ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 129

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
15. dubna 2021


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/606 ze dne 14. dubna 2021, kterým se mění příloha I, přílohy IV až XIII a příloha XVI prováděcího nařízení (EU) 2021/405, pokud jde o položky týkající se Běloruska a Spojeného království a jeho závislých území Guernsey, Ostrov Man a Jersey na seznamech třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie ( 1 )

65

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/607 ze dne 14. dubna 2021 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

73

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/608 ze dne 14. dubna 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 ( 1 )

119

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/609 ze dne 14. dubna 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/439, pokud jde o harmonizované normy týkající se obalů pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu a sterilizace výrobků pro zdravotní péči

150

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/610 ze dne 14. dubna 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/437, pokud jde o harmonizované normy pro zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení, anestetické a respirační přístroje, biologické hodnocení zdravotnických prostředků, obaly pro závěrečně sterilizované zdravotnické prostředky, sterilizaci zdravotnických prostředků, klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely, neaktivní chirurgické implantáty, zdravotnické prostředky používající živočišné tkáně a jejich deriváty, elektroakustiku a zdravotnické elektrické přístroje

153

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/611 ze dne 14. dubna 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/438, pokud jde o harmonizované normy týkající se biologického hodnocení zdravotnických prostředků, obalů pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu, sterilizace výrobků pro zdravotní péči a klinických zkoušek zdravotnických prostředků pro humánní účely

158

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) č. 509/2012 ze dne 15. června 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii ( Úř. věst. L 156, 16.6.2012 )

161

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/605

ze dne 7. dubna 2021,

kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“ (1)), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. V případě ohniska afrického moru prasat hrozí riziko, že se původce nákazy bude šířit v zařízeních pro chovaná prasata a v metapopulacích volně žijících prasat. Šíření této nákazy může v důsledku přímých i nepřímých ztrát významně ovlivnit produktivitu zemědělského odvětví.

(2)

Od roku 1978 se virus afrického moru prasat vyskytuje na Sardinii v Itálii a od roku 2014 se ohniska této nákazy objevila i v jiných členských státech a v sousedních třetích zemích. V současnosti lze africký mor prasat považovat za enzootickou nákazu v populacích prasat v řadě třetích zemí sousedících s Unií, která pro populace prasat v Unii představuje trvalou hrozbu. Současná nákazová situace u afrického moru prasat představuje rovněž zdravotní riziko pro chovaná prasata v dosud nepostižených oblastech členských států, jichž se tato nákaza v současné době týká, i pro chovaná prasata v jiných členských státech, zejména s ohledem na přemísťování zásilek prasat a z nich získaných komodit.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (2), které stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v členských státech, bylo mnohokrát změněno, zejména s ohledem na vývoj epizootologické situace v Unii, pokud jde o uvedenou nákazu, a s ohledem na nové vědecké důkazy. Uvedené rozhodnutí se použije do 21. dubna 2021.

(4)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví nový legislativní rámec pro prevenci a tlumení nákaz přenosných na zvířata nebo na člověka. Africký mor prasat spadá pod definici nákazy uvedené na seznamu ve zmíněném nařízení a vztahují se na něj pravidla pro prevenci a tlumení nákaz v něm stanovená. Kromě toho příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3) uvádí africký mor prasat na seznamu jako nákazu kategorie A, D a E postihující čeleď prasatovitých (Suidae), přičemž nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (4) doplňuje pravidla pro tlumení nákaz kategorie A, B a C, která jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/429, včetně opatření k tlumení afrického moru prasat. Uvedené tři akty se použijí ode dne 21. dubna 2021.

(5)

Stávající opatření Unie k tlumení afrického moru prasat stanovená v prováděcím rozhodnutí 2014/709/EU je třeba upravit tak, aby byla v souladu s novým právním rámcem pro zdraví zvířat, který stanoví nařízení (EU) 2016/429, a aby díky zjednodušení pravidel Unie, která by měla umožnit efektivnější a rychlejší provádění příslušných opatření, bylo možné uvedenou nákazu v Unii účinněji tlumit. Pravidla Unie je také nutné co nejvíce sladit s mezinárodními normami, jako jsou normy stanovené v kapitole 15.1 „Nákaza způsobená virem afrického moru prasat“ Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (5) (kodex OIE). Opatření k tlumení stanovená v tomto nařízení by měla zohlednit zkušenosti získané při uplatňování prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(6)

Epizootologická situace u afrického moru prasat v postižených členských státech i v celosvětovém měřítku představuje vysoké riziko dalšího šíření uvedené nákazy v Unii. Obecná opatření k tlumení nákaz stanovená v nařízení (EU) 2016/429 a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 se nevztahují na všechny konkrétní podrobnosti a aspekty týkající se šíření a epizootologické situace afrického moru prasat. V tomto nařízení je proto vhodné stanovit zvláštní opatření k tlumení nákaz na omezenou dobu za podmínek odpovídajících epizootologické situaci u afrického moru prasat v Unii.

(7)

Toto nařízení by mělo stanovit regionalizovaný přístup, který by se měl uplatňovat vedle opatření k tlumení nákaz stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a součástí tohoto přístupu by měl být seznam uzavřených pásem členských států, v nichž se objevila ohniska nákazy afrického moru prasat nebo které jsou vzhledem k blízkosti těmto ohniskům rizikové. Uvedená uzavřená pásma by měla být rozlišena podle epizootologické situace u afrického moru prasat a stupně rizika a měla by být klasifikována jako uzavřená pásma I, II a III, přičemž jako uzavřené pásmo III by měly být klasifikovány oblasti, kde je stupeň rizika šíření uvedené nákazy nejvyšší a kde má situace týkající se nákazy u chovaných prasat největší dynamiku. Tato pásma by měla být uvedena na seznamu v příloze I tohoto nařízení, přičemž by měly být zohledněny informace poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států ohledně nákazové situace, vědecky podložené zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace v důsledku afrického moru prasat a pokyny Unie dohodnuté s členskými státy v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a veřejně dostupné na internetových stránkách Komise (6), stupeň rizika šíření afrického moru prasat a celková epizootologická situace u afrického moru prasat v dotčeném členském státě a případně též v sousedních oblastech.

(8)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III uvedených v příloze I tohoto nařízení by měly mít podobné opodstatnění, jaké mělo zařazení těchto pásem na seznam, a měly by zohledňovat mezinárodní normy, jako je kapitola 15.1 „Nákaza způsobená virem afrického moru prasat“ kodexu OIE, jako je například zjištění, že nákaza se v daném pásmu nebo v dané zemi neobjevila po dobu nejméně 12 měsíců. V určitých situacích by uvedené období mělo být s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému příslušnými orgány dotčených členských států a k vědecky podloženým zásadám a kritériím pro zeměpisné vymezení regionalizace v důsledku afrického moru prasat a k pokynům dostupným na úrovni Unie zkráceno na tři měsíce.

(9)

Co se týče rizika šíření afrického moru prasat, úroveň rizika vyplývající z přemísťování zásilek prasat a různých komodit z prasat se různí. Obecně platí, že přemísťování zásilek chovaných prasat, zárodečných produktů a vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z prasat z uzavřených pásem představuje z hlediska expozice a důsledků vyšší úroveň rizika než přemísťování zásilek produktů živočišného původu, zejména čerstvého masa a masných výrobků včetně střívek, jak je uvedeno ve vědeckém stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k africkému moru prasat přijatém dne 11. března 2010 (7). Přemísťování zásilek chovaných prasat a různých produktů pocházejících z prasat z uzavřených pásem II a III uvedených v příloze I tohoto nařízení by proto mělo být zakázáno způsobem přiměřeným souvisejícímu riziku a s přihlédnutím k pravidlům stanoveným v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 (8).

(10)

Pravidla stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 (9) doplňují nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, registry zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, jež mají vést příslušné orgány, povinnosti provozovatelů vést záznamy, požadavky na sledovatelnost a veterinární požadavky a požadavky na veterinární osvědčení a hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů některých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, aby se zabránilo šíření nákaz zvířat uvedenými produkty v Unii. Pokud jde o informace o schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty prasat, které musí uchovávat příslušný orgán, mělo by toto nařízení odkazovat na nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

(11)

Nařízení (ES) č. 1069/2009 (10) stanoví veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu s cílem předcházet rizikům pro zdraví zvířat, která v souvislosti s uvedenými vedlejšími produkty vznikají, a snižovat je na minimum. Pro vedlejší produkty živočišného původu, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1069/2009, stanoví některá veterinární pravidla rovněž nařízení Komise (EU) č. 142/2011, (11) a to včetně pravidel týkajících se požadavků na veterinární osvědčení pro přemísťování zásilek uvedených vedlejších produktů v Unii. Tyto právní akty nezahrnují všechny dílčí podrobnosti a aspekty týkající se rizika šíření afrického moru prasat prostřednictvím vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III a vedlejších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat z uzavřených pásem I, II a III. Je proto vhodné stanovit v tomto nařízení zvláštní opatření k tlumení nákaz týkající se vedlejších produktů živočišného původu a jejich přemísťování z uzavřených pásem I, II a III.

(12)

Aby bylo možné zohledňovat různé úrovně rizika v závislosti na druhu komodit z prasat a epizootologické situaci v členských státech a uzavřených pásmech dotčených šířením afrického moru prasat, mělo by toto nařízení stanovit určité zákazy přemísťování různých druhů komodit z prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III uvedených v příloze I tohoto nařízení. Aby nedocházelo ke zbytečnému narušování obchodu, měly by být v tomto nařízení stanoveny určité odchylky od uvedených zákazů a zvláštní podmínky. Uvedené odchylky by měly rovněž zohledňovat obecná pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, která jsou již stanovena v nařízení (EU) 2016/429 a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, jakož i zásady kodexu OIE, pokud jde o opatření ke zmírnění rizika týkající se afrického moru prasat.

(13)

Přemísťování chovaných zvířat k okamžité porážce představuje obecně nižší riziko šíření nákaz zvířat než jiné typy přemísťování chovaných zvířat, pokud jsou zavedena opatření ke zmírnění rizika. Je proto vhodné, aby dotčeným členským státům bylo ve výjimečných případech povoleno připustit odchylky od některých zákazů stanovených v tomto nařízení pro přemísťování zásilek chovaných prasat z uzavřených pásem II a III a určených k okamžité porážce na jatka, která se nacházejí mimo uzavřená pásma I, II a III v témže členském státě. V tomto nařízení by proto měly být stanoveny zvláštní podmínky pro uvedené odchylky, které zajistí, aby přemísťování zásilek chovaných prasat z uzavřených pásem I, II a III nepředstavovalo riziko šíření afrického moru prasat.

(14)

Odchylky vztahující se na přemísťování určitých chovaných prasat z uzavřeného pásma II do jiných uzavřených pásem II nebo III jiného členského státu jsou odůvodněné za předpokladu, že se použijí zvláštní opatření ke zmírnění rizika. To vyžaduje zavedení bezpečného postupu přemísťování pod dozorem podléhajícího přísnému dohledu příslušných orgánů členského státu odeslání, tranzitu a určení.

(15)

Článek 143 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že zvířata, včetně chovaných prasat, mohou být přemísťována pouze s veterinárním osvědčením. Vztahují-li se na zásilky chovaných prasat, které mají být přemístěny uvnitř Unie, odchylky od zákazu přemísťování chovaných prasat z uzavřených pásem I, II a III, měla by uvedená veterinární osvědčení obsahovat odkaz na toto nařízení, aby bylo zajištěno, že v těchto veterinárních osvědčeních budou uvedeny náležité a přesné veterinární informace. Je nutné zmírnit rizika, která jsou spojena s přemísťováním zásilek čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, a z volně žijících prasat z uzavřených pásem I, II a III, včetně přemísťování těchto produktů pro soukromé použití, v rámci téhož dotčeného členského státu a do jiných členských států. V souladu s ustanovením článku 101 nařízení Komise v přenesené pravomoci 2020/688 (12) by rizika šíření nákazy měla být omezena tím, že provozovatelům bude zakázáno přemísťovat uvedené produkty a volně žijící prasata v rámci členských států a za jejich hranice.

(16)

Ustanovení čl. 167 odst. 1 písm. b) bodů i) a ii) nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že veterinární osvědčení vydaná příslušným orgánem členského státu původu musejí doprovázet zásilky produktů živočišného původu, včetně produktů pocházejících z prasat, které smějí být přemísťovány z uzavřeného pásma vymezeného v souladu s čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení, na něž se vztahují některá opatření k tlumení nákaz. Pokud toto prováděcí nařízení stanoví odchylky od zákazů pro přemísťování zásilek produktů živočišného původu z uzavřených pásem I, II a III, měla by průvodní veterinární osvědčení obsahovat odkaz na toto nařízení, aby byly zajištěny náležité a přesné veterinární informace v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154.

(17)

Přemísťování zásilek čerstvého nebo zpracovaného masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech I a II nebo z prasat chovaných mimo uzavřená pásma I, II a III a poražených v uzavřených pásmech I, II a III by mělo podléhat méně přísným požadavkům na osvědčení, aby nedocházelo ke zbytečnému a nadměrně zatěžujícímu omezování obchodu. Mělo by být možné povolit přemísťování příslušných zásilek na území téhož členského státu a do jiných členských států na základě označení zdravotní nezávadnosti nebo identifikačních označení aplikovaných v zařízeních, jedná-li se o zařízení určená v souladu s tímto nařízením. Příslušné orgány by měly určit pouze taková zařízení, ve kterých jsou chovaná prasata a produkty z nich způsobilé pro přemísťování mimo uzavřená pásma I, II a III jasně odděleny od zvířat a produktů, jejichž přemísťování nelze povolit. Čerstvé maso a masné výrobky včetně střívek, které byly získány z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III, a čerstvé maso a masné výrobky včetně střívek, které byly získány z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II, pokud nejsou splněny zvláštní podmínky pro povolení přemísťování uvedených zásilek mimo uzavřené pásmo II stanovené v tomto nařízení, by měly být v souladu s tímto nařízením označeny zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti.

(18)

Na přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, z chovaných prasat z uzavřených pásem III uvedených v příloze I tohoto nařízení by se kromě toho měly vztahovat přísnější podmínky. Ve zvláštních situacích by čerstvé maso pocházející z chovaných prasat mělo být označeno v souladu s požadavky na označování čerstvého masa z ochranných pásem a pásem dozoru, které jsou stanoveny v příloze IX nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, nebo by čerstvé maso a masné výrobky včetně střívek z chovaných prasat měly být označeny zvláštními značkami, které nelze zaměnit se značkou zdravotní nezávadnosti uvedenou v článku 48 nařízení (EU) 2019/627 (13) nebo identifikačním označením stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 853/2004 (14).

(19)

Článek 15 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že příslušný orgán učiní vhodné kroky k informování veřejnosti o povaze jakéhokoli rizika pocházejícího od zvířat nebo produktů a o opatřeních, která byla nebo budou přijata za účelem zamezení nebo tlumení daného rizika. Toto nařízení by mělo stanovit zvláštní informační povinnosti týkající se afrického moru prasat, které by umožnily řešit rizika spojená s přemísťováním zásilek nakažených zvířat, kontaminovaných masných výrobků a nezákonného odstraňování těl mrtvých zvířat. Je proto velmi důležité předcházet šíření afrického moru prasat v souvislosti s lidskou činností a zajistit, aby informace o veterinárních opatřeních k tlumení nákazy stanovených v tomto nařízení, včetně omezení vztahujících se na přemísťování chovaných prasat a příslušných produktů, byly účinným způsobem sdělovány cestujícím osobám, včetně osob cestujících v silniční nebo železniční dopravě. Z tohoto důvodu by členské státy měly zajistit, aby provozovatelé osobní dopravy a poštovních služeb upozorňovali cestující, kteří se přesouvají z uzavřených pásem I, II a III uvedených v příloze I tohoto nařízení, na veterinární omezení, která jsou v uvedených pásmech vyhlášena. Tyto informace by měly být přizpůsobeny s ohledem na úroveň rizika šíření předmětné nákazy. Koordinovaná činnost vyvíjená příslušnými orgány dotčených členských států s cílem zamezit riziku šíření afrického moru prasat by navíc měla zajistit, aby informace šířené v rámci příslušných osvětových kampaní odpovídaly danému účelu.

(20)

Zkušenosti získané v boji proti africkému moru prasat v Unii svědčí o tom, že k prevenci, tlumení a eradikaci této nákazy v zařízeních s chovanými prasaty je nutné přijmout určitá opatření ke zmírnění rizika a posílená opatření biologické bezpečnosti. Tato opatření by měla být stanovena v příloze II tohoto nařízení a měla by se vztahovat na zařízení, na něž se vztahují odchylky stanovené pro přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III.

(21)

V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“), a zejména v souladu s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 tohoto protokolu se po skončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení použije nařízení (EU) 2016/429 i akty Komise na něm založené na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko. Odkazy na členské státy v tomto nařízení by proto měly zahrnovat Spojené království s ohledem na Severní Irsko.

(22)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/429 je použitelné s účinkem ode dne 21. dubna 2021, toto nařízení by se mělo rovněž použít od uvedeného dne.

(23)

Toto nařízení by mělo být nadále použitelné po dobu nejméně sedmi let s přihlédnutím ke zkušenostem Unie s bojem proti africkému moru prasat a ke stávající epizootologické situaci týkající se této nákazy v dotčených členských státech. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se stanoví pravidla pro:

a)

zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, která mají být po omezenou dobu uplatňována členskými státy (15) s uzavřenými pásmy I, II nebo III uvedenými na seznamu v příloze I (dále jen „dotčené členské státy“).

Tato zvláštní opatření k tlumení nákazy se použijí na chovaná a volně žijící prasata a na produkty získané z prasat spolu s opatřeními použitelnými v ochranných pásmech, pásmech dozoru, dalších uzavřených pásmech a pásmech infekce, která vytvořil příslušný orgán dotčeného členského státu v souladu s čl. 21 odst. 1 a článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, která mají být po omezenou dobu uplatňována všemi členskými státy.

2.   Toto nařízení se použije na:

a)

přemísťování zásilek:

i)

prasat chovaných v zařízeních, která se nacházejí v uzavřených pásmech I, II a III, mimo uvedená pásma;

ii)

zárodečných produktů, produktů živočišného původu a vedlejších produktů živočišného původu získaných z chovaných prasat uvedených v písm. a) bodě i);

b)

přemísťování:

i)

zásilek volně žijících prasat ve všech členských státech;

ii)

zásilek produktů živočišného původu a vedlejších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat v uzavřených pásmech I, II a III nebo zpracovaných v zařízeních nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III a na přemísťování těchto produktů pro soukromé použití ze strany myslivců (lovců);

c)

provozovatele potravinářských podniků, kteří nakládají se zásilkami uvedenými v písmenech a) a b);

d)

všechny členské státy, pokud jde o zvyšování informovanosti o africkém moru prasat.

3.   Pravidla uvedená v odstavci 1 zahrnují následující:

a)

kapitola II stanoví zvláštní pravidla pro vymezení uzavřených pásem I, II a III v případě ohniska afrického moru prasat a pro uplatňování zvláštních opatření k tlumení nákazy ve všech členských státech;

b)

kapitola III stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy, která se vztahují na zásilky prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III a produktů z nich získaných v dotčených členských státech;

c)

kapitola IV stanoví zvláštní opatření ke zmírnění rizika týkající se afrického moru prasat pro potravinářské podniky v dotčených členských státech;

d)

kapitola V stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy, která se vztahují na volně žijící prasata v členských státech;

e)

kapitola VI stanoví zvláštní informační povinnosti a povinnosti v oblasti odborné přípravy v členských státech;

f)

kapitola VII obsahuje závěrečná ustanovení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Kromě toho se použijí tyto definice:

a)

„prasetem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae, který je uveden na seznamu v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

b)

„zárodečnými produkty“ se rozumí sperma, vajíčka a embrya prasat získaná od chovaných prasat za účelem umělého rozmnožování;

c)

„uzavřeným pásmem I“ se rozumí oblast členského státu uvedená na seznamu v části I přílohy I, která má přesné zeměpisné vymezení, podléhá zvláštním opatřením k tlumení nákazy a hraničí s uzavřenými pásmy II nebo III;

d)

„uzavřeným pásmem II“ se rozumí oblast členského státu uvedená na seznamu v části II přílohy I, která má přesné zeměpisné vymezení a podléhá zvláštním opatřením k tlumení nákazy;

e)

„uzavřeným pásmem III“ se rozumí oblast členského státu uvedená na seznamu v části III přílohy I, která má přesné zeměpisné vymezení a podléhá zvláštním opatřením k tlumení nákazy;

f)

„členským státem dříve prostým nákazy“ se rozumí členský stát, v němž během předchozích dvanácti měsíců nebyl u chovaných prasat potvrzen africký mor prasat;

g)

„materiály kategorie 2“ se rozumí vedlejší produkty živočišného původu, které jsou uvedeny v článku 9 nařízení (ES) č. 1069/2009 a byly získány z chovaných prasat;

h)

„materiály kategorie 3“ se rozumí vedlejší produkty živočišného původu, které jsou uvedeny v článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 a byly získány z chovaných prasat.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VYMEZENÍ UZAVŘENÝCH PÁSEM I, II A III V PŘÍPADĚ OHNISKA AFRICKÉHO MORU PRASAT A PRO UPLATŇOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH OPATŘENÍ K TLUMENÍ NÁKAZY VE VŠECH ČLENSKÝCH STÁTECH

Článek 3

Zvláštní pravidla pro vymezení uzavřených pásem a pásem infekce v případě ohniska afrického moru prasat

V případě ohniska afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat příslušný orgán členského státu vymezí:

a)

v případě ohniska u chovaných prasat uzavřené pásmo v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a za podmínek stanovených v uvedeném článku nebo

b)

v případě ohniska u volně žijících prasat pásmo infekce v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Článek 4

Zvláštní pravidla pro vymezení dalšího uzavřeného pásma v případě ohniska afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat

1.   V případě ohniska afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat může příslušný orgán členského státu na základě kritérií a zásad pro zeměpisné vymezování uzavřených pásem stanovených v čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 vymezit další uzavřené pásmo hraničící s již vymezeným uzavřeným pásmem nebo pásmem infekce podle článku 3 tohoto nařízení, aby byla uvedená pásma vymezena od oblastí nepodléhajících omezení.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby další uzavřené pásmo uvedené v odstavci 1 odpovídalo uzavřenému pásmu I uvedenému na seznamu v části I přílohy I v souladu s článkem 5.

Článek 5

Zvláštní pravidla pro zařazení uzavřených pásem I na seznam v případě ohniska afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat v oblasti členského státu sousedící s oblastí, kde nebylo úředně potvrzeno žádné ohnisko afrického moru prasat

1.   V návaznosti na ohnisko afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat v oblasti členského státu sousedící s oblastí, kde nebylo úředně potvrzeno žádné ohnisko afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat, se uvedená oblast, ve které nebylo potvrzeno žádné ohnisko, v případě nutnosti zařadí na seznam v části I přílohy I jako uzavřené pásmo I.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby po zařazení určité oblasti na seznam v části I přílohy I jako uzavřeného pásma I bylo neprodleně upraveno další uzavřené pásmo vytvořené v souladu s čl. 64 odst. 1 nařízení 2016/429, a to tak, aby zahrnovalo alespoň příslušné uzavřené pásmo I uvedené pro daný členský stát na seznamu v příloze I.

3.   Příslušný orgán členského státu neprodleně vymezí příslušné další uzavřené pásmo v souladu s čl. 64 odst. 1 nařízení 2016/429, pokud uzavřené pásmo I bylo uvedeno na seznamu v příloze I.

Článek 6

Zvláštní pravidla pro zařazení uzavřených pásem II na seznam v případě ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v členském státě

1.   Vyskytne-li se v určité oblasti členského státu ohnisko afrického moru prasat u volně žijících prasat, zařadí se uvedená oblast na seznam v části II přílohy I jako uzavřené pásmo II.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby pásmo infekce vymezené v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 bylo neprodleně upraveno tak, aby zahrnovalo alespoň příslušné uzavřené pásmo II uvedené pro daný členský stát na seznamu v příloze I tohoto nařízení.

Článek 7

Zvláštní pravidla pro zařazení uzavřených pásem III na seznam v případě ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v členském státě

1.   Vyskytne-li se v určité oblasti členského státu ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat, zařadí se uvedená oblast na seznam v části III přílohy I jako uzavřené pásmo III.

Je-li však potvrzeno, že se jedná teprve o první a ojedinělé ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v oblasti členského státu dříve prostého nákazy, uvedená oblast se na seznam v části III přílohy I tohoto nařízení jako uzavřené pásmo III nezařadí.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby uzavřené pásmo vymezené v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 bylo neprodleně upraveno tak, aby zahrnovalo alespoň příslušné uzavřené pásmo III uvedené pro daný členský stát na seznamu v příloze I tohoto nařízení.

Článek 8

Obecné uplatňování zvláštních opatření k tlumení nákazy v uzavřených pásmech I, II a III

V uzavřených pásmech I, II a III uplatní dotčené členské státy kromě opatření k tlumení nákazy, která mají být použita v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, také zvláštní opatření k tlumení nákazy stanovená v tomto nařízení, jedná-li se o:

a)

uzavřená pásma vymezená v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

pásma infekce vymezená v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K TLUMENÍ NÁKAZY, KTERÁ SE UPLATNÍ NA ZÁSILKY PRASAT CHOVANÝCH V UZAVŘENÝCH PÁSMECH I, II A III A PRODUKTŮ Z NICH ZÍSKANÝCH V DOTČENÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

ODDÍL 1

Uplatňování zvláštních zákazů na zásilky chovaných prasat a produktů z nich získaných v dotčených členských státech

Článek 9

Zvláštní zákazy vztahující se na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zakáže přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že zákaz stanovený v odstavci 1 se nepoužije na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu I do zařízení, která se nacházejí v jiných uzavřených pásmech I, II a III nebo mimo uvedená pásma, pokud se zařízení určení nachází na území téhož dotčeného členského státu.

Článek 10

Zvláštní zákazy týkající se přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

Příslušný orgán dotčeného členského státu zakáže přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma.

Článek 11

Zvláštní zákazy vztahující se na přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zakáže přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že se zákaz stanovený v odstavci 1 nepoužije na vedlejší produkty živočišného původu získané z prasat chovaných mimo uzavřená pásma II a III a poražených na jatkách, která se nacházejí v uzavřených pásmech II a III, pokud jsou uvedené vedlejší produkty živočišného původu v zařízeních a během přepravy jasně odděleny od vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III.

Článek 12

Zvláštní zákazy vztahující se na přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zakáže přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že zákaz stanovený v odstavci 1 se nepoužije na masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III, které byly v souladu s přílohou VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, pokud jde o africký mor prasat, náležitým způsobem ošetřeny v zařízeních určených v souladu s čl. 41 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 13

Obecné zákazy vztahující se na přemísťování zásilek chovaných prasat a produktů z nich, které jsou z hlediska šíření afrického moru prasat považovány za rizikové

Příslušný orgán dotčeného členského státu může na území téhož členského státu zakázat přemísťování zásilek chovaných prasat a produktů získaných z chovaných prasat, pokud se příslušný orgán domnívá, že existuje riziko, že uvedená chovaná prasata nebo produkty z nich mohou být zasaženy šířením afrického moru prasat nebo že mohou být zdrojem či nositelem jeho šíření.

ODDÍL 2

Obecné a zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma

Článek 14

Obecné podmínky pro odchylky od zvláštních zákazů vztahujících se na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma

1.   Odchylně od zvláštních zákazů stanovených v čl. 9 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v případech uvedených v článcích 22, 23, 24, 25, 28 a 29 a při splnění zvláštních podmínek stanovených v uvedených článcích a:

a)

obecných podmínek stanovených v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a

b)

dalších obecných podmínek týkajících se:

i)

přemísťování zásilek chovaných prasat z uzavřených pásem I, II a III, které jsou stanoveny v článku 15;

ii)

zařízení pro chovaná prasata nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III, které jsou stanoveny v článku 16;

iii)

dopravních prostředků používaných pro přepravu chovaných prasat z uzavřených pásem I, II a III, které jsou stanoveny v článku 17.

2.   Před udělením povolení podle článků 22 až 25 a 28 až 30 posoudí příslušný orgán dotčeného členského státu rizika vyplývající z těchto povolení a v příslušném posouzení musí být uvedeno, že riziko šíření afrického moru prasat je zanedbatelné.

3.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že další obecné podmínky uvedené v článcích 15 a 16 se nepoužijí na přemísťování zásilek prasat držených na jatkách, která se nacházejí v uzavřených pásmech I, II a III, pokud:

a)

musí být chovaná prasata přemístěna na jiná jatka z důvodu výjimečných okolností, jako je závažné narušení provozu jatek;

b)

se jatka určení nacházejí buď:

i)

v uzavřených pásmech I, II nebo III téhož členského státu, nebo

ii)

za výjimečných okolností, jako je situace, kdy se mimo uzavřená pásma I, II nebo III na území téhož členského státu žádná jatka podle písm. b) bodu i) nenacházejí;

c)

přemístění je povoleno příslušným orgánem dotčeného členského státu.

Článek 15

Další obecné podmínky týkající se přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu povolí přemísťování prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v případech uvedených v článcích 22 až 25 a 28 až 30 při splnění zvláštních podmínek stanovených v uvedených článcích, pokud:

a)

byla prasata chována v odesílajícím zařízení a nebyla z něj přemístěna po dobu alespoň 30 dnů před datem přemístění nebo od narození, pokud jsou mladší 30 dnů, a během této doby nebyla žádná jiná chovaná prasata z uzavřených pásem II a III dovezena:

i)

přímo do uvedeného zařízení nebo

ii)

do epizootologické jednotky, kde byla prasata, která mají být přemístěna, držena zcela odděleně. Poté, co příslušný orgán provede posouzení rizik, určí hranice této epizootologické jednotky a potvrdí, že struktura a velikost epizootologických jednotek a vzdálenost mezi nimi a operace v nich prováděné zajišťují oddělené prostory pro ustájení, chov a krmení chovaných prasat, aby se virus afrického moru prasat nemohl šířit z jedné epizootologické jednotky do druhé;

b)

bylo provedeno klinické vyšetření prasat chovaných v odesílajícím zařízení, včetně zvířat, která mají být přemístěna nebo použita pro odběr zárodečných produktů, a výsledky tohoto vyšetření byly s ohledem na africký mor prasat příznivé a toto vyšetření bylo provedeno:

i)

úředním veterinárním lékařem;

ii)

během 24 hodin před přemístěním zásilky prasat nebo před odběrem zárodečných produktů a

iii)

v souladu s čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a bodem A.1 přílohy I uvedeného nařízení;

c)

v případě potřeby byly podle pokynů příslušného orgánu před datem přemístění zásilky z odesílajícího zařízení nebo před datem odběru zárodečných produktů provedeny testy k identifikaci patogenu:

i)

po klinickém vyšetření uvedeném v písmeni b) u prasat chovaných v zařízení, včetně zvířat, která mají být přemístěna nebo použita pro odběr zárodečných produktů, a

ii)

v souladu s bodem A.2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

2.   Předtím, než příslušný orgán dotčeného členského státu povolí přemístění zásilky, obdrží v příslušných případech negativní výsledky testů k identifikaci patogenu uvedených v odst. 1 písm. c).

3.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že v případě přemísťování zásilek chovaných prasat z odesílajících zařízení nacházejících se v uzavřených pásmech I a II mimo uvedená pásma do zařízení nacházejících se v témže členském státě platí, že klinické vyšetření uvedené v odst. 1 písm. b):

a)

se provede pouze u zvířat, která mají být přemístěna, nebo

b)

nemusí být provedeno, pokud:

i)

v odesílajícím zařízení proběhly kontroly úředního veterinárního lékaře s četností uvedenou v čl. 16 písm. a) bodě i) a všechny kontroly provedené úředním veterinárním lékařem za období nejméně dvanácti měsíců před datem přemístění skončily s příznivým výsledkem, z něhož vyplývá, že:

v odesílajícím zařízení jsou uplatňovány požadavky na biologickou bezpečnost uvedené v čl. 16 písm. b),

úřední veterinární lékař provedl během uvedených kontrol v souladu s čl. 3 odst. 1 a 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a přílohou I bodem A.1 uvedeného nařízení klinické vyšetření u prasat chovaných v odesílajícím zařízení, které mělo s ohledem na africký mor prasat příznivé výsledky;

ii)

v odesílajícím zařízení byl po dobu nejméně dvanácti měsíců před datem přemístění zaveden trvalý dozor podle čl. 16 písm. c).

Článek 16

Další obecné podmínky týkající se zařízení pro chovaná prasata nacházející se v uzavřených pásmech I, II a III

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu povolí přemísťování prasat chovaných v zařízeních nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma pouze v případech uvedených v článcích 22 až 25 a 28 až 30 a při splnění zvláštních podmínek stanovených v uvedených článcích, pokud:

a)

v odesílajícím zařízení proběhla po zařazení uzavřených pásem I, II a III na seznam v příloze I tohoto nařízení nebo během posledních tří měsíců před přemístěním nejméně jedna kontrola úředního veterinárního lékaře a vztahuje se na ně povinnost pravidelných kontrol úředních veterinárních lékařů, kterou stanoví čl. 26 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a sice takto:

i)

v uzavřených pásmech I a II: alespoň dvakrát ročně v rozmezí alespoň čtyř měsíců mezi těmito kontrolami;

ii)

v uzavřeném pásmu III: alespoň každé tři měsíce.

Příslušný orgán může rozhodnout, že v zařízení, které se nachází v uzavřeném pásmu III, budou kontroly prováděny s četností uvedenou v písm. a) bodě i) na základě příznivého výsledku poslední kontroly po zařazení uzavřených pásem I, II a III na seznam v příloze I tohoto nařízení nebo během posledních tří měsíců před přemístěním, z nějž vyplývá, že jsou uplatňovány požadavky na biologickou bezpečnost podle písmene b) a že v daném zařízení je zaveden trvalý dozor podle písmene c);

b)

odesílající zařízení uplatňuje požadavky na biologickou bezpečnost týkající se afrického moru prasat:

i)

v souladu s posílenými opatřeními biologické bezpečnosti stanovenými v příloze II a

ii)

podle ustanovení dotčeného členského státu;

c)

v odesílajícím zařízení se trvalý dozor prostřednictvím testů k identifikaci patogenů afrického moru prasat provádí:

i)

v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a přílohou I uvedeného nařízení;

ii)

při negativních výsledcích testů každý týden alespoň u prvních dvou uhynulých chovaných prasat starších 60 dnů nebo v případě, že nejsou k dispozici taková uhynulá zvířata starší 60 dnů, u jakýchkoli uhynulých chovaných prasat po odstavení, a to v každé epizootologické jednotce;

iii)

alespoň během monitorovacího období, které je pro africký mor prasat stanoveno v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a to před přemístěním zásilky z odesílajícího zařízení.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že odolné ohrazení stanovené v příloze II bodě 2 písm. h), na něž se odkazuje v odst. 1 písm. b) bodě i) tohoto článku, není u zařízení pro chovaná prasata vyžadováno po dobu tří měsíců od potvrzení prvního ohniska afrického moru prasat v uvedeném členském státě, pokud:

a)

příslušný orgán členského státu posoudil rizika vyplývající z takového rozhodnutí a toto posouzení vede k závěru, že riziko šíření afrického moru prasat je zanedbatelné;

b)

v členských státech, v nichž se nachází populace volně žijících prasat, existuje alternativní systém, který zajišťuje, aby prasata chovaná v zařízeních byla oddělena od populace volně žijících prasat;

c)

chovaná prasata pocházející z uvedených zařízení nejsou přemísťována do jiných členských států.

Článek 17

Další obecné podmínky týkající se dopravních prostředků používaných pro přepravu prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma

Příslušný orgán dotčeného členského státu povolí přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma pouze tehdy, pokud dopravní prostředky používané pro přepravu uvedených zásilek:

a)

splňují požadavky stanovené v čl. 24 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a

b)

byly vyčištěny a vydezinfikovány v souladu s čl. 24 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 pod kontrolou nebo pod dohledem příslušného orgánu dotčeného členského státu.

ODDÍL 3

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení

Článek 18

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma

Provozovatelé přemístí zásilky prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v rámci dotčeného členského státu nebo do jiného členského státu v případech, na něž se vztahují články 22 až 25 a 28 až 30, pouze tehdy, jsou-li uvedené zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, jehož součástí je alespoň jedno z níže uvedených potvrzení souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

a)

„Prasata chovaná v uzavřeném pásmu I v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“;

b)

„Prasata chovaná v uzavřeném pásmu II v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“;

c)

„Prasata chovaná v uzavřeném pásmu III v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

Jedná-li se však o přemísťování v rámci téhož dotčeného členského státu, může příslušný orgán v souladu s čl. 143 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2016/429 rozhodnout, že veterinární osvědčení nemusí být vydáno.

Článek 19

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat z uzavřených pásem I, II a III

1.   Provozovatelé přemístí zásilky čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech I a II mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu v případech, na něž se vztahují články 38 a 39, pouze tehdy, jsou-li uvedené zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 167 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, které obsahuje:

a)

informace požadované v souladu s článkem 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 a

b)

nejméně jedno z níže uvedených potvrzení souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

i)

„Čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřeném pásmu I v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“;

ii)

„Čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

2.   Provozovatelé přemístí zásilky zpracovaných masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu pouze tehdy, pokud:

a)

produkty živočišného původu byly podrobeny příslušnému ošetření zmírňujícímu rizika stanovenému v příloze VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

uvedené zásilky jsou doprovázeny veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 167 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, které obsahuje:

i)

informace požadované v souladu s článkem 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 a

ii)

toto potvrzení souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

„Zpracované masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

3.   Provozovatelé přemístí zásilky čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných mimo uzavřená pásma I, II a III a poražených na jatkách nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li uvedené zásilky doprovázeny:

a)

veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 167 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, které obsahuje informace požadované v souladu s článkem 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154, a

b)

tímto potvrzením souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

„Čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v oblastech mimo uzavřená pásma I, II a III a poražených v uzavřených pásmech I, II a III v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

4.   Provozovatelé přemístí zásilky zpracovaných masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných mimo uzavřená pásma I, II a III a zpracovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu pouze tehdy, pokud:

a)

produkty živočišného původu byly podrobeny příslušnému ošetření zmírňujícímu rizika stanovenému v příloze VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

uvedené zásilky jsou doprovázeny veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 167 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, které obsahuje:

i)

informace požadované v souladu s článkem 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 a

ii)

toto potvrzení souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

„Zpracované masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v oblastech mimo uzavřená pásma I, II a III a zpracované v uzavřených pásmech I, II a III v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

5.   V případech přemísťování zásilek uvedených v odstavcích 1, 2, 3 a 4 v rámci téhož dotčeného členského státu může příslušný orgán v souladu s čl. 167 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) 2016/429 rozhodnout, že veterinární osvědčení nemusí být vydáno.

6.   Příslušný orgán dotčeného členského státu může rozhodnout, že v zařízeních určených podle čl. 41 odst. 1 tohoto nařízení nebo v zařízeních, která manipulují s čerstvým nebo zpracovaným masem a masnými výrobky, včetně střívek, získanými z prasat chovaných v uzavřeném pásmu I nebo v oblastech mimo uzavřená pásma I, II a III, může být u čerstvého nebo zpracovaného masa a masných výrobků, včetně střívek, veterinární osvědčení nahrazeno aplikací značky zdravotní nezávadnosti nebo, v příslušných případech, identifikačního označení stanoveného v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 853/2004, jedná-li se o přemísťování zásilek:

a)

čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech I a II mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu, jak je stanoveno v odstavci 1;

b)

zpracovaných masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech I a II mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu, jak je stanoveno v odstavci 2;

c)

čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v oblastech mimo uzavřená pásma I, II a III a poražených na jatkách nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu, jak je stanoveno v odstavci 3;

d)

zpracovaných masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v oblastech mimo uzavřená pásma I, II a III a zpracovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu, jak je stanoveno v odstavci 4.

Článek 20

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných z prasat chovaných v zařízeních nacházejících se v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

Provozovatelé přemístí zásilky zárodečných produktů získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu v případech, na něž se vztahují články 31 a 32, pouze tehdy, jsou-li uvedené zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením stanoveným v čl. 161 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, jehož součástí je alespoň jedno z níže uvedených potvrzení souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

a)

„Zárodečné produkty získané od prasat chovaných v uzavřených pásmech II v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“;

b)

„Zárodečné produkty získané od prasat chovaných v uzavřeném pásmu III v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

Jedná-li se však o přemísťování v rámci téhož dotčeného členského státu, může příslušný orgán v souladu s čl. 161 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2016/429 rozhodnout, že veterinární osvědčení nemusí být vydáno.

