ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 172

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 63
3. června 2020


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/734 ze dne 27. května 2020, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Rheinisches Apfelkraut (CHZO))

1

 

*

Nařízení Komise (EU) 2020/735 ze dne 2. června 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 142/2011, pokud jde o používání masokostní moučky jako paliva ve spalovacích zařízeních ( 1 )

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/736 ze dne 2. června 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii ( 1 )

7

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/737 ze dne 27. května 2020 o použitelnosti článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na zakázky zadávané na činnosti související s poskytováním některých poštovních služeb v Dánsku (oznámeno pod číslem C(2020) 3335)  ( 1 )

23

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/734

ze dne 27. května 2020,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu („Rheinisches Apfelkraut“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Německa o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Rheinisches Apfelkraut“ zapsaného do rejstříku podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1378/2011 (2).

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Rheinisches Apfelkraut“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. května 2020.

Za Komisi,

Janusz WOJCIECHOWSKI

jménem předsedkyně,

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1378/2011 ze dne 20. prosince 2011 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Rheinisches Apfelkraut (CHZO)) (Úř. věst. L 343, 23.12.2011, s. 18).

(3)   Úř. věst. C 431, 23.12.2019, s. 13.


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/735

ze dne 2. června 2020,

kterým se mění nařízení (EU) č. 142/2011, pokud jde o používání masokostní moučky jako paliva ve spalovacích zařízeních

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 písm. e) a čl. 27 první pododstavec písm. i) uvedeného nařízení.

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (2) stanoví prováděcí opatření pro hygienická a veterinární pravidla nařízení (ES) č. 1069/2009 včetně požadavků týkajících se použití vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů jako paliva ve spalovacích zařízeních.

(2)

Masokostní moučka je živočišná bílkovina získaná zpracováním materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2. V posledních desetiletích se masokostní moučka neškodně odstraňuje jako odpad spalováním nebo spoluspalováním v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009. V zájmu udržitelného využívání zdrojů energie vyvinulo průmyslové odvětví technologii pro použití masokostní moučky jako paliva ve spalovacích zařízeních v souladu s čl. 12 písm. e) uvedeného nařízení s cílem využít teplo, které tímto spalováním pro energetické účely vzniká.

(3)

Článek 6 nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví pravidla pro schvalování spalovacích zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá hnůj hospodářských zvířat. Je nezbytné změnit uvedený článek tak, aby zahrnoval pravidla týkající se použití masokostní moučky jako paliva ke spalování pro energetické účely.

(4)

Kapitola V přílohy III nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví pravidla pro typy zařízení a paliva, jež lze použít ke spalování pro energetické účely, a zvláštní požadavky na konkrétní typy zařízení. Je vhodné stanovit pravidla týkající se spalovacích zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá masokostní moučka, včetně mezních hodnot emisí a požadavků na monitorování. Za účelem splnění příslušných environmentálních norem by se mezní hodnoty emisí a požadavky na monitorování, které se vztahují na spalovací zařízení používající jako palivo drůbeží hnůj, měly rovněž vztahovat na spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW, v nichž se jako palivo používá masokostní moučka.

(5)

Tímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (3), která stanoví komplexní soubor pravidel týkajících se integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku průmyslových činností. Tato směrnice stanoví rovněž pravidla, která mají vyloučit, anebo pokud to není proveditelné, snížit emise do ovzduší, vody a půdy a předcházet vzniku odpadů, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Zařízení, v nichž se zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu, spadají do oblasti působnosti uvedené směrnice za předpokladu, že jejich kapacita zpracování přesahuje 10 tun za den. Podle směrnice musí mít všechna zařízení spadající do její oblasti působnosti povolení, které je založeno na nejlepších dostupných technikách. Při stanovení podmínek povolení se vychází ze závěrů o nejlepších dostupných technikách, jež jsou součástí referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách zveřejněných Evropskou komisí (4).

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 (5) zavedla pro některé znečišťující látky mezní hodnoty emisí do ovzduší ze středních spalovacích zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW a vztahuje se na všechny typy pevných paliv. Kromě toho nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví komplexní opatření a podmínky pro spalování konkrétních vedlejších produktů živočišného původu v těchto zařízeních pro energetické účely. Tehdy však nebyla stanovena opatření a podmínky pro použití vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jiných než drůbežího hnoje z hospodářství jako paliva ve spalovacích zařízeních. Je proto nezbytné stanovit pravidla a požadavky včetně konkrétních mezních hodnot emisí pro použití masokostní moučky jako paliva ve spalovacích zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW v rámci právních předpisů o vedlejších produktech živočišného původu.

(7)

Požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 142/2011 by měly být dostatečně přísné, aby byly v souladu s mezními hodnotami emisí pro jiná pevná paliva podle směrnice (EU) 2015/2193. Toto nařízení rovněž zajišťuje, aby případné nepříznivé dopady na životní prostředí nebo lidské zdraví vyplývající ze spalování masokostní moučky nebyly větší než dopady vyplývající ze spalování odpadů pro energetické účely.

(8)

Mezní hodnoty emisí pro použití různých materiálů jako paliva ve spalovacích zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem převyšujícím 50 MW jsou stanoveny ve směrnici 2010/75/EU, která se použije v případě, že jsou jako palivo v těchto spalovacích zařízeních použity vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty včetně masokostní moučky.

(9)

Článek 6 nařízení (EU) č. 142/2011 a příloha III uvedeného nařízení by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(10)

Toto nařízení by mělo umožnit příslušným orgánům poskytnout stávajícím spalovacím zařízením přechodné období, aby mohla splnit požadavky týkající se řízeného zvyšování teploty spalin, za podmínky, že během tohoto přechodného období nebudou emise představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat nebo pro životní prostředí. Právní předpisy o vedlejších produktech živočišného původu nebrání členským státům v používání příslušných pravidel pro výpočet mezních hodnot emisí stanovených ve směrnici (EU) 2015/2193, pokud je masokostní moučka spalována pro energetické účely spolu s jinými palivy nebo odpadem.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 6 nařízení (EU) č. 142/2011 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Kromě pravidel stanovených v odstavci 7 tohoto článku platí pro použití hnoje hospodářských zvířat nebo masokostní moučky jako paliva ke spalování pro energetické účely podle ustanovení kapitoly V přílohy III tato pravidla:

a)

v rámci žádosti o schválení, kterou předkládá provozovatel příslušnému orgánu v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1069/2009, je třeba předložit důkazy s osvědčením příslušného orgánu nebo profesní organizace pověřené příslušnými orgány daného členského státu, že dotčené spalovací zařízení, v němž se jako palivo používá hnůj hospodářských zvířat nebo masokostní moučka, splňuje požadavky stanovené v oddíle B bodě 3 pro hnůj a oddíle D pro masokostní moučku, jakož i požadavky stanovené pro obě paliva v oddíle B bodech 4 a 5 kapitoly V přílohy III tohoto nařízení, aniž je tím dotčena možnost příslušných orgánů daného členského státu udělit výjimku z dodržování určitých ustanovení v souladu s oddílem C bodem 4 kapitoly V přílohy III;

b)

schvalovací řízení stanovené v článku 44 nařízení (ES) č. 1069/2009 není skončeno, dokud neproběhnou alespoň dvě po sobě následující kontroly, z nichž jedna bude neohlášená, ze strany příslušného orgánu nebo profesní organizace tímto orgánem pověřené, přičemž tyto kontroly se provedou v prvních šesti měsících provozu spalovacího zařízení a jejich součástí budou nezbytná měření teplot a emisí. Poté, co z výsledků uvedených kontrol vyplyne, že byly splněny požadavky stanovené v oddíle B bodech 3, 4 a 5 pro hnůj, oddíle D pro masokostní moučku a v příslušném případě v oddíle C bodě 4 nebo oddíle D bodě 5 kapitoly V přílohy III tohoto nařízení, lze udělit plné schválení;

c)

spalování masokostní moučky pro energetické účely ve spalovacích zařízeních uvedených v oddílech A, B a C kapitoly V přílohy III tohoto nařízení se nepovoluje.“

Článek 2

Příloha III nařízení (EU) č. 142/2011 se mění v souladu se zněním přílohy tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. června 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)   Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(4)  Evropská komise přijala referenční dokument o nejlepších dostupných technikách na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím vedlejší produkty živočišného původu dne 15. dubna 2005. https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/

Tento dokument obsahuje ustanovení o spalování masokostní moučky pro energetické účely.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).


PŘÍLOHA

V kapitole V přílohy III nařízení (EU) č. 142/2011 se doplňuje nový oddíl D, který zní:

„D.

Spalovací zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá masokostní moučka

1.

Typ zařízení:

Spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW.

2.

Výchozí materiál:

Masokostní moučka z materiálů kategorie 1 a kategorie 2 určená k použití jako palivo ke spalování pro energetické účely v souladu s požadavky stanovenými v bodě 3, a to samostatně nebo ve směsi masokostní moučky, taveného/škvařeného tuku a hnoje.

3.

