(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Španělska o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Tomate La Cañada“ zapsaného do rejstříku podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 487/2012 (2).

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

(1)

Cílem navrhované evropské občanské iniciativy s názvem „Zavést v celé EU bezpodmínečný základní příjem“ ve znění uvedeném skupinou organizátorů v odpovědi na dopis Komise ze dne 19. února 2020 (2) je „zavést v celé EU, v rámci její hospodářské politiky, bezpodmínečný základní příjem, který každému zaručí hmotnou existenci a příležitost participovat na společnosti. Tohoto cíle bude dosaženo v rámci pravomocí, které EU udělují Smlouvy“. Organizátoři žádají Komisi, aby předložila návrh bezpodmínečného základního příjmu platného v celé Unii, jenž by snižoval regionální rozdíly s cílem posílit hospodářskou, sociální a teritoriální soudržnost Unie, a uvádějí, že „tím bude realizován cíl formulovaný ve společném prohlášení Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise z roku 2017, a sice, že „v zájmu boje proti nerovnosti budou EU a její členské státy rovněž podporovat efektivní, udržitelné a spravedlivé systémy sociální ochrany, aby zaručily základní příjem“.“

(2)

Příloha týkající se předmětu, cílů a kontextu navrhované evropské občanské iniciativy obsahuje čtyři kritéria, jež by navržený „bezpodmínečný základní příjem“ definovala: měl by být „univerzální“, „individuální“, „bezpodmínečný“ a „dostatečně vysoký“.

(3)

Smlouva o Evropské unii posiluje občanství a demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy.

(4)

Postupy a podmínky vyžadované pro občanskou iniciativu by proto měly být jasné, jednoduché, uživatelsky vstřícné a přiměřené povaze občanské iniciativy, tak aby povzbuzovaly k účasti občanů a učinily Unii přístupnější.

(5)

Skupina organizátorů odkazuje na řadu ustanovení Smluv, jež jsou považována za relevantní, včetně článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž stanoví, že členské státy mají koordinovat své hospodářské politiky v rámci Unie a že za tímto účelem má Rada přijmout opatření, zejména hlavní směry těchto politik. Uvedené ustanovení svěřuje Unii pravomoc ke koordinaci v hospodářské a sociální oblasti, nepředstavuje však právní základ, jenž by Komisi umožnil předložit návrh právního aktu Unie.

(6)

Právní akt Unie pro účely provedení Smluv, týkající se „bezpodmínečného základního příjmu v celé EU“ pro všechny občany, jejž navrhovaná iniciativa požaduje, by nicméně mohl být přijat na základě čl. 121 odst. 2 Smlouvy. Uvedené ustanovení zmocňuje Komisi doporučit Radě, aby přijala návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie a podala o tom zprávu Evropské radě. Na základě závěrů Evropské rady může Rada přijmout doporučení, ve kterém budou tyto hlavní směry vymezeny.

(7)

Z těchto důvodů žádná část navrhované iniciativy nespadá zjevně mimo rámec pravomocí Komise k předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2019/788.

(8)

Skupina organizátorů vhodným způsobem prokázala, že splňuje požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2019/788, a určila kontaktní osoby v souladu s čl. 5 odst. 3 prvním pododstavcem uvedeného nařízení.

(9)

Iniciativa není zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní ani není zjevně v rozporu s hodnotami Unie uvedenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a právy obsaženými v Listině základních práv Evropské unie.

(10)

Navrhovaná iniciativa s názvem „Zavést v celé EU bezpodmínečný základní příjem“ by proto měla být zaregistrována,

(1)

Cíle navrhované evropské občanské iniciativy s názvem „Svobodné sdílení“ jsou: „Legalizovat sdílení – prostřednictvím digitálních sítí, pro osobní potřebu a neziskové účely – souborů obsahujících díla a další materiál chráněný autorským právem, právy s ním souvisejícími a zvláštními právy na ochranu databází s cílem dosáhnout rovnováhy mezi právy autorů a dalších nositelů práv a všeobecným právem na vědu a kulturu.“

(2)

Příloha obsahuje další podrobnosti o předmětu, cílech a souvislostech této navrhované občanské iniciativy. Zejména požaduje změnu pravidel EU týkajících se digitálních platforem pro sdílení obsahu, konkrétně pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (2). Předpokládané změny by spočívaly v přijetí „legislativního aktu, kterým se stanoví vzdání se autorských práv, práv s nimi souvisejících a zvláštních práv na ochranu databází pro fyzické osoby sdílející soubory prostřednictvím digitálních sítí pro osobní potřebu a pro neziskové účely“. Cílem iniciativy je umožnit občanům „sdílet soubory přímo prostřednictvím sítí peer-to-peer tak, aby měli přístup k vědě a kultuře, aniž by byli podrobeni kontrolám a profilování“.