Článek 21

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zásilek materiálů kategorie 2 a 3 získaného z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

Provozovatelé přemístí zásilky materiálů kategorie 2 a 3 získaného z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma v témže dotčeném členském státě nebo do jiného členského státu v případech, na něž se vztahují články 33 až 37, pouze tehdy, jsou-li uvedené zásilky doprovázeny:

a)

obchodním dokladem uvedeným v kapitole III přílohy VIII nařízení (EU) č. 142/2011 a

b)

veterinárním osvědčením uvedeným v čl. 22 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Jedná-li se však o přemísťování v rámci téhož dotčeného členského státu, může příslušný orgán v souladu s čl. 22 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 rozhodnout, že veterinární osvědčení se nevydá.

ODDÍL 4

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu I mimo uvedené pásmo

Článek 22

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu I mimo uvedené pásmo

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v čl. 9 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu I mimo uvedené pásmo do:

a)

zařízení nacházejícího se na území téhož dotčeného členského státu:

i)

v jiném uzavřeném pásmu I;

ii)

v uzavřených pásmech II a III;

iii)

mimo uzavřená pásma I, II a III;

b)

zařízení nacházejícího se na území jiného členského státu;

c)

třetích zemí.

2.   Příslušný orgán udělí povolení stanovená v odstavci 1 pouze tehdy, pokud jsou splněny:

a)

obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a 3 a v článcích 16 a 17.

ODDÍL 5

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo

Článek 23

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo na území téhož dotčeného členského státu

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v článku 9 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do zařízení nacházejícího se na území téhož dotčeného členského státu:

a)

v jiném uzavřeném pásmu II;

b)

v uzavřených pásmech I a III;

c)

mimo uzavřená pásma I, II a III.

2.   Příslušný orgán udělí povolení stanovená v odstavci 1 pouze tehdy, pokud jsou splněny:

a)

obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2 a v článcích 15, 16 a 17.

3.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby prasata, na něž se vztahuje povolení k přemístění podle odstavce 1, zůstala v zařízení určení alespoň během monitorovacího období, které je pro africký mor prasat stanoveno v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Článek 24

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo na jatka nacházející se na území téhož dotčeného členského státu za účelem okamžité porážky

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v článku 9 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo na jatka nacházející se na území téhož dotčeného členského státu, pokud:

a)

jsou chovaná prasata přemísťována za účelem okamžité porážky;

b)

jsou jatka určení určena v souladu s čl. 41 odst. 1.

2.   Příslušný orgán udělí povolení stanovená v odstavci 1 pouze tehdy, pokud jsou splněny:

a)

obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a 3 a v článcích 16 a 17.

Článek 25

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do uzavřených pásem II nebo III v jiném členském státě

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v článku 9 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do zařízení nacházejícího se v uzavřeném pásmu II nebo III v jiném členském státě.

2.   Příslušný orgán udělí povolení uvedená v odstavci 1 pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2 a v článcích 15, 16 a 17;

c)

byl stanoven postup přemísťování pod dozorem v souladu s článkem 26;

d)

chovaná prasata splňují veškeré další potřebné záruky týkající se afrického moru prasat založené na pozitivním výsledku posouzení rizik u opatření proti šíření uvedené nákazy:

i)

požadovaných příslušným orgánem odesílajícího zařízení;

ii)

schválených příslušnými orgány členských států tranzitu a zařízení určení před přemístěním chovaných prasat;

e)

nebylo v souladu s článkem 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 během nejméně posledních dvanácti měsíců v odesílajícím zařízení úředně potvrzeno žádné ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat;

f)

provozovatel předem oznámil příslušnému orgánu záměr přemístit zásilku chovaných prasat v souladu s čl. 152 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 a článkem 96 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688.

3.   Příslušný orgán pro odesílající zařízení:

a)

vypracuje seznam zařízení, která splňují záruky uvedené v odst. 2 písm. d);

b)

neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o zárukách stanovených v odst. 2 písm. d) a o schválení příslušnými orgány podle odst. 2 písm. d) bodu ii).

4.   Schválení podle odst. 2 písm. d) bodu ii) a povinnost neprodleného informování stanovená v odst. 3 písm. b) se nevyžaduje, pokud se jak odesílající zařízení, tak místa tranzitu i zařízení určení nacházejí v uzavřených pásmech I, II a III a uvedená pásma na sebe navazují, takže je zajištěno, že chovaná prasata se přemísťují pouze mezi uvedenými uzavřenými pásmy I, II a III v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v čl. 22 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Článek 26

Zvláštní postup přemísťování pod dozorem při udělování odchylek pro přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do uzavřených pásem II nebo III v jiném členském státě

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zavede postup přemísťování pod dozorem podle čl. 25 odst. 2 písm. c) pro přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do zařízení nacházejícího se v uzavřených pásmech II nebo III v jiném členském státě pod kontrolou příslušných orgánů:

a)

odesílajícího zařízení;

b)

tranzitu;

c)

zařízení určení.

2.   Příslušný orgán pro odesílající zařízení:

a)

zajistí, aby každý dopravní prostředek používaný pro přemístění podle odstavce 1 byl:

i)

individuálně doprovázen družicovým navigačním systémem, který umožní určovat, přenášet a zaznamenávat jeho polohu v reálném čase;

ii)

ihned po nakládce zásilky chovaných prasat zapečetěn úředním veterinárním lékařem; plombu smí v příslušných případech rozlomit a nahradit ji novou pouze úřední veterinární lékař nebo donucovací orgán dotčeného členského státu po dohodě s příslušným orgánem;

b)

předem informuje příslušný orgán v místě zařízení určení a v příslušných případech příslušný orgán v místě tranzitu o záměru odeslat zásilku chovaných prasat;

c)

vytvoří systém, v jehož rámci budou mít provozovatelé povinnost neprodleně oznámit příslušnému orgánu v místě odesílajícího zařízení jakoukoli nehodu nebo poruchu kteréhokoli dopravního prostředku použitého k přepravě zásilky chovaných prasat;

d)

zajistí stanovení havarijního plánu, linie velení a potřebných podmínek spolupráce mezi příslušnými orgány uvedenými v odst. 1 písm. a), b) a c) pro případ nehod, k nimž může během přepravy dojít, jakékoli závažné poruchy nebo jakéhokoli podvodného jednání ze strany provozovatelů.

Článek 27

Povinnosti příslušného orgánu dotčeného členského státu v místě zařízení určení pro zásilky prasat chovaných v uzavřeném pásmu II jiného členského státu

Příslušný orgán dotčeného členského státu, který je příslušným orgánem v místě zařízení určení pro zásilky prasat chovaných v uzavřeném pásmu II jiného členského státu:

a)

bez zbytečného prodlení oznámí příslušnému orgánu odesílajícího zařízení doručení zásilky;

b)

zajistí, aby chovaná prasata buď:

i)

zůstala v zařízení určení alespoň během monitorovacího období, které je pro africký mor prasat stanoveno v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, nebo

ii)

byla přemístěna přímo na jatka určená v souladu s čl. 41 odst. 1 tohoto nařízení.

ODDÍL 6

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu III mimo uvedené pásmo

Článek 28

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu III mimo uvedené pásmo do uzavřeného pásma II v témže dotčeném členském státě

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v článku 9 může příslušný orgán dotčeného členského státu za výjimečných okolností, kdy v důsledku uvedeného zákazu vzniknou problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat v zařízení, kde jsou prasata chována, povolit přemísťování prasat chovaných v uzavřeném pásmu III mimo uvedené pásmo do zařízení nacházejícího se v uzavřeném pásmu II na území téhož dotčeného členského státu, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2 a v článcích 15, 16 a 17;

c)

je zařízení určení součástí téhož dodavatelského řetězce a chovaná prasata mají být přemístěna za účelem dokončení produkčního cyklu.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby chovaná prasata nebyla přemísťována ze zařízení určení, které se nachází v uzavřeném pásmu II, alespoň během monitorovacího období, které je pro africký mor prasat stanoveno v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Článek 29

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřeném pásmu III mimo uvedené pásmo k okamžité porážce v témže dotčeném členském státě

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v článku 9 může příslušný orgán dotčeného členského státu za výjimečných okolností, kdy v důsledku zákazu uvedeného v čl. 5 odst. 1 vzniknou problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat v zařízení, kde jsou prasata chována, a v případě logistických omezení kapacity jatek nacházejících se v uzavřeném pásmu III a určených v souladu s čl. 41 odst. 1 nebo v případě, že v uzavřeném pásmu III se žádná určená jatka nenacházejí, povolit pro účely okamžitého přemístění prasat chovaných v uzavřeném pásmu III mimo toto pásmo k porážce na jatka určená v souladu s čl. 41 odst. 1 v témže členském státě, která leží v co nejkratší vzdálenosti od odesílajícího zařízení nacházejícího se:

a)

v uzavřeném pásmu II;

b)

v uzavřeném pásmu I, není-li možné porážet zvířata v uzavřeném pásmu II;

c)

mimo uzavřená pásma I, II a III, není-li možné porážet zvířata v uzavřených pásmech III, II a I.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu vydá povolení stanovené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 15 odst. 2 a v článcích 16 a 17;

3.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby:

a)

chovaná prasata byla určena k okamžité porážce přímo na jatkách určených v souladu s čl. 41 odst. 1;

b)

prasata z uzavřeného pásma III byla po příjezdu na určená jatka držena odděleně od ostatních prasat a byla poražena buď:

i)

v určitý den, vyhrazený výlučně pro porážku prasat z uzavřeného pásma III, nebo

ii)

v závěru dne porážky, čímž se zajistí, aby následně nebyla poražena již žádná jiná chovaná prasata;

c)

po porážce prasat z uzavřeného pásma III a před zahájením porážky ostatních chovaných prasat byla jatka vyčištěna a vydezinfikována v souladu s pokyny příslušného orgánu dotčeného členského státu.

4.   Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby:

a)

vedlejší produkty živočišného původu získané z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III a přemísťované mimo uvedené pásmo byly zpracovány nebo neškodně odstraněny v souladu s články 33 a 36;

b)

čerstvé maso a masné výrobky včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III a přemísťované mimo uzavřené pásmo III byly zpracovány a uskladněny v souladu s článkem 40.

ODDÍL 7

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma do schváleného podniku pro vedlejší produkty živočišného původu

Článek 30

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III do schváleného podniku pro vedlejší produkty živočišného původu nacházejícího se mimo uzavřená pásma I, II a III ležící v témže dotčeném členském státě

1.   Odchylně od zákazů stanovených v článku 9 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III do schváleného podniku pro vedlejší produkty živočišného původu nacházejícího se mimo uzavřená pásma I, II a III ležící v témže dotčeném členském státě, ve kterém:

a)

jsou chovaná prasata ihned usmrcena a

b)

jsou výsledné vedlejší produkty živočišného původu neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu vydá povolení stanovené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2 a v článku 17.

ODDÍL 8

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo

Článek 31

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřeném pásmu II z uvedeného pásma na území téhož dotčeného členského státu

Odchylně od zákazu stanoveného v článku 10 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek zárodečných produktů ze zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty, které se nachází v uzavřeném pásmu II, do jiného uzavřeného pásma II a do uzavřených pásem I a III nebo do oblastí nacházejících se mimo uzavřená pásma I, II a III na území téhož členského státu za předpokladu, že:

a)

zárodečné produkty byly odebrány nebo vyprodukovány, zpracovány a skladovány v zařízeních a byly získány od chovaných prasat, která splňují podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a v článku 16;

b)

dárcovští samci a dárcovské samice prasat byli chováni v zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty, do nichž nebyla po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru nebo produkce zárodečných produktů přivedena žádná jiná chovaná prasata z uzavřených pásem II a III.

Článek 32

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřeném pásmu II z uvedeného pásma do uzavřených pásem II a III v jiném členském státě

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v článku 10 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřeném pásmu II ze schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty nacházejícího se v uzavřeném pásmu II do uzavřených pásem II a III na území jiného dotčeného členského státu za předpokladu, že:

a)

zárodečné produkty byly odebrány nebo vyprodukovány, zpracovány a skladovány v zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty za podmínek stanovených v čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a v článku 16;

b)

dárcovští samci a dárcovské samice prasat byli chováni ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty, do nichž nebyla po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru nebo produkce zárodečných produktů přivedena žádná jiná chovaná prasata z uzavřených pásem II a III;

c)

zásilky zárodečných produktů splňují veškeré další vhodné veterinární záruky založené na kladném výsledku posouzení rizik opatření proti šíření afrického moru prasat:

i)

požadovaných příslušnými orgány odesílajícího zařízení;

ii)

schválených před přemístěním zárodečných produktů příslušným orgánem členského státu zařízení určení.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu:

a)

vypracuje seznam schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, která splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a která mají povolení pro přemísťování zárodečných produktů z uzavřeného pásma II v uvedeném dotčeném členském státě do uzavřených pásem II a III v jiném dotčeném členském státě; uvedený seznam musí obsahovat informace, které musí příslušný orgán dotčeného členského státu podle ustanovení článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 uchovávat o schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty prasat;

b)

zpřístupní seznam stanovený v písmeni a) veřejnosti na svých internetových stránkách a dbá o jeho aktualizaci;

c)

Komisi a členským státům poskytne odkaz na internetové stránky uvedené v písmeni b).

ODDÍL 9

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

Článek 33

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma v rámci téhož členského státu za účelem jejich zpracování nebo neškodného odstranění

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma do podniku nebo zařízení schváleného příslušným orgánem a nacházejícího se mimo uzavřená pásma II nebo III, která leží na území téhož členského státu, za účelem jejich zpracování nebo odstranění jako odpadu, který je spálen či neškodně odstraněn nebo využit spoluspalováním vedlejších produktů živočišného původu ve smyslu čl. 24 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1069/2009, a to za předpokladu, že všechny použité dopravní prostředky jsou vybaveny družicovým navigačním systémem, který umožňuje určit, přenášet a zaznamenávat jejich polohu v reálném čase.

2.   Dopravce odpovědný za přemísťování vedlejších produktů živočišného původu uvedených v odstavci 1:

a)

umožní příslušnému orgánu kontrolovat prostřednictvím družicového navigačního systému pohyb dopravního prostředku v reálném čase;

b)

uchová elektronické záznamy o uvedeném přemístění po dobu nejméně dvou měsíců od data přemístění.

3.   Příslušný orgán může rozhodnout, že družicový navigační systém uvedený v odstavci 1 se nahradí zapečetěním jednotlivých dopravních prostředků za předpokladu, že:

a)

zásilky vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III jsou přemísťovány v rámci téhož členského státu pouze pro způsoby použití uvedené v odstavci 1;

b)

každý dopravní prostředek je bezprostředně po nakládce zásilky vedlejších produktů živočišného původu zapečetěn úředním veterinárním lékařem; plombu smí v příslušných případech rozlomit a nahradit ji novou pouze úřední veterinární lékař nebo donucovací orgán členského státu po dohodě s příslušným orgánem.

Článek 34

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek hnoje získaného od prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma v rámci téhož členského státu

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, získaného od prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III na skládku nacházející se mimo uvedená pásma v rámci téhož členského státu v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v článku 51 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

2.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, získaného od prasat chovaných v uzavřeném pásmu II za účelem jeho zpracování nebo neškodného odstranění v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 v podniku schváleném pro uvedené účely, který se nachází na území téhož členského státu.

3.   Dopravce odpovědný za přemísťování zásilek hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, uvedený v odstavcích 1 a 2:

a)

umožní příslušnému orgánu kontrolovat prostřednictvím družicového navigačního systému pohyb dopravního prostředku v reálném čase;

b)

uchová elektronické záznamy o uvedeném přemístění po dobu nejméně dvou měsíců od data přemístění.

4.   Příslušný orgán může rozhodnout, že družicový navigační systém uvedený v odst. 3 písm. a) se nahradí zapečetěním jednotlivých dopravních prostředků za předpokladu, že každý dopravní prostředek je zapečetěn úředním veterinárním lékařem bezprostředně po nakládce zásilky hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2.

Plombu smí v příslušných případech rozlomit a nahradit ji novou pouze úřední veterinární lékař nebo donucovací orgán členského státu po dohodě s příslušným orgánem.

Článek 35

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování zásilek materiálů kategorie 3 získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II mimo uvedená pásma v rámci téhož členského státu za účelem zpracování vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 24 odst. 1 písm. a), e) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek materiálů kategorie 3 získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do podniku nebo zařízení schváleného příslušným orgánem pro účely dalšího zpracování do podoby zpracovaného krmiva, pro výrobu zpracovaných krmiv pro zvířata v zájmovém chovu, získaných produktů určených k použití mimo krmivový řetězec nebo pro přeměnu vedlejších produktů živočišného původu na bioplyn nebo kompost podle čl. 24 odst. 1 písm. a), e) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009, které se nachází mimo uzavřené pásmo II ležící v témže členském státě, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2;

c)

materiál kategorie 3 pochází z chovaných prasat a ze zařízení, která splňují obecné podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a 3 a v článku 16;

d)

materiál kategorie 3 je získán z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II a poražených buď:

i)

v uzavřeném pásmu II:

téhož dotčeného členského státu nebo

jiného dotčeného členského státu v souladu s článkem 25,

nebo

ii)

mimo uzavřené pásmo II nacházející se v témže dotčeném členském státě v souladu s článkem 24;

e)

dopravní prostředky jsou jednotlivě vybaveny družicovým navigačním systémem k určování, přenosu a zaznamenávání polohy v reálném čase;

f)

zásilky materiálů kategorie 3 jsou přemísťovány z jatek určených v souladu s čl. 41 odst. 1 přímo do:

i)

zpracovatelského podniku na zpracování získaných produktů uvedených v příloze X nařízení (EU) č. 142/2011;

ii)

zařízení na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu schváleného pro výrobu zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, které je uvedeno v příloze XIII kapitole II bodě 3 písm. a) a b) bodech i) až iii) nařízení (EU) č. 142/2011;

iii)

zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostu schváleného pro přeměnu vedlejších produktů živočišného původu na kompost nebo bioplyn v souladu se standardními parametry pro přeměnu uvedenými v příloze V kapitole III oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011 nebo

iv)

zpracovatelského podniku na zpracování získaných produktů uvedených v příloze XIII nařízení (EU) č. 142/2011.

2.   Dopravce odpovědný za přemísťování zásilek materiálů kategorie 3:

a)

umožní příslušnému orgánu kontrolovat prostřednictvím družicového navigačního systému pohyb dopravního prostředku v reálném čase;

b)

uchová elektronické záznamy o uvedeném přemístění po dobu nejméně dvou měsíců od data přemístění.

3.   Příslušný orgán může rozhodnout, že družicový navigační systém uvedený v odst. 1 písm. e) se nahradí zapečetěním jednotlivých dopravních prostředků za předpokladu, že:

a)

materiály kategorie 3 jsou:

i)

získány z prasat chovaných v uzavřených pásmech II;

ii)

přemísťovány pouze v rámci téhož členského státu za účelem použití uvedených v odstavci 1;

b)

každý dopravní prostředek je bezprostředně po nakládce zásilky materiálů kategorie 3 zapečetěn úředním veterinárním lékařem; plombu smí v příslušných případech rozlomit a nahradit ji novou pouze úřední veterinární lékař nebo donucovací orgán členského státu po dohodě s příslušným orgánem.

Článek 36

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek materiálů kategorie 2 získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma za účelem zpracování a neškodného odstranění v jiných členských státech

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z materiálů kategorie 2 získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III do zpracovatelského zařízení, kde mají být zpracovány metodami 1 až 5, jak je stanoveno v kapitole III přílohy IV nařízení (EU) č. 142/2011, nebo do spalovacího či spoluspalovacího zařízení uvedeného v čl. 24 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1069/2009, které se nachází v jiném členském státě, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2;

c)

dopravní prostředky jsou jednotlivě vybaveny družicovým navigačním systémem k určování, přenosu a zaznamenávání polohy v reálném čase.

2.   Dopravce odpovědný za přemísťování zásilek materiálů kategorie 2:

a)

umožní příslušnému orgánu kontrolovat prostřednictvím družicového navigačního systému pohyb dopravního prostředku v reálném čase a

b)

uchová elektronické záznamy o uvedeném přemístění po dobu nejméně dvou měsíců od data přemístění.

3.   Příslušné orgány členských států odeslání a určení zásilky materiálů kategorie 2 zajistí kontroly uvedené zásilky v souladu s čl. 48 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Článek 37

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek materiálů kategorie 3 získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo za účelem dalšího zpracování nebo přeměny v jiných členských státech

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek materiálů kategorie 3 získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do podniku nebo zařízení schváleného příslušným orgánem pro zpracování materiálu kategorie 3 do podoby zpracovaného krmiva, zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, získaných produktů určených k použití mimo krmivový řetězec nebo k přeměně materiálů kategorie 3 na bioplyn či kompost podle čl. 24 odst. 1 písm. a), e) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009, které se nachází v jiných členských státech, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2;

c)

materiál kategorie 3 pochází z chovaných prasat a ze zařízení, která splňují obecné podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a 3 a v článku 16;

d)

materiál kategorie 3 je získán z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II a poražených buď:

i)

v uzavřeném pásmu II:

téhož dotčeného členského státu nebo

jiného dotčeného členského státu v souladu s článkem 25,

nebo

ii)

mimo uzavřené pásmo II nacházející se v témže dotčeném členském státě v souladu s článkem 24;

e)

dopravní prostředky jsou jednotlivě vybaveny družicovým navigačním systémem k určování, přenosu a zaznamenávání polohy v reálném čase;

f)

vedlejší produkty živočišného původu jsou přemísťovány přímo z jatek určených v souladu s čl. 41 odst. 1 do:

i)

zpracovatelského podniku na zpracování získaných produktů uvedených v přílohách X a XIII nařízení (EU) č. 142/2011;

ii)

zařízení na výrobu krmiv pro zvířata v zájmovém chovu schváleného pro výrobu zpracovaného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu uvedeného v příloze XIII kapitole II bodě 3 písm. b) bodech i), ii) a iii) nařízení (EU) č. 142/2011;

iii)

zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostu schváleného pro přeměnu vedlejších produktů živočišného původu na kompost nebo bioplyn v souladu se standardními parametry pro přeměnu uvedenými v příloze V kapitole III oddíle 1 nařízení (EU) č. 142/2011.

2.   Dopravce odpovědný za přemísťování zásilek materiálů kategorie 3:

a)

umožní příslušnému orgánu kontrolovat prostřednictvím družicového navigačního systému pohyb dopravního prostředku v reálném čase a

b)

uchovává elektronické záznamy o tomto přemístění po dobu nejméně dvou měsíců od data přemístění.

Oddíl 10

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma

Článek 38

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo na území téhož dotčeného členského státu

1.   Odchylně od zákazů stanovených v článku 12 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo na území téhož členského státu, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, byly získány z prasat chovaných v zařízeních, která splňují další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 1 písm. b) a c), čl. 15 odst. 2 a 3 a v článku 16;

c)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, byly vyprodukovány v zařízeních určených v souladu s čl. 41 odst. 1.

2.   Odchylně od zákazů stanovených v článku 12 může příslušný orgán dotčeného členského státu, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, povolit přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo na území téhož členského státu, pokud:

a)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, byly vyprodukovány v zařízeních určených v souladu s čl. 41 odst. 1;

b)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, jsou buď

i)

pouze v případě čerstvého masa označeny a přemísťovány v souladu se zvláštními podmínkami pro povolení přemísťování čerstvého masa získaného z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu z určitých zařízení stanovených v čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 do zpracovatelského zařízení za účelem provedení některého z příslušných ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VII uvedeného nařízení,

nebo

ii)

označeny v souladu s článkem 44 zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti nebo, v příslušných případech, identifikačním označením, které nejsou oválné a nelze je zaměnit se značkou zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 853/2004, a

iii)

jsou určeny pouze k přemístění v rámci téhož dotčeného členského státu.

Článek 39

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do jiných členských států a do třetích zemí

Odchylně od zákazů stanovených v článku 12 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo do jiných členských států a do třetích zemí, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2;

c)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, byly získány z prasat chovaných v zařízeních, která splňují obecné podmínky stanovené v článcích 15 a 16;

d)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, byly vyprodukovány v zařízeních určených v souladu s čl. 41 odst. 1.

Článek 40

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III do jiných uzavřených pásem I, II a III nebo oblastí mimo uzavřená pásma I, II a III na území téhož členského státu

Odchylně od zákazů stanovených v článku 12 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III do jiných uzavřených pásem I, II a III nebo oblastí mimo uzavřená pásma I, II a III na území téhož členského státu, pokud:

a)

jsou splněny obecné podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687;

b)

jsou splněny další obecné podmínky stanovené v čl. 14 odst. 2;

c)

jsou čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, získány z prasat:

i)

chovaných v zařízeních, která splňují obecné podmínky stanovené v článcích 15 a 16, a

ii)

poražených:

uvnitř téhož uzavřeného pásma III nebo

mimo uzavřené pásmo III po jejich povoleném přemístění v souladu s článkem 29;

d)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, byly vyprodukovány v zařízeních určených v souladu s čl. 41 odst. 1 a buď

i)

pouze v případě čerstvého masa označeny a přemísťovány v souladu se zvláštními podmínkami pro povolení přemísťování čerstvého masa získaného z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu z určitých zařízení stanovených v čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 do zpracovatelského zařízení za účelem provedení některého z příslušných ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VII uvedeného nařízení,

nebo

ii)

označeny v souladu s článkem 44 zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti nebo, v příslušných případech, identifikačním označením, které nejsou oválné a nelze je zaměnit se značkou zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 853/2004, a

iii)

jsou určeny pouze k přemístění v rámci téhož dotčeného členského státu.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIKA TÝKAJÍCI SE AFRICKÉHO MORU PRASAT PRO POTRAVINÁŘSKÉ PODNIKY V DOTČENÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

Článek 41

Zvláštní určení jatek, bouráren/porcoven, chladírenských skladů, zařízení na zpracování masa a zařízení pro nakládání se zvěřinou

1.   Příslušný orgán dotčeného členského státu určí na žádost provozovatele potravinářského podniku zařízení pro:

a)

okamžitou porážku chovaných prasat z uzavřených pásem II a III:

i)

v rámci uvedených uzavřených pásem II a III;

ii)

mimo uvedená uzavřená pásma II a III podle článků 24 a 29;

b)

bourání/porcování, zpracování a skladování čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III podle článků 38, 39 a 40;

c)

přípravu zvěřiny podle bodu 1.18 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004 a zpracování a skladování čerstvého masa a masných výrobků z volně žijících prasat získaných v uzavřených pásmech I, II a III, jak je stanoveno v článcích 48 a 49 tohoto nařízení;

d)

přípravu zvěřiny podle bodu 1.18 přílohy I nařízení (ES) č. 853/2004 a zpracování a skladování čerstvého masa a masných výrobků z volně žijících prasat, pokud se uvedená zařízení nacházejí v uzavřených pásmech I, II a III, jak je stanoveno v článcích 48 a 49 tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán může rozhodnout, že určení uvedené v odstavci 1 se nevyžaduje pro zařízení na zpracování, bourání/porcování a skladování čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III a z volně žijících prasat získaných v uzavřených pásmech I, II a III a pro zařízení uvedené v odst. 1 písm. d), pokud:

a)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, pocházející z prasat jsou v uvedených zařízeních označeny zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti nebo, v příslušných případech, identifikačním označením podle článku 44;

b)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, pocházející z prasat z uvedených zařízení jsou určeny výhradně pro tentýž dotčený členský stát;

c)

vedlejší produkty živočišného původu z prasat z uvedených zařízení jsou zpracovány nebo neškodně odstraněny v souladu s článkem 33 výhradně v témže členském státě.

3.   Příslušný orgán dotčeného členského státu:

a)

poskytne Komisi a ostatním členským státům odkaz na internetové stránky příslušného orgánu se seznamem určených zařízení a jejich činností uvedených v odstavci 1;

b)

aktualizuje seznam uvedený v písmeni a).

Článek 42

Zvláštní podmínky pro určení zařízení sloužících k okamžité porážce prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III

Příslušný orgán dotčeného členského státu určí zařízení sloužící k okamžité porážce prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III pouze za předpokladu, že:

a)

porážka prasat chovaných mimo uzavřená pásma II a III a prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III, jejichž přemísťování vyžaduje povolení podle článků 24 a 29, a produkce a skladování produktů z nich pocházejících se provádí odděleně od porážky prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III a od produkce a skladování produktů z nich pocházejících, které nesplňují příslušné:

i)

další obecné podmínky stanovené v článcích 15, 16 a 17 a

ii)

zvláštní podmínky stanovené v článcích 24 a 29;

b)

provozovatel zařízení stanovil dokumentované pokyny nebo postupy schválené příslušným orgánem dotčeného členského státu, které zajišťují, aby byly splněny podmínky stanovené v písmeni a).

Článek 43

Zvláštní podmínky pro určení zařízení na bourání/porcování, zpracování a skladování čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III

Příslušný orgán dotčeného členského státu určí zařízení na bourání/porcování, zpracování a skladování čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III, jejichž přemísťování vyžaduje povolení podle článků 38, 39 a 40, pouze za předpokladu, že:

a)

bourání/porcování, zpracování a skladování čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných mimo uzavřená pásma II a III a prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III se provádí odděleně od čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III, které nesplňují:

i)

další obecné podmínky stanovené v článcích 15, 16 a 17 a

ii)

zvláštní podmínky stanovené v článcích 38, 39 a 40;

b)

provozovatel zařízení stanovil dokumentované pokyny nebo postupy schválené příslušným orgánem dotčeného členského státu, které zajišťují, aby byly splněny podmínky stanovené v písmeni a).

Článek 44

Zvláštní značky zdravotní nezávadnosti nebo identifikační označení

Příslušný orgán dotčeného členského státu zajistí, aby níže uvedené produkty živočišného původu byly označeny zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti nebo, v příslušných případech, identifikačním označením, které nejsou oválné a nelze je zaměnit se značkou zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením stanoveným v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 853/2004:

a)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III, jak je stanoveno v čl. 40 písm. d) bodě ii);

b)

čerstvé maso a masné výrobky, včetně střívek, získané z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II, pokud nejsou splněny zvláštní podmínky pro povolení přemísťování uvedených zásilek mimo uzavřené pásmo II podle čl. 38 odst. 1, a to v souladu s čl. 38 odst. 2 písm. b) bodem ii);

c)

čerstvé maso a masné výrobky z volně žijících prasat přemísťovaných v rámci uzavřeného pásma I nebo mimo uvedené pásmo ze zařízení určeného podle čl. 41 odst. 1, a to v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. c) bodem iii) první odrážkou.

KAPITOLA V

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K TLUMENÍ NÁKAZY VZTAHUJÍCÍ SE NA VOLNĚ ŽIJÍCÍ PRASATA V ČLENSKÝCH STÁTECH

Článek 45

Zvláštní zákazy týkající se přemísťování volně žijících prasat

Příslušné orgány všech členských států zakáží v souladu s článkem 101 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 provozovatelům přemísťovat volně žijící prasata:

a)

na celém území členského státu;

b)

z celého území členského státu do:

i)

jiných členských států a

ii)

třetích zemí.

Článek 46

Zvláštní zákazy týkající se přemísťování čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, uvnitř uzavřených pásem I, II a III a z uvedených pásem

1.   Příslušné orgány dotčených členských států zakáží přemísťování zásilek čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, uvnitř uzavřených pásem I, II a III a z těchto pásem.

2.   Příslušné orgány dotčených členských států zakáží přemísťovat uvnitř uzavřených pásem I, II a III a z uvedených pásem čerstvé maso, masné výrobky a veškeré další produkty živočišného původu, vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě:

a)

pro soukromé domácí použití;

b)

v souvislosti s činností myslivců (lovců), kteří v souladu s čl. 1 odst. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 853/2004 dodávají malá množství volně žijících prasat nebo masa volně žijících prasat konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli.

Článek 47

Obecné zákazy týkající se přemísťování zásilek produktů získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, s ohledem na riziko šíření afrického moru prasat

Příslušný orgán dotčeného členského státu může na území téhož členského státu zakázat přemísťování čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, pokud se příslušný orgán domnívá, že existuje riziko, že uvedená volně žijící prasata nebo produkty z nich mohou být zasaženy šířením afrického moru prasat nebo že mohou být zdrojem či nositelem jeho šíření.

Článek 48

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek zpracovaných masných výrobků získaných z volně žijících prasat v rámci uzavřených pásem I, II a III a z uvedených pásem

1.   Odchylně od zákazu stanoveného v čl. 46 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek zpracovaných masných výrobků získaných z volně žijících prasat ze zařízení nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III v podobě zásilek uvnitř uzavřených pásem I, II a III a z uvedených pásem do:

a)

jiných uzavřených pásem I, II a III nacházejících se v témže dotčeném členském státě;

b)

oblastí nacházejících se mimo uzavřená pásma I, II a III téhož dotčeného členského státu a

c)

jiných členských států a třetích zemí.

2.   Příslušný orgán dotčeného členského státu povolí přemísťování zásilek zpracovaných masných výrobků získaných z volně žijících prasat ze zařízení nacházejících se v uzavřeném pásmu I, II a III a uvedených v odstavci 1 pouze za předpokladu, že:

a)

u každého volně žijícího prasete použitého pro účely produkce a zpracování masných výrobků v uzavřeném pásmu I, II a III byly provedeny testy k identifikaci patogenů afrického moru prasat;

b)

před ošetřením uvedeným v písm. c) bodě ii) získal příslušný orgán negativní výsledky testů k identifikaci patogenů afrického moru prasat uvedených v písmeni a);

c)

masné výrobky z volně žijících prasat:

i)

byly vyprodukovány, zpracovány a skladovány v zařízeních určených v souladu s čl. 41 odst. 1 a

ii)

byly podrobeny příslušnému ošetření zmírňujícímu rizika pro produkty živočišného původu z uzavřených pásem v souladu s přílohou VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, pokud jde o africký mor prasat.

Článek 49

Zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, uvnitř uzavřených pásem I, II a III a z uzavřeného pásma I

1.   Odchylně od zákazů stanovených v čl. 46 odst. 1 a 2 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, v rámci uzavřeného pásma I a z uvedeného pásma do jiných uzavřených pásem I, II a III nebo do oblastí mimo uzavřená pásma I, II a III téhož členského státu za předpokladu, že:

a)

u každého příslušného volně žijícího prasete byly před přemístěním čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu z uvedených volně žijících prasat provedeny testy k identifikaci patogenů afrického moru prasat;

b)

před přemístěním získal příslušný orgán dotčeného členského státu negativní výsledky testů k identifikaci patogenů afrického moru prasat uvedených v písmeni a);

c)

čerstvé maso, masné výrobky a veškeré další produkty živočišného původu z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, jsou přemísťovány uvnitř nebo vně uzavřeného pásma I v rámci téhož členského státu:

i)

pro soukromé domácí použití; nebo

ii)

v souvislosti s činností myslivců (lovců), kteří v souladu s čl. 1 odst. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 853/2004 dodávají malá množství volně žijících prasat nebo masa volně žijících prasat konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli; nebo

iii)

ze zařízení určeného v souladu s čl. 41 odst. 1, kde byly čerstvé maso a masné výrobky buď:

opatřeny zvláštní značkou zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením v souladu s čl. 44 písm. c),

nebo

označeny v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a jsou přemísťovány do zpracovatelského zařízení za účelem provedení některého z příslušných ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VII uvedeného nařízení.

2.   Odchylně od zákazů stanovených v čl. 46 odst. 2 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, v rámci uzavřených pásem II a III téhož členského státu za předpokladu, že:

a)

u každého příslušného volně žijícího prasete byly před přemístěním čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu pocházejících z uvedeného volně žijícího prasete nebo jeho těla, které jsou určeny k lidské spotřebě, provedeny testy k identifikaci patogenů afrického moru prasat;

b)

před přemístěním získal příslušný orgán dotčeného členského státu negativní výsledky testů k identifikaci patogenů afrického moru prasat uvedených v písmeni a);

c)

čerstvé maso, masné výrobky a veškeré další produkty živočišného původu z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, jsou přemísťovány uvnitř uzavřených pásem II a III v rámci téhož členského státu:

i)

pro soukromé domácí použití

nebo

ii)

jsou v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 přemísťovány do zpracovatelského zařízení za účelem provedení některého z příslušných ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VII uvedeného nařízení.

Článek 50

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro zásilky čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, za účelem přemísťování mimo uzavřená pásma I, II a III

Provozovatelé přemístí mimo uzavřená pásma I, II a III zásilky čerstvého masa, masných výrobků a veškerých dalších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat a jejich těl, které jsou určeny k lidské spotřebě, pouze:

a)

v případech uvedených v článcích 48 a 49 a

b)

pokud jsou uvedené zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením podle čl. 167 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/429, které obsahuje:

i)

informace požadované v souladu s článkem 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 a

ii)

nejméně jedno z níže uvedených potvrzení souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení:

„Čerstvé maso a masné výrobky a veškeré další produkty živočišného původu z uzavřeného pásma I získané z volně žijících prasat v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“;

„Těla volně žijících prasat, která jsou určena k lidské spotřebě, z uzavřeného pásma I v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“;

„Zpracované masné výrobky z uzavřených pásem I, II a III získané z volně žijících prasat v souladu se zvláštními opatřeními k tlumení afrického moru prasat stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/605.“

Jedná-li se však o přemísťování v rámci téhož dotčeného členského státu, může příslušný orgán v souladu s čl. 167 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) 2016/429 rozhodnout, že veterinární osvědčení nemusí být vydáno.

Článek 51

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů z volně žijících prasat v rámci uzavřených pásem I, II a III a mimo uvedená pásma

1.   Odchylně od zákazů stanovených v článku 46 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek získaných produktů z volně žijících prasat v rámci uzavřených pásem I, II a III a mimo uvedená pásma do jiných uzavřených pásem I, II a III nebo do oblastí mimo uzavřená pásma I, II a III téhož členského státu a do jiných členských států, pokud byly uvedené produkty podrobeny ošetření, které zajišťuje, že získané produkty nepředstavují riziko z hlediska afrického moru prasat.

2.   Odchylně od zákazů stanovených v čl. 46 odst. 1 může příslušný orgán dotčeného členského státu povolit přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z volně žijících prasat v rámci uzavřených pásem I, II a III a mimo uvedená pásma do jiných uzavřených pásem I, II a III a do oblastí mimo uzavřená pásma I, II a III téhož členského státu za předpokladu, že:

a)

tyto vedlejší živočišné produkty byly shromážděny, přepraveny a neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009;

b)

v případě přemísťování mimo uzavřená pásma I, II a III jsou dopravní prostředky jednotlivě vybaveny družicovým navigačním systémem, který umožňuje určit, přenášet a zaznamenávat jejich polohu v reálném čase. Dopravce příslušnému orgánu umožní kontrolovat pohyb dopravního prostředku v reálném čase a uchovávat elektronické záznamy o přemístění po dobu nejméně dvou měsíců od přemístění zásilky.

Článek 52

Povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z volně žijících prasat mimo uzavřená pásma I, II a III na území téhož dotčeného členského státu

Provozovatelé přemístí zásilky vedlejších produktů živočišného původu z volně žijících prasat mimo uzavřená pásma I, II a III v rámci téhož dotčeného členského státu v případě uvedeném v čl. 51 odst. 2 pouze tehdy, jsou-li uvedené zásilky doprovázeny:

a)

obchodním dokladem uvedeným v kapitole III přílohy VIII nařízení (EU) č. 142/2011 a

b)

veterinárním osvědčením uvedeným v čl. 22 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Příslušný orgán dotčeného členského státu však může v souladu s čl. 22 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 rozhodnout, že veterinární osvědčení se nevydá.

KAPITOLA VI

ZVLÁŠTNÍ INFORMAČNÍ POVINNOSTI A POVINNOSTI V OBLASTI ODBORNÉ PŘÍPRAVY V ČLENSKÝCH STÁTECH

Článek 53

Zvláštní informační povinnosti dotčených členských států

1.   Dotčené členské státy zajistí, aby přinejmenším provozovatelé železniční a osobní automobilové dopravy, provozovatelé letišť a přístavů, cestovní kanceláře, pořadatelé loveckých výletů a provozovatelé poštovních služeb měli povinnost upozornit své zákazníky na opatření k tlumení nákazy stanovená v tomto nařízení a cestujícím, kteří se přesouvají z uzavřených pásem I, II a III, a zákazníkům poštovních služeb vhodným způsobem poskytovali informace alespoň o hlavních zákazech stanovených v článcích 9, 11, 12, 45 a 46.

Za tímto účelem dotčené členské státy organizují a provádějí pravidelné veřejné informační kampaně zaměřené na propagaci a šíření informací o zvláštních opatřeních k tlumení nákazy stanovených v tomto nařízení.

