(1)

Cílem Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, kterou Unie schválila dne 5. října 2016 (2) („Pařížská dohoda“), je posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné sladěním investičních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“ (3). Tato Zelená dohoda pro Evropu představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Provádění Zelené dohody pro Evropu vyžaduje, aby byly investorům poskytovány jednoznačné dlouhodobé signály, aby se zabránilo tzv. uvíznutí aktiv a mobilizovalo udržitelné financování.

(3)

Nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby administrátoři referenčních hodnot v prohlášení o referenční hodnotě vysvětlili, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot zohledňují environmentální, sociální a správní faktory („ESG faktory“).

(4)

Různé způsoby vysvětlení toho, jakým způsobem se ESG faktory zohledňují, by vedly k nedostatečné srovnatelnosti referenčních hodnot a k nejasnosti rozsahu a cílů ESG faktorů. Je proto nezbytné upřesnit obsah uvedeného vysvětlení a stanovit vzor, který se má použít.

(5)

Aby byly informace lépe přizpůsobeny investorům, měl by požadavek na vysvětlení, jakým způsobem jsou v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot zohledněny ESG faktory, přihlížet k podkladovým aktivům, na nichž je referenční hodnota založena. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na referenční hodnoty, jejichž podkladová aktiva nemají dopad na změnu klimatu, jako jsou referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a měnových kurzů.

(6)

Vysvětlení toho, jak se ESG faktory zohledňují, by mělo zobrazovat odpovídající bodové hodnocení příslušných ESG faktorů ve vztahu k dané referenční hodnotě v souhrnné vážené průměrné hodnotě. Takové bodové hodnocení by se nemělo zveřejňovat pro každou složku referenčních hodnot. Administrátoři referenčních hodnot by měli být v případě potřeby schopni poskytnout další informace o ESG faktorech.

(7)

U referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, jakož i u referenčních hodnot se značným významem pro dluhopisy a akcie by měly být vzhledem k jejich charakteristikám a cílům stanoveny specifické požadavky na zveřejňování.

(8)

Za účelem poskytování přesných a aktuálních informací uživatelům referenčních hodnot by administrátoři referenčních hodnot měli poskytované informace aktualizovat tak, aby odrážely veškeré změny provedené v prohlášení o referenční hodnotě, a měli by uvést důvod aktualizací těchto informací a data, kdy k nim došlo,

(1)

Cílem Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, kterou Unie schválila dne 5. října 2016 (2) („Pařížská dohoda“), je posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné sladěním investičních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“ (3). Zelená dohoda pro Evropu představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Provádění Zelené dohody pro Evropu vyžaduje, aby byly investorům poskytovány jednoznačné dlouhodobé signály, aby se zabránilo tzv. uvíznutí aktiv a mobilizovalo udržitelné financování.

(3)

Nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby administrátoři referenčních hodnot u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty vysvětlili, jakým způsobem klíčové prvky metodiky pro stanovení referenčních hodnot zohledňují environmentální, sociální a správní faktory („ESG faktory“).

(4)

Odlišné způsoby vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky pro stanovení referenčních hodnot zohledňují ESG faktory, pro každou poskytnutou a zveřejněnou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot by vedly k nedostatečné srovnatelnosti referenčních hodnot a k nejasnosti ohledně rozsahu a cílů ESG faktorů. Je proto nezbytné stanovit minimální obsah těchto vysvětlení, jakož i vzor, který se má použít.

(5)

Aby byly informace lépe přizpůsobeny investorům, měl by požadavek na vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky zohledňují ESG faktory pro každou poskytnutou a zveřejněnou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, přihlédnout k podkladovým aktivům, na nichž je referenční hodnota založena. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na referenční hodnoty, jejichž podkladová aktiva nemají dopad na změnu klimatu, jako jsou referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a měnových kurzů. V souladu s článkem 19 nařízení (EU) 2016/1011 by se toto nařízení nemělo vztahovat na referenční hodnoty cen komodit.

(6)

Vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky pro stanovení referenčních hodnot zohledňují ESG faktory, by mělo být vyjádřeno v souhrnné vážené průměrné hodnotě a nemělo by se zveřejňovat pro každou složku referenčních hodnot. Administrátoři referenčních hodnot by měli být v případě potřeby schopni poskytnout další informace o ESG faktorech.

(7)

Za účelem poskytování přesných a aktuálních informací uživatelům referenčních hodnot by administrátoři referenčních hodnot měli aktualizovat informace poskytnuté ve vzoru tak, aby odrážely veškeré změny metodiky, a měli by uvést důvod aktualizací těchto informací a data, kdy k nim došlo.

(8)

Aby administrátoři referenčních hodnot zajistili maximální transparentnost pro investory, měli by jasně uvést, zda sledují cíle ESG, či nikoli,

(1)

Cílem Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, kterou Unie schválila dne 5. října 2016 (2) („Pařížská dohoda“), je posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné sladěním investičních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Zelená dohoda pro Evropu (3). Zelená dohoda pro Evropu představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Provádění Zelené dohody pro Evropu vyžaduje, aby byly investorům poskytovány jednoznačné dlouhodobé signály, aby se zabránilo tzv. uvíznutí aktiv a mobilizovalo udržitelné financování.

(3)

Nařízení (EU) 2016/1011 zavádí referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu. Metodika pro stanovení těchto referenčních hodnot je založena na závazcích stanovených v Pařížské dohodě. Je nezbytné stanovit minimální standardy použitelné pro oba uvedené typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu sledují podobné cíle, liší se však úrovní svých ambic. Většina minimálních standardů by proto měla být pro oba tyto typy referenčních hodnot společná, měly by se však lišit limity v závislosti na typu referenční hodnoty.

(4)

V současné době není k dispozici dostatek údajů k posouzení uhlíkové stopy vyplývající z rozhodnutí učiněných veřejnoprávními subjekty. Emise veřejnoprávních emitentů by proto neměly být způsobilými složkami referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu.

(5)

Vzhledem k tomu, že metodika pro stanovení referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu je spojena se závazky stanovenými v Pařížské dohodě, je nezbytné použít scénář 1,5 °C bez jakéhokoli překročení nebo jen s omezeným překročením, jenž je uveden ve zvláštní zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplení o 1,5 °C (4) („scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu“). Tento scénář Mezivládního panelu pro změnu klimatu je v souladu s cílem Komise dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů, stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu. Aby byly investice v souladu se scénářem Mezivládního panelu pro změnu klimatu, měly by být přeorientovány z činností závislých na fosilních palivech na „zelené“ činnosti nebo činnosti využívající obnovitelnou energii a dopad těchto investic na klima by se měl každoročně zlepšovat.

