(1)

Žádost o zápis názvu „Kiwi de Corse“ do rejstříku předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Kiwi de Corse“ zapsán do rejstříku,

(1)

Kapitola III nařízení (EU) 2018/848 stanoví obecná pravidla produkce pro ekologické produkty, zatímco podrobná pravidla produkce jsou stanovena v příloze II uvedeného nařízení. V zájmu zajištění harmonizovaných podmínek pro provádění uvedeného nařízení by mělo být stanoveno několik doplňujících pravidel.

(2)

Přechod na ekologický způsob produkce vyžaduje určitá období na přizpůsobení všech používaných prostředků. Požadované přechodné období začíná nejdříve poté, co zemědělec nebo hospodářský subjekt produkující řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury oznámí svoji činnost příslušným orgánům. Předcházející období může být ve výjimečných případech a za určitých podmínek zpětně uznáno za součást přechodného období. Je třeba upřesnit, které dokumenty mají být předloženy příslušným orgánům za účelem zpětného uznání předcházejícího období.

(3)

Aby se zajistilo dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat při respektování jejich druhově specifických potřeb v ekologické živočišné produkci, je nezbytné stanovit intenzitu chovu, minimální rozlohu vnitřních a venkovních ploch a jejich parametry, jakož i technické požadavky a parametry týkající se budov a otevřených prostranství pro skot, ovce, kozy, koňovité, jelenovité, prasata, drůbež a králíky. Dále je také třeba stanovit minimální období, která mají být dodržována v případě krmení sajících zvířat přednostně mateřským mlékem.

(4)

Aby se zajistilo dodržování vysoké úrovně dobrých životních podmínek zvířat při respektování jejich druhově specifických potřeb v oblasti ekologické produkce akvakultury, je rovněž nezbytné stanovit pravidla pro jednotlivé druhy nebo jednotlivé skupiny druhů, pokud jde o intenzitu chovu a charakteristiky produkčních systémů a systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí v případě živočichů pocházejících z akvakultury.

(5)

Zpracované ekologické produkty by měly být produkovány za použití takových zpracovatelských metod, které zaručují zachování ekologických charakteristických rysů a vlastností produktů ve všech fázích ekologické produkce. S ohledem na velký počet technik používaných při zpracování potravinových produktů v ekologické produkci nelze vytvořit úplný seznam všech povolených technik. Proto by při zpracování potravinových produktů v ekologické produkci měly být zpravidla považovány za povolené techniky, které splňují zásady a příslušná pravidla produkce stanovená v nařízení (EU) 2018/848.

(6)

V případě některých technik používaných při zpracování konkrétních produktů ekologického zemědělství se však názory členských států mohou lišit, pokud jde o soulad techniky se zásadami a příslušnými pravidly produkce stanovenými v nařízení (EU) 2018/848 pro produkci konkrétních výrobků. V těchto případech je nezbytné stanovit pravidla pro způsoby, jakými může být technika posuzována, a pokud se potvrdí, že splňuje zmíněné zásady a pravidla produkce, může ji Komise v příslušných případech a za určitých podmínek povolit pro produkci konkrétních potravinových výrobků.

(7)

K výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy a obilných příkrmů a potravin pro malé děti podle čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (2) mohou být potřebné techniky založené na ionexových a adsorpčních pryskyřicích, aby byly splněny požadavky na složení stanovené v uvedeném nařízení a v aktech přijatých ohledně dotčených produktů na základě čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení nebo u produktů, na které se vztahuje směrnice Komise 2006/125/ES (3). Pro tyto kategorie produktů je třeba používání ionexových a adsorpčních technik povolit.

(8)

Podobně jako v případě technik povolených k používání při zpracování potravinových produktů se nesmějí používat techniky, které navracejí vlastnosti ztracené během zpracování a skladování ekologických krmiv, které napravují následky nedbalosti při zpracování ekologických krmiv nebo které mohou být jinak zavádějící, pokud jde o pravou povahu produktů určených k uvedení na trh jako ekologická krmiva.

(9)

S ohledem na velký počet technik používaných při zpracování konkrétních krmiv v ekologické produkci nelze vytvořit úplný seznam všech povolených technik. Proto by při zpracování krmiv v ekologické produkci měly být zpravidla povoleny techniky, které splňují zásady a příslušná pravidla produkce stanovená v nařízení (EU) 2018/848.

(10)

V případě některých technik používaných při zpracování konkrétních krmiv ekologického zemědělství se však názory členských států mohou lišit, pokud jde o soulad techniky se zásadami a příslušnými pravidly produkce stanovenými v nařízení (EU) 2018/848. V těchto případech je nezbytné stanovit pravidla pro způsoby, jakými může být technika posuzována, a pokud se potvrdí, že splňuje uvedené zásady a příslušná pravidla produkce, může ji Komise v příslušných případech a za určitých podmínek povolit pro produkci konkrétních krmiv.

(11)

V ekologické produkci je třeba používat ekologický rozmnožovací materiál rostlin, ekologicky chovaná zvířata a ekologicky chované mladé jedince pocházející z akvakultury. Aby jednotlivé členské státy podpořily ekologické hospodářské subjekty při hledání informací o dostupnosti, měly by mít zavedeny systémy, jež ekologickým hospodářským subjektům, které uvádějí na trh ekologický rozmnožovací materiál rostlin a rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období, ekologicky chovaná zvířata či ekologicky chované mladé jedince pocházející z akvakultury, umožňují zveřejňovat informace o jejich nabídce. Zejména by měly být veřejně přístupné podrobné informace o těch druzích, které mohou dodávat v dostatečném množství a v přiměřené lhůtě. Členské státy by měly jednou za rok poskytnout Komisi souhrn těchto informací, jakož i informace o výjimkách udělených v případě nedostatečné dostupnosti.

(12)

Ze shromažďování a výměny údajů o ekologickém rozmnožovacím materiálu rostlin a rozmnožovacím materiálu rostlin z přechodného období jsou vyloučeny semenáčky. Proto je za účelem zajištění harmonizovaného přístupu vhodné stanovit definici semenáčků.

(13)

Za účelem uspokojení nutričních potřeb mladé drůbeže a prasat do 35 kg v podobě určitých bílkovinných složek mohou členské státy povolit používání konvenčního bílkovinného krmiva pro drůbež a prasata, a to za přísných podmínek a do 31. prosince 2025. Za účelem postupného zrušení těchto příslušných výjimek a pro účely čl. 53 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) 2018/848 by Komise měla sledovat jejich používání s ohledem na vývoj dostupnosti na trhu s ekologickými bílkovinnými krmivy. Za tímto účelem by Komise měla vypracovat cílený dotazník a členské státy by měly Komisi tento dotazník každoročně předkládat vyplněný, přičemž v něm shrnou patřičné informace shromážděné v souvislosti s dostupností ekologických bílkovinných krmiv a s povoleními udělenými chovatelům drůbeže a prasat pro používání konvenčních bílkovinných krmiv.

(14)

Členské státy rovněž mohou zřídit podobný systém informací o dostupnosti v souvislosti s plemeny a liniemi přizpůsobenými ekologické produkci nebo s ekologicky chovanými kuřicemi. Vzhledem k možnému postupnému zrušení výjimek pro využívání konvenčně chovaných zvířat či kuřic je důležité shromažďovat údaje o dostupnosti plemen a linií z ekologického chovu, jež jsou konkrétně vybrány s ohledem na ekologické zásady a cíle. Proto je nutné stanovit podrobnosti pro harmonizované údaje, které mají členské státy vykazovat Komisi a ostatním členským státům.

(15)

Hospodářské subjekty, které chovají hospodářská zvířata v souladu s nařízením Rady (ES) č. 834/2007 (4) a s nařízením Komise (ES) č. 889/2008 (5), budou muset své produkční systémy upravit tak, aby vyhovovaly novým zvláštním technickým požadavkům stanoveným v tomto nařízení, které mají vliv na intenzitu chovu hospodářských zvířat, konstrukční vlastnosti prostor pro zvířata a související zařízení, disponibilní prostor a obhospodařování půdy, jakož i na výrobní systém daného podniku obecně. Tyto úpravy budou vyžadovat proměnná období podle rozsahu nezbytných zásahů pro dosažení souladu s novými požadavky stanovenými v tomto nařízení při současném zohlednění probíhající výroby.

(16)

Zejména ustanovení týkající se intenzity chovu, minimálních vnitřních a venkovních ploch pro kuřice a kohouty bratry, maximálního rozšíření otevřených prostranství pro drůbežárny, maximálního počtu pater a vybavení pro účinný systém odstraňování trusu ve vícepatrových drůbežárnách mohou znamenat značné práce a investice, jako je přestavba prostor pro zvířata a koupě pozemků nebo celková rekonstrukce prostor pro zvířata v určitých podnicích nebo produkčních jednotkách, jejichž produkce dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky či produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše osmi let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytné úpravy pro dosažení souladu s novými požadavky.

(17)

Požadavek týkající se prasat v souvislosti s minimálním procentním podílem rozlohy venkovní plochy, která je tvořena pevnou konstrukcí, může vyžadovat přestavbu vnějších zařízení a změny v systému sběru hnoje v podnicích nebo produkčních jednotkách, jejichž výroba dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky a produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše osmi let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytnou větší renovaci vnějších prostor pro zvířata nebo výměnu zařízení za účelem dosažení souladu s novými požadavky.

(18)

Rovněž délka otvorů mezi krytými výběhy a vnitřní částí drůbežárny, požadavek na pevné přepážky pro drůbež na výkrm jiného druhu než Gallus gallus a zvláštní požadavky na hřady a vyvýšené sezení s sebou mohou nést technické úpravy, jako je renovace části prostor pro zvířata a koupě nového vybavení pro podniky, jejichž produkce dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky a produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše tří let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytné úpravy prostor pro zvířata nebo výměnu zařízení za účelem dosažení souladu s novými požadavky.

(19)

Způsob výpočtu minimální rozlohy vnitřní plochy v drůbežárnách zahrnujících venkovní část budovy může vyžadovat úpravy, jako je například značné omezení intenzity chovu drůbeže nebo renovace budov podniků, jejichž produkce dosud byla v souladu s nařízeními (ES) č. 834/2007 a (ES) č. 889/2008. Proto by pro tyto podniky a produkční jednotky mělo být stanoveno přechodné období v délce nejvýše tří let od 1. ledna 2021, aby mohly provést nezbytné úpravy svých podnikatelských plánů či prostorů pro zvířata za účelem dosažení souladu s novými požadavky.

(20)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by se toto nařízení mělo použít od data použitelnosti nařízení (EU) 2018/848.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ekologickou produkci,

(1)

Asijská kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) (dále jen „kněžice mramorovaná“) je hmyz pocházející z Asie, který byl prostřednictvím mezinárodního obchodu nezáměrně zavlečen do Unie, a to zejména do severních italských regionů, konkrétně Emilia Romagna, Benátsko, Trentino Alto-Adige, Lombardie, Piemont a Furlánsko-Julské Benátsko (dále jen „postižené regiony“).

(2)

V roce 2019 způsobila kněžice mramorovaná v postižených regionech vážné škody na produkci ovoce a zeleniny, když napadla hrušky, broskve a nektarinky, jablka, kiwi, třešně a meruňky. V důsledku těchto škod bylo dotčené ovoce a zelenina nepoužitelné jak pro spotřebu, tak pro zpracování. Ztráty způsobené kněžicí mramorovanou, které utrpěli producenti ovoce a zeleniny v postižených regionech, se jen v roce 2019 odhadují na 500 milionů EUR. Mnoho organizací producentů v postižených regionech přišlo vinou tohoto škůdce v roce 2019 o velkou část své celkové sklizně ovoce a zeleniny, někdy dokonce i o celou úrodu.

(3)

Kněžice mramorovaná v současné době nesplňuje kritéria pro karanténní škodlivý organismus v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (2), a nelze proto podniknout žádná opatření na úrovni Unie pro její eradikaci. Italské orgány tedy v této fázi nemohou přijmout žádná přiměřená ochranná fytosanitární opatření.

(4)

Kromě toho jsou v současné době k účinnému boji proti kněžici mramorované k dispozici pouze omezené nástroje na ochranu rostlin. Vosy druhů Trissolcus japonicus a Trissolcus mitsukurii jako alternativní opatření biologické kontroly s antagonistickým účinkem byly v Itálii povoleny teprve nedávno a v této chvíli není jasné, zda je tato metoda biologické kontroly kněžice mramorované účinná.

(5)

Aby zabránily škodám na plodinách, začaly organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech používat preventivní opatření (např. instalace sítí proti hmyzu a pastí na hmyz). Navzdory tomuto úsilí však tyto organizace vynaložily vysoké náklady na preventivní opatření a zároveň utrpěly ztráty na produkci s významným negativním vlivem na hodnotu jejich produkce uvedené na trh. To se odrazilo na finanční stabilitě dotčených organizací producentů a na jejich schopnosti provádět operační programy v následujících letech, jakož i zavést opatření a kroky zaměřené na boj proti napadení škůdci. Snížení hodnoty produkce uvedené na trh navíc organizacím producentů ztěžuje přístup k finanční podpoře Unie v odvětví ovoce a zeleniny. Stejně tak by mohlo vést ke ztrátě uznání organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech v případě, že by hodnota jejich produkce uváděné na trh klesla pod minimální zákonnou hraniční hodnotu.

(6)

Komplexní situace v postižených regionech vyplývající ze škod na produkci ovoce a zeleniny, z výrazné ztráty příjmů a z finanční nestability organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech, jakož i neschopnost pokračovat v účinném provádění jejich operačních programů, představuje konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento konkrétní problém nelze řešit opatřeními podle článku 219 či 220 uvedeného nařízení, neboť není spojen se stávajícím narušením trhu nebo s aktuální přesně určenou hrozbou takového narušení. Nesouvisí ani s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat či ztrátě důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(7)

K řešení konkrétního problému v postižených regionech jsou proto zapotřebí mimořádná opatření zaměřená na zlepšení přístupu k vzájemným fondům a na zvýšení stropů finanční podpory Unie pro organizace producentů v postižených regionech. Taková opatření zajistí finanční stabilitu a posílí odolnost a schopnost organizací producentů v postižených regionech vypořádat se se škodami způsobenými kněžicí mramorovanou a provádět další opatření pro předcházení krizím a jejich řešení v tomto ohledu.

(8)

Používání vzájemných fondů organizacemi producentů v postižených regionech jako opatření pro předcházení krizím a jejich řešení je způsob, jak zmírnit škody na jejich produkci ovoce a zeleniny a zároveň nahradit ušlý zisk. Proto by měl být přístup organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech k vzájemným fondům usnadněn. V současné době se finanční podpora Unie vztahuje pouze na administrativní náklady spojené s vytvořením vzájemného fondu a na doplnění vzájemného fondu poté, co byly vyplaceny kompenzace členům organizace producentů, kteří se v důsledku nepříznivých podmínek na trhu potýkají s výrazným poklesem příjmů. Za účelem náhrady škod způsobených kněžicí mramorovanou v postižených regionech by se měla finanční podpora Unie vztahovat rovněž na počáteční kapitál vzájemných fondů. Takto poskytnutá finanční podpora Unie na počáteční kapitál vzájemných fondů by nicméně měla být určena na náhradu ušlého zisku členů organizace producentů v důsledku škody způsobené kněžicí mramorovanou.

(9)

Aby se zlepšil přístup uvedených organizací producentů k vzájemným fondům a dalším krizovým a preventivním opatřením a posílila se jejich finanční stabilita, měl by se strop finanční podpory Unie ve výši 4,6 % určené na krizová a preventivní opatření v operačních programech organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 zvýšit o 0,4 % hodnoty produkce uvedené na trh na 5 % hodnoty produkce uvedené na trh. Vzhledem k tomu, že sdružení organizací producentů se tento konkrétní problém netýká, není třeba zvyšovat strop stanovený v čl. 34 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013.

(10)

V důsledku zvýšení stropu ve výši 4,6 % o 0,4 % by se strop finanční podpory Unie určené na krizová a preventivní opatření měl zvýšit ze současných 0,5 % hodnoty produkce uvedené na trh, jak je stanoveno v čl. 34 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013, na 0,9 % hodnoty produkce dotčených organizací uvedené na trh. Tyto dodatečné 0,4 % hodnoty produkce uvedené na trh by se měly použít na opatření zaměřená na boj proti kněžici mramorované. Důvodem je potřeba posílit finanční stabilitu organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech, zvýšit jejich odolnost a zlepšit jejich schopnost provádět schválené operační programy v následujících letech.

(11)

Vzhledem k finanční nestabilitě organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v postižených regionech a k potřebě provést dodatečná opatření zaměřená na boj proti kněžici mramorované by se strop finanční podpory Unie ve výši 50 % stanovený v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 měl zvýšit na 60 % v případě všech opatření v operačních programech zaměřených na boj proti kněžici mramorované v postižených regionech.

(12)

Z hlediska provádění operačních programů podle kalendářních roků a vzhledem ke skutečnosti, že výpočet hodnoty produkce uváděné na trh, podle níž se stanoví výše finanční podpory Unie, je založen na předcházejícím kalendářním roce, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(13)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 1. ledna 2020. To je nezbytné vzhledem ke skutečnosti, že mimořádná opatření se týkají úrovně a rozsahu finanční podpory Unie pro organizace producentů, které utrpěly škodu na produkci ovoce a zeleniny způsobenou kněžicí mramorovanou. Tyto organizace producentů musí začít uplatňovat uvedená opatření ve svých operačních programech od ledna 2020, aby mohly urychleně řešit škody na své produkci ovoce a zeleniny způsobené kněžicí mramorovanou a zajistit kontinuitu svých operačních programů, jakož i svou hospodářskou stabilitu a životaschopnost již v roce 2020.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů a zahradnické produkty,

(1)

Nařízení (EU) 2017/625 stanoví mimo jiné pravidla pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností příslušnými orgány členských států. Uvedené nařízení rovněž svěřuje Komisi pravomoc k tomu, aby prostřednictvím prováděcího aktu přijala vhodná dočasná opatření, která jsou nezbytná za účelem omezení rizik mimo jiné pro zdraví lidí, zvířat a rostlin a pro dobré životní podmínky zvířat, má-li důkazy o závažném narušení kontrolního systému členského státu.

(2)

Pokračující krize spojená s onemocněním koronavirem (COVID-19) představuje mimořádnou a nebývalou výzvu, pokud jde o schopnost členských států provádět v plném rozsahu úřední kontroly a jiné úřední činnosti v souladu s právními předpisy EU.

(3)

Ve svých „Pokynech týkajících se opatření správy hranic v zájmu ochrany zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb“ (2) Komise zdůraznila, že v současné situaci by nemělo být narušeno hladké fungování jednotného trhu. Kromě toho by členské státy měly i nadále zajišťovat oběh zboží.

(4)

V souladu s nařízením (EU) 2017/625 jsou členské státy povinny zavést kontrolní systém složený z příslušných orgánů určených k provádění úředních kontrol a jiných úředních činností. Konkrétně musí mít příslušné orgány v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení k dispozici dostatečný počet náležitě kvalifikovaných a zkušených pracovníků, aby úřední kontroly a jiné úřední činnosti mohly být prováděny efektivně a účinně, nebo mít k těmto pracovníkům přístup.

(5)

V průběhu probíhající krize související s onemocněním COVID-19 zavedly členské státy pro své obyvatelstvo významná omezení pohybu, jejichž cílem je chránit lidské zdraví.

(6)

Řada členských států informovala Komisi, že v důsledku těchto omezení pohybu jejich kapacita pro nasazení vhodných pracovníků pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti, jak vyžaduje nařízení (EU) 2017/625, je vážně narušena.

(7)

Řada členských států informovala Komisi konkrétně o obtížích při provádění úředních kontrol a jiných úředních činností, které vyžadují fyzickou přítomnost pracovníků provádějících kontroly. Obtíže vznikají zejména u klinického vyšetřování zvířat, některých kontrol produktů živočišného původu, rostlin a rostlinných produktů a potravin a krmiv jiného než živočišného původu a u testování vzorků v úředních laboratořích určených členskými státy.

(8)

V souladu s právními předpisy EU regulujícími obchod s živými zvířaty a zárodečnými produkty na jednotném trhu, zejména se směrnicemi Rady 64/432/EHS (3), 88/407/EHS (4), 89/556/EHS (5), 90/429/EHS (6), 91/68/EHS (7), 92/65/EHS (8), 2006/88/ES (9), 2009/156/ES (10) a 2009/158/ES (11), musí být k zásilkám zvířat a zárodečných produktů během jejich přemísťování mezi členskými státy přiloženy originály veterinárních osvědčení.

(9)

Řada členských států rovněž informovala Komisi o tom, že úřední kontroly a jiné úřední činnosti, jejichž výsledkem je podpis a vydání originálních tištěných úředních osvědčení a úředních potvrzení, která by měla doprovázet zásilky zvířat a zárodečných produktů přemísťované mezi členskými státy nebo vstupující do Unie, nelze v současné době provádět v souladu s právními předpisy EU.

(10)

Proto by měla být dočasně povolena alternativa k předkládání originálních tištěných úředních osvědčení a úředních potvrzení s přihlédnutím k tomu, že registrovaní uživatelé používají obchodní řídicí a expertní systém (TRACES) podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1715 (12) a že systém TRACES v současnosti z technického hlediska neumožňuje vydávat elektronická osvědčení v souladu s uvedeným prováděcím nařízením. Touto alternativou by neměla být dotčena povinnost provozovatelů v souladu s nařízením (EU) 2017/625 předložit originály dokladů, až to bude technicky proveditelné.

(11)

Vzhledem k těmto zvláštním okolnostem by měla být přijata opatření, aby se zamezilo vážným zdravotním rizikům pro pracovníky příslušných orgánů, aniž by byla ohrožena prevence rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, která představují zvířata, rostliny a produkty z nich, a aniž by byla ohrožena prevence rizik pro dobré životní podmínky zvířat. Zároveň by mělo být zajištěno řádné fungování jednotného trhu založené na právních předpisech Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce.

(12)

Členské státy, které se potýkají se závažnými obtížemi, pokud jde o provoz jejich stávajících kontrolních systémů, by proto měly mít možnost uplatňovat dočasná opatření stanovená v tomto nařízení v rozsahu nezbytném pro zvládání souvisejících závažných narušení jejich kontrolních systémů. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby napravily závažné narušení svých kontrolních systémů co nejdříve.

(13)

Členské státy, které uplatní dočasná opatření stanovená v tomto nařízení, by měly informovat Komisi a ostatní členské státy o těchto opatřeních i o opatřeních přijatých za účelem nápravy obtíží při provádění úředních kontrol a jiných úředních činností v souladu s nařízením (EU) 2017/625.

(14)

Toto nařízení by mělo být použitelné po dobu dvou měsíců, aby se usnadnilo plánování a provádění úředních kontrol a jiných úředních činností během krize související s onemocněním COVID-19. Vzhledem k informacím od řady členských států, z nichž vyplývá, že by měla být dočasná opatření stanovena neprodleně, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle článku 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/39 (2) předloží členské státy, které si přejí účastnit se režimu podpory Unie, pokud jde o dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení („školní projekt“), Komisi každoročně do 31. ledna žádost o podporu Unie týkající se následujícího školního roku a případně aktualizují žádost o podporu Unie týkající se školního roku probíhajícího.

(2)

V souladu s čl. 137 odst. 1 prvním pododstavcem Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii se programy a činnosti Unie, které jsou vázány na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 nebo předchozích finančních výhledů, implementují v letech 2019 a 2020 ve vztahu k Spojenému království na základě použitelného práva Unie.

(3)

Aby se zajistilo účinné provádění tohoto školního projektu, měla by být stanovena pevná výše rozdělení podpory Unie na ovoce a zeleninu do škol a na mléko do škol mezi účastnící se členské státy, a to na základě částek uvedených v žádosti o podporu Unie, kterou tyto členské státy předložily, a při zohlednění převodů mezi předběžnými příděly podpory daného členského státu podle čl. 23a odst. 4 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (3).

(4)

Všechny členské státy oznámily Komisi svou žádost o podporu Unie na období od 1. srpna 2020 do 31. července 2021 a uvedly výši požadované podpory na ovoce a zeleninu do škol nebo na mléko do škol, nebo na obě části tohoto projektu. V případě Belgie, Francie, Kypru a Švédska požadované částky zohlednily převody mezi předběžnými příděly.

(5)

Aby se maximálně využil potenciál dostupných finančních prostředků, měla by být nevyžádaná podpora Unie přerozdělena členským státům, které se účastní školního projektu a ve své žádosti o podporu Unie vyjádřily zájem použít více prostředků, než kolik činil předběžný příděl, pokud budou dodatečné zdroje k dispozici.

(6)

Ve své žádosti o podporu Unie na období od 1. srpna 2020 do 31. července 2021 Švédsko a Spojené království požádaly o méně prostředků, než činí předběžný příděl na ovoce a zeleninu do škol a/nebo mléko do škol. Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko vyjádřily ve své žádosti o podporu Unie zájem použít více prostředků, než činí předběžný příděl na ovoce a zeleninu do škol a/nebo pro mléko do škol.

(7)

Na základě informací oznámených členskými státy by měl být stanoven konečný příděl podpory Unie na ovoce a zeleninu do škol a na mléko do škol na období od 1. srpna 2020 do 31. července 2021.

(8)

Prováděcí rozhodnutí Komise C(2019) 2249 final (4) stanovilo konečný příděl podpory Unie na ovoce a zeleninu do škol a na mléko do škol pro členské státy účastnící se školního projektu v období od 1. srpna 2019 do 31. července 2020. Některé členské státy aktualizovaly svou žádost o podporu Unie týkající se uvedeného školního roku. Německo, Španělsko, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko oznámily převody mezi konečným přídělem na ovoce a zeleninu do škol a konečným přídělem na mléko do škol. Belgie, Nizozemsko a Portugalsko požádaly o méně prostředků, než činí konečný příděl na ovoce a zeleninu a/nebo mléko do škol. Česko, Německo, Estonsko, Irsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko vyjádřily ve své žádosti o podporu Unie zájem použít více prostředků, než činí konečný příděl na ovoce a zeleninu do škol a/nebo na mléko do škol.

(9)

Na základě informací oznámených členskými státy by prováděcí rozhodnutí Komise C(2019) 2249 final mělo být změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Středisko ECDC vykonává své činnosti v souladu s nařízením (ES) č. 851/2004.

(2)

V souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 by omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22, měla vycházet z vnitřních předpisů přijatých střediskem ECDC, pokud nevycházejí z právních aktů přijatých na základě Smluv.

(3)

Tyto vnitřní předpisy, včetně ustanovení o posouzení nezbytnosti a přiměřenosti daného omezení, by se neměly použít v případě, kdy omezení práv subjektů údajů stanoví právní akt přijatý na základě Smluv.

(4)

V případech, kdy středisko ECDC vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, zváží, zda se neuplatní kterákoliv z výjimek uvedených v tomto nařízení.

(5)

V rámci svého správního fungování může středisko ECDC vést správní šetření či disciplinární řízení, vykonávat předběžné činnosti související s případy možných nesrovnalostí oznámených úřadu OLAF, zpracovávat případy whistleblowingu, vyřizovat (formální a neformální) řízení v případě obtěžování, vyřizovat interní a externí stížnosti, provádět interní audity, zpracovávat zdravotní údaje zaměstnanců střediska ECDC, provádět vyšetřování ze strany pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 a vyšetřování interní (IT) bezpečnosti.

(6)

Středisko ECDC zpracovává několik kategorií osobních údajů, včetně „tvrdých“ údajů („objektivních“ údajů, jako jsou údaje o totožnosti, kontaktní údaje, profesní údaje, administrativní údaje, údaje získané ze zvláštních zdrojů, elektronická komunikace a provozní údaje) a/nebo „měkkých“ údajů („subjektivních“ údajů týkajících se daného případu, např. odůvodnění, údaje o chování, hodnocení, údaje o výkonnosti a jednání a údaje související nebo předložené v souvislosti s předmětem řízení nebo činnosti).

(7)

Středisko ECDC, zastoupené svým ředitelem, vystupuje jako správce údajů bez ohledu na další přenesení pravomocí spojených s úlohou správce v rámci střediska ECDC s cílem zohlednit provozní odpovědnost za konkrétní operace zpracování osobních údajů.

(8)

Osobní údaje jsou bezpečně uloženy v elektronickém prostředí nebo v papírové podobě, která brání protiprávnímu přístupu nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Zpracovávané osobní údaje jsou uchovávány jen po nezbytnou dobu a odpovídají účelům, pro které se zpracovávají, během období uvedeného v oznámeních o ochraně údajů, prohlášení o ochraně soukromí nebo v záznamech střediska ECDC.

(9)

Vnitřní předpisy by měly platit pro všechny operace zpracování provedené střediskem ECDC v rámci správních šetření, disciplinárních řízení, předběžných činností souvisejících s případy možných nesrovnalostí oznámených úřadu OLAF, řízení v případě whistleblowingu, (formálních a neformálních) řízení v případech obtěžování, vyřizování interních a externích stížností, interních auditů, vyšetřování prováděných pověřencem pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725, vyšetřování (IT) bezpečnosti prováděných interně nebo se zapojením externích subjektů (např. skupiny CERT-EU) a v souvislosti s nakládáním s osobními složkami zaměstnanců.

(10)

Měly by platit pro operace zpracování provedené před zahájením výše uvedených řízení, během těchto řízení a během sledování opatření v návaznosti na výsledky těchto řízení. Součástí by rovněž měla být pomoc a spolupráce, kterou středisko ECDC nabídne vnitrostátním orgánům a mezinárodním organizacím nad rámec svých správních vyšetřování.

(11)

V případech, kdy se použijí tyto vnitřní předpisy, musí středisko ECDC uvést odůvodnění vysvětlující, proč jsou omezení přísně vzato nezbytná a přiměřená v demokratické společnosti, a dodržovat podstatu základních práv a svobod.

(12)

V této souvislosti je středisko ECDC během výše uvedených řízení povinno dodržovat v maximální možné míře základní práva subjektů údajů, zejména ta, která se týkají práva na poskytování informací, práva na přístup k údajům a jejich opravu, práva na výmaz, omezení zpracování, práva na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo na důvěrnost komunikace, jak je zakotveno v nařízení (EU) 2018/1725.

(13)

Je však možné, že středisko ECDC bude muset omezit informace poskytované subjektu údajů a jiná práva subjektu údajů, a to zejména s cílem chránit svá vlastní vyšetřování, vyšetřování a řízení jiných veřejných orgánů, jakož i práva jiných osob související s jeho vyšetřováními nebo jinými řízeními.

(14)

Středisko ECDC tudíž může omezit informace pro účely ochrany vyšetřování a základních práv a svobod jiných subjektů údajů.

(15)

Středisko ECDC by mělo pravidelně sledovat, že platí podmínky odůvodňující dané omezení, a omezení zrušit, pokud podmínky již neplatí.

(16)

Správce údajů by měl informovat pověřence pro ochranu osobních údajů v případě odkladu a během přezkumů.

(1)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o změně protokolů č. 1 a č. 4 k Evropsko-středomořské dohodě přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda ve formě výměny dopisů“) vstoupila v platnost dne 19. července 2019.

(2)

Dohoda ve formě výměny dopisů byla uzavřena, aniž jsou dotčeny postoje Evropské unie a Marockého království ke statusu Západní Sahary.

(3)

Na základě dohody ve formě výměny dopisů se na produkty pocházející ze Západní Sahary, které podléhají kontrole celních orgánů Marockého království, uplatňují stejné obchodní preference, které Evropská unie přiznává produktům, na něž se vztahuje Evropsko-středomořská dohoda o přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda o přidružení“).

(4)

V duchu partnerství a s cílem umožnit stranám posoudit dopad dohody ve formě výměny dopisů zvláště na udržitelný rozvoj, zejména pokud jde o výhody pro dotčené obyvatelstvo a využívání přírodních zdrojů na dotčených územích, se Evropská unie a Marocké království dohodly na výměně informací ve Výboru pro přidružení, která proběhne nejméně jednou ročně.

(5)

Zvláštní postupy pro toto posuzování přijme Výbor pro přidružení,