2.   Dotčené členské státy informují Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva:

a)

o změnách epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat na jejich území;

b)

o výsledcích dozoru nad africkým morem prasat prováděného u chovaných a volně žijících prasat v uzavřených pásmech I, II a III a v oblastech nacházejících se mimo uzavřená pásma I, II a III;

c)

o dalších opatřeních a iniciativách přijatých za účelem prevence, tlumení a eradikace afrického moru prasat.

Článek 54

Zvláštní povinnosti dotčených členských států v oblasti odborné přípravy

Dotčené členské státy organizují a pravidelně nebo ve vhodných intervalech pořádají zvláštní školení o rizicích afrického moru prasat a o možných opatřeních v oblasti prevence, tlumení a eradikace alespoň pro tyto cílové skupiny:

a)

veterinární lékaři;

b)

zemědělci chovající prasata;

c)

myslivci (lovci).

Článek 55

Zvláštní informační povinnosti všech členských států

1.   Všechny členské státy zajistí, aby:

a)

na důležitých trasách pozemní infrastruktury, jako jsou mezinárodní silniční komunikace a železnice, a v souvisejících pozemních dopravních sítích byly cestujícím poskytovány vhodné informace o rizicích přenosu afrického moru prasat a o zvláštních opatřeních k tlumení nákazy stanovených v tomto nařízení:

i)

viditelným a upoutávajícím způsobem;

ii)

způsobem snadno srozumitelným pro cestující:

kteří odjíždějí z uzavřených pásem I, II a III nebo do nich jedou nebo

kteří odjíždějí ze třetích zemí, jež jsou z hlediska šíření afrického moru prasat rizikové, nebo do takových zemí jedou;

b)

byla zavedena nezbytná opatření, která budou zvyšovat povědomí zúčastněných stran působících v odvětví chovu prasat, včetně nízkokapacitních zařízení, o rizicích zavlečení viru afrického moru prasat a která jim poskytnou nejvhodnější informace o posílených opatřeních biologické bezpečnosti v zařízeních pro chovaná prasata nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III podle ustanovení přílohy II, a zejména o opatřeních, která mají být vymáhána v uzavřených pásmech I, II a III, a to co nejvhodnějším způsobem, aby tyto informace neunikly jejich pozornosti.

2.   Všechny členské státy dbají o zvyšování povědomí o africkém moru prasat:

a)

u veřejnosti v souladu s ustanovením článku 15 nařízení (EU) 2016/429;

b)

mezi veterináři, zemědělci a myslivci (lovci) a poskytují jim nejvhodnější informace o zmírňování rizik a posílených opatřeních biologické bezpečnosti, jež jsou stanovena:

i)

v příloze II tohoto nařízení;

ii)

v pokynech Unie týkajících se afrického moru prasat, které byly dohodnuty s členskými státy v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva;

iii)

v dostupných vědeckých důkazech poskytnutých Evropským úřadem pro bezpečnost potravin;

iv)

v Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 56

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021 do dne 20. dubna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).

(5)  https://www.oie.int/en/standard-setting/terrestrial-code/access-online/

(6)  https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en

(7)  The EFSA Journal 2010; 8(3):1556.

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky, požadavky na certifikaci a hlášení pro přemísťování produktů živočišného původu ze suchozemských zvířat v rámci Unie (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 5).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(11)  Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 140).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 51).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(15)  V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, zahrnují pro účely tohoto nařízení odkazy na členské státy i Spojené království s ohledem na Severní Irsko.


PŘÍLOHA I

UZAVŘENÁ PÁSMA

ČÁST I

1.   Estonsko

Tato uzavřená pásma I v Estonsku:

Hiiu maakond.

2.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, 406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250350, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 250850, 250950, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251450, 251550, 251650, 251750, 251850, 252150 és 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

3.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:

Pāvilostas novada Vērgales pagasts,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Grobiņas novads,

Rucavas novada Dunikas pagasts.

4.   Litva

Tato uzavřená pásma I v Litvě:

Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos,

Palangos miesto savivaldybė.

5.   Polsko

Tato uzavřená pásma I v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

gminy Janowiec Kościelny, Janowo i część gminy Kozłowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie nidzickim,

gminy Iłowo – Osada, Lidzbark, Płośnica, Rybno, miasto Działdowo, część gminy wiejskiej Działdowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejowe biegnące od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie działdowskim,

gminy Kisielice, Susz, miasto Iława i część gminy wiejskiej Iława położona na na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 521 biegnącą od zachodniej granicy gminy do zachodniej granicy miasta Iława oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od południowej granicy gminy miasta Iława przez miejscowość Katarzynki do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

powiat nowomiejski.

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię koleją w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat sierpecki,

powiat żuromiński,

gminy Andrzejewo, Brok, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka, część gminy Małkinia Górna położona na północ od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

gminy Dzierzgowo, Lipowiec Kościelny, miasto Mława, Radzanów, Szreńsk, Szydłowo i Wieczfnia Kościelna, w powiecie mławskim,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy wyszkowski,

gminy Jadów, Strachówka i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Korytnica, Liw, Łochów, Miedzna, Sadowne, Stoczek i miasto Węgrów w powiecie węgrowskim,

gminy Kowala, Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie radomskim,

powiat miejski Radom,

gminy Jastrząb, Mirów, Orońsko w powiecie szydłowieckim,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Medyka, Orły, Żurawica, Przemyśl w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy wiejskiej Przeworsk położona na zachód od miasta Przeworsk i na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 biegnącą od granicy z gminą Tryńcza do granicy miasta Przeworsk, część gminy Zarzecze położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1594R biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zarzecze oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogi nr 1617R oraz 1619R biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Dzikowiec, Kolbuszowa, Niwiska i Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

gminy Borowa, Czermin, Gawłuszowice, Mielec z miastem Mielec, Padew Narodowa, Przecław, Tuszów Narodowy w powiecie mieleckim,

w województwie świętokrzyskim:

powiat opatowski,

powiat sandomierski,

gminy Bogoria, Łubnice, Oleśnica, Osiek, Połaniec, Rytwiany i Staszów w powiecie staszowskim,

gminy Bliżyn, Skarżysko – Kamienna, Suchedniów i Skarżysko Kościelne w powiecie skarżyskim,

gmina Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy oraz na północ od drogi nr 42 i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Mniów i Zagnańsk w powiecie kieleckim,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim,

gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

gminy Czerniewice, Inowłódz, Lubochnia, Rzeczyca, Tomaszów Mazowiecki z miastem Tomaszów Mazowiecki i Żelechlinek w powiecie tomaszowskim,

gmina Aleksandrów w powiecie piotrkowskim,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

gminy Przytoczna, Pszczew, Skwierzyna i część gminy Trzciel położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie międzyrzeckim,

gminy Lubniewice i Krzeszyce w powiecie sulęcińskim,

gminy Bogdaniec, Deszczno, Lubiszyn i część gminy Witnica położona na północny - wschód od drogi biegnącej od zachodniej granicy gminy od miejscowości Krześnica, przez miejscowości Kamień Wielki - Mościce -Witnica - Kłopotowo do południowej granicy gminy w powiecie gorzowskim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Bolesławiec z miastem Bolesławiec, Gromadka i Osiecznica w powiecie bolesławieckim,

gmina Węgliniec w powiecie zgorzeleckim,

gmina Chocianów i część gminy Przemków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

gmina Jemielno, Niechlów i Góra w powiecie górowskim,

gmina Rudna i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Rydzyna, część gminy Święciechowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12w powiecie leszczyńskim,

część gminy Kwilcz położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 24, część gminy Międzychód położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 24 w powiecie międzychodzkim,

gminy Lwówek, Kuślin, Opalenica, część gminy Miedzichowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Nowy Tomyśl położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie nowotomyskim,

gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gmina Czempiń, miasto Kościan, część gminy wiejskiej Kościan położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez kanał Obry, część gminy Krzywiń położona na wschód od linii wyznaczonej przez kanał Obry w powiecie kościańskim,

powiat miejski Poznań,

gminy Buk, Dopiewo, Komorniki, Tarnowo Podgórne, Stęszew, Swarzędz, Pobiedziska, Czerwonak, Mosina, miasto Luboń, miasto Puszczykowo i część gminy Kórnik położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr S11 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 434 i drogę nr 434 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Rokietnica położona na południowy zachód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz oraz część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

gminy Lubasz, Czarnków z miastem Czarnków, część gminy Połajewo na położona na północ od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Wieleń położona na południe od linii kolejowej biegnącej od wschodniej granicy gminy przez miasto Wieleń i miejscowość Herburtowo do zachodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

gminy Duszniki, Kaźmierz, Pniewy, Ostroróg, Wronki, miasto Szamotuły i część gminy Szamotuły położona na zachód od zachodniej granicy miasta Szamotuły i na południe od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły, do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na zachód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na zachód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

gmina Dobrzyca i część gminy Gizałki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 w powiecie pleszewskim,

gmina Zagórów w powiecie słupeckim,

gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim,

gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim,

gmina Rozdrażew, część gminy Koźmin Wielkopolski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15 oraz na wschód od granic miasta Krotoszyn w powiecie krotoszyńskim,

gminy Nowe Skalmierzyce, Raszków, Ostrów Wielkopolski z miastem Ostrów Wielkopolski w powiecie ostrowskim,

powiat miejski Kalisz,

gminy Ceków – Kolonia, Godziesze Wielkie, Koźminek, Lisków, Mycielin, Opatówek, Szczytniki w powiecie kaliskim,

gmina Malanów i część gminy Tuliszków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 w powiecie tureckim,

gminy Rychwał, Rzgów, część gminy Grodziec położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443, część gminy Stare Miasto położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę nr A2 w powiecie konińskim,

w województwie zachodniopomorskim:

część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Chojna, Trzcińsko - Zdrój oraz część gminy Cedynia położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 124 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miasta Cedynia, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 125 biegnącą od miasta Cedynia do wschodniej granicy gminy w powiecie gryfińskim.

6.   Slovensko

Tato uzavřená pásma I na Slovensku:

the whole district of Vranov nad Topľou, except municipalities included in part II,

the whole district of Humenné,

the whole district of Snina,

the whole district of Medzilaborce

the whole district of Stropkov

the whole district of Svidník, except municipalities included in part II,

the whole district of Stará Ľubovňa, except municipalities included in part II,

the whole district of whole Kežmarok,

the whole district of Poprad,

in the district of Rožňava, the whole municipalities of Dobšiná,Vlachovo, Gočovo, Kobeliarovo, Markuška, Koceľovce, Vyšná Slaná Rejdová, Čierna Lehota, Slavošovce, Rochovce, Brdárka, Hanková, Slavoška, Dedinky, Stratená,

the whole district of Revúca, except municipalities included in part II,

in the district of Michalovce, the whole municipality of Strážske,

in the district of Rimavská Sobota, municipalities located south of the road No.526 not included in part II,

the whole district of Lučenec, except municipalities included in part II,

the whole district of Veľký Krtíš, except municipalities included in part II,

in the district of Zvolen, the whole municipality of Lešť,

in the district of Detva, the whole municipality of Horný Tisovník.

7.   Řecko

Tato uzavřená pásma I v Řecku:

in the regional unit of Drama:

the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

in the regional unit of Xanthi:

the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

in the regional unit of Rodopi:

the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

in the regional unit of Evros:

the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

in the regional unit of Serres:

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

8.   Německo

Tato uzavřená pásma I v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Alt Zauche-Wußwerk,

Gemeinde Byhleguhre-Byhlen,

Gemeinde Märkische Heide,

Gemeinde Neu Zauche,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Groß Liebitz, Guhlen, Mochow und Siegadel,

Gemeinde Spreewaldheide,

Gemeinde Straupitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Neuhardenberg,

Gemeinde Gusow-Platkow,

Gemeinde Lietzen,

Gemeinde Falkenhagen (Mark),

Gemeinde Zeschdorf,

Gemeinde Treplin,

Gemeinde Lebus mit den Gemarkungen Wüste-Kunersdorf, Wulkow bei Booßen, Schönfließ, Mallnow – westlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Fichtenhöhe – westlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Lindendorf – westlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Vierlinden – westlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Trebnitz und Jahnsfelde,

Gemeinde Letschin mit den Gemarkungen Steintoch, Neu Rosenthal, Letschin, Kiehnwerder, Sietzing, Kienitz, Wilhelmsaue, Posedin, Solikante, Klein Neuendorf, Neubarnim, Ortwig, Groß Neuendorf, Ortwig Graben, Mehrin-Graben und Zelliner Loose,

Gemeinde Seelow – westlich der Bahnstrecke RB 60,

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Storkow (Mark),

Gemeinde Wendisch Rietz,

Gemeinde Reichenwalde,

Gemeinde Diensdorf-Radlow,

Gemeinde Bad Saarow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf mit den Gemarkungen Buckow, Glienicke, Behrensdorf, Ahrensdorf, Herzberg, Görzig, Pfaffendorf, Sauen, Wilmersdorf (G), Neubrück, Drahendorf, Alt Golm,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Briescht, Kossenblatt, Werder, Görsdorf (B), Giesendorf, Wiesendorf, Wulfersdorf, Falkenberg (T), Lindenberg,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Demnitz, Steinhöfel, Hasenfelde, Ahrensdorf, Heinersdorf, Tempelberg,

Gemeinde Langewahl,

Gemeinde Berkenbrück,

Gemeinde Briesen (Mark),

Gemeinde Jacobsdorf,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Jänschwalde,

Gemeinde Peitz,

Gemeinde Tauer,

Gemeinde Turnow-Preilack,

Gemeinde Drachhausen,

Gemeinde Schmogrow-Fehrow,

Gemeinde Drehnow,

Gemeinde Guben mit der Gemarkung Schlagsdorf,

Gemeinde Schenkendöbern mit den Gemarkungen Grabko, Kerkwitz, Groß Gastrose,

Gemeinde Teichland,

Gemeinde Dissen-Striesow,

Gemeinde Heinersbrück,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Forst,

Gemeinde Wiesengrund,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal,

Gemeinde Jämlitz-Klein Düben,

Gemeinde Tschernitz,

Gemeinde Döbern,

Gemeinde Felixsee,

Gemeinde Spremberg mit den Gemarkungen Lieskau, Schönheide, Graustein, Türkendorf, Groß Luja, Wadelsdorf, Hornow,

Gemeinde Neuhausen/Spree mit den Gemarkungen Kathlow, Haasow,

Stadt Cottbus mit den Gemarkungen Dissenchen, Döbbrick, Merzdorf, Saspow, Schmellwitz, Sielow, Willmersdorf,

kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder),

Bundesland Sachsen:

Landkreis Görlitz:

Landkreis Görlitz nördlich der Bundesautobahn 4 sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes.

ČÁST II

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:

the whole region of Haskovo,

the whole region of Yambol,

the whole region of Stara Zagora,

the whole region of Pernik,

the whole region of Kyustendil,

the whole region of Plovdiv,

the whole region of Pazardzhik,

the whole region of Smolyan,

the whole region of Burgas excluding the areas in Part III.

2.   Estonsko

Tato uzavřená pásma II v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

3.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye: 251950, 252050, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:

Ādažu novads,

Aizputes novada Aizputes, Cīravas un Lažas pagasts, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes pilsēta,

Aglonas novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alojas novads,

Alsungas novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Auces novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Beverīnas novads,

Brocēnu novads,

Burtnieku novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads

Cesvaines novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Dobeles novads,

Dundagas novads,

Durbes novads,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Gulbenes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jaunpils novads,

Jēkabpils novads,

Jelgavas novads,

Kandavas novads,

Kārsavas novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krāslavas novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Padures, Rumbas, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Ēdoles, Īvandes, Kurmāles, Turlavas, Gudenieku un Snēpeles pagasts, Kuldīgas pilsēta,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mazsalacas novads,

Mērsraga novads,

Naukšēnu novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieku novads,

Pārgaujas novads,

Pāvilostas novada Sakas pagasts, Pāvilostas pilsēta,

Pļaviņu novads,

Preiļu novads,

Priekules novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

republikas pilsēta Daugavpils,

republikas pilsēta Jelgava,

republikas pilsēta Jēkabpils,

republikas pilsēta Jūrmala,

republikas pilsēta Rēzekne,

republikas pilsēta Valmiera,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rojas novads,

Ropažu novads,

Rugāju novads,

Rundāles novads,

Rūjienas novads,

Salacgrīvas novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saldus novads,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Skrundas novada Raņķu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes,

Smiltenes novads,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Strenču novads,

Talsu novads,

Tērvetes novads,

Tukuma novads,

Vaiņodes novada Vaiņodes pagasts un Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem autoceļa P116, P106,

Valkas novads,

Varakļānu novads,

Vārkavas novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Ventspils novads,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma II v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė,

Birštono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Raudonės, Šimkaičių, Skirsnemunės, Smalininkų, Veliuonos ir Viešvilės seniūnijos,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kalvarijos savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Ežerėlio, Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos, Užliedžių, Vilkijos, ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907,

Kazlų rūdos savivaldybė,

Kelmės rajono savivaldybė,

Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Gudžiūnų, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių, Surviliškio, Šėtos, Truskavos, Vilainių ir Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę ir rytus nuo kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Kretingos rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė,

Marijampolės savivaldybė,

Mažeikių rajono savivaldybė,

Molėtų rajono savivaldybė,

Pagėgių savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Rietavo savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų, Stalgėnų, Nausodžio, Plungės miesto, Šateikių ir Kulių seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Betygalos, Girkalnio, Kalnujų, Nemakščių, Pagojukų, Paliepių, Raseinių miesto, Raseinių, Šiluvos, Viduklės seniūnijos,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos, Ylakių, Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo ir Skuodo miesto seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė,

Širvintų rajono savivaldybė,

Šilalės rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

6.   Polsko

Tato uzavřená pásma II v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

powiat piski,

gminy Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie i Sępopol w powiecie bartoszyckim,

gminy Biskupiec, Kolno, część gminy Olsztynek położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka w powiecie olsztyńskim,

gminy Dąbrówno, Grunwald, część gminy Małdyty położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy Miłomłyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy wiejskiej Ostróda położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 oraz na południe od drogi nr 16, część miasta Ostróda położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie ostródzkim,

powiat giżycki,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim,

gmina Nidzica i część gminy Kozłowo położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie nidzickim,

gminy Dźwierzuty, Jedwabno, Pasym, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

gminy Lubawa, miasto Lubawa, Zalewo i część gminy wiejskiej Iława położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 521 biegnącą od zachodniej granicy gminy do zachodniej granicy miasta Iława oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od południowej granicy gminy miasta Iława przez miejscowość Katarzynki do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

powiat węgorzewski,

część gminy wiejskiej Działdowo położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejowe biegnące od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie działdowskim,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

powiat siemiatycki,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

powiat kolneński z miastem Kolno,

powiat białostocki,

gminy Filipów, Jeleniewo, Przerośl, Raczki, Rutka-Tartak, Suwałki, Szypliszki Wiżajny oraz część gminy Bakałarzewo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę 653 biegnącej od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 1122B oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1122B biegnącą od drogi 653 w kierunku południowym do skrzyżowania z drogą 1124B i następnie na północny - wschód od drogi nr 1124B biegnącej od skrzyżowania z drogą 1122B do granicy z gminą Raczki w powiecie suwalskim,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

powiat siedlecki,

powiat miejski Siedlce,

gminy Bielany, Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

gminy Grębków i Wierzbno w powiecie węgrowskim,

powiat łosicki,

powiat ciechanowski,

powiat sochaczewski,

gminy Policzna, Przyłęk, Tczów i Zwoleń w powiecie zwoleńskim,

powiat kozienicki,

gminy Chotcza i Solec nad Wisłą w powiecie lipskim,

gminy Gózd, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew, część gminy Iłża położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9, część gminy Wolanów położona na północ od drogi nr 12 w powiecie radomskim,

gminy Bodzanów, Bulkowo, Staroźreby, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

powiat płoński,

gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Dębówka, Klembów, Poświętne, Radzymin, Wołomin, miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka w powiecie wołomińskim,

gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na północ od drogi nr 1328 W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

gminy Boguty – Pianki, Zaręby Kościelne, Nur i część gminy Małkinia Górna położona na południe od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

gminy Stupsk, Wiśniewo i Strzegowo w powiecie mławskim,

gminy Chlewiska i Szydłowiec w powiecie szydłowieckim,

powiat miński,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim,

gminy Janowiec, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Markuszów, Nałęczów, Puławy z miastem Puławy, Wąwolnica i Żyrzyn w powiecie puławskim,

gminy Nowodwór, miasto Dęblin i część gminy Ryki położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową powiecie ryckim,

gminy Adamów, Krzywda, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, Wojcieszków, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

gminy Niedźwiada, Ostrów Lubelski, Serniki i Uścimów w powiecie lubartowskim,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

gminy Fajsławice, Gorzków, Izbica, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Kraśniczyn, Łopiennik Górny, Siennica Różana i część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

gminy Chełm, Ruda – Huta, Sawin, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Wierzbica, część gminy Dorohusk położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L, część gminy Leśniowice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

powiat parczewski,

powiat włodawski,

powiat radzyński,

w województwie podkarpackim:

powiat stalowowolski,

gminy Oleszyce, Lubaczów z miastem Lubaczów, Wielkie Oczy w powiecie lubaczowskim,

część gminy Kamień położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19, część gminy Sokołów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas i Majdan Królewski w powiecie kolbuszowskim,

gminy Grodzisko Dolne, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na południe od miasta Leżajsk oraz na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę San, w powiecie leżajskim,

gmina Jarocin, część gminy Harasiuki położona na północ od linii wyznaczona przez drogę nr 1048 R, część gminy Ulanów położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Tanew, część gminy Nisko położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 oraz na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 19, część gminy Jeżowe położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie niżańskim,

powiat tarnobrzeski,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona na zachód od linii kolejowej biegnącej od miejscowości Marcule i od północnej granicy gminy przez miejscowości Klepacze i Karczma Kunowska do południowej granicy gminy oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

gmina Gowarczów, część gminy Końskie położona na wschód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na północ od linii kolejowej w powiecie koneckim,

w województwie lubuskim:

powiat wschowski,

gmina Kostrzyn nad Odrą i część gminy Witnica położona na południowy zachód od drogi biegnącej od zachodniej granicy gminy od miejscowości Krześnica, przez miejscowości Kamień Wielki - Mościce - Witnica - Kłopotowo do południowej granicy gminy w powiecie gorzowskim,

gminy Gubin z miastem Gubin, Maszewo i część gminy Bytnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

powiat słubicki,

gminy Słońsk, Sulęcin i Torzym w powiecie sulęcińskim,

gminy Bledzew i Międzyrzecz w powiecie międzyrzeckim,

gminy Kolsko, część gminy Kożuchów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Nowogród Bobrzański, Trzebiechów część gminy Bojadła położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 w powiecie zielonogórskim,

powiat żarski,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Małomice, Szprotawa, Wymiarki, Żagań, miasto Żagań, miasto Gozdnica, część gminy Niegosławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

gminy Lubrza, Łagów i Świebodzin w powiecie świebodzińskim,

w województwie dolnośląskim:

gmina Pęcław, część gminy Kotla położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Grębocice i Polkowice w powiecie polkowickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Przemęt i Wolsztyn w powiecie wolsztyńskim,

gmina Wielichowo część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 i część gminy Rakoniewice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie grodziskim,

gminy Lipno, Osieczna, Wijewo, Włoszakowice i część gminy Święciechowa położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie leszczyńskim,

gmina Śmigiel, część gminy wiejskiej Kościan położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez kanał Obry, część gminy Krzywiń położona na zachód od linii wyznaczonej przez kanał Obry w powiecie kościańskim,

powiat miejski Leszno,

powiat obornicki,

część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

gmina Suchy Las, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na północ od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Rokietnica położona na północ i na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz w powiecie poznańskim,

część gminy Szamotuły położona na wschód od wschodniej granicy miasta Szamotuły i na północ od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na wschód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na wschód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim.

w województwie łódzkim:

gminy Białaczów, Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gminy Biała Rawska, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim,

gmina Kowiesy w powiecie skierniewickim,

w województwie zachodniopomorskim:

gmina Boleszkowice i część gminy Dębno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na południe od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Mieszkowice, Moryń, część gminy Cedynia położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 124 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miasta Cedynia, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 125 biegnącą od miasta Cedynia do wschodniej granicy gminy w powiecie gryfińskim.

7.   Slovensko

Tato uzavřená pásma II na Slovensku:

the whole district of Gelnica,

the whole district of Spišská Nová Ves,

the whole district of Levoča,

in the district of Michalovce, the whole municipalities of the district not included in Part I,

the whole district of Košice-okolie,

the whole district of Rožnava, except the municipalities included in Part I,

the whole city of Košice,

the whole district of Sobrance,

in the district of Vranov nad Topľou, the whole municipalities of Zámutov, Rudlov, Jusková Voľa, Banské, Cabov, Davidov, Kamenná Poruba, Vechec, Čaklov, Soľ, Komárany, Čičava, Nižný Kručov, Vranov nad Topľou, Sačurov, Sečovská Polianka, Dlhé Klčovo, Nižný Hrušov, Poša, Nižný Hrabovec, Hencovce, Kučín, Majerovce, Sedliská, Kladzany and Tovarnianska Polianka, Herrmanovce nad Topľou, Petrovce, Pavlovce, Hanušovce nad Topľou, Medzianky, Radvanovce, Babie, Vlača, Ďurďoš, Prosačov, Remeniny, Skrabské, Bystré, Petkovce, Michalok, Vyšný Žipov, Čierne nad Topľou, Zlatník, Hlinné, Jastrabie nad Topľou, Merník,

the whole district of Prešov,

in the whole district of Sabinov,

in the district of Svidník, the whole municipalities of Dukovce, Želmanovce, Kuková, Kalnište, Lužany pri Ondave, Lúčka, Giraltovce, Kračúnovce, Železník, Kobylince, Mičakovce,

the whole district of Bardejov,

in the district of Stará Ľubovňa, the whole municipalities of Kyjov, Pusté Pole, Šarišské Jastrabie, Čirč, Ruská Voľa nad Popradom, Obručné, Vislanka, Ďurková, Plaveč, Ľubotín, Orlov,

in the district of Revúca, the whole municipalities of Gemer, Tornaľa, Žiar, Gemerská Ves, Levkuška, Otročok, Polina, Rašice, Licince, Leváre, Držkovce, Chvalová, Sekerešovo, Višňové, Gemerské Teplice, Gemerský Sad, Hucín, Jelšava, Nadraž, Prihradzany, Šivetice, Kameňany,

in the district of Rimavská Sobota, the whole municipalities of Abovce, Barca, Bátka, Cakov, Chanava, Dulovo, Figa, Gemerské Michalovce, Hubovo, Ivanice, Kaloša, Kesovce, Kráľ, Lenartovce, Lenka, Neporadza, Orávka, Radnovce, Rakytník, Riečka, Rimavská Seč, Rumince, Stránska, Uzovská Panica, Valice, Vieska nad Blhom, Vlkyňa, Vyšné Valice, Včelince, Zádor, Číž, Štrkovec Tomášovce, Žíp, Španie Pole, Hostišovce, Budikovany, Teplý Vrch, Veľký Blh, Janice, Chrámec, Orávka, Martinová, Bottovo, Dubovec, Šimonovce, Širkovce Drňa, Hostice, Gemerské Dechtáre, Jestice, Petrovce, Dubno, Gemerský Jablonec,

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities of Ľuboriečka, Muľa, Dolná Strehová, Závada, Pravica, Chrťany, Senné, Brusník, Horná Strehová, Slovenské Kľačany, Vieska, Veľký Lom, Suché Brezovo, Horné Strháre, Dolné Strháre, Modrý Kameň,Veľký Krtíš, Veľké Zlievce, Malé Zlievce, Veľké Stračiny, Malé Stračiny, Bušince, Čeláre, Gabušovce, Zombor, Olováry, Malý Krtíš, Nová Ves

in the district of Lučenec the whole municipalities of Kalonda, Panické Dravce, Halič, Mašková, Lehôtka, Ľuboreč, Jelšovec, Veľká nad Ipľom, Trenč, Rapovce, Mučín, Lipovany.

8.   Německo

Tato uzavřená pásma II v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Grunow-Dammendorf,

Gemeinde Mixdorf

Gemeinde Schlaubetal,

Gemeinde Neuzelle,

Gemeinde Neißemünde,

Gemeinde Lawitz,

Gemeinde Eisenhüttenstadt,

Gemeinde Vogelsang,

Gemeinde Ziltendorf,

Gemeinde Wiesenau,

Gemeinde Friedland,

Gemeinde Siehdichum

Gemeinde Müllrose,

Gemeinde Groß Lindow,

Gemeinde Brieskow-Finkenheerd,

Gemeinde Ragow-Merz,

Gemeinde Beeskow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf mit den Gemarkungen Groß Rietz und Birkholz,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Stremmen, Ranzig, Trebatsch, Sabrodt, Sawall, Mitweide und Tauche,

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Jamlitz,

Gemeinde Lieberose,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Goyatz, Jessern, Lamsfeld, Ressen, Speichrow und Zaue,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Schenkendöbern mit den Gemarkungen Stakow, Reicherskreuz, Groß Drewitz, Sembten, Lauschütz, Krayne, Lübbinchen, Grano, Pinnow, Bärenklau, Schenkendöbern und Atterwasch,

Gemeinde Guben mit den Gemarkungen Bresinchen, Guben und Deulowitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Zechin,

Gemeinde Bleyen-Genschmar,

Gemeinde Golzow,

Gemeinde Küstriner Vorland,

Gemeinde Alt Tucheband,

Gemeinde Reitwein,

Gemeinde Podelzig,

Gemeinde Letschin mit der Gemarkung Sophienthal,

Gemeinde Seelow – östlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Vierlinden – östlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Lindendorf – östlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Fichtenhöhe – östlich der Bahnstrecke RB 60,

Gemeinde Lebus mit den Gemarkungen Lebus und Mallnow – östlich der Bahnstrecke RB 60,

Bundesland Sachsen:

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Bad Muskau,

Gemeinde Krauschwitz i.d. O.L. östlich der Linie: Straßenzug B115/B156 nördlicher Teil (Jämlitzer Weg) bis Abzweig Forstweg, weiter entlang des Wildzaunes: Forstweg – Bautzener Straße – Waldstück „Drachenberge“ – S126 bis B115,

Gemeinde Hähnichen östlich der B115,

Gemeinde Horka nördlich der Bahnstrecke DB6207 „Roßlau (Elbe) – Horka – Grenze DE/PL“,

Gemeinde Neißeaue nördlich der Bahnstrecke DB6207 „Roßlau (Elbe) – Horka – Grenze DE/PL“,

Gemeinde Niesky östlich der B115 und nördlich der Bahnstrecke DB6207 „Roßlau (Elbe) – Horka – Grenze DE/PL“,

Gemeinde Rietschen östlich der B115,

Gemeinde Rothenburg/O.L. nördlich der Bahnstrecke DB6207 „Roßlau (Elbe) – Horka – Grenze DE/PL“,

Gemeinde Weißkeißel östlich der B115 sowie Gebiet westlich der B115 und nördlich der S126 (Friedhof).

ČÁST III

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:

the whole region of Blagoevgrad,

the whole region of Dobrich,

the whole region of Gabrovo,

the whole region of Kardzhali,

the whole region of Lovech,

the whole region of Montana,

the whole region of Pleven,

the whole region of Razgrad,

the whole region of Ruse,

the whole region of Shumen,

the whole region of Silistra,

the whole region of Sliven,

the whole region of Sofia city,

the whole region of Sofia Province,

the whole region of Targovishte,

the whole region of Vidin,

the whole region of Varna,

the whole region of Veliko Tarnovo,

the whole region of Vratza,

in Burgas region:

the whole municipality of Burgas,

the whole municipality of Kameno,

the whole municipality of Malko Tarnovo,

the whole municipality of Primorsko,

the whole municipality of Sozopol,

the whole municipality of Sredets,

the whole municipality of Tsarevo,

the whole municipality of Sungurlare,

the whole municipality of Ruen,

the whole municipality of Aytos.

2.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:

Aizputes novada Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296,

Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296,

Skrundas novada Rudbāržu, Nīkrāces pagasts, Raņķu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasts (izņemot pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes), Skrundas pilsēta,

Vaiņodes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106.

3.   Litva

Tato uzavřená pásma III v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Seredžiaus ir Juodaičių seniūnijos,

Kauno rajono savivaldybė: Čekiškės seniūnija, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907,

Kėdainių rajono savivaldybė: Pernaravos seniūnija ir Josvainių seniūnijos pietvakarinė dalis tarp kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

Plungės rajono savivaldybė: Alsėdžių, Babrungo, Paukštakių, Platelių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos ir Ariogalos miesto seniūnijos,

Skuodo rajono savivaldybės: Barstyčių, Notėnų ir Šačių seniūnijos.

4.   Polsko

Tato uzavřená pásma III v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Bisztynek i Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

gminy Kiwity i Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

gminy Łukta, Morąg, Miłakowo, część gminy Małdyty położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy Miłomłyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy wiejskiej Ostróda położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 oraz na północ od drogi nr 16, część miasta Ostróda położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr w powiecie ostródzkim,

powiat olecki,

gminy Barczewo, Gietrzwałd, Jeziorany, Jonkowo, Dywity, Dobre Miasto, Purda, Stawiguda, Świątki, część gminy Olsztynek położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka w powiecie olsztyńskim,

powiat miejski Olsztyn,

w województwie podlaskim:

część gminy Bakałarzewo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę 653 biegnącej od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 1122B oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1122B biegnącą od drogi 653 w kierunku południowym do skrzyżowania z drogą 1124B i następnie na południowy - zachód od drogi nr 1124B biegnącej od skrzyżowania z drogą 1122B do granicy z gminą Raczki w powiecie suwalskim,

w województwie mazowieckim:

gminy Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Sobolew, Trojanów, Żelechów, część gminy Wilga położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na południe od drogi nr 1328 W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

część gminy Iłża położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 w powiecie radomskim,

gmina Kazanów w powiecie zwoleńskim,

gminy Ciepielów, Lipsko, Rzeczniów i Sienno w powiecie lipskim,

w województwie lubelskim:

powiat tomaszowski,

gminy Białopole, Dubienka, Kamień, Żmudź, część gminy Dorohusk położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L, część gminy Leśniowice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L w powiecie chełmskim,

gmina Rudnik i część gminy Żółkiewka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

powiat zamojski,

powiat miejski Zamość,

powiat biłgorajski,

powiat hrubieszowski,

gminy Dzwola i Chrzanów w powiecie janowskim,

gmina Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Abramów, Kamionka, Michów, Lubartów z miastem Lubartów, Firlej, Jeziorzany, Kock, Ostrówek w powiecie lubartowskim,

gminy Kłoczew, Stężyca, Ułęż i część gminy Ryki położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie ryckim,

gmina Baranów w powiecie puławskim,

w województwie podkarpackim:

gminy Cieszanów, Horyniec – Zdrój, Narol i Stary Dzików w powiecie lubaczowskim,

gminy Kuryłówka, Nowa Sarzyna, miasto Leżajsk, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na północ od miasta Leżajsk oraz część gminy wiejskiej Leżajsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę San, w powiecie leżajskim,

gminy Krzeszów, Rudnik nad Sanem, część gminy Harasiuki położona na południe od linii wyznaczona przez drogę nr 1048 R, część gminy Ulanów położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Tanew, część gminy Nisko położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 oraz na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 19, część gminy Jeżowe położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie niżańskim,

gminy Chłopice, Jarosław z miastem Jarosław, Laszki, Wiązownica, Pawłosiów, Radymno z miastem Radymno, w powiecie jarosławskim,

gmina Stubno w powiecie przemyskim,

część gminy Kamień położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie rzeszowskim,

gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, miasto Przeworsk, część gminy wiejskiej Przeworsk położona na wschód od miasta Przeworsk i na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 biegnącą od granicy z gminą Tryńcza do granicy miasta Przeworsk, część gminy Zarzecze położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1594R biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zarzecze oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogi nr 1617R oraz 1619R biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie przeworskim,

w województwie lubuskim:

gminy Nowa Sól i miasto Nowa Sól, Otyń oraz część gminy Kożuchów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na wschód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Babimost, Czerwieńsk, Kargowa, Świdnica, Zabór, część gminy Bojadła położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 w powiecie zielonogórskim,

część gminy Niegosławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

powiat miejski Zielona Góra,

gminy Skąpe, Szczaniec i Zbąszynek w powiecie świebodzińskim,

gminy Bobrowice, Dąbie, Krosno Odrzańskie i część gminy Bytnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

część gminy Trzciel położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie międzyrzeckim,

w województwie wielkopolskim:

gmina Zbąszyń, część gminy Miedzichowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Nowy Tomyśl położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie nowotomyskim,

gmina Siedlec w powiecie wolsztyńskim,

część gminy Rakoniewice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie grodziskim,

gminy Chocz, Czermin, Gołuchów, Pleszew i część gminy Gizałki położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 w powiecie pleszewskim,

część gminy Grodziec położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 w powiecie konińskim,

gminy Blizanów, Stawiszyn, Żelazków w powiecie kaliskim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Jerzmanowa, Żukowice, część gminy Kotla położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Gaworzyce, Radwanice i część gminy Przemków położona na północ od linii wyznaczonej prze drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

w województwie świętokrzyskim:

część gminy Brody położona na wschód od linii kolejowej biegnącej od miejscowości Marcule i od północnej granicy gminy przez miejscowości Klepacze i Karczma Kunowska do południowej granicy gminy w powiecie starachowickim.

5.   Rumunsko

Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Bistrița Năsăud,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Suceava

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Judeţul Mehedinţi,

Județul Gorj,

Județul Argeș,

Judeţul Olt,

Judeţul Dolj,

Județul Arad,

Județul Timiș,

Județul Covasna,

Județul Brașov,

Județul Botoșani,

Județul Vâlcea,

Județul Iași,

Județul Hunedoara,

Județul Alba,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin,

Județul Neamț,

Județul Harghita,

Județul Mureș,

Județul Cluj,

Județul Maramureş.

6.   Slovensko

Tato uzavřená pásma III na Slovensku:

the whole district of Trebišov.

7.   Itálie

Tato uzavřená pásma III v Itálii:

tutto il territorio della Sardegna.


PŘÍLOHA II

POSÍLENÁ OPATŘENÍ BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI V ZAŘÍZENÍCH PRO CHOVANÁ PRASATA NACHÁZEJÍCÍCH SE V UZAVŘENÝCH PÁSMECH I, II A III

(podle čl. 16 odst. 1 písm. b) bodu i))

1.   

Na zařízení pro chovaná prasata nacházející se v uzavřených pásmech I, II a III umístěných v dotčených členských státech se použijí níže uvedená posílená opatření biologické bezpečnosti podle čl. 16 odst. 1 písm. b) bodu i) v případě povoleného přemísťování zásilek:

a)

prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma, jak je stanoveno v článcích 22, 23, 24, 25, 28 a 29;

b)

zárodečných produktů získaných od prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo, jak je stanoveno v článcích 31 a 32;

c)

vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II mimo uvedené pásmo, jak je stanoveno v článcích 35 a 37;

d)

čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená pásma, jak je stanoveno v článcích 38, 39 a 40.

2.   