(6)

Sektory, které značně přispívají ke změně klimatu, jsou sektory uvedené v sekcích A až H a v sekci L přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (5), které zahrnují odvětví ropy, plynu, těžby a dopravy. Aby se zajistilo, že referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu poskytují realistický obraz skutečné ekonomiky včetně sektorů, které by měly aktivně snižovat emise skleníkových plynů, aby bylo možné dosáhnout cílů Pařížské dohody, neměla by být expozice těchto referenčních hodnot vůči těmto odvětvím nižší než expozice jejich podkladového souboru investičních příležitostí. Tento požadavek by se však měl vztahovat pouze na referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, které představují referenční hodnoty kapitálových nástrojů, aby bylo zajištěno, že si investoři do vlastního kapitálu, kteří podporují cíle Pařížské dohody, zachovají prostřednictvím zapojení a hlasování vliv na přechod své společnosti na udržitelnější činnosti.

(7)

Výpočet emisí skleníkových plynů by měl být srovnatelný a konzistentní. Je proto nezbytné stanovit pravidla ohledně toho, jak často je třeba tyto výpočty aktualizovat, a případně toho, která měna se má používat.

(8)

Dekarbonizace založená pouze na emisích skleníkových plynů okruhu 1 a okruhu 2 by mohla vést k neočekávaným výsledkům. Proto je třeba vyjasnit, že minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by neměly zohledňovat pouze přímé emise společností, ale rovněž emise posuzované na základě životního cyklu, a tudíž by měly zahrnovat i emise skleníkových plynů okruhu 3. Vzhledem k nedostatečné kvalitě údajů, které jsou v současné době k dispozici pro emise skleníkových plynů okruhu 3, je však nutné stanovit vhodný časový harmonogram pro postupné zavádění a na omezenou dobu umožnit využívání zásob fosilních paliv. Tento časový harmonogram pro postupné zavádění by měl vycházet ze seznamu ekonomických činností stanoveného v nařízení (ES) č. 1893/2006.

(9)

Administrátoři referenčních hodnot by měli mít možnost přidat společnostem váhu na základě cílů v oblasti dekarbonizace, které si tyto společnosti nastavily. Proto by měla být stanovena zvláštní pravidla týkající se cílů v oblasti dekarbonizace vykazovaných jednotlivými společnostmi.

(10)

Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by měly prokázat svou schopnost se v jednotlivých letech postupně dekarbonizovat. Tato minimální dekarbonizační trajektorie by měla být vypočtena na základě scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Navíc by měly být z důvodu prevence tzv. lakování nazeleno upřesněny podmínky pro odchýlení se od dekarbonizační trajektorie a pro právo nadále označovat danou referenční hodnotu jako referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo jako referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu.

(11)

Hlavním parametrem pro výpočet dekarbonizační trajektorie by měla být intenzita emisí skleníkových plynů, protože tento parametr zajišťuje srovnatelnost napříč odvětvími a není zkreslený ve prospěch nebo neprospěch konkrétního sektoru. Pro výpočet intenzity emisí skleníkových plynů je nezbytná tržní kapitalizace dotčené společnosti. Avšak v případě, že se referenční hodnoty týkají podnikových nástrojů s pevným výnosem, může být v případě společností, které nemají kapitálové cenné papíry kótované na burze, tržní kapitalizace nedostupná. Proto by mělo být stanoveno, že pokud se referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu vztahují na podnikové nástroje s pevným výnosem, mělo by být administrátorům referenčních hodnot povoleno používat jako parametr pro výpočet emise skleníkových plynů vypočtené na absolutním základě, a nikoli na základě intenzity emisí skleníkových plynů.

(12)

Pro zajištění srovnatelnosti a konzistentnosti údajů o emisích skleníkových plynů by měla být stanovena pravidla pro způsob výpočtu změn intenzity emisí skleníkových plynů nebo absolutních emisí skleníkových plynů.

(13)

Dosažení cílů Pařížské dohody vyžaduje, aby jak pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, tak pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu existovalo základní procentní snížení expozice vůči aktivům náročným na skleníkové plyny v porovnání s jejich základními referenčními hodnotami nebo s podkladovými soubory investičních příležitostí. Toto procentuální snížení by však mělo být významnější v případě referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, jejichž koncepce je ambicióznější, než je tomu u referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.

(14)

Referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by neměly přispívat k podpoře investic do finančních nástrojů vydávaných společnostmi, které porušují celosvětové standardy, jako jsou například zásady globálního paktu OSN (UNGC). Je proto nezbytné stanovit konkrétní kritéria pro vyloučení založená na klimatických aspektech nebo jiných aspektech v environmentální, sociální a správní oblasti (ESG). Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem by měly tato kritéria pro vyloučení splnit do 31. prosince 2022 v souladu s harmonogramem stanoveným v nařízení (EU) 2016/1011.

(15)

Pro podporu snížení využívání znečišťujících zdrojů energie a řádného přechodu ke zdrojům obnovitelným je rovněž vhodné vyloučit z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu společnosti, jejichž příjmy z uhlí, ropy nebo plynu přesahují stanovené procento z jejich příjmů. Při stanovování těchto konkrétních vyloučení by měly být zohledněny změny podílu těchto zdrojů energie na celosvětové spotřebě primární energie od roku 2020 do roku 2050, předpokládané ve scénáři Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Konkrétně podle tabulky 2.6 zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu o globálním oteplení o 1,5 °C se očekává, že v letech 2020 až 2050 poklesne využívání uhlí o 57 % až 99 % a využívání ropy o 9 % až 93 %, přičemž využívání plynu dle očekávání vzroste o 85 % nebo poklesne o 88 %. Plyn lze při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství využít zejména jako náhradu za uhlí, což vysvětluje širší očekávaný rozsah jeho vývoje, i když očekávaný medián poklesu jeho využívání je 40 %. Ze stejného důvodu je nezbytné vyloučit společnosti, u nichž stanovené procento z příjmů přesahují příjmy z činností souvisejících s výrobou elektřiny.

(16)

Aby byla zajištěna průhlednost ohledně metodiky používané pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, je vhodné stanovit pravidla pro nezbytná zveřejňování týkající se dekarbonizační trajektorie a zdrojů údajů u obou kategorií referenčních hodnot. Ze stejného důvodu je vhodné stanovit požadavky na zveřejňování informací pro administrátory referenčních hodnot, kteří používají odhady údajů o emisích skleníkových plynů bez ohledu na to, zda je poskytují externí poskytovatelé dat.

