55.	Veřejné výdaje podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídající způsobilým veřejným výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě nákladů skutečně proplacených a uhrazených

56.	Druh veřejné zakázky, pokud zadání zakázky podléhá ustanovením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (4) (poskytování služeb, poskytování zboží) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (5)

57.	Výše veřejné zakázky, pokud zadání zakázky podléhá ustanovením směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

58.	Způsobilé výdaje vzniklé a zaplacené na základě veřejné zakázky, pokud veřejná zakázka podléhá ustanovením směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

59.	Použité zadávací řízení, pokud zadání zakázky podléhá ustanovením směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

60.	Název nebo jednoznačný identifikátor dodavatele, pokud zadání zakázky podléhá ustanovením směrnice 2014/23/EU

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě standardních stupnic jednotkových nákladů (v měně operace)

61.	Výše způsobilých veřejných výdajů vykázaných Komisi stanovených na základě standardních stupnic jednotkových nákladů

62.	Veřejné výdaje podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídající způsobilým veřejným výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě standardních stupnic jednotkových nákladů

63.	Definice jednotky pro účely standardní stupnice jednotkových nákladů

64.	Počet splněných jednotek, jak je uvedeno v žádosti o platbu u každé jednotkové položky

65.	Jednotkové náklady na jednu jednotku pro každou jednotkovou položku

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě jednorázových částek (v měně operace)

66.	Výše způsobilých veřejných výdajů vykázaných Komisi stanovených na základě jednorázových částek

67.	Veřejné výdaje podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídající způsobilým veřejným výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě jednorázových částek

68.	U každé jednorázové částky položky ke splnění (výstupy nebo výsledky) dohodnuté v dokumentu, který stanoví podmínky podpory, jako základ pro vyplacení jednorázových částek

69.	U každé jednorázové částky výše dohodnutá v dokumentu, který stanoví podmínky podpory

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě paušálních sazeb (v měně operace)

70.	Výše způsobilých veřejných výdajů vykázaných Komisi stanovených na základě paušální sazby

71.	Veřejné výdaje podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídající způsobilým veřejným výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě paušální sazby

Údaje o prostředcích získaných zpět od příjemce

72.	Datum každého rozhodnutí o zpětném získání prostředků

73.	Výše podpory z veřejných zdrojů, na kterou se vztahuje každé rozhodnutí o zpětném získání prostředků

74.	Celkové výdaje, na které se vztahuje každé rozhodnutí o zpětném získání prostředků

75.	Datum přijetí každé částky vracené příjemcem v návaznosti na rozhodnutí o zpětném získání prostředků

76.	Výše podpory z veřejných zdrojů vrácené příjemcem v návaznosti na rozhodnutí o zpětném získání prostředků (bez úroků nebo sankcí)

77.	Celkové způsobilé výdaje odpovídající podpoře z veřejných zdrojů vrácené příjemcem

78.	Částka podpory z veřejných zdrojů, kterou nelze získat zpět, v návaznosti na rozhodnutí o zpětném získání prostředků

79.	Celkové způsobilé výdaje odpovídající částce podpory z veřejných zdrojů, kterou nelze získat zpět

Údaje o žádostech o platbu předložené Komisi (v EUR)

80.	Datum podání každé žádosti o platbu včetně způsobilých výdajů v rámci operace

81.	Celková výše způsobilých veřejných výdajů vzniklých příjemci a uhrazených v průběhu realizace operace zahrnutých v každé žádosti o platbu

82.	Celková výše veřejných výdajů operace podle definice čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) č. 223/2014 zahrnutých v každé žádosti o platbu

Údaje o účetních závěrkách předložených Komisi podle článku 48 nařízení (EU) č. 223/2014 (v EUR)

83.	Datum předložení každé účetní závěrky zahrnující výdaje v rámci operace

84.	Datum předložení účetní závěrky zahrnující konečné výdaje na operaci po dokončení operace (jsou-li celkové způsobilé výdaje rovny 1 000 000 EUR nebo vyšší (článek 51 nařízení (EU) č. 223/2014))

85.	Celková výše způsobilých veřejných výdajů na operaci zachycených v účetních systémech certifikačního orgánu, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

86.	Celková výše veřejných výdajů podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 vynaložených při realizaci operace odpovídajících celkové výši způsobilých veřejných výdajů zachycených v účetních systémech certifikačního orgánu, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

87.	Celková výše plateb příjemci podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídající celkové výši způsobilých veřejných výdajů zachycených v účetních systémech certifikačního orgánu, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

88.	Celkové způsobilé veřejné výdaje na operaci odňaté v průběhu účetního období, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

89.	Celkové veřejné výdaje podle definice v čl. 2 bodě 12 nařízení (EU) č. 223/2014 odpovídající způsobilým veřejným výdajům odňatým v průběhu účetního období, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

90.	Celkové způsobilé veřejné výdaje na operaci vrácené v průběhu účetního období, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

91.	Celkové veřejné výdaje odpovídající celkovým způsobilým veřejným výdajům operace vráceným v průběhu účetního období zahrnutým v účetní závěrce

92.	Celkové způsobilé veřejné výdaje na operaci, které mají být vráceny ke konci účetního období a které jsou zahrnuty v účetní závěrce

93.	Celkové veřejné výdaje na operaci odpovídající celkovým způsobilým veřejným výdajům, které mají být vráceny ke konci účetního období a které jsou zahrnuty v účetní závěrce

94.	Celková způsobilá částka veřejných výdajů operace, které nelze získat zpět ke konci účetního období a které jsou zahrnuty v účetní závěrce

95.	Celkové veřejné výdaje na operaci odpovídající celkové způsobilé částce veřejných výdajů, které nelze získat zpět ke konci účetního období a které jsou zahrnuty v účetní závěrce

“

(1) OP I odkazuje na operační programy pro potraviny a/nebo materiální pomoc a OP II na operační programy pro sociální začlenění nejchudších osob.

(2) Příjemce zahrnuje případně jiné subjekty, kterým vznikají výdaje v rámci operace, které jsou chápány jako výdaj vzniklý příjemci.

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 54).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP I A OP II

Ukazatele vstupů

Celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů schválených v dokumentech, které stanoví podmínky pro podporu operací

Celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemcům a které byly zaplaceny při provádění operací

Z toho, je-li to vhodné:

a)	celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemcům a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících s potravinami poskytovanými přímo nejchudším osobám

b)	celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemcům a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících se základní materiální pomocí poskytovanou nejchudším osobám přímo

c)	celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů, které vznikly příjemcům a které byly zaplaceny při provádění operací souvisejících s potravinami a/nebo základní materiální pomocí poskytovanou nejchudším osobám nepřímo, například prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů

Celková výše způsobilých výdajů z veřejných zdrojů vykázaných Komisi

Tyto údaje se vyjadřují v eurech.

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP I U PODPORY POSKYTOVANÉ NEJCHUDŠÍM OSOBÁM PŘÍMO

Ukazatele výstupů pro distribuovanou potravinovou pomoc (1)

Množství ovoce a zeleniny

Množství masa, vajec, ryb, potravin mořského původu

Množství mouky, chleba, brambor, rýže a jiných škrobnatých výrobků

Množství cukru

Množství mléčných výrobků

Množství tuků, olejů

10)

Množství předpřipravených potravin, jiných potravin (které nespadají pod výše uvedené kategorie)

11)

Celkové množství distribuované potravinové pomoci

Z toho:

a)	podíl potravin, u nichž OP zaplatil pouze za přepravu, distribuci a skladování (v %)

b)	podíl potravin spolufinancovaných FEAD na celkovém objemu potravin distribuovaných partnerskými organizacemi (v %) (2)

12)

Celkový počet jídel částečně nebo zcela financovaných OP (3)

13)

Celkový počet distribuovaných potravinových balíčků částečně nebo zcela financovaných OP (4)

Ukazatele výsledků pro distribuovanou potravinovou pomoc (5)

14)

Celkový počet osob, které dostávají potravinovou pomoc

Z toho:

a)	počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)	počet osob ve věku 65 let nebo více

počet žen

d)	počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)	počet zdravotně postižených osob

f)	počet bezdomovců

Ukazatele výstupů pro distribuovanou základní materiální pomoc

15)

Celková peněžní hodnota distribuovaného zboží

Z toho:

a)	celková peněžní hodnota zboží pro děti

b)	celková peněžní hodnota zboží pro bezdomovce

c)	celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny

16)

Seznam nejdůležitějších kategorií zboží distribuovaného mezi dětmi (6):

výbava

b)	školní brašny

c)	kancelářské potřeby, sešity, psací pera, potřeby pro malování a další výbava požadovaná ve škole (kromě oděvu)

d)	sportovní vybavení (sportovní obuv, trikot, plavky…)

e)	oděv (zimní kabát, obuv a ponožky, školní uniforma…)

f)	jiné – upřesnit

17)

Seznam nejdůležitějších kategorií zboží distribuovaného mezi bezdomovci (6):

a)	spací pytle/přikrývky

b)	kuchyňské zařízení (hrnce, pánve, příbory…)

c)	oděv (zimní kabát, obuv a ponožky…)

d)	domácí prádlo (ručníky, ložní prádlo)

e)	hygienické potřeby (lékárnička, mýdlo, zubní kartáček, holicí strojek na jedno použití…)

f)	jiné – upřesnit

18)

Seznam nejdůležitějších kategorií zboží distribuovaného mezi jinými cílovými skupinami (6) :

a)	kategorie je třeba upřesnit

Ukazatele výsledků pro distribuovanou základní materiální pomoc (5)

19)

Celkový počet osob, které dostávají základní materiální pomoc

Z toho:

a)	počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)	počet osob ve věku 65 let nebo více

počet žen

d)	počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)	počet zdravotně postižených osob

f)	počet bezdomovců

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP I U PODPORY POSKYTOVANÉ NEJCHUDŠÍM OSOBÁM NEPŘÍMO, NAPŘÍKLAD PROSTŘEDNICTVÍM POUKÁZEK, KARET NEBO JINÝCH NÁSTROJŮ

Ukazatelé výsledků pro podporu distribuovanou prostřednictvím elektronických poukázek, karet nebo jiných nástrojů nepřímého poskytování podpory (5)

19a)

Celkový počet osob, které dostávají podporu prostřednictvím poukázek, karet nebo jiných nástrojů nepřímého poskytování podpory

Z toho:

a)	počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)	počet osob ve věku 65 let nebo více

počet žen

d)	počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)	počet zdravotně postižených osob

f)	počet bezdomovců

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OP II

Ukazatele výstupů pro pomoc při sociálním začleňování

20)

Celkový počet osob, jimž je poskytována pomoc při sociálním začleňování

Z toho:

a)	počet dětí ve věku 15 let nebo méně

b)	počet osob ve věku 65 let nebo více

počet žen

d)	počet migrantů, účastníků, kteří jsou původem cizinci, příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)

e)	počet zdravotně postižených osob

f)	počet bezdomovců

Tyto údaje pro OP II jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.

“

(1) Ukazatele 4 až 11 zahrnují jakoukoli formu těchto produktů, např. čerstvé, konzervované a zmrazené potraviny, a měly by být vyjádřeny v tunách.

(2) Hodnoty pro tento ukazatel se stanoví na základě informovaného odhadu partnerských organizací.

(3) Definici toho, co je třeba chápat jako jídlo, lze poskytnout na úrovni partnerské organizace/operace/řídicího orgánu. Hodnoty pro tento ukazatel se stanoví na základě posouzení partnerských organizací.

(4) Definici toho, co je třeba chápat jako potravinový balíček, lze poskytnout na úrovni partnerské organizace/operace/řídicího orgánu. Balíčky nemusí být standardizovány, co se týče velikosti nebo obsahu. Hodnoty pro tento ukazatel se stanoví na základě posouzení partnerských organizací.

(5) Hodnoty pro tyto ukazatele se stanoví na základě informovaného odhadu partnerských organizací. Neočekává se ani nepožaduje, aby byly založeny na informacích poskytnutých konečnými příjemci.

(6) Seznam musí obsahovat všechny důležité kategorie pokrývající alespoň 75 % distribuovaného zboží.

19.4.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 132/24

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/632

ze dne 13. dubna 2021,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o seznamy zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, směsných produktů a sena a slámy, na něž se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2007 a rozhodnutí Komise 2007/275/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 47 odst. 2 první pododstavec písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla pro provádění úředních kontrol zvířat a zboží vstupujících do Unie příslušnými orgány členských států za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce.

(2)	Podle nařízení (EU) 2017/625 mají být některé kategorie zvířat a zboží ze třetích zemí před jejich vstupem do Unie předloženy k úředním kontrolám na stanovišti hraniční kontroly.

(3)

Nařízení (EU) 2017/625 požaduje, aby Komise vypracovala seznamy zvířat a produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, včetně získaných produktů, směsných produktů a sena a slámy, které mají být předloženy k úředním kontrolám na stanovištích hraniční kontroly, s jejich kódy podle kombinované nomenklatury (kódy KN), jež jsou stanoveny nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 (2).

(4)

V zájmu usnadnění provádění úředních kontrol příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly v souladu s nařízením (EU) 2017/625 by měl seznam stanovený tímto nařízením poskytnout podrobný popis zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, směsných produktů a sena a slámy, na které se vztahují uvedené úřední kontroly.

(5)	Tímto nařízením se v plném rozsahu nahrazují pravidla pro úřední kontroly zvířat a zboží při jejich vstupu do Unie, která byla stanovena prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2007 (3). Uvedené prováděcí nařízení by proto mělo být zrušeno.

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 (4) určuje, ve kterých případech a za jakých podmínek může být některé zboží představující nízké riziko, včetně směsných produktů, osvobozeno od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a stanoví pravidla pro provádění zvláštních úředních kontrol u tohoto zboží. Nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 se zrušují ustanovení rozhodnutí Komise 2007/275/ES (5), kterými se směsné produkty osvobozují od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly. Tímto nařízením se nahrazují zbývající ustanovení rozhodnutí 2007/275/ES týkající se směsných produktů, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly. Proto by z důvodů právní jistoty a jasnosti mělo být rozhodnutí 2007/275/ES zrušeno.

(7)	Vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 se použije ode dne 21. dubna 2021, mělo by se toto nařízení použít od téhož dne.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se stanoví seznamy zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, směsných produktů a sena a slámy, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly v souladu s nařízením (EU) 2017/625, a uvádí se jejich kódy podle kombinované nomenklatury.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„směsnými produkty“ směsné produkty ve smyslu definice v čl. 2 bodě 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/625;

2)	„neošetřenými prasečími štětinami“ neošetřené prasečí štětiny ve smyslu definice v bodě 33 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (6);

3)	„neošetřeným peřím a jeho částmi“ neošetřené peří a jeho části ve smyslu definice v bodě 30 přílohy I nařízení (EU) č. 142/2011;

4)	„neošetřenou srstí“ neošetřená srst ve smyslu definice v bodě 32 přílohy I nařízení (EU) č. 142/2011;

5)	„meziproduktem“ meziprodukt ve smyslu definice v bodě 35 přílohy I nařízení (EU) č. 142/2011;

6)	„ošetřenými kůžemi a kožkami“ ošetřené kůže a kožky ve smyslu definice v bodě 28 přílohy I nařízení (EU) č. 142/2011;

7)	„neošetřenou vlnou“ neošetřená vlna ve smyslu definice v bodě 31 přílohy I nařízení (EU) č. 142/2011.

Článek 3

Úřední kontroly zvířat a zboží uvedených v příloze

Na zvířata, produkty živočišného původu, zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, směsné produkty a seno a slámu uvedené v příloze tohoto nařízení se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly v souladu s nařízením (EU) 2017/625.

Článek 4

Zrušení

1. Prováděcí nařízení (EU) 2019/2007 a rozhodnutí 2007/275/ES se zrušují s účinností ode dne 21. dubna 2021.

2. Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2007 ze dne 18. listopadu 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o seznamy zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů a sena a slámy, na něž se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES (Úř. věst. L 312, 3.12.2019, s. 1).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES (viz strana 17 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5) Rozhodnutí Komise 2007/275/ES ze dne 17. dubna 2007 o seznamech směsných produktů, na které se vztahují kontroly na stanovištích hraniční kontroly (Úř. věst. L 116, 4.5.2007, s. 9).

(6) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

PŘÍLOHA

SEZNAM ZVÍŘAT, PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ, VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ, SMĚSNÝCH PRODUKTŮ A SENA A SLÁMY, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ ÚŘEDNÍ KONTROLY NA STANOVIŠTÍCH HRANIČNÍ KONTROLY, UVEDENÝ V ČLÁNKU 3

Poznámky:

1. Obecné poznámky

Obecné poznámky se doplňují k některým kapitolám s cílem upřesnit, kterých zvířat nebo kterého zboží se příslušná kapitola týká. Kromě toho se v případě potřeby uvádí odkaz na zvláštní požadavky stanovené v nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (1).

Seznam směsných produktů, které splňují zvláštní podmínky a jsou osvobozeny od kontrol na stanovištích hraniční kontroly, je stanoven nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 [vycházejícím z čl. 48 písm. h) a čl. 77 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2017/625 (2).

2. Poznámky ke kapitolám

Seznamy v této příloze jsou členěny do kapitol, které odpovídají příslušným kapitolám kombinované nomenklatury (KN), jež jsou uvedeny v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (3).

Tyto poznámky ke kapitolám slouží jako vysvětlení, v případě potřeby převzatá z poznámek k jednotlivým kapitolám kombinované nomenklatury (KN).

3. Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému a stanovisek k sazebnímu zařazení do harmonizovaného systému

Další informace k různým kapitolám byly v případě potřeby převzaty z vysvětlivek k harmonizovanému systému a stanovisek k sazebnímu zařazení do harmonizovaného systému Světové celní organizace.

Tabulky:

4. Sloupec 1 – kód KN

V tomto sloupci je uveden kód kombinované nomenklatury (kód KN). Kombinovaná nomenklatura, zavedená nařízením (EHS) č. 2658/87, vychází z Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983 a schválena rozhodnutím Rady 87/369/EHS (4). Kombinovaná nomenklatura přebírá čísla a položky harmonizovaného systému do prvních šesti číslic a až sedmá a osmá číslice vytváří podpoložky, které jsou pouze její.

V případě čtyřmístného kódu: není-li uvedeno jinak, všechna zvířata a zboží, jejichž kód KN nebo jeho první čtyřčíslí tvoří tyto čtyři číslice, se podrobí úředním kontrolám na stanovištích hraniční kontroly. Ve většině těchto případů jsou příslušné kódy KN vkládané do systému TRACES uvedeného v čl. 133 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 převedeny na šestimístné nebo osmimístné kódy.

V případě, že jsou úřední kontroly vyžadovány pouze u určitých zvířat a zboží uvedených pod jakýmkoli čtyřmístným, šestimístným nebo osmimístným kódem, v rámci kterého v kombinované nomenklatuře neexistuje žádné další specifické třídění, je kód označen předponou „ex“. V takovém případě jsou zvířata a zboží, na něž se vztahuje toto nařízení, určeny rozsahem kódu KN a rozsahem odpovídajícího popisu ve sloupci 2, jakož i působností a vysvětlením ve sloupci 3.

5. Sloupec 2 – popis zboží

Popis zvířat a zboží uvedený ve sloupci s popisem v kombinované nomenklatuře (KN).

Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, znění popisu zvířat a zboží ve sloupci 2 se považuje pouze za orientační, jelikož zvířata a zboží, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou určeny kódy KN.

6. Sloupec 3 – působnost a vysvětlení

Tento sloupec obsahuje podrobné informace o uvedených zvířatech nebo zboží. Další informace o zvířatech nebo zboží uvedených v jednotlivých kapitolách kombinované nomenklatury lze nalézt ve vysvětlivkách ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (5).

Produkty získané z vedlejších produktů živočišného původu, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (6) a nařízení (EU) č. 142/2011, nejsou v právu Unie konkrétně definovány. Úřední kontroly se provádí u produktů, které jsou částečně zpracované, avšak jsou stále surovinami k dalšímu zpracování ve schváleném nebo registrovaném zařízení v místě určení. Úřední inspektoři na stanovištích hraniční kontroly v případě potřeby posoudí a upřesní, zda je získaný produkt dostatečně zpracován, a není proto zapotřebí dalších úředních kontrol stanovených v právu Unie.

KAPITOLA 1

Živá zvířata

Poznámka ke kapitole 1 (převzatá z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly patří všechna živá zvířata, kromě:

a)	ryb a korýšů, měkkýšů a jiných vodních bezobratlých čísel 0301, 0306, 0307 nebo 0308;

b)	kultur mikroorganismů a ostatních výrobků čísla 3002 a

c)	zvířat čísla 9508.“

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Číslo 0106 zahrnuje mimo jiné tato domácí nebo volně žijící zvířata:

Savci

primáti;

2)	velryby, delfíni a sviňuchy (savci řádu Cetacea); kapustňáci a dugongové (savci řádu Sirenia); tuleni, lvouni a mroži (savci podřádu Pinnipedia);

3)	ostatní (např. sobi, kočky, psi, lvi, tygři, medvědi, sloni, velbloudi (včetně dromedárů), zebry, králíci, zajíci, jeleni, antilopy (jiní než zvířata podčeledi Bovinae), kamzíci, lišky, norkové a další zvířata pro kožešinové farmy).

B)	Plazi (včetně hadů a želv)

Ptáci

1)	draví ptáci;

2)	papouškovití (včetně papoušků, drobných druhů papoušků s dlouhým ocasem, makaů (papoušků ara) a kakadu);

3)	ostatní (např. koroptve, bažanti, křepelky, sluky, bekasiny, holubi, tetřevi, strnadi, divoké kachny, divoké husy, drozdi, kosi, skřivani, pěnkavy, sýkory, kolibříci, pávi, labutě a další ptáci neuvedení v čísle 0105).

D)	Hmyz, například včely (též v přepravních bednách, klecích nebo úlech).

E)	Ostatní, například žáby.

Toto číslo nezahrnuje zvířata, která jsou součástí cirkusů, zvěřinců a podobných kočovných zvířecích atrakcí (číslo 9508).“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
0101	Živí koně, osli, muly a mezci	Všichni.
0102	Živí tuři	Všichni.
0103	Živá prasata	Všechna.
0104	Živé ovce a kozy	Všechny.
0105	Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky	Všichni.
0106	Ostatní živá zvířata	Všechna; patří sem všechna zvířata těchto položek a podpoložek: 0106 11 00 (primáti) 0106 12 00 velryby, delfíni a sviňuchy (savci řádu Cetacea); kapustňáci a dugongové (savci řádu Sirenia); tuleni, lvouni a mroži (savci podřádu Pinnipedia); 0106 13 00 (velbloudi a jiní velbloudovití (Camelidae)) 0106 14 (králíci a zajíci) 0106 19 00 (ostatní): savci jiní než savci čísel 0101 , 0102 , 0103 a 0104 a položek 0106 11 , 0106 12 , 0106 13 a 0106 14 ; patří sem i psi a kočky 0106 20 00 (plazi, včetně hadů a želv) 0106 31 00 (ptáci: draví ptáci) 0106 32 00 (ptáci: papouškovití (včetně papoušků, drobných druhů papoušků s dlouhým ocasem, makaů (papoušků ara) a kakadu) 0106 33 00 (pštrosi; emuové (Dromaius novaehollandiae)) 0106 39 (ostatní): patří sem ptáci jiní než ptáci čísla 0105 a položek 0106 31 , 0106 32 a 0106 33 , včetně holubů 0106 41 00 (včely) 0106 49 00 (ostatní hmyz, jiný než včely) 0106 90 00 (ostatní): všechna ostatní živá zvířata jinde nezahrnutá, jiná než savci, plazi, ptáci a hmyz. Do této podpoložky patří i živé žáby k uchování při životě pro vivária i k usmrcení pro lidskou spotřebu.

KAPITOLA 2

Maso a jedlé droby

Poznámka ke kapitole 2 (převzatá z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;

b)	střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo

c)	živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
0201	Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené	Všechno. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0202	Hovězí maso, zmrazené	Všechno. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0203	Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Všechno. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0204	Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Všechno. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0205 00	Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Všechno. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0206	Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Všechny. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0207	Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105 , čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Vše. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří.
0208	Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Vše. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří. Patří sem ostatní suroviny pro výrobu želatiny či kolagenu pro lidskou spotřebu. Patří sem veškeré maso a jedlé droby těchto položek a podpoložek: 0208 10 (králičí nebo zaječí) 0208 30 00 (z primátů) 0208 40 (z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a dugungů (savců řádu Sirenia); tuleňů, lvounů a mrožů (savců podřádu Pinnipedia)) 0208 50 00 (z plazů, včetně hadů a želv) 0208 60 00 (z velbloudů a jiných velbloudovitých (Camelidae)) 0208 90 (ostatní): z domácích holubů; ze zvěřiny, jiné než králíků nebo zajíců, atd.): patří sem i maso z křepelek, sobů či jakýchkoli jiných savců. Patří sem i žabí stehýnka kódu KN 0208 90 70 .
0209	Vepřový tuk neprorostlý libovým masem a drůbeží tuk, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený	Všechen; patří sem tuk a zpracovaný tuk podle sloupce 2, a to i tehdy, pokud je vhodný pouze pro průmyslové použití (nevhodný k lidské spotřebě).
0210	Maso a jedlé droby, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; jedlé moučky a prášky z masa nebo drobů	Vše; patří sem maso, masné výrobky a jiné produkty živočišného původu. Avšak suroviny, které nejsou určeny nebo nejsou vhodné k lidské spotřebě, do tohoto kódu nepatří. Patří sem zpracované živočišné bílkoviny a sušené vepřové uši pro lidskou spotřebu. I když se tyto sušené vepřové uši používají jako krmivo, příloha nařízení Komise (ES) č. 1125/2006 (7) uvádí, že mohou patřit do podpoložky 0210 99 49 . Sušené droby a vepřové uši nevhodné k lidské spotřebě však patří do podpoložky 0511 99 85 . Kosti pro lidskou spotřebu patří do čísla 0506 . Uzenky a salámy patří do čísla 1601 . Výtažky a šťávy z masa patří do čísla 1603 . Škvarky patří do čísla 2301 .

KAPITOLA 3

Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí

Obecné poznámky

Do této kapitoly patří živé ryby na chov a reprodukci, živé okrasné ryby a živé ryby nebo živí korýši přepravovaní zaživa, avšak dovážení pro lidskou spotřebu.

Na všechny produkty v této kapitole se vztahují úřední kontroly.

Poznámky ke kapitole 3 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	savci čísla 0106;

b)	maso savců čísla 0106 (číslo 0208 nebo 0210);

ryby (včetně jejich jater, jiker a mlíčí) nebo korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí, mrtví a nevhodní k lidskému požívání vzhledem k jejich druhu nebo ke stavu, v jakém se nacházejí (kapitola 5); moučky, prášky nebo pelety z ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání (číslo 2301), nebo

d)	kaviár nebo kaviárové náhražky připravené z rybích jiker (číslo 1604).

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
0301	Živé ryby	Všechny; patří sem pstruzi, úhoři, kapři a všechny další druhy a všechny ryby dovážené na chov či reprodukci. Živé ryby dovážené k okamžité lidské spotřebě se pro účely úředních kontrol považují za produkty. Patří sem též okrasné ryby podpoložek 0301 11 00 a 0301 19 00 .
0302	Ryby, čerstvé nebo chlazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304	Všechny; patří sem též játra, mlíčí a jikry, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0302 91 00 .
0303	Ryby, zmrazené, kromě rybího filé a jiného rybího masa čísla 0304	Všechny; patří sem též játra, mlíčí a jikry, zmrazené, položky 0303 91 .
0304	Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené	Všechno.
0305	Ryby, sušené, solené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání.	Všechny; patří sem i další produkty rybolovu, jako např. moučky, prášky a pelety z ryb vhodné k lidské spotřebě, dále sem patří rybí hlavy, ocasy a žaludky a ostatní produkty rybolovu.
0306	Korýši, též bez krunýřů, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; uzení korýši, též bez krunýřů, též vaření před nebo během uzení; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání	Všichni. Živí korýši dovážení k okamžité lidské spotřebě se pro účely úředních kontrol považují za produkty. Patří sem též okrasné žábronožky solné a jejich vajíčka pro využití jako zvířata v zájmovém chovu a všichni živí okrasní korýši.
0307	Měkkýši, též v lasturách nebo ulitách, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; uzení měkkýši, též v lasturách nebo ulitách, též vaření před nebo během uzení; moučky, prášky a pelety z měkkýšů, způsobilé k lidskému požívání	Patří sem uzení měkkýši, kteří byli případně vařeni a poté uzeni. Jiní vaření měkkýši patří do čísla 1605 . Dále sem patří živí okrasní měkkýši. Živí měkkýši dovážení k okamžité lidské spotřebě se pro účely úředních kontrol považují za produkty. Patří sem všechno zboží položek 0307 11 až 0307 99 , například: 0307 60 (hlemýždi, jiní než mořští plži): patří sem suchozemští plži druhu Helix pomatia, Helix aspersa, Helix lucorum a druhy čeledi Achatinidae. Dále sem patří živí hlemýždi (včetně sladkovodních hlemýžďů) k okamžité lidské spotřebě a také maso hlemýžďů k lidské spotřebě. Patří sem též blanšírovaní nebo předzpracovaní hlemýždi. Dále zpracované produkty patří do čísla 1605 . 0307 91 00 (živí, čerství nebo chlazení jiní měkkýši, tj. jiní než ústřice, hřebenatky, slávky (Mytilus spp., Perna spp.), sépie, olihně, chobotnice, mořští plži, mlži, srdcovkovití, návky, ušně (Haliotis spp.) a křídlatci (Strombus spp.): patří sem i maso z mořských plžů, též v lasturách nebo ulitách. 0307 99 (ostatní měkkýši, jiní než živí, čerství, chlazení nebo zmrazení, tj. jiní než ústřice, hřebenatky, slávky (Mytilus spp., Perna spp.), sépie, olihně, chobotnice, mořští plži, mlži, srdcovkovití, návky, ušně (Haliotis spp.) a křídlatci (Strombus spp.); též včetně mouček, prášků a pelet z nich získaných, vhodných k lidské spotřebě).
0308	Vodní bezobratlí, jiní než korýši a měkkýši, živí, čerství, chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; uzení vodní bezobratlí, jiní než korýši a měkkýši, též vaření před nebo během uzení; moučky, prášky a pelety z vodních bezobratlých, jiných než korýšů a měkkýšů, způsobilé k lidskému požívání	Vše.

KAPITOLA 4

Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Poznámky ke kapitole 4 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.	Výrazem „mléko“ se rozumí plnotučné mléko nebo částečně nebo úplně odstředěné mléko.

Pro účely čísla 0405:

výraz „máslo“ znamená přírodní máslo, syrovátkové máslo nebo rekombinované máslo (čerstvé, solené nebo žluklé, včetně konzervovaného másla) získané výhradně z mléka, o obsahu mléčného tuku 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 95 % hmotnostních, o obsahu mléčné sušiny bez tuku nejvýše 2 % hmotnostní a o obsahu vody nejvýše 16 % hmotnostních. Máslo neobsahuje přidané emulgátory, ale může obsahovat chlorid sodný, potravinářská barviva, neutralizační soli a kultury neškodných bakterií mléčného kvašení;

b)	výraz „mléčné pomazánky“ znamená roztíratelné emulze typu voda-olej, obsahující mléčný tuk jako jediný tuk ve výrobku, o obsahu mléčného tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních.

Výrobky získané zahuštěním syrovátky a přidáním mléka nebo mléčného tuku je třeba zařadit do čísla 0406 jako sýry za předpokladu, že mají tyto tři charakteristické znaky:

a)	obsah mléčného tuku v sušině je 5 % hmotnostních nebo více;

b)	obsah sušiny je nejméně 70 % hmotnostních, avšak nepřesahující 85 % hmotnostních, a

c)	jsou tvarované nebo tvarovatelné.

Do této kapitoly nepatří:

a)	výrobky získané ze syrovátky obsahující více než 95 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza, počítáno v sušině, (číslo 1702);

b)	výrobky získané z mléka nahrazením jedné nebo více jeho přirozených složek (například máselných tuků) jinou látkou (například olejovými tuky) (číslo 1901 nebo 2106), nebo

c)	albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině) (číslo 3502) nebo globuliny (číslo 3504).

[…]“

Údaje z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Do čísla 0408 patří celá vejce bez skořápky a vaječné žloutky všech ptáků. Výrobky tohoto čísla mohou být čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, tvarované (např. válcovitá „dlouhá vejce“), zmrazené nebo jinak konzervované. Všechny patří do tohoto čísla, bez ohledu na to, zda obsahují přidaný cukr nebo jiná sladidla a zda jsou určeny k použití jako potravina nebo pro průmyslové účely (např. vyčiňování).

Do tohoto čísla nepatří:

a)	olej z vaječných žloutků (číslo 1506);

b)	vaječné přípravky obsahující ochucovací přísady, koření nebo jiné přísady (číslo 2106);

c)	lecithin (číslo 2923);

d)	oddělený vaječný bílek (vaječný albumin) (číslo 3502).

(…)

Do čísla 0409 patří med produkovaný včelami (Apis mellifera) nebo jiným hmyzem, odstředěný, v plástvi nebo obsahující kusy pláství, pokud do něj nebyl přidán cukr nebo jiná látka. Tento med může být označen podle druhu rostliny, původu nebo barvy.

Do čísla 0409 nepatří umělý med a směsi přírodního a umělého medu (číslo 1702).

(…)

Do čísla 0410 patří produkty živočišného původu vhodné pro lidskou spotřebu, neuvedené ani nezahrnuté jinde v kombinované nomenklatuře. Patří sem:

a)	želví vejce. Jedná se o vejce snesená říčními nebo mořskými želvami; mohou být čerstvá, sušená nebo jinak konzervovaná. Olej z želvích vajec sem nepatří (číslo 1506).

hnízda salangan (jedlá „ptačí hnízda“). Jsou tvořena látkou vylučovanou těmito ptáky, která na vzduchu rychle tuhne.

Hnízda lze předkládat nezpracovaná nebo mohou být čištěná za účelem odstranění per, prachového peří, prachu a jiných nečistot, aby byla vhodná ke spotřebě. Mají obvykle formu bělavých proužků či vláken.

Hnízda salangan mají vysoký obsah bílkovin a používají se téměř výhradně k přípravě polévek nebo jiných potravinových přípravků.

Do čísla 0410 nepatří zvířecí krev, jedlá či nikoli, tekutá nebo sušená (číslo 0511 nebo 3002).“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
0401	Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla	Vše. Do tohoto čísla patří mléko určené k výživě zvířat, avšak krmiva obsahující mléko patří do čísla 2309 . Mléko k terapeutickým nebo profylaktickým účelům patří do čísla 3001 .
0402	Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla	Vše.
0403	Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao	Vše; patří sem smetana, ochucená nebo obsahující ovoce, zmrazené a fermentované (kysané) mléko, pro lidskou spotřebu. Zmrzlina patří do čísla 2105 . Nápoje obsahující mléko ochucené kakaem nebo jinými látkami patří do čísla 2202 .
0404	Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Vše; patří sem mléčné výrobky pro kojence. V kódu KN 0404 10 48 zahrnuje také mlezivo skotu v tekuté formě, odtučněné a zbavené kaseinu, pro lidskou spotřebu, a v kódu KN 0404 90 21 rozprašováním sušené nízkotučné mlezivo v prášku, které nebylo zbaveno kaseinu, pro lidskou spotřebu.
0405	Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky	Vše.
0406	Sýry a tvaroh	Vše.
0407	Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená	Všechna; patří sem násadová vejce, vejce prostá specifikovaných patogenních mikroorganismů (PSPM), oplodněná vejce pro líhnutí (0407 11 a 0407 19 ). Patří sem čerstvá vejce (0407 21 až 0407 29 ) a ostatní vejce (0407 90 ), nevhodná i vhodná k lidské spotřebě. Patří sem též „stoletá vejce“. Vaječný albumin nevhodný i vhodný k lidské spotřebě patří do čísla 3502 .
0408	Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla	Vše: do tohoto čísla patří vaječné výrobky, též tepelně zpracované, a produkty nevhodné k lidské spotřebě.
0409 00 00	Přírodní med	Všechen.
0410 00 00	Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Všechny. Do tohoto čísla patří též mateří kašička a propolis (používané při výrobě farmaceutických přípravků a doplňků stravy) a jiný materiál získaný ze zvířat určený k lidské spotřebě, kromě kostí (které patří do čísla 0506 ). Do tohoto kódu KN nepatří hmyz ani hmyzí vajíčka určené k lidské spotřebě.

KAPITOLA 5

Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Obecné poznámky

Zvláštní požadavky pro některé produkty této kapitoly jsou stanoveny v tabulce 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011:

Řádek 7: prasečí štětiny

Řádek 8: neošetřená vlna a srst z jiných zvířat než prasat

Řádek 9: ošetřené peří, jeho části a prachové peří

Poznámky ke kapitole 5 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	jedlé produkty (jiné než střeva, měchýře a žaludky zvířat, celé nebo jejich části, a tekutá nebo sušená zvířecí krev);

b)	kůže nebo kožky (včetně kožešin), jiné než zboží čísla 0505 a odřezky a podobný odpad ze surových kůží nebo kožek čísla 0511 (kapitola 41 nebo 43);

c)	textilní materiály živočišného původu, jiné než žíně a odpad z nich (třída XI), nebo

d)	připravené svazky nebo chomáče pro výrobu košťat, kartáčů nebo štětců (číslo 9603).

(…)

3.	V celé nomenklatuře se za „slonovinu“ považují nejen kly sloní, nýbrž i kly hrocha, mrože, narvala, divokého kance, rohy nosorožce, jakož i zuby všech zvířat.

4.	V celé nomenklatuře se výrazem „žíně“ rozumějí chlupy z hřív nebo ohonů koňovitých zvířat nebo skotu. Do čísla 0511 patří, inter alia, žíně a odpad z nich, též ve vrstvě, s podložkou nebo bez podložky.“

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Do čísla 0505 patří

1)	kůže a jiné části ptáků (např. hlavy, křídla), s peřím nebo prachovým peřím, a

2)	peří a části per (též s přistřiženými okraji) a prachové peří,

pokud jsou neopracované nebo pouze čištěné, dezinfikované nebo preparované z důvodu konzervace, ale jinak neopracované a neosazené.