Provozovatelé zařízení pro chovaná prasata nacházejících se v uzavřených pásmech I, II a III umístěných v dotčených členských státech v případě povoleného přemísťování mimo uvedená pásma zajistí, aby v zařízeních pro chovaná prasata byla uplatňována tato posílená opatření biologické bezpečnosti:

a)

nesmí docházet k žádnému přímému ani nepřímému kontaktu mezi chovanými prasaty a přinejmenším:

i)

jinými chovanými prasaty z jiných zařízení;

ii)

volně žijícími prasaty;

b)

vhodná hygienická opatření, jako je výměna oděvu a obuvi při vstupu do prostor, kde jsou prasata chována, a při jejich opuštění;

c)

mytí a dezinfekce rukou a dezinfekce obuvi při vstupu do prostor, kde jsou prasata chována;

d)

absence jakéhokoli kontaktu s chovanými prasaty po dobu nejméně 48 hodin po jakékoli lovecké činnosti související s volně žijícími prasaty nebo jakémkoli jiném kontaktu s volně žijícími prasaty;

e)

zákaz vstupu neoprávněných osob nebo dopravních prostředků do zařízení, včetně prostor, kde jsou prasata chována;

f)

náležité vedení záznamů o osobách a dopravních prostředcích vstupujících do zařízení, kde jsou prasata chována;

g)

prostory a budovy zařízení, kde jsou prasata chována, musí:

i)

být konstruovány tak, aby žádná jiná zvířata nemohla vstoupit do prostor a budov nebo se dostat do kontaktu s chovanými prasaty či jejich krmivem a stelivem;

ii)

umožňovat mytí a dezinfekci rukou;

iii)

umožňovat čištění a dezinfekci prostor;

iv)

mít při vstupu do prostor, kde jsou prasata chována, vhodná zařízení pro výměnu obuvi a oděvu;

h)

odolné ohrazení alespoň u prostor, kde jsou prasata chována, a budov, kde se přechovává krmivo a stelivo;

i)

musí být zaveden plán biologické bezpečnosti schválený příslušným orgánem dotčeného členského státu s ohledem na profil zařízení a vnitrostátní právní předpisy; uvedený plán biologické bezpečnosti musí obsahovat alespoň:

i)

vytvoření „čistých“ a „špinavých“ úseků pro pracovníky vhodných pro typologii daného zemědělského podniku, jako jsou šatny, sprchy, jídelna;

ii)

zavedení a případně přezkum logistických opatření pro vstup nových chovaných prasat do zařízení;

iii)

postupy pro čištění a dezinfekci prostor, přepravu, vybavení a osobní hygienu;

iv)

v příslušných případech pravidla týkající se potravin pro pracovníky na místě a zákaz držení prasat pracovníky;

v)

specializovaný periodický program zvyšování informovanosti pro pracovníky v zařízení;

vi)

zavedení a případně přezkum logistických opatření s cílem zajistit řádné oddělení jednotlivých epizootologických jednotek a zabránit přímému nebo nepřímému kontaktu prasat s vedlejšími produkty živočišného původu a jinými jednotkami;

vii)

postupy a pokyny pro vymáhání požadavků biologické bezpečnosti během výstavby nebo opravy prostor či budov;

viii)

interní audit nebo sebehodnocení pro vymáhání opatření biologické bezpečnosti.


15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/65


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/606

ze dne 14. dubna 2021,

kterým se mění příloha I, přílohy IV až XIII a příloha XVI prováděcího nařízení (EU) 2021/405, pokud jde o položky týkající se Běloruska a Spojeného království a jeho závislých území Guernsey, Ostrov Man a Jersey na seznamech třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 127 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 (2) doplňuje nařízení (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky vstupu zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě ze třetích zemí nebo regionů třetích zemí do Unie, s cílem zajistit soulad těchto zásilek s příslušnými požadavky pravidel pro bezpečnost potravin uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 nebo s požadavky, které jsou uznány jako přinejmenším jim rovnocenné. Uvedené podmínky zahrnují identifikaci zvířat a zboží určených k lidské spotřebě, které mohou vstoupit do Unie pouze ze třetích zemí nebo regionů uvedených na seznamu v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/625.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (3), (ES) č. 119/2009 (4), (EU) č. 206/2010 (5) a (EU) č. 605/2010 (6), která se s účinkem ode dne 21. dubna 2021 zrušují nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (7), a prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/626 (8), které se s účinkem ode dne 21. dubna 2021 zrušuje prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/405 (9), stanoví seznamy třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží do Unie. Prováděcí nařízení (EU) 2021/405, které se použije s účinkem ode dne 21. dubna 2021, nahrazuje seznamy týkající se požadavků na bezpečnost potravin uvedené v nařízeních Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010 a (EU) č. 605/2010, jakož i v prováděcím nařízení (EU) 2019/626.

(3)

Bělorusko je zařazeno na seznam třetích zemí, z nichž je povolen vstup produktů rybolovu jiných než mlžů, ostnokožců, pláštěnců a mořských plžů do Unie, stanovený v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/626, a má plán sledování reziduí pro akvakulturu, který byl schválen v souladu s článkem 1 rozhodnutí Komise 2011/163/EU (10). Existují proto náležité důkazy a záruky, že Bělorusko splňuje požadavky čl. 4 písm. a) až f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 pro vstup produktů rybolovu, včetně produktů akvakultury, jiných než mlžů, ostnokožců, pláštěnců a mořských plžů, do Unie. Poznámka „pouze úlovky z volné přírody“, jež je v současnosti uvedena u Běloruska na seznamu uvedeném v příloze IX prováděcího nařízení (EU) 2021/405, by měla být vypuštěna, aby se povolil vstup produktů rybolovu z akvakultury z dotčené třetí země do Unie.

(4)

Nařízení (ES) č. 798/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010 a (EU) č. 605/2010 a prováděcí nařízení (EU) 2019/626 byla změněna prováděcími nařízeními Komise (EU) 2020/2205 (11), (EU) 2020/2206 (12), (EU) 2020/2204 (13), (EU) 2020/2207 (14) a (EU) 2020/2209 (15), pokud jde o položky týkající se Spojeného království a jeho závislých území Guernsey, Ostrov Man a Jersey na seznamech třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie.

(5)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/405 na tyto seznamy nezařadilo Spojené království a jeho závislá území Guernsey, Ostrov Man a Jersey. Uvedené prováděcí nařízení by proto mělo být změněno tak, aby tyto položky zahrnovalo.

(6)

Spojené království poskytlo náležité důkazy a záruky, že zvířata a zboží, kterým je povolen vstup do Unie ze Spojeného království a jeho závislých území Guernsey, Ostrov Man a Jersey, splňují požadavky stanovené v čl. 4 písm. a) až e) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/625.

(7)

V čl. 4 písm. f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 se stanoví, že dalším požadavkem pro zařazení třetích zemí nebo regionů třetích zemí na seznam uvedený v čl. 126 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 je v příslušných případech existence plánu sledování reziduí schváleného Komisí, jeho provádění a sdělování. Seznam třetích zemí, jejichž plány sledování reziduí byly schváleny, je uveden v příloze rozhodnutí 2011/163/EU, které bylo v souvislosti se schválením plánů sledování reziduí předložených Spojeným královstvím a jeho závislými územími Guernsey, Ostrov Man a Jersey změněno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/2218 (16).

(8)

S ohledem na důkazy a záruky poskytnuté Spojeným královstvím by dotčená třetí země a její závislá území Guernsey, Ostrov Man a Jersey měly být zařazeny do přílohy I, příloh IV až XIII a přílohy XVI prováděcího nařízení (EU) 2021/405, aniž je dotčeno použití práva Unie na Spojené království a v něm s ohledem na Severní Irsko v souladu s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu. Opětovné posouzení souladu s požadavky stanovenými v čl. 4 písm. a) až f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 není nutné.

(9)

Příloha I, přílohy IV až XIII a příloha XVI prováděcího nařízení (EU) 2021/405 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(10)

Vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení (EU) 2021/405 se použije ode dne 21. dubna 2021, toto nařízení by se mělo rovněž použít od uvedeného dne.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I, přílohy IV až XIII a příloha XVI prováděcího nařízení (EU) 2021/405 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 ze dne 4. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 18).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 119/2009 ze dne 9. února 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo jejich území pro účely dovozu masa volně žijících zajícovitých, některých volně žijících suchozemských savců a králíků ve farmovém chovu do Společenství nebo jeho tranzitu přes území Společenství a požadavky týkající se veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 12).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/626 ze dne 5. března 2019 o seznamech třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě na území Evropské unie, a o změně prováděcího nařízení (EU) 2016/759, pokud jde o tyto seznamy (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 31).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/405 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí nebo regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 118).

(10)  Rozhodnutí Komise 2011/163/EU ze dne 16. března 2011 o schválení plánů předložených třetími zeměmi v souladu s článkem 29 směrnice Rady 96/23/ES (Úř. věst. L 70, 17.3.2011, s. 40).

(11)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2205 ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o položky týkající se Spojeného království a jeho závislého území Guernsey na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet nebo přes její území přepravovat zásilky drůbeže a drůbežích produktů (Úř. věst. L 438, 28.12.2020, s. 11).

(12)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2206, ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 119/2009, pokud jde o položku týkající se Spojeného království v seznamech třetích zemí nebo jejich částí, ze kterých je povolen vstup zásilek masa volně žijících zajícovitých, některých volně žijících suchozemských savců a králíků ve farmovém chovu do Unie (Úř. věst. L 438, 28.12.2020, s. 15).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2204, ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění přílohy I a II nařízení (EU) č. 206/2010, pokud jde o položky pro Spojené království a jeho závislá území v seznamech třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Unie (Úř. věst. L 438, 28.12.2020, s. 7).

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2207, ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění příloha I nařízení (EU) č. 605/2010, pokud jde o zařazení položek týkajících se Spojeného království a jeho závislých území na seznam třetích zemí nebo jejich částí, ze kterých je povolen dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Unie (Úř. věst. L 438, 28.12.2020, s. 18).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2209, ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění příloha I, II a III prováděcího nařízení (EU) 2019/626, pokud jde o položky týkající se Spojeného království a jeho závislých území v seznamu třetích zemí nebo regionů třetích zemí, ze kterých je povolen vstup určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě na území Evropské unie (Úř. věst. L 438, 28.12.2020, s. 24).

(16)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2218, ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění příloha rozhodnutí 2011/163/EU, pokud jde o schválení plánů sledování reziduí předložených Spojeným královstvím a jeho závislými územími (Úř. věst. L 438, 28.12.2020, s. 63).


PŘÍLOHA

Příloha I, přílohy IV až XIII a příloha XVI prováděcího nařízení (EU) 2021/405 se mění takto:

1)

v příloze I se mezi položky pro Švýcarsko a Nový Zéland vkládá tato položka:

„GB

Spojené království (*1)

 

2)

v příloze IV se mezi položky pro Švýcarsko a Japonsko vkládá tato položka:

„GB

Spojené království (*2)

 

3)

v příloze V se mezi položky pro Čínu a Severní Makedonii vkládá tato položka:

„GB

Spojené království (*3)

 

4)

v příloze VI se mezi položky pro Kanadu a Grónsko vkládá tato položka:

„GB

Spojené království (*4)

 

5)

v příloze VII se mezi položky pro Čínu a Grónsko vkládá tato položka:

„GB

Spojené království (*5)

A

A

A

A

A

6)

příloha VIII se mění takto:

a)

mezi položky pro Chile a Grónsko se vkládají tyto položky:

„GB

Spojené království (*6)

 

GG

Guernsey

Pouze úlovky z volné přírody

b)

mezi položky pro Grónsko a Jamajku se vkládají tyto položky:

„IM

Ostrov Man

 

JE

Jersey

Pouze úlovky z volné přírody“

7)

příloha IX se mění takto:

a)

položka pro Bělorusko se nahrazuje tímto:

„BY

Bělorusko“

 

b)

mezi položky pro Gabon a Grenadu se vkládá tato položka:

„GB

Spojené království (*7)

 

c)

mezi položky pro Gruzii a Ghanu se vkládá tato položka:

„GG

Guernsey

Pouze úlovky z volné přírody“

d)

mezi položky pro Izrael a Indii se vkládá tato položka:

„IM

Ostrov Man“

 

e)

mezi položky pro Írán a Jamajku se vkládá tato položka:

„JE

Jersey

Pouze úlovky z volné přírody“

8)

v příloze X se mezi položky pro Švýcarsko a Japonsko vkládají tyto položky:

„GB

Spojené království (*8)

 

GG

Guernsey

 

IM

Ostrov Man

 

JE

Jersey

 

9)

příloha XI se mění takto:

a)

mezi položky pro Egypt a Ghanu se vkládají tyto položky:

„GB

Spojené království (*9)

 

GG

Guernsey

 

b)

mezi položky pro Indonésii a Indii se vkládá tato položka:

„IM

Ostrov Man“

 

c)

mezi položky pro Indii a Maroko se vkládá tato položka:

„JE

Jersey“

 

10)

příloha XII se mění takto:

a)

mezi položky pro Falklandské ostrovy a Grónsko se vkládají tyto položky:

„GB

Spojené království (*10)

 

GG

Guernsey

 

b)

mezi položky pro Izrael a Indii se vkládá tato položka:

„IM

Ostrov Man“

 

c)

mezi položky pro Indii a Japonsko se vkládá tato položka:

„JE

Jersey“

 

11)

v příloze XIII se mezi položky pro Čínu a Grónsko vkládají tyto položky:

„GB

Spojené království (*11)

 

GG

Guernsey

 

12)

v příloze XVI se mezi položky pro Švýcarsko a Izrael vkládají tyto položky:

„GB

Spojené království (*12)

BPP, DOC, HEP

BPP, DOC, HEP

GG

Guernsey

BPP

BPP



15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/73


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/607

ze dne 14. dubna 2021

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1193/2008 (2) uložila antidumpingové clo na z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 6,6 % do 42,7 %.

(2)

Evropská komise (dále jen „Komise“) rozhodnutím 2008/899/ES (3) přijala cenové závazky nabídnuté šesti čínskými vyvážejícími výrobci (včetně skupiny vyvážejících vývozců) společně s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Jednalo se o společnosti Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd. (nyní COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co., Ltd.); Laiwu Taihe Biochemistry Co., Ltd.; RZBC Co., Ltd. a RZBC (Juxian) Co., Ltd.; TTCA Co., Ltd.; Weifang Ensign Industry Co., Ltd. a Yixing Union Biochemical Co., Ltd. (nyní Jiangsu Guoxin Union Energy Co., Ltd.).

(3)

Komise rozhodnutím 2012/501/EU (4) vypověděla závazek nabídnutý jedním vyvážejícím výrobcem, tj. společností Laiwu Taihe Biochemistry Co. Ltd (dále jen „Laiwu Taihe“).

(4)

Komise nařízením (EU) 2015/82 (5) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz kyseliny citronové pocházející z ČLR na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(5)

Komise nařízením (EU) 2016/32 (6) rozšířila tato opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli.

(6)

Komise nařízením (EU) 2016/704 (7) odvolala závazek v případě dvou dalších společností na základě zjištění týkajících se porušení závazku a jeho neproveditelnosti, které odůvodňovaly vypovědění tohoto závazku.

(7)

Komise nařízením Komise (EU) 2018/1236 (8) ukončila šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny dovozem kyseliny citronové zasílané z Kambodže bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Kambodže, či nikoli.

(8)

Výše stávajícího antidumpingového cla se v současnosti pohybuje od 15,3 % do 42,7 % v případě dovozu od spolupracujících vyvážejících výrobců a z dovozu ze všech ostatních společností se uplatňuje celní sazba ve výši 42,7 %.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (9) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036.

(10)

Žádost o přezkum podaly dne 21. října 2019 společnosti N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců v Unii představujících 100 % celkové výroby kyseliny citronové v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(11)

Komise poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu kyseliny citronové pocházející z Číny podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Komise dne 20. ledna 2020 zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(12)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(13)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele o zahájení přezkumu a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněné strany měly rovněž příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.6.   Výběr vzorku

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.6.1.   Bez výběru vzorku výrobců v Unii

(16)

V oznámení o zahájení řízení Komise stanovila dvěma známým výrobcům v Unii, a sice společnosti N.V. Citrique Belge S.A. a Jungbunzlauer Austria AG, povinnost předložit vyplněný dotazník do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Komise dále vyzvala případné další výrobce a reprezentativní sdružení v Unii, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku obrátili na Komisi. Na Komisi se neobrátili žádní další výrobci ani reprezentativní sdružení v Unii.

1.6.2.   Výběr vzorku dovozců

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

1.6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(20)

Požadované informace poskytli čtyři vyvážející výrobci v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(21)

Spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla celkově nedostatečná. Při současném přezkumu před pozbytím platnosti totiž nespolupracovala společnost Laiwu Taihe, největší vyvážející výrobce, který je odpovědný za více než 53 % vývozu z Číny do Unie. Komise proto použila údaje obdržené od čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců.

1.7.   Odpovědi na dotazník

(22)

Komise při zahájení přezkumu zpřístupnila dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v Číně v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (11). Komise dále zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od žadatelů, jednoho dovozce, čtyř uživatelů a čtyř vyvážejících výrobců. Na dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně čínská vláda neodpověděla.

1.8.   Ověřování

(24)

Komise nemohla v souvislosti s vypuknutím pandemie COVID-19 a následnými opatřeními přijatými k jejímu řešení, jak je podrobně uvedeno v oznámení obsaženém ve spisu k dané věci (dále jen „oznámení o COVID-19“ (12)), provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách subjektů, které zaslaly své odpovědi na dotazník.

(25)

Komise proto namísto toho všechny informace považované za nezbytné pro svá rozhodnutí prověřila na dálku. Komise prověřila na dálku tyto společnosti/strany:

 

výrobci v Unii:

S.A. Citrique Belge N.V., Tienen, Belgie,

Jungbunzlauer Austria AG, Vídeň, Rakousko a Jungbunzlauer Ladenburg GmbH, Ladenburg, Německo,

 

uživatelé:

Reckitt Benckiser (ENA) BV, Schiphol, Nizozemsko,

Henkel AG & Co. KGaA, Düsseldorf, Německo,

 

vyvážející výrobci v Číně:

COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co. Ltd., Changchun, provincie Ťi-lin, Čínská lidová republika,

Jiangsu Guoxin Union Energy Co., Ltd., Yixing, provincie Ťiang-su, Čínská lidová republika,

RZBC Group, Ž’-čao, provincie Šan-tung, Čínská lidová republika,

Weifang Ensign Industry Co., Ltd., Weifang, provincie Šan-tung, Čínská lidová republika.

1.9.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(26)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(27)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise následně v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce z Číny, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení řízení, pokud jde o vstupy používané při výrobě kyseliny citronové. Příslušné informace předložili čtyři čínští vyvážející výrobci.

(28)

Komise s cílem získat informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. Čínská vláda ovšem na tento dotazník neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(29)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií v reakci na oznámení o zahájení řízení předložila své připomínky k existenci podstatných zkreslení. Tyto připomínky byly podrobně rozebrány v níže uvedeném bodě 3.2.

(30)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná muset vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(31)

Dne 5. března 2020 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ze dne 5. března 2020“), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k otázce příslušných zdrojů, jež by Komise mohla použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení (13). V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako potenciální reprezentativní země Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Dne 13. března 2020 Komise na žádost čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zveřejnila přílohu IV k poznámce ze dne 5. března 2020, která obsahuje veřejně dostupné údaje z databáze Global Trade Atlas (dále jen „databáze GTA“) (14), které útvary Komise navrhly použít pro vstupní materiály a vedlejší produkty uvedené v poznámce ze dne 5. března 2020.

(32)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Obdržela připomínky od čtyř čínských vyvážejících výrobců, čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a žadatelů. Čínská vláda nepodala žádné připomínky.

(33)

Obdrženými připomínkami k poznámce ze dne 5. března se Komise zabývala ve druhé poznámce týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty ze dne 30. listopadu 2020 (dále jen „poznámka ze dne 30. listopadu 2020“) (15). Komise rovněž stanovila prozatímní seznam výrobních faktorů a dospěla k závěru, že jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení má v úmyslu použít v této fázi Kolumbii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, přičemž obdržela připomínky od žadatelů a čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Tyto připomínky byly podrobně rozebrány v níže uvedeném bodě 3.3. a 3.4.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(34)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti. Konkrétně se jedná o kyselinu citronovou a trinatrium-citrát dihydrát, v současnosti kódů KN 2918 14 00 a ex 2918 15 00 (kódy TARIC 2918150011 a 2918150019) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(35)

Kyselina citronová se používá jako okyselující prostředek a regulátor pH s širokou paletou použití, například v čisticích prostředcích pro domácnost, nápojích, potravinách, kosmetických přípravcích a léčivech. Hlavními surovinami pro její výrobu jsou cukr/melasa, tapioka, kukuřice nebo glukóza (získaná z obilovin) a různá činidla používaná pro submerzní mikrobiální fermentaci sacharidů.

2.2.   Obdobný výrobek

(36)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití:

výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z dotčené země;

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(37)

Proto byly uvedené výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(38)

Komise neobdržela žádná tvrzení ohledně definice výrobku. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií ve svých připomínkách k zahájení řízení uvedla, že výrobek, který je předmětem přezkumu, jak je definován v oznámení o zahájení řízení, zahrnuje druhy výrobku, na něž se vztahují původní opatření, jakož i druhy, na které se vztahuje první přezkum před pozbytím platnosti.

3.   DUMPING

3.1.   Předběžné poznámky

(39)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Číny, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(40)

Celková deklarovaná výrobní kapacita spolupracujících vyvážejících výrobců činila přibližně 72 % celkové odhadované čínské výrobní kapacity. Vzhledem k nízké míře spolupráce použila Komise článek 18 a svá zjištění o čínském trhu s kyselinou citronovou včetně výroby, kapacity a volné kapacity založila na dostupných údajích.

(41)

Zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu uvedená níže byla založena zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, statistických údajích vycházejících z údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“), jakož i na základě odpovědí na výběr vzorku poskytnutých v době zahájení řízení a odpovědí na dotazník. Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, například databázi GTA a databázi Orbis Bureau van Dijk (16) (dále jen „databáze Orbis“).

3.2.   Běžná hodnota

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(44)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.2.1.   Existence podstatných zkreslení

3.2.1.1.   Úvod

(45)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

„skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(46)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, se může zohlednit celkový kontext a situace v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do hospodářství tak, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(47)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(48)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu týkající se Číny (dále jen „zpráva“ nebo „zpráva o Číně“) (17), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení řízení.

(49)

Žádost o přezkum, kterou předložil žadatel, zopakovala zjištění obsažená ve zprávě, zejména v chemickém odvětví, uvedla další informace o předchozích antidumpingových řízeních týkajících se kyseliny citronové v USA, a zejména zjištění, k nimž dospělo nejnovější řízení, které je zveřejněno v Memorandu o záležitostech a rozhodnutích týkajících se konečných výsledků správního přezkumu vyrovnávacího cla: kyselina citronová a určité citrátové soli, 7. prosince 2015. Žadatel zejména odkázal na zjištění týkající se: poskytování úvěrů podle politického záměru (úvěry poskytované odvětví výroby kyseliny citronové státními bankami s úrokovými sazbami pohybujícími se pod komerčními sazbami); snížené daně z příjmu (odvětví výroby kyseliny citronové těží ze snížené daně z příjmu a uplatňuje daňové dobropisy na nákup domácího vybavení); levnějšího přístupu k pomocným surovinám, zejména chemickým látkám, včetně kyseliny sírové, hydroxidu sodného, bituminózního uhlí, uhličitanu vápenatého nebo vápna; půdy (zjištění týkající se práv na užívání půdy získaných za nižší než přiměřenou cenu); elektrické energie (zjištění ministerstva obchodu USA týkající se skutečnosti, že vyšetřované společnosti byla poskytnuta elektrická energie za nižší než přiměřenou cenu), jakož i subvence v podobě přímého převodu finančních prostředků a kompenzace ekologické daně.

(50)

Jak je uvedeno v 23. a 28. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(51)

Připomínky byly v tomto smyslu obdrženy v reakci na zahájení případu od čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií jménem spolupracujících výrobců, kteří jsou členy čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií.

(52)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zaprvé tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s právem WTO. Zaprvé namítala, že antidumpingová dohoda WTO neuznává ve svém článku 2.2 pojem podstatných zkreslení a umožňuje početní zjištění běžné hodnoty pouze v případě neexistence prodeje v běžném obchodním styku. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že tento článek nezahrnuje podstatná zkreslení, na základě kterých by bylo možné početně zjistit běžnou hodnotu. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zadruhé tvrdila, že i kdyby byl pojem podstatných zkreslení v souladu s právem WTO, bylo by nutné početně zjistit zjištěnou hodnotu podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody a jejího výkladu formulovaného Odvolacím orgánem WTO ve sporu EU – bionafta (DS478). Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zatřetí tvrdila, že i když pojem „běžný obchodní styk“ není v antidumpingové dohodě výslovně definován, článek 2.2.1 stanoví, že prodej výrobku nelze považovat za prodej v běžném obchodním styku a nebude k němu přihlíženo, „pouze pokud […] se tento prodej uskutečňuje během delšího období ve významných objemech a za ceny, které neumožňují pokrýt veškeré náklady […]“. Antidumpingová dohoda začtvrté vyžaduje, aby byla běžná hodnota určena na základě prodejních cen nebo nákladů, které odrážejí úroveň cen nebo nákladů v zemi původu. Početně zjištěná cena založená na reprezentativní zemi proto nemůže odrážet úroveň cen a nákladů v zemi vývozu. Podle čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií neexistuje v právu WTO žádné ustanovení, které by umožňovalo použití údajů ze třetí země.

(53)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a je plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Komise je toho názoru, že – v souladu se stanoviskem panelu WTO a Odvolacího orgánu ve sporu EU – bionafta (DS473) – ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, zejména pak čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností toto ustanovení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(54)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zadruhé tvrdila, že v daném případě neexistuje důkaz o podstatných zkresleních. Zaprvé tvrdila, že žadatelé nepředložili dostatečné důkazy o existenci podstatných zkreslení, které by odůvodňovaly zahájení řízení v souladu s čl. 5 odst. 3 základního nařízení, neboť předložené důkazy byly především velmi obecné a netýkaly se přímo odvětví výroby kyseliny citronové. Zadruhé, zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017, zatímco období přezkumného šetření v tomto šetření zahrnovalo rok 2019. Důkazy shromážděné ve zprávě byly proto zastaralé a neodrážely situaci v odvětví výroby kyseliny citronové v předmětném případě. Zatřetí, ve sporu USA – vyrovnávací opatření (Čína) (článek 21.5) (DS437) dospěl Odvolací orgán k závěru, že „musí být prokázána a dostatečným způsobem objasněna existence zkreslení cen vyvolaného vládním zásahem“ a že „rozhodnutí […] musí být přijato v jednotlivých případech“. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií proto uvedla, že zpráva nebyla dostatečným zdrojem, který by mohl sloužit jako důkaz v odvětví výroby kyseliny citronové, neboť popisuje zkreslení v širším chemickém průmyslu. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií začtvrté tvrdila, že antidumpingová řízení v USA uváděná žadateli nejsou v tomto případě důležitá, jelikož se týkají zjištění, k nimž se dospělo před obdobím přezkumného šetření.

(55)

Komise v reakci na toto tvrzení připomněla, že bod 4.1 oznámení o zahájení řízení uvedl řadu prvků, kterými se vyznačuje čínský trh s kyselinou citronovou, aby bylo doloženo, že předmětný trh byl ovlivněn zkresleními existujícími v čínském odvětví surovin, petrochemickém a chemickém odvětví. Komise se domnívala, že seznam důkazů uvedených v oznámení o zahájení řízení byl dostatečný, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Dále měla za to, že ačkoli zjištění, k nimž dospěla dumpingová šetření prováděná orgány jiných zemí, automaticky nepředstavují důkaz o zkreslení, které bylo zjištěno v rámci unijních antidumpingových šetření, mohou představovat důležité důkazní prvky prokazující skutečnost, že na příslušném trhu země vývozu existují určité abnormality, jako tomu bylo v tomto případě, pokud jde o čínské odvětví výroby kyseliny citronové.

(56)

Komise v případě námitky, že zpráva je zastaralá, připomněla, že dosud nebyly předloženy žádné důkazy prokazující skutečnost, že by zpráva byla zastaralá. Komise naopak zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem přezkumu, byly během období přezkumného šetření stále důležité a že ani čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, ani jiné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo.

(57)

Komise konečně připomněla, že spor USA – vyrovnávací opatření (Čína) (DS437) se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro určení běžné hodnoty v tomto šetření. Tento spor se týkal jiné skutkové situace a výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, nikoli antidumpingové dohody. Předložené důkazy v každém případě, jak je objasněno výše v 49. a 55. bodě odůvodnění, jasně souvisejí s čínským trhem s kyselinou citronovou, a tedy i s výrobkem, který je v tomto případě předmětem šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(58)

K poslednímu argumentu vznesenému čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií v tom smyslu, že zjištění, k nimž dospěla antidumpingová řízení v USA, nebyla v tomto případě důležitá, Komise uvádí, že důkazy uvedené v oznámení o zahájení řízení žadatelem zahrnovaly vedle výsledků šetření z USA i další zjištění, zejména řadu důkazů, které vycházely ze zprávy. Tyto důkazy byly považovány za dostatečné k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ačkoli šetření v USA proběhlo před obdobím přezkumného šetření, představovaly připomínky předložené žadateli o zahájení řízení další podpůrný důkaz o existenci nesrovnalostí na čínském trhu.

(59)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále předložila připomínky k první poznámce týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. V rámci těchto předložených připomínek čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zaprvé zopakovala své námitky vůči zahájení řízení. Zadruhé uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by měly být nezkreslenými cenami nebo referenčními hodnotami nahrazeny pouze ty výrobní náklady a náklady na prodej, u nichž se prokázalo jejich zkreslení. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií konkrétně tvrdila, že žadatelé neprokázali, že by náklady práce byly v Číně zkresleny, a proto měla Komise použít skutečné náklady práce, jak je uvedli vyvážející výrobci. Podle čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií nebylo přiměřené nahradit tyto náklady práce náklady práce ve třetí zemi, jelikož byly ovlivněny několika faktory, například vztahem nabídky a poptávky na dotčeném trhu, stupněm automatizace výroby a úrovní cen komodit v daném regionu, ve kterém výrobci vykonávali svou činnost. K tomuto čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií doplnila, že náklady práce se liší nejen mezi různými zeměmi, ale také mezi různými čínskými výrobci. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že náklady na energii se liší na základě několika faktorů, ke kterým patří druh energie a její dostupnost v dané oblasti, technologie výroby energie, vztah mezi nabídkou a poptávkou atd. Ceny energie platné v jedné zemi proto nemohou odrážet úroveň cen energie za běžných tržních podmínek v jiné zemi.

(60)

Komise konstatovala, že pokud se zjistí, že z důvodu existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise stanovit běžnou hodnotu prostřednictvím nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Avšak jednotlivé náklady práce a náklady na energii a/nebo jiné vstupní náklady na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo možné s ohledem na dostupné důkazy považovat za nezkreslené. Jak bylo doloženo v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.9, Komise zjistila existenci podstatných zkreslení v odvětví výroby kyseliny citronové, přičemž nebyly k dispozici žádné průkazné důkazy o tom, že by výrobní faktory jednotlivých vyvážejících výrobců byly nezkreslené.

(61)

Výpočet nákladů práce a nákladů na energii byl každopádně založen na příslušném objemu práce a energie použité ve výrobním procesu, jak je deklarovali vyvážející výrobci. Objem práce a energie tedy odpovídal skutečně využití těchto faktorů čínskými výrobci. Nezkreslenou hodnotou z reprezentativní země byly nahrazeny pouze náklady práce a náklady na energii. Náklady práce a náklady na energii se sice mohou v různých zeměpisných oblastech do určité míry lišit, Komise však pracuje pouze s náklady, které ve vhodné reprezentativní zemi nejsou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) zkresleny. Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se výrobních faktorů, čímž poskytla stranám dostatek příležitostí vyjádřit se, mimo jiné tím, že upozorní na případné abnormality nebo jiné faktory, kterými by mohli být v příslušné reprezentativní zemi nebo zemích postiženi. Zúčastněné strany v tomto ohledu výši nákladů práce a/nebo nákladů na energii ve vhodné reprezentativní zemi uvedené v poznámce ze dne 30. listopadu 2020 nezpochybnily. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(62)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zatřetí uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by mělo být posouzení týkající se existence podstatných zkreslení provedeno u každého vyvážejícího výrobce samostatně. Komise tedy měla zanalyzovat situaci každého čínského výrobce zařazeného do vzorku a rozhodnout o tom, zda u každého z nich není zkreslen některý z faktorů výrobních nákladů a nákladů na prodej.

(63)

Komise k tomuto uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, byla zjištěna na úrovni celé země a vztahuje se tedy na všechny vyvážející výrobce v této zemi, jako je tomu v tomto případě. V každém případě, jak je zmíněno v 60. bodě odůvodnění, stejné ustanovení základního nařízení stanoví, že domácí náklady je možné použít, pokud je možné stanovit, že nejsou zkreslené, přičemž v těchto případech jsou použity pro výpočet běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(64)

Vyvážející výrobci – společnosti Weifang Ensign Industry, RZBC a Jiangsu Guoxin Union Energy – zopakovali v samostatných podáních tvrzení čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií učiněná k první poznámce. Vyvážející výrobce – společnost COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) – ve svém podání dále uvedl, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s ustanovením článku 2.2 antidumpingové dohody.

(65)

Komise k tomuto uvedla, že otázka slučitelnosti čl. 2 odst. 6a s právem WTO již byla vysvětlena v 53. bodě odůvodnění výše.

(66)

Po poskytnutí zjištění předložila čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a společnosti Weifang Ensign Industry, RZBC a Jiangsu Guoxin Union Energy (dále jen „tři vyvážející výrobci“) soubor připomínek k existenci podstatných zkreslení.

(67)

Zaprvé čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci zopakovali, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s články 2.2.1.1 a 2.2 antidumpingové dohody a se závěry v těchto věcech projednávaných WTO: EU – bionafta (Argentina) (závěry panelu a Odvolacího orgánu), EU – bionafta (Indonésie) (závěry panelu), Ukrajina – dusičnan amonný (závěry panelu a Odvolacího orgánu), Austrálie – xerografický papír (závěry panelu) a EU – metodiky úpravy nákladů (závěry panelu). Tyto strany konkrétně odkazují na závěry ve zprávě posledně uvedeného panelu, konkrétně na to, že domnělý zásah/narušení trhu ze strany ruské vlády nepostačoval k tomu, aby bylo možné dospět k závěru, že záznamy vyvážejících výrobců dostatečně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

(68)

Komise připomněla, že žádná z výše uvedených věcí projednávaných WTO se netýkala uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení a podmínek jeho uplatňování. Kromě toho se výchozí skutkové situace ve všech těchto věcech lišily od výchozí situace a kritérií, které zapříčinily uplatnění metodiky podle tohoto ustanovení základního nařízení. Pokud jde o spor WTO ve věci EU – metodiky úpravy nákladů, Komise připomněla, že jak EU, tak Rusko se proti závěrům panelu odvolaly, a závěry proto nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému GATT nebo WTO, neboť nebyly schváleny rozhodnutími SMLUVNÍCH STRAN členů GATT nebo WTO. Každopádně se ve zprávě panelu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Panel konstatoval, že tato ustanovení jsou svou podstatou odlišná a mají jiné právní dopady než ustanovení podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, která byla předmětem daného sporu, a že ustanovení čl. 2 odst. 6a tato výše uvedená ustanovení svým zavedením nenahradila (18). Proto závěry učiněné ve výše uvedených věcech nejsou relevantní pro uplatňování čl. 2 odst. 6a, což je nové ustanovení a nikdy nebylo předmětem žádného řízení u WTO a nenahrazuje čl. 2 odst. 5 a/nebo čl. 2 odst. 3. Tyto závěry jsou proto bez významu pro posuzování slučitelnosti čl. 2 odst. 6a s příslušnými pravidly WTO. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.

(69)

Zadruhé čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že navzdory tomu, že závěry WTO uvedené v 67. bodě odůvodnění představují podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nedílnou součást závěrů EU o běžné hodnotě, v poskytnutých zjištěních se neuvádělo žádné odůvodnění toho, jak je toto ustanovení v souladu s ustanoveními článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s příslušnými ustanoveními čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Neuvádělo se zde ani žádné spojení mezi čl. 2 odst. 6a a případnou „zvláštní situací na trhu“, jak je uvedeno v článku 2.2 antidumpingové dohody a v příslušných ustanoveních čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Kromě toho čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že Komise neuvedla vysvětlení toho, jak je odůvodněna skutečnost, že Komise použila údaje o třetích zemích, na základě čl. 2 odst. 5 druhého pododstavce základního nařízení. Proto čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci konstatovali, že Komise nevysvětlila právní soudržnost čl. 2 odst. 6a s uvedenou judikaturou WTO.

(70)

Komise nejprve připomněla, že ustanovení čl. 2 odst. 5 a čl. 2 odst. 3 základního nařízení se použijí na antidumpingová šetření, pokud jsou splněny příslušné podmínky těchto jednotlivých ustanovení. Naproti tomu ustanovení čl. 2 odst. 6a se týkají zvláštního případu šetření u výrobků pocházejících ze zemí, v nichž byla potvrzena existence podstatných zkreslení a kde domácí náklady a ceny nejsou z důvodu existence podstatných zkreslení vhodné pro účely výpočtu běžné hodnoty. Postup použitý podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení a předmět posuzování jsou tedy odlišné od těch, které se uplatní podle čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci ve svém tvrzení vycházejí z toho, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou nezbytně spjata s ustanoveními čl. 2 odst. 5 a čl. 2 odst. 3 základního nařízení, a tvrdí tedy, že Komise by měla právně odůvodnit uplatnění metodiky podle čl. 2 odst. 6a podle čl. 2 odst. 5 a/nebo čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Tato domněnka, kterou zastávají čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci, byla čistě spekulativní, protože čl. 2 odst. 6a základního nařízení stanoví, že jakmile jsou splněny určité podmínky, je nutné použít metodiku podle tohoto článku. Toto ustanovení neobsahuje žádné požadavky na provedení doplňující právní analýzy podle čl. 2 odst. 3 a/nebo čl. 2 odst. 5 základního nařízení, natožpak judikatury, která z těchto ustanovení vychází, jak nesprávně tvrdí čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci. Tato ustanovení jsou na sobě navzájem nezávislá. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(71)

Zatřetí čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že závěry panelu ve věci EU – metodiky úpravy nákladů týkající se použití čl. 2 odst. 5 základního nařízení se použijí rovněž v případě čl. 2 odst. 6a. Kromě toho čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci předložili tvrzení, že poskytnutá zjištění neodkazují na úpravy provedené u kolumbijských údajů, aby odrážely výrobní náklady v Číně, což má být nutným krokem podle článku 2.2 antidumpingové dohody, jež stanoví úpravu veškerých údajů ze třetích zemí, které použije orgán provádějící šetření, nezbytnou k tomu, aby údaje odrážely výrobní náklady v zemi původu.

(72)

Komise ve své odpovědi konstatovala, že – jak již bylo vysvětleno v 68. a 70. bodě odůvodnění, závěry dosud učiněné v šetřeních WTO, včetně věci EU – metodiky úpravy nákladů, se netýkají konkrétně uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Především však závěry v tomto sporu nejsou pravomocné, protože se proti nim EU i Rusko odvolaly, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému GATT nebo WTO, protože nebyly schváleny rozhodnutím SMLUVNÍCH STRAN členů GATT nebo WTO. Kromě toho se ve zprávě panelu výslovně uvádělo, že příslušná ustanovení nemají totožnou podstatu a mají odlišné právní důsledky ve srovnání s čl. 2 odst. 6a. Stejně důležité je, že – jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění a dále pojednáno v 74. bodě odůvodnění níže – příslušná judikatura WTO umožňuje v odůvodněných případech použití údajů ze třetí země. Pokud jde o kolumbijské údaje, čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci opět zakládají své tvrzení na směšování ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Jak je podrobně vysvětleno níže v oddílech 3.3 až 3.8 tohoto nařízení a v konkrétních poskytnutých zjištěních, Komise použila příslušné údaje v Kolumbii (nebo z jiných zdrojů v případě některých výrobních faktorů) plně v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Byly provedeny některé úpravy příslušné hodnoty, aby bylo možné dospět k nezkresleným cenám nebo referenčním hodnotám za účelem stanovení běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(73)

Začtvrté čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že poskytnutá zjištění Komise o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu v 170.–186. bodě odůvodnění a její záměr zachovat stávající opatření nebyly legitimní s ohledem na závěry panelu ve věci EU – metodiky úpravy nákladů, pokud jde o uplatňování čl. 11 odst. 3 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci vyzvali Komisi, aby vysvětlila a podrobně odůvodnila své právní tvrzení v 53. bodě odůvodnění poskytnutých zjištění, že metodika založená na čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v souladu s platnými ustanoveními antidumpingové dohody a s příslušnou judikaturou.

(74)

Komise opět zdůrazňuje, že závěry panelu WTO nejsou pravomocné, protože se proti nim EU i Rusko odvolaly, a tudíž– podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému GATT nebo WTO, protože nebyly schváleny rozhodnutími SMLUVNÍCH STRAN členů GATT nebo WTO. Kromě toho panel výslovně rozhodl, že čl. 2 odst. 6a není předmětem zkoumání, protože toto ustanovení je odlišné povahy a má jiné právní důsledky ve srovnání s čl. 2 odst. 5. Dále – jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění – Komise byla toho názoru, že podle závěrů ve věci projednávané u WTO EU – bionafta (DS473) ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, zejména pak čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Protože neexistují žádné specifické závěry Orgánu WTO pro řešení sporů týkající se ustanovení podle čl. 2 odst. 6a, měla Komise za to, že i pokud by se závěry učiněné ve věci EU – bionafta (DS473) považovaly za relevantní v odlišném kontextu a situaci spadající do působnosti čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení, byly by každopádně plně v souladu s možností použít údaje z jiné země za účelem zjištění nezkreslených hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Tento argument byl tedy zamítnut.

