ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 410I

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 63
7. prosince 2020


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020, o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

13

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

7.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

LI 410/1


NAŘÍZENÍ RADY 2020/1998

ze dne 7. prosince 2020

o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (1),

s ohledem na společný návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 7. prosince 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1999, kterým se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. Rozhodnutí Rady stanoví zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které jsou odpovědné za závažné porušování nebo zneužívání lidských práv nebo které tyto činnosti podporují či jsou do nich jinak zapojeny, jakož i těm, které jsou s dotčenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány spojeny. Fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány, na něž se vztahují omezující opatření, jsou uvedeny na seznamu v příloze rozhodnutí (SZBP) 2020/1999. Uvedené rozhodnutí zdůrazňuje význam mezinárodního práva v oblasti lidských práv a interakce mezi mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem při posuzování uplatňování cílených omezujících opatření.

(2)

Toto nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, především právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu a právo na ochranu osobních údajů. Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s těmito právy.

(3)

Pravomoc sestavovat a měnit seznam v příloze I tohoto nařízení by měla v zájmu zajištění soudržnosti s postupem pro sestavování, změnu a přezkum přílohy rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 vykonávat Rada.

(4)

Pro účely provádění tohoto nařízení a v zájmu zajištění co největší právní jistoty v rámci Unie by měla být zveřejněna jména a další důležité údaje týkající se fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje mají být v souladu s tímto nařízením zmrazeny. Veškeré zpracování osobních údajů by mělo být v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2) a (EU) 2018/1725 (3).

(5)

Členské státy a Komise by se měly navzájem informovat o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdělovat si další relevantní údaje, které mají v souvislosti s tímto nařízením k dispozici.

(6)

Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„nárokem“ jakýkoli nárok, uplatňovaný právní cestou či nikoli, jenž vznikl přede dnem nebo po dni vstupu tohoto nařízení v platnost na základě smlouvy nebo transakce nebo v souvislosti s nimi, a zejména:

i)

nárok na plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo transakce nebo s nimi spojeného;

ii)

nárok na prodloužení doby platnosti nebo na vyplacení dluhopisů, finančních záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě;

iii)

nárok na náhradu škody související se smlouvou nebo transakcí;

iv)

protinárok;

v)

nárok na uznání nebo vymáhání, včetně využití doložky vykonatelnosti, rozsudku či rozhodčího nálezu nebo jiného rovnocenného rozhodnutí bez ohledu na místo vydání;

b)

„smlouvou nebo transakcí“ jakákoli transakce bez ohledu na její formu a použitelné právo a bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více smluv nebo podobných závazků uzavřených mezi týmiž nebo různými stranami; v tomto smyslu se „smlouvou“ rozumí zejména dluhopis, záruka nebo příslib odškodnění, a to zejména finanční záruka nebo příslib finančního odškodnění, a úvěr, ať už jsou právně nezávislé či nikoli, a jakékoli související ujednání vyplývající z dané transakce nebo s ní související;

c)

„příslušnými orgány“ příslušné orgány členských států uvedené na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze II;

d)

„hospodářskými zdroji“ aktiva všeho druhu, hmotná nebo nehmotná, movitá či nemovitá, která nejsou finančními prostředky, ale lze je použít k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb;

e)

„zmrazením hospodářských zdrojů“ zabránění použití hospodářských zdrojů k získání finančních prostředků, zboží nebo služeb jakýmkoli způsobem, zejména prodejem, pronájmem nebo zastavením;

f)

„zmrazením finančních prostředků“ zabránění jakémukoli pohybu, převodu, změně nebo použití finančních prostředků, přístupu k nim nebo nakládání s nimi jakýmkoli způsobem, které by vedly k jakékoli změně jejich objemu, výše, umístění, vlastnictví, držby, povahy, určení nebo k jiné změně, která by umožnila použití těchto finančních prostředků, včetně správy portfolia;

g)

„finančními prostředky“ finanční aktiva a výnosy všeho druhu, mimo jiné:

i)

peníze v hotovosti, šeky, peněžní pohledávky, směnky, peněžní příkazy a jiné platební nástroje;

ii)

vklady u finančních institucí a jiných subjektů, zůstatky na účtech, pohledávky a závazky z pohledávek;

iii)

veřejně i soukromě obchodované cenné papíry a dluhové nástroje, včetně akcií a kapitálových podílů, certifikátů zastupujících cenné papíry, dluhopisů, směnek, opčních listů, dlužních úpisů a smluv o derivátových nástrojích;

iv)

úroky, dividendy nebo jiné výnosy nebo hodnoty pocházející z aktiv nebo jimi vytvářené;

v)

úvěry, práva na započtení, záruky, závazky plnění nebo jiné finanční závazky;

vi)

akreditivy, nákladní listy, dodací listy;

vii)

dokumenty prokazující podíl na finančních prostředcích nebo na finančních zdrojích;

h)

„územím Unie“ území členských států, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) za podmínek v ní stanovených, včetně jejich vzdušného prostoru.