Do čísla 0505 dále patří prach, moučka a odpad z peří nebo částí per.“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
0502 10 00	Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat a odpad z těchto štětin nebo chlupů	Všechny, ošetřené i neošetřené.
0504 00 00	Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené	Vše; patří sem očištěné žaludky, měchýře a střeva skotu, prasat, ovcí, koz či drůbeže, solené, sušené nebo tepelně ošetřené.
Ex05 05	Kůže a jiné části ptáků s peřím nebo prachovým peřím, peří a části per (též s přistřiženými okraji) a prachové peří, neopracované nebo pouze čištěné, dezinfikované nebo preparované z důvodu konzervace; prášek a odpad z ptačích per nebo jejich částí	Vše, včetně loveckých trofejí z ptáků, avšak kromě ošetřeného dekorativního peří, ošetřeného peří přepravovaného cestujícími pro osobní potřebu nebo zásilek ošetřeného peří zaslaných soukromým osobám k neobchodním účelům. Ustanovení čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 142/2011 zakazuje dovoz do Unie a tranzit přes Unii neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří. Úřední kontroly se na peří vztahují bez ohledu na jeho ošetření, jak je popsáno v bodě C kapitoly VII přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011. Další zvláštní požadavky pro lovecké trofeje jsou stanoveny v oddíle 5 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011. Oddíl 6 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011 se vztahuje na peří používané k vycpávání, prachové, surové nebo ostatní peří.
0506	Kosti a rohové kosti, neopracované, zbavené tuku, jednoduše opracované (avšak nepřiříznuté do tvaru), upravené kyselinou nebo zbavené klihu; prach a odpad z těchto produktů	Patří sem kosti používané jako žvýkací pamlsky pro psy a kosti pro výrobu želatiny či kolagenu, pokud jsou získány z jatečně upravených těl zvířat poražených pro lidskou spotřebu. Kostní moučka pro lidskou spotřebu patří do čísla 0410 . Zvláštní požadavky pro tyto produkty, pokud nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou stanoveny v řádku 6 (lovecké trofeje), v řádku 11 (kosti a výrobky z nich (kromě kostní moučky), rohy a výrobky z nich (kromě rohové moučky) a kopyta a paznehty a výrobky z nich (kromě moučky z kopyt a paznehtů) k jiným použitím než jako krmná surovina, organické hnojivo nebo pomocná půdní látka) a v řádku 12 (žvýkací pamlsky pro psy) tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
0507	Slonovina, želvovina, kostice (včetně vousů) velryb a jiných mořských savců, rohy, parohy, kopyta, paznehty, drápy a zobáky, neopracované nebo jednoduše opracované, avšak nepřiříznuté do tvaru; prach a odpad z těchto produktů	Patří sem ošetřené lovecké trofeje z ptáků a kopytníků tvořené čistě kostmi, rohy, kopyty, paznehty, drápy, parohy a zuby. Zvláštní požadavky pro lovecké trofeje jsou stanoveny v řádku 6 tabulky 2 v oddíle1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex05080000	Korály a podobné materiály, neopracované nebo pouze jednoduše upravené, avšak jinak nezpracované; ulity, lastury a krunýře měkkýšů, korýšů nebo ostnokožců a sépiové kosti, neopracované nebo jednoduše upravené, avšak nepřiříznuté do tvaru, prach a odpad z těchto materiálů	Prázdné ulity, lastury a krunýře pro použití v potravinách a použití jako surovina pro výrobu glukosaminu. Kromě toho sem patří ulity, lastury a krunýře, včetně sépiových kostí, s měkkými tkáněmi a masem uvedené v čl. 10 písm. k) bodě i) nařízení (ES) č. 1069/2009.
Ex05100000	Ambra šedá, kastoreum, cibet a pižmo; kantaridy; žluč, též sušená; žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervované	Ambra šedá a kantaridy sem nepatří. Tento kód zahrnuje žlázy a jiné produkty živočišného původu a žluč. Sušené žlázy a produkty patří do čísla 3001 . Zvláštní požadavky mohou být stanoveny v řádku 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011 pro vedlejší produkty živočišného původu pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu kromě syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a výrobu získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec (pro farmaceutické přípravky nebo jiné technické výrobky).
Ex05 11	Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání	Vše. Patří sem genetický materiál (sperma a embrya živočišného původu, např. skotu, ovcí, koz, koní a prasat) a vedlejší produkty živočišného původu, které představují materiál kategorie 1 a 2, jak je uveden v článcích 8 a 9 nařízení (ES) č. 1069/2009. Do položek 0511 10 až 0511 99 patří například tyto živočišné produkty: 0511 10 00 (býčí sperma). 0511 91 (výrobky z ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých): všechny, patří sem násadové rybí jikry, mrtvá zvířata, vedlejší produkty živočišného původu pro výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu a farmaceutických přípravků a jiných technických výrobků. Patří sem mrtvá zvířata uvedená v kapitole 3, nepoživatelná nebo klasifikovaná jako nevhodná k lidské spotřebě, například hrotnatky obecné a další lasturnatky nebo Phyllopoda, sušené, určené pro krmení akvarijních ryb; patří sem i rybí návnady. Ex05119910 (šlachy, odřezky a jiný podobný odpad ze surových kůží nebo kožek) Úřední kontroly jsou nezbytné v případě kůží a kožek, které nebyly ošetřeny způsobem popsaným v příloze XIII kapitole V části C bodě 2 nařízení (EU) č. 142/2011, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v příloze XIII kapitole V části B bodě 1 nebo části C bodě 1 nařízení (EU) č. 142/2011. Ex05119931 (surové přírodní houby živočišného původu): všechny, jsou-li určeny k lidské spotřebě; nejsou-li určeny k lidské spotřebě, pak pouze ty, které jsou určeny pro výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu. Zvláštní požadavky pro produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou uvedeny v řádku 12 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011. Ex05119939 (přírodní houby živočišného původu, jiné než surové): všechny, jsou-li určeny k lidské spotřebě; nejsou-li určeny k lidské spotřebě, pak pouze ty, které jsou určeny pro výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu. Zvláštní požadavky pro produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou uvedeny v řádku 12 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011. Ex05119985 (ostatní produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitoly 1, nevhodná k lidské spotřebě): do této podpoložky patří embrya, vajíčka, sperma a genetický materiál jiné než položky 0511 10 a druhů jiných než skotu. Patří sem vedlejší produkty živočišného původu pro výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu nebo jiných technických výrobků. Patří sem neošetřené žíně, včelařské produkty jiné než vosky pro včelařství nebo pro technické účely, vorvanina (spermacet) pro technické použití, mrtvá zvířata kapitoly 1, která jsou nepoživatelná nebo nejsou určena k lidské spotřebě (například psi, kočky, hmyz), živočišný materiál, jehož základní charakteristiky se nezměnily, a jedlá zvířecí krev nezískaná z ryb, pro lidskou spotřebu.

KAPITOLA 6

Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň

Obecné poznámky

Do této kapitoly patří podhoubí v kompostu ze sterilizovaného hnoje živočišného původu.

Údaje převzaté z vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře Evropské unie

„ 0602 90 10 Podhoubí:

Podhoubí je termín, používaný pro sítě křehkých vláken (Thallus nebo Mycelium), často nalézané pod zemí, kde žijí a rostou na povrchu rozkládajících se zvířat nebo na rostlinné hmotě, a vyvíjejí se v samotné tkáně a produkují vlastní houbu.

Do této podpoložky patří také výrobky obsahující podhoubí, neúplně vyvinuté, umístěné v mikroskopickém množství na vrstvu obilných zrn vložených do kompostu ze sterilizovaného koňského hnoje (směs slámy a koňského trusu).“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex06029010	Podhoubí	Pouze tehdy, pokud obsahuje zpracovaný hnůj živočišného původu a v řádku 1 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011 jsou stanovena zvláštní pravidla.

KAPITOLA 12

Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex12129995	Ostatní rostlinné produkty používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Pyl
Ex12130000	Obilná sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet	Pouze sláma
Ex12 14 90	Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta kadeřavá krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet: jiné než moučka a pelety z vojtěšky	Pouze seno

KAPITOLA 15

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky

Obecné poznámky

Všechny živočišné tuky a oleje. Pro následující produkty jsou v příloze XIV nařízení (EU) č. 142/2011 stanoveny zvláštní požadavky:

1.	tavené/škvařené tuky a rybí tuk v řádku 3 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I;

2.	tavené/škvařené tuky z materiálů kategorie 2 pro určité účely mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata (např. pro oleochemické účely) v řádku 17 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II;

3.	tukové deriváty v řádku 18 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II.

Mezi tukové deriváty patří produkty z tuků a olejů získané po prvotním zpracování, v čistém stavu získané metodou uvedenou v bodě 1 kapitoly XI přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011.

Deriváty smísené s jinými materiály podléhají úředním kontrolám.

Poznámky ke kapitole 15 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;

b)	kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);

c)	jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);

d)	škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;

(…)

3.	Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.

4.	Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.“

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Do čísla 1516 patří živočišné a rostlinné tuky a oleje, které prošly níže uvedenou zvláštní chemickou přeměnou, ale nebyly dále upraveny.

Do tohoto čísla rovněž patří podobně zpracované frakce živočišných či rostlinných tuků a olejů.

Hydrogenace, k níž dochází při styku produktu s čistým vodíkem při vhodné teplotě a tlaku za přítomnosti katalyzátoru (obvykle jemně rozptýleného niklu), zvyšuje teplotu tání tuků a zvyšuje konzistenci olejů tím, že přemění nenasycené glyceridy (např. kyseliny olejové, linolové a dalších kyselin) na nasycené s vyšší teplotou tání (např. kyseliny palmitové, stearové a dalších kyselin).

Do čísla 1518 patří směsi nebo přípravky z nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté.

Do této části patří mimo jiné použitý fritovací olej obsahující například řepkový olej, sójový olej a malé množství živočišných tuků, pro použití při výrobě krmiva.

Toto číslo zahrnuje rovněž hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované tuky a oleje a jejich frakce, pokud se modifikace týká více než jednoho tuku nebo oleje.“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
1501	Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503	Vše.
1502	Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503	Vše.
1503 00	Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené	Vše.
1504	Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené	Všechny; oleje z ryb a oleje z produktů rybolovu a mořských savců. Různé jedlé přípravky obvykle patří do čísla 1517 nebo do kapitoly 21.
1505 00	Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu)	Vše; tuk z ovčí vlny dovážený jako tavený/škvařený tuk v souladu s přílohou XIV nařízení (EU) č. 142/2011 nebo lanolin dovážený jako meziprodukt.
1506 00 00	Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené	Všechny. Neštěpené tuky a oleje a také jejich prvotní frakce vyrobené metodou uvedenou v bodě 1 kapitoly XI přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011.
1516 10	Živočišné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené	Všechny živočišné tuky a oleje. Pro účely úředních kontrol zahrnují tukové deriváty produkty z živočišných tuků a olejů získané po prvotním zpracování, v čistém stavu vyrobené metodou uvedenou v bodě 1 kapitoly XI přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex15 17	Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo z frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex15180091	Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516	Pouze pokud obsahují živočišné tuky a oleje. Tukové deriváty vyrobené metodou uvedenou v bodě 1 kapitoly XI přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011. Zvláštní požadavky jsou uvedeny v řádku 17 (tavené/škvařené tuky) a 18 (tukové deriváty) tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex15180095	Nepoživatelné směsi nebo přípravky ze živočišných nebo živočišných a rostlinných tuků a olejů a jejich frakcí	Pouze přípravky z tuků a olejů, tavené/škvařené tuky a deriváty získané ze zvířat; včetně použitého stolního oleje, který má být použit v rámci působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009. Tukové deriváty vyrobené metodou uvedenou v bodě 1 kapitoly XI přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex15180099	Ostatní	Pouze s obsahem tuku živočišného původu.
Ex15200000	Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy	Pouze pokud obsahují živočišné produkty.
1521 90 91	Surový včelí vosk a jiné hmyzí vosky	Všechny; patří sem vosky v přírodních plástvích, surový včelí vosk pro včelařství nebo pro technické účely. Ustanovení čl. 25 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 142/2011 zakazuje dovoz do Unie a tranzit přes Unii včelího vosku ve formě pláství. Zvláštní požadavky pro vedlejší produkty včelařství jsou uvedeny v řádku 10 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
1521 90 99	Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené, jiné než surové	Všechny; patří sem zpracované nebo rafinované vosky, též bělené nebo barvené, pro včelařství nebo technické účely. Zvláštní požadavky pro vedlejší produkty včelařství jsou uvedeny v řádku 10 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011. Vedlejší produkty včelařství jiné než včelí vosky se předloží k úřední kontrole pod kódem KN 0511 99 85 „Ostatní“.
Ex15 22 00	Degras; zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků	Pouze pokud obsahují živočišné produkty. Zvláštní požadavky jsou uvedeny v řádku 18 (tukové deriváty) tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 16

Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

Poznámky ke kapitole 16 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.	Do této kapitoly nepatří maso, droby, ryby, korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí, připravení nebo konzervovaní způsoby uvedenými v kapitole 2 nebo 3 nebo v čísle 0504.

Potravinové přípravky patří do této kapitoly, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci. Obsahují-li tyto přípravky dva nebo více výše uvedených výrobků, zařazují se do čísla kapitoly 16 odpovídajícího složce nebo složkám, jejichž hmotnost převládá. Tato ustanovení se nevztahují na nadívané výrobky čísla 1902 ani na přípravky čísel 2103 nebo 2104.

Pro přípravky obsahující játra se při určení podpoložky v číslech 1601 nebo 1602 neuplatňuje ustanovení druhé věty.

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
1601 00	Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků	Všechny; zahrnuje konzervované maso různých forem.
1602	Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve	Všechny; zahrnuje konzervované maso různých forem.
1603 00	Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých	Všechny; patří sem výtažky a koncentráty z masa, rybí bílkoviny v želatinové formě, chlazené nebo zmrazené, a též žraločí chrupavky.
1604	Přípravky nebo konzervy z ryb; kaviár a kaviárové náhražky připravené z rybích jiker	Všechny; vařené nebo předvařené kulinářské přípravky obsahující ryby nebo produkty rybolovu nebo s nimi smíchané. Patří sem i přípravky ze surimi kódu KN 1604 20 05 . Patří sem konzervované rybí maso a konzervovaný kaviár v hermeticky uzavřených obalech a rovněž sushi (za předpokladu, že nejsou zařazeny do kódu KN uvedeného v kapitole 19). Tzv. rybí špíz (syrové rybí maso nebo syrové krevety se zeleninou na dřevěné jehlici) jsou zařazeny do kódu KN 1604 19 97 .
1605	Korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách	Všichni, včetně zcela připravených či předpřipravených hlemýžďů, konzervovaných korýšů či jiných vodních bezobratlých a rovněž prášku ze slávky jedlé.

KAPITOLA 17

Cukr a cukrovinky

Poznámky ke kapitole 17 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	cukrovinky obsahující kakao (číslo 1806);

b)	chemicky čisté cukry (jiné než sacharóza, laktóza, maltóza, glukóza a fruktóza) nebo jiné výrobky čísla 2940;

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex17 02	Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu. Cukry a umělý med, je-li smíšený s přírodním medem.
Ex17 04	Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.

KAPITOLA 18

Kakao a kakaové přípravky

Poznámky ke kapitole 18 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.	Do této kapitoly nepatří přípravky čísel 0403, 1901, 1904, 1905, 2105, 2202, 2208, 3003 nebo 3004.

2.	Do čísla 1806 patří cukrovinky obsahující kakao a, s výhradou ustanovení poznámky 1 k této kapitole, ostatní potravinové přípravky obsahující kakao. […]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex18 06	Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.

KAPITOLA 19

Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo

Poznámky ke kapitole 19 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	kromě nadívaných výrobků čísla 1902, potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex19 01	Potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404 , neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu. Patří sem tepelně neupravené potraviny (např. pizza), které obsahují produkty živočišného původu. Kulinářské přípravky patří do kapitol 16 a 21.
Ex19021100	Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené, obsahující vejce	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19022010	Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19022030	Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené, obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19022091	Vařené nadívané těstoviny	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19022099	Ostatní [ostatní nadívané těstoviny, nevařené]	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19 02 30	Ostatní těstoviny, jiné než položek 1902 11 , 1902 19 a 1902 20	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19 02 40	Kuskus	Pouze pokud obsahuje produkty živočišného původu.
Ex19041010	Výrobky získané bobtnáním nebo pražením kukuřice	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex19049010	Připravené potraviny získané z rýže	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu. Například sushi (za předpokladu, že nejsou zařazeny do kapitoly 16).
Ex19 05	Jemné pečivo	Pouze pokud obsahuje produkty živočišného původu.

KAPITOLA 20

Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin

Poznámky ke kapitole 20 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

(…)

b)	potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex20 01	Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex20 04	Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006	Pouze pokud obsahuje produkty živočišného původu.
Ex20 05	Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006	Pouze pokud obsahuje produkty živočišného původu.

KAPITOLA 21

Různé jedlé přípravky

Poznámky ke kapitole 21 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.	Do této kapitoly nepatří:

(…)

e)	potravinové přípravky, jiné než zboží popsané v čísle 2103 nebo 2104, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa, drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);

(…)

Pro účely čísla 2104 se výrazem „homogenizované směsi potravinových přípravků“ rozumějí přípravky sestávající z jemně homogenizované směsi dvou nebo více základních složek jako masa, ryb, zeleniny, ovoce nebo ořechů, v balení pro drobný prodej jako výživa vhodná pro kojence či malé děti nebo pro dietní účely, v uzavřených obalech o čisté hmotnosti nepřesahující 250 g. Při uplatňování této definice se nepřihlíží k malému množství přísad přidaných pro ochucení, pro účely konzervace nebo z jiných důvodů. Tyto přípravky mohou obsahovat malé množství viditelných kousků přísad.

Doplňkové poznámky

(…)

5.	Ostatní potravinové přípravky předkládané v odměřených dávkách, například kapsle, tablety, pastilky a pilulky, které jsou určeny pro použití jako potravinové doplňky, se zařazují do čísla 2106, pokud nejsou jinde uvedené ani zahrnuté.“

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex21 01	Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex21 03	Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná mouka a připravená hořčice	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex21 04	Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované směsi potravinových přípravků	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex21 05 00	Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex21 06 10	Bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex21069051	Laktózový sirup	Pouze pokud obsahuje produkty živočišného původu.
Ex21069092	Ostatní potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté, neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex21069098	Ostatní potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.

KAPITOLA 22

Nápoje, lihoviny a ocet

Poznámky ke kapitole 22 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„[…]

3.	Pro účely čísla 2202 se výrazem „nealkoholické nápoje“ rozumějí nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj. Alkoholické nápoje se zařazují podle druhu do čísel 2203 až 2206 nebo 2208.

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex22029991	Jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009 , obsahující méně než 0,2 % hmotnostní tuků získaných z výrobků čísel 0401 až 0404	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex22029995	Jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009 , obsahující 0,2 % hmotnostní nebo více, avšak méně než 2 % hmotnostní, tuků získaných z výrobků čísel 0401 až 0404	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex22029999	Jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009 , obsahující 2 % hmotnostní nebo více tuků získaných z výrobků čísel 0401 až 0404	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.
Ex22 08 70	Likéry a cordialy	Pouze pokud obsahují produkty živočišného původu.

KAPITOLA 23

Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo

Poznámka ke kapitole 23 (převzatá z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do čísla 2309 patří výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování.

[…]“

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Škvarky, zbytky tkáně po vyškvaření vepřového sádla nebo jiného živočišného tuku. Používají se hlavně v přípravcích k výživě zvířat (např. psí sušenky), ale zůstávají v čísle 2301, i pokud jsou vhodné k lidské spotřebě.“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
2301	Moučky, šroty a pelety, z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky	Všechny; patří sem zpracované živočišné bílkoviny, které nejsou určeny k lidské spotřebě, masová moučka, která není určena k lidské spotřebě, a škvarky, též k lidské spotřebě. Péřová moučka patří do čísla 0505 . Zvláštní požadavky pro zpracované živočišné bílkoviny jsou uvedeny v řádku 1 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex23 09	Přípravky používané k výživě zvířat	Všechny, pokud obsahují živočišné produkty, kromě podpoložek 2309 90 20 a 2309 90 91 . Patří sem, mimo jiné, výživa pro psy nebo kočky, v balení pro drobný prodej (položka 2309 10 ), obsahující produkty živočišného původu a rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců (kód KN 2309 90 10 ). Živočišné produkty určené k výživě zvířat, včetně směsí mouček (z rohů, kopyt a paznehtů). Do tohoto čísla patří tekuté mléko, mlezivo a výrobky obsahující mléčné produkty, mlezivo nebo sacharidy, vše určeno nikoli k lidské spotřebě, ale k výživě zvířat. Patří sem krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, žvýkací pamlsky pro psy a směsi mouček, směsi mohou obsahovat mrtvý hmyz. Zvláštní požadavky pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu včetně žvýkacích pamlsků pro psy jsou uvedeny v řádku 12 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011. Patří sem i vaječné výrobky, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a další zpracované živočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Zvláštní požadavky pro vaječné výrobky jsou uvedeny v řádku 9 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex28352500	Hydrogenortofosforečnan vápenatý (fosforečnan divápenatý)	Pouze živočišného původu. Zvláštní požadavky pro hydrogenfosforečnan vápenatý jsou uvedeny v řádku 6 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex28352600	Ostatní fosforečnany vápníku	Pouze fosforečnan vápenatý živočišného původu. Zvláštní požadavky pro fosforečnan vápenatý jsou uvedeny v řádku 7 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 29

Organické chemikálie

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex29 22 41	Lysin a jeho estery; jeho soli	Pouze živočišného původu.
Ex29 22 42	Kyselina glutamová a její soli	Pouze živočišného původu.
Ex29 22 43	Kyselina anthranilová (2-aminobenzoová) a její soli	Pouze živočišného původu.
Ex29 22 49	Ostatní aminokyseliny, jiné než ty, které obsahují více než jeden druh kyslíkaté funkce, a jejich estery; jejich soli	Pouze živočišného původu.
Ex29252900	Ostatní iminy a jejich deriváty jiné než chlordimeform (ISO); jejich soli	Kreatin živočišného původu.
Ex29 30	Organické sloučeniny síry	Aminokyseliny živočišného původu, například: Ex29309013 cystein a cystin, Ex29309016 deriváty cysteinu nebo cystinu.
Ex29329900	Ostatní heterocyklické sloučeniny pouze s kyslíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy)	Pouze živočišného původu, například glukosamin, glukosamin-6-fosfát a jejich sírany.
Ex29420000	Ostatní organické sloučeniny	Pouze živočišného původu.

KAPITOLA 30

Farmaceutické výrobky

Obecné poznámky

Hotové léčivé přípravky, na které se nevztahují nařízení (ES) č. 1069/2009 a (EU) č. 142/2011, na tento seznam nepatří. Patří sem meziprodukty.

V čísle 3001 (žlázy a jiné orgány k organoterapeutickým účelům, sušené, též v prášku; výtažky ze žláz nebo jiných orgánů nebo z jejich výměšků k organoterapeutickým účelům; heparin a jeho soli; jiné lidské nebo živočišné látky připravené k terapeutickým nebo profylaktickým účelům, jinde neuvedené ani nezahrnuté) jsou z hlediska úředních kontrol významné pouze produkty, které byly získány ze zvířat a jsou uvedeny v položkách 3001 20 a 3001 90. Dále viz tyto zvláštní požadavky v příloze XIV nařízení (EU) č. 142/2011:

1.	řádek 2 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II pro krevní výrobky pro technické využití, kromě výrobků z koňovitých, a

2.	řádek 3 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II pro krev a krevní výrobky z koňovitých a

3.	řádek 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II pro vedlejší produkty živočišného původu pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu kromě syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a výrobu získaných produktů pro použití mimo krmivový řetězec.

V čísle 3002 (lidská krev; zvířecí krev připravená k terapeutickým, profylaktickým nebo diagnostickým účelům; antiséra, ostatní krevní složky a imunologické výrobky, též modifikované nebo získané biotechnologickými procesy; očkovací látky, toxiny, kultury mikroorganismů (kromě kvasinek) a podobné výrobky) jsou z hlediska úředních kontrol významné pouze podpoložky 3002 12 a 3002 90. U lidské krve podpoložky 3002 90 10 a očkovacích látek položek 3002 20 a 3002 30 se nemusí provádět úřední kontroly.

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
3001 20 90	Výtažky ze žláz nebo jiných orgánů nebo z jejich výměšků, jiné než lidského původu	Všechny; patří sem produkty nahrazující mateřské mlezivo a používané pro krmení telat.
Ex30019091	Živočišné látky připravené k terapeutickým nebo profylaktickým účelům: heparin a jeho soli	Veškeré produkty živočišného původu, které jsou určeny pro další zpracování v souladu s čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, na výrobu získaných produktů uvedených v čl. 33 písm. a) až f) zmíněného nařízení.
3001 90 98	Jiné živočišné látky než heparin a jeho soli připravené k terapeutickým nebo profylaktickým účelům, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Všechny. Kromě žláz a jiných orgánů uvedených ve vysvětlivkách k harmonizovanému systému k číslu 3001 patří do této podpoložky hypofýza, nadledvinky a štítná žláza; kromě těch, které jsou uvedeny v článku 33 nařízení (ES) č. 1069/2009.
Ex30021200	Antiséra a jiné krevní složky	Pouze produkty získané ze zvířat. Nezahrnuje hotové léčivé přípravky pro konečné spotřebitele. Nezahrnuje protilátky a DNA. Pokud jde o číslo 3002 , jsou pro vedlejší produkty živočišného původu zahrnuté do tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011 stanoveny zvláštní požadavky, a sice v těchto řádcích: Řádek 2: krevní výrobky kromě výrobků z koňovitých; Řádek 3: krev a krevní výrobky z koňovitých.
3002 90 30	Zvířecí krev připravená k terapeutickým, profylaktickým nebo diagnostickým účelům	Všechna.
Ex30029050	Kultury mikroorganismů	Pouze patogeny a kultury patogenů pro zvířata.
Ex30029090	Ostatní	Pouze patogeny a kultury patogenů pro zvířata.
Ex30069200	Farmaceutický odpad	Pouze produkty získané ze zvířat. Farmaceutický odpad, farmaceutické výrobky, které již nejsou vhodné ke svému původnímu účelu.

KAPITOLA 31

Hnojiva

Poznámky ke kapitole 31 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	zvířecí krev čísla 0511;

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex31010000	Živočišná nebo rostlinná hnojiva, též smíchaná nebo chemicky upravená; hnojiva získaná smícháním nebo chemickou úpravou živočišných nebo rostlinných produktů	Pouze nekontaminované produkty získané ze zvířat. Patří sem guáno, kromě mineralizovaného guána. Patří sem hnůj smísený se zpracovanými živočišnými bílkovinami používaný jako hnojivo. Nepatří sem však směsi hnoje a chemických produktů používané jako hnojivo (viz číslo 3105 , do kterého patří pouze minerální nebo chemická hnojiva). Zvláštní požadavky pro zpracovaný hnůj, získané produkty ze zpracovaného hnoje a guáno z netopýrů jsou uvedeny v řádku 1 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex31051000	Výrobky této kapitoly ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg	Pouze hnojiva obsahující produkty získané ze zvířat. Zvláštní požadavky pro zpracovaný hnůj, získané produkty ze zpracovaného hnoje a guáno z netopýrů jsou uvedeny v řádku 1 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 32

Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty

Poznámky ke kapitole 32 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„[…]

Do čísel 3203, 3204, 3205 a 3206 patří též přípravky založené na barvicích látkách (v případě čísla 3206 též včetně barvicích pigmentů čísla 2530 nebo kapitoly 28, kovových vloček a kovových prášků) druhů, které jsou používány pro barvení jakýchkoliv materiálů nebo používané jako přísady při výrobě barvicích přípravků. Do těchto čísel však nepatří pigmenty dispergované v nevodném prostředí, v kapalné nebo pastovité formě, používané při výrobě nátěrových hmot, včetně emailů (číslo 3212), nebo jiné přípravky čísel 3207, 3208, 3209, 3210, 3212, 3213 nebo 3215.

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex32 03	Barviva živočišného původu (včetně barvicích výtažků, avšak kromě černi živočišného původu), chemicky definované i nedefinované; přípravky založené na barvicí látce živočišného původu specifikované poznámkou 3 k této kapitole	Pouze disperzní barviva v mléčném tuku, používaná pro výrobu potravin či krmiv.
Ex32 04	Syntetická organická barviva, chemicky definovaná i nedefinovaná; přípravky založené na syntetické organické barvicí látce specifikované poznámkou 3 k této kapitole; syntetické organické výrobky používané jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory, chemicky definované i nedefinované	Pouze disperzní barviva v mléčném tuku, používaná pro výrobu potravin či krmiv.

KAPITOLA 33

Vonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex33 02	Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek používané k výrobě nápojů	Pouze aromata v mléčném tuku, používaná pro výrobu potravin či krmiv.

KAPITOLA 35

Albuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex35 01	Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy	Kasein určený k lidské spotřebě nebo ke krmným či technickým účelům. Zvláštní požadavky pro mléko, mléčné výrobky a mlezivo, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou uvedeny v řádku 4 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex35 02	Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu	Patří sem následující produkty získané z vajec a z mléka, též určené k lidské spotřebě (též jako krmivo). Zvláštní požadavky pro mléko, mléčné výrobky a mlezivo, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou uvedeny v řádku 4 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011 a zvláštní požadavky pro vaječné výrobky, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v řádku 9 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
3503 00	Želatina (včetně želatiny v pravoúhlých (včetně čtvercových) fóliích, též povrchově upravená nebo barvená) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, kromě kaseinových klihů čísla 3501	Patří sem želatina pro lidskou spotřebu, krmivo a technické účely. Na želatinu zařazenou do čísla 3913 (tvrzené bílkoviny) a 9602 (netvrzená opracovaná želatina a výrobky z netvrzené želatiny), např. prázdné tobolky, pokud nejsou určeny k použití jako potraviny nebo ke krmení zvířat, se úřední kontroly nevztahují. Zvláštní požadavky pro želatinu a hydrolyzované bílkoviny, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou uvedeny v řádku 5 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011, a zvláštní požadavky pro fotografickou želatinu v oddíle 11 kapitoly II přílohy XIV uvedeného nařízení.
Ex35 04 00	Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožový prášek, též chromovaný	Patří sem kolagen a hydrolyzované bílkoviny pro lidskou spotřebu, krmivo a technické účely. Patří sem bílkovinné kolagenové produkty získané ze zvířecích kůží, kožek a šlach, včetně kostí v případě prasat, drůbeže a ryb. Patří sem hydrolyzované bílkoviny sestávající z polypeptidů, peptidů či aminokyselin a jejich směsi, získané hydrolýzou vedlejších produktů živočišného původu. Úřední kontroly se na ně nevztahují, pokud jsou používány jako přídatné látky v potravinových přípravcích (čísla 2106 ). Patří sem všechny mléčné vedlejší produkty k lidské spotřebě, pokud nejsou zahrnuty do čísla 0404 . Zvláštní požadavky pro kolagen jsou uvedeny v řádku 8 a zvláštní požadavky pro želatinu a hydrolyzované bílkoviny v řádku 5 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.
Ex35071000	Syřidlo a syřidlové koncentráty	Syřidlo a syřidlové koncentráty určené k lidské spotřebě, získané výhradně z produktů živočišného původu.
Ex35079090	Enzymy jiné než syřidlo a syřidlové koncentráty nebo lipoproteinová lipáza nebo alkalická proteináza (produkt bakterií rodu Aspergillus)	Pouze živočišného původu.

KAPITOLA 38

Různé chemické výrobky

Poznámky ke kapitole 38 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„[…]

V celé nomenklatuře výraz „komunální odpad“ znamená odpad shromážděný z domácností, hotelů, restaurací, nemocnic, obchodů, kanceláří atd., smetí ze silnic a chodníků, stejně jako stavební a demoliční odpad. Komunální odpad zpravidla obsahuje velké množství různých materiálů, např. plasty, kaučuk, dřevo, papír, textilie, sklo, kovy, potraviny, rozbitý nábytek a jiné poškozené nebo vyřazené výrobky.

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex38220000	Diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce, připravené diagnostické nebo laboratorní reagencie, též na podložce, jiné než čísla 3002 nebo 3006 ; certifikované referenční materiály	Pouze produkty získané ze zvířat, kromě zdravotnických prostředků podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 93/42/EHS (8) a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (9).
Ex38251000	Komunální odpad	Pouze odpad ze stravovacích zařízení obsahující produkty živočišného původu, pokud spadá do oblasti působnosti čl. 2 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009, s výjimkou odpadu ze stravovacích zařízení pocházejícího přímo z dopravních prostředků mezinárodní přepravy a neškodně odstraněného v souladu s čl. 12 písm. d) uvedeného nařízení. Použitý kuchyňský olej určený k použití v rámci oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009, například pro organické hnojivo, bioplyn, bionaftu nebo palivo může patřit do tohoto kódu KN.

KAPITOLA 39

Plasty a výrobky z nich

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex39139000	Ostatní přírodní polymery (kromě kyseliny alginové, jejích solí a esterů) a modifikované přírodní polymery (například tvrzené bílkoviny, chemické deriváty přírodního kaučuku), jinde neuvedené ani nezahrnuté, v primárních formách	Pouze produkty získané ze zvířat, např. chondroitinsulfát, chitosan, tvrzená želatina.
Ex39171010	Umělá střeva (střívka párků) z tvrzených bílkovin nebo celulózových materiálů	Pouze produkty získané ze zvířat.
Ex39269097	Ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914 , jiné než vyráběné z fólií	Prázdné tobolky z tvrzené želatiny k použití jako potravina a ke krmení zvířat; zvláštní požadavky jsou uvedeny v řádku 5 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 41

Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně

Obecné poznámky

Úřední kontroly se vztahují pouze na kůže a kožky kopytníků čísel 4101, 4102 a 4103.

Zvláštní požadavky na kůže a kožky kopytníků jsou stanoveny v řádcích 4 a 5 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

Poznámky ke kapitole 41 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

Do této kapitoly nepatří:

a)	odřezky nebo podobný odpad surových kůží nebo kožek (číslo 0511);

b)	kožky ptáků nebo jejich části s peřím nebo prachovým peřím čísel 0505 nebo 6701; nebo

kůže nebo kožky, surové, vyčiněné nebo upravené, neodchlupené (kapitola 43); do kapitoly 41 však patří neodchlupené surové kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolích), koní nebo jiných lichokopytníků, ovcí nebo jehňat (kromě jehňat zvaných astrachán, brajtšvanc, karakul, perzián nebo podobných jehňat, jehňat indických, čínských, mongolských nebo tibetských), koz nebo kůzlat (kromě jemenských, mongolských nebo tibetských koz a kůzlat), vepřů (včetně pekari), kamzíků, gazel, velbloudů (včetně dromedárů), sobů, losů, jelenů, srnců nebo psů.

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex41 01	Surové kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané	Pouze čerstvé, chlazené nebo ošetřené kůže a kožky, včetně sušených, suchosolených, mokrosolených nebo konzervovaných jiným způsobem než vyčiněním nebo rovnocenným způsobem. Dovoz bez omezení je možný v případě ošetřených kůží a kožek, jak je popsáno v kapitole V části C bodě 2 přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, zejména pro podpoložky ex 4101 20 80 a ex 4101 50 90 .
Ex41 02	Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) k této kapitole	Pouze čerstvé, chlazené nebo ošetřené kůže a kožky, včetně sušených, suchosolených, mokrosolených nebo konzervovaných jiným způsobem než vyčiněním nebo rovnocenným způsobem. Dovoz bez omezení je možný v případě ošetřených kůží a kožek, jak je popsáno v kapitole V části C bodě 2 přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, zejména pro podpoložky ex 4102 21 00 a ex 4102 29 00 .
Ex41 03	Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) k této kapitole	Pouze čerstvé, chlazené nebo ošetřené kůže a kožky, včetně sušených, suchosolených, mokrosolených nebo konzervovaných jiným způsobem než vyčiněním nebo rovnocenným způsobem. Dovoz bez omezení je možný v případě ošetřených kůží a kožek, jak je popsáno v kapitole V části C bodě 2 přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, zejména pro podpoložku ex 4103 90 00 .

KAPITOLA 42

Kožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)

Poznámky ke kapitole 42 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„[…]

Do této kapitoly nepatří:

a)	sterilní chirurgický katgut nebo podobné sterilní chirurgické šicí materiály (číslo 3006);

(…)

ij)	struny pro hudební nástroje, kůže na bubny nebo podobné nástroje, jakož i jiné části a součásti hudebních nástrojů (číslo 9209);

[…]“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex42050090	Ostatní výrobky z přírodní nebo kompozitní usně	Patří sem žvýkací pamlsky pro psy a materiál pro výrobu žvýkacích pamlsků pro psy.
Ex42060000	Výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového), ze zlatotepecké blány, z měchýřů nebo ze šlach	Patří sem žvýkací pamlsky pro psy a materiál pro výrobu žvýkacích pamlsků pro psy.

KAPITOLA 43

Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich

Poznámky ke kapitole 43 (převzaté z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.	V celé nomenklatuře výraz ‚kožešiny‘, kromě surových kožešin čísla 4301, znamená kůže nebo kožky všech zvířat, vyčiněné nebo upravené, neodchlupené.

Do této kapitoly nepatří:

a)	kožky ptáků nebo jejich části s peřím nebo prachovým peřím (číslo 0505 nebo 6701);

b)	surové kůže nebo kožky, neodchlupené, kapitoly 41 (viz poznámka 1 c) ke kapitole 41);

[…]“

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Číslo 4301: Kožešiny se považují za surové a spadající do tohoto čísla, nejen pokud jsou v přírodním stavu, ale rovněž pokud byly vyčištěny a konzervovány proti znehodnocení, např. sušením nebo solením (za mokra či za sucha). U kožešin lze rovněž provést vytrhání či vystříhání chlupů, tj. hrubé zvířecí chlupy se vytrhají či vystříhají, nebo může být povrch kůže omízdřen či oškrabán. “

Kód KN

Popis zboží

Působnost a vysvětlení

(1)

(2)

(3)

Ex43 01

Surové kožešiny (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných kousků nebo odřezků použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže a kožky čísel 4101 , 4102 nebo 4103

Všechny, s výjimkou kožešin ošetřených v souladu s kapitolou VIII přílohy XIII nařízení (EU) č. 142/2011, jsou-li dodržena ustanovení čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Patří sem tyto podpoložky:

Ex43011000 (norkové, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek): zvláštní požadavky pro získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec (kožešiny) jsou uvedeny v řádku 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

Ex43013000 (jehňat zvaných astrachán, brajtšvanc, karakul, perzián a podobných jehňat, jehňat indických, čínských, mongolských nebo tibetských, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek): zvláštní požadavky pro kůže a kožky kopytníků jsou uvedeny v řádku 5 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

Ex43016000 (liščí, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek): zvláštní požadavky pro získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec (kožešiny) jsou uvedeny v řádku 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

Ex43018000 (ostatní kožešiny, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek): jiné než z kopytníků, například ze svišťů, z divokých kočkovitých šelem, z tuleňů, nutrií. Zvláštní požadavky pro získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec (kožešiny) jsou uvedeny v řádku 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

Ex43019000 (hlavy, ohony, nožky a jiné kousky nebo odřezky použitelné v kožešnictví): zvláštní požadavky pro získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec (kožešiny) jsou uvedeny v řádku 14 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 51

Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny

Obecné poznámky

Pokud jde o čísla 5101 až 5103, zvláštní požadavky pro neošetřenou vlnu a chlupy jsou uvedeny v řádku 8 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

Poznámka ke kapitole 51 (převzatá z poznámek k téže kapitole kombinované nomenklatury)

„1.

V celé nomenklatuře znamená:

a)	„vlna“ přírodní vlákno z ovcí nebo jehňat;

b)	„jemné zvířecí chlupy“ chlupy z alpaky, lamy, vikuně, velblouda (včetně dromedára), jaka, kozy angorské, tibetské, kašmírské nebo podobných koz (nikoli však z obyčejných koz), králíka (včetně angorského), zajíce, bobra, nutrie nebo ondatry;

c)	„hrubé zvířecí chlupy“ chlupy zvířat výše neuvedených, kromě štětin a chlupů k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502) a žíní (číslo 0511).“

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„V celé nomenklatuře se výrazem „hrubé zvířecí chlupy“ rozumí všechny ostatní zvířecí chlupy jiné než „jemné zvířecí chlupy“, kromě vlny (číslo 5101), chlupů z hřív nebo ohonů koňovitých nebo skotu (zařazených jako „žíně“ do čísla 0511), štětin a chlupů z domácích nebo divokých prasat a jezevčích a jiných chlupů k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502) (viz poznámka 1 c)).“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex51 01	Vlna, nemykaná ani nečesaná	Neošetřená vlna.
Ex51 02	Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykané ani nečesané	Neošetřené chlupy, včetně hrubých chlupů z boků skotu nebo koňovitých.
Ex51 03	Odpad z vlny nebo z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně niťového odpadu, avšak kromě rozvlákněného materiálu	Neošetřená vlna nebo chlupy.

KAPITOLA 67

Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Do čísla 6701 patří

Kůže a jiné části ptáků s péry nebo prachovým peřím, péra a prachové peří a části per, které, ačkoli ještě nejsou hotovými výrobky, byly zpracovány jiným způsobem než pouhým očištěním, dezinfikováním či konzervací (viz vysvětlivka k číslu 0505); výrobky tohoto čísla mohou být například bělené, barvené, zkadeřené či zvlněné.

Výrobky z kůže nebo z jiných částí ptáků s péry nebo prachovým peřím, výrobky z per nebo prachového peří nebo z částí per, též pokud je toto peří či prachové peří atd. neopracované nebo pouze očištěné, s výjimkou výrobků z opracovaných brk a stvolů per. Do tohoto čísla tedy patří:

1)	Jednotlivá pera, jejichž brka byla sdrátována či spojena pro použití například jako ozdoba na klobouky, a dále též směsi jednotlivých per sebraných z různých výrobků.

2)	Peří spojené ve formě chocholů a peří nebo prachové peří slepené či upevněné na textilní tkaniny nebo na jiný základ.

3)	Ozdoby z ptáků, částí ptáků nebo peří či prachového peří pro pokrývky hlavy, boa, límce, peleríny nebo jiné oděvy či oděvní doplňky.

4)	Vějíře z ozdobného peří, s kostrou z jakéhokoliv materiálu. Vějíře s kostrou z drahých kovů však patří do čísla 7113.“

Kód KN

Popis zboží

Působnost a vysvětlení

(1)

(2)

(3)

Ex67010000

Kůže a jiné části ptáků s péry nebo prachovým peřím, péra, části per, prachové peří a výrobky z nich (jiné než zboží čísla 0505 a opracovaná brka a stvoly per)

Pouze kůže a jiné části ptáků s péry nebo prachovým peřím, péra a prachové peří a části per.

Výrobky z neopracovaných nebo pouze očištěných kůží, peří nebo prachového peří a částí per.

Kromě ošetřeného dekorativního peří, ošetřeného peří přepravovaného cestujícími pro osobní potřebu nebo zásilek ošetřeného peří zaslaných soukromým osobám k neobchodním účelům.

Zvláštní požadavky pro peří jsou uvedeny v řádku 9 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 71

Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince

Stanovisko k sazebnímu zařazení do harmonizovaného systému 7101,21/1:

„Ústřice nevhodné k lidské spotřebě, obsahující jednu nebo více uměle pěstovaných perel, konzervované ve slaném nálevu a uložené v hermeticky uzavřených kovových obalech.“

Kód KN

Popis zboží

Působnost a vysvětlení

(1)

(2)

(3)

Ex71012100

Neopracované uměle pěstované perly

Patří sem ústřice nevhodné k lidské spotřebě, obsahující jednu nebo více uměle pěstovaných perel, konzervované ve slaném nálevu nebo jinými metodami, balené v hermeticky uzavřených kovových obalech.

Neopracované uměle pěstované perly, na které se odkazuje v oddíle 2 kapitoly IV přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011, pokud nejsou vyjmuty z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 písm. f) uvedeného nařízení.