(75)

Zapáté čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že od skončení platnosti protokolu WTO o přistoupení Číny v prosinci 2016 neexistuje právní základ v rámci WTO, který by umožňoval uplatit výpočet běžné hodnoty mimo rámec antidumpingové dohody WTO. EU je proto vázána svými mezinárodními závazky, aby důsledně dodržovala ustanovení článku 2 antidumpingové dohody týkající se určování běžné hodnoty.

(76)

Komise již na počátku připomněla, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady. Kromě toho Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 (19), které jako svůj právní základ uvádí čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jak je rovněž vyjasněno v 53. bodě odůvodnění, ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s mezinárodními závazky EU, včetně příslušných pravidel WTO. Protože Komise dospěla v oddíle 3.2.1 k závěru, že je v tomto šetření vhodné uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že toto ustanovení je plně v souladu s pravidly WTO, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(77)

Zašesté čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci uvedli, že závěry šetření vycházely obecně ze zprávy Komise z roku 2017, která se týkala nikoli konkrétně odvětví kyseliny citronové, ale spíše obecněji širšího chemického odvětví, předcházejících trhů se surovinami a/nebo prvků čínského hospodářství a čínských vládních politik, které se zjevně netýkají konkrétně odvětví kyseliny citronové. V této souvislosti čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci konstatovali, že podle závěrů Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření je Komise povinna určovat jakékoli zkreslení individuálně v každém jednotlivém případě. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci dodali, že nesouhlasí s tvrzením Komise, že tyto závěry nejsou v této věci relevantní, protože se týkají Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci zdůraznili, že tyto závěry jsou relevantní i v předmětné věci.

(78)

Komise připomněla, že podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních se ke kontextu zkreslení přistupuje ze specifického úhlu pohledu subvencí, které vedou ke zvýhodnění vyvážejících výrobců. Důsledkem těchto řízení je uložení vyrovnávacího cla, které se konkrétně vypočítá na základě výše škodlivých subvencí, kterou seznal orgán provádějící šetření. Naopak v antidumpingovém kontextu podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení se rozbor nezaměřuje na to, zda tato zkreslení představují napadnutelnou subvenci a zda splňují příslušné podmínky, ale na to, zda jsou podstatná ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), a tudíž odůvodňují uplatnění metodiky pro výpočet běžné hodnoty, který je v tomto ustanovení stanoven. Výchozí právní řád, situace a kontext se liší, slouží odlišným účelům a mají za následek různé právní důsledky. Proto Komise trvá na svém názoru, že závěry ve výše uvedené věci nejsou relevantní pro předmětné šetření, a tudíž toto tvrzení zamítla.

(79)

Pokud jde o argument, že zpráva Komise z roku 2017 neobsahuje zvláštní kapitolu o kyselině citronové, Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní kapitoly o daném odvětví, jež by se týkala výrobku, který je předmětem šetření. Zpráva popisuje různé typy zkreslení, k nimž dochází v ČLR a které jsou průřezové a použitelné v celém čínském hospodářství a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření. Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účely použity i další důkazní prvky. Jak je vysvětleno níže v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, odvětví kyseliny citronové podléhá řadě vládních intervencí popsaných ve zprávě (je zahrnuto do pětiletých plánů a jiných dokumentů, týká se jej zkreslení na trhu surovin, finanční zkreslení atd.), které jsou v tomto nařízení výslovně uvedeny a na něž odkazuje. Kromě toho 94., 97., 100. a 101. bod odůvodnění tohoto nařízení rovněž podrobně popisují různá zkreslení použitelná na odvětví kyseliny citronové a/nebo na jeho suroviny a vstupy nad rámec podstatných zkreslení, která jsou ve zprávě již obsažena. Tržní podmínky a základní politiky a plány, které vedly k podstatným zkreslením, jsou na odvětví kyseliny citronové a na jeho výrobní náklady stále použitelné, a to i přesto, že zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017. Žádná strana nepředložila žádné důkazy o opaku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Zasedmé čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci namítli, že ačkoli Komise uvedla různé pomocné vládní koncepce a prováděcí ustanovení, které umožňují, a mohou dokonce výslovně ukládat zásahy státu do hospodářství, neprokázala, že v důsledku těchto zásahů skutečně dochází ke zkreslování. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci doplnili, že podle závěrů Odvolacího orgánu ve sporu USA – vyrovnávací opatření „musí být prokázána a dostatečným způsobem objasněna existence zkreslení cen vyvolaného vládním zásahem“ a že „rozhodnutí musí být přijato individuálně v každém jednotlivém případě“. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci dále namítli, že analýza zkreslení cen provedená Komisí musí být provedena zvlášť u každého jednotlivého výrobce a nákladu, protože jakékoli skutečné zásahy státu mohou být učiněny například na různých úrovních správy a s ohledem na různé regiony v dané zemi, a netýkají se tedy všech výrobců daného výrobku, který je předmětem šetření, ve všech částech země stejně.

(81)

Komise připomněla, že v čl. 2 odst. 6a písm. b) se uvádí, že při posuzování existence podstatných zkreslení musí Komise zvážit „možný dopad“ prvků uvedených v tomto článku. Závěry v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9 tohoto nařízení prokazují, že čínští výrobci kyseliny citronové mají přednostní přístup ke státnímu financování a že dochází ke zkreslení v celé zemi, pokud jde o všech šest prvků svědčících o zkreslení, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto je výskyt tohoto zkreslení v tomto odvětví relevantní pro posouzení existence zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b). Komise dále připomněla, že bez ohledu na to, zda vyvážející výrobci byli skutečně předmětem přímého státního zásahu, například v podobě přijetí subvencí, jejich dodavatelé a jiné subjekty na předchozím i navazujícím trhu výroby daného produktu pravděpodobně byli předmětem státního zásahu, jako je přednostní přístup k financování, což je další ukazatel toho, že ceny nebo náklady nejsou důsledkem působení sil volného trhu. Pokud jde o odvolání na závěry WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření, jak je vysvětleno v 57. a 78. bodě odůvodnění, Komise opakuje, že v souvislosti s tímto šetřením nejsou relevantní, protože se týkají nástroje zaměřeného na boj proti subvencím, a v žádném případě nemění závěry o existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

V neposlední řadě pak čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že poskytnutá zjištění důsledně neuváděla případy skutečných státních zásahů do činností čínských výrobců kyseliny citronové, které by měly za následek zkreslení cen těchto výrobců, a to jak pokud jde o odkazy na obecné vládní politiky a plány, tak pokud jde o údajný státní zásah konkrétně v odvětví kyseliny citronové. Jako příklad čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci citovali vládní plán uvedený v 76. bodě odůvodnění poskytnutých zjištění, který vybízí výrobce kyseliny citronové, aby vytvářeli větší podniky slučováním podniků a reorganizacemi. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že uvedený plán se týká pouze některých provincií, regionů nebo oblastí produkce, což znamená, že ani tato výzva se netýká souhrnně všech výrobců po celé Číně, což by opět odůvodňovalo rozbor a poskytnutí zjištění jednotlivě pro každého výrobce zvlášť. Kromě toho čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci dodali, že pouhá „výzva“ neznamená skutečný zásah, který by vyžadoval slučování podniků/reorganizace, a Komise nepředložila příklady skutečného zásahu. V neposlední řadě pak čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři vyvážející výrobci tvrdili, že tentýž dokument obsahoval další opatření, například uplatňování norem ochrany životního prostředí, úsilí o ověřování čisté výroby a komplexní zlepšování úspor energie a snižování emisí, omezování spotřeby energie a vody a prosazování čisté výroby a recyklace. Všechna tato opatření by přirozeně byla uplatňována účinněji, pokud by produkční jednotky byly větší, jak se k tomu vybízí.

(83)

Komise připomněla, že vládní „výzva“ k určitým opatřením, jako je slučování podniků a reorganizace za účelem vytvoření větších konglomerátů, není pouhým prázdným prohlášením a doporučením, ale že existují skutečné finanční pobídky na podporu doporučení, jež vláda předkládá v oficiálních plánech (viz oddíl 3.2.1.8 a zejména 110. bod odůvodnění). I pokud by na základě svého plánu čínská vláda nenutila ani nezavazovala společnosti k seskupování se do větších celků, quod non, jsou každopádně podnikům, které se rozhodnou řídit doporučeními uvedenými v plánu, k dispozici určité finanční výhody nebo příznivé úvěrové podmínky, a proto jsou zkresleny síly volného trhu, kterými by se podniky řídily v případě, že by tyto plány neexistovaly. Každopádně rozbor a závěry uvedené v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9 tohoto nařízení jasně svědčí o existenci podstatných zkreslení v odvětví kyseliny citronové a o skutečnosti, že pravděpodobně budou mít vliv na dodavatele surovin výrobců dotčených produktů.

(84)

Komise proto zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do čínského hospodářství obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

3.2.1.2.   Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v Číně

(85)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je oprávněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (20). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do hospodářství, ale stát je k těmto zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: uvádí, že se Čína nachází v první fázi socialismu, a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (21).

(86)

Podle čínského práva je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny (22).“ To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(87)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při dosahování cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (23). Čínské orgány uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i úrovně právního prostředí.

(88)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové správní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.5 níže) (24).

(89)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) (25). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (26).

(90)

Zatřetí, pokud jde o úroveň právního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (27). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (28).

(91)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (29).

3.2.1.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(92)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(93)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (30). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (31). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví výroby kyseliny citronové, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.1.4 níže.

(94)

Konkrétně v odvětví výroby kyseliny citronové je určitá míra vlastnictví ze strany čínské vlády zjevná. Na základě šetření bylo zjištěno, že nejméně tři z vyvážejících výrobců – společnosti COFCO, Jiangsu Guoxin Union Energy a Laiwu Taihe – jsou státem vlastněné podniky. Z 13. pětiletého plánu v oblasti zpracování obilovin a olejů dále vyplývá, že je odvětví výroby kyseliny citronové podporováno k vytváření větších podniků prostřednictvím fúzí a reorganizací (32). Tato podpora prokazuje angažovanost vlády v odvětvových záležitostech.

(95)

Při vysoké míře zásahů státu v odvětví výroby kyseliny citronové a většinovém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví výroby kyseliny citronové totiž podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je dále uvedeno v oddíle 3.2.1.5 níže.

3.2.1.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což státu umožňuje ovlivňovat ceny či náklady

(96)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (33), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle čínského práva obchodních společností má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu se stanovami Komunistické strany Číny (34)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (35). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (36). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců kyseliny citronové a dodavatelů jejich vstupů.

(97)

Jak již bylo uvedeno, konkrétně v odvětví výroby kyseliny citronové je několik výrobců ve vlastnictví státu. Šetření dále odhalilo, že pět výrobců kyseliny citronové, mezi které patří společnosti Cofco, Weifang Ensign, RZBC, Jiangsu Guoxin a Laiwu Taihe Biochemistry, má vazby na Komunistickou stranu Číny na úrovni vrcholného vedení, jakož i činností týkajících se budování politické strany.

(98)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (37). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví výroby kyseliny citronové a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.1.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(99)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (38).

(100)

Ačkoli odvětví výroby kyseliny citronové není v Číně klíčovým odvětvím, suroviny používané při výrobě kyseliny citronové jsou v Číně přísně regulovány. Hlavní surovina – kukuřice – podléhá intenzivní regulaci.

(101)

Čína disponuje velkými zásobami kukuřice, což umožňuje vládě uměle snižovat nebo zvyšovat ceny této komodity prostřednictvím nákupu nebo prodeje velkého množství kukuřice na trhu. I když Čína začala problém nadměrných zásob kukuřice v roce 2016 řešit, stále má velmi velké zásoby, které mohou ceny zkreslovat (39). Vláda má dále pevně v rukou řadu aspektů celého hodnotového řetězce kukuřice, včetně subvencí na produkci kukuřice (40) a dohledu nad jejím zpracováním: „[v]šechny místní orgány rozšíří monitorování a analýzu nabídky kukuřice a poptávky po kukuřici do příslušných oblastí, posílí dohled nad fází vypracovávání a fází následující po vypracovávání projektů hloubkového zpracování kukuřice, upevní rovnováhu mezi nabídkou kukuřice a poptávkou po kukuřici a zajistí národní potravinové zabezpečení“ (41). V ČLR jsou rovněž zavedena opatření pro kontrolu investic: „[p]odávání přihlášek do projektů hloubkového zpracování kukuřice podléhá harmonizovanému řízení v souladu s nařízením Státní rady č. 673“. (42) Tato angažovanost vlády v celém hodnotovém řetězci může přinejmenším zkreslovat ceny.

(102)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně produkce kukuřice. Kukuřice je hlavní surovinou používanou při výrobě kyseliny citronové. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

3.2.1.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(103)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v příslušném právu jiných zemí než v Číně, ale pro čínský systém je typické jejich systematické nedostatečné prosazování. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (43).

(104)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (44). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (45). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (46).

(105)

Komise dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek, obchodní společnosti a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení tím, že jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a přidělována práva k užívání pozemků. Tyto právní předpisy, které se vztahují na ostatní odvětví čínského hospodářství, se vztahují i na výrobce kyseliny citronové, kteří jsou proto postižení zkreslením shora dolů vzniklým následkem diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(106)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví výroby kyseliny citronové existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

3.2.1.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(107)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MÚP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (47). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (48). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (49). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(108)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví výroby kyseliny citronové nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví výroby kyseliny citronové je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

3.2.1.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(109)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(110)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (50), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (51) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (52). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (53).

(111)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(112)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (54).

(113)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (55). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(114)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(115)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(116)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla vyhnout se selháním dlužníků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(117)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(118)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví výroby kyseliny citronové a/nebo dodavatelů tohoto odvětví. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.1.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(119)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z důkazů, které jsou k dispozici, vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.5, jakož i v části A zprávy se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.2.1.6 až 3.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(120)

Komise připomněla, že k výrobě kyseliny citronové je zapotřebí široká škála vstupů, včetně kukuřice, sušených sladkých brambor (batátů), kyseliny sírové, kyseliny chlorovodíkové, uhlí atd. Podle důkazů obsažených ve spisu většina vyvážejících výrobců zařazených do vzorku získávala své vstupy v Číně, přičemž dovážené vstupy představují u vyvážejících výrobců, kteří získávají některé vstupy v zahraničí, pouze zanedbatelný podíl surovin. Když výrobci kyseliny citronové tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohli si vypůjčit finanční prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(121)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny kyseliny citronové ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyroben v Číně, a to i díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí pro vstupy vstupů atd. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.2.1.10.   Závěr

(122)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví výroby kyseliny citronové (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(123)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.3.   Reprezentativní země

(124)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise vybrala vhodnou reprezentativní zemi, aby tak určila nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty výrobních nákladů a nákladů na prodej výrobku, který je předmětem přezkumu, podle následujících kritérií:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Komise pro tento účel zohlednila země s hrubým národním důchodem obdobným Číně na základě databáze Světové banky,

výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi,

dostupnosti příslušných veřejných údajů v dané zemi, přičemž

je-li možných reprezentativních zemí více, dostanou případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(125)

Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty a týkající se reprezentativní země na tomto základě.

(126)

V poznámce ze dne 5. března 2020 Komise uvedla podrobné informace týkající se výše uvedených kritérií a jako potenciální vhodné reprezentativní země uvedla Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Komise rovněž v potenciálních vhodných reprezentativních zemích určila výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, u kterých zjistila veřejně dostupné finanční údaje.

(127)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby v tomto ohledu předložily své připomínky. Komise obdržela připomínky týkající se různých aspektů výběru reprezentativní země od čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců a od výrobního odvětví Unie.

(128)

Ve svých podáních ze dne 23. března 2020 čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a čtyři čínští vyvážející výrobci uvedli, že by nejvhodnější reprezentativní zemí byla Brazílie. Zaprvé, podle databáze Světové banky je hrubý národní důchod Brazílie (dále jen „HND“) nejblíže HND Číny, přičemž HND Kolumbie a Thajska je mnohem nižší. A také, dvě společnosti, které byly v Brazílii určeny jako výrobci kyseliny citronové, byly v posledních letech ziskové. Brazílie má navíc náležitou úroveň sociální a environmentální ochrany. A zároveň, vůči výběru Kolumbie jako vhodné reprezentativní země vznesla čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a spolupracující vyvážející výrobci námitky. Podle nich nebyly některé údaje o dovozu Kolumbie týkající se určitých výrobních faktorů k dispozici nebo nebyly reprezentativní. Také tvrdili, že dovozní ceny některých klíčových surovin (tj. kyseliny sírové, kyseliny chlorovodíkové a surového uhlí) byly v Kolumbii značně a nepřiměřeně vyšší než dovozní ceny ostatních potenciálních reprezentativních zemí, a neměly být proto považovány za nezkreslené ceny, které by mohly být použity k početnímu zjištění běžné hodnoty kyseliny citronové.

(129)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a spolupracující vyvážející výrobci dále uvedli, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu, že dva ze tří určených výrobců kyseliny citronové nebyli v roce 2018 ziskoví, přičemž třetí z nich se zaměřil především na vývozní trhy.

(130)

Výrobní odvětví Unie ve svém podání považovalo za nejvhodnější volbu pro určení nezkreslených nákladů Kolumbii. Zdůraznili, že finanční údaje společností v Thajsku nebyly ověřeny v rámci auditu, což výrazně snižovalo jejich spolehlivost. Dále uvedli, že dva ze tří určených výrobců v Thajsku jsou většinově vlastněni čínskými společnostmi nebo čínským státem a že se zaměřují na vývoz. V případě Brazílie výrobní odvětví Unie tvrdilo, že obě brazilské společnosti jsou součástí skupin a že je složité posoudit vliv skupiny na finanční údaje a že tyto společnosti dále prodávají celou škálu výrobků.

(131)

Po podrobné analýze výše uvedených argumentů Komise zveřejnila dne 30. listopadu 2020 druhou poznámku, která se zabývala všemi těmito připomínkami na základě výše uvedených kritérií, a informovala zúčastněné strany o svých předběžných závěrech. Komise v této poznámce uvedla, že v případě potvrzení existence podstatných zkreslení má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii. Komise dále uvedla, že pro výpočet běžné hodnoty může rovněž použít vhodné nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty, přičemž pro nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisk může zvážit všechny vhodné alternativy, které jsou k dispozici podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že jediná kolumbijská společnost vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, měla v roce 2018 nízkou ziskovost a v roce 2017 byla ztrátová – podobně jako tomu je v případě výrobců v Thajsku a Brazílii, zvážila by Komise použití aktuálnějších údajů, pokud budou k dispozici a pokud budou vykazovat přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(132)

Komise obdržela připomínky od čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a výrobců v Unii týkající se poznámky ze dne 30. listopadu 2020.

(133)

Ve svém podání ze dne 9. prosince 2020 čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že Kolumbie není vhodnou reprezentativní zemí, přičemž místo ní by měla být jako vhodná země vybrána Brazílie. Namítala, že nižší dovozní ceny kukuřice v Brazílii byly zapříčiněny výhodnými přepravními vzdálenostmi a množstvím, nikoli zkreslením. Dále tvrdila, že pokud nebude možné použít brazilské dovozní ceny, měly by se místo úplného vyloučení Brazílie z výběru reprezentativní země použít mezinárodní ceny. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií rovněž uvedla, že Kolumbie není vhodnou reprezentativní zemí z toho důvodu, že určený výrobce neměl přiměřené provozní náklady.

(134)

Podle výrobního odvětví Unie byla nejvhodnější reprezentativní zemí Kolumbie. Vzhledem k tomu, že kolumbijská společnost vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, byla ztrátová nebo měla nízkou ziskovost v letech 2018 a 2019, pro které byly údaje v mezidobí k dispozici, jeden z výrobců v Unii určil řadu společností vyrábějících produkt, jenž je podobný produktu, který je předmětem přezkumu. Tento výrobce v Unii se především zaměřil na společnosti vyrábějící přísady pro odvětví nápojů, čisticích prostředků, potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl v Kolumbii, jejichž finanční údaje vykazovaly přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s ustanoveními základního nařízení.

(135)

Komise všechny argumenty, které všechny strany vznesly, pečlivě zvážila. Komise souhlasila s čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a výrobcem v Unii v tom smyslu, že Thajsko není vhodnou reprezentativní zemí z toho důvodu, že výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou ztrátoví a/nebo jsou dceřinými společnostmi čínských společností. V případě některých výrobních faktorů navíc existují omezení vývozu. Společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem přezkumu, dále nevykazovaly přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Z těchto důvodů bylo Thajsko zamítnuto.

(136)

Komise se proto při své analýze zaměřila na Brazílii a Kolumbii. Komise nejprve analyzovala, zda v nich existují omezení vývozu nebo jiná zkreslení týkající se hlavních výrobních faktorů. Hlavním výrobním faktorem výrobku, který je předmětem přezkumu, je kukuřice, která pro vyvážející výrobce představuje více než 70 % celkových nákladů na vstupní materiály. Komise poznamenala, že objem dovozu kukuřice do Brazílie představoval pouze 1,5 milionu tun ve srovnání s brazilskou domácí produkcí kukuřice v objemu přes 100 milionů tun (56). Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zpochybňovala, že je tento objem dovezené kukuřice do Brazílie nízký. V porovnání s objemem brazilské produkce však tento objem dovozu představuje pouze 1,5 % produkce. Vzhledem k tomuto velmi nízkému objemu dovozu ve vztahu k velkému objemu domácí produkce Komise rovněž prověřila dovozní ceny do Brazílie, přičemž zjistila, že se výrazně liší od mezinárodních cen kukuřice. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií ve svých připomínkách k poznámce ze dne 30. listopadu zpochybnila skutečnost, že ceny se výrazně liší, a požádala o další informace týkající se srovnání cen. Průměrná mezinárodní cena kukuřice v roce 2019, kterou Komise uvádí v poznámce ze dne 30. listopadu, činila podle portálu IndexMundi (57) 151 EUR za tunu na základě dodání zboží na palubu lodi (FOB), zatímco průměrná dovozní cena kukuřice do Brazílie činila podle databáze GTA pouze 116 EUR za tunu na základě FOB. Z těchto údajů jasně vyplývá, že dovozní ceny do Brazílie se pohybovaly výrazně pod mezinárodním cenovým indexem.

(137)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že dovozní ceny kukuřice byly v Brazílii nižší než v Kolumbii z důvodu nižších nákladů na dopravu, neboť dovoz do Brazílie se uskutečňuje hlavně ze sousedních zemí, jako je Argentina a Paraguay, zatímco Kolumbie dováží kukuřici převážně z USA a Argentiny. Toto tvrzení nebylo prokázáno, jelikož čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií nedoložila u příslušných zemí skutečný původ a přístav vstupu, ani neprokázala vliv nákladů na dopravu kukuřice do příslušných zemí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(138)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií též uvedla, že čínští výrobci nakupují velké množství své kukuřice na domácím trhu. Z toho důvodu by situaci nákupů kukuřice čínskými výrobci podle ní lépe odrážela dovozní cena Brazílie. Komise uvedla, že tento argument žádným způsobem nemění skutečnost, že objem dovozu do Brazílie je objektivně nízký ve srovnání s objemem domácí produkce, což snižuje reprezentativnost dovozní ceny kukuřice do Brazílie. Tento argument ani nemění učiněný závěr, že dovozní ceny do Brazílie se výrazným způsobem liší od mezinárodních cen kukuřice, což je pravděpodobně způsobeno nízkým objemem dovozu a vysokým objemem domácí produkce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že i kdyby nebylo možné použít dovozní ceny kukuřice do Brazílie z důvodu jejich nereprezentativnosti, což není tento případ, měla by být i přes to jako reprezentativní země vybrána Brazílie a místo dovozních cen do Brazílie by měla být použita odpovídající nezkreslená mezinárodní cena kukuřice.

(140)

V reakci na toto tvrzení Komise uvedla a dále v tomto oddíle objasnila, že v rámci tohoto šetření považuje za vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii, a to na základě příslušných prvků uvedených v základním nařízení, včetně dostupnosti vhodnějších finančních údajů pro výrobce výrobků, které jsou podobné kyselině citronové, ve srovnání s Brazílií. Pokud jde o kolumbijský objem dovozu a ceny kukuřice, podle portálu IndexMundi činí celková domácí produkce kukuřice v Kolumbii 1,5 milionu tun, zatímco podle údajů databáze GTA se dovoz kukuřice pohybuje kolem 5,5 milionu tun, což představuje 365 % produkce. Na základě těchto údajů se objem dovozu do Kolumbie ve srovnání s Brazílií jeví jako reprezentativní vzhledem k objemu domácí produkce. V případě cen kukuřice činila podle databáze GTA průměrná dovozní cena kukuřice do Kolumbie v roce 2019 174 EUR za tunu na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), což bylo mnohem blíže průměrné mezinárodní ceně kukuřice ve výši 151 EUR za tunu na základě FOB a v souladu s ní, s ohledem na to, že mezinárodní dovozní cena na základě CIF by byla vyšší. Jelikož je Kolumbie i v dalších ohledech považována za vhodnou reprezentativní zemi, jak je podrobněji uvedeno níže, dovozní ceny kukuřice do Kolumbie jsou do velké míry v souladu s mezinárodními cenami kukuřice a nejsou k dispozici žádné důkazy o existenci zkreslení, které by ovlivňovalo ceny kukuřice v Kolumbii, neexistuje žádný důvod pro to, aby byla jako vhodná reprezentativní země vybrána Brazílie a aby byla místo dovozních cen do vhodné reprezentativní země použita mezinárodní referenční hodnota, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) druhý pododstavec první odrážka.

(141)

Pokud jde o zbývající výrobní faktory, u některých výrobních faktorů v Brazílii (požadavek na vývozní povolení u vápna) a Thajsku (požadavek na vývozní povolení u sádry) existují omezení vývozu, zatímco v Kolumbii žádná taková omezení vývozu neexistují, což potvrzuje příslušný seznam OECD (58). Ačkoli mají tyto faktory ve výrobních nákladech některých vyvážejících výrobců mnohem menší váhu a netýkaly se všech vyvážejících výrobců, jednalo se o další důležitý prvek, který hrál roli při výběru vhodné reprezentativní země.

(142)

Při výběru vhodné reprezentativní země Komise rovněž v souladu se základním nařízením posoudila dostupnost veřejných finančních údajů týkajících se výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, v Thajsku, Brazílii a Kolumbii.

(143)

Jelikož Thajsko nebylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi, což je objasněno ve 117. bodě odůvodnění, zaměřila Komise svou srovnávací analýzu na Brazílii a Kolumbii.

(144)

Ohledně Brazílie a Kolumbie Komise v poznámce ze dne 5. března uvedla společnosti vyrábějící kyselinu citronovou v těchto zemích. V té době nebyli v Brazílii ani v Kolumbii za rok 2018 k dispozici žádní výrobci, kteří by měli přiměřené zisky.

(145)

V poznámce ze dne 30. listopadu 2020 Komise uvedla jako vhodnou reprezentativní společnost kolumbijskou společnost Sucroal SA, u které byly k dispozici veřejně dostupné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku, jelikož vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, a výrobky, které jsou podobné kyselině citronové. Společnost Sucroal SA zároveň v roce 2018 vykázala nízkou úroveň zisku a v roce 2017 byla ztrátová.

(146)

Podobně tomu bylo v Brazílii, kde brazilská společnost, velký konglomerát vyrábějící širší sortiment produktů, včetně kyseliny citronové, u které byly k dispozici veřejně dostupné finanční údaje, vykázala pro rok 2018 nízký zisk. Komise v poznámce ze dne 30. listopadu 2020 uvedla, že pokud budou k dispozici aktuálnější údaje za rok 2019, tyto údaje použije, pokud budou vykazovat přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud tomu tak nebude, zváží veškeré vhodné dostupné alternativy.

(147)

Po zveřejnění této poznámky ze dne 30. listopadu 2020 se údaje společnosti Sucroal SA za rok 2019 objevily v databázi Orbis. Jelikož však společnost Sucroal SA utrpěla v roce 2019 ztrátu, nebylo možné považovat finanční údaje této společnosti za vhodné pro určení nezkreslené úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(148)

Komise proto zvážila vhodné alternativy. V situacích, kdy žádný výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, nevykazuje v potenciální reprezentativní zemi přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, může Komise vzít do úvahy výrobce výrobku nacházejícího se ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu, u kterého jsou k dispozici veřejně dostupné finanční údaje vykazující přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(149)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že jelikož společnost Sucroal SA vykázala v roce 2019 ztrátu, neměla by být Kolumbie považována za vhodnou reprezentativní zemi a místo ní by měla být použita Brazílie. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií k tomu doplnila, že v roce 2019 byl opět ziskový určený výrobce – společnost Cargill Agricola –, a tudíž jeho prodejní, správní a režijní náklady a zisk odpovídaly potřebám šetření. Komise však k tomu poznamenala, že zisk společnosti Cargill Agricola činil v roce 2019 méně než jedno procento jejího obratu, a byl tedy ještě nižší než zisk v roce 2018. Tento nízký zisk byl ve stejné výši jako u společnosti Sucroal SA v tomtéž roce, a proto nebyl považován za přiměřený. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(150)

Ve svých dvou souborech připomínek navrhlo výrobní odvětví Unie použít údaje od společností ve stejné zemi, které vyrábějí stejnou kategorii zboží nebo které působí ve stejném výrobním odvětví, do kterého patří výrobek, který je předmětem přezkumu. Navržena byla kategorie výrobců přísad pro odvětví nápojů, čisticích prostředků, potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl v Kolumbii a předložen byl seznam jedenácti společností působících ve stejném odvětví.

(151)

Vzhledem ke všem skutečnostem, ke kterým se dospělo v rámci šetření, a obdrženým připomínkám Komise vyhledala v databázi Orbis kód NAICS 325998 (Výroba veškerých dalších různých chemických výrobků a přípravků). Jedná se o stejný kód, který používají společnosti Cargill Agricola SA a Sucroal SA. Výsledkem tohoto vyhledávání byl větší počet vyhledaných společností, které vykazovaly přiměřenou úroveň zisku, v Kolumbii než v Brazílii, z čehož lze usuzovat, že dostupnost veřejných finančních údajů byla v Kolumbii na reprezentativní a spolehlivé úrovni. S cílem zúžit seznam společností vyhledaných v rámci tohoto vyhledávání na společnosti vyrábějící výrobek podobný kyselině citronové, Komise podrobně analyzovala činnosti a výrobu všech ziskových kolumbijských společností. Komise následně podle popisu jejich obchodní činnosti, který nalezla v databázi Orbis, určila sedm společností v Kolumbii, jež vyráběly výrobky patřící do kategorií výrobků, které byly podobné kyselině citronové. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk těchto společností byly vyhodnoceny jako spolehlivé. Pro srovnání Komise poznamenala, že databáze Orbis neobsahovala v případě Brazílie žádné společnosti, které by působily ve stejné oblasti činnosti a které by měly k dispozici veřejně dostupné finanční údaje za rok 2019.

(152)

Kolumbijské společnosti určené tímto způsobem Komisí byly totožné se společnostmi, které určilo výrobní odvětví Unie jako vhodné společnosti ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví, do kterých patří výrobek, který je předmětem přezkumu. Výrobní odvětví Unie navrhlo vedle těchto sedmi společností další čtyři společnosti v Kolumbii, u kterých však nebyly v databázi Orbis snadno dostupné finanční údaje nebo popis činnosti. Tyto společnosti proto nebyly při určování prodejních, správních a režijních nákladů a zisku zohledněny.

(153)

Na základě všech výše uvedených skutečností a zejména na základě dostupných finančních údajů a reprezentativnosti dovozní ceny kukuřice, které představují hlavní výrobní faktor, proto Komise dospěla k závěru, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí pro výpočet běžné hodnoty v rámci tohoto šetření.

(154)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili volbu Kolumbie jako vhodné reprezentativní země ze strany Komise. Zopakovali výše uvedené tvrzení, že volba Kolumbie nebyla vhodná, protože jediný kolumbijský výrobce kyseliny citronové nebyl během období přezkumného šetření ziskový, zatímco brazilský výrobce ziskový byl. Rovněž zopakovali výše uvedené tvrzení, že ceny kukuřice v Brazílii nejsou zkreslené. Vzhledem k tomu, že tato tvrzení jsou již pojednána v 136. a 149. bodě odůvodnění tohoto nařízení a že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové důkazy, byla tato tvrzení zamítnuta.

(155)

Výše uvedené strany dále tvrdily, že Komise použila údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o ziskovosti od kolumbijských společností v jiných výrobních odvětvích, aniž by dokázala, že tyto společnosti mají tutéž úroveň správních, prodejních a režijních nákladů a ziskovosti jako výrobci kyseliny citronové.

(156)

V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení se běžná hodnota zjistí početně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, pokud je potvrzena přítomnost podstatných zkreslení. Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Vzhledem k tomu, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk kolumbijské společnosti Sucroal SA nemohly být použity z důvodů vysvětlených ve 145. a 147. bodě odůvodnění, použila Komise údaje pro nejbližší odvětví zahrnující výrobek, který je předmětem šetření, kdy výše uvedené nákladové prvky byly považovány za nezkreslené a přiměřené. Nebyly předloženy žádné důkazy, které by zpochybňovaly tento závěr, a zejména to, že úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisků kolumbijských společností v odvětví nejbližším kyselině citronové byla nepřiměřená podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(157)

Komise dále konstatovala, že na rozdíl od výrobního odvětví Unie čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a spolupracující vyvážející výrobci nepředložili ani nenavrhli seznam výrobců v téže potenciální reprezentativní zemi, kteří by vyráběli tutéž nebo podobnou kategorii výrobků nebo kteří by se nacházeli v tomtéž nebo v podobném výrobním odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu, jejichž finanční údaje by Komise mohla použít.

(158)

Kvůli tomu a z důvodů uvedených v 151. bodě odůvodnění měla Komise za to, že finanční údaje od sedmi společností, které určila v Kolumbii a které vyrábějí produkty, jež patří do kategorie výrobků, které byly podobné kyselině citronové, jsou přiměřenými zástupci pro nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisky, které je možné použít při početním zjištění běžné hodnoty pro účely šetření. Tvrzení čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tří spolupracujících vyvážejících výrobců bylo tedy zamítnuto.

3.4.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(159)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších příslušných informací dostupných ve spisu sestavila Komise seznam výrobních faktorů a zdrojů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(160)

Komise rovněž určila zdroje, které budou použity k početnímu zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení (databáze GTA, statistiky zemí atd.). Ve stejné poznámce Komise určila kódy harmonizovaného systému (HS) pro výrobní faktory, které byly na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami zpočátku určeny k použití pro analýzu GTA.

(161)

V poznámce ze dne 30. listopadu 2020 Komise potvrdila, že pro stanovení nezkreslených nákladů výrobních faktorů, včetně surovin, použije údaje z databáze GTA.

3.5.   Zdroje použité pro stanovení nákladů na elektrickou energii, vodu a nákladů práce

3.5.1.   Elektrická energie

(162)

U elektrické energie Komise použila snadno dostupný cenový formulář společnosti Enel, hlavního dodavatele elektrické energie v Kolumbii. Tento zdroj poskytuje průměrnou cenu elektrické energie za měsíc.

3.5.2.   Voda

(163)

Cenu vody bylo možné snadno zjistit od společnosti Acueducto, která má v Bogotě na starosti zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. Z těchto údajů bylo možné zjistit ceny, které byly platné pro průmyslové uživatele v období přezkumného šetření.

3.5.3.   Pracovní síla

(164)

Ke stanovení mezd v Kolumbii použila Komise statistiky MÚP (59). Tyto statistiky poskytují údaje o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním sektoru a průměrné týdenní pracovní době v Kolumbii v roce 2019.

(165)

Komise ke zdrojům použitým pro stanovení nezkreslených nákladů na elektrickou energii, vodu a nákladů práce neobdržela žádné připomínky, a proto tyto zdroje použila k určení běžné hodnoty.

3.6.   Zdroje použité pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisk

(166)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by početně zjištěná běžná hodnota měla zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů.

(167)

Za účelem stanovení nezkreslené hodnoty prodejních, správních a režijních nákladů a zisku Komise použila podíl výrobních nákladů, které představují prodejní, správní a režijní náklady a zisk v reprezentativních společnostech v Kolumbii, jak je objasněno v oddíle 3.3.

(168)

Výsledné hodnoty vyjádřené jako procentní podíl příjmů činily 14,2 % pro zisk a 17 % pro prodejní, správní a režijní náklady.

3.7.   Suroviny

(169)

U všech surovin a pomocných materiálů Komise vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny. Komise rozhodla o vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny kvůli existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila tyto ceny. Stejně tak byl vyloučen rovněž dovoz do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (60).

(170)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi. Později během jednotlivých výpočtů dumpingového rozpětí Komise k dovozní ceně připočetla konkrétní náklady na vnitrostátní dopravu. Náklady na tuzemskou přepravu všech surovin byly zjištěny na základě ověřených údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(171)

U surovin se zanedbatelným dopadem na cenu, které společnosti neuvedly v příloze III oznámení o zahájení řízení, byly tyto náklady zahrnuty do výrobní režie, jak je objasněno v oddíle 3.8. Výrobní faktory převedené na režijní náklady jsou uvedeny ve sděleních týkajících se konkrétní společnosti.

(172)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách ze dne 16. března 2020 uvedlo, že u některých surovin buď nebyly k dispozici žádné průměrné hodnoty dovozu, nebo se průměrné hodnoty týkaly pouze nízkého objemu, a byly proto nespolehlivé, nebo existovaly jiné důvody, které vyvolávaly pochybnosti ohledně jejich spolehlivosti. Navrhlo proto, aby se v těchto případech použily hodnoty ze statistik pro příslušný region nebo ze zveřejněných průzkumů trhu od poskytovatelů, například od společností ArgusMedia, AgroChart nebo IntraTec.

(173)

Výrobní odvětví Unie ve svých připomínkách ze dne 11. prosince 2020 zopakovalo, že v případě Kolumbie lze údaje o výrobních nákladech stanovit pomocí údajů o dovozu a veřejně dostupných údajů o cenách elektrické energie, vody a veřejně dostupných údajů o nákladech práce. Zdůraznilo, že některé průměrné hodnoty dovozu se u méně důležitých nákladových faktorů zdají být vysoké, a proto navrhlo, aby byly tyto hodnoty nahrazeny údaji od specializovaných poskytovatelů datových služeb.

(174)

Ve svém podání ze dne 23. března 2020 čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií uvedla, že dovozní ceny některých klíčových materiálů, jako je uhlí, kyselina sírová a kyselina chlorovodíková, byly v Kolumbii neobvykle vysoké, a nejsou proto reprezentativní. Dále podle ní panovalo mezi zveřejněnými dovozními cenami Kolumbie, Thajska a Brazílie velké rozdíly a dovozní ceny se výrazně lišily i u téhož materiálu dováženého z téže země, což mohly zapříčinit rozdíly v kvalitě v rámci stejného kódu HS. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií proto vyzvala Komisi, aby zjistila příčinu těchto rozdílů a aby se jimi zabývala. Komise tyto připomínky vzala na vědomí a v odůvodněných případech nahradila nereprezentativní dovozní ceny údaji pocházejícími ze spolehlivých zdrojů, jak je podrobně uvedeno v tabulce A níže.

(175)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií dále tvrdila, že jelikož jsou některé suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nakupovány na domácím trhu v Číně, není přiměřené prosté použití dovozních cen některé třetí země, jelikož je pravděpodobné, že tyto dovozní ceny budou zahrnovat vyšší náklady na dopravu/doručení než u cen domácích surovin. To platí zejména pro nebezpečné chemikálie, jako je kyselina sírová a kyselina chlorovodíková, pro jejichž doručování se používají speciální vozidla. Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií se proto domnívala, že je pro účely zajištění spravedlivého srovnání nezbytné provést příslušné úpravy.

(176)

Komise k této připomínce podotkla, že z důvodů uvedených v oddíle 3.2.1 výše použije v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise proto zjišťuje nezkreslené náklady ve vhodné reprezentativní zemi, u kterých lze zajistit, že použité náklady nebudou postiženy zkreslením a budou k dispozici na základě snadno dostupných údajů. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné informace o možných zkresleních na trhu dané reprezentativní země s ohledem na tyto nebezpečné chemikálie a že čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií neposkytla žádné údaje k doložení svých tvrzení týkajících se vysokých nákladů na dopravu, se dovozní hodnoty dané reprezentativní země považují za splňující kritéria obsažená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a za poskytující přiměřený odhad ceny v dané reprezentativní zemi, včetně nákladů na dopravu. Dále vzhledem k tomu, že dovážené vstupy konkurují na domácím trhu dané reprezentativní země z hlediska cen, považovala je Komise za spolehlivého zástupce.

