(1)

Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 (2) jsou emitenti cenných papírů konvertibilních nebo vyměnitelných za akcie třetí strany v situacích uvedených v článku 18 daného nařízení v současnosti povinni zveřejnit dodatek ke svému prospektu. Naproti tomu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 382/2014 (3), které bylo nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 nahrazeno, v uvedených případech zveřejnění dodatku těmito emitenty nevyžadovalo. Jelikož se tato pravidla osvědčila a neměla vliv na úroveň ochrany investorů, měly by být ze seznamu v čl. 18 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 odstraněny všechny odkazy na emitenty cenných papírů konvertibilních nebo vyměnitelných za akcie třetí strany.

(2)

Aby měli investoři srovnávací přehled vývoje výkazu peněžních toků nefinančních subjektů vydávajících kapitálové cenné papíry, měl by být do tabulky 3 v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 vložen sloupec s informacemi o peněžních tocích za dva roky předcházející roku vydání prospektu.

(3)

Pole 26 v příloze VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979, které se týká depozitních poukázek, odkazuje na zkratku „DRCP“. Toto pole by však mělo odkazovat na zkratku „DPRS“, což je odkaz použitý v systému referenčních údajů o finančních nástrojích (FIRDS), který v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (4) provozuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

V českém, anglickém, portugalském a slovenském znění článku 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 bylo vynecháno slovo, a tak je toto ustanovení obtížně srozumitelné. Uvedené ustanovení by mělo být odpovídajícím způsobem opraveno.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(7)

V zájmu právní jistoty by shrnutí prospektů schválených mezi 21. červencem 2019 a 16. zářím 2020 měla být nadále platná až do konce platnosti těchto prospektů.

(8)

Nařízení (EU) 2017/1129 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 se začala používat dne 21. července 2019. Z důvodů právní jistoty a zajištění správného fungování portálu pro oznamování prospektů by čl. 1 body 1, 3 a 4 a článek 2 tohoto nařízení v přenesené pravomoci měly mít stejné datum použitelnosti jako nařízení (EU) 2017/1129 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979.

(9)

Vzhledem k naléhavosti této záležitosti a omezenému rozsahu a dopadu návrhů regulačních norem, na nichž je toto nařízení založeno, orgán ESMA neuspořádal otevřené veřejné konzultace ani neprovedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů. Orgán ESMA si vyžádal stanovisko skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5),

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 (2) stanoví informace, které jsou emitenti kapitálových i nekapitálových cenných papírů povinni zveřejnit. Nekapitálové cenné papíry podléhají méně přísným požadavkům na zveřejňování než kapitálové cenné papíry. Některé kapitálové cenné papíry, jako jsou některé druhy konvertibilních, vyměnitelných a derivátových cenných papírů, jsou před konvertováním nebo před uplatněním práv s nimi spojených podobné nekapitálovým cenným papírům. Je proto vhodné podrobit emitenty těchto konvertibilních, vyměnitelných a derivátových cenných papírů mírnějším pravidlům pro zveřejňování, která se vztahují na nekapitálové cenné papíry.

(2)

Podle nařízení (EU) 2017/1129 mohou emitenti používat univerzální registrační dokument pro zveřejnění výroční finanční zprávy požadované podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (3). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 ukládá, aby emitenti, kteří uvedenou možnost využívají, poskytli kompletní univerzální registrační dokument ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (XHTML), což představuje nepřiměřenou administrativní zátěž. Ustanovení čl. 24 odst. 4 a čl. 25 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 by proto měla být změněna tak, aby emitentům bylo povoleno předkládat ve formátu XHTML pouze informace obsažené ve výroční finanční zprávě.

(3)

Oddíl 3 kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 o dalších informacích, které mají být zahrnuty do prospektu, se použije na všechny druhy prospektů, včetně unijního prospektu pro růst. Jelikož se na unijní prospekt pro růst vztahuje standardizovaný formát a pořadí, je nezbytné vyjasnit pořadí zveřejňovaných informací týkajících se derivátových cenných papírů a v příslušných případech podkladových akcií a/nebo informací, které mají být zveřejněny, je-li dán v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1129 souhlas k použití prospektu. Článek 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 a přílohy 26 a 27 uvedeného nařízení by měly být odpovídajícím způsobem aktualizovány.

