27.3.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 94/14

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/450

ze dne 22. ledna 2020

o režimu státní podpory SA.29150 – 2010/C (ex 2010/NN) zavedeném Německem v souvislosti s převodem daňových ztrát v případě restrukturalizace podniků v obtížích (Sanierungsklausel)

(oznámeno pod číslem C(2020) 254)

(Pouze německé znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby podle výše uvedeného ustanovení předložily své připomínky (1),

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1)

Dopisy ze dne 5. srpna 2009 a 30. září 2009 požádala Komise Německo o informace k § 8c zákona o dani z příjmu právnických osob (Körperschaftsteuergesetz, dále jen „KStG“). Německé orgány na tyto žádosti odpověděly dopisy ze dne 20. srpna 2009 a 5. listopadu 2009. Rozhodnutím ze dne 24. února 2010 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) zahájila Komise formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souvislosti s § 8c odst. 1a KStG (Sanierungsklausel).

(2)	Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala Německo a zúčastněné strany, aby podaly připomínky.

(3)	Německé orgány podaly své připomínky dopisem ze dne 9. dubna 2010.

(4)	Ve dnech 9. dubna 2010 a 3. června 2010 se v Bruselu uskutečnila dvě setkání se zástupci německých orgánů. Dne 2. července 2010 předložily německé orgány další informace. Komise neobdržela žádné připomínky zúčastněných stran.

(5)

Dne 26. ledna 2011 přijala Komise rozhodnutí 2011/527/EU (3) (dále jen „rozhodnutí z roku 2011“), v němž měla za to, že § 8c odst. 1a KStG (Sanierungsklausel) představuje státní podporu, která byla protiprávně poskytnuta Německem v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU. Komise také dospěla k závěru, že podpora poskytnutá podle § 8c odst. 1a KStG je neslučitelná s vnitřním trhem, zejména proto, že ji nelze považovat za slučitelnou na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU podle výkladu v dočasném rámci (4) (5) a nařídila navrácení neslučitelné podpory.

(6)	Po přijetí rozhodnutí z roku 2011 podaly Německo a třetí strany žaloby na neplatnost rozhodnutí z roku 2011 (6). Dne 4. února 2016 Tribunál argumenty žalobců zamítl a rozhodnutí z roku 2011 potvrdil (7).

(7)

Německo a dva potenciální příjemci (Heitkamp BauHolding GmbH a GFKL Financial Services AG) podali proti rozsudkům Tribunálu opravný prostředek. Dne 28. června 2018 Soudní dvůr rozsudky Tribunálu a rozhodnutí z roku 2011 zrušil (8). Soudní dvůr konstatoval, že Komise se zmýlila v analýze selektivity tím, že jako referenční rámec uvažovala pouze pravidlo zakazující převod ztrát v případě změny vlastnické struktury společnosti (§ 8c odst. 1 KStG) a vyloučila z něj obecné pravidlo převodu ztrát.

2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ/PODPORY

2.1. Souvislosti

(8)

Zdanění podniků v Německu probíhá v zásadě na základě zákona o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz, dále jen „EStG“) a zákona KStG. Ustanovení § 10d odst. 2 EStG uvádí možnost převodu ztrát vzniklých v daňovém roce, což znamená, že v souladu s principem daňové způsobilosti je možné zdanitelné příjmy v následujících zdaňovacích obdobích snížit započtením ztrát celkem až o 1 milion EUR ročně. Tuto možnost převodu ztrát mají podle § 8 odst. 1 KStG také subjekty, na které se vztahuje daň z příjmu právnických osob.

(9)	Podle německých orgánů vedlo umožnění takovéhoto převodu ztrát k tomu, že byly kupovány společnosti – prázdné schránky, které již před dlouhou dobou ukončily veškerou hospodářskou činnost, avšak stále ještě disponovaly převody ztrát.