(177)

Komise následně použila dovozní ceny do Kolumbie podle databáze GTA. Pokud tyto ceny nebyly reprezentativní nebo byly jinak nespolehlivé, zjišťovaly se mezinárodní referenční hodnoty. V případě, že nebyly k dispozici, byly použity spolehlivé ceny z jiných zdrojů, jak je podrobně uvedeno v tabulce A níže.

(178)

Při zvážení všech informací předložených zúčastněnými stranami a shromážděných během prověřování na dálku byly určeny tyto výrobní faktory a kódy celního sazebníku používané v příslušných případech v Brazílii, Kolumbii a Thajsku:

Tabulka A

Výrobní faktor

Kód celního sazebníku

Zdroj údajů o dovozu, které Komise hodlá použít

Měrná jednotka

Suroviny/materiál

 

 

 

kukuřice setá

1005901100

GTA Kolumbie (61)

KG

Sušené sladké brambory (batáty)

0714209000

GTA Kolumbie

KG

Chlorid sodný/jedlá sůl

2501009100 /2501001000 , 2501002000 , 2501009200 , 2501009900

GTA Kolumbie

KG

Kyselina sírová

2807 00 10

GTA Brazílie

KG

Síra/kapalná síra

2503000000

GTA Kolumbie

KG

Kyselina chlorovodíková

2806 10 20

GTA Brazílie

KG

Aktivní uhlí

3802100000

GTA Kolumbie

KG

Vápencový prášek/vápencová mouka

2521 00 00

GTA Brazílie

KG

Odpěňovač

3402200000 /3402909000

GTA Kolumbie

KG

Diatomit

2512000000 /3802901000

GTA Kolumbie

KG

Perlit

2530100000

GTA Kolumbie

KG

Amyláza

(glukoamyláza)/sladový enzym

3507909000

GTA Kolumbie

KG

Vápník

2805 12 00

GTA Brazílie

KG

hydroxid sodný (louh sodný)

2815110000 /2815120000

GTA Kolumbie

KG

Kapalné zásady

2815120000

GTA Kolumbie

KG

Peroxid vodíku

2847000000

GTA Kolumbie

KG

Mouka (pšeničná nebo ze sourži)

1101000000

GTA Kolumbie

KG

Dřevitá moučka

4405000000

GTA Kolumbie

M3

oxid vápenatý

2825904000

GTA Kolumbie

KG

Nehašené (pálené) vápno

2522100000

GTA Kolumbie

KG

Kukuřičné otruby

2302100000

GTA Kolumbie

KG

Výluh kukuřice

1901901000

GTA Kolumbie

KG

Uhličitan vápenatý/kalcit

2836500000

GTA Kolumbie

KG

Aktivovaný jíl

3802901000

GTA Kolumbie

KG

Pomocné filtrační látky (perlit)

2530100000

GTA Kolumbie

KG

Hydrogenoctan sodný

2915292000

GTA Kolumbie

KG

Kyselina citronová

2918140000

GTA Kolumbie

KG

Citronan sodný

2918153000

GTA Kolumbie

KG

Antikorozní přípravek a odstraňovač vodního kamene

2921 59

GTA Brazílie

KG

Surové uhlí/kal

2701 19 00

GTA Brazílie

KG

Nafta

2710192100

GTA Kolumbie

M3

Balení – fóliový sáček

3923299000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – měkký tácek

3923900000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – paleta

4421999000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – papírová krabice

4819200000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – papírový sáček

4819301000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – papírový sáček

4819400000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – látkový sáček

6305331000

GTA Kolumbie

Kus

Balení – pevný fóliový sáček

3920100000

GTA Kolumbie

Kus

Vedlejší produkty/odpad

 

 

 

Plyn

2705000000

GTA Kolumbie

KG

Šrot s vysokým obsahem bílkovin/zbytky kukuřičného škrobu

2303100000

GTA Kolumbie

KG

Krmiva na bázi kukuřice

2303300000

GTA Kolumbie

KG

Síran vápenatý

2833299000

GTA Kolumbie

KG

Jiné odpadní produkty chemického průmyslu (granulovaný kal)

3825 90 00

GTA Brazílie

KG

Olej z kukuřičných klíčků/kukuřičný olej

1518009000 /1515290000

GTA Kolumbie

KG

Kukuřičná krupice/zbytky kukuřičného škrobu

2303100000

GTA Kolumbie

KG

Pšeničná lepková mouka

1109000000

GTA Kolumbie

KG

Mycelium (přípravek používaný jako krmivo)

2309909000

GTA Kolumbie

KG

Obilné klíčky

1104300000

GTA Kolumbie

KG

Kalcitový prášek

2836500000

GTA Kolumbie

KG

Sádra

2520100000

GTA Kolumbie

KG

Popel, struska

2621900000

GTA Kolumbie

KG

Odpad po vylisování oleje z kukuřičných klíčků

23069010 /90

GTA Thajsko

KG

Kukuřičný lepek/prášek

2302100000

GTA Brazílie

KG

Proteinové práškové granule (kukuřičný odpad)

2302100000

GTA Brazílie

KG

Proteinový filtrační koláč (kukuřičný odpad)

2302100000

GTA Brazílie

KG

Ošetřené kukuřičné plevy

2302100000

GTA Brazílie

KG

3.8.   Výpočet běžné hodnoty

(179)

Za účelem stanovení běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(180)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady (zahrnující spotřebované suroviny, práci a energii). Nezkreslené jednotkové náklady založené na výše uvedených zdrojích uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(181)

Zadruhé, k dosažení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla výrobní režijní náklady. Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly navýšeny o náklady na suroviny a pomocný materiál, jak je vysvětleno ve 171. bodě odůvodnění, a následně byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému vyvážejícímu výrobci. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(182)

A nakonec, Komise na výše uvedený výpočet použila prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk sedmi reprezentativních kolumbijských výrobců přísad pro odvětví nápojů, čisticích prostředků, potravinářský průmysl, zdravotnictví a farmaceutický průmysl.

(183)

Po jejich vyjádření jako procentní podíl výrobních nákladů činily tyto náklady 24,82 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 20,72 % pro zisk. Po jejich vyjádření jako procentní podíl příjmů činily tyto náklady 17 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 14,2 % pro zisk.

(184)

Na tomto základě Komise početně získala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise početně získala běžnou hodnotu podle typu výrobku u každého ze čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců.

3.9.   Vývozní cena

(185)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.10.   Srovnání

(186)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(187)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy zohledňující náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejší náklady, balení, náklady na úvěry, bankovní poplatky a náklady na provize.

3.11.   Dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce

(188)

U spolupracujících vyvážejících výrobců porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(189)

Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 42 % v případě společnosti Weifang Ensign Industry Co., Ltd a 144 % v případě společnosti COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co. Ltd. Žádný dumping nebyl vypočítán u společnosti RZBC Group (RZBC (Juxian) Co., Ltd. a souvisejícího obchodníka RZBC Imp. & Exp. Co., Ltd.), ani u společnosti Jiangsu Guoxin Union Energy Co. Ltd, na něž se vztahují cenové závazky, které jsou objasněny ve 191. bodě odůvodnění.

3.12.   Dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce

(190)

Komise stanovila průměrné dumpingové rozpětí také pro nespolupracující vyvážející výrobce. Na základě dostupných údajů bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení použito nejvyšší dumpingové rozpětí spolupracujících výrobců, mimo jiné vzhledem k výrazně nižší úrovni vývozních cen nespolupracujících společností.

3.13.   Závěr ohledně přetrvání dumpingu

(191)

Během období přezkumného šetření se většina čínského vývozu do EU (mezi 70 až 90 %) uskutečňovala za výrazně dumpingové ceny. Zbývající čínský vývoz byl uskutečněn dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci, u nichž nebyl zjištěn žádný dumping. Na tyto dva vyvážející výrobce se vztahují cenové závazky a jejich vývoz do Unie se uskutečňoval za minimální dovozní cenu. Jejich vývozní ceny do Unie byly proto považovány za ovlivněné těmito závazky, a nebyly proto považovány za dostatečně spolehlivé, aby mohly být použity v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti k určení toho, zda dojde k přetrvání dumpingu.

(192)

Celkově lze říci, že dumping u převážné většiny čínského vývozu do Unie přetrvával. Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU

(193)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě, že by byla opatření zrušena v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v příslušné zemi a atraktivita trhu Unie, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a praktiky obcházení.

(194)

Jak bylo uvedeno výše, na Komisi se obrátili pouze čtyři čínští vyvážející výrobci. Informace, které měla Komise k dispozici o výrobě a volné kapacitě čínských vyvážejících výrobců, byly proto omezené.

(195)

Z tohoto důvodu musela většina níže uvedených zjištění týkajících se přetrvání nebo obnovení dumpingu vycházet z jiných zdrojů, konkrétně z údajů Eurostatu, databáze GTA a z informací předložených výrobním odvětvím Unie v žádosti o přezkum. Z analýzy uvedených informací vyplynuly následující skutečnosti.

4.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v dotčené zemi

(196)

Pouze na základě odpovědí spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník byla v rámci šetření zjištěna volná výrobní kapacita v přibližné výši 129 000 tun, což představuje 20 až 40 % poptávky v EU. Odhaduje se, že celková čínská výrobní kapacita se v období přezkumného šetření byla třikrát až čtyřikrát vyšší než celková spotřeba v EU.

(197)

Domácí čínská poptávka se podle odhadů pohybovala v přibližné výši 465 000 tun, tj. méně než 24 % výrobní kapacity země. Plánované zvýšení kapacity navíc naznačuje, že výrobní kapacita země dosáhne úrovně celkové světové spotřeby v roce 2021 (62), což ještě více prohloubí stávající čínskou nadměrnou kapacitu. Tato další kapacita se s největší pravděpodobností promítne do zvýšeného tlaku na vývoz, mimo jiné s ohledem na rozdíl mezi kapacitou a výše uvedenou úrovní domácí poptávky. Je vysoce nepravděpodobné, že by se čínská domácí spotřeba zvýšila do té míry, aby dokázala absorbovat stávající kapacitu, natož po jejím zvýšení. Navíc díky opatřením, která již byla zavedena na řadě dalších trhů, je vysoce pravděpodobné, že pokud by byla opatření v Unii zrušena, zvýší se riziko dumpingového dovozu.

4.2.   Atraktivita trhu Unie

(198)

Atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz byla zjevná, což dokazuje jeho přetrvávající a stabilní přítomnost na trhu Unie i přes přijatá opatření, s podílem na trhu Unie ve výši 30 % až 50 %.

(199)

Atraktivitu trhu Unie pro čínský vývoz dále prokazovala skutečnost, že čínský investor staví v Unii nový závod s kapacitou až 60 000 tun (63).

(200)

Čínský vývoz na další významné trhy, například USA, Brazílie, Kolumbie, Indie nebo Thajsko, byl navíc omezen přijatými opatřeními na ochranu obchodu.

(201)

Atraktivitu trhu Unie dále prokazovaly níže uvedené cenové prvky.

4.3.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(202)

Vývozní ceny čtyř spolupracujících společností do třetích zemí byly o 20 až 40 % nižší než vývozní ceny do Unie, což opět dokazuje jeho atraktivitu.

4.4.   Praktiky obcházení

(203)

Praktiky obcházení přes Malajsii, na základě kterých bylo v lednu 2016 uloženo clo proti obcházení uvedené v 5. bodě odůvodnění, rovněž svědčily o atraktivitě trhu Unie pro čínský vývoz.

4.5.   Pravděpodobné ceny a dumpingové rozpětí, pokud by byla opatření zrušena

(204)

Jak bylo objasněno výše, dumping přetrvává u převážné většiny čínského vývozu.

(205)

Všechno navíc nasvědčovalo tomu, že v případě, že opatření pozbudou platnosti, se prodej bude uskutečňovat na dumpingové úrovni.

(206)

Zaprvé, skutečnost, že všechny společnosti se závazky prodávaly přesně za minimální dovozní cenu v souladu s těmito závazky, naznačovala, že závazky sloužily jako minimální cena. Pokud by tento práh neexistoval a společnosti čelily konkurenci dalšího čínského vývozu, jehož ceny se pohybují o 30 až 40 % níže než hodnota závazků, musely by prodávat v rámci tohoto nižšího cenového rozpětí, aby se na trhu udržely. To by s největší pravděpodobností vedlo k vyššímu dumpingovému rozpětí u všech společností, na které se závazky vztahují.

(207)

Zadruhé, obcházení bylo možné považovat za další faktor, který prokazoval zájem vývozců o vstup na trh Unie a jejich neschopnost soutěžit na trhu Unie s cenami, které nejsou dumpingové. Přítomen byl i model nekalých cenových praktik čínských společností při vývozu na jiné trhy, o čemž svědčil vysoký počet opatření přijatých na ochranu obchodu s kyselinou citronovou ve třetích zemích uvedených ve 200. bodě odůvodnění.

(208)

Zatřetí, vývozní ceny čtyř spolupracujících společností do třetích zemí byly mnohem nižší než vývozní ceny do Unie, což naznačovalo pravděpodobnost dalšího poklesu vývozních cen, a tedy i dalšího zvýšení dumpingového rozpětí, pokud by opatření pozbyla platnosti.

4.6.   Závěr

(209)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by na základě výše uvedené analýzy k přetrvání dumpingu a s největší pravděpodobností také ke zvýšení dumpingového rozpětí a nárůstu dovozu na atraktivní trh Unie.

(210)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili závěry týkající se volné kapacity. Uvedli, že na základě vlastních výpočtů Komise se volné kapacity snížily z 192 000 tun v roce 2015 (předchozí přezkum) na 129 000 tun v období přezkumného šetření, což je v rozporu se závěrem o stále vyšší volné výrobní kapacitě, která se promítá do vyššího tlaku na vývoz. Komise konstatovala, že posuzovala volné kapacity na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců. Tito spolupracující vyvážející výrobci nejsou totožní se spolupracujícími vyvážejícími výrobci z předchozího přezkumu. Z tohoto důvodu je porovnání, které provedla čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci, chybné. Každopádně 129 000 tun stále představuje velkou nadměrnou kapacitu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(211)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci namítli, že Komise neověřila spolehlivost a přesnost uváděných důkazů o plánovaném navýšení kapacity, které předložilo výrobní odvětví Unie. Komise konstatovala, že v tomto ohledu pečlivě přezkoumala podání předložená výrobním odvětvím Unie i čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a její přezkum neodhalil žádné skutečnosti, které by mohly změnit její závěry uvedené v 197. bodě odůvodnění.

(212)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci tvrdili, že závěr Komise, že pokud by nebyla zavedena nová opatření, vývozní ceny do Unie by klesly na úrovně třetích zemí, je čirá spekulace. Rovněž uvedli, že Komise nepředložila žádnou kvantifikaci ani analýzu, která by potvrzovala její závěry, že v případě nezavedení opatření by se objem vývozu z ČLR zvýšil a vedlo by to k vyššímu dumpingovému rozpětí. V neposlední řadě pak tvrdili, že Komise nepředložila rozumné ekonomické argumenty, proč by čínští vyvážející výrobci významně snížili své ceny vývozu do Unie, pokud by nebyla znovu zavedena opatření.

(213)

V reakci na tyto námitky Komise konstatovala, že šetření jasně prokázalo, že k dumpingu dochází i nadále na základě vývozních cen, které jsou navýšeny s ohledem na minimální dovozní ceny v rámci závazků. Ceny vyvážejících výrobců, na něž se nevztahují závazky, byly výrazně nižší, což jasně svědčí o tom, že v případě neexistence závazků by ceny pravděpodobně klesly. Kromě toho Komise shledala, že u všech vyvážejících výrobců, na něž se vztahují závazky, jsou vývozní ceny do Unie významně vyšší než vývozní ceny na jiné trhy, což svědčí o tom, že by trh Unie přilákal navýšení objemu dovozu. Tyto skutečnosti, spolu s významnou volnou kapacitou v ČLR, jasně podporují závěr, že pokud by byla opatření zrušena, pravděpodobně by se vyváželo do Unie za dumpingové ceny a ve větších objemech.

5.   ÚJMA

5.1.   Vymezení výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(214)

Obdobný výrobek vyráběli během období přezkumného šetření dva výrobci v Unii. Tito dva výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(215)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, předložila Komise za účelem ochrany důvěrných informací některé údaje v tomto nařízení formou rozpětí a/nebo indexů v souladu s článkem 19 základního nařízení.

(216)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena v přibližném rozsahu 300 000 – 350 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí na dotazník od dvou výrobců v Unii.

5.2.   Spotřeba v Unii

(217)

Komise stanovila spotřebu v Unii na volném trhu na základě prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu na trhu Unie a dovozu z ČLR a dalších třetích zemí, jak je uvedeno v odpovědích na dotazník a statistice dovozu založené na databázi podle čl. 14 odst. 6.

(218)

Spotřeba v Unii na volném trhu se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba v Unii

500 000 – 550 000

535 000 – 585 000

535 000 – 585 000

515 000 – 565 000

Index

100

107

107

103

Zdroj: Odpovědi na dotazník a databáze podle čl. 14 odst. 6.

(219)

Spotřeba v Unii se na začátku zvýšila o 7 %, přičemž nejvyšší byla v letech 2017 a 2018. Mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření spotřeba trochu klesla, zůstala však o 3 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(220)

Důvodem zvýšení spotřeby kyseliny citronové byl nárůst spotřeby výrobků, které používají výrobek, který je předmětem přezkumu, v různých odvětvích, jako je potravinářské odvětví, odvětví čisticích prostředků pro domácnost, farmaceutické a kosmetické odvětví. Ke zvýšení spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu, dále přispěly právní předpisy, jež vyžadují nahrazení fosfátů v čisticích prostředcích pro domácnost, přičemž kyselina citronová je jednou z nejvhodnějších náhrad fosfátů v těchto čisticích prostředcích.

5.3.   Dovoz z dotčené země

5.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(221)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě databáze podle čl. 14 odst. 6 a odpovědí na dotazník výrobního odvětví Unie.

(222)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z Číny

207 295

190 750

223 185

205 595

Index

100

92

108

99

Podíl na trhu (%)

40 – 45

34 – 39

40 – 45

38 – 43

Index

100

86

100

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník a databáze podle čl. 14 odst. 6.

(223)

Objem dovozu z Číny byl během celého posuzovaného období vysoký a v období přezkumného šetření zůstal na téměř stejné úrovni ve srovnání s rokem 2016. Nižší dovoz v roce 2017 a vyšší dovoz v roce 2018 souvisí s tím, že kyselina citronová je výrobek, který se přepravuje ve velkém množství, přičemž velké množství tohoto výrobků bylo dovezeno na trh Unie v lednu 2018, a bylo proto započteno do dovozu roku 2018 (dovoz v lednu 2018 je přibližně o 50 % vyšší než v prosinci 2017). Objemy dovozu z Číny byl z celkového pohledu stabilní.

(224)

Podíl dovozu kyseliny citronové z Číny na trhu byl vysoký a pohyboval se okolo 40 %. Během posuzovaného období zaznamenal drobný pokles o 1,4 procentního bodu. Vzhledem k tomu, že poklesl i dovoz z dalších zemí, jak je popsáno ve 234. až 235. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že zvýšená poptávka byla během posuzovaného období uspokojena zvýšenou produkcí výrobního odvětví Unie.

5.3.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(225)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Čína

736,7

773,8

738,2

701,9

Index

100

105

100

95

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6

(226)

Cena kyseliny citronové dovážené z Číny byla během posuzovaného období stabilní. Cena čínské kyseliny citronové se ve srovnání s rokem 2016 celkově snížila o 5 %. Dovozní ceny z Číny byly ve srovnání s cenami v Unii podstatně nižší, jak ukazuje tabulka 8.

(227)

Zvýšení dovozních cen v roce 2017 může souviset s nárůstem spotřeby, která byla v roce 2017 obzvláště vysoká, jak je objasněno v 219. bodě odůvodnění, a to z důvodu legislativní změny popsané v 220. bodě odůvodnění týkající se fosfátů. Toto zvýšení poptávky zapříčinilo zvýšení dovozních cen. Ceny následně s poklesem poptávky v letech 2018 a 2019 klesly.

(228)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii podle typu výrobku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upravených na úroveň ceny ze závodu a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen dovozu od spolupracujících čínských výrobců podle typu výrobku, které byly účtovány prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží) včetně antidumpingového cla, s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(229)

Níže jsou uvedeny dvě úrovně rozpětí cenového podbízení. První z nich se týká spolupracujících vyvážejících výrobců, na něž se nevztahuje závazek uvedený v 189. bodě odůvodnění. Druhá úroveň se rovněž týká tří spolupracujících výrobců, na které se závazek vztahoval. Toto rozdělení na dvě úrovně se uplatňuje z toho důvodu, že ceny společností, na které se závazek vztahuje, byly ovlivněny podmínkami tohoto závazku.

(230)

V případě nespolupracujících vyvážejících výrobců nemohlo být cenové podbízení stanoveno na základě cen příslušného druhu výrobku, jelikož tyto informace nebyly k dispozici. V případě výrobců z Unie a nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců se proto cenové podbízení stanovilo porovnáním celkových vážených průměrných prodejních cen.

(231)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Poskytl informace o váženém průměrném rozpětí cenového podbízení u vyvážejících výrobců, na které se nevztahovaly závazky, které činilo více než 19 %, a u vyvážejících výrobců, na které se závazek vztahoval, které činilo více než 10 %.

5.4.   Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny

(232)

Dovoz kyseliny citronové ze třetích zemí mimo Čínu pocházel především z Kambodže, Kolumbie a Thajska.

(233)

(Souhrnný) objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu kyseliny citronové z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Thajsko

Objem (v tunách)

19 410

20 163

13 203

13 305

Index

100

104

68

69

Podíl na trhu (v %)

< 5

< 5

< 5

< 5

Průměrná cena (v EUR)

817

887

847

784

Index

100

109

104

96

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

10 331

18 612

7 909

7 194

Index

100

180

77

70

Podíl na trhu (v %)

< 5

< 5

< 5

< 5

Průměrná cena (v EUR)

1 094

1 001

1 251

1 265

Index

100

92

114

116

Všechny třetí země celkem

Objem (v tunách)

29 741

38 775

21 112

20 500

Index

100

130

71

69

Podíl na trhu (v %)

5–10

5–10

< 5

< 5

Průměrná cena (v EUR)

913

942

998

952

Index

100

103

109

104

Zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6.

(234)

Největší objem dovozu kyseliny citronové ze třetích zemí mimo Čínu v posuzovaném období pocházel z Thajska. Dovoz z Thajska vzrostl během posuzovaného období o 31 %. V každém roce posuzovaného období se ceny vyvíjely obdobně jako ceny čínského dovozu, byly však o 11 % až 15 % vyšší.

(235)

Dovoz kyseliny citronové ze všech třetích zemí v posuzovaném období klesl o 30 %. Jeho ceny byly ve srovnání s dovozními cenami z Číny rovněž vyšší.

5.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.5.1.   Obecné poznámky

(236)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

5.5.2.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(237)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tunách)

300 000 – 350 000

342 000 – 392 000

339 000 – 389 000

327 000 – 377 000

Index

100

114

113

109

Výrobní kapacita (v tunách)

350 000 – 400 000

381 000 – 431 000

395 000 – 445 000

395 000 – 445 000

Index

100

109

113

113

Využití kapacity (%)

90 – 100

90 – 100

90 – 100

87 – 97

Index

100

105

100

97

Zdroj: odpovědi na dotazník.

(238)

Objem výroby se během posuzovaného období zvýšil o 9 %, přičemž nejvyšší úrovně výroba dosáhla v roce 2017 (kdy byla o 14 % vyšší než v roce 2016). Objem výroby výrobního odvětví Unie se do značné míry vyvíjel obdobně jako spotřeba v Unii.

(239)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita neustále zvyšovala a ve srovnání s rokem 2016 byla v období přezkumného šetření o 13 % vyšší.

(240)

Využití kapacity během posuzovaného období kolísalo, přičemž během období přezkumného šetření dosáhlo nejnižší úrovně, která se nacházela 3 % pod úrovní roku 2016.

5.5.3.   Objem prodeje a podíl na trhu

(241)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu v Unii

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

250 000 – 300 000

292 000 – 342 000

280 000 – 330 000

275 000 – 325 000

Index

100

117

112

110

Prodej na závislém trhu

0 – 5 000

0 – 5 000

0 – 5 000

0 – 5 000

Prodej na volném trhu

245 000 – 300 000

287 000 – 342 000

275 000 – 330 000

270 000 – 325 000

Index

100

116

112

110

Tržní podíl prodeje na volném trhu (v %)

50 – 60

54 – 64

52 – 62

54 – 64

Index

100

109

104

107

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(242)

Prodej na závislém trhu, spojený zejména s výrobou speciálních výrobků a speciálních solí, které jako vstupní materiál používají kyselinu citronovou, se v každém roce posuzovaného období pohyboval na nízké úrovni pod 5 000 tun, a neměl proto výrazný dopad na stav výrobního odvětví Unie, ani jeho podíly na trhu.

(243)

Prodej se vyvíjel obdobně jako výroba a během posuzovaného období se zvýšil o 10 %, přičemž na nejvyšší úrovni byl v roce 2017.

(244)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v každém roce posuzovaného období pohyboval mezi 50 % a 64 %. V období přezkumného šetření se zvýšil zhruba o 4 procentní body.

5.5.4.   Zaměstnanost a produktivita

(245)

Zaměstnanost a produktivita se v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita v Unii

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

600 – 650

624 – 674

642 – 692

642 – 792

Index

100

104

107

107

Produktivita (v jednotkách na zaměstnance)

500 – 550

550 – 600

530 – 580

510 – 560

Index

100

110

106

102

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(246)

Počet zaměstnanců se v přepočtu na zaměstnance pracující na plný pracovní úvazek během posuzovaného období zvýšil přibližně o 7 % a v období přezkumného šetření tento počet přesáhl 640 zaměstnanců.

(247)

Produktivita se během posuzovaného období zvýšila jen mírně, přibližně o 2 %. Produktivita je pro tyto účely vyjádřena jako počet tun na počet zaměstnanců (v přepočtu na zaměstnance pracující na plný pracovní úvazek) za příslušný rok.

5.5.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(248)

Dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie byl zmírněn závazkem, který se vztahoval na cenovou hladinu velkých čínských vyvážejících výrobců a který sloužil jako nejnižší práh příslušných čínských vývozních cen.

(249)

Proto lze konstatovat, že výrobní odvětví Unie se zotavilo z újmy způsobené dřívějším dumpingem ze strany čínských vyvážejících výrobců. Proces zotavení výrobního odvětví Unie z újmy během posuzovaného období pokračoval, což vypovídá o příznivém vývoji hlavních ukazatelů újmy.

5.5.6.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(250)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (v EUR za tunu)

1 000 – 1 100

980 – 1 080

1 010 – 1 110

1 010 – 1 110

Index

100

98

101

101

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

800 – 900

760 – 860

824 – 924

840 – 940

Index

100

95

103

105

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(251)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly velmi stabilní a během posuzovaného období se zvýšily pouze o 1 %.

(252)

Jednotkové výrobní náklady během posuzovaného období kolísaly, přičemž v období přezkumného šetření byly o 5 % vyšší než v roce 2016. Zvýšení nákladů ve spojení s pouze mírným zvýšením prodejních cen vedlo ke snížení ziskovosti, jak je popsáno ve 257. bodě odůvodnění.

5.5.7.   Náklady práce

(253)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

70 000 – 80 000

70 000 – 80 000

71 400 – 81 400

72 800 – 82 800

Index

100

100

102

104

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(254)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 4 %, a zůstaly tak pod úrovní inflace v Unii během tohoto období.

5.5.8.   Zásoby

(255)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

20 000 – 25 000

16 200 – 21 200

24 400 – 39 400

24 000 – 28 000

Index

100

81

122

120

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)

5 – 10

3 – 8

5 – 10

5 – 11

Index

100

71

107

110

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(256)

Konečný stav zásob výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšil. Úroveň zásob je po zvýšení prodeje a výroby stabilní. Výjimkou byl konec roku 2017, ve kterém byla úroveň zásob mnohem nižší. Souvisí to se zvýšenou poptávkou po kyselině citronové v důsledku nahrazování fosfátů v chemickém složení některých výrobků, jak je objasněno ve 220. bodě odůvodnění.

5.5.9.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(257)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2016

2017

2018

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

15 – 20

18 – 23

14 – 19

11 – 16

Index

100

120

94

79

Peněžní tok – index

100

140

100

102

Investice (v EUR)

40 000 000 – 50 000 000

35 600 000 – 45 600 000

31 200 000 – 41 200 000

39 600 000 – 49 600 000

Index

100

89

78

99

Návratnost investic (%)

30 – 40

37 – 48

27 – 38

26 – 36

Index

100

125

92

86

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(258)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(259)

Má se za to, že ziskovost byla během posuzovaného období na nejvyšší úrovni v roce 2017. Tento výjimečný stav byl zapříčiněn nahrazováním fosfátů, jak je popsáno ve 220. bodě odůvodnění, přičemž vyšší ziskovost v daném roce by měla souviset se zvýšenou poptávkou v daném konkrétním roce. Celková ziskovost výrobního odvětví byla v období přezkumného šetření vyšší než 10 %.

(260)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Jeho vývoj zůstal kromě roku 2017 po celé posuzované období na obdobné úrovni.

(261)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Její vývoj byl podobný jako vývoj ziskovosti a po celé posuzované období zůstával na uspokojivé úrovni.

(262)

Žádný z výrobců v Unii nehlásil potíže se získáváním kapitálu během posuzovaného období.

5.6.   Závěr ohledně újmy

(263)

Většina ukazatelů újmy, jako je výroba, objem prodeje, zaměstnanost, kapacita, produktivita a peněžní tok, se vyvíjela pozitivním směrem. Zatímco vývoj finančních ukazatelů, jako je ziskovost a návratnost investic, je negativní, jejich absolutní čísla jsou uspokojivá a nevykazují žádný znak podstatné újmy.

(264)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

6.1.   Obecné poznámky

(265)

Komise dospěla v 262. bodě odůvodnění k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu, a v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda by pravděpodobně došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření přijatá vůči čínskému dovozu pozbyla platnosti (64).

(266)

Výše uvedené tendence týkající se cen a objemu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny ukazují, že ačkoli si čínští vývozci zachovali významnou přítomnost na trhu Unie, platná opatření (cla a závazky) vedla ke zlepšení podmínek na trhu. Největší prospěch z tohoto vývoje mělo výrobní odvětví Unie, neboť přítomnost ostatních třetích zemí na trhu zůstala omezená. To svědčí o tom, že k odstranění újmy přispěla zejména platná opatření.

(267)

V 196. až 197. bodě odůvodnění bylo uvedeno, že vyvážející výrobci v ČLR mají velkou volnou kapacitu, která nadále roste a která jim umožňuje velmi rychle zvýšit svůj vývoz. Navíc, vzhledem k lukrativnějším cenám na trhu Unie ve srovnání s trhy většiny třetích zemí je pravděpodobné, že kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, mohla by být významná množství, v současnosti vyvážená do těchto třetích zemí, přesměrována na trh Unie.

(268)

Hlavní mezinárodní trhy navíc přijaly vůči čínské kyselině citronové opatření na ochranu obchodu. Z tohoto důvodu budou čínští vyvážející výrobci na těchto trzích prodávat obtížněji než na nechráněném trhu Unie, pozbudou-li antidumpingová opatření platnosti.

(269)

Cenové hladiny čínských vývozců jsou kromě toho výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to i po přijetí opatření. V případě neexistence cla by cenové podbízení ze strany vyvážejících výrobců, na které se nevztahují závazky, činilo více než 29 %. Z výše uvedených skutečností vyplývají úrovně cen, s nimiž by čínští vyvážející výrobci v případě zrušení opatření pravděpodobně vstoupili na trh Unie. Pokud by tato opatření nebyla zavedena, nebylo by výrobní odvětví Unie schopno zachovat stávající výši cen, což by pravděpodobně vedlo ke ztrátám jako v původním šetření.

(270)

Pravděpodobnost levného čínského vývozu při neexistenci opatření potvrzuje rovněž řada antidumpingových šetření týkajících se čínské kyseliny citronové v jiných zemích uvedených ve 200. bodě odůvodnění.

(271)

Vysoká vývozní kapacita čínských výrobců ve spojení s cenami působícími újmu by přímo zapříčinila rychlou ztrátu na straně prodeje výrobního odvětví Unie a/nebo pokles jeho cen, což by vedlo k výraznému zhoršení finančních výsledků a ohrozilo by to existenci samotného výrobního odvětví Unie – prokazuje to ukončení činnosti dalších výrobců v Unii, uvedené ve 276. bodě odůvodnění.

(272)

V návaznosti na poskytnutá zjištění čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií a tři spolupracující vyvážející výrobci předložili připomínku k pravděpodobnosti obnovení újmy, že vyšší objem dovozu za nižší ceny by neměl smysl z obchodního ani tržního hlediska, pokud by opatření pozbyla platnosti. Navíc čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií rovněž tvrdila, že opatření přijatá na ochranu obchodu v jiných zemích nebudou mít žádný významný dopad na rozhodování vyvážejících výrobců z Číny. Tato tvrzení nebyla podložená a ani nijak neprokazovala, že by široká škála věcných prvků a úvah uvedených výše byla nesprávná. Komise navíc zjistila, že dovozní ceny bez cel, jak vyplývá z tabulky 3, jsou již nyní hluboko pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie (viz tabulku 11). Proto by i při zachování takto nízkých dovozních cen vznikl tlak na výrobní odvětví Unie, který by se pravděpodobně znovu projevil ve formě újmy. Proto tato tvrzení nelze přijmout.

(273)

Proto se dospělo k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

7.   ZÁJEM UNIE

(274)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(275)

Při tomto šetření spolupracovali oba výrobci v Unii, kteří společně představují 100 % její výroby. Jak je uvedeno v 263. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se zotavilo z újmy způsobené dřívějším dumpingem a jeho fungování je životaschopné, pokud nebude vystaveno nekalé soutěži ze strany dumpingového dovozu.

(276)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na zvýšenou poptávku po kyselině citronové a realizovalo investice potřebné ke zvýšení výrobní kapacity a plánuje svou kapacitu ještě více rozšířit.

(277)

Odstranění opatření by zároveň s velkou pravděpodobností vedlo k nárůstu nekalé soutěže v podobě dumpingového čínského dovozu, který by ohrozil pokračování provozu zbývajících výrobců v jinak životaschopném výrobním odvětví. Je třeba připomenout, že před uložením opatření proti čínskému dovozu museli ukončit činnost tři výrobci v Unii.

(278)

Proto Komise učinila závěr, že je v zájmu výrobního odvětví Unie platná opatření zachovat.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(279)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, pouze jeden dovozce, který není ve spojení, předložil odpověď na dotazník. O toto šetření tedy nebyl mezi dovozci velký zájem.

(280)

Dovozci kyseliny citronové jsou často obchodníky, kteří obchodují s širším sortimentem chemických výrobků. Nezaměřují se tedy pouze na kyselinu citronovou. Tito obchodníci navíc dovážejí chemické výrobky i z jiných třetích zemí mimo Čínu a rovněž obchodují s výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie. Očekává se tedy, že potenciální dopad zachování cel bude v případě dovozců velmi malý.

7.3.   Zájem uživatelů

(281)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř uživatelů ze zdravotnictví, kosmetického průmyslu a odvětví domácí hygieny. I přes skutečnost, že největším uživatelem kyseliny citronové je potravinářské odvětví a odvětví nápojů, nespolupracoval při šetření žádný uživatel z těchto odvětví.

(282)

Pro většinu uživatelů představuje kyselina citronová malou, nebo dokonce zanedbatelnou část jejich struktury nákladů. V některých konkrétních druzích výrobků, zejména výrobků pro domácí hygienu, jako jsou tablety do myček, je obsah kyseliny citronové mnohem vyšší.

(283)

Ve svých připomínkách spolupracující uživatelé tvrdili, že výrobní odvětví Unie se již plně zotavilo a že není schopno plně uspokojit poptávku v Unii. V připomínkách se též uvádělo, že zejména výroba výrobků s mimořádně vysokým obsahem kyseliny citronové je v Unii méně konkurenceschopná ve srovnání se zeměmi, ve kterých se na kyselinu citronovou nevztahuje clo. Uživatelé rovněž upozornili na dobrou finanční situaci výrobců v Unii.

(284)

Stávající opatření neměla na dostupnost kyseliny citronové ze zdrojů pocházejících mimo Unii žádný vliv, což dokazuje přetrvávající velký objem čínského vývozu. Zvýšení výrobní kapacity je v Unii naplánováno jak ze strany výrobců v Unii, tak prostřednictvím čínských investic v Unii uvedených v 199. bodě odůvodnění.

(285)

Ziskovost spolupracujících uživatelů byla vysoká a pro převážnou většinu uživatelů byl finanční dopad nákladů na kyselinu citronovou jako surovinu zanedbatelný. Pro uživatele, kteří jsou zapojeni do výroby těchto druhů výrobků obsahujících vyšší podíl kyseliny citronové, tvořily tyto výrobky pouze součást mnohem širšího sortimentu výrobků. Během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, v rámci kterého při šetření spolupracovalo více uživatelů, Komise zjistila, že kyselina citronová pro uživatele vyrábějící chemické výrobky nepředstavuje více než 5 % nákladů na suroviny. Účinek opatření na tyto uživatele se proto považoval za omezený.

(286)

Z pečlivého zvážení vyplývá, že pozitivní účinek opatření na výrobní odvětví Unie zdaleka převážil nad omezeným negativním dopadem opatření na uživatele.

7.4.   Další faktory – zabezpečení zdrojů dodávek

(287)

Zabezpečení dodávek představuje důležitý prvek trhu s kyselinou citronovou. Ve většině případů použití kyseliny citronové byl cenový faktor zanedbatelný, nicméně dostupnost výrobku, který je předmětem přezkumu, jako suroviny byla zásadní. Neexistence opatření by ohrozila životaschopnost výrobního odvětví Unie a měla by dopad i mimo samotné výrobní odvětví, například v podobě snížení dostupných zdrojů dodávek nebo snížení konkurence na trhu.

7.5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(288)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz kyseliny citronové pocházející z Číny.

8.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(289)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se kyseliny citronové z Číny zachována.

(290)

S ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie s účinností od 1. ledna 2021 Komise rovněž analyzovala dopad tohoto vystoupení na závěry učiněné v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti.

(291)

Komise v tomto ohledu uvedla, že podíl celkového dovozu kyseliny citronové do Spojeného království z celkového dovozu do EU-28 byl během posuzovaného období nižší než 10 % (zdroj: databáze podle čl. 14 odst. 6). Zmenšení vnitřního trhu na 27 členských států EU by nemělo mít vliv ani na atraktivitu trhu Unie, ani na cenovou úroveň dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(292)

Prodej dvou jediných výrobců v Unii do Spojeného království byl řádově ve stejném rozsahu.

(293)

U dvou čínských vyvážejících výrobců, u nichž bylo vypočítané dumpingové rozpětí objasněno v 189. bodě odůvodnění, by pro účely výpočtu dumpingového rozpětí nemělo odstranění vývozního prodeje do Spojeného království dopad větší než je jeden procentní bod. V důsledku toho by se nezměnilo ani dumpingové rozpětí u nespolupracujících výrobců.

(294)

Komise proto dospěla k závěru, že výsledky tohoto šetření, na jejichž základě bylo rozhodnuto o zachování antidumpingových opatření, by se nelišily, ať už by v analýze bylo Spojené království zahrnuto, či nikoli. Žádná zúčastněná strana nevznesla k tomuto bodu žádné připomínky.

(295)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž udělena lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním.

