(1)

V důsledku pandemie COVID-19 a z ní vyplývajících rozsáhlých omezení pohybu se všechny členské státy a zemědělci v celé Unii potýkají s mimořádnými obtížemi, pokud jde o plánování a provádění režimů podpory stanovených v článcích 32 až 36 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro odvětví ovoce a zeleniny a v článcích 39 až 52 uvedeného nařízení pro odvětví vína. Kvůli logistickým problémům a nedostatku pracovních sil jsou tito zemědělci zranitelní vůči narušení hospodářství způsobenému pandemií COVID-19. Zejména se dostávají do finančních potíží a problémů s peněžními toky. Situace vyústila v narušení fungování dodavatelského řetězce v těchto odvětvích.

(2)

Vzhledem k této bezprecedentní souhře okolností je nezbytné tyto potíže zmírnit odchýlením se od určitých ustanovení nařízení v přenesené pravomoci použitelných v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína.

(3)

Ve všech členských státech se vyskytly mimořádné potíže s plánováním, řízením a prováděním operačních programů uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny. Důsledkem může být, že dojde ke zpožděním v provádění těchto operačních programů, a organizace producentů a sdružení organizací producentů proto nesplní právní požadavky Unie, které jsou pro tyto operační programy stanoveny, zejména v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 (3). Organizace producentů jsou rovněž citlivé na narušení způsobené pandemií COVID-19 a potýkají se s finančními potížemi a problémy s peněžními toky, které jsou způsobeny narušením dodavatelských řetězců a uzavřením určitých odbytišť, zejména na velkoobchodní úrovni a v odvětví pohostinství. Potýkají se s logistickými problémy a obtížemi při sklizni své produkce z důvodu nedostatku pracovních sil a potížemi s oslovováním spotřebitelů v důsledku narušení dodavatelského řetězce. To má přímý dopad na finanční stabilitu organizací producentů a na jejich schopnost provádět operační programy nejen v roce 2020, ale i v následujících letech, neboť hodnota produkce uváděné na trh v roce 2020 má dopad na výpočet finanční podpory Unie v následujících letech. To pak ovlivňuje schopnost organizací producentů zavádět opatření zaměřená na dopady této krize. Snížení hodnoty produkce uváděné na trh v důsledku pandemie COVID-19 navíc narušuje budoucí kontinuitu a životaschopnost operačních programů organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny, neboť hodnota produkce uváděné na trh v roce 2020 má dopad také na výpočet finanční podpory Unie v následujících letech.

(4)

Uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů mají splňovat kritérium demokratické odpovědnosti, jež je předmětem požadavků stanovených v článku 17 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Podle čl. 17 odst. 2 prvního pododstavce má být maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu v držení jakékoli právnické nebo fyzické osoby nižší než 50 % všech hlasovacích práv a než 50 % podílů nebo kapitálu. Z důvodů spojených s pandemií COVID-19 se může stát, že někteří členové ukončí svou činnost, a kvůli tomu některé organizace producentů nebo sdružení organizací producentů uvedené kritérium v roce 2020 nesplní. Taková nesrovnalost by mohla vést k pozastavení nebo ztrátě uznání, pozastavení plateb podpory, finančním sankcím a vracení finanční podpory Unie. S ohledem na výše uvedené by se pro rok 2020 mělo umožnit, aby procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu v držení kterékoli právnické nebo fyzické osoby překročila 50 % všech hlasovacích práv a 50 % podílů nebo kapitálu v organizaci producentů. Aby se však předešlo zneužití pravomoci fyzickými nebo právnickými osobami, které tato omezení procentní části hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu dočasně překročí, měly by členské státy přijmout opatření na ochranu organizací producentů a sdružení organizací producentů před zneužitím pravomoci. Tato opatření se mohou dotýkat rozhodnutí týkajících se využívání finanční podpory Unie a změn operačních programů, z kterých by neúměrně těžila jedna fyzická nebo právnická osoba.