Zvláštní požadavky pro použití masokostní moučky jako paliva ke spalování pro energetické účely:

a)

masokostní moučka se musí ve spalovacím zařízení skladovat zabezpečeným způsobem v uzavřeném skladovacím prostoru chráněném před přístupem zvířat a nesmí být odeslána na jiné místo určení, pokud to příslušný orgán nepovolí v případě poruchy nebo mimořádných provozních podmínek;

b)

spalovací zařízení musí být vybaveno:

i)

automatickým nebo kontinuálním systémem řízení paliva, který palivo bez další manipulace dopraví přímo do spalovací komory;

ii)

pomocným hořákem, který se musí použít při procesu uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo splnění požadavků na teplotu stanovených v oddíle 2 bodě 2 kapitoly IV po celou dobu trvání těchto procesů a po dobu, kdy se ve spalovací komoře nachází nespálený materiál.

4.

Metodika:

Spalovací zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá masokostní moučka z materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2, musí vyhovovat obecným požadavkům stanoveným v kapitole IV a zvláštním požadavkům stanoveným v oddíle B bodech 4 a 5 této kapitoly.

5.

Odchylka a přechodné období:

Příslušný orgán členského státu odpovědný za otázky životního prostředí může odchylně od bodu 3 písm. b) podbodu ii) poskytnout spalovacím zařízením, která jsou v provozu dne 3. června 2020, dodatečnou lhůtu v délce nejvýše 4 roky pro dosažení souladu s druhým pododstavcem bodu 2 oddílu 2 kapitoly IV.“


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/7


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/736

ze dne 2. června 2020,

kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 (2) vytváří seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(2)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) Komisi informace, které jsou podstatné pro aktualizaci uvedeného seznamu. Podstatné informace poskytly i třetí země a mezinárodní organizace. Na základě těchto poskytnutých informací by měl být seznam aktualizován.

(3)

Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi o podstatných skutečnostech a úvahách, které budou základem pro rozhodnutí o uložení zákazu provozování letecké dopravy v Unii těmto dopravcům nebo o změně podmínek zákazu provozování letecké dopravy, který byl uložen jednomu leteckému dopravci uvedenému na seznamu v příloze A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(4)

Komise poskytla dotčeným leteckým dopravcům možnost nahlédnout do veškeré relevantní dokumentace, předložit písemné připomínky a přednést ústně své stanovisko Komisi a výboru zřízenému nařízením (ES) č. 2111/2005 (dále jen „Výbor EU pro leteckou bezpečnost“).

(5)

Komise Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala o probíhajících společných konzultacích podle nařízení (ES) č. 2111/2005 a nařízení Komise (ES) č. 473/2006 (3) s příslušnými orgány a leteckými dopravci z Arménie, Konga (Brazzaville), Demokratické republiky Kongo, Dominikánské republiky, Rovníkové Guineje, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Libye, Nepálu a Sierry Leone. Komise Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala také o situaci v oblasti letecké bezpečnosti v Angole, Bělorusku, Indonésii, Nigérii a Rusku.

(6)

Agentura informovala Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost o technických posouzeních provedených pro účely počátečního hodnocení a o průběžném sledování oprávnění provozovatelů ze třetích zemí vydaných podle nařízení Komise (EU) č. 452/2014 (4).

(7)

Agentura Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala rovněž o výsledcích analýzy prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu posuzování bezpečnosti zahraničních letadel (dále jen „program SAFA“) v souladu s nařízením Komise (EU) č. 965/2012 (5).

(8)

Agentura dále Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala o projektech technické pomoci prováděných ve třetích zemích, jichž se týká zákaz provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 474/2006. Agentura rovněž poskytla informace o plánech a žádostech o další technickou pomoc a spolupráci za účelem zlepšení správní a technické způsobilosti úřadů pro civilní letectví ve třetích zemích s cílem pomoci jim vyřešit nedodržování platných mezinárodních norem v oblasti bezpečnosti civilního letectví. Členské státy byly vyzvány, aby se k těmto žádostem vyjádřily na bilaterální úrovni v koordinaci s Komisí a agenturou. Komise v této souvislosti zopakovala, že ke zlepšování bezpečnosti letectví na celém světě je užitečné mezinárodní letecké komunitě předávat – zejména prostřednictvím nástroje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nazvaného „Partnerství pro pomoc při provádění bezpečnosti letectví“ – informace o technické pomoci poskytované Unií a členskými státy třetím zemím.

(9)

Eurocontrol poskytl Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost informace o aktuálním stavu varovné funkce programu SAFA a provozovatelů ze třetích zemí a aktuální statistické údaje, pokud jde o výstražné zprávy týkající se leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy.

Letečtí dopravci z Unie

(10)

Na základě analýzy provedené agenturou v souvislosti s informacemi, které vyplynuly z prohlídek na odbavovací ploše provedených u letadel leteckých dopravců z Unie, ze standardizačních kontrol provedených agenturou a specifických kontrol a auditů provedených vnitrostátními leteckými úřady, přijalo několik členských států určitá donucovací opatření a informovalo o nich Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost.

(11)

Členské státy zopakovaly, že jsou připraveny náležitě jednat, pokud by z relevantních bezpečnostních informací vyplývalo, že v důsledku nedodržování příslušných bezpečnostních norem leteckými dopravci z Unie existují bezprostřední bezpečnostní rizika. Bulharsko v tomto ohledu informovalo Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost o opatřeních přijatých v souvislosti s leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Bulharsku.

Letečtí dopravci z Arménie

(12)

Letečtí dopravci z Arménie nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(13)

V říjnu 2019 informovala Komise arménský Výbor pro civilní letectví (dále jen „výbor CAC“) o určitých bezpečnostních obavách týkajících se leteckých dopravců, kteří od něj získali osvědčení.

(14)

V návaznosti na účast výboru CAC na zasedání Výboru EU pro leteckou bezpečnost v listopadu 2019 uskutečnili ve dnech 3. až 7. února 2020 odborníci z Komise, agentury a členských států (dále jen „posuzovací tým“) unijní posuzovací návštěvu na místě v Arménii v prostorech výboru CAC a prostorech dvou leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii, jmenovitě Aircompany Armenia a Armenia Airways.

(15)

Ze zprávy o posuzovací návštěvě jasně vyplývá, že výbor CAC má systémové nedostatky, pokud jde o personální politiku, jak dokládá neexistence postupů pro stanovení požadavků na pracovní síly a neexistence postupů a metodiky pro stanovení požadavků na odbornou přípravu pracovníků, jakož i jejich účinného provádění a neexistence zdokumentovaných popisů práce pro některé obsazené a externě zajišťované funkce výboru CAC.

(16)

Pokud jde konkrétně o odbornou přípravu pracovníků, zpráva o posuzovací návštěvě poukazuje na závažnost zjištěných nedostatků, pokud jde o účinnou schopnost výboru CAC řádně provádět postup osvědčování a dohled nad leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Arménii.

(17)

Ze zprávy o posuzovací návštěvě kromě toho jasně vyplývá, že výboru CAC chybí funkce řízení kvality potřebná k dohledu nad správou a zaváděním právních, regulačních a technických požadavků do účinné organizační struktury a podnikových procesů.

(18)

Konkrétně pro odbor letového provozu výboru CAC zpráva o posuzovací návštěvě zmiňuje neexistenci strukturovaného systému správy dokumentů, který by umožňoval sledovatelnost postupu osvědčování, v důsledku níž nebyl výbor CAC schopen předložit požadované důkazy o činnostech provedených v rámci prvotního postupu vydání osvědčení leteckého provozovatele (AOC) pro jím osvědčené letecké dopravce.

(19)

Pokud jde o odbor letové způsobilosti výboru CAC, zpráva o posuzovací návštěvě zmiňuje existenci plánu dohledu nad organizacemi leteckých dopravců k zachování letové způsobilosti a nad organizacemi oprávněnými k údržbě, kterým tento odbor uděluje osvědčení.

(20)

Zpráva o posuzovací návštěvě rovněž zmiňuje důkazy o neúčinném dohledu, jelikož návštěva u leteckých dopravců zjistila v těchto podnicích několik problémů, které měl odhalit výbor CAC v rámci svých dohledových povinností.

(21)

Na základě výsledku unijní posuzovací návštěvy na místě pozvala Komise výbor CAC k účasti na slyšení ve Výboru EU pro leteckou bezpečnost dne 12. května 2020. Při této příležitosti uspořádal Výbor EU pro leteckou bezpečnost rovněž slyšení pro letecké dopravce Aircompany Armenia, Atlantis Armenian Airlines, Atlantis European Airways, Armenia Airways, Armenian Helicopters a Skyball.

(22)

Na tomto slyšení výbor CAC informoval Výbor EU pro leteckou bezpečnost o opatřeních ke zlepšení bezpečnosti, která byla provedena po jeho účasti na zasedání Výboru EU pro leteckou bezpečnost v listopadu 2019, a zdůraznil svůj závazek pokračovat v těchto a dalších činnostech za účelem dalšího zlepšení dohledu nad bezpečností v Arménii. Specificky bylo poukázáno na to, že podporu v tomto ohledu výboru CAC poskytla arménská vláda. Během slyšení bylo dále zdůrazněno značné úsilí o umožnění technické pomoci a spolupráce s dalšími státy a mezinárodními organizacemi.