(296)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (65), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(297)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Na dovoz kyseliny citronové a trinatrium-citrát dihydrátu v současnosti kódů KN 2918 14 00 a ex 2918 15 00 (kód TARIC 2918150011 a 2918150019) pocházejících z Čínské lidové republiky se ukládá konečné antidumpingové clo.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

COFCO Bio-Chemical Energy (Yushu) Co. Ltd — No 1 Dongfeng Avenue, Wukeshu Economic Development Zone, Čchang-čchun, 130401, ČLR

35,7

A874

Laiwu Taihe Biochemistry Co., Ltd. — No 89, Changjiang Street, Laj-wu, provincie Šan-tung, ČLR

15,3

A880

RZBC Co., Ltd. – No 9 Xinghai West Road, Ž’-čao, provincie Šan-tung, ČLR

36,8

A876

RZBC (Juxian) Co., Ltd. – No 209 Laiyang Road, Juxian Economic Development Zone, Ž’-čao, provincie Šan-tung, ČLR

36,8

A877

TTCA Co., Ltd. – West, Wenhe Bridge North, Anqiu, provincie Šan-tung, ČLR

42,7

A878

Weifang Ensign Industry Co., Ltd. – No 1567 Changsheng Street, Changle, Weifang, provincie Šan-tung, ČLR

33,8

A882

Jiangsu Guoxin Union Energy Co., Ltd. – No 1 Redian Road, Yixing Economic Development Zone, provincie Ťiang-su, ČLR

32,6

A879

Všechny ostatní společnosti

42,7

A999

3.   Konečné antidumpingové clo použitelné na dovoz pocházející z Čínské lidové republiky, které je uvedeno v odstavci 2, se tímto rozšiřuje na dovoz stejné kyseliny citronové a trinatrium-citrát dihydrátu zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Malajsie, či nikoli (kódů KN ex 2918 14 00 (kód TARIC 2918140010) a ex 2918 15 00 (kód TARIC 2918150011).

4.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 se podmiňuje předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (výrobku, který je předmětem přezkumu) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Dovoz, pro který bylo předloženo prohlášení k propuštění do volného oběhu, fakturovaný společnostmi, od nichž Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v rozhodnutí 2008/899/ES, ve znění rozhodnutí 2012/501/EU a nařízení (EU) 2016/704, je osvobozen od antidumpingového cla uloženého podle článku 1 pod podmínkou, že

a)

je zboží vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli v Unii a

b)

k tomuto dovozu je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

c)

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře.

2.   Přijetím prohlášení k propuštění do volného oběhu vzniká celní dluh:

a)

pokud je u dovozu popsaného v odstavci 1 zjištěno, že není splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

b)

pokud Komise zruší přijetí závazku podle čl. 8 odst. 9 nařízení (ES) Rady č. 1225/2009 (66) prostřednictvím nařízení nebo rozhodnutí, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 62.

(4)  Úř. věst. L 244, 8.9.2012, s. 27.

(5)  Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 8.

(6)  Úř. věst. L 10, 15.1.2016, s. 3.

(7)  Úř. věst. L 122, 12.5.2016, s. 19.

(8)  Úř. věst. L 231, 14.9.2018, s. 20.

(9)  Úř. věst. C 165, 14.5.2019, s. 3.

(10)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 18, 20.1.2020, s. 3).

(11)  Odkaz na internetové stránky, které se týkají předmětného případu: https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2432.

(12)  Oznámení obsažené ve spisu k dané věci pod číslem t20.002450.

(13)  Oznámení obsažené ve spisu k dané věci pod číslem t20.002149.

(14)  Obchodní informační databáze zajišťovaná společností IHS Markit, https://ihsmarkit.com/products.html.

(15)  Oznámení obsažené ve spisu k dané věci pod číslem t20.007937.

(16)  Firemní finanční databáze zajišťovaná společností Bureau van Dijk, www.bvdinfo.com.

(17)  Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2) (dále jen „zpráva“).

(18)  WTO DS 494, EU – Cost Adjustment Methodologies, body 7.76, 7.80 a 7.81.

(19)  Úř. věst. L 338, 19.12.2017, s. 1.

(20)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(21)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(22)  Dostupné na adrese http://www.fdi.gov.cn/1800000121_39_4866_0_7.html (naposledy zobrazeno dne 15. července 2019).

(23)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(24)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(25)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(26)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(27)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(28)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(29)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, Zpráva – kapitola 4, s. 50, 84, Zpráva – kapitola 5, s. 108–109.

(30)  Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(31)  Zpráva – kapitola 5, s. 104–9.

(32)  Viz 13. pětiletý plán v oblasti zpracování obilovin a olejů, oddíl IV.2.1, který je k dispozici on-line na adrese http://www.gov.cn/xinwen/2017-01/03/content_5155835.htm (naposledy navštíveno dne 21. prosince 2020).

(33)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–1.

(34)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(35)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–2.

(36)  K dispozici na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (naposledy zobrazeno 15. července 2019).

(37)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(38)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(39)  Zpráva – kapitola 12, s. 319.

(40)  Informace o subvencích jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva zemědělství: http://www.moa.gov.cn/gk/zcfg/qnhnzc/201904/t20190416_6179338.htm.

(41)  Viz oznámení Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) 2017/627, kterým se zrušuje „Oznámení NDRC k záležitostem týkajícím se řízení projektů hloubkového zpracování kukuřice“, k dispozici na adrese: https://www.ndrc.gov.cn/fggz/cyfz/zcyfz/201704/t20170417_1149901.html.

(42)  Tamtéž.

(43)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(44)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(45)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(46)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(47)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(48)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(49)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(50)  Zpráva – kapitola 6, s. 114-117.

(51)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(52)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(53)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(54)  Viz pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“, autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(55)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(56)  https://www.indexmundi.com/agriculture/?commodity=corn.

(57)  https://www.indexmundi.com/commodities/?commodity=corn&months=60&currency=eur.

(58)  https://qdd.oecd.org/subject.aspx?Subject=ExportRestrictions_IndustrialRawMaterials.

(59)  https://www.ilo.org/ilostat/faces/oracle/webcenter/portalapp/pagehierarchy/Page21.jspx?_afrLoop=2007202804813928&_afrWindowMode=0&_afrWindowId=ejmgka3iz_63#!%40%40%3F_afrWindowId%3Dejmgka3iz_63%26_afrLoop%3D2007202804813928%26_afrWindowMode%3D0%26_adf.ctrl-state%3Dejmgka3iz_119.

(60)  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33. Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; tyto údaje o dovozu byly každopádně zanedbatelné.

(61)  K dispozici na adrese: http://www.gtis.com/gta/.

(62)  Komise zveřejnila informace týkající se úrovně kapacit v Číně spolu se zdrojovými materiály v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí dne 7. června 2020, kromě č. t20.004035.

(63)  Institut pro Čínu a země Střední a Východní Evropy (CEE) (China-CEE Institute): „China and Hungary: 70 years of bilateral relations in a changing world“ (Čína a Maďarsko: sedmdesát let bilaterálních vztahů v měnícím se světě), prosinec 2019, s. 75.

(64)  Viz zpráva Odvolacího orgánu, United States – Anti-Dumping Measures on Oil Country Tubular Goods (OCTG) from Mexico (WT/DS282/AB/R), body 108 a 122–123.

(65)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(66)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.


PŘÍLOHA

Obchodní faktura doprovázející zboží, které prodávají společnosti do Evropské unie a které podléhá závazku, musí obsahovat tyto prvky:

1.

Nadpis „OBCHODNÍ FAKTURA DOPROVÁZEJÍCÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍ ZÁVAZKU“.

2.

Název společnosti, která obchodní fakturu vystavila.

3.

Číslo obchodní faktury.

4.

Datum vydání obchodní faktury.

5.

Doplňkový kód TARIC, pod kterým má být zboží uvedené na faktuře celně odbaveno na hranicích Evropské unie.

6.

Přesný popis zboží, včetně:

kódového čísla výrobku (Product Code Number – PCN), používaného pro účely závazku,

jasného popisu zboží odpovídajícího dotčenému PCN,

podnikového kódového čísla výrobku (CPC),

kódu TARIC,

množství (v tunách).

7.

Popis podmínek prodeje, včetně:

ceny za tunu,

použitelných platebních podmínek,

použitelných dodacích podmínek,

celkových slev a rabatů.

8.

Název společnosti, která působí jako dovozce v Evropské unii, pro kterou byla obchodní faktura doprovázející zboží podléhající závazku danou společností přímo vystavena.

9.

Jméno odpovědného pracovníka společnosti, který vystavil obchodní fakturu, a podepsané prohlášení tohoto znění:

„Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží uvedeného na této faktuře pro přímý vývoz do Evropské unie se provádí v rámci a podle podmínek závazku nabídnutého společností [SPOLEČNOST] a přijatého Evropskou komisí prováděcím rozhodnutím (EU) 2015/87. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“


15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/119


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/608

ze dne 14. dubna 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na čl. 53 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (2), a zejména na čl. 47 odst. 2 první pododstavec písm. b), čl. 54 odst. 4 první pododstavec písm. a) a b) a čl. 90 první pododstavec písm. a), b) a c).

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793 (3) stanoví pravidla týkající se dočasného zintenzivnění úředních kontrol při vstupu určitých potravin a krmiv jiného než živočišného původu z určitých třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I uvedeného prováděcího nařízení do Unie a zvláštní podmínky pro vstup určitých potravin a krmiv z určitých třetích zemí uvedených na seznamu v příloze II uvedeného prováděcího nařízení do Unie z důvodu rizika kontaminace mykotoxiny, včetně aflatoxinů, rezidui pesticidů, pentachlorfenolem a dioxiny a mikrobiologické kontaminace.

(2)

Prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 stanoví požadavky, pokud jde o vzorové úřední osvědčení pro vstup zásilek potravin a krmiv uvedených v příloze II uvedeného prováděcího nařízení do Unie, a pravidla pro vydávání takového osvědčení v tištěné i elektronické podobě. V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1715 (4) je systém TRACES složkou systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC), která umožňuje, aby celý proces tvorby osvědčení probíhal elektronicky, a tím se zabránilo možným podvodným nebo klamavým praktikám v souvislosti s úředními osvědčeními. Prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 proto stanoví vzorové úřední osvědčení, jež je v souladu s TRACES.

(3)

Požadavky na osvědčování stanovené v prováděcím nařízení (EU) 2019/1793 jsou v souladu s požadavky stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/628 (5) pro úřední osvědčení pro vstup do Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 (6) zrušuje a nahrazuje prováděcí nařízení (EU) 2019/628 ode dne 21. dubna 2021 a pozměňuje a vyjasňuje požadavky na vzorová úřední osvědčení stanovené v uvedeném prováděcím nařízení.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2020/2235 zejména rozlišuje mezi úředními osvědčeními vydanými v tištěné podobě, elektronickými úředními osvědčeními vydanými v souladu s požadavky čl. 39 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/1715 a úředními osvědčeními vydanými v tištěné podobě a vyplněnými v systému TRACES a vytištěnými z tohoto systému. Kromě toho uvedené prováděcí nařízení stanoví jazykové požadavky na úřední osvědčení pro vstup do Unie, aby se usnadnily úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly v místě vstupu do Unie. Aby se sladila úřední osvědčení pro různé kategorie zboží a zajistil se soulad s novými požadavky na osvědčování v úředních osvědčeních pro vstup do Unie stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2020/2235, je vhodné změnit článek 11 prováděcího nařízení (EU) 2019/1793.

(5)

Článek 12 prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 stanoví, že seznamy uvedené v přílohách I a II budou v období nepřesahujícím šest měsíců pravidelně přezkoumávány s cílem zohlednit nové informace týkající se rizik a nesouladu s právem Unie.

(6)

Výskyt a závažnost nedávných případů v odvětví potravin oznámených prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF), který byl zřízen nařízením (ES) č. 178/2002, a informace o úředních kontrolách prováděných členskými státy u potravin a krmiv jiného než živočišného původu naznačují, že seznamy v přílohách I a II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 by měly být změněny.

(7)

Kromě toho, vzhledem k častému nesouladu s příslušnými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie, pokud jde o kontaminaci salmonelami zjištěnou při úředních kontrolách prováděných členskými státy podle prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 v roce 2019 a v prvním pololetí roku 2020, a k vysokému počtu oznámení v systému RASFF během tohoto období je vhodné zvýšit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol u černého pepře (Piper nigrum) z Brazílie z 20 na 50 %.

(8)

Vzhledem k častému nesouladu s příslušnými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie, pokud jde o kontaminaci rezidui pesticidů zjištěnou při úředních kontrolách prováděných členskými státy podle prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 ve druhém pololetí roku 2019 a v prvním pololetí roku 2020, je vhodné zvýšit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol u papriky rodu Capsicum (jiné než sladké) z Thajska z 10 na 20 %.

(9)

Vzhledem k častému nesouladu s příslušnými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie, pokud jde o kontaminaci aflatoxiny zjištěnou při úředních kontrolách prováděných členskými státy podle prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 ve druhém pololetí roku 2019 a v prvním pololetí roku 2020, a k vysokému počtu oznámení v systému RASFF během prvního pololetí roku 2020 je vhodné zvýšit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol u podzemnice olejné z Indie z 10 na 50 %.

(10)

Sladká paprika (Capsicum annuum) z Turecka je již uvedena v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů. V případě zásilek paprik rodu Capsicum (jiných než sladkých) z Turecka poukazují údaje získané na základě oznámení obdržených prostřednictvím systému RASFF v prvním pololetí roku 2020 na vznik nových rizik pro lidské zdraví v důsledku možné kontaminace rezidui pesticidů, což vyžaduje zavedení zesílených úředních kontrol. Stávající položka týkající se sladké papriky (Capsicum annuum) z Turecka by proto měla být změněna tak, aby se vztahovala na všechny papriky rodu Capsicum.

(11)

Pokud jde o kustovnici čínskou (gojiberry) z Číny uvedenou v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů a pokud jde o sušené hrozny z Turecka uvedené ve zmíněné příloze z důvodu rizika kontaminace ochratoxinem A, z dostupných informací za druhé pololetí roku 2019 a první pololetí roku 2020 vyplývá celkově uspokojivý stupeň souladu s příslušnými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie. Vzhledem k tomu, že zesílené úřední kontroly již proto nejsou u uvedených komodit odůvodněné, měly by být položky v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 týkající se uvedených komodit zrušeny.

(12)

Pokud jde o podzemnici olejnou z Brazílie uvedenou v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 z důvodu rizika kontaminace aflatoxiny, došlo ke snížení četnosti případů nesouladu s příslušnými požadavky právních předpisů Unie, jež byly zjištěny při úředních kontrolách prováděných členskými státy ve druhém pololetí roku 2019, a v prvním pololetí roku 2020 zůstala na nízké úrovni. Je proto vhodné odstranit položku týkající se podzemnice olejné z Brazílie z přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 a zařadit ji do přílohy I uvedeného prováděcího nařízení a stanovit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol na 10 %.

(13)

Pokud jde o podzemnici olejnou z Číny uvedenou v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 z důvodu rizika kontaminace aflatoxiny, došlo ke snížení četnosti případů nesouladu s příslušnými požadavky právních předpisů Unie, jež byly zjištěny při úředních kontrolách prováděných členskými státy ve druhém pololetí roku 2019 a v prvním pololetí roku 2020. Je proto vhodné odstranit položku týkající se podzemnice olejné z Číny z přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 a zařadit ji do přílohy I uvedeného prováděcího nařízení a stanovit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol na 10 %. S ohledem na objem obchodu s touto komoditou je tato četnost dostatečná k zajištění odpovídající úrovně sledování.

(14)

Pokud jde o lískové ořechy z Turecka uvedené v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 z důvodu rizika kontaminace aflatoxiny, došlo ke snížení četnosti případů nesouladu s příslušnými požadavky právních předpisů Unie, jež byly zjištěny při úředních kontrolách prováděných členskými státy ve druhém pololetí roku 2019 a v prvním pololetí roku 2020. Je proto vhodné odstranit položku týkající se lískových ořechů z Číny z přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 a zařadit ji do přílohy I uvedeného prováděcího nařízení a stanovit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol na 5 %. S ohledem na objem obchodu s touto komoditou je tato četnost dostatečná k zajištění odpovídající úrovně sledování.

(15)

Potraviny obsahující listy pepře betelového (Piper betle) nebo z nich sestávající pocházející nebo zasílané z Bangladéše jsou uvedeny v příloze IIa prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 z důvodu rizika kontaminace salmonelami. Dovoz těchto výrobků do Unie je proto od června 2014 zakázán. Bangladéš poskytl písemné záruky tím, že dne 27. července 2020 předložil nový akční plán obsahující opatření týkající se všech fází výrobního řetězce a Komise jej vyhodnotila jako uspokojivý. V návaznosti na toto posouzení je proto vhodné odstranit položku týkající se potravin obsahujících listy pepře betelového (Piper betle) nebo z nich sestávajících pocházejících nebo zasílaných z Bangladéše z přílohy IIa prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 a zařadit ji do přílohy II uvedeného prováděcího nařízení a stanovit četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol na 50 %.

(16)

Aby byla zajištěna účinná ochrana před možnými zdravotními riziky vyplývajícími z mikrobiologické nebo chemické kontaminace sezamových semen, ve sloupcích odkazujících na „kód KN“ v tabulkách v přílohách I a II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 by měl by být do řádků s odkazem na „sezamová semena (potraviny)“ doplněn kód KN pro pražená sezamová semena.

(17)

V části II vzorového úředního osvědčení v příloze IV prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 se stanoví zdravotní informace, jež osvědčující úředník poskytne při vyplňování osvědčení. V zájmu zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že zdravotní informace týkající se potravin nebo krmiv jiného než živočišného původu mohou obsahovat více než jedno osvědčení, pokud je takové osvědčení povinné podle čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 ve spojení s přílohou II uvedeného prováděcího nařízení.

(18)

Prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. V zájmu zajištění konzistentnosti a přehlednosti je vhodné nahradit přílohy I, II, IIa a IV uvedeného prováděcího nařízení v jejich úplnosti.

(19)

Vzhledem k tomu, že se prováděcí nařízení (EU) 2020/2235 použije ode dne 21. dubna 2021, měl by se čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení použít rovněž od uvedeného data.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny prováděcího nařízení (EU) 2019/1793

Prováděcí nařízení (EU) 2019/1793 se mění takto:

1)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Úřední osvědčení

1.   Každá zásilka potravin a krmiv uvedených v příloze II musí být doprovázena úředním osvědčením v souladu se vzorem uvedeným v příloze IV (dále jen „úřední osvědčení“).

2.   Úřední osvědčení musí splňovat tyto požadavky:

a)

úřední osvědčení musí být vystaveno příslušným orgánem třetí země původu nebo třetí země, z níž je zásilka odesílána, pokud je tato země jiná než země původu;

b)

v úředním osvědčení musí být uveden identifikační kód zásilky, k níž se vztahuje, podle čl. 9 odst. 1;

c)

úřední osvědčení musí být opatřeno podpisem osvědčujícího úředníka a úředním razítkem;

d)

pokud úřední osvědčení obsahuje několik prohlášení nebo alternativní prohlášení, osvědčující úředník prohlášení, která nejsou relevantní, proškrtne, parafuje a orazítkuje nebo je z osvědčení zcela odstraní;

e)

úřední osvědčení sestává z:

i)

jednoho listu papíru;

ii)

několika listů papíru, přičemž všechny listy tvoří jeden nedělitelný celek;

iii)

řady po sobě jdoucích očíslovaných stran tak, aby bylo zjevné, že jde o určitou stranu konečného počtu;

f)

pokud úřední osvědčení sestává z řady po sobě jdoucích stran, jak je uvedeno v písm. e) bodě iii) tohoto odstavce, na každé straně se uvede jedinečný kód podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 a podpis osvědčujícího úředníka a úřední razítko;

g)

úřední osvědčení se předkládá příslušnému orgánu stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Unie, kde je zásilka podrobena úředním kontrolám;

h)

úřední osvědčení se vydá dříve, než zásilka, k níž se vztahuje, přestane být pod kontrolou příslušných orgánů třetí země, které osvědčení vydaly;

i)

úřední osvědčení se vyhotoví v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž se nachází stanoviště hraniční kontroly v místě prvního vstupu do Unie;

j)

platnost úředního osvědčení nesmí být delší než čtyři měsíce ode dne vydání a v žádném případě ne delší než šest měsíců od data výsledků laboratorních analýz uvedených v čl. 10 odst. 1.

3.   Odchylně od odst. 2 písm. i) může členský stát souhlasit s tím, aby byla úřední osvědčení vyhotovena v jiném úředním jazyce Unie a, je-li to nezbytné, opatřena ověřeným překladem.

4.   Podpis a razítko jiné než reliéfní nebo vodoznaky, na něž odkazuje odst. 2 písm. c), jsou v jiné barvě než barva tisku.

5.   Ustanovení odst. 2 písm. c) až g) a odstavce 4 se nepoužijí na elektronická úřední osvědčení vydaná v souladu s požadavky čl. 39 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1715 (*1).

6.   Ustanovení odst. 2 písm. d), e) a f) se nepoužijí na úřední osvědčení vydaná v tištěné podobě a vyplněná v systému TRACES a z tohoto systému vytištěná.

7.   Příslušné orgány mohou vydat náhradní úřední osvědčení pouze v souladu s pravidly stanovenými v článku 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/2235 (*2).

8.   Úřední osvědčení se vyplní podle poznámek uvedených v příloze IV.

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek („nařízení o IMSOC“) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37)."

(*2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES (Úř. věst. L 442, 30.12.2020, s. 1).“."

2)

Přílohy I, II, IIa a IV se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 1 se použije ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793 ze dne 22. října 2019 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 669/2009, (EU) č. 884/2014, (EU) 2015/175, (EU) 2017/186 a (EU) 2018/1660 (Úř. věst. L 277, 29.10.2019, s. 89).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek („nařízení o IMSOC“) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/628 ze dne 8. dubna 2019 o vzorových úředních osvědčeních pro některá zvířata a zboží a o změně nařízení (ES) č. 2074/2005 a prováděcího nařízení (EU) 2016/759, pokud jde o tato vzorová osvědčení (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 101).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES (Úř. věst. L 442, 30.12.2020, s. 1).


PŘÍLOHA I

Potraviny a krmiva jiného než živočišného původu, které pocházejí z určitých třetích zemí a podléhají dočasnému zintenzivnění úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly a na kontrolních místech

Řádek

Potraviny a krmiva

(zamýšlené použití)

Kód KN  (1)

Třídění TARIC

Země původu

Riziko

Četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol (%)

1

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Bolívie (BO)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

2

Černý pepř (Piper nigrum)

(Potraviny – nedrcené ani nemleté)

ex 0904 11 00

10

Brazílie (BR)

Salmonely  (2)

50

3

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Brazílie (BR)

Aflatoxiny

10

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

4

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Čína (CN)

Aflatoxiny

10

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

5

Sladká paprika (Capsicum annuum)

(Potraviny – drcené nebo mleté)

ex 0904 22 00

11

Čína (CN)

Salmonely  (6)

20

6

Čaj, též aromatizovaný

(Potraviny)

0902

 

Čína (CN)

Rezidua pesticidů  (3)  (7)

20

7

Lilek (Solanum melongena)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

0709 30 00

 

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů  (3)

20

8

Sladká paprika (Capsicum annuum)

0709 60 10 ;

0710 80 51

 

Dominikánská republika (DO)

Rezidua pesticidů  (3)  (8)

50

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

ex 0709 60 99 ;

20

ex 0710 80 59

20

Fazole

(Vigna unguiculata ssp. sesquipedalis, Vigna unguiculata ssp. unguiculata)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0708 20 00 ;

10

ex 0710 22 00

10

9

Sladká paprika (Capsicum annuum)

0709 60 10 ;

0710 80 51

 

Egypt (EG)

Rezidua pesticidů  (3)  (9)

20

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 60 99 ;

20

ex 0710 80 59

20

10

Sezamová semena

(Potraviny)

1207 40 90

 

Etiopie (ET)

Salmonely  (2)

50

ex 2008 19 19

40

ex 2008 19 99

40

11

Lískové ořechy ve skořápce

0802 21 00

 

Gruzie (GE)

Aflatoxiny

50

Lískové ořechy bez skořápky

0802 22 00

Mouka, krupice a prášek z lískových ořechů

ex 1106 30 90

40

Lískové ořechy, jinak upravené nebo konzervované

(Potraviny)

ex 2008 19 19 ;

30

ex 2008 19 95 ;

20

ex 2008 19 99

30

12

Palmový olej

(Potraviny)

1511 10 90 ;

1511 90 11 ;

 

Ghana (GH)

Barviva Sudan  (10)

50

ex 1511 90 19 ;

90

1511 90 99

 

13

Listy curry (Bergera/Murraya koenigii)

(Potraviny – čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené)

ex 1211 90 86

10

Indie (IN)

Rezidua pesticidů  (3)  (11)

50

14

Okra

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 99 90 ;

20

Indie (IN)

Rezidua pesticidů  (3)  (12)

10

ex 0710 80 95

30

15

Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

0708 20

 

Keňa (KE)

Rezidua pesticidů (3)

10

16

Miřík celer (Apium graveolens)

(Potraviny – bylinky, čerstvé nebo chlazené)

ex 0709 40 00

20

Kambodža (KH)

Rezidua pesticidů  (3)  (13)

50

17

Fazole

(Vigna unguiculata ssp. sesquipedalis, Vigna unguiculata ssp. unguiculata)

(Potraviny – zelenina, čerstvá, chlazená nebo zmrazená)

ex 0708 20 00 ;

10

Kambodža (KH)

Rezidua pesticidů  (3)  (14)

50

ex 0710 22 00

10

18

Vodnice (Brassica rapa ssp. rapa)

(Potraviny – připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové)

ex 2001 90 97

11; 19

Libanon (LB)

Rhodamin B

50

19

Vodnice (Brassica rapa ssp. rapa)

(Potraviny – připravené nebo konzervované ve slaném nálevu nebo kyselině citrónové, nezmrazené)

ex 2005 99 80

93

Libanon (LB)

Rhodamin B

50

20

Papriky (Capsicum spp.)

(sladké nebo jiné než sladké)

(Potraviny – sušené, pražené, drcené nebo mleté)

0904 21 10 ;

 

Šrí Lanka (LK)

Aflatoxiny

50

ex 0904 21 90 ;

20

ex 0904 22 00 ;

11; 19

ex 2005 99 10 ;

10; 90

ex 2005 99 80

94

21

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Madagaskar (MG)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

22

Jackfruit (Artocarpus heterophyllus)

(Potraviny – čerstvé)

ex 0810 90 20

20

Malajsie (MY)

Rezidua pesticidů  (3)

20

23

Sezamová semena

(Potraviny)

1207 40 90

 

Nigérie (NG)

Salmonely  (2)

50

ex 2008 19 19

40

ex 2008 19 99

40

24

Směsi koření

(Potraviny)

0910 91 10 ;

0910 91 90

 

Pákistán (PK)

Aflatoxiny

50

25

Melounová (egusi, Citrullus spp.) jádra a produkty z nich vyrobené

(Potraviny)

ex 1207 70 00 ;

10

Sierra Leone (SL)

Aflatoxiny

50

ex 1208 90 00 ;

10

ex 2008 99 99

50

26

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Senegal (SN)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

27

Vodnice (Brassica rapa ssp. rapa)

(Potraviny – připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové)

ex 2001 90 97

11; 19

Sýrie (SY)

Rhodamin B

50

28

Vodnice (Brassica rapa ssp. rapa)

(Potraviny – připravené nebo konzervované ve slaném nálevu nebo kyselině citrónové, nezmrazené)

ex 2005 99 80

93

Sýrie (SY)

Rhodamin B

50

29

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 60 99 ;

20

Thajsko (TH)

Rezidua pesticidů  (3)  (15)

20

ex 0710 80 59

20

30

Lískové ořechy (Corylus sp.) ve skořápce

0802 21 00

 

Turecko (TR)

Aflatoxiny

5

Lískové ořechy (Corylus sp.) bez skořápky

0802 22 00

 

 

 

 

Směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující lískové ořechy

ex 0813 50 39 ;

70

 

ex 0813 50 91 ;

70

 

ex 0813 50 99

70

Pasta z lískových ořechů

ex 2007 10 10 ;

70

 

ex 2007 10 99 ;

40

 

ex 2007 99 39 ;

05; 06

 

ex 2007 99 50 ;

33

 

ex 2007 99 97

23

Lískové ořechy jinak upravené nebo konzervované, včetně směsí

ex 2008 19 12 ;

30

ex 2008 19 19 ;

30

ex 2008 19 92 ;

30

ex 2008 19 95 ;

20

ex 2008 19 99 ;

30

ex 2008 97 12 ;

15

ex 2008 97 14 ;

15

ex 2008 97 16 ;

15

ex 2008 97 18 ;

15

ex 2008 97 32 ;

15

ex 2008 97 34 ;

15

ex 2008 97 36 ;

15

ex 2008 97 38 ;

15

ex 2008 97 51 ;

15

ex 2008 97 59 ;

15

ex 2008 97 72 ;

15

ex 2008 97 74 ;

15

ex 2008 97 76 ;

15

ex 2008 97 78 ;

15

ex 2008 97 92 ;

15

ex 2008 97 93 ;

15

ex 2008 97 94 ;

15

ex 2008 97 96 ;

15

ex 2008 97 97 ;

15

ex 2008 97 98

15

Mouka, krupice a prášek z lískových ořechů

ex 1106 30 90

40

Olej z lískových ořechů

(Potraviny)

ex 1515 90 99

20

31

Mandarinky (včetně tangerinek a satsum); klementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy

(Potraviny – čerstvé nebo sušené)

0805 21 ;

0805 22 ;

0805 29

 

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů  (3)

5

32

Pomeranče

(Potraviny – čerstvé nebo sušené)

0805 10

 

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů  (3)

10

33

Granátová jablka

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0810 90 75

30

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů  (3)  (16)

20

34

Sladká paprika (Capsicum annuum)

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

0709 60 10 ;

0710 80 51 ;

 

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů  (3)  (17)

10

ex 0709 60 99 ;

20

ex 0710 80 59

20

35

Nezpracovaná celá, rozdrcená, rozemletá, rozloupnutá a rozsekaná meruňková jádra určená k uvedení na trh pro konečného spotřebitele  (18)  (19)

(Potraviny)

ex 1212 99 95

20

Turecko (TR)

Kyanid

50

36

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 60 99 ;

20

Uganda (UG)

Rezidua pesticidů  (3)

20

ex 0710 80 59

20

37

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Spojené státy americké (US)

Aflatoxiny

10

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

38

Pistácie ve skořápce

0802 51 00

 

Spojené státy americké (US)

Aflatoxiny

10

Pistácie bez skořápky

0802 52 00

 

Pražené pistácie

ex 2008 19 13 ;

20

 

ex 2008 19 93

20

39

Sušené meruňky

0813 10 00

 

Uzbekistán (UZ)

Siřičitany  (20)

50

Meruňky, jinak upravené nebo konzervované

(Potraviny)

2008 50

40

Listy koriandru

ex 0709 99 90

72

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů  (3)  (21)

50

Bazalka (pravá)

ex 1211 90 86

20

Máta

ex 1211 90 86

30

Petrželová nať

(Potraviny – bylinky, čerstvé nebo chlazené)

ex 0709 99 90

40

41

Okra

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 99 90 ;

20

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů  (3)  (21)

50

ex 0710 80 95

30

42

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 60 99 ;

20

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů  (3)  (21)

50

ex 0710 80 59

20


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů, označuje se kód KN předponou „ex“.

(2)  Odběr vzorků a analýzy se provedou v souladu s postupy odběru vzorků a analytickými referenčními metodami stanovenými v příloze III bodě 1 písm. a).

(3)  Rezidua alespoň těch pesticidů, které jsou uvedeny v kontrolním programu přijatém v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1), která mohou být zjištěna multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS (pesticidy, které mají být kontrolovány pouze v produktech rostlinného původu nebo na jejich povrchu).

(4)  Rezidua amitrazu.

(5)  Rezidua nikotinu.

(6)  Odběr vzorků a analýzy se provedou v souladu s postupy odběru vzorků a analytickými referenčními metodami stanovenými v příloze III bodě 1 písm. b).

(7)  Rezidua tolfenpyradu.

(8)  Rezidua amitrazu (amitraz včetně metabolitů obsahujících 2,4-dimethylanilinovou skupinu, vyjádřeno jako amitraz), diafenthiuronu, dikofolu (suma izomerů p, p’ a o, p’) a dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu).

(9)  Rezidua dikofolu (suma izomerů p, p’ a o, p’), dinotefuranu, folpetu, prochlorazu (suma prochlorazu a jeho metabolitů obsahujících 2,4,6-trichlorfenolovou skupinu, vyjádřeno jako prochloraz), thiofanát-methylu a triforinu.

(10)  Pro účely této přílohy se „barvivy Sudan“ rozumí tyto chemické látky: i) Sudan I (číslo CAS 842-07-9); ii) Sudan II (číslo CAS 3118-97-6); iii) Sudan III (číslo CAS 85-86-9); iv) šarlatová červeň neboli Sudan IV (číslo CAS 85-83-6).

(11)  Rezidua acefátu.

(12)  Rezidua diafenthiuronu.

(13)  Rezidua fenthoátu.

(14)  Rezidua chlorbufamu.

(15)  Rezidua formetanátu (suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid)), prothiofosu a triforinu.

(16)  Rezidua prochlorazu.

(17)  Rezidua diafenthiuronu, formetanátu (suma formetanátu a jeho solí, vyjádřeno jako formetanát (hydrochlorid)) a thiofanát-methylu.

(18)  „Nezpracované produkty“ podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(19)  „Uvádění na trh“ a „konečný spotřebitel“ podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(20)  Referenční metody: EN 1988-1:1998, EN 1988-2:1998 nebo ISO 5522:1981.

(21)  Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), fenthoátu a kvinalfosu.


PŘÍLOHA II

Potraviny a krmiva z určitých třetích zemí podléhající zvláštním podmínkám pro vstup do Unie z důvodu rizika kontaminace mykotoxiny včetně aflatoxinů, rezidui pesticidů, pentachlorfenolem a dioxiny a mikrobiologické kontaminace

1.   Potraviny a krmiva jiného než živočišného původu uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) bodě i)

Řádek

Potraviny a krmiva (zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Riziko

Četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol (%)

1

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Argentina (AR)

Aflatoxiny

5

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

2

Lískové ořechy (Corylus sp.) ve skořápce

0802 21 00

 

Ázerbájdžán (AZ)

Aflatoxiny

20

Lískové ořechy (Corylus sp.) bez skořápky

0802 22 00

Směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující lískové ořechy

ex 0813 50 39 ;

70

ex 0813 50 91 ;

70

ex 0813 50 99

70

Pasta z lískových ořechů

ex 2007 10 10 ;

70

ex 2007 10 99 ;

40

ex 2007 99 39 ;

05; 06

ex 2007 99 50 ;

33

ex 2007 99 97

23

Lískové ořechy jinak upravené nebo konzervované, včetně směsí

ex 2008 19 12 ;

30

ex 2008 19 19 ;

30

ex 2008 19 92 ;

30

ex 2008 19 95 ;

20

ex 2008 19 99 ;

30

ex 2008 97 12 ;

15

ex 2008 97 14 ;

15

ex 2008 97 16 ;

15

ex 2008 97 18 ;

15

ex 2008 97 32 ;

15

ex 2008 97 34 ;

15

ex 2008 97 36 ;

15

ex 2008 97 38 ;

15

ex 2008 97 51 ;

15

ex 2008 97 59 ;

15

ex 2008 97 72 ;

15

ex 2008 97 74 ;

15

ex 2008 97 76 ;

15

ex 2008 97 78 ;

15

ex 2008 97 92 ;

15

ex 2008 97 93 ;

15

ex 2008 97 94 ;

15

ex 2008 97 96 ;

15

ex 2008 97 97 ;

15

ex 2008 97 98

15

Mouka, krupice a prášek z lískových ořechů

ex 1106 30 90

40

Olej z lískových ořechů

(Potraviny)

ex 1515 90 99

20

3

Potraviny obsahující listy pepře betelového (Piper betle) nebo z nich sestávající

(Potraviny)

ex 1404 90 00  (10)

10

Bangladéš (BD)

Salmonely  (6)

50

4

Para ořechy ve skořápce

0801 21 00

 

Brazílie (BR)

Aflatoxiny

50

Směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující para ořechy ve skořápce

(Potraviny)

ex 0813 50 31 ;

20

ex 0813 50 39 ;

20

ex 0813 50 91 ;

20

ex 0813 50 99

20

5

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Egypt (EG)

Aflatoxiny

20

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

6

Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta

0904

 

Etiopie (ET)

Aflatoxiny

50

Zázvor, šafrán, kurkuma, tymián, bobkový list, kari a jiná koření

(Potraviny – sušené koření)

0910

7

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Ghana (GH)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

8

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Gambie (GM)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

9

Muškátové oříšky (Myristica fragrans)

(Potraviny – sušené koření)

0908 11 00 ;

0908 12 00

 

Indonésie (ID)

Aflatoxiny

20

10

Listy pepře betelového (Piper betle L.)

(Potraviny)

ex 1404 90 00

10

Indie (IN)

Salmonely  (2)

10

11

Papriky (sladké nebo jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – sušené, pražené, drcené nebo mleté)

0904 21 10 ;

 

Indie (IN)

Aflatoxiny

20

ex 0904 22 00 ;

11; 19

ex 0904 21 90 ;

20

ex 2005 99 10 ;

10; 90

ex 2005 99 80

94

12

Muškátové oříšky (Myristica fragrans)

(Potraviny – sušené koření)

0908 11 00 ;

0908 12 00

 

Indie (IN)

Aflatoxiny

20

13

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Indie (IN)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

14

Guarová guma

(Potraviny a krmiva)

ex 1302 32 90

10

Indie (IN)

Pentachlorfenol a dioxiny  (3)

5

15

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 60 99 ;

20

Indie (IN)

Rezidua pesticidů  (4)  (5)

10

ex 0710 80 59

20

 

16

Sezamová semena

(Potraviny)

1207 40 90

 

Indie (IN)

Salmonely  (6)

Rezidua pesticidů  (4)  (11)

20

ex 2008 19 19

40

 

ex 2008 19 99

40

50

17

Pistácie ve skořápce

0802 51 00

 

Írán (IR)

Aflatoxiny

50

Pistácie bez skořápky

0802 52 00

Směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující pistácie

ex 0813 50 39 ;

60

ex 0813 50 91 ;

60

ex 0813 50 99

60

Pasta z pistácií

ex 2007 10 10 ;

60

ex 2007 10 99 ;

30

ex 2007 99 39 ;

03; 04

ex 2007 99 50 ;

32

ex 2007 99 97

22

Pistácie, upravené nebo konzervované, včetně směsí

ex 2008 19 13 ;

20

ex 2008 19 93 ;

20

ex 2008 97 12 ;

19

ex 2008 97 14 ;

19

ex 2008 97 16 ;

19

ex 2008 97 18 ;

19

ex 2008 97 32 ;

19

ex 2008 97 34 ;

19

ex 2008 97 36 ;

19

ex 2008 97 38 ;

19

ex 2008 97 51 ;

19

ex 2008 97 59 ;

19

ex 2008 97 72 ;

19

ex 2008 97 74 ;

19

ex 2008 97 76 ;

19

ex 2008 97 78 ;

19

ex 2008 97 92 ;

19

ex 2008 97 93 ;

19

ex 2008 97 94 ;

19

ex 2008 97 96 ;

19

ex 2008 97 97 ;

19

ex 2008 97 98 ;

19

Mouka, krupice a prášek z pistácií

(Potraviny)

ex 1106 30 90

50

18

Melounová (egusi, Citrullus spp.) jádra a produkty z nich vyrobené

(Potraviny)

ex 1207 70 00 ;

10

Nigérie (NG)

Aflatoxiny

50

ex 1208 90 00 ;

10

ex 2008 99 99

50

19

Papriky (jiné než sladké) (Capsicum spp.)

