(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 (2) stanoví opatření k prevenci a řešení selhání vypořádání a na podporu disciplíny při vypořádání. Mezi tato opatření patří sledování selhání vypořádání a výběr a rozdělování peněžitých sankcí za selhání vypořádání. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 rovněž upřesňuje provozní detaily postupu náhradní koupě.

(2)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 má vstoupit v platnost dne 1. února 2021.

(3)

Účastníci trhu uvedli, že pandemie COVID-19 měla vážný dopad na všeobecnou realizaci projektů v oblasti regulace a vývoj systémů informačních technologií, které jsou nezbytné pro uplatňování nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229. Během této bezprecedentní doby soustředí finanční instituce své úsilí na provádění účinných pohotovostních plánů s cílem zajistit každodenní provozní a kybernetickou odolnost, což omezilo jejich schopnost realizovat určité náročnější projekty v oblasti informačních technologií, včetně systémů, které musí splňovat požadavky na disciplínu při vypořádání stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229. Uplatňování těchto požadavků centrálními depozitáři cenných papírů, jejich účastníky a klienty by v této situaci mohlo vést ke zvýšení rizika na finančním trhu, spíše než k jeho zmírnění. Je proto vhodné poskytnout těmto zúčastněným stranám více času na dokončení nezbytných příprav pro uplatňování požadavků na disciplínu při vypořádání. Vzhledem k bezprecedentní povaze situace vyvolané pandemií COVID-19 a k nezbytným změnám systémů, které by centrální depozitáře cenných papírů, jejich účastníci a jejich klienti měli provést, aby splnili různé požadavky týkající se disciplíny při vypořádání, je nezbytné odložit stávající vstup v platnost nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 o další rok.

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, jež Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(6)

Orgán ESMA neuskutečnil otevřené veřejné konzultace, neboť by to bylo vzhledem k rozsahu a očekávanému dopadu odkladu vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 v platnost považováno za vysoce nepřiměřené. Orgán ESMA zohlednil dříve poskytnuté informace od účastníků trhu, pokud jde o připravenost na uplatňování uvedeného nařízení. Za těchto nepředvídaných okolností je navíc naléhavě nutné poskytnout právní jistotu, pokud jde o nové datum vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 v platnost, aby se účastníci trhu mohli připravit na jeho uplatňování. Orgán ESMA nicméně provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů odkladu vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 v platnost a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3). Při vypracování návrhu regulačních technických norem orgán ESMA rovněž spolupracoval s členy Evropského systému centrálních bank,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2018/2025 (2) stanoví kvóty na rok 2020.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace pilonoše rodu Beryx ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 získané plavidly plujícími pod vlajkou Francie nebo plavidly v ní registrovanými kvótu přidělenou na rok 2020 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2020/123 (2) stanoví kvóty na rok 2020.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky rejnoka vlnitého ve vodách Unie oblastí 7d a 7e plavidly plujícími pod vlajkou Francie nebo plavidly v ní registrovanými kvótu přidělenou na rok 2020 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 (2) stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1305/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (3) změnilo nařízení (EU) č. 1305/2013 a prodloužilo dobu trvání programů rozvoje venkova podporovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) do 31. prosince 2022 a poskytlo členským státům možnost financovat jejich prodloužené programy z odpovídajících rozpočtových prostředků přidělených na roky 2021 a 2022. Kromě toho nařízení (EU) 2020/2220 zpřístupnilo dodatečné zdroje z nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (4) (EURI) v rámci prodloužených programů v letech 2021 a 2022 pro financování opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013 s cílem řešit dopad krize COVID-19 a její důsledky v odvětví zemědělství a venkovských oblastech Unie. Příslušná prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1305/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(2)

Ustanovení čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 808/2014 stanoví maximální počet změn programů rozvoje venkova, které členské státy mohou Komisi předložit. S cílem zvýšit flexibilitu členských států při využívání jejich rozpočtových prostředků na roky 2021 a 2022 v prodloužených programech a začlenit dodatečné zdroje z EURI by měl být zvýšen maximální počet změn uvedených ve zmíněném článku a lhůty pro předkládání žádostí o poslední změny programu by měly být odloženy. Navíc je třeba vyjasnit, že maximální počet změn by se neměl vztahovat na žádosti o změnu programů rozvoje venkova v případě, že po vstupu nařízení (EU) 2020/2220 v platnost jsou nezbytné změny za účelem prodloužení doby trvání programů rozvoje venkova a začlenění dodatečných zdrojů z EURI.