(10)

V reakci na odkup společností, které jsou jen prázdnými schránkami, omezil německý parlament v roce 1997 možnost převodu ztrát tím, že do § 8 odst. 4 KStG zavedl tzv. „Mantelkaufregelung“ (pravidlo pro odkup společností, které jsou jen prázdnými schránkami). Toto pravidlo omezilo převod ztrát na ty právnické osoby, které byly právně a hospodářsky totožné s podnikem, jemuž ztráta vznikla. Pravidlo sice neobsahovalo definici pojmu „hospodářsky totožný“, ale vycházelo z jednoho negativního a dvou pozitivních prvků:

—	hospodářskou totožnost se nejedná, pokud se převádí více než polovina podílů právnické osoby a pokud právnická osoba pokračuje ve své hospodářské činnosti nebo ji znovu zahájí s převážně novým majetkem,

—	naopak o hospodářskou totožnost se jedná, pokud vklad nového majetku slouží pouze k restrukturalizaci ztrátového subjektu a pokud činnost, která způsobila převod neuplatněných ztrát, pokračuje srovnatelným způsobem po dobu následujících pěti let,

—	hospodářskou totožnost se jedná rovněž tehdy, když nabývající subjekt, namísto aby vložil do podniku nový majetek, vyrovná ztráty, které ztrátovému subjektu vznikly.

(11)	Oba poslední příklady byly společně označeny jako „Sanierungsklausel“ (ustanovení umožňující restrukturalizaci podniků v obtížích).

(12)	Ustanovení § 8 odst. 4 KStG bylo zrušeno ke dni 1. ledna 2008 zákonem z roku 2008 o reformě zdanění společností (Unternehmensteuerreformgesets 2008) (9).

(13)

Tentýž zákon zavedl nový § 8c odst. 1 KStG, který omezil možnost převádět ztráty v případě změn ve vlastnictví právnické osoby ve větším rozsahu než předchozí § 8 odst. 4 KStG. Nová úprava stanoví, že:

—	nevyužité ztráty v plném rozsahu zanikají, bylo-li na nabyvatele převedeno více než 50 % základního kapitálu, členských práv, vlastnických práv nebo hlasovacích práv,

—	bylo-li během pětiletého období převedeno více než 25 %, avšak maximálně 50 % základního kapitálu, členských práv, vlastnických práv nebo hlasovacích práv, zanikají nevyužité ztráty poměrně.

(14)	Nová úprava zpočátku nepředpokládala žádnou výjimku pro podniky, v nichž došlo k významným změnám ve vlastnictví a které byly zároveň v procesu restrukturalizace.

(15)

Podle důvodové zprávy přijaté německým parlamentem společně se zákonem o reformě podnikových daní z roku 2008 (Unternehmenssteuerreformgesetz 2008) byl § 8 odst. 4 KStG nahrazen novým § 8c odst. 1 KStG, aby se pravidla zjednodušila (důvodová zpráva naznačuje, že z praktického použití § 8 odst. 4 KStG vyplynuly četné složité právní otázky) a aby se cíleně postupovalo proti zneužití (10). Německý parlament si byl vědom skutečnosti, že v důsledku této reformy již nebude při restrukturalizaci podniku v obtížích spojené se změnou vlastnictví převod ztrát možný. Parlament to považoval za přijatelné, neboť daňové orgány se mohly v takových případech vzdát daňových pohledávek na základě spravedlivého nároku i bez výslovného ustanovení v KStG (11).

2.2. Opatření

(16)

V červnu 2009 byl pozměněn § 8c KStG vložením nového ustanovení (§ 8c odst. 1a KStG), které se týká zachování převodu ztrát v případě odkupu podniků v obtížích za účelem jejich restrukturalizace. Tato změna byla součástí zákona o nižším zatížení občanů v oblasti zdravotního pojištění (Bürgerentlastungsgesetz Krankenversicherung) (12). Nové ustanovení se opět označuje jako Sanierungsklausel (nebo neue Sanierungsklausel, aby se odlišilo od předchozí úpravy v § 8 odst. 4 KStG).

