(1)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení pohybu, která byla zavedena v členských státech, došlo k poklesu poptávky po určitých produktech v odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména u sýrů. Šíření onemocnění a zavedená opatření snižují dostupnost pracovních sil a ohrožují zejména fáze produkce, sběru a zpracování mléka. Povinné uzavření obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení navíc zastavilo činnost odvětví pohostinství a stravování, což vedlo k významným změnám ve struktuře poptávky po mléku a mléčných výrobcích. Odvětví pohostinství a stravování zajišťuje v Unii přibližně 15 % domácí poptávky po sýrech. Kupující v Unii a na světovém trhu kromě toho ruší smlouvy a odkládají uzavření nových smluv, jelikož očekávají další pokles cen. Vývoz sýrů do třetích zemí představuje 8 % celkové produkce sýrů v Unii.

(2)

V důsledku toho se zpracování syrového mléka částečně přeorientovalo na výrobu nebalených, skladovatelných produktů s dlouhou trvanlivostí, které jsou méně náročné na práci, jako např. na sušené odstředěné mléko a máslo. Mnohé podniky na výrobu sýrů v Unii však nejsou schopny mléko zpracovávat na různé výrobky a musí pokračovat ve výrobě sýrů, po nichž se poptávka výjimečně snížila.

(3)

Odvětví sýrů proto čelí situaci, kdy je trh v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou narušen. Bez opatření proti tomuto narušení trhu se očekává pokles cen sýrů v Unii, přičemž tlak na snižování cen bude pravděpodobně pokračovat.

(4)

Tržní intervenční opatření, která umožňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, se nezdají být pro vyřešení narušení trhu dostatečná, neboť se zaměřují na jiné produkty, jako jsou máslo a sušené odstředěné mléko, nebo se omezují na sýry s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením.

(5)

Narušení trhu se sýrem lze řešit jeho skladováním. Proto je vhodné poskytnout podporu soukromému skladování sýrů.

(6)

Článek 17 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že podpora soukromého skladování se může poskytovat pouze na sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (3). Sýry s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením však představují jen malou část celkové produkce sýrů v Unii. Z důvodů funkčnosti a správní účinnosti je vhodné zřídit jednotný režim podpory soukromého skladování zahrnující všechny druhy sýrů.

(7)

Je třeba vyloučit sýry, které nejsou vhodné pro skladování.

(8)

Je vhodné stanovit strop pro maximální objem, na nějž se má režim vztahovat, a podrobný rozpis celkového objemu v jednotlivých členských státech na základě jejich produkce sýrů.

(9)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 (4) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 (5) stanoví pravidla pro provádění podpory soukromého skladování. Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 a prováděcího nařízení (EU) 2016/1240, která se používají na soukromé skladování sýrů s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením, by se měla obdobně použít na jednotný režim podpory soukromého skladování zavedený tímto nařízením.

(10)

Pro zajištění rychlého a pružného operačního systému by měla být částka podpory stanovena předem. Částka podpory by měla být určena na základě nákladů na skladování a jiných příslušných prvků trhu. Je vhodné stanovit podporu na pevné náklady spojené s uskladněním a vyskladněním dotyčných produktů a podporu na den skladování spojenou s náklady na skladování a financování.

(11)

V zájmu administrativní účinnosti a zjednodušení by žádosti měly odkazovat pouze na sýr, který je již skladován, a neměla by být požadována jistota.

(12)

V zájmu administrativní efektivnosti a zjednodušení by mělo být stanoveno minimální množství produktů, na které se má každá žádost vztahovat.

(13)

Opatření zavedená za účelem řešení pandemie COVID-19 mohou ovlivnit dodržení požadavků na kontroly na místě týkající se podpory soukromého skladování podle článku 60 prováděcího nařízení (EU) 2016/1240. Členským státům, kterých se tato opatření týkají, je vhodné poskytnout flexibilitu v tom smyslu, že se umožní provedení fyzických kontrol pouze na reprezentativním statistickém vzorku, že se prodlouží lhůta pro provedení kontrol uskladnění nebo že se tyto kontroly nahradí použitím jiných relevantních důkazů a že se nebude vyžadovat provádění neohlášených kontrol. Pro účely tohoto nařízení je proto vhodné odchýlit se od některých ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(14)

Aby byl dopad na trh okamžitý a přispěl ke stabilizaci cen, mělo by dočasné opatření stanovené tímto nařízením vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Pandemie COVID-19 způsobuje závažné narušení trhu s ovocem, zeleninou a vínem v celé Unii. Opatření přijatá členskými státy za účelem řešení pandemie COVID-19, zejména rozsáhlá omezení pohybu a opatření k omezení fyzického kontaktu, měla za následek narušení dodavatelských řetězců a dočasné uzavření důležitých odbytišť pro produkty odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína na velkoobchodní a maloobchodní úrovni a v odvětví stravovacích služeb, např. uzavření restaurací, jídelen, barů a hotelů. Opatření související s onemocněním COVID-19 rovněž přinášejí logistické problémy, které velmi tvrdě postihují odvětví ovoce a zeleniny s rychle se kazící produkcí a odvětví vína. Opatření související s onemocněním COVID-19 rovněž způsobují potíže při sklizni ovoce a zeleniny a ve všech činnostech spojených s výrobou vína v důsledku nedostatku pracovních sil a při oslovování spotřebitelů, a to z důvodu narušení dodavatelských řetězců, logistiky a dočasného uzavření důležitých odbytišť. Tyto okolnosti značně narušují odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína v Unii. Zemědělci v těchto odvětvích se dostávají do finančních potíží a problémů s peněžními toky.

(2)

Vzhledem k trvání omezení uložených členskými státy k řešení pandemie COVID-19 a k jejich pravděpodobnému pokračování, dlouhodobému narušení logistických a dodavatelských řetězců, jakož i závažnému hospodářskému dopadu na hlavní odbytiště produktů odvětví ovoce a zeleniny a odvětví vína na velkoobchodní a maloobchodní úrovni a v odvětví stravovacích služeb je pravděpodobné, že vážné narušení trhu v obou odvětvích a jeho dopady budou přetrvávat, a možná se dokonce zhorší.

(3)

Vzhledem k tomuto narušení trhu a bezprecedentnímu souběhu okolností se zemědělci ve všech členských státech potýkají s mimořádnými obtížemi, pokud jde o plánování, provádění a plnění režimů podpory stanovených v článcích 32 až 38 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro odvětví ovoce a zeleniny a v článcích 39 až 54 uvedeného nařízení pro odvětví vína. Zmíněné obtíže je proto nezbytné zmírnit odchýlením se od některých z uvedených ustanovení.

(4)

Uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů mohou v rámci svých schválených operačních programů provádět krizová a preventivní opatření v odvětví ovoce a zeleniny, jejichž smyslem je zvýšit jejich odolnost vůči narušením trhu. Podle čl. 33 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013 však tato opatření pro předcházení krizím a jejich řešení nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu. S cílem poskytnout těmto organizacím producentů větší flexibilitu a umožnit jim zaměřit zdroje v rámci operačních programů na řešení narušení trhu způsobeného opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19 by se uvedené pravidlo v roce 2020 nemělo použít.

(5)

Odhaduje se, že uzavření hotelů, barů a restaurací přímo postihuje 30 % objemu, resp. 50 % hodnoty vína spotřebovávaného v Unii. Je rovněž faktem, že spotřeba vína v domácnosti nekompenzuje pokles spotřeby mimo domácnost. Kromě toho není možné pořádat obvyklé oslavy a setkání, kde se víno konzumuje, např. narozeniny nebo státní svátky. Hrozí také, že neproběhne letní turistická sezóna, jejíž součástí je i vinařská turistika. Na trhu se tudíž zvyšují přebytky vína. Pěstitele révy a celé odvětví vína dále zatěžuje nedostatek pracovních sil, jenž je rovněž důsledkem pandemie, a logistické obtíže způsobené touto pandemií. Pěstitelé révy čelí stále větším problémům, pokud jde o nadcházející sklizeň: nízkým cenám, nižší spotřebě, potížím v přepravě a při prodeji.

(6)

Trh Unie s vínem zároveňčelil zhoršujícím se podmínkám už v roce 2019 a zásoby vína se nacházejí na nejvyšší úrovni od roku 2009. Za tímto vývojem stál především souběh rekordní sklizně v roce 2018 s obecným snížením spotřeby vína v Unii. Spojené státy americké, jež pro Unii představují hlavní trh pro vývoz vína, navíc na víno z Unie uvalily další dovozní cla, což mělo na vývoz dopad. Pandemie COVID-19 přinesla další ránu zranitelnému odvětví, které již není schopno efektivně prodávat nebo distribuovat své výrobky, a to především z důvodu uzavření velkých vývozních trhů a kvůli opatřením, která byla přijata k zajištění řádné karantény a omezení volného pohybu osob, zejména pak kvůli přerušení všech činností v odvětví stravovacích služeb a nemožnosti zásobovat obvyklé zákazníky. Obtíže při zásobování klíčovými vstupy, jako jsou láhve a korkové zátky potřebné pro výrobu vína, přinášejí hospodářským subjektům působícím v odvětví vína další problémy, neboť nemohou uvádět na trh víno připravené k prodeji.

