(1)

Jednotná úmluva Organizace spojených národů (OSN) o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 (dále jen „Úmluva o omamných látkách“) vstoupila v platnost dne 8. srpna 1975.

(2)

Podle článku 3 Úmluvy o omamných látkách se Komise pro narkotika může rozhodnout doplnit látky na seznamy k uvedené úmluvě. Změny v seznamech může provádět pouze v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), ale může se také rozhodnout změny doporučené WHO neprovést.

(3)

Úmluva OSN o psychotropních látkách z roku 1971 (dále jen „Úmluva o psychotropních látkách“) vstoupila v platnost dne 16. srpna 1976.

(4)

Podle článku 2 Úmluvy o psychotropních látkách se CND může na základě doporučení WHO rozhodnout doplnit látky na seznamy k uvedené úmluvě nebo je ze seznamů odstranit. CND má široké diskreční pravomoci vzít v úvahu hospodářské, sociální, právní, správní a jiné faktory, ale nesmí jednat svévolně.

(5)

Změny seznamů k Úmluvě o omamných látkách a k Úmluvě o psychotropních látkách mají přímé důsledky pro působnost práva Unie v oblasti boje proti drogám. Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV (1) se vztahuje na látky uvedené na seznamech k těmto úmluvám. Jakákoli změna seznamů obsažených v těchto úmluvách je tudíž přímo začleněna do společných pravidel Unie.

(6)

Na svém opětovně svolaném 63. zasedání, které se má konat od 2. do 4. prosince 2020 ve Vídni, má CND přijmout rozhodnutí týkající se konopí a látek příbuzných konopí, které již podléhají kontrole na základě Úmluvy o omamných látkách nebo Úmluvy o psychotropních látkách.

(7)

Unie není smluvní stranou Úmluvy o omamných látkách ani Úmluvy o psychotropních látkách. Má status pozorovatele v CND, v níž má 12 členských států postavení členů s hlasovacím právem na jejím opětovně svolaném 63. zasedání. Je proto nezbytné, aby Rada zmocnila tyto členské státy k vyjádření postoje Unie ohledně zařazení látek na seznamy k Úmluvě o omamných látkách a Úmluvě o psychotropních látkách, neboť tato rozhodnutí o zařazení látek na mezinárodní seznamy k úmluvám spadají do pravomoci Unie.

(8)

Dne 24. ledna 2019 vydala WHO šest doporučení vycházejících z kritického přezkumu provedeného na 41. zasedání Výboru odborníků pro drogové závislosti (dále jen „výbor odborníků WHO“) ohledně konopí a látek příbuzných konopí. Uvedená doporučení nemají za cíl povolit rekreační užívání konopí nebo látek příbuzných konopí.

(9)

Podle hodnocení výboru odborníků WHO není obzvláště pravděpodobné, že by konopí a konopná pryskyřice měly negativní účinky podobné těm, které vyvolávají jiné látky na seznamu IV k Úmluvě o omamných látkách. Přípravky z konopí navíc prokázaly léčebný potenciál u tlumení bolesti a dalších zdravotních stavů, jako je epilepsie a spasticita související s roztroušenou sklerózou.

(10)

WHO vyjádřila názor že, konopí a konopná pryskyřice by měly být zařazeny na úroveň kontroly, jež zabrání poškozením, které užívání konopí způsobuje, a zároveň nebude překážkou pro přístup k přípravkům založeným na konopí pro lékařské použití a pro jejich výzkum a vývoj. WHO proto dospěla k závěru, že uvedení konopí a konopné pryskyřice v seznamu IV k Úmluvě o omamných látkách není v souladu s kritérii pro zařazení drogy na tento seznam.