(Potraviny – čerstvé, chlazené nebo zmrazené)

ex 0709 60 99 ;

20

Pákistán (PK)

Rezidua pesticidů  (4)

20

ex 0710 80 59

20

20

Podzemnice olejná ve skořápce

1202 41 00

 

Súdán (SD)

Aflatoxiny

50

Podzemnice olejná bez skořápky

1202 42 00

Arašídové máslo

2008 11 10

Podzemnice olejná jinak upravená nebo konzervovaná

2008 11 91 ;

2008 11 96 ;

2008 11 98

Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje

2305 00 00

Mouka a krupice z podzemnice olejné

(Potraviny a krmiva)

ex 1208 90 00

20

21

Sezamová semena

(Potraviny)

1207 40 90

 

Súdán (SD)

Salmonely  (6)

20

ex 2008 19 19

40

ex 2008 19 99

40

22

Sušené fíky

0804 20 90

 

Turecko (TR)

Aflatoxiny

20

Směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující fíky

ex 0813 50 99

50

Sušená pasta z fíků

ex 2007 10 10 ;

50

ex 2007 10 99 ;

20

ex 2007 99 39 ;

01; 02

ex 2007 99 50 ;

31

ex 2007 99 97

21

Sušené fíky, upravené nebo konzervované, včetně směsí

ex 2008 97 12 ;

11

ex 2008 97 14 ;

11

ex 2008 97 16 ;

11

ex 2008 97 18 ;

11

ex 2008 97 32 ;

11

ex 2008 97 34 ;

11

ex 2008 97 36 ;

11

ex 2008 97 38 ;

11

ex 2008 97 51 ;

11

ex 2008 97 59 ;

11

ex 2008 97 72 ;

11

ex 2008 97 74 ;

11

ex 2008 97 76 ;

11

ex 2008 97 78 ;

11

ex 2008 97 92 ;

11

ex 2008 97 93 ;

11

ex 2008 97 94 ;

11

ex 2008 97 96 ;

11

ex 2008 97 97 ;

11

ex 2008 97 98 ;

11

ex 2008 99 28 ;

10

ex 2008 99 34 ;

10

ex 2008 99 37 ;

10

ex 2008 99 40 ;

10

ex 2008 99 49 ;

60

ex 2008 99 67 ;

95

ex 2008 99 99

60

Mouka, krupice nebo prášek ze sušených fíků

(Potraviny)

ex 1106 30 90

60

23

Pistácie ve skořápce

0802 51 00

 

Turecko (TR)

Aflatoxiny

50

Pistácie bez skořápky

0802 52 00

Směsi ořechů nebo sušeného ovoce obsahující pistácie

ex 0813 50 39 ;

60

ex 0813 50 91 ;

60

ex 0813 50 99

60

Pasta z pistácií

ex 2007 10 10 ;

60

ex 2007 10 99 ;

30

Pistácie, upravené nebo konzervované, včetně směsí

ex 2007 99 39 ;

03; 04

ex 2007 99 50 ;

32

ex 2007 99 97 ;

22

ex 2008 19 13 ;

20

ex 2008 19 93 ;

20

ex 2008 97 12 ;

19

ex 2008 97 14 ;

19

ex 2008 97 16 ;

19

ex 2008 97 18 ;

19

ex 2008 97 32 ;

19

ex 2008 97 34 ;

19

ex 2008 97 36 ;

19

ex 2008 97 38 ;

19

ex 2008 97 51 ;

19

ex 2008 97 59 ;

19

ex 2008 97 72 ;

19

ex 2008 97 74 ;

19

ex 2008 97 76 ;

19

ex 2008 97 78 ;

19

ex 2008 97 92 ;

19

ex 2008 97 93 ;

19

ex 2008 97 94 ;

19

ex 2008 97 96 ;

19

ex 2008 97 97 ;

19

ex 2008 97 98

19

Mouka, krupice a prášek z pistácií

(Potraviny)

ex 1106 30 90

50

24

Listy révy vinné

(Potraviny)

ex 2008 99 99

11; 19

Turecko (TR)

Rezidua pesticidů  (4)  (7)

20

25

Sezamová semena

(Potraviny)

1207 40 90

 

Uganda (UG)

Salmonely  (6)

20

ex 2008 19 19

40

ex 2008 19 99

40

26

Pitahaya (dračí ovoce)

(Potraviny – čerstvé nebo chlazené)

ex 0810 90 20

10

Vietnam (VN)

Rezidua pesticidů  (4)  (8)

10

2.   Složené potraviny uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) bodě ii)

Řádek

Složené potraviny obsahující jakékoli jednotlivé produkty uvedené v tabulce v bodě 1 této přílohy z důvodu rizika kontaminace aflatoxiny v množství větším než 20 % buď v jednom produktu, nebo v souhrnu produktů uvedených na seznamu

 

Kód KN (12)

Popis  (13)

1

ex 1704 90

Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao, jiné než žvýkací guma, též obalené cukrem

2

ex 1806

Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

3

ex 1905

Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů, označuje se kód KN předponou „ex“.

(2)  Odběr vzorků a analýzy se provedou v souladu s postupy odběru vzorků a analytickými referenčními metodami stanovenými v příloze III bodě 1 písm. b).

(3)  Analytickou zprávu uvedenou v čl. 10 odst. 3 vydá laboratoř akreditovaná v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 pro analýzu PCP v potravinách a krmivech.

Analytická zpráva musí obsahovat:

a)

výsledky odběru vzorků a analýzy na přítomnost PCP provedených příslušnými orgány země původu nebo země, z níž je zásilka odesílána, pokud je uvedená země jiná než země původu;

b)

údaj o nejistotě měření analytického výsledku;

c)

mez detekce (LOD) analytické metody a

d)

mez stanovitelnosti (LOQ) analytické metody.

Extrakce před analýzou se uskuteční pomocí okyseleného rozpouštědla. Analýza se provede v souladu se změněnou verzí metody QuEChERS, která je popsána na internetových stránkách referenčních laboratoří Evropské unie pro rezidua pesticidů, nebo v souladu se stejně spolehlivou metodou.

(4)  Rezidua alespoň těch pesticidů, které jsou uvedeny v kontrolním programu přijatém v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1), která mohou být zjištěna multireziduálními metodami založenými na GC-MS a LC-MS (pesticidy, které mají být kontrolovány pouze v produktech rostlinného původu nebo na jejich povrchu).

(5)  Rezidua karbofuranu.

(6)  Odběr vzorků a analýzy se provedou v souladu s postupy odběru vzorků a analytickými referenčními metodami stanovenými v příloze III bodě 1 písm. a).

(7)  Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu) a metrafenonu.

(8)  Rezidua dithiokarbamátů (dithiokarbamáty, vyjádřeno jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu), fenthoátu a kvinalfosu.

(9)  Popis zboží uvedený ve sloupci s popisem v kombinované nomenklatuře v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(10)  Potraviny obsahující listy pepře betelového (Piper betle) nebo z nich sestávající, deklarované mimo jiné pod kódem KN 1404 90 00.

(11)  Rezidua ethylenoxidu (suma ethylenoxidu a 2-chlorethanolu, vyjádřeno jako ethylenoxid).

(12)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů, označuje se kód KN předponou „ex“.

(13)  Popis zboží uvedený ve sloupci s popisem v kombinované nomenklatuře v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA IIa

Potraviny a krmiva z určitých třetích zemí, jejichž vstup do Unie je podle článku 11a pozastaven

Řádek

Potraviny a krmiva

(zamýšlené použití)

Kód KN (1)

Třídění TARIC

Země původu

Riziko

1

Potraviny sestávající ze sušených fazolí

(Potraviny)

0713 35 00

0713 39 00

0713 90 00

 

Nigérie (NG)

Rezidua pesticidů


(1)  V případě, že se u daného kódu KN vyžaduje vyšetření jen u některých produktů, označuje se kód KN předponou „ex“.


PŘÍLOHA IV

VZOROVÉ ÚŘEDNÍ OSVĚDČENÍ UVEDENÉ V ČLÁNKU 11 PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1793 PRO VSTUP URČITÝCH POTRAVIN NEBO KRMIV DO UNIE

Image 1

 

ZEMĚ

Osvědčení pro vstup potravin nebo krmiv do Unie

Část II: Osvědčení

II.

Údaje o zdravotní nezávadnosti

II.a

Číslo jednací osvědčení

II.b

Referenční číslo IMSOC

 

II.1.

Já, níže podepsaný, prohlašuji, že jsem seznámen s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1), a potvrzuji, že:

 

(1) buď

[II.1.1.

potraviny v zásilce popsané výše s identifikačním kódem … (uveďte identifikační kód zásilky podle čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793) byly vyprodukovány v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 178/2002 a (ES) č. 852/2004, a zejména:

prvovýroba těchto potravin a související postupy uvedené v příloze I nařízení (ES) č. 852/2004 splňují obecná hygienická ustanovení stanovená v části A přílohy I nařízení (ES) č. 852/2004,

(1) (2) a v jakékoli fázi produkce, zpracování a distribuce po prvovýrobě a souvisejících postupech:

bylo s nimi nakládáno, případně byly připraveny, zabaleny a skladovány hygienickým způsobem v souladu s požadavky přílohy II nařízení (ES) č. 852/2004 a

pochází ze zařízení, jež má (mají) zaveden program založený na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004;]

 

(1) nebo

[II.1.2.

krmiva v zásilce popsané výše s identifikačním kódem … (uveďte identifikační kód zásilky podle čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793) byla vyprodukována v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 178/2002 a (ES) č. 183/2005, a zejména:

prvovýroba těchto krmiv a související postupy uvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 183/2005 splňují ustanovení přílohy I nařízení (ES) č. 183/2005

(1) (2) a v jakékoli fázi produkce, zpracování a distribuce po prvovýrobě a souvisejících postupech:

bylo s nimi nakládáno, případně byla připravena, zabalena a skladována hygienickým způsobem v souladu s požadavky přílohy II nařízení (ES) č. 183/2005 a

pochází ze zařízení, jež má (mají) zaveden program založený na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s nařízením (ES) č. 183/2005.]

II.2

Já, níže podepsaný, v souladu s ustanoveními prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793 ze dne 22. října 2019 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 669/2009, (EU) č. 884/2014, (EU) 2015/175, (EU) 2017/186 a (EU) 2018/1660 (Úř. věst. L 277, 29.10.2019, s. 89), potvrzuji, že:

[II.2.1.

Osvědčení pro potraviny a krmiva jiného než živočišného původu uvedené v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793 a pro složené potraviny uvedené ve zmíněné příloze z důvodu rizika kontaminace mykotoxiny

z výše popsané zásilky byly odebrány vzorky v souladu s těmito předpisy:

nařízení Komise (ES) č. 401/2006 pro účely stanovení úrovně kontaminace aflatoxinem B1 a celkové kontaminace aflatoxiny v případě potravin

nařízení Komise (ES) č. 152/2009 pro účely stanovení obsahu aflatoxinu B1 v případě krmiv

dne … (datum), předloženy k laboratorním analýzám dne … (datum)

v … (název laboratoře) za použití metod, jež pokrývají přinejmenším rizika uvedená v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793.

Podrobnosti o metodách laboratorních analýz a veškeré výsledky jsou přiloženy a prokazují, že byly dodrženy právní předpisy Unie o maximálních limitech aflatoxinů.]]

(3) a/nebo

[II.2.2.

Osvědčení pro potraviny a krmiva jiného než živočišného původu uvedené v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793 a pro složené potraviny uvedené ve zmíněné příloze z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů

z výše popsané zásilky byly odebrány vzorky v souladu se směrnicí Komise 2002/63/ES dne … (datum), předloženy k laboratorním analýzám dne … (datum) v … (název laboratoře) za použití metod, jež pokrývají přinejmenším rizika uvedená v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793.

Podrobnosti o metodách laboratorních analýz a veškeré výsledky jsou přiloženy a prokazují, že byly dodrženy právní předpisy Unie o maximálních limitech reziduí pesticidů.]]

(3) a/nebo

[II.2.3.

Osvědčení pro guarovou gumu uvedenou v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793 včetně složených potravin uvedených ve zmíněné příloze z důvodu rizika kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny

z výše popsané zásilky byly odebrány vzorky v souladu se směrnicí Komise 2002/63/ES dne … (datum), předloženy k laboratorním analýzám dne … (datum) v … (název laboratoře) za použití metod, jež pokrývají přinejmenším rizika uvedená v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793.

Podrobnosti o metodách laboratorních analýz a veškeré výsledky jsou přiloženy a prokazují, že zboží neobsahuje více než 0,01 mg/kg pentachlorfenolu (PCP).]

(3) a/nebo

[II.2.4.

Osvědčení pro potraviny jiného než živočišného původu uvedené v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/1793 a pro složené potraviny uvedené ve zmíněné příloze z důvodu rizika mikrobiologické kontaminace

z výše popsané zásilky byly odebrány vzorky v souladu s přílohou III prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793)

dne … (datum), předloženy k laboratorním analýzám dne … (datum)

v … (název laboratoře) za použití metod, jež pokrývají přinejmenším rizika uvedená v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793.

Podrobnosti o metodách laboratorních analýz a veškeré výsledky jsou přiloženy a prokazují nepřítomnost salmonel ve 25 g.]

II.3

Toto osvědčení bylo vydáno dříve než zásilka, k níž se vztahuje, přestala být pod kontrolou příslušného orgánu, který osvědčení vydal.

II. 4

Toto osvědčení je platné čtyři měsíce ode dne vydání, ale v žádném případě ne déle než šest měsíců od data výsledků posledních laboratorních analýz.

Poznámky

Viz poznámky pro vyplnění v této příloze.

Část II:

(1)

Vymažte nebo proškrtněte podle situace (např. zda jde o potraviny, nebo krmivo).

(2)

Použije se pouze v případě jakékoli fáze produkce, zpracování a distribuce po prvovýrobě a souvisejících postupech.

(3)

Vymažte nebo proškrtněte podle situace v případě, že tento bod nechcete vybrat pro osvědčení.

(4)

Podpis musí být v jiné barvě než barva tisku. Totéž pravidlo platí pro razítka jiná než reliéfní nebo vodoznaky.

 

 

Osvědčující úředník:

Jméno (hůlkovým písmem):

Kvalifikace a titul:

Datum:

Podpis:

Razítko

POZNÁMKY PRO VYPLNĚNÍ VZOROVÉHO ÚŘEDNÍHO OSVĚDČENÍ UVEDENÉHO V ČLÁNKU 11 PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1793 PRO VSTUP URČITÝCH POTRAVIN NEBO KRMIV DO UNIE

Obecně

Pokud chcete zvolit určitou možnost, zaškrtněte nebo označte příslušné políčko křížkem (X).

Kdykoli je uveden výraz „ISO“, rozumí se tím mezinárodní standardní dvoupísmenný kód země v souladu s mezinárodní normou ISO 3166 alpha-2 (1).

V kolonkách I.15, I.18, I.20 lze zvolit pouze jednu možnost.

Pokud není uvedeno jinak, kolonky jsou povinné.

Pokud se po vydání osvědčení změní příjemce, stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu nebo údaje o dopravě (tj. dopravní prostředek a datum), musí o tom provozovatel odpovědný za zásilku informovat příslušný orgán členského státu vstupu. Tato změna nesmí vést k žádosti o náhradní osvědčení.

Pokud se osvědčení předává do systému IMSOC, platí toto:

položky nebo kolonky uvedené v části I představují datové slovníky pro elektronickou verzi úředního osvědčení,

pořadí kolonek v části I vzorového úředního osvědčení, rozměry a tvar těchto kolonek jsou orientační,

pokud je vyžadováno razítko, jeho elektronickým ekvivalentem je elektronická pečeť. Tato pečeť musí splňovat pravidla pro vydávání elektronických osvědčení uvedená v čl. 90 písm. f) nařízení (EU) 2017/625.

Část I: Podrobnosti o odeslané zásilce

Země:

Název třetí země vydávající osvědčení.

Kolonka I.1.

Odesílatel/vývozce: název a adresa (ulice, město a region, provincie nebo stát, v příslušných případech) fyzické nebo právnické osoby odesílající zásilku, která musí být usazena ve třetí zemi.

Kolonka I.2.

Číslo jednací osvědčení: jedinečný povinný kód přidělený příslušným orgánem třetí země podle jeho vlastní klasifikace. Tato kolonka je povinná pro všechna osvědčení, která se nepředávají do IMSOC.

Kolonka I.2.a

Referenční číslo IMSOC: jedinečný referenční kód automaticky přidělený systémem IMSOC, pokud je osvědčení v IMSOC zaregistrováno. Tato kolonka nesmí být vyplněna, pokud se osvědčení nepředává do IMSOC.

Kolonka I.3.

Příslušný ústřední orgán: název ústředního orgánu ve třetí zemi, který osvědčení vydává.

Kolonka I.4.

Příslušný místní orgán: (v příslušných případech) název místního orgánu ve třetí zemi, který osvědčení vydává.

Kolonka I.5.

Příjemce/dovozce: jméno/název a adresa fyzické nebo právnické osoby v členském státě, pro kterou je zásilka určena.

Kolonka I.6.

Provozovatel odpovědný za zásilku: jméno a adresa osoby v Evropské unii, která je odpovědná za zásilku při jejím předložení na stanovišti hraniční kontroly a která učiní nezbytná prohlášení příslušným orgánům, a to buď jako dovozce, nebo jménem dovozce. Tato kolonka je nepovinná.

Kolonka I.7.

Země původu: název a kód ISO země, ze které zboží pochází, kde bylo vypěstováno, sklizeno nebo vyrobeno.

Kolonka I.8.

Nepoužije se.

Kolonka I.9.

Země určení: název a kód ISO země určení produktů v Evropské unii.

Kolonka I.10.

Nepoužije se.

Kolonka I.11.

Místo odeslání: název a adresa hospodářství nebo zařízení, z nichž produkty pocházejí.

Jakákoli jednotka společnosti v odvětví potravin nebo krmiv. Uvede se pouze název zařízení, z nějž se produkty odesílají. V případě obchodu zahrnujícího více než jednu třetí zemi (třístranný pohyb) je místem odeslání poslední zařízení vývozního řetězce třetí země, z nějž je konečná zásilka přepravována do Evropské unie.

Kolonka I.12.

Místo určení: tento údaj je nepovinný.

V případě uvedení na trh: místo, kam jsou produkty zasílány pro konečnou vykládku. V příslušných případech uveďte název, adresu a číslo schválení hospodářství nebo zařízení v místě určení.

Kolonka I.13.

Místo nakládky: nepoužije se.

Kolonka I.14.

Datum a čas odjezdu: datum, kdy dopravní prostředek odjíždí/odlétá/odplouvá (letadlo, plavidlo, železniční doprava nebo silniční vozidlo).

Kolonka I.15.

Dopravní prostředek: dopravní prostředek, který opouští zemi odeslání.

Druh dopravy: letadlo, plavidlo, železniční doprava, silniční vozidlo nebo jiný. Výrazem „jiný“ se rozumí druhy dopravy, na něž se nevztahuje nařízení Rady (ES) č. 1/2005  (2).

Identifikace dopravního prostředku: u letadel číslo letu, u plavidel název lodi, u železniční dopravy totožnost vlaku a číslo vagonu, u silniční dopravy poznávací značka, v příslušných případech s poznávací značkou přívěsu.

V případě trajektu uveďte identifikaci silničního vozidla, poznávací značku, v příslušných případech s poznávací značkou přívěsu, a název plánovaného trajektu.

Kolonka I.16

Stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu: uveďte název stanoviště hraniční kontroly a jeho identifikační kód přidělený systémem IMSOC.

Kolonka I.17.

Průvodní doklady:

Laboratorní zpráva: uveďte referenční číslo a datum vydání zprávy/výsledků laboratorních analýz uvedených v čl. 10 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1793.

Jiné: musí být uveden typ a referenční číslo dokladu, pokud jsou k zásilce přiloženy další doklady, jako je obchodní doklad (např. číslo leteckého nákladního listu, číslo nákladního listu nebo obchodní číslo vlaku nebo silničního vozidla).

Kolonka I.18.

Přepravní podmínky: kategorie požadované teploty během přepravy produktů (okolní, chlazené, zmrazené). Lze zvolit pouze jednu kategorii.

Kolonka I.19.

Číslo kontejneru/plomby: v příslušných případech odpovídající čísla.

Číslo kontejneru musí být uvedeno, je-li zboží přepravováno v uzavřených kontejnerech.

Musí být uvedeno pouze číslo úřední plomby. Úřední plomba se použije v případě, že na kontejner, nákladní vozidlo nebo železniční vagon byla připevněna plomba pod dohledem příslušného orgánu, který osvědčení vydává.

Kolonka I.20.

Zboží osvědčené: uveďte zamýšlené použití produktů, jak je specifikováno v příslušném úředním osvědčení Evropské unie.

K lidské spotřebě: týká se pouze produktů určených k lidské spotřebě.

Krmivo: týká se pouze produktů určených ke krmení zvířat.

Kolonka I.21.

Nepoužije se.

Kolonka I.22.

Pro vnitřní trh: pro všechny zásilky určené k uvedení na trh v Evropské unii.

Kolonka I.23.

Celkový počet balení: počet balení. V případě volně ložených zásilek je tato kolonka nepovinná.

Kolonka I.24.

Množství:

Celková čistá hmotnost: tím se rozumí hmotnost samotného zboží bez bezprostředních balení nebo jiných obalů.

Celková hrubá hmotnost: celková hmotnost v kilogramech. Tím se rozumí souhrnná hmotnost produktů v bezprostředním balení se všemi obaly, avšak kromě přepravních kontejnerů a jiných přepravních zařízení.

Kolonka I.25.

Popis zboží: uveďte příslušný kód harmonizovaného systému a název určený Světovou celní organizací podle nařízení Rady (EHS) č. 2658/87  (3). Tento celní popis se v případě potřeby doplní o další informace potřebné ke klasifikaci produktů.

Uveďte druh, typy produktů, počet balení, druh obalu, číslo šarže, čistou hmotnost a konečného spotřebitele, pokud jsou produkty zabaleny pro konečného spotřebitele.

Druh: vědecký název nebo podle definice v souladu s právními předpisy Evropské unie.

Druh obalu: určete druh obalu podle definice uvedené v přílohách V a VI doporučení č. 21 UN/CEFACT (Centrum OSN pro usnadňování obchodu a elektronické obchodování).

Část II: Osvědčení

Tuto část musí vyplnit osvědčující úředník oprávněný příslušným orgánem třetí země k podpisu úředního osvědčení, jak je stanoveno v čl. 88 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Kolonka II.

Údaje o zdravotní nezávadnosti: tuto část vyplňte v souladu se zvláštními zdravotními požadavky Evropské unie týkajícími se povahy produktů, jak jsou vymezeny v dohodách o rovnocennosti s určitými třetími zeměmi nebo v jiných právních předpisech Evropské unie, jako jsou právní předpisy o osvědčování.

Z bodů II.2.1, II.2.2, II.2.3 a II.2.4 vyberte bod, který odpovídá kategorii produktů a riziku (rizikům), pro něž se osvědčení vydává.

Pokud se úřední osvědčení nepředává do IMSOC, osvědčující úředník prohlášení, která nejsou relevantní, proškrtne, parafuje a orazítkuje nebo je z osvědčení zcela odstraní.

Pokud se osvědčení předává do IMSOC, prohlášení, která nejsou relevantní, se proškrtnou nebo se z osvědčení zcela odstraní.

Kolonka II.a.

Číslo jednací osvědčení: tentýž referenční kód jako v kolonce I.2.

Kolonka II.b.

Referenční číslo IMSOC: tentýž referenční kód jako v kolonce I.2.a. Povinné pouze pro úřední osvědčení vydaná v systému IMSOC.

Osvědčující úředník:

Úředník příslušného orgánu třetí země, který je tímto orgánem oprávněn podepisovat úřední osvědčení: uveďte jméno (hůlkovým písmem), kvalifikace a titul, případně identifikační číslo a originální razítko příslušného orgánu a datum podpisu.


(1)  Seznam názvů zemí a kódů: http://www.iso.org/iso/country_codes/iso-3166-1_decoding_table.htm.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


ROZHODNUTÍ

15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/150


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/609

ze dne 14. dubna 2021,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/439, pokud jde o harmonizované normy týkající se obalů pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu a sterilizace výrobků pro zdravotní péči

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (1), a zejména na čl. 10 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (2) mají členské státy předpokládat splnění základních požadavků podle článku 3 uvedené směrnice u diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, které jsou ve shodě s příslušnými vnitrostátními normami přejímajícími harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(2)

Prostřednictvím dopisů M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 ze dne 5. srpna 1993 a M/252 ze dne 12. září 1997 požádala Komise Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) o vypracování nových harmonizovaných norem a revizi stávajících harmonizovaných norem na podporu směrnice 98/79/ES.

(3)

Na základě žádosti M/252 provedl výbor CEN revizi harmonizované normy EN ISO 11737-2:2009, na niž byl zveřejněn odkaz v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/439 (3). Uvedená revize vedla k přijetí harmonizované normy EN ISO 11737-2:2020 pro sterilizaci výrobků pro zdravotní péči.

(4)

Na základě žádosti M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 vypracoval výbor CEN harmonizované normy EN ISO 11607-1:2020 a EN ISO 11607-2:2020 pro obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu.

(5)

Komise spolu s výborem CEN posoudila, zda jsou harmonizované normy, které vypracoval a revidoval výbor CEN, v souladu s příslušnými žádostmi.

(6)

Harmonizované normy EN ISO 11607-1:2020, EN ISO 11607-2:2020 a EN ISO 11737-2:2020 jsou v souladu s požadavky, na které se mají vztahovat a které jsou stanoveny ve směrnici 98/79/ES. Je proto vhodné zveřejnit odkazy na uvedené normy v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)

Je třeba nahradit odkaz na harmonizovanou normu EN ISO 11737-2:2009 zveřejněný v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/439, jelikož uvedená norma byla revidována.

(8)

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/439 obsahuje odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 98/79/ES. Aby bylo zajištěno, že odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 98/79/ES jsou uvedeny v tomtéž aktu, měly by být odkazy na normy EN ISO 11607-1:2020 a EN ISO 11607-2:2020 zařazeny do uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(9)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/439 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Soulad s harmonizovanou normou zakládá předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie ode dne zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/439 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/439 ze dne 24. března 2020 o harmonizovaných normách pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vypracovaných na podporu směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (Úř. věst. L 90I, 25.3.2020, s. 33).


PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)

položka č. 5 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„5.

EN ISO 11737-2:2020

Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Mikrobiologické metody – Část 2: Zkoušky sterility prováděné při definování, validaci a udržování sterilizačního procesu (ISO 11737-2:2019)“;

2)

doplňují se nové položky č. 42 a 43, které znějí:

Č.

Odkaz na normu

„42.

EN ISO 11607-1:2020

Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 1: Požadavky na materiály, sterilní bariérové systémy a obalové systémy (ISO 11607-1:2019)

43.

EN ISO 11607-2:2020

Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 2: Požadavky na validaci procesů tváření, utěsnění a sestavení (ISO 11607-2:2019)“.


15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/153


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/610

ze dne 14. dubna 2021,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/437, pokud jde o harmonizované normy pro zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení, anestetické a respirační přístroje, biologické hodnocení zdravotnických prostředků, obaly pro závěrečně sterilizované zdravotnické prostředky, sterilizaci zdravotnických prostředků, klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely, neaktivní chirurgické implantáty, zdravotnické prostředky používající živočišné tkáně a jejich deriváty, elektroakustiku a zdravotnické elektrické přístroje

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (1), a zejména na čl. 10 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 93/42/EHS (2) členské státy předpokládají splnění základních požadavků podle článku 3 uvedené směrnice u zdravotnických prostředků, které jsou ve shodě s příslušnými vnitrostátními normami přejímajícími harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(2)

Komise dopisy BC/CEN/CENELEC/09/89 ze dne 19. prosince 1991, M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 ze dne 5. srpna 1993, M/295 ze dne 9. září 1999, M/320 ze dne 13. června 2002 a M/432 ze dne 24. listopadu 2008 požádala Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) o vypracování nových harmonizovaných norem a revizi stávajících harmonizovaných norem na podporu směrnice 93/42/EHS.

(3)

Na základě žádosti M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 přezkoumal CEN harmonizované normy EN 1789:2007+A1:2010, EN ISO 10993-16:2010, EN ISO 11607-1:2009, EN ISO 11607-2:2006, EN ISO 11737-2:2009, EN 13718-1:2008, EN 13718-2:2015, EN ISO 22442-1:2007 a EN ISO 22442-2:2007, na něž byly zveřejněny odkazy prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/437 (3). Výsledkem této revize bylo přijetí harmonizovaných norem EN 1789:2020 pro zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení, EN ISO 10993-16:2017 pro biologické hodnocení zdravotnických prostředků, EN ISO 11607-1:2020 a EN ISO 11607-2:2020 pro obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu, EN ISO 11737-2:2020 pro sterilizaci výrobků pro zdravotní péči, EN 13718-1:2014+A1:2020 a EN 13718-2:2015+A1:2020 pro zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení a nakonec EN ISO 22442-1:2020 a EN ISO 22442-2:2020 pro zdravotnické prostředky používající živočišné tkáně a jejich deriváty.

(4)

Na základě žádosti BC/CEN/CENELEC/09/89 provedl CEN revizi harmonizované normy EN ISO 10993-18:2009, na niž byl zveřejněn odkaz prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/437. Výsledkem této revize bylo přijetí harmonizované normy EN ISO 10993-18:2020 pro biologické hodnocení zdravotnických prostředků.

(5)

Na základě žádosti M/295 provedly CEN a CENELEC revizi harmonizovaných norem EN ISO 14155:2011, opravené v normě EN ISO 14155:2011/AC:2011, a EN 60601-2-4:2003, na něž byly zveřejněny odkazy prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/437. Výsledkem této revize bylo přijetí harmonizovaných norem EN ISO 14155:2020 pro klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely a EN 60601-2-4:2011 pro zdravotnické elektrické přístroje.

(6)

Na základě žádostí M/320 a M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 provedl CEN revizi harmonizované normy EN ISO 14607:2009, na niž byl zveřejněn odkaz prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/437. Výsledkem této revize bylo přijetí harmonizované normy EN ISO 14607:2018 pro neaktivní chirurgické implantáty.

(7)

Na základě žádostí M/432 a M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 provedl CENELEC revizi harmonizované normy EN ISO 60118-13:2005, na niž byl zveřejněn odkaz prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/437. Výsledkem této revize bylo přijetí harmonizované normy EN IEC 60118-13:2020 pro elektroakustiku.

(8)

Na základě žádosti M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 vypracovaly CEN a CENELEC harmonizovanou normu EN ISO 5361:2016 pro anestetické a respirační přístroje a harmonizované normy EN IEC 60601-2-83:2020 a EN ISO 80601-2-55:2018 pro zdravotnické elektrické přístroje.

(9)

Na základě žádostí M/432 a M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 vypracoval CENELEC harmonizovanou normu EN IEC 60601-2-66:2020 pro zdravotnické elektrické přístroje.

(10)

Komise společně s výbory CEN a CENELEC vyhodnotila, zda jsou harmonizované normy, které tyto výbory vypracovaly a revidovaly, v souladu s dotčenými žádostmi.

(11)

Harmonizované normy EN 1789:2020, EN ISO 5361:2016, EN ISO 10993-16:2017, EN ISO 10993-18:2020, EN ISO 11607-1:2020, EN ISO 11607-2:2020, EN ISO 11737-2:2020, EN 13718-1:2014+A1:2020, EN 13718-2:2015+A1:2020, EN ISO 14155:2020, EN ISO 14607:2018, EN ISO 22442-1:2020, EN ISO 22442-2:2020, EN IEC 60118-13:2020, EN 60601-2-4:2011, EN IEC 60601-2-66:2020, EN IEC 60601-2-83:2020 a EN ISO 80601-2-55:2018 splňují požadavky, na které se mají vztahovat a které jsou stanoveny ve směrnici 93/42/EHS. Je proto vhodné zveřejnit odkazy na uvedené normy v Úředním věstníku Evropské unie.

(12)

Je nutné nahradit odkazy na harmonizované normy EN 1789:2007+A1:2010, EN ISO 10993-16:2010, EN ISO 10993-18:2009, EN ISO 11607-1:2009, EN ISO 11607-2:2006, EN ISO 11737-2:2009, EN 13718-1:2008, EN 13718-2:2015, EN ISO 14155:2011, opravenou v normě EN ISO 14155:2011/AC:2011, EN ISO 14607:2009, EN ISO 22442-1:2007, EN ISO 22442-2:2007, EN 60118-13:2005 a EN 60601-2-4:2003, zveřejněné prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/437, jelikož byla provedena jejich revize.

(13)

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/437 obsahuje odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 93/42/EHS. Aby bylo zajištěno, že odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 93/42/EHS jsou uvedeny v jednom aktu, měly by být odkazy na normy EN ISO 5361:2016, EN IEC 60601-2-66:2020, EN IEC 60601-2-83:2020 a EN ISO 80601-2-55:2018 zahrnuty do uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(14)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/437 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Soulad s harmonizovanou normou zakládá předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie ode dne zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/437 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(2)  Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/437 ze dne 24. března 2020 o harmonizovaných normách pro zdravotnické prostředky vypracovaných na podporu směrnice Rady 93/42/EHS (Úř. věst. L 90I, 25.3.2020, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)

položka 22 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„22.

EN 1789:2020

Zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení – Silniční ambulance“;

2)

položka 81 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„81.

EN ISO 10993-16:2017

Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 16: Plán toxikokinetické studie degradačních produktů a vyluhovatelných látek (ISO 10993-16:2017)“;

3)

položka 83 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„83.

EN ISO 10993-18:2020

Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 18: Chemická charakterizace materiálů zdravotnických prostředků v rámci procesu managementu rizik (ISO 10993-18:2020)“;

4)

položky 92 a 93 se nahrazují tímto:

Č.

Odkaz na normu

„92.

EN ISO 11607-1:2020

Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 1: Požadavky na materiály, sterilní bariérové systémy a obalové systémy (ISO 11607-1:2019)

93.

EN ISO 11607-2:2020

Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 2: Požadavky na validaci procesů tváření, utěsnění a sestavení (ISO 11607-2:2019)“;

5)

položka 96 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„96.

EN ISO 11737-2:2020

Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Mikrobiologické metody – Část 2: Zkoušky sterility prováděné při definování, validaci a udržování sterilizačního procesu (ISO 11737-2:2019)“;

6)

položky 125 a 126 se nahrazují tímto:

Č.

Odkaz na normu

„125.

EN 13718-1:2014+A1:2020

Zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení – Letecké ambulance – Část 1: Požadavky na zdravotnické prostředky používané v leteckých ambulancích

126.

EN 13718-2:2015+A1:2020

Zdravotnické dopravní prostředky a jejich vybavení – Letecké ambulance – Část 2: Provozní a technické požadavky na letecké ambulance“;

7)

položka 137 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„137.

EN ISO 14155:2020

Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Správná klinická praxe (ISO 14155:2020)“;

8)

položka 145 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„145.

EN ISO 14607:2018

Neaktivní chirurgické implantáty – Prsní implantáty – Zvláštní požadavky (ISO 14607:2018, opravená verze 2018-08)“;

9)

položky 180 a 181 se nahrazují tímto:

Č.

Odkaz na normu

„180.

EN ISO 22442-1:2020

Zdravotnické prostředky používající živočišné tkáně a jejich deriváty – Část 1: Aplikace managementu rizik (ISO 22442-1:2020)

181.

EN ISO 22442-2:2020

Zdravotnické prostředky používající zvířecí tkáně a jejich deriváty – Část 2: Kontrola původu, odběru a manipulace (ISO 22442-2:2020)“;

10)

položka 193 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„193.

EN IEC 60118-13:2020

Elektroakustika – Sluchadla – Část 13: Požadavky a metody měření elektromagnetické odolnosti vůči mobilním digitálním bezdrátovým zařízením“;

11)

položka 208 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„208.

EN 60601-2-4:2011

Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-4: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost defibrilátorů“;

12)

doplňují se nové položky 265 až 268, které znějí:

Č.

Odkaz na normu

„265.

EN ISO 5361:2016

Anestetické a respirační přístroje – Tracheální trubice a konektory (ISO 5361:2016)

266.

EN IEC 60601-2-66:2020

Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-66: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost sluchadel a systémů se sluchadly (IEC 60601-2-66:2019)

267.

EN IEC 60601-2-83:2020

Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-83: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost přístrojů pro domácí světelnou terapii

268.

EN ISO 80601-2-55:2018

Zdravotnické elektrické přístroje – Část 2-55: Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a nezbytnou funkčnost monitorů dýchacích plynů (ISO 80601-2-55:2018)“.


15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/158


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/611

ze dne 14. dubna 2021,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/438, pokud jde o harmonizované normy týkající se biologického hodnocení zdravotnických prostředků, obalů pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu, sterilizace výrobků pro zdravotní péči a klinických zkoušek zdravotnických prostředků pro humánní účely

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (1), a zejména na čl. 10 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 90/385/EHS (2) mají členské státy předpokládat splnění základních požadavků podle článku 3 uvedené směrnice u aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, které jsou ve shodě s příslušnými vnitrostátními normami přejímajícími harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(2)

Prostřednictvím dopisů BC/CEN/CENELEC/09/89 ze dne 19. prosince 1991, M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 ze dne 5. srpna 1993 a M/295 ze dne 9. září 1999 požádala Komise Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) o vypracování nových harmonizovaných norem a revizi stávajících harmonizovaných norem na podporu směrnice 90/385/EHS.

(3)

Na základě žádosti M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 provedl výbor CEN revizi harmonizovaných norem EN ISO 10993-16:2010, EN ISO 11607-1:2009 a EN ISO 11737-2:2009, na něž byly zveřejněny odkazy v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2020/438 (3). Uvedená revize vedla k přijetí harmonizovaných norem EN ISO 10993-16:2017 pro biologické hodnocení zdravotnických prostředků, EN ISO 11607-1:2020 pro obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu a EN ISO 11737-2:2020 pro sterilizaci výrobků pro zdravotní péči.

(4)

Na základě žádosti BC/CEN/CENELEC/09/89 provedl výbor CEN revizi harmonizované normy EN ISO 10993-18:2009, na niž byl zveřejněn odkaz v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/438. Uvedená revize vedla k přijetí harmonizované normy EN ISO 10993-18:2020 pro biologické hodnocení zdravotnických prostředků.

(5)

Na základě žádosti M/295 provedl výbor CEN revizi harmonizované normy EN ISO 14155:2011 v opraveném znění EN ISO 14155:2011/AC:2011, na niž byl zveřejněn odkaz v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/438. Uvedená revize vedla k přijetí harmonizované normy EN ISO 14155:2020 pro klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely.

(6)

Na základě žádosti M/023 - BC/CEN/03/023/93-08 vypracoval výbor CEN harmonizovanou normu EN ISO 11607-2:2020 pro obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu.

(7)

Komise spolu s výborem CEN posoudila, zda jsou harmonizované normy, které vypracoval a revidoval výbor CEN, v souladu s příslušnými žádostmi.

(8)

Harmonizované normy EN ISO 10993-16:2017, EN ISO 10993-18:2020, EN ISO 11607-1:2020, EN ISO 11607-2:2020, EN ISO 11737-2:2020 a EN ISO 14155:2020 jsou v souladu s požadavky, na které se mají vztahovat a které jsou stanoveny ve směrnici 90/385/EHS. Je proto vhodné zveřejnit odkazy na uvedené normy v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)

Je třeba nahradit odkazy na harmonizované normy EN ISO 10993-16:2010, EN ISO 10993-18:2009, EN ISO 11607-1:2009, EN ISO 11737-2:2009 a EN ISO 14155:2011 v opraveném znění EN ISO 14155:2011/AC:2011, které byly zveřejněny v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/438, jelikož uvedené normy byly revidovány.

(10)

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/438 obsahuje odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 90/385/EHS. Aby bylo zajištěno, že odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 90/385/EHS jsou uvedeny v tomtéž aktu, měl by být odkaz na normu EN ISO 11607-2:2020 zařazen do uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(11)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/438 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Soulad s harmonizovanou normou zakládá předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie ode dne zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/438 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 14. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(2)  Směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s. 17).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/438 ze dne 24. března 2020 o harmonizovaných normách pro aktivní implantabilní zdravotnické prostředky vypracovaných na podporu směrnice Rady 90/385/EHS (Úř. věst. L 90I, 25.3.2020, s. 25).


PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)

položka 14 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„14.

EN ISO 10993-16:2017

Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 16: Plán toxikokinetické studie degradačních produktů a vyluhovatelných látek (ISO 10993-16:2017)“;

2)

položka 16 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„16.

EN ISO 10993-18:2020

Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 18: Chemická charakterizace zdravotnických prostředků v rámci procesu managementu rizik (ISO 10993-18:2020)“;

3)

položka 23 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„23.

EN ISO 11607-1:2020

Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 1: Požadavky na materiály, sterilní bariérové systémy a obalové systémy (ISO 11607-1:2019)“;

4)

položka 25 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„25.

EN ISO 11737-2:2020

Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Mikrobiologické metody – Část 2: Zkoušky sterility prováděné při definování, validaci a udržování sterilizačního procesu (ISO 11737-2:2019)“;

5)

položka 34 se nahrazuje tímto:

Č.

Odkaz na normu

„34.

EN ISO 14155:2020

Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Správná klinická praxe (ISO 14155:2020)“;

6)

doplňuje se nová položka 47, která zní:

Č.

Odkaz na normu

„47.

EN ISO 11607-2:2020

Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 2: Požadavky na validaci procesů tváření, utěsnění a sestavení (ISO 11607-2:2019)“.


Opravy

15.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/161


Oprava nařízení Rady (EU) č. 509/2012 ze dne 15. června 2012, kterým se mění nařízení (EU) č. 36/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii

( Úřední věstník Evropské unie L 156 ze dne 16. června 2012 )

Strana 31, tabulka IX.A1 (Materiály, chemikálie, ‚mikroorganismy‘ a ‚toxiny‘), číslo IX.A1.003:

místo:

„dichloromethan, (CAS 75-09-3)“,

má být:

„dichloromethan, (CAS 75-09-2)“.