(1)

Protokol, kterým se mění Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Moldavskou republikou (2) s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen „protokol“) byl podepsán v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1389 (3) s výhradou jeho uzavření.

(2)

Protokol by měl být schválen,

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady, kterým se Komise pověřuje k zahájení jednání, sjednala Komise jménem Evropské unie a jejích členských států s Gruzií dohodu o společném leteckém prostoru (dále jen „dohoda“).

(2)

V souladu s rozhodnutím Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě 2012/708/EU (2) byla dohoda dne 2. prosince 2010 podepsána s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(3)

Dohoda byla ratifikována všemi členskými státy s výjimkou Chorvatské republiky. Chorvatská republika přitoupila k dohodě v souladu s postupem stanoveným v aktu o přistoupení připojeném ke smlouvě o přistoupení ze dne 5. prosince 2011. Příslušný protokol o přistoupení Chorvatské republiky byl podepsán v listopadu 2014.

(4)

Dohoda by měla být schválena jménem Unie.

(5)

Články 3 a 4 rozhodnutí 2012/708/EU obsahují ustanovení o rozhodování a zastupování, pokud jde o různé záležitosti stanovené v dohodě. Vzhledem k rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 28. dubna 2015 ve věci C-28/12 (3) by se některá z uvedených ustanovení měla přestat uplatňovat. S ohledem na Smlouvy nejsou nová ustanovení týkající se těchto záležitostí ani ustanovení o povinnostech členských států poskytovat informace nutná. Ustanovení čl. 3 odst. 2 až 5 a článků 4 a 5 rozhodnutí 2012/708/EU by proto měla pozbýt použitelnosti ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost,

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady 2014/928/EU (2) byl podepsán protokol, kterým se mění Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (3) s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen „protokol“), s výhradou jeho uzavření.

(2)

Protokol by měl být schválen,

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/372 (2) byl podepsán Protokol, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé (3) s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (dále jen „protokol“), s výhradou jeho uzavření.

(2)

Protokol by měl být schválen,

(1)

Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Moldavskou republikou (2) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 26. června 2012 s výhradou jejího uzavření v souladu s rozhodnutím Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2012/639/EU (3).

(2)

Dohoda byla ratifikována všemi členskými státy s výjimkou Chorvatské republiky, která přistupuje k dohodě v souladu s aktem o přistoupení z roku 2012. Protokol, kterým se mění Dohoda o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Moldavskou republikou s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (4), byl podepsán dne 22. července 2015 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1389 (5).

(3)

Dohoda by měla být schválena jménem Unie.

(4)

Články 4 a 5 rozhodnutí 2012/639/EU obsahují ustanovení o rozhodování a zastupování, pokud jde o různé záležitosti stanovené v dohodě. Vzhledem k rozsudku Soudního dvora ze dne 28. dubna 2015, ve věci C-28/12 (6), Komise v. Rada, by se uvedená ustanovení měla přestat uplatňovat. S ohledem na Smlouvy nejsou nutná nová ustanovení týkající se těchto záležitostí a nejsou dále nutná ani ustanovení, jež se týkají poskytování informací Komisi a která jsou stanovena v článku 6 rozhodnutí 2012/639/EU. Článek 4 odst. 2 až 5 a články 5 a 6 rozhodnutí 2012/639/EU by se proto měly přestat používat ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost,

(1)

Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé (2) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 10. června 2013 s výhradou pozdějšího uzavření v souladu s rozhodnutím Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2013/398/EU (3).

(2)

Dohoda byla ratifikována všemi členskými státy s výjimkou Chorvatské republiky, jež přistupuje k dohodě v souladu s aktem o přistoupení z roku 2012. Protokol, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (4) byl podepsán dne 19. února 2015 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/372 (5).

(3)

Dohoda by měla být schválena jménem Unie.

(4)

Dohoda by měla být prováděna v souladu s postojem Unie, že území, která v červnu 1967 přešla pod izraelskou správu, nejsou součástí území Státu Izrael.