(3)

Smlouva o Evropské unii (SEU) posiluje občanství a demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy.

(4)

Postupy a podmínky vyžadované pro občanskou iniciativu by proto měly být jasné, jednoduché, uživatelsky vstřícné a přiměřené povaze občanské iniciativy, tak aby povzbuzovaly k účasti občanů a učinily Unii přístupnější.

(5)

Navrhovaná iniciativa požaduje změnu pravidel EU týkajících se digitálních platforem pro sdílení obsahu, konkrétně pokud jde o směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu, která je založena na čl. 53 odst. 1 a na článcích 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(6)

Na základě čl. 53 odst. 1 lze ke koordinaci právních a správních předpisů členských států týkajících se přístupu k samostatným výdělečným činnostem a jejich výkonu přijímat právní akty Unie pro účely provedení Smluv. Podle článku 62 SFEU se tento právní základ vztahuje rovněž na záležitosti týkající se volného pohybu služeb, jak je stanoveno v článcích 56 až 61 SFEU.

(7)

Na základě článku 114 SFEU lze pro účely provedení Smluv přijímat právní akty Unie ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

(8)

S ohledem na čl. 53 odst. 1 a na články 62 a 114 SFEU žádná ze součástí navrhované občanské iniciativy zjevně nespadá mimo rámec pravomocí Komise předložit návrh právního aktu Unie pro účely provedení Smluv v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2019/788.

(9)

V souladu s čl. 5 odst. 1 až 3 nařízení byla vytvořena skupina organizátorů a byly určeny kontaktní osoby a v souladu s čl. 5 odst. 7 byl zřízen právní subjekt specificky pro účely správy této iniciativy.

(10)

Navrhovaná občanská iniciativa není zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní ani není zjevně v rozporu s hodnotami Unie uvedenými v článku 2 SEU a s právy obsaženými v Listině základních práv Evropské unie.

(11)

Navrhovaná iniciativa s názvem „Svobodné sdílení“ by proto měla být zaregistrována,

(1)

V důsledku rozšíření antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) nařízením (ES) č. 71/97 se uplatňuje antidumpingové clo z dovozu některých podstatných součástí jízdních kol pocházejících z Číny do Unie.

(2)

Podle článku 3 nařízení (ES) č. 71/97 je Komise zmocněna přijmout opatření nezbytná k povolení osvobození dovozu podstatných součástí jízdních kol, který neobchází antidumpingové clo.

(3)

Uvedená prováděcí opatření jsou stanovena v nařízení (ES) č. 88/97, kterým se zavádí zvláštní systém osvobození.

(4)

Na tomto základě osvobodila Komise od rozšířeného cla řadu subjektů montujících jízdní kola.

(5)

Podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 88/97 Komise postupně zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie seznamy osvobozených stran (5).

(6)

Nejnovější prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/588 (6) o osvobozeních podle nařízení (ES) č. 88/97 bylo přijato dne 22. dubna 2020.

(7)

Pro účely tohoto rozhodnutí platí definice stanovené v článku 1 nařízení (ES) č. 88/97.

(8)

Dne 19. prosince 2016 obdržela Komise od nizozemské společnosti VanMoof B.V. (dále jen „společnost VanMoof“) žádost o osvobození se všemi informacemi nezbytnými k určení toho, zda je tato žádost podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 88/97 přípustná.

(9)

Do přijetí rozhodnutí ohledně odůvodněnosti žádosti byly v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 88/97 platby rozšířeného cla, pokud jde o veškerý dovoz podstatných součástí jízdních kol deklarovaných společností VanMoof k propuštění do volného oběhu, pozastaveny ode dne, kdy Komise obdržela žádost společnosti o osvobození.

(10)

Za účelem identifikace dovozu podstatných součástí jízdních kol deklarovaných k propuštění do volného oběhu a podléhajících pozastavení platby rozšířeného cla byl společnosti VanMoof přidělen doplňkový kód TARIC C202.

(11)

Následně společnost VanMoof informovala Komisi, že za účelem prokázání souladu s požadavky stanovenými v článku 6 nařízení (ES) č. 88/97 upravila a zdokonalila svůj evidenční systém, a proto požádala o změnu data žádosti o osvobození z 19. prosince 2016 na 1. leden 2018.

(12)

Pozastavení platby rozšířeného cla by proto mělo být pro období před 1. lednem 2018 zrušeno. Rozšířené clo by mělo být vybíráno ode dne přijetí žádosti o osvobození, kterou podala společnost VanMoof, tedy ode dne, kdy pozastavení nabylo účinku, tj. od 19. prosince 2016 do 31. prosince 2017. Do přijetí rozhodnutí ohledně odůvodněnosti žádosti o osvobození bylo tedy nové datum, kdy pozastavení platby rozšířeného cla nabylo účinku, změněno na 1. ledna 2018.

(13)

Komise uzavřela své šetření ohledně odůvodněnosti žádosti o osvobození, kterou podala společnost VanMoof.

(14)

Komise během svého šetření zjistila, že hodnota součástí pocházejících z Číny činí méně než 60 % celkové hodnoty součástí všech jízdních kol montovaných společností VanMoof. Totéž platí i pro většinu jízdních kol montovaných společností VanMoof.

(15)

Komise v důsledku toho dospěla k závěru, že montážní operace společnosti VanMoof nespadají do oblasti působnosti čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036. Z uvedeného důvodu a v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 88/97 splňuje společnost VanMoof podmínky pro osvobození od rozšířeného cla.

(16)

V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 88/97 by tato osvobození měla nabýt účinku dnem, kdy pozastavení platby rozšířeného cla nabylo účinku, tj. 1. ledna 2018. Celní dluhy, pokud jde o rozšířené clo, stran žádajících o osvobození by tudíž měly být považovány od stejného data za neplatné.

(17)

Komise společnost VanMoof informovala o svých závěrech ohledně odůvodněnosti její žádosti o osvobození a poskytla dotčené společnosti příležitost, aby se k uvedeným závěrům vyjádřila. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(18)

Jelikož se osvobození vztahuje pouze na stranu výslovně uvedenou v tabulce 1, měla by osvobozená strana Komisi (7) neprodleně oznámit jakékoli změny (například změnu názvu, právní formy nebo adresy nebo založení nového montážního subjektu nebo zavedení nových procesů výroby). V takovém případě by společnost VanMoof měla předložit veškeré příslušné informace, zejména o jakýchkoli změnách svých činností souvisejících s montážními operacemi. V případě potřeby Komise referenční údaje aktualizuje.

(1)

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou (dále jen „dohoda“) vstoupila v platnost dne 21. listopadu 2019.

(2)

V čl. 10.17 odst. 3 dohody se stanoví, že smluvní strany se co nejdříve po ukončení postupu ochrany zeměpisných označení v jednotlivých smluvních stranách pro všechny názvy uvedené na seznamu v příloze 10-A dohody sejdou ve Výboru pro obchod a přijmou rozhodnutí ohledně uvedení na seznam v příloze 10-B dohody názvů z přílohy 10-A každé smluvní strany, jež jsou a i nadále budou chráněnými zeměpisnými označeními v rámci příslušných systémů smluvních stran, jak jsou uvedeny v čl. 10.17 odst. 2.

(3)

Singapurská republika dokončila postup ochrany na svém území u 138 názvů, které jsou uvedeny na seznamu v příloze 10-A dohody a u nichž bylo požádáno o ochranu zeměpisných označení Unie.

(4)

Přestože postupy ochrany na území Singapuru dosud nebyly zahájeny a uzavřeny u všech názvů uvedených na seznamu v příloze 10-A dohody, souhlasí strany s tím, aby Výbor pro obchod přijal toto rozhodnutí o zařazení 138 názvů na seznam v příloze 10-B dohody.

(5)

V důsledku toho by měly být přílohy 10-A a 10-B dohody změněny zařazením 138 názvů jako chráněných zeměpisných označení Unie na seznam v příloze 10-B a odstraněním těchto názvů z přílohy 10-A,