(3)

Nařízení (EU) 2020/2220 stanoví, že pro prodloužené programy rozvoje venkova je pro rok 2025 třeba stanovit cíle stanovené ve výkonnostním rámci. Je proto nezbytné upřesnit, že cíle ukazatele výkonnostního rámce odkazují na plánovaná dosažení cílů do 31. prosince 2025. Nařízení (EU) 2020/2220 navíc vylučuje použití výkonnostního rámce na dodatečné zdroje z EURI. Výstupy financované prostřednictvím dodatečných zdrojů z EURI by proto měly být z cílů výkonnostního rámce vyňaty.

(4)

Nařízení (EU) 2020/2220 stanoví, že dodatečné zdroje z EURI mají být plánovány a monitorovány odděleně od podpory Unie pro rozvoj venkova, přičemž se v zásadě uplatňují pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013. Proto pokud jsou operace podporovány prostřednictvím dodatečných zdrojů z EURI, budou v popisech příslušných opatření v programech rozvoje venkova a ve vnitrostátních rámcových programech požadovány samostatné specifikace. V plánech financování programů rozvoje venkova, vnitrostátních rámců a celostátních sítí pro venkov by měly být dodatečné zdroje z EURI uvedeny rovněž odděleně.

(5)

Zvlášť uveden by měl být v plánu ukazatelů na vybraná opatření nadto dílčí součet plánovaných výstupů a plánovaných celkových veřejných výdajů, které jsou financovány prostřednictvím dodatečných zdrojů z EURI. Ve výročních zprávách o provádění by ve vykazovaných závazcích na výdaje podle opatření a prioritních oblastí měla být vyznačena část závazků financovaných prostřednictvím dodatečných zdrojů z EURI.

(6)

Ustanovení čl. 8 písm. h) bodu ii) nařízení (EU) č. 1305/2013 vyžaduje, aby u každého opatření pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1, čl. 38 odst. 3, čl. 39 odst. 1 a článku 39a nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud členský stát uplatňuje minimální prahovou hodnotu ztrát nižší než 30 %, a pro technickou pomoc finanční plán obsahoval tabulku uvádějící celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. Jelikož se na příspěvek z dodatečných zdrojů z EURI vztahují stejná pravidla, měl by finanční plán u každého takového opatření pro každý druh operace případně uvádět plánovaný příspěvek z EURI a jeho výši.

(7)

Nařízení (EU) 2020/2220 změnilo články 38 a 39 nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud jde o minimální prahovou hodnotu ztrát, kterou mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova stanovit a na jejímž základě mohou být zemědělci za ztráty odškodněni ze vzájemných fondů pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie, a nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce ze všech odvětví. V důsledku toho a pro účely podávání zpráv WTO je třeba výdaje na všechny nástroje řízení rizik, které upravuje článek 36 nařízení (EU) č. 1305/2013 a u nichž je minimální prahová hodnota ztrát nižší než 30 %, plánovat a vykazovat odděleně. Plán ukazatelů musí tyto nové požadavky na programování a plánování odpovídajícím způsobem specifikovat.

(8)

Prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s krizí COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rozvoj venkova,

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1191 (3) vstoupilo v platnost dne 15. srpna 2020. Od tohoto data některé členské státy a profesionální provozovatelé vykládají a používají pojem „uskladněna“ uvedený v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení různým způsobem.