KAPITOLA 95

Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Pouťové atrakce, kočovné cirkusy, kočovné zvěřince a kočovná divadla patří do čísla 9508, za předpokladu, že zahrnují všechny důležité jednotky nezbytné pro jejich běžný provoz. Do tohoto čísla rovněž patří objekty pomocného vybavení, pokud jsou předkládány s těmito různými atrakcemi jako jejich součásti, bez ohledu na to, že jsou-li tyto objekty (například stany, zvířata, hudební nástroje, zdroje elektřiny, motory, osvětlovací zařízení, sedadla a zbraně a střelivo) předkládány samostatně, patří do jiných čísel nomenklatury.“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
Ex95081000	Kočovné cirkusy a kočovné zvěřince	Pouze živá zvířata.
Ex95089000	Ostatní: pouťové atrakce, kočovná divadla	Pouze živá zvířata.

KAPITOLA 96

Různé výrobky

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„Pro účely tohoto čísla se výrazem „opracované“ rozumí materiály, které prošly procesy přesahujícími jednoduchou přípravu, jež je povolena v čísle pro dotčené suroviny (viz vysvětlivky k číslům 0505 až 0508). Do tohoto čísla proto patří kusy slonoviny, tyče atd., přiříznuté do tvaru (včetně čtvercového nebo pravoúhlého) nebo leštěné nebo jinak opracované broušením, vrtáním, frézováním, soustružením atd. Avšak kusy, které jsou rozpoznatelné jako části a součásti výrobků, do tohoto čísla nepatří, pokud jsou tyto části a součásti zahrnuty do jiného čísla nomenklatury. Proto klávesy klavírů a pianin patří do čísla 9209 a botky pro pažby palných zbraní patří do čísla 9305. Opracované materiály, které nejsou rozpoznatelné jako části a součásti výrobků, jsou však nadále řazeny do tohoto čísla (například jednoduché kotouče nebo disky, desky či tabulky nebo pásy k vykládání atd., nebo pro následné použití při výrobě kláves pro klavíry a pianina).

Číslo 9602 zahrnuje fólie netvrzené želatiny přiříznuté do tvaru jiného než čtvercového nebo pravoúhlého. Fólie přiříznuté do pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru, též povrchově upravené, patří do čísla 3503 v kapitole 49 (např. dopisnice) (viz vysvětlivky k číslu 3503). Výrobky z netvrzené želatiny zahrnují například:

i)	malé disky pro přilepení špiček kulečníkových tág;

ii)	tobolky pro farmaceutické výrobky a pro palivo do mechanických zapalovačů.“

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
ex 9602 00 00	Netvrzená opracovaná želatina (jiná než čísla 3503 ) a výrobky z netvrzené želatiny	Prázdné tobolky z netvrzené želatiny k použití jako potravina nebo ke krmení zvířat; zvláštní požadavky pro krmení zvířat jsou uvedeny v řádku 5 tabulky 1 v oddíle 1 kapitoly I přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 97

Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti

Údaje převzaté z vysvětlivek k harmonizovanému systému

„A)

Sbírky a sběratelské předměty zoologické, botanické, mineralogické nebo anatomické hodnoty, například:

1)	Mrtvá zvířata všech druhů, uchovávaná v suchém stavu nebo v tekutině; vycpaná zvířata pro sbírky.

2)	Vyfouklá nebo vysátá vejce; hmyz v krabičkách, rámečcích atd. (jiný než vsazené výrobky tvořící bižuterii nebo laciné šperky); prázdné ulity, lastury a krunýře, jiné než vhodné pro průmyslové použití.

3)	Semena nebo rostliny, sušené nebo konzervované v tekutině; herbáře.

4)	Vzorky nerostů (nikoli drahokamy nebo polodrahokamy kapitoly 71); vzorky zkamenělin.

5)	Osteologické vzorky (kostry, lebky, kosti).

6)	Anatomické a patologické vzorky.“

Kód KN

Popis zboží

Působnost a vysvětlení

(1)

(2)

(3)

Ex97050000

Sbírky a sběratelské předměty zoologické, botanické, mineralogické, anatomické, historické, archeologické, paleontologické, etnografické nebo numismatické hodnoty

Pouze produkty získané ze zvířat.

Nepatří sem lovecké trofeje a jiné preparáty ze všech druhů zvířat podrobené úplnému taxidermickému ošetření, které zaručuje jejich uchování při okolních teplotách.

Nepatří sem lovecké trofeje a jiné preparáty z jiných druhů zvířat než kopytníci a ptáci (ošetřené i neošetřené).

Zvláštní požadavky pro lovecké trofeje jsou uvedeny v řádku 6 tabulky 2 v oddíle 1 kapitoly II přílohy XIV nařízení (EU) č. 142/2011.

KAPITOLA 99

Zvláštní kódy kombinované nomenklatury

Statistické kódy pro některé zvláštní pohyby zboží

Obecné poznámky

Do této kapitoly patří zboží pocházející ze třetích zemí a dodávané do lodí a letadel v Evropské unii v rámci celního tranzitního režimu (T1).

Kód KN	Popis zboží	Působnost a vysvětlení
(1)	(2)	(3)
ex 9930 24 00	Zboží z kapitol KN 1 až 24 dodávané do lodí a letadel.	Produkty živočišného původu určené pro zásobování plavidel podle článku 21 a 29 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 (10).
ex 9930 99 00	Zboží zařazené jinde dodávané do lodí a letadel	Produkty živočišného původu určené pro zásobování plavidel podle článku 21 a 29 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.

(1) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES (Úř. věst. L 132, X.X.2021, s. 17).

(3) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 o uzavření Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a protokolu o její změně (Úř. věst. L 198, 20.7.1987, s. 1).

(5) Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (Úř. věst. C 119, 29.3.2019, s. 1), ve znění pozdějších předpisů.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(7) Nařízení Komise (ES) č. 1125/2006 ze dne 21. července 2006 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 3).

(8) Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).

(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES (Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 73).

19.4.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 132/63

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/633

ze dne 14. dubna 2021

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Předchozí šetření a platná opatření

(1)	V návaznosti na antidumpingové šetření („původní šetření týkající se Číny“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1187/2008 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(2)

V lednu 2015 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením (EU) 2015/83 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Číny na základě přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)	V lednu 2015 uložila Komise nařízením (EU) 2015/84 (4) antidumpingová cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (dále jen „původní šetření týkající se Indonésie“).

(4)

Sazby stávajícího antidumpingového cla se v současnosti pohybují od 33,8 % do 36,5 % v případě dovozu od vyvážejících výrobců, kteří při původním šetření spolupracovali, a v případě dovozu od všech ostatních společností v Číně činí 39,7 %. Pokud jde o Indonésii, pohybují se sazby stávajícího antidumpingového cla v současnosti od 7,2 % do 13,3 % v případě dovozu od vyvážejících výrobců, kteří při původním šetření týkajícím se Indonésie spolupracovali, a v případě dovozu od všech ostatních společností v Indonésii činí 28,4 %.

1.2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(5)	Po zveřejnění dvou oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (5) obdržela Komise dvě žádosti o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Obě žádosti podala dne 21. října 2019 společnost Ajinomoto Foods Europe S.A.S. (dále jen „AFE“ nebo „žadatel“), která představuje 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii. Žádosti byly odůvodněny tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání a obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie (6).

1.3. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 21. ledna 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie (dále jen „dotčené země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

1.4. Souběžné šetření zaměřené proti obcházení opatření

(8)

Dne 19. února 2020 Komise zahájila šetření v souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení týkající se možného obcházení platných antidumpingových opatření ohledně dovozu glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a zavedla povinnost celní evidence těchto dovozů (8). Šetření bylo zahájeno na základě žádosti předložené společností Ajinomoto Foods Europe S.A.S., která je rovněž žadatelem o stávající přezkumy před pozbytím platnosti. Výrobkem, který je předmětem šetření možného obcházení opatření, je glutamát sodný ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného v sušině.

(9)

Šetřením bylo zjištěno, že stávající opatření vztahující se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR jsou dovozem výrobku, který je předmětem šetření, obcházena. Nařízením (EU) 2020/1427 (9) Komise rozšířila platná opatření na dovoz glutamátu sodného ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného v sušině pocházejícího z ČLR.

1.5. Období přezkumného šetření a posuzované období

(10)

Šetření se týkalo pokračování nebo opakování dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“) (10).

1.6. Zúčastněné strany

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé výrobce glutamátu sodného v Číně a Indonésii a příslušné orgány dotčených zemí, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(12)	Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.6.1. Výběr vzorku

(13)	Vzhledem ke zjevně velkému počtu výrobců v dotčených zemích a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být u těchto výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, proveden výběr vzorku.

1.6.1.1. Výběr vzorku výrobců v Čínské lidové republice a Indonésii

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Číně a Indonésii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení ČLR a Indonésie při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva vyvážející výrobci v ČLR. Komise tyto společnosti vyzvala, aby se zúčastnily šetření, a zaslala jim dotazníky. Vzhledem k tomuto nízkému počtu Komise usoudila, že výběr vzorku není nutný, a všechny zúčastněné strany o tom informovala prostřednictvím poznámky ke spisu.

(16)

Komise oznámila zastoupení ČLR, že vzhledem k tomu, že tito dva vyvážející výrobci v ČLR spolupracovali nedostatečně, má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a proto její zjištění týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy s ohledem na ČLR vycházejí z dostupných údajů. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky.

(17)

Žádný vyvážející výrobce v Indonésii se nepřihlásil. Jedna skupina společností v Indonésii, které vyrábějí a prodávají glutamát sodný na indonéském domácím trhu (dále jen „skupina spolupracujících výrobců v Indonésii“), nicméně předložila formuláře pro výběr vzorku. Tyto společnosti výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie nevyvážely. Komise tyto společnosti vyzvala, aby se zúčastnily šetření, a zaslala jim dotazníky.

(18)

Komise oznámila zastoupení Indonésie, že vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců/výrobců v Indonésii má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a proto její zjištění týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy s ohledem na vyvážející výrobce/výrobce v Indonésii vycházejí z dostupných údajů. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky.

1.6.1.2. Výběr vzorku dovozců

(19)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, vyzvala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(20)

Čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný a že bude prošetřovat všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, kteří se přihlásili. Všichni čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, plně spolupracovali a předložili úplnou odpověď na dotazník.

1.6.2. Odpovědi na dotazník

(21)	Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od skupiny spolupracujících indonéských výrobců glutamátu sodného, jediného výrobce v Unii a čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(22)	Komise vyzvala všechny vyvážející výrobce/výrobce v ČLR, kteří se přihlásili a poskytli požadované informace týkající se výběru vzorku, aby vyplnili dotazník pro vyvážející výrobce. Při zahájení šetření byla kopie dotazníku zpřístupněna na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(23)

Komise neobdržela žádné odpovědi na dotazník od vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR. Jak je uvedeno výše v 15. a 16. bodě odůvodnění, Komise oznámila dvěma vyvážejícím výrobcům/výrobcům v ČLR, kteří se původně přihlásili, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a tedy založit svá zjištění na dostupných údajích, které mohou být pro dotčeného účastníka méně příznivé. Neobdržela žádné připomínky.

(24)	Vyvážející výrobci/výrobci v ČLR ani v Indonésii tedy nespolupracovali. Spolupracovala však, jak je však uvedeno v 17. bodě odůvodnění, skupina společností v Indonésii, které vyrábějí a prodávají glutamát sodný na indonéském domácím trhu, ale nevyvážejí ho do Unie.

1.6.3. Ověřování

(25)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (11) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech společností. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku u informací poskytnutých těmito společnostmi prostřednictvím videokonference:

—	Ajinomoto Foods Europe SAS, Mesnil-Saint-Nicaise, Francie (dále jen „AFE“)

—	Skupina spolupracujících výrobců v Indonésii

—	PT Ajinomoto Indonesia, Indonésie

—	PT Ajinomoto Sales Indonesia, Indonésie

2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1. Výrobek, který je předmětem přezkumu

(26)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako výrobek, který byl předmětem předchozích šetření uvedených v 1. až 4. bodě odůvodnění, a to glutamát sodný pocházející z ČLR a Indonésie, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010). (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Glutamát sodný je potravinářská přídatná látka a používá se zejména jako látka zvýrazňující chuť a vůni v polévkách, vývarech, jídlech z ryb a masa, ve směsích koření a v hotových jídlech. Vyrábí se v podobě bílých, různě velikých krystalů bez zápachu. Glutamát sodný se používá rovněž v chemickém průmyslu pro nepotravinářské účely, například jako součást detergentů.

(27)	Vyrábí se hlavně fermentací různých cukernatých surovin (kukuřičného škrobu, tapiokového škrobu, cukrového sirupu, melasy z cukrové třtiny a řepné melasy).

2.2. Obdobný výrobek

(28)

Jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních uvedených v 1. až 4. bodě odůvodnění, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití:

—	výrobek, který je předmětem přezkumu,

—	výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčených zemí, a

—	výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(29)	Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

3.1. Úvodní poznámky

(30)	V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by dumping ze strany ČLR a/nebo Indonésie přetrval nebo by se obnovil, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

3.1.1. ČLR

(31)

Žádný z čínských vyvážejících výrobců/výrobců při šetření nespolupracoval. Nepředložili žádné informace ani neposkytli žádné důkazy o údajných podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Stejně tak, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců v Číně neposkytl odpověď na dotazník.

(32)	Čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď ani nereagovala na důkazy ze spisu předloženého žadatelem, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu“ (dále jen „zpráva“) (12).

(33)

V důsledku toho byla v souladu s čl. 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu uvedená ve 36. až 135. bodě odůvodnění založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dostupných statistikách, konkrétně na údajích Eurostatu a databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

3.1.2. Indonésie

(34)	Jak bylo uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce v Indonésii při šetření nespolupracoval. Skupina indonéských výrobců prodávajících na domácím trhu a na trzích jiných třetích zemí však spolupracovala.

(35)

Proto byla v souladu s čl. 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu uvedená ve 137. až 144. bodě odůvodnění založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, dostupných statistikách, konkrétně na údajích Eurostatu a databáze GTA, a dále, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, na údajích předložených skupinou spolupracujících indonéských výrobců.

3.2. Pokračování dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

3.2.1. ČLR

(36)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z ČLR dovezeno 3 500 tun glutamátu sodného, což představuje [4–7] % podílu na trhu v Unii (13). Komise dospěla k závěru, že takový objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

3.2.2. Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR

(37)	Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(39)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy bylo pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot jako vhodná reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení předběžně vybráno Thajsko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(40)

Dne 21. února 2020 informovala Komise zúčastněné strany poznámkou (dále jen „první poznámka o činitelích výroby“) o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, pokud by se použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení potvrdilo. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě glutamátu sodného, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot vyjádřila Komise svůj záměr zvolit jako vhodnou reprezentativní zemi Thajsko nebo Malajsii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky pouze od žadatele. Ten podpořil výběr Thajska z důvodu vyššího počtu společností s veřejně dostupnými údaji v této zemi. Žadatel ve svých připomínkách rovněž požadoval, aby byly údaje týkající se vhodných společností zprůměrovány tak, aby poskytovaly lepší a spolehlivější základ pro zjištění Komise, než je tomu při použití údajů vycházejících z informací o jediné společnosti.

(41)

Dne 8. dubna 2020 informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka o činitelích výroby“) o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Thajskem jako reprezentativní zemí, pokud by se použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení potvrdilo. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro následujících pět společností, které jsou výrobci glutamátu sodného v reprezentativní zemi:

1)	Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.

2)	Thai Fermentation Industry Co Ltd.(Racha Churos)

3)	Thai Churos

4)	Thai Foods International Co. Ltd.

KT MSG.

(42)	Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky pouze od jednoho dovozce, který podpořil výběr Thajska jako reprezentativní země.

3.2.2.1. Běžná hodnota

(43)	V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(44)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(45)	Jak je dále vysvětleno ve 46. až 107. bodě odůvodnění, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.2.3. Existence podstatných zkreslení

3.2.3.1. Úvod

(46)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

—	skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

—	přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

—	veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

—	neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

—	zkreslené mzdové náklady;

—	přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(47)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(48)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(49)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (viz poznámka pod čarou 12), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je zpracování chemických látek nebo kukuřice). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení řízení. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu, jehož byla zpráva nedílnou součástí, vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Komise neobdržela žádné připomínky.

(50)

Žádost o přezkum poskytla další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví glutamátu sodného ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Žadatel poskytl důkazy o tom, že výroba a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou (přinejmenším potenciálně) ovlivněny zkresleními uvedenými ve zprávě, zejména vysokou mírou zásahů státu do hodnotového řetězce glutamátu sodného, tj. do odvětví glutamátu sodného a odvětví souvisejících s výrobou glutamátu sodného, a to především v oblasti vstupních odvětví a výrobních faktorů.

(51)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Komise tak učinila na základě důkazů uvedených ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, které vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, zejména z čínských právních předpisů, zveřejněných oficiálních čínských politických dokumentů, zpráv zveřejněných mezinárodními organizacemi a ze studií/článků renomovaných akademických pracovníků, jež jsou konkrétně uvedeny ve zprávě. Tato analýza se týkala zkoumání významných zásahů státu v hospodářství obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(52)

Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění, čínská vláda neposkytla na dotazník žádnou odpověď. Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci/výrobci v Číně nespolupracovali. Navíc žádný z vyvážejících výrobců/výrobců v Číně, kterým byl udělen status zúčastněné strany, nepředložil důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

3.2.3.2. Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR

(53)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (14). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (15).

(54)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (16) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(55)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při dosahování cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (17). Čínské orgány uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i úrovně právního prostředí.

(56)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové správní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.3.5 níže) (18).

(57)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.3.8 níže) (19). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (20).

(58)

Zatřetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (21). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (22).

(59)	Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (23).

3.2.3.3. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(60)	Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(61)

Vzhledem k tomu, že ČLR neposkytla žádnou spolupráci, měla Komise omezené informace týkající se vlastnické struktury společností působících v odvětví glutamátu sodného v ČLR. Zdá se, že žádná ze tří čínských společností, které žadatel označil za hlavní výrobce a u kterých byla tato skutečnost potvrzena z jiných zdrojů na základě vlastního výzkumu Komise (24), není ve vlastnictví státu.

(62)

Komise však zjistila, že jeden z hlavních vyvážejících výrobců – společnost Fufeng Group – má podporu členů Komunistické strany Číny a místních orgánů veřejné správy a že tyto orgány koordinovaly záležitosti, které jsou v zájmu této společnosti. Oficiální internetové stránky této společnosti například uvádějí tyto informace o oficiální návštěvě zástupců místní samosprávy: „Po svém projevu zmínil Ťiao Kang-wej problém v souvislosti s uhlím, který v posledních dvou letech omezoval podniky, a zdůraznil, že městský výbor strany a správa města Ča-lan-tchun zajišťují koordinaci v této záležitosti. […] Liou Čchi-fanova delegace byla dále informována o sociálních příspěvcích společnosti, o její činnosti v rámci budování strany i o glutamátu sodném […]. Liou Čchi-fan také ocenil dopad zahájení masové výroby špičkových aminokyselin ve společnosti Fufeng na světové ceny a podpořil budování strany ve společnosti. Nakonec své delegaci řekl: „Tato společnost je významnou společností a jinde takové dobré projekty nenajdete. Vláda jí musí dobře sloužit.“ Tajemník Liou uvedl třikrát po sobě, že vláda by měla společnosti dobře sloužit. Kromě toho podpořil společnost slovy, že její situace odráží odhodlání nejvyšších představitelů autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko budovat vládu orientovanou na služby“. (25) Podpora místních vládních institucí je patrná i ve vztahu k dceřinému podniku společnosti Fufeng ve městě Čchi-čchi-cha-er v provincii Chej-lung-ťiang, jak potvrzují internetové stránky správy města Čchi-čchi-cha-er: „S cílem ukázat sílu podniku, zmobilizovat vnitřní síly, posílit bojového ducha a poděkovat místní vládě za její silnou podporu dceřinému podniku této skupiny, Qiqihar Longjiang Fufeng Biotechnology Co., Ltd., bylo dne 26. července v odpoledních hodinách v hotelu Wanda Jiahua ve městě Čchi-čchi-cha-er uspořádáno setkání s médii ke 20. výročí založení skupiny Fufeng „jako nový výchozí bod, nová cesta, nový sen“. (26) Další důkazy o vztazích společnosti Fufeng s Komunistickou stranou Číny i o podpoře a vedení ze strany místních orgánů nalezla Komise v tomto prohlášení na internetových stránkách společnosti: „Dne 7. prosince 2019 navštívili náměstek tajemníka městského výboru strany a starosta města Čchi-čchi-cha-er Li Jü-kang sídlo společnosti Fufeng Group. Při tomto šetření je doprovázeli místostarosta Wang Jung-š’, generální tajemník městské správy Čchi Siao-tchung, náměstek tajemníka okresního výboru strany okresu An-kang-si, starosta Žen Kuang-cchaj a místostarosta Li Jü-kang Ťing atd. Doprovázeli je také předseda představenstva Li Süe-čchun, generální ředitel Čao Čchiang a další vedoucí představitelé. […] Během diskuse uvedl starosta Li, že klíčové hloubkové zpracování i jeho vedlejší produkty jsou v současném průmyslovém uspořádání města Čchi-čchi-cha-er zvlášť důležité. Jako přední světový výrobce aminokyselin poskytuje společnost místnímu hloubkovému zpracování kukuřice velkou pomoc. Předseda představenstva vyjádřil starostovi Li vděčnost za to, že přišel, a řekl: „Město Čchi-čchi-cha-er poskytuje společnosti služby „inkubátoru“. Tentokrát se to neobjeví jen v přehledu hlavních zpráv místní televizní stanice, ale také v Čínské ústřední televizi. Společnost bude v souladu s vládním ekonomickým myšlením pokračovat ve stabilizaci zahraničního obchodu, stabilizaci zahraničního kapitálu, stabilizaci investic a stabilizaci očekávání. Bude i nadále posilovat bojového ducha, využívat svých vlastních výhod a trvale spolupracovat s místní vládou na společném rozvoji.“ (27) Následující tiskové prohlášení navíc potvrzuje, že společnost Fufeng v rámci své činnosti sleduje cíle a ideologii státní politiky: „Společnost Fufeng Group reagovala na návrhy iniciativ prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti spolupráce při budování „Nového ekonomického pásu podél Hedvábné stezky“ a „Námořní hedvábné stezky 21. století“ a aktivně rozvíjí hospodářská partnerství se zeměmi podél „Pásu a Stezky.“ (28)

(63)

V případě dalšího ze tří hlavních výrobců glutamátu sodného – společnosti Ningxia Eppen – Komise zjistila, že tato společnost v rámci své činnosti provádí státní politiku a ideologii Komunistické strany Číny, jak uvádí Federace průmyslu a obchodu autonomní oblasti Ning-sia: „Společnost Ningxia Eppen Biotech Co., Ltd od začátku tohoto roku pečlivě organizuje, komplexně uplatňuje, důkladně studuje a uskutečňuje přístup 18. národního sjezdu Komunistické strany Číny, přičemž zohledňuje skutečnou situaci společnosti, a zaměřením se na „dvojí posílení, šestero zboží“, posílila budování strany, což výrazně pomohlo rozvoji tohoto podniku.“ (29) Společnost měla rovněž prospěch z podpory orgánů veřejné správy při zřizování národního technologického centra. Podle Ministerstva průmyslu a informačních technologií autonomní oblasti Ning-sia Chuej je smyslem výstavby těchto center zejména vedení společností k určitým politickým cílům: „Aby bylo možné provádět strategii rozvoje založenou na inovacích a vést a podporovat podniky při posilování jejich kapacit v oblasti technologických inovací, Ministerstvo průmyslu a informačních technologií této autonomní oblasti důrazně podporuje výstavbu podnikových technologických center. […] Podniková technologická centra se stala hlavními aktéry technologických inovací v našem regionu a poskytují silnou a účinnou technologickou podporu pro vysoce kvalitní rozvoj průmyslu našeho regionu. […] Podnikové technologické centrum společnosti Ningxia Eppen bylo založeno v roce 2006 a v roce 2011 bylo uznáno za národní podnikové technologické centrum. Technologické centrum zajišťuje prostřednictvím neustálých inovací vedoucí postavení v rámci vývoje tohoto odvětví a dosáhlo významných výsledků.“ (30)

(64)

Pokud jde o poskytovatele vstupů pro výrobu glutamátu sodného, jak uvedl žadatel a potvrdily další zdroje (31), hlavní surovinou při výrobě glutamátu sodného v ČLR je obvykle kukuřičný škrob, který představuje podstatnou část výrobních nákladů. Komise zjistila, že nejméně jeden významný výrobce kukuřičného škrobu – společnost Cofco Biotech – je státem vlastněný podnik pod dohledem Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv (SASAC) (32). Státní orgány jsou také přímými nebo nepřímými akcionáři několika dalších významných výrobců kukuřičného škrobu. Názorným příkladem je společnost Zhucheng Xingmao Corn Developing Co. Ltd – přední výrobce kukuřičného škrobu (13,29 % trhu) (33) – 74 % akcií drží společnost Zhucheng Foreign Trade Corp., kterou zase z 26,54 % vlastní město Ču-čcheng. (34)

(65)

Jak uvedl žadatel, výroba glutamátu sodného spočívá v chemickém procesu, který využívá kukuřičného škrobu a amoniaku. Proto lze výrobce glutamátu sodného považovat také za aktivní účastníky čínského chemického odvětví. Pokud jde o toto odvětví, Komise zjistila, že podle národní statistiky představovaly v roce 2015 státní podniky 52 % celkových aktiv chemických společností (35). Státem vlastněné podniky, zejména ty velké centrální, tradičně hrají dominantní roli v chemickém průmyslu ČLR vzhledem k svému oligopolnímu postavení, pokud jde o předcházející činnosti/vstupní suroviny, snadnému přístupu k vládou přidělovaným zdrojům (prostředkům, půjčkám, půdě atd.) a silnému vlivu v procesu rozhodování vlády.

(66)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné nebo ovládané státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je tyto podniky (zejména podniky státem vlastněné nebo ovládané) realizovaly, ale nárokuje si také právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a těmito podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech těchto podniků a „stranických buněk“ ve strukturách těchto podniků (viz také oddíl 3.2.3.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v daném sektoru (36). Pokud jde o státem vlastněné nebo ovládané podniky, mají výměnou za to státem ovládané podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (37). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v hodnotovém řetězci glutamátu sodného, a na chemické odvětví obecně, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.3.4 níže.

(67)

Vzhledem ke značné míře zásahů státu do hodnotových řetězců chemického průmyslu v ČLR, vlastnictví a kontrole státu určitých významných podniků vyrábějících kukuřičný škrob a skutečnosti, že – jak Komise zjistila – někteří přední výrobci glutamátu sodného podléhají vedení státu, spoléhají se na jeho podporu a v některých případech realizují ideologii Komunistické strany Číny, je dokonce i soukromým výrobcům výrobku, který je předmětem přezkumu, bráněno, aby působili za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky, které působí v oblasti výroby glutamátu sodného i vstupů používaných k jeho výrobě, také přímo nebo nepřímo podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.3.5 níže.

3.2.3.4. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což státu umožňuje ovlivňovat ceny či náklady

(68)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (38), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (39)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (40). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (41). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců glutamátu sodného a dodavatelů jejich vstupů.

(69)

Například struktury Komunistické strany Číny se personálně překrývají s řídícím orgánem řady předních výrobců glutamátu sodného. Komise zjistila, že předseda správní rady společnosti Fufeng Group, Li Süe-čchun, byl v roce 2013 jmenován na dobu pěti let jako člen lidového kongresu města Lin-i (42). Jak je navíc uvedeno v 62. bodě odůvodnění, tato společnost je hostitelem různých aktivit v rámci budování strany, které mají vliv na její činnost.

(70)

Pokud jde o společnost Meihua Group, dalšího ze tří hlavních výrobců glutamátu sodného, bylo v roce 2019 u pěti z 12 členů jejího představenstva uvedeno, že jsou členy Komunistické strany Číny (43). Komise také nalezla tyto důkazy o aktivitách společnosti Meihua v rámci budování strany a o vlivu Komunistické strany Číny na její činnost: „Dne 30. června společnost Jilin Meihua uspořádala a uskutečnila stranický den věnovaný „budování výukového podniku zářit v práci“. Akce se zúčastnili zástupci organizace městského výboru strany města Paj-čcheng a instruktor budování strany ve společnosti Jilin Meihua Wang Sin-kang, ředitel předsednictva strany průmyslového parku města Paj-čcheng Kuo Pao-jü, tajemník strany a generální ředitel společnosti Jilin Meihua Čang Ťin-lung a 22 členů strany. […] Na této akci poskytl Wang Sin-kang všem členům strany živé poučení o straně zaměřené na „proces rozvoje strany, na to, co by měli dělat členové stranické organizace v nově vybudovaných podnicích, a jak by měli hrát zástupci členů strany vedoucí úlohu“. Poté Wang Sin-kang předal postupně všem členům strany stranický znak a stranickou ústavu. Stejně jako u obnovení stranického křtu, se znakem strany na hrudi a „stranickou ústavou“ v ruce, byl mezi stranickou organizací a členy strany vybudován „most od srdce k srdci“, který účinně posílil smysl pro čest, odpovědnost a příslušnost každého člena strany a kádru. Není to však jen otázka cti, ale také odpovědnosti. Takovéto „politické narozeniny“ umožňují členům strany, aby měli stále na paměti svou identitu a poslání, aby ve své budoucí práci mohli plně rozehrát svou průkopnickou a příkladnou úlohu, sjednocovat a vést většinu kádrů a zaměstnanců, tvrdě pracovat, být kreativní, odvážit se být první, nikdy se nevzdávat. „Dobrovolně se připojuji ke Komunistické straně Číny, podporuji program strany a dodržuji stranickou ústavu“ – pod vedením tajemníka strany Čang Ťin-lunga zvedli na konci této akce přítomní členové strany společně pravou pěst a zopakovali stranickou přísahu před rudou vlajkou strany. Tento stranický den umožnil všem členům strany ještě více posílit své ideály a přesvědčení, posílit stranického ducha a ujasnit si budoucí směřování své práce.“ (44)

(71)

V případě společnosti Ningxia Eppen, třetího významného výrobce glutamátu sodného, Komise zjistila, že předseda společnosti zastával funkci zástupce ve 12. lidovém kongresu autonomní oblasti Ning-sia Chuej, a to nejméně do července 2020 (45). Federace průmyslu a obchodu autonomní oblasti Ning-sia zároveň podává jasný popis role Komunistické strany Číny, pokud jde o činnost společnosti: „Za prvé, nařízení stanoví, že tajemník výboru strany se musí účastnit zasedání, na nichž se přijímají rozhodnutí o významných záležitostech podniku, i jiných důležitých zasedání, a pozorně naslouchat názorům a návrhům, které jsou během nich učiněny. Za druhé, příslušná osoba odpovědná za stranickou organizaci se musí od nynějška účastnit důležitých zasedání a pozorně naslouchat názorům a návrhům, které jsou během nich učiněny, nebo důležitým rozhodnutím týkajícím se řízení výroby a obchodních oddělení. Příslušná osoba odpovědná za stranickou organizaci bude včas, řádně a s vysokým smyslem pro odpovědnost sdělovat rozhodnutí a hlavní pracovní projekty související s výrobou členům strany a plně zapojí hlavní zúčastněné strany do jejich podpory.“ (46)

(72)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.3.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (47). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví glutamátu sodného a jiných souvisejících odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.3.5. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(73)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou alokovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (48).

(74)	Chemický průmysl, do kterého výrobci glutamátu sodného patří, považuje čínská vláda za klíčový. To potvrzují početné plány, směrnice a další dokumenty týkající se chemického odvětví vydávané na státní, regionální a komunální úrovni (49).

(75)

Konkrétně také glutamát sodný podléhá v ČLR zvláštním politickým dokumentům týkajícím se hloubkového zpracování kukuřice, která je jedním z hlavních vstupů používaných při jeho výrobě, a to prostřednictvím fermentace kukuřičného škrobu (viz výše, zejména 64. bod odůvodnění). Především se na výrobní procesy glutamátu sodného vztahují ustanovení 13. pětiletého plánu v oblasti zpracování obilovin a olejů. Jejich cílem je řízení různých aspektů odvětví zpracování kukuřice (včetně pododvětví glutamátu sodného), zejména pokud jde o rozvoj hodnotového řetězce, strukturu dodávek, volbu technologií, lokalizaci výroby nebo politickou podporu: „Zrychlení rozvoje hloubkového zpracování obilovin: Podpora velkých zpracovatelských podniků, aby rozvíjely inovativní modely zpracování obilovin a olejů, plně využívaly potenciální hodnotu vedlejších produktů a maximálně rozšiřovaly průmyslový řetězec. Podpora přeměny odvětví přesného a hloubkového zpracování, jako je zpracování kukuřice, ve výhodné výrobní oblasti a klíčové logistické oblasti a urychlení čerpání zásob. Vývoj nových sekundárních produktů z nových typů funkčních škrobových cukrů a nových typů přípravků enzymů, kyseliny polyglutamové, polylysinu a dalších volně ložených produktů fermentace“ […] „Odvětví hloubkového zpracování kukuřice: Podpora podniků hloubkového zpracování kukuřice, aby vyvíjely nové účinné způsoby využití kukuřice a významně zvýšily míru přepočítacího koeficientu hloubkového zpracování kukuřice. […]Aktivní vývoj nových funkčních fermentovaných výrobků s obsahem látek založených na špičkových technologiích, jako jsou aminokyseliny a nukleosidy, nové organické kyseliny, škrobové cukry, polyoly, nové přípravky enzymů i speciální modifikované škroby používané v potravinářství, při výrobě papíru, textilu, čistě chemických látek, atd. […] Oblast zahrnující tři severovýchodní provincie i oblast Chuang-chuaj-chaj a další velké výrobní oblasti budou zvyšovat úsilí o podporu fúzí a reorganizace podniků vyrábějících kukuřičný škrob a škrobový cukr, alkohol, glutamat sodný, […] Podpora aktivace nevyužitých výrobních kapacit prostřednictvím spolupráce a společné činnosti.“ (50)

(76)

Pokud jde o vstupy, Komise dále zjistila, že odvětví zpracování kukuřice podléhá v ČLR intenzivní regulaci. Země disponuje velkými zásobami kukuřice, což umožňuje vládě uměle snižovat nebo zvyšovat ceny této komodity prostřednictvím nákupu nebo prodeje velkého množství kukuřice na trhu. I když Čína začala problém nadměrných zásob kukuřice v roce 2016 řešit, stále má velmi velké zásoby, které mohou ceny zkreslovat (51). Vláda má dále pevně v rukou řadu aspektů celého hodnotového řetězce kukuřice, včetně subvencí na produkci kukuřice (52) a dohledu nad činnostmi jejího zpracování, jak dokládá toto oznámení Národní rozvojové a reformní komise (NDRC): „[v]šechny místní orgány rozšíří monitorování a analýzu nabídky kukuřice a poptávky po kukuřici do příslušných oblastí, posílí dohled nad fází vypracovávání a fází následující po vypracovávání projektů hloubkového zpracování kukuřice, upevní rovnováhu mezi nabídkou kukuřice a poptávkou po kukuřici a zajistí národní potravinové zabezpečení.“ (53) Další klíčový politický dokument vlády (54) uvádí: „Zaměření na tři hlavní obiloviny – rýži, pšenici a kukuřici […]; Prozkoumání vývoje systému sociálních služeb „komplexního procesu“ a výrobního modelu „komplexního průmyslového řetězce“; Rozvoj a podpora zvyšování úrovně výroby po „celém kraji“ i zvyšování dodávky zelených a kvalitních zemědělských produktů. Příslušné provincie, které budou tyto úkoly provádět, musí být podporovány prostřednictvím úprav provedených v rozpočtové prognóze ústřední vlády.“

(77)	Komise také zjistila, že v ČLR jsou zavedena opatření pro kontrolu investic týkající se produkce kukuřice: „[p]odávání přihlášek do projektů hloubkového zpracování kukuřice podléhá harmonizovanému řízení v souladu s nařízením Státní rady č. 673.“ (55)

(78)

Státní politika zasahující do volného trhu v odvětví zpracování kukuřice se odráží také na úrovni provincií. Jak uvedl žadatel a potvrdila Komise, provincie Chej-lung-ťiang vydala v srpnu 2017 politický dokument o řízení odvětví zpracování kukuřice ve formě Hlavního stanoviska týkajícího se plánu rozvoje odvětví hloubkového zpracování kukuřice v provincii Chej-lung-ťiang. Stanovisko je adresováno „všem městům (okresům), krajům (městům), lidové vládě (správnímu úřadu) a všem jednotkám spadajícím pod přímou správu provinční vlády“, jež by měly „zajistit [jeho] pečlivé provádění“ . Ve stanovisku je uvedeno, že z hlediska kritérií vstupu na trh „jsou nově vytvářené projekty hloubkového zpracování kukuřice situovány především do hlavních oblastí produkce kukuřice“ a že by všechny prováděcí subjekty měly „(p)odporovat vytváření projektů hloubkového zpracování kukuřice ve velkém měřítku, dlouhé průmyslové řetězce i prostor pro poptávku těchto produktů na trhu; Podpora zejména nově vytvořených projektů hloubkového zpracování kukuřice s roční kapacitou zpracování kukuřice nejméně 600 000 tun; a podpora nově vytvořených projektů hloubkového zpracování kukuřice s kapacitou vyšší než 1,2 milionu tun.“ Dokument představuje zvláštní vizi „řetězců klíčových odvětví“: „Projekty, které se týkají struktury odvětví: se zaměří především na vývoj a výrobu navazujících výrobků souvisejících se škrobem, alkoholem a řadami funkčních výrobků; rozšíří průmyslový řetězec, optimalizují strukturu výrobků, zdůrazní specializaci různých okresů a různých podniků; a uplatní diferencovaný rozvoj funkcí výrobků“. U sortimentu výrobků ze škrobu to znamená: „Především vývoj speciálních modifikovaných škrobů, které vyžadují odvětví jako je potravinářství, papírenský, textilní průmysl a zpracování čistých chemických látek.“ Ve stanovisku jsou rovněž uvedena pravidla pro geografické rozmístění průmyslové struktury: „Při komplexním zohledňování faktorů, jako jsou produkce kukuřice, zpracování, trh a neustálá dostupnost surovin, které se mají zpracovat, a klíčové záruky, se projekty hloubkového zpracování kukuřice soustředí především do sedmi oblastí.“ U jedné z uvedených oblastí se například konkrétně stanoví, že: „Lung-ťiang, Ne-che, I-an, Nen-ťiang a sousední Kan-nan, Lin-tien, Wu-ta-lien-čch‘, Pej-an, Fu-jü, Dorbod, Paj-čchüan, Kche-šan, Tchaj-laj, Kche-tung a dalších 14 krajů (měst) i oblast města Čchi-čchi-cha-er mohou zajistit objem zpracování kukuřice 8,67 milionu tun, uskutečnit sedm projektů s kapacitou hloubkového zpracování kukuřice 1,2 milionu tun nebo 14 projektů s kapacitou 600 000 tun. Podpora vytváření rozsáhlých projektů hloubkového zpracování kukuřice s kapacitou vyšší než 1,2 milionu tun v této oblasti“. Všechny prováděcí subjekty jsou vedeny k reorganizaci tohoto odvětví takto: „Podpora fúzí a reorganizace stávajících ročních kapacit zpracování kukuřice nižších než 300 000 tun s cílem zlepšit konkurenceschopnost podniků na trhu. Pokud jde o nevyužitou kapacitu hloubkového zpracování kukuřice v této oblasti, podpora zavádění silných podniků a vytváření spojenectví podobného typu výrobků a předchozích nebo navazujících podniků prostřednictvím fúzí a akvizic a strategické spolupráce atd. […] Vedení podniků k posilování marketingu, zvyšování podílu na trhu a vytváření řady významných skupin podniků s velkým vlivem na průmysl“. Navíc pokud jde o politická opatření, stanovisko dále konkrétně předpokládá státní podporu podnikům splňujícím daná kritéria financování: „Podpora financování podniků na akciovém trhu a poskytování dotací podnikům na hloubkové zpracování kukuřice, které jsou kótovány na domácím trhu a v zahraničí nebo na segmentu na burze „New Third Board“.“ (56)

(79)	Komise dále zjistila, že místní orgány v provincii Chej-lung-ťiang podporovaly a koordinovaly zřízení a fungování nejméně jednoho průmyslového parku, který se zabývá zpracováním kukuřice, a dohlížejí na něj (mimo jiné prostřednictvím sankcí) (57).

(80)

Komise rovněž učinila zjištění týkající se zásahů státu do odvětví zpracování amoniaku – další suroviny používané při výrobě glutamátu sodného. Ve 13. národním pětiletém plánu pro petrochemický a chemický průmysl stanovila čínská vláda roční cíle výroby amoniaku podporou „souborů technologií a zařízení, které zajišťují roční výrobu přesahující jeden milion tun syntetického amoniaku a syntetického methanolu“. (58) Takovéto zásahy na straně nabídky se dále odrážejí v podobných politikách místních orgánů. 13. pětiletý plán pro petrochemický průmysl v provincii Che-pej vyzývá zejména k „zaměření pozornosti na podporu druhé fáze výstavby závodu společnosti Cangzhou Zhengyuan, který má vyrábět 600 000 tun amoniaku“ (59). Kromě toho bylo zjištěno, že průmyslové provincie Čchung-čching a Če-ťiang přednostně nabízejí nižší ceny elektřiny zejména pro výrobu syntetického amoniaku (60).