(17)

Podle § 8c odst. 1a KStG smí právnická osoba převést ztráty i v případě změn ve vlastnictví podílů splňujících podmínky § 8c odst. 1 KStG, pokud jsou splněny tyto požadavky:

—	účelem nabytí podílů je restrukturalizace („ Sanierung“ ) právnické osoby (13),

—	podnik je v okamžiku nabytí podílu v platební neschopnosti nebo je předlužen nebo je těmito jevy ohrožen (14),

—

zásadní obchodní struktury podniku jsou zachovány tím, že:

—	právnická osoba se řídí dohodou mezi vedením a závodní radou („ Betriebsvereinbarung “) o zachování pracovních míst nebo

—	je v prvních pěti letech po nabytí podílů zachováno 80 % pracovních míst (z hlediska celkového odměňování) nebo

—

je během dvanácti měsíců do podniku vložen značný obchodní majetek („ wesentliches Betriebsvermögen “) nebo jsou odepsány závazky, které ještě mají ekonomickou hodnotu; o vložení značného obchodního majetku se jedná tehdy, když nový majetek odpovídá nejméně 25 % aktiv předcházejícího hospodářského roku; zpětné převody nabývajícímu subjektu během prvních tří let snižují hodnotu vložené majetku,

—	po dobu pěti let po nabytí podílů podnik nezmění odvětví činnosti,

—	podnik v okamžiku nabytí podílů neukončil činnost.

(18)	Ustanovení § 8c odst. 1a KStG vstoupilo v platnost dne 10. července 2009 se zpětnou účinností od 1. ledna 2008.

(19)

Původně byl § 8c odst. 1a KStG zaveden jako dočasné opatření použitelné do 31. prosince 2009. Dne 22. prosince 2009 však německý parlament přijal v rámci zákona o urychlení růstu ze dne 22. prosince 2009 (Wachstumsbeschleunigungsgesetz) ustanovení, které zrušilo příslušné ustanovení KStG o skončení platnosti (15).

(20)

Je třeba poznamenat, že ztráty, které se převádějí, mohou být započítány pouze proti ziskům podniku, v němž probíhá restrukturalizace. Nabyvatel nemůže tyto ztráty započítat proti svým vlastním ziskům. To platí i tehdy, když nabyvatel konsoliduje své daňové závazky na úrovni koncernu, neboť § 15 odst. 1 KStG v první větě zakazuje převod ztrát, pokud je subjekt (Organgesellschaft) součástí konsolidovaného subjektu (Organshaft) (16). Podle německých právních předpisů o dani z příjmu právnických osob však takové ztráty nezanikají; jsou pouze „zmrazeny“ na úrovni Organgesellschaft a mohou být použity, jakmile už podnik není konsolidován. U těchto „zmrazených“ ztrát neexistuje žádná lhůta pro převod.

(21)	Nabyvatel je ustanovením § 8c odst. 1a KStG nepřímo zvýhodňován, neboť se daňové zatížení restrukturalizovaného podniku po úspěšném ukončení restrukturalizace snižuje. Kromě toho může nabyvatel zcela nebo částečně začlenit svou činnost do nabytého podniku a tímto způsobem využít převedených ztrát.

3. ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(22)	Dopisem ze dne 24. února 2010 informovala Komise německé orgány, že se v souvislosti s výše popsaným opatřením provedeným podle § 8c odst. 1a KStG rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

(23)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení měla za to, že § 8c odst. 1a KStG rozlišuje mezi zdravými podniky, které jsou ztrátové, a podniky (potenciálně) v platební neschopnosti nebo předluženými tím, že zvýhodňuje pouze posledně jmenované. Ve svém předběžném stanovisku měla Komise za to, že opatření je selektivní a představuje státní podporu, neboť i ostatní podmínky čl. 107 odst. 1 SFEU se zdály být splněny. V neposlední řadě Komise vyjádřila své pochybnosti ohledně slučitelnosti opatření s čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU podle výkladu dočasného rámce a s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU podle výkladu (v té době použitelných) pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (17) a (v té době použitelných) pokynů k regionální podpoře (18).

(24)

Po zahájení formálního vyšetřovacího řízení německé spolkové ministerstvo financí nařídilo daňovým orgánům odpovědným za výběr daní, aby § 8c odst. 1a KStG přestaly uplatňovat, dokud Komise nepřijme v této věci konečné rozhodnutí, a informovaly dotčené podniky, že v případě, že Komise vydá záporné rozhodnutí, bude muset být státní podpora navrácena (19).

4. PŘIPOMÍNKY NĚMECKÝCH ORGÁNŮ

(25)

Německé orgány mají za to, že § 8c odst. 1a KStG nepředstavuje státní podporu, a to ze tří důvodů:

—	je v souladu se zásadou soukromého věřitele (viz oddíl 4.1),

—	není selektivní (viz oddíl 4.2),

—	je oprávněn povahou a logikou německého daňového systému (viz oddíl 4.3).