(5)

Ztráty hodnoty produkce uváděné na trh v odvětví ovoce a zeleniny v důsledku pandemie COVID-19 budou mít významný dopad na výši podpory Unie, kterou organizace producentů obdrží v následujícím roce, neboť výše podpory Unie se má vypočítat jako procentní podíl hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů. Pokud by v roce 2020 z důvodů spojených s pandemií COVID-19 došlo k významné ztrátě hodnoty produkce uváděné na trh, organizacím producentů by hrozilo, že přijdou o uznání jako organizace producentů, neboť jedním z kritérií pro toto uznání je dosažení určité minimální hodnoty produkce uvedené na trh, která je stanovena na vnitrostátní úrovni. To by ohrozilo dlouhodobou stabilitu organizací producentů. Proto by v případě, že by v roce 2020 z důvodů spojených s pandemií COVID-19 došlo ke snížení hodnoty produktu nejméně o 35 % a organizace producentů za tyto důvody nenesly odpovědnost a nemohly jim zabránit, měla být hodnota produkce uváděné na trh pro rok 2020 stanovena jako 100 % hodnoty produkce uvedené na trh v předchozím období. Prahová hodnota činící 65 % hodnoty produkce uvedené na trh v předchozím období, která je stanovena v čl. 23 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, v době pandemie COVID-19 nedostačuje k tomu, aby organizace producentů dotčené touto ztrátou hodnoty produkce uvedené na trh dosáhly hospodářské a finanční stability. Vzhledem k rozsáhlému hospodářskému dopadu pandemie COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny by se pro rok 2020 měla tato hodnota zvýšit na 100 % hodnoty produkce uvedené na trh v předchozím období.

(6)

V zájmu zlepšení strategie, plánování, řízení a provádění schválených operačních programů za účelem řešení dopadů pandemie COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny by členské státy měly mít v roce 2020 možnost změnit své vnitrostátní strategie uvedené v článku 27 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 i poté, co byly předloženy ke schválení operační programy. Členské státy by měly zajistit, aby nebyla narušena kontinuita a provádění víceletých a probíhajících operací, které jsou součástí schválených operačních programů.

(7)

Členské státy by měly být v roce 2020 rovněž osvobozeny od povinnosti stanovené v čl. 27 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, totiž stanovit ve vnitrostátní strategii maximální procentní podíly z provozního fondu, které lze vynaložit na jednotlivé opatření nebo druh akce. To by mělo organizacím producentů poskytnout větší flexibilitu při přijímání opatření k řešení dopadů pandemie COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny.

(8)

Vzhledem k délce trvání závažnosti dopadů pandemie COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny mohou organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, s výhradou schválení členskými státy, změnit své operační programy na následující roky nebo dokonce v průběhu roku provádění, jak stanoví článek 34 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. Za účelem řešení dopadů pandemie COVID-19 by měly mít rovněž možnost v roce 2020 své operační programy dočasně zcela nebo zčásti pozastavit.

(9)

Podle čl. 36 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 se v případě, že organizace producentů nebo sdružení organizací producentů přestane provádět svůj operační program před koncem jeho plánované doby trvání, nemají ve prospěch uvedené organizace nebo uvedeného sdružení provádět žádné další platby na akce prováděné po datu ukončení uvedeného operačního programu. Aby byla zajištěna finanční stabilita organizací producentů, podpora obdržená na způsobilé akce prováděné před ukončením operačního programu se nevrací, pokud organizace producentů nebo sdružení organizací producentů prokáže příslušnému orgánu členského státu, že k ukončení operačního programu došlo v roce 2020 z důvodů spojených s pandemií COVID-19, jimž dotčená organizace producentů nemohla zabránit a za něž nenese odpovědnost.

(10)

Za účelem zajištění finanční stability organizací producentů by se neměla vymáhat a vracet ve prospěch EZZF finanční podpora Unie obdržená pro víceleté závazky v odvětví ovoce a zeleniny, jako jsou environmentální opatření, pokud jejich dlouhodobé cíle nebylo možné provést kvůli jejich přerušení v roce 2020 z důvodů spojených s pandemií COVID-19.

(11)

Vzhledem k narušení v důsledku pandemie COVID-19, zejména nedostatku pracovních sil pro sklizeň produktů a narušení logistiky v roce 2020, jakož i vzhledem k tomu, že produkty v odvětví ovoce a zeleniny podléhají zkáze, by měla být organizacím producentů umožněna flexibilita pro nesklízení uvedené v čl. 48 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891. V roce 2020 by proto mělo být možné uskutečnit nesklízení, i když již v dané oblasti byla sklizena komerční produkce během normálního produkčního cyklu nebo se ve stejné oblasti dříve přistoupilo k zelené sklizni.