Článek 2

1.   Toto nařízení se vztahuje na tyto činy:

a)

genocida;

b)

zločiny proti lidskosti;

c)

následující případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv:

i)

mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání;

ii)

otroctví;

iii)

mimosoudní, sumární a svévolné popravy a usmrcení;

iv)

nucené zmizení osob;

v)

svévolné zatýkaní nebo zadržování;

d)

jiné porušování nebo zneužívání lidských práv, mimo jiné níže uvedené případy, jestliže je dané porušování nebo zneužívání rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné, pokud jde o cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU:

i)

obchodování s lidmi, jakož i zneužívání lidských práv převaděči migrantů, jak je uvedeno v tomto článku,

ii)

sexuální a genderové násilí;

iii)

porušování nebo zneužívání svobody pokojného shromažďování a sdružování;

iv)

porušování nebo zneužívání svobody přesvědčení a projevu;

v)

porušování nebo zneužívání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

2.   Pro účely použití odstavce 1 je třeba zohlednit mezinárodní obyčejové právo a obecně uznávané nástroje mezinárodního práva, jako jsou:

a)

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech;

b)

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

c)

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia

d)

Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

e)

Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace;

f)

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen;

g)

Úmluva o právech dítěte;

h)

Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením;

i)

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením;

j)

Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

k)

Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

l)

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

3.   Pro účely tohoto rozhodnutí lze za fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány rovněž považovat:

a)

státní subjekty;

b)

jiné subjekty vykonávající skutečnou kontrolu nebo pravomoc nad daným územím;

c)

jiné nestátní subjekty podle čl. 1 odst. 4 rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1999

Článek 3

1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze I nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány.

2.   Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze I nebo v jejich prospěch.

3.   Jak stanovila Rada v souladu s článkem 3 rozhodnutí (SZBP) 2020/1999, v příloze I jsou uvedeny:

a)

fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 2 odst. 1;

b)

fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 2 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)

fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány spojené s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b).

Článek 4

1.   Odchylně od článku 3 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo a zpřístupnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že dotyčné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)

nezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v příloze I a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)

určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony nebo k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)

určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)

nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

e)

určené k výplatě na účet nebo z účtu diplomatické či konzulární mise nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud jsou tyto platby zamýšleny k oficiálním účelům diplomatické nebo konzulární mise či mezinárodní organizace.

2.   Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce 1 do dvou týdnů po jeho udělení.

Článek 5

1.   Odchylně od článku 3 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, pokud shledají, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné pro humanitární účely, jako jsou například dodávky nebo usnadnění dodávek pomoci, včetně zdravotnického vybavení, potravin nebo přepravy humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.

2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1 do čtyř týdnů od jeho udělení.

Článek 6

1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán před zařazením fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených v článku 3 na seznam v příloze I, nebo předmětem soudního či správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě před tímto dnem či po něm;

b)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených platnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)

nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze I a

d)

uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle odstavce 1 do dvou týdnů od jeho udělení.

Článek 7

1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 v případě, kdy je platba fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze I splatná na základě smlouvy nebo dohody, která byla uzavřena dotčenou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem přede dnem, kdy byla tato fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán zařazen do přílohy I, nebo na základě závazku, který dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu vznikl před uvedeným dnem, mohou příslušné orgány členských států za podmínek, které považují za vhodné, povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud dotčený příslušný orgán shledal, že:

a)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity na platbu provedenou fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem uvedenými na seznamu v příloze I a

b)

platba není v rozporu s čl. 3 odst. 2.

2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce 1 do dvou týdnů po jeho udělení.

Článek 8

1.   Ustanovení čl. 3 odst. 2 nebrání finančním nebo úvěrovým institucím, aby na zmrazené účty připisovaly finanční prostředky, které byly na daný účet fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu převedeny třetími stranami, budou-li přírůstky těchto účtů rovněž zmrazeny. Dotčená finanční nebo úvěrová instituce o každé takové transakci neprodleně uvědomí relevantní příslušný orgán.

