(1)

Žádost o zápis názvu „Rucola della Piana del Sele“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Rucola della Piana del Sele“ zapsán do rejstříku,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

V souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) mohou být prostředky nepřidělené na závazky týkající se opatření financovaných Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 přeneseny do následujícího rozpočtového roku. Toto přenesení je omezeno na 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a na částku úpravy přímých plateb podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (3) provedenou v předchozím rozpočtovém roce.

(2)

V souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013 členské státy odchylně od čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 uhradí přenášené prostředky podle čl. 12 odst. 2 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 konečným příjemcům, kteří podléhají míře úpravy v rozpočtovém roce, do nějž jsou prostředky přenášeny. Tato úhrada se vztahuje pouze na konečné příjemce v těch členských státech, v nichž se v předchozím rozpočtovém roce uplatnil mechanismus finanční kázně (4).

(3)

Při stanovování výše přenášených prostředků, jež se mají vyplatit, se v souladu s čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí zohlednit částky na rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedenou v článku 25 uvedeného nařízení, které nebyly do konce rozpočtového roku uvolněny na krizová opatření.

(4)

V souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1928 (5) se mechanismus finanční kázně použije na přímé platby v kalendářním roce 2019 s cílem vytvořit rezervu pro případ krizí. O uplatnění rezervy pro případ krizí nebylo v rozpočtovém roce 2020 požádáno.

(5)

S cílem zajistit, že úhrada nevyužitých prostředků v důsledku uplatnění mechanismu finanční kázně konečným příjemcům zůstane úměrná výši úpravy v rámci mechanismu finanční kázně, je vhodné, aby Komise určila částky, které jsou členským státům pro úhradu k dispozici.

(6)

Aby členské státy nebyly nuceny na tuto úhradu dodatečně platit, musí být toto nařízení použitelné od 1. prosince 2020. Částky stanovené tímto nařízením jsou tudíž konečné a uplatní se, aniž by tím byla dotčena snížení v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013, na jakékoli jiné opravy zohledňované v rozhodnutích o měsíčních platbách, pokud jde o výdaje uskutečněné platebními agenturami členských států za říjen 2020, v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 a na jakékoli srážky a doplňkové platby, které mají být provedeny v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení, nebo na jakákoli rozhodnutí, jež budou přijata v rámci postupu schvalování účetní závěrky.

(7)

V souladu s návětím čl. 12 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 mohou být prostředky nepřidělené na závazky přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku. Je tudíž vhodné, aby Komise stanovila data způsobilosti u výdajů členských států, pokud jde o úhradu v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 1306/2013, a měla při tom na paměti zemědělský rozpočtový rok, tak jak je definován v článku 39 uvedeného nařízení.

(8)

Jelikož se částky, které mají být přeneseny a zpřístupněny, týkají rozpočtu na rok 2021, vyplývá z čl. 135 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, že není třeba v tomto nařízení stanovit částku pro Spojené království.

(9)

Aby se zohlednilo krátké časové rozmezí mezi oznámením o plnění rozpočtu EZZF na rok 2020 v rámci sdíleného řízení za období od 16. října 2019 do 15. října 2020 ze strany členských států a potřebným počátečním datem použitelnosti tohoto nařízení, kterým by měl být 1. prosinec 2020, toto nařízení by mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízení (EU) 2016/2031 stanoví pravidla týkající se obsahu a formátu rostlinolékařského pasu požadovaného pro přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie a do chráněných zón a v těchto zónách.

(2)

Rostlinolékařský pas pro přemísťování na území Unie obsahuje kód vysledovatelnosti, s výjimkou určitých rostlin k pěstování použitelných k prodeji konečným uživatelům. Uvedená výjimka se nevztahuje na typy a druhy rostlin k pěstování, které má Komise uvést na seznamu.