(81)

Jak je uvedeno výše v poznámce pod čarou k 64. bodu odůvodnění, je dalším hlavním vstupem ve výrobním procesu glutamátu sodného v ČLR obvykle uhlí (s ohledem na zajištění elektrické energie ve výrobním procesu). Jak Komise ve své zprávě zjistila, ceny energií v Číně nejsou tržní. Především trh s uhlím je vystaven narušením, zejména v důsledku subvencování (61). Komise dále zjistila, že orgány veřejné správy zasahují do tržních sil v odvětví uhelného průmyslu na úrovni provincií, zejména v provincii Šan-tung, prostřednictvím plánovacích dokumentů regulujících dodávku, lokalizaci a průmyslové koncepce. Jedním z takových dokumentů je Střednědobý a dlouhodobý plán energetického rozvoje provincie Šan-tung vydaný v roce 2016 a pokrývající období do roku 2030. Ideologická motivace plánu k řízení trhu je patrná zejména z jeho hlavní zásady „(n)áležitého uskutečňování ducha 18. národního sjezdu Komunistické strany Číny a jeho třetího, čtvrtého, pátého a šestého plenárního zasedání; Svědomité uskutečňování řady důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga i projevu, který přednesl při inspekci provincie Šan-tung.“ Uznává rovněž dosavadní centralizovaný charakter fungování energetického trhu, protože jedním z cílů tohoto plánu je „podpora transformace plně centralizovaného modelu dodávek energie směrem k centralizovanému a decentralizovanému modelu.“ Ustanovení tohoto dokumentu jsou zaměřena především na regulaci konkrétních struktur rozmístění a rozvoje uhelného průmyslu (62). Pokud jde o energii z uhlí, vyzývá tento dokument mimo jiné k: „(z)aměření se na plánování a výstavbu projektů vysoce účinných ultrasuperkritických uhelných elektráren s megawattovým výkonem a vybudování klastru ekologických uhelných elektráren v oblasti severního pobřeží“ a „plánování výstavby integrované základny pro rozvoj uhelné energetiky v jihozápadní části provincie Šan-tung“ . Dokument obsahuje zvláštní Akční plán pro transformaci a rozvoj uhelného průmyslu, který vyzývá k provádění těchto modelů průmyslového rozvoje a stavebnictví, bez ohledu na volné působení tržních sil a svobodné rozhodování podniků: „Náležité zpracování a převod nadměrné výrobní kapacity a pracovních sil provincie; Pokračování ve zlepšování a posilování základů dvou velkých skupin podniků Shandong Energy a Yankuang; Urychlení a podpora fúze a reorganizace místních uhelných těžebních podniků, zlepšování úrovně koncentrace odvětví, podpora transformace modelu vývoje z modelu založeného na množství a rychlosti směrem k modelu založenému na kvalitě a přínosu. […] Zaměření se na budování projektů s integrací uhelných elektráren mimo provincii ve Vnitřním Mongolsku, provinciích Šen-si, Sin-ťiang atd.“ (63)

(82)	Tato angažovanost vlády a místních orgánů v celém hodnotovém řetězci glutamátu sodného může přinejmenším zkreslovat ceny.

(83)

Čínská vláda řídí rozvoj odvětví glutamátu sodného v souladu s celou řadou nástrojů, například poskytováním státních dotací. Výroční zpráva vyvážejícího výrobce společnosti Meihua za rok 2019 potvrzuje, že společnost v roce 2018 obdržela nejméně 130 milionů RMB vládních dotací (64). V případě společnosti Ningxia Eppen uvádí zpráva o auditu z roku 2018 vládní dotace ve výši 62,3 milionu RMB v roce 2017 (65). V tomto roce navíc společnost Ningxia Eppen pravděpodobně získala prostředky ve výši 200 000 RMB na vytvoření stanoviště pro demonstraci budování strany (66).

(84)	Kromě toho Komise zjistila, že ČLR začala v posledních letech uplatňovat snížení DPH na vývoz glutamátu sodného o 13 %, což u tohoto vývozu v současné době vede k úplnému osvobození od DPH. To také vede k cenové pobídce pro čínské hospodářské subjekty na trhu s glutamátem sodným (67).

(85)	Prostřednictvím těchto a jiných prostředků podléhají odvětví glutamátu sodného i další odvětví vyrábějící suroviny používané k výrobě glutamátu sodného zásahům státu, přičemž čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty vývoje a fungování hodnotového řetězce glutamátu sodného.

(86)	Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, včetně výrobců glutamátu sodného a vstupů používaných k výrobě glutamátu sodného. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

3.2.3.6. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(87)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (68).

(88)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (69). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (70). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (71).

(89)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci glutamátu sodného běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví glutamátu sodného a v odvětvích vyrábějících suroviny používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(90)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v hodnotových řetězcích chemického zpracování a zpracování kukuřice existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

3.2.3.7. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(91)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (72). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (73). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (74). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(92)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal společností vyrábějících glutamát sodný nebo související vstupy. Odvětví glutamátu sodného je tedy zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v rámci přístupu výrobců glutamátu sodného ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.2.3.8. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(93)	Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(94)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (75), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (76) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (77). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (78).

(95)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(96)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (79).

(97)

K těmto záležitostem přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (80). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(98)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(99)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(100)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(101)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(102)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by bylo odvětví glutamátu sodného z výše popsaných zásahů státu ve finančním systému vyjmuto. Komise také zjistila, že přední výrobci glutamátu sodného využívali vládní dotace (viz 83. bod odůvodnění). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.3.9. Systémová povaha popsaných zkreslení

(103)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.3.2 až 3.2.3.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.3.6 až 3.2.3.8 výše a v části B zprávy.

(104)

Komise připomíná, že pro výrobu glutamátu sodného je zapotřebí široká škála vstupů. V tomto ohledu je ČLR jedním z hlavních producentů kukuřice – klíčové suroviny ve výrobním procesu glutamátu sodného (viz 64. bod odůvodnění). Když výrobci glutamátu sodného tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách v ČLR, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(105)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny glutamátu sodného ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.2.3.10. Závěr

(106)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.3.2 až 3.2.3.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví glutamátu sodného a souvisejícího dodavatelského řetězce, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(107)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.2.4. Reprezentativní země

3.2.4.1. Obecné poznámky

(108)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

—	úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (81);

—	výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi;

—	dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi.

—	Je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(109)

Jak je vysvětleno ve 40. a 41. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu ohledně zdrojů pro určení běžné hodnoty, které mají zúčastněné strany k dispozici, a to dne 21. února 2020 (dále jen „první poznámka o činitelích výroby“), respektive 8. dubna 2020 (dále jen „druhá poznámka o činitelích výroby“). Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém závěru, že Thajsko je v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí, pokud se potvrdí použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.2.4.2. Výroba výrobku, který je předmětem šetření, v reprezentativní zemi a úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(110)

V první poznámce o činitelích výroby Komise uvedla, že pokud jde o země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje podle Světové banky jako ČLR, tj. země klasifikované Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“, je známo, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, probíhá v Argentině, Brazílii, na Fidži, v Íránu, na Jamajce, v Malajsii, na Mauriciu, v Mexiku, Peru, Jihoafrické republice, Thajsku a Turecku. Po zveřejnění této poznámky Komise neobdržela žádné připomínky týkající se úrovně hospodářského rozvoje a výroby výrobku, který je předmětem šetření, v potenciálních reprezentativních zemích.

3.2.4.3. Snadno dostupné údaje v reprezentativní zemi

(111)

Komise identifikovala společnosti vyrábějící glutamát sodný, jejichž finanční údaje byly snadno dostupné a jež bylo tedy možné považovat za vhodné pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, pouze ve dvou ze zemí, které Komise určila jako potenciální reprezentativní země, tj. v Thajsku a Malajsii.

(112)

Jak je však uvedeno ve druhé poznámce o činitelích výroby, v Malajsii byla určena pouze jedna společnost vyrábějící glutamát sodný: Ajinomoto Malajsie Bhd, která vyrábí i jiné potravinářské výrobky a přísady. V Thajsku bylo identifikováno pět společností, a to Ajinomoto Co., (Thailand) Ltd., Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos), Thai Churos, Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG. Všechny tyto společnosti vyráběly glutamát sodný a jiné potravinářské výrobky nebo přísady. Nicméně se zdá, že dvě z nich, Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos) a Thai Churos, vyrábějí především glutamát sodný a omezený sortiment dalších výrobků. Na základě toho dospěla Komise k závěru, že veřejně dostupné finanční údaje zjištěné v Thajsku budou reprezentativní a přesné pro posouzení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady v rámci tohoto šetření.

(113)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro výrobní faktory v Thajsku a poukázala na tyto skutečnosti:

—

Komise analyzovala statistiky dovozu všech výrobních faktorů uvedených v první poznámce o činitelích výroby aktualizované druhou poznámkou o činitelích výroby a dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření byly dováženy všechny výrobní faktory nezbytné pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

—	Energetické statistiky (ceny elektřiny pro průmysl) za období přezkumného šetření byly snadno dostupné v podobě údajů poskytnutých Provinčním úřadem pro elektřinu a zveřejněných Thajským úřadem pro investice (82).

—	Zdrojem pro stanovení nákladů práce jsou statistiky průměrných měsíčních mezd ve výrobním odvětví a týdenní pracovní doby v Thajsku, dostupné na internetových stránkách Mezinárodní organizace práce (MOP) (83).

(114)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výrobních faktorů. Jak bylo uvedeno výše ve 112. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že pět společností v Thajsku, a to Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.; Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos); Thai Churos; Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG měly snadno dostupné účetní závěrky, které bylo možné použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(115)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.2.4.4. Závěr ohledně reprezentativní země

(116)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Thajsko má zejména významnou výrobu výrobku, který je předmětem šetření, a kompletní sadu snadno dostupných údajů o všech výrobních faktorech, správních, prodejních a režijních nákladech a zisku.

3.2.5. Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů a referenční hodnoty

(117)

Ve druhé poznámce o činitelích výroby Komise uvedla, že pro početní zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení má v úmyslu použít databázi GTA (84), s jejíž pomocí stanoví nezkreslené náklady na všechny suroviny zahrnuté do výrobních faktorů v reprezentativní zemi, a statistiky MOP a národní statistiky, na jejichž základě stanoví nezkreslené náklady práce v reprezentativní zemi. Komise také uvedla, že pro náklady na elektřinu má v úmyslu použít sazby uplatňované thajským Provinčním úřadem pro elektřinu. Pokud jde o náklady na vodu, měla Komise v úmyslu použít sazby uplatňované thajským Metropolitním vodárenským úřadem. Ke stanovení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku měly být rovněž použity finanční údaje pěti společností: Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.; Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos); Thai Churos; Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG.

3.2.6. Výrobní faktory

(118)

Za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení analyzovala Komise veškeré dostupné údaje pro výrobní faktory a rozhodla se použít tyto hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory glutamátu sodného

Výrobní faktor	Kód komodity	Měrná jednotka	Nezkreslená hodnota
Suroviny
Kukuřice setá	1005 90 90 00 2	kg	1,59 RMB/kg
Enzymy	3507	kg	73,81 RMB/kg
Amoniak (čpavek) bezvodý	2814 10	kg	1,97 RMB/kg
Aminosloučeniny s kyslíkatou funkcí	2922 49	kg	57,89 RMB/kg
Kyselina sírová	2807 0000 10 2	kg	0,49 RMB/kg
Kyselina fosforečná	2809 20 32	kg	7,89 RMB/kg
Hydroxid sodný (louh sodný) ve vodném roztoku	2815 12	kg	2,30 RMB/kg
Hydrogenuhličitan sodný (bikarbonát sodný)	2836 30	kg	3,20 RMB/kg
Fosforečnany (fosfáty) (hydrogenfosforečnan sodný)	2835 22 00	kg	7,4 RMB/kg
Aktivní uhlí	3802 10 00 00 0	kg	25,75 RMB/kg
Kapalný kyslík	2804 40	kg	1,06 RMB/kg
Elektrická energie/Spotřební materiál
Olej	2710 19	l	3,35 RMB/l
Rýžové slupky	1213 00	kg	3,91 RMB/kg
Elektřina	Provinční úřad pro elektřinu v Thajsku	kWh	0,71 RMB/kWh
Pracovní síla
Přímo najaté pracovní síly	Mezinárodní organizace práce –ILOSTAT	h	17,13 RMB/hodina
Vedlejší produkty/odpad
Tekuté hnojivo	3105	kg	2,64 (neg.) RMB/kg

(119)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Pro stanovení této částky byly použity údaje uvedené v žádosti, zejména údaje z thajského závodu KKP společnosti Ajinomoto. Tato metodika je podrobně vysvětlena v 127. a 128. bodě odůvodnění.

3.2.6.1. Suroviny

(120)

Struktura nákladů glutamátu sodného je dána především náklady na suroviny, zejména na cukernatou surovinu a různé chemické látky (hlavně uhličitany) i na energii.

(121)

Při stanovování nezkreslené ceny surovin vycházela Komise z dovozních cen do reprezentativní země uvedených v GTA, ke kterým přičetla dovozní cla. Aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu podle metodiky Komise, musely by se k těmto dovozním cenám obvykle připočítat náklady na vnitrostátní dopravu. Avšak s ohledem na zjištění uvedené ve 133. bodě odůvodnění, že nejsou k dispozici náklady na vnitrostátní dopravu z důvodu nedostatečné spolupráce vývozců/výrobců v ČLR, i na povahu tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, které je zaměřeno spíše na zjištění, zda dumping přetrvával během období přezkumného šetření, než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné, neboť tyto úpravy by mohly vést pouze ke zvýšení běžné hodnoty, a tedy i dumpingového rozpětí.

(122)

Dovozní cena každého výrobního faktoru v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových dovozních cen daného výrobního faktoru ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nebyly členy WTO, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (85). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 106. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny.

3.2.6.2. Pracovní síla

(123)

MOP zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Thajsku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky měsíčních mezd ve výrobním odvětví a týdenní pracovní doby v Thajsku v období přezkumného šetření, vypracované MOP (86).

3.2.6.3. Elektřina

(124)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejňuje Thajský úřad pro investice. Komise použila sazby platné pro velké společnosti poskytující všeobecné služby, které uplatňuje Provinční úřad pro elektřinu a zveřejňuje Thajský úřad pro investice (87).

3.2.6.4. Spotřební materiál/zanedbatelná množství

(125)

Vzhledem k velkému počtu výrobních faktorů byly některé suroviny, které měly na celkových výrobních nákladech pouze zanedbatelný podíl (tj. méně než 0,5 %), zařazeny pod spotřební materiál.

(126)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny uvedených v žádosti, především údajů z thajského závodu KKP společnosti Ajinomoto, a použila tento procentní podíl na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

3.2.6.5. Náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a snížení hodnoty

(127)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů.

(128)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců/výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů uvedených v žádosti, především údajů z thajského závodu KKP společnosti Ajinomoto, proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(129)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů pěti společností v reprezentativní zemi, kterou je Thajsko, uvedených ve 117. bodě odůvodnění: Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd.; Thai Fermentation Industry Co Ltd. (Racha Churos); Thai Churos; Thai Foods International Co. Ltd. a KT MSG, které získala z databází Orbis Bureau van Dijk. (88) (dále jen „Orbis“). Jak je uvedeno ve druhé poznámce o činitelích výroby, vztahují se údaje o společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. k rozpočtovému roku duben 2018 až březen 2019. Poslední finanční údaje dalších čtyř společností se vztahují k rozpočtovému roku za leden až prosinec 2018. Obrat společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. představoval více než 80 % celkového obratu těchto pěti společností, a proto mají tyto údaje, které se částečně vztahují na období přezkumného šetření, velký vliv na průměrné správní, prodejní a režijní náklady a na zisk použité v tomto šetření. Zahrnutí údajů dalších společností, vztahujících se na období těsně před obdobím přezkumného šetření, bylo při neexistenci důkazu opaku považováno za reprezentativní. K tomuto postupu uvedenému ve druhé poznámce o činitelích výroby neobdržela Komise žádné připomínky. Komise se domnívala, že tento přístup byl za těchto okolností vhodný, vzhledem k tomu, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. (obojí 16 %) byly v souladu s použitým průměrem uvedeným ve 132. bodě odůvodnění, který odrážel údaje ostatních společností, jejichž údaje byly k dispozici do konce roku 2018. V každém případě by kterýkoli ze souboru údajů vykazoval vysoké dumpingové rozpětí a vzhledem k tomu, že dotčeným šetřením je přezkum před pozbytím platnosti, není třeba přesné dumpingové rozpětí stanovit. V lednu 2021 Komise nahlédla do databáze Dun & Bradstreet (89), aby si ověřila, zda byly finanční údaje všech pěti společností aktualizovány. Jediná aktualizace byla nalezena u společnosti Ajinomoto Co. (Thailand) Ltd. pro období od dubna 2019 do března 2020, ale datový soubor byl neúplný, protože neobsahoval čistý zisk. Byl tedy použit původní datový soubor uvedený ve druhé poznámce o činitelích výroby.

3.2.7. Výpočet

(130)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců/výrobců v Číně a skutečnosti, že tedy nebyly k dispozici žádné informace o typech výrobků prodávaných na domácím trhu, nebyla běžná hodnota stanovena podle typu výrobku.

(131)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců/výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu glutamátu sodného, a to na základě struktury nákladů a příslušných technických výrobních poměrů svých výrobních závodů přizpůsobených hlavním cukernatým surovinám (kukuřičný škrob) používaným v Číně. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Thajsko.

(132)

Komise poté použila poměr nákladů na výrobní režii stanovený tak, jak je uvedeno ve 128. bodě odůvodnění, a nezkreslených výrobních nákladů. V případě správních, prodejních a režijních nákladů a zisku použila Komise vážený průměr správních, prodejních a režijních nákladů a zisku uvedený ve veřejně dostupných účetních závěrkách pěti uvedených výrobců glutamátu sodného v Thajsku, jak je vysvětleno ve 129. bodě odůvodnění. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

—	náklady na výrobní režii, které představovaly [5–10 %] celkových výrobních nákladů, jak je vysvětleno ve 128. bodě odůvodnění,

—	správní, prodejní a režijní náklady ve výši 16 %, uplatněné na součet výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii a

—	zisk ve výši 18 %, uplatněný na součet výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii.

3.2.8. Vývozní cena

(133)

Z důvodu nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR byly vývozní ceny do Unie stanoveny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise stanovila vývozní cenu na základě dostupných statistik, konkrétně databáze Comext (Eurostat). Vzhledem k tomu, že ceny v databázi Comext jsou uvedeny na úrovni CIF (náklady, pojištění a přepravné), byla úroveň cen ze závodu stanovena na základě důkazů předložených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti týkajících se nákladů na dopravu, manipulaci, námořní přepravu a pojištění.

3.2.9. Srovnání a dumpingové rozpětí

(134)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu. Na tomto základě vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie z databáze Comext před proclením činil 112,8 %.

3.2.10. Závěr

(135)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany ČLR během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3. Indonésie

(136)

Statistické údaje Eurostatu ukazují, že v období přezkumného šetření bylo z Indonésie dovezeno 5 535 tun glutamátu sodného, což představuje [5–10] % podílu na trhu v Unii. Komise dospěla k závěru, že takový objem dovozu je dostatečně reprezentativní pro účely zkoumání toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

3.3.1. Běžná hodnota

(137)

Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany indonéských vyvážejících výrobců použila Komise pro stanovení běžné hodnoty dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu použila Komise informace poskytnuté skupinou spolupracujících indonéských výrobců.

(138)

Běžná hodnota proto vycházela z domácích prodejních cen, které poskytla skupina spolupracujících indonéských výrobců. Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany indonéských vyvážejících výrobců nebyly k dispozici žádné podrobné vývozní ceny podle typu výrobku. Proto nebylo možné provést podrobné posouzení, zda se jednalo o běžný obchodní styk, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 až čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Komise zjistila, že průměrná domácí prodejní cena byla zisková, tj. vyšší než průměrné výrobní náklady stanovené pro skupinu spolupracujících indonéských výrobců. Běžná hodnota tedy vycházela z průměrné domácí prodejní ceny veškerého domácího prodeje skupiny spolupracujících indonéských výrobců.

(139)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že glutamát sodný byl prodáván volně ložený a pro maloobchodní prodej. Žadatel poskytl informace, že drtivou většinu prodeje na vývoz do Unie představoval glutamát sodný volně ložený (tj. prodávaný v balení po 20 kg a více), zatímco na domácím trhu v Indonésii se prodával jednak jako volně ložený, jednak pro maloobchodní prodej (prodej v malých spotřebitelských baleních).

(140)

Údaje předložené skupinou spolupracujících indonéských výrobců potvrdily, že volně ložený glutamát sodný se na indonéském domácím trhu prodával za ceny nižší než výrobní náklady, a prokázaly, že mezi prodejem volně loženého výrobku a prodejem pro maloobchodní prodej existuje trvalý cenový rozdíl.

(141)

Pro úplnost a zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny proto Komise rovněž vypočítala alternativní běžnou hodnotu vycházející z domácího prodeje pouze volně loženého výrobku, kterou by bylo možné porovnat s vývozními cenami prodeje převážně volně loženého výrobku. Jak je uvedeno výše, vycházely prodejní ceny volně loženého glutamátu sodného z informací poskytnutých skupinou spolupracujících indonéských výrobců. Vzhledem k tomu, že domácí prodej volně loženého výrobku byl nižší než průměrné výrobní náklady, Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení připočtením váženého průměru správních, prodejních a režijních nákladů a zisku skupiny spolupracujících indonéských výrobců z veškerého domácího prodeje glutamátu sodného (volně loženého a pro maloobchodní prodej) během období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, byl tento zdroj považován za nejvhodnější zdroj informací a za přiměřený.

3.3.2. Vývozní cena

(142)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany indonéských vyvážejících výrobců byla vývozní cena stanovena na základě údajů databáze Comext (Eurostat) v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že ceny v databázi Comext jsou uvedeny na úrovni CIF a skupina spolupracujících indonéských výrobců nevyvážela do Unie, byla úroveň cen ze závodu stanovena na základě důkazů předložených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti týkajících se nákladů na dopravu a pojištění z Indonésie na hranici Unie.

3.3.3. Srovnání a dumpingové rozpětí

(143)

Komise porovnala běžnou hodnotu stanovenou podle dvou různých scénářů popsaných výše s vývozní cenou stanovenou výše. Na tomto základě činil vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením:

—	87,03 % při výpočtu na základě veškerého domácího prodeje glutamátu sodného v Indonésii, jak je uvedeno ve 138. bodě odůvodnění,

—	44,26 % při výpočtu na základě početně zjištěné běžné hodnoty, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění.

3.3.4. Závěr

(144)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany Indonésie během období přezkumného šetření přetrvával.

4. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU

4.1. ČLR

(145)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření týkající se dovozu z Číny zrušena. V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na zjištěních z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti uvedeného v 2. bodě odůvodnění, na informacích uvedených v žádosti o přezkum, na veřejně dostupných informacích, na databázích Comext (Eurostat) a GTA. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR, vývozní ceny na trhy třetích zemí, atraktivita trhu Unie a praktiky obcházení opatření.

4.1.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(146)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci musela Komise při svém posouzení vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména z informací uvedených v žádosti a zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, i z dalších veřejných zdrojů uvedených ve 149. bodě odůvodnění.

(147)

Podle informací předložených žadatelem se výrobní kapacita glutamátu sodného v Číně od roku 2015 průběžně zvyšovala. Vzhledem k přísnějším právním předpisům na ochranu životního prostředí odcházeli od roku 2013 menší výrobci glutamátu sodného v Číně z trhu s glutamátem sodným, zatímco větší výrobci rozšířili svá zařízení a zvýšili výrobní kapacitu o [10–30] %, přičemž v letech 2016 až 2018 dosáhli kapacity [3 500 000–4 000 000] tun. Ve stejném období se zvýšila celková volná kapacita o [100–130] %. Odhadovalo se, že nevyužitá kapacita aktivních výrobců glutamátu sodného v ČLR v roce 2018 činila [dvanácti až patnácti]násobek spotřeby Unie v období přezkumného šetření.

(148)

Rychlý nárůst objemu čínské výroby navíc potvrzovalo několik veřejně dostupných článků (90) vycházejících ze zpráv o trhu. Podle těchto veřejně dostupných informací zvýšilo několik předních výrobců glutamátu sodného v ČLR od roku 2015 svou kapacitu.

(149)

Z dalších veřejně dostupných informací (91) vyplývá, že společnost Fufeng Group, jeden z předních výrobců glutamátu sodného v ČLR a hlavní vývozce do Unie, zvýšil podle žadatele svou výrobní kapacitu o 41 %, z 940 000 tun v roce 2015 na 1 330 000 tun v roce 2019. Současně se snížilo jeho využití kapacity na 80 %. To znamená, že volná kapacita jednoho čínského výrobce v roce 2019 činila 266 000 tun, což je více než [dvou až čtyř]násobek celkové spotřeby Unie ve stejném období.

(150)

Vzhledem k tomu, že v ČLR se nachází ještě několik dalších výrobců glutamátu sodného o srovnatelné velikosti jako výše uvedená společnost Fufeng Group, lze učinit závěr, že v ČLR existuje výrazná nadměrná kapacita.

4.1.2. Atraktivita trhu Unie, ceny vývozu na trhy třetích zemí a obcházení opatření

(151)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úrovně cen čínských vyvážejících výrobců do Unie v porovnání s trhy jiných třetích zemí, aby zjistila, zda je trh Unie z hlediska úrovně cen atraktivní.

(152)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci použila Komise statistické údaje databází Eurostat a GTA. Bylo zjištěno, že průměrná čínská vývozní cena do Unie je jen nepatrně nižší než celková průměrná čínská vývozní cena na trhy jiných třetích zemí. Vzhledem k tomu, že, jak je vysvětleno v 221. bodě odůvodnění, čínské dovozní ceny do EU (bez antidumpingového cla) byly během období přezkumného šetření výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, je velmi pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byl by trh Unie pro čínské vývozce atraktivnější než trhy jiných třetích zemí. Je tomu tak proto, že bez cel by mohli čínští vývozci vyvážet do Unie za ceny vyšší než na trhy jiných třetích zemí, avšak stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(153)

Bylo také zjištěno, že navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstal dovoz z Číny relativně stabilní jak z hlediska objemu, tak z hlediska podílu na trhu, a během období přezkumného šetření představoval [4–7 %] podíl na trhu (z čehož více než polovina byla v režimu aktivního zušlechťovacího styku, viz bod 5.3.2 níže). Navíc, jak je vysvětleno v 8. a 9. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci obcházejí platná antidumpingová opatření vývozem mírně upraveného výrobku (glutamátu sodného ve směsi a roztoku). Z těchto praktik obcházení vyplývá zájem čínských vyvážejících výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz.

(154)

Na základě významné nadměrné kapacity v ČLR a atraktivity trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce, jak dokládají vývozní ceny do jiných třetích zemí a praktiky obcházení, dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingového vývozu.

4.1.3. Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(155)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k pokračování dumpingu.

4.2. Indonésie

(156)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců v Indonésii založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména na informacích uvedených v žádosti a dostupných statistikách, tedy databázích Eurostat a GTA. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii, situace na domácím trhu v Indonésii, vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí a atraktivita trhu Unie.

4.2.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii

(157)

Vzhledem ke značně nedostatečné spolupráci indonéských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(158)

Výrobní kapacita v Indonésii podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle informací v žádosti činila výrobní kapacita glutamátu sodného od července 2018 do června 2019 přibližně 240 tisíc tun, zatímco objem výroby činil ve stejném období přibližně 200 tisíc tun. Využití kapacity během období přezkumného šetření tedy dosahovalo hodnoty přibližně 85 %, což odhadem představuje volnou kapacitu asi 35 tisíc tun a odpovídá [nula až dvoj]násobku celkové spotřeby v Unii.

(159)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují indonéští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě glutamátu sodného na vývoz na trh Unie.

4.2.2. Situace na trhu v Indonésii

(160)

Podle statistik databáze GTA se vývoz glutamátu sodného z Číny do Indonésie v letech 2016 až 2019 zvýšil o 71 %, a to z 26 668 tun na 45 498 tun v roce 2019. Během stejného období se ceny glutamátu sodného z Číny do Indonésie snížily o více než 8 %, z 949 EUR/tunu v roce 2016 na 874 EUR/tunu v roce 2019.

(161)

Při rostoucí míře levného dovozu z Číny je pro indonéské výrobce stále obtížnější prodávat glutamát sodný na svém domácím trhu a/nebo pokrýt své výrobní náklady prostřednictvím domácího prodeje. Během šetření to bylo možné pozorovat i na úrovni skupiny spolupracujících indonéských výrobců, kteří prodávali volně ložený glutamát sodný pod cenou, jak je vysvětleno ve 139. bodě odůvodnění. Tato situace posiluje motivaci indonéských výrobců zvýšit svůj prodej na vývoz do třetích zemí, včetně Unie, aby tak absorbovali alespoň fixní výrobní náklady.

4.2.3. Atraktivita trhu Unie a ceny vývozu na trhy třetích zemí

(162)

Šetřením bylo zjištěno, že indonéský podíl na trhu zůstal během celého posuzovaného období reprezentativní a během období přezkumného šetření činil [5–9] %, a to navzdory platným antidumpingovým opatřením. Z toho jasně vyplývá atraktivita trhu Unie pro indonéské výrobce glutamátu sodného.

(163)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by indonéští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úrovně cen indonéských vyvážejících výrobců do Unie v porovnání s trhy jiných třetích zemí, aby zjistila, zda je trh Unie z hlediska úrovně cen atraktivní.

(164)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany indonéských vyvážejících výrobců vycházelo srovnání indonéských vývozních cen do Unie s indonéskými vývozními cenami na jiné vývozní trhy během období přezkumného šetření z údajů databáze GTA. Na základě toho byla průměrná indonéská prodejní cena FOB vývozu do Unie mírně vyšší (o 1,6 %) než celková průměrná indonéská prodejní cena vývozu na trhy jiných třetích zemí. Přestože byly ceny pro Unii pouze mírně vyšší, stálý a stále významný podíl indonéského vývozu na trhu v Unii potvrzuje, že úrovně cen do Unie byly atraktivní. Navíc vzhledem k tomu, že ceny FOB uvedené v databázi GTA nezahrnují antidumpingová cla (která se pro indonéské vyvážející výrobce pohybují od 7,2 % do 28,4 %), by byla úroveň cen do Unie v případě, že by cla pozbyla platnosti, pro indonéské vývozce zjevně atraktivní, protože by jim to umožnilo vývozní ceny zvýšit. Při takovém vývoji by trh Unie generoval lukrativnější úroveň cen než trhy jiných třetích zemí, a vznikla by tak velká motivace ke zvýšení vývozu do Unie.

(165)

Na základě značně nadměrné kapacity indonéských výrobců, situace na domácím trhu v Indonésii a atraktivity trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingového vývozu.

4.2.4. Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(166)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z Indonésie by vedlo k pokračování dumpingu.

5. ÚJMA

5.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(167)

Obdobný výrobek vyráběl v Unii v posuzovaném období jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

5.2. Spotřeba v Unii

(168)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že objem prodeje, jehož výrobní odvětví Unie dosáhlo na unijním trhu, připočítala k objemu dovozu z ČLR, Indonésie a dalších třetích zemí stanovenému na základě údajů Eurostatu.

(169)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Volný trh	[48 170 –78 448 ]	[49 430 –80 501 ]	[46 745 –76 127 ]	[45 712 –74 445 ]
Index (RR2016 = 100)	100	103	97	95
Závislý trh	[78–127]	[104–169]	[125–204]	[190–310]
Index (RR2016 = 100)	100	134	161	245
Vlastní spotřeba versus spotřeba na volném trhu	0,16 %	0,21 %	0,27 %	0,42 %
Zdroj: odpovědi na dotazník, Eurostat

(170)

Spotřeba v Unii na volném trhu se v letech 2016 až 2017 mírně zvýšila, načež se ke konci období přezkumného šetření snížila. Celkově se spotřeba v Unii na volném trhu v posuzovaném období snížila o 5 %.

(171)

V Unii existuje rovněž velmi malá vlastní spotřeba, která během celého posuzovaného období představovala méně než 0,5 % spotřeby na volném trhu. Vlastní spotřeba se v posuzovaném období zvýšila o 145 %.

5.3. Dovoz z dotčených zemí

5.3.1. Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(172)

Komise stanovila objem dovozu a podíl dovozů na základě údajů Eurostatu.

(173)

Dovoz z dotčených zemí a jeho podíl na trhu se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Objem dovozu z ČLR	3 604	3 643	2 223	3 485
Index (RR2016 = 100)	100	101	62	97
Podíl na trhu	[3,7 %–6,0 %]	[3,6 %–5,9 %]	[2,3 %–3,8 %]	[3,7 %–6,1 %]
Index (RR2016 = 100)	100	99	64	102
Objem dovozu z Indonésie	7 496	7 855	8 269	5 060
Index (RR2016 = 100)	100	105	110	68
Podíl na trhu	[7,6 %–12,4 %]	[7,8 %–12,7 %]	[8,7 %–14,1 %]	[5,4 %–8,8 %]
Index (RR2016 = 100)	100	102	114	71
Zdroj: Eurostat

(174)

Objem dovozu z ČLR byl v letech 2016 až 2017 téměř konstantní, v roce 2018 významně poklesl (o 39 % oproti roku 2017) a poté se do konce období přezkumného šetření zvýšil o 57 % oproti roku 2018. Objem dovozu z ČLR za posuzované období celkově poklesl o 3 %.

(175)

Objem dovozu z Indonésie se v letech 2016 až 2018 o 10 % zvýšil a poté se výrazně snížil, a to o 39 % na konci období přezkumného šetření oproti úrovni z roku 2018. Během posuzovaného období se objem dovozu z Indonésie snížil o 32 %.

(176)

Podíl ČLR na trhu se během posuzovaného období o 2 % zvýšil, zatímco podíl Indonésie na trhu se ve stejném období o 29 % snížil. Nicméně podíl na trhu jak u ČLR, tak u Indonésie převyšoval během celého posuzovaného období úroveň de minimis.

5.3.2. Režim aktivního zušlechťovacího styku

(177)

Glutamát sodný se z ČLR dováží v běžném režimu i v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(178)

Dovoz z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Objem dovozu z ČLR v běžném režimu	1 930	1 022	872	1 125
Index (RR2016 = 100)	100	53	45	58
Podíl na trhu	[2,0 %–3,2 %]	[1,0 %–1,7 %]	[0,9 %–1,5 %]	[1,2 %–2,0 %]
Index (RR2016 = 100)	100	52	47	61
Objem dovozu z ČLR v režimu aktivního zušlechťovacího styku	1 673	2 621	1 351	2 359
Index (RR2016 = 100)	100	157	81	141
Podíl na trhu	[1,7 %–2,8 %]	[2,6 %–4,2 %]	[1,4 %–2,3 %]	[2,5 %–4,1 %]
Index (RR2016 = 100)	100	153	83	149
Zdroj: Eurostat

(179)

V období přezkumného šetření bylo 68 % celkového dovozu z ČLR dovezeno v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Jeho objem se za posuzované období zvýšil o 41 %.

5.3.3. Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení

(180)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu.

(181)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (EUR/kg)

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
ČLR	1,06	0,89	0,88	0,93
Index (RR2016 = 100)	100	85	83	88
Indonésie	1,24	1,12	1,07	1,17
Index (RR2016 = 100)	100	91	87	94
Zdroj: Eurostat (bez dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku)

(182)

Cena dovozu z ČLR se v letech 2016 až 2018 snížila o 17 % a pak se do konce období přezkumného šetření zvýšila o 5 %. Cena dovozu z ČLR se za posuzované období celkově snížila o 12 %.

(183)

Cena dovozu z Indonésie sledovala stejný trend jako cena dovozu z ČLR, přičemž se v letech 2016 až 2018 snížila o 13 % a pak se do konce období přezkumného šetření zvýšila o 9 %. Během posuzovaného období se cena dovozu z Indonésie snížila o 6 %.

(184)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských a indonéských vyvážejících výrobců, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, Komise určila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření na základě porovnání vážené průměrné prodejní ceny účtované jediným výrobcem v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu a váženého průměru vývozních cen z Eurostatu, včetně antidumpingového cla, s příslušnými úpravami o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Pokud jde o dovoz z ČLR, nebyla zohledněna cena objemů glutamátu sodného dovezeného v režimu aktivního zušlechťovacího styku, protože tyto objemy nejsou propuštěny do volného oběhu na trhu Unie.

(185)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu jediného výrobce v Unii v období přezkumného šetření. Nevykazoval žádné cenové podbízení ani v případě ČLR, ani v případě Indonésie.

5.4. Dovoz z jiných třetích zemí než ČLR a Indonésie

(186)

Dovoz glutamátu sodného z jiných třetích zemí než ČLR a Indonésie pocházel především z Vietnamu a Brazílie.

(187)

Objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu glutamátu sodného z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 6

Dovoz ze třetích zemí

Země		2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Vietnam	Objem (v tunách)	3 399	1 523	1 642	2 642
	Index (RR2016 = 100)	100	45	48	78
	Podíl na trhu	[3,5 %–5,6 %]	[1,5 %–2,5 %]	[1,7 %–2,8 %]	[2,8 %–4,6 %]
	Index (RR2016 = 100)	100	44	50	82
	Průměrná cena (EUR/kg)	1,32	1,34	1,24	1,31
	Index (RR2016 = 100)	100	101	94	99
Brazílie	Objem (v tunách)	1 900	1 296	1 014	1 339
	Index (RR2016 = 100)	100	68	53	70
	Podíl na trhu	[1,9 %–3,1 %]	[1,3 %–2,1 %]	[1,1 %–1,7 %]	[1,4 %–2,3 %]
	Index (RR2016 = 100)	100	67	55	74
	Průměrná cena (EUR/kg)	1,20	1,20	1,21	1,22
	Index (RR2016 = 100)	100	100	101	102
Jiné třetí země	Objem (v tunách)	344	345	386	365
	Index (RR2016 = 100)	100	100	112	106
	Podíl na trhu	[0,3 %–0,6 %]	[0,3 %–0,6 %]	[0,4 %–0,7 %]	[0,4 %–0,6 %]
	Index (RR2016 = 100)	100	98	116	112
	Průměrná cena (EUR/kg)	2,49	2,83	2,39	2,65
	Index (RR2016 = 100)	100	114	96	107
Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě dotčených zemí	Objem (v tunách)	5 642	3 164	3 041	4 346
	Index (RR2016 = 100)	100	56	54	77
	Podíl na trhu	[5,7 %–9,3 %]	[3,1 %–5,1 %]	[3,2 %–5,2 %]	[4,7 %–7,6 %]
	Index (RR2016 = 100)	100	55	56	81
	Průměrná cena (EUR/kg)	1,35	1,44	1,38	1,40
	Index (RR2016 = 100)	100	107	102	103
Zdroj: Eurostat

(188)

Objem dovozu z jiných třetích zemí celkově poklesl z 5 642 400 kg v roce 2016 na 4 345 700 kg v období přezkumného šetření, což je pokles o 23 % během posuzovaného období. V témže období se o 19 % zmenšil podíl na odpovídajícím trhu. Celkově se ceny dovozů ze třetích zemí v posuzovaném období zvýšily o 3 % a jsou podstatně vyšší než ceny dovozů z dotčených zemí.

5.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.5.1. Obecné poznámky

(189)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

5.5.2. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(190)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Objem výroby (v tunách)	[47 400 –77 195 ]	[50 105 –81 599 ]	[48 624 –79 188 ]	[50 108 –81 605 ]
Index (RR2016 = 100)	100	106	103	106
Výrobní kapacita (v tunách)	[61 600 –100 320 ]	[61 600 –100 320 ]	[61 600 –100 320 ]	[61 600 –100 320 ]
Index (RR2016 = 100)	100	100	100	100
Využití kapacity	[54 %–88 %]	[57 %–93 %]	[55 %–90 %]	[57 %–93 %]
Index (RR2016 = 100)	100	106	103	106
Zdroj: odpovědi na dotazník

(191)

Výroba během posuzovaného období mírně kolísala. Zatímco v letech 2016 až 2017 se o 6 % zvýšila, v letech 2017 až 2018 se o 3 % snížila a v období přezkumného šetření se opět o 3 % zvýšila. Objem výroby v posuzovaném období celkově vzrostl o 6 %. Na základě šetření bylo zjištěno, že tyto výkyvy byly způsobeny hlavně odstávkami za účelem údržby, které výrobní odvětví Unie provádělo (v některých letech 16 dní a v jiných letech 10 dní).

(192)

Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období stabilní.

(193)

Využití kapacity se v důsledku stabilní výrobní kapacity vyvíjelo v souladu s objemem výroby, tedy nejprve se v letech 2016 až 2017 zvýšilo, poté se v letech 2017 až 2018 snížilo a v období přezkumného šetření se opět zvýšilo. Využití kapacity se tedy v posuzovaném období také zvýšilo o 6 %.

5.5.3. Objem prodeje a podíl na trhu

(194)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem prodeje a podíl na trhu

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)	[36 451 –59 363 ]	[39 167 –63 787 ]	[37 272 –60 700 ]	[36 689 –59 750 ]
Index (RR2016 = 100)	100	107	102	101
Podíl na trhu	[53 %–89 %]	[55 %–93 %]	[56 %–93 %]	[56 %–94 %]
Index (RR2016 = 100)	100	105	105	106
Zdroj: odpovědi na dotazník

(195)

Objem prodeje glutamátu sodného dosažený výrobním odvětvím Unie se během posuzovaného období zvýšil sotva o 1 %. Nejprve se v letech 2016 až 2017 zvýšil o 7 % a pak se do konce období přezkumného šetření o 6 % snížil. Souběžný pokles spotřeby vedl ke zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období o 6 %.