(11)

Uvedené doporučení neznamená žádnou změnu úrovně mezinárodní kontroly konopí a konopné pryskyřice. Náležitě zohledňuje vědecký vývoj v této oblasti od prvního uvedení konopí a konopné pryskyřice do Úmluvy o omamných látkách. Odstranění konopí a konopné pryskyřice ze seznamu IV k Úmluvě o omamných látkách by mohlo mít přínos pro rozvoj kolektivního povědomí jak o léčebném užitku konopí, tak o jakýchkoliv poškozeních, které s konopím souvisí.

(12)

Postoj Unie by proto měl podpořit odstranění konopí a konopné pryskyřice ze seznamu IV k Úmluvě o omamných látkách.

(13)

Podle hodnocení výboru odborníků WHO může delta-9-tetrahydrokanabinol a jeho aktivní stereoizomer dronabinol, obzvláště v nezákonně získaných vysoce čistých formách, vyvolávat negativní účinky, závislost a potenciál ke zneužívání, který je přinejmenším tak velký jako u konopí, které je zařazeno na seznam I k Úmluvě o omamných látkách. Látka, u níž hrozí podobné zneužívání a má podobné negativní účinky jako látka, která je na seznam k Úmluvě o omamných látkách již zařazena, by obvykle byla zařazena stejným způsobem jako uvedená látka. Vzhledem k tomu, že u delta-9-tetrahydrokanabinolu hrozí podobné zneužívání jako u konopí a má podobné negativní účinky, splňuje kritéria pro zařazení na seznam I k Úmluvě o omamných látkách.

(14)

WHO usoudila, že zařazení delta-9-tetrahydrokanabinolu ke stejné úmluvě a na stejný seznam jako konopí, tj. na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, by v členských státech výrazně usnadnilo provádění kontrolních opatření podle Úmluvy o omamných látkách a Úmluvy o psychotropních látkách. WHO proto doporučila, aby delta-9-tetrahydrokanabinol a jeho aktivní stereoizomer dronabinol byly zařazeny na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, a pokud bude toto doporučení přijato, aby byly odstraněny ze seznamu II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(15)

Uvedené doporučení neznamená žádnou změnu mezinárodní úrovně kontroly delta-9-tetrahydrokanabinolu a jeho aktivního stereoizomeru dronabinolu. Mohlo by také usnadnit provádění kontrolních opatření v členských státech.

(16)

Postoj Unie by proto měl podpořit doplnění delta-9-tetrahydrokanabinolu a jeho aktivního stereoizomeru dronabinolu na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, a pokud bude uvedené doporučení přijato, jejich odstranění ze seznamu II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(17)

Podle hodnocení výboru odborníků WHO nevyvolává tetrahydrokanabinol (izomery delta-9-tetrahydrokanabinolu), který je zařazen na seznam I k Úmluvě o psychotropních látkách, zneužívání a nemá negativní účinky podobné těm, jež jsou spojovány s delta-9-tetrahydrokanabinolem, ale vzhledem k chemické podobnosti každého z šesti izomerů s delta-9-tetrahydrokanabinolem je velmi těžké odlišit jakýkoliv z těchto šesti izomerů od delta-9-tetrahydrokanabinolu za použití standardních metod chemické analýzy. Kromě toho by zařazení těchto šesti izomerů ke stejné úmluvě a na stejný seznam jako delta-9-tetrahydrokanabinol, tj. seznam I k Úmluvě o omamných látkách, usnadnilo provádění mezinárodní kontroly delta-9-tetrahydrokanabinolu a zároveň by napomohlo členským státům při provádění kontrolních opatření na vnitrostátní úrovni. WHO proto doporučila, aby byl tetrahydrokanabinol (izomery delta-9-tetrahydrokanabinolu) doplněn na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, přijme-li CND doporučení doplnit dronabinol a jeho stereoizomery (delta-9-tetrahydrokanabinol) na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, a pokud bude toto doporučení přijato, aby byl odstraněn ze seznamu I k Úmluvě o psychotropních látkách.

