(1)

Systém vlastních zdrojů Unie musí zajistit dostatečné zdroje pro řádný rozvoj politik Unie při dodržení přísné rozpočtové kázně. Rozvoj systému vlastních zdrojů může a měl by také v nejvyšší možné míře přispívat k rozvoji politik Unie.

(2)

Lisabonská smlouva zavedla změny ustanovení týkajících se systému vlastních zdrojů Unie, jež umožňují zrušení stávající kategorie vlastních zdrojů a zavedení nové kategorie.

(3)

Evropská rada na zasedání ve dnech 7. a 8. února 2013 vyzvala Radu, aby pokračovala v práci na návrhu Komise týkajícím se nového vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty (DPH) s cílem učinit jej co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit, posílit vazbu s politikou Unie v oblasti DPH a skutečnými příjmy z DPH a zajistit rovné zacházení s daňovými poplatníky ve všech členských státech.

(4)

V červnu 2017 přijala Komise diskusní dokument o budoucnosti financí EU. V něm navrhuje řadu možností viditelnějšího propojení vlastních zdrojů s politikami Unie, zejména s oblastí jednotného trhu a udržitelného růstu. Podle uvedeného dokumentu je při zavádění nových vlastních zdrojů třeba věnovat pozornost jejich transparentnosti, jednoduchosti a stabilitě, jejich souladu s cíli politik Unie, jejich dopadu na konkurenceschopnost a udržitelný růst a jejich spravedlivému rozdělení mezi členské státy.

(5)

Současný systém pro určení vlastního zdroje z DPH byl Účetním dvorem, Evropským parlamentem a členskými státy opakovaně kritizován jako příliš složitý. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 proto konstatovala, že je vhodné výpočet tohoto vlastního zdroje zjednodušit.

(6)

Aby byly finanční nástroje Unie lépe sladěny s jejími politickými prioritami, aby byla lépe zohledněna role souhrnného rozpočtu Evropské unie (dále jen „rozpočet Unie“) pro účely fungování jednotného trhu, aby se lépe podporovaly cíle politik Unie a snížily příspěvky členských států založené na hrubém národním důchodu (HND) do ročního rozpočtu Unie, dospěla Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 k závěru, že Unie bude v nadcházejících letech usilovat o reformu systému vlastních zdrojů a zavede nové vlastní zdroje.

(7)

Jako první krok by měla být zavedena nová kategorie vlastních zdrojů založená na příspěvcích členských států vypočítaných na základě nerecyklovaných plastových obalových odpadů. V souladu s evropskou strategií pro plasty může rozpočet Unie přispět ke snížení znečištění z plastových obalových odpadů. Vlastní zdroj, který je založen na příspěvcích členských států úměrných množství plastových obalových odpadů, jež nejsou v každém členském státě recyklovány, bude pobídkou ke snížení spotřeby plastů na jedno použití a podpoří recyklaci a oběhové hospodářství. Zároveň bude členským státům v souladu se zásadou subsidiarity ponechána volnost, aby přijaly nejvhodnější opatření k dosažení těchto cílů. Aby se zabránilo nadměrně regresivnímu dopadu, měl by se na příspěvky členských států, jejichž HND na obyvatele byl v roce 2017 pod průměrem Unie, vztahovat vyrovnávací mechanismus zahrnující roční paušální snížení. Toto snížení by mělo odpovídat hmotnosti 3,8 kilogramů vynásobené počtem obyvatel dotyčných členských států v roce 2017.

(8)

Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí, že jakožto základ pro dodatečné vlastní zdroje předloží Komise v první polovině roku 2021 návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku tak, aby mohly být zavedeny nejpozději od 1. ledna 2023. Evropská rada Komisi vyzvala, aby předložila revidovaný návrh týkající se systému EU pro obchodování s emisemi, který by se případně rozšířil i na odvětví letecké a námořní dopravy. Dospěla k závěru, že Unie bude v průběhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 usilovat o zavedení dalších vlastních zdrojů, mezi něž může patřit daň z finančních transakcí.

(9)

Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 konstatovala, že by se úprava vlastních zdrojů měla řídit obecnými cíli jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti, včetně spravedlivého sdílení zátěže. Rovněž dospěla k závěru, že Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku a v kontextu podpory oživení a odolnosti i Německu mají být přiznány paušální opravy jejich ročních příspěvků založených na HND v období 2021–2027.