(23)

Pokud je o připomínky uvedené ve zprávě o posuzovací návštěvě, poskytl výbor CAC podrobné informace o opatřeních přijatých v návaznosti na unijní posuzovací návštěvu na místě týkajících se organizační struktury výboru CAC. Zvláštní pozornost byla věnována opatřením týkajícím se zlepšení personální politiky, fungování odboru letového provozu výboru CAC a jeho postup vydávání osvědčení AOC, jakož i odborné přípravy inspektorů výboru CAC. Výbor CAC dále poskytl podrobné informace o úsilí vyvíjeném za účelem vypracování příručky pro integrované řízení a vytvoření interního systému pro elektronickou správu dokumentů.

(24)

Výbor EU pro leteckou bezpečnost byl konkrétně upozorněn na úsilí zahájit ve spolupráci s Komisí a členskými státy EU opětovnou certifikaci všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii, v kombinaci s příslušnou podporou odborné přípravy jeho zaměstnanců na pracovišti.

(25)

Kromě toho výbor CAC zdůraznil výsledky úsilí vynaloženého na zrušení osvědčení AOC leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii a u nichž se dospělo k závěru, že již nesplňují mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti letectví.

(26)

Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost konstatovaly, že současná situace je výsledkem dlouhého období neefektivity a zanedbávání. Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost rovněž uznávají vynaložené úsilí a vyzývají výbor CAC, aby v tomto úsilí pokračoval. Berou na vědomí význam závazku arménské vlády v tomto ohledu a rovněž vyjadřují odhodlání podporovat výbor CAC v jeho úsilí a spolupracovat s ním. Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost pozitivně vnímají osobní schopnosti a odhodlání předsedkyně výboru CAC pokračovat v tomto úsilí.

(27)

Na základě všech dostupných důkazů, zejména včetně unijní posuzovací návštěvy na místě, je však třeba dospět k závěru, že schopnosti výboru CAC pro dohled nad činnostmi v oblasti letectví v Arménii jsou nedostatečné a nesplňují příslušné minimální mezinárodní bezpečnostní normy. V zájmu řešení stávajících bezpečnostních nedostatků bude nezbytné další významné zlepšení schopností výboru CAC. V současné době je vzhledem k závažným nedostatkům zjištěným na úrovni personální politiky, odborné přípravy zaměstnanců, funkce řízení kvality, ve spojení s nedostatečnou certifikační činností a nedostatečným dohledem nad leteckými dopravci, prokázáno, že výbor CAC není dostatečně schopen uplatňovat příslušné mezinárodní bezpečnostní normy a jeho schopnost v oblasti dohledu nemůže zajistit, aby provozní činnosti leteckých dopravců, kterým udělil osvědčení, byly neustále prováděny v souladu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami.

(28)

Společnost Aircompany Armenia provozuje letecký park zahrnující dvě letadla Boeing B737. Tato společnost uvedla, že má úzkou vazbu na gruzínského leteckého dopravce Georgian Airways, který získal osvědčení v Gruzii, a že s ním navázala silnou správní a provozní spolupráci. V tomto ohledu bylo při unijní posuzovací návštěvě na místě zjištěno, že výcvik pilotů společnosti Aircompany Armenia probíhal v souladu s postupy leteckého dopravce Georgian Airways, a nikoli v souladu s jejími vlastními postupy.

(29)

Při unijní posuzovací návštěvě na místě bylo zjištěno, že společnost Aircompany Armenia disponuje zaměstnanci, kteří znají zavedené systémy a příručky k řízení různých provozních činností. Většina problémů nebo nedostatků, které byly během uvedené návštěvy zjištěny, se týká srozumitelnosti postupů a kontroly externě zajišťovaných činností, které většinou provádí letecký dopravce Georgian Airways.

(30)

Je však zřejmé, že systém společnosti Aircompany Armenia pro kontrolu dodržování předpisů je třeba dále propracovat, aby byla zajištěna identifikace nedodržování vnitrostátních předpisů a ustanovení schválené provozní příručky, a to i pokud jde o systém vedení záznamů.

(31)

Během slyšení ve Výboru EU pro leteckou bezpečnost poskytla společnost Aircompany Armenia podrobné informace o opatřeních přijatých v reakci na připomínky a doporučení vyplývající z unijní posuzovací návštěvy na místě, přičemž uvedla, že šest ze sedmi připomínek již bylo řešeno. Za tímto účelem však nebyly předloženy žádné důkazy.

(32)

Atlantis Armenian Airlines je arménský letecký dopravce, který provozuje jedno letadlo Let L-410. Během slyšení tento letecký dopravce poskytl přehled o své společnosti, včetně dostupných zdrojů, plánu rozvoje svého leteckého parku, systému řízení bezpečnosti a programu sledování letových údajů.

(33)

Atlantis European Airways provozuje letecký park zahrnující tři letadla Airbus A320. Během slyšení tento letecký dopravce představil poslání své společnosti, svou organizační strukturu, plán odborné přípravy svých zaměstnanců a výsledky v rámci programu SAFA za poslední rok. Kromě toho byly poskytnuty informace o výsledcích auditu tohoto leteckého dopravce ze strany EASA.

(34)

Armenia Airways je letecký dopravce, který získal osvědčení v Arménii, s leteckým parkem zahrnujícím jedno letadlo British Aerospace Bae-146-300.

(35)

Při unijní posuzovací návštěvě na místě posuzovací tým zjistil několik nedostatků, které vyžadují bezprostřední pozornost, konkrétně pokud jde o zaznamenávání a sledování auditů a z nich vyplývajících zjištění. Posuzovací tým také nalezl důkazy o neúčinnosti systému řízení kvality a vzhledem k plánům rozvoje Armenia Airways je třeba vyvinout úsilí k vytvoření plně funkčního systému sledování souladu s předpisy ke zjištění nedostatků, jež mohou mít vliv na provozní činnosti, a k zajištění dodržování schválené provozní příručky. Zvláštní pozornost by měla být věnována výcviku pilotů v zájmu zajištění kompetence posádek tohoto dopravce.

(36)

Během slyšení poskytl letecký dopravce Armenia Airways přehled o své společnosti a představil opatření přijatá v návaznosti na unijní posuzovací návštěvu na místě. Podle informací poskytnutých během slyšení byly řešeny všechny připomínky vznesené posuzovacím týmem, s výjimkou dvou, s nimiž letecký dopravce nesouhlasil. Za tímto účelem však nebyly předloženy žádné důkazy.

(37)

Armenian Helicopters je arménský soukromý vrtulníkový letecký dopravce, který provozuje vnitrostátní a mezinárodní charterové lety a také i lékařskou nouzovou přepravu. Během slyšení představil letecký dopravce strukturu a fungování svého systému řízení bezpečnosti.

(38)

Skyball je arménský letecký dopravce provozující jeden horkovzdušný balon. Během slyšení tento letecký dopravce poskytl přehled o své organizaci a činnostech, včetně informací týkajících se jeho systému řízení bezpečnosti.

(39)

Žádné z informací nebo důkazů předložených kterýmkoli leteckým dopravcem před slyšením nebo během něho neposkytly Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost ujištění, že neexistence dohledu nad bezpečností ze strany výboru CAC by mohla být zmírněna vlastními systémy leteckých dopravců týkajícími se zajišťování dodržování předpisů a bezpečnosti.

(40)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce z Arménie, existují v této fázi důvody pro změnu seznamu leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozovat leteckou dopravu v Unii, a všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Arménii, by měli být uvedeni v příloze A nařízení (ES) č. 474/2006.

(41)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Arménii.

Letečtí dopravci z Konga (Brazzaville)

(42)

Letečtí dopravci z Konga (Brazzaville) byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2009 (6).

(43)

Dopisem ze dne 19. prosince 2019 si Komise vyžádala od Agence Nationale de l’Aviation Civile du Congo (Brazzaville) (dále jen „agentura ANAC Kongo“) seznam dokumentů týkajících se její struktury, systémů a činností v oblasti dohledu, včetně donucovacích opatření přijatých od roku 2017, jakož i aktuální seznam držitelů osvědčení AOC a registrovaných letadel.

(44)

Požadované informace poskytla agentura ANAC Kongo dne 5. února 2020. Agentura ANAC Kongo také informovala Komisi, že od poslední aktualizace, kterou poskytla Komisi, byla zrušena osvědčení AOC leteckých dopravců Aero Service, Emeraude, Equatorial Congo Airlines S.A. a Mistral Aviation a že bylo uděleno osvědčení novému leteckému dopravci Société Nouvelle Air Congo (osvědčení AOC č. CG-CTA 004). Agentura ANAC Kongo však neprokázala, že dohled nad bezpečností tohoto leteckého dopravce je zajištěn v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami. Vzhledem k tomu, že agentura ANAC Kongo neprokázala, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení AOC tomuto novému leteckému dopravci zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(45)

Komise bere na vědomí, že validační mise koordinovaná organizací ICAO, která se uskutečnila v červnu 2019, ve své zprávě uvedla, že účinné provádění mezinárodních bezpečnostních norem v Kongu (Brazzaville) se zvýšilo na 66,99 %. Ačkoli agentura ANAC Kongo dosáhla ve svých schopnostech dohledu nad bezpečností jasného pokroku, měl by být tento pokrok ověřen v průběhu unijní posuzovací návštěvy na místě v agentuře ANAC Kongo a u vybraných leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Kongu (Brazzaville), než bude zváženo případné rozhodnutí o zrušení zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(46)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že seznam leteckých dopravců z Konga (Brazzaville), kterým je zakázáno provozování letecké dopravy v Unii, by měl být změněn tak, aby byl dopravce Société Nouvelle Air Congo zařazen do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a aby byli z uvedené přílohy odstraněni dopravci Aero Service, Emeraude, Equatorial Congo Arlines S.A. a Mistral Aviation.

