(1)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanoví nomenklaturu zboží (dále jen „kombinovaná nomenklatura“), která je uvedena v příloze I uvedeného nařízení.

(2)

Podpoložka 2403 99 10 KN zahrnuje „Žvýkací a šňupací tabák“, které jsou bezdýmnými tabákovými výrobky.

(3)

Nařízení Rady (EHS) č. 950/68 (2), které stanovilo společný celní sazebník, předchůdce kombinované nomenklatury, bylo přijato pouze ve čtyřech jazycích: němčině, francouzštině, italštině a nizozemštině. V těchto jazykových zněních jsou výrobky, které jsou nyní uvedeny v podpoložce 2403 99 10, označovány jako „Kautabak und Schnupftabak“ (v němčině), „tabac à mâcher et tabac à priser“ (ve francouzštině), „tabacco da masticare e tabacco da fiuto“ (v italštině) a „pruimtabak en snuif“ (v nizozemštině).

(4)

V anglickém znění společného celního sazebníku, které pochází z roku 1973, a tedy z doby po německém, francouzském, italském a nizozemském znění, jsou výrobky, které jsou nyní uvedeny v podpoložce 2403 99 10, označovány jako „chewing tobacco and snuff“.

(5)

V angličtině se slovem „snuff“ při použití o tabákových výrobcích rozumí přípravek z práškového tabáku určený ke vdechování nosními dírkami, žvýkání nebo k umístění na dáseň. Anglické znění kombinované nomenklatury a některá další jazyková znění tak nebyla jednoznačná, pokud jde o to, zda by výraz „snuff“ měl být omezen na výrobky, které lze vdechovat, nebo zda zahrnuje i přípravky z práškového tabáku, které lze umístit na dáseň.

(6)

Všechna různá jazyková znění aktů Unie jsou závazná, avšak pozdější jazyková znění nemohou rozšířit nebo omezit oblast působnosti aktů Unie, které dotyčným pozdějším jazykovým zněním předcházejí.

(7)

Z německého, francouzského, italského a nizozemského znění vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo omezit výrobky uvedené v podpoložce 2403 99 10 kombinované nomenklatury na žvýkací tabák a tabákové výrobky, které lze vdechovat nosem. Aby byl zajištěn jednotný výklad kombinované nomenklatury v celé Unii, a aby tedy byla zajištěna právní jistota, mělo by být znění podpoložky 2403 99 10 změněno tak, aby bylo jasné, že význam výrazu „snuff“ by měl být omezen na šňupací tabák.

(8)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

Nařízení (EU) 2017/625 stanoví mimo jiné pravidla pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností příslušnými orgány členských států. Uvedené nařízení rovněž svěřuje Komisi pravomoc k tomu, aby prostřednictvím prováděcího aktu přijala vhodná dočasná opatření, která jsou nezbytná za účelem omezení rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin a pro dobré životní podmínky zvířat, má-li důkazy o závažném narušení kontrolního systému členského státu.

(2)

Pro účely zohlednění zvláštních okolností zapříčiněných probíhající krizí související s onemocněním koronavirem (COVID-19) umožňuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/466 (2) členským státům uplatnit v souvislosti s úředními kontrolami a jinými úředními činnostmi dočasná opatření. Uvedené prováděcí nařízení umožňuje úřední kontroly a jiné úřední činnosti týkající se úředních osvědčení a úředních potvrzení provádět u elektronické kopie těchto osvědčení nebo potvrzení s výhradou splnění určitých podmínek.

(3)

Aby se zajistil hladký průběh obchodu, mělo by být vyjasněno, že úřední kontroly a jiné úřední činnosti lze provádět u elektronické kopie originálu osvědčení nebo potvrzení, která byla poskytnuta určitými elektronickými prostředky. Kromě toho by mělo být vyjasněno, že povinnost poskytnout originál těchto dokumentů, jakmile to bude technicky proveditelné, se nevztahuje na situaci, kdy jsou úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděny na základě elektronických údajů vytvořených a předložených v obchodním řídicím a expertním systému (TRACES).

(4)

Některé členské státy informovaly Komisi a ostatní členské státy, že závažná narušení fungování jejich kontrolních systémů s ohledem na krizi související s onemocněním COVID-19 a obtíže při provádění úředních kontrol a jiných úředních činností budou přetrvávat i po 1. červnu 2020. Aby bylo možné tato závažná narušení řešit a usnadnit plánování a provádění úředních kontrol jiných úředních činností během krize související s onemocněním COVID-19, měla by být doba použití prováděcího nařízení (EU) 2020/466 prodloužena do 1. srpna 2020.

(5)

Prováděcí nařízení (EU) 2020/466 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí Komise na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace požadované pro schválení účetních závěrek a výrok auditora týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek a zprávy vyhotovené certifikačními subjekty, schválit účetní závěrky platebních agentur podle článku 7 uvedeného nařízení před 31. květnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce.

(2)

V souladu s článkem 39 nařízení (EU) č. 1306/2013 začíná zemědělský rozpočtový rok 16. října roku N–1 a končí 15. října roku N. Při schvalování účetních závěrek za rozpočtový rok 2019 by se měly zohlednit výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2018 do 15. října 2019, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (2).

(3)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení od každého členského státu získány zpět či mu mají být uhrazeny, se stanoví pomocí odečtení měsíčních plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných ve stejném roce v souladu s čl. 33 odst. 1. Komise má tuto částku odečíst od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičíst.

(4)

Komise ověřila informace předložené členskými státy a sdělila členským státům výsledky kontrol a změny, které je nezbytné provést.

(5)

V případě všech dotčených platebních agentur může Komise na základě předložených ročních účetních závěrek a k nim přiložených dokumentů přijmout rozhodnutí o jejich úplnosti, přesnosti a věcné správnosti.

(6)

Podle čl. 5 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (3) mají být v rozhodnutí o schválení účetní závěrky zohledněna případná překročení lhůt, ke kterým dojde v měsících srpnu, září a říjnu. Některé výdaje vykázané některými členskými státy během těchto měsíců v roce 2019 byly uskutečněny po příslušných lhůtách. Je proto třeba, aby toto rozhodnutí stanovilo odpovídající snížení.

(7)

Na základě článku 41 nařízení (EU) č. 1306/2013 Komise již snížila nebo pozastavila některé měsíční platby pro rozpočtový rok 2019 z důvodu překročení finančních stropů, nedodržení lhůt pro platby nebo nedostatků zjištěných v kontrolním systému. V tomto rozhodnutí by Komise měla tyto snížené nebo pozastavené částky vzít v úvahu, aby zamezila provádění veškerých nepřípustných plateb či plateb mimo řádné lhůty nebo vyplácení částek, jež by se mohly později stát předmětem finanční opravy. Je-li to na místě, mohou se dotčené částky stát předmětem přezkoumání v rámci postupu schvalování souladu podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(8)

Podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % dotyčný členský stát, pokud nebyly tyto částky získány zpět během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení, nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání vymáháno u vnitrostátního soudu. Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 ukládá členským státům, aby k ročním účetním závěrkám, které musí předkládat Komisi podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, přikládaly certifikovanou tabulku, v níž budou zaneseny částky, jež členské státy ponesou podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) č. 908/2014. V příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 je uveden vzor tabulky, kterou musí členské státy použít k poskytnutí informací o částkách, jež mají být získány zpět. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět.

(9)

Podle čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se v řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout ve vymáhání plateb nepokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn nákladů, které již byly a pravděpodobně budou vynaloženy, vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné proto, že dlužník nebo osoby právně odpovědné za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud dojde k přijetí tohoto rozhodnutí během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání vymáháno u vnitrostátního soudu, měl by 100 % finančních důsledků toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, nést rozpočet Unie. Částky, u nichž se daný členský stát rozhodl, že nebude usilovat o zpětné získání, se uvedou spolu s odůvodněním jeho rozhodnutí v souhrnné zprávě uvedené v čl. 54 odst. 4 ve spojení s čl. 102 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iv) nařízení (EU) č. 1306/2013. Tyto částky by proto neměly být účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je tedy rozpočet Unie.

(10)

Snížení podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 uvedená v příloze I (sloupec e) se týkají Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). V příloze II jsou předloženy částky, jež mají být účtovány členským státům, vyplývající z použití čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 v souvislosti s přechodným nástrojem pro financování rozvoje venkova financovaným z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (4).

(11)

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 by tímto rozhodnutím nemělo být dotčeno přijetí dalších rozhodnutí, která může Komise následně přijmout, aby z financování z prostředků Unie vyloučila výdaje, jež nebyly vynaloženy v souladu s předpisy Evropské unie,