(10)

Členské státy by si měly k pokrytí nákladů na výběr ponechávat 25 % z částek tradičních vlastních zdrojů, které vyberou.

(11)

Začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu Unie by mělo doprovázet zvýšení stropů vlastních zdrojů stanovených v tomto rozhodnutí. Dostatečný rozdíl mezi platbami a stropem vlastních zdrojů je nezbytný k tomu, aby Unie mohla – za všech okolností – plnit své finanční závazky, a to i v době hospodářského útlumu.

(12)

V rámci stropů vlastních zdrojů by mělo být zachováno dostatečné rozpětí na pokrytí všech finančních závazků a podmíněných závazků Unie splatných v kterémkoli daném roce. Celková výše vlastních zdrojů přidělených Unii na krytí ročních prostředků na platby by neměla překročit 1,40 % součtu HND všech členských států. Celková roční výše prostředků na závazky zahrnutých do rozpočtu Unie by neměla překročit 1,46 % součtu HND všech členských států.

(13)

V zájmu zachování nezměněného objemu finančních zdrojů, které jsou Unii dány k dispozici, je vhodné upravit stropy vlastních zdrojů pro prostředky na platby a prostředky na závazky, vyjádřené v procentech HND, pro případ, že by došlo ke změnám nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (2), které vedou k významné změně úrovně HND.

(14)

Hospodářský dopad krize COVID-19 zdůrazňuje význam zajištění dostatečné finanční kapacity pro Unii v případě hospodářských otřesů. Unie si potřebuje zajistit prostředky k dosažení svých cílů. Výjimečný objem finančních zdrojů je nezbytný k řešení důsledků krize COVID-19, aniž by se zvýšil tlak na finance členských států v době, kdy jsou již jejich rozpočty pod enormním tlakem na financování vnitrostátních hospodářských a sociálních opatření v souvislosti s krizí. Mimořádná odpověď by proto měla být poskytnuta na úrovni Unie. Z tohoto důvodu je vhodné výjimečně zmocnit Komisi, aby si jménem Unie na kapitálových trzích dočasně vypůjčila až 750 miliard EUR v cenách roku 2018. Až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 vypůjčených finančních prostředků by se použilo na poskytnutí půjček a až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 vypůjčených finančních prostředků by se použilo na výdaje, obojí výhradně za účelem řešení důsledků krize COVID-19.

(15)

Tato mimořádná reakce by měla řešit důsledky krize COVID-19 a zabránit jejímu opakování. Podpora by proto měla být časově omezená a většina finančních prostředků by měla být poskytnuta v období bezprostředně po krizi, což znamená, že právní závazky v rámci programu financovaného z těchto dodatečných zdrojů by měly být přijaty do 31. prosince 2023. Platby v rámci facility na podporu oživení a odolnosti budou schvalovány za předpokladu uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů stanovených v plánu na podporu oživení a odolnosti, což bude posouzeno příslušným postupem stanoveným v nařízení o zřízení facility na podporu oživení a odolnosti v souladu se závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. až 21. července 2020.

(16)

Mimořádné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné k tomu, aby Unie nesla závazky související se zamýšlenou výpůjčkou finančních prostředků. Výše stropu pro prostředky na závazky i stropu pro prostředky na platby by se proto měla zvýšit o 0,6 procentního bodu, a to výhradně za účelem pokrytí všech závazků Unie vyplývajících z jejích výpůjček za účelem řešení důsledků krize COVID-19. Zmocnění Komise k tomu, aby si jménem Unie na kapitálových trzích vypůjčila finanční prostředky pouze a výhradně za účelem financování opatření, která jsou zaměřena na řešení důsledků krize COVID-19, úzce souvisí se zvýšením stropů vlastních zdrojů stanoveným v tomto rozhodnutí a v konečném důsledku s fungováním systému vlastních zdrojů Unie. Takové zmocnění by proto mělo být zahrnuto do tohoto rozhodnutí. Bezprecedentní povaha této operace a mimořádná výše finančních prostředků, které mají být vypůjčeny, vyžadují jistotu ohledně celkového objemu závazku Unie a základních prvků jeho splácení, jakož i uplatňování diverzifikované výpůjční strategie.