(18)

Uvedené doporučení neznamená žádnou změnu mezinárodní úrovně kontroly tetrahydrokanabinolu (izomery delta-9-tetrahydrokanabinolu). Je v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a mohlo by usnadnit provádění kontrolních opatření v členských státech.

(19)

Postoj Unie by měl proto podpořit doplnění tetrahydrokanabinolu (izomerů delta-9-tetrahydrokanabinolu) na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, přijme-li CND doporučení doplnit dronabinol a jeho stereoizomery (delta-9-tetrahydrokanabinol) na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, a pokud bude uvedené doporučení přijato, odstranit uvedenou látku ze seznamu I k Úmluvě o psychotropních látkách.

(20)

Aby se zajistila soudržnost zařazení delta-9-tetrahydrocannabinolu a jeho aktivního stereoizomeru dronabinolu, jakož i tetrahydrocannabinolu (izomerů delta-9-tetrahydrocannabinolu), a předešlo se riziku, že by některá z těchto látek byla zařazena na seznam k Úmluvě o omamných látkách, jakož i k Úmluvě o psychotropních látkách, měly by mít členské státy, které jsou členy CND, možnost vyjádřit postoj Unie ohledně zařazení těchto látek na seznam ve společném hlasování.

(21)

Podle hodnocení výboru odborníků WHO je variabilita psychoaktivních vlastností výtažků a tinktur z konopí, tak jak je uvedeno v Úmluvě o omamných látkách, způsobena zejména rozdílnými koncentracemi delta-9-tetrahydrokanabinolu obsaženého v těchto výtažcích a tinkturách. Některé výtažky a tinktury z konopí, které nemají psychoaktivní vlastnosti a zahrnují převážně kanabidiol, mají slibná terapeutická uplatnění. Skutečnost, že různé přípravky s různou koncentrací delta-9-tetrahydrokanabinolu podléhají kontrole v rámci stejné položky „výtažky a tinktury“ a jsou zařazeny do stejného seznamu, představuje problém pro odpovědné orgány, které kontrolní opatření v jednotlivých zemích provádějí. Kromě toho definice přípravků v rámci Úmluvy o omamných látkách může v rámci „přípravků“ z konopí zahrnovat všechny produkty, které jsou „výtažky a tinkturami“ z konopí, a pokud by bylo uplatňováno doporučení výboru odborníků WHO přesunout dronabinol na seznam I k Úmluvě o omamných látkách, tak by se vztahovala také na „přípravky“ z dronabinolu a jeho stereoizomerů. WHO proto doporučila, aby byly výtažky a tinktury z konopí odstraněny ze seznamu I k Úmluvě o omamných látkách.

(22)

Z informací, které WHO poskytla po vydání uvedeného doporučení, jakož i z analýzy dopadu tohoto doporučení provedené Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek (INCB) vyplývá, že zmíněné doporučení neznamená žádnou změnu mezinárodní úrovně kontroly výtažků a tinktur z konopí, ani se neočekává, že by mělo dopady na kontrolní nebo oznamovací povinnosti členských států. Odstranění výtažků a tinktur z konopí ze seznamu I k Úmluvě o omamných látkách by navíc přineslo větší jistotu při kontrole produktů získaných bez použití rozpouštědla, ale působením tepla a tlaku.

(23)

Postoj Unie by proto měl podpořit hlasování pro doporučení odstranit „výtažky a tinktury“ z konopí ze seznamu I k Úmluvě o omamných látkách.

(24)

Podle hodnocení výboru odborníků WHO se kanabidiol vyskytuje v konopí a v konopné pryskyřici, ale nemá psychoaktivní vlastnosti a žádný potenciál ke zneužití ani žádný potenciál k vytvoření závislosti. Nemá významné negativní účinky. Kromě toho bylo prokázáno, že kanabidiol je účinný při zvládání určitých projevů dětské epilepsie, které jsou vůči léčbě rezistentní.