(5)

Články 4 a 5 rozhodnutí 2013/398/EU obsahují ustanovení o rozhodování a zastupování, pokud jde o různé záležitosti stanovené v dohodě. Vzhledem k rozsudku Soudního dvora ze dne 28. dubna 2015 ve věci C-28/12 (6), Komise v. Rada, by se uvedená ustanovení měla přestat uplatňovat. S ohledem na Smlouvy nejsou nutná nová ustanovení týkající se těchto záležitostí ani ustanovení o poskytování informací Komisi obsažená v článku 6 rozhodnutí. Článek 4 odst. 2 až 5 a články 5 a 6 rozhodnutí 2013/398/EU by se proto měly přestat používat ke dni vstupu tohoto rozhodnutí v platnost,

(1)

Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (2) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 15. prosince 2010 s výhradou jejího pozdějšího uzavření v souladu s rozhodnutím Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2012/750/EU (3).

(2)

Dohoda byla ratifikována všemi členskými státy s výjimkou Chorvatské republiky, která přistupuje k dohodě v souladu s aktem o přistoupení z roku 2012. Protokol, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (4), byl podepsán dne 3. května 2016 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/803 (5).

(3)

Dohoda by měla být schválena jménem Unie.

(4)

Články 3 a 4 rozhodnutí 2012/750/EU obsahují ustanovení o rozhodování a zastupování, pokud jde o různé záležitosti stanovené v dohodě. Vzhledem k rozsudku Soudního dvora ze dne 28. dubna 2015 ve věci C-28/12 (6), Komise v. Rada,by se uvedená ustanovení měla přestat uplatňovat. S ohledem na Smlouvy nejsou nutná nová ustanovení týkající se těchto záležitostí a ustanovení o povinnostech členských států poskytovat informace Komisi, jež jsou stanovena v článku 5 rozhodnutí 2012/750/EU, nejsou nadále zapotřebí. Článek 3 odst. 2 až 5 a články 4 a 5 rozhodnutí 2012/750/EU by se proto měly přestat používat ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost,

(1)

Chicagská úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Uvedenou úmluvou byla zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „organizace ICAO“) a má za cíl regulovat mezinárodní leteckou dopravu.

(2)

Všechny členské státy Unie jsou smluvními státy Chicagské úmluvy a členy organizace ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech organizace ICAO status pozorovatele.

(3)

Na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015 byla přijata Pařížská dohoda (1). Součástí cílů Pařížské dohody je udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí a pokračovat v úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí. K dosažení snížení emisí by měla přispět všechna hospodářská odvětví, včetně mezinárodní letecké dopravy.

(4)

V roce 2016 39. shromáždění ICAO prostřednictvím rezoluce A39-3 rozhodlo zavést systém celosvětového tržního opatření formou programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „CORSIA“) k omezení emisí skleníkových plynů z mezinárodní letecké dopravy na úrovně roku 2020. Postoj Unie, pokud jde o vypracování a přijetí tohoto systému a jeho různých podrobných prvků, byl stanoven rozhodnutím Rady (EU) 2016/915 (2).

(5)

Dne 27. června 2018 na 10. schůzi v rámci svého 214. zasedání přijala Rada ICAO první vydání svazku IV přílohy 16 Chicagské úmluvy (dále jen „svazek IV přílohy 16“): program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „program CORSIA“).

(6)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 (3) byla v roce 2017 změněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4). Účelem uvedeného nařízení byla příprava na provádění programu CORSIA od roku 2021, stanovení požadavků práva Unie na monitorování, vykazování a ověřování emisí pro účely programu CORSIA a požadavků pro podávání zpráv a přezkum v souvislosti s prováděním programu CORSIA.

(7)

Pravidla obsažená ve svazku IV přílohy 16 mají být závazná v souladu s Chicagskou úmluvou a v rámci omezení v ní stanovených. Tato pravidla se rovněž stanou závaznými pro Unii a její členské státy podle stávajících mezinárodních dohod o letecké dopravě.