(17)

Zvýšení stropů vlastních zdrojů je nezbytné, neboť stávající stropy by jinak nebyly dostatečné k zajištění disponibility náležitých zdrojů, které Unie potřebuje ke splnění závazků vyplývajících z mimořádného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků. Potřeba mít možnost využít tohoto dodatečného přídělu bude rovněž pouze dočasná, neboť příslušné finanční závazky a podmíněné závazky se budou v čase snižovat spolu s tím, jak budou vypůjčené finanční prostředky spláceny a půjčky budou splatné. Proto by toto zvýšení mělo skončit v okamžiku, kdy budou veškeré vypůjčené finanční prostředky splaceny a všechny podmíněné závazky z půjček poskytnutých na základě těchto prostředků zaniknou, což by mělo být nejpozději 31. prosince 2058.

(18)

Činnost Unie zaměřená na řešení důsledků krize COVID-19 musí být významná a musí se uskutečnit během relativně krátkého období. Tímto časovým rámcem se musí řídit i výpůjčky finančních prostředků. Nová čistá výpůjční aktivita by proto měla být ukončena nejpozději na konci roku 2026. Po roce 2026 by se měly výpůjční operace striktně omezit na operace refinancování, aby se zajistilo účinné řízení dluhu. Komise by při provádění operací prostřednictvím diverzifikované strategie financování měla co nejlépe využít kapacity trhů k absorbování výpůjček takto významných objemů finančních prostředků s různou splatností, včetně krátkodobého financování za účelem řízení hotovosti, a zajistit nejvýhodnější podmínky splácení. Kromě toho by Komise měla Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexním způsobem informovat o všech aspektech řízení dluhu. Jakmile budou známy harmonogramy plateb pro politiky, které mají být z daných výpůjček financovány, sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě harmonogram emisí obsahující předpokládaná data a plánované objemy emisí pro nadcházející rok, jakož i plán uvádějící očekávané splátky jistiny a úroků. Tento harmonogram by měla Komise pravidelně aktualizovat.

(19)

Zpětná úhrada finančních prostředků vypůjčených s cílem poskytnout nevratnou podporu, poskytnout vratnou podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo vytvořit rezervy na rozpočtové záruky, jakož i splácení úroků, by měly být financovány z rozpočtu Unie. Vypůjčené finanční prostředky, které jsou použity na poskytnutí půjček členským státům, by měly být uhrazeny z částek získaných od přijímajících členských států. Unii je třeba přidělit a dát k dispozici nezbytné zdroje, aby mohla v kterémkoli roce a za jakýchkoli okolností v souladu s čl. 310 odst. 4 a článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) pokrýt všechny své finanční závazky a podmíněné závazky vyplývající z výjimečného a dočasného zmocnění k vypůjčování finančních prostředků.

(20)

Částky, které nebyly použity na předpokládané platby úroků, budou použity k předčasnému splácení před koncem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jako minimální částka, a mohou být zvýšeny nad tuto úroveň za předpokladu, že po roce 2021 budou postupem stanoveným v čl. 311 třetím pododstavci Smlouvy o fungování EU zavedeny nové vlastní zdroje. Všechny závazky vzniklé v důsledku výjimečného a dočasného zmocnění k vypůjčení finančních prostředků by měly být v plném rozsahu splaceny do 31. prosince 2058. Aby se zajistilo účinné rozpočtové řízení prostředků potřebných k pokrytí zpětných úhrad vypůjčených finančních prostředků, je vhodné stanovit možnost rozdělit příslušné rozpočtové závazky do ročních splátek.

(21)

Harmonogram splácení by měl být v souladu se zásadou řádného finančního řízení a měl by zahrnovat celý objem finančních prostředků vypůjčených na základě zmocnění Komise s cílem dosáhnout v průběhu celého období stabilního a předvídatelného snižování závazků. Za tímto účelem by částky splatné Unií v konkrétním roce ke splácení jistiny neměly překročit 7,5 % maximální částky 390 miliard EUR na výdaje.

(22)

Vzhledem k rysům výjimečného, dočasného a omezeného zmocnění Komise k vypůjčování finančních prostředků za účelem řešení důsledků krize COVID-19 je třeba upřesnit, že by Unie zpravidla neměla finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích využívat k financování provozních výdajů.