5.5.3.1. Růst

(196)

Jak je uvedeno výše, zatímco spotřeba Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížila o 5 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se mírně zvýšil o 1 %, což představuje nárůst podílu na trhu o 6 %.

5.5.4. Zaměstnanost a produktivita

(197)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Počet zaměstnanců	[137–222]	[138–225]	[133–217]	[132–215]
Index (RR2016 = 100)	100	101	97	97
Produktivita (v tunách na zaměstnance)	[243–396]	[253–413]	[256–416]	[266–433]
Index (RR2016 = 100)	100	104	105	109
Zdroj: odpovědi na dotazník

(198)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla o 3 %. Tento pokles byl způsoben synergiemi ve sdílených službách (jako jsou informační technologie a lidské zdroje) po integraci zmrazeného maloobchodního podniku do společnosti Ajinomoto Foods Europe (AFE).

(199)

Produktivita se v důsledku snížení zaměstnanosti a zvýšení objemu výroby zvýšila, jak je vysvětleno ve 191. bodě odůvodnění.

5.5.5. Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(200)

Dumpingová rozpětí u dotčených zemí výrazně převyšovala úroveň de minimis, jak je uvedeno ve 134. a 143. bodě odůvodnění, a objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu zůstaly během posuzovaného období významné, jak je uvedeno ve 174. až 176. bodě odůvodnění.

(201)

Proto přetrvávající nekalé cenové praktiky ze strany vyvážejících výrobců z ČLR a Indonésie neumožnily výrobnímu odvětví Unie, aby se z dřívějších dumpingových praktik zotavilo.

5.5.6. Ceny a faktory ovlivňující ceny

(202)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny jediného výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny a náklady v Unii

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (EUR/kg)	[0,94–1,52]	[0,86–1,40]	[0,84–1,36]	[0,87–1,42]
Index (RR2016 = 100)	100	92	90	93
Jednotkové výrobní náklady (EUR/kg)	[0,91–1,49]	[0,91–1,49]	[0,95–1,55]	[0,88–1,43]
Index (RR2016 = 100)	100	100	104	96
Zdroj: odpovědi na dotazník

(203)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 7 %. V letech 2016 až 2018 měla klesající tendenci a pak se v období přezkumného šetření zvýšila. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie se vyvíjely podobně jako čínské a indonéské dovozní ceny na trhu Unie.

(204)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období snížily o 4 %. V letech 2016 až 2017 byly stabilní, pak se v roce 2018 oproti roku 2017 o 4 % zvýšily a v období přezkumného šetření se o 8 % snížily. Pokles výrobních nákladů v roce 2019 oproti roku 2018 je důsledkem úsilí výrobního odvětví Unie o snížení spotřeby surovin ve výrobním procesu a také snížení ceny surovin.

5.5.7. Náklady práce

(205)

Průměrné náklady práce u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)	[49 321 –80 323 ]	[50 538 –82 304 ]	[48 606 –79 159 ]	[48 282 –78 631 ]
Index (RR2016 = 100)	100	102	99	98
Zdroj: odpovědi na dotazník

(206)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období snížily o 2 %. Toto snížení souvisí se synergiemi v oblasti informačních technologií, financí, lidských zdrojů a funkcí vrcholného vedení vzniklými po začlenění zmrazeného maloobchodního podniku do společnosti AFE, jak je uvedeno ve 198. bodě odůvodnění.

5.5.8. Stav zásob

(207)

Úroveň zásob u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 12

Stav zásob

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Konečný stav zásob (v tunách)	[12 765 –20 789 ]	[9 706 –15 807 ]	[8 054 –13 116 ]	[9 926 –16 166 ]
Index (RR2016 = 100)	100	76	63	78
Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby	[19 %–31 %]	[14 %–22 %]	[12 %–19 %]	[14 %–23 %]
Index (RR2016 = 100)	100	72	62	74
Zdroj: odpovědi na dotazník

(208)

V posuzovaném období došlo ke snížení celkového konečného stavu zásob o 22 %. Konečný stav zásob měl v letech 2016 až 2018 klesající tendenci a pak se v období přezkumného šetření oproti roku 2018 zvýšil o 23 %. Navzdory klesající tendenci zůstal stav zásob během posuzovaného období vysoký.

(209)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se v letech 2016 až 2018 snížil o 38 % a pak se v období přezkumného šetření zvýšil o 20 %. Celkově se snížil o 26 %. Tento klesající trend odpovídal klesajícím trendu konečného stavu zásob a malému zvýšení objemu výroby.

5.5.9. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(210)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě jediného výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)	[1,6 % až 2,7 %]	[-7,2 % až -4,4 %]	[-15,35 % až -9,4 %]	[-0,6 % až -0,4 %]
Index (RR2016 = 100)	100	-269	-574	-22
Peněžní tok (v tisících EUR)	[5 822 až 9 481 ]	[3 838 až 6 251 ]	[-3 733 až -2 292 ]	[2 886 až 4 699 ]
Index (RR2016 = 100)	100	66	-39	50
Investice (v tisících EUR)	[4 302 až 7 006 ]	[4 609 až 7 506 ]	[5 419 až 8 825 ]	[3 307 až 5 386 ]
Index (RR2016 = 100)	100	107	126	77
Návratnost investic	[0,3 % až 0,5 %]	[-6,3 % až -3,9 %]	[-14,6 % až -8,9 %]	[-1,5 % až -0,9 %]
Index (RR2016 = 100)	100	-1 168	-2 701	-286
Zdroj: odpovědi na dotazník

(211)

Ziskovost jediného výrobce v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost se mezi lety 2016 a 2018 výrazně snížila. Jediný výrobce v Unii zaznamenal v letech 2017 až 2019 ztráty. V roce 2019 se ziskovost oproti roku 2018 zlepšila v důsledku zvýšení prodejní ceny a snížení výrobních nákladů, jak je uvedeno ve 203. a 204. bodě odůvodnění. Během posuzovaného období se však ziskovost snížila z [1,6 % – 2,7 %] v roce 2016 do ztráty ve výši [-0,6 % – -0,4 %] v období přezkumného šetření.

(212)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejný trend jako ziskovost: mezi rokem 2016 a 2018 se snížil, a pak se v období přezkumného šetření zvýšil. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období snížil o 50 %.

(213)

Investice se během posuzovaného období snížily o 23 %. Jednalo se zejména o investice nezbytné pro údržbu zařízení, snížení spotřeby surovin, jakož i investice pro splnění zákonných požadavků na bezpečnost a ochranu životního prostředí.

(214)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Podobně jako u ostatních finančních ukazatelů vykazovala návratnost investic v letech 2016 až 2018 klesající tendenci a v období přezkumného šetření mírně vzrostla. Během posuzovaného období klesla návratnost investic o 386 %.

(215)

A konečně se pokles ziskovosti a objemu peněžního toku nepříznivě projevil i na schopnosti společnosti opatřit si kapitál.

5.6. Závěr ohledně újmy

(216)

Navzdory platným opatřením dumpingový dovoz z Číny a Indonésie ve značném objemu pokračoval.

(217)

Výrobní odvětví Unie je v obtížné finanční situaci. Přestože některé ukazatele újmy, jako jsou objem výroby, podíl na trhu a stav zásob, vykazují příznivý trend, jiné ukazatele, jako jsou prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic, vykazují negativní trend.

(218)

Navzdory platným opatřením, zvýšení produktivity a skutečnosti, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo snížit své výrobní náklady, zaznamenalo výrobní odvětví Unie v letech 2017 až 2019 ztráty.

(219)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(220)

Dále Komise posoudila, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(221)

Pokud jde o ČLR, šetření ukázalo, že objem dovozu během celého posuzovaného období převyšoval úroveň de minimis. Přestože rozpětí cenového podbízení při použití antidumpingových cel na cenu dovozu během období přezkumného šetření bylo záporné, rozpětí cenového podbízení bez zahrnutí antidumpingových cel bylo vyšší než 20 %. Navíc vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je ztrátové, a vzhledem k cílovému zisku 5–15 %, jak bylo zjištěno při původním šetření týkajícím se Indonésie (92), čínský dovoz jednoznačně vstupuje do Unie za ceny působící újmu.

(222)

Pokud jde o Indonésii, šetření také ukázalo, že podobně jako v případě ČLR převyšoval objem dovozu během celého posuzovaného období úroveň de minimis. Rozpětí cenového podbízení bylo bez antidumpingového cla negativní. Nicméně současné dovozní ceny bez antidumpingových cel by měly za následek rozpětí prodeje pod cenou vyšší než 7 % ve srovnání s cílovou cenou stanovenou na základě výrobních nákladů výrobního odvětví EU během období přezkumného šetření a cílovým ziskem ve výši 5–15 %, jak bylo stanoveno během původního šetření týkajícího se Indonésie.

(223)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, způsobil dovoz z ČLR a nemohl ji způsobit dovoz z Indonésie, protože indonéský dovoz probíhal v důsledku opatření za ceny, které výrobnímu odvětví Unie újmu nezpůsobovaly.

(224)

Komise proto dále zkoumala pravděpodobnost přetrvání újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR a pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indonésie, pokud by byla opatření zrušena.

6. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

6.1. Pravděpodobnost přetrvání újmy z ČLR

(225)

Ve 219. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 223. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z ČLR. Komise dále posuzovala, zda by v tomto případě bylo pravděpodobné, že by újma způsobená dumpingovým dovozem z ČLR přetrvávala, pokud by bylo umožněno, aby opatření proti němu pozbyla platnosti.

(226)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: objem výroby a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce, pravděpodobná úroveň cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

6.1.1. Výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a atraktivita trhu Unie

(227)

Jak je vysvětleno ve 147. až 153. bodě odůvodnění, na základě významné nadměrné kapacity v ČLR a atraktivitě trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dovozu.

6.1.2. Dopad dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(228)

Pokud jde o pravděpodobný účinek takového dovozu, Komise přezkoumala pravděpodobnou úroveň jeho cen, jestliže by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise za přiměřený údaj úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření bez antidumpingového cla. Na základě toho Komise zjistila významné cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie (více než 20 %).

(229)

Navíc vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo téměř po celé posuzované období ztrátové, jak je uvedeno ve 211. bodě odůvodnění, a vzhledem k tomu, že, jak je vysvětleno ve 221. bodě odůvodnění, cílový zisk stanovený pro toto odvětví se pohybuje mezi 5–15 %, vstupoval čínský dovoz do Unie za ceny působící újmu.

(230)

Proto byl učiněn závěr, že pokud by byla opatření zrušena, situace výrobního odvětví Unie, které již tak trpí podstatnou újmou, by se dále zhoršila. Při neexistenci opatření by totiž čínský dumpingový dovoz za ceny působící újmu pravděpodobně vyvíjel další tlak na snižování prodejních cen na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně bylo nuceno snížit své prodejní ceny, což by vedlo k další ztrátě ziskovosti a se vší pravděpodobností k významným ztrátám v krátkodobém horizontu.

(231)

Popřípadě by jakýkoli pokus o zvýšení prodejních cen na ziskovou úroveň na straně výrobního odvětví Unie velmi pravděpodobně vedl ke ztrátě objemu prodeje a podílu na trhu ve prospěch levného dovozu. Vzhledem k obrovským volným kapacitám v ČLR by byli čínští vyvážející výrobci schopni v krátkodobém horizontu zvýšit vývoz a získat významný podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně ztratilo úspory z rozsahu, což by vedlo ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů a následně k dalšímu snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

6.1.3. Závěr

(232)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k obrovské volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie, úrovni cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich pravděpodobnému dopadu na výrobní odvětví Unie Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a že podstatná újma by pravděpodobně přetrvala.

6.2. Pravděpodobnost obnovení újmy ze strany Indonésie

(233)

Ve 219. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. Ve 223. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla být způsobena dovozem z Indonésie. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Indonésie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(234)

V tomto ohledu Komise přezkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indonésii, situaci na trhu v Indonésii, atraktivitu trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Indonésie bez antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

6.2.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii, situace na trhu v Indonésii a atraktivita trhu Unie

(235)

Jak je vysvětleno ve 158. až 165. bodě odůvodnění, na základě významné nadměrné kapacity indonéských výrobců, situace na domácím trhu v Indonésii a atraktivitě trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že uplynutí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu vývozu.

6.2.2. Dopad dovozu z Indonésie na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(236)

Komise zkoumala pravděpodobné úrovně cen indonéského dovozu, pokud by na základě úrovní cen indonéského dovozu během období přezkumného šetření opatření pozbyla platnosti, a jejich účinek na situaci výrobního odvětví Unie. Přestože po odečtení platných antidumpingových cel nedocházelo ze strany indonéských vývozců k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, docházelo k prodeji pod cenou o více než 7 %, a to s cílovým ziskem ve výši 5–15 %, jak je vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění. Z toho je patrné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, indonéský dovoz by se uskutečňoval na úrovni cen působících újmu, což by zvýšilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak buď zaznamenalo snížení objemu prodeje, nebo by bylo nuceno snížit úroveň svých cen. Tím by velmi rychle došlo k situaci značných ztrát, což není v krátkodobém horizontu udržitelné.

6.2.3. Závěr

(237)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k existenci volné kapacity v Indonésii, situaci na trhu v Indonésii, atraktivitě trhu Unie a očekávané úrovni cen dovozu z Indonésie bez antidumpingových opatření a jejich dopadu na výrobní odvětví Unie byl učiněn závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z Indonésie za ceny působící újmu a že podstatná újma by se pravděpodobně obnovila.

7. ZÁJEM UNIE

(238)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(239)

Všem zúčastněným stranám byla v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dána příležitost předložit své stanovisko.

(240)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a újmy v případě ČLR a o přetrvávání dumpingu a obnovení újmy v případě Indonésie existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

7.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(241)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. Jak je uvedeno ve 223. bodě odůvodnění, podstatná újma byla způsobena dumpingovým dovozem z ČLR, a proto byl učiněn závěr, že pokud by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by podstatná újma přetrvávala. Šetřením se také zjistilo, že pokud by opatření proti indonéskému dovozu pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení podstatné újmy. Zejména by pravděpodobně bylo ohroženo očekávané zotavení výrobního odvětví Unie ze způsobené podstatné újmy, pokud by se čínský a indonéský dovoz glutamátu sodného na trh Unie za dumpingové ceny zvýšil.

(242)

Pokud by byla opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude moci postupně plně využívat účinků uložených opatření. To potvrzuje i skutečnost, že antidumpingová opatření na dovoz glutamátu sodného z ČLR byla po provedení šetření obcházení antidumpingových opatření v roce 2020 rozšířena na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR ve směsi nebo v roztoku, jak je vysvětleno v 8. a 9. bodě odůvodnění.

(243)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se velmi pravděpodobně dále zhoršila, jak je vysvětleno výše v analýze pravděpodobnosti přetrvávání/obnovení újmy ve 225. až 237. bodě odůvodnění.

(244)

Byl proto učiněn závěr, že zachování platných opatření vůči ČLR a Indonésii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2. Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(245)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o zahájení řízení se přihlásili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Čtyři z nich při šetření plně spolupracovali a předložili úplnou odpověď na dotazník.

(246)

Dva spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, dováželi glutamát sodný z ČLR i Indonésie a další dva pouze z Indonésie. U všech z nich byl dopad činnosti v odvětví glutamátu sodného na jejich celkový obrat velmi omezený (méně než 1,5 % celkového obratu). Šetření dále odhalilo, že dovozci byli navzdory platným opatřením ziskoví. Dovážený glutamát sodný se používal jak v potravinářství, tak v nepotravinářských odvětvích.

(247)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, byl by dopad na hospodářskou situaci dovozců pravděpodobně nevýznamný.

7.3. Zájem uživatelů

(248)

Uživatelé působí hlavně v odvětví produkce potravin a nápojů, kde využívají glutamát sodný při výrobě směsí koření, polévek a dalších přípravků. Glutamát sodný lze používat pro zvláštní použití v nepotravinářském odvětví, například pro výrobu detergentů.

(249)

Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé.

(250)

Stávající šetření neodhalilo žádný významný nepříznivý dopad platných opatření na uživatele. Předchozí šetření proti Číně a Indonésii ukázala, že opatření neměla na spolupracující uživatele zřejmě žádný významný nepříznivý účinek.

(251)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, byl by dopad na hospodářskou situaci těchto subjektů pravděpodobně nevýznamný.

7.4. Závěr ohledně zájmu Unie

(252)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z dotčených zemí.

8. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(253)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise ohledně pravděpodobnosti pokračování dumpingu v případě ČLR a Indonésie, pravděpodobnosti přetrvávání újmy v případě ČLR a obnovení újmy v případě Indonésie, jakož i zájmu Unie, antidumpingová opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie by měla být zachována.

(254)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(255)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(256)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(257)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného těmito společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže využívat těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“. Veškeré žádosti o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb (např. v důsledku změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být bezodkladně zaslány Komisi (93) a měly by obsahovat veškeré relevantní informace, zejména veškeré změny činností společnosti týkající se výroby, domácího a vývozního prodeje, například ve spojitosti se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení se poté případně pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, které využívají individuálních celních sazeb.

(258)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž udělena lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Pouze žadatel předložil své připomínky, v nichž uvítal zjištění Komise.

(259)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (94), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(260)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země	Společnost	Antidumpingové clo (v %)	Doplňkový kód TARIC
ČLR	Hebei Meihua MSG Group Co. Ltd a Tongliao Meihua Bio-Tech Co. Ltd	33,8	A883
ČLR	Fujian Province Jianyang Wuyi MSG Co., Ltd.	36,5	A884
ČLR	Všechny ostatní společnosti	39,7	A999

3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 se podmiňuje předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, byl vyroben (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v [dotyčné zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1. Konečné antidumpingové clo použitelné na „všechny ostatní společnosti“ uvedené v čl. 1 odst. 2 se rozšiřuje na dovoz glutamátu sodného ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného, v současnosti kódů KN ex 2103 90 90, ex 2104 10 00, ex 2104 20 00, ex 3824 99 92, ex 3824 99 93 a ex 3824 99 96 (kódy TARIC 2103909011, 2103909081, 2104100011, 2104100081, 2104200011, 3824999298, 3824999389 a 3824999689), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

1. Žádosti o osvobození od cla rozšířeného článkem 2 se vyhotovují písemně v některém z úředních jazyků Evropské unie a musí být podepsány osobou oprávněnou zastupovat subjekt požadující osvobození. Žádost musí být zaslána na adresu:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate G

Office: CHAR 04/039

1049 Bruxelles/Brussel

Belgique/België

2. V souladu s čl. 13 odst. 4 nařízení (ES) 2016/1036 může Komise rozhodnutím povolit, aby byl dovoz uskutečňovaný společnostmi, jež neobcházejí antidumpingová opatření uložená článkem 1 tohoto nařízení, osvobozen od cla.

Článek 4

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz glutamátu sodného, v současnosti vedeného pod kódem KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010) a pocházejícího z Indonésie.

Země	Společnost	Antidumpingové clo (v %)	Doplňkový kód TARIC
Indonésie	PT. Cheil Jedang Indonesia	7,2	B961
Indonésie	PT. Miwon Indonesia	13,3	B962
Indonésie	Všechny ostatní společnosti	28,4	B999

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1187/2008 ze dne 27. listopadu 2008 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru uloženého prozatímního cla z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/83 ze dne 21. ledna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 31).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/84 ze dne 21. ledna 2015, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 54).

(5) Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 165, 14.5.2019, s. 4 a s. 5.)

(6) Vzhledem k tomu, že v Unii je pouze jeden výrobce glutamátu sodného, jsou některé údaje v tomto nařízení uvedeny v rozpětích nebo v podobě indexu, aby byla zachována důvěrnost údajů tohoto výrobce v Unii.

(7) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a z Indonésie (Úř. věst. C 20, 21.1.2020, s. 18).

(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/230 ze dne 19. února 2020, kterým se zahajuje šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením (EU) 2015/83 na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a kterým se zavádí celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 47, 20.2.2020, s. 9).

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1427 ze dne 12. října 2020 o rozšíření konečného antidumpingového cla uloženého prováděcím nařízením (EU) 2015/83 na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky ve směsi nebo v roztoku (Úř. věst. L 336, 13.10.2020, s. 1).

(10) Dne 31. ledna 2020 Spojené království vystoupilo z Unie. Unie a Spojené království se společně dohodly na přechodném období, během nějž Spojené království nadále podléhalo právu Unie a které skončilo dne 31. prosince 2020. Spojené království již není členským státem Unie, a proto číselné údaje, zjištění a závěry v tomto nařízení pojednávají o Spojeném království jako o třetí zemi.

(11) Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (2020/C 86/06) (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(12) Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(13) Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, žadatel představuje 100 % celkové výroby glutamátu sodného v Unii. Proto jsou za účelem ochrany obchodního tajemství některé údaje v tomto nařízení uvedeny pouze v rozpětích a/nebo indexech.

(14) Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(15) Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(16) K dispozici na adrese http://www.fdi.gov.cn/1800000121_39_4866_0_7.html (naposledy zobrazeno dne 27. října 2020).

(17) Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(18) Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(19) Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(20) Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(21) Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(22) Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(23) Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, kapitola 4, s. 50 a 84, kapitola 5, s. 108–109.

(24) Viz výňatek z analytické publikace společnosti Guosheng Securities o jedné z uvedených společností – Meihua Biological: „Strana nabídky glutamátu sodného se skládá ze tří zainteresovaných stran a oligopolní struktura je jasná: Pro výrobu glutamátu sodného je charakteristická oligopolní struktura, jíž dominují společnosti Fufeng Group, Meihua Biological a Ningxia Eppen, jejichž výrobní kapacita a výroba představují více než 90 % produkce této země. Díky hospodářské soutěži a integraci i obrovským kapitálovým investicím vytvořily tyto tři podniky komplexní průmyslový řetězec, čímž mezi nimi a ostatními podniky vznikl poměrně velký rozdíl, a nyní mají v tomto odvětví jasnou výhodu vedení. […] Pokud jde o glutamát sodný, dosáhly společnosti Meihua, Fufeng a Eppen postavení, kdy jsou na sobě vzájemně závislé a představují čisté oligopolní uspořádání. Existuje pouze velmi málo výrobků, jejichž koncentrace v pododvětví chemického průmyslu je tak vysoká.“ 1. srpna 2019. http://pdf.dfcfw.com/pdf/H3_AP201908011342041272_1.PDF (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(25) Viz článek z webových stránek společnosti zveřejněný dne 2. ledna 2018: Liou Čchi-fan, člen stálého výboru stranického výboru a tajemník disciplinární komise autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, navštívil společnost Northeast Fufeng Company z důvodu šetření. http://www.fufeng-group.com/news/details-236_1.html (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(26) Viz článek Fufeng’s 20th birthday press conference organised in Qiqihar city (Tisková konference uspořádaná ke 20. výročí vzniku společnosti Fufeng ve městě Čchi-čchi-cha-er). 29. července 2019. http://www.qqhr.gov.cn/News_showNews.action?messagekey=175677 (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(27) Viz článek Starosta města Čchi-čchi-cha-er Li Jü-kang navštívil sídlo společnosti Fufeng Group za účelem šetření. 11. prosince 2019. http://en.fufeng-group.cn/news/details-260_1.html (naposledy zobrazeno 19. ledna 2021).

(28) Viz článek v Dongfang Financial News: Posílení vedoucího postavení v průmyslu, zaměření se na boj proti chudobě jako klíčové bezpečné vedoucí pozice; 20 let společnosti Fufeng: nastává růst. 19. srpna 2019. http://www.jinxingwenshi.com/caijing/shh/201908195018.html (naposledy zobrazeno 21. ledna 2021).

(29) Viz článek o společnosti Ningxia Eppen Biotech ze dne 20. srpna 2013: http://nxgsl.com/hyzl/hyfc/201308/t20130820_1163706.html (naposledy zobrazeno 21. ledna 2021).

(30) Viz oficiální internetové stránky Ministerstva průmyslu a informačních technologií autonomní oblasti Ning-sia Chuej: Results of the Ningxia Eppen Biotech’s Enterprise Technology Center (Výsledky Podnikového technologického centra společnosti Ningxia Eppen Biotech). 23. listopadu 2020. https://gxt.nx.gov.cn/info/1004/8250.htm (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(31) „ Hlavní náklady na výrobu glutamátu sodného představuje kukuřice a uhlí. Proto společnosti, které využily příležitosti nízké ceny kukuřice a uhlí, již mají konkurenční výhodu, pokud jde o náklady“ – z článku Prognóza 2018–2022 a analýza perspektivy rozvoje odvětví glutamátu sodného. China Investment Consulting Network, 5. května 2018.

http://www.ocn.com.cn/touzi/chanye/201806/ypxwt05100100-2.shtml (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(32) Viz webové stránky SASAC: http://www.sasac.gov.cn/n2588035/n2641579/n2641645/index.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(33) Viz údaje Čínské asociace škrobárenského průmyslu uvedené na webových stránkách: https://www.ershicimi.com/p/a14ff87430b1ea50d458d1347123cba5 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(34) Viz: https://www.qcc.com/firm/d8b3787389e66016cbede3e1dea817bf.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(35) Údaje za rok 2015 na základě Čínské statistické ročenky 2016 vydané Čínským národním statistickým úřadem.

(36) Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(37) Zpráva – kapitola 5, s. 104–109.

(38) Zpráva – kapitola 5, s. 100–101.

(39) Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(40) Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(41) Dostupné na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (naposledy zobrazeno 27. října 2020).

(42) Viz webové stránky lidového kongresu města Lin-i: http://www.lyrenda.gov.cn/view-SpecialArticles.aspx?id=1285&spid=39 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021)

(43) Viz výroční zpráva společnosti za rok 2019:

http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004151378041301_1.pdf, strana 54 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(44) Viz webové stránky společnosti: http://www.meihuagrp.com/index.php/article/1237.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(45) Viz https://baike.baidu.com/item/%E9%97%AB%E6%99%93%E5%B9%B3 (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(46) Viz informace o společnosti Ningxia Eppen Biotech na webových stránkách Federace průmyslu a obchodu autonomní oblasti Ning-sia ze dne 20. srpna 2013: http://nxgsl.com/hyzl/hyfc/201308/t20130820_1163706.html (naposledy zobrazeno 22. ledna 2021).

(47) Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(48) Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(49) Zpráva – kapitola 16, s. 406–424.

(50) Viz 13. pětiletý plán v oblasti zpracování obilovin a olejů, s. 16 a 22. http://www.gov.cn/xinwen/2017-01/03/5155835/files/5bd8566b8a254067a076ef41d38ce6b3.doc (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021)

(51) Zpráva – kapitola 12, strana 319.

(52) Informace o subvencích jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva zemědělství: http://www.moa.gov.cn/gk/zcfg/qnhnzc/201904/t20190416_6179338.htm

(53) Viz oznámení Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) 2017/627, kterým se ruší „Oznámení NDRC k záležitostem týkajícím se řízení projektů hloubkového zpracování kukuřice“, k dispozici na adrese:

https://www.ndrc.gov.cn/fggz/cyfz/zcyfz/201704/t20170417_1149901.html (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(54) Viz tisková zpráva: Ministerstvo zemědělství a záležitostí venkova a Ministerstvo financí vydalo klíčové strategie pro posílení a podporu zemědělství v roce 2019. 16. dubna 2019. http://www.moa.gov.cn/gk/zcfg/qnhnzc/201904/t20190416_6179338.htm (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(55) Viz oznámení NDRC 2017/627.

(56) Viz oznámení generálního úřadu lidové vlády provincie Chej-lung-ťiang ze dne 1. srpna 2017. http://ydscyl.cn/goods.php?id=1271 (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(57) „ Během tří let byl v provincii Chej-lung-ťiang ve městě Ťi-si a ve městě Mi-šan zřízen Národní park pro rozvoj a demonstraci integrace venkovského průmyslu jako park s charakteristickými průmyslovými rysy, vysokým stupněm koncentrace, vyspělými zařízeními a vybavením, ekologicky šetrnými výrobními metodami, zřejmými hospodářskými přínosy a silným dopadem. […] Organizační opatření: Město Mi-šan zřídilo malou skupinu vedení složenou z tajemníka městského výboru strany a starosty jako vedoucích skupiny, náměstka tajemníka městského výboru strany a místostarosty jako zástupce vedoucích, a hlavních vedoucích představitelů různých oddělení. Skupina odpovídá za podporu výstavby demonstračního parku, koordinaci a včasné řešení problémů, s nimiž se při výstavbě parku setká, a zajištění hladkého průběhu výstavby demonstračního parku. Současně musí stavba demonstračního parku podléhat hodnocení výkonnosti, které se bude týkat klíčových propagačních činností, pobídek a pokroku oddělení i přísného systému odměn a trestů. Oddělení a subjekty, jejichž činnost při realizaci projektu bude nedostatečná, nedostatečně promyšlená a bude postupovat pomalu, musejí být pod dohledem. […] Posílení politické podpory: V roce 2017 vydalo město Mi-šan politiky na podporu investic, aktivně podporovalo daňovou politiku příslušných podniků, např. zásadu „tři výjimky, tři snížení“ a osvobození od cla, a zavedlo a provádělo příslušné politiky národní podpory týkající se daňového systému, využívání půdy, financování hydroelektrické energie atd., cen hydroelektrické energie pro zemědělské využití a preferenčních dodávek nové stavební půdy. Město Mi-šan zakoupilo a vyhradilo 157 hektarů půdy a stále vlastní 81 hektarů půdy, kterou lze využít pro výstavbu demonstračních parků.“ Výňatek z webových stránek NDRC: Zkušenosti a praxe získané při budování Národního parku pro rozvoj a demonstraci integrace venkovského průmyslu (Chej-lung-ťiang) – Demonstrační park Ťi-si Mi-šan (část 1). 26. července 2019. https://www.ndrc.gov.cn/fggz/nyncjj/njxx/201907/t20190726_1144182.html (naposledy zobrazeno 25. ledna 2021).

(58) Zpráva – kapitola 16, s. 411.

(59) Zpráva – kapitola 4, s. 69.

(60) Zpráva – kapitola 10, s. 223.

(61) Zpráva – kapitola 10.

(62) „ Vychází z toho, že uhelné „páteřní podniky“ představují model rozvoje uhelného průmyslu „1 + 5“: „1“ je oblast těžby uhlí na západ od města Lu-si: V souladu se zásadou „stahování z východních oblastí, omezení ve středních oblastech, stabilizace v západních oblastech a udržování rezerv v severních oblastech“ omezení činnosti a uzavření těžebních oblastí Lung-kchou, C’-po, Lin-i, Ťi-nan a dalších zastaralých těžebních oblastí s vyčerpanými zdroji, snížení objemu těžby v oblastech Jen-čou, Ťi-ning, Cao-tcheng, Fej-čcheng, Sin-wen, Laj-wu a dalších těžebních oblastech, zachování v podstatě stabilní těžby uhlí v oblasti Ťü-jie a vytváření strategických rezerv a provádění přísné kontroly rozvoje a výstavby uhelných revírů a oblastí s koncentrovanými a nevyužitými uhelnými zdroji nacházejícími se podél severní části Žluté řeky. „5“ znamená trvalou podporu výstavby zaoceánských uhelných základen vedle pěti hlavních oblastí, kterými jsou: Ning (Vnitřní Mongolsko), Šan-si, Kuej-čou (Jün-nan), Sin-ťiang a Austrálie a zlepšení úrovně jejich rozvoje.“

(63) Viz http://www.energynews.com.cn/uploadfile/2016/1220/20161220020713472.pdf (naposledy zobrazeno 27. ledna 2021).

(64) Viz výroční zpráva společnosti za rok 2019: http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004151378041301_1.pdf, s. 167 (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(65) Viz http://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN201905051326655801_1.pdf, s. 70 (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(66) Tamtéž, s. 68.

(67) Viz webové stránky http://transcustoms.com/China_HS_Code/China_Tariff.asp?HS_Code=2922422000 a http://www.hlbrdaily.com.cn/news/3/html/286480.html (naposledy zobrazeno 26. ledna 2021).

(68) Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(69) Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(70) Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(71) Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(72) Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(73) Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(74) Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(75) Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(76) Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(77) Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(78) Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(79) Viz pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“ (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(80) Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(81) World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(82) https://www.boi.go.th/index.php?page=utility_costs

(83) https://ilostat.ilo.org/?_afrLoop=767707374397500&_afrWindowMode=0&_afrWindowId=null

(84) http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(85) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné.

(86) https://ilostat.ilo.org/?_afrLoop=767707374397500&_afrWindowMode=0&_afrWindowId=null

(87) https://www.boi.go.th/index.php?page=utility_costs

(88) https://orbis4.bvdinfo.com/version-201866/orbis/Companies

(89) https://ec.altares.eu/

(90) https://www.prnewswire.com/news-releases/global-monosodium-glutamate-msg-market-2019-2024-key-players-growth-price-demands-and-forecasts---reportsnreports-300795733.html

https://ihsmarkit.com/products/monosodium-glutamate-chemical-economics-handbook.html#:~:text=Currently%2C%20China%20is%20the%20world's,world's%20largest%20exporter%20of%20MSG

(91) http://en.fufeng-group.cn/investor/

(92) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 904/2014 ze dne 20. srpna 2014 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Indonésie (Úř. věst. L 246, 21.8.2014, s. 1, 151. bod odůvodnění).

(93) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(94) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

19.4.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 132/108

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/634

ze dne 15. dubna 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o přechodná ustanovení, položky Spojeného království a jeho závislých území Guernsey, Ostrov Man a Jersey a seznam třetích zemí, z nichž je povolen vstup mléčných výrobků, u nichž se vyžaduje, aby byly podrobeny zvláštnímu ošetření ke zmírnění rizik proti slintavce a kulhavce, do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví mimo jiné veterinární požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a použije se ode dne 21. dubna 2021. Jedním z uvedených veterinárních požadavků je, že zmíněné zásilky musejí pocházet ze třetí země nebo území nebo jejich oblasti či jednotky v souladu s čl. 230 odst. 1 uvedeného nařízení.

(2)

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) se doplňuje nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na vstup zásilek některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek do Unie. V čl. 3 prvním pododstavci písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 se stanoví, že vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení, do Unie lze povolit pouze tehdy, pokud pocházejí ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu u konkrétního druhu zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu v souladu s veterinárními požadavky stanovenými v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí či (v případě živočichů pocházející z akvakultury) jednotek, z nichž je povolen vstup těch druhů a kategorií zvířat a těch kategorií zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/404 stanoví přechodná ustanovení týkající se vstupu zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie ze třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup do Unie podle aktů Komise, jejichž použitelnost končí dnem 21. dubna 2021, které jsou doprovázeny příslušným osvědčením vydaným v souladu s uvedenými akty Komise. V uvedených přechodných ustanoveních by mělo být upřesněno, že odkazy na ustanovení zrušených aktů v osvědčení by měly být považovány za odkazy na odpovídající nahrazující ustanovení, v příslušných případech v souladu se srovnávacími tabulkami.

(5)

Spojené království a jeho závislá území Guernsey, Ostrov Man a Jersey by měly být zařazeny do příloh II až XVII a příloh XIX, XXI a XXII prováděcího nařízení (EU) 2021/404, aniž je dotčeno použití práva Unie na Spojené království a v něm s ohledem na Severní Irsko v souladu s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu.

(6)

Přechodné období stanovené v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii skončilo dne 31. prosince 2020. Zárodečné produkty skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých, které byly odebrány nebo vyprodukovány, zpracovány a skladovány ve Spojeném království před 1. lednem 2021 a které jsou určeny pro vstup do Unie ode dne 21. dubna 2021, by měly být doprovázeny osvědčeními založenými na vzorových osvědčeních pro zásilky zárodečných produktů přemísťované v rámci Unie, která jsou stanovena v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/403 (4). Tato zvláštní podmínka by proto měla být specifikována v příslušném sloupci seznamů třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je vstup zárodečných produktů skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých do Unie povolen.

(7)

Příloha XVIII prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznam třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je ode dne 21. dubna 2021 povolen vstup mléčných výrobků do Unie, pokud byly uvedené mléčné výrobky podrobeny zvláštnímu ošetření ke zmírnění rizik proti slintavce a kulhavce. Seznam stanovený v příloze XVIII prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by měl odrážet seznam uvedený ve sloupci C přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 605/2010 (5), který je použitelný do dne 20. dubna 2021. Příloha XVIII prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měla být změněna tak, aby zahrnovala Mexiko, Namibii, Nikaraguu, Panamu, Paraguay, Rusko a Singapur.

(8)

Aby se předešlo nejednoznačnosti mezi hygienickými a veterinárními požadavky na vstup určitých živých vodních živočichů určených k lidské spotřebě do Unie, měly by být zvláštní podmínky stanovené v části 3 přílohy XXI prováděcího nařízení (EU) 2021/404 týkající se používání vzorového úředního osvědčení MOL-HC uvedeného kapitole 31 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/2235 (6) změněny tak, aby se vyjasnilo, že zásilky živých vodních živočichů určených k lidské spotřebě, které jsou v souladu s přílohou III oddílem VII kapitolou V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (7) a s kritérii stanovenými v příloze I kapitole I bodech 1.17 a 1.25 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (8), mohou vstoupit do Unie, pouze pokud jsou doprovázeny osvědčením vypracovaným v souladu s uvedeným vzorovým úředním osvědčením.

(9)	Prováděcí nařízení (EU) 2021/404 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)	V zájmu právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(11)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Přechodná ustanovení

1. Pro zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup do Unie v souladu s níže uvedenými akty, a které jsou doprovázeny příslušným osvědčením vydaným v souladu s uvedenými akty, se povolí vstup do Unie do 20. října 2021, pokud bylo dané osvědčení podepsáno osobou oprávněnou podepsat osvědčení v souladu s uvedenými akty před 21. srpnem 2021:

—	nařízení (ES) č. 798/2008,

—	nařízení (ES) č. 1251/2008,

—	nařízení (EU) č. 206/2010,

—	nařízení (EU) č. 605/2010,

—	prováděcí nařízení (EU) č. 139/2013,

—	prováděcí nařízení (EU) 2016/759,

—	prováděcí nařízení (EU) 2018/659,

—	rozhodnutí 2006/168/ES,

—	rozhodnutí 2007/777/ES,

—	rozhodnutí 2008/636/ES,

—	rozhodnutí 2010/472/EU,

—	rozhodnutí 2011/630/EU,

—	prováděcí rozhodnutí 2012/137/EU,

—	rozhodnutí (EU) 2019/294.

2. Odkazy na ustanovení zrušených aktů v osvědčení uvedeném v odstavci 1 se považují za odkazy na odpovídající nahrazující ustanovení, v příslušných případech v souladu se srovnávacími tabulkami.“

2)	Přílohy I až XIX a přílohy XXI a XXII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich přemísťování mezi členskými státy a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/470/EU (Úř. věst. L 113, 31.3.2021, s. 1).