(47)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Kongu (Brazzaville), by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Kongu (Brazzaville).

Letečtí dopravci z Demokratické republiky Kongo

(48)

Letečtí dopravci z Demokratické republiky Kongo byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2006 (7).

(49)

V rámci průběžné monitorovací činnosti Komise dne 22. dubna 2020 požádala úřad Autorité de l’Aviation Civile Demokratické republiky Kongo (dále jen „úřad AAC/RDC“) o poskytnutí seznamu všech držitelů osvědčení AOC, kteří získali osvědčení v Demokratické republice Kongo.

(50)

Dne 6. května 2020 úřad AAC/RDC informoval Komisi o tom, že od poslední aktualizace, kterou poskytl Komisi, bylo uděleno osvědčení novému leteckému dopravci Mwant Jet (osvědčení AOC č. AAC/DG/OPS-09/09). Dne 13. května 2020 úřad rovněž informoval, že letové provozní činnosti přestali poskytovat letečtí dopravci Air Tropiques, Blue Airlines, Blue Sky, Dakota, Korongo Airlines, Mango Airlines, Serve Air, a Will Airlift, přičemž tito dopravci nikdy nebyli držiteli osvědčení AOC. Úřad rovněž informoval Komisi, že letečtí dopravci Air Kasai, Doren Air Congo, Gomair a Transair Cargo Services nejsou držiteli osvědčení AOC a že jsou nyní zapojeni do postupu pro získání tohoto osvědčení. Závěrem úřad informoval Komisi, že se název leteckého dopravce Services Air změnil a že je tento letecký dopravce nyní držitelem osvědčení AOC pod názvem Serve Air Cargo. Vzhledem k tomu, že úřad AAC/RDC neprokázal, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení AOC tomuto novému leteckému dopravci zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(51)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že seznam leteckých dopravců z Demokratické republiky Kongo, kterým je zakázáno provozování letecké dopravy v Unii, by měl být změněn tak, aby byli dopravci Mwant Jet a Serve Air Cargo zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a aby byli z uvedené přílohy odstraněni dopravci Air Tropiques, Blue Airlines, Blue Sky, Dakota, Korongo Airlines, Mango Airlines, Will Airlift, Air Kasai, Doren Air Congo, Gomair, Transair Cargo Services, Serve Air a Services Air.

(52)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Demokratické republice Kongo, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Demokratické republice Kongo.

Letečtí dopravci z Dominikánské republiky

(53)

Letečtí dopravci z Dominikánské republiky nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(54)

Dne 15. dubna 2019 zahájila Komise na základě bezpečnostních nedostatků zjištěných agenturou v rámci postupu pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí a na základě analýzy prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu SAFA konzultace podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006 s organizací Instituto Dominicano de Aviación Civil (dále jen „institut IDAC“).

(55)

Od 27. do 31. ledna 2020 uskutečnili odborníci z Komise, agentury a členských států (dále jen „posuzovací tým“) unijní posuzovací návštěvu na místě v Dominikánské republice v prostorech institutu IDAC.

(56)

Zdá se, že institut IDAC je dobře organizovanou, uspokojivě personálně vybavenou a adekvátně financovanou organizací, která od roku 2018 začala zavádět moderní způsoby řízení bezpečnosti letectví, a to řízením bezpečnosti nebo přístupem založeným na výkonnosti, kterými doplňuje tradičnější činnosti v oblasti dohledu založené na kontrole dodržování předpisů. Zdá se, že legislativní rámec (zákon o letectví a technické předpisy – RAD) řádně začleňuje všechny oblasti, jichž se týkají přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944, a že je průběžně aktualizován.

(57)

Posuzovací tým dospěl k závěru, že institut IDAC má schopnosti dohlížet na činnosti v oblasti letectví v Dominikánské republice. V institutu IDAC je sice zapotřebí řada zlepšení, pokud jde o účinnost vymáhání, jinak ale posuzovací tým v okamžiku návštěvy nezjistil žádná bezprostřední bezpečnostní rizika, a to ani z toho, co přezkoumal v prostorech IDAC, ani z toho, co vypozoroval během návštěv u řady leteckých dopravců. Posuzovací tým nicméně zjistil, že institut IDAC netřídí zjištění s ohledem na kritičnost pro bezpečnost letectví, a že se zjištěními (s jakoukoli úrovní dopadu na bezpečnost), ale i s pouhými připomínkami je tudíž během následných postupů nakládáno stejně. Nebylo tedy možné prokázat, zda institut IDAC či dotčený letecký dopravce dávají zjištěním kritickým z hlediska bezpečnosti adekvátní prioritu.

(58)

Tento stav sice může mít nepříznivý dopad na vymáhání, avšak silné stránky systému, tedy zdroje a předpisy, naznačují, že podmínky pro budoucí zlepšení existují, přičemž zjištěné nedostatky nevykazují žádné kritické rysy, které by mohly takovému zlepšení zabránit.

(59)

Dne 15. dubna 2020 zaslal institut IDAC Komisi akční plán řešení nedostatků, které zjistil a oznámil posuzovací tým. Komise se domnívá, že plánované činnosti, budou-li řádně provedeny v navrhovaném časovém rámci, by měly zjištěné problémy vyřešit. Institut IDAC by měl Komisi pravidelně informovat o pokroku při provádění těchto plánovaných činností.

(60)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Dominikánské republiky, neexistují v této fázi důvody měnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(61)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Dominikánské republice, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Dominikánské republice.

(62)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

Letečtí dopravci z Rovníkové Guineje

(63)

Letečtí dopravci z Rovníkové Guineje byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2006 (8).

(64)

Po unijní posuzovací návštěvě na místě, která se uskutečnila v říjnu 2017, a slyšení ve Výboru EU pro leteckou bezpečnost v listopadu 2017 úřad Autoridad Aeronáutica de Guinea Ecuatorial (dále jen „AAGE“) v prosinci 2018 informoval Komisi o tom, že má zájem na opětovném zahájení dialogu o změně přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o letecké dopravce, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji.

(65)

Úřad AAGE na základě žádosti předložil Komisi informace o provedených zlepšeních svého systému dohledu nad bezpečností. Komise na základě obdržených informací bere na vědomí dosažený pokrok, nicméně stále přetrvávají některé nedostatky v základních oblastech, jako je analýza hlavních příčin, což je klíčový prvek, který má zabránit tomu, aby znovu docházelo k nedodržení předpisů.

(66)

Dne 10. března 2020 se uskutečnila technická schůzka Komise, agentury, členských států a zástupců úřadu AAGE, během níž úřad AAGE poskytl informace o svých činnostech v oblasti dohledu a o pokroku při realizaci plánu nápravných opatření vypracovaného v roce 2017. Úřad AAGE kromě toho informoval Komisi, že letecké parky leteckých dopravců Ceiba Intercontinental a Cronos Airlines byly u obou dopravců zredukovány na jedno středně velké letadlo.

(67)

Vzhledem k tomu, že dostupné informace nepostačují k tomu, aby byly odstraněny pochybnosti o stávajících nedostatcích, by měla být uspořádána nová unijní posuzovací návštěva na místě, aby se dále ověřila schopnost Rovníkové Guineje zajistit účinný dohled nad bezpečností.

(68)

Na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici, a společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Rovníkové Guineje, neexistují v této fázi důvody změnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(69)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji.

Letečtí dopravci z Kazachstánu

(70)

Letečtí dopravci z Kazachstánu byli odstraněni z přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2016 (9).

(71)

V rámci průběžné monitorovací činnosti po odstranění Kazachstánu ze seznamu pro leteckou bezpečnost Komise dopisem ze dne 10. února 2020 informovala kazašský Výbor pro civilní letectví (dále jen „výbor CAC KZ“) o určitých bezpečnostních obavách týkajících se leteckých dopravců, kterým osvědčení vydal výbor CAC KZ, zejména pokud jde o leteckého dopravce BEK Air.

(72)

Dne 28. února 2020 výbor CAC KZ a akciová společnost Letecká správa Kazachstánu (dále jen „společnost AAK“) Komisi informovaly o činnostech v oblasti dohledu vykonávaných v souvislosti s leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Kazachstánu v posledních třech letech, a rovněž o dohledu vykonávaném nad leteckým dopravcem BEK Air. V této souvislosti si Komise vyžádala důkazy o pokračující schopnosti Kazachstánu zajistit účinný dohled nad bezpečností.