(26)	Německé orgány dále tvrdí, že nové ustanovení Sanierungsklausel v § 8c odst. 1a KStG v zásadě odpovídá starému ustanovení Sanierungsklausel v § 8 odst. 4 KStG, které Komise nikdy nekritizovala (viz oddíl 4.4), a že několik dalších členských států má zavedena obdobná daňová pravidla (viz oddíl 4.5).

4.1. Soulad se zásadou soukromého věřitele

(27)

Ve svém dopise ze dne 2. července 2010 německé orgány tvrdí, že se lze odvolávat na zásadu soukromého věřitele, pokud jde o fiskální a parafiskální pohledávky (20). Dále měly za to, že vztah německého státu k jeho daňovým poplatníkům je srovnatelný se vztahem mezi soukromým věřitelem a dlužníkem, které spojuje dlouhodobá smlouva (Dauerschuldverhältnis), například nájemní nebo pracovní smlouva. Podle názoru německých orgánů by se soukromý věřitel v takovémto dlouhodobém smluvním vztahu vzdal části svých budoucích nároků, pokud by se tím umožnilo převzetí jeho dlužníka jiným podnikem, což by následně zajistilo další trvání dlouhodobé smlouvy.

4.2. Neexistence selektivity

(28)	Německé orgány mají za to, že § 8c odst. 1a KStG je obecným opatřením, neboť se neomezuje na žádné odvětví, žádnou velikost podniků nebo jakýkoli region. Zdůrazňují, že potenciálně se každý podnik může bez vlastního zavinění dostat do finančních obtíží a být způsobilý pro použití pravidla.

(29)

Německé orgány upozorňují na to, že Komise ve svém sdělení o přímém zdanění podnikatelské činnosti z roku 1998 sama zastává názor, že čistě technická daňová opatření, jako jsou pravidla pro uplatnění ztráty jako odčitatelné položky, nejsou selektivní „za předpokladu, že se vztahují na všechny podniky a veškerou výrobu“, a že „skutečnost, že některé podniky nebo některá odvětví těží z těchto některých daňových opatření více než jiné, neznamená nezbytně, že se na ně vztahují pravidla hospodářské soutěže upravující státní podporu“ (21).

(30)

Německé orgány se domnívají, že tyto úvahy jsou obzvláště důležité pro zvýhodněné daňové zacházení v případě výzkumu a vývoje, ale také v oblasti ochrany životního prostředí, vzdělávání nebo zaměstnanosti. Daňová pravidla, z nichž mají prospěch podniky vyvíjející zvláštní úsilí v těchto oblastech, nejsou podle německých orgánů selektivní, jelikož jsou přístupná všem podnikům, i když je de facto bude využívat více podniků, které působí v určitých odvětvích. Německé orgány se domnívají, že by totéž mělo platit také pro daňová pravidla, z nichž mají prospěch podniky v obtížích, které byly získány za účelem restrukturalizace.

(31)

Německé orgány tvrdí, že Soudní dvůr a Tribunál akceptovaly, že opatření, které prospívá výlučně podnikům v obtížích, v zásadě může být obecným opatřením, které není selektivní. Německé orgány v této souvislosti odkazují nejprve na rozsudek ve věci DM Transport (22), v němž Soudní dvůr ohledně belgických úlev na platbách pro podniky v obtížích konstatoval toto:

„Francouzská vláda tvrdí, že úlevy na platbách příspěvků na sociální zabezpečení nepředstavují státní podporu, pokud jsou poskytovány za stejných podmínek každému podniku, který je ve finančních obtížích. Zdá se, že v případě režimu zavedeného podle belgických právních předpisů tomu tak je. Komise však tvrdí, že ONSS má při poskytování úlev na platbách prostor k volnému uvážení.