(5) Nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES (Úř. věst. L 442, 30.12.2020, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(8) Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

PŘÍLOHA

Přílohy I až XIX a přílohy XXI a XXII prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:

v příloze I se doplňuje nový bod, který zní:

„12)

V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, nezahrnují pro účely příloh II až XXII odkazy na Spojené království Severní Irsko.“;

příloha II se mění takto:

v části 1 se za položku „Chile“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-1	Skot	Zvířata pro další chov1	BOV-X	BRU, EBL
		Ovce a kozy	Zvířata pro další chov1 a určená k porážce	OV/CAP-X, OV/CAP-Y	BRU
		Prasata	Zvířata pro další chov1 a určená k porážce	SUI-X, SUI-Y	ADV
		Velbloudovití	Zvířata pro další chov1	CAM-CER
		Jelenovití	Zvířata pro další chov1	CAM-CER
		Ostatní kopytníci	Zvířata pro další chov1	RUM, RHINO, HIPPO
	GB-2	Skot	Zvířata pro další chov1	BOV-X	TB, BRU, EBL
		Ovce a kozy	Zvířata pro další chov1 a určená k porážce	OV/CAP-X, OV/CAP-Y	BRU
		Prasata	Zvířata pro další chov1 a určená k porážce	SUI-X, SUI-Y	ADV
		Velbloudovití	Zvířata pro další chov1	CAM-CER
		Jelenovití	Zvířata pro další chov1	CAM-CER
		Ostatní kopytníci	Zvířata pro další chov1	RUM, RHINO, HIPPO
GG Guernsey	GG-0	Skot	Zvířata pro další chov1	BOV-X
		Ovce a kozy	Zvířata pro další chov1	OV/CAP-X	BRU
		Prasata	Zvířata pro další chov1	SUI-X	ADV
		Ostatní kopytníci	Zvířata pro další chov1	RUM, RHINO, HIPPO“

v části 1 se za položku „Grónsko“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Skot

Zvířata pro další chov1 a určená k porážce

BOV-X,

BOV-Y

TB, BRU, EBL

Ovce a kozy

Zvířata pro další chov1 a určená k porážce

OV/CAP-X,

OV/CAP-Y

BRU“

v části 1 se za položku „Island“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Skot

Zvířata pro další chov1 a určená k porážce

BOV-X,

BOV-Y

EBL“

část 2 se nahrazuje tímto:

„ČÁST 2

Popis oblastí třetích zemí nebo území uvedených ve sloupci 2 tabulky v části 1

Název třetí země nebo území	Kód oblasti	Popis oblasti
Spojené království	GB-1	Anglie a Wales
Spojené království	GB-2	Skotsko“

příloha III se mění takto:

v části 1 se za položku „Falklandy“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

CONFINED-RUM, CONFINED-SUI, CONFINED-TRE, CONFINED-HIPPO

Guernsey

GG-0

CONFINED-RUM, CONFINED-SUI, CONFINED-TRE, CONFINED-HIPPO“

v části 1 se za položku „Izrael“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

CONFINED-RUM, CONFINED-SUI, CONFINED-TRE, CONFINED-HIPPO“

v části 1 se za položku „Island“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

CONFINED-RUM, CONFINED-SUI, CONFINED-TRE, CONFINED-HIPPO“

příloha IV se mění takto:

v části 1 se za položku „Falklandy“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

Evidovaní koně, evidovaní koňovití, jiní koňovití neurčení k porážce, koňovití určení k porážce

EQUI-X,

EQUI-TRANSIT-X,

EQUI-Y,

EQUI-TRANSIT-Y,

EQUI-RE-ENTRY-30,

EQUI-RE-ENTRY-90-COMP,

EQUI-RE-ENTRY-90-RACE

Guernsey

GG-0

Evidovaní koně, evidovaní koňovití, jiní koňovití neurčení k porážce

EQUI-X,

EQUI-TRANSIT-X,

EQUI-RE-ENTRY-30,

EQUI-RE-ENTRY-90-COMP,

EQUI-RE-ENTRY-90-RACE“

v části 1 se za položku „Izrael“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Evidovaní koně, evidovaní koňovití, jiní koňovití neurčení k porážce

EQUI-X,

EQUI-TRANSIT-X,

EQUI-RE-ENTRY-30,

EQUI-RE-ENTRY-90-COMP,

EQUI-RE-ENTRY-90-RACE“

v části 1 se za položku „Island“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Evidovaní koně, evidovaní koňovití, jiní koňovití neurčení k porážce

EQUI-X,

EQUI-TRANSIT-X,

EQUI-RE-ENTRY-30,

EQUI-RE-ENTRY-90-COMP,

EQUI-RE-ENTRY-90-RACE“

příloha V se mění takto:

v části 1 se za položku „Chile“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Vejce prostá specifikovaných patogenních původců	SPF
	GB-1	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N
	GB-2
	GB-2.1	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	6.1.2021
	GB-2.2	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	8.1.2021
	GB-2.3	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	10.1.2021
	GB-2.4	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	11.1.2021
	GB-2.5	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	17.1.2021
	GB-2.6	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	19.1.2021
	GB-2.7	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
	GB-2.8	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	20.1.2021
	GB-2.9	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	23.1.2021
	GB-2.10	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	28.1.2021
	GB-2.11	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	7.2.2021
	GB-2.12	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
		Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		1.1.2021	31.1.2021
	GB-2.13	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		27.1.2021
Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci		BPR	N, P2		27.1.2021
Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci		SP	N, P2		27.1.2021
Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci		DOC	N, P2		27.1.2021
Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci		DOR	N, P2		27.1.2021
Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci		POU-LT20	N, P2		27.1.2021
Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci		HEP	N, P2		27.1.2021
Násadová vejce ptáků nadřádu běžci		HER	N, P2		27.1.2021
Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci		HE-LT20	N, P2		27.1.2021
GB-2.14	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N, P2		8.2.2021
	Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci	BPR	N, P2		8.2.2021
	Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci	SP	N, P2		8.2.2021
	Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci	DOC	N, P2		8.2.2021
	Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci	DOR	N, P2		8.2.2021
	Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N, P2		8.2.2021
	Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HEP	N, P2		8.2.2021
	Násadová vejce ptáků nadřádu běžci	HER	N, P2		8.2.2021
	Méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	HE-LT20	N, P2		8.2.2021
GG Guernsey	GG-0	Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci	BPP	N
GG Guernsey	GG-0	Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU-LT20	N“

v části 2 se za popisy oblastí Kanady vkládají nové popisy oblastí, které znějí:

„Spojené království	GB-1	Celé území Spojeného království kromě oblasti GB-2
	GB-2	Území Spojeného království odpovídající
	GB-2.1	Hrabství North Yorkshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,30° s. š. a 1,47° z. d.
	GB-2.2	Hrabství North Yorkshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,29° s. š. a 1,45° z. d.
	GB-2.3	Hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,49° s. š. a 0,95° v. d.
	GB-2.4	Hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,72° s. š. a 0,15° v. d.
	GB-2.5	Hrabství Derbyshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,93° s. š. a 1,57° z. d.
	GB-2.6	Hrabství North Yorkshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,37° s. š. a 2,16° z. d.
	GB-2.7	Orknejím: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 59,28° s. š. a 2,44° z. d.
	GB-2.8	Hrabství Dorset: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 51,06° s. š. a 2,27° z. d.
	GB-2.9	Hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,52° s. š. a 0,96° v. d.
	GB-2.10	Hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,52° s. š. a 0,95° v. d.
	GB-2.11	Hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10,4 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,53° s. š. a 0,66° v. d.
	GB-2.12	Hrabství Devon: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 50,70° s. š. a 3,36° z. d.
	GB-2.13	Blízko Amlwch, Isle of Anglesey, Wales: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 53,38° s. š. a 4,30° z. d.
	GB-2.14	Blízko Redcar, Redcar and Cleveland, Anglie: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,57° s. š. a 1,07° z. d.“

v části 1 přílohy VI se za položku „Chile“ vkládá nová položka, která zní:

„GB

Spojené království

GB-0

Ptáci chovaní v zajetí

CAPTIVE-BIRDS

Násadová vejce ptáků chovaných v zajetí

HE-CAPTIVE-BIRDS“

příloha VII se mění takto:

v části 1 se za položku „Kostarika“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

Včely a čmeláci

QUE, BBEE

Guernsey

GG-0

Včely a čmeláci

QUE, BBEE“

v části 1 se za položku „Izrael“ vkládají nové položky, které znějí:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Včely a čmeláci

QUE, BBEE

Jersey

JE-0

Včely a čmeláci

QUE, BBEE“

příloha VIII se mění takto:

v části 1 se za položku „Faerské ostrovy“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

Psi, kočky a fretky pro komerční účely

DOCAFE

Guernsey

GG-0

Psi, kočky a fretky pro komerční účely

DOCAFE“

v části 1 se za položku „Izrael“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Psi, kočky a fretky pro komerční účely

DOCAFE“

v části 1 se za položku „Island“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Psi, kočky a fretky pro komerční účely

DOCAFE“

příloha IX se mění takto:

v části 1 se za položku „Chile“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Sperma	BOV-SEM-A-ENTRY BOV-SEM-B-ENTRY BOV-SEM-C-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
„GB Spojené království	GB-0	Oocyty a embrya	BOV-OOCTYES-EMB-A-ENTRY BOV-in-vivo-EMB-B-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-C-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-D-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Sperma	BOV-SEM-A-ENTRY BOV-SEM-B-ENTRY BOV-SEM-C-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Oocyty a embrya	BOV-OOCTYES-EMB-A-ENTRY BOV-in-vivo-EMB-B-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-C-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-D-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

v části 1 se za položku „Island“ vkládají nové položky, které znějí:

„IM Ostrov Man	IM-0	Sperma	BOV-SEM-A-ENTRY BOV-SEM-B-ENTRY BOV-SEM-C-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
„IM Ostrov Man	IM-0	Oocyty a embrya	BOV-OOCTYES-EMB-A-ENTRY BOV-in-vivo-EMB-B-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-C-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-D-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
JE Jersey	JE-0	Sperma	BOV-SEM-A-ENTRY BOV-SEM-B-ENTRY BOV-SEM-C-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
JE Jersey	JE-0	Oocyty a embrya	BOV-OOCTYES-EMB-A-ENTRY BOV-in-vivo-EMB-B-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-C-ENTRY BOV-in-vitro-EMB-D-ENTRY BOV-GP-PROCESSING-ENTRY BOV-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

část 3 se nahrazuje tímto:

„ČÁST 3

Zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 5 tabulky v části 1

Období před 1. lednem 2021

Vzorová osvědčení, která mají být použita pro vstup spermatu, oocytů a embryí do Unie z oblasti uvedené ve sloupci 2 tabulky v části 1 odebraných nebo vyprodukovaných, zpracovaných a skladovaných před 1. lednem 2021, jsou stanovena v kapitolách 24 25, 27, 28 a 29 přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/403 (*1)

10)

příloha X se mění takto:

v části 1 se za položku „Chile“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Sperma	OV/CAP-SEM-A-ENTRY OV/CAP-SEM-B-ENTRY OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
„GB Spojené království	GB-0	Oocyty a embrya	OV/CAP-OOCTYES-EMB-A-ENTRY OV/CAP-OOCTYES-EMB-B-ENTRY OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Sperma	OV/CAP-SEM-A-ENTRY OV/CAP-SEM-B-ENTRY OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Oocyty a embrya	OV/CAP-OOCTYES-EMB-A-ENTRY OV/CAP-OOCTYES-EMB-B-ENTRY OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

v části 1 se za položku „Grónsko“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Sperma

OV/CAP-SEM-A-ENTRY

OV/CAP-SEM-B-ENTRY

OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY

OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY

Období před 1. lednem 2021

Oocyty a embrya

OV/CAP-OOCTYES-EMB-A-ENTRY

OV/CAP-OOCTYES-EMB-B-ENTRY

OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY

OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY

Období před 1. lednem 2021“

v části 1 se za položku „Island“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Sperma

OV/CAP-SEM-A-ENTRY

OV/CAP-SEM-B-ENTRY

OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY

OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY

Období před 1. lednem 2021

Oocyty a embrya

OV/CAP-OOCTYES-EMB-A-ENTRY

OV/CAP-OOCTYES-EMB-B-ENTRY

OV/CAP-GP-PROCESSING-ENTRY

OV/CAP-GP-STORAGE-ENTRY

Období před 1. lednem 2021“

část 3 se nahrazuje tímto:

„ČÁST 3

Zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 5 tabulky v části 1

Období před 1. lednem 2021

Vzorová osvědčení, která mají být použita pro vstup spermatu, oocytů a embryí do Unie z oblasti uvedené ve sloupci 2 tabulky v části 1 odebraných nebo vyprodukovaných, zpracovaných a skladovaných před 1. lednem 2021, jsou stanovena v kapitolách 31 a 32 a v kapitolách 34 až 37 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/403“

11)

příloha XI se mění takto:

v části 1 se za položku „Švýcarsko“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Sperma	POR-SEM-A-ENTRY POR-SEM-B-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
„GB Spojené království	GB-0	Oocyty a embrya	POR-OOCTYES-EMB-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Sperma	POR-SEM-A-ENTRY POR-SEM-B-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Oocyty a embrya	POR-OOCTYES-EMB-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
IM Ostrov Man	IM-0	Sperma	POR-SEM-A-ENTRY POR-SEM-B-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
IM Ostrov Man	IM-0	Oocyty a embrya	POR-OOCTYES-EMB-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
JE Jersey	JE-0	Sperma	POR-SEM-A-ENTRY POR-SEM-B-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
JE Jersey	JE-0	Oocyty a embrya	POR-OOCTYES-EMB-ENTRY POR-GP-PROCESSING-ENTRY POR-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

část 3 se nahrazuje tímto:

„ČÁST 3

Zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 5 tabulky v části 1

Období před 1. lednem 2021

Vzorová osvědčení, která mají být použita pro vstup spermatu, oocytů a embryí do Unie z oblasti uvedené ve sloupci 2 tabulky v části 1 odebraných nebo vyprodukovaných, zpracovaných a skladovaných před 1. lednem 2021, jsou stanovena v kapitole 39 a v kapitolách 41 až 44 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/403“

12)

příloha XII se mění takto:

v části 1 se za položku „Švýcarsko“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Evidovaní koně	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koně	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
GG Guernsey	GG-0	Evidovaní koně	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koně	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

v části 1 se za položku „Izrael“ vkládá nová položka, která zní:

„IM Ostrov Man	IM-0	Evidovaní koně	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koně	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

v části 1 se za položku „Island“ vkládá nová položka, která zní:

„JE Jersey	JE-0	Evidovaní koně	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koně	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Evidovaní koňovití	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Sperma	EQUI-SEMEN-A-ENTRY EQUI-SEMEN-B-ENTRY EQUI-SEMEN-C-ENTRY EQUI-SEMEN-D-ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021
		Jiní koňovití neurčení k porážce	Oocyty a embrya	EQUI-OOCTYES-EMB-A- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-B- ENTRY EQUI-OOCTYES-EMB-C- ENTRY EQUI-GP-PROCESSING-ENTRY EQUI-GP-STORAGE-ENTRY	Období před 1. lednem 2021“

část 3 se nahrazuje tímto:

„ČÁST 3

Zvláštní podmínky uvedené ve sloupci 6 tabulky v části 1

Období před 1. lednem 2021

Vzorová osvědčení, která mají být použita pro vstup spermatu, oocytů a embryí do Unie z oblasti uvedené ve sloupci 2 tabulky v části 1 odebraných nebo vyprodukovaných, zpracovaných a skladovaných před 1. lednem 2021, jsou stanovena v kapitolách 46, 47 a 48 a v kapitolách 50 až 54 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/403“

13)

příloha XIII se mění takto:

v části 1 se za položku „Falklandy“ vkládá nová položka, která zní:

„GB Spojené království	GB-0	Skot	BOV, RUM-MSM
		Ovce a kozy	OVI, RUM-MSM
		Prasata	POR, SUI-MSM
		Farmová zvěř – kopytníci	RUF, SUF, RUM-MSM, SUI-MSM
		Volně žijící zvěř – kopytníci	RUW, SUW“

v části 1 se za položku „Honduras“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Skot

BOV, RUM-MSM

Ovce a kozy

OVI, RUM-MSM

Prasata

POR, SUI-MSM“

14)

příloha XIV se mění takto:

v části 1 se za položku „Čína“ vkládá nová položka, která zní:

„GB Spojené království	GB-1	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM
	GB-2
	GB-2.1	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	6.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	6.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	6.1.2021
	GB-2.2	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	8.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	8.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	8.1.2021
	GB-2.3	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	10.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	10.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	10.1.2021
	GB-2.4	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	11.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	11.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	11.1.2021
	GB-2.5	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	17.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	17.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	17.1.2021
	GB-2.6	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	19.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	19.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	19.1.2021
	GB-2.7	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	20.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	20.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	20.1.2021
	GB-2.8	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	20.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	20.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	20.1.2021
	GB-2.9	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	23.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	23.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	23.1.2021
	GB-2.10	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	28.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	28.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	28.1.2021
	GB-2.11	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	7.2.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	7.2.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	7.2.2021
	GB-2.12	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	1.1.2021	31.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	1.1.2021	31.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	1.1.2021	31.1.2021“
	GB-2.13	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	27.1.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	27.1.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	27.1.2021
	GB-2.14	Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci	POU	N, P2	8.2.2021
		Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci	RAT	N, P2	8.2.2021
		Čerstvé maso pernaté zvěře	GBM	N, P2	8.2.2021

v části 2 se za popisy oblastí Číny vkládají nové popisy oblastí, které znějí:

„Spojené království	GB-1	Celé území Spojeného království kromě oblasti GB-2
„Spojené království	GB-2	Oblasti Spojeného království popsané pod kódem GB-2 v části 2 přílohy V“

15)

příloha XV se mění takto:

v části 1 oddíle A se za položku „Etiopie“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

Není povoleno

MPNT**

MPST

GB-1

MPNT**

MPST

GB-2

MPNT**

MPST“

Guernsey

GG-0

Není povoleno

v části 1 oddíle A se za položku „Izrael“ vkládá nová položka, která zní:

„IM

Ostrov Man

IM-0

Není povoleno

MPNT**

MPST“

v části 1 oddíle A se za položku „Indie“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Není povoleno

Není povoleno“

v části 2 se za popisy oblastí Číny vkládají nové popisy oblastí, které znějí:

„Spojené království	GB-1	Celé území Spojeného království kromě oblasti GB-2
„Spojené království	GB-2	Oblasti Spojeného království popsané pod kódem GB-2 v části 2 přílohy V“

16)

příloha XVI se mění takto:

v části 1 se za položku „Kolumbie“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

Kopytníci a drůbež

CAS

Guernsey

GG-0

Kopytníci a drůbež

CAS

Ostrov Man

IM-0

Kopytníci a drůbež

CAS“

v části 1 se za položku „Indie“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Kopytníci a drůbež

CAS“

17)

příloha XVII se mění takto:

v části 1 se za položku „Chile“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB

Spojené království

GB-0

Kopytníci

MILK-RM, MILK-RMP/NT, COLOSTRUM, COLOSTRUM-BP, DAIRY-PRODUCTS-PT

Guernsey

GE-0

Kopytníci

MILK-RM, MILK-RMP/NT, COLOSTRUM, COLOSTRUM-BP, DAIRY-PRODUCTS-PT“

v části 1 se za položku „Grónsko“ vkládá nová položka, která zní:

„JE

Jersey

JE-0

Kopytníci

MILK-RM, MILK-RMP/NT, COLOSTRUM, COLOSTRUM-BP, DAIRY-PRODUCTS-PT“

18)

v části 1 přílohy XVIII se za položku „Mauricius“ vkládá nová položka, která zní:

„MX Mexiko	MX-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST
NA Namibie	NA-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST
NI Nikaragua	NI-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST
PA Panama	PA-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST
PY Paraguay	PY-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST
RU Rusko	RU-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST
SG Singapur	SG-0	Kopytníci	DAIRY-PRODUCTS-ST“

19)

v části 1 přílohy XIX se za položku „Čína“ vkládá nová položka, která zní:

„GB

Spojené království

GB-0

Vejce

Vaječné výrobky

EP“

20)

příloha XXI se mění takto:

v části 1 se za položku „Cookovy ostrovy“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Všechny druhy uvedené na seznamu	AQUA-ENTRY-ESTAB/RELEASE/OTHER
			FISH-CRUST-HC	A
			MOL-HC	B
GG Guernsey	GG-0	Všechny druhy uvedené na seznamu	AQUA-ENTRY-ESTAB/RELEASE/OTHER
			FISH-CRUST-HC	A
			MOL-HC	B“

v části 1 se za položku „Izrael“ vkládají nové položky, které znějí:

„IM Ostrov Man	IM-0	Všechny druhy ryb uvedené na seznamu	AQUA-ENTRY-ESTAB/RELEASE/OTHER
			FISH-CRUST-HC	A
JE Jersey	JE-0	Všechny druhy uvedené na seznamu	AQUA-ENTRY-ESTAB/RELEASE/OTHER
			FISH-CRUST-HC	A
			MOL-HC	B“

v části 3 se zvláštní podmínka „B“ nahrazuje tímto:

„B

Vodní živočichové a produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, na něž se použije část II.2.4 vzorového úředního osvědčení MOL-HC, musejí pocházet ze země, území, oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v této příloze části 1 sloupci 2. To platí ve všech případech, aniž je dotčeno prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/405 (*2)

Toto úřední osvědčení smí být použito pouze pro vstup zásilek živých vodních živočichů určených k lidské spotřebě do Unie, které jsou v souladu s přílohou III oddílem VII kapitolou V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (*3) a s kritérii stanovenými v příloze I kapitole I bodech 1.17 a 1.25 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (*4)

21)

příloha XXII se mění takto:

v části 1 se za položku „Bělorusko“ vkládají nové položky, které znějí:

„GB Spojené království	GB-0	Zvířata a zárodečné produkty spadající do oblasti působnosti nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (*5)	Vzorová osvědčení pro přemísťování v rámci Unie	Z jednoho členského státu do jiných členských států přes Spojené království nebo jeho závislá území
GG Guernsey	GG-0	Zvířata a zárodečné produkty spadající do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692	Vzorová osvědčení pro přemísťování v rámci Unie	Z jednoho členského státu do jiných členských států přes Spojené království nebo jeho závislá území
IM Ostrov Man	IM-0	Zvířata a zárodečné produkty spadající do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692	Vzorová osvědčení pro přemísťování v rámci Unie	Z jednoho členského státu do jiných členských států přes Spojené království nebo jeho závislá území
JE Jersey	JE-0	Zvířata a zárodečné produkty spadající do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692	Vzorová osvědčení pro přemísťování v rámci Unie	Z jednoho členského státu do jiných členských států přes Spojené království nebo jeho závislá území

v části 3 se za položku „Z Ruska do Ruska“ vkládá nová zvláštní podmínka, která zní:

„Z jednoho členského státu do jiných členských států přes Spojené království nebo jeho závislá území

Zásilkám zvířat a zárodečných produktů spadajícím do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 pocházejícím z jednoho členského státu a vstupujícím do Unie po tranzitu přes Spojené království nebo jeho závislá území se povolí vstup do Unie za předpokladu, že jsou doprovázeny osvědčením v souladu se vzorovými osvědčeními stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/2236 (*6) a prováděcím nařízení (EU) 2021/403 pro přemísťování zvířat a zárodečných produktů v rámci Unie.

(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich přemísťování mezi členskými státy a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/470/EU (Úř. věst. L 113, 31.3.2021, s. 1).“;

(*2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/405 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 118).

(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(*4) Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).“;

(*5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).“;

(*6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení pro vstup zásilek vodních živočichů a určitých produktů živočišného původu z vodních živočichů do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1251/2008 (Úř. věst. L 442, 30.12.2020, s. 410).“

19.4.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 132/145

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/635

ze dne 16. dubna 2021,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 1256/2008 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ruska, Thajska a Ukrajiny (dále jen „původní opatření“). Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 10,1 % do 90,6 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/110 (3) Komise znovu uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, ČLR a Ruska a zastavila řízení týkající se dovozu pocházejícího z Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)	Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 10,1 % a 16,8 % z dovozu od vyvážejících výrobců v Rusku zařazených do vzorku, 20,5 % pro všechny ostatní společnosti v Rusku, 90,6 % z dovozu od všech vyvážejících výrobců v ČLR a 38,1 % z dovozu od všech vyvážejících výrobců v Bělorusku.

1.2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(4)	Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podal dne 25. října 2019 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího svařované ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 25 % celkové výroby některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

1.3. Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 24. ledna 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, ČLR a Ruska (dále jen „dotčené země“) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

1.4. Období přezkumného šetření a posuzované období

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5. Zúčastněné strany

(8)

V oznámení o zahájení řízení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, odborové svazy, známé výrobce v Bělorusku, ČLR a Rusku a orgány těchto zemí, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(9)	Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

Při zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany, že podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení bude muset navázat spolupráci s nejméně jedním vyvážejícím výrobcem ve vhodné reprezentativní zemi pro Bělorusko. Komise o zahájení řízení informovala i orgány v Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice, Jižní Koreji, Thajsku, Turecku, na Ukrajině a v USA a vyzvala jejich vyvážející výrobce k účasti. Zúčastněné strany měly možnost vyjádřit v tomto ohledu své připomínky (viz oddíl 3.1.2 níže).

(11)	Po poskytnutí informací běloruské orgány tvrdily, že v žádosti o přezkum žadatel řádně neprokázal pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy.

(12)	Komise měla za to, že žádost o přezkum obsahuje důkazy dostatečné pro zahájení šetření, jak je vysvětleno v 6. bodě odůvodnění. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddílech 3.1.2 a 5, šetření prokázalo pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, pokud jde o dovoz z Běloruska.

(13)	Tvrzení bylo proto zamítnuto.

1.5.1. Výběr vzorku

(14)	V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.5.2. Výběr vzorku výrobců v Unii

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, a to se zajištěním dobrého zeměpisného rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 40 % odhadované celkové výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii a 38 % odhadovaného objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii.

(16)	Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ke vzorku Komise neobdržela žádné připomínky. Vzorek byl tudíž považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

1.5.3. Výběr vzorku dovozců

(17)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(18)	Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Výběr vzorku proto nebyl nutný.

1.5.4. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v dotčených zemích

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Bělorusku, ČLR a Rusku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Běloruské republiky při Evropské unii, zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii a zastoupení Ruské federace při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Tři vyvážející výrobci z Běloruska poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu výrobců, kteří se přihlásili, Komise nepovažovala výběr vzorku za nutný. Uvedení tři vyvážející výrobci byli proto vyzváni, aby vyplnili dotazník určený vyvážejícím výrobcům.

(21)	Z Ruska se přihlásili dva vyvážející výrobci, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se šetření. Vzhledem k nižšímu počtu výrobců, kteří se přihlásili, Komise nepovažovala výběr vzorku za nutný. Uvedení dva vyvážející výrobci byli proto vyzváni, aby vyplnili dotazník určený vyvážejícím výrobcům.

(22)	Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný výrobce z ČLR. Čínští výrobci tedy nespolupracovali a zjištění týkající se dovozu z ČLR vycházejí z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

1.6. Odpovědi na dotazník

(23)	Kopie dotazníků byly v době zahájení řízení k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(24)	Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a jednoho distributora v Unii.

(25)	Odpovědi na dotazník byly obdrženy i od tří spolupracujících vyvážejících výrobců v Bělorusku, zatímco ze dvou ruských vyvážejících výrobců, kteří se při zahájení šetření přihlásili, poskytl odpověď na dotazník a spolupracoval jen jeden.

1.7. Inspekce na místě a distanční křížová kontrola

(26)	Komise si vyžádala a zkontrolovala všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření.

(27)	Předtím, než vstoupila v platnost omezení z důvodu pandemie COVID-19, provedla Komise inspekci na místě v prostorách společnosti Arcelor Mittal Tubular Products v Polsku. Během této inspekce byl ověřen výrobní proces, používané suroviny a získávané vedlejší produkty.

(28)

Za účelem ověření veškerých dalších potřebných informací a údajů byly v souladu s oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (6) provedeny distanční křížové kontroly formou videokonferencí s těmito společnostmi:

Výrobci v Unii

—	Arcelor Mittal Tubular Products, Krakov, Polsko a společnost ve spojení Arcelor Mittal Tubular Products, Karviná, Česká republika

—	Celsa Atlantic, S.L., Vitoria-Gasteiz, Španělsko

—	Arvedi Tubi Acciaio S.p.A., Cremona, Itálie

Vyvážející výrobci v Rusku

—	PAO Severstal, Čerepovec, Ruská federace

1.8. Následný postup

(29)	Dne 2. února 2021 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla na dovoz z dotčených zemí. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(30)	Připomínky předložené čtyřmi zúčastněnými stranami Komise zvážila a v příslušných případech zohlednila. Nebyla obdržena žádná žádost o slyšení.

2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1. Výrobek, který je předmětem přezkumu

(31)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to svařované trubky a duté profily ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nepřesahujícím 168,3 mm, s výjimkou potrubních trubek používaných pro ropovody a plynovody, pažnic a trubek používaných při vrtné těžbě ropy nebo plynu nebo přesně kalibrovaných trubek a trubek a dutých profilů s připojeným příslušenstvím vhodných pro vedení plynů či kapalin používaných v civilních letadlech, v současnosti kódů KN ex 7306 30 41, ex 7306 30 49, ex 7306 30 72 a ex 7306 30 77 (kódů TARIC 7306304120, 7306304920, 7306307280 a 7306307780), pocházející z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „svařované trubky a duté profily“).

(32)	Svařované trubky a duté profily se používají zejména k rozvodu plynů a kapalin v kanalizačních, vytápěcích a větracích systémech atd.

2.2. Obdobný výrobek

(33)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

—	výrobek, který je předmětem přezkumu,

—	výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčených zemí a

—	výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(34)	Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(35)	V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, Běloruska nebo Ruska, pokud by platná opatření pozbyla platnosti.

3.1. Bělorusko

3.1.1. Pokračování dumpingového dovozu během období přezkumného šetření

(36)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, tři výrobci v Bělorusku spolupracovali při šetření a poskytli odpověď na dotazník. Žádný ze tří výrobců však nevykázal významný objem vývozního prodeje do EU. Během období přezkumného šetření ve skutečnosti dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska ve srovnání s obdobím šetření v rámci původního šetření (tj. od července 2006 do června 2007) v podstatě zanikl. Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z Běloruska v období přezkumného šetření méně než 4 tuny ve srovnání s více než 29 000 tunami během původního šetření. Podobně nízká úroveň dovozu byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(37)	S ohledem na to, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska v podstatě neexistoval, nebylo možné vyvodit žádné závěry o pokračování dumpingu vůči EU během období přezkumného šetření. Komise proto zkoumala rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

3.1.2. Pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku, vztah mezi cenami v Unii a v Bělorusku; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenami v Bělorusku; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie.

a) Běžná hodnota

(39)	Jelikož Bělorusko není členem WTO a je uvedeno v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (7), určí se v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi.

(40)

Po zahájení šetření se Komise snažila navázat spolupráci alespoň s jedním vyvážejícím výrobcem se sídlem v potenciální reprezentativní zemi. Za tím účelem se Komise obrátila na orgány v osmi známých zemích vyrábějících ocel, konkrétně v Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice, Jižní Koreji, Thajsku, Turecku, na Ukrajině a v USA.

(41)	Výše uvedené země s Komisí nespolupracovaly, obdržela však jednu úplnou odpověď na dotazník od výrobce se sídlem v Rusku, který byl předmětem téhož šetření. Komise proto původně považovala Rusko za vhodnou volbu reprezentativní země pro Bělorusko.

(42)	Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi konzultováni ohledně výběru reprezentativní země. Od zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(43)

Po provedení distanční křížové kontroly však byla spolupráce ze strany ruského výrobce považována za nedostatečnou (viz oddíl 3.3.1 níže). Podle čl. 2 odst. 7 druhého pododstavce základního nařízení se při výběru vhodné reprezentativní země náležitě přihlédne „ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru, a zejména ke spolupráci ze strany alespoň jednoho vývozce/výrobce v dané zemi“. Vzhledem k nedostatečné spolupráci a nespolehlivým informacím ze strany kteréhokoli z ruských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů se Komise rozhodla nepovažovat Rusko za vhodnou reprezentativní zemi.

(44)

V důsledku toho a vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany jakéhokoli jiného výrobce v potenciální reprezentativní zemi byla běžná hodnota určena na základě cen skutečně zaplacených v Unii za obdobný výrobek, podle základního typu výrobku na základě ceny ze závodu, jak stanoví čl. 2 odst. 7 první pododstavec základního nařízení. Byly určeny samostatné běžné hodnoty pro výrobky z černé oceli a galvanizované (8) výrobky.

(45)

Po poskytnutí informací běloruské orgány tvrdily, že Komise neprokázala, že pro účely stanovení běžné hodnoty neexistovaly jiné možnosti než ceny skutečně zaplacené v Unii za obdobný výrobek. Dle jejich názoru Komise nehledala aktivně spolupráci ze strany orgánů potenciálních reprezentativních zemí. Běloruské orgány kromě toho tvrdily, že namísto cen v Unii měla Komise použít běžnou hodnotu určenou pro Rusko nebo alternativně dostupné údaje z Thajska, které byly použity k výpočtu běžné hodnoty pro Čínu, jak je popsáno níže ve 150. bodě odůvodnění.

(46)

Pokud jde o první otázku, Komise potvrzuje, že aktivně usilovala o spolupráci v osmi potenciálních reprezentativních zemích, avšak dané země nespolupracovaly, jak je vysvětleno ve 40. a 41. bodě odůvodnění. Dopisy, které Komise v této záležitosti zaslala, jsou k dispozici ve spisu, do kterého mohou zúčastněné strany nahlížet.

(47)

Pokud jde o druhou otázku, Rusko bylo předběžně vybráno jako reprezentativní země pro Bělorusko, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že nebyla poskytnuta dostatečná spolupráce a spolehlivé informace ze strany alespoň jednoho vyvážejícího výrobce, však Komise neměla jinou možnost, než Rusko nepovažovat za reprezentativní zemi. Pokud jde o Thajsko, je třeba upozornit, že výběr vhodné reprezentativní země pro Bělorusko v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení vyžaduje spolupráci alespoň jednoho vývozce a výrobce v dané zemi. Naproti tomu tento požadavek neplatí pro početní zjištění běžné hodnoty pro Čínu podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V důsledku toho nebylo Thajsko vhodnou reprezentativní zemí pro Bělorusko podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(48)	Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

b) Vývozní cena

(49)	Během období přezkumného šetření žádný ze spolupracujících výrobců v Bělorusku nevyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, v podstatném množství na trhy jiných třetích zemí.

(50)

Jelikož však z běloruských obchodních statistik dovozu a vývozu vyplynulo, že výrobek, který je předmětem přezkumu, byl během období přezkumného šetření skutečně vyvážen z Běloruska do jiných třetích zemí v podstatném množství, bylo konstatováno, že se nepřihlásili a při šetření nespolupracovali žádní výrobci, kteří skutečně vyvážejí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(51)	Komise proto informovala běloruské orgány, že kvůli nedostatku podstatné spolupráce ze strany výrobců, kteří skutečně vyvážejí výrobek, který je předmětem přezkumu, může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Běloruska.

(52)

Ve svých připomínkách k zamýšlenému použití článku 18 běloruské orgány tvrdily, že namísto statistických údajů o dovozu a vývozu je vhodnější použít údaje poskytnuté třemi spolupracujícími výrobci. Kromě toho tvrdily a po poskytnutí informací zopakovaly, že kódy harmonizovaného systému (HS) použité k posouzení vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejsou odpovídající. V neposlední řadě také uváděly, že Komise nezohlednila zpětný vývoz, protože podle jejich názoru vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do třetích zemí (tj. Ruska) činil 2 400 tun a zahrnoval vývoz provedený společností, která výrobek, který je předmětem přezkumu, nakupuje v Rusku, provádí galvanizaci a výrobek vyváží zpět.

(53)

Pokud jde o první tvrzení, Komise objasnila, že údaje od tří spolupracujících běloruských výrobců nezpochybnila ani neopomenula. Tyto tři společnosti jen nevyvážely podstatná množství výrobku, který je předmětem přezkumu, která by Komise mohla použít k posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu.

(54)

Pokud jde o druhé tvrzení, Komise konstatovala, že téměř celý běloruský vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, se uskutečňuje do Ruska. Komise provedla křížovou kontrolu statistických údajů o vývozu z Běloruska do Ruska (na osmimístné úrovni) s dovozem do Ruska (na desetimístné úrovni) na základě statistických údajů z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (9). Komise potvrdila, že výrobek, který je předmětem přezkumu, spadá do popisu kódů na osmimístné úrovni použitých pro běloruský vývoz, jakož i do kódů na desetimístné úrovni použitých pro ruský dovoz. Nakonec Komise použila údaje o ruském dovozu na desetimístné úrovni, neboť poskytovaly podrobnější informace o jednotlivých druzích svařovaných trubek a dutých profilů.

(55)

Pokud jde o třetí tvrzení, Komise upozornila na tři věci: zaprvé podle shromážděných informací činil vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska do Ruska během období přezkumného šetření více než 4 800 tun. Zadruhé objem vývozu galvanizovaného výrobku podle stejných zdrojů činil méně než 1 000 tun. A konečně skutečnost, že zpětně vyvážející výrobce, kterého se dovolávají běloruské orgány, nijak nespolupracoval, odůvodnila posouzení Komise na základě článku 18 základního nařízení, neboť neexistovala žádná spolupráce ze strany výrobců v Bělorusku, kteří by vyváželi podstatná množství posuzovaného výrobku.

(56)	Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(57)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě dostupných údajů. Ve výsledku byly prodejní ceny do třetích zemí stanoveny na základě statistik dovozu do Ruska v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), zprávách Světové banky (10) a OECD (11).

(58)

Konkrétně Komise určila největšího dovozce svařovaných trubek a dutých profilů z Běloruska během období přezkumného šetření, tj. Rusko, které absorbuje 92 % běloruského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Objemy vyvážené do jiných třetích zemí než do Ruska byly zanedbatelné, a proto nebyly považovány za reprezentativní.

(59)

Hodnota dovozu do Ruska byla vykázána na úrovni cen CIF. Komise proto upravila vykázané ceny tak, aby vypočítala vývozní cenu na úrovni ceny ze závodu, a to odečtením nákladů na vnitrostátní dopravu v Bělorusku (12). Byly určeny samostatné pravděpodobné vývozní ceny pro výrobky z černé oceli a galvanizované výrobky.

c) Srovnání

(60)

Komise srovnala běžnou hodnotu a pravděpodobné vývozní ceny do Ruska na základě ceny ze závodu. Vzhledem k tomu, že vývoz galvanizovaných výrobků se uskutečňoval v omezeném množství a vykazoval nesouvislý cenový trend, a s přihlédnutím k připomínkám běloruských orgánů týkajícím se zpětného vývozu (podrobnosti viz 52. bod odůvodnění výše), bylo provedeno srovnání pouze u výrobků z černé oceli.

(61)	Výše uvedené srovnání ukázalo pravděpodobné celostátní dumpingové rozpětí pro běloruský vývoz do Ruska, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 8,0 %.

(62)

Po poskytnutí informací běloruské orgány a dva výrobci z Běloruska tvrdili, že by Komise měla změnit úroveň opatření vůči Bělorusku, neboť dumpingové rozpětí stanovené v tomto řízení je podstatně nižší než dumpingové rozpětí stanovené v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v původním šetření.

(63)	Podle ustanovení čl. 11 odst. 2 základního nařízení mohou být opatření při přezkumu před pozbytím platnosti buď zrušena, nebo zachována na úrovni stanovené v původním šetření. Komise proto při přezkumu před pozbytím platnosti nemůže revidovat výši cel.

(64)	Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(65)	Běloruské orgány kromě toho požádaly o zveřejnění výpočtu dumpingu a o dodatečný čas na vyjádření k tomuto výpočtu.

(66)

Metodika výpočtu dumpingu pro Bělorusko je podrobně uvedena v 39. až 61. bodě odůvodnění výše. Po poskytnutí informací Komise na základě žádosti běloruských orgánů zpřístupnila ve spisu otevřeném k nahlédnutí statistické údaje týkající se Ruska, které byly použity k určení pravděpodobné vývozní ceny z Běloruska. Zúčastněné strany měly tři dny na předložení připomínek.

(67)	Od běloruských úřadů byly obdrženy připomínky týkající se i) původu výrobku, který je předmětem přezkumu, uvedeného ve statistikách; ii) převodu měny a iii) podrobnosti statistických záznamů mezi Běloruskem a Ruskem.

(68)	Pokud jde o první bod, běloruské orgány tvrdily, že jeden z kódů použitých k určení dovozu z Běloruska do Ruska, jak je vysvětleno v 54. bodě odůvodnění, obsahuje výrobky pocházející nejen z Běloruska, ale i z jiných zemí.

(69)

Komise objasnila, že informace shromážděné během šetření potvrdily, že výrobky dovážené pod tímto kódem jsou ve statistikách uváděny jako výrobky pocházející z Běloruska. Kromě toho nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že by výrobky označené jako pocházející z Běloruska skutečně pocházely z jakýchkoli jiných zemí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(70)

Pokud jde o druhý bod, běloruské orgány tvrdily, že Komise použila dovozní statistiky Ruska vyjádřené v eurech, zatímco Ruská federální celní správa uvádí statistické údaje v amerických dolarech. Komise proto měla podle názoru běloruských orgánů použít směnný kurz platný v den prodeje, jak vyžaduje čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení.

(71)

Zaprvé, ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. j) se použije ke srovnání vývozních cen a běžné hodnoty za existence skutečných prodejních transakcí. V tomto případě, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění výše, byla průměrná vývozní cena určena na základě statistik dovozu z databáze GTA, a nikoli na základě skutečných prodejních transakcí. Zadruhé, směnným kurzem používaným v databázi GTA je měsíční průměr vypočítaný z denních průměrů v daném měsíci. Podle názoru Komise tedy bylo možné provést přesné srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(72)

Pokud jde o třetí bod, běloruské orgány argumentovaly tím, že Běloruská republika i Ruská federace jsou členy Euroasijské hospodářské unie (EAEU). To znamená, že volný pohyb zboží mezi členy EAEU probíhá bez celních kontrol, a proto podle běloruských orgánů není zajištěn soulad deklarovaného celního kódu se skutečně vyvezeným zbožím.

(73)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Absence celních kontrol neznamená, že jsou zrušeny požadavky na vykazování dovozních a vývozních transakcí. Popis použitých celních kódů je v souladu s definicí výrobku, který je předmětem přezkumu, a nebyl poskytnut žádný důkaz o opaku. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.1.2.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku

(74)	Výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku byly stanoveny na základě informací, které poskytl žadatel, a údajů poskytnutých třemi spolupracujícími běloruskými výrobci.

(75)	Podle údajů uvedených v žádosti činí volná výrobní kapacita výrobku, který je předmětem přezkumu, v Bělorusku přibližně 50 000 tun. Šetřením bylo zjištěno, že tři spolupracující výrobci mají pro výrobek, který je předmětem přezkumu, volnou výrobní kapacitu ve výši nejméně 30 000 tun.

(76)

Kromě toho, jak bylo zjištěno i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, lze výrobní linky pro výrobek, který je předmětem přezkumu, využít jak na výrobu dutých profilů a svařovaných trubek, tak na výrobu dutých průřezů (výroba těchto dvou výrobků se liší pouze v nepatrné části výrobního procesu). Na týchž výrobních linkách by navíc mohly být vyráběny také svařované trubky o průměru větším než 168,3 mm (dále jen „velké trubky“), kterých se toto řízení netýká.

(77)

S přihlédnutím k možnosti změny skladby produktů se proto volná kapacita v Bělorusku u spolupracujících výrobců odhaduje na přibližně 50 000 tun, neboli více než 9 % spotřeby v Unii. Kromě toho, protože spolupracující výrobci představují pouze 40 % celkové produkce v Bělorusku, a za předpokladu stejného poměru volné kapacity u nespolupracujících výrobců lze celostátní volnou kapacitu odhadnout na přibližně 125 000 tun.