(23)

Aby bylo zajištěno, že Unie bude vždy schopna včas plnit své právní závazky vůči třetím stranám, měla by být v tomto rozhodnutí stanovena zvláštní pravidla, na jejichž základě by Komise byla oprávněna po dobu dočasného zvýšení stropů vlastních zdrojů vyzvat členské státy k prozatímnímu poskytnutí příslušných peněžních prostředků, pokud schválené prostředky zapsané v rozpočtu Unie nedostačují k pokrytí závazků vyplývajících z výpůjček spojených s dočasným zvýšením. Komise by měla mít možnost v krajním případě vyzvat k poskytnutí peněžních prostředků, aby zajistila včasné splnění závazků Unie vůči věřitelům, a to pouze pokud nemůže zajistit dostatečnou likviditu uplatněním jiných opatření aktivního řízení hotovosti, mezi něž patří v případě potřeby i využití krátkodobého financování na kapitálových trzích,. Je vhodné stanovit, že tyto výzvy by měla Komise oznámit členským státům s řádným předstihem, měly by být přísně úměrné odhadovaným rozpočtovým příjmům jednotlivých členských států a v každém případě by měly být omezeny na jejich podíl na dočasně zvýšeném stropu vlastních zdrojů, tj. 0,6 % HND členských států. Pokud však některý členský stát prostředky na základě výzvy zcela nebo zčásti včas neposkytne nebo oznámí Komisi, že nebude schopen je poskytnout, měla by být Komise oprávněna obrátit se prozatímně s dalšími výzvami na poměrném základě na ostatní členské státy. Je vhodné stanovit maximální částku, o jejíž poskytnutí může Komise členský stát každý rok požádat. Očekává se, že Komise předloží nezbytné návrhy za účelem zaúčtování výdajů, které jsou kryty částkami peněžních prostředků prozatímně poskytnutých členskými státy, do rozpočtu Unie, aby se zajistilo, že tyto prostředky budou co nejdříve zohledněny pro účely připsání vlastních zdrojů na účty členskými státy, tj. v souladu s platným právním rámcem, a tudíž na základě příslušných klíčů HND a aniž jsou dotčeny jiné vlastní zdroje a ostatní příjmy.

(24)

V souladu s čl. 311 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování EU má být přijato nařízení Rady, kterým se přijímají prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Unie. Taková opatření by měla zahrnovat ustanovení obecné a technické povahy, jež jsou použitelná na všechny kategorie vlastních zdrojů. Mezi ně by měla patřit podrobná pravidla pro výpočet zůstatku a jeho zahrnutí do rozpočtu, jakož i ustanovení a opatření nezbytná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů a dohled nad ním.

(25)

Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost teprve tehdy, až bude schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky při plném respektování státní suverenity. Evropská rada na zasedání ve dnech 17. až 21. července 2020 vzala na vědomí záměr členských států přistoupit co nejdříve ke schválení tohoto rozhodnutí.

(26)

Z důvodů jednotnosti, kontinuity a právní jistoty je nutné přijmout ustanovení pro zajištění hladkého přechodu ze systému zavedeného rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom (3) na systém stanovený v tomto rozhodnutí.

(27)

Rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom by mělo být zrušeno.

(28)

Pro účely tohoto rozhodnutí by všechny peněžní částky měly být uváděny v eurech.

(29)

Vzhledem k potřebě urychleně umožnit výpůjčky za účelem financování opatření zaměřených na řešení důsledků krize COVID-19 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po obdržení posledního oznámení o dokončení postupů pro jeho přijetí.

(30)

S cílem zajistit přechod na revidovaný systém vlastních zdrojů a shodu tohoto rozhodnutí s rozpočtovým rokem by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2021,

a)

postup pro výpočet ročního rozpočtového zůstatku a jeho zahrnutí do rozpočtu podle článku 8;

b)

ustanovení a opatření potřebná pro kontrolu výběru vlastních zdrojů uvedených v čl. 2 odst. 1 a dohled nad ním a veškeré relevantní požadavky na podávání zpráv.

(1)

Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií nařízením Rady (EHS) č. 2840/72 (1) a vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1973.

(2)

Součástí dohody je protokol 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 3“). V souladu s článkem 3 protokolu 3 může smíšený výbor zřízený článkem 29 dohody (dále jen „smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu 3.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Švýcarská konfederace se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla..

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 97/126/ES (1) a vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1997.