(12)

Podle čl. 54 písm. b) a čl. 58 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 jsou sledování a hodnocení operačních programů a režimů v odvětví ovoce a zeleniny, pokud jde o posuzování jejich účinnosti a účelnosti, ze strany organizací producentů i členských států předmětem hodnocení, které má být oznámeno Komisi do 15. listopadu 2020. Vzhledem k narušení fungování veřejných správ v členských státech z důvodů spojených s pandemií COVID-19 by lhůta pro sdělení zprávy o hodnocení za rok 2020 uvedené v článku 58 uvedeného nařízení měla být prodloužena do 30. června 2021.

(13)

Narušení v odvětví ovoce a zeleniny z důvodů spojených s pandemií COVID-19 má dopad na schopnost organizací producentů přijímat v roce 2020 nápravná opatření uvedená v čl. 59 odst. 1 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ve lhůtě nepřesahující čtyři měsíce. Členské státy by proto měly být oprávněny prodloužit tyto lhůty v roce 2020 nad rámec čtyřměsíčního maxima.

(14)

Podle článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 má organizace producentů trvale splňovat požadavek na minimální počet členů stanovený členským státem, aby si udržela uznání. Pokud organizace producentů tento požadavek nesplňují, podle čl. 59 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 mají členské státy pozastavit uznání dotyčné organizace producentů, přestat vyplácet platby podpory a snížit roční částku podpory o 2 % za kalendářní měsíc nebo část měsíce, v němž bylo uznání pozastaveno. Vzhledem k narušení způsobenému pandemií COVID-19 by členské státy v roce 2020 v odvětví ovoce a zeleniny neměly pozastavit platby podpory organizacím producentů, které nesplňují minimální počet členů.

(15)

Členské státy by měly mít možnost prodloužit dobu pro přijetí nápravných opatření během pozastavení uznání uvedenou v čl. 59 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 nad rámec 12 měsíců ode dne, kdy dotyčná organizace producentů obdržela dopis s upozorněním, pokud tato organizace producentů nemohla přijmout nápravná opatření z důvodů spojených s pandemií COVID-19. Tato prodloužení by měla trvat nejdéle do 31. prosince 2020, což by mělo zajistit, že organizace producentů budou mít dostatek času na přijetí nápravných opatření.

(16)

Vzhledem k narušení způsobenému pandemií COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny by členské státy neměly uplatňovat snížení roční částky podpory o 2 % za každý kalendářní měsíc nebo část měsíce stanovené v čl. 59 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, pokud by organizace producentů s pozastaveným uznáním nemohla v roce 2020 přijmout nápravná opatření z důvodů souvisejících s pandemií COVID-19. Ze stejného důvodu by členské státy neměly uplatňovat snížení roční výše podpory o 1 % za každý kalendářní měsíc nebo část kalendářního měsíce stanovené v čl. 59 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

(17)

Podle čl. 59 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 mají členské státy odejmout uznání, pokud nejpozději do 15. října druhého roku následujícího po roce, v němž uvedená kritéria nebyla splněna, organizace producentů neprokáže, že splňuje kritérium minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce. Vzhledem k dopadu narušení způsobeného pandemií COVID-19 v odvětví ovoce a zeleniny na hodnotu a objem produkce organizací producentů uváděné na trh by se rok 2020 neměl brát v úvahu pro účely stanovení souladu s kritériem minimální hodnoty nebo objemu obchodované produkce podle čl. 59 odst. 6 uvedeného nařízení.

(18)

Organizace producentů, které provádějí operační programy končící v roce 2020, nemusí být z důvodů spojených s pandemií COVID-19 schopny splnit podmínky stanovené v čl. 33 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013. Za těchto okolností by se na dotčené operační programy v roce 2020 v odvětví ovoce a zeleniny nemělo uplatňovat snížení celkové výše podpory uvedené v čl. 61 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891.