(7)

Závažná narušení trhu v odvětví vína by mělo pomoci řešit odstranění určitého množství vína, které se neuvádí na trh a nelze je skladovat, z trhu Unie. Destilace vína z důvodů souvisejících s krizí v důsledku pandemie COVID-19 by se proto měla dočasně stát opatřením, které bude způsobilé pro podporu v rámci programů podpory v odvětví vína, aby se přispělo ke zlepšení hospodářské výkonnosti výrobců vína. Aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže, neměl by být vyrobený alkohol určen pro potravinářský a nápojový průmysl a jeho použití by mělo být omezeno na průmyslové účely, včetně dezinfekčních a farmaceutických, a na účely energetické.

(8)

Dalším opatřením, které by mělo dočasně odstranit určité množství vína z trhu a které by mělo pomoci postupně zvládnout návrat k hospodářsky schůdnější situaci na trhu, je podpora na krizové skladování. Podpora na krizové skladování vína by proto měla být dočasně způsobilá pro podporu v rámci programů podpory v odvětví vína. Aby se zabránilo tomu, že podpora bude poskytnuta dvakrát na stejné množství vína, které bylo staženo z trhu, neměli by příjemci podpory na krizové skladování obdržet podporu na nouzovou destilaci vína v rámci programů podpory odvětví vína ani vnitrostátní platby za nouzovou destilaci vína.

(9)

S cílem pomoci hospodářským subjektům reagovat na současné výjimečné okolnosti a řešit tuto nepředvídatelnou a nejistou situaci je vhodné umožnit dodatečnou flexibilitu při provádění některých opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

(10)

Aby bylo členským státům umožněno podporovat producenty vážně postižené krizí, je konkrétně nezbytné odchýlit se od čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o opatření týkající se vzájemných fondů uvedených v článku 48 zmíněného nařízení, aby výdaje vzniklé při činnostech, které se v roce 2020 provádějí již čtvrtým rokem, mohly být způsobilé i v případě, že vznikly předtím, než členský stát předložil příslušný návrh programu podpory. Členské státy by tak během rozpočtového roku 2020 mohly poskytnout dodatečnou podporu na správní náklady již zřízených vzájemných fondů na dalších dvanáct měsíců. V zájmu zajištění ekonomicky přiměřené podpory a odchylně od čl. 48 odst. 2 by se poskytnutá podpora neměla postupně snižovat a měla by odpovídat finančním prostředkům poskytnutým ve třetím roce provádění.

(11)

Dále je nezbytné výjimečně stanovit odchylku od čl. 46 odst. 6, čl. 47 odst. 1 a 3, čl. 49 odst. 2 a čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a dočasně zvýšit maximální příspěvek Unie na opatření „restrukturalizace a přeměna vinic“, „zelená sklizeň“, „pojištění sklizně“ a „investice“. Tato dočasná opatření jsou nezbytná, protože z důvodů souvisejících s pandemií COVID-19 hospodářským subjektům vznikají a budou dále vznikat značné ztráty příjmů a dodatečné náklady dané narušeními na trhu a v jejich produkci. Zvýšení příspěvku Unie na daná opatření, a v důsledku toho snížení příspěvku příjemce by příjemcům poskytlo určitou finanční úlevu.

(12)

Flexibilita zavedená zvýšením příspěvku Unie představuje určitou formu finanční podpory, která však nevyžaduje dodatečné financování ze strany Unie, neboť nadále platí rozpočtové limity pro vnitrostátní programy podpory v odvětví vína stanovené v příloze VI nařízení (EU) č. 1308/2013. Členské státy se tak mohou rozhodnout přidělit vyšší částky na daná opatření pouze v rámci ročního rozpočtu stanoveného v uvedené příloze. Cílem vyšších finančních sazeb je tedy poskytnout podporu dotčenému odvětví za danénestabilní situace na trhu, aniž by bylo nutné uvolnit dodatečné finanční prostředky.

(13)

Preventivní nástroj v podobě pojištění sklizně je způsobilý pro podporu z programů podporyv odvětví vína, aby se podnítil odpovědný přístup ke krizovým situacím. Článek 49 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, chorob rostlin nebo napadení škůdci. S ohledem na dramatický dopad pandemie COVID-19 na příjmy výrobců vína a vzhledem k občas nepřekonatelným obtížím, které vyvstávají ve všech fázích výroby vína a jeho uvádění na trh, je vhodné rozšířit podporu Unie na pojištění sklizně, pokud jsou ztráty důsledkem lidské pandemie. V těchto případech je rovněž vhodné dočasně zvýšit míru podpory Unie až na 60 %, aby se poskytla určitá finanční úleva pěstitelům révy.

(14)

Zelená sklizeň se podle článku 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 používá jako opatření pro řízení trhu v případě, že se očekává nadměrná produkce hroznů. Pro udělení podpory Unie uvedený článek požaduje, aby byly vinné hrozny zničeny nebo odstraněny v celém zemědělském podniku. Za stávajících okolností čelí pěstitelé révy bezprecedentním obtížím při shánění pracovní síly, jež by takovou kompletní operaci provedla. Je tedy vhodné odchýlit se od této povinnosti a umožnit zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů v části zemědělského podniku za předpokladu, že se tato operaceprovede na celých pozemcích.

(15)

Z naléhavých důvodů, zejména vzhledem k přetrvávajícímu narušení trhu, jeho závažným dopadům na odvětví ovoce a zeleniny a na odvětví vína a jeho pokračování a pravděpodobnému zhoršení, je nezbytné okamžitě zasáhnout a urychleně přijmout opatření ke zmírnění jeho negativních dopadů. Prodlení v okamžitých krocích k řešení tohoto narušení trhu by mohlo zhoršit situaci v obou odvětvích a mít v nich neblahý dopad na výrobu a tržní podmínky. Vzhledem k tomu by toto nařízení mělo být přijato v souladu s postupem pro naléhavé případy stanoveným v článku 228 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(16)

S ohledem na nutnost okamžitého zásahu by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Odvětví brambor lze rozdělit na čerstvé brambory, které se kupují především pro domácí spotřebu, a brambory ke zpracování, které se používají v krmivech pro zvířata a ve formě zpracovaných potravinářských produktů, jako jsou například mražené brambory (včetně mražených hranolků), sušené brambory, upravené nebo konzervované brambory.

(2)

Produkce brambor v Unii dosahuje přibližně 52 milionů tun, z nichž 19,5 milionu tun představují brambory ke zpracování. Největší producenti brambor ke zpracování v Unii jsou Belgie, Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko. Produkce mražených hranolků se odhaduje přibližně na 41 % celkové produkce brambor ke zpracování.

(3)

Unie je čistým vývozcem zpracovaných brambor. V průměru se odhaduje, že během posledních pěti let byl z Belgie, Německa, Francie, Itálie a Nizozemska do třetích zemí vyvezen ekvivalent alespoň 4 milionů tun brambor ke zpracování ve formě zpracovaných produktů z brambor. Vývoz mražených brambor, zejména mražených hranolků, je za normálních tržních podmínek obzvláště významný: 64 % mražených brambor vyvezených do celého světa pochází z Unie a hodnota vývozu mražených hranolků z Unie do třetích zemí v roce 2019 se odhadovala na 1,85 miliardy EUR.

(4)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení volného pohybu osob zavedených v členských státech se producenti brambor ke zpracování potýkají s hospodářskými potížemi, jež způsobují finanční obtíže a problémy s peněžními toky.

(5)

Šíření nákazy a zavedená opatření snižují dostupnost pracovních sil a ohrožují zejména fáze výroby, zpracování a přepravy brambor ke zpracování.

(6)

Povinné uzavření restaurací a dalších pohostinských zařízení, jako jsou školní a pracovní jídelny, jakož i zrušení sportovních a zábavních akcí, například kulturních festivalů, festivalů pod širým nebem nebo sportovních utkání v Unii a ve třetích zemích, rovněž zastavilo činnost odvětví pohostinství a cateringu, což vedlo k významným změnám ve struktuře poptávky po produktech z brambor. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé se nadále nestravují venku ani nekupují výrazné množství rychlého občerstvení, přesunula se spotřebitelská poptávka k čerstvým bramborám pro domácí přípravu. Kromě toho, ačkoliv se zvýšila spotřeba některých zpracovaných produktů z brambor, jako jsou bramborové lupínky a sušená bramborová kaše, nelze tím vykompenzovat pokles poptávky v odvětví pohostinství a cateringu.