(2)

Součástí dohody je protokol 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 3“). V souladu s článkem 3 protokolu 3 může smíšený výbor zřízený článkem 31 dohody (dále jen „smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu 3.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Faerské ostrovy se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií nařízením Rady (EHS) č. 1691/73 (1) a vstoupila v platnost dnem 1. července 1973.

(2)

Součástí dohody je protokol č. 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“). V souladu s článkem 3 protokolu č. 3 může smíšený výbor zřízený článkem 29 dohody (dále jen „smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu č. 3.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu č. 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu č. 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Norské království se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií nařízením Rady (EHS) č. 2842/72 (1) a vstoupila v platnost dnem 1. dubna 1973.

(2)

Součástí dohody je protokol č. 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol č. 3“). V souladu s článkem 3 protokolu č. 3 může smíšený výbor zřízený článkem 30 dohody (dále jen „smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu č. 3.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu č. 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu č. 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Islandská republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 94/1/ESUO, ES (1) a vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1994.

(2)

Protokol 4 k dohodě o EHP stanoví pravidla původu. V souladu s článkem 98 dohody o EHP může Smíšený výbor EHP zřízený článkem 92 dohody o EHP (dále jen „smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve Smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Strany EHP se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(7)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Prozatímní dohoda o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), podepsaná dne 30. července 2009, stanoví rámec pro dohodu o hospodářském partnerství. Dohodu prozatímně provádí Nezávislý stát Papua-Nová Guinea ode dne 20. prosince 2009 a Fidžijská republika ode dne 28. července 2014. Po přistoupení k dohodě ji také prozatímně provádí Nezávislý stát Samoa od 31. prosince 2018 a Šalamounovy ostrovy od 17. května 2020.

(2)

Podle článku 68 dohody a článku 41 protokolu II o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol II”) může Výbor pro obchod zřízený podle této dohody (dále jen „Výbor pro obchod mezi EU a Tichomořím”) rozhodnout o změně ustanovení protokolu II.

(3)

Výbor pro obchod mezi EU a Tichomořím má na svém osmém zasedání přijmout rozhodnutí o změně některých ustanovení Protokolu II.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro obchod mezi EU a Tichomořím, neboť zamýšlené rozhodnutí bude pro Unii závazné.

(5)

Je nutné změnit některá ustanovení protokolu II s cílem aktualizovat pravidla původu podle posledního vývoje, aby tato pravidla byla pružnější a jednodušší a usnadnila tak obchod pro hospodářské subjekty, a optimalizovat využívání preferenčního zacházení.

(6)

Je nutné změnit názvy a popisy některých produktů uvedených v příloze II protokolu II z důvodu úprav podle aktualizací nomenklatury harmonizovaného systému (HS), které provedla Světová celní organizace v letech 2012 a 2017, a zachování jednotnosti popisu produktů a klasifikace HS.

(7)

Smlouva o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii byla podepsána dne 9. prosince 2011 a vstoupila v platnost dne 1. července 2013. Dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na která se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v ní uvedených, a na straně druhé na území signatářských tichomořských států. Je proto třeba změnit přílohu IV protokolu II s cílem zahrnout chorvatské znění prohlášení na faktuře.

(8)

Příloha VIII protokolu II obsahuje seznam zámořských zemí a území Unie. Ve smyslu protokolu II se „zámořskými zeměmi a územími“ rozumí země a území uvedené v části čtvrté Smlouvy o založení Evropského společenství. Tento seznam v příloze VIII protokolu II by měl být aktualizován tak, aby zohledňoval nedávné změny statusu některých zámořských zemí a území.

(9)

Vzhledem k přistoupení Nezávislého státu Samoa a Šalamounových ostrovů k dohodě by měly být oba státy vyňaty ze seznamu „jiné státy AKT“, který je stanoven v příloze X protokolu II,

(1)

Prozatímní dohoda o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), která stanoví rámec pro dohodu o hospodářském partnerství, byla podepsána v Londýně dne 30. července 2009. Tuto dohodu od 20. prosince 2009 prozatímně provádí Nezávislý stát Papua-Nová Guinea a od 28. července 2014 Fidžijská republika.

(2)

Podle článku 80 dohody k ní mohou přistoupit další tichomořské ostrovní státy. Přistoupení Nezávislého státu Samoa (dále jen „Samoa“) k dohodě schválila Rada rozhodnutím (EU) 2018/1908 (2) a přistoupení Šalamounových ostrovů k dohodě schválila Rada rozhodnutím (EU) 2020/409 (3). Samoa přistoupila k dohodě dne 21. prosince 2018 a prozatímně ji provádí od 31. prosince 2018. Šalamounovy ostrovy přistoupily k dohodě dne 7. května 2020 a prozatímně ji provádí od 17. května 2020.