(78)	Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují běloruští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů na vývoz do Unie.

(79)	Po poskytnutí informací jeden běloruský výrobce a běloruské orgány zpochybnili Komisí provedený výpočet volné kapacity v Bělorusku, jelikož je podle jejich názoru značně nadhodnocen a nezohledňuje ostatní výrobky vyráběné na téže výrobní lince.

(80)

Komise objasňuje, že odhad volné výrobní kapacity vycházel ze skutečných údajů poskytnutých třemi spolupracujícími výrobci v jejich odpovědích na dotazník. Kromě toho, jak je vysvětleno v 77. bodě odůvodnění, Komise zohlednila ostatní výrobky vyráběné na téže výrobní lince. Kromě toho byl vzhledem k atraktivitě trhu Unie vyvozen závěr, že je pravděpodobné, že běloruští výrobci změní svou skladbu výrobků a zvýší svou kapacitu pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, pokud opatření pozbudou platnosti.

(81)	Tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.1.2.2. Atraktivita trhu Unie

(82)

Podle údajů databáze GTA vyváželi běloruští vyvážející výrobci na svůj hlavní třetí trh, do Ruska, za ceny v průměru nejméně o 5 % nižší oproti průměrným prodejním cenám výrobců v Unii na trhu Unie. S přihlédnutím k této cenové hladině je vývoz do Unie pro běloruské vývozce potenciálně atraktivnější než vývoz do téměř všech ostatních zemí. Kromě toho během období přezkumného šetření vývoz do Ruska činil přibližně 4 800 tun, tedy méně než 10 % odhadované volné kapacity spolupracujících výrobců v Bělorusku a méně než 4 % odhadované volné kapacity v celé zemi.

(83)	Trh Unie je pro běloruské výrobce atraktivní také s ohledem na svou zeměpisnou blízkost a velikost a na celkovou spotřebu ve výši 541 000 tun.

3.1.2.3. Závěr ohledně pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu

(84)	Komise zjistila, že u běloruského vývozu na jeho hlavní trh ve třetích zemích (do Ruska) pokračovaly dumpingové praktiky.

(85)	Kromě Komise nalezla další důkazy o tom, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(86)	Atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen a významná volná kapacita, která je v Bělorusku stále k dispozici, naznačovaly, že je pravděpodobné, že běloruský vývoz a volná kapacita budou (pře)směrovány do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(87)	V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

3.2. Čínská lidová republika

3.2.1. Předběžné poznámky

(88)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, ačkoli na daleko nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od července 2006 do června 2007). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z ČLR v období přezkumného šetření 0,1 % trhu Unie oproti 13,8 % během původního šetření. Podobně nízká úroveň podílu na trhu (0,03 %) byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření dovoz z ČLR drasticky klesl z téměř 184 887 tun během původního šetření na 118 tun během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a 559 tun během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti.

(89)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, spotřebě vstupů ve výrobním procesu, nákladech na výrobní režii, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spisu k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (13) (dále jen „zpráva“).

(90)	Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise žádné připomínky neobdržela.

(91)

V důsledku toho zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat a GTA), statistické údaje z internetových stránek čínské daňové a celní správy (14), zpráv Světové banky a OECD a nezávislých poskytovatelů služeb v oblasti informací o cenách, zpráv, dat, analýz a konferencí pro železářské a ocelářské odvětví, například od společností Deloitte (15), Transcustoms (16), Global Trade Alert (17) a Huajing Industry Research Institute (18).

3.2.2. Pokračování dumpingového dovozu během období přezkumného šetření

3.2.2.1. Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(92)	Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, Komise zahájila šetření týkající se této země na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(93)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(94)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(95)

Dne 11. května 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, které by mohly být používány při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země (a to Brazílii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko). K první poznámce Komise neobdržela žádné připomínky.

(96)

Dne 4. června 2020 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Thajskem jako reprezentativní zemí (19). Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací od výrobců v reprezentativní zemi – společností Pacific Pipe Co., Ltd. a Asia Metal Co., Ltd. K druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

3.2.2.2. Běžná hodnota

(97)	V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(98)

(99)	Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

a) Existence podstatných zkreslení

1) Úvod

(100)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

—	skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

—	přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

—	veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

—	neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

—	zkreslené mzdové náklady,

—	přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu “.

(101)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(102)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(103)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (20), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových činitelích výroby (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu.

(104)

Žádost rovněž uvedla další důkazy o existenci podstatných zkreslení ve smyslu výše uvedeného čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu.

(105)

Žadatel zejména odkázal na postupy, které ovlivňují náklady a ceny v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů a oceli (ocelové svitky válcované za tepla jsou hlavním vstupem při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů):

—	z pěti čínských největších výrobců oceli jsou čtyři podniky ve vlastnictví státu a jako takové tyto společnosti působí ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládány a jsou pod jejím strategickým dohledem,

—	náklady na suroviny a energii v ČLR nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými vládními zásahy, jak bylo potvrzeno v nedávném antisubvenčním šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků (21),

—	výrobci za tepla válcované oceli využívají preferenčních úvěrů, které představují subvence, což potvrdilo i výše zmíněné antisubvenční řízení.

(106)

Jak uvádí 93. bod odůvodnění, čínská vláda neposkytla žádnou odpověď na dotazník, který obdržela. Jak je uvedeno v 22. a 89. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci nespolupracovali a ani nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(107)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

2) Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR

(108)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (22). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (23).

(109)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (24). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a dalece přesahuje rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(110)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (25). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(111)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.2 písm. a) bod 5 níže) (26).

(112)

Zadruhé, na úrovni umisťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu toho kterého projektu (viz též oddíl 3.2.2.2 písm. a) bod 8 níže) (27). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (28).

(113)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (29). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (30).

(114)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a vedou tedy k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (31).

3) Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(115)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(116)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.2.2 písm. a) bod 4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (32). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (33). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 4 níže.

(117)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (34). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (35). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (36). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (37).

(118)

Jak je vysvětleno výše, v odvětví oceli, které je hlavním dodavatelem suroviny pro výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, existuje vysoký podíl státem vlastněných podniků. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci svařovaných trubek a dutých profilů nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců svařovaných trubek a dutých profilů v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však odhalilo, že jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 5 níže.

4) Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(119)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (38) avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (39)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (40). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (41). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců svařovaných trubek a dutých profilů a dodavatelů jejich vstupů.

(120)

Mnoho výrobců svařovaných trubek a dutých profilů na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Šetření zjistilo činnosti v rámci budování strany u řady výrobců svařovaných trubek a dutých profilů včetně společností Jinghua Steel Pipe Group, Kingland Group a Jiangsu Guoqiang Zinc-plating Industrial Co. Ltd. Důkazní informace u jednoho výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, odhalily, že takové činnosti spočívaly mimo jiné v účasti členů Komunistické strany Číny při projednávání situace, obchodního modelu a rozvojové strategie společnosti, usnadňování náboru členů strany; v přednáškách, symposiích a jiných vzdělávacích činnostech na téma Komunistické strany Číny, komunistické filosofie atd.; formálních akcích souvisejících s činnostmi Komunistické strany Číny; atd. Kromě toho Komise během šetření zjistila osobní propojení mezi výrobci svařovaných trubek a dutých profilů a Komunistickou stranou Číny, například členy Komunistické strany Číny ve vrcholovém vedení nebo představenstvech v řadě společností vyrábějících svařované trubky a duté profily, a to včetně společností Jinghua Steel Pipe Group, Kingland Group, Fubo Group, Weifang East Steel Pipe Co. Ltd a Huludao City Steel Pipe Industrial Co. Ltd.

(121)

V ocelářském odvětví, které je hlavním dodavatelem surovin pro výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, jsou mnozí z největších výrobců ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (42). Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „TISCO“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádné velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (43). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (44).

(122)

Další narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.2. písm. a) bod 7 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (45). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků v ocelářství a jiných odvětvích (např. v sektoru finančnictví a odvětvích dodávajících vstupy), tak umožňuje čínské vládě zasahovat v oblasti cen a nákladů.

5) Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(123)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou přidělovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (46).

(124)

Přestože je výroba svařovaných trubek a dutých profilů specializovaným odvětvím a během šetření nebylo možné určit žádné konkrétní politické dokumenty, kterými by se řídil konkrétně rozvoj odvětví svařovaných trubek a dutých profilů, má toto odvětví prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin pro výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, jmenovitě oceli. Narušující účinky zásahů státu na odvětví svařovaných trubek a dutých profilů dokládá problém nadměrné kapacity. Zpráva o stavu odvětví svařovaných ocelových trubek v roce 2018 potvrzuje existenci závažné nadměrné kapacity (viz úplná citace ve 209. bodě odůvodnění) (47).

(125)

Kromě toho čínská vláda považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (48). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (49). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (50).

(126)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (51) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (52). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (53).

(127)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (54) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(128)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (55). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(129)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

6) Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(130)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (56).

(131)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (57). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (58). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (59).

(132)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci svařovaných trubek a dutých profilů běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů.

(133)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

7) Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(134)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (60). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (61). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (62). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(135)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se odvětví svařovaných trubek a dutých profilů netýkal popsaný čínský systém pracovního práva. Odvětví svařovaných trubek a dutých profilů je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

8) Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(136)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(137)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (63), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (64) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (65).

(138)

(139)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (66).

(140)

K tomu přistupují ještě další pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (67). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(141)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(142)

Za třetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená vládními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(143)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(144)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR nadále postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(145)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví svařovaných trubek a dutých profilů bylo z výše popsaných zásahů státu do finančního systému vyjmuto. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

9) Systémová povaha popsaných zkreslení

(146)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 1 až 5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 6 až 8 výše a v části B zprávy.

(147)

Komise připomíná, že k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci svařovaných trubek a dutých profilů tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(148)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny svařovaných trubek a dutých profilů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

10) Závěr

(149)

Analýza uvedená v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodech 2 až 9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví svařovaných trubek a dutých profilů (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců v ČLR Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(150)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl. Komise připomněla, že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady nejsou zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

b) Reprezentativní země

1) Obecné poznámky

(151)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

—	úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky (68) podobný jako v ČLR,

—	výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi (69),

—	dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi,

—	je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(152)

Jak je vysvětleno v 95. a 96. bodě odůvodnění, vydala Komise dne 11. května a 4. června 2020 dvě poznámky ke spisu o zdrojích pro určení běžné hodnoty a činitelů výroby (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“). Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém závěru, že vhodnou reprezentativní zemí je v daném případě Thajsko.

2) Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(153)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(154)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje v návaznosti na tuto poznámku, nebyly obdrženy žádné připomínky.

3) Výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi

(155)

V první poznámce Komise uvedla, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, byla zjištěna v Brazílii, Malajsii, Mexiku, Thajsku a Turecku. Malajsie však byla jako potenciální reprezentativní země vyloučena, protože byl zjištěn pouze jeden výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, u něhož nebyly účetní závěrky za období přezkumného šetření veřejně dostupné.

(156)

Po vydání první poznámky nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v možných reprezentativních zemích.

4) Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi

(157)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů, a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(158)

Komise hledala výrobce svařovaných trubek a dutých profilů s veřejně dostupnými finančními údaji, které by bylo možné použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise omezila vyhledávání na společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát za období přezkumného šetření, které v tomto období dosáhly zisku. Kromě toho byli upřednostněni výrobci svařovaných trubek a dutých profilů, jejichž účetní závěrky jsou veřejně dostupné na úrovni společnosti, nikoli na konsolidované úrovni za celou příslušnou skupinu. Druhá poznámka proto zahrnovala pouze dvě společnosti v Thajsku a jednu v Turecku.

(159)

Na základě kvality a podrobností veřejně dostupných finančních údajů, které byly k dispozici v Thajsku a Turecku, a rovněž s ohledem na dostupnost a reprezentativnost referenčních hodnot pro činitele výroby (70) měla Komise za to, že vhodnou reprezentativní zemí je Thajsko.

(160)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro činitele výroby v Thajsku a poukázala na tyto skutečnosti:

—	Komise analyzovala statistiky dovozu všech výrobních faktorů uvedených v první poznámce, aktualizované druhou poznámkou, a dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření byly dováženy všechny činitele výroby nezbytné pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření,

—	energetické statistiky (ceny elektřiny a zemního plynu) za období přezkumného šetření byly okamžitě dostupné ve formě údajů poskytnutých Metropolitním úřadem pro elektřinu, resp. Ministerstvem energetiky,

—	statistiky mzdových nákladů byly k dispozici na internetových stránkách Národního statistického úřadu.

(161)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, Komise zastávala názor, že thajští výrobci Pacific Pipe Co., Ltd. a Asia Metal Co., Ltd. mají veřejně dostupné účetní závěrky, které lze použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

5) Úroveň sociální a environmentální ochrany

(162)

6) Závěr ohledně reprezentativní země

(163)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Thajsko zejména mělo významnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní sadu dostupných údajů o všech výrobních faktorech, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku.

c) Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(164)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů v reprezentativní zemi databázi GTA.

(165)

Komise dále uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce v reprezentativní zemi budou použity statistiky MOP a národní statistiky; zatímco ke stanovení nezkreslených nákladů na energii se použijí národní statistiky uvedené ve 160. bodě odůvodnění.

(166)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Ke stanovení této částky byly použity finanční údaje jednoho z výrobců v Unii, který spolupracoval v rámci vyšetřování dumpingu a který za tímto účelem poskytl konkrétní informace (71), Arcelor Mittal Tubular Products, Polsko (dále jen „AMTP“). Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.2.2 písm. e).

(167)

A konečně, jak je uvedeno ve druhé poznámce, k určení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku Komise použila finanční údaje od vybraných thajských společností uvedených ve 161. bodě odůvodnění.

d) Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

(168)

Ve dvou poznámkách o činitelích výroby se Komise snažila sestavit seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měli výrobci v ČLR použít u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů, který byl zúčastněným stranám sdělen v uvedených poznámkách.

(169)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, musela Komise při stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů použít údaje evropského výrobce, společnosti AMTP. Podle údajů shromážděných od čínských společností během původního šetření a informací dostupných na internetových stránkách čínských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů jsou jejich výrobní proces a používané materiály zřejmě obdobné těm, které uvedla společnost AMTP.

(170)

Vzhledem k neexistenci spolupráce neměla Komise pro každý činitel výroby podrobnější tarifní kódy než šestimístné kódy HS. Tyto kódy HS se plně shodovaly s kódy thajského celního sazebníku.

(171)

S ohledem na všechny informace, které předložila společnost AMTP, a s ohledem na to, že ke dvěma poznámkám týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výrobních faktorů, byly určeny následující činitele výroby a případně jejich tarifní kódy:

Tabulka 1

Výrobní faktory svařovaných trubek a dutých profilů

Činitel výroby	Kód HS	Zdroj údajů	Jednotková nezkreslená hodnota
Surovina
Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, ve svitcích, pouze válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak menší než 10 mm, nemořené, bez vzorku v reliéfu	7208 37	GTA	4,34 CNY/kg
Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, ve svitcích, pouze válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené, o tloušťce 3 mm nebo větší, avšak menší než 4,75 mm, nemořené, bez vzorku v reliéfu	7208 38	GTA	3,96 CNY/kg
Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, ve svitcích, pouze válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené, o tloušťce menší než 3 mm, nemořené, bez vzorku v reliéfu	7208 39	GTA	4,05 CNY/kg
Zinek	7901 11	GTA	20,69 CNY/kg
Kyselina sírová	2807 00	GTA	0,56 CNY/kg
Pracovní síla
Mzdy ve výrobním sektoru	[nepoužije se]	Viz oddíl 3.2.2.2 písm. d) bod 2).	19,91 CNY/hodina
Energie
Elektrická energie	[nepoužije se]	Viz oddíl 3.2.2.2 písm. d) bod 3).	0,88 CNY/kWh
Zemní plyn	[nepoužije se]	Viz oddíl 3.2.2.2 písm. d) bod 4).	2,73 CNY/m3
Vedlejší produkty
Šrot z nelegované oceli	7204 41	GTA	3,12 CNY/kg
Šrot – odřezky z nelegované oceli	7204 41	GTA	3,12 CNY/kg
Šrot – šupiny z nelegované oceli	7204 49	GTA	2,11 CNY/kg
Zinkový popel	2620 19	GTA	8,11 CNY/kg
Tvrdý zinek	2620 11	GTA	14,74 CNY/kg

1) Suroviny a vedlejší produkty

(172)

Aby stanovila nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce, a s ohledem na to, že v ČLR nebyli žádní spolupracující výrobci, použila Komise dovozní ceny v reprezentativní zemi pro každý materiál používaný společností AMTP při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů. Komise ověřila uvedené používané suroviny, výsledné vedlejší produkty a příslušné poměry spotřeby při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(173)

U všech surovin a vedlejších produktů Komise vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 149. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Pouze v případě kyseliny sírové byly vyloučené objemy dovozu z Číny významnější a činily 4,7 % celkového dovozu reprezentativní země. U všech ostatních surovin a vedlejších produktů se příslušné podíly dovozu pohybovaly od nuly po 0,3 %.

(174)

Obvykle by byly vyloučeny rovněž údaje o dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty. V tomto případě však nebyl v Thajsku v období přezkumného šetření zaznamenán žádný dovoz surovin a vedlejších produktů z těchto zemí.

(175)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila dovozní clo v reprezentativní zemi na příslušných úrovních podle země původu objemů dovozu. Komise dále přičetla náklady na vnitrostátní dopravu vypočtené za kg na základě cenové nabídky pro dodávky na trase přístav Laem Chabang – Bangkok, jak je uvádí zpráva Světové banky (72).

2) Pracovní síla

(176)

Ke stanovení referenční hodnoty pro náklady na pracovní sílu Komise použila statistiky MPO spolu s veřejně dostupnými thajskými národními statistikami a informacemi společnosti KPMG o daních a odvodech v Thajsku (73).

(177)

Statistiky MOP poskytly údaje o průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin na zaměstnance týdně ve výrobním sektoru v Thajsku během období přezkumného šetření (74).

(178)

Přestože byly ve statistikách MOP uvedeny i údaje o měsíčním výdělku zaměstnanců ve výrobním sektoru, Komise se rozhodla použít statistiky od thajského Národního statistického úřadu, které poskytovaly podrobnější informace o mzdách a nemzdových výhodách v různých hospodářských odvětvích podle čtvrtletí (75).

(179)

A konečně Komise použila údaje, které poskytla společnost KPMG, ke stanovení příspěvku na sociální zabezpečení, který odvádí zaměstnavatel.

(180)

S použitím těchto údajů vypočítala Komise hodinovou mzdu ve výrobě, k níž byly připočteny další náklady související s pracovní silou hrazené zaměstnavatelem.

3) Elektrická energie

(181)

Pro stanovení referenční hodnoty pro elektřinu Komise použila cenovou nabídku pro ceny elektřiny pro obchodní, průmyslové a státní podniky, která je k dispozici na internetových stránkách Metropolitního úřadu pro elektřinu (76).

(182)

S ohledem na to, že čínští výrobci nespolupracovali, byly všechny zbývající parametry potřebné k výpočtu průměrné nezkreslené referenční ceny elektřiny, jako je napěťový rozsah, doba špičky/mimo špičku a poptávka ve špičce, založeny na údajích poskytnutých společností AMTP.

4) Zemní plyn

(183)

Ke stanovení referenční hodnoty pro zemní plyn použila Komise statistickou zprávu Úřadu pro energetickou politiku a plánování (Ministerstvo energetiky) (77). Tato zpráva zahrnovala celé období přezkumného šetření, uváděla však celkové číselné údaje o objemu a hodnotě spotřeby zemního plynu bez ohledu na druh uživatele (domácnosti, průmysl, doprava), a to ve všech formách. Komise však nebyla schopna určit žádný zdroj, který by umožňoval zúžit tyto údaje pouze na výrobní sektor. V podrobnější výroční zprávě útvaru pro rozvoj a účinnost alternativní energie (Ministerstvo energetiky) (78) jsou údaje o spotřebě uvedeny pouze z hlediska objemu, na tomto základě tudíž nelze vypočítat cenu zemního plynu. Podle této druhé zprávy připadalo na výrobní sektor v Thajsku v období přezkumného šetření 44 % celkové spotřeby zemního plynu.

e) Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(184)

Vedle výrobních faktorů shrnutých ve 171. bodě odůvodnění výše byly vypočteny náklady na výrobní režii. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, vycházel výpočet těchto nákladů na výrobní režii z poměru nákladů na výrobní režii a výrobních nákladů uvedených společností AMTP. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(185)

Pro režijní a správní náklady a zisk Komise použila finanční údaje thajských výrobců Pacific Pipe Co., Ltd. (79) a Asia Metal Co., Ltd. (80). Komise nejprve pro každou z těchto dvou společností vypočítala příslušný procentní podíl režijních a správních nákladů a zisku na nákladech prodaného zboží. Následně byly stanoveny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi (vážené obratem společností). Veřejně dostupné auditované účetní závěrky těchto společností byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha druhé poznámky.

f) Výpočet běžné hodnoty

(186)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu základního výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(187)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytla společnost AMTP o spotřebě každého činitele výroby (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Thajsku, jak popisuje oddíl d) výše.

(188)

Výpočet byl proveden samostatně pro dva základní druhy svařovaných trubek a dutých profilů, tj. pro trubky/duté profily z černé oceli a galvanizované trubky/duté profily. Galvanizované trubky/duté profily jsou trubky/duté profily z černé oceli, které následně prošly procesem galvanizace, při kterém se trubka/dutý profil potahuje vrstvou zinku. Výroba galvanizovaného výrobku proto vyžaduje dodatečnou spotřebu energie a pracovní síly a dodatečné použití zinku a kyseliny sírové, které se při výrobě trubek/dutých profilů z černé oceli vůbec nepoužívají.

(189)

Za druhé Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla procentní podíl výrobních režijních nákladů stanovených způsobem popsaným ve 184. bodě odůvodnění a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(190)

Konečně, kromě výrobních nákladů stanovených podle 189. bodu odůvodnění Komise uplatnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi, stanovené podle vysvětlení ve 185. bodě odůvodnění. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 4,3 %, resp. 3,0 %.

(191)

Běžné hodnoty pro oba druhy výrobků vypočtené postupem podle 187. až 190. bodu odůvodnění byly sníženy o nezkreslené hodnoty vedlejších produktů na základě seznamu vedlejších produktů, který poskytla společnost AMTP. Nezkreslené hodnoty vedlejších produktů byly stanoveny vynásobením objemů prodaných v období přezkumného šetření podle údajů společnosti AMTP nezkreslenými jednotkovými náklady na tyto vedlejší produkty určenými v Thajsku, jak uvádí oddíl d) výše. Úprava o určité vedlejší produkty (zinkový popel, tvrdý zinek) byla provedena pouze ve vztahu k běžné hodnotě stanovené pro galvanizované výrobky, neboť tyto vedlejší produkty se získávají během procesu galvanizace.

(192)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

3.2.2.3. Vývozní cena

(193)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu. Vývozní cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu a pojištění (81) a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně (82). Byla určena samostatná vývozní cena pro výrobky z černé oceli a galvanizované výrobky.

3.2.2.4. Srovnání a dumpingové rozpětí

(194)

Komise pro jednotlivé druhy výrobku porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(195)

U určitých výrobků ČLR uplatňuje politiku vracení pouze části DPH při vývozu. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, upravuje se obvykle běžná hodnota směrem nahoru o tu část DPH zaplacenou při vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela. Ze statistických údajů na internetových stránkách čínské daňové a celní správy a z údajů na portálu Transcustoms (83) vyplývalo, že v období přezkumného šetření byla zřejmě DPH účtovaná na vývoz svařovaných trubek a dutých profilů vracena v plné výši. Nebyla proto uplatněna žádná úprava o DPH.

(196)

Na základě toho bylo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením určeno jako záporné.

3.2.2.5. Závěr

(197)

Komise dospěla k závěru, že vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny nebyl během období přezkumného šetření dumpingový. Objem dotčeného dovozu byl však velmi omezený, činil 0,2 % celkového dovozu do EU a 0,1 % podílu na trhu Unie, a proto byly ceny považovány za nereprezentativní. Komise proto zkoumala rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

3.2.3. Pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření.

(198)

V návaznosti na zjištění neexistence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: existence dumpingového vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

3.2.3.1. Vývoz do třetích zemí

(199)

Na základě statistik dovozu z databáze GTA Komise určila pět největších dovozců svařovaných trubek a dutých profilů z ČLR během období přezkumného šetření: Filipínskou republiku, Hongkong, Peru, Indonésii and Singapur (84). Komise se rozhodla ze své analýzy vyloučit Hongkong, neboť ve vykázaných objemech obchodu mezi ČLR a Hongkongem byly při srovnání příslušných zpráv o dovozu a vývozu v databázi GTA zjištěny velké nesrovnalosti a Hongkong zřejmě není konečným místem určení čínského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Pokud jde o čínský vývoz svařovaných trubek a dutých profilů na zbývající čtyři hlavní trhy, byly výpočty dumpingu provedeny podle níže popsané metodiky.

a) Běžná hodnota

(200)

Za účelem posouzení dumpingu z ČLR do třetích zemí použila Komise stejnou běžnou hodnotu jako při výpočtu dumpingu týkajícího se trhu Unie, početně zjištěnou tak, jak je popsáno ve 168. až 192. bodě odůvodnění.

b) Vývozní cena

(201)

Jelikož čínští výrobci nespolupracovali, byla pravděpodobná vývozní cena do Unie odhadnuta na základě analýzy současných čínských vývozních cen do třetích zemí na základě statistik dovozu pro jednotlivé země v databázi GTA.

(202)

Všechny čtyři dotčené země vykazovaly hodnotu svého dovozu na úrovni CIF. Komise proto upravila vykázané ceny tak, aby vypočítala vývozní cenu na úrovni ceny ze závodu, a to odečtením nákladů na námořní dopravu a pojištění (85) a nákladů na vnitrostátní dopravu v Číně (86).

(203)

V případě Peru výše uvedený zdroj neuváděl náklady na námořní dopravu a pojištění z ČLR. Komise se proto rozhodla použít cenovou nabídku pro dodávky ČLR–Chile, která byla ze stejného zdroje k dispozici.

c) Srovnání a dumpingová rozpětí

(204)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a ceny vývozu do třetích zemí na základě ceny ze závodu. Pokud to bylo možné (87), bylo srovnání provedeno podle druhu výrobku (z černé oceli/galvanizovaný) a bylo stanoveno vážené průměrné dumpingové rozpětí.

(205)

Výše uvedené srovnání ukázalo celostátní dumpingové rozpětí pro čínský vývoz do uvedených čtyř zemí vyjádřené jako procento jeho příslušné hodnoty CIF takto:

Země	% celkového „světového“ dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR	Dumpingové rozpětí (%)
Filipíny	19,3	71,7
Peru	5,3	25,6
Indonésie	4,4	21,4
Singapur	4,2	18,9

3.2.3.2. Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(206)

Kvůli nedostatečné spolupráci čínské vlády a čínských výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací, které poskytli žadatel a Huajing Industry Research Institute (dále jen „institut HIRI“) (88).

(207)

Podle obou těchto zdrojů výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšuje stávající objem výroby a vnitřní poptávku na čínském trhu. Číselné údaje uvedené v 208. a 209. bodě odůvodnění se týkají celkové výroby svařovaných trubek a dutých profilů ze železa a oceli. Žadatel odhadoval, že přibližně 80 % této výroby představují „malé trubky a duté profily“ o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm, což odpovídá výrobku, který je předmětem přezkumu. Tento odhad potvrzuje zpráva institutu HIRI. Ačkoli nejsou uvedena žádná přesná čísla, zpráva naznačuje, že „většina svařovaných trubek vyráběných odvětvím svařovaných trubek v Číně jsou výrobky o malém průměru a silnostěnné výrobky“. Komise proto považovala nesoulad mezi výrobní kapacitou a skutečnou výrobou a poptávkou na čínském trhu, jak je uvedeno níže, za reprezentativní pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(208)

Podle údajů uvedených v žádosti a následně aktualizovaných během šetření činila výroba svařovaných trubek a dutých profilů v ČLR v období přezkumného šetření 60 milionů tun. Zpráva institutu HIRI uvádí mírně nižší číslo, a to 56 milionů tun. Z této zprávy dále vyplývá, že tento objem výroby i bez zohlednění volné kapacity již převyšuje vnitřní poptávku v ČLR, která se odhaduje na 52,4 milionu tun.

(209)

Podle žadatele činí volná výrobní kapacita u výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR přibližně 10 milionů tun. Zpráva institutu HIRI neuvádí žádné údaje o skutečné kapacitě. Jasně však zdůrazňuje existenci nadvýroby svařovaných trubek v ČLR a existenci závažné nadbytečné kapacity. Zpráva mimo jiné uvádí, že “… při rychlém rozvoji čínského průmyslu došlo k tomu, že ačkoli čínská poptávka po svařovaných trubkách výrazně vzrostla, tempo růstu této poptávky je stále relativně nízké, nižší než tempo růstu výroby svařovaných trubek. To způsobilo současnou situaci nadměrné kapacity pro svařované trubky. Uvedená situace nepřispívá k rozvoji odvětví svařovaných trubek. Kromě toho jedním z důvodů nadměrné kapacity je skutečnost, že některá domácí odvětví mají vyšší požadavky na svařované trubky, včetně požadavků na kvalitu, průměry a stěny trubek. Čínské svařované trubky nemohou potřeby těchto průmyslových odvětví uspokojit a je třeba nakupovat svařované trubky ze zahraničí. To má za následek současnou situaci snížené poptávky, která prohloubila domácí nadměrnou kapacitu.“ (89)

(210)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů na vývoz do Unie.

3.2.3.3. Dostupnost jiných trhů

(211)

Existuje široká škála opatření na ochranu obchodu a dalších omezení dovozu namířených proti vývozu svařovaných trubek a dutých profilů pocházejících z ČLR. Podle databáze Global Trade Alert (90) se taková opatření používají v Austrálii (antidumpingová a vyrovnávací cla), Kanadě (antidumpingová a vyrovnávací cla), Kolumbii (antidumpingová opatření), Mexiku (antidumpingová opatření), Pákistánu (zákaz dovozu), Thajsku (antidumpingová opatření), Turecku (ochranná opatření) a v USA (antidumpingová opatření a opatření podle článku 232). Tato opatření nejen omezují přístup čínských výrobců na výše uvedené trhy, ale také potvrzují pokračující nekalé obchodní praktiky čínských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů.

(212)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

3.2.3.4. Atraktivita trhu Unie

(213)

Podle údajů databáze GTA vyváželi čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy za ceny o 8 % až 21 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vývoz do Unie je po zohlednění této úrovně cen pro čínské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější než vývoz do téměř všech ostatních zemí.

(214)

Trh Unie je pro čínské výrobce atraktivní také s ohledem na svou velikost a celkovou spotřebu více než 540 000 tun.

3.2.3.5. Závěr o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(215)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bez ohledu na to, zda v období přezkumného šetření existoval dumping, je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, došlo by k obnovení čínského dumpingu vůči EU.

3.2.4. Celkový závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu

(216)

Šetření neprokázalo, že čínský dovoz v průběhu období přezkumného šetření nadále vstupoval na trh Unie za dumpingové ceny, nelze však dospět k závěru, že by se nekalé cenové praktiky čínských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů neopakovaly, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(217)

Čínský vývoz do hlavních třetích zemí, na které se zaměřují čínští výrobci svařovaných trubek a dutých profilů, skutečně zahrnoval probíhající dumpingové praktiky. S ohledem na značný objem vývozu do těchto zemí (od 20 000 do 93 000 tun ve srovnání s pouhými 559 tunami vyváženými do Unie) se pro účely stanovení potenciálních dumpingových praktik ceny tohoto vývozu považují za reprezentativnější. Soustavné nekalé cenové praktiky potvrzuje i několik platných opatření na ochranu obchodu proti čínskému vývozu svařovaných trubek a dutých profilů v ostatních zemích.

(218)

Komise také nalezla další ukazatele toho, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(219)

Volná kapacita v ČLR je velmi významná a v období přezkumného šetření více než desetinásobně převyšovala celkovou spotřebu v Unii. Zpráva institutu HIRI navíc naznačila, že jen v letech 2018–2019 čínská kapacita výroby svařovaných trubek a dutých profilů vzrostla o 10 milionů tun a je třeba očekávat další zvýšení.

(220)

Atraktivita trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a ceny, a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli ochranným opatřením stále uzavřené, tedy naznačují, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz a volná kapacita by byly pravděpodobně (pře)směrovány do Unie.

(221)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

3.3. Rusko

3.3.1. Předběžné poznámky

(222)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Ruska pokračoval, ačkoli na podstatně nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od července 2006 do června 2007). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z Ruska v období přezkumného šetření méně než 2 000 tun ve srovnání s více než 36 000 tunami během původního šetření (červenec 2006 až červen 2007). Podobně nízká úroveň dovozu byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z Ruska představoval přibližně 0,4 % trhu Unie v období přezkumného šetření oproti 2,7 % podílu na trhu během původního období šetření a 0,7 % v období přezkumného šetření v rámci předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(223)

Při zahájení šetření se přihlásili dva ruští vyvážející výrobci, PAO Severstal a TMK, kteří vyjádřili ochotu spolupracovat. Skupina TMK však později Komisi informovala, že nehodlá odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(224)

Kromě toho během distanční křížové kontroly údajů poskytnutých společností PAO Severstal, jež se uskutečnila v době od 11. do 13. listopadu 2020, Komise zjistila podstatné a závažné nedostatky ve vykazování domácího prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto nedostatky významně zdržely obvyklý proces šetření u tohoto oddílu odpovědi na dotazník. Konkrétně společnost PAO poskytla nesprávné informace, pokud jde o vykázaný počet transakcí, celkový objem prodeje, celkovou hodnotu prodeje a úlevy uvedené u domácího prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, zákazníkům, kteří nejsou ve spojení.

(225)

Dne 13. listopadu pozdě odpoledne společnost předložila aktualizovanou verzi domácího prodeje. Kvůli nedostatku času nebylo možné, aby Komise provedla křížovou kontrolu této revidované verze a odsouhlasila ji s ostatními poskytnutými informacemi.

(226)

Vykázaný zisk byl navíc na výrobek, který je předmětem přezkumu, a na jednotlivé prodejní toky tohoto výrobku alokován poměrným způsobem na základě obratu. To nebylo přijatelné, neboť zisk je přímo ovlivňován výrobními náklady, které se u různých výrobků a druhů výrobků liší. Kromě toho vzhledem k tomu, že chyby uvedené v 224. bodě odůvodnění ovlivnily i vykázaný obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, měly být revidovány i údaje o zisku podle výsledku analýzy domácího prodeje.

(227)

Komise měla za to, že tyto podstatné a závažné nedostatky významně zkomplikovaly obvyklý proces šetření u tohoto oddílu dotazníku. Komise proto informovala společnost PAO Severstal o svém záměru použít dostupné údaje podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení, pokud jde o domácí prodej a výpočet běžné hodnoty.

(228)

Jelikož žádný jiný výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v Rusku nespolupracoval a neposkytl odpověď na dotazník, informovala Komise orgány Ruské federace o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení, pokud jde o výpočet běžné hodnoty, a založit svá zjištění o dumpingu a pravděpodobnosti pokračování a/nebo obnovení dumpingu u všech vyvážejících výrobců v Rusku na dostupných údajích.

(229)

Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(230)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, konkrétně byla běžná hodnota zjištěna početně na základě informací poskytnutých společností PAO Severstal, které byly podrobeny křížové kontrole a posouzeny jako správně vykázané.

3.3.2. Pokračování dumpingového dovozu během období přezkumného šetření

3.3.2.1. Běžná hodnota

(231)

Jak je uvedeno výše v 230. bodě odůvodnění, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena použít ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem byly použity informace, které poskytl částečně spolupracující ruský výrobce.

(232)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně tak, že k váženým průměrným výrobním nákladům na jedno kontrolní číslo obdobného výrobku částečně spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období přezkumného šetření byly přičteny:

—	vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vynaložené v období přezkumného šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

—	vážený průměrný zisk dosažený v období přezkumného šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(233)

Jelikož nebyl k dispozici žádný jiný spolehlivý a ověřený zisk, použila Komise zisk vykázaný společností, jakkoli bylo zjištěno, že byl nesprávně alokován, jak je vysvětleno výše v 226. bodě odůvodnění. Použité ziskové rozpětí odpovídá celkovému zisku společnosti (za všechny výrobky) uvedenému v auditované účetní závěrce, a bylo proto považováno za nejspolehlivější referenční hodnotu. Správný zisk by navíc nutně musel být vyšší než zisk deklarovaný společností. Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí, jak je vysvětleno v 238. bodě odůvodnění níže, již bylo tak vysoké, že potvrzovalo existenci dumpingu v období přezkumného šetření, není v tomto případě zvýšení dumpingového rozpětí v důsledku této úpravy pro výsledek tohoto přezkumu významné.

(234)

Výrobní náklady byly v případě potřeby vždy upraveny.

3.3.2.2. Vývozní cena

(235)

Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena vývozní cenu stanovit na základě dostupných údajů. Údaje od jediného částečně spolupracujícího ruského výrobce nebylo možné použít, neboť tento výrobce během období přezkumného šetření nevyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, do EU.

(236)

Vývozní cena byla proto určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu. Vývozní cena CIF byla tedy snížena o náklady na nákladní dopravu a pojištění (91) a náklady na vnitrostátní dopravu v Rusku (92).

3.3.2.3. Srovnání

(237)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu.

(238)

Výše uvedené srovnání ukázalo u ruského vývozu do EU celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 12,4 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.2.4. Závěr

(239)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany Ruska během období přezkumného šetření přetrvával. Objem dotčeného dovozu byl však velmi omezený, činil 0,7 % celkového dovozu do EU a 0,4 % podílu na trhu Unie, a proto Komise zkoumala i pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(240)

Po poskytnutí informací orgány Ruské federace tvrdily, že pravděpodobnost pokračování dumpingu, pokud jde o ruské vývozce, nelze jednoznačně prokázat, neboť zjištění dumpingu provedené v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti i v původním šetření byla v rozporu s pravidly WTO.

(241)

Ruské orgány ve svých připomínkách tvrdily, že úprava nákladů na zemní plyn, kterou Komise použila v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v původním šetření, je neslučitelná s články 2.2.1.1, 2.2.1 a 2.2 antidumpingové dohody a se zjištěními v těchto případech, které šetřila WTO: EU – bionafta (Argentina), Ukrajina – dusičnan amonný a EU – metodika úpravy nákladů. Ruské orgány konkrétně odkazují na zjištění v posledně uvedené zprávě, která byla vydána dne 24. července 2020 (93) (dále jen „zpráva DS494“), konkrétně na to, že domnělý zásah/narušení trhu ze strany ruské vlády nepostačoval k tomu, aby bylo možné dospět k závěru, že záznamy vyvážejících výrobců dostatečně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

(242)

Tuto připomínku bylo nutné zamítnout z následujících důvodů. Zaprvé, zjištění obsažená ve zprávě DS494 jsou předmětem odvolacího řízení, a zjištění panelu tedy dosud nejsou konečná. Zadruhé, jak je uvedeno ve 232. bodě odůvodnění, v současném šetření Komise určila běžnou hodnotu pomocí výrobních nákladů obdobného výrobku, jak je uvedl během období přezkumného šetření částečně spolupracující ruský vyvážející výrobce, aniž by provedla jakoukoli úpravu nákladů.

3.3.3. Pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření

(243)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: existence dumpingového vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a atraktivita trhu Unie.

3.3.3.1. Vývoz do třetích zemí

a) Běžná hodnota

(244)

Běžná hodnota byla početně zjištěna postupem uvedeným v 232. bodě odůvodnění výše.

b) Vývozní cena

(245)

Vývozní cena byla stanovena na základě prodejních cen částečně spolupracujícího ruského výrobce do jiných třetích zemí.

c) Srovnání a dumpingové rozpětí

(246)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a průměrné vývozní ceny do třetích zemí na základě ceny ze závodu. Srovnání bylo provedeno podle druhu výrobku a bylo stanoveno vážené průměrné dumpingové rozpětí.

(247)

Výše uvedené srovnání ukázalo u ruského vývozu do třetích zemí celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 4,3 %.

3.3.3.2. Výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku

(248)

Kvůli nedostatečné spolupráci ruských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku stanoveny na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem a jediným částečně spolupracujícím ruským výrobcem.

(249)

Podle informací zveřejněných na internetových stránkách společnosti Metal Expert, které poskytl žadatel, celková výrobní kapacita pro výrobek, který je předmětem přezkumu, přesahuje v Rusku 8 milionů tun. Žadatel odhadoval, že ruští výrobci mají volnou kapacitu přibližně 1 milion tun, kterou nemůže absorbovat domácí trh. Kromě toho v Rusku existuje nejméně jedenáct výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a jediný spolupracující výrobce má sám nominální výrobní kapacitu, která přesahuje celkovou spotřebu v Unii.

(250)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují ruští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů na vývoz do Unie.

3.3.3.3. Atraktivita trhu Unie

(251)

Šetření odhalilo, že ruský vyvážející výrobce vyvážel na své hlavní třetí trhy za ceny přibližně o 29 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vývoz do Unie je po zohlednění této úrovně cen pro ruské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější než vývoz do všech ostatních zemí.