(7)

Kupující v Unii a na světovém trhu kromě toho ruší smlouvy a odkládají uzavření nových smluv, jelikož očekávají další pokles cen. Dále je vývoz ovlivněn logistickými problémy, neboť začátek pandemie COVID-19 v Číně vedl k významnému přetížení přístavů jak v Číně, tak i jinde. Očekává se, že rušení plaveb ve větším měřítku bude pokračovat nejméně do června 2020, což povede k tomu, že kontejnerů bude méně, zejména těch určených pro čerstvé a mražené zboží, sazby se výrazně zvýší a vývozci budou muset počítat s odložením přepravy. Od čtvrtého březnového týdne roku 2020 hlásí unijní producenti brambor ke zpracování pokles transakcí mezi členskými státy v rozmezí od 25 do 47 %, přičemž u vývozů do třetích zemí jde o pokles o 30 až 65 %.

(8)

Navzdory tomu, že poptávka po čerstvých bramborách se momentálně zvýšila, došlo k prudkému poklesu poptávky po bramborách ke zpracování, což má bezprostřední a vážné dopady na trh. Drastický propad poptávky se týká zejména (avšak nejen) brambor ke zpracování používaných k výrobě mražených hranolků, jiných krájených brambor a vakuově balených produktů, které se obvykle konzumují v zařízeních rychlého občerstvení a v restauracích. Vzhledem k různým vlastnostem čerstvých brambor a brambor ke zpracování nelze brambory určené ke zpracování prodávat na trhu pro čerstvé brambory. V důsledku toho, že neprobíhají obchodní transakce, ceny na termínových trzích výrazně poklesly a z nahlášených údajů vyplývá, že v dubnu 2020 byly o 90 % nižší než v lednu 2020. Vzhledem k přerušení obchodních transakcí již nejsou v některých producentských členských státech, jako například v Belgii nebo ve Francii, pro některé druhy brambor ke zpracování k dispozici žádné cenové nabídky, což je známkou dramatického propadu objemu a hodnoty transakcí. Jiné členské státy, například Německo a Nizozemsko, hlásí 90% pokles cen brambor ke zpracování.

(9)

Kromě toho je velké množství brambor ke zpracování ve skladech. Odhaduje se, že ke konci sklizně 2020, tj. v červenci 2020, bude ve skladech stále ještě minimálně 2 650 000 tun brambor ke zpracování (v hodnotě 400 milionů EUR) ze sklizně v roce 2019. Brambory ke zpracování sklizené v říjnu/listopadu 2019, které se stále ještě nacházejí ve skladech, budou z důvodu zhoršení jejich jakosti brzy nevhodné k jakémukoli použití. Aby se uvolnil prostor pro brambory ke zpracování ze sklizně 2020, budou muset producenti zničit část zbývajících zásob, které nestihnou včas zpracovat. Vzhledem k tomu, že producenti budou muset uhradit náklady spojené s přepravou a zničením produkce, existuje riziko, že brambory ke zpracování budou namísto toho rozsypány na polích, což představuje nejzazší řešení. To by mělo dlouhodobé environmentální a fytosanitární důsledky, neboť tyto brambory by vyklíčily nad plodinami z následující úrody a mohly by je napadnout choroby, které by způsobily dlouhodobou kontaminaci půdy a trvalé poškození nové výsadby.

(10)

Vzhledem k uvedeným okolnostem je tato situace klasifikována jako období vážné nerovnováhy na trhu.

(11)

S cílem pomoci producentům brambor vyvážit situaci v tomto období závažné nerovnováhy na trhu je vhodné umožnit zemědělcům, sdružením zemědělců nebo jejich svazům, uznaným organizacím producentů, jejich sdružením a uznaným mezioborovým organizacím dohody a rozhodnutí týkající se brambor ke zpracování, a to dočasně po období šesti měsíců. Tato opatření zahrnují: i) stažení z trhu a bezplatné rozdělení; ii) úpravu a zpracování; iii) skladování; iv) společnou propagaci a v) dočasné plánování produkce.

(12)

Takové dohody a rozhodnutí týkající se brambor ke zpracování by mohly zahrnovat: i) stažení brambor z trhu za účelem jejich řádného zničení nebo bezplatného rozdělení mezi potravinové banky nebo veřejné instituce; ii) zpracování brambor pro jiné účely, například na krmivo nebo metanizaci; iii) vytváření a vyhledávání skladovacích kapacit a přípravu brambor na dlouhodobější skladování; iv) propagaci spotřeby zpracovaných bramborových produktů a v) opatření na plánování snížení objemu budoucí výsadby a úpravu stávajících smluv týkajících se brambor ze sklizně 2020.

(13)

Veškeré dohody nebo rozhodnutí týkající se brambor ke zpracování by měly být dočasně povoleny na dobu šesti měsíců. Vzhledem k tomu, že během tohoto období je třeba spotřebovat stávající zásoby brambor ze sklizně 2019 a že v létě se začnou sklízet brambory ze sklizně 2020, jedná se o období, kdy by měla mít opatření největší dopad.

(14)

V souladu s čl. 222 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013 se povolení uděluje za podmínky, že neohrozí fungování vnitřního trhu a dohody a rozhodnutí mají za výhradní cíl stabilizaci dotčeného odvětví. Tyto zvláštní podmínky vylučují dohody a rozhodnutí, které mají přímo nebo nepřímo za následek rozdělení trhů, diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo stanovení cen. Pokud dohody a rozhodnutí tyto podmínky nesplňují nebo je přestanou splňovat, použije se na ně ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(15)

Povolení stanovené tímto nařízením by se mělo vztahovat na území Unie vzhledem k tomu, že závažná nerovnováha na trhu je společná pro celou Unii.

(16)

Aby členské státy byly schopny posoudit, zda tyto dohody a rozhodnutí týkající se brambor ke zpracování nenarušují fungování vnitřního trhu a mají za výhradní cíl stabilizaci odvětví brambor, měly by být příslušným orgánům členského státu s nejvyšším podílem odhadovaného objemu produkce brambor, na kterou se vztahují tyto dohody nebo rozhodnutí, jakož i jeho orgánům pro hospodářskou soutěž, poskytnuty informace ohledně přijatých dohod a rozhodnutí a o objemu výroby, na nějž se vztahují.

(17)

Vzhledem k závažné nerovnováze na trhu, neodkladné potřebě naložit se zbývajícími zásobami brambor a nadcházejícímu období, kdy se za normálních okolností brambory sklízejí, skladují a zpracovávají, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Unie je předním producentem živých dřevin a jiných rostlin, cibulí, kořenů a podobných, řezaných květin a okrasné zeleně (dále jen „živé rostliny a květiny“). Celková hodnota produkce v Unii v roce 2019 činila 20 miliard EUR.

(2)

Přibližně 85 % produkce živých rostlin a květin v Unii je určeno pro vnitřní trh, zatímco zbývajících 15 % se vyváží do třetích zemí.

(3)

Dodavatelský řetězec v odvětví živých rostlin a květin je vysoce propojený a závisí na hladce fungující a účinně zorganizované logistice, aby byl zajištěn fungující tržní systém pro produkty, které do značné míry podléhají zkáze.

(4)

Produkce a prodej živých rostlin a květin se nadto vyznačuje sezónností. Většina živých rostlin a květin se produkuje na jaře pro konkrétní příležitosti, například Den matek nebo Velikonoce, a pokojové rostliny se speciálně produkují v květináčích menších rozměrů podle sezónní poptávky. Prodej obvykle vrcholí na jaře. U některých pododvětví, například u jednoletých záhonových rostlin a řezaných květin, spadá 40 % až 80 % prodeje na březen až červen.

(5)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení volného pohybu osob zavedených v členských státech se odvětví živých rostlin a květin potýká s hospodářskými potížemi, jež producentům způsobují finanční obtíže a problémy s peněžními toky.

(6)

Šíření onemocnění a zavedená opatření snižují dostupnost pracovních sil, zejména u dopravy, čímž jsou ohroženy zejména fáze produkce, sklizně, aukcí a prodeje živých rostlin a květin.

(7)

Povinné uzavření venkovních trhů, zahradních center a specializovaných maloobchodních prodejen, jakož i uzavření pohostinských zařízení a rušení událostí a slavností rovněž zastavily provoz v odvětví živých rostlin a květin. Neočekává se, že částečné opětovné otevření zahradních center a specializovaných maloobchodních prodejen v některých členských státech tuto situaci podstatně změní, neboť dodavatelský řetězec je vysoce propojený a závisí na fungující logistice a omezených skladovacích zařízeních. Očekává se, že opatření k omezení fyzického kontaktu zůstanou v nadcházejících měsících v platnosti a budou i nadále ovlivňovat dopravní logistiku i prodej, neboť obchody bude moci navštěvovat méně spotřebitelů. Nadto již byly zrušeny významné události, kupříkladu každoroční zahradní slavnosti, které se konají v nadcházejících měsících, a jsou rovněž rušeny další společenské akce, které by obvykle vyžadovaly květinovou výzdobu, např. svatby.

(8)

Kupující v Unii a na světovém trhu kromě toho ruší smlouvy a odkládají uzavření nových smluv, jelikož očekávají další poklesy cen. Dále je vývoz ovlivněn logistickými problémy, neboť začátek pandemie COVID-19 v Číně vedl k významnému přetížení přístavů v Číně i jinde. Očekává se, že rušení plaveb ve větším měřítku bude pokračovat nejméně do června 2020, takže kontejnerů bude méně, sazby se výrazně zvýší a vývozci budou muset počítat s odložením přepravy.

(9)

Tato nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou vede k hospodářským problémům v odvětví živých rostlin a květin. V důsledku této nerovnováhy nastal prudký pokles poptávky po živých rostlinách a květinách s okamžitým a závažným dopadem na trh. Celková poptávka po živých rostlinách a květinách na trhu Unie klesla o 80 %. Významně bylo ovlivněno obchodování na aukcích. Nizozemský aukční trh, který představuje 35 % celkového prodeje v Unii, vykázal v polovině března 2020 pokles obratu o 85 %. I když na nizozemském aukčním trhu nastalo určité oživení, obrat je stále o 30 % nižší než v polovině dubna 2019. V jiných členských státech, např. Belgii a Francii, se aukce a velkoobchodní trhy uzavřely. Dále bylo v některých členských státech, například v Nizozemsku, hlášeno rozsáhlé ničení záhonových rostlin, které nejsou skladovatelné, a řezaných květin, které podléhají zkáze a jsou sezónní. To vedlo k prudkému poklesu cen na nizozemských aukcích. V průběhu týdne od 16. do 22. března 2020, kdy se trh zhroutil, byly ceny o téměř 60 % nižší než ve stejném týdnu roku 2019. Během týdnů od 23. do 29. března, od 30. března do 5. dubna a od 6. do 12. dubna 2020 byly nadto ceny stále o 36 % až 23 % nižší než během týchž týdnů v roce 2019.

(10)

Výše uvedené okolnosti vedou ke kvalifikaci těchto událostí jako období závažné nerovnováhy na trhu.

(11)

S cílem přispět k vyvážení situace v odvětví živých rostlin a květin v tomto období závažné nerovnováhy na trhu je vhodné umožnit zemědělcům, sdružením zemědělců, jejich svazům, uznaným organizacím producentů, sdružením organizací producentů a uznaným mezioborovým organizacím v odvětví živých rostlin a květin na dobu 6 měsíců uzavírat dohody a přijímat rozhodnutí. Tato opatření zahrnují: i) stažení z trhu nebo bezplatnou distribuci, ii) společnou propagaci a iii) dočasné plánování produkce.

(12)

Tyto dohody a rozhodnutí mohou zahrnovat: i) společné stažení živých rostlin a květin z trhu za účelem organizovaného zničení, ii) propagační opatření vyzývající spotřebitele k nákupu živých rostlin a květin a iii) společné plánování produkce s cílem koordinovat výsadbu živých rostlin a květin s ohledem na budoucí zrušení omezení.

(13)

Jakákoli dohoda nebo rozhodnutí by měly být dočasně povoleny na dobu 6 měsíců. Jelikož se jedná o období, kdy bude většina živých rostlin a květin sklízena a uváděna na trh, jedná se o období, v němž se očekává, že opatření budou mít nejvýznamnější dopad.

(14)

V souladu s čl. 222 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013 se povolení má udělit za podmínky, že to neohrozí fungování vnitřního trhu a výhradním cílem dohod a rozhodnutí je stabilizace odvětví. Tyto zvláštní podmínky vylučují dohody a rozhodnutí, které mají přímo nebo nepřímo za následek rozdělení trhů, diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo stanovení cen. Pokud dohody a rozhodnutí tyto podmínky nesplňují nebo je už nesplňují, použije se na tyto dohody a rozhodnutí čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(15)

Povolení stanovené tímto nařízením by se mělo vztahovat na území Unie vzhledem k tomu, že závažná nerovnováha na trhu je společná pro celou Unii.

(16)

Aby členské státy byly schopny posoudit, zda tyto dohody a rozhodnutí nenarušují fungování vnitřního trhu a jejich výhradním cílem je stabilizace odvětví živých rostlin a květin, měly by být příslušným orgánům členského státu s nejvyšším podílem odhadovaného objemu produkce živých rostlin a květin (včetně orgánů pro hospodářskou soutěž uvedeného státu), která je předmětem daných dohod nebo rozhodnutí, poskytnuty informace ohledně uzavřených dohod a přijatých rozhodnutí a o objemu produkce a časovém období, na něž se vztahují.

(17)

Vzhledem k existenci závažné nerovnováhy na trhu v období, kdy dochází k většině prodeje živých rostlin a květin, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Rozsáhlá omezení pohybu zavedená v členských státech za účelem řešení současné pandemie COVID-19 mají vážný dopad na prodej určitých kategorií produktů z ovcí a koz, například jatečně upravených těl jehňat a koz mladších dvanácti měsíců, odvětví pohostinství a stravování.

(2)

V důsledku toho došlo k prudkému poklesu poptávky po některých produktech z ovcí a koz. Odvětví ovcí a koz proto čelí narušení trhu v důsledku nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. To má významný negativní dopad na marže v odvětví a ohrožuje finanční životaschopnost zemědělců v Unii. Očekává se, že bez opatření proti tomuto narušení trhu budou ceny produktů z ovcí a koz v Unii klesat a tlak na jejich snižování bude pravděpodobně pokračovat.

(3)

Současnou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trzích se skopovým a kozím masem lze zmírnit skladováním jatečně upravených těl ovcí a koz mladších dvanácti měsíců, která by byla většinou určena pro odvětví pohostinství a stravování.

(4)

Rozsáhlá omezení pohybu zavedená v členských státech za účelem řešení stávající pandemie COVID-19 rovněž ovlivnila dostupnost pracovních sil na jatkách a v odvětví zpracování potravin a snížila kapacity v oblasti dopravy a logistiky.

(5)

S cílem zmírnit současné obtíže a zejména snížit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, která vyvíjí tlak na snížení cen všech výrobků z ovčího a kozího masa, a s cílem zmírnit tyto obtížné tržní podmínky, je vhodné podpořit soukromé skladování čerstvého nebo chlazeného masa ovcí a koz mladších dvanácti měsíců.

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 (4) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 (5) stanoví pravidla pro veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování. Nestanoví-li toto nařízení jinak, měla by se na podporu soukromého skladování čerstvého a chlazeného masa ovcí a koz mladších dvanácti měsíců použít ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 a prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(7)

Pro zajištění rychlého a pružného systému fungování by měla být výše podpory stanovena předem. V souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1370/2013 by podpora soukromého skladování stanovená předem měla být určena na základě nákladů na skladování a ostatních příslušných tržních prvků. Je vhodné stanovit podporu na celé období skladování na základě nákladů na uskladnění a vyskladnění, nákladů na skladování za studena za den a částečné náhrady za ztrátu hodnoty při přeměně čerstvého nebo chlazeného kozího a ovčího masa na mražené.

(8)

Aby byla podpora soukromého skladování účinná a měla skutečný dopad na trh, měla by se poskytovat pouze na produkty, které dosud nebyly uskladněny. V této souvislosti je vhodné stanovit dobu skladování.

(9)

Z důvodu administrativní účinnosti a zjednodušení by mělo být stanoveno minimální množství produktů, jehož se má týkat každá žádost.

(10)

Pro zajištění serióznosti žádosti a žádoucího dopadu opatření na trh by měla být stanovena jistota.

(11)

Opatření zavedená pro řešení pandemie COVID-19 mohou ovlivnit soulad s požadavky na kontroly na místě týkající se podpory soukromého skladování podle článku 60 prováděcího nařízení (EU) 2016/1240. Členským státům, kterých se tato opatření týkají, je proto vhodné poskytnout flexibilitu prodloužením lhůty pro provedení kontrol uskladnění nebo nahrazením těchto kontrol použitím jiných relevantních důkazů, a tím, že se nebude vyžadovat provádění neohlášených kontrol. Pro účely tohoto nařízení je proto vhodné odchýlit se od některých ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(12)

Ustanovení čl. 42 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 stanoví, že členské státy by měly Komisi jednou týdně oznámit přípustné žádosti. V zájmu zajištění transparentnosti, sledování a řádné správy částek, které jsou pro podporu k dispozici, je pro účinné řízení režimu podpory nutné častější oznamování.

(13)

Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

každé pondělí nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) množství produktů, pro něž byly přípustné žádosti podány ve čtvrtek a v pátek předchozího týdne;

b)

každý čtvrtek nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) množství produktů, pro něž byly přípustné žádosti podány v pondělí, v úterý a ve středu téhož týdne.

(1)

Rozsáhlá omezení pohybu, která členské státy zavedly za účelem řešení pandemie COVID-19, mají vážný dopad na prodej určitých kategorií výrobků z hovězího masa, například zadních čtvrtí určených na různé steakové řezy, odvětví pohostinství a stravování. Na odvětví pohostinství a stravování připadá přibližně 70 % domácí poptávky Unie po různých steakových řezech ze zadních čtvrtí. U těchto zadních čtvrtí tak nyní došlo k přesunu jejich využití na produkci jiných výrobků z hovězího masa, a proto již nastal pokles cen.

(2)

V důsledku změněné struktury spotřeby hovězího masa došlo k prudkému poklesu poptávky po některých výrobcích z hovězího masa. Odvětví hovězího masa proto čelí situaci, kdy je trh v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou narušen. To má významný negativní dopad na marže v odvětví a ohrožuje finanční životaschopnost zemědělců v Unii. Očekává se, že bez opatření proti tomuto narušení trhu se ceny výrobků z hovězího masa v Unii budou zhoršovat a tlak na jejich snižování bude pravděpodobně pokračovat.

(3)

Rozsáhlá omezení pohybu rovněž ovlivnila dostupnost pracovních sil na jatkách a v odvětví zpracování potravin a snížila kapacity v oblasti dopravy a logistiky.

(4)

Současné obtíže, a zejména nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu s hovězím masem, lze zmírnit skladováním zadních čtvrtí určených k produkci výrobků, které by byly většinou určeny odvětví pohostinství a stravování.

(5)

S cílem snížit současnou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, která vyvíjí tlak na snížení cen všech výrobků z hovězího masa, a s cílem zmírnit tyto obtížné tržní podmínky, je vhodné poskytnout podporu soukromému skladování čerstvého nebo chlazeného masa skotu ve věku osmi měsíců nebo více.

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 (4) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 (5) stanoví pravidla pro provádění podpory soukromého skladování. Nestanoví-li toto nařízení jinak, na podporu soukromého skladování čerstvého nebo chlazeného masa skotu ve věku osmi měsíců nebo více by se měla použít ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 a prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(7)

Pro zajištění rychlého a pružného operačního systému by měla být částka podpory stanovena předem. V souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1370/2013 by se podpora soukromého skladování stanovená předem měla zakládat na nákladech na skladování a jiných příslušných prvcích trhu. Je vhodné stanovit podporu na celé období skladování na základě nákladů na umístění do skladu a vyskladnění, nákladů na skladování za studena za den a částečné náhrady za ztrátu hodnoty při přeměně čerstvého nebo chlazeného hovězího masa na mražené.

(8)

Aby byla podpora soukromého skladování účinná a měla skutečný dopad na trh, měla by se poskytovat pouze pro produkty, které dosud nebyly uskladněny. V této souvislosti je vhodné stanovit dobu skladování.

(9)

V zájmu administrativní efektivnosti a zjednodušení by mělo být stanoveno minimální množství produktů, na které se má každá žádost vztahovat.

(10)

Pro zajištění serióznosti žádosti a žádoucího dopadu opatření na trh by měla být stanovena jistota.

(11)

Opatření zavedená za účelem řešení pandemie COVID-19 mohou ovlivnit dodržení požadavků na kontroly na místě týkající se podpory soukromého skladování podle článku 60 prováděcího nařízení (EU) 2016/1240. Členským státům, kterých se tato opatření týkají, je vhodné poskytnout flexibilitu v tom smyslu, že se prodlouží lhůta pro provedení kontrol uskladnění nebo že se tyto kontroly nahradí použitím jiných relevantních důkazů a že se nebude vyžadovat provádění neohlášených kontrol. Pro účely tohoto nařízení je proto vhodné odchýlit se od některých ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(12)

Ustanovení čl. 42 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2016/1240 stanoví, že členské státy by měly Komisi jednou týdně oznámit přípustné žádosti. V zájmu zajištění transparentnosti, sledování a řádné správy částek, které jsou pro podporu k dispozici, je pro účinné řízení režimu podpory nutné častější oznamování.

(13)

Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

každé pondělí nejpozději do 12.00 hodin (bruselského času) množství produktů, pro něž byly přípustné žádosti podány ve čtvrtek a v pátek předchozího týdne;

b)

každý čtvrtek nejpozději do 12.00 hodin (bruselského času) množství produktů, pro něž byly přípustné žádosti podány v pondělí, v úterý a ve středu téhož týdne.

(1)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení pohybu, která byla zavedena v členských státech, došlo k poklesu poptávky po určitých produktech v odvětví mléka a mléčných výrobků. Šíření onemocnění a zavedená opatření snižují dostupnost pracovních sil a ohrožují zejména fáze výroby, sběru a zpracování mléka. Povinné uzavření obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení navíc zastavilo činnost odvětví pohostinství a stravování, což vedlo k významným změnám ve struktuře poptávky po mléku a mléčných výrobcích. Na odvětví pohostinství a stravování tradičně připadá spotřeba přibližně 10 až 20 % unijní produkce mléka a mléčných výrobků (v závislosti na výrobku). Kupující v Unii a na světovém trhu kromě toho ruší smlouvy a odkládají uzavření nových smluv, jelikož očekávají další pokles cen.

(2)

Zpracovávání syrového mléka se proto částečně přeorientovalo na výrobu nebalených, skladovatelných produktů s dlouhou trvanlivostí, které jsou méně náročné na práci, jako např. na sušené odstředěné mléko a máslo, a to nad rámec běžné poptávky na trhu.

(3)

Aby se snížila výsledná nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, je vhodné poskytnout podporu na soukromé skladování másla.

(4)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 (4) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 (5) stanoví pravidla pro provádění podpory soukromého skladování. Nestanoví-li toto nařízení jinak, na podporu soukromého skladování másla by se měla použít ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 a prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(5)

Výše podpory by se měla stanovit předem, aby byl zajištěn rychlý a pružný systém fungování. V souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1370/2013 by podpora soukromého skladování stanovená předem měla vycházet z nákladů na skladování a jiných příslušných prvků trhu. Je vhodné stanovit podporu na fixní náklady spojené s uskladněním a vyskladněním předmětných produktů a podporu na náklady na skladování a financování poskytovanou za každý den skladování.

(6)

V zájmu administrativní efektivnosti a zjednodušení by se měly žádosti vztahovat jen na máslo, které již bylo uskladněno, a neměla by být požadována jistota. V této souvislosti je vhodné stanovit dobu skladování.

(7)

V zájmu administrativní efektivnosti a zjednodušení by mělo být stanoveno minimální množství produktů, na které se má každá žádost vztahovat.

(8)

Opatření zavedená za účelem řešení pandemie COVID-19 mohou ovlivnit dodržení požadavků na kontroly na místě týkající se podpory soukromého skladování podle článku 60 prováděcího nařízení (EU) 2016/1240. Členským státům, kterých se tato opatření týkají, je vhodné poskytnout flexibilitu v tom smyslu, že se prodlouží lhůta pro provedení kontrol uskladnění nebo že se tyto kontroly nahradí použitím jiných relevantních důkazů a že se nebude vyžadovat provádění neohlášených kontrol. Pro účely tohoto nařízení je proto vhodné odchýlit se od některých ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(9)

Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení pohybu, která byla zavedena v členských státech, došlo k poklesu poptávky po určitých produktech v odvětví mléka a mléčných výrobků. Šíření onemocnění a zavedená opatření snižují dostupnost pracovních sil a ohrožují zejména fáze výroby, sběru a zpracování mléka. Povinné uzavření obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení navíc zastavilo činnost odvětví pohostinství a stravování, což vedlo k významným změnám ve struktuře poptávky po mléku a mléčných výrobcích. Na odvětví pohostinství a stravování tradičně připadá spotřeba přibližně 10 až 20 % unijní produkce mléka a mléčných výrobků (v závislosti na výrobku). Kupující v Unii a na světovém trhu kromě toho ruší smlouvy a odkládají uzavření nových smluv, jelikož očekávají další pokles cen.

(2)

Zpracovávání syrového mléka se proto částečně přeorientovalo na výrobu nebalených, skladovatelných produktů s dlouhou trvanlivostí, které jsou méně náročné na práci, jako např. na sušené odstředěné mléko a máslo, a to nad rámec běžné poptávky na trhu.

(3)

Aby se snížila výsledná nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, je vhodné poskytnout podporu na soukromé skladování sušeného odstředěného mléka.