(3)

Na určité rostliny k pěstování se vztahují opatření Unie přijatá podle článku 28 nebo 30 nařízení (EU) 2016/2031 pro konkrétní škodlivé organismy. Některé z těchto rostlin k pěstování, zejména ty, o nichž je známo, že je u nich vyšší pravděpodobnost napadení nebo infekce uvedenými konkrétními škodlivými organismy, nebo které byly zachyceny na vnitřním trhu z důvodu jejich napadení nebo infekce uvedenými konkrétními škodlivými organismy, mohou přispět k šíření uvedených škodlivých organismů v rámci Unie, a zvýšit tak potenciál uvedených škodlivých organismů způsobit významný a dlouhodobý negativní dopad na uvedené rostliny k pěstování.

(4)

Na určité rostliny k pěstování pocházející z Unie se vztahují zvláštní požadavky stanovené s ohledem na určité karanténní škodlivé organismy pro Unii podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 a čl. 8 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2). Uvedené rostliny k pěstování mohou přispívat k šíření uvedených škodlivých organismů v rámci Unie, a zvýšit tak potenciál uvedených škodlivých organismů způsobit významný a dlouhodobý negativní dopad na uvedené rostliny k pěstování.

(5)

Některé z uvedených rostlin k pěstování byly zachyceny během přemísťování v rámci Unie, jelikož jsou hostiteli karanténních škodlivých organismů pro Unii.

(6)

Je proto vhodné požadovat kód vysledovatelnosti pro všechny rostlinolékařské pasy vydané pro uvedené rostliny k pěstování, aby se zlepšila rychlá vysledovatelnost uvedených rostlin.

(7)

Nařízení (EU) 2016/2031, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2313 (3) a toto nařízení stanoví soubor nových pravidel týkajících se používání a obsahu rostlinolékařských pasů. Z tohoto důvodu se směrnice Komise 92/105/EHS (4) stává bezpředmětnou a měla by být zrušena.

(8)

Aby měli profesionální provozovatelé a příslušné orgány dostatek času na přizpůsobení se uvedeným požadavkům, mělo by se toto nařízení použít ode dne 31. prosince 2021.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být vyhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Uvedený seznam zahrnuje kyselinu peroxyoktanovou, která má být v důsledku svého hodnocení přejmenována na reakční směs kyseliny peroxyoctové a kyseliny peroxyoktanové.

(2)

Reakční směs kyseliny peroxyoctové a kyseliny peroxyoktanové byla hodnocena pro použití v biocidních přípravcích typu 2, dezinfekční prostředky a algicidy, jež nejsou určeny k použití u člověka nebo zvířat, typu 3, veterinární hygiena, a typu 4, oblast potravin a krmiv, jak jsou popsány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Členským státem zpravodajem byla určena Francie a její hodnotící příslušný orgán předložil Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) dne 2. ledna 2019 zprávu o posouzení a své závěry.

(4)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 přijal Výbor pro biocidní přípravky dne 4. března 2020 stanoviska agentury (3) a zohlednil v nich závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán.

(5)

Podle uvedených stanovisek lze předpokládat, že biocidní přípravky typu 2, 3 a 4 obsahující reakční směs kyseliny peroxyoctové a kyseliny peroxyoktanové splňují kritéria stanovená v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012, jsou-li dodrženy určité specifikace a podmínky pro jejich použití.

(6)

S přihlédnutím ke stanoviskům agentury je vhodné schválit reakční směs kyseliny peroxyoctové a kyseliny peroxyoktanové pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3 a 4 s výhradou dodržování určitých specifikací a podmínek.

(7)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která zúčastněným stranám umožní přijmout přípravná opatření pro splnění nových požadavků.

(8)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví pravidla pro uvádění nových potravin na trh v Unii a jejich používání.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2469 (2) stanoví administrativní a vědecké požadavky na žádosti uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 (3) bylo změněno nařízení (ES) č. 178/2002 (4) a nařízení (EU) 2015/2283. Cílem těchto změn je posílit transparentnost a udržitelnost hodnocení rizik ze strany EU ve všech oblastech potravinového řetězce, v nichž Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) provádí vědecké hodnocení rizik, včetně oblasti nových potravin.

(4)

Pokud jde o uvádění nových potravin na trh, byla prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 178/2002 zavedena nová ustanovení týkající se mimo jiné obecného poradenství před předložením žádosti, které na žádost potenciálního žadatele poskytují zaměstnanci úřadu, a povinnosti oznámit studie zadané nebo provedené provozovateli podniků na podporu žádosti a důsledků nedodržení této povinnosti. Byla také zavedena ustanovení o tom, že úřad zpřístupní veřejnosti všechny vědecké údaje, studie a další informace na podporu žádostí, s výjimkou důvěrných informací, v rané fázi procesu hodnocení rizik, po čemž následuje konzultace se třetími stranami. V rámci změn byly rovněž stanoveny zvláštní procesní požadavky týkající se předkládání žádostí o důvěrné zacházení a jejich posouzení úřadem, pokud jde o informace předkládané žadatelem, vyžádá-li si Komise stanovisko úřadu.

(5)

Nařízením (EU) 2019/1381 bylo rovněž změněno nařízení (EU) 2015/2283 tak, aby zahrnovalo ustanovení k zajištění soudržnosti s úpravami nařízení (ES) č. 178/2002 a aby se zohlednily odvětvové zvláštnosti v oblasti důvěrných informací.

(6)

Vzhledem k rozsahu a použitelnosti všech uvedených změn by mělo být prováděcí nařízení (EU) 2017/2469 upraveno tak, aby zohledňovalo změny týkající se obsahu, vypracování a podání žádostí uvedených v článku 10 nařízení (EU) 2015/2283, podmínek, jimiž se řídí ověření platnosti žádostí, a informací, které mají být obsaženy ve stanovisku úřadu. Prováděcí nařízení (EU) 2017/2469 by mělo zejména odkazovat na standardní datové formáty a požadovat, aby byly v žádostech uváděny informace prokazující splnění požadavku na oznámení stanoveného v článku 32b nařízení (ES) č. 178/2002. Mělo by rovněž upřesnit, že posouzení splnění požadavku na oznámení je součástí ověření platnosti žádosti.

(7)

S ohledem na skutečnost, že úřad v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002 odpovídá za správu databází studií, by mělo být rovněž Komisi umožněno konzultovat v rámci ověřování platnosti žádostí úřad s cílem ujistit se, že žádost splňuje příslušné požadavky stanovené ve zmíněném článku.

(8)

Pokud jsou během hodnocení rizik vedeny veřejné konzultace v souladu s čl. 32c odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002, mělo by stanovisko úřadu také zahrnovat výsledky těchto konzultací v souladu s požadavky na transparentnost, jež se na úřad vztahují.

(9)

Toto nařízení by mělo být použitelné ode dne 27. března 2021 a na žádosti předložené od uvedeného data, které je datem použitelnosti nařízení (EU) 2019/1381.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 (2) stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí o povolení doplňkových látek a vyhodnocování těchto žádostí.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 (3) má za cíl zvýšit transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany Unie v potravinovém řetězci. Za tímto účelem uvedené nařízení mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4) a nařízení (ES) č. 1831/2003 s cílem posílit transparentnost postupů týkajících se povolování doplňkových látek.

(3)

Aby se zohlednily odvětvové zvláštnosti, mění nařízení (EU) 2019/1381 ustanovení týkající se transparentnosti a důvěrnosti stanovená v nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Pokud jde o povolování doplňkových látek, změny nařízení (ES) č. 178/2002 zavedené nařízením (EU) 2019/1381 mají rovněž přímý dopad na požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 429/2008 týkající se vypracování a předání dokumentace k žádosti, a vyžadují úpravu těchto požadavků z důvodu jednotnosti a právní jistoty. Nařízení (ES) č. 429/2008 by mělo být změněno tak, aby zavedlo nezbytná doplňková ustanovení týkající se vypracování a předání dokumentace k žádosti.

(5)

Zejména by měla být upravena ustanovení nařízení (ES) č. 429/2008 týkající se žádostí o zachování důvěrnosti, formátu informací a údajů k doložení žádostí, které by měly být elektronické a budou muset být v souladu se standardními datovými formáty, konceptem souhrnu dokumentace s ohledem na zásadu transparentnosti stanovenou v nařízení (EU) 2019/1381 a odkazem na studie oznámené v souladu s článkem 32b nařízení (ES) č. 178/2002.

(6)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 27. března 2021 a na žádosti a dokumentace předložené od uvedeného data, kterým je datum použitelnosti nařízení (EU) 2019/1381.

(7)

Nařízení (ES) č. 429/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 8 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/2110 je Politický a bezpečnostní výbor zmocněn v souladu s článkem 38 Smlouvy o Evropské Unii k přijímání příslušných rozhodnutí s cílem vykonávat politickou kontrolu a strategické řízení poradní mise Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUAM RCA), včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 17. prosince 2019 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2019/2189 (2), kterým byl vedoucím mise EUAM RCA na období od 9. prosince 2019 do 8. prosince 2020 jmenován pan Paulo SOARES.

(3)

Dne 30. července 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1131 (3), kterým byla mise EUAM RCA zahájena ke dni 9. srpna 2020.

(4)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhl, aby byl mandát pana Paula SOARESE jako vedoucího mise EUAM RCA prodloužen na období od 9. prosince 2020 do 8. prosince 2021,

(1)

Příloha I nařízení (EU) č. 528/2012 obsahuje účinné látky, které mají příznivější profil z hlediska životního prostředí nebo lidského zdraví či zdraví zvířat. Přípravky obsahující tyto účinné látky mohou být proto povoleny zjednodušeným postupem. Dusík je zařazen do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 s omezením, že se musí používat v omezeném množství v nádobách uzpůsobených k okamžitému použití.

(2)

Podle článku 86 nařízení (EU) č. 528/2012 je dusík schválen jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 18 (insekticidy) (2). Biocidní přípravky sestávající z dusíku jsou povoleny v několika členských státech a jsou dodávány v plynových lahvích (3).

(3)

Dusík může být rovněž připravován na místě z okolního vzduchu. Dusík připravovaný na místě není v Unii v současné době schválen k použití a není uveden ani na seznamu v příloze I nařízení (EU) č. 528/2012, ani na seznamu účinných látek zařazených do programu přezkumu stávajících účinných látek v biocidních přípravcích v příloze II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (4).

(4)

V souladu s čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 předložilo Nizozemsko dne 9. července 2020 Komisi žádost o odchylku od čl. 19 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, aby mu v zájmu ochrany kulturního dědictví umožnila povolit biocidní přípravky sestávající z dusíku připravovaného na místě z okolního vzduchu (dále jen „žádost“).

(5)

Kulturní dědictví mohou poškozovat mnohé škodlivé organismy, od hmyzu až po mikroorganismy. Přítomnost uvedených organismů může nejen vést ke ztrátě samotného kulturního statku, ale představuje rovněž riziko, že se tyto škodlivé organismy rozšíří do jiných předmětů v blízkosti. Bez vhodného ošetření by tyto předměty mohly být nenapravitelně poškozeny, a tím by mohlo být kulturní dědictví vážně ohroženo.

(6)

Dusík připravovaný na místě se používá k vytvoření řízené atmosféry s velmi nízkou koncentrací kyslíku (tzv. anoxie) v trvale nebo dočasně uzavřených ošetřovacích stanech nebo komorách pro regulaci škodlivých organismů v předmětech kulturního dědictví. Dusík je separován z okolního vzduchu a je načerpán do ošetřovacího stanu nebo ošetřovací komory, kde se obsah dusíku v atmosféře zvýší přibližně na 99 %, a tím se téměř úplně odčerpá kyslík. Vlhkost dusíku načerpaného do ošetřovacích prostor se nastaví podle potřeb předmětu, který má být ošetřen. Škodlivé organismy nemohou za těchto podmínek vytvořených v ošetřovacím stanu nebo ošetřovací komoře přežít.

(7)

Podle informací, které Nizozemsko předložilo, se používání dusíku připravovaného na místě jeví jako jediná účinná technika pro regulaci škodlivých organismů, kterou lze použít pro všechny druhy materiálů a kombinace materiálů přítomných v kulturních institucích, aniž by došlo k jejich poškození, a která je účinná proti všem vývojovým stadiím škůdců vyskytujících se v kulturním dědictví.

(8)

Jak je uvedeno v žádosti, instituce kulturního dědictví v Nizozemsku již více než 25 let uplatňují strategie komplexní ochrany před škůdci, zaměřují se na nízkotoxické přístupy a odklánějí se od používání vysoce toxických látek, které byly dříve používány.

(9)

Metoda anoxie nebo modifikované či řízené atmosféry je uvedena v normě EN 16790:2016 „Ochrana kulturního dědictví – Komplexní ochrana před škůdci“ a v této normě je dusík popsán jako „nejvíce používaný“ pro vytvoření anoxie.

(10)

K dispozici jsou i další techniky regulace škodlivých organismů, jako jsou techniky tepelného šoku (vysoká nebo nízká teplota) či záření gama. Kromě toho lze pro daný účel použít i biocidní přípravky obsahující jiné účinné látky. Podle Nizozemska má však každá z těchto technik omezení, pokud jde o škody, ke kterým by mohlo dojít při ošetření některých materiálů.

(11)

Podle informací uvedených v žádosti mají procesy tepelného šoku (ošetření zmrazením nebo zahřátím) u řady materiálů nežádoucí účinky. Ošetření nízkou teplotou není vhodné pro předměty s vrstvenou strukturou nebo z anizotropních materiálů, a to kvůli rozdílům v koeficientech roztažnosti mezi materiály nebo v různých směrech, které vedou k namáhání a delaminaci (například obrazy, dýhovaný nebo intarzovaný nábytek, hudební nástroje), a pro předměty obsahující olej, tuk nebo vosk, které mohou krystalizovat a tvořit bílý povlak na povrchu předmětů.

(12)

Ošetření vysokou teplotou může způsobit migraci pryskyřic a změnu barvy dřeva, změkčení laků a změny v distribuci vlhkosti v materiálech. Takové ošetření není vhodné pro předměty s vrstvenou strukturou nebo z anizotropních materiálů (např. obrazy, dýhovaný nebo intarzovaný nábytek, hudební nástroje), usně, materiály, jež měknou, deformují se nebo tají při zvýšených teplotách (například barvy, laky, kompozitní předměty obsahující plasty, vosky, pryskyřice, některé klihy), přírodovědecké exempláře a předměty, které byly v minulosti ošetřeny biocidními přípravky obsahujícími určité účinné látky jako dichlordifenyltrichlorethan (DDT) nebo lindan, jelikož teplo způsobuje odpařování reziduí.

(13)

Jak je uvedeno v žádosti, jiné účinné látky se v kulturních institucích kvůli svému profilu nebezpečnosti používají zřídkakdy. Po ošetření uvedenými látkami se mohou rezidua z ošetřených předmětů postupně uvolňovat do životního prostředí, což představuje riziko pro lidské zdraví. Kromě toho mohou tyto látky reagovat s materiály předmětů kulturního dědictví a způsobit nepřijatelné změny, jako je změna barvy a vznik skvrn.

(14)

Podle žádosti by použití záření gama mohlo způsobit nežádoucí reakce a zvýšený rozklad celulózových materiálů, jako je papír, bílkovinných materiálů, jako je kůže, a syntetických polymerů, jako jsou plasty. Kromě toho vyžaduje přepravu předmětů a sbírek do zvláštních zařízení pro ošetření.

(15)

Podle informací uvedených v žádosti nepředstavuje použití dusíku v lahvích vhodnou alternativu pro kulturní instituce, jelikož obnáší praktické nevýhody. Omezená množství v lahvích vyžadují častou přepravu a samostatný sklad. Ošetření dusíkem v lahvích by pro kulturní instituce rovněž představovalo vysoké náklady.

(16)

Jak je uvedeno v žádosti, několik kulturních institucí v posledních desetiletích investovalo prostředky do vybudování ošetřovacích komor a nákupu generátorů dusíku. Vzhledem ke své všestrannosti a vhodnosti pro ošetření všech materiálů je anoxie vytvářená pomocí dusíku připravovaného na místě při ochraně kulturního dědictví hojně využívána.

(17)

Požadavek, aby kulturní instituce používaly pro regulaci škodlivých organismů různé techniky podle jejich vhodnosti pro konkrétní materiály a předměty namísto použití jedné techniky, která se již používá a je vhodná pro všechny materiály, by obnášel dodatečné náklady pro kulturní instituce a zkomplikoval by jim dosažení cíle, kterým je odklon od používání nebezpečnějších účinných látek při ochraně proti škůdcům. Odstavení zařízení a vybavení pořízených pro účely anoxie vytvářené pomocí dusíku připravovaného na místě by navíc představovalo ztrátu předchozích investic.

(18)

Jednání týkající se možné odchylky podle čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 pro dusík připravovaný na místě proběhla na několika zasedáních (5) skupiny odborníků Komise složené ze zástupců příslušných orgánů pro biocidní přípravky v roce 2019.

(19)

Kromě toho Evropská agentura pro chemické látky na žádost Komise, v návaznosti na první, podobnou žádost o odchylku pro výrobky sestávající z dusíku připravovaného na místě, kterou předložilo Rakousko, uspořádala o této žádosti veřejnou konzultaci, a umožnila tak všem zúčastněným stranám, aby vyjádřily svá stanoviska. Převážná většina z 1487 obdržených připomínek se vyslovila ve prospěch této odchylky. Mnoho přispěvatelů upozornilo na nevýhody dostupných alternativních technik: tepelné ošetření může určité materiály poškodit, používání jiných účinných látek zanechává na artefaktech toxická rezidua, která se postupně uvolňují do životního prostředí, používání dusíku v lahvích neumožňuje v ošetřovacích prostorách regulaci relativní vlhkosti, která je zapotřebí pro ošetření některých materiálů.

(20)

Dvě mezinárodní organizace zastupující muzea a lokality kulturního dědictví – Mezinárodní rada muzeí a Mezinárodní rada pro památky a památná místa – vyjádřily svůj záměr podat žádost o zařazení dusíku připravovaného na místě do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012, což by členským státům umožnilo povolit přípravky sestávající z dusíku připravovaného na místě bez nutnosti odchylky v souladu s čl. 55 odst. 3 uvedeného nařízení. Hodnocení takové žádosti, včetně zařazení této látky do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 a získání povolení pro přípravky, však vyžaduje čas.

(21)

Žádost ukazuje, že v Nizozemsku nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy, neboť všechny alternativní techniky, které jsou v současné době k dispozici, představují nevýhody, buď z důvodu jejich nevhodnosti pro ošetření všech materiálů, nebo z praktického hlediska.

(22)

Na základě všech uvedených argumentů je vhodné vyvodit závěr, že dusík připravovaný na místě má zásadní význam pro ochranu kulturního dědictví v Nizozemsku a že nejsou k dispozici žádné vhodné alternativy. Nizozemsku by proto mělo být v zájmu ochrany kulturního dědictví umožněno povolit dodávání na trh a používání biocidních přípravků sestávajících z dusíku připravovaného na místě.

(23)

Možné zařazení dusíku připravovaného na místě do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 a následné povolení přípravků sestávajících z dusíku připravovaného na místě členskými státy vyžaduje čas. Je proto vhodné povolit odchylku na dobu, která by umožnila dokončení příslušných postupů,