(8)

Aby organizace ICAO plně zohlednila stávající právní rámec na úrovni Unie, členské státy v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2018/2027 oznámily rozdíly (5) Podle rozhodnutí (EU) 2018/2027 se směrnice 2003/87/ES v současném znění použije bez ohledu na státní příslušnost provozovatele letounu a v zásadě se vztahuje na lety, které odlétají z letiště na území členského státu, na který se vztahuje Smlouva o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebo na takové letiště přilétají. Směrnice 2003/87/ES se vztahuje bez rozdílu na lety v rámci členských států a mezi nimi nebo zeměmi Evropského hospodářského prostoru. Uvedená pravidla se v této fázi vztahují jak na požadavky na monitorování, vykazování a ověřování, tak na kompenzační požadavky,

(9)

S výhradou rozdílů oznámených v souladu s rozhodnutím (EU) 2018/2027 byly požadavky na monitorování, vykazování a ověřování, které jsou stanovené ve svazku IV přílohy 16 a jež se použijí od 1. ledna 2019, začleněny do právních předpisů Unie prostřednictvím prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2066 (6) a (EU) 2018/2067 (7) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 (8). Podle uvedených nařízení budou údaje o emisích z pilotní fáze shromážděny a předány sekretariátu ICAO.

(10)

Podle bodů 3.1.3 a 3.2.1 hlavy 3 části II a doplňku 1 svazku IV přílohy 16 musí smluvní státy organizaci ICAO oznámit, zda se rozhodly dobrovolně se účastnit programu CORSIA, nebo zda se rozhodly svou dobrovolnou účast v uvedeném programu od 1. ledna 2021 ukončit. Smluvní státy musí rovněž organizaci ICAO oznámit, jakou možnost zvolily pro výpočet kompenzačních požadavků vztahujících se na provozovatele letounů pro období 2021–2023. Smluvní státy mají povinnost předložit tato oznámení do 30. června 2020.

(11)

Z uvedených ustanovení vyplývá, že některé právní účinky svazku IV přílohy 16 jsou podmíněny předložením příslušných oznámení organizaci ICAO a obsahem uvedených oznámení. Přijetí postoje Unie ohledně těchto oznámení proto spadá do oblasti působnosti čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

(12)

V tomto ohledu je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci organizace ICAO s přihlédnutím k požadavkům na oznamování podle svazku IV přílohy 16, zejména z toho důvodu, že dobrovolná účast v programu CORSIA a volba možnosti podle ustanovení 3.2.1 svazku IV přílohy 16 mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit práva a povinnosti v oblasti, na kterou se vztahuje právo Unie, zejména směrnice 2003/87/ES a v určitém rozsahu i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001. (9)

(13)

Unie a její členské státy opakovaně prohlásily (10), že mají zájem zapojit se do programu CORSIA od 1. ledna 2021.

(14)

Dobrovolná účast v programu CORSIA předpokládá, že v souladu s bodem 3.2.1 svazku IV přílohy 16 se musí zvolit možnost výpočtu kompenzačních požadavků vztahujících se na provozovatele letounů pro období 2021–2023. V tomto ohledu je vhodné založit výpočty na emisích v průběhu jednotlivých let 2021, 2022 a 2023. Uvedená možnost bude mít pravděpodobně větší přínos pro životní prostředí a mezinárodní dopravu, než je tomu u druhé dostupné možnosti, která spočívá v založení výpočtů na emisích z roku 2020, neboť se očekává, že emise z mezinárodní letecké dopravy budou v letech 2021, 2022 a 2023 vyšší než v roce 2020, což by vedlo k vyšším kompenzačním požadavkům. Mimoto by se tím zajistila větší kontinuita, neboť od roku 2024 bod 3.2.2 přílohy 16 svazku IV rovněž stanoví výpočet založený na příslušném roce.

(15)

Výběr možnosti, která spočívá ve výpočtu kompenzačních požadavků provozovatelů letounů na základě emisí z jednotlivých let 2021, 2022 a 2023, by se v období 2021–2023 vztahoval na všechny provozovatele letounů, kteří byli přiděleni dotčenému členskému státu v souladu s nejnovějším vydáním dokumentu organizace ICAO, nazvaného „CORSIA Aeroplane Operator to State Attributions“ (11).