(25)

WHO poznamenala, že léčivé přípravky bez psychoaktivních účinků, které se vyrábějí jako přípravky z konopné rostliny, budou obsahovat stopové množství delta-9-tetrahydrokanabinolu, a uznala, že chemická analýza delta-9-tetrahydrokanabinolu s přesností na 0,15 % může být pro některé členské státy obtížná. WHO proto doporučila, aby byla na seznam I k Úmluvě o omamných látkách doplněna u položky „konopí a konopné pryskyřice“ poznámka pod čarou ve znění: „Přípravky obsahující převážně kanabidiol a ne více než 0,2 % delta-9-tetrahydrokanabinolu nepodléhají mezinárodní kontrole.“

(26)

Toto doporučení by však snížilo současnou úroveň kontroly těchto přípravků. Stanovení uvedené limitní hodnoty 0,2 % delta-9-tetrahydrokanabinolu kromě toho není dostatečně podloženo vědeckými důkazy, znění doporučení nevylučuje možné odlišné výklady způsobu výpočtu této limitní hodnoty 0,2 % delta-9-tetrahydrokanabinolu a technické provádění uvedeného doporučení bude obtížné z důvodů technické a správní kapacity. Rozdílné zacházení s kanabidiolem ve srovnání s jinými kanabinoidy není v souladu se stávající strukturou seznamů k Úmluvě o omamných látkách a Úmluvě o psychotropních látkách. Uvedené doporučení v té podobě, v jaké bylo navrženo, nenabízí nezbytnou právní jistotu.

(27)

Postoj Unie by proto měl podpořit hlasování proti doporučení, aby byla na seznam I k Úmluvě o omamných látkách k položce „konopí a konopné pryskyřice“ doplněna poznámka pod čarou týkající se „přípravků obsahujících převážně kanabidiol a ne více než 0,2 % delta-9-tetrahydrokanabinolu“.

(28)

Unie by však uvítala další konzultace se všemi relevantními zainteresovanými stranami ohledně doporučení týkajícího se vhodné míry mezinárodní kontroly přípravků z konopí s nízkým obsahem delta-9-tetrahydrokanabinolu, při níž by současně byla zajištěna ochrana veřejného zdraví a kvality života a vzata v potaz stávající struktura mezinárodního systému kontroly drog v oblasti konopí, jakož i technická a správní kapacita nezbytná pro jeho provádění.

(29)

Podle hodnocení výboru odborníků WHO nejsou léčivé přípravky obsahující delta-9-tetrahydrokanabinol spojeny s problémy zneužívání a závislosti a nejsou odkláněny pro jiné účely než lékařské použití. Kromě toho WHO uznala, že tyto přípravky jsou vytvořeny takovým způsobem, že není pravděpodobné, že budou zneužity, a neexistuje žádný důkaz o skutečném zneužití nebo negativních účincích v takové míře, která by odůvodňovala současnou úroveň kontroly spojenou se seznamem I k Úmluvě o omamných látkách nebo úroveň kontroly spojenou se seznamem II k Úmluvě o psychotropních látkách. WHO tudíž doporučila, aby byly na seznam III k Úmluvě o omamných látkách doplněny „přípravky vyrobené chemickou syntézou nebo jako přípravek z konopí, které jsou složené jako farmaceutické přípravky z jedné nebo více dalších složek a takovým způsobem, že delta-9-tetrahydrokanabinol nelze získat snadno dostupnými prostředky nebo ve výnosu, který by představoval riziko pro veřejné zdraví“.

(30)

Formulace uvedeného doporučení týkající se farmaceutických přípravků však není založena na žádném definovaném termínu v rámci Úmluvy o omamných látkách. Uvedené doporučení by navíc mohlo přinédt další regulační zátěž pro členské státy, které by musely definovat pojmy použité v uvedeném doporučení, aby se zajistilo jeho jednotné uplatňování, a musely by u každého produktu ověřit, zda je či není splněna podmínka, že látku nelze získat „snadno dostupnými prostředky“.