2.   Ustanovení čl. 3 odst. 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)

úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)

platby splatné na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, kdy byly fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v článku 3 zařazeny do přílohy I nebo

c)

platby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány v některém členském státě nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě,

pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle čl. 3 odst. 1.

Článek 9

1.   Aniž jsou dotčeny příslušné předpisy o ohlašování, důvěrnosti údajů a profesním tajemství, fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány:

a)

neprodleně poskytnou příslušnému orgánu členského státu, ve kterém mají bydliště nebo sídlo, veškeré informace, které mohou usnadnit zajištění souladu s tímto nařízením, jako jsou informace o účtech a částkách zmrazených v souladu s čl. 3 odst. 1, a předají tyto informace přímo nebo prostřednictvím dotčeného členského státu Komisi a

b)

spolupracují s příslušným orgánem při ověřování informací uvedených v písmenu a).

2.   Veškeré další informace, které obdrží přímo Komise, se zpřístupní členským státům.

3.   Veškeré informace poskytnuté nebo obdržené na základě tohoto článku se použijí pouze pro účely, pro něž byly poskytnuty nebo obdrženy.

Článek 10

Zakazuje se vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž cílem nebo následkem je obcházení opatření uvedených v článku 3.

Článek 11

1.   Ze zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů nebo odmítnutí dát je k dispozici učiněných v dobré víře, že takové jednání je v souladu s tímto nařízením, nevyplývá pro fyzickou či právnickou osobu, subjekt nebo orgán provádějící toto nařízení nebo jejich vedoucí pracovníky či zaměstnance žádná odpovědnost, ledaže by se prokázalo, že finanční prostředky a hospodářské zdroje byly zmrazeny nebo zadrženy v důsledku nedbalosti.

2.   Jednání fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů nezakládá jejich odpovědnost, pokud nevěděly a neměly žádný důvod se domnívat, že svým jednáním porušují opatření stanovená v tomto nařízení.

Článek 12

1.   Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a to včetně odškodnění nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

a)

fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými na seznamu v příloze I;

b)

jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmenu a).

2.   Ve všech řízeních týkajících se uplatnění nároku nese důkazní břemeno ohledně toho, že uspokojení nároku není zakázáno podle odstavce 1, fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uplatňující tento nárok.

3.   Tímto článkem není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů uvedených v odstavci 1 na soudní přezkum legálnosti neplnění smluvních závazků v souladu s tímto nařízením.

Článek 13

1.   Komise a členské státy se navzájem informují o opatřeních přijatých podle tohoto nařízení a sdílejí všechny další důležité informace, které mají k dispozici v souvislosti s tímto nařízením, zejména informace o:

a)

finančních prostředcích zmrazených na základě článku 3 a povoleních udělených na základě článků 4, 5, 6 a 7;

b)

porušování tohoto nařízení, problémech s jeho vymáháním a rozhodnutích vydaných vnitrostátními soudy.

2.   Členské státy si neprodleně navzájem poskytují a poskytují i Komisi všechny další důležité informace, které mají k dispozici a které by mohly ovlivnit účinné provádění tohoto nařízení.

Článek 14

1.   Pokud Rada rozhodne o tom, že se na fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán mají vztahovat opatření uvedená v článku 3, změní odpovídajícím způsobem přílohu I.

2.   Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu své rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů pro jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a tím jim umožní se k záležitosti vyjádřit.

3.   Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

4.   Seznam uvedený v příloze I se pravidelně přezkoumává, a to alespom každých 12 měsíců.

5.   Komise je oprávněna měnit přílohu II na základě informací sdělených členskými státy.

Článek 15

1.   V příloze I jsou uvedeny důvody zařazení dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů na seznam.

2.   V příloze I jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresa, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 16

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy oznámí Komisi sankce uvedené v odstavci 1 bezodkladně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí rovněž jejich následné změny.

Článek 17

1.   Rada, Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise (dále jen „vysoký představitel“) zpracovávají osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Mezi tyto úkoly patří:

a)

pokud jde o Radu, příprava a přijímání změn přílohy I;

b)

pokud jde o vysokého představitele, příprava změn přílohy I;

c)

pokud jde o Komisi:

i)

začlenění obsahu přílohy I do elektronického konsolidovaného seznamu osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují finanční sankce Unie, a do interaktivní mapy sankcí, přičemž obojí je veřejně dostupné;

ii)

zpracování informací o dopadu opatření tohoto nařízení, jako je hodnota zmrazených finančních prostředků, a informací o povoleních udělených příslušnými orgány.