(73)

Pokud jde konkrétně o leteckého dopravce BEK Air, dne 21. dubna 2020 bylo osvědčení AOC tohoto leteckého dopravce zrušeno. Osvědčení AOC jiného leteckého dopravce, a to Azee Air, bylo pozastaveno do dokončení dalších činností v oblasti dohledu.

(74)

Ačkoli Komise uznala nedávné kroky učiněné společností AAK za účelem zvýšení její kapacity v oblasti dohledu nad bezpečností, rozhodla se na základě analýzy poskytnuté dokumentace a informací zahájit s výborem CAC KZ a společností AAK konzultace v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006.

(75)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Kazachstánu, neexistují v této fázi důvody změnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(76)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Kazachstánu, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Kazachstánu.

(77)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem hrozí bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

Letečtí dopravci z Kyrgyzstánu

(78)

Letečtí dopravci z Kyrgyzstánu byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2006 (10).

(79)

Dne 2. srpna 2019 si Komise vyžádala od Agentury pro civilní letectví Kyrgyzské republiky (dále jen „agentura CAA KG“) seznam dokumentů týkajících se její struktury, systémů a činností v oblasti dohledu, včetně donucovacích opatření přijatých od roku 2017, jakož i aktuální seznam držitelů osvědčení AOC a registrovaných letadel.

(80)

Požadované informace poskytla agentura CAA KG dne 10. září 2019. Agentura CAA KG také informovala Komisi, že od poslední aktualizace poskytnuté Komisi byla zrušena osvědčení AOC leteckých dopravců Air Bishkek, Central Asian Aviation Services (Caas), Heli Sky, Air Kyrgyzstan, Manas Airways, S Group International, Sky Bishkek, Sky Way Air a Valor Air a že získal osvědčení nový letecký dopravce Air Company Air KG (osvědčení AOC č. 50). Vzhledem k tomu, že agentura CAA KG neprokázala, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení AOC tomuto novému leteckému dopravci zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(81)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že seznam leteckých dopravců z Kyrgyzstánu, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, by měl být změněn tak, aby byl dopravce Air Company Air KG zařazen do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a aby byli z uvedené přílohy odstraněni dopravci Air Bishkek, Central Asian Aviation Services (Caas), Heli Sky, Air Kyrgyzstan, Manas Airways, S Group International, Sky Bishkek, Sky Way Air a Valor Air.

(82)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Kyrgyzstánu, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Kyrgyzstánu.

Letečtí dopravci z Libye

(83)

Letečtí dopravci z Libye byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2014 (11).

(84)

V rámci průběžné monitorovací činnosti Komise dne 22. dubna 2020 požádala libyjský Úřad pro civilní letectví (dále jen „úřad LCAA“) o poskytnutí seznamu všech držitelů osvědčení AOC, kteří získali osvědčení v Libyi.

(85)

Dne 4. května 2020 informoval úřad LCAA Komisi, že osvědčení AOC leteckého dopravce Ghadames Air Transport bylo zrušeno a že osvědčení získali noví letečtí dopravci Al Maha Aviation (osvědčení AOC č. 030/18) a Libyan Wings Airlines JSC (osvědčení AOC č. 029/15). Vzhledem k tomu, že úřad LCAA neprokázal, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení AOC těmto novým leteckým dopravcům zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(86)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce z Libye, měl by být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, změněn tak aby letečtí dopravci Al Maha Aviation a Libyan Wings Airlines JSC byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a aby byl z uvedené přílohy odstraněn letecký dopravce Ghadames Air Transport.

(87)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Libyi, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Libyi.

Letečtí dopravci z Nepálu

(88)

Letečtí dopravci z Nepálu byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2013 (12).

(89)

V rámci průběžné monitorovací činnosti Komise dne 22. dubna 2020 požádala nepálský Úřad pro civilní letectví (dále jen „úřad CAAN“) o poskytnutí seznamu všech držitelů osvědčení AOC, kteří získali osvědčení v Nepálu.

(90)

Dne 3. května 2020 informoval úřad CAAN Komisi, že osvědčení AOC leteckého dopravce Air Kasthamandap bylo zrušeno a že osvědčení získali noví letečtí dopravci Heli Everest (osvědčení AOC č. 086/2016) a Kailash Helicopter Services (osvědčení AOC č. 087/2018). Rovněž sdělil, že letecký dopravce Muktinath Airlines změnil svůj název na Prabhu Helicopters. Vzhledem k tomu, že úřad CAAN neprokázal, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení AOC těmto novým leteckým dopravcům zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(91)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce z Nepálu, měl by být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, změněn tak, aby letečtí dopravci Heli Everest a Kailash Helicopter Services byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a aby byl z uvedené přílohy odstraněn letecký dopravce Air Kasthamandap.

(92)

Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012 u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Nepálu, by členské státy měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Nepálu.

Letečtí dopravci ze Sierry Leone

(93)

Letečtí dopravci ze Sierry Leone byli zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 v roce 2006 (13).

(94)

V rámci průběžné monitorovací činnosti Komise dne 22. dubna 2020 požádala Úřad pro civilní letectví Sierry Leone (dále jen „úřad SLCAA“) o poskytnutí seznamu všech držitelů osvědčení AOC, kteří získali osvědčení v Sieře Leone.

(95)

Dne 2. května 2020 informoval úřad SLCAA Komisi, že osvědčení AOC leteckých dopravců Air Rum, Destiny Air Services, Heavylift Cargo, Orange Air Sierra Leone, Paramount Airlines, Seven Four Eight Air Services a Teebah Airways byla zrušena a že v současné době nejsou v Sieře Leone žádní držitelé osvědčení AOC.

(96)

Vzhledem k tomu, že úřad SLCAA neprokázal, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení AOC jakýmkoli novým leteckým dopravcům zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(97)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce ze Sierry Leone, měl by být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, změněn tak, aby letečtí dopravci Air Rum, Destiny Air Services, Heavylift Cargo, Orange Air Sierra Leone, Paramount Airlines, Seven Four Eight Air Services a Teebah Airways byli odstraněni z přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006.

(98)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(99)

Články 5 a 6 nařízení (ES) č. 2111/2005 uznávají potřebu přijímat rozhodnutí rychle a vzhledem k dopadům na bezpečnost případně i naléhavým postupem. Pro ochranu citlivých informací a cestující veřejnosti je proto nezbytné, aby rozhodnutí přijatá v souvislosti s aktualizací seznamu leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo omezení v rámci Unie, byla zveřejněna a vstoupila v platnost bezprostředně po jejich přijetí.

(100)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru EU pro leteckou bezpečnost zřízeného nařízením (ES) č. 2111/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:

1)

Příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení.

2)

Příloha B se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. června 2020.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Adina VĂLEAN

členka Komise


(1)   Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 8).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu provozovatelů ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 12).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (ES) č. 1144/2009 ze dne 26. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 16).

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 910/2006 ze dne 20. června 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005,(Úř. věst. L 168, 21.6.2006, s. 16).

(8)  Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2214 ze dne 8. prosince 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii (Úř. věst. L 334, 9.12.2016, s. 6).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 1543/2006 ze dne 12. října 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 a ve znění nařízení (ES) č. 910/2006 (Úř. věst. L 283, 14.10.2006, s. 27).

(11)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1318/2014 ze dne 11. prosince 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (Úř. věst. L 355, 12.12.2014, s. 8).

(12)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1264/2013 ze dne 3. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (Úř. věst. L 326, 6.12.2013, s. 7).

(13)  Nařízení Komise (ES) č. 910/2006 ze dne 20. června 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 168, 21.6.2006, s. 16).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ AŽ NA VÝJIMKY PODLÉHAJÍ ZÁKAZU PROVOZOVAT LETECKOU DOPRAVU V UNII (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo číslo provozní licence

Třípísmenný kód ICAO

Stát provozovatele

AVIOR AIRLINES

ROI-RNR-011

ROI

Venezuela

BLUE WING AIRLINES

SRBWA-01/2002

BWI

Surinam

IRAN ASEMAN AIRLINES

FS-102

IRC

Írán

IRAQI AIRWAYS

001

IAW

Irák

MED-VIEW AIRLINE

MVA/AOC/10-12/05

MEV

Nigérie

AIR ZIMBABWE (PVT)

177/04

AZW

Zimbabwe

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Afghánistánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Afghánistán

ARIANA AFGHAN AIRLINES

AOC 009

AFG

Afghánistán

KAM AIR

AOC 001

KMF

Afghánistán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled (s výjimkou TAAG Angola Airlines a Heli Malongo), včetně

 

 

Angola

AEROJET

AO-008/11-07/17 TEJ

TEJ

Angola

GUICANGO

AO-009/11-06/17 YYY

Neznámý

Angola

AIR JET

AO-006/11-08/18 MBC

MBC

Angola

BESTFLYA AIRCRAFT MANAGEMENT

AO-015/15-06/17YYY

Neznámý

Angola

HELIANG

AO 007/11-08/18 YYY

Neznámý

Angola

SJL

AO-014/13-08/18YYY

Neznámý

Angola

SONAIR

AO-002/11-08/17 SOR

SOR

Angola

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Arménie odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Arménie