(17)

S cílem podpořit harmonizaci metodiky referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu je vhodné stanovit pravidla týkající se kvality a přesnosti zdrojů údajů,

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Uvedený seznam může být aktualizován jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 (2), a to buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(3)

Podle přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008, ve znění nařízení Komise (EU) č. 232/2012 (3), jsou žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) a Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124) v současnosti povoleny jako potravinářské přídatné látky v kategorii potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“, obě v maximálním množství 200 mg/kg, pouze pro použití v náhražkách lososa na bázi druhů ryb Theragra chalcogramma a Pollachius virens. Dne 15. července 2014 a 23. září 2009 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) stanoviska, jimiž stanovil přijatelný denní přívod (ADI) pro žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) (4) v množství 4 mg/kg TH/den a ADI pro Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124) (5) v množství 0,7 mg/kg TH/den. Ve svých stanoviscích ze dne 15. července 2014 a 21. dubna 2015 (6) dospěl úřad k závěru, že žádný z odhadů expozice u uvedených přídatných látek nepřekračuje jejich příslušný ADI u žádné skupiny populace.

(4)

Dne 4. února 2019 byla podána žádost o změnu podmínek použití látek žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) a Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124), zařazených do kategorie potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“, za účelem povolení použití uvedených látek v náhražkách lososa na bázi druhu ryby Clupea harengus. V žádosti je požadováno stávající maximální množství 200 mg/kg, avšak je v ní objasněno, že skutečná maximální množství jsou mnohem nižší a pohybují se v rozmezí jedné až dvou desetin maximálního množství pro obě látky. Tato žádost byla zpřístupněna členským státům podle článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(5)

Žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) a Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124) při použití jako barviva dodávají náhražkám lososa na bázi druhu ryby Clupea harengus požadovaný stabilní odstín, zlepšují jejich organoleptické vlastnosti a činí je vizuálně přitažlivější.

(6)

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1331/2008 je Komise povinna za účelem aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek Unie uvedeného v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008 požádat o stanovisko úřad, s výjimkou případů, kdy tato aktualizace pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví.

(7)

Žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) a Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124) jsou povoleny pro použití v široké škále potravin. V nejnovějších posouzeních expozice provedených úřadem, která jsou uvedena ve 3. bodě odůvodnění, bylo potvrzeno, že celková expozice je výrazně nižší než ADI, a to i v nejkonzervativnějším scénáři stanovených maximálních množství. V uvedených odhadech expozice byla zahrnuta povolená použití v náhražkách lososa na bázi Theragra chalcogramma a Pollachius virens. Jelikož náhražky lososa na bázi Clupea harengus jsou zamýšleny jako alternativa náhražek lososa na bázi Theragra chalcogramma a Pollachius virens, konzumace náhražek lososa spotřebiteli by se neměla výrazně změnit. Kromě toho jsou používaná množství látek žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) a Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124), která jsou potřebná k dosažení požadovaného účinku v náhražkách lososa na bázi Clupea harengus, podstatně nižší než povolená maximální množství. Proto se neočekává, že navržené použití bude mít na celkovou expozici spotřebitelů uvedeným potravinářským látkám výrazný dopad; tato expozice by tedy měla zůstat pod úrovní ADI.

(8)

V zápisech pro skupinu II, skupinu III a lykopen (E 160d) v kategorii potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“ jsou v současnosti uvedeny pouze „náhražky lososa“. V zájmu zajištění jasnosti a právní jistoty, pokud jde o tento výraz, by znění uvedených zápisů mělo být pozměněno tak, aby uvádělo, že povolené použití se týká „náhražek lososa“ na bázi druhů ryb Theragra chalcogramma, Pollachius virens nebo Clupea harengus.

(9)

Proto je vhodné změnit kategorii potravin 09.2 „Zpracované ryby a produkty rybolovu včetně měkkýšů a korýšů“ v příloze II části E nařízení (ES) č. 1333/2008 tak, aby bylo povoleno použití látek žluť SY (Sunset Yellow FCF, Gelborange S) (E 110) a Ponceau 4R (košenilová červeň A) (E 124) v náhražkách lososa na bázi druhu ryby Clupea harengus a aby byly v zápisech pro skupinu II, skupinu III a lykopen (E 160d) uvedeny druhy ryb, na jejichž bázi mohou „náhražky lososa“ být.

(10)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Dne 20. prosince 2018 předložila společnost Kemin Foods L.C. (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení sušených celých buněk řasy Euglena gracilis na trh Unie jako nové potraviny. Žádost obsahovala požadavek, aby se sušené celé buňky řasy Euglena gracilis mohly používat jako nová potravina v řadě kategorií potravin pro běžnou populaci, jako jsou snídaňové, granolové a proteinové tyčinky; jogurty; jogurtové nápoje; ovocné šťávy, smoothie a nektary, zeleninové šťávy; nápoje s ovocnou příchutí; nápoje nahrazující stravu. Žadatel rovněž požádal, aby se sušené celé buňky řasy Euglena gracilis mohly používat v doplňcích stravy definovaných ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3), kromě doplňků stravy pro kojence, a v náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (4), s výjimkou náhrady celodenní stravy pro regulaci hmotnosti pro kojence.

(4)

Žadatel rovněž podal Komisi žádost o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, pokud jde o řadu studií předložených na podporu žádosti, konkrétně studie fermentace in vitro (5), zkoušku bakteriální reverzní mutace (6), zkoušku na přítomnost mikrojader in vivo (7), studii akutní toxicity u potkanů (8), čtrnáctidenní studii dietární toxicity/chuťové kvality provedenou na potkanech (9), 90denní studii dietární toxicity u potkanů (10).

(5)

V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283 se Komise dne 13. května 2019 obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a požádala jej o vědecké stanovisko na základě posouzení sušené řasy Euglena gracilis jako nové potraviny.

(6)

Dne 25. března 2020 přijal úřad vědecké stanovisko o bezpečnosti sušených celých buněk řasy Euglena gracilis jako nové potraviny podle nařízení (EU) 2015/2283 („Safety of dried whole cell Euglena gracilis as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283“) (11). Uvedené stanovisko je v souladu s požadavky článku 11 nařízení (EU) 2015/2283.