2.   Rada, Komise a vysoký představitel mohou v příslušných případech zpracovávat relevantní údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam, odsouzení těchto osob za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy I.

3.   Pro účely tohoto nařízení jsou Rada, útvar Komise uvedený v příloze II tohoto nařízení a vysoký představitel určeny „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 18

1.   Členské státy určí příslušné orgány pro účely tohoto nařízení a údaje o nich zveřejní na internetových stránkách, jejichž seznam je uveden v příloze II. Členské státy oznámí Komisi veškeré změny adres svých internetových stránek, jejichž seznam je uveden v příloze II.

2.   Členské státy oznámí Komisi své příslušné orgány včetně jejich kontaktních údajů neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost a oznámí jí rovněž jakékoli následné změny.

3.   Pokud se v tomto nařízení ukládá povinnost oznámit určité skutečnosti Komisi, informovat ji nebo s ní jinak komunikovat, použije se pro tyto účely adresa a další kontaktní údaje uvedené v příloze II.

Článek 19

Toto nařízení se použije:

a)

na území Unie, včetně jejího vzdušného prostoru;

b)

na palubě všech letadel nebo plavidel spadajících do jurisdikce některého členského státu;

c)

na všechny fyzické osoby nacházející se na území Unie nebo mimo ně, které jsou státními příslušníky některého členského státu;

d)

na všechny právnické osoby, subjekty či orgány zapsané nebo zřízené podle práva některého členského státu, ať se nacházejí na území Unie nebo mimo něj;

e)

na všechny právnické osoby, subjekty či orgány v souvislosti s jakoukoli podnikatelskou činností vykonávanou zcela nebo částečně v Unii.

Článek 20

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. prosince 2020.

Za Radu

Předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Viz strana 13 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.)

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


PŘÍLOHA I

Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článku 3

A.

Fyzické osoby

B.

Právnické osoby, subjekty a orgány


PŘÍLOHA II

Internetové stránky pro informace o příslušných orgánech a adresa pro účely oznamování Komisi

BELGIE

https://diplomatie.belgium.be/nl/Beleid/beleidsthemas/vrede_en_veiligheid/sancties

https://diplomatie.belgium.be/fr/politique/themes_politiques/paix_et_securite/sanctions

https://diplomatie.belgium.be/en/policy/policy_areas/peace_and_security/sanctions

BULHARSKO

https://www.mfa.bg/en/101

ČESKÁ REPUBLIKA

www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html

DÁNSKO

http://um.dk/da/Udenrigspolitik/folkeretten/sanktioner/

NĚMECKO

http://www.bmwi.de/DE/Themen/Aussenwirtschaft/aussenwirtschaftsrecht,did=404888.html

ESTONSKO

http://www.vm.ee/est/kat_622/

IRSKO

http://www.dfa.ie/home/index.aspx?id = 28519

ŘECKO

http://www.mfa.gr/en/foreign-policy/global-issues/international-sanctions.html

ŠPANĚLSKO

http://www.exteriores.gob.es/Portal/en/PoliticaExteriorCooperacion/GlobalizacionOportunidadesRiesgos/Paginas/SancionesInternacionales.aspx

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/autorites-sanctions/

CHORVATSKO

http://www.mvep.hr/sankcije

ITÁLIE

https://www.esteri.it/mae/it/politica_estera/politica_europea/misure_deroghe

KYPR

http://www.mfa.gov.cy/mfa/mfa2016.nsf/mfa35_en/mfa35_en?OpenDocument

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt/sanctions

LUCEMBURSKO

https://maee.gouvernement.lu/fr/directions-du-ministere/affaires-europeennes/mesures-restrictives.html

MAĎARSKO

https://kormany.hu/kulgazdasagi-es-kulugyminiszterium/ensz-eu-szankcios-tajekoztato

MALTA

https://foreignandeu.gov.mt/en/Government/SMB/Pages/SMB-Home.aspx

NIZOZEMSKO

https://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/internationale-sancties