(4)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 (4) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1240 (5) stanoví pravidla pro provádění podpory soukromého skladování. Nestanoví-li toto nařízení jinak, na podporu soukromého skladování sušeného odstředěného mléka by se měla použít ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 a prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(5)

Výše podpory by se měla stanovit předem, aby byl zajištěn rychlý a pružný systém fungování. V souladu s článkem 4 nařízení (EU) č. 1370/2013 by podpora soukromého skladování stanovená předem měla vycházet z nákladů na skladování a jiných příslušných prvků trhu. Je vhodné stanovit podporu na fixní náklady spojené s uskladněním a vyskladněním předmětných produktů a podporu na náklady na skladování a financování poskytovanou za každý den skladování.

(6)

V zájmu administrativní efektivnosti a zjednodušení by se měly žádosti vztahovat jen na sušené odstředěné mléko, které již bylo uskladněno, a neměla by být požadována jistota. V této souvislosti je vhodné stanovit dobu skladování.

(7)

V zájmu administrativní efektivnosti a zjednodušení by mělo být stanoveno minimální množství produktů, na které se má každá žádost vztahovat.

(8)

Opatření zavedená za účelem řešení pandemie COVID-19 mohou ovlivnit dodržení požadavků na kontroly na místě týkající se podpory soukromého skladování podle článku 60 prováděcího nařízení (EU) 2016/1240. Členským státům, kterých se tato opatření týkají, je vhodné poskytnout flexibilitu v tom smyslu, že se prodlouží lhůta pro provedení kontrol uskladnění nebo že se tyto kontroly nahradí použitím jiných relevantních důkazů a že se nebude vyžadovat provádění neohlášených kontrol. Pro účely tohoto nařízení je proto vhodné odchýlit se od některých ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2016/1240.

(9)

Aby mělo toto nařízení okamžitý dopad na trh a přispělo ke stabilizaci cen, mělo by vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení volného pohybu osob zavedených v členských státech se odvětví mléka a mléčných výrobků potýká s hospodářskými potížemi, jež zemědělcům způsobují finanční obtíže a problémy s peněžními toky.

(2)

Šíření nákazy a zavedená opatření snižují dostupnost pracovních sil a ohrožují zejména fáze výroby, sběru a zpracování mléka. To přispívá k potížím v odvětví, neboť zpracovatelský průmysl musí přes problémy ve svých podnicích hledat alternativní řešení pro sběr syrového mléka, jehož produkce neustává.

(3)

Povinné uzavření obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení rovněž zastavilo činnost odvětví pohostinství a stravování, což vedlo k významným změnám ve struktuře poptávky po mléku a mléčných výrobcích. Poptávka spotřebitelů se přesunula k základním potravinám na úkor speciálních mléčných výrobků. Odvětví pohostinství a stravování tradičně spotřebovává (v závislosti na výrobku) přibližně 10 až 20 % produkce mléka a mléčných výrobků v Unii. V důsledku toho došlo v odvětví mléka a mléčných výrobků k poklesu poptávky po některých produktech odkupovaných odvětvím pohostinství a stravování. Například více než polovina výroby sýra mozzarella v Unii je určena pro odvětví stravovacích služeb. Zvýšením spotřeby některých mléčných výrobků v maloobchodním odvětví se pokles poptávky v pohostinství a stravování nevykompenzoval.

(4)

Kupující mléka a mléčných výrobků v Unii i na světovém trhu kromě toho ruší smlouvy a odkládají uzavření nových smluv, jelikož očekávají další pokles cen. Vývoz mléka a mléčných výrobků je navíc ovlivněn logistickými problémy, jelikož začátek pandemie COVID-19 v Číně vedl k významnému zablokování přístavů jak v Číně, tak i jinde. Očekává se, že rušení plaveb ve větším měřítku bude pokračovat nejméně do června 2020, což povede k tomu, že bude méně kontejnerů, sazby se výrazně zvýší a vývozci budou muset počítat s odložením přepravy. Do třetích zemí se vyváží přibližně 15 % objemu celkové produkce mléka a mléčných výrobků v Unii.

(5)

Zpracovávání syrového mléka se proto částečně přeorientovalo na výrobu nebalených, skladovatelných produktů s dlouhou trvanlivostí, které jsou méně náročné na práci, jako např. na sušené odstředěné mléko a máslo, a to nad rámec běžné poptávky na trhu Mnoho výrobních závodů v Unii však nemá kapacitu na zpracování mléka na různé produkty a musí i nadále vyrábět mléčné výrobky, u nichž došlo k prudkému poklesu poptávky.

(6)

Tato nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou vede k hospodářským problémům v odvětví mléka a mléčných výrobků. Výsledkem této nerovnováhy jsou značné poklesy velkoobchodních cen mléka a mléčných výrobků, zejména od začátku března 2020: u sušeného odstředěného mléka o 19 % a u másla o 14 %. U sušeného odstředěného mléka a másla nastalo výrazné snížení cen jako první, neboť právě tyto produkty se v době, kdy objem produkovaného mléka převyšuje poptávku, z přebytečného syrového mléka vyrábějí. Na základě cen sušeného odstředěného mléka a másla se odhaduje, že odpovídající velkoobchodní cena syrového mléka klesla mezi začátkem února a prvním dubnovým týdnem o 24 %. Pokles cen letos na jaře je výjimečný, jelikož souběžně nastaly změny poptávky v souvislosti s opatřeními k omezení pohybu a sezónní vrchol produkce mléka. Očekává se, že ceny mléka a mléčných výrobků se dále sníží, neboť objem produkce mléka se bude během jara a léta, které jsou v odvětví mléka a mléčných výrobků sezónou vysokého objemu výroby, zvyšovat.

(7)

Na základě výše uvedených okolností lze tyto události kvalifikovat jako období závažné tržní nerovnováhy.

(8)

S cílem přispět k vyvážení situace v odvětví mléka a mléčných výrobků v tomto období závažné nerovnováhy na trhu je vhodné umožnit zemědělcům, sdružením zemědělců, jejich svazům, uznaným organizacím producentů, jejich sdružením a uznaným mezioborovým organizacím dohody a rozhodnutí. V rámci těchto dohod a rozhodnutí by hospodářské subjekty mohly společně usilovat o plánování produkce syrového mléka v souladu s měnící se strukturou poptávky.

(9)

Veškeré dohody a rozhodnutí týkající se plánování produkce by měly být dočasně povoleny na dobu šesti měsíců, tj. na období jara a léta, které je v odvětví mléka a mléčných výrobků sezónou vysokého objemu výroby, a opatření by tedy mělo největší vliv.

(10)

Vzhledem k tomu, že závažné narušení trhu bylo zaznamenáno od začátku dubna 2020, mělo by toto období šesti měsíců začít ode dne 1. dubna 2020.

(11)

V souladu s čl. 222 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013 se povolení uděluje, pokud to neohrozí fungování vnitřního trhu a dohody a rozhodnutí mají za výhradní cíl stabilizaci odvětví. Tyto zvláštní podmínky vylučují dohody a rozhodnutí, které mají přímo nebo nepřímo za následek rozdělení trhů, diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo stanovení cen. Pokud uvedené dohody a rozhodnutí tyto podmínky nesplňují nebo přestanou splňovat, použije se na tyto dohody a rozhodnutí čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(12)

Povolení stanovené tímto nařízením by se mělo vztahovat na území Unie vzhledem k tomu, že závažná nerovnováha na trhu je společná pro celou Unii.

(13)

Aby členské státy byly schopny posoudit, zda dohody a rozhodnutí nenarušují fungování vnitřního trhu a mají za výhradní cíl stabilizaci odvětví mléka a mléčných výrobků, měly by být příslušným orgánům členského státu s nejvyšším podílem odhadovaného objemu výroby mléka, který je předmětem daných dohod nebo rozhodnutí, včetně orgánů pro hospodářskou soutěž, poskytnuty informace ohledně přijatých dohod a rozhodnutí a o objemu výroby, na nějž se vztahují.

(14)

Vzhledem k závažné nerovnováze na trhu a nadcházejícímu sezónně podmíněnému výrobnímu maximu by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V důsledku současné pandemie COVID-19 a z toho vyplývajících rozsáhlých omezení pohybu se zemědělci, vinaři, výrobci olivového oleje a včelaři ve všech členských státech potýkají s mimořádnými obtížemi. Kvůli logistickým problémům a nedostatku pracovních sil se stávají zranitelnými vůči hospodářským výkyvům způsobeným pandemií. Zejména se dostávají do finančních potíží a problémů s peněžními toky. Vzhledem k této bezprecedentní shodě okolností je nezbytné zmírnit tyto obtíže tím, že se stanoví odchylky od určitých ustanovení různých prováděcích nařízení použitelných v oblasti společné zemědělské politiky.

(2)

Podle čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/892 (2) podávají organizace producentů příslušnému orgánu členského státu žádost o podporu nebo o zbývající částku podpory na každý operační program, na který je podpora požadována, do 15. února roku následujícího po roce, na který je podpora požadována. Podle čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení se mohou žádosti o podporu vztahovat na plánované, avšak neuskutečněné výdaje, prokážou-li se určité skutečnosti. Mezi tyto skutečnosti patří to, že dotčené činnosti nemohly být provedeny do 31. prosince roku provádění operačního programu z důvodů, které dotčená organizace producentů nemohla ovlivnit, a že tyto činnosti mohou být provedeny do 30. dubna roku následujícího po roce, na který bylo zažádáno o podporu. Vzhledem k pandemii Covid-19 je nezbytné stanovit odchylku od čl. 9 odst. 3 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a zavést ustanovení, že žádosti o podporu, jež mají být předloženy do 15. února 2021, se mohou vztahovat na výdaje na činnosti plánované na rok 2020, avšak neuskutečněné do 31. prosince 2020, pokud tyto činnosti mohou být provedeny do 15. srpna 2021. Z téhož důvodu je rovněž nezbytné stanovit odchylku od čl. 9 odst. 3 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a zavést ustanovení, že žádosti o podporu předložené do 15. února 2020 se mohou vztahovat na výdaje na činnosti plánované na rok 2019, avšak neuskutečněné do 31. prosince 2019, pokud tyto činnosti mohou být provedeny do 15. srpna 2020.

(3)

Opatření, jež v posledních měsících přijaly vlády k řešení krize způsobené pandemií COVID-19, mezi něž patří zejména uzavření hotelů, barů a restaurací, omezení pohybu osob a zboží na nezbytně nutnou míru či uzavření některých hranic v rámci Unie, mají negativní dopad na odvětví vína v Unii. Odhaduje se, že uzavření hotelů, barů a restaurací má přímý dopad na 30 % objemu vína spotřebovávaného v Unii, což odpovídá 50 % jeho hodnoty. Tlak na vinaře a celé odvětví vína vzniká i v důsledku nedostatku pracovních sil a logistických obtíží způsobených pandemií. Vinaři čelí v souvislosti s nadcházející sklizní stále větším problémům: nízkým cenám, snížení spotřeby a potížím s dopravou a prodejem.

(4)

Trh Unie s vínem navíc čelil zhoršujícím se podmínkám již v roce 2019, přičemž zásoby vína byly na nejvyšší úrovni od roku 2009. Tento vývoj způsobila především kombinace rekordní sklizně v roce 2018 a obecné snížení spotřeby vína v Unii. Kromě toho kvůli uvalení dalších dovozních cel na vína z Unie ze strany Spojených států amerických, které jsou hlavním trhem pro vývoz vína z Unie, utrpěl i vývoz. Pandemie COVID-19 znamenala další úder pro toto ohrožené odvětví, které již není schopné efektivně prodávat nebo distribuovat své výrobky, a to hlavně z důvodu uzavření velkých vývozních trhů a opatření přijatých k zajištění karantény a omezení pohybu, zejména přerušení všech stravovacích činností a zastavení dodávek pro běžné zákazníky. Všechny tyto faktory vedou ke ztrátám příjmů pro všechny subjekty v odvětví vína. Nejistota ohledně trvání opatření přijatých k řešení pandemie a jejich dopadu na ceny, vzorce spotřeby a příjmy dále zvyšuje tlak na odvětví vína v Unii.

(5)

Na základě výše uvedených skutečností je proto nezbytné přijmout naléhavá opatření k řešení dané situace tím, že bude umožněna další flexibilita při provádění určitých podpůrných opatření podle článku 43 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanovením odchylky od některých ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1150 (3).

(6)

V čl. 2 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1150 se stanoví, že změny týkající se příslušných programů podpory podle čl. 41 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 se předkládají nejvýše dvakrát za rozpočtový rok. Aby mohly členské státy rychle upravit své vnitrostátní programy podpory z důvodů souvisejících s krizí způsobenou pandemií COVID-19, je vhodné umožnit, aby se tyto změny mohly předkládat více než dvakrát za rozpočtový rok, budou-li předloženy do 15. října 2020. Členské státy by měly být schopny pohotově reagovat na mimořádné okolnosti související s krizí způsobenou pandemií COVID-19 a předkládat změny svého programu tak rychle a tak často, jak považují za nezbytné. Uvedená flexibilita by členským státům umožnila optimalizovat již zavedená opatření, navýšit počet zásahů a s větší frekvencí provádět změny s ohledem na situaci na trhu. Navíc by také umožnila členským státům, které chtějí do svého vnitrostátního programu podpory zahrnout další opatření, aby tak učinily okamžitě po vstupu tohoto nařízení v platnost a nečekaly na další termín pro předložení změn. Díky této větší flexibilitě by měly hospodářské subjekty, včetně těch nových, více příležitostí předkládat žádosti o podporu. Cílem je podpořit odvětví vína a zajistit flexibilitu, jež je nezbytná vzhledem k důsledkům krize způsobené pandemií COVID-19.

(7)

Je proto nezbytné stanovit dočasnou odchylku od čl. 2 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150, aby bylo možné provádět změny vnitrostátních programů podpory, kdykoli je to nutné, rovněž ve vztahu k opatřením uvedeným v čl. 45 odst. 1 písm. a) a v článcích 46 až 52 nařízení (EU) č. 1308/2013. Pokud jde o propagační opatření uvedené v čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, provádět změny ve vnitrostátních programech podpory, kdykoli je to nutné, umožňuje členským státům prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/133 (4).

(8)

Vzhledem ke krizi způsobené pandemií COVID-19 a z toho vyplývajícího nedostatku lidských zdrojů je fakticky nemožné, aby výrobci provedli plánované činnosti v souvislosti se zelenou sklizní. Je proto vhodné odložit pro rok 2020 termín pro podávání žádostí o podporu na zelenou sklizeň, jakož i lhůtu pro provedení zelené sklizně, jak je stanoveno v čl. 8 písm. b) a d) prováděcího nařízení (EU) 2016/1150. Výrobci by tak měli získat další čas na plánování a nalezení potřebných pracovních sil pro provedení těchto činností.

(9)

Kromě toho se s ohledem na krizi způsobenou pandemií COVID-19 a z toho vyplývající rostoucí přebytky vína na trhu zdá být překonané žádat od členských států, aby poskytly konkrétní odůvodnění pro provedení zelené sklizně. Je proto vhodné stanovit odchylku od čl. 8 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2016/1150 a pro rok 2020 dočasně pozastavit požadavek, aby členské státy zjišťovaly očekávanou situaci na trhu, která opodstatňuje provedení zelené sklizně za účelem obnovení rovnováhy na trhu a zabránění krizi.

(10)

Článek 29 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví pravidla pro tříleté pracovní programy vypracované organizacemi producentů na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv. Probíhající krize v souvislosti s pandemií Covid-19 představuje mimořádnou a bezprecedentní výzvu, pokud jde o schopnost příjemců vykonávat činnosti plánované během druhého a třetího roku provádění tříletých programů na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv. Z toho důvodu se příjemcům výjimečně poskytne flexibilita tím, že bude za určitých podmínek možné tyto činnosti změnit. Je proto nezbytné stanovit odchylku od některých ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 615/2014 (5) a umožnit tuto flexibilitu, aniž by to mělo vliv na lhůtu pro výplatu finančního příspěvku EU.

(11)

Pravidla týkající se včelařských programů jsou stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1368 (6) o podpoře v tomto odvětví. V souladu s článkem 2 uvedeného nařízení je včelařským rokem období dvanácti po sobě jdoucích měsíců od 1. srpna do 31. července. Včelařský rok 2020 tedy trvá od 1. srpna 2019 do 31. července 2020. Podle článku 3 uvedeného nařízení oznámí každý členský stát svůj návrh jednotného včelařského programu pro celé své území. V souladu s článkem 6 uvedeného nařízení mohou členské státy během včelařského roku změnit opatření zahrnutá v jejich včelařských programech. Neměl by však být překročen celkový strop plánovaných ročních výdajů. Prováděcí nařízení (EU) 2015/1368 by mělo být změněno tak, aby členské státy mohly provádět opatření plánovaná na včelařský rok 2020 i po 31. červenci 2020. Tato změna by neměla nijak ovlivnit platební lhůtu. V souladu s čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 se včelařské programy vypracovávají ve spolupráci se zastupujícími organizacemi v oblasti včelařství. Dříve než členské státy požádají o jakékoli změny včelařských programů, měly by konzultovat dotčené organizace.

(12)

V čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/39 (7) je pro účely projektu podpory uvedeného v článku 23 nařízení (EU) č. 1308/2013 (dále jen „školní projekt“) stanovena definice „školního roku“. Opatření zavedená členskými státy k řešení pandemie COVID-19, mezi něž patří dočasné uzavření vzdělávacích zařízení, narušila provádění školního projektu ve školním roce 2019/2020. Tato opatření dočasně zabránila distribuci ovoce, zeleniny a mléka ve vzdělávacích zařízeních a provádění doprovodných vzdělávacích opatření i činností v oblasti propagace, sledování a hodnocení. Je proto vhodné stanovit odchylku od čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/39 a prodloužit trvání školního roku 2019/2020 tak, aby členské státy mohly pokračovat v provádění činností plánovaných pro daný školní rok do 30. září 2020.

(13)

V čl. 4 odst. 3, 4 a 5 a v čl. 5 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/39 je stanoveno období, na které se mohou vztahovat žádosti o podporu týkající se dodávky a distribuce produktů a doprovodných vzdělávacích opatření, jakož i lhůta pro podávání žádostí o podporu a pro výplatu podpory v rámci školního projektu. Vzhledem k prodloužení trvání školního roku 2019/2020 by měla být stanovena odchylka od čl. 4 odst. 3, 4 a 5 a čl. 5 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/39, pokud jde o žádosti o podporu týkající se činností v rámci školního projektu prováděných po 31. červenci 2020, tak aby se tyto žádosti mohly vztahovat na období kratší než dva týdny, a s cílem stanovit lhůty pro podávání žádostí o podporu a pro výplatu podpory.

(14)

V čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/39 se stanoví pravidla pro přerozdělení nevyžádané podpory Unie mezi členskými státy, které se účastní školního projektu a oznámily, že si přejí využít více prostředků, než kolik činí jejich předběžný příděl. Výše předběžného přídělu, který lze přerozdělit jinému členskému státu, vychází z úrovně využití definitivního přídělu podpory Unie ze strany tohoto členského státu v předchozím školním roce. Karanténní opatření zavedená členskými státy k řešení pandemie COVID-19, mezi něž patří dočasné uzavření vzdělávacích zařízení, by mohla snížit potřebu využívání podpory Unie ve školním roce 2019/2020. Je proto vhodné stanovit odchylku od čl. 7 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/39, aby se při přerozdělení nevyžádané podpory Unie mezi členskými státy, které se účastní školního projektu ve školním roce 2021/2022, nezohledňovala úroveň využití podpory Unie ve školním roce 2019/2020.

(15)

Vzhledem k nutnosti přijmout okamžitá opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V důsledku stávající pandemie COVID-19 a rozsáhlých omezení pohybu zavedených členskými státy se pěstitelé vína ve všech členských státech potýkají s mimořádnými obtížemi. Pěstitelé řeší především logistické problémy a nedostatek pracovních sil, jenž významně zasahuje kultury náročné na práci, jako je např. vinná réva, neboť vinice vyžadují velký objem ruční práce během celého vegetačního období, především na jaře, kdy se obvykle vysazují nové vinice. Pěstitelé čelí vzhledem k současným omezením nebývalým obtížím při mobilizaci pracovních sil potřebných k provádění každodenních činností na vinicích a situace je ještě složitější, pokud jde o získávání dodatečných pracovních sil nutných k výsadbě nových vinic.

(2)

Ustanovení čl. 62 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že povolení pro výsadbu révy jsou platná tři roky ode dne, kdy byla udělena. V souladu s čl. 7 odst. 2 druhým pododstavcem prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274 (2) se povolení pro výsadbu udělí úspěšným žadatelům nejpozději do 1. srpna. Díky tomu mohou pěstitelé na podzim připravit půdu a získat nové keře vinné révy, které se pak obvykle vysazují na jaře. Jaro je pro výsadbu révy nejpříznivějším obdobím, neboť později se s rostoucí teplotou a příchodem léta půda vysouší a rostliny vysazené v takovou dobu trpí a nemusí zakořenit.

(3)

V důsledku krize způsobené pandemií COVID-19 nemohou v současné době pěstitelé, kteří jsou držiteli povolení pro výsadbu, jejichž platnost skončí nejpozději dnem 1. srpna 2020, svá povolení v posledním roce jejich platnosti využívat tak, jak předpokládali. Vzhledem k nejistotě ohledně trvání opatření přijatých k řešení pandemie, není zřejmé, zda tito pěstitelé budou mít možnost využít svá povolení pro výsadbu před 1. srpnem. Nicméně i v případě, že se pandemie COVID-19 bude vyvíjet příznivě a omezení se před začátkem léta zruší, pěstitelé budou muset vysazovat keře během horkého období, tedy v méně vhodném okamžiku pěstebního cyklu, za obtížných podmínek a za vynaložení dodatečných nákladů a navíc v době, kdy je odvětví vína již vystaveno nepříznivým tržním podmínkám.

(4)

Z těchto důvodů, a aby nedošlo ke ztrátě povolení pro výsadbu nebo k rychlému zhoršení podmínek, za kterých by se výsadba musela uskutečnit, je nezbytné neprodleně povolit prodloužení platnosti povolení pro výsadbu, která vyprší v roce 2020. Platnost všech povolení končící v roce 2020 by proto měla být prodloužena o dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby pěstitelé mohli na jaře 2021 zasadit révu za příznivých podmínek.

(5)

Vzhledem k tomu, že se pěstitelé vína potýkají v důsledku pandemie COVID-19 s nepředvídanými praktickými a hospodářskými obtížemi, měli by mít možnost vzdát se povolení pro výsadbu, jehož platnost vyprší v roce 2020, aniž by jim byla uložena správní sankce vyplývající z čl. 89 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (3), jestliže si již nepřejí rozšiřovat plochu svých vinic.

(6)

Na pěstitele, kteří jsou držiteli povolení pro opětovnou výsadbu udělených členskými státy, neboť vyklučili odpovídající plochy osázené révou v souladu s čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, by se měla odchylka povolená tímto nařízením uplatnit obdobně jako na pěstitele, jimž byla udělena povolení pro novou výsadbu. Tím by se zajistilo, že se pěstitelům neomezí plocha jejich vinic kvůli tomu, že v důsledku nepředvídaných okolností a nedostatku pracovních sil způsobených omezením pohybu v souvislosti s krizí vyvolanou pandemií COVID-19 nemohou provést opětovnou výsadbu vinic, které vyklučili.

(7)

Pokud členské státy udělily povolení pro opětovnou výsadbu těm pěstitelům, kteří se zavázali vyklučit plochu osázenou révou nejpozději do konce čtvrtého roku od data výsadby nové vinice, mohou se pěstitelé v roce 2020 potýkat s konkrétními problémy souvisejícími s omezením pohybu a nedostatkem pracovních sil. Jestliže tedy tito pěstitelé mohou zdůvodnit, že v roce 2020 nebylo možné vyklučení provést z důvodů souvisejících s pandemií COVID-19, členské státy by měly mít možnost poskytnout jim delší lhůtu pro realizaci vyklučení tím, že prodlouží danou lhůtu až o dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Členské státy by měly do dvou měsíců od předložení žádosti rozhodnout, zda se prodloužení lhůty povoluje a jaké je její trvání, nebo v případě zamítnutí informovat žadatele o důvodech tohoto zamítnutí. Není-li vyklučení provedeno do konce prodloužené lhůty, pěstitel by měl podléhat příslušným sankcím použitelným podle čl. 5 druhého pododstavce nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (4).

(8)

Je-li pěstitelům povoleno odložit vyklučení vinice, u níž členské státy předem schválily opětovnou výsadbu, jak stará vinice, jež má být vyklučena, tak nově osázená vinice by neměly být způsobilé pro podporu na zelenou sklizeň, aby se zamezilo dvojímu financování.

(9)

Zavedená omezení pohybu a z toho vyplývající logistické problémy a nedostatek pracovních sil pro realizaci ruční práce na vinici, konkrétně sázení révy a vyklučení, představují konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento konkrétní problém nelze řešit přijetím opatření podle článku 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Na jedné straně jej není možné spojit s již existujícím narušením trhu nebo dostatečně konkrétní hrozbou narušení trhu. Na druhou stranu tento konkrétní problém není možné spojit ani s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, nebo se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin ve smyslu požadavků článku 220 uvedeného nařízení.

(10)

Toto opatření by se mělo přísně omezit na to, jak vyřešit současné obtíže způsobené pandemií COVID-19, a to jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska doby použitelnosti.

(11)

Opatření by měla být přijata naléhavě, aby se zabránilo tomu, že pěstitelům vyprší povolení pro výsadbu, nebo budou kvůli nepředvídatelným logistickým problémům a nedostatku pracovních sil sankcionováni za nesplnění povinnosti vyklučit osázenou plochu.

(12)

Mimořádná opatření stanovená v tomto nařízení by měla být omezena na dobu nejvýše dvanácti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Je to doba nezbytná k tomu, aby pěstitelé révy získali dostatek času na výsadbu nových keřů révy v odpovídajícím ročním období a členské státy měly k dispozici jistou flexibilitu v případech, kdy kvůli pandemii COVID-19 není vyklučení možné.

(13)

Vzhledem k potřebě přijmout okamžitá opatření by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,