Jak vyplývá ze znění čl. 92 odst. 1 Smlouvy, na opatření obecné povahy, která nezvýhodňují pouze určité podniky nebo určitá odvětví výroby, se toto ustanovení nevztahuje. Naopak, pokud subjekt poskytující finanční podporu má prostor pro volné uvážení, na jehož základě může vybírat příjemce a určovat podmínky, za jakých je finanční podpora poskytována, nelze tuto podporu považovat za opatření obecné povahy (za tímto účelem viz rozsudek Soudního dvora ve věci Francie v. Komise, C-241/94, Sb. rozh. 1996, s. I-4551, body 23 a 24).

Je tedy věcí vnitrostátního soudu, aby v hlavním řízení zjistil, zda ONSS má při poskytování úlev na platbách prostor k volnému uvážení a zda – pokud tomu tak není – jsou úlevy na platbách poskytované ONSS obecné povahy nebo zda zvýhodňují určité podniky.“

(32)

Německé orgány dále odkazují na rozsudek ve věci HAMSA (23), kde španělské orgány tvrdily, že opatření není selektivní, neboť platí pro všechny podniky v obtížích. Soud prvního stupně se k tomu vyjádřil takto:

„V daném případě je třeba tvrzení žalobkyně a Španělského království, že španělský zákon ze dne 26. července 1922 o zastavení plateb zavádí postup obecné povahy platný pro všechny podniky v obtížích, zamítnout. Je sice pravda, že tento zákon nemá být použit selektivně ve prospěch určitých skupin podniků nebo určitých výrobních odvětví, avšak prominutí dluhů kritizovaná Komisí nevyplývají z použití tohoto zákona automaticky, nýbrž z rozhodnutí na základě uvážení příslušných veřejných subjektů. Pokud má subjekt poskytující finanční podporu prostor pro volné uvážení, na jehož základě může vybírat příjemce a určovat podmínky, za jakých je finanční podpora poskytována, nelze toto opatření podle judikatury považovat za opatření obecné povahy (rozsudek Soudního dvora ve věci DM Transport, C-256/97, Sb. rozh. 1999, s. I-3913, bod 27).“

(33)	Německé orgány tvrdí, že § 8c odst. 1a KStG – na rozdíl od opatření uváděných ve věcech DM Transport a HAMSA – nepočítá s volným uvážením veřejných subjektů; použití opatření vyplývá automaticky ze zákona. Německo tudíž naopak vyvodilo, že § 8c odst. 1a KStG není selektivní.

(34)	Německé orgány dále zastávají názor, že § 8c odst. 1a KStG je normou německého insolvenčního práva. Způsobilost podniku se opírá zejména o pojmy platební neschopnost, hrozící platební neschopnost a předlužení, které jsou definovány v Insolvenzordnung a umožňují podniku zahájit insolvenční řízení.

(35)	Německé orgány dospěly v otázce selektivity k závěru, že názor Komise vedl k tomu, že jakékoli snížení daní představuje státní podporu, i když je použitelné obecně, a že takováto situace je porušením SFEU.

4.3. Odůvodnění povahou a obecnou strukturou daňového systému

(36)

Německé orgány mají za to, že výjimka na základě § 8c odst. 1a KStG je odůvodněna povahou a obecnou strukturou německého systému zdanění právnických osob. Tvrdí, že existuje objektivní rozdíl mezi podniky v obtížích, které musejí být restrukturalizovány, a jinými podniky, a tento objektivní rozdíl opravňuje k jinému zacházení s podniky v obtížích, které byly získány za účelem restrukturalizace. Německé orgány u těchto tvrzení vycházejí ze tří úvah.

(37)

Zaprvé tvrdí, že zatímco finančně zdravé podniky mají možnost volby mezi financováním přes kapitálový trh a hledáním jiného podniku, který by je mohl chtít odkoupit, podniky v obtížích mají pouze druhou z uvedených možností, tj. možnost hledat si případného kupce, jelikož nebudou schopny získat cizí kapitál na kapitálovém trhu ani dosáhnout bankovního úvěru. V důsledku toho podniky v obtížích systematicky ztrácí možnost převodu svých ztrát, zatímco zdravé podniky mají vždy možnost volby mezi financováním dluhu a hledáním kupce.