(2)

Z praktických důvodů, a jelikož osiva Solanum lycopersicum L. a Capsicum spp. (dále jen „dotčená osiva“), která byla sklizena před 15. srpnem 2020, nemohou splňovat požadavek, aby jejich matečné rostliny byly vyprodukovány na stanovišti produkce, o kterém je na základě úředních kontrol provedených ve vhodný čas ke zjištění dotčeného škodlivého organismu známo, že se na něm dotčený škodlivý organismus nevyskytuje, měla by taková osiva být osvobozena od podmínky podle čl. 7 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2020/1191.

(3)

Ustanovení čl. 7 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2020/1191 by mělo být změněno tak, aby bylo jasné, že u dotčených osiv, která byla sklizena před 15. srpnem 2020, by příslušný orgán nebo profesionální provozovatelé pod úředním dohledem příslušného orgánu měli před prvním přemístěním těchto osiv na území Unie provést odběr vzorků a testování na přítomnost dotčeného škodlivého organismu. Tato odchylka od čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení by měla umožnit, aby osiva, která jsou již doprovázena rostlinolékařským osvědčením, byla v oběhu na území Unie bez dalšího testování.

(4)

Dotčená osiva, která jsou poprvé přemísťována na území Unie počínaje 1. dubnem 2021 a která byla před 30. zářím 2020 testována metodou ELISA, by měla být znovu testována testovací metodou, jinou než ELISA, podle bodu 3 přílohy.

(5)

Jelikož dotčená osiva, která pocházejí ze třetích zemí a která byla sklizena před 15. srpnem 2020, nemohou splňovat požadavek, aby jejich matečné rostliny byly vyprodukovány na stanovišti produkce, o kterém je na základě úředních kontrol provedených ve vhodný čas ke zjištění dotčeného škodlivého organismu známo, že se na něm dotčený škodlivý organismus nevyskytuje, měla by být taková osiva, jež mají být dovezena do Unie, osvobozena od podmínky podle čl. 9 odst. 1 písm. a) bodu i).

(6)

Komise byla informována odvětvím osiv a členskými státy o tom, že požadavek na zahrnutí názvu registrovaného stanoviště produkce do rostlinolékařského osvědčení v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení (EU) 2020/1191 způsobuje vývozcům zpoždění a praktické problémy, neboť určení konkrétního stanoviště produkce je pro ně obtížné. Za účelem usnadnění určení registrovaného stanoviště produkce příslušnými orgány a profesionálními provozovateli ze třetích zemí by tento požadavek měl být nahrazen požadavkem na předkládání informací týkajících se sledovatelnosti stanoviště produkce matečných rostlin.

(7)

Dotčená osiva pocházející ze třetích zemí by měla být testována za použití metod odběru vzorků a testování uvedených v příloze prováděcího nařízení (EU) 2020/1191. Aby se zohlednilo, že některá dotčená osiva mohla být testována řadu měsíců před tím, než jsou skutečně osvědčena pro vývoz, je od 1. dubna 2021 přiměřené požadovat provedení povinného molekulárního testování a poskytnout třetím zemím čas na to, aby se tomuto požadavku přizpůsobily.

(8)

Aby se zabránilo zbytečným omezením obchodu s dotčenými osivy, která byla sklizena před 15. srpnem 2020, mělo by se toto nařízení začít používat co nejdříve. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Cílem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na mimořádné situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených závažnými či regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví.

(2)

Podle článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3) nesmí výše fondu přesáhnout maximální roční částku 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011).

(3)

Dne 10. června 2020 podalo Chorvatsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti se zemětřesením, které v březnu 2020 postihlo město Záhřeb a Záhřebskou a Krapinsko-zagorskou župu.

(4)

Dne 24. srpna 2020 podalo Polsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi, které v červnu 2020 postihly Podkarpatské vojvodství.

(5)

Chorvatsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Portugalsko a Španělsko podaly před 24. červnem 2020 žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti se závažným ohrožením veřejného zdraví v důsledku pandemie COVID-19 na začátku roku 2020. Všech uvedených sedm členských států požádalo ve své žádosti o vyplacení zálohy na předpokládaný příspěvek z fondu.