AIRCOMPANY ARMENIA

AM AOC 065

NGT

Arménie

ARMENIA AIRWAYS

AM AOC 063

AMW

Arménie

ARMENIAN HELICOPTERS

AM AOC 067

KAV

Arménie

ATLANTIS ARMENIAN AIRLINES

AM AOC 068

AEU

Arménie

ATLANTIS EUROPEAN AIRWAYS

AM AOC 017

LUR

Arménie

MARS AVIA

AM AOC 066

MRS

Arménie

SKYBALL

AM AOC 069

N/A

Arménie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Konga (Brazzaville) odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kongo (Brazzaville)

CANADIAN AIRWAYS CONGO

CG-CTA 006

Neznámý

Kongo (Brazzaville)

EQUAFLIGHT SERVICES

CG-CTA 002

EKA

Kongo (Brazzaville)

EQUAJET

RAC06-007

EKJ

Kongo (Brazzaville)

TRANS AIR CONGO

CG-CTA 001

TSG

Kongo (Brazzaville)

SOCIETE NOUVELLE AIR CONGO

CG-CTA 004

Neznámý

Kongo (Brazzaville)

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Demokratické republiky Kongo odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Demokratická republika Kongo

AIR FAST CONGO

AAC/DG/OPS-09/03

Neznámý

Demokratická republika Kongo

AIR KATANGA

AAC/DG/OPS-09/08

Neznámý

Demokratická republika Kongo

BUSY BEE CONGO

AAC/DG/OPS-09/04

Neznámý

Demokratická republika Kongo

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA)

AAC/DG/OPS-09/02

Neznámý

Demokratická republika Kongo

CONGO AIRWAYS

AAC/DG/OPS-09/01

Neznámý

Demokratická republika Kongo

KIN AVIA

AAC/DG/OPS-09/10

Neznámý

Demokratická republika Kongo

MALU AVIATION

AAC/DG/OPS-09/05

Neznámý

Demokratická republika Kongo

SERVE AIR CARGO

AAC/DG/OPS-09/07

Neznámý

Demokratická republika Kongo

SWALA AVIATION

AAC/DG/OPS-09/06

Neznámý

Demokratická republika Kongo

MWANT JET

AAC/DG/OPS-09/09

Neznámý

Demokratická republika Kongo

 

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Džibutska odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Džibutsko

DAALLO AIRLINES

Neznámý

DAO

Džibutsko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Rovníková Guinea

CEIBA INTERCONTINENTAL

2011/0001/MTTCT/DGAC/SOPS

CEL

Rovníková Guinea

Cronos AIRLINES

2011/0004/MTTCT/DGAC/SOPS

Neznámý

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Eritreje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Eritrea

ERITREAN AIRLINES

AOC No 004

ERT

Eritrea

NASAIR ERITREA

AOC No 005

NAS

Eritrea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzstánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kyrgyzstán

AIR COMPANY AIR KG

50

Neznámý

Kyrgyzstán

AIR MANAS

17

MBB

Kyrgyzstán

AVIA TRAFFIC COMPANY

23

AVJ

Kyrgyzstán

SKY KG AIRLINES

41

KGK

Kyrgyzstán

TEZ JET

46

TEZ

Kyrgyzstán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled

 

 

Libérie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libye odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Libye

AFRIQIYAH AIRWAYS

007/01

AAW

Libye

AIR LIBYA

004/01

TLR

Libye

AL MAHA AVIATION

030/18

Neznámý

Libye

BURAQ AIR

002/01

BRQ

Libye

GLOBAL AVIATION AND SERVICES

008/05

GAK

Libye

LIBYAN AIRLINES

001/01

LAA

Libye

LIBYAN WINGS AIRLINES

029/15

LWA

Libye

PETRO AIR

025/08

PEO

Libye

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Moldavska odpovědných za regulační dohled (s výjimkou Air Moldova, Fly One a Aerotranscargo), včetně

 

 

Moldavsko

Î.M „VALAN ICC“ SRL

MD009

VLN

Moldavsko

CA „AIM AIR“ SRL

MD015

AAM

Moldavsko

CA „AIR STORK“ SRL

MD018

MSB

Moldavsko

Î M „MEGAVIATION“ SRL

MD019

ARM

Moldavsko

CA „PECOTOX-AIR“ SRL

MD020

PXA

Moldavsko

CA „TERRA AVIA“ SRL

MD022

TVR

Moldavsko

CA „FLY PRO“ SRL

MD023

PVV

Moldavsko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Nepálu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Nepál

AIR DYNASTY HELI. S.

035/2001

Neznámý

Nepál

ALTITUDE AIR

085/2016

Neznámý

Nepál

BUDDHA AIR

014/1996

BHA

Nepál

FISHTAIL AIR

017/2001

Neznámý

Nepál

SUMMIT AIR

064/2010

Neznámý

Nepál

HELI EVEREST

086/2016

Neznámý

Nepál

HIMALAYA AIRLINES

084/2015

HIM

Nepál

KAILASH HELICOPTER SERVICES

087/2018

Neznámý

Nepál

MAKALU AIR

057 A/2009

Neznámý

Nepál

MANANG AIR PVT

082/2014

Neznámý

Nepál

MOUNTAIN HELICOPTERS

055/2009

Neznámý

Nepál

PRABHU HELICOPTERS

081/2013

Neznámý

Nepál

NEPAL AIRLINES CORPORATION

003/2000

RNA

Nepál

SAURYA AIRLINES

083/2014

Neznámý

Nepál

SHREE AIRLINES

030/2002

SHA

Nepál

SIMRIK AIR

034/2000

Neznámý

Nepál

SIMRIK AIRLINES

052/2009

RMK

Nepál

SITA AIR

033/2000

Neznámý

Nepál

TARA AIR

053/2009

Neznámý

Nepál

YETI AIRLINES

037/2004

NYT

Nepál

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svatého Tomáše a Princova ostrova odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Svatý Tomáš a Princův ostrov

AFRICA’S CONNECTION

10/AOC/2008

ACH

Svatý Tomáš a Princův ostrov

STP AIRWAYS

03/AOC/2006

STP

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled

 

 

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Súdánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Súdán

ALFA AIRLINES SD

54

AAJ

Súdán

BADR AIRLINES

35

BDR

Súdán

BLUE BIRD AVIATION

11

BLB

Súdán

ELDINDER AVIATION

8

DND

Súdán

GREEN FLAG AVIATION

17

GNF

Súdán

HELEJETIC AIR

57

HJT

Súdán

KATA AIR TRANSPORT

9

KTV

Súdán

KUSH AVIATION CO.

60

KUH

Súdán

NOVA AIRWAYS

46

NOV

Súdán

SUDAN AIRWAYS CO.

1

SUD

Súdán

SUN AIR

51

SNR

Súdán

TARCO AIR

56

TRQ

Súdán


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM V UNII (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC)

Třípísmenný kód ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla podléhající omezení

Poznávací značka/značky a případně výrobní číslo/čísla letadla podléhajícího omezení

Stát zápisu do rejstříku

AIR SERVICE COMORES

06-819/TA-15/DGACM

KMD

Komory

Celý letadlový park s výjimkou: LET 410 UVP.

Celý letadlový park s výjimkou: D6-CAM (851336).

Komory

IRAN AIR

FS100

IRA

Írán

Všechna letadla typu Fokker F100 a typu Boeing B747.

Letadla typu Fokker F100, jak je uvedeno v AOC; letadla typu Boeing B747, jak je uvedeno v AOC.

Írán

AIR KORYO

GAC-AOC/KOR-01

KOR

Severní Korea

Celý letadlový park s výjimkou: 2 letadel typu TU-204.

Celý letadlový park s výjimkou: P-632, P-633.

Severní Korea


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.“


ROZHODNUTÍ

3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 172/23


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/737

ze dne 27. května 2020

o použitelnosti článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na zakázky zadávané na činnosti související s poskytováním některých poštovních služeb v Dánsku

(oznámeno pod číslem C(2020) 3335)

(Pouze dánské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (1), a zejména na čl. 35 odst. 3 uvedené směrnice,

po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   SKUTKOVÝ STAV

(1)

Dne 19. prosince 2019 podalo Dánsko (dále jen „žadatel“) Komisi elektronickou poštou žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). Žádost je v souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2).

(2)

Žádost se týká některých poštovních služeb v Dánsku. Dotyčné služby jsou v žádosti popsány takto:

a)

vnitrostátní služby doručování balíků od podniků ke spotřebitelům (B2C): doručování standardních balíků zasílaných podniky se smlouvou o dodávkách v Dánsku spotřebitelům (na jejich adresu nebo do sběrného místa v Dánsku);

b)

mezinárodní služby doručování balíků od podniků ke spotřebitelům (B2C):

doručování standardních balíků zasílaných podniky se smlouvou o dodávkách v Dánsku spotřebitelům mimo území Dánska (na jejich adresu nebo do sběrného místa),

doručování standardních balíků zasílaných podniky v zahraničí dánským spotřebitelům (na jejich adresu nebo do sběrného místa v Dánsku).