(31)

Postoj Unie by proto měl podpořit hlasování proti doporučení, aby se na seznam III k Úmluvě o omamných látkách doplnilo: „přípravky vyrobené chemickou syntézou nebo jako přípravky z konopí, které jsou složené jako farmaceutické přípravky z jedné nebo více dalších složek a takovým způsobem, že delta-9-tetrahydrokanabinol (dronabinol) nelze získat snadno dostupnými prostředky nebo ve výnosu, který by představoval riziko pro veřejné zdraví“.

(32)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v CND, pokud jde o zařazení konopí a látek příbuzných konopí na seznamy, neboť rozhodnutí o zařazení výše uvedeného konopí a látek příbuzných konopí na seznamy k úmluvám přímo ovlivní obsah práva Unie, konkrétně rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV.

(33)

Postoj Unie vyjádří členské státy, jež jsou členy CND, jednajíce společně v zájmu Unie.

(34)

Dánsko je vázáno rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV, a tudíž se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(35)

Irsko je vázáno rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV, a tudíž se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí,

(1)

Na základě návrhu, jejž předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě dne 12. září 2018, by mělo být zřízeno Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „centrum kompetencí“).

(2)

Je třeba rozhodnout o umístění sídla centra kompetencí,

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 společné akce 2004/570/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání vhodných rozhodnutí o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině (dále jen „velitel sil EU“).

(2)

Dne 30. dubna 2019 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2019/783 (2), kterým jmenoval velitelem sil EU brigádního generála Reinharda TRISCHAKA.

(3)

Velitel operace EU doporučil, aby byl novým velitelem sil EU jmenován generálmajor Alexander PLATZER, který má brigádního generála Reinharda TRISCHAKA nahradit ode dne 15. ledna 2021.

(4)

Dne 23. října 2020 vyjádřil s doporučením velitele operace EU souhlas Vojenský výbor EU.

(5)

Rozhodnutí (SZBP) 2019/783 by proto mělo být zrušeno.

(6)

V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu.

(7)

Evropská rada na svém zasedání v Kodani ve dnech 12. a 13. prosince 2002 přijala prohlášení, které uvádí, že opatření „Berlín plus“ a jejich provádění se bude vztahovat pouze na ty členské státy Unie, které jsou zároveň buď členy NATO, nebo stranami „Partnerství pro mír“, a které tudíž uzavřely dvoustranné bezpečnostní dohody s NATO,

(1)

Podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2013/34/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí týkajících se výkonu politické kontroly a strategického řízení EUTM Mali, včetně rozhodnutí o jmenování následných velitelů sil mise EU.

(2)

Dne 16. dubna 2020 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2020/603 (2), kterým byl velitelem sil mise EU pro EUTM Mali jmenován brigádní generál František RIDZÁK.

(3)

Dne 25. září 2020 navrhlo Španělsko, aby byl velitelem sil mise EU pro EUTM Mali jako nástupce brigádního generála Františka RIDZÁKA od 12. ledna 2021 jmenován brigádní generál Fernando Luis GRACIA HERREIZ.

(4)

Dne 23. listopadu 2020 uvedený návrh podpořil Vojenský výbor EU.

(5)

Je třeba přijmout rozhodnutí o jmenování brigádního generála Fernanda Luise GRACII HERREIZE jako velitele sil mise EU pro EUTM Mali od 12. ledna 2021.

(6)

Rozhodnutí (SZBP) 2020/603 by mělo být zrušeno.

(7)

V souladu s článkem 5 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu. Dánsko se tedy neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

(1)

Dne 6. května 2020 přijala Finská agentura pro bezpečnost a chemické látky (dále jen „příslušný orgán“) v souladu s čl. 55 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 528/2012 rozhodnutí, kterým se do dne 2. listopadu 2020 povoluje dodávání biocidního přípravku Biobor JF na trh a jeho používání profesionálními uživateli pro antimikrobiální ošetření palivových nádrží a palivových systémů letadel (dále jen „opatření“). V souladu s čl. 55 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení příslušný orgán o opatření informoval Komisi a příslušné orgány ostatních členských států a zároveň jej odůvodnil.