RAKOUSKO

http://www.bmeia.gv.at/view.php3?f_id=12750&LNG=en&version=

POLSKO

https://www.gov.pl/web/dyplomacja

PORTUGALSKO

http://www.portugal.gov.pt/pt/ministerios/mne/quero-saber-mais/sobre-o-ministerio/medidas-restritivas/medidas-restritivas.aspx

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/omejevalni_ukrepi

SLOVENSKO

https://www.mzv.sk/europske_zalezitosti/europske_politiky-sankcie_eu

FINSKO

http://formin.finland.fi/kvyhteistyo/pakotteet

ŠVÉDSKO

http://www.ud.se/sanktioner

Adresa Evropské komise pro účely oznamování:

European Commission

Directorate-General for Financial Stability, Financial Services and Capital Markets Union (DG FISMA)

Rue de Spa 2

B-1049 Bruxelles/Brussel, Belgie

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu


ROZHODNUTÍ

7.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

LI 410/13


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2020/1999

ze dne 7. prosince 2020,

o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv a je odhodlána tyto hodnoty chránit, neboť hrají klíčovou úlohu při zajišťování míru a udržitelné bezpečnosti, což jsou základní kameny její vnější činnosti.

(2)

Lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně provázaná. Státy nesou prvořadou odpovědnost za dodržování, ochranu a naplňování lidských práv, včetně zajištění souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv. Porušování a zneužívání lidských práv všude na světě, včetně celosvětově významné míry zapojení nestátních aktérů do zneužívání těchto práv a závažnosti mnohých z těchto činů, i nadále vyvolávají velké znepokojení. Tyto činy jsou v rozporu se zásadami a ohrožují dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v čl. 21 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(3)

Dne 9. prosince 2019 Rada uvítala skutečnost, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) zahájil přípravné činnosti s cílem vytvořit unijní režim omezujících opatření proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv, který by měl obecnou působnost.

(4)

Tímto rozhodnutím se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. V této souvislosti Rada zdůrazňuje význam mezinárodního práva v oblasti lidských práv a interakce mezi mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem při posuzování uplatňování cílených omezujících opatření podle tohoto rozhodnutí. Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování jiných stávajících nebo budoucích rozhodnutí Rady přijatých v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kterými se stanoví omezující opatření vzhledem k situaci v některých třetích zemích, jejichž cílem je řešit porušování nebo zneužívání lidských práv.

(5)

Tato cílená omezující opatření budou sledovat cíle v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy EU a budou přispívat k činnosti, kterou Unie vyvíjí s cílem upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU. Uplatňování těchto cílených omezujících opatření bude v souladu s celkovou strategií Unie v této oblasti a zlepší schopnost Unie prosazovat dodržování lidských práv.

(6)

K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Tímto rozhodnutím se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. Toto rozhodnutí se vztahuje na tyto činy:

a)

genocida;

b)

zločiny proti lidskosti;

c)

tyto případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv:

i)

mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání;

ii)

otroctví;

iii)

mimosoudní, sumární a svévolné popravy a usmrcení;

iv)

nucené zmizení osob;

v)

svévolné zatýkaní nebo zadržování;

d)

jiné porušování nebo zneužívání lidských práv, mimo jiné níže uvedené případy, jestliže je dané porušování nebo zneužívání rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné, pokud jde o cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU:

i)

obchodování s lidmi, jakož i zneužívání lidských práv převaděči migrantů, jak je uvedeno v tomto článku;

ii)

sexuální a genderové násilí;

iii)

porušování nebo zneužívání svobody pokojného shromažďování a sdružování;

iv)

porušování nebo zneužívání svobody přesvědčení a projevu;

v)

porušování nebo zneužívání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení.

2.   Pro účely použití odstavce 1 je třeba zohlednit mezinárodní obyčejové právo a obecně uznávané nástroje mezinárodního práva, jako jsou:

a)

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech;

b)

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

c)

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocida;

d)

Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

e)

Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace;

f)

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen;

g)

Úmluva o právech dítěte;

h)

Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením;

i)

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením;

j)

Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

k)

Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

l)

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

3.   Pro účely tohoto rozhodnutí lze za fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány rovněž považovat:

a)

státní subjekty;

b)

jiné subjekty vykonávající skutečnou kontrolu nebo pravomoc nad daným územím;

c)

jiné nestátní subjekty.