(7)

V uvedeném stanovisku dospěl úřad k závěru, že sušená řasa Euglena gracilis je za navržených použití a v navržených množstvích bezpečná. Stanovisko úřadu tudíž poskytuje dostatečné odůvodnění k závěru, že sušená řasa Euglena gracilis je za daných podmínek použití v souladu s požadavky čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(8)

Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1798 (12) jsou náhradou celodenní stravy pro regulaci hmotnosti potraviny určené pro zdravé dospělé osoby s nadváhou nebo trpící obezitou, které hodlají dosáhnout snížení hmotnosti. Sušenou řasu Euglena gracilis lze proto povolit pouze v náhradách celodenní stravy pro regulaci hmotnosti pro dospělé, nikoliv pro kojence, děti a dospívající.

(9)

Úřad ve svém stanovisku konstatoval, že základem pro stanovení bezpečnosti nové potraviny byly údaje obsažené v 90denní studii dietární toxicity u potkanů. Má se tudíž za to, že bez údajů obsažených v nezveřejněné zprávě o uvedené studii by nebylo možné dospět k závěrům o bezpečnosti sušené řasy Euglena gracilis.

(10)

Komise vyzvala žadatele, aby podrobněji objasnil odůvodnění, jež poskytl ke svému tvrzení, že 90denní studie dietární toxicity u potkanů je předmětem jeho průmyslového vlastnictví, a aby objasnil tvrzení o svém výhradním právu tuto studii používat, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2015/2283.

(11)

Žadatel uvedl, že v době podání žádosti byla uvedená studie podle vnitrostátního práva předmětem jeho průmyslového vlastnictví a že měl výhradní právo ji používat, a že třetí strany tudíž nesmějí mít ze zákona k dotčené studii přístup nebo ji používat nebo na tyto údaje odkazovat.

(12)

Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283. Proto by po dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost neměl úřad použít 90denní studii dietární toxicity u potkanů obsaženou ve spisu žadatele ve prospěch žádného dalšího žadatele. Uvádění sušené řasy Euglena gracilis na trh v Unii by tudíž mělo být po uvedenou dobu omezeno na žadatele.

(13)

Omezení povolení sušené řasy Euglena gracilis a využívání studie obsažené ve spisu žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež jsou podkladem pro takové povolení podle nařízení (EU) 2015/2283.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 má Komise předložit návrh prováděcího aktu, kterým se povoluje uvedení nové potraviny na trh v Unii a kterým se aktualizuje seznam Unie.

(4)

Dne 7. června 2018 podala společnost NuLiv Science (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení extraktu z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus na trh Unie jako nové potraviny. Žadatel požadoval, aby byl extrakt z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus používán jako nová potravina v doplňcích stravy podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3) určených pro běžnou dospělou populaci, kromě doplňků stravy pro těhotné ženy. Žadatel rovněž podal Komisi žádost o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, předložených v žádosti.

(5)

V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283 se Komise dne 22. října 2018 obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a požádala jej o vědecké stanovisko na základě posouzení extraktu z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus jako nové potraviny.

(6)

Dne 24. března 2020 přijal úřad vědecké stanovisko nazvané „Bezpečnost botanického extraktu získaného z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus (AstraGinTM) jako nové potraviny podle nařízení (EU) 2015/2283“ (Safety of a botanical extract derived from Panax notoginseng and Astragalus membranaceus (AstraGinTM) as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283) (4). Uvedené stanovisko je v souladu s požadavky článku 11 nařízení (EU) 2015/2283.

(7)

Ve svém stanovisku dospěl úřad k závěru, že extrakt z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus je bezpečný při příjmu 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti na den, což odpovídá maximálnímu příjmu 35 mg/den u cílové populace, tj. dospělých s výjimkou těhotných žen.

(8)

Stanovisko úřadu poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že extrakt z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus je při posuzovaných podmínkách použití v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(9)

Úřad ve svém stanovisku konstatoval, že jako základ pro stanovení bezpečnosti nové potraviny sloužily toxikologické údaje z 28denní studie orální toxicity u potkanů po opakované dávce AstraGinTM podané žaludeční sondou (5), zkoušky bakteriální reverzní mutace (Amesův test) s AstraGinTM (6), 90denní studie orální toxicity po opakované dávce Astragin® u potkanů kmene Wistar (7) a ze studií nazvaných Patentovaný extrakt z Panax notoginseng: mikrojádrový test in vitro v buňkách CHO-K1 (8) a Extrakt z Astragalus membranaceus: mikrojádrový test in vitro v buňkách CHO-K1 (9). Má se tudíž za to, že bez údajů z nezveřejněných zpráv o těchto studiích by nebylo možné dospět k závěrům o bezpečnosti extraktu z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus.

(10)

Komise v návaznosti na stanovisko úřadu požádala žadatele, aby podrobněji objasnil odůvodnění, jež poskytl ohledně údajů, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, z 28denní studie orální toxicity u potkanů po opakované dávce AstraGinTM podané žaludeční sondou, zkoušky bakteriální reverzní mutace (Amesův test) s AstraGinTM, 90denní studie orální toxicity po opakované dávce Astragin® u potkanů kmene Wistar a ze studií nazvaných Patentovaný extrakt z Panax notoginseng: mikrojádrový test in vitro v buňkách CHO-K1 a Extrakt z Astragalus membranaceus: mikrojádrový test in vitro v buňkách CHO-K1, a aby objasnil své tvrzení o výhradním právu tyto údaje používat, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2015/2283.

(11)

Žadatel uvedl, že v době podání žádosti byly uvedené studie předmětem jeho průmyslového vlastnictví a že měl výhradní právo je používat, a že třetí strany tudíž nesmějí mít ze zákona k dotčeným studiím přístup nebo je používat nebo na tyto údaje odkazovat.

(12)

Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283. Toxikologické údaje ze studií obsažených v souboru žadatele, které úřadu sloužily jako základ k prokázání bezpečnosti nové potraviny a k dosažení závěru ohledně bezpečnosti extraktu z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus a bez nichž by tato nová potravina nemohla být úřadem posouzena, by tudíž neměly být úřadem použity ve prospěch žádného dalšího žadatele po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Uvádění extraktu z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus na trh v Unii by tudíž mělo být po uvedenou dobu omezeno na žadatele.

(13)

Omezení povolení extraktu z Panax notoginseng a Astragalus membranaceus a využívání studií obsažených v souboru žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež jsou podkladem pro takové povolení podle nařízení (EU) 2015/2283.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/760 (3) povolilo v souladu s nařízením (EU) 2015/2283 uvedení biomasy kvasinek Yarrowia lipolytica na trh jako nové potraviny, která má být používána v doplňcích stravy podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (4), kromě doplňků stravy pro kojence a malé děti.