(38)

Zadruhé německé orgány tvrdí, že ratio legis § 8c odst. 1 KStG, tj. zabránit obchodování se společnostmi s neuhrazenými ztrátami, které jsou jen prázdnou schránkou, nevyžaduje vyloučení možnosti převodu ztrát v případech, kdy je účelem nabytí restrukturalizace, a nikoli čistě daňová optimalizace. Bez omezení § 8c odst. 1a KStG na nabývání podniků v obtížích za účelem restrukturalizace, tj. zahrnutím i dalších případů nabývání, by nebylo ratio legis dosaženo.

(39)

Zatřetí německé orgány tvrdí, že účelem § 8c odst. 1 KStG je zajistit, aby prodejní cena účastí v podnicích vycházela výhradně z ekonomické hodnoty podniku, s vyloučením hodnoty neuhrazených ztrát pro účely daňové optimalizace. Naopak v případě nabytí podniku v obtížích za účelem restrukturalizace nehraje případná hodnota kumulovaných ztrát podle názoru německých orgánů žádnou zvláštní roli. Na důkaz tohoto tvrzení německé orgány uvádějí, že účetní v účetnictví daňově konsolidovaného subjektu nepřičítají případným převodům ztrát hospodářsky neprosperujícího podniku žádnou hodnotu.

(40)	Na základě těchto tří kumulativních důvodů německé orgány mají za to, že i kdyby byl § 8c odst. 1a KStG prima facie selektivní, je v každém případě oprávněný povahou a obecnou strukturou německého systému zdanění právnických osob.

4.4. Souvislost mezi novým a starým ustanovením Sanierungsklausel

(41)	Německé orgány podotýkají, že § 8c KStG od 1. ledna 2008 nahradil obdobné pravidlo, konkrétně § 8 odst. 4 KStG. Uvádějí, že obě pravidla sledovala stejný cíl, totiž vyloučit obchodování se společnostmi s kumulovanými ztrátami, které jsou jen prázdnými schránkami.

(42)	Německé orgány upozorňují na to, že Komise ohledně § 8 odst. 4 KStG nikdy žádné problémy neuvedla, a tudíž by toto pravidlo nemělo představovat státní podporu.

(43)	Mají tedy za to, že postoj Komise je v tomto ohledu nesoudržný.

4.5. Obdobná pravidla v jiných daňových systémech

(44)

Německé orgány uvedly, že mnoho jiných členských států má zavedena pravidla, která jsou s § 8c odst. 1a KStG srovnatelná. V této souvislosti se odvolávají na Belgii, Finsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko a Rakousko. Německé orgány uvádějí, že navzdory značné podobnosti systémů Komise ohledně těchto členských států nepřijala žádná opatření, která má v rámci svých pravomocí v oblasti státních podpor k dispozici.

(45)

Německé orgány v reakci na 34. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, v němž se vysvětlují opatření Komise přijatá v souvislosti s francouzským systémem, rovněž zdůrazňují, že se německý systém odlišuje od francouzského systému, který byl omezen na určitá hospodářská odvětví a zahrnuje úplné osvobození od daně z příjmu právnických osob.

5. VÝVOJ PO PŘIJETÍ ROZHODNUTÍ Z ROKU 2011 A PO JEHO ZRUŠENÍ

(46)	Po přijetí rozhodnutí z roku 2011 pozastavilo Německo provádění opatření až do vynesení pravomocného rozsudku Tribunálem nebo Soudním dvorem (24).

(47)

Dne 29. března 2017 německý spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht) rozhodl, že poměrný zánik ztrát v případě převodu 25–50 % základního kapitálu, členských práv, vlastnických práv nebo hlasovacích práv podle § 8c odst. 1 KStG je protiústavní, a požádal německý parlament, aby uvedené ustanovení do 31. prosince 2018 změnil (25). Německý parlament následně zrušil (se zpětnou účinností od 21. prosince 2007) poměrný zánik ztrát v případě převodu 25–50 % základního kapitálu, členských práv, vlastnických práv nebo hlasovacích práv a zachoval pouze úplný zánik ztrát, pokud bylo více než 50 % takovéhoto kapitálu nebo práv převedeno na jiný subjekt (26).

(48)	Po zrušení rozhodnutí z roku 2011 Soudním dvorem Německo rovněž opětovně zavedlo Sanierungsklausel (§ 8c odst. 1a) do zákona KStG, a to dne 11. prosince 2018 (se zpětnou účinností od roku 2008) (27).