(3)

V návaznosti na přistoupení Samoy a Šalamounových ostrovů je nezbytné změnit přílohu II dohody tak, aby do ní byly doplněny nabídky přístupu na trh těchto zemí.

(4)

Článkem 68 dohody se zřizuje Výbor pro obchod, který se má zabývat veškerými záležitostmi, jež jsou nezbytné pro provádění dohody.

(5)

Rada rozhodnutím (EU) 2019/1707 (4) určila postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro obchod, pokud jde o uvedené změny. Výbor pro obchod na svém sedmém zasedání konaném ve dnech 3. až 4. října 2019 přijal doporučení určené smluvním stranám dohody, podle něhož mají mimo jiné změnit dohodu tak, aby zohlednila přistoupení Samoy a budoucí přistoupení dalších tichomořských ostrovních států k dohodě.

(6)

Článek 13 dohody stanoví, že Výbor pro obchod může dohodou změnit přílohu II dohody jakýmkoli způsobem, který považuje za vhodný. Výbor pro obchod proto bude mít na svém osmém zasedání možnost provést technickou změnu dohody s ohledem na přistoupení Samoy a Šalamounových ostrovů k dohodě.

(7)

Unie by měla určit postoj, který má být zaujat k navrhované změně ve Výboru pro obchod na jeho osmém zasedání.

(8)

Postoj Unie ve Výboru pro obchod na jeho osmém zasedání by tudíž měl vycházet z návrhu rozhodnutí Výboru pro obchod,

(1)

Dne 30. července 2009 podepsala Unie prozatímní dohodu o partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), která stanoví rámec pro dohodu o hospodářském partnerství. Dohodu prozatímně provádějí Papua-Nová Guinea od 20. prosince 2009, Fidži od 28. července 2014, Samoa od 31. prosince 2018 a Šalamounovy ostrovy od 17. května 2020.

(2)

Článek 68 dohody zřizuje Výbor pro obchod (dále jen „Výbor pro obchod mezi EU a Tichomořím“), který se zabývá veškerými záležitostmi, jež jsou nezbytné pro provádění dohody.

(3)

Podle článku 68 dohody má Výbor pro obchod mezi EU a Tichomořím stanovit svůj jednací řád a může zřídit zvláštní výbory, které pověří výkonem zvláštních rozhodovacích pravomocí k provádění dohody, které jsou uvedeny v příslušných ustanoveních dohody.

(4)

Výbor pro obchod mezi EU a Tichomořím přijme na svém osmém zasedání jednací řád Výboru pro obchod mezi EU a Tichomořím a zvláštních výborů.

(5)

Unie by měla stanovit postoj, který má být zaujat v rámci Výboru pro obchod mezi EU a Tichomořím, pokud jde o přijetí uvedeného jednacího řádu,

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 2009/332/ES, Euratom (1) a vstoupila v platnost dnem 1. dubna 2009.

(2)

Součástí dohody je protokol 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 4“). V souladu s článkem 3 protokolu 4 může Rada stabilizace a přidružení zřízená článkem 116 dohody (dále jen „Rada stabilizace a přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Rada stabilizace a přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě stabilizace a přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 4 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Albánská republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Radě stabilizace a přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise (EU, Euratom) 2015/998 (1) a vstoupila v platnost dnem 1. června 2015.

(2)

Součástí dohody je protokol 2 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 2“). V souladu s článkem 3 protokolu 2 může Rada stabilizace a přidružení zřízená článkem 115 dohody (dále jen „Rada stabilizace a přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 2.

(3)

Rada stabilizace a přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 2 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě stabilizace a přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 2 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Bosna a Hercegovina se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Radě stabilizace a přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Evropsko-středomořská dohoda, kterou se zakládá přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Egyptskou arabskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2004/635/ES (1) a vstoupila v platnost dnem 1. června 2006.

(2)

Součástí dohody je protokol 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 4“). V souladu s článkem 3 protokolu 4 může Rada přidružení zřízená čl. 74 odst. 1 dohody (dále jen „Rada přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Rada přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 4 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Egyptská arabská republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

Postoj Unie v Radě přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2014/495/Euratom (1) a vstoupila v platnost dnem 1. července 2016.

(2)

Součástí dohody je protokol I o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol I“). V souladu s článkem 3 protokolu I může Podvýbor pro cla zřízený čl. 74 odst. 1 dohody (dále jen „Podvýbor pro cla“) rozhodnout o změnách protokolu I.

(3)

Podvýbor pro cla přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu I (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Podvýboru pro cla, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu I dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Gruzie se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Podvýboru pro cla by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 2000/384/ES, ESUO (1) a vstoupila v platnost dnem 1. června 2000.

(2)

Součástí dohody je protokol 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 4“). V souladu s článkem 39 protokolu 4 může Rada přidružení zřízená článkem 67 dohody (dále jen „Rada přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Rada přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě přidružení, neboť rozhodnutí Rady přidružení bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 4 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Stát Izrael se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

Postoj Unie v Radě přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 2002/357/ES, ESUO (1) a vstoupila v platnost dnem 1. května 2002.

(2)

Součástí dohody je protokol 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 3“). V souladu s článkem 39 protokolu 3 může Rada přidružení zřízená článkem 89 dohody (dále jen „Rada přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 3.

(3)

Rada přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Jordánské hášimovské království se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

Postoj Unie v Radě přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem (*)* na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady (EU) 2016/342/ (1) a vstoupila v platnost dnem 1. dubna 2016.

(2)

Součástí dohody je protokol III o pojmu „původní produkty“ (dále jen „protokol III“). V souladu s článkem 4 protokolu III může Rada stabilizace a přidružení zřízená článkem 126 dohody (dále jen „Rada stabilizace a přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu III.

(3)

Rada stabilizace a přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu III (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě stabilizace a přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu III dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Kosovo (*)* se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Radě stabilizace a přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Libanonskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2006/356/ES (1) a vstoupila v platnost dnem 1. dubna 2006.

(2)

Součástí dohody je protokol 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 4“). V souladu s článkem 38 protokolu 4 může Rada přidružení zřízená čl. 74 odst. 1 dohody (dále jen „Rada přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Rada přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchudu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 4 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Libanonská republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

Postoj Unie v Radě přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 2004/239/ES, Euratom (1) a vstoupila v platnost dnem 1. dubna 2004.

(2)

Součástí dohody je protokol 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 4“). V souladu s článkem 3 protokolu 4 může Rada stabilizace a přidružení zřízená článkem 108 dohody (dále jen „Rada stabilizace a přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Rada stabilizace a přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě stabilizace a přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 4 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Republika Severní Makedonie se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Radě stabilizace a přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2014/493/Euratom (1) a vstoupila v platnost dnem 1. července 2016.

(2)

Součástí dohody je protokol II o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol II“). V souladu s článkem 3 protokolu II může podvýbor pro cla zřízený článkem 200 dohody (dále jen „podvýbor pro cla“) rozhodnout o změnách protokolu II.

(3)

Podvýbor pro cla přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu II (dále je „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v podvýboru pro cla, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu II dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Moldavská republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v podvýboru pro cla by proto měl být založen na návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 2013/490/EU, Euratom (1) a vstoupila v platnost dnem 1. září 2013.

(2)

Součástí dohody je protokol 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 3“). V souladu s článkem 3 protokolu 3 může Rada stabilizace a přidružení zřízená článkem 119 dohody (dále jen „Rada stabilizace a přidružení“) rozhodnout o změnách protokolu 3.

(3)

Rada stabilizace a přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě stabilizace a přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Republika Srbsko se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Evropskou unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Radě stabilizace a přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/98 ze dne 25. února 1998 o obchodním režimu pro zemědělské produkty (1) bylo uzavřeno Unií rozhodnutím Rady 98/223/ES a vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 1998.

(2)

Součástí rozhodnutí Rady přidružení č. 1/98 je protokol 3 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 3“). Protokol 3 byl nahrazen novým protokolem rozhodnutím Rady přidružení ES-Turecko č. 3/2006 (2). V souladu s článkem 39 protokolu 3 může Rada přidružení rozhodnout o změnách protokolu 3.