(252)

Trh Unie je atraktivní také s ohledem na svou zeměpisnou blízkost a velikost a na celkovou spotřebu ve výši 541 000 tun.

(253)

Po poskytnutí informací ruské orgány zpochybnily stanovisko Komise, pokud jde o atraktivitu trhu Unie pro ruské vývozce. Podle jejich názoru se ruští výrobci více zaměřují na rostoucí vnitřní trh a na své hlavní vývozní trhy, země SNS (94), které jsou atraktivní z důvodu neexistence dovozních cel.

(254)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Zaprvé, jak je vysvětleno v 238. a 251. bodě odůvodnění, jsou prodejní ceny na trhu Unie pro ruské výrobce mnohem atraktivnější než domácí ceny a vývozní ceny do jiných třetích zemí. Zadruhé, jak souhlasily samy ruské orgány, absence cel zvyšuje atraktivitu vývozního trhu, a proto budou mít ruští výrobci silnou motivaci přesměrovat svůj vývoz na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena.

3.3.3.4. Závěr ohledně pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu

(255)

Šetření ukázalo, že ruský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(256)

Kromě toho šetření prokázalo, že dumpingové praktiky existovaly i u ruského vývozu na jeho hlavní trhy ve třetích zemích.

(257)

Komise navíc nalezla další důkazy o tom, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(258)

Volná kapacita v Rusku je velmi významná a v období přezkumného šetření převyšovala celkovou spotřebu v Unii. Kromě toho podle informací poskytnutých žadatelem ruská kapacita výroby svařovaných trubek a dutých profilů v letech 2018 až 2019 vzrostla o téměř 1 milion tun.

(259)

Ruské orgány zpochybnily odhad volné kapacity v Rusku, který poskytl žadatel, protože podle jejich názoru nezohlednil skutečnost, že některá zařízení lze využít k výrobě jiných výrobků než dotčeného výrobku a jsou tak i využívána, což volnou kapacitu významně snižuje.

(260)

V tomto ohledu vzala Komise v úvahu jiné výrobky, které lze vyrábět na téže výrobní lince. Je však potvrzeno, že celková nominální kapacita pro dotčený výrobek v Rusku je na úrovních odhadovaných výše v 258. bodě odůvodnění. Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k atraktivitě trhu Unie je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, změní ruští výrobci skladbu produktů a zvýší svou výrobní kapacitu pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(261)

A konečně atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen, jak bylo prokázáno výše, naznačuje, že je pravděpodobné, že ruský vývoz a volná kapacita budou (pře)směrovány do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(262)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

4. ÚJMA

4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(263)

Obdobný výrobek během posuzovaného období vyrábělo dvanáct výrobců v Unii a během období přezkumného šetření jedenáct výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(264)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 291 704 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytl žadatel (95). Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují přibližně 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2. Spotřeba v Unii

(265)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie určených pro trh Unie a na základě údajů statistik Eurostatu o objemu dovozu na trh Unie.

(266)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách) (96)

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Celková spotřeba v Unii	499 998	505 443	577 397	541 409
Index	100	101	115	108
Zdroj: Eurostat

(267)

V průběhu celého posuzovaného období se spotřeba v Unii zvyšovala. V roce 2018 se zvýšila o 15 procentních bodů a během období přezkumného šetření oproti roku 2018 o 7 procentních bodů klesla. Celkově spotřeba v Unii mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření vzrostla o 8 %.

4.3. Dovoz z dotčených zemí

4.3.1. Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(268)

Objem dovozu z dotčených zemí stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným v 266. bodě odůvodnění.

(269)

Dovoz z dotčených zemí a jeho tržní podíl se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu (97)

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Objem dovozu z Ruska	1 235	883	1 732	1 912
Index	100	72	140	155
Tržní podíl dovozu z Ruska (%)	0,25	0,17	0,30	0,35
Index	100	71	121	143
Objem dovozu z Běloruska	18	0	0	4
Index	100	0	0	19
Tržní podíl dovozu z Běloruska (%)	0	0	0	0
Index	100	0	0	18
Objem dovozu z ČLR	478	589	424	559
Index	100	123	89	117
Tržní podíl dovozu z ČLR (%)	0,10	0,12	0,07	0,10
Index	100	122	77	108
Objem dovozu z dotčených zemí	1 731	1 472	2 156	2 475
Index	100	85	125	143
Tržní podíl dovozu z dotčených zemí (%)	0,35	0,29	0,37	0,45
Index	100	84	108	132
Zdroj: Eurostat

(270)

Dovoz přezkoumávaného výrobku z dotčených zemí zůstal během posuzovaného období a období přezkumného šetření nízký. Ačkoli dovoz z Ruska a ČLR v době mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření vzrostl, podíl těchto dvou zemí na trhu zůstal velmi nízký (pod 1 %), zatímco tržní podíl dovozu z Běloruska byl v posuzovaném období nižší než 0,0033 %.

4.3.2. Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení

4.3.2.1. Ceny

(271)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu na základě statistik Eurostatu.

(272)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu) (98)

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Ceny dovozu z Ruska	410,52	499,74	475,80	540,37
Index	100	122	116	132
Cena dovozu z Běloruska	101,65	0	0	531,43
Index	100	0	0	523
Ceny dovozu z ČLR	1 429,16	2 562,52	1 954,28	1 515,58
Index	100	179	137	106
Zdroj: Eurostat

(273)

Pokud jde o dovoz z Ruska, byl mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zjištěn nárůst průměrné jednotkové ceny. Tento vývoj cen je v souladu s celkovým vývojem cen výrobku, který je předmětem přezkumu (viz také tabulky 5 a 9 níže).

(274)

Vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z ČLR a Běloruska nebylo možné ceny tohoto dovozu smysluplně analyzovat.

4.3.2.2. Cenové podbízení

(275)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali a vzhledem k velmi nízkému množství dováženému do Unie z ČLR nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny. Za těchto okolností Komise určila cenové podbízení dovozu z ČLR během období přezkumného šetření porovnáním:

1)	vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku (svařované trubky a duté profily z černé oceli nebo galvanizované) výrobců v Unii zařazených do vzorku, jež byly účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku, který je předmětem přezkumu, které byly vyrobeny v ČLR a prodány do ostatních zemí světa, stanovených na základě cen CIF s příslušnou úpravou o cla a náklady po dovozu. Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byly tyto náklady odhadnuty na 1 % hodnoty CIF (99).

(276)

Pokud jde o dovoz z Ruska, objem dovozu v období přezkumného šetření byl považován za dostatečný pro poskytnutí náležitého údaje o budoucím cenovém chování, pokud by opatření pozbyla platnosti. S ohledem na nedostatečnou spolupráci vyvážejících výrobců v Rusku, jak je vysvětlena v 235. bodě odůvodnění, použila Komise ke stanovení dovozní ceny údaje Eurostatu o cenách na úrovni CIF. Částečně spolupracující vyvážející výrobce v Rusku vyráběl pouze svařované trubky a duté profily z černé oceli a vývoz do Unie evidovaný v Eurostatu se skládá téměř výhradně ze svařovaných trubek a dutých profilů z černé oceli. Proto bylo srovnání provedeno pouze pro svařované trubky a duté profily z černé oceli. Cenové podbízení dovozu z Ruska během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

1)	vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku za svařované trubky a duté profily z černé oceli, jež byly účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

2)	odpovídajících vážených průměrných prodejních cen svařovaných trubek a dutých profilů z černé oceli z Ruska, stanovených na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o náklady na cla a náklady po dovozu. Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byly tyto náklady odhadnuty na 1 % hodnoty CIF.

(277)

Pokud jde o dovoz z Běloruska, vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu do Unie nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny do Unie. Komise proto použila ceny výrobků, které jsou předmětem přezkumu, vyrobených v Bělorusku a prodaných na trhy třetích zemí, zejména do Ruska, které je hlavním vývozním trhem. Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, vývoz galvanizovaných svařovaných trubek a dutých profilů se uskutečnil v omezeném množství a vykazoval nesouvislý cenový trend. Srovnání bylo tudíž provedeno pouze pro negalvanizované svařované trubky a duté profily, které zahrnují svařované trubky a duté profily z černé oceli a ostatní svařované trubky a duté profily. Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

1)	vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku za negalvanizované trubky a duté profily, jež byly účtovány odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu; a

odpovídajících vážených průměrných cen negalvanizovaných svařovaných trubek a dutých profilů vyrobených v Bělorusku a prodaných do Ruska, stanovených na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o náklady na cla a náklady po dovozu. Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byly tyto náklady odhadnuty na 1 % hodnoty CIF.

(278)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pro dotčené země v rozmezí 6,2 % až 23,5 %.

4.4. Dovoz z třetích zemí jiných než Rusko, Bělorusko a ČLR

(279)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí jiných než Rusko, Bělorusko a ČLR pocházel hlavně z Turecka, Indie a Republiky Severní Makedonie.

(280)

(Agregovaný) objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí, se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí (100)

Země		2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Turecko	Objem (v tunách)	76 782	105 062	147 155	151 189
	Index	100	137	192	197
	Podíl na trhu (%)	15	21	25	28
	Průměrná cena (EUR/t)	547	643	702	626
	Index	100	117	128	114
Indie	Objem (v tunách)	59 483	51 718	53 545	48 903
	Index	100	87	90	82
	Podíl na trhu (%)	12	10	9	9
	Průměrná cena (EUR/t)	540	683	758	740
Republika Severní Makedonie	Index	100	126	140	137
	Objem (v tunách)	22 239	24 472	29 702	21 040
	Index	100	110	134	95
	Podíl na trhu (%)	4	5	5	4
	Průměrná cena (EUR/t)	494	607	626	574
	Index	100	123	127	116
Ostatní třetí země	Objem (v tunách)	51 179	49 700	64 076	51 956
	Index	100	97	125	102
	Podíl na trhu (%)	10	10	11	10
	Průměrná cena (EUR/t)	794	884	907	917
	Index	100	111	114	115
Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě dotčených zemí	Objem (v tunách)	209 683	230 951	294 478	273 088
	Index	100	110	140	130
	Podíl na trhu (%)	42	46	51	50
	Průměrná cena (EUR/t)	600	700	749	698
	Index	100	117	125	116
Zdroj: Eurostat

(281)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Turecka během posuzovaného období podstatně vzrostl. Podíl tohoto dovozu na trhu se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 13 procentních bodů, neboli přibližně o 100 %. Dovoz z Indie během posuzovaného období klesl; jeho podíl na trhu však během období přezkumného šetření zůstal významný, tj. ve výši 9 %. Dovoz z Republiky Severní Makedonie zůstal nezměněn a představoval podíl na trhu ve výši 4 %. Celkový dovoz ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 30 % a v období přezkumného šetření dosáhl 50 % podílu na trhu ve srovnání se 42 % v roce 2016.

(282)

Průměrné prodejní ceny dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšily. Tento trend je v souladu s trendem pozorovaným u dovozu z dotčených zemí v tabulce 4 výše a s trendem cen pozorovaným u prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v tabulce 9 níže.

4.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1. Obecné poznámky

(283)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie hodnocení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(284)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(285)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které poskytl žadatel. Mikroekonomické ukazatele analyzovala Komise na základě údajů týkajících výrobců v Unii zařazených do vzorku, uvedených v odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(286)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(287)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.5.2. Makroekonomické ukazatele (101)

4.5.2.1. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(288)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Objem výroby (v tunách)	319 525	286 386	305 907	291 704
Index	100	90	96	91
Výrobní kapacita (v tunách)	804 342	803 896	799 426	791 354
Index	100	100	99	98
Využití kapacity (%)	40	36	38	37
Index	100	90	96	93
Zdroj: informace poskytnuté žadatelem, informace poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku

(289)

Ačkoli spotřeba v Unii během posuzovaného období vzrostla o 8 procentních bodů, jak je uvedeno ve 267. bodě odůvodnění, objem výroby obdobného výrobku během téhož období klesl z 319 525 tun v roce 2016 na 291 704 tun v období přezkumného šetření, což představuje pokles o 9 procentních bodů. Nárůst spotřeby v Unii proto výrobnímu odvětví Unie nepřinesl žádný prospěch.

(290)

Pokles objemu výroby je způsoben hlavně narůstající konkurencí, které výrobní odvětví Unie čelí z důvodu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z třetích zemí jiných než dotčených zemí. Jak je vysvětleno ve 281. a 282. bodě odůvodnění, objemy dovozu ze třetích zemí, zejména z Turecka, se během posuzovaného období významně zvýšily. Tržní podíl dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 8 procentních bodů. Celkový objem dovozu z těchto zemí v období přezkumného šetření činil 273 088 tun, což představuje 50 % podíl na trhu, zatímco celkový objem dovozu z dotčených zemí v témže období činil pouze 2 475 tun, což představuje tržní podíl nižší než 0,5 %.

(291)

Přestože výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období stabilní, využití kapacity se snížilo ze 40 % na 37 %, podle stejného trendu jako objem výroby.

4.5.2.2. Objem prodeje a podíl na trhu

(292)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Celkový objem prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v tunách)	288 584	273 020	280 763	265 846
Index	100	95	97	92
Podíl na trhu (%)	58	54	49	49
Index	100	94	84	85
Zdroj: informace poskytnuté žadatelem, informace poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku

(293)

Objemy prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, pokud jde o jeho vlastní výrobu, sledovaly stejný trend jako objem výroby a mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření obdobně poklesly o 8 procentních bodů. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se rovněž snížil z 58 % v roce 2016 na 49 % v období přezkumného šetření, což odpovídá nárůstu tržního podílu dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí, který činil 8 procentních bodů.

(294)

Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu byl tudíž způsoben nárůstem dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí.

4.5.2.3. Růst

(295)

Ačkoli mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření spotřeba v Unii vzrostla o 8 %, objem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se snížil rovněž o 8 %, což mělo za následek ztrátu podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období o 9 procentních bodů. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

4.5.2.4. Zaměstnanost a produktivita

(296)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Počet zaměstnanců	628	630	624	608
Index	100	100	99	97
Produktivita (v tunách na zaměstnance)	508	455	491	480
Index	100	89	96	94
Zdroj: informace poskytnuté žadatelem, informace poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku

(297)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie zabývajících se výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu, se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření snížil o 3 %. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance, sledovala stejný trend s poklesem o 6 % za posuzované období.

(298)

Pokles počtu zaměstnanců je způsoben snížením objemu výroby, které souvisí také se snížením prodeje a poptávky po výrobcích výrobního odvětví Unie. Pokles produktivity lze vysvětlit větším snížením objemu výroby ve srovnání se snížením počtu zaměstnanců.

4.5.2.5. Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(299)

Komise v 239. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že dumping ze strany Ruska během období přezkumného šetření přetrvával. Komise také konstatovala, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu ze strany Běloruska a ČLR, pokud nebudou opatření prodloužena.

(300)

Zároveň byla úroveň dovozu z dotčených zemí během období přezkumného šetření velmi omezená a představovala pouze 0,45 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(301)

Z makroekonomických ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory antidumpingovým opatřením od roku 2008 zůstalo výrobní odvětví Unie ve značně zranitelné hospodářské situaci a je mu působena újma. Nebylo tedy možné zaznamenat žádné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

4.5.3. Mikroekonomické ukazatele (102)

4.5.3.1. Ceny a činitele ovlivňující ceny

(302)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Průměrné jednotkové prodejní ceny v Unii na celkovém trhu (v EUR za tunu)	662	763	825	778
Index	100	115	125	118
Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)	731	875	913	912
Index	100	120	125	125
Zdroj: odpovědi na dotazník obdržené od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(303)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly. Od roku 2016 do období přezkumného šetření ceny vzrostly o 18 %. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je komoditou a prodejní cenu ovlivňuje cena hlavní suroviny (svitků válcovaných za tepla), která představuje více než 50 % výrobních nákladů. Zvýšení prodejních cen do určité míry sledovalo vývoj výrobních nákladů, které mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření vzrostly o 25 %. Průměrná prodejní cena se však nezvyšovala stejným tempem jako jednotkové výrobní náklady, které navíc během posuzovaného období trvale zůstávaly nad průměrnou prodejní cenou. Tento trend je způsoben zvýšením ceny surovin a zvýšenou konkurencí ze strany dovozu, které vytvářejí tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

4.5.3.2. Náklady práce

(304)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)	40 005	36 579	39 466	43 066
Index	100	91	99	108
Zdroj: odpovědi na dotazník obdržené od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(305)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se nejprve v období let 2016 až 2017 snižovaly a následně se od roku 2018 a v období přezkumného šetření postupně zvyšovaly. Mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance zvýšily o 8 %.

4.5.3.3. Zásoby

(306)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Konečný stav zásob (v tunách)	20 722	12 356	14 952	17 600
Index	100	60	72	85
Zdroj: odpovědi na dotazník obdržené od výrobců v Unii zařazených do vzorku

(307)

Zásoby výrobního odvětví Unie se od roku 2016 do období přezkumného šetření snížily. Nejprve klesly o 40 % v letech 2016 až 2017 a následně se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření postupně zvyšovaly, zůstaly však na úrovni nižší než v roce 2016. Celkově se zásoby mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření snížily o 15 %.

4.5.3.4. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(308)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

	2016	2017	2018	Období přezkumného šetření
Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)	–6	–5	–4	–11
Index	–100	–76	–70	–177
Peněžní tok (v EUR)	–4 874 323	2 363 932	–3 670 718	–8 123 363
Index	–100	48	–75	–167
Investice (v EUR)	2 457 649	1 647 452	1 301 235	2 095 539
Index	100	67	53	85
Návratnost investic (%)	–18	–17	–17	–41
Index	–100	–96	–96	–228
Zdroj: odpovědi na dotazník obdržené od výrobců v Unii zařazených do vzorku

a) Ziskovost

(309)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(310)

V roce 2016 mělo výrobní odvětví Unie záporné ziskové rozpětí ve výši –6 %, které se během období přezkumného šetření dále snížilo na –11 %. Záporné ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie po celé posuzované období je způsobeno skutečností, že jednotkové výrobní náklady byly vždy vyšší než průměrná prodejní cena výrobku, který je předmětem přezkumu. Jak ukazuje tabulka 9 výše, rozdíl mezi jednotkovými výrobními náklady a průměrnou prodejní cenou se v období přezkumného šetření dále zvětšil. Tuto situaci vysvětluje skutečnost, že výrobek, který je předmětem přezkumu, je komoditou, jeho prodejní cena závisí na ceně hlavní suroviny (svitků válcovaných za tepla) a na hospodářské soutěži na trhu. Je zjištěno, že kvůli zvýšené konkurenci ze strany dovozu z třetích zemí, pokud jde o objemy a nízké ceny, nemohlo výrobní odvětví Unie stanovit prodejní ceny na úrovni, která by mu umožňovala alespoň pokrýt výrobní náklady.

b) Peněžní tok

(311)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se zpočátku v roce 2017 zlepšil, poté se v roce 2018 a v období přezkumného šetření znovu snížil a dosáhl –8 milionů EUR. Tento pokles lze vysvětlit zejména snížením ziskovosti, jak je popsáno v 310. bodě odůvodnění.

c) Investice a návratnost investic

(312)

Investice mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření klesly o 15 %, což dále prokazuje obtížnou finanční situaci výrobního odvětví Unie. Návratnost investic, která se vyjadřuje jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, se během posuzovaného období snížila z –18 % na –41 %, a sledovala tedy stejný trend jako ziskovost.

4.6. Závěr ohledně újmy

(313)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila. Celkově se trend všech hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil.

(314)

Snížily se objemy výroby a prodeje, což mělo negativní dopad na zaměstnanost a produktivitu, jakož i na ziskovost. Zvýšená konkurence a cenový tlak ze strany dovozu z třetích zemí způsobily další zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie. To vedlo k zápornému ziskovému rozpětí ve výši –11 % pro výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření. Rovněž se zhoršily peněžní tok, investice a návratnost investic, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a investice.

(315)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(316)

Komise posuzovala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(317)

Objem dovozu z dotčených zemí byl během posuzovaného období velmi nízký a kombinovaný podíl dovozu z těchto zemí na trhu činil během období přezkumného šetření pouze 0,43 %.

(318)

Příliv levného dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí, například z Turecka, Indie a Republiky Severní Makedonie, současně vytvořil silný tlak na prodej výrobního odvětví Unie z hlediska cen a objemu. Pro ilustraci, průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření činila 778 EUR/t, zatímco průměrná prodejní cena výrobků dovážených z Turecka činila 626 EUR/t a cena výrobků dovážených z Republiky Severní Makedonie činila 574 EUR/t. Kromě toho se tržní podíl dovozu ze zemí jiných než dotčených zemí v letech 2016 až 2019 zvýšil z 42 % na 50 %.

(319)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že kvůli svému velmi omezenému objemu nemohl být dovoz z dotčených zemí příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(320)

Komise proto dále šetřila pravděpodobnost, že by došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, pokud by opatření byla zrušena.

5. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY PŮVODNĚ ZPŮSOBENÉ DUMPINGOVÝM DOVOZEM Z DOTČENÝCH ZEMÍ, POKUD BY OPATŘENÍ BYLA ZRUŠENA

(321)

V 315. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. V 319. bodě odůvodnění Komise rovněž konstatovala, že dovoz z dotčených zemí nemohl být příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně působené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(322)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, zvážila Komise tyto aspekty: 1) volnou kapacitu v dotčených zemích a atraktivitu trhu Unie a 2) dopad potenciálního dovozu a cenových úrovní tohoto dovozu z těchto zemí na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

5.1. Volná kapacita v dotčených zemích a atraktivita trhu Unie

(323)

Jak již bylo popsáno v 78., 210. a 250. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v Bělorusku, ČLR a Rusku mají významné volné kapacity, které společně podstatně převyšují současný objem výroby a vnitřní poptávku v těchto zemích (103), a tato volná kapacita by mohla být využita k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(324)

Jak je popsáno v 205. a 213. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy vyváželi za dumpingové ceny, které jsou v průměru o 8 % až 21 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Podle závěru v 251. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že ruské vývozní ceny do třetích zemí jsou přibližně o 29 % nižší než ceny výrobců v Unii na trhu Unie. A v neposlední řadě bylo v 82. bodě odůvodnění zjištěno, že běloruští vyvážející výrobci vyváželi na svůj hlavní třetí trh, do Ruska, za ceny přibližně o 5 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vzhledem k cenové úrovni vývozu z Běloruska, ČLR a Ruska na jiné třetí trhy je proto vývoz do Unie pro běloruské, čínské a ruské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější. V důsledku toho lze důvodně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, běloruští, čínští a ruští vyvážející výrobci by znovu začali vyvážet velké objemy výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tento předpoklad je dále posílen dostupností podstatné volné kapacity v uvedených zemích.

5.2. Dopad potenciálního dovozu z dotčených zemí na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(325)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.3.2.2, Komise provedla analýzu cenového podbízení bez antidumpingových opatření, aby zjistila, jak by dovoz z dotčených zemí ovlivnil výrobní odvětví Unie, pokud by byla opatření ukončena.

(326)

V 278. bodě odůvodnění Komise uvedla, že výpočet cenového podbízení ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v dotčených zemích v rozmezí 6,2 % až 23,5 %.

(327)

Kromě toho Komise provedla simulaci s cílem lépe posoudit pravděpodobný dopad dovozu z dotčených zemí na finanční situaci výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu Komise předpokládala, že vyvážející výrobci z dotčených zemí budou vyvážet do Unie stejná množství jako před uložením opatření (tj. celkem 250 559 tun) a že spotřeba v Unii zůstane stejná jako v průběhu období přezkumného šetření (tj. 541 409 tun). Komise rovněž předpokládala, že 50 % celkového dovozu z těchto zemí by ovlivnilo výrobní odvětví Unie a zbývajících 50 % by ovlivnilo dovoz z jiných třetích zemí, neboť podíly na trhu mají obdobný rozsah. A konečně Komise předpokládala, že výrobní odvětví Unie zachová stejné prodejní ceny jako v období přezkumného šetření, protože již je ztrátové.

(328)

Výsledek této simulace ukazuje, že výrobní odvětví Unie pravděpodobně ztratí objem prodeje a podíl na trhu na trhu Unie. To by mělo dopad na celkovou ziskovost odvětví, která by se snížila z –11 % na –25 %.

(329)

Jedná se o konzervativní analýzu, která zohledňuje, že průměrné prodejní ceny dovozu z jiných třetích zemí jsou nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. To znamená, že dumpingový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí by s největší pravděpodobností nejprve získal tržní podíl na úkor výrobního odvětví Unie, a následně by převzal tržní podíl vývozu z jiných třetích zemí do Unie. To by vedlo k dalšímu zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(330)

Po poskytnutí informací běloruská vláda tvrdila, že s přihlédnutím k tomu, že podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení „[p]okud jsou předmětem antidumpingového šetření současně výrobky dovezené z více než jedné země, posuzují se účinky tohoto dovozu souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že (…) objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný“ a že dovoz z Běloruska, ČLR a Ruska byl v roce 2019 zanedbatelný, by měly být závěry simulace z tohoto nařízení vyškrtnuty.

(331)

Komise uvedla, že čl. 3 odst. 4 základního nařízení se týká posouzení účinků skutečného dovozu na výrobní odvětví Unie za účelem určení újmy v rámci antidumpingového šetření, zatímco simulace provedená Komisí podle 327. až 329. bodu odůvodnění se týká určení pravděpodobnosti obnovení újmy původně způsobené dovozem z dotčených zemí v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Za účelem odhadu možných účinků takového dovozu na výrobní odvětví Unie simulace zahrnuje hypotetický prvek, který předpokládá, že dotčené země budou vyvážet stejná množství jako před uložením opatření. Tato množství nebyla zanedbatelná (104). Vzhledem k tomu, že se čl. 3 odst. 4 základního nařízení na provedenou simulaci nepoužije a že potenciální objemy dovozu z každé země uvažované v simulaci nejsou zanedbatelné, bylo tvrzení zamítnuto.

(332)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(333)

Po poskytnutí informací ruská vláda tvrdila, že neexistuje příčinná souvislost mezi dovozem z Ruska a situací výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu Komise poukázala na to, že čl. 11 odst. 2 základního nařízení nevyžaduje, aby Komise v rámci přezkumů před pozbytím platnosti provedla analýzu příčinných souvislostí mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Zjištění, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení újmy, dostačují k odůvodnění dalšího pokračování opatření. Komise v 332. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a proto by dále zhoršilo újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a prokázala tak pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, včetně Ruska, pokud by byla opatření zrušena. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

6. ZÁJEM UNIE

(334)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(335)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

6.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(336)

Ačkoliv platná antidumpingová opatření do značné míry zabránila vstupu dumpingového dovozu z dotčených zemí na trh Unie, výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu a jeho situace je křehká, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy.

(337)

Navzdory velmi nízkému objemu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí Komise zjistila, že existuje silná pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dovozem z těchto zemí, pokud by opatření pozbyla platnosti. Příliv podstatného objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu. To by zhoršilo již tak velmi křehkou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a ohrozilo jeho životaschopnost.

(338)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči dotčeným zemím je v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2. Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů

(339)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Pouze jeden distributor poskytl jen vyplněné tabulky bez vyplnění textové části dotazníku.

(340)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v původním šetření analýza zájmu Unie nenaznačila negativní účinek opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele.

(341)

Neexistovaly proto žádné náznaky, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(342)

Po poskytnutí informací ruská vláda tvrdila, že pokračování opatření bude mít negativní dopad na navazující průmyslová odvětví v EU. V tomto ohledu Komise poukázala na to, že navazující průmyslová odvětví v EU měla možnost účastnit se šetření a vyjádřit se ke zveřejněným informacím. Komise neobdržela žádné připomínky od dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

6.3. Závěr ohledně zájmu Unie

(343)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z dotčených zemí.

7. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(344)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce pokračování dumpingu ze strany Ruska, obnovení dumpingu ze strany Běloruska a ČLR, obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí a zájmu Unie dospěla, Komise konstatuje, že antidumpingová opatření na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, ČLR a Ruska by měla být zachována.

(345)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Ruska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(346)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (105). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(347)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska, ČLR a Ruska zůstala zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Komise zohlednila všechny obdržené připomínky.

(348)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (106), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(349)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu a o vnějším průměru nepřevyšujícím 168,3 mm, s výjimkou potrubních trubek používaných pro ropovody a plynovody, pažnic a trubek používaných při vrtné těžbě ropy nebo plynu nebo přesně kalibrovaných trubek a trubek a dutých profilů s připojeným příslušenstvím vhodných pro vedení plynů či kapalin používaných v civilních letadlech, v současnosti kódů KN ex 7306 30 41, ex 7306 30 49, ex 7306 30 72 a ex 7306 30 77 (kódů TARIC 7306304120, 7306304920, 7306307280 a 7306307780), a pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska.

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země	Společnost	Antidumpingové clo	Doplňkový kód TARIC
Čínská lidová republika	Všechny společnosti	90,6 %
Rusko	Skupina TMK (Seversky Pipe Plant Open Joint Stock Company a Joint Stock Company Taganrog Metallurgical Works)	16,8 %	A892
	Skupina OMK (Open Joint Stock Company Vyksa Steel Works a Joint Stock Company Almetjvesk Pipe Plant)	10,1 %	A893
	Všechny ostatní společnosti	20,5 %	A999
Bělorusko	Všechny společnosti	38,1 %

3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1256/2008 ze dne 16. prosince 2008 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě řízení podle článku 5 nařízení (ES) č. 384/96, pocházejících z Thajska na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 téhož nařízení, pocházejících z Ukrajiny na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 téhož nařízení, a o zastavení řízení týkajících se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny a z Turecka (Úř. věst. L 343, 19.12.2008, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/110 ze dne 26. ledna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 6).

(4) Úř. věst. C 166, 15.5.2019, s. 7.

(5) Úř. věst. C 24, 24.1.2020, s. 17.

(6) Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(8) Galvanizované trubky/duté profily jsou trubky/duté profily z černé oceli, které následně prošly procesem galvanizace, při kterém se trubka/dutý profil potahuje vrstvou zinku.

(9) http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(10) https://www.doingbusiness.org/

(11) https://stats.oecd.org/

(12) Na základě souboru údajů OECD: International Transport and Insurance Costs of Merchandise Trade (ITIC) (Mezinárodní náklady na dopravu a pojištění zboží (ITIC)), Bělorusko – Rusko. https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CIF_FOB_ITIC.

(13) Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(14) http://www.gov.cn/zhengce/content/2017-12/01/content_5243734.htm

http://www.chinatax.gov.cn/n810341/n810755/c3377945/content.html

http://www.gov.cn:8080/gongbao/content/2019/content_5416183.htm

(15) https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cn/Documents/tax/deloitte-cn-tax-changes-to-vat-regulations-zh-171205.pdf

(16) http://www.transcustoms.cn/index.asp

(17) https://www.globaltradealert.org/

(18) https://m.huaon.com/detail/407989.html

https://m.huaon.com/detail/617918.html

(19) Jak je stanoveno v 144. až 152. bodě odůvodnění.

(20) Uvedena v 82. bodě odůvodnění výše.

(21) Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969.

(22) Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(23) Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(24) K dispozici na adrese http://www.fdi.gov.cn/1800000121_39_4866_0_7.html (naposledy zobrazeno dne 15. července 2019).

(25) Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(26) Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(27) Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(28) Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(29) Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(30) Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(31) Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, zpráva – kapitola 4, s. 50, s. 84, zpráva – kapitola 5, s. 108–109.

(32) Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(33) Zpráva – kapitola 5, s. 104–109.

(34) Zpráva – kapitola 14, s. 358: Na výrobě se soukromé společnosti podílejí 51 % a státní 49 % a na kapacitě se státní podniky podílejí 44 % a soukromé 56 %.

(35) K dispozici na adrese: www.gov.cn/zhengce/content/2016-02/04/content_5039353.htm (naposledy konzultováno 2. března 2020); https://policycn.com/policy_ticker/higher-expectations-for-large-scale-steel enterprise/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e (naposledy konzultováno 2. března 2020) a www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(36) K dispozici na adrese http://www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy konzultováno 2. března 2020) a http://www.jjckb.cn/2019-04/23/c_137999653.htm (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(37) Jako tomu bylo v případě fúze mezi soukromou společností Rizhao a státem vlastněným podnikem Shandong Iron and Steel v roce 2009. Viz Beijing Steel Report, s. 58 a akvizice majoritního podílu ve skupině China Baowu Steel Group v červnu 2019, viz https://www.ft.com/content/a7c93fae-85bc-11e9-a028-86cea8523dc2 (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(38) Zpráva – kapitola 5, s. 100–1.

(39) Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(40) Zpráva – kapitola 2, s. 31–2.

(41) Dostupné na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (naposledy konzultováno 15. července 2019).

(42) Úplné znění plánu je dostupné na webových stránkách čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií:

http://www.miit.gov.cn/n1146295/n1652858/n1652930/n3757016/c5353943/content.html (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(43) TISCO, „Company profile“ (Profil společnosti), http://en.tisco.com.cn/CompanyProfile/20151027095855836705.html (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(44) Baowu, „Company profile“ (Profil společnosti), http://www.baowugroup.com/en/contents/5273/102759.html (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(45) Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(46) Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(47) Analýza odvětví svařovaných ocelových trubek v Číně v roce 2018, Huajing Information Network, zveřejněno dne 5. 3. 2019, https://m.huaon.com/detail/407989.html.

(48) Zpráva, část III, kapitola 14, s. 346 a násl.

(49) Úvod k plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu.

(50) Zpráva, kapitola 14, s. 347.

(51) Třináctý pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (2016–2020), k dispozici na adrese

https://en.ndrc.gov.cn/newsrelease_8232/201612/P020191101481868235378.pdf (naposledy konzultováno 2. března 2020).

(52) Zpráva – kapitola 14, s. 349.

(53) Zpráva – kapitola 14, s. 352.

(54) Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013) vydaný prostřednictvím vyhlášky č. 9 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 27. března 2011 a změněný v souladu s rozhodnutím Národní komise pro rozvoj a reformy o změně příslušných ustanovení Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) vydaným prostřednictvím vyhlášky č. 21 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 16. února 2013.

(55) Zpráva – kapitola 14, s. 375–376.

(56) Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(57) Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(58) Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(59) Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(60) Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(61) Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(62) Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(63) Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(64) Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(65) Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(66) Viz pracovní dokument MMF „ Resolving China’s Corporate Debt Problem “ (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(67) Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(68) World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy) https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(69) Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(70) V Turecku během období přezkumného šetření neexistovaly údaje o dovozu důležitého činitele výroby – hlavního vedlejšího produktu (šrot z nelegované oceli). Kromě toho zde existovala vývozní omezení týkající se kyseliny sírové. V Thajsku byly k dispozici údaje o dovozu pro všechny suroviny a vedlejší produkty a nebyla zjištěna žádná omezení vývozu/dovozu týkající se některého z výrobních faktorů.

(71) Údaje poskytnuté pro náklady na výrobní režii byly podrobeny distanční křížové kontrole a odsouhlaseny s účetnictvím společnosti.

(72) https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/t/thailand/THA.pdf, s. 48.

(73) https://home.kpmg/xx/en/home/insights/2011/12/thailand-other-taxes-levies.html

(74) https://www.ilo.org/shinyapps/bulkexplorer17/?lang=en&segment=indicator&id=HOW_TEMP_SEX_ECO_NB_A

(75) http://www.nso.go.th/sites/2014en/Pages/Statistical%20Themes/Population-Society/Labour/Labour-Force.aspx (1. až 4. čtvrtletí, soubor ve formátu Excel – list 1-19 Wk, tabulka 15).

(76) http://www.mea.or.th/en/profile/109/114 – byl použit časový tarif podle doby spotřeby pro průmysl.

(77) http://www.eppo.go.th/index.php/en/en-energystatistics/energy-economy-static tabulka 7.2.4.

(78) https://www.dede.go.th/ewt_news.php?nid=42079

(79) https://www.pacificpipe.co.th/EN/investor.html#financial_information

(80) https://asiametal.co.th/Investor/index.php?page=fin_data&lang=0

(81) Na základě souboru údajů OECD: International Transport and Insurance Costs of Merchandise Trade (ITIC) (Mezinárodní náklady na dopravu a pojištění zboží (ITIC)) – Čína – Nizozemsko. https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CIF_FOB_ITIC.

(82) Na základě cenové nabídky pro dodávky na trase přístav Tchien-ťin – Peking podle Světové banky https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/china/CHN.pdf s. 88.

(83) http://www.transcustoms.cn/index.asp

(84) Země jsou uvedeny podle objemů dovozu z ČLR.

(85) Na základě souboru údajů OECD: International Transport and Insurance Costs of Merchandise Trade (ITIC) (Mezinárodní náklady na dopravu a pojištění zboží (ITIC)) – Čína – dotčená země. https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CIF_FOB_ITIC.

(86) Na základě cenové nabídky pro dodávky na trase přístav Tchien-ťin – Peking podle Světové banky https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/china/CHN.pdf s. 88.

(87) V případě Peru vnitrostátní celní kódy neumožňují rozlišovat mezi výrobky z černé oceli a galvanizovanými výrobky. Z toho důvodu byly ve výpočtu všechny trubky/duté profily, které jsou předmětem přezkumu, považovány za jeden druh výrobku.

(88) https://m.huaon.com/detail/407989.html; https://m.huaon.com/detail/617918.html

(89) Analýza odvětví svařovaných ocelových trubek v Číně v roce 2018, Huajing Information Network, zveřejněno dne 5. 3. 2019 https://m.huaon.com/detail/407989.html

(90) https://www.globaltradealert.org/

https://www.globaltradealert.org/data_extraction

https://www.globaltradealert.org/latest/state-acts

(91) Na základě souboru údajů OECD: International Transport and Insurance Costs of Merchandise Trade (ITIC) (Mezinárodní náklady na dopravu a pojištění zboží (ITIC)) – Rusko – Lotyšsko: https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CIF_FOB_ITIC#

(92) Na základě cenové nabídky pro dodávky na trase Moskva – Petrohrad podle Světové banky: https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/r/russia/RUS.pdf s. 85.

(93) Evropská unie — Metodika úpravy nákladů a některá antidumpingová opatření na dovoz z Ruska, zpráva panelu ze dne 24. července 2020, WT/DS494/R.

(94) Ázerbájdžán, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika, Moldavsko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán a Ukrajina.

(95) Objem výroby vychází z údajů za EU-27, neboť Spojené království přestalo být od 1. února 2020 součástí Evropské unie a přechodné období pro vystoupení Spojeného království skončilo dne 31. prosince 2020.

(96) Spotřeba je určena na základě údajů za EU-27, s vyloučením údajů týkajících se Spojeného království.

(97) Objem dovozu je určen na základě údajů za EU-27, s vyloučením údajů týkajících se Spojeného království.

(98) Dovozní ceny jsou určeny na základě údajů za EU-27, s vyloučením údajů týkajících se Spojeného království.

(99) Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/566 ze dne 9. dubna 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Ruské federace, Korejské republiky a Malajsie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a ukončuje šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Turecké republiky (Úř. věst. L 99, 10.4.2019, s. 9), 128. bod odůvodnění.

(100) Dovoz ze třetích zemí je určen na základě údajů za EU-27, s vyloučením údajů týkajících se Spojeného království jako členského státu, ale včetně údajů týkajících se Spojeného království jako třetí země.

(101) Makroekonomické ukazatele jsou určeny na základě údajů za EU-27, s vyloučením údajů týkajících se Spojeného království.

(102) Mikroekonomické ukazatele jsou určeny na základě údajů za EU-28, včetně Spojeného království. Kvůli nízkému objemu prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku ve Spojeném království (přibližně 3 % průměrného prodeje těchto výrobců v EU během období přezkumného šetření) by se dopad transakcí týkajících se Spojeného království jevil u zjištění újmy jako minimální, a závěry týkající podstatné újmy by se tudíž při použití údajů za EU-27 nezměnily.

(103) Volná kapacita v ČLR přesahuje více než desetinásobek celkové spotřeby v Unii během období přezkumného šetření a jediný spolupracující ruský vyvážející výrobce má nominální výrobní kapacitu, která přesahuje celkovou spotřebu v Unii. Celková volná kapacita v Bělorusku činí 9 % spotřeby v Unii.

(104) 184 887 tun z ČLR, 36 057 tun z Ruska a 29 615 tun z Běloruska.

(105) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Brussels, Belgium.

(106) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 132

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 19. dubna 2021

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/628 ze dne 16. dubna 2021, kterým se provádí čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 224/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/629 ze dne 4. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 532/2014 a (EU) č. 1255/2014 a kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, pokud jde o podrobné minimální požadavky pro účely auditu a údaje, které je třeba zaznamenat a uchovat	4
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES ( 1 )	17
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/631 ze dne 12. dubna 2021 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Budaörsi őszibarack (CHZO))	23
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/632 ze dne 13. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o seznamy zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, směsných produktů a sena a slámy, na něž se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2007 a rozhodnutí Komise 2007/275/ES ( 1 )	24
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/633 ze dne 14. dubna 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036	63
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/634 ze dne 15. dubna 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o přechodná ustanovení, položky Spojeného království a jeho závislých území Guernsey, Ostrov Man a Jersey a seznam třetích zemí, z nichž je povolen vstup mléčných výrobků, u nichž se vyžaduje, aby byly podrobeny zvláštnímu ošetření ke zmírnění rizik proti slintavce a kulhavce, do Unie ( 1 )	108
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635 ze dne 16. dubna 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036	145
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/636 ze dne 16. dubna 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2013/798/SZBP o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice	194