(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, mají ověřovat nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Mandát externího auditora Deutsche Bundesbank skončil po provedení auditu za účetní rok 2020. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2021.

(3)

Deutsche Bundesbank vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2021 až 2026 společnost Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft s možností prodloužení mandátu na účetní rok 2027.

(4)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby externím auditorem Deutsche Bundesbank pro účetní roky 2021 až 2026 s možností prodloužení mandátu na účetní rok 2027 byla jmenována společnost Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft.

(5)

Na základě doporučení Rady guvernérů ECB by mělo být rozhodnutí Rady 1999/70/ES (2) odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, mají ověřovat nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Mandát externího auditora Eesti Pank skončil po provedení auditu za účetní rok 2020. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2021.

(3)

Eesti Pank vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2021 až 2025 společnost Ernst & Young Baltic AS.

(4)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby externím auditorem Eesti Pank pro účetní roky 2021 až 2025 byla jmenována společnost Ernst & Young Baltic AS.

(5)

Na základě doporučení Rady guvernérů ECB by mělo být rozhodnutí Rady 1999/70/ES (2) odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Spojené Království vystoupilo z Evropské unie dne 31. ledna 2020 na základě Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“). Právo Unie týkající se daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) se tedy na Spojené království ani ve Spojeném království již nepoužije.

(2)

V souladu s čl. 8 odst. 1 Protokolu o Irsku/Severním Irsku (dále jen „protokol“), který je nedílnou součástí dohody o vystoupení, se však právo Unie o DPH i nadále uplatňuje na Spojené království a v něm ve vztahu k Severním Irsku, pokud jde o zboží, s výhradou demokratického souhlasu podle článku 18 protokolu s pokračujícím uplatňováním článku 8 protokolu.

(3)

Proto se na osoby povinné k dani a na určité právnické osoby nepovinné k dani ve Spojeném království bude vztahovat právo Unie v oblasti DPH u transakcí se zbožím v Severním Irsku.

(4)

Článek 168 směrnice 2006/112/ES stanoví, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH zaplacené při nákupech pro účely svých zdaněných plnění. Článek 16 uvedené směrnice však stanoví, že pokud osoba povinná k dani použije zboží, které tvoří součást jejího obchodního majetku, pro svou soukromou potřebu nebo pro potřebu svých zaměstnanců, považuje se takové použití za dodání zboží za úplatu, pokud byla daň z dotyčného zboží nebo jeho části plně nebo zčásti odpočitatelná. Tento systém umožňuje vymáhat původně odpočtenou DPH, pokud jde o soukromé použití.

(5)

Rozhodnutím Rady 2006/659/ES (3) bylo Spojenému království povoleno uplatňovat do 31. prosince 2015 zvláštní opatření, a sice určovat na paušálním základě podíl neodpočitatelné DPH, který připadá na náklady na pohonné hmoty pro podniková vozidla používaná i pro jiné než obchodní účely (dále jen „zvláštní opatření“). Zvláštní opatření, které je pro osoby povinné k dani dobrovolné, je založeno na úrovni emisí oxidu uhličitého daného vozidla, neboť mezi emisemi a spotřebou pohonných hmot, a tedy i náklady na pohonné hmoty, existuje přímá závislost.

(6)

Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2015/2109 (4) bylo Spojenému království povoleno nadále uplatňovat zvláštní opatření do 31. prosince 2018. Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/1918 (5) bylo povoleno další prodloužení do 31. prosince 2020.

(7)

Spojené království požádalo ve vztahu k Severnímu Irsku dopisem, který Komise zaevidovala dne 27. listopadu 2020, o povolení nadále uplatňovat toto zvláštní opatření, a to od 1. ledna 2021. V žádosti bylo uvedeno vysvětlení k fungování zvláštního opatření.

(8)

Komise předala žádost Spojeného království členským státům, a to dopisem ze dne 10. prosince 2020. Dopisem ze dne 11. prosince 2020 uvědomila Komise Spojené království, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(9)

Podle Spojeného království zvláštní opatření zavedlo účinný zjednodušený postup výběru DPH ve vztahu k výdajům na pohonné hmoty pro služební automobily částečně používané pro soukromé účely, a to jak pro osoby povinné k dani, tak pro správce daně. Je proto vhodné, aby Spojenému království ve vztahu k Severnímu Irsku bylo povoleno nadále uplatňovat uvedené zvláštní opatření.

(10)

Odchylující se opatření by mělo být časově omezeno do 31. prosince 2023, neboť je nezbytné pravidelně přezkoumávat, zda režim daňového paušálu i nadále správně odráží celkový podíl profesionálního a soukromého používání.

(11)

V souladu s čl. 8 druhým pododstavcem protokolu se příjmy plynoucí z plnění zdanitelných v Severním Irsku nepředávají Unii. Zvláštní opatření nebude mít proto dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.

(12)

Aby se zabránilo rušivým účinkům, mělo by být Spojenému království povoleno uplatňovat ve vztahu k Severnímu Irsku zvláštní opatření bez přerušení. Požadované povolení by proto mělo být uděleno s účinkem ode dne 1. ledna 2021, aby plynule navazovalo na ujednání podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1918,

(1)

Dne 4. února 2021 požádalo Estonsko Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí o řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a souvisejících socioekonomických důsledků pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Estonsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít závažný dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 mělo Estonsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 5,9 % a veřejný dluh ve výši 17,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise na zimu 2021 se předpokládá, že se HDP Estonska v roce 2020 snížilo o 2,9 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Estonsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Estonsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů na režimy zkrácené pracovní doby a obdobná opatření, jakož i k zavedení příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jak uvádí 4. až 9. bod odůvodnění.

(4)

Nařízení vlády č.130 „Tööhõiveprogramm 2017–2020“ ze dne 17. listopadu 2016 ve znění z roku 2020 (2), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo krátkodobý režim na trhu práce pro zachování pracovních míst (tento režim je v platnosti od 23. března 2020). Cílem bylo podpořit zaměstnance soukromého sektoru, jejichž platy nebo pracovní doba byly dočasně sníženy z důvodu podstatného dopadu mimořádné situace, a to tím, že bylo zaměstnancům poskytnuto až 70 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance, maximálně však 1 000 EUR na zaměstnance měsíčně. Jednalo se o dočasný režim na období mimořádné situace od března do května 2020. Vzhledem k pokračujícímu dopadu mimořádné situace bylo nařízení č. 130 znovu pozměněno (3) a uplatňováno v pozměněném znění do konce června 2020. Podmínky režimu nucené dovolené byly upraveny tak, aby vládní podpora poskytovaná zaměstnancům byla snížena na maximálně 50 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance se stropem ve výši 800 EUR na zaměstnance. Aby společnosti získaly vládní podporu pro zaměstnance, musely zaplatit alespoň 150 EUR (hrubá částka) na zaměstnance měsíčně, takže každý zaměstnanec obdržel měsíční výdělek ve výši alespoň 584 EUR, což odpovídá minimální mzdě.

(5)

Nařízení vlády č. 26 „Erivajadusega lapse vanema toetuse saamise ja maksmise tingimused ning toetuse arvutamise alused“ ze dne 9. dubna 2020 (4), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo přídavek na zachování příjmů rodičů, kteří během mimořádné situace museli přerušit práci kvůli péči o své děti se zvláštními vzdělávacími potřebami. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 12. března do 17. května 2020. Přídavek byl vypočten na základě sociální daně placené z platů nebo mezd příslušného rodiče v roce 2019. Podpora pokrývala 70 % průměrného denního platu nebo mzdy jednoho rodiče.

(6)

Nařízení ministra kultury č. 7 „COVID-19 haigust põhjustava koroonaviiruse levikuga seotud kriisi leevendamiseks ette nähtud toetusmeede laulu- ja tantsupeo liikumises osalevatele kollektiividele“ ze dne 30. dubna 2020 (5) a nařízení ministra kultury č. 9 „COVID-19 puhangust tingitud erakorraline abi kultuuri- ja spordivaldkonnale“ ze dne 30. dubna 2020 (6) (v platnosti od 3. května do 11. září 2020) a „Treeneri tööjõukulu toetuse määramise tingimused, sealhulgas nõuded spordialaliidule, spordiklubile ja spordikoolile ning selle omaosalusele, treeningrühmale ja treenerile, ning toetuse suuruse, jaotamise, tagasimaksmise ja tagasinõudmise kord“ ze dne 26. listopadu 2014 ve znění z roku 2020 (7), jak jsou uvedeny v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedla krátkodobý režim pro samostatně výdělečně činné umělce, sportovní trenéry a vedoucí sborů a tanečních skupin. Jedná se o dočasné opatření na období mimořádné situace v důsledku pandemie COVID-19. Samostatně výdělečně činným umělcům byla poskytnuta podpora ve výši odpovídající minimálnímu platu po dobu dvou měsíců. Vedoucím sborů a lidových tanečních skupin a sportovním trenérům byla poskytnuta vládní podpora příjmů, která představovala 70 % průměrného platu nebo mzdy v období od října 2019 do února 2020, přičemž maximální výše byla omezena na 1 000 EUR. Sportovním trenérům byla poskytnuta podpora ve výši 50 % jejich pravidelného platu nebo/mzdy, zbylých 50 % bylo vyplaceno sportovní organizací.

(7)

Estonsko zavedlo řadu opatření souvisejících se zdravím, která mají omezit šíření onemocnění COVID-19. Právní akt „Riigi 2020. aasta lisaeelarve seadus“, který parlament přijal dne 15. dubna 2020 (8) a jenž je uveden v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, je opatření související se zdravím, které vládě umožnilo nakoupit osobní ochranné prostředky, dodatečné všeobecné zásoby a spotřební materiál.

(8)

Nařízení vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020 (9), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo režim krátkodobé podpory nemocnic s cílem kompenzovat náklady na přijetí dočasných zaměstnanců pro oddělení vyhrazená pro COVID-19 a jednotky intenzivní péče a proplacení prodloužené pracovní doby lékařům, zdravotním sestrám a jiným souvisejícím zaměstnancům. Režim pokrývá náklady na další potřebu zaměstnanců v odděleních vyhrazených pro COVID-19 a na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. Další zaměstnanci byli přijati s vyšším platem, aby si udrželi motivaci během mimořádné situace.

(9)

Nařízení vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020 (10), jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo náhradu zaměstnancům za první tři dny nemocenské dovolené. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 13. března do 17. května 2020. Náhrada za zvýšené využívání nemocenské a pečovatelské dovolené v důsledku onemocnění COVID-19 byla přiznána osobám pojištěným u estonského fondu zdravotního pojištění za první tři dny nemoci, které jsou obvykle hrazeny zaměstnancem.

(10)

Estonsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Estonsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 230 000 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření i zvýšenou poptávku po stávajících opatřeních, jež se společně týkají významné části pracovní síly v Estonsku.

(11)

V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672 vedla Komise s Estonskem konzultace a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 4. února 2021.

(12)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Estonsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(13)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Estonska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

krátkodobý režim na trhu práce pro zachování pracovních míst stanovený v nařízení vlády č. 130 „Tööhõiveprogramm 2017–2020“ ze dne 17. listopadu 2016 ve znění z roku 2020;

b)

přídavek na zachování příjmů rodičů, kteří během mimořádné situace museli přerušit práci kvůli péči o své děti se zvláštními vzdělávacími potřebami stanovený nařízením vlády č. 26 „Erivajadusega lapse vanema toetuse saamise ja maksmise tingimused ning toetuse arvutamise alused“ ze dne 9. dubna 2020;

c)

krátkodobý režim pro samostatně výdělečně činné umělce, sportovní trenéry a vedoucí sborů a tanečních skupin stanovený nařízením ministra kultury č. 7 „COVID-19 haigust põhjustava koroonaviiruse levikuga seotud kriisi leevendamiseks ette nähtud toetusmeede laulu- ja tantsupeo liikumises osalevatele kollektiividele“ ze dne 30. dubna 2020 a nařízeními ministra kultury č. 9 „COVID-19 puhangust tingitud erakorraline abi kultuuri- ja spordivaldkonnale“ ze dne 30. dubna 2020 a „Treeneri tööjõukulu toetuse määramise tingimused, sealhulgas nõuded spordialaliidule, spordiklubile ja spordikoolile ning selle omaosalusele, treeningrühmale ja treenerile, ning toetuse suuruse, jaotamise, tagasimaksmise ja tagasinõudmise kord“ ze dne 26. listopadu 2014 ve znění z roku 2020;

d)

opatření související se zdravím, které vládě umožnilo nakoupit osobní ochranné prostředky, dodatečné všeobecné zásoby a spotřební materiál, stanovené právním aktem parlamentu „Riigi 2020. aasta lisaeelarve seadus“ ze dne 15. dubna 2020;

e)

režim krátkodobé podpory nemocnic s cílem kompenzovat náklady na přijetí dočasných zaměstnanců pro oddělení vyhrazená pro COVID-19 a jednotky intenzivní péče a proplacení prodloužené pracovní doby lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům stanovený nařízením vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020;

f)

náhradu zaměstnancům za první tři dny nemocenské dovolené stanovenou nařízením vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020.