(3)

Rada přidružení přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 3 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě přidružení, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (3) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 3 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Turecká republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Evropskou unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Radě přidružení by proto měl vycházet z návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodování s výrobky, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen „dohoda“), byla uzavřena Unií rozhodnutím Komise 96/528/ESUO (1) a vstoupila v platnost dnem 1. srpna 1996.

(2)

Součástí dohody je protokol 1 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol 1“). V souladu s článkem 39 protokolu 1 může smíšený výbor zřízený článkem 14 dohody (dále jen „smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu 1.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu 1 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání do konce roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu 1 dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Turecká republika se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl být založen na návrhu rozhodnutí,

(1)

Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2014/670/Euratom (1) a vstoupila v platnost dnem 1. září 2017.

(2)

Součástí dohody je protokol I o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen „protokol I“). V souladu s článkem 3 protokolu I může Podvýbor pro cla zřízený článkem 83 dohody (dále jen „Podvýbor pro cla“) rozhodnout o změnách protokolu I.

(3)

Podvýbor pro cla přijme rozhodnutí o změně dohody nahrazením protokolu I (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Podvýboru pro cla, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii závazné právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem rozhodnutí začlení do protokolu I dynamický odkaz na úmluvu v platném znění, aby se vždy odkazoval na její poslední platné znění.

(7)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Unie a Ukrajina se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“). Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(8)

V oblasti kumulace tvořené státy ESVO, Faerskými ostrovy, Unií, Tureckou republikou, zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení, Moldavskou republikou, Gruzií a Ukrajinou by odchylně od ustanovení úmluvy použitelných na diagonální kumulaci mezi těmito účastníky měla být zachována možnost použít průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu namísto průvodních osvědčení EUR-MED nebo prohlášení o původu EUR-MED.

(9)

Postoj Unie v Podvýboru pro cla by proto měl být založen na návrhu rozhodnutí,

(1)

Dne 10. prosince 2019, 20. ledna 2020, 3. února 2020 a dne 26. března 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/2157 (1), (EU) 2020/102 (2), (EU) 2020/144 (3) a (EU) 2020/511 (4) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025. Dne 8. června 2020 Rada přijala rozhodnutí (EU) 2020/766 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 1. února 2020 do 25. ledna 2025 (5). Dne 30. července 2020 Rada přijala další rozhodnutí (EU) 2020/1153 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů (6).

(2)

Po skončení funkčního období paní Monicy MARINIOVÉ se uvolnilo místo náhradníka Výboru regionů.

(3)

Po skončení mandátu, na jehož základě byl pan Nicola MARINI (Sindaco del Comune di Albano Laziale (RM)) navržen, se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

—

pan Nicola MARINI, Consigliere comunale di Albano Laziale (RM) (změna mandátu),

—

pan Enrico ROSSI, Assessore del Comune di Signa (FI).

(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Kanadou o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (dále jen „dohoda o spolupráci v celních otázkách“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 98/18/ES (1) a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1998.

(2)

Článek 2 dohody o spolupráci v celních otázkách vyzývá celní orgány, aby rozvíjely celní spolupráci v co nejširším rozsahu.

(3)

Podle článku 20 dohody o spolupráci v celních otázkách má Smíšený výbor pro celní spolupráci (dále jen „smíšený výbor“) přijímat opatření nezbytná pro celní spolupráci.

(4)

Dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti dodavatelského řetězce (dále jen „dohoda o spolupráci v oblasti bezpečnosti“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2014/941/EU (2) a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 2013.

(5)

Podle článku 5 dohody o spolupráci v oblasti bezpečnosti je smíšený výbor zmocněn přijímat rozhodnutí o vzájemném uznávání metod řízení rizik, norem pro rizika, bezpečnostních kontrol a programů obchodního partnerství.

(6)

Smíšený výbor zamýšlí na svém pátém zasedání, a v každém případě do konce roku 2022, přijmout rozhodnutí týkající se vzájemného uznávání kanadského programu „Partners in Protection“ a programu oprávněných hospodářských subjektů Evropské unie.

(7)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru, neboť rozhodnutí týkající se vzájemného uznávání kanadského programu „Partners in Protection“ a programu oprávněných hospodářských subjektů Evropské unie bude mít právní účinky v Unii.

(8)

Postoj Unie ve smíšeném výboru k vzájemnému uznávání kanadského programu „Partners in Protection“ a programu oprávněných hospodářských subjektů Evropské unie by měl vycházet z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru,