(1)

Dne 21. února 2019 zahájila Evropská komise antidumpingové šetření týkající se dovozu některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken (dále jen „textilie ze skleněných vláken“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Egypta (společně dále jen „dotčené země“) do Unie podle článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Šetření zahájila Komise na základě podnětu, který dne 8. ledna 2019 podalo sdružení Tech-Fab Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby textilií ze skleněných vláken v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostačující pro zahájení šetření.

(3)

Dne 16. května 2019 zahájila Komise samostatné antisubvenční šetření týkající se dovozu textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a Egypta do Unie a započala samostatné šetření. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(4)

Dne 31. července 2019 podal žadatel žádost o celní evidenci dovozu textilií ze skleněných vláken pocházejících z dotčených zemí podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Žadatel tvrdil, že po období šetření dovoz textilií ze skleněných vláken podstatně vzrostl a v Unii dochází k hromadění zásob v měřítku, které by mohlo ohrozit nápravný účinek možných antidumpingových opatření.

(5)

Jeden vyvážející výrobce, jeden uživatel a Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz výrobků lehkého průmyslu a řemeslných výrobků (China Chamber Of Commerce for Import & Export of Light Industrial Products & Arts-Crafts, dále jen „CCCLA“) s žádostí o celní evidenci nesouhlasili. Tyto strany tvrdily, že žádost nebyla řádně odůvodněná, jak vyžaduje čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Tvrdily dále, že údaje o dovozu z ČLR a z Egypta by měly být analyzovány samostatně a že v každém případě není pravděpodobné, že by dotyčný dovoz vážně ohrozil nápravný účinek konečného antidumpingového cla, protože průměrná jednotková cena dovozu se mezi lety 2018 a 2019 zvýšila.

(6)

Jak je vysvětleno v 48. a 50. bodě odůvodnění, Komise se v tomto případě rozhodla neuložit prozatímní opatření. Žádost o celní evidenci se proto stala nadbytečnou, a tuto žádost ani připomínky shrnuté v 5. bodě odůvodnění tudíž nebylo třeba dále analyzovat.

(7)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále čínské a egyptské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

O intervenci úředníka pro slyšení požádala společnost Zhejiang Hengshi Fiberglass Fabrics Co. Ltd. Slyšení se konalo dne 28. října 2019. Týkalo se navrhovaného použití článku 18 základního nařízení v případě uvedené společnosti. Komise analyzovala vznesené připomínky a vypořádala se s nimi v rámci poskytnutí konečných informací. Úředník pro slyšení nedoporučil žádná konkrétní následná opatření.

(10)

Jak je uvedeno v 48. bodě odůvodnění, Komise během šetření upřesnila definici výrobku a zúčastněným stranám, kterých se upřesnění týká nebo které se případně nepřihlásily, protože se domnívaly, že se jich řízení netýká, poskytla příležitost, aby se ve stanovené lhůtě přihlásily a požádaly o dotazník. Žádné další strany se nepřihlásily.

(11)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může vybrat vzorek zúčastněných stran.

(12)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že se rozhodla šetření omezit na přiměřený počet výrobců v Unii prostřednictvím výběru vzorku. Komise dodala, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii na základě vykázaného objemu výroby obdobného výrobku v Unii v období mezi říjnem 2017 a zářím 2018, a to také se zohledněním zeměpisného rozložení. Tento vzorek se skládal ze tří výrobců v Unii, na které připadalo více než 40 % odhadované celkové výroby textilií ze skleněných vláken v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(13)

Vyjádřil se pouze jeden výrobce v Unii, který navrhl, aby za účelem rozšíření zeměpisné reprezentativnosti, objemu výroby a zahrnutých typů výrobku byla do vzorku zařazena čtvrtá společnost.

(14)

Ve snaze vybrat vzorek co největšího reprezentativního objemu výroby se Komise rozhodla vzorek rozšířit na čtyři společnosti. Na výrobce v Unii vybrané do konečného vzorku připadalo více než 40 % odhadované celkové výroby textilií ze skleněných vláken v Unii. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(16)

Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil pouze jeden z dovozců, kteří nejsou ve spojení (Euroresins UK Ltd.). Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo devět vyvážejících výrobců nebo jejich skupin v ČLR. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek, sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Na skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku připadalo 79 % vykázaného vývozu textilií ze skleněných vláken z ČLR do Unie během období šetření.

(19)

Vzorek vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců zahrnuje tyto subjekty:

(20)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány ČLR.

(21)

Připomínky k výběru vzorku byly obdrženy od jednoho vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku, od jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku a od CCCLA.

(22)

Vyvážející výrobce nezařazený do vzorku tvrdil, že obě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku mají vertikálně integrovaný výrobní proces, který se liší od jeho vlastního (neintegrovaného) výrobního procesu, a proto měl za to, že skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku nebudou pro jeho vlastní situaci reprezentativní. Obdobně i CCCLA tvrdila, že dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku jsou vertikálně integrované, a vzorek tudíž není reprezentativní pro čínské odvětví textilií ze skleněných vláken, které zahrnuje také neintegrované výrobce.

(23)

Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení má být výběr vzorku založen na největším reprezentativním objemu výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly 79 % vykázaného vývozu z ČLR do Unie během období šetření a to bylo považováno za reprezentativní. Dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku v každém případě zahrnovaly jak vertikálně integrované, tak neintegrované subjekty a analýza Komise tuto skutečnost řádně zohledňuje. Většinu vývozu do EU fakticky provedly neintegrované subjekty. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(24)

Všichni vyvážející výrobci nezařazení do vzorku navíc měli možnost požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Jak je uvedeno v 39. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců o individuální zjišťování nepožádal.

(25)

CCCLA rovněž tvrdila, že jsou-li vybrány pouze dvě skupiny vyvážejících výrobců, hrozí, že bude podstatně ovlivněn výsledek šetření ve smyslu čl. 17 odst. 4 základního nařízení, pokud by jedna z vybraných skupin přestala spolupracovat nebo se rozhodla z šetření stáhnout.

(26)

CCCLA argumentovala, že v takovém případě by celní sazba pro případné spolupracující čínské vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byla založena na clu stanoveném pro zbývající skupinu zařazenou do vzorku a že vzorek by již nebyl reprezentativní. CCCLA proto Komisi požádala, aby byl vzorek rozšířen o jednoho dalšího vyvážejícího výrobce.

(27)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku obsahovaly pět vyvážejících výrobních subjektů. Kromě toho, jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, vzorek zahrnoval 79 % vykázaného vývozu z ČLR do Unie a byl považován za reprezentativní. Komise se proto rozhodla vzorek nerozšiřovat, protože rozšíření by jí zabránilo prošetřit všechny subjekty ve lhůtách pro šetření. Jak je však uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, spolupracující společnosti nezařazené do vzorku měly možnost požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, ale žádný z vyvážejících výrobců o individuální zjišťování nepožádal.

(28)

Pokud jde o skupinu CNBM, společnosti Jushi a Hengshi nezpochybňovaly skutečnost, že jsou společnostmi ve spojení, ale tvrdily, že nejsou ve spojení se společností Taishan. Společnost Jushi tvrdila, že Komise nemůže se společnostmi Hengshi, Jushi a Taishan zacházet jako s jediným subjektem na základě mechanického uplatnění čl. 127 odst. 1 písm. d) nebo f) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 (4) (dále jen „prováděcí akt k celnímu kodexu“). Na podporu tohoto tvrzení společnost Jushi odkázala na zprávu panelu WTO ve věci Korea – Certain Paper (5) a na pokyny pro transakce se spojenými osobami pro společnosti kótované na šanghajské burze cenných papírů.

(29)

Společnost Taishan také zpochybnila skutečnost, že je ve spojení se společnostmi Jushi a Hengshi; tvrdila, že i) vzájemně přímo nevlastní své akcie, ii) nejsou přímo vlastněny stejnými akcionáři, iii) mají rozdílné rozhodovací procesy a řídící instituce, iv) nedochází k překrývání mezi členy jejich představenstev či správních/dozorčích rad, v) mezi společnostmi Hengshi/Jushi a Taishan neprobíhají transakce se spojenými osobami, vi) tyto společnosti si konkurují na trhu a vii) společnost Taishan se nachází na místě zeměpisně vzdáleném od společností Jushi a Hengshi. Konečně společnost Taishan tvrdila, že v obdobné situaci v předchozím antidumpingovém šetření, které se týkalo dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů pocházejících z ČLR (6), nebyly tyto společnosti považovány za společnosti ve spojení.

(30)

Šetření ukázalo, že China National Building Materials (dále jen „CNBM“) je čínským státem vlastněný podnik z 41,27 % přímo a nepřímo vlastněný mateřskou společností CNBM, kterou pak plně vlastní Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“). Společnost CNBM vlastní podíl ve výši 26,97 % ve společnosti China Jushi Co., Ltd. (dále jen „China Jushi“), která je jediným akcionářem Jushi Group (7).

(31)

V září 2017 uzavřela společnost CNBM se společností Sinoma dohodu o fúzi (8), která byla dokončena v květnu 2018. Společnost Sinoma prostřednictvím své dceřiné společnosti Sinoma Science & Technology Co. vlastnila společnost Taishan. Po fúzi byla společnost Sinoma sloučena se společností CNBM. V důsledku toho drží společnost CNBM 26,97 % podíl ve společnosti China Jushi (jediném akcionáři společnosti Jushi) a 60,24 % podíl ve společnosti Sinoma Science & Technology Co., Ltd. (jediném akcionáři společnosti Taishan).

(32)

Ustanovení čl. 127 písm. d) prováděcího aktu k celnímu kodexu stanoví, že dvě osoby se považují za osoby ve spojení, pokud: třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob. Společnost CNBM drží 26,97 % podíl ve společnosti China Jushi (jediném akcionáři společnosti Jushi) a 60,24 % podíl ve společnosti Sinoma Science & Technology Co., Ltd. (jediném akcionáři společnosti Taishan). Bylo tedy zjištěno, že uvedené společnosti jsou ve spojení.

(33)

Kromě toho podle zprávy o společnosti z roku 2019 vypracované čínskou makléřskou společností Guotai Junan Securities (9) provádí společnost CNBM od roku 2017 reorganizaci svých provozních subjektů s cílem zlepšit regionální koordinaci a odstranit horizontální hospodářskou soutěž mezi kótovanými dceřinými společnostmi. Společnost CNBM navíc zamýšlí otázky horizontální hospodářské soutěže vyřešit do roku 2020. Podle veřejně dostupných informací obsažených ve zprávě společnost CNBM plánovala tento proces zahájit prostřednictvím konsolidace svého podnikání v odvětví skleněných vláken formou vložení aktiv mezi společnostmi China Jushi a Sinoma Science & Technology (jediným akcionářem společnosti Taishan). Důkazy shromážděné v průběhu šetření tedy nepodporují tvrzení daných společností, že skutečnost, že mají společné akcionáře, nemá žádné praktické důsledky a že tyto společnosti působí nezávisle. Tyto důkazy naopak svědčí o tom, že kromě samotné akcionářské struktury (která je sama o sobě směrodatná pro závěr, že jde o společnosti ve spojení) mohou dané tři společnosti také navzájem významně ovlivňovat svá podnikatelská rozhodnutí a že jejich ovládající společnost (CNBM) má za cíl alespoň koordinovat, ne-li integrovat, jejich činnost („vyřešit otázky horizontální hospodářské soutěže“). Komise proto zamítla tvrzení, že její závěr, že tyto tři společnosti je třeba považovat za společnosti ve spojení, nezohledňuje skutečnou skutkovou a hospodářskou situaci.

(34)

Pokud jde o argument, že Komise nemůže společnosti Hengshi, Jushi a Taishan považovat za jedinou skupinu, čl. 9 odst. 5 základního nařízení Komisi dovoluje stanovit jediné individuální antidumpingové clo, jestliže mezi dodavateli existují podnikové vazby. Cílem je zajistit, aby celní orgány mohly účinně prosazovat opatření a zamezilo se tomu, že společnosti ve spojení budou vývoz provádět prostřednictvím společnosti s nejnižším clem. Ustanovení čl. 2 odst. 1 základního nařízení, které se týká běžné hodnoty, kromě toho stanoví, že při šetření otázky, zda jsou dvě strany ve spojení, může Komise použít výklad podle článku 127 prováděcího aktu k celnímu kodexu. Neexistuje žádný důvod, proč by Komise měla pro vyvážející výrobce v souvislosti s běžnou hodnotou uplatňovat jiná měřítka než při zjišťování, zda jsou ve spojení, pro účely čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Komise tedy při uplatňování čl. 9 odst. 5 základního nařízení důsledně používá kritéria stanovená v článku 127 prováděcího aktu k celnímu kodexu. O této jednotné praxi byly navíc všechny strany na začátku řízení informovány v oznámení o zahájení řízení. Případ WTO (10) uvedený ve 28. bodě odůvodnění, na který odkazuje společnost Jushi, její tvrzení nepodporuje. V rozporu s tím, co se společnosti Jushi a Hengshi snaží dovodit, panel WTO v této věci ve skutečnosti potvrdil, že pro stanovení dumpingu v antidumpingových šetřeních pravidlo uvedené v čl. 6 odst. 10 antidumpingové dohody WTO (podle nějž by mělo být vypočteno dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce) nutně nevylučuje, aby se s odlišnými právnickými osobami zacházelo jako s jedním vývozcem nebo výrobcem. Panel poznamenal, že toto zacházení by bylo povoleno, „pokud je strukturální a obchodní vztah mezi dotčenými společnostmi dostatečně úzký tak, aby mohly být považovány za jediného vývozce“ (11). Při uplatnění tohoto argumentu panel nestanovil kritéria, jež musí orgány provádějící šetření použít k posouzení otázky, zda jsou společnosti ve spojení. Panel pouze zkoumal konkrétní prvky (například akciové podíly, představenstvo/správní rada, prodejní kanály), kterými se orgán provádějící šetření v dané věci zabýval. Odvolací orgán ve věci EK – Spojovací prostředky potvrdil možnost zacházení s několika vývozci jako s jediným subjektem, přičemž uvedl rovněž prvky, které mohou být relevantní, jako je i) existence podnikových a strukturálních vazeb mezi vývozci, například společná kontrola, vlastnictví a řízení; ii) existence podnikových a strukturálních vazeb mezi státem a vývozci, například společná kontrola, vlastnictví a řízení, a iii) kontrola nebo podstatný vliv státu, pokud jde o stanovování cen a produkci (12). V tomto ohledu z právních a skutkových okolností projednávané věci existenci podnikových vazeb mezi společnostmi Jushi, Hengshi a Taishan nelze zpochybnit. Komise s nimi proto může zacházet jako s jediným subjektem ve smyslu čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(35)

Pokud jde o tvrzení společnosti Taishan, že v podobné situaci v předchozím antidumpingovém šetření (13) nebyly některé společnosti považovány za společnosti ve spojení, Komise konstatovala, že šetření zmíněné společností Taishan nezahrnovalo žádné otázky týkající se vztahu mezi společnostmi. Komise tedy nechápe, jak by uvedený případ mohl podpořit tvrzení společnosti Taishan ohledně jejího vztahu ke společnostem Jushi a Hengshi. Situace v projednávané věci byla v každém případě posouzena podle své vlastní povahy a s ohledem na použitelný právní rámec.

(36)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že se pro účely tohoto šetření jedná o společnosti ve spojení, a všechna související tvrzení tak byla zamítnuta.

(37)

Po obdržení obecného informačního dokumentu dne 19. prosince 2019 (dále jen „poskytnutí konečných informací“) společnost Taishan tvrdila, že společnost CNBM měla jen velmi omezenou kontrolu nad podnikatelskými a provozními rozhodnutími společností Jushi nebo Hengshi. Zopakovala, že společnosti Taishan a Hengshi/Jushi si konkurují na trhu, a uvedla, že na podporu těchto tvrzení již dříve předložila důkazy, jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění. Společnost Taishan dále tvrdila, že ačkoli byla ve spojení se společností Hengshi/Jushi prostřednictvím společného státního vlastnictví, měla po uložení opatření jen malý zájem na koordinaci svých vývozních činností se společností Hengshi/Jushi. Společnost Taishan nabídla závazek, který by účinně přerušil jakoukoli obchodní vazbu mezi společnostmi Taishan a Hengshi/Jushi, a tím by nebylo umožněno provádění vývozu textilií ze skleněných vláken do Unie od společností Hengshi/Jushi prostřednictvím společnosti Taishan. Proto by nebylo nutné uložit na celou skupinu jednotné antidumpingové clo.

(38)

Jak je popsáno v 33. bodě odůvodnění, šetření odhalilo, že prostřednictvím svých společných akcionářů mohou dané tři společnosti navzájem významně ovlivňovat svá podnikatelská rozhodnutí. Z důkazů ve spisu vyplývá, že společnosti procházejí procesem konsolidace a koordinace operací týkajících se skleněných vláken. Nebyly poskytnuty žádné nové informace ani důkazy, které by mohly tato zjištění vyvrátit. Společnost Taishan ve skutečnosti nezpochybnila plány svého hlavního akcionáře na konsolidaci jeho podnikání v oblasti skleněných vláken. Tyto plány jsou v jasném rozporu s jakýmkoli závazkem přerušit obchodní vztahy mezi společnostmi Taishan a Hengshi/Jushi. Aniž by se společnost vyjádřila k tomu, zda by Komise mohla takový závazek přijmout, není kromě toho zjevně schopna přijmout jakýkoli druh závazku bez souhlasu svých konečných kontrolorů. Proto byly tvrzení společnosti Taishan i žádost o závazek zamítnuty.

(39)

Sedm z čínských vyvážejících výrobců, kteří vyplnili formulář pro výběr vzorku, informovalo Komisi o svém záměru požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Komise příslušný dotazník zpřístupnila online v den zahájení řízení. Kromě toho informovala Komise vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, o tom, že pokud chtějí být šetřeni individuálně, musí předložit odpověď na dotazník. Žádná z těchto společností však odpověď na dotazník nepředložila.

(40)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v ČLR a v Egyptě byly v den zahájení řízení zpřístupněny online (14).

(41)

Odpovědi na dotazník Komise obdržela od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, pěti uživatelů, jednoho dovozce, který není ve spojení, všech vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a dvou vyvážejících výrobců v Egyptě patřících do stejné skupiny (CNBM). Na dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR čínská vláda neodpověděla.

(42)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto stran:

(43)

Dva čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku (Jushi a Hengshi), kteří patří do skupiny CNBM, s šetřením nespolupracovali. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla založit zjištění na dostupných údajích v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení, jak je podrobně vysvětleno v oddíle 3.1. Kromě toho Komise v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení přijala informace od obchodní části ve spojení skupiny CNBM (CNBM International Corporation) (dále jen „CNBM International“), která požadované informace částečně poskytla v pozdní fázi (viz 85. až 87. bod odůvodnění).

(44)

Vyvážející výrobci Jushi a Hengshi požádali o důvěrné zacházení s jedním ze svých podání. Navzdory opakovaným žádostem však tyto společnosti nedokázaly odůvodnit, proč by se s těmito konkrétními informacemi mělo zacházet jako s důvěrnými. Zejména je třeba poznamenat, že prakticky tytéž informace již byly předloženy jinou zúčastněnou stranou jako nedůvěrné a byly ostatním zúčastněným stranám k dispozici ve veřejně přístupném spisu. Žádosti o důvěrné zacházení tedy nemohlo být vyhověno. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti nadále odmítaly předložit dané podání jako nedůvěrné, rozhodla se Komise tyto připomínky v tomto nařízení neuvést.

(45)

Jelikož však jiná zúčastněná strana předložila prakticky tytéž připomínky/informace jako nedůvěrné, na podstatu argumentů společností Jushi a Hengshi toto nařízení v každém případě v plném rozsahu reaguje.

(46)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2015 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(47)

Toto antidumpingové šetření i antisubvenční šetření uvedené v 3. bodě odůvodnění se týkají stejného období šetření a stejného posuzovaného období.

(48)

Během šetření vyšlo najevo, že je možné, že se některé hospodářské subjekty nepřihlásily kvůli nesprávnému pochopení definice výrobku, který je předmětem šetření. Z tohoto důvodu Komise dne 18. září 2019 upřesnila znění definice výrobku uvedené v oznámení o zahájení řízení tím, že zveřejnila další oznámení (dále jen „upřesňující oznámení“) (15). Upřesňující oznámení rovněž dalo stranám možnost, aby se v případě zájmu ve stanovené lhůtě přihlásily a požádaly o dotazník. Žádná zúčastněná strana k upřesňujícímu oznámení nepředložila připomínky ani nepožádala o dotazník.

(49)

Vzhledem k možnosti, že se přihlásí nové strany, a z toho vyplývající potřebě plně dodržovat jejich procesní práva na obhajobu se Komise rozhodla pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření.

(50)

Dne 26. září 2019 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní opatření a pokračovat v šetření.

(51)

Po zveřejnění upřesňujícího oznámení a během následného šetření bylo potvrzeno, že možné nedorozumění ohledně definice dotčeného výrobku uvedené v oznámení o zahájení řízení nevedlo k tomu, že by se některé hospodářské subjekty nepřihlásily.

(52)

Dotčeným výrobkem (16) jsou textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2 (dále jen „textilie ze skleněných vláken“) pocházející z ČLR a Egypta, v současnosti kódů KN ex 7019 39 00, ex 7019 40 00, ex 7019 59 00 a ex 7019 90 00 (kódy TARIC 7019390080, 7019400080, 7019590080 a 7019900080) (dále jen „dotčený výrobek“).

(53)

Textilie ze skleněných vláken mají širokou škálu použití, například při výrobě lopatek pro větrné turbíny, při výrobě člunů, nákladních automobilů a sportovního vybavení, jakož i v systémech pro sanaci potrubí.

(54)

Po poskytnutí konečných informací CCCLA tvrdila, že definice výrobku je nejasná a že je třeba objasnit, zda výrobky kódů KN 7019 59 00 a 7019 90 00 byly zahrnuty do rozsahu šetření.

(55)

Komise připomíná, že jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, výrobek, který je předmětem šetření, je definován definicí výrobku, a nikoli kódy KN nebo TARIC (které jsou uvedeny pouze pro informaci). Komise jasně definovala dotčený výrobek v oznámení o zahájení řízení. To potvrdila i skutečnost, že se poté, co Komise vydala upřesňující oznámení týkající se definice výrobku uvedené v 48. bodě odůvodnění, žádná ze zúčastněných stran nepřihlásila. Tvrzení, že by definice výrobku byla nejasná, bylo tudíž zamítnuto.

(56)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(57)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(58)

Jeden vyvážející výrobce a Ministerstvo obchodu Egyptské arabské republiky tvrdily, že šetření by se nemělo vztahovat na předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken. Argumentovali tím, že předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken jsou navazujícím výrobkem, který vyžaduje další výrobní kroky a má odlišné fyzické vlastnosti, protože má mnohem menší rozměry. Má jinou formu a balení, neboť se skládá z několika menších kusů textilií spojených prošíváním. Dále bylo tvrzeno, že vyloučení těchto souprav by nevedlo k riziku obcházení, protože proces rozřezání je nevratný, a že výrobek není zaměnitelný s nerozřezanými textiliemi ze skleněných vláken.

(59)

Žadatel tvrdil, že předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken a nerozřezané textilie ze skleněných vláken mají stejné základní vlastnosti a stejná konečná použití. Jelikož textilie ze skleněných vláken jsou výztužné materiály, jejich nařezání je nezbytné, aby odpovídaly tvaru výrobku, který je třeba vyztužit, ale nemění jejich základní vlastnosti jako takové. Nařezání může provést výrobce textilií ze skleněných vláken, nezávislý podnik provádějící řezání nebo sám odběratel. Jedná se o velice jednoduchý a levný úkon. Žadatel dále prohlásil, že uživatelé nevnímají předřezané textilie ze skleněných vláken odlišně od jiných textilií ze skleněných vláken, protože tyto textilie jsou obvykle vyráběny podle specifikací uživatele. Pokud by se nařezáním změnily vlastnosti textilií ze skleněných vláken, staly by se pro konkrétního odběratele nepoužitelnými.

(60)

Šetření ukázalo, že předřezáním a kompletací se nemění základní fyzické, technické ani chemické vlastnosti textilií ze skleněných vláken ani jejich základní konečná použití. Odběratelé obou výrobků jsou z velké části stejní a oba výrobky se prodávají prostřednictvím stejných distribučních kanálů.

(61)

Šetření rovněž potvrdilo, že pro většinu použití se textilie ze skleněných vláken vyrábějí na objednávku podle specifikací odběratelů. Předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken představují pouze další specifikaci v objednávce odběratele. Skutečnost, že předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken mají odlišné balení, rovněž nemění uvedené vlastnosti. Jelikož textilie ze skleněných vláken jsou v rostoucí míře objednávány ve formě předřezaných souprav a ke kompletaci souprav se stále častěji využívá služeb externích subjektů, existovalo by vysoké riziko obcházení, pokud by byly předřezané textilie ze skleněných vláken vyloučeny z rozsahu šetření. Komise proto dospěla k závěru, že předřezané textilie ze skleněných vláken by nebylo vhodné z rozsahu šetření vyloučit.

(62)

Po poskytnutí konečných informací CCCLA a egyptská vláda tvrdily, že předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken by měly být z definice výrobku vyloučeny, neboť jsou navazujícím výrobkem, který vyžaduje další výrobní kroky a vykazuje odlišné fyzické vlastnosti a má citelný dopad na náklady a ceny. Obě strany tvrdily, že pokud by byly předřezané soupravy textilií ze skleněných vláken vyloučeny z oblasti působnosti opatření, neexistovalo by ani žádné riziko obcházení, zejména z důvodu dodatečných nákladů a skutečnosti, že proces řezání by byl nevratný.

(63)

Komise nemůže tuto námitku uznat. Jak je vysvětleno v 61. bodě odůvodnění, řezání a kompletace nevytvářejí navazující výrobek, ale jedná se o další specifikace v objednávce odběratele. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(64)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že příze ze skleněných vláken by měly být považovány za vyloučené z rozsahu šetření. Tento vyvážející výrobce argumentoval tím, že příze ze skleněných vláken není výslovně uvedena v dotazníku, v podnětu ani v oznámení o zahájení řízení, což by svědčilo o tom, že se na ni nevztahuje definice výrobku. Tvrdil dále, že textilie ze skleněných vláken vyrobené z příze nemohou být klasifikovány v rámci vlastností daného kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“), že textilie ze skleněných vláken vyrobené z příze budou dováženy pod jinými kódy KN, než které jsou uvedeny v podnětu, a že na příze ze skleněných vláken se také nebudou vztahovat opatření proti pramencům skleněných vláken v jiném řízení.

(65)

Žadatel a další výrobce v Unii (který není stranou podnětu) tvrdili, že by se šetření mělo vztahovat pouze na textilie ze skleněných vláken vyrobené z nekroucených přízí ze skleněných vláken, zatímco kroucené příze by mohly být z rozsahu šetření vyloučeny. Žadatel tvrdil, že nekroucené příze ze skleněných vláken mají stejné vlastnosti jako pramence skleněných vláken v tom, že jsou tvořeny svazkem nekroucených vláken nebo pramenů, a také se používají pro stejné účely jako pramence a obvykle mají průměr 13–24 mikrometrů a jemnost 300–4 800 tex.

(66)

Pokud jde o zahrnutí textilií ze skleněných vláken vyrobených z příze ze skleněných vláken, je v oznámení o zahájení řízení výrobek, který je předmětem šetření, definován jako „textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken […]“ (17). Šetřením bylo prokázáno, že nekroucené příze ze skleněných vláken mají stejné základní vlastnosti jako pramence skleněných vláken, tj. jsou tvořeny svazkem nekroucených vláken nebo pramenů, a také se používají pro stejné účely. Stejně jako pramence mají obvykle průměr 13–24 mikrometrů a jemnost 300–4 800 tex. Tyto typy výrobků by tedy nebylo vhodné vyloučit z rozsahu šetření.

(67)

Pokud jde o textilie ze skleněných vláken vyrobené převážně z kroucené příze ze skleněných vláken, Komise konstatuje, že tento výrobek, který má jiné základní vlastnosti a také jiná konečná použití, např. v deskách plošných spojů, nebyl nikdy zahrnut do dotčeného výrobku. Komise tento bod výslovně objasnila v upřesňujícím oznámení.

(68)

Jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění, společnosti Jushi a Hengshi při šetření nespolupracovaly. Komise přijala informace od třetí společnosti ve spojení, která požadované informace poskytla v pozdní fázi. Tento oddíl se zabývá situací těchto tří společností a jejich připomínkami.

(69)

Společnost Jushi, vertikálně integrovaný vyvážející výrobce, neposkytla zásadní informace o svém výrobním procesu v odpovědi na dotazník ani v reakci na následující písemné upozornění na nedostatky. Chybějící informace měly zásadní význam pro stanovení běžné hodnoty pro tuto společnost podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, které by mělo odrážet výrobní proces vertikálně integrované společnosti. Komise požadovala informace o výrobních nákladech podle PCN. Tyto informace zahrnovaly objem a hodnotu všech výrobních faktorů používaných k výrobě textilií ze skleněných vláken společností Jushi podle PCN. Společnost Jushi však odmítla poskytnout požadované informace o některých výrobních faktorech, například podrobnosti o šlichtovací směsi používané při výrobě pramenců skleněných vláken, které jsou hlavní surovinou pro výrobu textilií ze skleněných vláken, podle PCN. Navzdory několika žádostem Komise, které doprovázelo vysvětlení, proč jsou tyto informace zapotřebí, společnost Jushi odmítla tyto informace poskytnout. V důsledku toho Komise společnost Jushi informovala o svém úmyslu použít v souvislosti se stanovením běžné hodnoty dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení.

(70)

Kromě toho byla společnost informována o tom, že vzhledem k odmítnutí spolupráce nebudou během inspekce na místě přijaty žádné informace o běžné hodnotě. Analýza těchto informací před inspekcí na místě měla zásadní význam pro zajištění účinné a smysluplné inspekce, pokud jde o stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Kromě toho Komise s ohledem na zákonné lhůty pro šetření a velké množství času a příležitostí, které vyvážející výrobce dostal pro poskytnutí nezbytných informací, již nemohla přijímat žádné nové informace o běžné hodnotě.

(71)

Společnost Jushi tvrdila, že Komise stále může dospět k přiměřenému zjištění, bude-li ji považovat za výrobce, který není vertikálně integrovaný, tj. pokud její výrobní faktory a výrobní náklady určí na základě pramenců skleněných vláken, tedy hlavní suroviny pro výrobu textilií ze skleněných vláken. Prohlašovala, že relevantní informace byly předloženy v příslušných lhůtách a jsou ověřitelné. Vyvážející výrobce tvrdil, že jednal podle svých nejlepších schopností tím, že Komisi sdělil všechny informace, které nepovažoval za důvěrné obchodní informace. Vyvážející výrobce tvrdil, že nemůže uvést své výrobní náklady na pramence skleněných vláken, zejména pokud jde o šlichtovací směs, což je směs několika chemických látek, která je pro tuto společnost jedinečná, a tudíž jde o důvěrnou obchodní informaci.

(72)

Chybějící informace (podrobnosti o šlichtovací směsi podle PCN pro určení výrobních nákladů na pramence skleněných vláken) však byly nezbytné pro stanovení běžné hodnoty v případě použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, protože to by mělo odrážet výrobní proces vyvážejícího výrobce. Kromě toho vyvážející výrobce neprokázal, jak by Komise mohla dospět k přiměřenému zjištění navzdory tomu, že neposkytl nezbytné informace o úplných výrobních nákladech.

(73)

Komise rovněž objasnila, že se všemi důvěrnými obchodními informacemi poskytnutými v rámci antidumpingového řízení se podle článku 19 základního nařízení zachází jako s přísně důvěrnými a že k těmto informacím nebude mít přístup žádná z ostatních zúčastněných stran.

(74)

Komise proto zamítla argumenty předložené vyvážejícím výrobcem a rozhodla se založit zjištění na dostupných údajích v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(75)

Společnost Hengshi, jiná neintegrovaná společnost ze skupiny CNBM, poskytla během inspekce na místě nepravdivé a zavádějící informace a výrazně bránila procesu ověřování tím, že zadržovala důležité informace a tento proces zbytečně a opakovaně zdržovala. Zejména poskytnuté informace týkající se PCN, alokačních klíčů používaných pro výpočet objemu spotřeby elektřiny, pracovní síly a režijních nákladů v rámci výrobních nákladů podle PCN, její předvahy za rok 2018 a akcionářské struktury byly považovány za nespolehlivé a nemohly být použity ke stanovení dumpingového rozpětí tohoto vyvážejícího výrobce.

(76)

Komise proto dotčenou společnost informovala o svém záměru použít pro výpočet běžné hodnoty dostupné údaje v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení, pokud šetření dospěje k závěru, že by měl být použit čl. 2 odst. 6a základního nařízení. V souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení byl účastník řízení zpraven o důvodech odmítnutí poskytnutých informací a byla mu dána možnost podat dodatečné vysvětlení.

(77)

Společnost Hengshi se vyjádřila k záměru Komise založit zjištění na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení a požádala o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, které se konalo dne 28. října 2019. Společnost tvrdila, že záměrně nezdržuje ani nezastavuje průběh šetření a že jednala podle svých nejlepších schopností. Společnost zejména tvrdila, že předložené informace nejsou nepravdivé ani zavádějící a že během inspekce na místě poskytla téměř úplně správnou verzi tabulky PCN. V rámci probíhajícího souběžného antisubvenčního šetření předložila zcela správnou tabulku PCN, která byla v uvedeném antisubvenčním šetření ověřena, a tato tabulka by měla být v tomto řízení použita jako dostupné údaje. Kromě toho společnost tvrdila, že předložené alokační klíče pro výrobní náklady podle PCN jsou koeficienty historicky používané pro účely řízení a účtování nákladů, které společnost každodenně používá. Společnost trvala na tom, že tyto alokační klíče objektivně odrážejí skutečné výrobní náklady. Co se týče předvahy za rok 2018, společnost vysvětlila, že když během inspekce na místě předkládala podpůrné dokumenty, neuvědomila si, že vzhledem k technickým omezením jejího systému nejsou v těchto dokumentech tyto úpravy zřejmé. Bylo vysvětleno, že důvodem je přechod na nový účetní systém ke dni 1. ledna 2019, což je skutečnost, o které Komise předtím nebyla informována. Společnost zpochybnila skutečnost, že by se vinou neinformování o existenci tohoto nového systému zbytečně zdrželo ověřování. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že nesprávné vykázání procentního podílu jednoho z akcionářů bylo způsobeno překlepem, který byl během inspekce na místě opraven. Takováto chyba by proto neměla být považována za „zavádějící“ informaci, jež by vedla k použití článku 18 základního nařízení. Konečně vyvážející výrobce zpochybnil, že by několikrát bránil procesu ověřování, zejména tím, že neposkytl i) vysvětlení ohledně jistého (důvěrného) dokumentu uvedeného v jeho dotazníku a ii) revidované pracovní výkazy.

(78)

Zaprvé, PCN předložené společností Hengshi v tomto šetření bylo nesprávné navzdory tomu, že tento vyvážející výrobce během šestidenní inspekce na místě dostal několik příležitostí revidovat čísla PCN. Na základě poskytnutých informací nemohla Komise stanovit spolehlivé průměrné prodejní ceny podle PCN, a poskytnuté informace tedy nemohly být vzaty v úvahu.

(79)

Zadruhé, šetřením bylo zjištěno, že alokační klíč používaný vyvážejícím výrobcem správně neodráží objem elektřiny, pracovní síly a režijních nákladů podle PCN. To bylo způsobeno tím, že společnost při stanovení alokačních klíčů nevzala v potaz prostoje výrobních strojů. Tato skutečnost vede k nadměrné alokaci objemu elektřiny a režijních nákladů spotřebovaných ve výrobním procesu u výrobků vyráběných v malých objemech a k nedostatečné alokaci stejných položek u výrobků vyráběných ve velkých objemech. Alokační klíče používané vyvážejícím výrobcem vedou rovněž k nevyrovnané alokaci počtu odpracovaných hodin podle PCN. Vyvážející výrobce tuto chybu uznal ve svém dopise útvarům Komise ze dne 22. července 2019. Kromě toho během inspekce na místě tým opakovaně upozorňoval na nekonzistentní výsledky při použití alokačních klíčů navržených společností, ale společnost se tímto problémem odmítla zabývat. I když je vyvážející výrobce v minulosti používal, tyto alokační klíče správně neodrážejí objem elektřiny, pracovní síly a režijních nákladů podle PCN. Na tomto základě Komise shledala, že pomocí používaných alokačních klíčů nelze spolehlivě stanovit výrobní náklady společnosti podle PCN. V důsledku toho ani tyto informace nemohly být vzaty v úvahu.

(80)

Zatřetí, Komise nesouhlasí s tvrzením, že tento vyvážející výrobce nebránil procesu ověřování tím, že neinformoval o existenci nového účetního systému. Posouzení dopadu tohoto nového systému na informace poskytnuté společností bylo časově náročnější, než bylo třeba. Překvapivá je také skutečnost, že finanční manažer společnosti, který byl během inspekce na místě přítomen, tuto informaci ihned nesdělil týmu. Pokud by tato skutečnost nebyla před týmem provádějícím šetření zatajena, nebylo by nutné kontrolovat, zda měl nový systém dopad na údaje vykázané za rok 2018. Dodatečný čas by mohl být využit k ověření významnějších částí dotazníku. Komise konstatuje, že i když tým inspekci na místě o den prodloužil, přesto se mu v (prodlouženém) čase, který byl k dispozici, nepodařilo uspokojivě dokončit ověřování údajů poskytnutých společností.

(81)

Začtvrté, chyba ve vykázání akcionáře měla podstatný dopad a byla rozhodující pro otázku, zda je tento vyvážející výrobce ve spojení s jinými vyvážejícími výrobci (a je tedy součástí téže skupiny, na kterou se vztahuje jedno antidumpingové clo). Tato chyba byla proto považována za závažnou a zavádějící bez ohledu na to, zda byly nesprávné informace poskytnuty úmyslně.

(82)

Konečně Komise trvá na tom, že tato společnost několikrát bránila procesu ověřování. Pokud jde o chybějící vysvětlení důvěrného dokumentu, který byl předložen spolu s odpovědí na dotazník, Komise konstatuje, že během inspekce na místě nebyly týmu předány klíčové informace, které byly poskytnuty teprve po dlouhých zdrženích, jak je uvedeno ve zprávě o inspekci, jež byla společnosti poskytnuta (18). Kromě toho Komise během inspekce na místě požadovala informace s cílem ověřit, zda je struktura PCN dotčeného výrobku správná. Společnost Hengshi však podrobné informace o struktuře PCN poskytla až poté, co bylo zjištěno, že je PCN nesprávné. Společnost také během inspekce na místě zadržovala revidovaný soubor týkající se PCN do doby, než tým zabývající se případem zjistil v poskytnutém souboru další chyby. V tomto okamžiku již tým zabývající se případem strávil ověřováním PCN dosti dlouhou dobu a poskytl společnosti příležitost předložit pracovní soubory a znovu zahájit ověřování PCN. Toto chování nepochybně bránilo šetření, protože úředníkům Komise znemožnilo dokončit ověření poskytnutého PCN. Komise tedy nemůže souhlasit s tím, že společnost závažným způsobem nebránila procesu ověřování.

(83)

Vzhledem k popsaným závažným nedostatkům v informacích poskytnutých tímto vyvážejícím výrobcem se Komise rozhodla nebrat tyto informace v úvahu (všechna PCN a výrobní náklady podle PCN) a svá zjištění založila na dostupných údajích v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení (19).

(84)

Jelikož připomínky společnosti, včetně těch přednesených během slyšení u úředníka pro slyšení, nezměnily zjištěné skutečnosti a závěry, Komise potvrdila použití dostupných údajů podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení ve vztahu k tomuto vyvážejícímu výrobci, pokud jde o vývozní cenu a běžnou hodnotu.

(85)

Konečně společnost CNBM International, obchodník ve spojení, který je součástí skupiny CNBM, nepředložila požadovanou odpověď na přílohu I dotazníku. Šetření ovšem ukázalo, že chybějí nezbytné informace o prodeji textilií ze skleněných vláken, a Komise společnost CNBM International požádala o vykázání tohoto prodeje a o vysvětlení, proč nebyl vykázán dříve.

(86)

Společnost CNBM International požadované informace o prodeji předložila a uvedla, že se o tomto prodeji dověděla až při přípravě odpovědi na písemné upozornění Komise na nedostatky v rámci souběžného antisubvenčního šetření uvedeného v 3. bodě odůvodnění.

(87)

Informace předložené tak pozdě však bylo možné ověřit jen částečně. Vzhledem k tomu, že šlo o malý objem, Komise se v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení rozhodla informace týkající se těchto prodejních transakcí výjimečně přijmout a pro některé informace, jako jsou prodejní, správní a režijní náklady obchodníka ve spojení, použít dostupné údaje.

(88)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení na domácím trhu v ČLR, považovala Komise za vhodné zahájit šetření týkající se ČLR podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(89)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení řízení, pokud jde o vstupy používané při výrobě textilií ze skleněných vláken. Příslušné informace poskytlo devět vyvážejících výrobců v ČLR, na které v období šetření připadal veškerý vývoz textilií ze skleněných vláken do Unie.

(90)

Komise s cílem získat informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení na domácím trhu v ČLR, zaslala dotazník také čínské vládě. Od čínské vlády odpověď nepřišla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Čínská vláda neodpověděla.

(91)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vůči Číně, a to do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Společnosti Hengshi, Jushi a CCCLA podaly připomínku k existenci podstatných zkreslení v Číně, kterou se zabývají 106. a 107. bod odůvodnění.

(92)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(93)

Dne 27. března 2019 Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení zpřístupnila zúčastněným stranám první poznámku ke spisu (dále jen „poznámka z března 2019“), v níž požádala o jejich stanovisko k relevantním zdrojům, jež Komise může použít ke stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie, pracovní síla a odpad, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě dotčeného výrobku. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále určila několik možných reprezentativních zemí: Brazílii, Mexiko, Ruskou federaci a Turecko.

(94)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Komise obdržela připomínky od společností Taishan, Jushi a Hengshi a od žadatele. Čínská vláda nepodala žádné připomínky.

(95)

Obdrženými připomínkami k poznámce z března 2019 se Komise zabývala ve druhé poznámce ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty ze dne 4. září 2019 (dále jen „poznámka ze září 2019“). Komise rovněž poskytla revidovaný seznam výrobních faktorů a dospěla k závěru, že za reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi považováno Turecko. Komise určila také seznam kódů používaných Tureckem a zpřístupnila ve veřejně přístupném spisu příslušné turecké celní statistiky. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise obdržela připomínky od dvou čínských vyvážejících výrobců, kteří jsou součástí skupiny CNBM. Těmito připomínkami se toto nařízení zabývá ve 106., 177. a 207. až 211. bodě odůvodnění.

(96)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno: „Běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.“

(97)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví: „Pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády lze použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(98)

Definice v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení zní: „Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(99)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné uvedený demonstrativní seznam prvků. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení bere v úvahu možný dopad jednoho či více z těchto prvků na ceny a náklady v zemi vývozu dotčeného výrobku. Vzhledem k tomu, že tento seznam není kumulativní, nemusí být tedy pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(100)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví: „Pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(101)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (20), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla vložena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení řízení. Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Podnět také obsahoval některé relevantní důkazy doplňující uvedenou zprávu.

(102)

Podnět zejména obsahoval informace, že čínská odvětví textilií ze skleněných vláken a pramenců skleněných vláken jsou silně podporována čínskou vládou. Čínský 12. pětiletý plán podle žadatele zdůraznil význam odvětví nových materiálů, k nimž patří textilie ze skleněných vláken, jako „strategického nově vznikajícího odvětví“ a stanovil, že se má prostřednictvím komplexní politické podpory a vedení rozvinout v „přední průmyslový pilíř“. Cílem 13. pětiletého plánu je pak odvětví nových materiálů dále rozvíjet posilováním výzkumu a vývoje a zvyšováním inovační schopnosti zpracovatelského průmyslu (21).

(103)

V podnětu se dále uvádí, že odvětví nových materiálů je také jedním z podporovaných odvětví v rámci iniciativy „Made in China 2025“, a je tudíž způsobilé čerpat významné státní financování. V podnětu je vypočítána řada fondů vytvořených na podporu iniciativy „Made in China 2025“, a nepřímo tedy také odvětví textilií ze skleněných vláken (22).

(104)

Konečně se v podnětu konstatuje, že 13. pětiletý plán pro odvětví stavebních hmot vyzývá k optimalizaci struktury průmyslu mimo jiné rozšířením nově vznikajících odvětví, jako jsou odvětví materiálů na bázi skla, průmyslové keramiky, nitroočních čoček, vysoce výkonných vláken a kompozitů a grafenu a modifikovaných materiálů. Toho má být dosaženo prostřednictvím politik v oblasti státního financování, zdanění, financí, stanovování cen, energetiky a ochrany životního prostředí, jakož i prostřednictvím podpory zapojení kapitálu do fúzí, akvizic a restrukturalizace podniků v odvětví stavebních hmot s využitím různých prostředků, včetně úvěrů (23).

(105)

Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(106)

Připomínky týkající se zkreslení byly obdrženy od společností Hengshi a Jushi a od CCCLA; tyto subjekty tvrdily, že Unie je podle práva WTO povinna stanovit náklady pro početní zjištění běžné hodnoty tak, aby odrážely podmínky převládající v ČLR, v souladu s článkem 2 antidumpingové dohody, a odkázaly na zprávu Odvolacího orgánu WTO DS473 EU – bionafta (Argentina).

(107)

Pro účely tohoto šetření dospěla Komise ve 161. bodě odůvodnění k závěru, že je vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise se domnívá, že čl. 2 odst. 6a je tedy použitelný. Komise nadto soudí, že toto ustanovení je v souladu s povinnostmi Evropské unie v rámci WTO. Komise je toho názoru, že – jak bylo objasněno ve věci DS473 EU – bionafta (Argentina) – ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, zejména pak čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec základního nařízení, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nutná a odůvodněná. Komise konečně připomněla, že spor DS473 EU – bionafta (Argentina) se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(108)

Komise prozkoumala, zda s ohledem na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Součástí této analýzy bylo zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví zahrnujícím dotčený výrobek.

(109)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, a to všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (24). Celkové uspořádání čínského hospodářství proto nejen umožňuje státu významně do něj zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (25).

(110)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistická tržní ekonomika rozvíjena pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „Socialistický systém je základním systémem Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „Určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny (26).“ To dokládá nespornou a neustále narůstající kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(111)

Čínský stát provádí intervenční hospodářskou politiku při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu (27). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(112)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, kdežto celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také prostředky na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje systém plánování. Důvodem je nejen závazná povaha plánů, nýbrž i to, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5) (28).

(113)

Zadruhé, na úrovni umisťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.3.1.8) (29). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (30).

(114)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla zadávání veřejných zakázek jsou běžně používána k dosažení jiných politických cílů než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Příslušné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek má být prováděno s cílem podpořit dosahování cílů, které jsou stanoveny ve státních politikách. Povaha těchto cílů ovšem není vymezena, a orgánům s rozhodovacími pravomocemi tak zůstává široký prostor pro uvážení (31). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Orgány používají prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, jako je zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího průmyslu (32).

(115)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují mnoho různých zásahů státu. Takové významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného umisťování zdrojů v souladu s tržními zásadami (33).

(116)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(117)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státem vlastněné podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.3.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (34). Výměnou za to mají státem vlastněné podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (35).

(118)

Konkrétně v odvětvích textilií ze skleněných vláken a pramenců skleněných vláken přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Stát má významný podíl v obou skupinách výrobců zařazených do vzorku, tj. ve skupině CNBM i skupině Yuntianhua, jež jsou největšími výrobci textilií ze skleněných vláken a pramenců skleněných vláken v Číně. Tyto společnosti představují přibližně 68 % celkové výrobní kapacity odvětví skleněných vláken v Číně, jež zahrnuje jak textilie ze skleněných vláken, tak i pramence skleněných vláken (36).

(119)

Při vysoké míře zásahů státu v odvětví textilií ze skleněných vláken a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví textilií ze skleněných vláken totiž také podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.3.1.5. Totéž platí pro odvětví pramenců skleněných vláken, které vyrábí hlavní surovinu pro textilie ze skleněných vláken.

(120)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státem vlastněných podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (37) avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva společností ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (38)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek zřejmě nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státem vlastněných podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (39). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí. (40) Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců textilií ze skleněných vláken a dodavatelů jejich vstupů.

(121)

Jak již bylo uvedeno, konkrétně v odvětví textilií ze skleněných vláken je mnoho výrobců těchto textilií ve vlastnictví státu. V důvěrném spisu jsou rovněž uvedeny důkazy o tom, že ve vyvážejících výrobcích zařazených do vzorku existuje přítomnost státu, jež mu umožňuje uplatňovat vliv na rozhodnutí společností a v konečném důsledku ovlivňovat ceny či náklady. Jelikož ve stanovách společnosti nebo v jiných dokumentech jsou obsaženy konkrétní doklady, jež mají důvěrnou povahu, byly sděleny samostatně dotčené straně.

(122)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (41). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví textilií ze skleněných vláken a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(123)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé správní úrovni sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami (42).

(124)

Odvětví textilií ze skleněných vláken je považováno za důležité odvětví podporované čínskou vládou. Tato skutečnost je potvrzena v řadě plánů pro rozvoj průmyslu, jako je 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje ČLR nebo iniciativa „Made in China 2025“ (43).

(125)

Kromě toho jsou textilie ze skleněných vláken často uváděny pod zastřešujícím pojmem „nové materiály“. V cestovní mapě iniciativy „Made in China 2025“ (44) je popsáno odvětví 9 „nové materiály“ a jeho podkategorie, včetně pokročilých základních materiálů (bod 9.1) a klíčových strategických materiálů (bod 9.2), včetně vysoce výkonných vláken a kompozitních materiálů a nových materiálů pro energetiku (45).

(126)

V návaznosti na cestovní mapu iniciativy „Made in China 2025“ byl navíc v listopadu 2016 rozpracován seznam deseti strategických odvětví v Katalogu čtyř základů, který zveřejnil poradní výbor pro národní výrobní strategii (NMSAC), což je poradní skupina Národní užší vedoucí skupiny pro budování národní výrobní síly. V tomto katalogu je každé z deseti strategických odvětví rozděleno do čtyř kapitol: i) klíčové základní náhradní díly, ii) klíčové základní materiály, iii) pokročilé základní procesy/technologie a iv) odvětvové technologické platformy. Skleněná vlákna jsou uvedena v odvětví 7 (elektrická zařízení) bodě II (klíčové základní materiály) podbodě 16 (izolační desky ze skleněných vláken) a v odvětví 9 (nové materiály) bodě II (klíčové základní materiály) podbodech 10 (materiály z vysoce výkonných vláken, monomerů a kompozitů) a 24 (materiály na bázi skla).

(127)

V 13. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje ČLR jsou nové materiály zmíněny několikrát: „Budeme postupovat rychleji, abychom dosáhli zásadního pokroku v hlavních technologiích v oblastech, jako jsou informační a komunikační technologie nové generace, nová energetika, nové materiály […]“ (46). Plán dále počítá s realizací projektů souvisejících s výzkumem, vývojem a uplatňováním klíčových nových materiálů (47).

(128)

V cestovní mapě iniciativy „Made in China 2025“ je vyjmenováno deset strategických odvětví, která jsou pro čínskou vládu klíčová. Nové materiály, které jsou jedním z 10 strategických odvětví, těží z výhod vyplývajících z podpůrných mechanismů uvedených v tomto dokumentu, k nimž patří mimo jiné politiky finanční podpory, fiskální a daňová politika a dohled a podpora ze strany Státní rady (48).

(129)

Výrobky z vláken jsou také výslovně uvedeny v katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci Národní komise pro rozvoj a reformy (vydání z roku 2011), což je dokument, v němž jsou vyjmenována odvětví způsobilá pro preferenční financování, v kapitolách týkajících se stavebních hmot a textilií takto:

„ Stavební hmoty:

(…)

Textilie:

(…)

(…)

(…)

(130)

Kromě toho se v katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2011 (rozhodnutí č. 9) mezi podporovanými odvětvími výslovně uvádí: „výroba skleněných vláken z E-skla tažením v pecích […], vývoj a výroba vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků z nich“.

(131)

Na textilie ze skleněných vláken a pramence skleněných vláken se dále vztahuje rozvojový plán pro odvětví stavebních hmot 2016–2020, který mimo jiné předpokládá změnu odvětví stavebních hmot z „velkého na silné odvětví“ a optimalizaci struktur ve stavebnictví, zvýšení bezpečnosti dodávek klíčových materiálů, zvýšení míry koncentrace v odvětví, jakož i posílení jeho mezinárodní konkurenceschopnosti (49). Plán stanoví kvantitativní rozvojové cíle, vládní kontrolu nad výrobní kapacitou, podrobné cíle pro výrobu, zeměpisné rozmístění průmyslových odvětví mezi provinciemi v ČLR, bezpečnost dodávek, rozvoj konkrétních odvětví, kontrolu vlády nad podniky a její vliv na podniky, jakož i opatření na podporu průmyslu (50). To svědčí o silné přítomnosti a zásazích státu v odvětví skleněných vláken.

(132)

Třináctý pětiletý plán pro odvětví vláknitých a kompozitních materiálů (51) je plán zaměřený konkrétně na odvětví vláknitých materiálů. Je jasným vodítkem pro rozvoj tohoto odvětví; například v oddíle III.3 je stanoven tento cíl:

„ Aktivně integrovat a modernizovat horní i dolní konec průmyslového řetězce s cílem zachovat zdravý a stabilní rozvoj odvětví vláknitých a kompozitních materiálů: Podporovat velké podniky provozující vanové pece v tom, aby soustavně realizovaly rozvojovou strategii založenou na působení na globálním trhu a zaváděly globální vzorce výrobní kapacity. Na tomto základě: – udržet nízkou úroveň kontroly nad tempem růstu objemu domácí výroby skleněných vláken; – současně snížit podíl vývozu domácích skleněných vláken a výrobků z nich; – aktivně upravovat struktury výrobků; […] – aktivně upravovat strukturu výrobků a vést podniky k zavádění diferencovaného rozvoje, energicky rozvíjet vysoké zpracování výrobků ze skleněných vláken, zvětšit velikost trhu s výrobky z vláknitých a kompozitních materiálů ve střední až vyšší kategorii použití a zvýšit kvalitu výrobků a přidanou hodnotu. Zajistit, aby roční tempo růstu příjmů z hlavní činnosti odvětví vláknitých a kompozitních materiálů bylo přibližně o pět až šest procentních bodů vyšší než tempo růstu HDP v zemi, to znamená, aby v roce 2020 celkové příjmy podniků nad určenou velikost dosáhly 500 miliard jüanů, tj. aby se zdvojnásobily ve srovnání se situací na konci 12. pětiletého plánu. “  (52)

(133)

Oddíl IV.3.4 tohoto plánu dále stanoví základ pro vládní pokyny určené podnikům a celému odvětví:

„Vést různé druhy podniků k tomu, aby se zapojily do diferencovaných činností se zohledněním svých individuálních výhod a konkrétních tržních segmentů. Zejména je nezbytné usměrňovat malé a střední podniky, aby šly po cestě růstu spočívající v zaplňování konkrétních mezer na trhu a v tom, že malé podniky budou doplňovat podniky velké a jako cesta k úspěchu bude zvažována specializace. Díky diferencovaným činnostem se zamezí soutěži v rozsahu mezi velkými podniky, jakož i hospodářské soutěži mezi podobnými podniky, čímž se eliminuje trh, na němž se soutěží nízkými náklady. Současně mohou malé a střední podniky díky specializované výrobě také získat respekt a pozornost velkých podniků, navázat těsnou spolupráci s velkými podniky a účinně podporovat rozvoj velkých podniků.“

(134)

Jak je vysvětleno ve zprávě, odvětvová sdružení jsou úzce propojena se státem, zejména prostřednictvím významu, který má v těchto sdruženích budování Komunistické strany Číny (53). Ustanovení oddílu IV.3.6 téhož plánu proto také odkazují na zásahy státu do výroby vláken, včetně odvětví textilií ze skleněných vláken:

„ [Sdružení]

(135)

Odvětví textilií ze skleněných vláken a pramenců skleněných vláken ČLR aktivně podporuje na různých úrovních státní správy; příklad místní iniciativy týkající se jedné ze společností zařazených do vzorku najdeme ve 13. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje města Ťiou-ťiang:

Oddíl III 2.2 Účinné provádění rozvojového plánu pro strategická a nově vznikající odvětví

(136)

Pokud jde o suroviny, pro spolupracujícího výrobce, který není vertikálně integrovaný, jsou hlavními surovinami pramence skleněných vláken, na které připadá více než 70 % celkových výrobních nákladů. V předchozím antisubvenčním šetření týkajícím se pramenců skleněných vláken již bylo prokázáno, že toto odvětví je významně subvencováno čínskou vládou, a tudíž podléhá zkreslení. Bylo zjištěno, že odvětví pramenců skleněných vláken využívá preferenčních úvěrů, snížení daní v rámci režimu pro „podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií“, programů týkajících se nepřímých daní a dovozního cla a poskytování práv k užívání pozemků (55).

(137)

Vertikálně integrovaní výrobci používají velký počet výrobních faktorů, které jsou rovněž zkreslené. Například plyn, jeden z důležitých výrobních faktorů, produkují především státem vlastněné podniky (96 % zemního plynu ovládají China National Petroleum Corporation (dále jen „CNPC“), China Petroleum & Chemical Corporation (dále jen „Sinopec“) a China National Offshore Oil Corporation (dále jen „CNOOC“)) a jejich ceny plynu jsou regulovány Národní komisí pro rozvoj a reformy (56). Na křemen, kaolin a fluorit, což jsou další důležité suroviny při výrobě textilií ze skleněných vláken, se vztahuje 13. pětiletý plán pro nerostné zdroje, přičemž křemen a kaolin jsou navíc zahrnuty do 13. pětiletého plánu pro odvětví stavebních hmot. Tyto dva plány stanoví vládní kontrolu nad průmyslem obecně, stanoví normy pro objem těžby mimo jiné konkrétně pro křemen, vybízejí k reformě státem vlastněných podniků a počítají s řadou podpůrných opatření a zásahů státu do soukromých iniciativ. O oxidu hlinitém bylo zjištěno, že je předmětem zásahů státu v provincii Che-pej, kde byl uveden v seznamu klíčových investičních projektů a v plánu rozvoje odvětví nových materiálů v provincii Che-pej z roku 2016, který stanovil státní podporu pro dosažení stanoveného objemu výroby (57). Na uhličitan sodný se vztahuje 13. pětiletý plán pro petrochemický a chemický průmysl, ve kterém je uvedeno, že by si stát měl zachovat kontrolu nad výrobní kapacitou: „přísně kontrolovat nová zvýšení kapacity v odvětvích s nadměrnou kapacitou, jako je […], uhličitan sodný, […].“ (58). Dalším výrobním faktorem, kterého se v ČLR týká státní podpora, je dolomit; patří například k podporovaným odvětvím pro Autonomní oblast Vnitřní Mongolsko v rámci katalogu zahraničních investic ve střední a západní Číně. Příjemcem vládní podpory je také polypropylen, který je uveden v katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci Národní komise pro rozvoj a reformy: „nová výstavba výrobních jednotek polypropylenu s roční výrobou nižší než 70 000 tun (nepřetržitým procesem a dávkovým procesem)“ (59) a v 13. pětiletém plánu provincie Che-pej pro petrochemický průmysl: „Optimalizace průmyslu: Do roku 2020 [Che-pej] […] zajistí vznik klastrů odvětví syntetických materiálů zaměřených na PVC, kaprolaktam (nylon), TDI, MDI (polyuretan), polypropylen, […]“ (60).

(138)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby pramenců skleněných vláken jakožto hlavní suroviny používané k výrobě dotčeného výrobku u výrobců, kteří nejsou vertikálně integrovaní, jakož i řady surovin používaných k výrobě textilií ze skleněných vláken vertikálně integrovanými výrobci. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(139)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické jejich systematické nedostatečné prosazování. Počet úpadků je s ohledem na velikost hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále silnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (61).

(140)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví pozemků a právům k užívání pozemků v ČLR (62).. Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práv k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (63). Mimoto orgány při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně provádění hospodářských plánů (64).

(141)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci textilií ze skleněných vláken běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být v plném rozsahu použitelné i v odvětví textilií ze skleněných vláken.

(142)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví textilií ze skleněných vláken existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

(143)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v uplatňování práva na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (65). Podle vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (66). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který přístup k úplnému spektru služeb sociálního zabezpečení a k dalším výhodám umožňuje pouze místním obyvatelům dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracovníci, kteří nejsou v daném místě přihlášeni k trvalému pobytu, mají v zaměstnání zranitelné postavení a pobírají nižší příjem než ti, kteří přihlášeni jsou (67). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(144)

Pracovní síla představuje významný výrobní faktor v odvětví textilií ze skleněných vláken. Během šetření bylo zjištěno, že na pracovní sílu připadá 5 % až 25 % celkových výrobních nákladů.

(145)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se odvětví textilií ze skleněných vláken netýkal popsaný čínský systém pracovního práva. Odvětví textilií ze skleněných vláken je tedy zasaženo zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(146)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu je v ČLR předmětem různých zkreslení.

(147)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (68), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou i banky nadále připoutány ke státu nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (vedoucí pracovníci velkých státem vlastněných finančních institucí jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (69) a – stejně jako v případě nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně realizují veřejné politiky stanovené vládou. Banky při tom plní výslovnou zákonnou povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (70). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví, jež byla vládou označena za podporovaná nebo jinak důležitá (71).

(148)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(149)

Zkresleny jsou často rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (72).

(150)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví, jež byla vládou označena za podporovaná nebo jinak důležitá (73). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(151)

Zadruhé, úvěrové náklady jsou udržovány na uměle nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému využívání kapitálových investic se stále nižší návratností investovaných prostředků. Jako příklad lze uvést nedávný růst zadluženosti podniků ve státním sektoru nehledě na prudký pokles ziskovosti, což nasvědčuje tomu, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(152)

Zatřetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivňovány zkresleními působenými vládou. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho roste, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(153)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost přidělování kapitálu bez jakýchkoli známek omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo v posledních letech k rychlému nárůstu úvěrů se selháním. V situaci rostoucího objemu rizikových dluhů se čínská vláda rozhodla zamezit selháním. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(154)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(155)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví textilií ze skleněných vláken bylo z výše popsaných zásahů státu ve finančním systému vyjmuto. Zjištění z antisubvenčního šetření týkajícího se pramenců skleněných vláken, které z velké části zahrnuje také vertikálně integrované výrobce textilií ze skleněných vláken, ve skutečnosti ukázala, že výrobci pramenců skleněných vláken v ČLR těžili z preferenčních úvěrů jak od státních, tak od soukromých bank (74). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku si půjčují značné částky od bank, a mohou tedy těžit z preferenčních politik a uvedeného zkreslení.

(156)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.3.1.1 až 3.3.1.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu činitelů výroby v oddílech 3.3.1.6 až 3.3.1.8 výše a v části B zprávy. K výrobě jízdních kol je zapotřebí široká škála vstupů.

(157)

Komise připomíná, že pro výrobu textilií ze skleněných vláken je zapotřebí široká škála vstupů. Podle důkazů ve spisu získávali vyvážející výrobci zařazení do vzorku více než 96 % vstupů v ČLR. Když výrobci textilií ze skleněných vláken tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(158)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny textilií ze skleněných vláken ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s přidělováním kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyroben v ČLR spojením řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v tomto šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(159)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku tvrdil, že nákupy materiálů a energie pro účely výroby textilií ze skleněných vláken, jakož i jiných výrobků nejsou v Číně zkreslené, protože jejich ceny jsou určovány tržními silami. Tentýž vyvážející výrobce Komisi požádal, aby buď pro početní zjištění běžné hodnoty použila skutečné náklady na nákup materiálů a energie, nebo aby běžnou hodnotu stanovila na základě skutečných domácích prodejních cen textilií ze skleněných vláken v Číně.

(160)

Vyvážející výrobce nepředložil žádné důkazy prokazující, že jeho nákupy materiálů a energie pro výrobu textilií ze skleněných vláken nejsou zkreslené. S ohledem na zjištění uvedená v 98. až 162. bodě odůvodnění, k nimž dospělo šetření, bylo tedy toto tvrzení zamítnuto.

(161)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví textilií ze skleněných vláken, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(162)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je uvedeno v následujícím oddíle.

(163)

Po poskytnutí konečných informací společnost Taishan uvedla, že v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, nebylo zjištěno žádné významné narušení trhu, neboť ve zprávě nebyla uvedena žádná samostatná kapitola popisující odvětví textilií ze skleněných vláken a odvětví skleněných vláken. Tato strana rovněž tvrdila, že důkazy ve zprávě pocházely z prosince 2017 a že zpráva mezitím nebyla aktualizována.

(164)

Komise konstatovala, že existence podstatných zkreslení, jež by vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní odvětvové kapitoly týkající se výrobku, který je předmětem šetření. Zpráva popisuje různé typy zkreslení v ČLR, které jsou průřezové a použitelné v celém čínském hospodářství a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření. Jak je vysvětleno v oddíle 3.3.1.5 výše, odvětví skleněných vláken je předmětem řady zásahů státu popsaných ve zprávě (vztahují se na ně pětileté plány a další dokumenty, zkreslení v oblasti surovin, finanční zkreslení atd.), které jsou výslovně uvedeny a na něž se odkazuje v tomto nařízení. Kromě toho 124. až 138 bod odůvodnění tohoto nařízení rovněž podrobně popisují různá zkreslení použitelná na odvětví skleněných vláken a/nebo na jeho suroviny a vstupy nad rámec podstatných zkreslení, která jsou již obsažena ve zprávě. Tržní podmínky a příslušné politiky a plány, které vedly k podstatným zkreslením, jsou na odvětví skleněných vláken a na jeho výrobní náklady stále použitelné, a to i přesto, že zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017. Žádná strana nepředložila žádné důkazy o opaku. Další důkazy o podstatných zkresleních uvedené v 98. až 160. bodě odůvodnění jsou stále použitelné a žádná strana nepředložila žádné důkazy o opaku. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(165)

Během slyšení, které se uskutečnilo po poskytnutí konečných informací, skupina Yuntianhua tvrdila, že ve vztahu k ní neexistují žádné důkazy o podstatných zkresleních. Společnost uvedla, že podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení musí Komise provést samostatné posouzení existence podstatných zkreslení pro každou společnost. Rovněž tvrdila, že jakožto vertikálně integrovaný výrobce svůj výrobní proces nezahájila s pramenci skleněných vláken, ale se surovinami pro výrobu pramenců skleněných vláken. Komise proto měla při výpočtu běžné hodnoty vzít tyto suroviny v úvahu.

(166)

Vyvážející výrobce nepředložil žádný důkaz, který by prokázal, že jeho ceny nebo náklady textilií ze skleněných vláken, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nebyly zkreslené. Komise navíc konstatuje, že existence podstatných zkreslení, jež by vedla k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je stanovena na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, vztahují se ustanovení čl. 2 odst. 6a na všechny vyvážející výrobce v ČLR. V každém případě stejné ustanovení základního nařízení umožňuje vyvážejícím výrobcům prokázat, že jejich vlastní domácí náklady nejsou postiženy podstatnými zkresleními, přičemž v těchto případech jsou použity pro výpočet běžné hodnoty. S ohledem na zjištění uvedená v 98. až 162. bodě odůvodnění, k nimž dospělo šetření, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o tom, že se tato zjištění nevztahují na domácí náklady tohoto vyvážejícího výrobce, bylo tedy toto tvrzení zamítnuto. V každém případě šetření prokázalo existenci podstatných průřezových zkreslení, která mají vliv na výrobu dotčeného výrobku a/nebo jeho vstupů, a proto jsou v každém případě ovlivňovány těmito podstatnými zkresleními bez ohledu na to, zda výrobci zahajují výrobu od pramenců skleněných vláken, nebo zda mají zcela integrovanou výrobu.

(167)

Závěry vyvozené ve 162. bodě odůvodnění tedy byly potvrzeny.

(168)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(169)

Jak je vysvětleno v 93. až 95. bodě odůvodnění, Komise zúčastněným stranám zpřístupnila dvě poznámky ke spisu (77) týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty.

(170)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku ve svém podání ze dne 8. dubna 2019 tvrdil, že by Komise neměla zahajovat hledání alternativních zdrojů pro stanovení běžné hodnoty čínských vyvážejících výrobců, protože ještě nebylo prokázáno, že v ČLR existují podstatná zkreslení nákladů a cen, pokud jde o výrobu a prodej textilií ze skleněných vláken.

(171)

Podnět obsahoval dostatečné důkazy nasvědčující existenci podstatných zkreslení v ČLR podle čl. 5 odst. 9 ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. a), b) a e) základního nařízení. Proto je Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) povinna shromáždit své zdroje týkající se možných vhodných reprezentativních zemí pro případ, že šetření potvrdí existenci podstatných zkreslení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(172)

V poznámce z března 2019 Komise určila tyto čtyři země: Brazílie, Mexiko, Ruská federace a Turecko, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje podobnou jako v ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu (dále jen „HND“).

(173)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku ve svém podání ze dne 8. dubna 2019 uvedl, že podle databáze Světové banky týkající se HND jsou jak Brazílie, tak Mexiko blíže ČLR z hlediska HND (hrubého národního důchodu) na obyvatele. Uvedl také, že HND Turecka je mnohem vyšší než v ostatních čtyřech zemích (včetně ČLR) a Ruská federace má vyšší HND na obyvatele než ČLR, ale nižší než Turecko. Podle tohoto vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku se proto Brazílie a Mexiko jeví z hlediska tohoto kritéria jako lepší volba než Ruská federace a Turecko.

(174)

Pokud jde o početní zjištění běžné hodnoty u zemí s podstatnými zkresleními, čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že Komise může použít reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v zemi vývozu. Komise může rovněž použít nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty či jiné vhodné informace. Aby mohla v každém případě určit, které země mají úroveň hospodářského rozvoje podobnou jako v zemi vývozu, používá Komise země zařazené Světovou bankou do stejné kategorie příjmů. Díky této databázi má Komise dostatečný počet potenciálně vhodných zemí s podobnou úrovní rozvoje, z nichž může vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(175)

Základní nařízení nevyžaduje, aby reprezentativní země byla nejblíže skutečnému HND země vývozu. Skutečnost, že určitá země má HND na obyvatele bližší ČLR než jiná země, proto při výběru vhodné reprezentativní země nehraje rozhodující úlohu. V tomto případě byla příslušnou kategorií Světové banky kategorie zemí s vyššími středními příjmy, do které je ČLR zařazena. I když je pravda, že Turecko má nejvyšší HND, všechny čtyři země mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR a mělo se za to, že splňují kritérium stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(176)

Komise tedy usoudila, že všechny čtyři možné reprezentativní země, které určila, jsou z hlediska hospodářského rozvoje stejně srovnatelné s ČLR, jak je uvedeno v poznámce ze září 2019.

(177)

Tentýž vyvážející výrobce zařazený do vzorku ve svém podání ze dne 16. září 2019 zopakoval argumenty uvedené ve 173. bodě odůvodnění a kromě toho poukázal na dvě předchozí antidumpingová šetření týkající se dovozu ocelových štětovnic z plechů válcovaných za tepla z ČLR a dovozu určitých výrobků z oceli s organickým povlakem z ČLR (78), ve kterých Komise zamýšlela vybrat země mající HND na obyvatele na podobné úrovni jako ČLR.

(178)

Mezi současným šetřením a dvěma předchozími šetřeními, na která vyvážející výrobce odkazuje, neexistuje žádný rozdíl v použité metodice. Ve všech případech bylo uplatněno kritérium popsané v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, tj. že Komise může použít reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v zemi vývozu. Jak je uvedeno ve 175. bodě odůvodnění, základní nařízení nevyžaduje, aby reprezentativní země měla podobný HND jako země vývozu, nýbrž aby měla podobnou úroveň hospodářského rozvoje. Skutečnost, že určitá země má bližší HND než jiná, tedy nemůže být rozhodujícím faktorem při výběru vhodné reprezentativní země, pokud jsou obě ve stejné kategorii zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(179)

V poznámce z března 2019 Komise uvedla, že je známo, že v Brazílii, Mexiku, Ruské federaci a Turecku se textilie ze skleněných vláken vyrábějí. Komise dále prošetřila, jaké veřejně dostupné finanční údaje lze u těchto čtyř zemí nalézt. Komise rovněž vyzvala zúčastněné strany, aby uvedly další výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(180)

Pokud jde o Brazílii, v návaznosti na poznámku z března 2019, ve které Komise uvedla, že nenalezla žádné veřejně dostupné finanční informace brazilských společností, žadatel předložil auditovanou výroční zprávu společnosti Owens Corning Fiberglas A.S. Ltda. za rok 2017 a výsledovku společnosti Saertex Tecidos Brasil Ltda, která byla údajně získána z její výroční zprávy. Tyto dokumenty byly zpřístupněny v nedůvěrném spisu šetření. Na tomto základě žadatel Komisi požádal, aby znovu zvážila Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi.

(181)

Komise posoudila rozsah informací poskytnutých žadatelem a provedla další výzkum týkající se Brazílie. V databázi Orbis, databázi Bloomberg ani jiných veřejných zdrojích však nebyly nalezeny žádné další veřejně dostupné finanční informace týkající se brazilských výrobců textilií ze skleněných vláken či souvisejících výrobků. Poté, co Komise zjistila určité problémy týkající se výrobních faktorů, jak je uvedeno ve 196. až 198. bodě odůvodnění, a na základě všech relevantních faktorů usoudila, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, jak je uvedeno ve 211. bodě odůvodnění, považovala za zbytečné zaujímat stanovisko k možnosti použít informace, které nejsou k dispozici široké veřejnosti, ale byly zpřístupněny všem zúčastněným stranám v nedůvěrném spisu.

(182)

V poznámce z března 2019 Komise sdělila, že vzhledem k absenci dostatečných finančních informací o dvou zjištěných společnostech (Oscar Alberto Torres Aguilar a Plásticos Reforzados de México, S.A) nebude za možnou reprezentativní zemi považovat ani Mexiko.

(183)

Na základě dalšího výzkumu, provedeného po vydání uvedené poznámky, bylo nicméně zjištěno, že v Mexiku existují dva další výrobci textilií ze skleněných vláken nebo jejich hlavní suroviny, pramenců skleněných vláken, tj. Saint-Gobain Mexico S.A de C.V a Owens Corning Mexico S.A de C.V. Komisi se však nepodařilo nalézt veřejně dostupné informace o příslušných finančních ukazatelích ani u jednoho z těchto výrobců. Komisi se rovněž nepodařilo najít žádné další finanční informace o společnostech Oscar Alberto Torres Aguilar a Plásticos Reforzados de México, S.A.

(184)

Co se týče Ruské federace, Komise v poznámce z března 2019 uvedla, že zjistila tři výrobce textilií ze skleněných vláken (P-D Tatneft-Alabuga Steklovolokno LLC (dále jen „P-D Tatneft“), OCV Steklovolokno OJSC (dále jen „OC Russia“) a Steklonit JSC (dále jen „Steklonit“)), u kterých byly v databázi Orbis k dispozici údaje za rok 2017. Mezitím byly v databázi Orbis zpřístupněny údaje za rok 2018 o společnosti Steklonit, kdežto finanční údaje za rok 2018 o společnostech P-D Tatneft a OC Russia zatím k dispozici nebyly (v databázi Orbis ani jiných veřejně dostupných zdrojích). Jak je však vysvětleno ve 199. bodě odůvodnění, Komise zjistila určité problémy týkající se výrobních faktorů.

(185)

Konečně, pokud jde o Turecko, Komise v poznámce z března 2019 uvedla, že zjistila osm výrobců textilií ze skleněných vláken. Další výzkum provedený Komisí ukázal, že z těchto osmi výrobců je výrobcem textilií ze skleněných vláken pouze společnost Metyx a že společnost Cam Elyaf je výrobcem pramenců skleněných vláken. Dalším výzkumem bylo rovněž zjištěno, že finanční informace uvedené v poznámce z března 2019 pro společnost Metyx se ve skutečnosti týkají společnosti ve spojení, která textilie ze skleněných vláken nevyrábí. Finanční údaje společnosti Metyx za žádné účetní období nebyly k dispozici v databázi Orbis, v databázi Bloomberg ani v jiném veřejně dostupném zdroji. V případě společnosti Cam Elyaf byly finanční údaje za rok 2018 dostupné na internetových stránkách společnosti, a to v konsolidované podobě za Sisecam Group, které je tato společnost součástí (79). Tyto finanční údaje zahrnují segment „chemických operací“ skupiny, do kterého patří pramence skleněných vláken. Kromě toho podle finančního prospektu (80), který Sisecam Group zveřejnila, společnost Cam Elyaf v roce 2018 prodala 28 985 tun pramenců skleněných vláken. Objem prodeje v Turecku v roce 2018 činil 21 033 tun a mimo Turecko 7 952 tun. Společnost Cam Elyaf dosáhla v roce 2018 tržeb ve výši 190 milionů TRY a EBITDA ve výši 39 milionů TRY. V poznámce ze září 2019 proto Komise také informovala zúčastněné strany o tom, že ke stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použije finanční údaje segmentu chemických operací turecké skupiny Sisecam za rok 2018, který zahrnuje pramence skleněných vláken.

(186)

V návaznosti na poznámku ze září 2019 jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku tvrdil, že jelikož společnost Cam Elyaf, tedy část skupiny Sisecam vyrábějící pramence skleněných vláken, nevyrábí ani neprodává textilie ze skleněných vláken, nýbrž pramence skleněných vláken, nelze finanční informace této společnosti považovat za spolehlivé ve vztahu k textiliím ze skleněných vláken. Kromě toho CCCLA a další vyvážející výrobce zařazený do vzorku ve svém podání ze dne 13. září 2019 tvrdili, že by Komise neměla použít finanční údaje segmentu chemických operací skupiny Sisecam, protože výroba pramenců skleněných vláken představuje jen malou část jeho činnosti a není jisté, zda je jeho podnikání v oblasti pramenců skleněných vláken ziskové. Dále bylo uvedeno, že společnost Cam Elyaf v roce 2017 podala tureckým orgánům antidumpingový podnět, v němž uvedla, že trpí újmu působenou dumpingovým dovozem pramenců skleněných vláken z Egypta, a tato společnost tedy může být méně zisková než celý chemický sektor skupiny Sisecam. CCCLA a uvedený vyvážející výrobce navrhli, aby Komise použila finanční údaje dalších tureckých výrobců textilií ze skleněných vláken, jako jsou Setex, Kivanc Group, Dost Kimya a Aytu Teknik. Dále bylo tvrzeno, že Komise v poznámce ze září 2019 nevysvětlila, proč se rozhodla jako možné zdroje pro stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vyloučit společnosti Istanbul Teknik a Sonmez Holding, protože ty také vyrábějí výrobky související se skleněnými vlákny.

(187)

Jak je uvedeno ve 205. bodě odůvodnění, finanční informace žádného výrobce textilií ze skleněných vláken v Turecku nebyly snadno dostupné. Kromě toho ani CCCLA, ani vyvážející výrobce nepředložili žádné finanční informace týkající se kteréhokoli z výrobců textilií ze skleněných vláken v Turecku, jak je požadováno v příloze I poznámky z března 2019, aby určili výrobce výrobku, který je předmětem šetření. Komisi se navíc v databázi Orbis, databázi Bloomberg ani jiných veřejných zdrojích nepodařilo nalézt žádné veřejně dostupné finanční informace o výrobcích textilií ze skleněných vláken uvedených ve 186. bodě odůvodnění, na které CCCLA a vyvážející výrobce odkazují. Dále, pokud jde o Istanbul Teknik (81) a Sonmez Holding (82), tyto společnosti podle informací na jejich podnikových internetových stránkách nevyrábějí výrobky související s pramenci skleněných vláken či textiliemi ze skleněných vláken, nýbrž výrobky z polyesterových vláken. Veškerá tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta. V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise usuzovala, že finanční údaje týkající se výrobců pramenců skleněných vláken, jež představují více než 70 % celkových nákladů na výrobu textilií ze skleněných vláken, mohou být považovány za reprezentativní také pro výrobce textilií ze skleněných vláken.

(188)

Komise rovněž odmítla tvrzení společností Jushi/Hengshi, že společnost Cam Elyaf by byla méně zisková než celé odvětví chemických operací skupiny Sisecam, protože společnost Cam Elyaf v roce 2017 podala antidumpingový podnět proti dovozu z Egypta, přičemž tvrdila, že utrpěla podstatnou újmu. Důkazy předložené společnostmi Jushi/Hengshi byly ve skutečnosti v rozporu s tvrzením, že by egyptský dovoz snížil zisky společnosti Cam Elyaf. Podle těchto důkazů turecké orgány zjistily, že společnost Cam Elyaf podstatnou újmu neutrpěla a šetření ukončily. Podání společností Jushi/Hengshi bylo tedy věcně nesprávné a musí být zamítnuto.

(189)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších relevantních informací dostupných ve spisu sestavila Komise počáteční seznam výrobních faktorů a zdrojů vztahujících se k textiliím ze skleněných vláken, které zamýšlela použít u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. V návaznosti na informace a důkazy získané od spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly revidovány některé kódy harmonizovaného systému (dále jen „kódy HS“) zveřejněné v poznámce z března 2019 (v některých případech byl původní kód HS zachován a doplněn o další kódy HS a v jiných případech byl nahrazen novým kódem HS; byly také určeny nové výrobní faktory). Aktualizovaný seznam výrobních faktorů a kódů HS byl uveden v poznámce ze září 2019.

(190)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku ve svém podání ze dne 8. dubna 2019 poukázal na to, že Komise v poznámce z března 2019 uvedla každou surovinu pouze na úrovni šestimístného kódu HS, který bude pravděpodobně zahrnovat širokou škálu výrobků jiných než konkrétní surovina, jejíž hodnotu je třeba stanovit. V zájmu zvýšení přesnosti údajů proto tento vyvážející výrobce navrhl, aby Komise místo toho použila osmimístné kódy zboží. Komise konstatovala, že určit kódy zboží jdoucí nad rámec šestimístných může teprve poté, co je vybrána reprezentativní země a lze použít její specifické kódy. To bylo provedeno v poznámce ze září 2019, kde byly uvedeny až dvanáctimístné turecké kódy zboží, pokud byly k dispozici.

(191)

Stejný vyvážející výrobce ve svém podání ze dne 8. dubna 2019 tvrdil, že údaje o dovozu výrobních faktorů by postrádaly smysl, protože dovozní ceny v třetí zemi neodrážejí ani skutečné domácí ceny, ani nákupní ceny v této zemi. Dotyčný vyvážející výrobce tvrdil, že úroveň dovozních cen je ovlivněna takovými faktory, jako je množství dováženého výrobku, druh výrobku a dostupnost tohoto výrobku v zemi dovozu i v zemi vývozu. U některých výrobků tak byla dovozní cena z ČLR nižší než ze zbytku světa, zatímco u jiných výrobků tomu bylo naopak. Pokud jde o Ruskou federaci, dovozní ceny z ČLR byly soustavně vyšší než ze zbytku světa. Tentýž vyvážející výrobce navíc tvrdil, že křemičité písky jsou ve většině zemí přirozeně dostupné, a dovozní ceny by proto měly být u dovozu do všech zemí podobné. Z toho by vyplývalo, že veškeré rozdíly mezi cenami z ČLR a cenami ze zbytku světa by se daly vysvětlit rozdíly v kvalitě a kategorii výrobku. Vyvážející výrobce tudíž navrhoval, aby Komise použila domácí cenu každého výrobního faktoru v každé možné reprezentativní zemi a aby v případě, že nejsou k dispozici dostatečné informace o domácích cenách, Komise každopádně nepřihlížela k „neobvykle vysokým“ dovozním cenám.

(192)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“. Komise nemá k dispozici údaje o domácích cenách v případných reprezentativních zemích a tyto údaje nejsou snadno dostupné. Naproti tomu údaje o dovozních cenách jsou snadno dostupné a Komise používá jako zdroj těchto údajů databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). Pokud shromážděné důkazy potvrzují základ pro uplatnění metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, Komise upraví dovozní ceny (např. přičtením příslušných cel) s cílem získat přiměřený zástupný indikátor představující nezkreslenou cenu na domácím trhu ve vybrané reprezentativní zemi. Komise rovněž prověřila, zda existují dostatečně reprezentativní nezkreslená množství tohoto dovozu, takže použitá průměrná cena snižuje dopad jakýchkoli případně neobvyklých cen na spodní a horní hranici rozpětí. Upravené ceny určitého vstupu tak odrážejí různé kvality a jejich dostupnost na dotčených trzích. A konečně, Komise rovněž vyloučila údaje o dovozu ze zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (dále jen „nařízení (EU) 2015/755“) (83). Pokud jsou množstevní údaje o dovozu výrobních faktorů dostatečně reprezentativní a pokud neexistují žádné jiné zvláštní okolnosti, kvůli kterým by se tyto údaje staly nereprezentativními nebo nevhodnými, není žádný objektivní důvod pro vyloučení těchto údajů z analýzy. Tento vyvážející výrobce navíc neuvedl žádný zdroj domácích cen u žádné z případných reprezentativních zemí. Jelikož tedy nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by použité údaje nebyly reprezentativní, Komise toto tvrzení zamítla.

(193)

Ve svém podání ze dne 4. dubna 2019 jiný vyvážející výrobce zařazený do vzorku tvrdil, že turecké ceny elektřiny jsou dostupné na internetových stránkách tureckého statistického úřadu, zatímco ceny ruské elektřiny zveřejněné ruskou Federální službou státní statistiky nebyly již několik let aktualizovány.

(194)

Komise provedla další průzkum cen elektřiny v Ruské federaci. Uvedený průzkum potvrdil, že veřejně dostupné údaje o cenách elektřiny v Ruské federaci jsou zastaralé. To znamená, že veřejné údaje o cenách elektřiny byly lépe dostupné v Turecku než v Ruské federaci, jelikož turecké ceny elektřiny jsou aktuálnější.

(195)

Tentýž vyvážející výrobce zařazený do vzorku a žadatel zdůraznili, že cena zemního plynu, zdroje energie používaného při výrobě pramenců skleněných vláken a textilií ze skleněných vláken, byla v Ruské federaci zkreslená. V tomto ohledu žadatel namítající, že Rusko není vhodnou reprezentativní zemí, odkazoval na předcházející antidumpingové šetření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruské federace (84) a antidumpingové šetření týkající se dovozu křemíku pocházejícího z ČLR (85). Zemní plyn je důležitým zdrojem energie pro výrobu textilií ze skleněných vláken, který představuje 6 % až 10 % výrobních nákladů spolupracujícího vertikálně integrovaného vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Na základě této skutečnosti a vzhledem k tomu, že ceny zemního plynu jsou v Ruské federaci zřejmě zkreslené, by údaje o cenách zemního plynu v Ruské federaci tudíž nebyly vhodné pro stanovení jakékoli referenční hodnoty.

(196)

Jelikož Komise nezjistila žádné dostupné informace o finančních údajích týkajících se mexických výrobců, jak je uvedeno v poznámce ze září 2019, provedla analýzu údajů o dovozu u všech výrobních faktorů pouze pro Brazílii, Ruskou federaci a Turecko. Údaje o dovozu byly získány z nejpodrobnější kodifikace výrobků, která byla v každé příslušné zemi k dispozici. Údaje o dovozu do reprezentativní země z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755, byly rovněž vyloučeny.

(197)

Na základě této analýzy Komise zjistila, že pokud jde o Brazílii, dovážely se pramence skleněných vláken (hlavní surovina pro výrobu textilií ze skleněných vláken) převážně z ČLR. Pouze 9,35 % celkového dovozu pramenců skleněných vláken pocházelo z jiných zdrojů a bylo nezkreslené. Reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota tak byly značně oslabeny. Komise konstatuje, že pramence skleněných vláken představují více než 70 % výrobních nákladů výrobců, kteří nejsou vertikálně integrovaní, na výrobu textilií ze skleněných vláken, a proto se jedná o důležitý vstup, který ovlivňuje významnou část běžné hodnoty. Kromě toho 50 % dovozu příze ze skleněných vláken, což představuje zhruba 2 % výrobních nákladů výrobců, kteří nejsou vertikálně integrovaní, na výrobu textilií ze skleněných vláken, se také dováží z ČLR, a proto jsou reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota rovněž oslabené.

(198)

Ze všech těchto důvodů, a jak je uvedeno v poznámce ze září 2019, dospěla Komise k závěru, že Brazílie podle všeho není vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(199)

Dále, pokud jde o Ruskou federaci, podíl nezkresleného dovozu na celkovém dovozu u všech výrobních faktorů byl nejnižší ze tří analyzovaných zemí, a hodnoty dovozu byly proto považovány za významně ovlivněné zkresleným dovozem z ČLR a ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. V roce 2018 bylo ze zemí s nezkreslenými trhy z hlediska objemu dovezeno pouze 2,32 % pyrofylitu (hlavní surovina, kterou používají vertikálně integrovaní výrobci a která představuje více než 5 % výrobních nákladů), 11,23 % pramenců skleněných vláken (hlavní surovina používaná výrobci, kteří nejsou vertikálně integrovaní, která představuje více než 70 % výrobních nákladů) a 39,78 % syntetické příze (představujících zhruba 2 % výrobních nákladů). Kromě toho, jak je vysvětleno ve 194. bodě odůvodnění, neexistují aktuální statistické údaje o ruských cenách elektřiny a nedávná šetření naznačují, že ceny plynu mohou být v Ruské federaci zkreslené.

(200)

Pokud jde o Turecko, valná většina dovozu pramenců skleněných vláken a pyrofylitu (75,07 % a 81,96 % celkového dovozu v uvedeném pořadí) byla nezkreslená. Podíl nezkreslených dovážených vstupů celkově činil 97,97 %. Reprezentativnost nezkresleného dovozu v Turecku byla tudíž vysoká.

(201)

Ve svém podání ze dne 10. dubna 2019 žadatel tvrdil, že oslabení ruského rublu vůči euru v letech 2014 až 2018 mělo rušivý vliv na výrobní náklady v Ruské federaci. Vývoj rublu vůči euru, který uvedl žadatel, nemá zvláštní význam pro období šetření, ani jeho vliv na výrobní náklady v Ruské federaci nebyl podložen žádným důkazem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(202)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku dále ve svém podání ze dne 8. dubna 2019 zpochybnil spolehlivost údajů převedených na eura, pokud jde o dovozní ceny, výrobní náklady a zisková rozpětí u zemí se silně devalvujícími měnami, zejména tureckou lirou a ruským rublem v době od 1. ledna 2017 do 1. ledna 2019.

(203)

Při stanovování referenčních hodnot na základě dovozních cen pro výpočet běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se hodnoty dovozu do reprezentativních zemí nakonec převedou na měnu vyvážející země. Komise podotýká, že vyvážející výrobce neprokázal, zda a jak devalvace měny v Ruské federaci a/nebo Turecku v letech 2017–2019 skutečně ovlivnila výrobní náklady a zisková rozpětí u těchto zemí. Komise proto dospěla k závěru, že uvedené tvrzení je nepodložené, a zamítla je.

(204)

Pokud jde o Ruskou federaci, na základě prvků uvedených ve 199. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že vzhledem k omezenému celkovému objemu nezkresleného dovozu do Ruské federace a skutečnosti, že řada klíčových hlavních surovin, které představují významný podíl výrobních nákladů, byly zkreslené (tj. plyn) nebo k nim nebyly k dispozici žádné aktualizované informace (tj. elektřina), byly dotčené hodnoty nedostatečně reprezentativní pro výpočet běžné hodnoty. Ruská federace proto nebyla považována za vhodnou reprezentativní zemi ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(205)

Vzhledem k omezené dostupnosti reprezentativních údajů o dovozu v Brazílii a Ruské federaci na rozdíl od vysoké kvality údajů o výrobních faktorech dostupných v Turecku, jak je vysvětleno ve 200. bodě odůvodnění, Komise dále zvážila dostupnost veřejných finančních údajů společností vyrábějících výrobky ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření, v Turecku. Jak je vysvětleno ve 185. bodě odůvodnění, veřejně dostupné údaje o výrobcích textilií ze skleněných vláken nebyly k dispozici. Komise se konkrétně zaměřila na výrobce pramenců skleněných vláken, neboť šetření ukázalo, že pramence skleněných vláken představují více než 70 % celkových nákladů na výrobu textilií ze skleněných vláken. V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se proto usuzovalo, že finanční údaje týkající se výrobců pramenců skleněných vláken mohou být považovány za reprezentativní také pro výrobce textilií ze skleněných vláken.

(206)

Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům a jak je uvedeno v poznámce ze září 2019, Komise rozhodla, že za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení vybere Turecko.

(207)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku zopakoval své připomínky, jak již bylo uvedeno ve 191. bodě odůvodnění, aniž by však poskytl jakékoli nové informace. Předložené připomínky byly proto zamítnuty ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny ve 192. bodě odůvodnění.

(208)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž zopakoval své tvrzení uvedené ve 202. bodě odůvodnění. Dále doplnil, že téměř 35 % devalvace turecké liry během období šetření by měla zásadní dopad na náklady a obrat společnosti v Turecku, a to zejména vzhledem k tomu, že řada dovážených výrobků byla hrazena v USD nebo měně země vývozu. Vyvážející výrobce mimoto tvrdil, že směnný kurz má přímý dopad na konečné ziskové rozpětí společnosti, a odkazoval na dvě předchozí antidumpingová šetření týkající se dovozu pramenců skleněných vláken z ČLR (86) a otevřených síťovin z ČLR (87), kde Komise použila cílový zisk ve výši 5 % a 12 % v uvedeném pořadí.

(209)

V tomto ohledu je tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce čistě spekulativní, jelikož nebylo podloženo důkazy o měně nákupu dovážených výrobků, kterou společnost použila ke stanovení výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, ani o údajném dopadu na výši nákladů a obratu či zisk společnosti. Tento vyvážející výrobce dále neuvedl, zda by devalvace ovlivnila náklady, obrat a zisk pozitivně, nebo negativně. Uvedené tvrzení bylo shledáno nejasným a nepodloženým, a bylo proto zamítnuto.

(210)

Co se týče odkazu na předchozí antidumpingová šetření, jak je uvedeno ve 208. bodě odůvodnění, je třeba poznamenat, že cílový zisk a zisk v reprezentativní zemi nejsou srovnatelné, neboť odkazují na různé pojmy a různé země. Konkrétně cílovým ziskem, na který strana odkazuje, se rozumí zisk dosažený výrobním odvětvím Unie při domácím prodeji v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže a používá se pro výpočet rozpětí újmy. Zisk v reprezentativní zemi se použije při výpočtu běžné hodnoty prostřednictvím odkazu na vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tento zisk musí odrážet zisk dosažený společností vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, nebo podobný výrobek v reprezentativní zemi. Jelikož tyto dva různé zisky nejsou srovnatelné a tvrzení je založeno na zisku použitém v jiném kontextu, než je početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, uvedené tvrzení nebylo relevantní, a tudíž bylo zamítnuto.

(211)

Komise tak dospěla k závěru, že vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro toto šetření je Turecko.

(212)

Po poskytnutí konečných informací společnost Taishan tvrdila, že Komise neprovedla analýzu správnosti a obchodní reality údajů o dovozu. Například u údajů o dovozu použitých pro výpočet referenční hodnoty pro pyrofylit nebylo možné určit, jaký podíl dovozu v rámci příslušného tureckého kódu zboží byl relevantní pro pyrofylit. Dále dodala, že u tohoto výrobního faktoru Turecko dováží zboží v rámci příslušného kódu zboží z 33 různých zemí a jednotkové ceny se pohybují v rozmezí od 0,13 EUR za tunu do 207 EUR za tunu. Kromě toho referenční hodnota používaná Komisí pro pyrofylit činila 3,89 CNY/kg, tj. téměř desetkrát vyšší než skutečná jednotková prodejní cena.

(213)

Jak je vysvětleno ve 192. bodě odůvodnění, Komise používá GTA jako zdroj údajů o dovozu, aby vytvořila referenční hodnoty, pokud šetření prokáže existenci podstatných zkreslení, která vedou k použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V těchto případech Komise prověřuje, zda existují dostatečně reprezentativní nezkreslená množství tohoto dovozu, takže použitá průměrná cena není významně ovlivněna případně neobvyklými cenami na spodní a horní hranici rozpětí. Tím je zajištěno, že průměrná cena určitého vstupu odráží různé kvality a jejich dostupnost na dotčených trzích. Pokud jsou množstevní údaje o dovozu u výrobních faktorů dostatečně reprezentativní a pokud neexistují žádné jiné zvláštní okolnosti, kvůli kterým by se tyto údaje staly nespolehlivými nebo nevhodnými, není žádný objektivní důvod pro vyloučení těchto údajů z analýzy. Komise navíc získává údaje z nejpodrobnější kodifikace výrobků, která je v každé příslušné zemi k dispozici, aby zajistila co nejbližší shodu s výrobními faktory, jež používají jednotliví vyvážející výrobci ve svém výrobním procesu. Cílem je zajistit, aby referenční hodnoty přiměřeně odrážely náklady na suroviny/vstupní materiál. Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by použité údaje a metodika nebyly pro nezkreslené náklady u každého z těchto vstupů reprezentativní, Komise toto tvrzení zamítla.

(214)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že Komise neověřila a neposoudila obchodní realitu referenční hodnoty pro zisk. Na podporu svého tvrzení vyvážející výrobce porovnal referenční hodnotu pro zisk ve výši 39,26 % s cílovým ziskem ve výši 6 %, který byl použit pro výpočet ceny, která nepůsobí újmu evropským výrobcům, a ziskovost výrobního odvětví Unie během posuzovaného období, která se pohybovala mezi 2,5 % a -3,4 %. Skupina Yuntianhua dále požádala Komisi, aby při početním zjišťování běžné hodnoty použila ziskové rozpětí ve výši 6 % (cílový zisk výrobního odvětví Unie) namísto rozpětí ve výši 39,26 % stanoveného na základě reprezentativní země. Společnost tvrdila, že ziskové rozpětí ve výši 39,26 % by bylo nepřiměřené, zatímco čl. 2 odst. 6a písm. a) vyžaduje, aby výše zisku byla přiměřená.

(215)

Jak je vysvětleno v 210. bodě odůvodnění, cílový zisk, zisk výrobního odvětví Unie a zisk v reprezentativní zemi představují různé pojmy a odkazují na různé země, a proto nejsou srovnatelné. Cílovým ziskem je zisk dosažený výrobním odvětvím Unie při domácím prodeji v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže. Používá se pro výpočet rozpětí újmy. Ziskovým rozpětím výrobního odvětví Unie je zisk zaznamenaný výrobním odvětvím Unie v posuzovaném období (tj. zisk ovlivněný dumpingovým dovozem z ČLR a z Egypta). Je jedním z ukazatelů újmy a používá se v analýze situace výrobního odvětví Unie. V neposlední řadě představuje zisk v reprezentativní zemi skutečný zisk společnosti, jenž byl shledán vhodným ukazatelem pro nezkreslené ziskové rozpětí dotčeného výrobku v zemi, která je předmětem šetření. V souladu s tím a v zájmu zajištění použití vhodné referenční hodnoty musí být reprezentativní země na stejné úrovni rozvoje jako země, která je předmětem šetření, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ještě důležitější je, že vyvážející výrobce neprokázal, jak, a pokud ano, proč není ziskové rozpětí společnosti ve vhodné reprezentativní zemi přiměřené. Komise připomněla, že ve spise není žádná další skutečnost, jež by podporovala nepřiměřenost zisku této společnosti. Na tomto základě byla tato tvrzení považována za nepodložená a byla zamítnuta.

(216)

Společnost Taishan dále tvrdila, že by Komise měla zkontrolovat a ověřit tvrzení týkající se devalvace měny uvedené v 202. bodě odůvodnění. Společnost zamítnutí tvrzení zpochybnila na základě toho, že vyvážející výrobce neprokázal, zda a jak devalvace měny v Turecku v letech 2017–2019 skutečně ovlivnila výrobní náklady a zisková rozpětí u těchto zemí.

(217)

Je třeba poznamenat, že devalvace měny může mít na náklady a zisk společnosti pozitivní nebo negativní dopad. Je-li stejná měna použita ve všech transakcích, kdy jsou náklady ovlivněny negativně, tj. vyšší, zvýší se náklady na prodané zboží a prodejní, správní a režijní náklady, a v důsledku toho se sníží zisk v její účetní závěrce. Pokud jsou náklady ovlivněny pozitivně, dochází k opačné situaci V tomto případě vyvážející výrobce neprokázal, jak devalvace měny v jeho účetní závěrce skutečně ovlivnila náklady a/nebo složku zisku, ale pouze předložil obecné prohlášení, které nebylo doloženo. Není tedy správné učinit obecný závěr, že případné výkyvy by měly relevantní a zjevný dopad na spolehlivost souboru údajů. Z tohoto důvodu Komise trvala na závěru, že vzhledem k tomu, že neexistuje komplexní tvrzení, jež by dokazovalo, jak by devalvace měny ovlivnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk tak, že by nebyly vhodné pro početní zjištění běžné hodnoty na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení, musí být toto tvrzení zamítnuto.

(218)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(219)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(220)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Jushi/Hengshi tvrdily, že Komise neměla vyloučit skupinu Kivanc a společnosti Dost Kimya, Istanbul Teknik a Sonmez Holding při zohlednění jakožto možných zdrojů pro stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, jak je uvedeno v 186. a 187. bodě odůvodnění, jelikož by byly výrobci textilií ze skleněných vláken či souvisejících výrobků a finanční údaje by byly veřejně dostupné. Tvrdilo se, že účetní závěrka skupiny Kivanc týkající se období od roku 2010 do roku 2018, jakož i účetní závěrka společnosti Dost Kimya týkající se období let 2008 až 2015 byly dostupné v databázi Orbis. Dále bylo tvrzeno, že společnost Sonmez Holding vyráběla výrobky související se skleněnými vlákny a že společnost Istanbul Teknik používala výrobky ze skleněných vláken k výrobě jiných výrobků, což by znamenalo, že by se rozsah výroby těchto dvou společností měl považovat za „úzce související“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(221)

Ačkoli vyvážející výrobce tvrdil, že finanční údaje těchto výrobců textilií ze skleněných vláken jsou dostupné v databázi Orbis, nepředložil tyto údaje ani své připomínky k poskytnutí konečných informací, a to ani na základě poznámky z března 2019, která vyzvala strany, aby uvedly výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v potenciálních reprezentativních zemích. V návaznosti na podání této společnosti však Komise provedla další konzultaci databáze Orbis, aby potvrdila, zda údaje uvedené společnostmi Jushi/Hengshi byly v databázi Orbis k dispozici, a měly být proto vzaty v úvahu. Tato dodatečná kontrola však ukázala (88), že na rozdíl od tvrzení společností Jushi/Hengshi nejsou v databázi Orbis k dispozici žádné finanční informace pro společnost vyrábějící textilie ze skleněných vláken nebo podobné výrobky. Na základě toho bylo toto tvrzení zamítnuto.

(222)

Tentýž vyvážející výrobce po poskytnutí konečných informací tvrdil, že je vysoce pravděpodobné, že podnikatelské činnosti skupiny Sisecam v oblasti pramenců skleněných vláken během roku 2018 vykazovaly ztrátu, jelikož prodej uhličitanu sodného představoval 86 % celkového prodeje a 94 % provozního zisku (hodnoty) segmentu chemických operací skupiny Sisecam. Vyvážející výrobce rovněž neposkytl žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení.

(223)

Vzhledem k dostupným informacím neexistuje žádný základ pro závěr, že obchodní segment pramenců skleněných vláken je ztrátový. I když prodej segmentu pramenců skleněných vláken představoval pouze menší část prodeje segmentu chemických operací a generoval rovněž menší část provozních zisků, mohl být tento prodej zároveň stále značně ziskový (ve skutečnosti ještě ziskovější než prodej uhličitanu sodného). Tvrzení bylo proto považováno za spekulativní a bylo zamítnuto.

(224)

Společnost Taishan tvrdila, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk segmentu chemických operací skupiny Sisecam nebylo možné použít při početním zjištění běžné hodnoty, jelikož i) pouze část dceřiných společností skupiny Sisecam mohla vyrábět textilie ze skleněných vláken, ii) odvětví skleněných vláken skupiny Sisecam vykazovalo vysoké náklady na zahájení provozu nového zařízení, a Komise by proto měla přehodnotit náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk výrobku, který je předmětem šetření, a iii) segment chemických operací a odvětví skleněných vláken jsou zkreslené v důsledku grantů turecké vlády.

(225)

Pokud jde o první tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce, jak již bylo podrobně vysvětleno ve 185. bodě odůvodnění, vzhledem k neexistenci veřejně dostupných finančních informací o výrobcích textilií ze skleněných vláken v Turecku dospěla Komise k závěru, že pro účely tohoto šetření jsou vhodné finanční údaje segmentu chemických operací skupiny Sisecam za rok 2018. Je tomu tak z toho důvodu, že jelikož nejsou k dispozici finanční údaje o výrobku, který je předmětem šetření, může Komise pro početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení vzít v úvahu výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření.

(226)

Pokud jde o úpravy o počáteční náklady, zatímco tyto náklady mohou mít vliv na vykázané prodejní, správní a režijní náklady a ziskovost v závislosti na použitých účetních pravidlech, vyvážející výrobce nevyčísloval údajné účinky ani neuvedl, jak by měla být údajná úprava provedena. V každém případě by případné počáteční náklady zaúčtované v roce 2018 snížily skutečné ziskové rozpětí. Proto i v případě jakéhokoli dopadu na prodejní, správní a režijní náklady a ziskovost společnosti byl přístup Komise konzervativní a ve prospěch vyvážejících výrobců. Komise tak zjistila, že náklady jsou pro účely tohoto šetření reprezentativní. Rovněž neexistují žádné důkazy o tom, že by granty, které společnost údajně obdržela, zapříčinily, že by informace byly pro účely tohoto šetření nespolehlivé. Vyvážející výrobce neposkytl žádné informace o údajných grantech ani o tom, jaký by měly narušující účinek. Komise se proto rozhodla tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce zamítnout.

(227)

Skupina Yuntianhua dále tvrdila, že výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společnosti v reprezentativní zemi by neměl být založen pouze na provozních výnosech a provozních nákladech, ale na celkových příjmech, nákladech na prodané zboží („COGS“) a na výdajích. Vyvážející výrobce tvrdil, že prodejní, správní a režijní náklady byly definovány a vyčísleny v účetních závěrkách a nevyžadují žádné navýšení ani odpočty. Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že příjmy zahrnovaly prodej stranám ve spojení („uvnitř skupiny“), zatímco prodejní, správní a režijní náklady a zisk použité při početním zjištění běžné hodnoty by se měly týkat pouze prodeje stranám, které nejsou ve spojení. Nakonec vyvážející výrobce tvrdil, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk použité při početním zjištění běžné hodnoty by se měly týkat pouze prodeje na tureckém domácím trhu, a nikoli celkového prodeje dotčené společnosti.

(228)

S ohledem na první bod, stanovení vhodných prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, se Komise zaměřila na náklady přímo spojené s výrobou, tj. provozní výnosy a náklady. Protože segment chemických operací vykazoval pozitivní finanční výsledek, byl poté finanční zisk odečten z prodejních, správních a režijních nákladů. Tento výpočet vedl ke spolehlivým prodejním, režijním a správním nákladům a zisku pro segment chemických operací společnosti tím, že nezohledňuje nevhodným způsobem náklady zcela nesouvisející s výrobou a prodejem. Na rozdíl od toho, co tvrdila společnost, byly obecné výdaje k dispozici ve výroční zprávě na úrovni celé skupiny, a nikoli na úrovni obchodních segmentů. I když je pravda, že vykázaný prodej zahrnuje prodej v rámci skupiny, aby byla zajištěna transparentnost a právo zúčastněných stran na obhajobu, je-li uplatněn čl. 2 odst. 6a, základní nařízení vyžaduje použití snadno dostupných údajů, které vždy nejsou uvedeny v rozčleněné podobě. Při použití tohoto ustanovení Komise vždy zajišťuje, aby informace, o které se opírá při početním zjištění běžné hodnoty, byly nejlepší z veřejně dostupných údajů. Zúčastněným stranám sděluje již v počáteční fázi řízení údaje, které hodlá použít, a poskytuje jim dostatek příležitostí vyjádřit připomínky a předložit podrobnější údaje. Ačkoli v tomto šetření několik stran kritizovalo informace, o něž se Komise opírala, žádná z nich nepředložila lepší a podrobnější alternativní údaje nebo metodiku. To podporuje názor, že se Komise v této souvislosti uchýlila k použití nejlepších dostupných informací. V tomto konkrétním případě šlo ve skutečnosti u většiny prodejů (85 %) o prodej stranám, které nejsou ve spojení, a proto ve velké míře odrážejí výsledek prodeje těmto stranám. Obdobně prodejní, správní a režijní náklady a ziskovost jsou rovněž reprezentativní pro prodej na domácím trhu v reprezentativní zemi, neboť 61 % bylo uskutečněno v Turecku. Na tomto základě Komise tvrdí, že údaje použité pro početní zjištění běžné hodnoty jsou v souladu s požadavky čl. 2 odst. 6a základního nařízení a jsou v tomto konkrétním případě nejspolehlivější a nejreprezentativnější. Proto musí být tvrzení, která zpochybňují kvalitu těchto informací, zamítnuta.

(229)

V poznámce z března 2019 Komise uvedla, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zatímco pro stanovení nezkreslených nákladů na práci, energii a odpad bude použitý zdroj záviset na vybrané reprezentativní zemi.

(230)

Kromě toho na základě rozhodnutí o použití Turecka jako reprezentativní země, jak je uvedeno v poznámce ze září 2019, informovala Komise zúčastněné strany, že použije databázi GTA ke stanovení nezkreslených nákladů výrobních faktorů a turecký statistický úřad ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii.

(231)

Tentýž vyvážející výrobce dále tvrdil, že pokud Komise stanoví, že se nákup materiálů a energie v ČLR nahradí referenčními cenami, měla by použít skutečné kupní ceny pěti dovážených surovin během období šetření, protože tyto ceny nebyly zkreslené v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážkou základního nařízení. Dotyčný vyvážející výrobce rovněž požádal Komisi, aby uvedené dovozní ceny použila jako referenční cenu rovněž pro materiály, které nakoupil v ČLR.

(232)

Vyvážející výrobce poskytl podpůrné důkazy (tj. nákupní faktury, dovozní doklady a smlouvy) k pěti surovinám uvedeným v 231. bodě odůvodnění. Nákupy byly uskutečněny v amerických dolarech a z trhů, kde neexistoval žádný důkaz o existenci zkreslení. Vzhledem k tomu, že šetření neodhalilo žádné zkreslení, pokud jde o dovoz těchto surovin do ČLR u tohoto konkrétního vyvážejícího výrobce během příslušného období šetření, Komise toto tvrzení přijala. U materiálů nakoupených v ČLR však Komise nemohla tvrzení společnosti přijmout. Jak je uvedeno v 219. bodě odůvodnění, Turecko bylo v tomto případě stanoveno jako reprezentativní země, a nezkreslené náklady na výrobní faktory proto musí vycházet z odpovídajících nezkreslených dovozních cen v Turecku.

(233)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že pokud Komise stanoví, že se použijí referenční ceny, měla by v každém případě vyloučit veškeré „neobvyklé“ ceny; jako jsou i) ceny pro kategorii zboží, které vyvážející výrobce nepoužívá; ii) ceny materiálů, které nemají stejnou jakost/čistotu/fyzikální vlastnosti jako materiály používané vyvážejícím výrobcem; nebo iii) ceny, které vycházejí z obzvlášť nízkých objemů prodeje/dovozu. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že u většiny základních materiálů, jako jsou křemičitý písek/prášek nebo jiné rudy, by Komise neměla používat údaje o dovozu vybrané reprezentativní země. Vyvážející výrobce namítal, že tyto materiály se obvykle dovážejí pouze pro velmi specifické účely za vysoké ceny. V uvedených případech by domácí ceny v referenční zemi odrážely skutečnou úroveň cen mnohem přesněji.

(234)

Komise v nedůvěrném spisu šetření poskytla objem dovozu a hodnoty z databáze GTA pro všechny výrobní faktory v Turecku. Komise rovněž prověřila, zda existují dostatečně reprezentativní nezkreslená množství tohoto dovozu, takže použitá průměrná cena snižuje dopad jakýchkoli případně neobvyklých cen na spodní a horní hranici rozpětí. Upravené ceny určitého vstupu tak odrážejí různé kvality a jejich dostupnost na dotčených trzích. Kromě toho nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že ceny, které jsou založeny na nízkém objemu prodeje/dovozu, nejsou vhodné, a proto Komise nemá žádný objektivní důvod pro vyloučení těchto údajů z analýz. Pokud jde o tvrzení týkající se křemičitého písku a rudy, je třeba poznamenat, že tyto suroviny nejsou zahrnuty do seznamu výrobních faktorů uvedeného v 242. bodě odůvodnění. Proto bylo tvrzení uvedené ve 233. bodě odůvodnění zamítnuto.

(235)

Jak je uvedeno ve 185. bodě odůvodnění, ke stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku by Komise použila finanční údaje segmentu chemických operací turecké skupiny Sisecam za rok 2018, který zahrnuje pramence skleněných vláken.

(236)

Po poskytnutí konečných informací společnost Taishan zopakovala své tvrzení popsané v 231. bodě odůvodnění, že by Komise měla použít dovozní ceny pěti surovin dovážených z nezkreslených zdrojů jako referenční cenu rovněž pro stejné materiály zakoupené v ČLR.

(237)

Vyvážející výrobce toto tvrzení neodůvodnil právně dostačujícím způsobem, tj. pokud je možné jednoznačně stanovit, že nejsou zkreslené. Vyvážející výrobce nepředložil žádný důkaz o tom, že by dovozní cena (i kdyby byla považována za nezkreslenou) mohla být reprezentativní jako nezkreslená referenční hodnota. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(238)

Jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění, Komise v poznámce z března 2019 uvedla počáteční seznam výrobních faktorů a zdrojů týkajících se textilií ze skleněných vláken, které měly být použity u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla používané vyvážejícími výrobci při výrobě textilií ze skleněných vláken.

(239)

Dále, jak je uvedeno v 95. bodě odůvodnění, Komise v poznámce ze září 2019 předložila revidovaný seznam výrobních faktorů a stanovila turecké kódy zboží odpovídající výrobním faktorům používaným při výrobě textilií ze skleněných vláken v Turecku, což je reprezentativní země.

(240)

V návaznosti na poznámku z března 2019 ani na poznámku ze září 2019 Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů.

(241)

Komise rovněž neobdržela žádné připomínky týkající se tureckých kódů zboží specifikovaných v poznámce ze září 2019. Komise nicméně provedla další průzkum s cílem zajistit lepší soulad tureckých kódů zboží s výrobními faktory, které používají spolupracující vyvážející výrobci, a v tomto ohledu revidovala turecké kódy zboží pro pyrofylit a polyesterová vlákna. Jeden z vyvážejících výrobců navíc používá ve výrobním procesu zkapalněný zemní plyn. Během období šetření však nedošlo v Turecku k žádnému dovozu zkapalněného zemního plynu. Komise proto při vytváření referenční hodnoty pro zkapalněný zemní plyn použila dovoz zkapalněného propanu, jelikož dovozní statistiky zkapalněného zemního plynu nebyly k dispozici. Název suroviny vykázaný jedním z vyvážejících výrobců pro silanové vazebné činidlo byl navíc změněn na „silikonové výrobky“ s cílem zajistit soulad s celní nomenklaturou.

(242)

Při zvážení všech informací předložených zúčastněnými stranami a shromážděných během inspekcí na místě byly určeny tyto výrobní faktory a v příslušných případech i turecké kódy zboží:

Tabulka 1

(243)

Během inspekcí na místě u výrobců textilií ze skleněných vláken Komise zkontrolovala použité suroviny a výmět vzniklý při výrobě textilií ze skleněných vláken.

(244)

U všech surovin Komise vycházela z dovozních cen, jelikož o trhu reprezentativní země nebyly k dispozici žádné informace. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR a zemí bez tržního hospodářství, jak je uvedeno ve 196. bodě odůvodnění. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, jak je uvedeno v 98. až 162. bodě odůvodnění, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Kromě toho se zdá, že dovozní cena hlavních surovin vyvážených Čínou do Turecka je nižší než dovozní cena jiných dovážených surovin. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí bez tržního hospodářství do Turecka Komise shledala, že dovoz z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní a činil 43 % až 100 % celkového objemu dovezeného do Turecka.

(245)

Komise se snažila stanovit nezkreslené ceny surovin používaných při výrobě textilií ze skleněných vláken dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Za tímto účelem uplatnila dovozní clo v reprezentativní zemi na každou příslušnou zemi původu a k dovozní ceně přičetla náklady na vnitrostátní dopravu. Náklady na vnitrostátní dopravu všech surovin byly odhadnuty na základě ověřených údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci a nejsou zahrnuty do referenčních hodnot uvedených v Tabulce 1.

(246)

Hlavním odpadem/výmětem, který uvedli spolupracující vyvážející výrobci, byl výmět vzniklý během výrobního procesu pramenců skleněných vláken. Vyvážející výrobci tento výmět prodávali na domácím trhu za cenu, která představuje přibližně 15 % výrobních nákladů pramenců skleněných vláken. Nezkreslená cena za výmět proto byla stanovena na 15 % nezkreslené ceny pramenců skleněných vláken.

(247)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila mzdy vykázané v tureckém výrobním odvětví za rok 2016 pro hospodářskou činnost C.23 (Výroba ostatních nekovových nerostných produktů) (89) podle klasifikace NACE Rev. 2 (90). Průměrná měsíční hodnota za rok 2016 byla náležitě upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (91), který zveřejňuje Turecký statistický úřad.

(248)

Po poskytnutí konečných informací jeden vyvážející výrobce a CCCLA tvrdili, že hodnota referenční hodnoty pro náklady práce v tabulce 1 není realistická. Během slyšení, které se konalo dne 16. ledna 2020, Komise objasnila, že obecný informační dokument obsahuje zjevnou chybu týkající se jednotky měření práce, tj. „CNY/kg“ namísto „CNY/hodina“. Poznámka ke spisu ze dne 19. prosince 2019 s výpočty všech referenčních hodnot uvedených v tabulce 1, včetně práce, obsahovala správnou jednotku měření, tj. „CNY/hodina“.

(249)

Pro stanovení referenční hodnoty pro elektřinu a zemní plyn Komise použila statistické údaje o cenách elektřiny a plynu, které turecký statistický úřad (92) zveřejňuje ve svých pravidelných tiskových zprávách. Z těchto statistik Komise použila údaje o cenách elektřiny a plynu v průmyslovém odvětví v příslušném spotřebitelském pásmu v kuruș/kWh během období šetření.

(250)

Nezkreslené náklady na elektřinu v tabulce 1 jsou poskytovány jako rozpětí, neboť pro jednotlivé odběratele platí různé sazby v závislosti na jejich spotřebě.

(251)

Vzhledem k vysokému počtu výrobních faktorů spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly některé suroviny, které měly pouze zanedbatelný podíl na celkových výrobních nákladech vyvážejícího výrobce, jakož i na úrovni PCN, seskupeny pod spotřební materiál.

(252)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(253)

Po poskytnutí konečných informací jeden vyvážející výrobce a CCCLA požádali Komisi, aby zveřejnila metodiku výpočtu pro referenční hodnoty v tabulce 1.

(254)

Během slyšení, které se konalo dne 16. ledna 2020, Komise tyto strany upozornila, že v den zveřejnění informací, tj. 19. prosince 2019, byla do nedůvěrného spisu šetření připojena poznámka ke spisu, která vysvětluje metodiku výpočtu pro referenční hodnoty v tabulce 1. Všechny zúčastněné strany byly v den poskytnutí konečných informací informovány o novém dokumentu automaticky prostřednictvím internetových stránek TRON. Vzhledem k tomu, že požadované informace byly stranám již k dispozici, nebylo nutné poskytnout žádné další informace.

(255)

Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(256)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, Komise použila finanční údaje segmentu chemických operací turecké skupiny Sisecam za rok 2018, jak bylo oznámeno v poznámce ze září 2019 a uvedeno ve 185. bodě odůvodnění.

(257)

Po poskytnutí konečných informací skupina Yuntianhua tvrdila, že Komise nezjistila žádná podstatná zkreslení jejích prodejních, správních a režijních nákladů, a tudíž nesprávně nezohlednila skutečné hodnoty prodejních, správních a režijních nákladů, které společnost vykázala na základě čl. 2 odst. 6a písm. a). Společnost tvrdila, že použití skutečných prodejních, správních a režijních nákladů by bylo v souladu s metodikou použitou pro stanovení referenční hodnoty pro odpad/výmět, spotřební materiál a režijní náklady, u nichž společnost uvedla, že by byly použity skutečné hodnoty ve formě poměrů jejích skutečných nákladů. Společnost dále tvrdila, že tato metodika by byla v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážkou základního nařízení, pokud jde o použití skutečných domácích nákladů, u nichž bylo jednoznačně stanoveno, že nejsou zkreslené.

(258)

Komise na počátku konstatuje, že v rozporu s tím, jak je chápe tento vyvážející výrobce, nebyly náklady na odpad/výmět, spotřební materiál a režijní náklady považovány za nezkreslené podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení. Jak je objasněno v 251. až 255. bodě odůvodnění a v konkrétních informačních sděleních poskytnutých dotčeným vyvážejícím výrobcům, poměry vypočítané pro spotřební materiál a režijní náklady na základě skutečných nákladů vyvážejícího výrobce byly následně vyjádřeny na základě nezkreslených nákladů v reprezentativní zemi. Tato metodika byla použita, protože dostupné údaje neobsahovaly informace o režijních nákladech, a s ohledem na omezený dopad spotřebního materiálu na celkové náklady. Pokud jde o odpad/výmět, byly pro společnosti, u nichž měly pouze zanedbatelný podíl na celkových výrobních nákladech, seskupeny pod spotřební materiály, jak je vysvětleno v 251. bodě odůvodnění. Jinak Komise použila referenční hodnotu uvedenou v tabulce 1 a v 246. bodě odůvodnění.

(259)

Komise dále uvedla, že jakmile je zjištěna existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, běžná hodnota se početně zjistí prostřednictvím odkazu na nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Komise zdůraznila, že toto ustanovení rovněž konkrétně vyžaduje, aby početně zjištěná běžná hodnota zahrnovala přiměřenou částku pro nezkreslené prodejní, režijní a správní náklady ve vhodné reprezentativní zemi. Jakmile Komise zjistila existenci podstatných zkreslení, jež mají vliv na výrobek, který je předmětem šetření, ve vyvážející zemi, bylo v důsledku toho zabráněno použít skutečné prodejní, režijní a správní náklady jednotlivých vyvážejících výrobců, neboť bylo zjištěno, že jsou zkresleny. V neposlední řadě vyvážející výrobce toto tvrzení neodůvodnil právně dostačujícím způsobem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(260)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty provedla Komise následující kroky.

(261)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady na výrobu textilií ze skleněných vláken. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(262)

Zadruhé Komise k nezkresleným výrobním nákladům na výrobu textilií ze skleněných vláken připočetla výrobní režijní náklady stanovené způsobem popsaným ve 255. bodě odůvodnění, a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(263)

A nakonec na nezkreslené výrobní náklady, jejichž stanovení je popsáno v 261. bodě odůvodnění, Komise uplatnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk segmentu chemických operací turecké skupiny Sisecam za rok 2018, jak je vysvětleno ve 185. bodě odůvodnění.

(264)

Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (dále jen „COGS“) a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 20,57 %.

(265)

Zisk vyjádřený jako procentní podíl COGS a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 39,26 %.

(266)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(267)

Jak je vysvětleno v 68. až 87. bodě odůvodnění, u vyvážejících výrobců Henghsi a Jushi, kteří jsou součástí skupiny CNBM, se Komise rozhodla při výpočtu běžné hodnoty použít v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení dostupné údaje.

(268)

Zejména u společnosti Hengshi, jak je vysvětleno v 275. a 276. bodě odůvodnění, se Komise rozhodla výjimečně přijmout PCN z antisubvenčního šetření uvedeného ve 3. bodě odůvodnění jako údaje dostupné podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Běžná hodnota však nemohla být založena na vlastních údajích společnosti, neboť bylo zjištěno, že nejsou správné, jak je vysvětleno v 75. až 83. bodě odůvodnění. Proto byly u obou vyvážejících výrobců, společností Jushi a Hengshi, ke stanovení jejich běžné hodnoty použity běžná hodnota podle PCN nebo velmi podobných PCN od spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s podobnými výrobními procesy (výrobců, kteří jsou nebo nejsou vertikálně integrováni). Pokud nebylo k dispozici odpovídající PCN spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s podobným výrobním procesem, byly použity údaje od druhého spolupracujícího vyvážejícího výrobce s odlišným výrobním procesem. Pokud nebylo k dispozici odpovídající PCN u žádného z těchto dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, bylo použito nejpodobnější PCN od spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s podobným výrobním procesem. Komise k uplatňovanému přístupu neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran.

(269)

Skupina vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyvážela do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily buď jako vývozce, nebo jako dovozce.

(270)

V případě prodeje přímo nezávislým odběratelům v Unii a prostřednictvím obchodních společností ve spojení byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(271)

V případě prodeje prostřednictvím dovozců ve spojení byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o přiměřený zisk.

(272)

Při šetření spolupracoval pouze jeden obchodník, který není ve spojení a během období šetření dovezl jen zanedbatelné množství textilií ze skleněných vláken. Jeho ziskové rozpětí tedy nebylo považováno za reprezentativní. Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další informace, bylo ziskové rozpětí nezávislého obchodníka činného v sektoru textilií ze skleněných vláken odhadnuto na 5 %.

(273)

Jak je uvedeno v 75. až 84. bodě odůvodnění, jeden z vyvážejících výrobců, který je součástí skupiny CNBM, při šetření nespolupracoval a Komise se rozhodla stanovit vývozní cenu na základě dostupných údajů v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(274)

Ve svých připomínkách k použití článku 18 základního nařízení vyvážející výrobce žádal, aby Komise použila informace (tj. PCN) předložené v souběžném antisubvenčním šetření uvedeném v 3. bodě odůvodnění, pokud jde o vývozní cenu.

(275)

Podle čl. 19 odst. 6 základního nařízení se však obdržené informace použijí pouze k účelu, k němuž byly vyžádány. Ustanovení čl. 29 odst. 6 nařízení (EU) č. 2016/1037 (93) obsahuje stejné omezení. Údaje shromážděné v rámci antidumpingového nebo antisubvenčního šetření proto nesmějí být použity k jinému účelu, než pro který byly vyžádány.

(276)

V tomto konkrétním případě byla souběžně vedena dvě šetření týkající se dotčeného výrobku, z nichž jedno bylo zahájeno přibližně o tři měsíce dříve. Společnost Hengshi konkrétně žádala, aby při tomto šetření byly jako nejlepší dostupné informace použity správné informace shromážděné při antisubvenčním šetření. Společnost Hengshi se výslovně vzdala záruky stanovené v čl. 19 odst. 6 základního nařízení a čl. 29 odst. 6 nařízení (EU) 2016/1037, že informace předložené v rámci šetření na ochranu obchodu budou použity pouze k účelu, ke kterému byly shromážděny. Navíc v tomto případě Komise neuložila prozatímní antidumpingová opatření, jak je uvedeno v 54. až 56. bodě odůvodnění, a proto načasování těchto dvou šetření umožnilo shromáždit a ověřit informace o vývozních cenách předložených v antisubvenčním šetření před uložením konečných antidumpingových cel. Díky tomu měla Komise výjimečně dostatek času na posouzení uvedených informací v tomto šetření, aniž by to ovlivnilo práva jiných zúčastněných stran a aniž by ohrozila svůj vlastní vnitřní rozhodovací proces. Komise proto rozhodla výjimečně použít údaje o PCN shromážděné během antisubvenčního šetření uvedeného v 3. bodě odůvodnění jako dostupné údaje podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Vývozní cenu tak vypočítala podle PCN na základě vlastních údajů vyvážejícího výrobce za použití metodiky popsané v 269. až 272. bodě odůvodnění.

(277)

V případě ostatních dvou vyvážejících výrobců skupiny CNBM byla vývozní cena vypočtena způsobem uvedeným v 269. až 272. bodě odůvodnění.

(278)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujících vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(279)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Na základě skutečných údajů poskytnutých spolupracující společností byly provedeny úpravy o náklady na manipulaci, dopravu a balení, náklady na úvěry, bankovní poplatky, cla, provize a dovozní poplatky a nepřímé daně. Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) byla rovněž provedena o prodej prostřednictvím obchodních společností ve spojení. Bylo zjištěno, že funkce obchodníků v Hongkongu jsou podobné funkcím obchodního zástupce. Tito obchodníci hledají odběratele a navazují s nimi kontakt. Nesou odpovědnost za proces prodeje a za své služby obdrží obchodní přirážku. Úprava sestávala z prodejních, správních a režijních nákladů obchodních společností a 5 % zisku. Toto ziskové rozpětí bylo považováno za přiměřené vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další informace.

(280)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila skupina Yuntianhua, že srovnání její vývozní ceny a početně zjištěné běžné hodnoty by bylo nespravedlivé. Skupina tvrdila, že i když Komise provedla úpravy vývozní ceny o všechny přímé prodejní náklady, jako jsou náklady na dopravu a bankovní poplatky, prodejní, režijní a správní náklady turecké skupiny Sisecam, použité při výpočtu běžné hodnoty, pravděpodobně zahrnovaly některé přímé prodejní náklady vzniklé na domácím trhu v Turecku, což zavedlo asymetrii při srovnání vývozní ceny s běžnou hodnotou.

(281)

Tento vyvážející výrobce nepředložil žádné podpůrné důkazy, které by naznačovaly, že by přímé prodejní náklady byly zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů použitých při početním zjištění běžné hodnoty nebo že by použité údaje nebyly reprezentativní.

(282)

Je třeba připomenout, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyžaduje použití snadno dostupných údajů. Komise se snaží zajistit, aby informace, o které se opírá při početním zjištění běžné hodnoty, byly nejlepší z veřejně dostupných údajů, a dává stranám příležitost se k nim vyjádřit a poskytnout alternativní údaje, které považují za reprezentativnější. V tomto konkrétním případě Komise zveřejnila prodejní, správní a režijní náklady, které zamýšlela použít, v poznámce ze září 2019, neobdržela však žádné připomínky ani podrobnější alternativní údaje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(283)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že i když byla provedena úprava běžné hodnoty o nevratnou vývozní daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), Komise neprokázala, že na turecké výrobce se vztahuje DPH, kterou lze plně vrátit po prodeji na domácím trhu. Taková úprava by proto byla nezákonná.

(284)

Komise provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o rozdíl v nepřímých daních mezi prodejem na vývoz z ČLR do Unie a běžnou hodnotou, pokud byly vyloučeny nepřímé daně, jako je DPH. Komise nemusí prokázat, že na turecké výrobce se vztahuje DPH, kterou lze plně vrátit po prodeji na domácím trhu, jak to naznačuje vyvážející výrobce, neboť to není relevantní. Běžná hodnota, která byla početně zjištěna, jak je uvedeno v 260. až 266. bodě odůvodnění, nezahrnovala DPH, neboť pro výpočet běžné hodnoty ve vyvážející zemi se používají nezkreslené hodnoty v reprezentativní zemi po očištění o jejich režim DPH. Skutečná situace ohledně režimu DPH při prodeji na domácím trhu a při vývozu se realizuje zcela v ČLR. Šetření dospělo k závěru, že v ČLR vyvážející výrobci nesou odpovědnost za DPH ve výši 17 % nebo 16 % při vývozu, zatímco 5 % nebo 10 % je vráceno.

(285)

V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení Komise tudíž řádně upravila běžnou hodnotu o rozdíl v nepřímém zdanění, v tomto případě DPH, která je částečně vrácena u prodeje na vývoz. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(286)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(287)

Na uvedeném základě je konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

(288)

Jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění, jedna ze skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jmenovitě skupina CNBM, nespolupracovala. Nebylo tedy možné stanovit podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení vážený průměr dumpingového rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku. Proto bylo dumpingové rozpětí u všech ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, stanoveno na stejné úrovni jako dumpingové rozpětí jediné spolupracující skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku (skupina Yuntianhua).

(289)

U všech ostatních případných vyvážejících výrobců z ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vzhledem k vysoké míře spolupráce vyvážejících výrobců, která pokrývá veškerý vývoz textilií ze skleněných vláken z ČLR do Unie na základě dovozních statistik Eurostatu, považovala Komise nejvyšší dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to skupiny CNBM, za reprezentativní pro stanovení úrovně zbytkového dumpingového rozpětí.

(290)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(291)

Šetření odhalilo, že v Egyptě existuje jedna skupina vyvážejících výrobců, která během období šetření představovala 100 % vývozu. Sestává ze dvou vyvážejících výrobců ve spojení: Jushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E (dále jen „Jushi Egypt“) a Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics S.A.E. (dále jen „Hengshi Egypt“). Obě společnosti jsou součástí skupiny CNBM a při šetření spolupracovaly.

(292)

Žadatel tvrdil, že běžná hodnota pro Egypt by měla být vypočtena na základě výrobních nákladů a prodeje odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Namítal, že došlo k podstatným zkreslením v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) uvedeného nařízení z těchto důvodů: vyvážející výrobci se nacházeli ve zvláštní hospodářské zóně zřízené na základě formální dohody mezi čínskou a egyptskou vládou, kterou spravuje a řídí čínská vládní agentura (China-Africa TEDA Investment Co. Ltd). Podle žadatele získali navíc oba vyvážející výrobci v Egyptě na základě své provozovny v této zvláštní hospodářské zóně značné státní dotace.

(293)

V reakci na toto tvrzení oba vyvážející výrobci prohlásili, že tvrzení o narušení trhu v Egyptě nebyla předložena v souladu s požadavky základního nařízení, a pokud by byla přijata, byla by porušena práva vyvážejících výrobců na obhajobu. Vyvážející výrobci konkrétně namítali, že podnět neobsahuje žádná tvrzení a nepředkládá žádné důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že egyptské hospodářství je ovlivněno podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a. Vyvážející výrobci dále uvedli, že tvrzení v každém případě nepostačují k tomu, aby byla splněna požadovaná úroveň dokazování k prokázání existence podstatných zkreslení stanovená v základním nařízení.

(294)

Z čl. 2 odst. 6a písm. d) a e) základního nařízení vyplývá, že při podání podnětu by žadatel měl předložit jakýkoli důkaz o existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi. Komise pak může posoudit, zda předložené důkazy skutečně dostačují k odůvodnění posouzení tvrzení o podstatných zkresleních a vyvození příslušných závěrů v rámci šetření.

(295)

Tvrzení ohledně existence podstatných zkreslení v Egyptě však bylo předloženo až několik měsíců po zveřejnění oznámení o zahájení řízení, kdy již vypršela lhůta pro odpověď na dotazníky pro zúčastněné strany a sběr údajů byl v pokročilé fázi.

(296)

Závěrem lze říci, že žádost o uplatnění metodiky pro výpočet běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení v Egyptě byla zamítnuta.

(297)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je považován za reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(298)

Na tomto základě Komise zjistila, že celkový prodej obdobného výrobku na domácím trhu společností Jushi Egypt je reprezentativní. Druhý vyvážející výrobce, společnost Hengshi Egypt, neuskutečnil žádný domácí prodej.

(299)

Pro vyvážejícího výrobce s celkovým reprezentativním domácím prodejem (Jushi Egypt) poté Komise určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které jsou totožné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie nebo se jim úzce podobají.

(300)

Komise pak u každého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(301)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje společnosti Jushi Egypt nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(302)

Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(303)

Běžná hodnota byla skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(304)

Pokud jde o typy výrobku, u nichž na domácím trhu nebyly obdobné výrobky prodávány, Komise v případě tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce vypočítala běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(305)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(306)

Komise původně zjistila, že v případě společnosti Jushi Egypt byly u pěti typů výrobku z osmi vyvážené typy výrobku totožné nebo velmi podobné typům výrobku prodávaným v reprezentativním množství na domácím trhu.

(307)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jushi Egypt napadla způsob, jakým Komise přihlížela k různým typům odběratelů při srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny. Po další analýze Komise potvrdila, že neexistuje žádný trvalý a zřejmý rozdíl ve funkcích prodejce na různých obchodních úrovních na egyptském domácím trhu, který by odůvodňoval rozlišení podle typu odběratele. V důsledku toho přijala tvrzení společnosti a přepočítala její rozpětí bez rozlišení typů odběratelů. Následně Komise rovněž zrevidovala početně zjištěnou běžnou hodnotu společnosti Hengshi Egypt.

(308)

Analýza domácího prodeje společnosti Jushi Egypt podle typu výrobku (s reprezentativním prodejem) dále ukázala, že více než 80 % domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla u těchto typů výrobku tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření. U zbývajících typů výrobku, které na domácím trhu nebyly prodávány, byla běžná hodnota vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení, jak je popsáno výše v 305. bodě odůvodnění.

(309)

Druhý vyvážející výrobce, společnost Hengshi Egypt, prodal svou produkci textilií ze skleněných vláken výhradně na vývoz, a tudíž neuskutečnil žádný prodej na domácím trhu. Komise proto vypočítala běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení, jelikož obdobný výrobek nebyl na domácím trhu prodáván.

(310)

Během období šetření společnost Hengshi Egypt nakoupila hlavní surovinu (pramence skleněných vláken) používanou při výrobě textilií ze skleněných vláken od společnosti Jushi Egypt a dalšího dodavatele ve spojení.

(311)

V této souvislosti vyvážející výrobci tvrdili, že s ohledem na zisk, kterého společnost Jushi Egypt dosáhla při prodeji pramenců skleněných vláken společnosti Hengshi Egypt, by transakce měly být považovány za transakce prováděné za tržní ceny. Výrobci rovněž poukázali na stávající judikaturu (94), na jejímž základě je použití údajů obsažených v záznamech společnosti, která je předmětem šetření, pravidlem a úprava nebo nahrazení těchto údajů je výjimkou. Zároveň poukázali na neexistenci vládních opatření, která narušují hospodářskou soutěž, na skutečnost, že výrobní náklady byly správně promítnuty do záznamů společnosti Hengshi Egypt a že by tyto záznamy měly být použity k určení výrobních nákladů a následnému početnímu zjištění běžné hodnoty společnosti Hengshi Egypt.

(312)

Na rozdíl od toho, co tvrdí vyvážející výrobci, bylo zjištěno, že ceny, za které společnost Hengshi Egypt nakupovala pramence skleněných vláken od společnosti Jushi Egypt, nebyly stanoveny za běžných tržních podmínek, jelikož se soustavně pohybovaly podstatně níže než ceny, které společnost Jushi Egypt účtovala za stejný výrobek nezávislým odběratelům na egyptském domácím trhu. S ohledem na značný rozdíl mezi těmito cenami dospěla Komise k závěru, že ceny, které společnost Hengshi Egypt zaplatila společnosti Jushi Egypt, nelze považovat za běžné tržní ceny. Navzdory tomu, že tyto ceny byly ziskové, neodrážely tržní ceny v Egyptě a v případě neexistence podnikové vazby by společnost Hengshi Egypt za pramence skleněných vláken zaplatila mnohem vyšší cenu. Odkaz na neexistující vládní opatření narušující hospodářskou soutěž při stanovování cen surovin je navíc považován za bezpředmětný, neboť v tomto případě je rozhodující analýza běžných tržních podmínek.

(313)

Společnosti Jushi/Hengshi Egypt ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací zopakovaly své tvrzení, že ceny pramenců skleněných vláken účtované společností Jushi Egypt společnosti Hengshi Egypt jsou běžné tržní ceny, a tvrdily, že prodej mezi stranami ve spojení přinesl ziskové rozpětí srovnatelné s cílovým ziskem stanoveným žadatelem v podnětu jakožto zisk postačující k „udržitelnému působení na trhu v dlouhodobém horizontu“. Komise poznamenala, že cílovým ziskem je zisk, jehož může výrobní odvětví Unie přiměřeně dosáhnout na trhu Unie při neexistenci dumpingového dovozu, a proto není vhodnou referenční hodnotou pro posouzení, zda je dohodnutá cena mezi stranami ve spojení běžnou tržní cenou. Příslušná kritéria pro takové posouzení odpovídají cenové hladině, které by v případě neexistence tohoto vztahu mohlo být v Egyptě dosaženo. Šetření ukázalo, že úrovně cen (a zisku) na egyptském trhu byly skutečně vyšší než úrovně účtované mezi těmito společnostmi ve spojení.

(314)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a z důvodů uvedených v 312. bodě odůvodnění bylo tvrzení, že ceny byly běžnými tržními cenami z důvodu dosažené úrovně zisku, zamítnuto.

(315)

Společnosti Jushi/Hengshi Egypt dále tvrdily, že metodika Komise popsaná v 309. až 311. bodě odůvodnění je v rozporu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení, který by měl být vykládán restriktivně, a rovněž odkázaly na judikaturu soudů EU a WTO. Podle společností Jushi/Hengshi Egypt nelze nákupní cenu pramenců skleněných vláken mezi společnostmi Hengshi Egypt a Jushi Egypt nezohlednit pouze z toho důvodu, že by se nejednalo o běžnou tržní cenu. Společnosti Jushi/Hengshi Egypt uvedly, že je třeba, aby Komise kromě toho prokázala, do jaké míry záznamy společnosti Hengshi Egypt neodrážely přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem textilií ze skleněných vláken.

(316)

Komise s tímto výkladem nesouhlasí a domnívá se, že žádný z případů uvedených společnostmi Jushi/Hengshi Egypt nevyvrací zjištění Komise v tomto případě. Ve skutečnosti orgány WTO (95) soustavně rozhodovaly, že záznamy vyvážejících výrobců nemusí přiměřeně odrážet náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, pokud je například výrobce součástí skupiny společností (což je případ společností Jushi a Hengshi Egypt) a pokud transakce zahrnující vstupy související s výrobou a prodejem dotčeného výrobku nesplňují běžné tržní podmínky. V důsledku toho bylo nutné toto tvrzení odmítnout.

(317)

Dále společnosti Jushi/Hengshi Egypt, s odkazem na judikaturu (96), tvrdily, že metodika Komise pro posouzení, zda se v případě nákupní ceny pramenců skleněných vláken jednalo o běžnou tržní cenu, byla chybná Společnosti Jushi/Hengshi Egypt namítaly, že Komise nesrovnala srovnatelné ceny a že Komise měla vzít v úvahu všechny relevantní faktory týkající se dotčeného prodeje, konkrétně: i) dodací podmínky, ii) dovozní cla na suroviny, iii) nesrovnatelná množství, iv) politiku stanovování cen společnosti Jushi Egypt pro související transakce.

(318)

Po přezkoumání skutečností uvedených ve spisu přijala Komise žádost o úpravu z důvodu rozdílů v dodacích podmínkách a v případě potřeby odečetla náklady na dopravu od prodejní ceny pramenců skleněných vláken. Náklady na dopravu byly odhadnuty na základě skutečných nákladů na dopravu textilií ze skleněných vláken ověřených Komisí.

(319)

Společnosti Jushi/Hengshi Egypt po dodatečném poskytnutí konečných informací tvrdily, že kromě nákladů na dopravu měly být odečteny náklady na úvěry. Pokud jde o požadovanou úpravu o náklady na úvěry, takové náklady, které vznikly prodejci, jsou ve skutečnosti nedílnou součástí transakcí uskutečněných na otevřeném trhu za běžných tržních podmínek. Komise tudíž musí toto tvrzení zamítnout.

(320)

Pokud jde o dovozní cla, aniž by bylo vyjádřeno stanovisko k tomu, zda by úprava byla v této situaci odůvodněná, nic ve spise nenasvědčuje tomu, že by cla společnost Jushi Egypt uhradila nebo že by byla vybrána egyptskými orgány. Společnost ve svém podání nepředložila žádný důkaz o zaplacení těchto cel a ve skutečnosti uvedla, že clo bude „běžně použitelné“ a že „společnost Jushi Egypt by [ho] měla zaplatit“. Pokud jde o množství, společnosti nebyly schopny poskytnout žádné důkazy o obecně uplatňované politice slev, které by podpořily jejich tvrzení, že rozdíl v cenách zjištěný mezi stranami ve spojení a stranami, které nejsou ve spojení, byl zapříčiněn množstevními slevami. Jediný dokument, který společnost předložila, totiž vysvětluje, že cena, kterou společnost Jushi Egypt účtovala společnosti Hengshi Egypt, je založena na průměrné ceně, kterou společnost Jushi Egypt účtovala odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v předchozím roce, zvýšené o určitý procentní podíl podle typu pramenců. Tržní realita a značné rozdíly v cenách účtovaných společnosti Hengshi Egypt a odběratelům, kteří nejsou ve spojení, však ukazují, že společnost Jushi Egypt výše uvedenou politiku stanovování cen neprovedla. V důsledku toho politika stanovování cen společnosti Jushi Egypt neodrážela skutečnou cenu zaplacenou stranou ve spojení (Hengshi Egypt). Proto tvrzení, že by prodejní ceny pramenců skleněných vláken měly být o tyto prvky upraveny, byla zamítnuta.

(321)

Ve stejném duchu uvedla egyptská vláda po poskytnutí konečných informací, že při zvažování, zda záznamy vývozců splňují běžné tržní podmínky, je cena pouze jednou z podmínek transakce a že poskytnutí konečných informací neobsahuje žádný důkaz o tom, že by Komise zvážila tyto další podmínky dotčených transakcí. Egyptská vláda rovněž tvrdila, že Komise jednala v rozporu s první větou článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO, a to tím, že nezohlednila údaje o nákladech, které splňovaly obě podmínky uvedené v ustanovení uvedeného článku, konkrétně „soulad s obecně uznávanými účetními zásadami“ a „přiměřeně odrážet náklady“.

(322)

Jak je uvedeno v 318. a 319. bodě odůvodnění, Komise provedla úpravu o náklady na dopravu. Na základě skutkové podstaty tohoto případu však konstatovala, že úprava o jiné prvky není odůvodněná, a tudíž byla pro posouzení toho, zda ceny byly běžnými tržními cenami, irelevantní. Kromě toho, jak je uvedeno v 312. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že ceny, za které společnost Hengshi Egypt nakupovala pramence skleněných vláken od společnosti Jushi Egypt, se soustavně pohybovaly podstatně níže než ceny, které společnost Jushi Egypt účtovala za stejný výrobek nezávislým odběratelům na egyptském domácím trhu, a to i po provedení oprávněných úprav. S ohledem na značný rozdíl mezi těmito cenami dospěla Komise k závěru, že je nelze považovat za běžné tržní ceny. V důsledku toho dospěla Komise k závěru, že přiměřeně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení, jenž má stejné znění jako čl. 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO. Obě tvrzení proto byla zamítnuta.

(323)

Kromě toho společnosti Jushi/Hengshi Egypt uvedly, že při zohlednění jejich interních kódů výrobků pro pramence skleněných vláken by výsledek srovnání mezi množstvím prodávaným odběratelům ve spojení a odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu nebyl reprezentativní. Společnosti Jushi/Hengshi Egypt namísto toho navrhly srovnání na základě struktury kontrolního čísla výrobku (PCN) stanoveného Komisí v jiném antidumpingovém šetření, které se týká výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu a Egypta (97). Společnosti tvrdily, že tento přístup povede k reprezentativnějšímu výsledku. Tvrdily rovněž, že jelikož byla čísla PCN považována za přiměřená pro porovnání cen pro účely výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, měla by být rovněž považována za vhodná pro účely srovnání cen pramenců skleněných vláken účtovaných společností Jushi Egypt společnosti Hengshi Egypt na jedné straně a odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu na straně druhé.

(324)

Přístup Komise umožnil srovnání prodeje společnosti Hengshi Egypt a stranám, které nejsou ve spojení, na základě přesných odpovídajících interních kódů výrobků, což umožnilo přesné srovnání příslušných typů výrobku prodávaných oběma typům odběratelů. Společnosti Jushi/Hengshi Egypt neprokázaly, že srovnání podle čísel PCN vytvořených za jiným účelem by přineslo vhodnější srovnání než srovnání vyplývající z porovnání cen u naprosto stejného výrobku. Komise ve skutečnosti dospěla k závěru, že alternativní přístup, který navrhují společnosti Jushi/Hengshi Egypt, by vedl k méně přesnému výsledku, a tvrzení zamítla.

(325)

Komise proto potvrdila zjištění, že náklady na pramence skleněných vláken zaznamenané v účetnictví společnosti neodrážely přiměřeně náklady společnosti Hengshi Egypt spojené s výrobou textilií ze skleněných vláken. Tyto náklady tedy bylo při početním zjištění běžné hodnoty třeba upravit na úroveň cen účtovaných nezávislým odběratelům na domácím trhu, a to na základě čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(326)

Jak je uvedeno v 548. bodě odůvodnění, Komise dne 10. února 2020 dodatečně poskytla konečné informace a vyzvala společnosti, aby se k obsahu těchto dodatečných informací vyjádřily. Společnosti Jushi/Hengshi Egypt předložily dne 13. února 2020 připomínky, které se však netýkaly obsahu dodatečných konečných informací. Společnosti místo toho zopakovaly své pochybnosti ohledně metodiky použité Komisí při početním zjištění běžné hodnoty společnosti Hengshi, konkrétně tvrzení, která Komise nepřijala.

(327)

Komise zdůrazňuje, že toto podání, které odkazovalo na informace poskytnuté společnosti v obecném informačním dokumentu, bylo učiněno po uplynutí lhůty pro předložení připomínek k poskytnutí konečných informací (tj. 9. ledna 2020). Komise se v každém případě rozhodla, že se jimi bude v tomto nařízení zabývat.

(328)

Zaprvé, společnosti Jushi/Hengshi tvrdily, že tvoří jediný hospodářský subjekt, protože výrobky, které vyrábějí, se nepřekrývají a nacházejí se ve stejné zóně. Zadruhé tvrdily, že Komise porušuje čl. 2 odst. 5 základního nařízení, neboť toto ustanovení neumožňuje Komisi provést zkoušku běžných tržních podmínek. Odkázaly na několik zpráv panelů a Odvolacího orgánu, které by toto tvrzení údajně podpořily. Během slyšení zástupci společností uvedli, že zisky nelze považovat za náklady. Na závěr zopakovali svá tvrzení, že použitím tržní ceny u pramenců skleněných vláken v Egyptě (na základě prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ze strany společnosti Jushi na egyptském trhu) Komise u pramenců skleněných vláken dvakrát počítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(329)

Pokud jde o první tvrzení, Komise může považovat společnosti za jediný hospodářský subjekt, pouze pokud z informací ve spisu vyplývá, že fungují společně ve všech aspektech. Vzhledem k tomu, že neexistují jiné prvky, nejsou umístění a výrobní typy známkou toho, že společnosti působí jako jediný hospodářský subjekt. Komise tedy tvrdí, že ačkoli jsou společnosti Jushi a Hengshi součástí téže skupiny, z důkazů obsažených ve spise vyplývá, že oba právní subjekty fungují nezávisle, a nelze je tedy považovat za jediný hospodářský subjekt.

(330)

Co se týče druhého tvrzení, čl. 2 odst. 5 základního nařízení stanoví, že pokud náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, nejsou přiměřeně odráženy v záznamech dané strany, musí být upraveny. Komise se domnívá, že převodní cenu lze považovat za cenu neodrážející náklady spojené s výrobou výrobku, který je předmětem šetření, pokud se nejedná o běžnou tržní cenu. Tuto domněnku potvrzuje zpráva Odvolacího orgánu WTO (98). Judikatura WTO, kterou společnosti Jushi/Hengshi ve svém podání vytrhly z kontextu (99), ve skutečnosti podporuje výklad Komise v této věci. Odvolací orgán v této souvislosti totiž potvrdil, že záznamy, které jsou v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami, však nemusí přiměřeně odrážet náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, pokud například vývozce nebo výrobce, který je předmětem šetření, je součástí skupiny společností, v níž jsou náklady určitých vstupů souvisejících s výrobou a prodejem dotčeného výrobku rozloženy mezi záznamy různých společností, nebo pokud transakce zahrnující tyto vstupy nesplňují běžné tržní podmínky. Právě tak je tomu v projednávaném případě.

(331)

Zdá se, že tito vyvážející výrobci rovněž špatně chápou pojem „náklady“ uvedený v čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Tento pojem se týká nákladů výrobce výrobku, který je předmětem šetření (a nikoli výrobce vstupu). Z pohledu kupujícího je zisk prodejce nákladem zahrnutým do ceny zaplacené za vstup. Komise správně posoudila, zda záznamy společnosti Hengshi přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou textilií ze skleněných vláken, a dospěla k závěru, že převodní ceny za nákup pramenců skleněných vláken byly ve srovnání s tržní cenou stejných typů výrobku v Egyptě podstatně podhodnoceny, tj. nejednalo se o běžné tržní ceny. V důsledku toho upravila náklady na pramence skleněných vláken na základě cen účtovaných společností Jushi společnostem, které nejsou ve spojení, na egyptském trhu.

(332)

Poslední tvrzení týkající se dvojího započtení je plně řešeno v 337. až 345. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(333)

Pokud jde o nákupy pramenců skleněných vláken od druhého dodavatele ve spojení, tento dodavatel pramence skleněných vláken nezávislým odběratelům v Egyptě neprodával. Komise proto porovnala ceny za nákup pramenců skleněných vláken od tohoto dodavatele s cenami společnosti Jushi Egypt účtovanými odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu. Bylo tak zjištěno, že ceny pramenců ze skleněných vláken, které společnost Hengshi Egypt hradila druhému dodavateli ve spojení, jsou v souladu s převládajícími cenami na egyptském domácím otevřeném trhu, a uvedené nákupy pramenců ze skleněných vláken byly tudíž uskutečňovány za běžných tržních podmínek.

(334)

Pokud jde o výši prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, jelikož společnost Hengshi Egypt neuskutečnila žádný prodej na domácím trhu, byla výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku založena na domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a původně na stejné obchodní úrovni (tj. pouze pro konečné uživatele) během období šetření, který uskutečnil druhý vyvážející výrobce v Egyptě, společnost Jushi Egypt.

(335)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Jushi/Hengshi Egypt uvedly, že přístup Komise spočívající v použití prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společnosti Jushi Egypt pouze na prodej konečným uživatelům za účelem početního zjištění běžné hodnoty společnosti Hengshi Egypt není v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení a není podložen žádným věcnou argumentací. Jak je uvedeno v 306. bodě odůvodnění, skutečně neexistují žádné důkazy o trvalém a zřejmém rozdílu ve funkcích prodejce na různých obchodních úrovních na egyptském domácím trhu, který by odůvodňoval rozlišení podle typu odběratele. V důsledku toho představuje domácí prodej společnosti Jushi Egypt všemi prodejními kanály v běžném obchodním styku základ pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk, který se použije při početním zjištění běžné hodnoty pro společnost Hengshi Egypt.

(336)

Společnost Hengshi Egypt tvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty pro Hengshi Egypt by měl být odečten zisk dosažený společností Jushi Egypt při prodeji pramenců skleněných vláken. Své tvrzení založila na skutečnosti, že i) společnosti tvořily jeden hospodářský subjekt a ii) zahrnutí zisku dosaženého společností Jushi Egypt při početním zjištění běžné hodnoty a při výpočtu výrobních nákladů by vedlo k dvojímu započtení.

(337)

Komise má za to, že dotčení dva egyptští vyvážející výrobci netvoří jeden hospodářský subjekt (byť jsou součástí téže skupiny společností, skupiny CNBM), jelikož se jedná o samostatné subjekty s odlišnými právnickými osobami a nezávislými výrobními a prodejními činnostmi.

(338)

Kromě toho byly při výpočtu běžné hodnoty výrobní náklady společnosti Hengshi Egypt upraveny v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení, aby odrážely převládající tržní ceny, které splňují běžné tržní podmínky (prodej pramenců skleněných vláken mezi stranami ve spojení tím pádem nebyl zohledněn). V souladu s čl. 2 odst. 6 uvedeného nařízení je navíc ziskové rozpětí použité pro výpočet běžné hodnoty založeno na domácím prodeji obdobného výrobku (tj. textilií ze skleněných vláken a nikoli pramenců skleněných vláken) nezávislým odběratelům v běžném obchodním styku. Toto ziskové rozpětí rovněž odráží úroveň zisku, které může výrobce obvykle dosáhnout z prodeje textilií ze skleněných vláken na egyptském trhu. Tvrzení popsané v předchozím bodě odůvodnění bylo proto zamítnuto.

(339)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Jushi/Hengshi zopakovaly tvrzení, že početně zjištěná běžná hodnota společnosti Hengshi Egypt byla uměle nadhodnocena v důsledku dvojího započtení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společnosti Jushi Egypt, pokud jde o prodej pramenců skleněných vláken. Společnosti odkázaly na dvě předchozí antidumpingová šetření, při nichž Komise v jednom případě odečetla prodejní, správní a režijní náklady od prodeje polotovarů a v druhém případě odečetla prodejní, správní a režijní náklady od prodeje uskutečňovaného dodavatelem surovin (100), přičemž tyto společnosti tvrdily, že okolnosti v uvedených případech byly srovnatelné s okolnostmi v tomto šetření. Společnosti proto tvrdily, že Komise by v souladu s těmito předchozími případy měla provést odpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku společnosti Jushi Egypt u prodeje pramenců skleněných vláken od prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použitých při početním zjištění běžné hodnoty textilií ze skleněných vláken společnosti Hengshi Egypt.

(340)

Okolnosti případů, na které společnosti Jushi/Henshi Egypt odkazují, se však liší od okolností ve stávajícím šetření. V jednom případě problém nevyvstal při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení, ale při určování toho, zda se domácí prodej uskutečnil v běžném obchodním styku na základě celkových nákladů dotyčné společnosti. V uvedeném případě obě dotčené společnosti ve spojení prodávaly výrobek, který byl předmětem šetření, na domácím trhu, a proto se prodejní, správní a režijní náklady obou společností vztahovaly na prodej výrobku, který byl předmětem šetření, což není případ stávajícího šetření.

(341)

Ve stávajícím šetření byla použita cena pramenců skleněných vláken na volném trhu ke stanovení výrobních nákladů textilií ze skleněných vláken společnosti Henshi Egypt. Tato cena zahrnovala prodejní, správní a režijní náklady a zisk (prodeje pramenců skleněných vláken) a vedla k celkovým nákladům na výrobu textilií ze skleněných vláken pro společnost Hengshi Egypt. Nezahrnovala však žádné prodejní, správní a režijní náklady a zisk u domácího prodeje textilií ze skleněných vláken společnosti Hengshi Egypt, jelikož společnost neuskutečnila žádný prodej textilií ze skleněných vláken na domácím trhu. Za účelem určení běžné hodnoty byla k výrobním nákladům v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení připočtena přiměřená částka pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Tato přiměřená částka odrážela vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk při domácím prodeji textilií ze skleněných vláken na egyptském trhu.

(342)

Pokud jde o druhé šetření zmiňované společnostmi Jushi/Hengshi Egypt, požadavek vznesený dotčenými vyvážejícími výrobci, tj. odpočet prodejních, správních a režijních nákladů dodavatelů surovin od výrobních nákladů vyvážejícího výrobce, byl zamítnut na základě toho, že „součástí ceny každého nákupu surovin jsou určité prodejní, správní a režijní náklady, avšak ty představují náklady dodavatele a nikoli prodejní, správní a režijní náklady dotčeného vývozce“. Totéž platí i v tomto případě.

(343)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze tyto precedenty považovat za důkazy podporující tvrzení vyvážejících výrobců, že stávající případ není v souladu s předchozími šetřeními.

(344)

Společnosti Jushi/Hengshi Egypt dále tvrdily, že společnost Jushi Egypt je integrovaným výrobcem, který vyrábí pramence skleněných vláken pro další zpracování na textilie ze skleněných vláken, a že její prodej textilií ze skleněných vláken tudíž zahrnuje rovněž prodejní, správní a režijní náklady a zisk související s výrobou pramenců skleněných vláken. Z tohoto důvodu společnosti Jushi/Hengshi Egypt tvrdily, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk údajně související s pramenci skleněných vláken by měly být odečteny od prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společnosti Jushi Egypt u prodeje textilií ze skleněných vláken, jež mají být přičteny k výrobním nákladům textilií ze skleněných vláken společnosti Hengshi Egypt při početním zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Po poskytnutí konečných informací vznesla podobný argument rovněž egyptská vláda.

(345)

Komise poznamenala, že přidělení zisku a prodejních, správních a režijních nákladů souvisejících s prodejem textilií ze skleněných vláken k pramencům skleněných vláken by bylo čistě spekulativní, jelikož zisk a prodejní, správní a režijní náklady jsou spojeny s prodejem výrobku, k němuž se vztahují, a nemohou být spojeny s předcházejícími vstupy, z nichž je výrobek vyroben. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk přidělený společností k prodeji textilií ze skleněných vláken by tedy neměly obsahovat žádné náklady spojené s jiným výrobkem. Kromě toho sama společnost Jushi Egypt ve svých účetních záznamech jasně rozlišuje mezi příjmy získanými a výdaji vynaloženými za každý provozní segment v rámci společnosti, tj. textilie ze skleněných vláken a jiné výrobky. Pokud by tvrzení společností bylo pravdivé, byla by spolehlivost metodiky, kterou použila společnost Jushi Egypt k přidělení nákladů k dotčenému výrobku pro účely tohoto šetření, ve skutečnosti zpochybněna.

(346)

Proto tvrzení, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Jushi Egypt související s textiliemi ze skleněných vláken zahrnovaly rovněž prodejní, správní a režijní náklady a zisk související s jejím prodejem pramenců skleněných vláken, a že tedy prodejní, správní a režijní náklady a zisk u pramenců skleněných vláken byly při početním zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení započítány dvakrát, bylo považováno za věcně nesprávně, a bylo tudíž zamítnuto.

(347)

Egyptská vláda se dále domnívala, že způsob, jakým byla početně zjištěna běžná hodnota pro společnost Hengshi Egypt, vedl k nadhodnocení dumpingového rozpětí vypočítaného pro skupinu. Podle egyptské vlády měla Komise za to, že daní dva výrobci netvořili jeden hospodářský subjekt, a současně nepřihlédla k cenám prodeje pramenců skleněných vláken mezi oběma subjekty na základě toho, že tyto dva subjekty byly vzájemně ve spojení. V tomto ohledu odkázala na předchozí praxi, kdy byly odečteny zisky mezi společnostmi tvořícími jeden hospodářský subjekt.

(348)

Nicméně skutečnost, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt patřily do stejné skupiny společností a byly vzájemně ve spojení, je nekvalifikovala jako společnosti tvořící jeden hospodářský subjekt. Jak je vysvětleno v 329. bodě odůvodnění, obě společnosti byly samostatnými subjekty s odlišnými právnickými osobami a nezávislými výrobními a prodejními činnostmi. Tyto skutečnosti dotčené společnosti nikdy nezpochybnily. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(349)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Unii, nebo prostřednictvím dovozců ve spojení se sídlem v Unii.

(350)

Pokud vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii nebo prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako obchodník, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(351)

Jestliže vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů dovozců ve spojení se sídlem v Unii, a o přiměřený zisk.

(352)

Při šetření spolupracoval pouze jeden obchodník, který není ve spojení. Jelikož během období šetření dovezl pouze zanedbatelné množství textilií ze skleněných vláken, jeho ziskové rozpětí nebylo považováno za reprezentativní. Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další informace, bylo ziskové rozpětí nezávislého obchodníka činného v sektoru textilií ze skleněných vláken odhadnuto na 5 %.

(353)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu dvou spolupracujících výrobců na základě ceny ze závodu.

(354)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu s přihlédnutím k rozdílům, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy byly v tomto případě provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, vedlejších nákladů a nákladů na úvěry a bankovní poplatky.

(355)

Během období šetření navíc oba spolupracující výrobci vyváželi textilie ze skleněných vláken do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Unii, v Hongkongu. Obchodníci v Hongkongu hledali odběratele a navazovali s nimi kontakt. Poté odpovídali za proces prodeje a za své služby obdrželi obchodní přirážku. Komise tak dospěla k závěru, že funkce těchto obchodníků byly podobné funkcím obchodního zástupce. Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) byla proto rovněž provedena o prodej prostřednictvím těchto obchodních společností ve spojení. Úprava sestávala z odečtení prodejních, správních a režijních nákladů těchto obchodních společností a 5 % zisku. Toto ziskové rozpětí bylo považováno za přiměřené vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další informace.

(356)

V zájmu stanovení dumpingového rozpětí u dvou spolupracujících vyvážejících výrobců Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku na základě ceny ze závodu podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(357)

Jelikož tito dva spolupracující výrobci byli ve spojení, bylo stanoveno jedno dumpingové rozpětí na základě váženého průměru jejich individuálních dumpingových rozpětí.

(358)

Po poskytnutí konečných informací egyptská vláda zpochybnila způsob, jakým Komise vypočetla dumpingové rozpětí pro skupinu CNBM. Egyptská vláda tvrdila, že v souladu s čl. 6 odst. 10 antidumpingové dohody WTO by individuální rozpětí měla být vypočtena pro každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce v rámci šetření. V tomto ohledu měly být jako základ pro běžnou hodnotu pro celou skupinu CNBM a váženou průměrnou vývozní cenu společností Hengshi Egypt a Jushi Egypt použity skutečné prodejní ceny na domácím trhu společnosti Jushi Egypt.

(359)

Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, čl. 9 odst. 5 základního nařízení Komisi dovoluje stanovit jediné individuální antidumpingové clo, jestliže mezi vyvážejícími výrobci existují podnikové vazby. Skutečnost, že společnosti Jushi Egypt a Hengshi Egypt jsou společnostmi ve spojení, byla zjištěna v průběhu tohoto šetření a nebyla zpochybněna. Komise tedy v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení vypočetla jediné individuální dumpingové rozpětí pro skupinu CNBM. Individuální dumpingová rozpětí dotčených společností tvoří základ pro výpočet jediného rozpětí skupiny. V tomto ohledu musí být v souladu články 2 a 3 základního nařízení stanovena běžná hodnota a vývozní cena pro každou společnost jednotlivě. Článek 2 základního nařízení popisuje metodiku pro stanovení běžné hodnoty v případě, že prodejní ceny na domácím trhu nejsou reprezentativní, což nepředpokládá, že se běžná hodnota omezí na domácí prodejní ceny jiné společnosti. Stejně tak článek 3 základního nařízení neumožňuje vypočítat dumpingové rozpětí na základě vážených průměrných vývozních cen dvou nebo více společností. Tvrzení v tomto ohledu bylo proto zamítnuto.

(360)

Po dodatečném poskytnutí konečných informací egyptská vláda poznamenala, že Komise se nezabývala většinou připomínek a argumentů předložených společnostmi Hengshi/Jushi Egypt po poskytnutí konečných informací, a uvedla, že by měly být zváženy. Komise uvedla, že všechny připomínky předložené společnostmi Hengshi/Jushi Egypt po poskytnutí konečných informací a po dodatečném poskytnutí konečných informací jsou plně zohledněny v tomto nařízení v předchozích bodech odůvodnění. Jak je rovněž uvedeno v 548. bodě odůvodnění, dodatečné poskytnutí konečných informací se omezovalo na skutečnosti a úvahy, na jejichž základě byla učiněna konečná stanovení, která se oproti konečným informacím změnila.

(361)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, jelikož vyvážející výrobci, kteří při šetření spolupracovali, v podstatě představovali veškerý dovoz dotčeného výrobku do Unie během období šetření, a to na základě dovozních statistik zaznamenaných v Eurostatu. Na tomto základě se Komise rozhodla určit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni individuálního dumpingového rozpětí zjištěného u spolupracujících společností.

(362)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(363)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo 16 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(364)

Celková výroba textilií ze skleněných vláken v Unii během období šetření byla stanovena na téměř 115 000 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě ověřené odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem a zkontrolovala jej a případně aktualizovala podle ověřených odpovědí na dotazník, jež poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii, kteří představovali více než 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(365)

Při stanovování objemu spotřeby v Unii a objemu dovozu Komise vycházela z upravených údajů Eurostatu a použila nezpochybněnou metodiku navrženou žadatelem. Na základě údajů TARIC byla malá část vstupů z použitých dovozních statistik vyjmuta. Komise zkontrolovala a potvrdila odhady žadatele týkající se podílu dotčeného výrobku v objemech dovezených pod kódy KN (101) uvedených v oznámení o zahájení řízení (102) na základě informací obdržených od spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a Egyptě.

(366)

Objemy a hodnoty dovozu z jiných třetích zemí byly stanoveny v průběhu šetření na základě přímých informací o společnostech, které vyrábějí textilie ze skleněných vláken v jiných třetích zemích a dovážejí do Unie. U všech třetích zemí poskytl žadatel k číselným údajům uvedeným v podnětu aktualizované informace o trhu za období šetření.

(367)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě součtu objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu ze všech třetích zemí zaznamenaných v databázi Comext Eurostatu a upravených, jak je popsáno v 365. a 366. bodě odůvodnění výše.

(368)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(369)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období zvýšila z přibližně 153 000 tun v roce 2015 na zhruba 168 000 tun v období šetření, konkrétně o 9,8 %.

(370)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací požádaly společnosti Jushi/Hengshi China a CCCLA o dodatečné poskytnutí informací, které by objasnilo základní údaje o dovozu a spotřebě a podrobnou metodiku, která byla použita k jejich stanovení. Tvrdily, že je to nezbytné, neboť číselné údaje použité v podnětu se liší od zveřejněných číselných údajů.

(371)

Tvrzení, že nebyly zveřejněny příslušné číselné údaje, je chybné. Údaje použité pro stanovení spotřeby textilií ze skleněných vláken v Unii byly zpřístupněny všem zúčastněným stranám při poskytnutí konečných informací dne 19. prosince 2019. Rozdíly oproti údajům použitým v podnětu nejsou důsledkem změny metodiky, ale na jedné straně rozdílných časových období mezi podnětem a šetřením, jak je vysvětleno výše, a na druhé straně dostupnosti podrobnějších údajů shromážděných během šetření. Zatímco žadatel se musel spolehnout na informace o trhu, aby odstranil dovoz pod příslušnými kódy KN, který nepředstavovaly textilie ze skleněných vláken, Komise má přístup k údajům o dovozu na úrovni TARIC. Jak je uvedeno v 365. bodě odůvodnění, Komise použila tyto údaje k odstranění výrobků dovážených pod kódy TARIC pro jiné výrobky. Kromě rozdílu v obdobích měla Komise přístup ke skutečným údajům evropských výrobců zařazených do vzorku, přičemž v určitých případech vedlo ověření těchto údajů k revizím vykázaných údajů.

(372)

Komise zkoumala, zda má být dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z dotčených zemí posuzován souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(373)

Toto ustanovení stanoví, že dovoz z více než jedné země musí být posuzován souhrnně pouze tehdy, pokud se zjistí, že:

(374)

Dumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu výrobků z ČLR a Egypta bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíl na trhu v období šetření činil 22,3 % (37 558 tun) u dovozu z ČLR a 9,1 % (15 334 tun) u dovozu z Egypta.

(375)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z ČLR a Egypta a mezi tímto dovozem a obdobným výrobkem v Unii byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou a s textiliemi ze skleněných vláken vyráběnými v Unii, protože jsou prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím odběratelů. Pokud jde o dovozní ceny, z tabulky 4 vyplývá, že ačkoli byly celkové úrovně cen pro každou dotčenou zemi odlišné, tendence byly z velké části stejné, konkrétně je během posuzovaného období patrný celkový pokles, který se stabilizoval v roce 2017 a v období šetření, přičemž obě úrovně se značně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(376)

Kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz z ČLR a Egypta byl pro účely stanovení újmy posuzován souhrnně.

(377)

Jak je vysvětleno v 365. a 366. bodě odůvodnění výše, Komise stanovila objem dovozu a ceny na základě upravených údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(378)

Dovoz z ČLR a Egypta do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(379)

Dovoz z dotčených zemí se v posuzovaném období zvýšil o 53 %, a sice z téměř 35 000 tun v roce 2015 na téměř 53 000 tun v období šetření. Podíl dotčených zemí na trhu se tak zvýšil z 22,6 % v roce 2015 na 31,4 % v období šetření o téměř devět procentních bodů. Toto zvýšení bylo během celého posuzovaného období průběžné, a to jak v absolutních, tak relativních hodnotách.

(380)

Jak je vysvětleno v 365. bodě odůvodnění, Komise stanovila vývoj dovozních cen na základě údajů Eurostatu.

(381)

Průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se podle těchto údajů vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (EUR/kg)

(382)

Dovozní ceny z dotčených zemí byly vždy nižší než průměrná prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku, jak je uvedeno v tabulce 8. Průměrné dovozní ceny z dotčených zemí se v posuzovaném období snížily z 1,78 EUR/kg na 1,54 EUR/kg, konkrétně téměř o 14 %.

(383)

Komise také stanovila cenové podbízení během období šetření, a to srovnáním:

(384)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů výrobku, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl hypotetického obratu během období šetření. Získá se vynásobením průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie podle typu výrobku množstvím srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Jsou z něj patrná významná rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 15,4 % do 55,8 % v případě ČLR a od 30,5 % do 54,9 % v případě Egypta, které pro spolupracující vyvážející výrobce v ČLR znamenalo vážené průměrné rozpětí ve výši 15,4 % a pro spolupracující vyvážející výrobce v Egyptě ve výši 31,5 %.

(385)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnosti Jushi/Hengshi China a CCCLA uvedly, že zveřejněné rozpětí cenového podbízení spolupracujících výrobců (41,1 %) je pravděpodobně chybné.

(386)

Komise tuto připomínku vzala na vědomí a objasnila, že k tomu došlo v důsledku administrativní chyby. Rozpětí cenového podbízení spolupracujících výrobců činilo skutečně 15,4 %, a nikoli 41,1 %.

(387)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnosti Jushi/Hengshi China vzaly na vědomí rozdíl mezi svým rozpětím cenového podbízení a prodeje pod cenou (42,4 %, resp. 116,9 %) a porovnaly jej s rozdílem mezi těmito rozpětími stanovenými pro společnosti Jushi/Hengshi Egypt (30,5 %, resp. 61,4 %). Vyvážející výrobce dále poznamenal, že v důsledku tohoto srovnání existuje podstatný rozdíl jak z hlediska absolutních procentních podílů u obou typů rozpětí, tak z hlediska rozsahu zvýšení rozpětí prodeje pod cenou ve vztahu k rozpětí cenového podbízení. Vyvážející výrobce uvedl, že to je překvapivé, zejména s ohledem na podobnost mezi váženými průměrnými jednotkovými cenami CIF společností Jushi/Hengshi China a Jushi/Hengshi Egypt.

(388)

Komise uvedla, že takové rozdíly nejsou neobvyklé, pokud dotčené společnosti prodávají na trhu Unie různý sortiment výrobků. Je-li sortiment výrobků jiný, jak je tomu v tomto případě, podobnost průměrných jednotkových cen CIF neumožňuje smysluplné srovnání rozpětí cenového podbízení nebo prodeje pod cenou u těchto dvou subjektů a variace těchto rozpětí. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(389)

Společnosti Jushi/Hengshi China a Jushi/Hengshi Egypt uvedly, že hodnota CIF u prodeje uskutečněného vyvážejícími výrobci prostřednictvím dovozců ve spojení byla stanovena na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii, upravené o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem. Vyvážející výrobce tvrdil, že použití takové početně zjištěné hodnoty CIF pro účely výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou je v rozporu s čl. 3 odst. 1 základního nařízení, jelikož Komise nemá v článku 3 základního nařízení oporu pro použití početně zjištěné vývozní ceny CIF k výpočtu rozpětí újmy.

(390)

Vyvážející výrobci dále tvrdili, že výpočet rozpětí cenového podbízení založený na početně zjištěné hodnotě CIF je chybný. Podle těchto vyvážejících výrobců Komise tím, že neposoudila cenové účinky údajného dumpingového dovozu na ceny obdobných výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie srovnáním prodeje výrobního odvětví Unie s konečnou prodejní cenou vyvážejících výrobců prvnímu nezávislému odběrateli, porušila čl. 3 odst. 2 a 3, a tudíž i čl. 3 odst. 5, 6, 7 a 8 základního nařízení.

(391)

Zaprvé, čl. 3 odst. 2 základního nařízení odkazuje na vliv dumpingového dovozu, který může způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, a nikoli na cenu společnosti (dovozce ve spojení) při opětovném prodeji v rámci Unie jinému odběrateli.

(392)

Zadruhé, pokud jde o rozpětí cenového podbízení, základní nařízení nestanoví žádnou zvláštní metodiku uvedené koncepce. Komise má proto při posuzování tohoto faktoru újmy široký prostor pro uvážení. Tento prostor je omezen nutností založit závěry na skutečných důkazech a provést objektivní posouzení, jak je požadováno v čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(393)

Co se týče prvků, které mají být při výpočtu rozpětí cenového podbízení zohledněny (zejména vývozní ceny), musí Komise určit první bod, v němž dochází (nebo může docházet) v rámci výrobního odvětví v Unii na trhu Unie k hospodářské soutěži. Tímto bodem je v podstatě nákupní cena prvního dovozce, který není ve spojení, jelikož tato společnost má v zásadě možnost najít si dodavatele ve výrobním odvětví Unie, nebo mezi zahraničními odběrateli. Naproti tomu ceny dalšího prodeje dovozců, kteří nejsou ve spojení, nezohledňují bod, kdy dochází ke skutečné hospodářské soutěži. Jedná se jen o bod, kdy se etablovaná struktura prodeje vývozce pokouší nalézt odběratele, nicméně k tomu dochází až poté, co bylo přijato rozhodnutí o dovozu. Jakmile totiž vyvážející výrobce etabloval svůj systém společností v Unii ve spojení, tyto společnosti se již rozhodly, že zdroj jejich zboží bude pocházet ze zahraničí. Proto by měl bod srovnání být ihned poté, co zboží překročí hranice Unie, a nikoli v pozdější fázi distribučního řetězce, například při prodeji konečnému uživateli zboží.

(394)

Uvedený přístup zajišťuje rovněž soudržnost v případech, kdy vyvážející výrobce prodává zboží přímo odběrateli, který není ve spojení (ať se jedná dovozce, nebo konečného uživatele), neboť podle tohoto scénáře by ceny dalšího prodeje nebyly z podstaty věci použity. Rozdílný přístup by vedl k diskriminaci mezi vyvážejícími výrobci jen na základě prodejního kanálu, který používají.

(395)

V tomto případě nelze dovozní cenu brát v její nominální hodnotě, protože vyvážející výrobce a dovozce jsou ve spojení. Za účelem stanovení spolehlivé dovozní ceny na základě obvyklých tržních podmínek musí být tedy tato cena přepočtena s použitím ceny dovozce ve spojení při opětovném prodeji jakožto výchozího bodu. Pro provedení tohoto přepočtu se použijí pravidla pro početní zjištění vývozní ceny uvedená v čl. 2 odst. 9 základního nařízení, stejně jako se použijí pro stanovení vývozní ceny pro dumpingové účely. Použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení umožňuje dospět k ceně, která je plně srovnatelná s cenou CIF (hranice Unie), jež se používá při zkoumání prodejů odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(396)

Komise rovněž podotýká, že v tomto konkrétním případě je většina prodeje jak na straně výrobního odvětví Unie, tak na straně vyvážejících výrobců prováděna přímo (tj. bez obchodníků nebo dovozců). Tento přímý prodej představuje více než 95 % prodeje výrobního odvětví Unie a více než 95 % prodeje vyvážejících výrobců.

(397)

I když Komise trvá na výše uvedeném odůvodnění, v zájmu úplnosti byly provedeny dodatečné výpočty rozpětí cenového podbízení.

(398)

První z nich zohlednil koncového odběratele, a proto byly typy výrobku porovnány na základě typu koncového odběratele, který byl přidán jako charakteristický znak ke kontrolnímu číslu výrobku. Na základě tohoto výpočtu bylo zjištěno, že se ceny skupiny CNBM v Číně, skupiny CNBM v Egyptě a skupiny Yuntianhua podbízí vůči cenám výrobního odvětví Unie o 42,7 %, resp. 32,1 % a 17,2 %.

(399)

Při druhém výpočtu rozpětí cenového podbízení Komise zohlednila pouze přímý prodej uskutečněný výrobním odvětvím Unie a vyvážejícími výrobci, což, jak je uvedeno výše, představuje valnou většinu prodeje na obou stranách. Na základě tohoto výpočtu bylo zjištěno, že se ceny skupiny CNBM v Číně, skupiny CNBM v Egyptě a skupiny Yuntianhua podbízí vůči cenám výrobního odvětví Unie o 45,4 %, resp. 30,8 % a 14,7 %.

(400)

Závěrem lze říci, že rozpětí cenového podbízení se bez ohledu na způsob výpočtu výrazně neliší. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie a vyvážející výrobci prodávají podobné typy výrobků převážně přímo podobným typům odběratelů, to není překvapující. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(401)

Po poskytnutí konečných informací požádala skupina Yuntianhua o dodatečné poskytnutí informací ohledně podrobných výpočtů rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou podle typu výrobku, pokud jde o její společnost. Požádala, aby jí byla sdělena kontrolní čísla výrobku (PCN) prodávaného výrobním odvětvím Unie, jakož i průměrná množství prodaná podle PCN a průměrné prodejní ceny. Během slyšení, které se konalo dne 17. ledna 2020, skupina Yuntianhua mimo jiné doplnila, že ze zveřejněných informací není zřejmé, zda Komise použila vynulování. Skupina Yuntianhua požádala rovněž o dodatečné poskytnutí informací ohledně prodejních a distribučních kanálů výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(402)

Komise potvrdila, že vynulování nebylo v tomto šetření použito. V souladu s obecnou praxí ochrany obchodního tajemství však Komise nemohla odhalit všechny požadované údaje podle typu výrobku. Zveřejnění podrobností v takové míře by umožnilo, buď přímo, nebo s doplněním informací o trhu, rekonstruovat důvěrné údaje o prodeji nebo o výrobě jednotlivých výrobců v Unii. V souladu se svou praxí v oblasti ochrany důvěrných obchodních informací se Komise rozhodla částečně přijmout tvrzení společnosti a zveřejnit informace o typech výrobku prodávaných třemi nebo více výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Tyto informace byly sděleny jednotlivě společně s dodatečným poskytnutím konečných informací všem dotčeným vyvážejícím výrobcům.

(403)

V návaznosti na žádost skupiny Yuntianhua o dodatečné poskytnutí informací o prodejních a distribučních kanálech výrobního odvětví Unie a na žádost Komise poskytli všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku dodatečné informace o svých prodejních kanálech. Tyto informace byly zpřístupněny v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí krátce po žádosti a zúčastněné strany o tom byly informovány. Výrobci v Unii rovněž požádali o důvěrné zacházení s podrobnějšími informacemi o jejich prodejních kanálech. Komise tyto žádosti posoudila a dospěla k závěru, že jsou řádně odůvodněné, což opravňuje k důvěrnému zacházení podle článku 19 základního nařízení.

(404)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Yuntianhua tvrdila, že vzhledem k tomu, že všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali dotčený výrobek prostřednictvím obchodníků ve spojení v Unii, a to na rozdíl od skupiny Yuntianhua, Komise by měla upravit směrem nahoru hodnotu CIF skupiny Yuntianhua o prodejní, správní a režijní náklady a předpokládané ziskové rozpětí obchodních společností zařazených do vzorku, které jsou ve spojení s výrobci v EU, aby se zajistilo, že srovnání s prodejními cenami výrobního odvětví Unie je provedeno na stejné obchodní úrovni.

(405)

Jak je uvedeno v 396. bodě odůvodnění, více než 95 % prodeje výrobního odvětví Unie byl přímý prodej. Kromě toho, jak je uvedeno v 397. až 400. bodě odůvodnění, všechny výpočty rozpětí cenového podbízení založené na prodeji konečným uživatelům a pouze na přímém prodeji poukazují na rozpětí cenového podbízení u všech vyvážejících výrobců včetně skupiny Yuntianhua. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(406)

Ve svých připomínkách po dodatečném poskytnutí konečných informací skupina Yuntianhua zopakovala své tvrzení, že zveřejnění výpočtu rozpětí újmy nebylo dostatečné. Společnost tvrdila, že by jí měly být zpřístupněny prodejní ceny a množství všech typů výrobku prodávaných výrobním odvětvím Unie bez ohledu na to, kolik výrobců v Unii zařazených do vzorku prodávalo konkrétní PCN. Odmítla názor Komise, že pokud by se údaje o prodeji týkající se určitého PCN vztahovaly pouze na dva nebo méně výrobců v Unii, mohla by třetí strana zpětně vysledovat údaje jednotlivého výrobce výrobního odvětví Unie. Skupina Yuntianhua dále tvrdila, že jelikož by k tomu neměla příslušné znalosti trhu, není důvod zachovávat důvěrnost těchto údajů. Alternativně skupina Yuntianhua tvrdila, že by Komise měla poskytnout alespoň smysluplné nedůvěrné shrnutí výpočtu rozpětí újmy tím, že poskytne rozpětí pro údaje o prodeji týkající se PCN vyráběných dvěma nebo méně výrobci v Unii.

(407)

Komise znovu opakuje, že z důvodu zachování důvěrnosti nelze zveřejnit údaje týkající se pouze jednoho nebo dvou výrobců v Unii. Stejné zacházení je zaručeno vyvážejícím výrobcům, kteří nezpřístupnili své individuální informace, a to ani na anonymním základě. Šetření ukázalo, že trh s textiliemi ze skleněných vláken je relativně transparentní s velkým množstvím uživatelů, kteří se zásobují od omezeného počtu certifikovaných výrobců v Unii a Číně. Lze tedy důvodně předpokládat, že výrobci textilií ze skleněných vláken v Unii a v dotčených zemích často vědí, kdo poskytuje určitý typ výrobku. Zveřejnění rozpětí údajů by tak představovalo vysoké riziko zveřejnění důvěrných obchodních údajů, které se Komise snaží chránit. V každém případě Komise zveřejnila podrobné výpočty u všech typů výrobku vyráběných třemi nebo více výrobci v Unii, kteří pokrývali přibližně 70 % objemu prodávaného skupinou Yuntianhua v Unii a více než 70 % objemu odpovídajících typů výrobku prodávaných výrobním odvětvím Unie. Skupina Yuntianhua ohledně těchto výpočtů nevznesla žádné otázky. Společnost rovněž nepožádala o pomoc úředníka pro slyšení, který nabídl, že provede nezbytné kontroly údajů, které nebyly zpřístupněny jménem společnosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(408)

Ve svých připomínkách po dodatečném poskytnutí konečných informací na základě slyšení u úředníka pro slyšení skupina Yuntianhua tvrdila, že výrobci v Unii zařazení do vzorku se specializují na výrobu jednoho nebo více typů dotčeného výrobku vyráběného konkrétně pro daného uživatele. Skupina Yuntianhua tvrdila, že se jedná o specializované výrobky pro konkrétní odběratele z řad výrobců původního zařízení („OEM“), pro které nebyla stanovena rozpětí cenového podbízení ani prodeje pod cenou. Podle skupiny Yuntianhua by proto měla existovat specifická analýza dumpingu a újmy pro daný segment a ve skutečnosti by neměla být uložena žádná opatření na segment OEM.

(409)

Předpoklad vyvážejícího výrobce je věcně nesprávný. Šetření ukázalo, že textilie ze skleněných vláken nebyly vyráběny na bázi OEM. Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že pro většinu použití se textilie ze skleněných vláken vyrábějí na objednávku podle specifikací odběratelů, a v důsledku toho valná většina prodeje (jak výrobců v Unii, tak vyvážejících výrobců) představuje prodej přímo nezávislým koncovým odběratelům. Prodej podle specifikací odběratelů je pro trh s textiliemi ze skleněných vláken charakteristický a v žádném případě nenaznačuje existenci samostatného segmentu OEM. To je patrné i z údajů poskytnutých skupině Yuntianhua. Přibližně 70 % PCN vyvážených skupinou Yuntianhua do Unie vyráběli tři nebo čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Komise dále poznamenává, že během období šetření soulad mezi prodejem výrobního odvětví Unie a skupinou Yuntianhua činil 92 %. To je rovněž v rozporu s tím, že by na trhu existovala zvláštní specializace a že by výrobci v EU pro daného uživatele vyráběli jeden nebo několik typů. Kromě toho tvrzení, že u prodejních cen těchto PCN vyráběných pouze jedním nebo dvěma výrobci v Unii se nejednalo o cenové podbízení ani o prodej pod cenou vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, je nesprávné. Komise zjistila cenové podbízení u čtyř ze sedmi PCN, u nichž nebylo možné zveřejnit podrobný výpočet z důvodu zachování důvěrnosti. To znamená, že z 18 odpovídajících PCN bylo pouze u čtyř (jež představují nízké procento objemu vývozu skupiny Yuntianhua) zjištěno, že se nepodbízejí prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Netřeba uvádět, že stanovení cenového podbízení na úrovni PCN je pouze mezistupněm a přípravným krokem k porovnání cen podle čl. 3 odst. 3 základního nařízení, tj. k určení cenového podbízení ve vztahu k dotčenému výrobku jako celku. Na základě výše uvedeného bylo tvrzení, že měla být provedena samostatná analýza založená na různých segmentech, zamítnuto.

(410)

Ve svých připomínkách po dodatečném poskytnutí konečných informací skupina Yuntianhua uvedla, že Komise zahrnula do zjištění o újmě výrobky, které nejsou dotčeným výrobkem, přičemž tvrdila, že jedno z jejích PCN bylo vyváženo pod kódem KN, který není součástí šetření.

(411)

Jak Komise uvedla ve sdělení o zahájení tohoto řízení, „[k]ódy KN a TARIC jsou uvedeny pouze pro informaci“. Nepředstavují popis výrobku, který je předmětem šetření. V tomto konkrétním případě již bylo v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/44 (104) poznamenáno, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, byl i po zahájení řízení v široké míře nesprávně deklarován. Během šetření byli vyvážející výrobci zařazení do vzorku mimoto požádáni, aby oznámili svůj vývoz výrobku odpovídajícího popisu uvedenému v oznámení o zahájení řízení do Unie. V tomto rámci skupina Yuntianhua oznámila dotčené konkrétní PCN jako dotčený výrobek. V každém případě bylo během inspekce na místě ověřeno a potvrzeno, že všechna PCN uvedená v dotazníku spadala do rozsahu šetření. Použití tohoto PCN při výpočtech dumpingu a újmy bylo rovněž oznámeno skupině Yuntianhua dne 19. prosince 2019. To skupina Yuntianhua nezpochybnila. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(412)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(413)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(414)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů z podnětu a odpovědi žadatele na specifický dotazník. Tyto údaje se týkaly všech výrobců v Unii a v případě potřeby byly po ověření u výrobců v Unii zařazených do vzorku aktualizovány. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(415)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingových rozpětí.

(416)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, průměrné náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(417)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(418)

Celková výroba výrobního odvětví Unie během posuzovaného období kolísala, ale nakonec klesla o 8 %. Vzhledem k tomu, že výrobní kapacita byla během posuzovaného období udržována téměř na stejné úrovni, využití kapacity kleslo z 63 % na 59 %.

(419)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(420)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se za posuzované období snížil o 5 %, zatímco kumulovaný dovoz z ČLR a Egypta se zvýšil o 53 %. S ohledem na nárůst spotřeby, který se promítl do poklesu podílu na trhu ze 73,7 % v roce 2015 na 63,4 % během období šetření, konkrétně na pokles o více než deset procentních bodů u výrobního odvětví Unie, zatímco tržní podíl ČLR a Egypta během období šetření vzrostl z 22,6 % v roce 2015 na 31,4 %, tj. nárůst o téměř devět procentních bodů.

(421)

Výše uvedená čísla týkající se výroby, objemu prodeje a podílu na trhu ukazují, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nedokázalo dosáhnout růstu na rostoucím trhu, a to ani v absolutních hodnotách, ani ve vztahu ke spotřebě.

(422)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(423)

Během posuzovaného období zůstala zaměstnanost v Unii relativně stabilní, došlo jen k nepatrnému nárůstu o 1 %. Jelikož se objem prodeje a výroby snížil, nebylo samozřejmě možné, aby byl růst spotřeby spojen s podobným růstem zaměstnanosti. Jelikož během posuzovaného období výroba klesla o 8 %, došlo ke snížení produktivity výrobního odvětví Unie o 9 %.

(424)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad nepatrnou úrovní. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR a Egypta byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(425)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny v Unii (EUR/kg)

(426)

Ačkoli výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily o 3 %, a to zejména v důsledku ztráty vysokoobjemových smluv z odvětví větrných turbín, průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se snížila během období šetření o 7 %. To dokazuje závažné stlačení cen způsobené výrazným zvýšením objemu dovozu dotčeného výrobku. Jak je vysvětleno v 431. a 439. bodě odůvodnění, mělo to významný dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie, které se během období šetření stalo ztrátovým.

(427)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)

(428)

Mezi rokem 2015 a obdobím šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 6 %.

(429)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Stav zásob

(430)

Navzdory skutečnosti, že za běžných tržních podmínek se textilie ze skleněných vláken vyrábí většinou na objednávku a ne na sklad, došlo v posuzovaném období k prudkému nárůstu zásob o 26 %. To lze vysvětlit tím, že výrobní odvětví Unie bylo nuceno vyrovnat ztrátu velkoobjemových objednávek vůči svým konkurentům z dotčených zemí. Ve snaze udržet průměrné jednotkové náklady na nižších úrovních výrobní odvětví Unie drželo pozastavení výroby na minimální úrovni a vyrobilo textilie ze skleněných vláken, které nemohly být okamžitě prodány odběratelům.

(431)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(432)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost během posuzovaného období klesala a během období šetření se dostala do záporných hodnot.

(433)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v průběhu posuzovaného období vyvíjel negativně. Vykazuje soustavné zhoršování, a to zejména na konci období šetření.

(434)

Investice během posuzovaného období mírně vzrostly o 10 %, ale jejich vývoj byl během posuzovaného období proměnlivý. Většina investic se týkala údržby výrobních linek. Do nové kapacity pro výrobu textilií ze skleněných vláken se neinvestovalo, což odráží klesající podíl na trhu.

(435)

Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně, což mělo za následek zápornou hodnotu v období šetření.

(436)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací požádaly společnosti Jushi/Hengshi China Komisi, aby vysvětlila nesoulad mezi ziskovostí a prodejními cenami výrobního odvětví Unie v podnětu a při poskytnutí konečných informací.

(437)

Zjištění Komise, která byla stranám zpřístupněna, jsou založena na přesných mikroekonomických údajích výrobců zařazených do vzorku, které Komise ověřila na místě. Podnět na druhé straně, jak uvedli vyvážející výrobci ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací, skutečně „nezahrnuje období šetření, ani se na něj nevztahují důkazní a informační povinnosti stejné úrovně“. Dalšími prvky, které pravděpodobně vedly k rozdílu, jsou revize údajů o prodeji po inspekcích na místě a zařazení společnosti, která se nepodílela na přípravě podnětu, do vzorku výrobců v Unii.

(438)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období zápornou tendenci. Objem výroby klesl přibližně o 8 % a objem prodeje o 5 %. S ohledem na nárůst spotřeby se úbytek objemu prodeje promítl do poklesu podílu na trhu ze 73,7 % v roce 2015 na 63,4 % během období šetření, tj. pokles o více než deset procentních bodů.

(439)

Stejně tak hlavní finanční ukazatele rovněž vykazovaly zápornou tendenci, která odráží výrazné stlačení cen na trhu Unie, jak je uvedeno v tabulce 8. V průběhu posuzovaného období se tak jednotkové prodejní ceny snížily o 7 %, zatímco jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie vzrostly o 3 %. Nárůst průměrných jednotkových nákladů byl způsoben poklesem objemu výroby, neboť čínští a egyptští výrobci přišli zejména o velkoobjemové zakázky z odvětví větrných turbín. V důsledku toho se ziskovost výrobního odvětví Unie změnila z 2,5 % zisku v roce 2015 na ztrátu ve výši -3,4 % v období šetření. Podobné nepříznivé účinky jsou patrné v peněžním toku a návratnosti investic.

(440)

Na tomto základě jsme dospěli k závěru, že výrobní odvětví Unie zjevně utrpělo podstatnou újmu.

(441)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR a Egypta způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z ČLR a Egypta, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Dotyčnými faktory byly dovoz z jiných třetích zemí, pokles poptávky po textiliích ze skleněných vláken v období 2017–2018, vývoj nákladů na suroviny, újma, kterou si výrobní odvětví způsobilo samo nedostatečnou pružností dodávek, a snížení počtu instalovaných větrných turbín v letech 2017 až 2018.

(442)

Objem dovozu z ČLR a Egypta se během posuzovaného období zvýšil o 53 % a kumulovaný podíl těchto zemí na trhu vzrostl o 39 %. Toto zvýšení výrazně převyšuje nárůst spotřeby ve stejném období, který činil téměř 9 %. Výrobní odvětví Unie zároveň přišlo o více než 5 % objemu prodeje a více než deset procentních bodů podílu na trhu. Ceny dovozu z ČLR a Egypta mimoto v posuzovaném období klesly v průměru o téměř 14 % a během období šetření se podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 15,4 % až 55,8 % a v průměru o 32,3 %. Tyto nízké ceny dovozu společně se zvyšujícím se objemem dovozu z ČLR a Egypta vyvíjely během období šetření značný cenový tlak, takže výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny nad průměrné výrobní náklady. Ceny výrobního odvětví Unie naopak během posuzovaného období klesly téměř o 7 %. Ziskovost výrobního odvětví Unie tak neustále klesala a v období šetření dosáhla ztráty ve výši -3,4 %.

(443)

Analýza ukazatelů újmy v 363. až 440. bodě odůvodnění ukazuje, že se hospodářská situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zhoršila, což se časově shoduje s nárůstem dumpingového dovozu z ČLR a Egypta, u něhož bylo zjištěno cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie během období šetření.

(444)

Jeden uživatel tvrdil, že neexistuje časová souvislost mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a zvýšením dovozu z dotčených zemí. Uvedl, že když se situace výrobního odvětví Unie mezi rokem 2017 a obdobím šetření zhoršila, objem dovozu z dotčených zemí a jejich podíl na trhu se ve skutečnosti snížily.

(445)

Jak je však uvedeno v tabulce 3 a v 378. bodě odůvodnění, dovoz z dotčených zemí vzrostl z 50 370 tun na 52 892 tun a jejich podíl na trhu od roku 2017 do období šetření vzrostl z 27,8 % na 31,4 %. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(446)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(447)

Dovoz z jiných třetích zemí pocházel zejména ze dvou zemí, a to z Indie a Ruska. Tyto dvě země během období šetření jednotlivě dosahovaly podílu na trhu vyššího než 1 %, zatímco dovoz ze zbývajících třetích zemí představoval méně než 1 % podíl na trhu u každé země a dohromady činil 1,9 %.

(448)

Indičtí vývozci jsou ve spojení s výrobním odvětvím Unie. Podíl indického dovozu na trhu se během posuzovaného období postupně zvyšoval z 0,7 % na 1,8 %; tento vnitropodnikový prodej však nevyvíjel žádný tlak na ceny v Unii, neboť probíhal na úrovni převodních cen. Jednalo se o dovoz polotovarů, které se používají při výrobě konečného výrobku, vyrábí se za použití technologie určitého evropského výrobce a nejsou prodávány na volném trhu. Komise proto dospěla k závěru, že tento dovoz nepřispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(449)

Podíl ruského dovozu na trhu zůstal v posuzovaném období stabilní a mezi rokem 2015 a 2017 se dokonce snížil, načež v období šetření dosáhl podobné úrovně jako v roce 2015. Ačkoli ceny dovozu z Ruska byly nižší než ceny výrobců v Unii, vzhledem k celkovému podílu na trhu a vývoji je nepravděpodobné, že by na způsobenou újmu měly nějaký vliv. Uvedené ceny byly spíše reakcí na cenový tlak ze strany ČLR a Egypta. Ruský dovoz tak během posuzovaného období nepřispěl ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Šetřením bylo navíc zjištěno, že ruští vývozci jsou společnostmi ve spojení s výrobním odvětvím Unie, a proto tento dovoz nevyvíjel žádný tlak na ceny v Unii, neboť se jednalo o vnitropodnikový prodej za převodní ceny.

(450)

Dovoz z jiných třetích zemí proto nebyl zdrojem újmy popsané v 412. až 440. bodě odůvodnění výše.

(451)

Jeden uživatel tvrdil, že újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil pokles spotřeby mezi rokem 2017 a obdobím šetření, a jiný uživatel tvrdil, že újma byla způsobena snížením počtu instalací větrných turbín ve stejném období. Pokles spotřeby od roku 2017 do roku 2018 o 7,3 % nevysvětluje úbytek objemu prodeje výrobců v Unii o 13,3 % ve stejném období, zejména s ohledem na to, že dovoz z dotčených zemí vzrostl o 5 % z 50 370 tun na 52 892 tun a jejich podíl na trhu se ve stejném období od roku 2017 do období šetření zvýšil z 27,8 % na 31,4 %.

(452)

To, že újma nebyla způsobena poklesem spotřeby v roce 2018, je ještě zřetelnější, zaměříme-li se na celé posuzované období a ne jen na srovnání posledních dvou let. Spotřeba v Unii během posuzovaného období vzrostla, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu se za stejné období neustále snižoval a podíl dotčených zemí na trhu se neustále zvyšoval. Výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z celkového zvýšení spotřeby kvůli dumpingovému dovozu z dotčených zemí za ceny, které se soustavně a významně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Přestože se výrobní odvětví Unie dostalo do ztráty až v období šetření, v letech 2015–2017 již byl patrný soustavný pokles zisku, jak je uvedeno v 431. bodě odůvodnění.

(453)

Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(454)

Oba spolupracující uživatelé tvrdili, že příčinou újmy bylo zvýšení nákladů na hlavní surovinu (pramence skleněných vláken) dováženou z ČLR v důsledku uložení konečných vyrovnávacích cel na tyto výrobky, jakož i zvýšení nákladů na energii. Průměrné jednotkové náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily pouze mírně o 3 %, zatímco dovozní ceny z dotčených zemí klesly téměř o 14 % a podbízely se vůči cenám v Unii o 32,3 %. Způsobenou újmu proto nelze přičítat zvýšení nákladů, ale tlaku vyvíjenému dumpingovým dovozem, který zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny vzhledem k vyšším nákladům.

(455)

Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(456)

Uživatelé tvrdili, že výrobní odvětví Unie není dostatečně pružné a velká množství by dodávalo pouze na základě dlouhodobých závazků, které však pro uživatele (odvětví větrné energie) představují značná finanční rizika, a proto si místo toho zvolili jiné dodavatele. Šetření však zjistilo, že odvětví větrné energie zastává politiku diverzifikace dodávek a do svého dodavatelského řetězce vždy začleňuje výrobce textilií ze skleněných vláken z Unie. Šetření rovněž ukázalo, že výrobce větrné energie může uplatňovat vícezdrojovou strategii pouze s výrobci textilií ze skleněných vláken z Unie. Z toho vyplývá, že existují výrobci textilií ze skleněných vláken z Unie, kteří odvětví větrné energie poskytují kvalitu výrobků splňující podmínky, které odvětví větrné energie stanoví, jak je podrobněji vysvětleno v 471. bodě odůvodnění.

(457)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(458)

Existuje jasná časová shoda mezi podstatným nárůstem dovozu z dotčených zemí a zhoršením situace výrobního odvětví Unie.

(459)

Komise rovněž zkoumala další faktory újmy a nenašla žádné další faktory, které přispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Žádný z dalších faktorů, posuzovaných jednotlivě nebo souhrnně, totiž nezpochybňuje, že existuje skutečný a podstatný vztah mezi dumpingovým dovozem z ČLR a Egypta a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(460)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací egyptská vláda a CCCLA obecně tvrdily, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla zapříčiněna dovozem z jiných třetích zemí, poklesem spotřeby mezi rokem 2017 a obdobím šetření, vývojem nákladů na suroviny, nedostatečnou pružností výrobního odvětví Unie, pokud jde o dodávky, a snížením počtu instalovaných větrných turbín v letech 2017 až 2018, aniž by však poskytly jakékoli odůvodnění nebo jakékoli informace či důkazy na podporu tohoto tvrzení. Rovněž nezpochybnily žádné z konkrétních zjištění uvedených výše v 442. až 458. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(461)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů, dodavatelů a přidruženého odvětví, a sice společností poskytujících řezací/kompletační služby.

(462)

Šetření ukázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma vlivem účinků dumpingového dovozu, který se podbízel vůči cenám Unie a vyvíjel tlak na ceny, čímž způsobil významnou ztrátu podílu na trhu a zapříčinil ztráty v období šetření, jak je uvedeno v 412. až 458. bodě odůvodnění výše.

(463)

Výrobní odvětví Unie bude mít prospěch z opatření, která by nejspíše zabránila dalšímu nárůstu dovozu z ČLR a Egypta za velmi nízké ceny. Nebudou-li přijata žádná opatření, budou čínští a egyptští výrobci na trh Unie nadále dodávat textilie ze skleněných vláken za dumpingové ceny a vyvíjet další tlak na ceny, a tím bránit výrobnímu odvětví Unie v prodeji textilií ze skleněných vláken s přiměřeným ziskem a působit mu další podstatnou újmu.

(464)

Největšími uživateli textilií ze skleněných vláken jsou výrobci větrných turbín, kteří představují přibližně 60–70 % poptávky po těchto textiliích v Unii. Mezi ostatní uživatele patří výrobci lodí (přibližně 11 %), nákladních automobilů (přibližně 8 %) a sportovního vybavení (přibližně 2 %), jakož i poskytovatelé systémů pro opravy potrubí (přibližně 8 %).

(465)

Po zahájení řízení bylo kontaktováno 25 známých uživatelů v Unii, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Dva výrobci větrných turbín se vyslovili proti případným opatřením týkajícím se textilií ze skleněných vláken. Tři výrobci větrných turbín se přihlásili, ale nevyjádřili své stanovisko, přestože byli v oznámení o zahájení řízení a v dotaznících pro uživatele, na které odpověděli, vyzváni, aby tak učinili. Dva výrobce větrných turbín, kteří jsou proti opatřením, podpořilo sdružení zastupující evropské odvětví větrné energie. Jeden z členů sdružení, francouzské sdružení pro větrnou energii, však výslovně vyžadoval zachovat neutrální postoj, co se týče možných cel.

(466)

Po poskytnutí konečných informací sdružení zastupující evropské odvětví větrné energie výslovně uvedlo, že jako sdružení bude proti uložení opatření. Rovněž objasnilo, že zastupuje dva spolupracující výrobce větrných turbín. Tito dva výrobci větrných turbín odpověděli na dotazník. Třetí výrobce větrných turbín prohlásil, že textilie ze skleněných vláken nakupuje výhradně od různých výrobců v Unii. Případná opatření podpořili různí výrobci lyží a různé společnosti zabývající se kompletací.

(467)

Dvěma hlavními typy větrných turbín jsou i) pobřežní, které bývají zpravidla větší a jsou určené k provozu u pobřeží, a ii) pozemní, které jsou určené k provozu na pevnině.

(468)

Projekty větrných parků v Unii tradičně realizují buď energetické společnosti, nebo investoři, nikoli samotní výrobci větrných turbín. Zatímco původně členské státy garantovaly výkupní cenu za vyrobenou energii z větrných parků, od roku 2014 se podpora přesunula na projekty založené na nabídkových řízeních, v nichž soutěží různé developerské společnosti, v poslední době na základě, který je z hlediska energie neutrální (tj. větrná energie může konkurovat solární energii).

(469)

Dva uvedení spolupracující uživatelé patří mezi největší výrobce větrných turbín v Unii, kteří společně představují více než 20 % celkové poptávky po textiliích ze skleněných vláken v Unii. Společně dovážejí více než 30 % veškerého dovozu z dotčených zemí. Obě společnosti předložily několik tvrzení týkajících se i) ztráty stability dodávek; ii) ztráty konkurenceschopnosti odvětví větrné energie; iii) rizika přemístění části jejich výroby a iv) slučitelnosti s cíli Unie v oblasti obnovitelné energie, budou-li opatření uložena.

(470)

Výrobci větrných turbín tvrdili, že textilie ze skleněných vláken používané v lopatkách rotoru turbíny procházejí složitým procesem certifikace, který zahrnuje fáze intenzivních a zdlouhavých zkoušek. Uživatelé dále tvrdili, že pouze čínští výrobci textilií ze skleněných vláken dokáží díky své vertikální integraci v krátké době dodat velké objemy výrobků stejné kvality. Rovněž tvrdili, že objem výroby výrobců v Unii je nedostatečný, neboť je nižší než celková spotřeba v Unii. Z těchto důvodů nemůže odvětví výroby větrných turbín rychle změnit dodavatele, a i kdyby to bylo možné, v Unii se nevyrábí dostatečné množství textilií ze skleněných vláken.

(471)

Zatímco většina výrobců v Unii není vertikálně integrována, šetření ukázalo, že výrobci větrných turbín zpravidla mají zavedenou vícezdrojovou strategii, aby zabránili problémům s dodávkami, a pravidelně nakupují stejný druh textilií ze skleněných vláken od výrobce v Unii a od čínského nebo egyptského výrobce. Komise však rovněž obdržela údaje od třetího výrobce větrných turbín, který využívá více dodavatelů, ale všichni pocházejí výhradně z Unie. Skutečnost, že nakupování konkrétního druhu textilií ze skleněných vláken od více dodavatelů běžně zahrnuje výrobce v Unii, kteří jsou i nejsou vertikálně integrovaní, prokazuje, že i neintegrovaní výrobci mohou dodávat textilie ze skleněných vláken požadované pro výrobu větrných turbín.

(472)

Pokud jde o výrobní kapacitu v Unii, jak je uvedeno v tabulce 5, zatímco výroba v Unii je v současnosti nižší než spotřeba, jak ukazuje tabulka 2, celková výrobní kapacita Unie ji převyšuje. Šetření ukázalo, že v současné době je k dispozici značná volná kapacita přesahující 40 %, což je dáno nárůstem dumpingového a levného dovozu z ČLR a Egypta, které převzaly podíl na trhu od výrobního odvětví Unie. Tato volná kapacita je rozdělena mezi 16 výrobců v Unii, čímž se Unie stává konkurenceschopným trhem s rozmanitými vnitřními zdroji dodávek. Navíc by bylo možné kapacitu snadno rozšířit, jelikož by k tomu byly zapotřebí pouze malé investice. Výrobní odvětví Unie již odvětví výroby větrných turbín dodává, a tudíž již je certifikovaným dodavatelem, může proto za spravedlivých tržních podmínek snadno zvýšit své dodávky.

(473)

Kromě toho by výrobci větrných turbín ve střednědobém až dlouhodobém horizontu mohli certifikovat další výrobce textilií ze skleněných vláken buď z Unie, nebo z jiných nedumpingových zdrojů. Jak je uvedeno v 465. bodě odůvodnění, jeden z výrobců větrných turbín vyvinul vícezdrojovou strategii založenou na několika výrobcích v Unii. V Unii je navíc k dispozici dostatečná volná kapacita, aby to bylo možné v měřítku, které potřebují velcí výrobci větrných turbín.

(474)

Po poskytnutí konečných informací jeden výrobce větrných turbín tvrdil, že Komise nevyvodila důsledky z procesu certifikace a že nesprávně dospěla k závěru, že by bylo možné snadno měnit dodavatele textilií ze skleněných vláken. Tentýž výrobce větrných turbín poukázal na to, že volná kapacita výrobců v Unii je rozdělena mezi 16 výrobců v Unii a že by nebylo možné certifikovat všech 16 výrobců v Unii. Tatáž strana tvrdila, že vzhledem k dlouhému a nákladnému procesu certifikace a ke skutečnosti, že výrobní odvětví Unie není schopno dodávat velké množství výrobků homogenní kvality, by nebylo obchodně únosné měnit dodavatele nebo odebírat pouze od výrobců v Unii. Tento výrobce větrných turbín dále tvrdil, že uživatelé nemohou spoléhat na to, že výrobci v Unii mohou snadno rozšířit kapacitu.

(475)

Zaprvé, jak je popsáno v 472. a 473. bodě odůvodnění, a v rozporu s uvedeným tvrzením Komise ve svém šetření zohlednila skutečnost, že výrobci textilií ze skleněných vláken musí podstoupit proces certifikace, aby mohli dodávat odvětví větrných turbín. Komise poukázala na možnost certifikace dalších výrobců textilií ze skleněných vláken ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a nedospěla k závěru, že změna dodavatelů je nutně „snadná“. Komise naopak náležitě zohlednila zdlouhavost procesu certifikace a skutečnost, že není realizovatelné certifikovat všechny výrobce v Unii pro všechny typy textilií ze skleněných vláken. Šetření však ukázalo, jak je uvedeno v 472. bodě odůvodnění, že je možné rozšířit výrobní kapacitu konkrétního výrobce, pokud si výrobce větrných turbín přeje koupit vysoké objemy od jednoho certifikovaného výrobce v Unii. Po poskytnutí konečných informací dotčená zúčastněná strana nepředložila žádné další informace, které by tato zjištění zpochybnily.

(476)

Zadruhé, jak je podrobněji popsáno v 472. a 473. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu je riziko nedostatečných dodávek poměrně nízké. Stejně tak zúčastněná strana nepředložila žádné další informace, které by mohly tato zjištění vyvrátit.

(477)

Závěrem je třeba poznamenat, že cílem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky na trhu Unie, jejich účelem však není zabránit dovozu z dotčených zemí. V tomto konkrétním případě bylo šetřením zjištěno, že antidumpingová cla nebudou bránit výrobcům větrných turbín, aby pokračovali v získávání zdrojů za spravedlivou cenu od svých stávajících certifikovaných dodavatelů z dotčených zemí. To podporují zejména zjištění uvedená v 481. až 484. bodě odůvodnění, tj. že by cla měla jen velmi malý dopad na náklady a ziskovost výrobců větrných turbín.

(478)

Proto byla tvrzení týkající se stability dodávek zamítnuta.