(19)

V členských státech produkujících víno se vyskytly mimořádné potíže s plánováním, řízením a prováděním operací v rámci programů podpory v odvětví vína. Důsledkem může být, že dojde ke zpožděním v provádění těchto operací, pročež tyto operace nesplní požadavky Unie stanovené zejména v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 (4). Hospodářské subjekty v odvětví vína jsou rovněž citlivé na narušení způsobené pandemií COVID-19 a potýkají se s finančními potížemi a problémy s peněžními toky, které jsou způsobeny narušením dodavatelských řetězců a uzavřením určitých odbytišť, zejména na maloobchodní úrovni a v odvětví stravování. Potýkají se s logistickými problémy a obtížemi při řízení produkce z důvodu nedostatku pracovních sil a potížemi s oslovováním spotřebitelů v důsledku narušení dodavatelského řetězce. To má přímý dopad na finanční stabilitu hospodářských subjektů v odvětví vína a jejich schopnost provádět operace v rámci programů podpory v odvětví vína v roce 2020.

(20)

Opatření, jež v posledních měsících přijaly vlády k řešení krize způsobené pandemií COVID-19, zejména uzavření hotelů, barů a restaurací, omezení pohybu osob a zboží jen na nezbytně nutnou míru či uzavření některých hranic v rámci Unie, mají negativní dopad na odvětví vína v Unii a způsobují narušení trhu.

(21)

Tlak na vinaře a celé odvětví vína vzniká i v důsledku nedostatku pracovních sil, rovněž spojeného s pandemií COVID-19, a logistických obtíží způsobených pandemií COVID-19, a vinaři a celé odvětví vína tak čelí stále větším problémům v souvislosti s nadcházející sklizní: nízkým cenám, snížené spotřebě a potížím s dopravou a prodejem. Všechny tyto faktory přispívají k závažnému narušení trhu s vínem.

(22)

Trh s vínem v Unii přitom čelil zhoršujícím se podmínkám již v roce 2019 a zásoby vína jsou na nejvyšší úrovni od roku 2009. Tento vývoj způsobila především kombinace rekordní sklizně v roce 2018 a obecného snížení spotřeby vína v Unii. Kromě toho kvůli uvalení dalších dovozních cel na evropská vína ze strany Spojených států amerických, které jsou hlavním trhem pro vývoz vína z Unie, utrpěl i vývoz. Pandemie COVID-19 znamenala další úder pro toto ohrožené odvětví, které již není schopné efektivně prodávat nebo distribuovat své výrobky, a to hlavně z důvodu uzavření velkých vývozních trhů a opatření přijatých za účelem karantény a k omezení pohybu, zejména přerušení všech stravovacích činností a nemožnost dodávek obvyklým zákazníkům. Činnost hospodářských subjektů v odvětví vína navíc ztěžují potíže s dodávkami klíčových vstupů, například lahví a zátek potřebných pro výrobu vína, což těmto subjektům brání uvádět na trh víno připravené k prodeji.

(23)

V těchto souvislostech je z důvodů spojených s pandemií COVID-19 nezbytné přijmout naléhavá dočasná opatření k vyrovnání narušení trhu. Mezi tato opatření patří mimo jiné dočasné povolování změn cíle vybrané operace a platby za opatření, která byla dokončena, i když celková operace nebyla plně provedena. Mělo by být rovněž bez sankcí povoleno částečné provádění operací na restrukturalizací a přeměnu vinic, investice a inovace.

(24)

S cílem pomoci hospodářským subjektům reagovat na současné výjimečné okolnosti a řešit tuto nepředvídatelnou a nejistou situaci je vhodné umožnit větší flexibilitu při provádění opatření podle článků 22 a 26, čl. 53 odst. 1 a článku 54 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149.

(25)

Pokud jde o podporu zelené sklizně, článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 nedovoluje provedení zelené sklizně na stejném pozemku dva roky za sebou. Vzhledem k nejistotě, pokud jde o délku a závažnost pandemie COVID-19, a za účelem umožnit producentům lépe regulovat jejich produkci a lépe se přizpůsobit situaci na trhu v delším časovém období by toto omezení mělo být dočasně zrušeno až do 15. října 2020.

(26)

Článek 26 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 omezuje podporu na zřizování vzájemných fondů poskytovanou v rámci programů podpory v odvětví vína na tři roky. S ohledem na současnou krizi v důsledku pandemie COVID-19 a aby se dále podpořil odpovědný přístup ke krizovým situacím se považuje za vhodné toto tříleté omezení dočasně zrušit. Producentům se tak poskytne podpora po delší dobu a zajistí lepší příležitosti k zachování jejich příjmů v době této krize.