6. POSOUZENÍ OPATŘENÍ

(49)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „[p]odpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(50)

Označení určitého opatření za podporu ve smyslu tohoto ustanovení proto vyžaduje, aby byly splněny tyto podmínky: i) opatření musí být přičitatelné státu a musí být financováno ze státních prostředků; ii) musí zvýhodňovat určitý podnik; iii) tato výhoda musí být selektivní; iv) opatření musí nebo mohou narušovat hospodářskou soutěž a musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

(51)	Označení opatření za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU vyžaduje, aby byly splněny všechny čtyři podmínky, které jsou kumulativní. Komise přezkoumá první podmínku týkající se poskytnutí selektivní výhody.

(52)	K posouzení existence výhody je v zásadě třeba porovnat finanční situaci podniku po přijetí opatření s jeho finanční situací v případě, že by toto opatření nebylo přijato (28).

(53)

Zejména v souvislosti s daňovými opatřeními je k prokázání možného daňového zvýhodnění zapotřebí posoudit, zda daňové zacházení přiznané subjektu poskytuje tomuto subjektu výhodu v porovnání s obecným nebo „obvyklým“ daňovým režimem (29). Posouzení výhody je tedy úzce spojeno s posouzením kritéria selektivity (kdy je existence odchylného daňového zacházení rovněž posuzována v porovnání s obecnými daňovými pravidly).

(54)

Podle ustálené judikatury (30) probíhá posouzení věcné selektivity daňového opatření ve třech krocích. Zaprvé je nezbytné identifikovat a přezkoumat obecný nebo „obvyklý“ režim („referenční systém“), který se v dotčeném členském státě používá. Zadruhé právě ve srovnání s tímto obecným nebo „obvyklým“ daňovým režimem se musí posoudit a prokázat případná selektivní povaha výhody, kterou dotčené daňové opatření zakládá. K tomu je nutné prokázat, že se toto opatření od uvedeného obecného režimu odchyluje v rozsahu, v němž zavádí rozlišování mezi hospodářskými subjekty, které se s ohledem na cíl tohoto režimu nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci. Zatřetí, pokud taková odchylka existuje, pak je nutné přezkoumat, zda vyplývá z povahy nebo obecné systematiky daňové soustavy, do níž spadá, a zda tedy může být povahou nebo logikou soustavy odůvodněna. V této souvislosti musí členský stát prokázat, že rozdílné daňové zacházení vyplývá přímo ze základních nebo řídících zásad dané soustavy.

(55)

V tomto případě vyplývá z rozsudků Soudního dvora (31), že pravidla daně z příjmu právnických osob použitelná v Německu obecně na všechny podniky jsou referenčním systémem a že zahrnují pravidlo obecného převodu ztrát podle § 8 odst. 1 KStG. Cílem těchto pravidel je zdanění zisků právnických osob za účelem vytváření příjmů pro rozpočet v souladu s principem daňové způsobilosti.

(56)	Podle § 8 odst. 1 KStG (s odkazem na § 10d EStG) subjekty podléhající dani z příjmu právnických osob mohou pro daňové účely převádět ztráty vzniklé v daňovém roce do následujících zdaňovacích období (až do výše 1 milionu EUR ročně).

(57)

Soudní dvůr měl v bodě 102 rozsudku ve věci Andres (32) za to, že pravidlo zániku ztrát samo spočívá ve výjimce z pravidla převodu ztrát a že celkový přezkum obsahu těchto ustanovení musel umožnit konstatovat, že klauzule o restrukturalizaci má za účinek vymezení situace spadající pod obecné pravidlo převodu ztrát.

(58)	Za zvláštních okolností dané věci tedy není nutné určit, zda pravidla proti zneužívání jsou součástí referenčního systému, neboť se v každém případě zdá, že analýza Soudního dvora vylučuje, aby ustanovení o restrukturalizaci bylo v rozporu s cílem těchto pravidel (33) a odchylovalo se od nich (34).

(59)

Aby bylo možné posoudit, zda Sanierungsklausel podle § 8c odst. 1a KStG představuje selektivní zvýhodnění, musí Komise určit, zda předmětné daňové opatření znamená odchylku od obecného systému v tom smyslu, že rozlišuje mezi hospodářskými subjekty, které jsou s ohledem na cíl obecného daňového režimu ve srovnatelné skutkové a právní situaci.