4.   Při sestavování nebo změně seznamu obsaženého v příloze Rada v souvislosti s jinými nestátními subjekty podle odst. 3 písm. c) zohlední zejména tyto konkrétní prvky:

a)

cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU a

b)

závažnost nebo dopad zneužívání.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily ve vstupu na své území nebo průjezdu přes své území:

a)

fyzickým osobám, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)

právnickým osobám, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 1 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)

fyzickým osobám spojeným s osobami uvedenými v písmenech a) a b),

jak jsou uvedeny na seznamu v příloze.

2.   Odstavec 1 nezakládá povinnost členského státu odmítnout vstup na své území svým státním příslušníkům.

3.   Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva:

a)

jako hostitelská země mezivládní mezinárodní organizace;

b)

jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů nebo konané pod její záštitou;

c)

podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)

na základě smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií;

4.   Odstavec 3 se vztahuje rovněž na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

5.   Rada je řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.

6.   Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je daná cesta odůvodněna naléhavou humanitární potřebou nebo účastí na mezivládních zasedáních a na zasedáních podporovaných nebo pořádaných Unií nebo pořádaných členským státem vykonávajícím předsednictví v rámci OBSE, na nichž je veden politický dialog, který přímo podporuje politické cíle sledované omezujícími opatřeními, včetně ukončení závažného porušování a zneužívání lidských práv a prosazování lidských práv.

7.   Členské státy také mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd nezbytný z důvodu soudního řízení.

8.   Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6 nebo 7, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, ledaže jeden nebo více členů Rady vznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady námitku vznese, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že navrhovanou výjimku udělí.

9.   Pokud členský stát povolí podle odstavce 3, 4, 6, 7 nebo 8 osobám uvedeným na seznamu v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je toto povolení omezeno výlučně na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, jichž se přímo týká.

Článek 3

1.   Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří níže uvedeným osobám, subjektům nebo orgánům nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány:

a)

fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)

fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 1 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)

fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům spojeným s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce,

jak jsou uvedeny na seznamu v příloze.

2.   Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze nebo v jejich prospěch.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že dotyčné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

a)

nezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v příloze a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)

určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony nebo k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)

určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)

nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

e)

určené k výplatě na účet nebo z účtu diplomatické či konzulární mise nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud jsou tyto platby zamýšleny k oficiálním účelům diplomatické nebo konzulární mise či mezinárodní organizace.

Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

4.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán před zařazením fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených v odstavci 1 na seznam v příloze, nebo předmětem soudního či správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě před tímto dnem či po něm;

b)

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených příslušnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)

nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze a

d)

uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

5.   Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům zařazeným na seznam v příloze provést platbu vyplývající ze smlouvy nebo dohody, jež byla uzavřena před jejich zařazením na seznam, nebo z povinnosti, jež před tímto zařazením vznikla, jestliže dotčený členský stát shledal, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.

6.   Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)

úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)

platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2; nebo

c)

platby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány Unii nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě, pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.

Článek 4

1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, pokud shledají, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné pro humanitární účely, jako jsou například dodávky nebo usnadnění dodávek pomoci, včetně zdravotnického vybavení, potravin nebo přepravy humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.

2.   Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do čtyř týdnů od jeho udělení.

Článek 5

1.   Rada jednomyslně na návrh členského státu nebo vysokého představitele sestavuje a mění seznam uvedený v příloze.

2.   Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu svá rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů pro jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a umožní jim se k záležitosti vyjádřit.

3.   Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada svá rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

Článek 6

1.   V příloze jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 2 a 3 na seznam.

2.   V příloze jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 7

1.   Rada a vysoký představitel zpracovávají osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména:

a)

pokud jde o Radu, za účelem přípravy a přijímání změn přílohy;

b)

pokud jde o vysokého představitele, za účelem přípravy změn přílohy.

2.   Rada a vysoký představitel mohou případně zpracovávat příslušné údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam a odsouzení za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy.

3.   Pro účely tohoto rozhodnutí se Rada a vysoký představitel určují jako „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 8

Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a to včetně odškodnění nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

a)

určenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými na seznamu v příloze;

b)

jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmenu a).

Článek 9

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.

Článek 10

Toto rozhodnutí se použije do dne 8. prosince 2023 a je průběžně přezkoumáváno. Opatření uvedená v článcích 2 a 3 se použijí na fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány uvedené na seznamu v příloze do dne 8. prosince 2021.

Článek 11

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 7. prosince 2020.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


PŘÍLOHA

Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 2 a 3

A.

Fyzické osoby

B.

Právnické osoby, subjekty a orgány