(27)

Pravidla týkající se možných změn operací v rámci programů podpory v odvětví vína podle nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou stanovena v čl. 53 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149. Aby příjemci mohli patřičně a účinně reagovat na výjimečné okolnosti související s pandemií COVID-19 a přizpůsobit produkci a uvádění na trh, měla by být u těchto pravidel dočasně umožněna další flexibilita. Proto je vhodné dočasně povolit členským státům odchýlit se od těchto pravidel a umožnit příjemcům předkládat změny původně schválené operace bez schválení vnitrostátními orgány. Členské státy tak mohou povolit, aby změny operací podle těchto opatření v rámci původně schválené částky způsobilé podpory byly provedeny bez předchozího schválení. Tato odchylka by pomohla příjemcům, kteří v důsledku krize nemohou dokončit některé operace a chtějí je změnit, aby předešli dalším ekonomickým ztrátám nebo lépe reagovali na situaci na trhu. Dále je rovněž vhodné dočasně umožnit změnu cíle vybrané operace u opatření týkajících se propagace, restrukturalizace a přeměny vinic, investic a inovací, neboť na rozdíl od jiných opatření v rámci programů podpory v odvětví vína mohou mít tato opatření více cílů, například investice do vinařského závodu a do vinného sklepa. Pokud v takových případech není příjemce schopen dokončit cíl operace v plném rozsahu, měl by mít možnost snížit rozsah cílů této operace. Tyto změny by však měl i nadále schvalovat příslušný orgán.

(28)

Aby se předešlo penalizaci příjemců za využívání zavedené flexibility, která umožňuje změny schválených operací bez předchozího schválení, za neprovedení jejich celkové operace tak, jak byla původně schválena příslušným orgánem, nebo za změnu cíle operace, je rovněž nezbytné dočasně se odchýlit od čl. 54 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149, který stanoví, že podpora se má vyplatit až poté, co je ověřeno, že celková operace nebo všechna jednotlivá opatření celkové operace byly provedeny v celém rozsahu. Tím se zajistí, že podpora pro jednotlivá opatření bude vyplácena, jak stanoví toto nařízení, pokud budou tato opatření plně provedena.

(29)

Pokud jde o operace podporované podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, aby se předešlo penalizaci příjemců za to, že v důsledku krize neprovedli své operace na celé ploše, na niž byla podpora schválena, je rovněž nezbytné dočasně se odchýlit od čl. 54 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149, aby bylo zajištěno, že podpora bude bez sankcí vyplacena za tu část operace, která provedena byla.

(30)

Vzhledem k potřebě přijmout okamžitá opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

V roce 2011 informovala Itálie Komisi, že se na jejím území vyskytuje nový agresivní kmen bakterie Pseudomonas syringae pv. actinidiae Takikawa, Serizawa, Ichikawa, Tsuyumu a Goto (dále jen „dotčený škodlivý organismus“), původce rakoviny kiwi, a že přijala úřední opatření proti dalšímu zavlékání dotčeného škodlivého organismu na své území a proti jeho rozšiřování na svém území. Z dostupných informací rovněž vyplynulo, že se tento agresivní kmen dotčeného škodlivého organismu vyskytoval ve třetí zemi, která vyváží rozmnožovací materiál rostlin kiwi, včetně pylu, do Unie. Tyto informace jsou v současnosti pro území Unie stále relevantní.

(2)

Z toho důvodu Komise přijala prováděcí rozhodnutí 2012/756/EU (2).

(3)

Prováděcí rozhodnutí 2012/756/EU bylo nahrazeno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/198 (3), jehož platnost skončila dne 31. března 2020.

(4)

Dotčený škodlivý organismus není uveden jako karanténní škodlivý organismus pro Unii v příloze II, karanténní škodlivý organismus pro chráněné zóny v příloze III ani jako regulovaný nekaranténní škodlivý organismus v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (4).

(5)

Důvody pro přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/198, včetně příslušné předběžné analýzy rizika škodlivého organismu, kterou vypracovala Komise, zůstávají i nadále platné. Vzhledem k tomu, že fytosanitární riziko, které dotčený škodlivý organismus představuje, trvá, by měla být přijata opatření týkající se dovozu živého pylu a rostlin Actinidia Lindl. určených k pěstování, jiných než osivo (dále jen „dotčené rostliny“), které pocházejí ze třetích zemí, do Unie. Měla by být rovněž stanovena opatření týkající se přemísťování uvedených rostlin, které pocházejí z Unie, v rámci Unie. Uvedená opatření by měla být stejná jako opatření stanovená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/198, jelikož se při ochraně území Unie před dotčeným škodlivým organismem již osvědčila.