(4)

Dne 22. srpna 2018 podala společnost Skotan S.A. (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení chromem obohacené biomasy kvasinek Yarrowia lipolytica na trh Unie jako nové potraviny. Podle žadatele se má chromem obohacená biomasa kvasinek Yarrowia lipolytica používat jako nová potravin v doplňcích stravy, kromě doplňků stravy pro kojence a malé děti. Maximální množství navrhovaná žadatelem jsou 2 g denně u dětí ve věku od 3 do 9 let a 4 g denně u dospívajících a dospělých.

(5)

V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283 se Komise dne 18. února 2019 obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a požádala jej o posouzení biomasy kvasinek (Yarrowia lipolytica) obsahující chrom jako nové potraviny a vydání vědeckého stanoviska.

(6)

Dne 23. ledna 2020 přijal úřad vědecké stanovisko nazvané „Safety of chromium-enriched biomass of Yarrowia lipolytica as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283“ (Bezpečnost chromem obohacené biomasy kvasinek Yarrowia lipolytica jako nové potraviny podle nařízení (EU) 2015/2283) (5). Uvedené stanovisko je v souladu s požadavky článku 11 nařízení (EU) 2015/2283.

(7)

Ve svém stanovisku dospěl úřad k závěru, že biomasa kvasinek (Yarrowia lipolytica) obsahující chrom je při navrhovaných použitích a množstvích, je-li použita v doplňcích strany určených pro běžnou populaci starší 3 let, bezpečná.

(8)

Stanovisko úřadu poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že biomasa kvasinek (Yarrowia lipolytica) obsahující chrom je při navrhovaných podmínkách použití v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(9)

Nařízení (EU) 2017/2470 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1331/2008 stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek, jejichž uvádění na trh v Unii je povoleno na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (2), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 (4) (dále jen „odvětvové potravinářské právní předpisy“).

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 234/2011 (5) stanoví pravidla týkající se obsahu, vypracování a podání žádostí o aktualizaci seznamů Unie podle jednotlivých odvětvových potravinářských právních předpisů. Obsahuje podrobná ustanovení o podmínkách kontroly platnosti žádostí týkajících se potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin a o druhu informací, které by měly být uvedeny ve stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 (6) změnilo nařízení (ES) č. 178/2002 (7) a nařízení (ES) č. 1331/2008. Cílem uvedených změn je posílení transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU ve všech oblastech potravinového řetězce, v nichž úřad provádí vědecké posouzení rizik, včetně oblasti potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin.

(4)

Pokud jde o uvádění na trh potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin a složek potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách a na jejich povrchu, byla prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 178/2002 zavedena nová ustanovení týkající se mimo jiné: obecného poradenství před předložením žádosti, které na žádost potenciálního žadatele poskytují zaměstnanci úřadu, a povinnosti oznámit studie zadané nebo provedené provozovateli podniků na podporu žádosti a důsledků nedodržení této povinnosti. Byla také zavedena ustanovení o tom, že úřad zveřejňuje všechny vědecké údaje, studie a další informace na podporu žádostí, s výjimkou důvěrných informací, v rané fázi posouzení rizik, po němž následuje konzultace třetích stran. V rámci změn byly rovněž stanoveny zvláštní procesní požadavky týkající se předkládání žádostí o důvěrné zacházení a jejich posouzení úřadem, pokud jde o informace předkládané žadatelem, vyžádá-li si Komise stanovisko úřadu.

(5)

Nařízení (EU) 2019/1381 rovněž změnilo nařízení (ES) č. 1331/2008, tak aby zahrnovalo ustanovení k zajištění soudržnosti s úpravami nařízení (ES) č. 178/2002 a k zohlednění odvětvových zvláštností v oblasti důvěrných informací.

(6)

Vzhledem k rozsahu a použitelnosti všech těchto změn by mělo být nařízení (ES) č. 234/2011 upraveno tak, aby zohledňovalo změny týkající se obsahu, vypracování a podání žádostí o aktualizaci seznamů Unie podle jednotlivých odvětvových potravinářských právních předpisů, podmínek, jimiž se řídí kontrola platnosti žádostí, a informací, které mají být obsaženy ve stanoviscích úřadu. Nařízení (ES) č. 234/2011 by mělo zejména odkazovat na standardní datové formáty a požadovat, aby byly v žádostech uváděny informace prokazující splnění požadavků na oznámení stanovené v článku 32b nařízení (ES) č. 178/2002. Mělo by rovněž upřesnit, že posouzení splnění požadavku na oznámení je součástí ověření platnosti žádosti.

(7)

S ohledem na skutečnost, že úřad v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002 odpovídá za správu databází studií, by mělo být rovněž Komisi umožněno konzultovat v rámci ověřování platnosti žádostí úřad s cílem ujistit se, že žádost splňuje příslušné požadavky stanovené ve zmíněném článku.

(8)

Pokud jsou během hodnocení rizika vedeny veřejné konzultace v souladu s čl. 32c odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002, mělo by stanovisko úřadu také zahrnovat výsledky těchto konzultací v souladu s požadavky na transparentnost, jež se na úřad vztahují.

(9)

Toto nařízení by mělo být použitelné ode dne 27. března 2021 a vztahovat se na žádosti předložené od uvedeného data, které je datem použitelnosti nařízení (EU) 2019/1381.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví pravidla pro uvádění nových potravin na trh v Unii a jejich používání.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2468 (2) stanoví administrativní a vědecké požadavky na tradiční potraviny ze třetích zemí.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 (3) změnilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4) a nařízení (EU) 2015/2283. Cílem uvedených změn je posílení transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizik ze strany EU ve všech oblastech potravinového řetězce, v nichž Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) provádí vědecké hodnocení rizik, včetně oblasti tradičních potravin ze třetích zemí.

(4)

Pokud jde o uvádění tradičních potravin ze třetích zemí na trh, byla prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 178/2002 zavedena nová ustanovení týkající se mimo jiné: obecného poradenství před podáním žádosti, které na žádost potenciálního žadatele nebo oznamovatele poskytují zaměstnanci úřadu, a povinnosti oznámit studie zadané nebo provedené provozovateli podniků na podporu žádosti nebo oznámení a důsledků nedodržení této povinnosti. Byla také zavedena ustanovení o tom, že úřad zpřístupní veřejnosti všechny vědecké údaje, studie a další informace na podporu žádostí, s výjimkou důvěrných informací, v rané fázi procesu hodnocení rizik, po čemž následuje konzultace se třetími stranami. V rámci změn byly rovněž stanoveny zvláštní procesní požadavky týkající se předkládání žádostí o důvěrné zacházení a jejich posouzení úřadem, pokud jde o informace předkládané žadatelem, vyžádá-li si Komise stanovisko úřadu.