(3)

Žádost jménem Dánska podal dánský úřad pro hospodářskou soutěž a spotřebitele (dále jen „DCAA“), který je nezávislým subjektem dánského ministerstva průmyslu, obchodu a financí. Iniciátorem žádosti byla společnost PostNord (3), která je jediným subjektem činným v poštovním odvětví v Dánsku, na nějž se vztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek.

(4)

Součástí žádosti bylo odůvodněné a podložené stanovisko úřadu DCAA. Úřad DCAA, který je příslušný ve vztahu k dotčeným činnostem, podrobně analyzoval podmínky použitelnosti čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU na dotčené činnosti v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku. Stanovisko úřadu DCAA vycházelo z dotazníkového šetření zaměřeného na stávající účastníky trhu i na potenciální konkurenty na dánských trzích pro vnitrostátní a mezinárodní služby doručování standardních balíků zasílaných podniky spotřebitelům.

(5)

Dne 3. února 2020 požádala Komise žadatele o další informace. Odpověď žadatele obdržela 10. února 2020. Dne 16. března 2020 předložil žadatel další informace o stavu hospodářské soutěže na trhu s mezinárodními službami doručování balíků B2C.

(6)

Podle bodu 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU mají být prováděcí akty uvedené v článku 35 zmíněné směrnice přijaty do 90 pracovních dnů, pokud se předpokládá volný přístup na daný trh na základě čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2014/25/EU. Podle bodu 1 třetího pododstavce přílohy IV směrnice 2014/25/EU lhůta pro přijetí prováděcích aktů začíná běžet od prvního pracovního dne následujícího po dni, k němuž Komise obdrží žádost podle čl. 35 odst. 1 uvedené směrnice, nebo pokud jsou informace, které mají být dodány společně s žádostí, neúplné, od pracovního dne následujícího po obdržení úplných informací. Původní lhůta tedy uplynula dne 11. května 2020 (4). Komise se souhlasem žadatele tuto lhůtu prodloužila do 29. května 2020.

2.   PRÁVNÍ RÁMEC

(7)

Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na vykonávání činností souvisejících s poštovními službami, pokud není tato činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice.

(8)

Podle směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon jedné z činností, na které se směrnice 2014/25/EU vztahuje, neřídí touto směrnicí, pokud je činnost v členském státě, ve kterém je vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií, mezi něž mohou patřit vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existence alternativních výrobků nebo služeb považovaných za zaměnitelné na straně nabídky nebo na straně poptávky, ceny a přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo poskytovatele daných služeb.

3.   POSOUZENÍ

3.1.   Neomezený přístup na trh

(9)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části hospodářské soutěži. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU, která v případě poštovních služeb zahrnuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (5).

(10)

Jak potvrdil žadatel (6), a na základě informací, jež má Komise k dispozici, Dánsko směrnici 97/67/ES provedlo ve vnitrostátním právu (7) a uplatňuje ji. V důsledku toho se přístup na relevantní trh považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

3.2.   Přímé vystavení hospodářské soutěži

(11)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, je jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, podíl hlavních účastníků na daném trhu. Jelikož se podmínky u různých činností, jichž se žádost týká, liší, mělo by posouzení stavu hospodářské soutěže zohlednit různorodost situace na příslušných trzích.

(12)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže a jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (8), jak potvrdil Tribunál Evropské unie (9).

(13)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu činností, na něž se žádost vztahuje, probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(14)

V této souvislosti je důležité uvést, že ne všichni účastníci dotčených trhů podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Na trzích, na něž se vztahuje žádost, je zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU pouze společnost PostNord, která tudíž podléhá pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Společnosti, které uvedeným pravidlům nepodléhají, by při působení na těchto trzích měly za běžných okolností možnost vyvíjet konkurenční tlak na účastníky trhu, kteří pravidlům pro zadávání veřejných zakázek podléhají.

3.3.   Definice relevantního výrobkového trhu

(15)

Komise v předchozích rozhodnutích (10) konstatovala, že trh služeb doručování balíků lze rozdělit na expresní a běžné (označované také jako „odložené“) služby doručování balíků. Toto rozdělení zohledňuje, že expresní služby jsou rychlejší a spolehlivější než běžné služby, že každá z těchto služeb vyžaduje odlišnou infrastrukturu a že expresní služby mají vyšší přidanou hodnotu jako např. sledování a dohledávání zásilek a jsou zpravidla dražší.

(16)

V předchozím rozhodnutí (11) Komise rovněž rozlišovala mezi vnitrostátními a mezinárodními službami doručování balíků. Komise měla za to, že vnitrostátní služby doručování balíků jsou poskytovány společnostmi, které provozují vnitrostátní distribuční sítě, zatímco mezinárodní doručování balíků spočívá ve sběru balíků k přepravě a doručení v zahraničí a zajišťují je společnosti s přístupem k sítím v cílových zemích.

(17)

Komise v předchozích rozhodnutích zastávala názor, že služby doručování standardních balíků poskytované spotřebitelům (C2X, tj. C2C a C2B) a podnikům (B2X, tj. B2B a B2C) představují rozdílné trhy. Poskytování služeb spotřebitelům (C2X) a poskytování služeb podnikům (B2X) vyžadují odlišnou infrastrukturu (a zejména síť poštovních úřadů, jež jsou k dispozici soukromým spotřebitelům) (12).

(18)

Vedle toho Komise ve svých předchozích rozhodnutích konstatovala, že doručovací služby B2B a B2C nejsou vzájemně zastupitelné. Z hlediska nabídky vyžadují doručovací služby B2C hustší síť umožňující dodávání soukromým příjemcům, zatímco podniky bývají často seskupeny ve větším počtu na jednom místě. Vzdálenosti mezi podniky jsou tudíž kratší než vzdálenosti mezi spotřebiteli. Dopady na rozsah sítě a náklady mohou být velmi významné, což vede k diferenciaci trhů s doručováním balíků B2B a B2C (13).

(19)

Vymezení výrobkového trhu žadatelem je v souladu s předchozí praxí Komise.

(20)

Na základě 15. až 19. bodu odůvodnění lze pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, mít za to, že relevantními výrobkovými trhy jsou:

a)

trh vnitrostátních služeb doručování standardních balíků B2C;

b)

trh mezinárodních služeb doručování standardních balíků B2C.

3.4.   Vymezení relevantního zeměpisného trhu

(21)

Komise ve své předchozí praxi (14) zastávala názor, že trhy se službami doručování balíků B2C jsou vnitrostátního rozsahu, bez ohledu na rozdíl mezi vnitrostátními a mezinárodními doručovacími službami. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise.

(22)

Vzhledem k tomu, že není uveden jiný rozsah zeměpisného trhu, má Komise pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, za to, že zeměpisný rozsah vnitrostátních a mezinárodních služeb doručování balíků B2C zahrnuje území Dánska.

3.5.   Analýza trhu – vnitrostátní služby doručování balíků B2C

(23)

Komisi je známo, že podobně jako ve většině členských států zaznamenal i dánský trh v posledních letech výrazný nárůst objemu balíků, a to zejména v důsledku elektronického obchodu. Podle dostupných informací došlo v letech 2016 až 2018 k poklesu podílu společnosti PostNord na trhu o […] (15), a to z […] % na […] %, pokud jde o hodnotu (16), a z […] % na […] %, pokud jde o objem (17).

(24)

Zatímco podíl společnosti PostNord na trhu se během sledovaného období snížil, podíl […] konkurentů v tomtéž období vzrostl […]. V letech 2016 až 2018 podíl na trhu […] konkurenční společnosti, […], vzrostl z […] % na […] %, pokud jde o hodnotu, a z […] % na […] %, pokud jde o objem (18). Podobně se během téhož období podíl na trhu společnosti […] zvýšil z […] % na […] %, pokud jde o hodnotu, a z […] % na […] %, pokud jde o objem (19). […]. Z toho lze usoudit, že uvedené společnosti (tj. […]) by byly schopny vyvíjet na společnost PostNord značný konkurenční tlak. V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že společnost […] dokázala zvýšit svůj podíl na trhu […] v relativně krátké době, což naznačuje, že pro společnost PostNord představuje významnou konkurenci.

(25)

Komise dále zjistila, že v uplynulých pěti letech vstoupili na trh noví provozovatelé služeb: společnosti DAO365 a Burd Delivery (20) a posledních třech letech společnost […].

(26)

Aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, měly by být pro účely tohoto rozhodnutí faktory popsané ve 23., 24. a 25. bodě odůvodnění považovány za projev vystavení uvedené činnosti hospodářské soutěži v Dánsku. Jelikož jsou podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU splněny, mělo by být stanoveno, že směrnice 2014/25/EU by se neměla vztahovat na zakázky, které mají za cíl umožnit provozování dané činnosti v Dánsku.

3.6.   Analýza trhu – mezinárodní služby doručování balíků B2C

(27)

Komisi je známo, že podobně jako v případě vnitrostátního trhu se službami doručování balíků B2C zaznamenal i mezinárodní trh pro doručování balíků BC2 v posledních letech výrazný růst. Oproti vývoji v oblasti hospodářské soutěže zaznamenanému na vnitrostátním trhu pro doručování balíků B2C však zůstává podíl společnosti PostNord na mezinárodním trhu pro doručování balíků B2C v posledních třech letech relativně stabilní, a to jak z hlediska hodnoty (21) ([…] % v roce 2016, […] % v roce 2017 a […] % v roce 2018), tak z hlediska objemu (22) ([…] % v roce 2016, […] % v roce 2017 a […] % v roce 2018) (23).