(2)

Podle informací poskytnutých příslušným orgánem bylo opatření nezbytné pro ochranu veřejného zdraví. Mikrobiologická kontaminace palivových nádrží a palivových systémů letadel může vést ke špatnému fungování motoru letadla a ohrozit jeho letovou způsobilost, což může ohrozit bezpečnost cestujících a posádky. Pandemie COVID-19 a následná omezení letů vedla k tomu, že řada letadel zůstala dočasně zaparkovaná. Pokud letadlo není v pohybu, mikrobiologická kontaminace se zhoršuje.

(3)

Přípravek Biobor JF obsahuje 2,2'-(1-methyltrimethylendioxy)bis(4-methyl-1,3,2-dioxaborinan) (číslo CAS 2665-13-6) a 2,2’-oxybis(4,4,6-trimethyl-1,3,2-dioxaborinan) (číslo CAS 14697-50-8), účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 6 jako konzervanty pro produkty v průběhu skladování, jak jsou definovány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012. Vzhledem k tomu, že uvedené účinné látky nejsou zahrnuty do pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích uvedených v nařízení (EU) č. 528/2012, který je stanoven v příloze II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2), musí být posouzeny a schváleny před tím, než mohou být biocidní přípravky, jež je obsahují, povoleny na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie.

(4)

Dne 4. září 2020 obdržela Komise od příslušného orgánu odůvodněnou žádost o prodloužení platnosti opatření v souladu s čl. 55 odst. 1 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 528/2012. Tato odůvodněná žádost vycházela z obav, že bezpečnost letecké dopravy by mohla být mikrobiologickou kontaminací palivových nádrží a palivových systémů letadel po skončení platnosti dočasného povolení nadále ohrožena, a z argumentu, že Biobor JF má pro regulaci takové mikrobiologické kontaminace zásadní význam.

(5)

Podle informací poskytnutých příslušným orgánem byl jediný alternativní biocidní přípravek doporučený výrobci letadel a motorů pro ošetření mikrobiologické kontaminace v březnu 2020 stažen z trhu z důvodu závažných odchylek v chování motoru zjištěných po ošetření uvedeným přípravkem.

(6)

Jak uvedl příslušný orgán, mechanické ošetření mikrobiologické kontaminace palivových nádrží a palivových systémů letadel není vždy možné a dohodnuté letecké postupy vyžadují ošetření biocidním přípravkem i v případě, že je možné mechanické čištění. Kromě toho by mechanické ošetření pracovníky vystavilo toxickým plynům, a je proto potřeba se mu vyhnout.

(7)

Podle informací poskytnutých příslušným orgánem podnikl výrobce přípravku Biobor JF kroky k řádnému povolení přípravku a očekává se, že žádost o schválení účinných látek, které obsahuje, bude podána na začátku roku 2021. Schválení účinných látek a následné povolení biocidního přípravku by představovalo trvalé řešení do budoucna, avšak k dokončení těchto postupů bude zapotřebí značné množství času.

(8)

Jelikož nedostatečná regulace mikrobiologické kontaminace palivových nádrží a palivových systémů letadel může ohrozit bezpečnost letecké dopravy a toto ohrožení nelze adekvátně zvládnout použitím jiného biocidního přípravku nebo jinými prostředky, je vhodné povolit příslušnému orgánu prodloužit opatření na dobu nepřesahující 550 dní počínaje dnem následujícím po uplynutí původní doby 180 dní povolené v rozhodnutí příslušného orgánu ze dne 6. května 2020.

(9)

Jelikož opatření od 3. listopadu 2020 pozbylo platnosti, mělo by mít toto rozhodnutí zpětnou účinnost.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,