(5)

Nařízení (EU) 2019/1381 rovněž změnilo nařízení (EU) 2015/2283 tak, aby zahrnovalo ustanovení o zveřejňování oznámení úřadem v případě, kdy k nim předkládá řádně odůvodněné námitky týkající se bezpečnosti, jakož i ustanovení k zajištění soudržnosti s úpravami nařízení (ES) č. 178/2002 a aby se zohlednily odvětvové zvláštnosti v oblasti důvěrných informací.

(6)

Vzhledem k rozsahu a použitelnosti všech uvedených změn by mělo být prováděcí nařízení (EU) 2017/2468 upraveno tak, aby zohledňovalo změny týkající se obsahu, vypracování a předkládání oznámení a žádostí uvedených v článcích 14 a 16 nařízení (EU) 2015/2283, podmínek, jimiž se řídí ověření platnosti oznámení a žádostí, a informací, které mají být obsaženy ve stanovisku úřadu. Prováděcí nařízení (EU) 2017/2468 by mělo zejména odkazovat na standardní datové formáty a požadovat, aby byly v žádostech uváděny informace prokazující splnění požadavku na oznámení stanoveného v článku 32b nařízení (ES) č. 178/2002. Mělo by rovněž upřesnit, že posouzení splnění požadavku na oznámení je součástí ověření platnosti žádosti.

(7)

S ohledem na skutečnost, že úřad v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002 odpovídá za správu databází studií, by mělo být rovněž Komisi umožněno obracet se v rámci ověřování platnosti oznámení a žádostí na úřad s cílem ujistit se zejména, že oznámení nebo žádost splňuje příslušné požadavky stanovené ve zmíněném článku.

(8)

Pokud jsou během hodnocení rizik vedeny veřejné konzultace v souladu s čl. 32c odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002, mělo by stanovisko úřadu také zahrnovat výsledky těchto konzultací v souladu s požadavky na transparentnost, jež se na úřad vztahují.

(9)

Toto nařízení by mělo být použitelné ode dne 27. března 2021 a na oznámení a žádosti předložené od uvedeného data, které je datem použitelnosti nařízení (EU) 2019/1381.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Článek 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) ve spojení s přílohou VI uvedeného nařízení stanoví seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jejichž dovoz do Unie z určitých třetích zemí je zakázán, spolu s uvedením třetích zemí, skupin třetích zemí nebo konkrétních území třetích zemí, na které se zákaz vztahuje, jak je uvedeno v čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031.

(2)

V čl. 8 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 ve spojení s přílohou VII uvedeného nařízení se stanoví seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících ze třetích zemí a odpovídajících zvláštních požadavků na jejich dovoz na území Unie, jak je uvedeno v čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031.

(3)

V čl. 8 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 ve spojení s přílohou VIII uvedeného nařízení se stanoví seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících z území Unie a odpovídajících zvláštních požadavků na jejich přemísťování v jeho rámci, jak je uvedeno v čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031.

(4)

Od přijetí prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 se ukázalo, že v některých mimořádných případech, aby se vyřešila konkrétní fytosanitární rizika, která nebyla dostatečně posouzena, je zapotřebí určité prováděcí akty, jimiž se stanoví dočasné zákazy nebo zvláštní požadavky týkající se dovozu některých rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů na území Unie nebo jejich přemísťování v jeho rámci, přijmout podle čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 2, čl. 42 odst. 3, čl. 42 odst. 4 nebo čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031. Tento postup umožní, aby se zmíněná fytosanitární rizika řešená prostřednictvím uvedených zákazů nebo zvláštních požadavků hlouběji posoudila a určil se jejich fytosanitární status.

(5)

Proto by články 7 a 8 prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 měly stanovit, že zákazy nebo zvláštní požadavky se použijí, aniž jsou dotčeny uvedené akty.

(6)

Prováděcí nařízení (EU) 2019/2072 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 společné akce 2008/851/SZBP Rada zmocnila Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie s cílem přispět k odvrácení, prevenci a potlačení pirátství a ozbrojených loupeží u pobřeží Somálska (Atalanta).

(2)

Dne 25. června 2020 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2020/895 (2) o jmenování kontradmirála Riccarda MARCHIA velitelem sil EU pro operaci Atalanta.

(3)

Velitel operace EU doporučil jmenovat novým velitelem sil EU pro operaci Atalanta od 3. prosince 2020 kapitána Dioga ARROTEIU.

(4)

Dne 22. října 2020 uvedené doporučení podpořil Vojenský výbor EU.

(5)

Rozhodnutí (SZBP) 2020/895 by proto mělo být zrušeno.

(6)

V souladu s článkem 5 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Unie, které mají vliv na obranu,

(1)

Dne 28. listopadu 2014 obdržela Komise formální stížnost podanou německým výrobcem skla GMB Glasmanufaktur Brandenburg GmbH (dále jen „GMB“) a jeho mateřskou společností Interfloat Corporation (dále jen „Interfloat“) se sídlem v Lichtenštejnsku (společně dále jen „stěžovatel“). Stěžovatel tvrdil, že jeho přímý konkurent Ducatt NV (dále jen „Ducatt“) obdržel od Vlámského regionu (Belgie) protiprávní státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem.

(2)

Dopisem ze dne 19. května 2016 oznámila Komise Belgii své rozhodnutí zahájit ve věci údajné podpory poskytnuté společnosti Ducatt řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) podle čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(3)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily k opatřením popsaným v uvedeném rozhodnutí.

(4)

Belgické orgány předložily své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 20. června 2016 (3) a dne 19. července 2016.

(5)

Komise obdržela připomínky stěžovatele dne 17. června 2016, dne 18. srpna 2016, dne 13. září 2016 a dne 6. října 2016. Předala je belgickým orgánům, které sdělily své připomínky dopisem ze dne 23. ledna 2017.

(6)

Dne 30. ledna 2017 si Komise vyžádala doplňující informace, které jí belgické orgány sdělily dne 27. března 2017.

(7)

Dne 14. června 2017 informovaly belgické orgány Komisi o konkurzu společnosti Ducatt k datu 20. května 2017, načež se dne 23. června 2017 Komise setkala se zástupci belgických orgánů.