(28)

Vedle toho souhrnný podíl na trhu […], pokud jde o hodnotu, a […], pokud jde o objem. Na základě uvedených úrovní nelze dospět k závěru, že by tito konkurenti byli schopni vyvíjet významný konkurenční tlak na společnost PostNord, ani že by se situace na trhu mohla v blízké době změnit, jelikož podíl společnosti PostNord na trhu byl ve sledovaném období relativně stabilní.

(29)

Žadatel uvádí, že významný podíl na mezinárodních službách doručování balíků B2C představují […]. Podle žádosti (24) se zdá, že […].

(30)

Nicméně i na základě konzervativního přístupu […] činí podíl společnosti PostNord na trhu z hlediska objemu stále […]. Jelikož […], není pravděpodobné, že se konkurenční situace v blízké budoucnosti změní.

(31)

Žadatel uvádí (25), že […]. Naznačuje také, že vzhledem k rostoucímu trhu pro elektronické obchodování v Dánsku a v Evropě se očekává nárůst poptávky po mezinárodních službách doručování balíků B2C. V neposlední řadě žadatel dne 16. března 2020 informoval Komisi, že společnost PostNord identifikovala další poskytovatele mezinárodních služeb doručování balíků B2C.

(32)

Žadatel však upřesnil, že podle informací poskytnutých společností PostNord někteří z těchto poskytovatelů (Prime Cargo, Blue Water, Scan Logistics, GTX Logistics a Link Logistics) sami přímo neposkytují služby doručování balíků, ale namísto toho nabízejí logistická řešení, jež zahrnují prodej služeb distributorů balíků, jako je PostNord. Vedle toho se zdá, že někteří další poskytovatelé (např. United Broker, Shipmondo a pakke.dk) nabízejí „konsolidační služby“, tj. IT řešení a platformy. Žadatel rovněž uznal, že dánský trh je limitován svou velikostí, což může omezovat počet poskytovatelů služeb doručování balíků.

(33)

Komisi je známo, že v roce 2019 vstoupil na mezinárodní trh s doručováním balíků B2C nový konkurent, společnost DAO 365, avšak dosud nejsou k dispozici údaje ohledně jeho výsledků na tomto trhu. Ačkoli společnosti uvedené výše ve 32. bodě odůvodnění mohou na společnost PostNord vyvíjet určitý konkurenční tlak, a to i tehdy, pokud samy neposkytují mezinárodní služby doručování balíků B2C, informace poskytnuté žadatelem neumožňují dospět k závěru, že tomu tak skutečně je. Rozsah takového potenciálního konkurenčního tlaku je obzvláště nejistý, jelikož jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění výše, podíl společnosti PostNord na trhu z hlediska objemu i hodnoty zůstává ve sledovaném období stabilní.

(34)

S ohledem na faktory posuzované ve 27. až 33. bodě odůvodnění nelze dospět k závěru, že mezinárodní služby doručování balíků B2C jsou v Dánsku přímo vystaveny hospodářské soutěži. Směrnice 2014/25/EU by se proto měla nadále používat na zakázky, které mají za cíl umožnit provozování uvedených činností v Dánsku.

4.   ZÁVĚR

(35)

Toto rozhodnutí vychází z právní a skutkové situace v období od prosince 2019 do března 2020, jak vyplývá z informací předložených žadatelem a z veřejně dostupných informací (26). Jeho revize je možná, pokud by podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU po zásadních změnách právní či skutkové situace již nebyly splněny.

(36)

Vzhledem k tomu, že by se na služby související s mezinárodními službami doručování balíků B2C měla i nadále vztahovat směrnice 2014/25/EU, je třeba připomenout, že se zakázkami zahrnujícími více činností by mělo být zacházeno v souladu s článkem 6 uvedené směrnice. To znamená, že zadává-li zadavatel „smíšenou“ zakázku, tedy zakázku určenou k vykonávání činností vyňatých z oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU i činností, které z ní vyňaty nejsou, musí se přihlížet k tomu, které činnosti mají být hlavním předmětem zakázky. V případě takové smíšené zakázky, jejímž hlavním účelem je podpora činností, které nejsou vyňaty, se použijí ustanovení směrnice 2014/25/EU. Není-li objektivně možné určit, která činnost má být hlavním předmětem zakázky, zadává se zakázka v souladu s pravidly stanovenými v čl. 6 odst. 3 směrnice 2014/25/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Směrnice 2014/25/EU se nepoužije na zakázky zadávané zadavateli, jejichž účelem je umožnit provozování činností souvisejících s vnitrostátními službami doručování standardních balíků zasílaných podniky spotřebitelům (B2C) na území Dánska.

Článek 2

Směrnice 2014/25/EU se nadále použije na zakázky zadávané zadavateli, jejichž účelem je umožnit provozování činností souvisejících s mezinárodními službami doručování standardních balíků B2C na území Dánska.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království.

V Bruselu dne 27. května 2020.

Za Komisi

Thierry BRETON

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 ze dne 10. října 2016 o prováděcích pravidlech k článku 34 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 275, 12.10.2016, s. 39).

(3)  PostNord AB je název holdingové společnosti vzniklé spojením dvou poštovních společností Posten AB a Post Danmark, k jejichž oficiálnímu sloučení došlo dne 24. června 2009. Post Danmark je dceřiná společnost společnosti PostNord, která je usazena a působí v Dánsku.

(4)   Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 55.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).

(6)  Viz oddíl 4.1 žádosti a dodatek 1 žádosti.

(7)  Prováděcí akt na vnitrostátní úrovni: zákon o poštovních službách (Lovbekendtgoreste 2017-08-30, nr. 1040 Postlov).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(9)  Rozsudek ze dne 27. dubna 2016 ve věci T-463/14, Österreichische Post AG v. Komise, EU:T:2016:243, bod 28.

(10)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/154/EU ze dne 22. března 2013 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví v Maďarsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 86, 26.3.2013, s. 22); věc M.5152 ze dne 21. dubna 2009 – Posten AB/Post Danmark A/S; M.6570 – UPS/TNT Express ze dne 30. ledna 2013 a M.7630 – FedEx/TNT Express ze dne 8. ledna 2016.

(11)  Viz věci M.5152 – Posten AB/Post Danmark A/S ze dne 21. dubna 2009, body 54–57, M.6570 – UPS/TNT ze dne 30. ledna 2013, body 165–182, M.7630 – FedEx/TNT ze dne 8. ledna 2016, body 81–89. Viz také rozhodnutí Komise 2009/46/ES ze dne 19. prosince 2008 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví ve Švédsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 50) a prováděcí rozhodnutí Komise 2013/154/EU ze dne 22. března 2013 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví v Maďarsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 86, 26.3.2013, s. 22).

(12)  Viz věc COMP/M.5152 – Posten AB/Post Danmark A/S ze dne 21. dubna 2009, bod 60; věc AT.35.141 – Deutsche Post AG, bod 29; rozhodnutí Komise 2007/564/ES ze dne 6. srpna 2007 o vynětí některých služeb v poštovním odvětví ve Finsku s výjimkou Alandských ostrovů z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 215, 18.8.2007, s. 21); rozhodnutí Komise 2009/46/ES a rozhodnutí Komise 2010/142/EU ze dne 3. března 2010, kterým se vyjímají některé služby v poštovním odvětví v Rakousku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (Úř. věst. L 56, 6.3.2010, s. 8).

(13)  Viz COMP/M.5152 – Posten AB/Post Danmark A/S ze dne 21. dubna 2009, body 61 a 62.

(14)  Věc COMP/M.5152 – Posten AB/Post Danmark A/S ze dne 21. dubna 2009, body 64–74.

(15)  […] – důvěrné informace.

(16)  Viz žádost, s. 11, tabulka 5.

(17)  Viz žádost, s. 11, tabulka 6.

(18)  Viz žádost, s. 11, tabulky 5 a 6.

(19)  Viz žádost, s. 11, tabulky 5 a 6.

(20)  Viz žádost, s. 16, oddíl 5.3.1.

(21)  Viz žádost, s. 12, tabulka 7.

(22)  Viz žádost, s. 12, tabulka 8.

(23)  Viz žádost, s. 21, první graf.

(24)  Viz žádost, s. 13, body 2 a 3.

(25)  Viz odpověď žadatele ze dne 10. února 2020 na žádost Komise o informace ze dne 3. února 2020, s. 2.

(26)  Viz Development of Cross-border E-commerce through Parcel Delivery (Rozvoj přeshraničního elektronického obchodu prostřednictvím doručování balíků), studie společnosti WIK Consult vypracovaná pro Evropskou komisi, Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, únor 2019; Annual and Sustainability Report, 2018, PostNord; Main Developments in the Postal Sector (2013–2016) (Hlavní směry vývoje v poštovním odvětví v období 2013–2016), studie společnosti Copenhagen Economics vypracovaná pro Evropskou komisi, Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, červenec 2018.