(4)

Ustanovením čl. 2 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2115 (4) byla také změněna příloha V nařízení (EU) 2017/1129 tak, že požadavek na zveřejnění prohlášení o provozním kapitálu v unijním prospektu pro růst se nyní vztahuje na všechny emitenty kapitálových cenných papírů bez ohledu na jejich tržní kapitalizaci. Ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 a příloha 26 uvedeného nařízení by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)

V přílohách 1, 3, 6 až 9, 24 a 25 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 se vyžaduje, aby u většiny kapitálových i nekapitálových cenných papírů byly historické výroční finanční údaje nezávisle auditovány a aby byla zpráva auditora sestavena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 (6). Tyto přílohy rovněž vyžadují, aby v případech, kdy se nepoužijí směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014 a kdy statutární auditoři odmítli zprávy auditora týkající se historických finančních údajů nebo pokud tyto zprávy obsahují výhrady, úpravy výroku, odmítnutí výroku nebo zdůraznění skutečnosti, musí být tyto výhrady, úpravy výroku, odmítnutí výroku nebo zdůraznění skutečnosti reprodukovány v plném rozsahu a s odůvodněním. Aby mohli investoři přijímat informovaná investiční rozhodnutí, je vhodné, aby emitenti podléhali výše uvedeným požadavkům na zveřejnění bez ohledu na to, zda se použije směrnice 2006/43/ES nebo nařízení (EU) č. 537/2014. Přílohy 1, 3, 6 až 9, 24 a 25 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 by tudíž měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Pokud se použije zjednodušený režim zveřejnění informací pro sekundární emise, příloha 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 vyžaduje, aby subjekty kolektivního investování poskytovaly informace vyplývající z určitých oddílů a bodů přílohy 3. Pro dosažení souladu s požadavky na zveřejnění u primárních emisí by měl být uvedený seznam oddílů a bodů změněn tak, aby zahrnoval informace o významných smlouvách a vyloučil pro forma finanční údaje.

(7)

V popisu cenných papírů pro sekundární emise nekapitálových cenných papírů by popis druhu, třídy a objemu cenných papírů nabízených nebo přijatých k obchodování měl být stanoven v rámci kategorie B stejně jako pro primární emise, neboť v době schválení základního prospektu nejsou známy všechny podrobnosti těchto informací. Pro dosažení souladu s požadavky na zveřejňování u primárních emisí je dále nezbytné vyjasnit, že pro sekundární emise retailových nekapitálových cenných papírů, pokud je shrnutí prospektu částečně nahrazeno informacemi stanovenými v čl. 8 odst. 3 písm. c) až i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (7), by tyto informace měly být rovněž obsaženy v popisu cenných papírů. Příloha 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

V čl. 33 odst. 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 se místo přílohy 23 chybně odkazuje na přílohu 22 uvedeného nařízení. Tato chyba by měla být opravena.

(9)

Ustanovení čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2017/1129 vyžaduje, aby registrační dokument nebo univerzální registrační dokument oznámený v souladu s odstavcem 2 uvedeného článku obsahoval dodatek s klíčovými informacemi o emitentovi podle čl. 7 odst. 6 uvedeného nařízení. Ustanovení čl. 42 odst. 2 písm. g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 nesprávně požaduje, aby byl tento dodatek předložen v každém případě, a nikoli pouze v případě, že je tento dodatek vyžadován. Tato chyba by měla být opravena.

(10)

Nařízení (EU) 2017/1129 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 se začala používat od 21. července 2019. V zájmu právní jistoty a pro zajištění toho, aby emitenti nebyli podrobeni zbytečné administrativní zátěži, by čl. 1 body 1 až 8 a článek 2 tohoto nařízení v přenesené pravomoci měly mít stejné datum použitelnosti jako nařízení (EU) 2017/1129 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980.

(11)

V zájmu právní jistoty by prospekty schválené mezi 21. červencem 2019 a 16. zářím 2020 měly být i nadále platné do konce jejich doby platnosti,

(1)

Ve smyslu dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (2) se Unie zavázala umožňovat dovoz ročního množství 300 000 tun čiroku do Španělska.

(2)

V období od 1. ledna 2020 do 26. dubna 2020 bylo do Španělska dovezeno 43 069 tun čiroku. Během tohoto období bylo v souladu s nařízením Komise (EU) č. 642/2010 (3) clo na dovoz čiroku stanoveno na hodnotu 0 EUR za tunu. Od 27. dubna 2020 a po zavedení kladného cla na dovoz čiroku podle uvedeného nařízení se do Španělska dovezlo 2 366 tun čiroku.

(3)

Aby se zajistilo úplné využití dovozních kvót, článek 6 nařízení Komise (ES) č. 1296/2008 (4) stanoví, že se může použít snížení dovozního cla určeného v souladu s nařízením (EU) č. 642/2010.

(4)

V zájmu zjednodušení dovozu čiroku do Španělska do konce roku 2020 je třeba uplatnit 100 % paušální snížení dovozního cla stanoveného v souladu s nařízením (EU) č. 642/2010, pokud jde o množství čiroku, které se má dovézt do Španělska v rámci celní kvóty otevřené dne 1. ledna 2020 v souladu s nařízením (ES) č. 1296/2008,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 (2) zavedlo řadu odchylek od stávajících pravidel s cílem pomoci odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína vyrovnat se s dopadem pandemie COVID-19.

(2)

V důsledku pandemie COVID-19 čelí v roce 2020 řada uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny obtížím při provádění jejich schválených operačních programů. Některé schválené akce a opatření nebudou v roce 2020 provedeny, a proto nebude část provozních fondů využita. Jiné uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů mění své operační programy, aby mohly provádět akce a opatření pro řešení dopadu pandemie COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny, jako jsou opatření pro řešení krizí. Flexibilitu při provádění operačních programů již stanovilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592.

(3)

Při provádění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 se ukázalo, že je zapotřebí dalších opatření, jež by uznaným organizacím producentů a sdružením organizací producentů umožnila spravovat své provozní fondy, zejména pokud své operační programy změnily na základě uvedeného nařízení.

(4)

Uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů musí mít možnost přesměrovat finanční prostředky, včetně finanční podpory Unie v rámci provozního fondu, na akce a opatření, které jsou nezbytné k řešení důsledků pandemie COVID-19. Aby se tato možnost pro uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů zajistila, je nezbytné navýšit v roce 2020 limit finanční podpory Unie stanovený v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 z 50 % na 70 % skutečně vynaložených výdajů.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 zavedlo řadu odchylek od stávajících pravidel v odvětví vína, jejichž cílem bylo poskytnout producentům vína určitou úlevu a pomoci jim vyrovnat se s dopadem pandemie COVID-19. Od vyhlášení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 se však situace v odvětví vína ještě zhoršila.

(6)

Zásoby vína byly na začátku hospodářského roku 2019–2020 na nejvyšší úrovni od roku 2009. V květnu 2020 poklesl objem vývozu vína do třetích zemí z členských států s největší produkcí o 22 až 63 % ve srovnání s objemem vývozu v květnu 2019. Spotřeba vína byla vážně ovlivněna důsledky spojenými s pandemií COVID-19, jako bylo uzavření hranic, uzavření odvětví pohostinství a stravování a přerušení všech činností v oblasti cestovního ruchu. Všechny tyto prvky způsobují další nárůst přebytků vína a vyvíjejí tlak na trh a na ceny.

(7)

Neočekává se, že by došlo k rychlému zlepšení situace, a to ani s částečným obnovením pohostinských činností v Unii. Opětovné otevření restaurací zpravidla podléhá požadavkům na omezení fyzického kontaktu, což znamená, že restaurace a bary nejsou schopny pojmout stejný počet zákazníků jako před tím, než byla přijata opatření k řešení pandemie COVID-19. Podle odhadů odvětví pohostinství a stravování 30 % restaurací možná vůbec znovu neotevře. V mnoha členských státech stále platí omezení, pokud jde o rozsah společenských akcí, včetně soukromých slavností, jako jsou svatby, kde se tradičně konzumuje víno. Stále je doporučen nebo nařízen omezený kontakt a občané nejsou připraveni obnovit své předchozí společenské aktivity, jelikož pandemie COVID-19 stále ještě probíhá. I když tedy byla určitá pravidla uložená během omezení volného pohybu osob uvolněna, v červnu 2020 se normální stav ještě neobnovil a tato situace pravděpodobně potrvá i nadále.

(8)

Vzhledem k době trvání omezení uložených členskými státy na řešení pandemie COVID-19 a k jejich pokračujícím účinkům proto nadále přetrvávají a zhoršují se dlouhodobé ekonomické dopady na hlavní odbytiště produktů odvětví vína a jejich negativní účinky na poptávku po víně.

(9)

Vzhledem k tomuto obzvláště závažnému narušení trhu a nahromadění obtížných okolností v odvětví vína, od uložení cel ze strany Spojených států na dovoz vín z Unie v říjnu 2019 po pokračující omezujících opatření v důsledku celosvětové pandemie COVID-19 a jejich přetrvávající důsledky, se odvětví vína potýká s mimořádnými obtížemi, a to i finanční povahy. To má dopad na plánování, provádění a plnění operací v rámci programů podpory v odvětví vína, protože hospodářské subjekty trpí značně omezeným peněžním tokem ve srovnání s běžnými roky.

(10)

Ukázalo se, že provádění opatření k řešení krize a zvýšení maximálního příspěvku Unie zavedené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 nedostačují ke zlepšení finanční situace hospodářských subjektů v odvětví vína. Zejména nemohou kompenzovat vážné ztráty příjmů v důsledku krize.

(11)

S ohledem na tyto okolnosti by příjemci měli mít možnost obdržet zálohy v rámci opatření zavedených nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592, konkrétně „nouzové destilace vína“ a „podpory na krizové skladování vína“. Tyto zálohy by měly pokrývat 100 % částky podpory Unie a měly by být vyplaceny za předpokladu, že byla složena jistota ve výši alespoň 110 % zálohy. Tím se má zaručit, že v průběhu rozpočtového roku 2020 bude možné v rámci těchto dvou opatření stáhnout z trhu co nejvíce vína, a zároveň pomoci dotčeným příjemcům s jejich peněžním tokem a poskytnout flexibilitu, která umožní provádět operace v rámci těchto dvou opatření většímu počtu příjemců. Tím, že se umožní vyplácení záloh ve výši 100 %, budou navíc členské státy schopny účinně využít svůj roční finanční příděl a kompenzovat zpoždění v provádění opatření, k nimž došlo v důsledku pandemie COVID-19.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 stanovilo rovněž, že členský stát může na opatření „nouzová destilace vína“ a „podpora na krizové skladování vína“ poskytnout vnitrostátní platby doplňující podporu Unie, neboť v důsledku účinků pandemie COVID-19 je nutné stáhnout z trhu co možná největší množství vína, které nebylo spotřebováno, prodáno nebo vyvezeno v průběhu pandemie. Vnitrostátní platby umožňují zvýšit toto množství nad rámec množství, které lze podpořit v rámci rozpočtových limitů stanovených pro programy podpory v odvětví vína. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 dále stanovilo, že uvedené dodatečné vnitrostátní platby podléhají pravidlům pro státní podporu. Ukázalo se však, že tato povinnost některým členským státům znemožňuje poskytovat vnitrostátní platby a účinně provádět opatření zavedená nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592. Je proto vhodné změnit nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 tak, aby se zajistilo, že se na uvedená opatření použije čl. 211 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, který stanoví, že se na platby provedené členskými státy nevztahují pravidla pro státní podporu.

(13)

V rámci odchylek zavedených nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 byl příspěvek Unie na skutečné náklady opatření stanovených v čl. 46 odst. 6, čl. 47 odst. 3, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 dočasně zvýšen o 5 % nebo 10 %.

(14)

Kromě toho před přijetím nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 bylo prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/132 (3) zavedeno jako odchylka od čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 dočasné 10 % zvýšení příspěvku Unie na skutečné náklady opatření „propagace“ za účelem řešení obtížné situace na vývozních trzích poté, co Spojené státy v říjnu 2019 uložily cla na dovoz vína z Unie.

(15)

Navýšení příspěvku Unie představuje formu finanční podpory, která však nevyžaduje dodatečné financování ze strany Unie, neboť nadále platí rozpočtové limity pro programy podpory v odvětví vína stanovené v příloze VI nařízení (EU) č. 1308/2013. Členské státy se tak mohou rozhodnout přidělit vyšší částky na daná opatření pouze v rámci ročního rozpočtu stanoveného v uvedené příloze. Cílem zvýšených finančních sazeb je tedy poskytnout podporu dotčenému odvětví za dané nestabilní situace na trhu, aniž by bylo nutné uvolnit dodatečné finanční prostředky.

(16)

První reakce odvětví, které Komisi předložila meziskupina Evropského parlamentu pro víno a lihoviny a zástupci odvětví vína v Evropě, však ukázaly, že výše zmíněné navýšení maximálního příspěvku Unie na opatření „propagace“ zavedené prováděcím nařízením (EU) 2020/132 a na opatření „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“ zavedené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 nepostačují k tomu, aby se většině potenciálních příjemců umožnilo provést tato opatření v roce 2020. Částky vynaložené v rámci rozpočtových limitů pro vnitrostátní programy podpory od 16. října 2019 do konce dubna 2020 jsou nižší než obvyklý průměr výdajů mezi 16. říjnem a koncem dubna následujícího roku.

(17)

Je zřejmé, že opatření omezující volný pohyb osob přijatá v členských státech během posledních několika měsíců situaci zhoršila, jelikož mimo jiné omezení pohybu zboží a osob, která byla zavedena v boji proti pandemii COVID-19, zabránila hospodářským subjektům žádat o financování v rámci programů podpory v odvětví vína a příjemcům provádět jejich vybrané činnosti. V důsledku toho vynaložily členské státy dosud jen velmi malou částku svého rozpočtového přídělu na rozpočtový rok 2020.

(18)

Vzhledem k nebývalé kombinaci okolností a výsledného narušení trhu je nezbytné poskytnout hospodářským subjektům více finanční podpory, která jim pomůže v těchto ekonomicky obtížných časech. Tato flexibilita je finančně možná díky dostupnosti prostředků vyhrazených pro programy podpory v odvětví vína, které dosud nebyly vyčerpány a které by byly v důsledku zásady ročního rozpočtu jinak ztraceny.

(19)

Aby bylo možné poskytnout nezbytnou podporu odvětví vína a pomoci potenciálním příjemcům při provádění těch opatření v rámci vnitrostátního programu podpory pro odvětví vína, jež mají posílit jejich postavení na trhu a jsou nezbytná pro podporu jejich obnovy po skončení krize, je vhodné se po dobu trvání tohoto opatření odchýlit od čl. 45 odst. 3, čl. 46 odst. 6, čl. 47 odst. 3, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tyto odchylky by měly stanovit dočasné navýšení maximálního příspěvku Unie o 20 % na opatření „informace“, jak je stanoveno v čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, a o dalších 10 % na opatření „propagace“, jak je v současnosti stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2020/132, a na opatření „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“, jak jsou v současnosti stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592. Tím se poskytne příjemcům další finanční úleva, jelikož se sníží vlastní příspěvek příjemců, a pomůže se členským státům využít jejich maximálního dostupného rozpočtu.

(20)

S cílem zabránit diskriminaci by se možnost, aby příjemci požadovali zálohy ve výši 100 % na nouzovou destilaci a skladování, a možnost, aby členské státy doplnily příspěvek Unie na uvedená opatření vnitrostátními platbami, aniž by se na uvedené platby vztahovala pravidla pro státní podporu, měly použít zpětně od vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 v platnost. Z téhož důvodu a rovněž s cílem zajistit soudržné uplatňování všech opatření může být příspěvek Unie na žádosti, které byly vybrány v rámci opatření „informace a propagace“, „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“ po vstupu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 v platnost a nejpozději dne 15. října 2020, zvýšen se zpětnou platností a v příslušných případech při dodržení pravidel pro státní podporu.

(21)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(22)

Vzhledem k potřebě přijmout opatření okamžitě by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Směrnicí Komise 2004/58/ES (2) byl bromoxynil zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky bromoxynil, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, končí dnem 31. července 2021.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení účinné látky bromoxynil.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou.

(6)

Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci se spoluzpravodajským členským státem hodnotící zprávu o obnovení a dne 21. března 2016 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti. Úřad rovněž předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a zahájil o ní veřejnou konzultaci. Úřad předal obdržené připomínky Komisi.

(8)

Dne 10. dubna 2017 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že bromoxynil splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(9)

Závěr úřadu uvádí, že odborníci z členských států a úřadu během vzájemného hodnocení navrhli, že bromoxynil, který je v současné době předmětem harmonizované klasifikace a označení podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (7) jako toxický pro reprodukci kategorie 2, by měl být klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném nařízení. Komise proto požádala úřad, aby posoudil, zda lze prokázat zanedbatelnou expozici v souladu s bodem 3.6.4 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009. Dne 8. listopadu 2018 oznámil úřad Komisi svůj závěr (8), že pro zvažovaná reprezentativní použití nelze nedietární expozici bromoxynilu považovat za zanedbatelnou. V uvedeném závěru úřad zjistil riziko pro děti žijící na daném místě vyplývající z reprezentativních použití bromoxynilu, a to i při zohlednění dostupných zmírňujících opatření.

(10)

Úřad ve svém závěru z roku 2017 rovněž zjistil vysoké riziko z dietární expozice bromoxynilu pro volně žijící savce. Úřad dále dospěl k závěru, že nebylo možné dokončit posouzení rizik pro spotřebitele u produktů živočišného původu a posouzení rizik pro vodní organismy.

(11)

Ve své vědecké zprávě (9) dospěl úřad k závěru, že ačkoli pro některá použití bromoxynilu a v některých členských státech může existovat nedostatečný počet dostupných chemických alternativ, je k dispozici široká škála preventivních a léčebných nechemických metod a zdá se, že kombinace chemických a nechemických metod je často možná. S ohledem na výše uvedené obavy, zejména na riziko pro děti žijící na daném místě, a na existenci alternativ, které by umožnily uplatňování zásad integrované ochrany rostlin podle článku 55 nařízení (ES) č. 1107/2009, nejsou splněny podmínky pro použití odchylky stanovené v čl. 4 odst. 7 nařízení (ES) č. 1107/2009, které jsou kumulativní.

(12)

Komise vyzvala žadatele, aby se k závěrům úřadu vyjádřil. Dále v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 Komise vyzvala žadatele, aby předložil připomínky ke zprávě o obnovení. Žadatel předložil své připomínky a ty byly důkladně přezkoumány.

(13)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné obavy týkající se dané účinné látky vyvrátit.

(14)

V důsledku toho nebyl učiněn závěr, že by v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin byla splněna kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Je tedy vhodné neobnovit schválení účinné látky bromoxynil v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

(15)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Členským státům by měl být poskytnut dostatečný čas na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující bromoxynil.

(17)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících bromoxynil, pro něž členské státy udělí odkladnou lhůtu v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009, by tato lhůta měla uplynout nejpozději 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(18)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/869 (10) byla prodloužena doba platnosti schválení bromoxynilu do 31. července 2021, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o neobnovení schválení se přijímá před skončením uvedené prodloužené doby platnosti, mělo by se toto nařízení použít co nejdříve.

(19)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti o schválení bromoxynilu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dopisy, které Komise zaevidovala dne 20. února 2020, požádaly Dánsko a Švédsko o povolení prodloužit uplatňování zvláštního opatření odchylujícího se od článků 168, 169, 170 a 171 směrnice 2006/112/ES, které osobám povinným k dani ukládají, aby uplatnily své právo na odpočet nebo vrácení daně z přidané hodnoty (DPH) v členském státě, v němž byla tato daň uhrazena.

(2)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES informovala Komise ostatní členské státy o žádostech Dánska a Švédska dopisem ze dne 2. dubna 2020. Dopisem ze dne 3. dubna 2020 oznámila Komise Dánsku a Švédsku, že již má k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení žádostí.

(3)

Žádosti o povolení odchylujícího se opatření se vztahují k vracení DPH uhrazené na mýtném za použití mostu Öresund mezi Dánskem a Švédskem. Podle pravidel o DPH týkajících se místa poskytnutí služeb spojených s nemovitým majetkem je nutné část DPH v souvislosti s mýtným za využití mostu Öresund uhradit Dánsku a část Švédsku.

(4)

Rozhodnutím Rady 2000/91/ES (2) bylo Dánsku a Švédsku povoleno, odchylně od požadavku, který stanovuje, aby osoby povinné k dani uplatnily své právo na odpočet či vrácení DPH ve členském státě, kde byla daň uhrazena, uplatňovat zvláštní opatření umožňující daňovým poplatníkům nárokovaltvrácení DPH pouze u jednoho správního orgánu, a to do 31. prosince 2002. Platnost tohoto povolení byla následně prodloužena rozhodnutím Rady 2003/65/ES (3) do 31. prosince 2006 a rozhodnutím Rady 2007/132/ES (4) do 31. prosince 2013. Prováděcím rozhodnutí Rady 2013/680/EU (5) bylo Dánsku a Švédsku povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článků 168, 169, 170 a 171 směrnice 2006/112/ES od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

(5)

Právní a faktické okolnosti, jež odůvodňovaly uvedené odchylující se opatření, se nezměnily a nadále platí. Dánsku a Švédsku by tudíž mělo být povoleno používat zvláštní opatření po další omezené období.

(6)

Uplatňování zvláštního odchylujícího se opatření nemá nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.

(7)

Prováděcí rozhodnutí 2013/680/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/190/EU (2) stanoví mimo jiné roční rozpis, podle členských států, zdrojů ze zvláštního přídělu pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, společně se seznamem způsobilých regionů pro tuto iniciativu, podle čl. 91 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(2)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1041 (3), kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, byl zvláštní příděl na rok 2020 pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí navýšen.

(3)

Regiony způsobilé pro navýšení zdrojů pro zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na rok 2020 se určují v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (4), přičemž se musí odkazovat na nejnovější dostupné roční údaje o nezaměstnanosti mladých lidí. Podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 jsou výdaje v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí způsobilé do 31. prosince 2023, a to jak pro regiony již uvedené na třech seznamech v příloze IV prováděcího rozhodnutí 2014/190/EU, tak pro regiony způsobilé pro navýšení zdrojů pro zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na rok 2020. Stávající seznamy by měly proto i nadále zůstat v platnosti a měly by být doplněny seznamem regionů způsobilých pro navýšení zdrojů pro zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na rok 2020. Z důvodů jasnosti a transparentnosti by proto příloha IV prováděcího rozhodnutí 2014/190/EU měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

V souladu s přílohou VIII nařízení (EU) č. 1303/2013 by rozpis navýšených zdrojů na rok 2020 podle členských států měl být proveden stejným způsobem jako v případě původního přídělu a přídělu zdrojů na období 2017–2020. Roční rozpis zvláštního přídělu pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí uvedený v příloze III prováděcího rozhodnutí 2014/190/EU v cenách z roku 2011 by měl být proto odpovídajícím způsobem změněn.

(5)

Aby mohly členské státy plánovat s předstihem, měl by být roční rozpis uveden také v běžných cenách, aby odrážel indexaci sazbou 2 % za rok v souladu s čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Příloha X prováděcího rozhodnutí 2014/190/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Prováděcí rozhodnutí 2014/190/EU by proto mělo být změněno,