28.8.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 280/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1231

ze dne 27. srpna 2020

o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 22 odst. 3 druhý pododstavec a čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 22 nařízení (EU) 2016/2031 zavádí pro členské státy povinnost provádět průzkumy založené na posouzení rizik se zaměřením na výskyt karanténních škodlivých organismů pro Unii a známky výskytu jakéhokoli škodlivého organismu, na nějž se vztahují opatření podle článku 29 nebo opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1, nebo příznaky poškození daným škodlivým organismem, a to na územích, o nichž nebylo známo, že se na nich dotčené škodlivé organismy vyskytují, a každoročně podávat o výsledcích těchto průzkumů zprávy Komisi a ostatním členským státům.

(2)	Také článek 24 nařízení (EU) 2016/2031 stanoví pro členské státy povinnost provádět každoročně průzkumy za účelem zjištění výskytu prioritních škodlivých organismů, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 1 a 2.

(3)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vyvinul na žádost Komise sadu nástrojů pro sledování škodlivých organismů rostlin s kartami o průzkumu výskytu (pest survey card) škodlivých organismů pro karanténní škodlivé organismy pro Unii a zvláštní Pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy za účelem zjištění výskytu škodlivých organismů a specifické informace o průzkumech pro konkrétní škodlivé organismy. Cílem uvedené sady nástrojů je pomoci členským státům při koncipování a provádění průzkumů s cílem zajistit jednotný přístup na celém území Unie.

(4)

Aby byla zajištěna jednotná prezentace výsledků průzkumů členských států, měl by být přijat standardní formát výroční zprávy pro všechny příslušné škodlivé organismy, včetně pokynů o jejím zpracování. Uvedený formát by měl být založen na prvcích uvedených v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 a na příslušných požadavcích na průzkumy stanovených prováděcími akty přijatými podle nařízení (EU) 2016/2031 pro konkrétní škodlivé organismy, jakož i na příslušných kartách průzkumu výskytu škodlivých organismů a případně na zvláštních pokynech vyvinutých úřadem pro tento účel. Aby byl zajištěn komplexní přístup, formát by měl zahrnovat průzkumy výskytu karanténních škodlivých organismů pro Unii a škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření uvedená v článcích 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde výskyt těchto škodlivých organismů v Unii není znám.

(5)

Budou však existovat některé škodlivé organismy, u nichž budou určité prováděcí akty k nařízení (EU) 2016/2031 vyžadovat provádění statisticky podložených průzkumů. Členské státy se mohou rozhodnout používat pro určité škodlivé organismy přístup založený na statistice. Je proto vhodné zavést zvláštní formát pro statisticky podložené průzkumy, protože by lépe vyhovoval prezentaci prvků těchto průzkumů.

(6)

Uvedený formát víceletých programů průzkumů a praktická opatření pro uplatňování prvků stanovených v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 na konkrétní rizika škodlivých organismů by měly být založeny na doposud získaných zkušenostech členských států ohledně koncipování, provádění, oznamování a prezentace průzkumů a na kartách průzkumu výskytu škodlivých organismů úřadu a případně na jeho pokynech pro konkrétní škodlivé organismy týkajících se sledování.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Formát a pokyny pro výroční zprávu o výsledcích průzkumu

1. Formát a pokyny pro výroční zprávy předkládané členskými státy Komisi o výsledcích průzkumů výskytu škodlivých organismů podle článků 22 a 24 nařízení (EU) 2016/2031 jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

2. V souladu s formátem a pokyny uvedenými v odstavci 1 obsahují výroční zprávy o výsledcích průzkumů tyto části:

a)	část I: Obecné informace o výsledcích průzkumů;

b)	část II: Prezentace výsledků průzkumů;

c)	část III: Souhrn výsledků průzkumů a aktualizace statusu škodlivých organismů.

Článek 2

Formát pro víceleté programy průzkumů a praktická opatření pro uplatňování prvků týkajících se konkrétních rizik škodlivých organismů

1. Formát pro víceleté programy průzkumů a praktická opatření pro uplatňování prvků podle čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 na konkrétní rizika škodlivých organismů jsou stanoveny v příloze II.

2. Šablona víceletých programů průzkumů se skládá z těchto částí:

a)	část I: Obecné informace;

b)	část II: Šablony víceletých programů průzkumů.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. srpna 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně

(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

PŘÍLOHA I

Formát a pokyny pro výroční zprávu o průzkumech podle článku 22 nařízení (EU) 2016/2031

ČÁST I

Obecné informace o výsledcích průzkumů, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. a)

Šablona pro obecné informace o výsledcích průzkumů stanovené v čl. 1 odst. 2 písm. a):

Obecné informace o výsledcích průzkumů za [rok]

—	Členský stát:

—	Příslušný orgán:

—	Kontaktní osoba (jméno, pracovní pozice v rámci příslušného úřadu, název organizace, telefonní číslo a funkční e-mailový účet):

—	Organizace, které se účastní programu průzkumu, včetně laboratoří:

—

Veřejně přístupný souhrn výsledků (500 až 3000 slov):

—	stručný popis oblasti působnosti programu pro daný rok,

—	stručný popis metodiky používané k průzkumům včetně jakýchkoli nových nebo inovačních technologií (v příslušných případech),

—	celkový počet škodlivých organismů zkoumaných v daném roce v oblasti působnosti čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031,

—	počet zjištěných a úředně potvrzených škodlivých organismů a přijatá následná opatření,

—	konkrétní cíle programu dosažené v daném roce,

—	odkaz na vnitrostátní internetové stránky s dalšími informacemi (jsou-li k dispozici).

ČÁST II

Formát výsledků průzkumů a pokyny pro jejich prezentaci, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. b)

Šablony a pokyny k prezentaci výsledků průzkumů, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 písm. b), jsou tyto:

1. Prvky výroční zprávy týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii a škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde není výskyt dotčených škodlivých organismů znám

1.1. Šablona

„Zpráva o každoročních výsledcích průzkumů za [rok] pro karanténní škodlivé organismy pro Unii a škodlivé organismy, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde není výskyt dotčených škodlivých organismů znám

1. kodlivé organismy zkoumané ve skupinách

2. Škodlivé organismy

3. Zeměpisná lokalita

4. Stanoviště průzkumu

5. Rizikové oblasti

6. Oblast cílové populace

7. Zkoumaná oblast cílové populace (%)

8. Rostlinný materiál/komodita

9. Seznam rostlinných druhů

10. Časové rozvržení

11. Podrobnosti průzkumu:

A) Počet vizuálních prohlídek na skupinu, v příslušných případech

B) Celkový počet vzorků

C) Počet vzorků bez příznaků napadení, v příslušných případech

D) Druh pastí (nebo jiné alternativní metody (např. smýkací sítě))

E) Počet pastí (nebo jiná alternativní metoda)

F) Počet míst odchytu (pokud se liší od počtu pastí nebo alternativní metody)

G) Druh testů (např. mikroskopická identifikace, PCR, ELISA atd.)

H) Celkový počet testů

I) Jiná opatření (např. cvičení psi, bezpilotní letouny, vrtulníky, osvětové kampaně atd.)

J) Počet jiných opatření

Zjištění/ohniska (mají být spojena s ohnisky EUROPHYT)

14. Poznámky

12. Počet pozitivních výsledků na jeden škodlivý organismus

13. Ohlašovací číslo (čísla) ohnisek v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

Popis

Počet

Číslo (čísla)

Datum (data)

Skupina 1 – Povolená místa produkce

Skupina n

Škodlivý organismus 1

Škodlivý organismus 2

Škodlivý organismus 3

Škodlivý organismus n

“

1.2. Pokyny k vyplnění šablony

Ve sloupci 1: S výjimkou kolonky „Skupina 1 – Povolená místa produkce“ je volitelné podávat zprávu za jednotlivé skupiny škodlivých organismů. V příslušných případech uveďte skupinu škodlivých organismů zkoumaných dohromady (např. škodlivé organismy citrusů, listnatých lesů, jehličnatých lesů, obilovin, brambor a jiné škodlivé organismy (upřesněte)). V těch případech, kdy je škodlivý organismus zahrnut do několika skupin, uveďte informace o něm odpovídajícím způsobem v každé skupině.

U kolonky „Skupina 1 – Povolená místa produkce“ uveďte seznam škodlivých organismů, u nichž byly provedeny průzkumy, a výsledky průzkumů, přičemž použijte více než jeden řádek, je-li to nezbytné k upřesnění různých stanovišť průzkumu ve sloupci 4 „Stanoviště průzkumu“. V této skupině uveďte údaje za škodlivý organismus bez shrnutí na úrovni skupiny. Povolená místa produkce jsou místa, jejichž provozovatel má povolení od příslušného orgánu k vydávání rostlinolékařských pasů.

Ve sloupci 2: Uveďte vědecký název škodlivého organismu (jak je uveden na seznamu v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 nebo v jakémkoli konkrétním opatření pro daný škodlivý organismus) s použitím jednoho řádku pro každý škodlivý organismus.

Ve sloupci 3: Uveďte zeměpisné lokality, kde průzkum probíhal, pokud možno pomocí nižších úrovní NUTS, které jsou k dispozici. V případě škodlivých organismů hlášených ve skupině je možné shrnout údaje pro všechny škodlivé organismy ve skupině v jednom řádku. V případě škodlivých organismů, které nejsou hlášeny ve skupině, je možné shrnout údaje v jednom řádku pro každý škodlivý organismus. Případně je také možné použít tolik řádků, kolik je hlášených lokalit.

Ve sloupci 4: Uveďte stanoviště průzkumu, přičemž použijte více než jeden řádek na škodlivý organismus pouze tehdy, když to vyžadují konkrétní zákonné požadavky průzkumu výskytu škodlivého organismu, a uveďte počet zkoumaných míst. V případě škodlivých organismů hlášených ve skupině je možné shrnout údaje pro všechny škodlivé organismy ve skupině v jednom řádku a uvést celkový počet míst průzkumu. V případě škodlivých organismů, které nejsou hlášeny ve skupině, je možné shrnout údaje v jednom řádku pro každý škodlivý organismus a uvést celkový počet stanovišť průzkumu. Při použití možnosti „jiné“ uveďte, o co se jedná:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromé zahrady; 2.2. veřejná prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.	Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupcích 5, 6 a 7: Volitelné nebo v příslušných případech na základě konkrétních zákonných požadavků průzkumu výskytu škodlivého organismu.

Ve sloupci 5: Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 6: Uveďte celkovou plochu, kde se vyskytuje cílová populace (v ha), v členském státě.

Ve sloupci 7: Uveďte podíl zkoumané oblasti cílové populace (zkoumaná plocha/oblast cílové populace) v procentech.

Ve sloupci 8: Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, přenašeče, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu. Výsledky se uvádějí s vyžitím samostatných řádků pouze tehdy, pokud konkrétní zákonný požadavek průzkumu výskytu škodlivého organismu určuje seznam komodit, jež se mají zkoumat.

Ve sloupci 9: Uveďte seznam rostlinných druhů/rodů, které byly zkoumány. Použijte jeden řádek pro každý rostlinný druh/rod pouze tehdy, pokud to vyžaduje konkrétní zákonný požadavek průzkumu výskytu škodlivého organismu.

Ve sloupci 10: Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny. V případě škodlivých organismů hlášených ve skupině je možné shrnout údaje pro všechny škodlivé organismy ve skupině v jednom řádku. V případě škodlivých organismů, které nejsou hlášeny ve skupině, je možné shrnout údaje v jednom řádku pro každý škodlivý organismus.

Ve sloupci 11: Uveďte údaje týkající se průzkumu s přihlédnutím ke konkrétním zákonným požadavkům průzkumu pro každý škodlivý organismus. Pokud se informace z určitého sloupce nepoužijí, uveďte „N/A“. Není-li ve sloupci 14 („Poznámky“) uvedeno odůvodnění hlášení podle skupiny, uvádí se všechny ostatní údaje pro každý škodlivý organismus, s výjimkou počtu vizuálních prohlídek, který může být hlášen pro skupinu. Vyžadují-li to konkrétní zákonné požadavky průzkumu výskytu škodlivého organismu, použijte různé řádky (např. pro hlášení různých druhů testů a jejich počtu).

Ve sloupci 12: Uveďte počet pozitivních výsledků na jeden škodlivý organismus. Toto číslo se může lišit od počtu ohnisek, když je do jednoho hlášení o ohnisku zahrnuto několik pozitivních výsledků.

Ve sloupci 13: Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal.

Ve sloupci 14: Uveďte jakékoli další informace, které považujete za důležité, a v příslušných případech informace o výsledcích průzkumů rostlin bez příznaků napadení s pozitivními zjištěními.

2. Prvky výroční zprávy týkající se výsledků každoročních statisticky podložených průzkumů výskytu karanténních škodlivých organismů pro Unii v oblastech, kde není výskyt těchto škodlivých organismů znám, relevantní v případě, že byly provedeny statisticky podložené průzkumy

2.1. Šablona

„Zpráva o každoročních výsledcích statisticky podložených průzkumů výskytu některých karanténních škodlivých organismů pro Unii a některých škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, za [rok] (nepovinná, pokud ji výslovně nevyžadují právní předpisy, a jejím použitím se nahrazuje použití šablony 1.1)

1. Škodlivý organismus

2. Zeměpisná lokalita

3. Stanoviště průzkumu

4. Časové rozvržení

A. efinice průzkumu (vstupní parametry pro RiBESS+)

B. Intenzita odebrání vzorků

C. Výsledky průzkumu

22. Poznámky

5. Cílová populace

6. Epidemiologické jednotky

7. Metody detekce

8. Vzorkovací úsilí

9. Citlivost metody

10. Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti)

11. Počet kontrolovaných epidemiologických jednotek

12. Počet vizuálních prohlídek

13. Počet vzorků

14. Počet pastí

15. Počet míst odchytu

16. Počet testů

17. Počet jiných opatření

18. Výsledky

19. Ohlašovací číslo (čísla) nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

20. Dosažená míra spolehlivosti

21. Předpokládaná prevalence

Hostitelské druhy

Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka)

Jednotky prohlídky

Popis

Jednotky

Vizuální prohlídky

Odchyt

Testování

Jiná opatření

Rizikový faktor

Úrovně rizika

Počet lokalit

Relativní rizika

Podíl populace hostitelských rostlin

Pozitivní

Negativní

Neurčeno

Číslo (čísla)

Datum (data)

“

2.2. Pokyny k vyplnění šablony

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

—	cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

—	metodu detekce a citlivost metody,

—	rizikový faktor/rizikové faktory, které naznačují úrovně rizika a odpovídající relativní rizika a podíly populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 1: Uveďte vědecký název škodlivého organismu (jak je uveden na seznamu v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 nebo v jakémkoli konkrétním opatření pro daný škodlivý organismus).

Ve sloupci 2: Uveďte zeměpisné lokality, kde průzkum probíhal, pokud možno pomocí nižších úrovní NUTS, které jsou k dispozici.

Ve sloupci 3: Uveďte stanoviště průzkumu; použijte více než jeden řádek na škodlivý organismus tehdy, pokud to vyžadují konkrétní zákonné požadavky průzkumu výskytu škodlivého organismu. Průzkumy provedené na povolených místech produkce uvádějte vždy v samostatném řádku. Při použití možnosti „jiné“ uveďte, o co se jedná:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

3.	Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 4: Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 5: Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte zkoumané jednotky prohlídky. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem určení a detekce škodlivých organismů. Není-li plocha cílové populace k dispozici, uveďte „N/A“ a doplňte počet jednotek prohlídky, které tvoří cílovou populaci.

Ve sloupci 6: Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá populace hostitelských rostlin v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS, městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 7: Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních zákonných požadavcích průzkumu pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 8: Uveďte odhad vzorkovací efektivity. Vzorkovací efektivitou se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 9: „Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že reálně pozitivní hostitel je detekován a potvrzen jako pozitivní a není identifikován nesprávně. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 10: Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika, odpovídající relativní riziko a podíl populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci B: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních zákonných požadavcích průzkumu pro každý škodlivý organismus. Nejsou-li informace z určitého sloupce relevantní, uveďte „N/A“. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 7 „Metody detekce“.

Ve sloupci 15: Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu pastí (sloupec 14) (např. stejná past se používá v různých místech).

Ve sloupci 18: Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek atd.).

Ve sloupci 19: Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal.

Ve sloupci 20: Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v ISPM 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 21: Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.

ČÁST III

Prvky výroční zprávy týkající se shrnutí výsledků průzkumů a aktualizace statusu škodlivých organismů u zkoumaných škodlivých organismů, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. c)

Tato zpráva shrnuje výsledky průzkumů a aktualizuje status škodlivého organismu u každého škodlivého organismu zahrnutého do každoročního průzkumu v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření („ISPM“) 8 a touto šablonou:

„Aktualizace statusu každého škodlivého organismu zahrnutého do každoročního průzkumu v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření („ISPM“) 8

	Škodlivý organismus	Status škodlivého organismu na začátku průzkumu	Aktualizovaný status škodlivého organismu po každoročním průzkumu
1.
















n

“

PŘÍLOHA II

Formát pro víceleté programy průzkumů podle článku 23 nařízení (EU) 2016/2031 a praktická opatření pro uplatňování prvků stanovených v uvedeném článku

ČÁST I

Obecné informace, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. a)

1. Šablona

Obecné informace pro [roky]

—	Členský stát:

—	Příslušný orgán:

—	Kontaktní osoba (jméno, pracovní pozice v rámci příslušného úřadu, název organizace, telefonní číslo a funkční e-mailový účet):

—	Konkrétní cíl každého roku víceletého programu průzkumů (blíže viz písmeno a) v následujícím oddílu „Praktická opatření“):

—

Odůvodnění v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 v případě nezahrnutí určitých karanténních škodlivých organismů pro Unii, škodlivých organismů, které předběžně splňují kritéria pro karanténní škodlivý organismus pro Unii, nebo prioritních škodlivých organismů (na ročním základě) do víceletého programu průzkumů (blíže viz písmeno b) v následujícím oddílu „Praktická opatření“):

Škodlivý organismus	Odůvodnění pro nezařazení do víceletého programu průzkumů

—	Metody zaznamenávání a oznamování získaných informací (blíže viz písmeno c) v následujícím oddílu „Praktická opatření“):

—	Souhrn poskytnutý členským státem přístupný široké veřejnosti (ke zveřejnění na internetových stránkách Komise, 350 až 2000 slov) (blíže viz písmeno d) v následujícím oddílu „Praktická opatření“):

2. Praktická opatření

a)	Stručně popište a předložte odůvodnění pro distribuci škodlivých organismů během 5–7 let víceletého programu.

b)	V souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 poskytněte odůvodnění pro každý škodlivý organismus nezahrnutý do víceletého programu průzkumů.

c)	Do informací o metodách zaznamenávání a oznamování získaných informací zahrňte stručný popis hlavních metod používaných k provádění průzkumů a podávání zpráv o nich na území členského státu.

V souhrnu poskytovaném široké veřejnosti zahrňte toto:

—	stručný popis a oblast působnosti víceletého programu průzkumů,

—	stručný popis metodiky, jež má být používána k průzkumům, včetně jakýchkoli nových nebo inovačních technologií (v příslušných případech),

—	celkový počet škodlivých organismů, na něž se program vztahuje,

—	odkaz na internetové stránky příslušného vnitrostátního orgánu s dalšími informacemi (jsou-li k dispozici).

ČÁST II

Šablony pro víceleté programy průzkumů, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b)

1. Prvky víceletého programu průzkumů týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii a škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde není výskyt dotčených škodlivých organismů znám

1.1. Šablona

„Víceletý program průzkumů pro [roky] týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii a škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde není výskyt dotčených škodlivých organismů znám

1. Rok

2. Škodlivé organismy zkoumané ve skupinách

3. Škodlivý organismus

4. Zeměpisná lokalita

5. Stanoviště průzkumu

6. Rizikové oblasti

7. Rostlinný materiál/komodita

8. Seznam rostlinných druhů

9. Časové rozvržení

10. Podrobnosti průzkumu:

A) Počet vizuálních prohlídek na skupinu

B) Celkový počet vzorků

C) Počet vzorků bez příznaků napadení, v příslušných případech

D) Druh pastí (nebo jiné alternativní metody (např. smýkací sítě))

E) Počet pastí (nebo jiná metoda sběru)

F) Počet míst odchytu (pokud se liší od údajů zaznamenaných v písmeni E)

G) Druh testů (např. mikroskopická identifikace, PCR atd.)

H) Počet testů

I) Jiná opatření (např. cvičení psi, bezpilotní letouny, vrtulníky, osvětové kampaně atd.)

J) Počet jiných opatření

11. Poznámky

Popis

Počet

Rok 1

Skupina 1–

Povolená místa produkce

Skupina 2

Rok n

Skupina 1–

Povolená místa produkce

Skupina 2

“

1.2. Praktická opatření

Ve sloupci 2: S výjimkou kolonky „Skupina 1 – Povolená místa produkce“ je volitelné plánovat průzkumy po skupinách škodlivých organismů. V příslušných případech uveďte skupinu škodlivých organismů, jež budou zkoumány společně (např. škodlivé organismy citrusů, listnatých lesů, jehličnatých lesů, obilovin, brambor a jiné škodlivé organismy (upřesněte)). V případech, kdy bude škodlivý organismus zahrnut do několika skupin, uveďte v programu informace o dotčeném škodlivém organismu odpovídajícím způsobem v každé skupině.

U kolonky „Skupina 1 – Povolená místa produkce“ uveďte seznam škodlivých organismů, u nichž budou provedeny průzkumy, přičemž použijte více než jeden řádek, je-li to nezbytné k upřesnění různých stanovišť průzkumu ve sloupci 5 „Stanoviště průzkumu“. V této skupině uveďte údaje za škodlivý organismus bez shrnutí na úrovni skupiny. Povolená místa produkce jsou místa, jejichž provozovatel má povolení od příslušného orgánu k vydávání rostlinolékařských pasů.

Ve sloupci 3: Uveďte vědecký název škodlivého organismu (jak je uveden na seznamu v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 nebo v jakémkoli konkrétním opatření pro daný škodlivý organismus) s použitím jednoho řádku pro každý škodlivý organismus.

Ve sloupci 4: Uveďte zeměpisné lokality, kde bude průzkum probíhat, pokud možno pomocí nižších úrovní NUTS, které jsou v této fázi k dispozici. V případě škodlivých organismů hlášených ve skupině je možné shrnout údaje pro všechny škodlivé organismy ve skupině v jednom řádku. V případě škodlivých organismů, které nejsou hlášeny ve skupinách, je možné shrnout údaje v jednom řádku pro každý organismus. Případně je také možné použít tolik řádků, kolik je hlášených lokalit.

Ve sloupci 5: Uveďte stanoviště průzkumu; použijte více než jeden řádek na škodlivý organismus tehdy, když to vyžadují konkrétní zákonné požadavky průzkumu výskytu škodlivého organismu, a uveďte počet stanovišť, jež budou zkoumána. V případě škodlivých organismů hlášených ve skupině je možné shrnout údaje pro všechny škodlivé organismy ve skupině v jednom řádku a uvést celkový počet stanovišť průzkumu. V případě škodlivých organismů, které nejsou hlášeny ve skupině, je možné shrnout údaje v jednom řádku pro každý škodlivý organismus a uvést celkový počet stanovišť průzkumu. Při použití možnosti „jiné“ uveďte, o co se jedná:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

3.	Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 6: Volitelné nebo v příslušných případech na základě konkrétních zákonných požadavků průzkumu výskytu škodlivého organismu. Uveďte rizikové oblasti na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 7: Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, přenašeče, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu. Pokud konkrétní zákonný požadavek průzkumu výskytu škodlivého organismu určuje seznam komodit, jež se mají zkoumat, program zahrne činnosti plánované na jednotlivou komoditu s vyžitím samostatných řádků.

Ve sloupci 8: Uveďte seznam rostlinných druhů/rodů, které budou zkoumány. Pokud to vyžaduje konkrétní zákonný požadavek průzkumu výskytu škodlivého organismu, zahrne program seznam rostlinných druhů/rodů s použitím samostatného řádku pro každý rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 9: Uveďte měsíce roku, kdy budou průzkumy provedeny. V případě škodlivých organismů hlášených ve skupině je možné shrnout údaje pro všechny škodlivé organismy ve skupině v jednom řádku. V případě škodlivých organismů nehlášených ve skupinách je možné shrnout údaje v jednom řádku pro každý organismus.

Ve sloupci 10: Uveďte podrobnosti týkající se průzkumu s přihlédnutím ke konkrétním zákonným požadavkům pro každý škodlivý organismus. Pokud informace určitého sloupce nebudou k dispozici, uveďte „N/A“. Údaje z tohoto sloupce je možné shrnout pouze na stejné úrovni skupiny škodlivých organismů pro počet vizuálních prohlídek. Vyžadují-li to konkrétní zákonné požadavky průzkumu výskytu škodlivého organismu, použijte samostatné řádky (např. plán použití různých druhů testů a jejich počet).

2. Prvky víceletého programu průzkumů týkající se statisticky podložených průzkumů pro karanténní škodlivé organismy pro Unii a škodlivé organismy, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde není výskyt dotčených škodlivých organismů znám, relevantní v případě, že budou prováděny statisticky podložené průzkumy

Víceletý program průzkumů shrne a zdůvodní průzkum, včetně jeho vstupních parametrů, a plánovanou intenzitu odebrání vzorků

2.1. Šablona

„Výsledky statisticky podloženého programu za [rok] pro karanténní škodlivé organismy pro Unii a škodlivé organismy, na něž se vztahují opatření podle článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/2031, v oblastech, kde není znám výskyt dotčených škodlivých organismů

1. Rok

2. Škodlivý organismus

3. Zeměpisná lokalita

4. Stanoviště průzkumu

5. Časové rozvržení

A. Vymezení průzkumů (vstupní parametry pro RiBESS+)

B. Plánované vzorkovací úsilí

19. Očekávaná míra spolehlivosti

20. Předpokládaná prevalence

21. Poznámky

6. Cílová populace

7. Epidemiologické jednotky

8. Plánované metody detekce

9. Vzorkovací efektivita

10. Citlivost metody

11. Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti)

12. Počet epidemiologických jednotek, jež mají být kontrolovány

13. Počet prohlídek

14. Počet vzorků

15. Počet pastí

16. Počet míst odchytu

17. Počet testů

18. Počet jiných opatření

Hostitelské druhy

Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka)

Počet jednotek prohlídky

Popis

Jednotky

Vizuální prohlídky

Odchyt

Testování

Jiná opatření

Rizikové faktory

Úrovně rizika

Počet lokalit

Relativní rizika

Podíl populace hostitelských rostlin

“

2.2. Praktická opatření

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

—	cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

—	metodu detekce a citlivost metody,

—	rizikový faktor/rizikové faktory, které naznačují úrovně rizika a odpovídající relativní rizika a podíly populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 3: Uveďte zeměpisné lokality, kde bude průzkum probíhat, pokud možno pomocí nižších úrovní NUTS, které jsou k dispozici.

Ve sloupci 4: Uveďte stanoviště průzkumu; použijte více než jeden řádek na škodlivý organismus tehdy, pokud to vyžadují konkrétní zákonné požadavky průzkumu výskytu škodlivého organismu. Průzkumy plánované na povolených místech produkce uvádějte vždy v samostatném řádku. Při použití možnosti „jiné“ uveďte, o co se jedná:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

3.	Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 5: Uveďte měsíce roku, kdy budou průzkumy provedeny.

Ve sloupci 6: Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech ve sloupci 21 („Poznámky“). Uveďte zkoumané jednotky prohlídky. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří budou zkoumáni za účelem určení a detekce škodlivých organismů. Není-li plocha cílové populace k dispozici, uveďte „N/A“ a doplňte počet jednotek prohlídky, které tvoří cílovou populaci.

Ve sloupci 7: Uveďte zkoumané epidemiologické jednotky s připojením jejich popisu a jednotky měření. Epidemiologickou jednotkou se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epizootologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá populace hostitelských rostlin v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS, městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 8: Uveďte metody, které budou použity během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních zákonných požadavcích průzkumu pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici. Uveďte Ano/Ne u možnosti Vizuální prohlídky a poskytněte podrobné informace o metodách u možností Odchyt, Testování a Jiná opatření.

Ve sloupci 9: Uveďte odhad vzorkovací efektivity. Vzorkovací efektivitou se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 10: „Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně odhalí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že reálně pozitivní hostitel je detekován a potvrzen jako pozitivní a není identifikován nesprávně. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 11: Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika, odpovídající relativní riziko a podíl populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci B: Uveďte počet plánovaných činnosti s uvedením druhu činnosti. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 8 „Plánované metody detekce“.

Ve sloupci 16: Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu pastí (sloupec 15) (např. stejná past se používá v různých místech).

28.8.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 280/18

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1232

ze dne 27. srpna 2020

o schválení funkce účinného generátoru použité ve 12voltových motorgenerátorech pro použití v osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech, včetně některých hybridních elektrických vozidel a vozidel, která mohou být poháněna alternativními palivy, jako inovativní technologie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výrobci Bayerische Motoren Werke AG, Daimler AG, FCA Italy S.p.A, Ford-Werke GmbH, Honda Motor Europe Ltd, Hyundai Motor Europe Technical Center GmbH, Jaguar Land Rover Ltd., Opel Automobile GmbH-PSA, Automobiles Citroën, Automobiles Peugeot, PSA Automobiles SA, Renault, Volkswagen AG, Volkswagen AG Nutzfahrzeuge a dodavatelé SEG Automotive Germany GmbH a Valeo Electrification Systems společně podali dne 27. listopadu 2019 na základě článku 12a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 725/2011 (2) žádost o změnu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/785 (3) (dále jen „žádost o změnu“) s cílem rozšířit jeho platnost tak, aby zahrnovalo podmínky uvedené v celosvětově harmonizovaném zkušebním postupu pro lehká vozidla (dále jen „WLTP“) ve smyslu nařízení Komise (EU) 2017/1151 (4), a žádají do jeho působnosti zahrnout používání dané inovativní technologie v některých hybridních elektrických osobních automobilech s jiným než externím nabíjením (dále jen „NOVC-HEV“), jakož i v některých vozidlech NOVC-HEV a osobních automobilech vybavených motorem s vnitřním spalováním, které mohou být poháněny některými alternativními palivy.

(2)

Výrobci Daimler AG, FCA Italy S.p.A, Hyundai Motor Europe Technical Center GmbH, Jaguar Land Rover Ltd., Opel Automobile GmbH-PSA, Automobiles Citroën, Automobiles Peugeot, PSA Automobiles SA, Renault, Volkswagen AG, Volkswagen AG Nutzfahrzeuge a dodavatelé SEG Automotive Germany GmbH, Mitsubishi Electric Corporation a Valeo Electrification Systems společně podali dne 27. listopadu 2019 žádost (dále jen „žádost o schválení“) aby se v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/631 schválila jako inovativní technologie funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru pro použití v lehkých užitkových vozidlech vybavených motorem s vnitřním spalováním, která mohou být poháněna benzinem, naftou nebo některými alternativními palivy, jakož i v některých vozidlech NOVC-HEV kategorie N1, která mohou být poháněna uvedenými palivy.

(3)

Žádost o změnu i žádost o schválení byly posouzeny v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/631, prováděcím nařízením (EU) č. 725/2011 a prováděcím nařízením (EU) č. 427/2014 (5) a technickými pokyny pro přípravu žádostí o schválení inovativních technologií podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (6) (verze z července 2018) (7).

(4)	Vzhledem k tomu, že se žádost o změnu a žádost o schválení týkají stejné inovativní technologie a že pro její použití u dotčených kategorií vozidel platí stejné podmínky, je vhodné se žádostí o změnu i žádostí o schválení zabývat v jednom rozhodnutí.

(5)

12voltový motorgenerátor může fungovat buď jako elektrický motor přeměňující elektrickou energii na mechanickou energii, nebo jako generátor přeměňující mechanickou energii na elektrickou energii, tj. podobně jako standardní alternátor. Technologie, která je předmětem žádosti o změnu a žádosti o schválení, se týká funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru.

(6)

Funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru již byla schválena prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/785 a prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/728 (8) jako inovativní technologie pro použití v osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech vybavených motorem s vnitřním spalováním, jakož i v některých vozidlech NOVC-HEV týchž kategorií vozidel. Tato inovativní technologie byla schválena rovněž pro použití v osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech, které mohou být poháněny některými alternativními palivy. Podle uvedených prováděcích rozhodnutí umožňuje uvedená inovativní technologie snižovat emise CO2 způsobem, který jen částečně pokrývají měření prováděná jako součást zkoušek emisí podle nového evropského jízdního cyklu.

(7)	Žádost o změnu a žádost o schválení se však týkají WLTP a je prokázáno, že i měření prováděná jako součást zkoušky emisí v rámci WLTP pokrývají snížení CO2, které je výsledkem technologie použité v účinných 12voltových motorgenerátorech, pouze částečně.

(8)

Na základě zkušeností získaných při posuzování žádostí schválených prováděcími rozhodnutími (EU) 2017/785 a (EU) 2020/728 a s ohledem na informace poskytnuté spolu se stávající žádostí o změnu a žádostí o schválení bylo uspokojivě a přesvědčivě prokázáno, že funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru splňuje kritéria uvedená v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/631 a kritéria způsobilosti uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcích nařízení (EU) č. 725/2011 a (EU) č. 427/2014.

(9)

Žádost o změnu a žádost o schválení se týkají používání funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru v osobních automobilech, resp. lehkých užitkových vozidlech, vybavených motorem s vnitřním spalováním, které mohou být poháněny benzinem, naftou, zkapalněným ropným plynem (LPG), stlačeným zemním plynem (CNG) nebo palivem E85, nebo ve vozidlech NOVC-HEV kategorie M1 nebo N1, která mohou být poháněna uvedenými palivy a u nichž lze použít nekorigované naměřené hodnoty spotřeby paliva a emisí CO2 podle bodu 1.1.4 dodatku 2 dílčí přílohy 8 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151.

(10)

Žádost o změnu i žádost o schválení odkazují na metodu určení snížení emisí CO2 při použití účinného 12voltového motorgenerátoru uvedenou v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/785, s výjimkou návrhů na úpravu průměrné rychlosti z rychlosti podle NEDC (33,58 km/h) na rychlost podle WLTP (46,6 km/h) a na doplnění postupu záběhu.

(11)	Jelikož by měly být zohledněny podmínky WLTP, je vhodné stanovit průměrnou rychlost na 46,6 km/h.

(12)

Pokud jde o doplnění postupu záběhu motorgenerátoru do zkušební metody, ani v jedné ze žádostí nejsou dostatečně přesně popsány podrobnosti, jak by měl být tento záběh prováděn ani jakým způsobem by měly být zohledněny jeho účinky. Kromě toho je již nedílnou součástí zkušební metody popsané v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/785, že uvedené účinky mohou být v případě potřeby zohledněny požadavkem, aby se účinnost funkce generátoru motorgenerátoru měřila alespoň pětkrát. Vzhledem k tomu, že účinnost funkce generátoru motorgenerátoru se stanovuje na základě průměru výsledků měření, mohou být veškeré účinky záběhu, ať pozitivní, nebo negativní, při konečném stanovení účinnosti náležitě zohledněny, v případě potřeby zvýšením počtu měření. Vzhledem k výše uvedenému není vhodné zkušební metodu doplňovat o další zvláštní postup záběhu, jak se navrhuje v žádosti o schválení a v žádosti o změnu.

(13)	Aby se zohlednilo použití alternativních paliv, navrhuje se v žádosti o změnu i v žádosti o schválení do zkušební metody zahrnout další faktory zohledňující spotřebu na efektivní výkon, převodní koeficienty spotřeby paliva a další koeficienty pro dodatečnou hmotnost odpovídající těmto palivům.

(14)

Pokud jde o navrhované faktory zohledňující spotřebu na efektivní výkon a převodní koeficienty spotřeby paliva, je vhodné je zahrnout do zkušební metody s přihlédnutím k tomu, že jsou převzaty z technických pokynů. Pokud jde o navrhované koeficienty pro dodatečnou hmotnost, nebylo předloženo žádné jasné odůvodnění pro použití navrhovaných hodnot a při neexistenci takového odůvodnění je vhodné stanovit koeficienty pro dodatečnou hmotnost za použití referenčních hodnot, které jsou již uvedeny v technických pokynech.

(15)

Vzhledem k omezené dostupnosti paliva E85 na trhu Unie jako celku není vhodné pro účely zkušební metody toto palivo odlišovat od benzinu. V případě paliva E85 se tedy použijí hodnoty týkající se spotřeby na efektivní výkon, přepočítání spotřeby paliva a koeficient dodatečné hmotnosti, které se používají pro benzin.

(16)

V žádosti o změnu i v žádosti o schválení se navrhují nové minimální míry účinnosti pro funkci generátoru 12voltového motorgenerátoru. Považuje se však za vhodné zachovat minimální úrovně účinnosti stanovené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/728, jelikož nebyl předložen žádný důkaz, že by motorgenerátory s nižší mírou účinnosti splňovaly požadavek ohledně podílu na trhu stanovený v čl. 2 odst. 2 písm. a) prováděcích nařízení (EU) č. 725/2011 a (EU) č. 427/2014.

(17)

Výrobci by měli mít možnost požádat schvalovací orgán o certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého při použití inovativní technologie, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto rozhodnutí. Výrobci by za tím účelem měli zajistit, aby k žádosti o certifikaci byla přiložena zpráva o ověření vypracovaná nezávislým a autorizovaným subjektem, která potvrzuje, že inovativní technologie splňuje podmínky stanovené v tomto rozhodnutí a že snížení emisí bylo stanoveno v souladu se zkušební metodou uvedenou v tomto rozhodnutí.

(18)

Za účelem usnadnění zavádění dané inovativní technologie v nových vozidlech ve větším měřítku by měl mít výrobce rovněž možnost požádat o certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého pomocí funkce účinného generátoru ve více typech 12voltových motorgenerátorů prostřednictvím jediné žádosti. Je však vhodné zajistit, aby se v případě využití této možnosti použil mechanismus podporující zavádění pouze takových motorgenerátorů, které nabízejí nejvyšší účinnost.

(19)

Schvalovací orgán musí důkladně ověřit, zda jsou splněny podmínky pro certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého použitím inovativní technologie specifikované v tomto rozhodnutí. Pokud je certifikace udělena, měl by příslušný schvalovací orgán zajistit, aby všechny prvky, které jsou pro účely certifikace vzaty v úvahu, byly zaznamenány ve zkušebním protokolu a uchovávány společně se zprávou o ověření a aby tyto informace byly na vyžádání zpřístupněny Komisi.

(20)	Za účelem stanovení obecného kódu ekologické inovace pro použití v příslušných dokumentech schválení typu podle příloh I, VIII a IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (9) je nutno této inovativní technologii přidělit individuální kód,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Inovativní technologie

Funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru se schvaluje jako inovativní technologie ve smyslu článku 11 nařízení (EU) 2019/631 s přihlédnutím k tomu, že ji jen zčásti pokrývá standardní zkušební postup stanovený v nařízení (ES) 2017/1151, a pokud technologie splňuje tyto podmínky:

jsou jí vybaveny osobní automobily a lehká užitková vozidla vybavené motorem s vnitřním spalováním, které mohou být poháněny benzinem, naftou, zkapalněným ropným plynem (LPG), stlačeným zemním plynem (CNG) nebo palivem E85, nebo hybridní elektrická vozidla s jiným než externím nabíjením (NOVC-HEV) kategorie M1 nebo N1, která splňují podmínky bodu 1.1.4 dodatku 2 dílčí přílohy 8 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151 a jež mohou být poháněna uvedenými palivy;

účinnost funkce generátoru určená v souladu s metodou uvedenou v příloze je alespoň:

i)	73,8 % u vozidel s benzinovým motorem nebo motorem na palivo E85 kromě motorů přeplňovaných turbodmychadlem;

ii)	73,4 % u vozidel s benzinovým motorem nebo motorem na palivo E85 přeplňovaným turbodmychadlem;

iii)	74,2 % u vozidel s naftovým motorem;

iv)	74,6 % u vozidel s motorem na LPG kromě motorů přeplňovaných turbodmychadlem;

v)	74,1 % u vozidel s motorem na LPG přeplňovaným turbodmychadlem;

vi)	76,3 % u vozidel s motorem na CNG kromě motorů přeplňovaných turbodmychadlem;

vii)	75,7 % u vozidel s motorem na CNG přeplňovaným turbodmychadlem.

Článek 2

Žádost o certifikaci snížení emisí CO2

1. Výrobce může požádat schvalovací orgán o certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého při použití technologie schválené v souladu s článkem 1 („inovativní technologie“) u jednoho nebo více 12voltových motorgenerátorů s odkazem na toto rozhodnutí.

2. Výrobce zajistí, aby k žádosti o certifikaci byla přiložena zpráva o ověření vypracovaná nezávislým a autorizovaným subjektem, která potvrzuje, že podmínky stanovené v článku 1 byly splněny.

3. Pokud bylo snížení emisí certifikováno v souladu s článkem 3, výrobce zajistí, aby v prohlášeních o shodě dotyčných vozidel bylo zaznamenáno certifikované snížení emisí CO2 a kód ekologické inovace uvedený v čl. 4 odst. 1.

Článek 3

Certifikace snížení emisí CO2

1. Schvalovací orgán zajistí, aby bylo snížení emisí CO2 dosažené použitím dané inovativní technologie stanoveno pomocí metody uvedené v příloze.

2. Žádá-li výrobce o certifikaci snížení emisí CO2 dosaženého při použití inovativní technologie u více než jednoho typu 12voltového motorgenerátoru pro jednu verzi vozidla, schvalovací orgán určí, který z testovaných typů 12voltových účinných motorgenerátorů přináší nejnižší snížení emisí CO2. Uvedená hodnota se použije pro účely odstavce 4.

3. Je-li inovativní technologií vybaveno dvoupalivové (bi-fuel) vozidlo nebo vozidlo flex fuel, schvalovací orgán zaznamená snížení emisí CO2 takto:

a)	u dvoupalivových (bi-fuel) vozidel na benzin a plynná paliva, hodnotu snížení emisí CO2 ve vztahu k palivu LPG nebo CNG;

b)	u vozidel flex fuel na benzin a palivo E85, hodnotu snížení emisí CO2 ve vztahu k benzinu.

4. Schvalovací orgán zaznamená v příslušné dokumentaci schválení typu certifikované snížení emisí CO2 stanovené v souladu s odstavcem 1 a 2 a kód ekologické inovace uvedený v čl. 4 odst. 1.

5. Schvalovací orgán zaznamená veškeré prvky, které byly pro účely certifikace vzaty v úvahu, do zkušebního protokolu a uchovává je společně se zprávou o ověření uvedenou v čl. 2 odst. 2 a zajistí, aby tyto informace byly na vyžádání zpřístupněny Komisi.

6. Schvalovací orgán certifikuje snížení emisí CO2, pouze pokud dojde k závěru, že inovativní technologie splňuje podmínky stanovené v článku 1, a pokud snížení emisí CO2 určené v souladu s bodem 3.5 přílohy dosáhne hodnoty 0,5 g CO2/km nebo vyšší, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 725/2011 v případě osobních automobilů nebo v čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 427/2014 v případě lehkých užitkových vozidel.

Článek 4

Kód ekologické inovace

1. Inovativní technologii schválené tímto rozhodnutím je přiřazen kód ekologické inovace č. 33.

2. Certifikované snížení emisí CO2 zaznamenané s použitím uvedeného kódu ekologické inovace se může zohlednit při výpočtu průměrných specifických emisí výrobců počínaje kalendářním rokem 2021.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. srpna 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně

(1) Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 725/2011 ze dne 25. července 2011, kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 194, 26.7.2011, s. 19).

(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/785 ze dne 5. května 2017 o schválení dvanáctivoltových účinných motorgenerátorů používaných v osobních automobilech poháněných konvenčními spalovacími motory jako inovativní technologie ke snižování emisí CO2 z osobních automobilů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 (Úř. věst. L 118, 6.5.2017, s. 20).

(4) Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 427/2014 ze dne 25. dubna 2014, kterým se stanoví postup schvalování a certifikace inovativních technologií ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 125, 26.4.2014, s. 57).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009 , kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).

(7) https://circabc.europa.eu/sd/a/a19b42c8-8e87-4b24-a78b-9b70760f82a9/July%202018%20Technical%20Guidelines.pdf

(8) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/728 ze dne 29. května 2020 o schválení funkce účinného generátoru použité ve 12voltových motorgenerátorech pro použití v některých osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech jako inovativní technologie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (Úř. věst. L 170, 2.6.2020, s. 21).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

PŘÍLOHA

Metoda pro stanovení snížení emisí CO2 dosaženého pomocí technologie použité v účinném 12voltovém motorgenerátoru pro osobní automobily a lehká užitková vozidla s konvenčním spalovacím motorem a některé hybridní elektrické osobní automobily a lehká užitková vozidla

1. ÚVOD

Tato příloha stanoví metodu pro určení snížení emisí CO2 (oxid uhličitý) při použití funkce účinného generátoru 12voltového motorgenerátoru (dále jen „12voltový motorgenerátor“) ve vozidlech kategorie M1 nebo N1, jak je uvedeno v článku 1.

2. STANOVENÍ ÚČINNOSTI 12VOLTOVÉHO MOTORGENERÁTORU

Účinnost 12voltového motorgenerátoru se stanoví v souladu s normou ISO 8854:2012, přičemž je třeba zohlednit následující upřesnění.

Výrobce poskytne schvalovacímu orgánu důkazy, že rozmezí otáček 12voltového motorgenerátoru jsou stejná jako rozmezí otáček uvedená v tabulce 1, nebo jim jsou rovnocenná.

Účinnost 12voltového motorgenerátoru se stanoví na základě měření v každém provozním bodě uvedeném v tabulce 1.

Intenzita proudu 12voltového motorgenerátoru odpovídá v každém provozním bodě polovině jmenovitého proudu. V každém provozním bodě se napětí a výstupní proud 12voltového motorgenerátoru musí při měření udržovat na konstantní úrovni, přičemž v případě napětí se jedná o hodnotu 14,3 V.

Tabulka 1

Provozní bod i	Doba do stabilizace [s]	Otáčky ni [min–1]	Frekvence provozních bodů hi
1	1 200	1 800	0,25
2	1 200	3 000	0,40
3	600	6 000	0,25
4	300	10 000	0,10

Účinnost 12voltového motorgenerátoru v každém provozním bodě i (

) [%] se vypočítá podle vzorce 1.

Vzorec 1

kde pro každý operační bod i

Ui	je napětí [V];
Ii	je intenzita proudu [A];
Μi	je točivý moment [Nm];
ni	jsou otáčky [min-1].

V každém provozním bodě se měření provádí v nepřetržitém sledu nejméně pětkrát a účinnost se vypočte pro každé z těchto měření (

), přičemž j je index odkazující na jednu sérii měření.

V každém provozním bodě se vypočte průměr těchto účinností (

Účinnost 12voltového motorgenerátoru (ηMG) [%] se vypočítá podle vzorce 2.

Vzorec 2

kde

je průměrná účinnost 12voltového motorgenerátoru stanovená v provozním bodě i [%]

je frekvence provozního bodu i podle tabulky 1.

3. VÝPOČET SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 A JEHO NEJISTOTY

3.1. Úspora mechanického příkonu

Rozdíl (ΔPm) [W] mezi úsporou mechanického příkonu při použití 12voltového motorgenerátoru za reálných podmínek (ΔPmRW) a úsporou mechanického příkonu při použití 12voltového motorgenerátoru za podmínek schvalování typu (ΔPmTA) se vypočítá podle vzorce 3.

Vzorec 3

kde

ΔPmRW se vypočítá podle vzorce 4 a ΔPmTA podle vzorce 5.

Vzorec 4

Vzorec 5

kde

ηMG	je účinnost 12voltového motorgenerátoru, jak je stanovena v bodě 2 [%]
PRW	je příkon za „reálných“ podmínek, který činí 750 W
PTA	je příkon za podmínek „schvalování typu“, který činí 350 W
ηB	je účinnost referenčního alternátoru, která činí 67 %

3.2. Výpočet snížení emisí CO2

Snížení emisí CO2 dosažené pomocí 12voltového motorgenerátoru (

) [gCO2/km] se vypočítá podle vzorce 6.

Vzorec 6

kde

ΔPm	je rozdíl mezi úsporou mechanického příkonu za reálných podmínek a úsporou mechanického příkonu za podmínek schvalování typu podle bodu 3.1
v	je průměrná rychlost jízdy v jízdním cyklu WLTP, která činí 46,6 km/h
VPe	je spotřeba na efektivní výkon podle tabulky 2 [l/kWh]
CF	je přepočítací koeficient podle tabulky 3 [gCO2/l].

Tabulka 2

Typ motoru	Spotřeba na efektivní výkon (VPe[l/kWh])
Benzinový nebo na palivo E85 kromě motorů přeplňovaných turbodmychadlem	0,264
Benzinový nebo na palivo E85 přeplňovaný turbodmychadlem	0,280
Naftový	0,220
Na LPG	0,342
Na LPG přeplňovaný turbodmychadlem	0,363
	Spotřeba na efektivní výkon (VPe 3[m/kWh])
Na CNG (G20) kromě motorů přeplňovaných turbodmychadlem	0,259
Na CNG (G20) přeplňovaný turbodmychadlem	0,275

Tabulka 3

Typ paliva	Přepočítací koeficient (CF) [gCO2/l]
Benzin/E85	2 330
Nafta	2 640
LPG	1 629
	Přepočítací koeficient (CF) [gCO2/m2]
CNG (G20)	1 795

3.3. Výpočet nejistoty snížení emisí CO2

Nejistota snížení emisí CO2 vypočítaná podle bodu 3.2 musí být vyčíslena níže uvedeným způsobem.

Zaprvé, směrodatná odchylka účinnosti 12voltového motorgenerátoru v každém provozním bodě (

) [%] se vypočítá podle vzorce 7:

Vzorec 7

kde

je počet měření j provedených pro stanovení účinnosti 12voltového motorgenerátoru v každém provozním bodě i, jak je uvedeno v bodě 2

je účinnost 12voltového motorgenerátoru vypočítaná pro individuální měření j v provozním bodě i, jak je uvedeno v bodě 2 [%]

je průměrná účinnost 12voltového motorgenerátoru vypočítaná pro provozní bod i, jak je uvedeno v bodě 2 [%]

Dále, směrodatná odchylka účinnosti 12voltového motorgenerátoru (

) [%] se vypočítá podle vzorce 8:

Vzorec 8

kde

se stanoví podle vzorce 7 [%]

je frekvence provozního bodu i podle tabulky 1.

Nakonec se nejistota snížení emisí CO2 (

) [gCO2/km] dosaženého pomocí 12voltového motorgenerátoru vypočítá podle vzorce 9 a nesmí překročit 30 % snížení emisí CO2:

Vzorec 9

kde

PRW	je příkon za „reálných“ podmínek, který činí 750 W
PTA	je příkon za podmínek „schvalování typu“, který činí 350 W
ηMG	je účinnost 12voltového motorgenerátoru, jak je stanovena v bodě 2 [%]
VPe	je spotřeba na efektivní výkon podle tabulky 2 [l/kWh]
CF	je přepočítací koeficient podle paliva podle tabulky 3 [gCO2/l]
v	je průměrná rychlost jízdy v jízdním cyklu WLTP, která činí 46,6 km/h
	je směrodatná odchylka účinnosti 12voltového motorgenerátoru stanovená podle vzorce 8 [%]
ηMG	je účinnost 12voltového motorgenerátoru, jak je stanovena v bodě 2 [%]

3.4. Zaokrouhlování

Snížení emisí CO2 (

) vypočítané podle bodu 3.2 a nejistota snížení emisí CO2 (

) vypočítaná podle bodu 3.3 musí být zaokrouhleny na nejvýše dvě desetinná místa.

Všechny hodnoty použité při výpočtu snížení emisí CO2 lze použít buď nezaokrouhlené, nebo se musí zaokrouhlit na co nejnižší počet desetinných míst umožňující úroveň maximálního celkového dopadu (tj. kombinovaného dopadu všech zaokrouhlených hodnot) na snížení nižší než 0,25 g CO2/km.

3.5. Kontrola minimálního limitu snížení emisí CO2

Schvalovací orgán zajistí, aby každé vozidlo vybavené 12voltovým motorgenerátorem splňovalo kritérium minimálního snížení, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcích nařízení (EU) č. 725/2011 a (EU) č. 427/2014.

Při ověřování toho, zda je kritérium minimálního snížení splněno, schvalovací orgán podle vzorce 10 zohlední snížení emisí CO2 podle bodu 3.2, nejistotu podle bodu 3.3 a případně korekční koeficient CO2 v případě kladného hmotnostního rozdílu (Δm) mezi 12voltovým motorgenerátorem a referenčním alternátorem.

Pro účely korekce kladného hmotnostního rozdílu se hmotnost referenčního alternátoru stanoví na 7 kg.

Výrobce poskytne schvalovacímu orgánu informace o hmotnosti 12voltového motorgenerátoru, a to v souladu s certifikací dodavatele.

Vzorec 10

kde

MT	je 0,5 g CO2/km, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. b) prováděcích nařízení (EU) č. 725/2011 a (EU) č. 427/2014
	je snížení emisí CO2, jak je uvedeno v bodě 3.2 [g CO2/km]
	je nejistota snížení emisí CO2, jak je uvedeno v bodě 3.3 [g CO2/km]
	je korekční koeficient CO2 v případě kladného hmotnostního rozdílu (Δm) [kg] mezi 12voltovým motorgenerátorem a referenčním alternátorem, vypočítaný podle tabulky 4 [g CO2/km]

Tabulka 4

Typ paliva	Korekční koeficient CO2 ( )[gCO2/km
Benzin/E85	0,0277•Δm
Nafta	0,0383•Δm
LPG	0,0251•Δm
CNG	0,0209•Δm

4. CERTIFIKACE SNÍŽENÍ EMISÍ CO2

Snížení emisí CO2, které má být certifikováno schvalovacím orgánem v souladu s článkem 11 prováděcích nařízení (EU) č. 725/2011 nebo (EU) č. 427/2014 (

) [g CO2/km], je snížení vypočítané podle vzorce 11. Snížení emisí CO2 se zaznamená do certifikátu schválení typu, a to pro každé vozidlo vybavené příslušným 12voltovým motorgenerátorem.

Vzorec 11

kde

je snížení emisí CO2 stanovené podle vzorce 6 v bodě 3.2 [g CO2/km]

je nejistota snížení emisí CO2 dosaženého pomocí 12voltového motorgenerátoru vypočítaná podle vzorce 9 v bodě 3.3 [g CO2/km]

28.8.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 280/28

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1233

ze dne 27. srpna 2020,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2020) 5948)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1211 (5), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Litvě, Polsku a na Slovensku.

(2)	Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1211 se vyskytly nové případy afrického moru prasat u domácích prasat v Polsku a na Slovensku.

(3)

V srpnu 2020 byla zaznamenána tři ohniska afrického moru prasat u domácích prasat v okrese olsztyński v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tato ohniska afrického moru prasat u domácích prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Polska uvedená v části II zmíněné přílohy, zasažená těmito nedávnými ohnisky afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části III namísto v části II zmíněné přílohy.

(4)

V srpnu 2020 byla zaznamenána tři ohniska afrického moru prasat u domácích prasat v okresech Košice-okolie a Trebišov na Slovensku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části III zmíněné přílohy a nacházejí se v bezprostřední blízkosti oblastí, které jsou v současnosti uvedeny v části II zmíněné přílohy. Tato ohniska afrického moru prasat u domácích prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tyto oblasti Slovenska uvedené v části II zmíněné přílohy, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené v části III, zasažené tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, by proto měly být nyní uvedeny v části III namísto v části II zmíněné přílohy.

(5)

V návaznosti na tato nedávná ohniska afrického moru prasat u domácích prasat v Polsku a na Slovensku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Unii byla regionalizace v těchto členských státech znovu posouzena a aktualizována. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny je třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(6)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Polska a Slovenska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny v části III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Vzhledem k tomu, že část III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU uvádí seznam oblastí, v nichž se epizootologická situace stále vyvíjí a je velmi dynamická, je při provádění jakýchkoli změn oblastí uvedených ve zmíněné části vždy třeba věnovat zvláštní pozornost účinkům na okolní oblasti, jak bylo učiněno v tomto případě. Části II a III uvedené přílohy by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)	Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU prostřednictvím tohoto rozhodnutí nabyly účinku co nejdříve.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 27. srpna 2020.

Za Komisi

Stella KYRIAKIDES

členka Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1211 ze dne 20. srpna 2020, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 274, 21.8.2020, s. 32).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

dans la province de Luxembourg:

la zone est délimitée, dans le sens des aiguilles d’une montre, par:

Frontière avec la France,

Rue Mersinhat à Florenville,

La N818 jusque son intersection avec la N83,

La N83 jusque son intersection avec la N884,

La N884 jusque son intersection avec la N824,

La N824 jusque son intersection avec Le Routeux,

Le Routeux,

Rue d’Orgéo,

Rue de la Vierre,

Rue du Bout-d’en-Bas,

Rue Sous l’Eglise,

Rue Notre-Dame,

Rue du Centre,

La N845 jusque son intersection avec la N85,

La N85 jusque son intersection avec la N40,

La N40 jusque son intersection avec la N802,

La N802 jusque son intersection avec la N825,

La N825 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N40,

N40: Burnaimont, Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

Rue du Tombois,

Rue Du Pierroy,

Rue Saint-Orban,

Rue Saint-Aubain,

Rue des Cottages,

Rue de Relune,

Rue de Rulune,

Route de l’Ermitage,

N87: Route de Habay,

Chemin des Ecoliers,

Le Routy,

Rue Burgknapp,

Rue de la Halte,

Rue du Centre,

Rue de l’Eglise,

Rue du Marquisat,

Rue de la Carrière,

Rue de la Lorraine,

Rue du Beynert,

Millewée,

Rue du Tram,

Millewée,

N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

Frontière avec le Grand-Duché de Luxembourg,

Frontière avec la France, jusque son intersection avec la Rue Mersinhat à Florenville.

2. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Hiiu maakond.

3. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

—	Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, 406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250350, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 250850, 250950, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251450, 251550, 251650, 251750, 251850, 252150 és 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050,575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

4. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Pāvilostas novad Vērgales pagasts,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Grobiņas novads,

—	Rucavas novada Dunikas pagasts.

5. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Klaipėdos rajono savivaldybės: Agluonėnų, Priekulės, Veiviržėnų, Judrėnų, Endriejavo ir Vėžaičių seniūnijos,

—	Kretingos rajono savivaldybės: Darbėnų, Kretingos ir Žalgirio seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybės: Nausodžio sen. dalis nuo kelio 166 į pietryčius ir Kulių seniūnija,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo, Skuodo miesto seniūnijos.

6. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

gminy Janowiec Kościelny, Janowo i część gminy Kozłowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Rączki – Kownatki – Gardyny w powiecie nidzickim,

powiat działdowski,

gmina Dąbrówno w powiecie ostródzkim,

gminy Kisielice, Susz, Iława z miastem Iława, Lubawa z miastem Lubawa, w powiecie iławskim,

gmina Grodziczno w powiecie nowomiejskim,

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię koleją w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat sierpecki,

powiat żuromiński,

gminy Andrzejewo, Brok, Małkinia Górna, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Zaręby Kościelne i Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka w powiecie ostrowskim,

gminy Dzierzgowo, Lipowiec Kościelny, miasto Mława, Radzanów, Szreńsk, Szydłowo i Wieczfnia Kościelna, w powiecie mławskim,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Kowala, Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie radomskim,

powiat miejski Radom,

powiat szydłowiecki,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gminy Chłopice, Rokietnica, część gminy wiejskiej Jarosław położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę 1580R biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 77, a następnie na południe od drogi 1702R biegnącej do skrzyżowania z droga 1701R i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1701R biegnącą od skrzyżowania z drogą 1702R do południowej granicy gminy, część miasta Jarosław położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94, część gminy Radymno położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A4, w powiecie jarosławskim,

gminy Medyka, Orły, Stubno, Żurawica, Przemyśl w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Przeworsk z miastem Przeworsk, Gać Jawornik Polski, Kańczuga i Zarzecze w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Dzikowiec, Kolbuszowa, Niwiska i Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

gminy Borowa, Czermin, Gawłuszowice, Mielec z miastem Mielec, Padew Narodowa, Przecław, Tuszów Narodowy w powiecie mieleckim,

w województwie świętokrzyskim:

powiat opatowski,

powiat sandomierski,

gminy Bogoria, Łubnice, Oleśnica, Osiek, Połaniec, Rytwiany i Staszów w powiecie staszowskim,

gmina Skarżysko Kościelne w powiecie skarżyskim,

gmina Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy oraz na północ od drogi nr 42 i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Gowarczów, Końskie i Stąporków w powiecie koneckim,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Biała Rawska, Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka i Regnów w powiecie rawskim,

powiat skierniewicki,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Białaczów, Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

gminy Czerniewice, Inowłódz, Lubochnia, Rzeczyca, Tomaszów Mazowiecki z miastem Tomaszów Mazowiecki i Żelechlinek w powiecie tomaszowskim,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

gmina Gubin z miastem Gubin w powiecie krośnieńskim,

gminy Międzyrzecz, Pszczew, Trzciel w powiecie międzyrzeckim,

część gminy Lubrza położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Łagów położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Zbąszynek położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Zbąszynia do Świebodzina oraz część położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od miasta Zbąszynek w kierunku zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 1210F, a następnie przez drogę 1210F biegnącą od skrzyżowania z linia kolejową do zachodniej granicy gminy, część gminy Szczaniec położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Świebodzin położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2w powiecie świebodzińskim,

gminy Cybinka, Ośno Lubuskie i Rzepin w powiecie słubickim,

gmina Sulęcin i część gminy Torzym położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie sulęcińskim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Bolesławiec z miastem Bolesławiec, Gromadka i Osiecznica w powiecie bolesławieckim,

gmina Węgliniec w powiecie zgorzeleckim,

gmina Chocianów i część gminy Przemków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

gmina Jemielno, Niechlów i Góra w powiecie górowskim,

gmina Rudna i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Rydzyna, część gminy Święciechowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12w powiecie leszczyńskim,

powiat nowotomyski,

gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Czempiń, miasto Kościan, część gminy wiejskiej Kościan położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez kanał Obry, część gminy Krzywiń położona na wschód od linii wyznaczonej przez kanał Obry w powiecie kościańskim,

powiat miejski Poznań,

gminy Rokietnica, Suchy Las, Mosina, miasto Luboń, miasto Puszczykowo, część gminy Komorniki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5, część gminy Stęszew położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 5 i 32 i część gminy Kórnik położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr S11 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 434 i drogę nr 434 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gminy Pniewy, Szamotuły, część gminy Duszniki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 92 oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 306, część gminy Kaźmierz położona na północ i na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Witkowice – Gorszewice – Kaźmierz (wzdłuż ulic Czereśniowa, Dworcowa, Marii Konopnickiej) – Chlewiska, biegnącą do wschodniej granicy gminy w powiecie szamotulskim.

7. Slovensko

Tyto oblasti na Slovensku:

—	the whole district of Vranov nad Topľou,

—	the whole district of Humenné,

—	the whole district of Snina,

—	the whole district of Sobrance, except municipalities included in part III

—

in the district of Michalovce, the whole municipalities of Tušice, Moravany, Pozdišovce, Michalovce, Zalužice, Lúčky, Závadka, Hnojné, Poruba pod Vihorlatom, Jovsa, Kusín, Klokočov, Kaluža, Vinné, Trnava pri Laborci, Oreské, Staré, Zbudza, Petrovce nad Laborcom, Lesné, Suché, Rakovec nad Ondavou, Nacina Ves, Voľa, Pusté Čemerné and Strážske,

—	in the district of Gelnica, the whole municipalities of Uhorná, Smolnícka Huta, Mníšek nad Hnilcom, Prakovce, Helcmanovce, Gelnica, Kojšov, Veľký Folkmár, Jaklovce, Žakarovce, Margecany, Henclová and Stará Voda,

—

in the district of Prešov, the whole municipalities of Klenov, Miklušovce, Sedlice, Suchá dolina, Janov, Radatice, Ľubovec, Ličartovce, Drienovská Nová Ves, Kendice, Petrovany, Drienov, Lemešany, Janovík, Bretejovce, Seniakovce, Šarišské Bohdanovce, Varhaňovce, Brestov Mirkovce, Žehňa, Tuhrina, Lúčina and Červenica,

—	in the district of Rožňava, the whole municipalities of Brzotín, Gočaltovo, Honce, Jovice, Kružná, Kunová Teplica, Pača, Pašková, Pašková, Rakovnica, Rozložná, Rožňavské Bystré, Rožňava, Rudná, Štítnik, Vidová, Čučma and Betliar,

—	in the district of Revúca, the whole municipalities of Držkovce, Chvalová, Gemerské Teplice, Gemerský Sad, Hucín, Jelšava, Leváre, Licince, Nadraž, Prihradzany, Sekerešovo, Šivetice, Kameňany, Višňové, Rybník and Sása,

—	in the district of Rimavská Sobota, municipalities located south of the road No.526 not included in Part II,

—

in the district of Lučenec, the whole municipalities of Trenč, Veľká nad Ipľom, Jelšovec, Panické Dravce, Lučenec, Kalonda, Rapovce, Trebeľovce, Mučín, Lipovany, Pleš, Fiľakovské Kováče, Ratka, Fiľakovo, Biskupice, Belina, Radzovce, Čakanovce, Šiatorská Bukovinka, Čamovce, Šurice, Halič, Mašková, Ľuboreč, Šíd and Prša,

—

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká Ves nad Ipľom, Sečianky, Kleňany, Hrušov, Vinica, Balog nad Ipľom, Dolinka, Kosihy nad Ipľom, Ďurkovce, Širákov, Kamenné Kosihy, Seľany, Veľká Čalomija, Malá Čalomija, Koláre, Trebušovce, Chrastince, Lesenice, Slovenské Ďarmoty, Opatovská Nová Ves, Bátorová, Nenince, Záhorce, Želovce, Sklabiná, Nová Ves, Obeckov, Vrbovka, Kiarov, Kováčovce, Zombor, Olováry, Čeláre, Glabušovce, Veľké Straciny, Malé Straciny, Malý Krtíš, Veľký Krtíš, Pôtor, Veľké Zlievce, Malé Zlievce, Bušince, Muľa, Ľuboriečka, Dolná Strehová, Vieska, Slovenské Kľačany, Horná Strehová, Chrťany and Závada.

8. Řecko

Tyto oblasti v Řecku:

—

in the regional unit of Drama:

—	the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

—	the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

—	the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

—	the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

—

in the regional unit of Xanthi:

—	the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

—	the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

—	the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

—

in the regional unit of Rodopi:

—	the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

—	the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

—	the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

—	the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

—

in the regional unit of Evros:

—	the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

—	the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

—	the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

—

in the regional unit of Serres:

—

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

—	the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

—	the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

ČÁST II

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

dans la province de Luxembourg:

la zone est délimitée, dans le sens des aiguilles d’une montre, par:

La Rue de la Station (N85) à Florenville jusque son intersection avec la N894,

La N894 jusque son intersection avec la rue Grande,

La rue Grande jusque son intersection avec la rue de Neufchâteau,

La rue de Neufchâteau jusque son intersection avec Hosseuse,

Hosseuse,

La Roquignole,

Les Chanvières,

La Fosse du Loup,

Le Sart,

La N801 jusque son intersection avec la rue de l’Accord,

La rue de l’Accord,

La rue du Fet,

La N40 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d’Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d’Aubange,

La N88 jusque son intersection avec la N811,

La N811 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N88,

La N88 (rue Baillet Latour, rue Fontaine des Dames, rue Yvan Gils, rue de Virton, rue de Gérouville, Route de Meix) jusque son intersection avec la N981,

La N981 (rue de Virton) jusque son intersection avec la N83,

La N83 (rue du Faing, rue de Bouillon, rue Albert 1er, rue d’Arlon) jusque son intersection avec la N85 (Rue de la Station) à Florenville.

2. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

—	the whole region of Haskovo,

—	the whole region of Yambol,

—	the whole region of Stara Zagora,

—	the whole region of Pernik,

—	the whole region of Kyustendil,

—	the whole region of Plovdiv,

—	the whole region of Pazardzhik,

—	the whole region of Smolyan,

—	the whole region of Burgas excluding the areas in Part III.

3. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

—	Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

—	Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

—

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Komárom-Esztergom megye: 251950, 252050, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

5. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Ādažu novads,

—

Aizputes novada, Aizputes un Cīravas pagasts, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296 un Lažas pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa caur Miķelīšu mežu līdz autoceļam 1265, uz rietumiem no autoceļa, kas savieno autoceļu 1265 pie Mežmaļiem līdz robežai ar Rīvas upi, Aizputes pilsēta,

—	Aglonas novads,

—	Aizkraukles novads,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Alūksnes novads,

—	Amatas novads,

—	Apes novads,

—	Auces novads,

—	Babītes novads,

—	Baldones novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novads,

—	Bauskas novads,

—	Beverīnas novads,

—	Brocēnu novads,

—	Burtnieku novads,

—	Carnikavas novads,

—	Cēsu novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novads,

—	Dobeles novads,

—	Dundagas novads,

—	Durbes novads,

—	Engures novads,

—	Ērgļu novads,

—	Garkalnes novads,

—	Gulbenes novads,

—	Iecavas novads,

—	Ikšķiles novads,

—	Ilūkstes novads,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Jaunpils novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Jelgavas novads,

—	Kandavas novads,

—	Kārsavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Ķekavas novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krāslavas novads,

—	Krimuldas novads,

—	Krustpils novads,

—

Kuldīgas novada Ēdoles pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa 1269, 1271, uz austrumiem no autoceļa 1288, uz ziemeļiem no autoceļa P119, Īvandes pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa P119, uz austrumiem no autoceļa 1292, 1279, uz austrumiem no autoceļa, kas savieno autoceļu 1279 no Upītēm līdz autoceļam 1290, Kurmāles pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa 1290, uz austrumiem no autoceļa, kas savieno autoceļu 1290 no Alejām līdz autoceļam 1283, uz austrumiem no autoceļa 1283 un P112, Turlavas pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa P112, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Padures, Rumbas, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču un Snēpeles pagasts, Kuldīgas pilsēta,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Limbažu novads,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Ludzas novads,

—	Madonas novads,

—	Mālpils novads,

—	Mārupes novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Mērsraga novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Olaines novads,

—	Ozolnieku novads,

—	Pārgaujas novads,

—	Pāvilostas novada Sakas pagasts, Pāvilostas pilsēta,

—	Pļaviņu novads,

—	Preiļu novads,

—	Priekules novads,

—	Priekuļu novads,

—	Raunas novads,

—	republikas pilsēta Daugavpils,

—	republikas pilsēta Jelgava,

—	republikas pilsēta Jēkabpils,

—	republikas pilsēta Jūrmala,

—	republikas pilsēta Rēzekne,

—	republikas pilsēta Valmiera,

—	Rēzeknes novads,

—	Riebiņu novads,

—	Rojas novads,

—	Ropažu novads,

—	Rugāju novads,

—	Rundāles novads,

—	Rūjienas novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Salas novads,

—	Salaspils novads,

—	Saldus novads,

—	Saulkrastu novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novads,

—	Skrīveru novads,

—	Skrundas novada Raņķu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes,

—	Smiltenes novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Strenču novads,

—	Talsu novads,

—	Tērvetes novads,

—	Tukuma novads,

—	Vaiņodes novada Vaiņodes pagasts un Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem autoceļa P116, P106,

—	Valkas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Vārkavas novads,

—	Vecpiebalgas novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Ventspils novads,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads.

6. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus miesto savivaldybė,

—	Alytaus rajono savivaldybė: Alytaus, Alovės, Butrimonių, Daugų, Nemunaičio, Pivašiūnų, Punios, Raitininkų seniūnijos,

—	Anykščių rajono savivaldybė,

—	Akmenės rajono savivaldybė,

—	Biržų miesto savivaldybė,

—	Biržų rajono savivaldybė,

—	Druskininkų savivaldybė,

—	Elektrėnų savivaldybė,

—	Ignalinos rajono savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė,

—	Joniškio rajono savivaldybė,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Raudonės, Šimkaičių, Skirsnemunės, Smalininkų, Veliuonos, Viešvilės seniūnijos,

—	Kaišiadorių rajono savivaldybė,

—	Kalvarijos savivaldybė,

—	Kauno miesto savivaldybė,

—

Kauno rajono savivaldybė: Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos ir Vilkijos seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, Užliedžių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1 ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907,

—	Kazlų rūdos savivaldybė: Kazlų rūdos seniūnija į šiaurę nuo kelio Nr. 230, į rytus nuo kelio Kokė-Užbaliai-Čečetai iki kelio Nr. 2610 ir į pietus nuo kelio Nr. 2610,

—	Kelmės rajono savivaldybė,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Gudžiūnų, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių, Surviliškio, Šėtos, Truskavos, Vilainių ir Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę ir rytus nuo kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

—	Kupiškio rajono savivaldybė,

—	Kretingos rajono savivaldybė: Imbarės, Kūlupėnų ir Kartenos seniūnijos,

—	Lazdijų rajono savivaldybė,

—	Marijampolės savivaldybė: Degučių, Marijampolės, Mokolų, Liudvinavo ir Narto seniūnijos,

—	Mažeikių rajono savivaldybė,

—	Molėtų rajono savivaldybė: Alantos seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio 119 ir į šiaurę nuo kelio Nr. 2828, Balninkų, Dubingių, Giedraičių, Joniškio ir Videniškių seniūnijos,

—	Pagėgių savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė,

—	Panevėžio rajono savivaldybė,

—	Panevėžio miesto savivaldybė,

—	Pasvalio rajono savivaldybė,

—	Radviliškio rajono savivaldybė,

—	Rietavo savivaldybė,

—	Prienų rajono savivaldybė: Stakliškių ir Veiverių seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų, Stalgėnų, Nausodžio sen. dalis nuo kelio Nr. 166 į šiaurės vakarus, Plungės miesto ir Šateikių seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Betygalos, Girkalnio, Kalnujų, Nemakščių, Pagojukų, Paliepių, Raseinių miesto, Raseinių, Šiluvos, Viduklės seniūnijos,

—	Rokiškio rajono savivaldybė,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos ir Ylakių seniūnijos,

—	Šakių rajono savivaldybė,

—	Šalčininkų rajono savivaldybė,

—	Šiaulių miesto savivaldybė,

—	Šiaulių rajono savivaldybė,

—	Šilutės rajono savivaldybė,

—	Širvintų rajono savivaldybė,

—	Šilalės rajono savivaldybė,

—	Švenčionių rajono savivaldybė,

—	Tauragės rajono savivaldybė,

—	Telšių rajono savivaldybė,

—	Trakų rajono savivaldybė,

—	Ukmergės rajono savivaldybė,

—	Utenos rajono savivaldybė,

—	Varėnos rajono savivaldybė,

—	Vilniaus miesto savivaldybė,

—	Vilniaus rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Kybartų, Klausučių, Pajevonio, Šeimenos, Vilkaviškio miesto, Virbalio, Vištyčio seniūnijos,

—	Visagino savivaldybė,

—	Zarasų rajono savivaldybė.

7. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, część gminy Prostki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy łączącą miejscowości Żelazki – Dąbrowskie - Długosze do południowej granicy gminy i część gminy wiejskiej Ełk położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 667 biegnącą od miejscowości Bajtkowo do miejscowości Nowa Wieś Ełcka, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk biegnącą od miejscowości Nowa Wieś Ełcka do wschodniej granicy gminy w powiecie ełckim,

gminy Elbląg, Gronowo Elbląskie, Milejewo, Młynary, Markusy, Rychliki i Tolkmicko w powiecie elbląskim,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

gminy Orzysz, Pisz, Ruciane - Nida oraz część gminy Biała Piska położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 667 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Biała Piska, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 biegnącą od miejscowości Biała Piska do wschodniej granicy gminy w powiecie piskim,

gmina Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie w powiecie bartoszyckim,

gminy Biskupiec, Kolno, część gminy Olsztynek położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka, część gminy Świątki położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Pasłęka, w powiecie olsztyńskim,

gminy Grunwald, Łukta, Małdyty, Miłomłyn, Miłakowo, Ostróda z miastem Ostróda i część gminy Morąg położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga w powiecie ostródzkim,

część gminy Ryn położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową łączącą miejscowości Giżycko i Kętrzyn w powiecie giżyckim,

gminy Braniewo i miasto Braniewo, Frombork, Lelkowo, Pieniężno, Płoskinia oraz część gminy Wilczęta położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim,

gmina Reszel, część gminy Kętrzyn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn biegnącej do granicy miasta Kętrzyn, na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 591 biegnącą od miasta Kętrzyn do północnej granicy gminy oraz na zachód i na południe od zachodniej i południowej granicy miasta Kętrzyn, miasto Kętrzyn i część gminy Korsze położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na wschód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim,

gmina Nidzica i część gminy Kozłowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Rączki – Kownatki – Gardyny w powiecie nidzickim,

gminy Dźwierzuty, Jedwabno, Pasym, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

gmina Zalewo w powiecie iławskim,

w województwie podlaskim:

gminy Orla, Rudka, Brańsk z miastem Brańsk, Boćki w powiecie bielskim,

gminy Radziłów, Rajgród Wąsosz, część gminy wiejskiej Grajewo położona na południe o linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącą miejscowości: Mareckie – Łękowo – Kacprowo – Ruda, a następnie od miejscowości Ruda na południe od rzeki Binduga uchodzącej do rzeki Ełk i następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk od ujścia rzeki Binduga do wschodniej granicy gminy w powiecie grajewskim,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wiznaw powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

gminy Dziadkowice, Grodzisk, Mielnik, Milejczyce, Nurzec-Stacja i Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim,

powiat hajnowski,

gminy Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

powiat kolneński z miastem Kolno,

gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Michałowo, Supraśl, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady, Choroszcz i część gminy Poświętne położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 681 w powiecie białostockim,

gminy Filipów, Jeleniewo, Przerośl, Raczki, Rutka-Tartak, Suwałki, Szypliszki Wiżajny oraz część gminy Bakałarzewo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę 653 biegnącej od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 1122B oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1122B biegnącą od drogi 653 w kierunku południowym do skrzyżowania z drogą 1124B i następnie na północny - wschód od drogi nr 1124B biegnącej od skrzyżowania z drogą 1122B do granicy z gminą Raczki w powiecie suwalskim

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

powiat siedlecki,

powiat miejski Siedlce,

gminy Bielany, Ceranów, Kosów Lacki, Repki i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

powiat węgrowski,

powiat łosicki,

powiat ciechanowski,

powiat sochaczewski,

powiat zwoleński,

gminy Garbatka – Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim,

powiat lipski,

gminy Gózd, Iłża, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew, część gminy Wolanów położona na północ od drogi nr 12 i w powiecie radomskim,

gminy Bodzanów, Bulkowo, Staroźreby, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

powiat płoński,

gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

powiat wołomiński,

część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na północ od drogi nr 1328W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

gmina Boguty – Pianki w powiecie ostrowskim,

gminy Stupsk, Wiśniewo i Strzegowo w powiecie mławskim,

powiat miński,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

gminy Białobrzegi, Promna, Radzanów, Stara Błotnica, Wyśmierzyce w powiecie białobrzeskim,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim,

powiat puławski,

gminy Nowodwór, Ułęż, miasto Dęblin i część gminy Ryki położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową powiecie ryckim,

gminy Adamów, Krzywda, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Bychawa, Głusk, Jabłonna, Krzczonów, Garbów Strzyżewice, Wysokie, Bełżyce, Borzechów, Niedrzwica Duża, Konopnica, Wojciechów i Zakrzew w powiecie lubelskim,

gmina Uścimów w powiecie lubartowskim,

gminy Mełgiew, Rybczewice, Piaski i miasto Świdnik w powiecie świdnickim,

gmina Fajsławice, część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 i część gminy Łopiennik Górny położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim,

gminy Chełm, Ruda – Huta, Sawin, część gminy Dorohusk położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L, część gminy Leśniowice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

gminy Dębowa Kłoda, Jabłoń, Podedwórze, Sosnowica w powiecie parczewskim,

gminy Stary Brus, Wola Uhruska, część gminy wiejskiej Włodawa położona na południe od południowej granicy miasta Włodawa i część gminy Hańsk położona na wschód od linii wyznaczonej od drogi nr 819 w powiecie włodawskim,

gmina Kąkolewnica, Komarówka Podlaska i Ulan Majorat w powiecie radzyńskim,

w województwie podkarpackim:

powiat stalowowolski,

gminy Horyniec-Zdrój, Oleszyce, Lubaczów z miastem Lubaczów, Wielkie Oczy i część gminy Cieszanów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 863, a następnie na zachód od drogi nr 863 biegnącej do miejscowości Lubliniec i dalej na zachód od drogi biegnącej przez Nowy Lubliniec do północnej granicy gminy w powiecie lubaczowskim,

gminy Laszki, część gminy Radymno położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A4 z miastem Radymno, część gminy Wiązownica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 w powiecie jarosławskim,

gmina Kamień, część gminy Sokołów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas i Majdan Królewski w powiecie kolbuszowskim,

gminy Grodzisko Dolne, Nowa Sarzyna, miasto Leżajsk, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę San, część gminy Kuryłówka położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy łączącej miejscowości Brzyska Wola – Dąbrowica - Ożanna do południowej granicy gminy w powiecie leżajskim,

powiat niżański,

powiat tarnobrzeski,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminyw powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

w województwie lubuskim:

powiat wschowski,

gminy Bobrowice, Maszewo, część gminy Krosno Odrzańskie położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 29, a następnie przez drogę nr 29 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Bytnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

część gminy Torzym położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie sulęcińskim,

gminy, Kolsko, część gminy Kożuchów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Babimost, Kargowa, Nowogród Bobrzański, Trzebiechów część gminy Bojadła położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 w powiecie zielonogórskim,

powiat żarski,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Małomice, Szprotawa, Wymiarki, Żagań, miasto Żagań, miasto Gozdnica, część gminy Niegosławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

część gminy Lubrza położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Łagów położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Zbąszynek położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Zbąszynia do Świebodzina oraz część położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od miasta Zbąszynek w kierunku zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 1210F, a następnie przez drogę 1210F biegnącą od skrzyżowania z linia kolejową do zachodniej granicy gminy, część gminy Szczaniec położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Świebodzin położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie świebodzińskim,

w województwie dolnośląskim:

gmina Pęcław, część gminy Kotla położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Grębocice i Polkowice w powiecie polkowickim,

w województwie wielkopolskim:

powiat wolsztyński,

gminy Rakoniewice, Wielichowo i część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Wijewo, część gminy Włoszakowice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi 3903P biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Boguszyn, a następnie przez drogę łączącą miejscowość Boguszyn z miejscowością Krzycko aż do południowej granicy gminy i część gminy Święciechowa położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie leszczyńskim,

część gminy Śmigiel położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 3903P biegnącej od południowej granicy gminy przez miejscowości Bronikowo i Morowice aż do miejscowości Śmigiel do skrzyżowania z drogą 3820P i dalej drogą 3820P, która przechodzi w ul. Jagiellońską, następnie w Lipową i Glinkową, aż do skrzyżowania z drogą S5, następnie przez drogą nr S5 do północnej granicy gminy w powiecie kościańskim,

w województwie łódzkim:

gminy Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gmina Sadkowice w powiecie rawskim.

8. Slovensko

Tyto oblasti na Slovensku:

—	in the district of Gelnica, the whole municipality of Smolník,

—

the municipalities of Opátka, Košická Belá, Malá Lodina, Veľká Lodina, Kysak, Sokoľ, Trebejov, Obišovce, Družstevná pri Hornáde, Kostoľany nad Hornádom, Budimír, Vajkovce, Chrastné, Čižatice, Kráľovce, Ploské, Nová Polhora, Boliarov, Kecerovce, Vtáčkovce, Herľany, Rankovce, Mudrovce, Kecerovský Lipovec, Opiná, Bunetice,

—	the whole city of Košice,

—	in the district of Revúca, the whole municipalities of Gemer, Tornaľa, Žiar, Gemerská Ves, Levkuška, Otročok, Polina, Rašice,

—

in the district of Rimavská Sobota, the whole municipalities of Abovce, Barca, Bátka, Cakov, Chanava, Dulovo, Figa, Gemerské Michalovce, Hubovo, Ivanice, Kaloša, Kesovce, Kráľ, Lenartovce, Lenka, Neporadza, Orávka, Radnovce, Rakytník, Riečka, Rimavská Seč, Rumince, Stránska, Uzovská Panica, Valice, Vieska nad Blhom, Vlkyňa, Vyšné Valice, Včelince, Zádor, Číž, Štrkovec Tomášovce and Žíp,

—	in the district of Rožňava, the whole municipalities of Ardovo, Bohúňovo, Bretka, Čoltovo, Dlhá Ves, Gemerská Hôrka, Gemerská Panica, Kečovo, Meliata, Plešivec, Silica, Silická Brezová, Slavec, Hrušov, Krásnohorská Dlhá Lúka, Krásnohorské podhradie, Lipovník, Silická Jablonica.

9. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—	Judeţul Bistrița-Năsăud,

—	Județul Suceava.

ČÁST III

1. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

—	the whole region of Blagoevgrad,

—	the whole region of Dobrich,

—	the whole region of Gabrovo,

—	the whole region of Kardzhali,

—	the whole region of Lovech,

—	the whole region of Montana,

—	the whole region of Pleven,

—	the whole region of Razgrad,

—	the whole region of Ruse,

—	the whole region of Shumen,

—	the whole region of Silistra,

—	the whole region of Sliven,

—	the whole region of Sofia city,

—	the whole region of Sofia Province,

—	the whole region of Targovishte,

—	the whole region of Vidin,

—	the whole region of Varna,

—	the whole region of Veliko Tarnovo,

—	the whole region of Vratza,

—

in Burgas region:

—	the whole municipality of Burgas,

—	the whole municipality of Kameno,

—	the whole municipality of Malko Tarnovo,

—	the whole municipality of Primorsko,

—	the whole municipality of Sozopol,

—	the whole municipality of Sredets,

—	the whole municipality of Tsarevo,

—	the whole municipality of Sungurlare,

—	the whole municipality of Ruen,

—	the whole municipality of Aytos.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—

Aizputes novada Lažas pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa caur Miķelīšu mežu līdz autoceļam 1265, uz austrumiem no autoceļa, kas savieno autoceļu 1265 pie Mežmaļiem līdz robežai ar Rīvas upi, Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296,

—	Alsungas novads,

—

Kuldīgas novada Gudenieku pagasts, Ēdoles pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa 1269, 1271, uz rietumiem no autoceļa 1288, uz dienvidiem no autoceļa P119, Īvandes pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa P119, uz rietumiem no autoceļa 1292, 1279, uz rietumiem no autoceļa, kas savieno autoceļu 1279 no Upītēm līdz autoceļam 1290, Kurmāles pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa 1290, uz rietumiem no autoceļa, kas savieno autoceļu 1290 no Alejām līdz autoceļam 1283, uz rietumiem no autoceļa 1283 un P112, Turlavas pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa P112, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296,

—	Skrundas novada Rudbāržu, Nīkrāces pagasts, Raņķu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasts (izņemot pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes), Skrundas pilsēta,

—	Vaiņodes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus rajono savivaldybė: Simno, Krokialaukio ir Miroslavo seniūnijos,

—	Birštono savivaldybė,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Seredžiaus ir Juodaičių seniūnijos,

—

Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Čekiškės, Ežerėlio, Kačerginės, Kulautuvos, Raudondvario, Ringaudų ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1, Užliedžių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1 ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907,

—	Kazlų Rūdos savivaldybė: Antanavo, Jankų, Kazlų rūdos seniūnijos dalis Kazlų Rūdos seniūnija į pietus nuo kelio Nr. 230, į vakarus nuo kelio Kokė-Užbaliai-Čečetai iki kelio Nr. 2610 ir į šiaurę nuo kelio Nr. 2610, Plutiškių seniūnijos,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Pernaravos ir Josvainių seniūnijos pietvakarinė dalis tarp kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

—	Marijampolės savivaldybė: Gudelių, Igliaukos, Sasnavos ir Šunskų seniūnijos,

—	Molėtų rajono savivaldybė: Alantos seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 119 ir į pietus nuo kelio Nr. 2828, Čiulėnų, Inturkės, Luokesos, Mindūnų ir Suginčių seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybė: Alsėdžių, Babrungo, Paukštakių, Platelių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos ir Ariogalos miesto seniūnijos,

—	Prienų rajono savivaldybė: Ašmintos, Balbieriškio, Išlaužo, Jiezno, Naujosios Ūtos, Pakuonio, Prienų ir Šilavotos seniūnijos,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Barstyčių, Notėnų ir Šačių seniūnijos,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybės: Gižų ir Pilviškių seniūnijos.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Bisztynek, Sępopol i Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

gminy Kiwity i Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

gminy Srokowo, Barciany, część gminy Kętrzyn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn biegnącej do granicy miasta Kętrzyn oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 591 biegnącą od miasta Kętrzyn do północnej granicy gminy i część gminy Korsze położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na zachód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

część gminy Wilczęta położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim,

część gminy Morąg położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga w powiecie ostródzkim,

gminy Godkowo i Pasłęk w powiecie elbląskim,

powiat olecki,

powiat węgorzewski,

gminy Kruklanki, Wydminy, Miłki, Giżycko z miastem Giżycko i część gminy Ryn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn w powiecie giżyckim,

gminy Barczewo, Gietrzwałd, Jeziorany, Jonkowo, Dywity, Dobre Miasto, Purda, Stawiguda, część gminy Olsztynek położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka, część gminy Świątki położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Pasłęka, w powiecie olsztyńskim,

powiat miejski Olsztyn,

część gminy Prostki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy łączącą miejscowości Żelazki – Dąbrowskie - Długosze do południowej granicy gminy, część gminy wiejskiej Ełk położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 667 biegnącą od miejscowości Bajtkowo do miejscowości Nowa Wieś Ełcka, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk biegnącą od miejscowości Nowa Wieś Ełcka do wschodniej granicy gminy w powiecie ełckim,

część gminy Biała Piska położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 667 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Biała Piska, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 biegnącą od miejscowości Biała Piska do wschodniej granicy gminy w powiecie piskim,

w województwie podlaskim:

gminy Wyszki, Bielsk Podlaski z miastem Bielsk Podlaski w powiecie bielskim,

gminy Łapy, Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, część gminy Poświętne położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 681 w powiecie białostockim,

gminy Perlejewo i Drohiczyn w powiecie siemiatyckim,

gmina Ciechanowiec w powiecie wysokomazowieckim,

część gminy Bakałarzewo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę 653 biegnącej od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 1122B oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1122B biegnącą od drogi 653 w kierunku południowym do skrzyżowania z drogą 1124B i następnie na południowy- zachód od drogi nr 1124B biegnącej od skrzyżowania z drogą 1122B do granicy z gminą Raczki w powiecie suwalskim,

gmina Szczuczyn, część gminy wiejskiej Grajewo położona na północ o linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącej miejscowości: Mareckie – Łękowo – Kacprowo – Ruda, a następnie od miejscowości Ruda na północ od rzeki Binduga uchodzącej do rzeki Ełk i następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk od ujścia rzeki Binduga do wschodniej granicy gminy i miasto Grajewo w powiecie grajewskim,

w województwie mazowieckim:

gminy Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Sobolew, Trojanów, Żelechów, część gminy Wilga położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia dorzeki Wisły, część gminy Górzno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na południe od drogi nr 1328W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

gminy Jabłonna Lacka, Sabnie i Sterdyń w powiecie sokołowskim,

gmina Nur w powiecie ostrowskim,

gminy Grabów nad Pilicą, Magnuszew, Głowaczów, Kozienice w powiecie kozienickim,

gmina Stromiec w powiecie białobrzeskim,

w województwie lubelskim:

powiat tomaszowski,

gminy Białopole, Dubienka, Kamień, Wierzbica, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze , Żmudź, część gminy Dorohusk położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L, część gminy Leśniowice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L w powiecie chełmskim,

gminy Izbica, Gorzków, Rudnik, Kraśniczyn, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Siennica Różana i część gminy Łopiennik Górny położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17, część gminy Żółkiewka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

powiat zamojski,

powiat miejski Zamość,

powiat biłgorajski,

powiat hrubieszowski,

gminy Dzwola i Chrzanów w powiecie janowskim,

gminy Hanna, Wyryki, Urszulin, część gminy Hańsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 819 i część gminy wiejskiej Włodawa położona na północ od linii wyznaczonej przez północną granicę miasta Włodawa i miasto Włodawa w powiecie włodawskim,

powiat łęczyński,

gmina Trawniki w powiecie świdnickim,

gminy Serokomla i Wojcieszków w powiecie łukowskim,

gminy Milanów, Parczew, Siemień w powiecie parczewskim,

gminy Borki, Czemierniki, Radzyń Podlaski z miastem Radzyń Podlaski, Wohyń w powiecie radzyńskim,

gminy Abramów, Kamionka, Michów, Lubartów z miastem Lubartów, Firlej, Jeziorzany, Kock, Niedźwiada, Ostrów Lubelski, Ostrówek, Serniki w powiecie lubartowskim,

gminy Jastków, Niemce i Wólka w powiecie lubelskim,

powiat miejski Lublin,

gminy Kłoczew, Stężyca i część gminy Ryki położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie ryckim,

w województwie podkarpackim:

gminy Narol, Stary Dzików i część gminy Cieszanów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 863, a następnie na zachód od drogi nr 863 biegnącej do miejscowości Lubliniec i dalej na zachód od drogi biegnącej przez Nowy Lubliniec do północnej granicy gminy w powiecie lubaczowskim,

część gminy wiejskiej Leżajsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę San, część gminy Kuryłówka położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy łączącej miejscowości Brzyska Wola – Dąbrowica - Ożanna do południowej granicy gminy w powiecie leżajskim,

część gminy wiejskiej Jarosław położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę 1580R biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 77, a następnie na północ od drogi 1702R biegnącej do skrzyżowania z droga 1701R i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1701R biegnącą od skrzyżowania z drogą 1702R do południowej granicy gminy, część gminy Wiązownica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 w powiecie jarosławskim,

gminy Adamówka, Sieniawa i Tryńcza w powiecie przeworskim,

w województwie lubuskim:

gminy Nowa Sól i miasto Nowa Sól, Otyń oraz część gminy Kożuchów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na wschód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Czerwieńsk, Świdnica, Zabór, część gminy Bojadła położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 w powiecie zielonogórskim,

część gminy Niegosławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

powiat miejski Zielona Góra,

gmina Skąpe w powiecie świebodzińskim,

gmina Dąbie, część gminy Krosno Odrzańskie położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 29, a następnie przez drogę nr 29 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Bytnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Buk, Dopiewo, Tarnowo Podgórne, część gminy Komorniki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5, część gminy Stęszew położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 5 i 32 w powiecie poznańskim,

część gminy Duszniki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 92 oraz na południe od linii wyznaczonej przez droge nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 306, część gminy Kaźmierz położona na południe i na wschód od linii wyznaczonych przez drogi: nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Witkowice – Gorszewice – Kaźmierz (wzdłuż ulic Czereśniowa, Dworcowa, Marii Konopnickiej) – Chlewiska, biegnącą do wschodniej granicy gminy w powiecie szamotulskim,

gminy Lipno, Osieczna, część gminy Włoszakowice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi 3903P biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Boguszyn, a następnie przez drogę łączącą miejscowość Boguszyn z miejscowością Krzycko aż do południowej granicy gminy w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

część gminy Śmigiel położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 3903P biegnącej od południowej granicy gminy przez miejscowości Bronikowo i Morowice aż do miejscowości Śmigiel do skrzyżowania z drogą 3820P i dalej drogą 3820P, która przechodzi w ul. Jagiellońską, następnie w Lipową i Glinkową, aż do skrzyżowania z drogą S5, następnie przez drogą nr S5 do północnej granicy gminy, część gminy wiejskiej Kościan położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez kanał Obry, część gminy Krzywiń położona na zachód od linii wyznaczonej przez kanał Obry w powiecie kościańskim.

w województwie dolnośląskim:

gminy Jerzmanowa, Żukowice, część gminy Kotla położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Gaworzyce, Radwanice i część gminy Przemków położona na północ od linii wyznaczonej prze drogę nr 12 w powiecie polkowickim.

5. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—	Zona orașului București,

—	Județul Constanța,

—	Județul Satu Mare,

—	Județul Tulcea,

—	Județul Bacău,

—	Județul Bihor,

—	Județul Brăila,

—	Județul Buzău,

—	Județul Călărași,

—	Județul Dâmbovița,

—	Județul Galați,

—	Județul Giurgiu,

—	Județul Ialomița,

—	Județul Ilfov,

—	Județul Prahova,

—	Județul Sălaj,

—	Județul Vaslui,

—	Județul Vrancea,

—	Județul Teleorman,

—	Judeţul Mehedinţi,

—	Județul Gorj,

—	Județul Argeș,

—	Judeţul Olt,

—	Judeţul Dolj,

—	Județul Arad,

—	Județul Timiș,

—	Județul Covasna,

—	Județul Brașov,

—	Județul Botoșani,

—	Județul Vâlcea,

—	Județul Iași,

—	Județul Hunedoara,

—	Județul Alba,

—	Județul Sibiu,

—	Județul Caraș-Severin,

—	Județul Neamț,

—	Județul Harghita,

—	Județul Mureș,

—	Județul Cluj,

—	Județul Maramureş.

6. Slovensko

—	the whole district of Trebišov,

—	in the district of Michalovce, the whole municipalities of the district not included in Part I,

—	Region Sobrance – municipalities Lekárovce, Pinkovce, Záhor, Bežovce,

—	the whole district of Košice – okolie, except municipalities included in part II,

—	In the district Rožnava, the municipalities of Bôrka, Lúčka, Jablonov nad Turňou, Drnava, Kováčová, Hrhov.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

—	tutto il territorio della Sardegna.

“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 280

České vydání	Právní předpisy	Ročník 63 28. srpna 2020

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031	1
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1232 ze dne 27. srpna 2020 o schválení funkce účinného generátoru použité ve 12voltových motorgenerátorech pro použití v osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech, včetně některých hybridních elektrických vozidel a vozidel, která mohou být poháněna alternativními palivy, jako inovativní technologie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ( 1 )	18
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1233 ze dne 27. srpna 2020, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2020) 5948) ( 1 )	28