(6)

Aby byla zajištěna zvýšená úroveň ochrany území Unie před dotčeným škodlivým organismem, měly by být dotčené rostliny dovážené do Unie pečlivě prohlédnuty a, kde je to vhodné, testovány na přítomnost dotčeného škodlivého organismu na stanovišti hraniční kontroly nebo na kontrolním místě určení stanoveném v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2123 (5).

(7)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/198 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením. Je to nezbytné proto, aby byla zohledněna ustanovení nařízení (EU) 2016/2031 a prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, která platí ode dne 14. prosince 2019.

(8)

Toto nařízení by se mělo začít používat co nejdříve, aby nahradilo prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/198, jehož platnost skončila dne 31. března 2020. Mělo by vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)

Členské státy by v příslušných případech měly přizpůsobit své právní předpisy tak, aby byly v souladu s tímto nařízením.

(10)

Toto nařízení by se mělo použít do dne 31. prosince 2021, aby byl zajištěn dostatek času pro sledování vývoje situace a určení fytosanitárního statusu dotčeného škodlivého organismu ve vztahu k území Unie.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

a)

Dotčené rostliny byly trvale pěstovány v zemi, ve které se nevyskytuje dotčený škodlivý organismus.

b)

Dotčené rostliny byly trvale pěstovány v oblasti prosté škodlivého organismu vymezené s ohledem na dotčený škodlivý organismus státní organizací ochrany rostlin země původu v souladu s mezinárodním standardem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro fytosanitární opatření (dále jen „ISPM“) č. 4 (6). Na osvědčení musí být v kolonce „místo původu“ uveden název oblasti prosté škodlivého organismu.

c)

Dotčené rostliny byly vyprodukovány v místě produkce prostém škodlivého organismu nebo na stanovišti produkce prostém škodlivého organismu vymezeném s ohledem na dotčený škodlivý organismus státní organizací ochrany rostlin země původu v souladu se standardem FAO ISPM č. 10 (7). Dotčené rostliny byly pěstovány v zařízení s takovým stupněm izolace a ochrany před okolním prostředím, který fakticky zabraňuje vniknutí dotčeného škodlivého organismu. V tomto místě nebo na tomto stanovišti byly dotčené rostliny během posledního ukončeného vegetačního období před vývozem dvakrát úředně prohlédnuty v obdobích, která jsou nejvhodnější pro odhalení příznaků infekce, a byly shledány prostými dotčeného škodlivého organismu.

Uvedené místo nebo stanoviště produkce je obklopeno zónou o poloměru nejméně 100 m, kde byly během posledního ukončeného vegetačního období před vývozem dvakrát provedeny úřední prohlídky v obdobích, která jsou nejvhodnější pro odhalení příznaků infekce, a všechny dotčené rostliny vykazující příznaky infekce, které byly zjištěny při těchto prohlídkách, byly okamžitě zničeny.

d)

Dotčené rostliny byly vyprodukovány v místě produkce prostém škodlivého organismu vymezeném s ohledem na dotčený škodlivý organismus státní organizací ochrany rostlin země původu v souladu se standardem FAO ISPM č. 10. V uvedeném místě byly dotčené rostliny během posledního ukončeného vegetačního období před vývozem dvakrát úředně prohlédnuty, podrobeny odběru vzorků a testovány v obdobích, která jsou nejvhodnější pro odhalení příznaků infekce, a byly shledány prostými dotčeného škodlivého organismu.