(6)

Žádosti Chorvatska a Polska týkající se přírodních katastrof splňují podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.

(7)

Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Chorvatsku a Polsku.

(8)

Za účelem zajištění dostupnosti dostatečných rozpočtových zdrojů v souhrnném rozpočtu Unie na rok 2020 by měly být z fondu uvolněny prostředky na výplatu záloh Chorvatsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Portugalsku a Španělsku v souvislosti se závažným ohrožením veřejného zdraví.

(9)

Aby byla doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu co nejkratší, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne jeho přijetí,

(1)

V souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU (2) se předpokládá, že výtahy a bezpečnostní komponenty pro výtahy, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příloze I uvedené směrnice, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Komise C(2016) 5884 (3) požádala Komise Evropský výbor pro normalizaci (CEN) o vypracování a revizi harmonizovaných norem na podporu směrnice 2014/33/EU, aby bylo zajištěno, že tyto normy i nadále odrážejí obecně uznávaný stav techniky, aby splňovaly základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze I směrnice 2014/33/EU a v příslušných případech základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES (4), jak je stanoveno v bodě 1.1 přílohy I směrnice 2014/33/EU.

(3)

Na základě žádosti uvedené v prováděcím rozhodnutí C(2016) 5884 revidoval CEN harmonizované normy EN 81-20:2014 a EN 81-50:2014, na něž byly zveřejněny odkazy ve sdělení Komise 2016/C 293/05 (5), aby byly přizpůsobeny právnímu rámci směrnice 2014/33/EU a aby se zvýšila právní jistota a jasnost uvedených norem, včetně vypracování přesnější přílohy ZA a zavedení datovaných normativních odkazů. Výsledkem bylo přijetí harmonizované normy EN 81-20:2020 o obecných bezpečnostních požadavcích pro konstrukci a montáž výtahů pro dopravu osob a nákladů a harmonizované normy EN 81-50:2020 o konstrukčních zásadách, výpočtech, přezkoušeních a zkouškách výtahových komponent. Během revize harmonizovaných norem EN 81-20:2014 a EN 81-50:2014 nebyly provedeny žádné podstatné technické změny.

(4)

Komise společně s výborem CEN posoudila, zda harmonizované normy EN ISO 81-20:2020 a EN 81-50:2020 splňují požadavek stanovený v prováděcím rozhodnutí C(2016) 5884.

(5)

Harmonizované normy EN 81-20:2020 a EN 81-50:2020 splňují základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které mají zahrnovat a které jsou stanoveny ve směrnici 2014/33/EU. Je proto vhodné zveřejnit odkazy na uvedené normy v Úředním věstníku Evropské unie.

(6)

Harmonizované normy EN 81-20:2020 a EN 81-50:2020 nahrazují harmonizované normy EN 81-20:2014 a EN 81-50:2014. Je proto nutné, aby byly odkazy na harmonizované normy EN 81-20:2014 a EN 81-50:2014 v Úředním věstníku Evropské unie zrušeny.

(7)

Aby měli výrobci dostatek času k přípravě na použití harmonizovaných norem EN 81-20:2020 a EN 81-50:2020, je nezbytné, aby bylo zrušení odkazů na harmonizované normy EN 81-20:2014 a EN 81-50:2014 odloženo.

(8)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by měl být v jednom aktu zveřejněn úplný seznam odkazů na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 2014/33/EU a splňující základní požadavky, na které se mají vztahovat. Do tohoto rozhodnutí by proto měly být zahrnuty i ostatní odkazy na harmonizované normy zveřejněné ve sdělení 2016/C 293/05. Uvedené sdělení by proto mělo být s účinkem ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost zrušeno. Mělo by se však nadále použít, pokud jde o odkazy na harmonizované normy EN 81-20:2014 a EN 81-50:2014, jelikož je nutno zrušení uvedených odkazů odložit.

(9)

Soulad s harmonizovanou normou zakládá předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie ode dne zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění,