(1)

Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 (3) stanoví pravidla výměny informací mezi členskými státy a uchovávání těchto informací za účelem zavedení zvláštních režimů podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice Rady 2006/112/ES (4).

(2)

Nařízení Rady (EU) 2017/2454 (5) mění uvedená ustanovení za účelem rozšíření působnosti těchto zvláštních režimů a zavedení nového režimu. Tyto změny mají být použitelné od 1. ledna 2021.

(3)

Dne 30. ledna 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření onemocnění COVID-19 za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Dne 11. března 2020 prohlásila WHO šíření onemocnění COVID-19 za pandemii. Pandemie COVID-19 zasáhla všechny členské státy. Vzhledem k tomu, že počet případů znepokojivě narůstá a že chybí okamžitě dostupné účinné prostředky na boj proti pandemii COVID-19, vyhlásila řada členských států nouzový stav.

(4)

Pandemie COVID-19 představuje neočekávanou a bezprecedentní mimořádnou událost, která hluboce zasáhla všechny členské státy a nutí je přijímat okamžitá opatření na vnitrostátní úrovni s cílem řešit probíhající krizi jako prioritu přerozdělením zdrojů vyhrazených pro jiné oblasti. V důsledku této krize mají některé členské státy problémy s tím dokončit vývoj informačních systémů nezbytných pro to, aby bylo nařízení (EU) 2017/2454 uplatňováno od 1. ledna 2021. Některé členské státy proto požádaly, aby byla data použitelnosti nařízení (EU) 2017/2454 odložena.

(5)

S ohledem na výzvy, kterým členské státy při řešení krize COVID-19 čelí, a na skutečnost, že nová ustanovení jsou založena na zásadě, že všechny členské státy musejí aktualizovat své informační systémy, aby byly schopny uplatňovat nařízení (EU) 2017/2454, a zajistit tak shromažďování a předávání informací a plateb v rámci upravených režimů, je nezbytné odložit data použitelnosti uvedeného nařízení o šest měsíců. Odklad v délce šesti měsíců je přiměřený, neboť zpoždění by mělo být co nejkratší, aby se minimalizovaly dodatečné rozpočtové ztráty pro členské státy.

(6)

S ohledem na významný dopad narušení ekonomiky a na další možné problémy vyplývající z pandemie COVID-19 by Komise mohla v zájmu podpory správného a včasného uplatňování nových pravidel týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování úzce spolupracovat s dotčenými členskými státy s cílem monitorovat přizpůsobení vnitrostátních informačních systémů a v případě potřeby poskytnout technickou pomoc.

(7)

Nařízení (EU) 2017/2454 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 1 se bod 7 mění takto:

2)

V článku 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se ode dne 1. července 2021.“

(1)

Směrnice Rady 2006/112/ES (3) byla změněna směrnicemi Rady (EU) 2017/2455 (4) a 2019/1995 (5) za účelem modernizace právního rámce daně z přidané hodnoty (DPH) pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podniky a spotřebiteli. Většina těchto nových ustanovení má být použitelná od 1. ledna 2021.

(2)

Dne 30. ledna 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření onemocnění COVID-19 za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Dne 11. března 2020 prohlásila WHO šíření onemocnění COVID-19 za pandemii. Pandemie COVID-19 zasáhla všechny členské státy. Vzhledem k tomu, že počet případů znepokojivě narůstá a že chybí okamžitě dostupné účinné prostředky na boj proti pandemii COVID-19, vyhlásila řada členských států nouzový stav.

(3)

Pandemie COVID-19 představuje nepředvídatelnou a bezprecedentní mimořádnou událost, která hluboce zasáhla všechny členské státy a nutí je přijímat okamžitá opatření na vnitrostátní úrovni s cílem řešit probíhající krizi jako prioritu přerozdělením zdrojů na jiné oblasti. V důsledku této krize mají některé členské státy problémy s tím dokončit do 31. prosince 2020 vývoj informačních systémů nezbytných pro to, aby mohla být pravidla stanovená směrnicemi (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995 uplatňována od 1. ledna 2021. Některé členské státy a provozovatelé poštovních a kurýrních služeb proto požádali, aby byla data použitelnosti směrnice (EU) 2017/2455 a směrnice (EU) 2019/1995 odložena.

(4)

S ohledem na výzvy, kterým členské státy při řešení krize COVID-19 čelí, a na skutečnost, že nová ustanovení jsou založena na zásadě, že všechny členské státy musejí aktualizovat své informační systémy, aby byly schopny uplatňovat pravidla stanovená ve směrnicích (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, a zajistit tak shromažďování a předávání informací a plateb v rámci upravených režimů, je nezbytné odložit data provedení a použitelnosti uvedených směrnic o šest měsíců. Odklad v délce šesti měsíců je přiměřený, neboť zpoždění by mělo být co nejkratší, aby se minimalizovaly dodatečné rozpočtové ztráty pro členské státy.

(5)

S ohledem na významný dopad narušení ekonomiky a na další možné problémy vyplývající z pandemie COVID-19 by Komise mohla v zájmu podpory správného a včasného uplatňování nových pravidel týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování úzce spolupracovat s dotčenými členskými státy s cílem monitorovat přizpůsobení vnitrostátních informačních systémů a v případě potřeby poskytnout technickou pomoc.

(6)

Směrnice (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

V článku 4 se odstavec 1 mění takto:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady, kterým se Komise pověřuje k zahájení jednání, sjednala Komise jménem Evropského společenství a členských států Dohodu o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé (dále jen „dohoda“).

(2)

Dohoda byla podepsána ve dnech 25. a 30. dubna 2007 a je prozatímně prováděna od 30. března 2008.

(3)

Dohoda byla ratifikována všemi členskými státy. Předpokládá se, že Chorvatsko přistoupí k dohodě v souladu s čl. 6 odst. 2 aktu o přistoupení připojeného ke smlouvě o přistoupení ze dne 5. prosince 2011.

(4)

Dohoda by měla být schválena.

(5)

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném podle článku 18 dohody, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie, by měl být stanoven případ od případu v souladu s platnými ustanoveními Smlouvy.

(6)

S ohledem na skutečnost, že Unie a její členské státy jsou společně smluvní stranou dohody, má zásadní význam úzká spolupráce mezi nimi. Aby se zajistila tato úzká spolupráce a jednota vnějšího zastoupení ve smíšeném výboru, a aniž jsou dotčena ustanovení Smluv, zejména ustanovení čl. 16 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie, mělo by před každým zasedáním smíšeného výboru jednajícím o záležitostech spadajících do pravomoci jak Unie, tak i členských států dojít ke koordinaci postojů, které mají být zaujaty jménem Unie a členských států ve smíšeném výboru.

(7)

Články 3 až 6 rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě 2007/339/ES (2) a články 2, 3 a 4 rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě 2010/465/EU (3) obsahují ustanovení týkající se rozhodování Rady s ohledem na různé záležitosti stanovené v dohodě ve znění protokolu, kterým se mění Dohoda mezi Spojenými státy americkými na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé o letecké dopravě, podepsaná ve dnech 25. a 30. dubna 2007, jakož i týkající se stanovení postojů, které mají být zaujaty ve smíšeném výboru a informační povinnosti členských států během prozatímního provádění dohody. Jelikož ustanovení týkající se rozhodování Rady, která jsou stanovená ve Smlouvách, a ustanovení týkající se informační povinnosti členských států již nejsou zapotřebí, měla by se přestat používat ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. V návaznosti na rozsudek Soudního dvora ze dne 28. dubna 2015 ve věci C-28/12 (4) je vhodné, aby se ustanovení o stanovení postojů, které mají být zaujaty ve smíšeném výboru, přestala používat ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost,

(1)

Dne 10. září 2010 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s vládou Čínské lidové republiky o Dohodě o spolupráci v oblasti zeměpisných označení a jejich ochraně. Jednání byla úspěšně završena parafováním Dohody mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci v oblasti zeměpisných označení a jejich ochraně (dále jen „dohoda“).

(2)

Cílem dohody je dosáhnout nejvyšší možné úrovně ochrany zeměpisných označení a poskytnout nástroje pro boj proti klamavým praktikám a neoprávněnému využívání zeměpisných označení.

(3)

Dohoda by měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího pozdějšího uzavření,

(1)

Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (2) obsahuje podrobná ustanovení pro zvláštní režimy pro osoby povinné k dani, které poskytují určité služby osobám nepovinným k dani.

(2)

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/2026 (3) mění uvedená ustanovení za účelem rozšíření oblasti působnosti stávajících zvláštních režimů a za účelem zavedení nového režimu k modernizaci právního rámce daně z přidané hodnoty (DPH) pro přeshraniční elektronické obchodování mezi podniky a spotřebiteli. Tyto změny mají být použitelné od 1. ledna 2021.

(3)

Dne 30. ledna 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření onemocnění COVID-19 za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Dne 11. března 2020 prohlásila WHO šíření onemocnění COVID-19 za pandemii. Pandemie COVID-19 zasáhla všechny členské státy. Vzhledem k tomu, že počet případů znepokojivě narůstá a že chybí okamžitě dostupné účinné prostředky na boj proti pandemii COVID-19, vyhlásila řada členských států nouzový stav.

(4)

Pandemie COVID-19 představuje neočekávanou a bezprecedentní mimořádnou událost, která hluboce zasáhla všechny členské státy a nutí je přijímat okamžitá opatření na vnitrostátní úrovni s cílem řešit probíhající krizi jako prioritu přerozdělením zdrojů vyhrazených pro jiné oblasti. V důsledku této krize mají některé členské státy problémy s tím dokončit vývoj informačních systémů nezbytných pro to, aby mohla být pravidla stanovená prováděcím nařízením (EU) 2019/2026 uplatňována od 1. ledna 2021. Některé členské státy a provozovatelé poštovních a kurýrních služeb proto požádali, aby byla data použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2019/2026 odložena.

(5)

S ohledem na výzvy, kterým členské státy při řešení krize COVID-19 čelí, a na skutečnost, že nová ustanovení jsou založena na zásadě, že všechny členské státy musejí aktualizovat své informační systémy, aby byly schopny uplatňovat prováděcí nařízení (EU) 2019/2026, a zajistit tak shromažďování a předávání informací a plateb v rámci upravených režimů, je nezbytné odložit data použitelnosti uvedeného prováděcího nařízení o šest měsíců. Odklad v délce šesti měsíců je přiměřený, neboť zpoždění by mělo být co nejkratší, aby se minimalizovaly dodatečné rozpočtové ztráty pro členské státy.

(6)

S ohledem na významný dopad narušení ekonomiky a na další možné problémy vyplývající z pandemie COVID-19 by Komise mohla v zájmu podpory správného a včasného uplatňování nových pravidel týkajících se DPH v oblasti elektronického obchodování úzce spolupracovat s dotčenými členskými státy s cílem monitorovat přizpůsobení vnitrostátních informačních systémů a v případě potřeby poskytnout technickou pomoc.

(7)

Prováděcí nařízení (EU) 2019/2026 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V čl. 1 bodě 5 se nový čl. 61 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011nahrazuje tímto:

2)

V článku 2 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Použije se ode dne 1. července 2021.

Členské státy však osobám povinným k dani a zprostředkovatelům jednajícím jejich jménem umožní poskytnout informace požadované podle článků 360, 369c nebo 369o směrnice 2006/112/ES za účelem registrace do zvláštních režimů od 1. dubna 2021.“

(1)

Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Ghanou na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána Unií a jejími členskými státy dne 28. července 2016. Prozatímně se provádí mezi Unií na jedné straně a Ghanou na straně druhé ode dne 15. prosince 2016 (2).

(2)

Podle čl. 73 odst. 3 dohody odpovídá Výbor dohody o hospodářském partnerství (dále jen „Výbor EPA“) za správu všech oblastí, na něž se dohoda vztahuje, a za realizaci všech úkolů uvedených v dohodě. Podle čl. 73 odst. 2 si Výbor EPA určí pravidla organizace a fungování.

(3)

Výbor EPA má přijmout rozhodnutí týkající se jeho jednacího řádu v roce 2020.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru EPA, neboť připravované rozhodnutí Výboru EPA stanoví právně závazná pravidla pro fungování Výboru EPA.

(5)

Dohody o hospodářském partnerství tvoří součást celkového vztahu mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi AKT na straně druhé, jak je vymezen v Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (3), v platném znění (dále jen „dohoda o partnerství z Cotonou“), a v její nástupnické dohodě, jakmile bude tato použitelná. Podle čl. 34 odst. 1 dohody o partnerství z Cotonou se hospodářská a obchodní spolupráce mezi smluvními stranami zaměřuje na podporu hladké a postupné integrace zemí AKT do světové ekonomiky, s náležitým ohledem na jejich politické volby a priority rozvoje, a podněcuje tak jejich udržitelný rozvoj a přispívá k vymýcení chudoby ve státech AKT. V této souvislosti lze dohody o hospodářském partnerství považovat za nástroje na podporu rozvoje podle čl. 36 odst. 2 dohody o partnerství z Cotonou. Dohoda proto zohledňuje různé úrovně rozvoje stran, jakož i zvláštní hospodářská a sociální omezení Ghany a její schopnost přizpůsobit se procesu liberalizace a přizpůsobit mu i své hospodářství. Rozhodnutí (EU) 2016/1850 o podpisu a prozatímním provádění dohody, která je dohodou smíšenou a jež zahrnuje i hlavu věnovanou partnerství pro rozvoj, bylo navíc založeno jak na právním základě pro obchod, tak na právním základě pro rozvojovou spolupráci. Tato skutečnost by měla být zohledněna i v tomto rozhodnutí,

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1727 a článkem 18 jednacího řádu Eurojustu (dále jen „jednací řád“) může kolegium Eurojustu (dále jen „kolegium“) jednací řád změnit stejným postupem, jaký se použil pro jeho přijetí, na návrh výkonné rady nebo jedné třetiny členů kolegia. Uvedené změny jednacího řádu schvaluje Rada prostřednictvím prováděcích aktů.

(2)

Návrhy změn jednacího řádu byly schváleny v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1727 kolegiem dne 14. července 2020.

(3)

Změny jednacího řádu by měla schválit Rada.

(4)

Dánsko není vázáno nařízením (EU) 2018/1727, a neúčastní se tedy přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1727.

(5)

Irsko je vázáno nařízením (EU) 2018/1727, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1727,

(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Evropským společenstvím prostřednictvím rozhodnutí Rady 97/126/ES (1) a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1997.

(2)

Podle článku 34 je smíšený výbor zřízený podle článku 31 dohody (dále jen „smíšený výbor“) zmocněn měnit ustanovení protokolů k dohodě.

(3)

V návaznosti na jednání se Unie a autonomní vláda Faerských ostrovů dohodly, že změní některá ustanovení protokolů k dohodě, totiž protokolu 1 o celním režimu a ustanoveních týkajících se některých ryb a produktů rybolovu, které byly propuštěny do volného oběhu ve Společenství nebo které byly dovezeny na Faerské ostrovy, a protokolu 4 o zvláštních ustanoveních pro vývoz některých zemědělských produktů neuvedených v protokolu 1. Účelem těchto změn je rozšířit možnosti přístupu na trh pro obě strany dohody, pokud jde o vybrané produkty.

(4)

Smíšený výbor má přijmout rozhodnutí ohledně změn protokolů 1 a 4.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který se má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru k přijetí změn protokolů 1 a 4, neboť rozhodnutí o změně uvedených protokolů bude pro Unii závazné,

(1)

Dne 29. února 2020 skončilo funkční období pana Oskara HERICSE.

(2)

Je proto třeba jmenovat jednoho nového člena Účetního dvora,

(1)

Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen „Úřad“) byl zřízen nařízením (EU) 2017/1939. Komise odpovídá za zřízení a počáteční administrativní fungování Úřadu až do doby, než bude mít Úřad kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.

(2)

Evropští žalobci mají v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2017/1939 dohlížet na vyšetřování a trestní stíhání.

(3)

V souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 má Úřad začít plnit své úkoly v rámci vyšetřování a trestního stíhání, které mu toto nařízení ukládá, ode dne, který po jeho zřízení určí Komise rozhodnutím na návrh evropského nejvyššího žalobce.

(4)

Evropský nejvyšší žalobce byl jmenován rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1798 (5). Pro zřízení kolegia evropských žalobců, které tvoří evropský nejvyšší žalobce a jeden evropský žalobce z každého zúčastněného členského státu, je nezbytné, aby Rada tyto evropské žalobce jmenovala.

(5)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1696 stanoví pravidla fungování výběrové komise podle čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 (dále jen „pravidla fungování výběrové komise“).

(6)

V souladu s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939 má každý zúčastněný členský stát navrhnout do funkce evropského žalobce tři kandidáty z řad kandidátů, kteří jsou aktivními členy státních zastupitelství nebo jiných justičních orgánů v příslušném členském státě, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti a kteří mají kvalifikaci nezbytnou ve svém členském státě ke jmenování do vysokých funkcí v rámci státního zastupitelství nebo soudů a relevantní praktické zkušenosti s vnitrostátními právními systémy, finančním šetřením a s mezinárodní justiční spoluprací v trestních věcech.

(7)

Výběrová komise vypracovala odůvodněná stanoviska a stanovila pořadí každého z navržených kandidátů, kteří splňovali podmínky uvedené v čl. 16 odst. 1 nařízení 2017/1939 a předložila je Radě, která je obdržela dne 29. května, 20. června, 11. října, 18. listopadu a 10. prosince 2019 a dne 16. července 2020.

(8)

Podle pravidla VII bodu 2 čtvrtého pododstavce pravidel fungování výběrové komise stanovila výběrová komise pořadí kandidátů podle jejich kvalifikace a praxe. Stanovené pořadí udává preference výběrové komise a není pro Radu závazné.

(9)

Podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939 má Rada po obdržení odůvodněných stanovisek výběrové komise vybrat a jmenovat jednoho z kandidátů do funkce evropského žalobce daného členského státu.

(10)

Podle čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 má Rada, jež rozhoduje prostou většinou, vybrat a jmenovat evropské žalobce na funkční období šesti let, které nelze obnovit. Na konci tohoto šestiletého období může Rada rozhodnout o prodloužení funkčního období o dobu nejvýše tří let.

(11)

V prováděcím rozhodnutí (EU) 2019/598 se stanoví prozatímní pravidla jmenování evropských žalobců na jejich první funkční období a během něj po vstupu nařízení (EU) 2017/1939 v platnost. Podle čl. 2 odst. 1 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/598 se má před jmenováním evropských žalobců losováním určit skupina, kterou tvoří jedna třetina počtu zúčastněných členských států v době uplatňování těchto prozatímních pravidel. Losování proběhlo dne 20. května 2019 a tuto skupinu tvoří následující členské státy: Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Litva, Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko. V článku 3 uvedeného prováděcího rozhodnutí se stanoví, že funkční období evropských žalobců z členských států, které jsou součástí této skupiny, činí tři roky a není obnovitelné.

(12)

Rada posoudila příslušné zásluhy kandidátů s přihlédnutím k odůvodněným stanoviskům předloženým výběrovou komisí. Pokud jde o odůvodněné stanovisko týkající se kandidátů navržených Maltou, prokazují důvody přednesené výběrovou komisí dostatečně, že s ohledem na mimořádné okolnosti v uvedeném členském státě je pro Maltu objektivně nemožné nalézt další způsobilé kandidáty v přiměřeném čase, přestože tento členský stát k tomu vyvinul veškeré nezbytné úsilí. Podmínky stanovené v pravidle VII.2 třetím odstavci pravidel fungování výběrové komise jsou proto splněny. S přihlédnutím ke zmíněným mimořádným okolnostem Rada shledala, že jí odůvodněné stanovisko předložené ve vztahu ke kandidátům navrženým Maltou poskytuje dostatečný výběr způsobilých kandidátů, a jelikož jakékoli další prodlení se jmenováním evropských žalobců by mělo závažné nepříznivé důsledky na účinnost práva Evropské unie, rozhodla se jednat na tomto základě.

(13)

Na základě tohoto posouzení se Rada řídila nezávazným pořadím preferencí stanoveným výběrovou komisí pro kandidáty navržené Českem, Německem, Estonskem, Řeckem, Španělskem, Francií, Chorvatskem, Itálií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovinskem, Slovenskem a Finskem. Pokud jde o kandidáty navržené Belgií, Bulharskem a Portugalskem, Rada se nezávazným pořadím preferencí stanoveným výběrovou komisí neřídila, a to na základě odlišného posouzení zásluh těchto kandidátů, které bylo provedeno příslušnými přípravnými orgány Rady,

pan Yves VAN DEN BERGE (6)

paní Teodora GEORGIEVA (7)

pan Petr KLEMENT (8)

pan Andrés RITTER (9)

paní Kristel SIITAM-NYIRIOVÁ (10)

pan Frédéric BAAB (11)

paní Tamara LAPTOŠOVÁ (12)

pan Gatis DONIKS (13)

pan Gabriel SEIXAS (14)

paní Yvonne FARRUGIOVÁ (15)

pan Cătălin-Laurențiu BORCOMAN (16)

pan Jaka BREZIGAR (17)

pan Juraj NOVOCKÝ (18)

pan Harri TIESMAA (19)

pan Dimitros ZIMIANITIS (20)

paní María Concepción SABADELL CARNICEROVÁ (21)

pan Danilo CECCARELLI (22)

paní Katerina LOIZOUOVÁ (23)

pan Tomas KRUŠNA (24)

paní Daniëlle GOUDRIAANOVÁ (25)

paní Ingrid MASCHL-CLAUSENOVÁ (26)

pan José Eduardo MOREIRA ALVES D'OLIVEIRA GUERRA (27)