(8)

Dne 5. července 2017 se Komise setkala se stěžovatelem a jeho právními zástupci.

(9)

Dne 10. července 2017 belgické orgány předaly Komisi doplňující informace, o něž požádala během schůzky dne 23. června 2017.

(10)

Komise si vyžádala další informace od Belgie dne 20. listopadu 2017, dne 22. června 2018 a dne 31. ledna 2020. Belgické orgány odpověděly dne 15. prosince 2017, dne 27. srpna 2018 a ve dnech 4. března a 12. května 2020.

(11)

Komise si rovněž vyžádala doplňující informace od insolvenčních správců společnosti Ducatt dne 18. července 2017, dne 25. července 2017, ve dnech 7. a 9. března 2018, dne 16. května 2018 a dne 28. ledna 2019. Insolvenční správci společnosti Ducatt odpověděli dne 22. července 2017, dne 6. března 2018, dne 9. března 2018, dne 30. března 2018, dne 30. května 2018 a dne 29. ledna 2019.

(12)

Komise si také vyměnila tuto korespondenci se stěžovatelem: obdržela dopisy z jeho strany dne 3. dubna 2018, dne 2. dubna 2019 a dne 26. ledna 2020 a odpověděla na ně dne 24. dubna 2018, dne 6. května 2019 a dne 10. února 2020. Komise rovněž hovořila se stěžovatelem telefonicky dne 26. července 2018 a 27. března 2019.

(13)

Dne 26. března 2020 obdržela Komise od stěžovatele dopis, kterým ji formálně vyzval k jednání na základě článku 265 druhého pododstavce SFEU.

(14)

Ducatt je podnik vytvořený ze společnosti Emgo NV (dále jen „Emgo“), společného podniku vlastněného rovným dílem společnostmi Philips a Osram, který byl vytvořen v roce 1966 za účelem výroby skleněných baněk určených pro výrobu žárovek a skleněných trubic určených pro výrobu zářivek. Společnost Ducatt byla založena v listopadu roku 2010 ředitelem pro inovace (v oné době) společnosti Emgo (prostřednictvím společnosti Vercundus BVBA) a ředitelem pro finance a účetnictví (v oné době) společnosti Emgo (prostřednictvím společnosti ArsiCO BVBA).

(15)

Kvůli změnám v právních předpisech EU zakazujícím prodej žárovek po 1. září 2009 a kvůli zachování zaměstnanosti a know-how v oboru výroby skla, bylo podnikání se „skleněnými baňkami“ společnosti Emgo rozděleno a začleněno v lednu 2011 do společnosti Ducatt. Vedení společnosti Ducatt si přálo vstoupit na trh se sklem pro solární panely a od roku 2011 investovalo značné částky do strojů nezbytných k tomuto účelu.

(16)

Navíc obě zakládající společnosti podniku Ducatt, Vercundus BVBA a ArsiCO BVBA, jsou nebo byly vlastněny v různé míře těmito právnickými osobami: Limburgse Reconversie Maatschappij (dále jen „LRM“), Participatie Maatschappij Vlaanderen (dále jen „PMV“), Capricorn Cleantech Fund (dále jen „CCF“), Quest for Growth (dále jen „QFG“), Belfius, VF Capital (dále jen „VFC“), VMF a Aro. Kromě toho určitý počet akcií společnosti byl po jistou dobu vlastněn fyzickou osobou, a to […] (*).

(17)

Stěžovatel je výrobce skla pro solární panely a přímý konkurent příjemce údajné podpory, společnosti Ducatt. Stěžovatel tvrdí, že společnost Ducatt obdržela přibližně 70 milionů EUR protiprávní státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem od státní banky Belfius a od společností LRM a PMV, což jsou dvě investiční společnosti vlastněné Vlámským regionem.

(18)

Podle stěžovatele měla údajná podpora formu půjček a navýšení kapitálu, které byly realizovány za podmínek neslučitelných s trhem po vytvoření společnosti Ducatt v roce 2011 a které byly využity k vytvoření společnosti a zahájení její výroby a ke stálému krytí jejích ztrát.

(19)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, aby určila, zda tato podpora ve prospěch společnosti Ducatt představovala podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a pokud ano, zda byla slučitelná s vnitřním trhem.

(20)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochyby, pokud jde o otázku, zda navýšení kapitálu, při kterém společnosti LRM a PVM upsaly částku […] EUR, proběhlo za tržních podmínek:

(21)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochyby, zda kromě půjček přeměněných na vlastní kapitál, jak je uvedeno v bodě (20) výše, byly tyto půjčky, poskytnuté společnostmi LRM a PVM ve výši […] EUR, poskytnuty za tržních podmínek:

(22)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila, kromě jiného, pochyby, pokud jde o otázku, zda navýšení kapitálu a restrukturace půjček akcionářů byly provedeny v listopadu roku 2015 za tržních podmínek. Jednalo se především na jedné straně o navýšení kapitálu upsaného společností LRM peněžitým vkladem ve výši […] EUR (vedle kapitalizace […] EUR z půjčky 13) a na druhé straně o odkoupení zbylých částek dlužných jiným stranám z půjčky 10 společností LRM, jakož i o zrušení částí jistiny a úroků u půjček 10, 11 a 12 ze strany společnosti LRM.

(23)

Dne 11. května 2017 byla zveřejněna insolvence společnosti Solarworld, hlavního zákazníka společnosti Ducatt, který představoval přibližně 30 % jejího obratu.

(24)

V důsledku toho se dne 20. května 2017 rozhodla správní rada společnosti Ducatt zahájit insolvenční řízení podniku. Dne 20. května 2017 byl prohlášen konkurz společnosti Ducatt usnesením o konkurzu vydaném dne 23. května 2017 Obchodním soudem v Hasseltu, který rovněž jmenoval tři insolvenční správce.

(25)

V červenci roku 2017 byla po vypovězení smluv všem pracujícím a zastavení výroby (4) zcela a definitivně ukončena hospodářská činnost společnosti Ducatt.

(26)

Vzhledem k tomu, že insolvenční správci neobdrželi žádnou nabídku na prodej podnikatelské činnosti společnosti Ducatt, aby společnost mohla dál pokračovat v provozu, prodali v srpnu 2017 aktiva společnosti Ducatt, která nesouvisela s výrobou (nábytek, počítače, náhradní díly, dopravní prostředky, zásoby, balicí materiál, čisticí stroje atd.) prostřednictvím online aukcí několika různým kupujícím.