Uvedené místo produkce je obklopeno zónou o poloměru 4 500 m (dále jen „okolní zóna“), kde byla splněna jedna z těchto podmínek:

V případě bodů ii) a iii) byly všechny dotčené rostliny v uvedené zóně ve vzdálenosti 500 až 4 500 m od místa produkce zničeny nebo byly testovány podle plánu odběru vzorků umožňujícího s 99 % spolehlivostí potvrdit, že míra výskytu dotčeného škodlivého organismu v dotčených rostlinách je nižší než 0,1 %.

a)

dotčené rostliny pocházejí přímo z matečných rostlin vypěstovaných za podmínek, které jsou uvedeny v čl. 4 písm. a), b) nebo c);

b)

dotčené rostliny pocházejí přímo z matečných rostlin, které byly podrobeny předchozímu individuálnímu testování, které potvrdilo nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu;

c)

dotčené rostliny byly testovány podle plánu odběru vzorků umožňujícího s 99 % spolehlivostí potvrdit, že míra výskytu dotčeného škodlivého organismu v dotčených rostlinách je nižší než 0,1 %.

a)

Dotčené rostliny byly trvale pěstovány v členském státě, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám.

b)

Dotčené rostliny byly trvale pěstovány v chráněné zóně uvedené v příloze III prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.

c)

Dotčené rostliny byly trvale pěstovány v oblasti prosté škodlivého organismu vymezené s ohledem na dotčený škodlivý organismus příslušným orgánem členského státu původu v souladu se standardem FAO ISPM č. 4.

d)

Dotčené rostliny byly vyprodukovány v místě produkce prostém škodlivého organismu nebo na stanovišti produkce prostém škodlivého organismu vymezeném s ohledem na dotčený škodlivý organismus odpovědným úředním subjektem členského státu původu v souladu se standardem FAO ISPM č. 10. Dotčené rostliny byly pěstovány v zařízení s takovým stupněm izolace a ochrany před okolním prostředím, který fakticky zabraňuje vniknutí dotčeného škodlivého organismu. V tomto místě nebo na tomto stanovišti byly dotčené rostliny během posledního ukončeného vegetačního období před přemístěním dvakrát úředně prohlédnuty v obdobích, která jsou nejvhodnější pro odhalení příznaků infekce, a byly shledány prostými dotčeného škodlivého organismu.

Uvedené místo nebo stanoviště produkce je obklopeno zónou o poloměru nejméně 100 m, kde byly během posledního ukončeného vegetačního období před přemístěním dvakrát provedeny úřední prohlídky v obdobích, která jsou nejvhodnější pro odhalení příznaků infekce, a všechny rostliny vykazující příznaky infekce, které byly zjištěny při těchto prohlídkách, byly okamžitě zničeny.

e)

Dotčené rostliny byly vyprodukovány v místě produkce prostém škodlivého organismu vymezeném s ohledem na dotčený škodlivý organismus příslušným orgánem členského státu původu v souladu se standardem FAO ISPM č. 10.

V uvedeném místě byly dotčené rostliny během posledního ukončeného vegetačního období před přemístěním dvakrát úředně prohlédnuty, podrobeny odběru vzorků a testovány v obdobích, která jsou nejvhodnější pro odhalení příznaků infekce, a byly shledány prostými dotčeného škodlivého organismu.

Uvedené místo produkce je obklopeno zónou o poloměru 500 m (dále jen „okolní zóna“), kde byla splněna jedna z těchto podmínek:

Tato okolní zóna je obklopena další zónou o šířce 4 000 m, kde byla splněna jedna z těchto podmínek:

a)

dotčené rostliny pocházejí přímo z matečných rostlin vypěstovaných za podmínek, které jsou uvedeny v čl. 8 písm. a), b), c) nebo d);

b)

dotčené rostliny pocházejí přímo z matečných rostlin podrobených předchozímu individuálnímu testování, které potvrdilo nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu;

c)

dotčené rostliny byly testovány podle plánu odběru vzorků umožňujícího s 99 % spolehlivostí potvrdit, že míra výskytu dotčeného škodlivého organismu v dotčených rostlinách je nižší než 0,1 %.

(1)

Italské znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 923/2012 (3) obsahuje v oddíle 5 bodu SERA.5025 písm. b) přílohy a v prvním řádku tabulky a poznámkách pod čarou (**) a (***) v dodatku 4 nejednotnou terminologii týkající se hlasové komunikace letadlo–země.

(2)

Italské znění prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Tato oprava se netýká ostatních jazykových znění.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (4),

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/66 (2) stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů. Uvedená pravidla zahrnují kontroly v provozovnách profesionálních provozovatelů na místech produkce rostlin k pěstování.