(16)

Rámec směrnice 2003/87/ES se nyní od přílohy 16 svazku IV v určitých aspektech liší. Podle článku 28b odst. 2 směrnice 2003/87/ES je Komise do 12 měsíců od přijetí příslušných právních nástrojů organizací ICAO a předtím, než program CORSIA začne fungovat, povinna předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž zváží způsoby, jak úpravou směrnice 2003/87/ES provést tyto nástroje v právu Unie, a v níž mimo jiné posoudí ambice a celkovou environmentální vyváženost programu CORSIA, včetně jeho obecného záměru ohledně cílů v souladu s Pařížskou dohodou, míry účasti, jeho vymahatelnosti, transparentnosti, pokut za neplnění, postupů týkajících se zapojení veřejnosti, kvality kompenzačních kreditů, monitorování, vykazování a ověřování emisí, registrů, odpovědnosti a pravidel používání biopaliv. Podle čl. 28b odst. 3 směrnice 2003/87/ES musí Komise společně se zprávou případně předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu, vypuštění, rozšíření nebo nahrazení odchylek stanovených v čl. 28a uvedené směrnice, který je v souladu se závazkem Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v celém hospodářství s cílem zachovat environmentální vyváženost a účinnost opatření Unie v oblasti klimatu.

(17)

Komise dosud uvedenou zprávu nepředložila. Je proto naléhavě nutné, aby Komise předložila zprávu podle článku 28b odst. 2 směrnice 2003/87/ES spolu s příslušným návrhem určeným Evropskému parlamentu a Radě co nejdříve, a to před koncem roku 2020.

(18)

V této souvislosti je nezbytné zajistit, aby byly řádně zohledněny stávající a případné budoucí rozdíly mezi právem Unie a přílohou 16 svazkem IV s cílem zachovat podle potřeby unijní rámec, včetně toho, aby normotvůrce mohl rozhodnout o budoucím režimu Unie vztahujícím se na dotyčnou oblast.

(19)

Dotčená oznámení organizaci ICAO by proto měla zahrnovat odkaz na rozdíl oznámený v souladu s rozhodnutím (EU) 2018/2027, které se vztahuje na záležitosti, které jsou předmětem dobrovolné účasti. Vzhledem k tomu, že se takový rozdíl, pokud je stále relevantní, týká pouze přidělení pravomocí států vůči jednotlivým provozovatelům, měla by dotčená oznámení organizaci ICAO rovněž vyhrazovat možnost oznámit další rozdíly.

(20)

Postoj, který má být jménem Unie zaujat v organizaci ICAO, by měl vyjádřit každý členský stát Unie, jež je členem organizace ICAO,

(1)

Dne 25. listopadu 2005 přijala Rada společnou akci 2005/889/SZBP (1), kterou byla zřízena mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EU BAM Rafah).

(2)

Dne 28. června 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/1115 (2), kterým byla společná akce 2005/889/SZBP změněna a její platnost prodloužena do 30. června 2020.

(3)

Dne 16. dubna 2020 se Politický a bezpečnostní výbor dohodl, že v důsledku pandemie COVID-19 by měla být mise EU BAM Rafah se stejným mandátem prodloužena o dalších 12 měsíců, tedy do 30. června 2021, přičemž mise bude podrobena strategickému přezkumu, jakmile to okolnosti umožní.

(4)

Misi EU BAM Rafah by na toto nové jednoroční období měla být přidělena finanční referenční částka.

(5)

Společná akce 2005/889/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

EU BAM Rafah bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

1.

2.

3.

4.

„18.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se pro účely tohoto článku upřesní metodiky, podle nichž příslušný orgán nebo pověřený orgán určí instituci nebo skupinu vedenou mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU jakožto G-SVI, a metodiku pro vymezení podkategorií a zařazení G-SVI do podkategorií na základě jejich systémového významu, při zohlednění jakýchkoli standardů dohodnutých na mezinárodní úrovni.“,

„18.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se pro účely tohoto článku upřesní metodiky, podle nichž příslušný orgán nebo pověřený orgán určí instituci nebo skupinu vedenou mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU jakožto G-SVI, a metodika pro vymezení podkategorií a zařazení G-SVI do podkategorií na základě jejich systémového významu, při zohlednění jakýchkoli standardů dohodnutých na mezinárodní úrovni.“.

5.

„b)

převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavky kombinovaných kapitálových rezerv; nebo“,

„b)

převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavek kombinovaných kapitálových rezerv; nebo“.

6.

„d)

hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a ….“,

„d)

hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a ….“.

7.

8.

9.