(27)

Hlavní aktiva společnosti Ducatt související s výrobou byla pronajata na leasing u třetích osob, které si je převzaly v důsledku konkurzu této společnosti. Především prostory a část strojů (výrobní hala se sklářskou pecí, kanceláře a logistický komplex) byly převzaty leasingovou společností LRM Lease NV, zatímco linky na zpracování skla (pro sklo, které vychází ze sklářské pece) byly převzaty leasingovými společnostmi ING Equipment Lease, KBC Lease a ES Finance.

(28)

Informace poskytnuté Belgií ukazují, že výrobní prostory a kanceláře jsou nyní prázdné, zatímco části logistického komplexu jsou pronajaty jako skladovací prostory různým logistickým podnikům. Plánuje se zbourání výrobní haly s kancelářemi, asanace pozemků, na nichž byly postaveny, a další pronájem prostor logistickým podnikům. Sklářská pec byla odstraněna z výrobní haly a byla demontována, neboť kamenné součásti pece byly prodány prostřednictvím online aukcí osobám, které nabídly nejvyšší ceny, a další součásti pece byly vyřazeny z provozu v důsledku neúspěšných pokusů je prodat prostřednictvím online aukcí.

(29)

Belgie prokázala, že pasiva při konkurzu společnosti Ducatt činila přibližně 33,8 milionu EUR, přičemž dluhy podniku vůči přednostním věřitelům (hlavně personál, sociální zabezpečení, banky a leasingové společnosti) dosahovaly 14,3 milionu EUR, zatímco aktiva při konkurzu společnosti Ducatt činila přibližně 3,6 milionu EUR.

(30)

Navíc v případě, že by Komise měla za to, že státní podpory poskytnuté Belgií společnosti Ducatt byly protiprávní a neslučitelné s vnitřním trhem, a nařídila by navrácení této podpory, žádost o navrácení podpory zaslaná Belgií v rámci insolvenčního řízení společnosti by nebyla přednostní na základě belgických právních předpisů o insolvenci. Vzhledem k tomu, že aktiva jsou silně nedostatečná k tomu, aby byly uhrazeny dluhy přednostních věřitelů, není realistické se domnívat, že pohledávky, které nejsou přednostní, by mohly být, uhrazeny, byť jen částečně.

(31)

Nevyhnutelná likvidace společnosti Ducatt se opozdila pouze kvůli několika probíhajícím soudním řízením, která souvisejí s pohledávkami věřitelů a určitých pracovníků. Výsledek těchto řízení nezmění nic na skutečnosti, že celková výše přednostních pohledávek převyšuje celkovou částku aktiv společnosti Ducatt.

(32)

Komise připomíná, že pravomoci svěřené Komisi podle článků 107 a 108 SFEU mají za cíl zabránit poskytnutí podpor neslučitelných s vnitřním trhem. Co se týče navrácení, pravomoc Komise nařídit členskému státu, v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora, aby navrátil podporu, kterou tato považuje za neslučitelnou s vnitřním trhem, má za cíl obnovit stav před poskytnutím neslučitelné podpory (5).

(33)

Jinak řečeno, jedním z cílů kontroly státních podpor je zabránit poskytování protiprávních podpor neslučitelných s vnitřním trhem. Druhým cílem je zajistit obnovení situace před narušením hospodářské soutěže způsobeným státní podporou neslučitelnou s vnitřním trhem.

(34)

V daném případě už nemůže být žádná podpora společnosti Ducatt poskytnuta. Rozhodnutí, které by vyhlásilo, že již poskytnuté podpory představují státní podpory neslučitelné s vnitřním trhem, a nařídilo by jejich navrácení, by v žádném případě nevedlo k navrácení (protože navrácení je zjevně nemožné) a nemělo by žádný dopad na splacení pohledávek jiných věřitelů.

(35)

Přesněji řečeno, Komise konstatuje, že hospodářská činnost společnosti Ducatt byla definitivně ukončena z důvodu i) vypovězení všech smluv pracovníků společnosti Ducatt, kteří jsou nyní hlavně zaměstnáváni jinými zaměstnavateli, a ii) demontáže výrobních zařízení společnosti Ducatt a prodeje všech aktiv nesouvisejících s výrobou společnosti Ducatt několika různým kupujícím.

(36)

Komise navíc konstatuje, že hlavní výrobní aktiva společnosti Ducatt, tedy sklářská pec převzatá společností LRM Lease, byla demontována a nemůže už být nabídnuta žádnému subjektu na trhu, zatímco prostory převzaté společností LRM Lease nebyly využity k účelům souvisejícím s hospodářskou činností společnosti Ducatt. Konečně Komise konstatuje, že zpracovatelské linky na sklo vlastní soukromé podniky nezávislé na společnosti Ducatt a Vlámském regionu, jejichž obchodní strategie spočívá v pronájmu aktiv, a nikoliv v provozování činnosti srovnatelné s činností společnosti Ducatt. Z těchto důvodů má Komise za to, že je vyloučena jakákoli možnost, že by existoval jiný podnik, který by pokračoval v hospodářské činnosti společnosti Ducatt.

(37)

Komise zároveň konstatuje, že příkaz k navrácení by neměl žádný dopad na splacení pohledávek státní podpory nebo jakékoli jiné pohledávky. Na základě belgického zákona o konkurzech by žádost o navrácení státní podpory v případě záporného rozhodnutí Komise, které by s sebou neslo takové navrácení, byla zapsána v tabulce pohledávek společnosti Ducatt jako nepřednostní pohledávka. Přednostní pohledávky věřitelů společnosti Ducatt značně překračují částku konkurzních aktiv v insolvenčním řízení. Proto i kdyby Komise měla za to, že společnost Ducatt obdržela protiprávní a neslučitelné státní podpory, nebylo navrácení založené na takovém rozhodnutí možné a nemělo by žádný dopad na výsledek úhrady pohledávek pro nepřednostní věřitele společnosti Ducatt.

(38)

Jediným důvodem, proč je společnost Ducatt udržována bez hospodářské činnosti, je očekávání výsledku několika probíhajících soudních řízení týkajících se pohledávek věřitelů a pracovníků. Jakmile budou tato řízení ukončena, bude společnost Ducatt nevyhnutelně zlikvidována a vymazána z rejstříku společností.

(39)

Za těchto podmínek by rozhodnutí Komise, které by kvalifikovalo dotčená opatření jako neslučitelnou podporu, nemělo žádný praktický účinek a formální vyšetřovací řízení zahájené podle čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce SFEU vůči dotčeným podporám neslouží už svému účelu,