(2)

Rostliny k pěstování ve vegetačním klidu, kromě semen, mohou představovat jednotná nebezpečí a rizika pro zdraví rostlin, protože při jejich kontrole na stanovištích hraniční kontroly nebo na kontrolních místech nemusí být možné zjistit výskyt nebo příznaky škodlivých organismů. Avšak okamžitě po uvedených kontrolách jsou uvedené rostliny k pěstování propuštěny do volného oběhu, doprovázeny rostlinolékařským pasem pro přemísťování na území Unie.

(3)

Z tohoto důvodu a pro účely reakce na uvedená rizika je vhodné po dovozu provádět fyzické kontroly v prostorách provozovatelů alespoň během prvního vegetačního období, aby bylo možné s vyšší mírou jistoty zjistit výskyt karanténního škodlivého organismu pro Unii, karanténního škodlivého organismu pro chráněné zóny nebo škodlivého organismu podléhajícího opatřením přijatým podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (3). Aby příslušné orgány mohly provádět uvedené kontroly co nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem, měly by stanovit četnost uvedených kontrol a rostliny k pěstování podléhající uvedeným kontrolám na základě plánu kontrol vypracovaného v souladu s určitými kritérii.

(4)

Aby byly kontroly účinnější a zaměřily se na největší rizika pro zdraví rostlin, je vhodné, aby vycházely z historie záchytů příslušných škodlivých organismů s přihlédnutím k příslušným třetím zemím původu, výskytu prioritních škodlivých organismů v uvedených zemích a dostupným informacím v systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC). Členské státy mohou za uvedené kontroly vybírat poplatky, jak je stanoveno v článku 80 nařízení (EU) 2017/625.

(5)

Pokud uvedené kontroly prokáží výskyt karanténního škodlivého organismu nebo škodlivého organismu podléhajícího opatřením přijatým podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, příslušné orgány by měly zaznamenat výsledky kontrol v systému IMSOC do odpovídajícího finalizovaného společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v článku 56 nařízení (EU) 2017/625, kdykoliv je možné zpětně vysledovat napadenou rostlinu k dovezené zásilce.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 7 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2014/219 je Politický a bezpečnostní výbor v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy zmocněn k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem výkonu politické kontroly a strategického řízení mise EUCAP Sahel Mali, včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 18. září 2017 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2017/1780 (2), kterým jmenoval pana Philippa RIA vedoucím mise EUCAP Sahel Mali na období od 1. října 2017 do 14. ledna 2018. Tento mandát byl poté prodloužen na základě následných rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru do 30. září 2020.

(3)

Dne 21. února 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/312 (3), kterým byl mandát mise EUCAP Sahel Mali prodloužen do 14. ledna 2021.

(4)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku navrhl, aby byl mandát pana Philippa RIA jako vedoucího mise EUCAP Sahel Mali prodloužen od 1. října 2020 do 31. prosince 2020,

(1)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 Dohody o spolupráci a celní unii mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Republikou San Marino na straně druhé (dále jen „dohoda“) stanoví, že se Republika San Marino, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty mezi Unií a Republikou San Marino, zavazuje přijmout právní předpisy Unie týkající se kvality, pokud je to nezbytné pro řádné fungování dohody.

(2)

Podle čl. 7 odst. 1 páté odrážky dohody použije Republika San Marino v případě zemí, které nejsou členy Unie (dále jen „třetí země“), právní předpisy Unie týkající se kvality, pokud je to nezbytné pro řádné fungování dohody.

(3)

Aby se předešlo překážkám volného pohybu zboží a zajistilo se řádné fungování celní unie zřízené dohodou, je vhodné podrobněji vymezit, která ustanovení právních předpisů Unie týkajících se kvality se vztahují na ekologickou produkci a označování ekologických produktů.

(4)

Aby se zajistil soulad s právními předpisy Unie v souvislosti s dovozem ekologických produktů ze třetích zemí do Republiky San Marino, je nezbytné stanovit příslušná opatření, která mají být uplatňována jejími vnitrostátními orgány.

(5)

Aby se zajistil soulad s právními předpisy Unie v souvislosti ekologickými produkty, které jsou připravovány nebo produkovány v Republice San Marino, měla by být rovněž stanovena příslušná opatření.

(6)

Je rovněž vhodné stanovit postup pro případ, že by byly přijaty nové právní předpisy Unie o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které by měly dopad na odkazy na ustanovení a opatření stanovená v tomto rozhodnutí,