(60)

Vzhledem k tomu, že § 8c odst. 1a KStG umožňuje společnostem, které jsou v platební neschopnosti nebo jsou předlužené (nebo jim platební neschopnost nebo předlužení hrozí) a probíhá u nich restrukturalizace, převádět ztráty, opatření se neodchyluje od obecného pravidla převodu ztrát podle § 8 odst. 1 KStG.

(61)	Na základě toho dospěla Komise k závěru, že § 8c odst. 1a KStG neposkytuje právnickým osobám spadajícím do jeho působnosti selektivní výhodu.

(62)

S ohledem na výše uvedené zjištění není nezbytné posuzovat další argumenty německých orgánů týkající se absence selektivní výhody. Rovněž není nezbytné posuzovat zbývající podmínky pro to, aby opatření bylo považováno za podporu, neboť kvalifikace opatření jako státní podpory vyžaduje, aby byly splněny všechny čtyři podmínky podle čl. 107 odst. 1 SFEU, které jsou kumulativní.

7. ZÁVĚR

(63)	Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že § 8c odst. 1a KStG (Sanierungsklausel) nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Režim převodu daňových ztrát v případě restrukturalizace podniků v obtížích podle § 8c odst. 1a KStG (Sanierungsklausel) nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 22. ledna 2020.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

výkonná místopředsedkyně

(1) Úř. věst. C 90, 8.4.2010, s. 8.

(2) Úř. věst. C 90, 8.4.2010, s. 8.

(3) Rozhodnutí Komise 2011/527/EU ze dne 26. ledna 2011 o státní podpoře Německa C 7/10 (ex CP 250/09 a NN 5/10) „Zákon o dani z příjmu právnických osob (KStG), systém převodu daňových ztrát (Sanierungsklausel)“ (Úř. věst. L 235, 10.9.2011, s. 26).

(4) Sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (Úř. věst. C 83, 7.4.2009, s. 1).

(5) Podle dočasného rámce se podpora považuje za slučitelnou za předpokladu, že její výše nepřesáhne částku 500 000 EUR, příjemce není ke dni 1. července 2008 podnikem v obtížích a jsou splněny všechny ostatní podmínky stanovené v bodě 4.2.2 dočasného rámce.

(6) Bylo podáno šestnáct žalob na neplatnost, jedna Německem (T-205/11) a patnáct potenciálními příjemci. S výjimkou žalob T-287/11 a T-620/11 byla všechna řízení přerušena.

(7) Rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2016, Heitkamp BauHolding v. Komise, T-287/11, ECLI:EU:T:2016:60; rozsudek Tribunálu ze dne 4. února 2016, GFKL Financial Services v. Komise, T-620/11, ECLI:EU:T:2016:59.

(8) Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Andres (faillite Heitkamp BauHolding) v. Komise, C-203/16 P, ECLI:EU:C:2018:505; rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Německo v. Komise, C-208/16 P, ECLI:EU:C:2018:506; rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Německo v. Komise, C-209/16 P, ECLI:EU:C:2018:507; rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Lowell Financial Services v. Commission, C-219/16 P, ECLI:EU:C:2018:508.

(9) Unternehmensteuerreformgesetz 2008, 14. srpna 2007, Spolková sbírka zákonů (Bundesgesetzblatt (dále jen „BGBl.“)) 2007, část I, č. 40, s. 1912.

(10) Řada tiskovin německého parlamentu (Bundestagsdrucksache) 16/4841, s. 74.

(11) Bundestagsdrucksache 16/4841, s. 76, odkazující na oběžník spolkového ministerstva financí ze dne 27. března 2003 (Spolkový daňový věstník (Bundessteuerblatt) (dále jen „BStBl.“) 2003, část I, s. 240).

(12) Gesetz zur verbesserten steuerlichen Berücksichtigung von Vorsorgeaufwendungen (Bürgerentlastungsgesetz Krankenversicherung), 16. června 2009, BGBl, 2009, část I, č. 43, s. 1959.

(13) Sanierung se provádí za účelem reorganizace společnosti. Reorganizace je opatření, které má za cíl vyhnout se platební neschopnosti (Zahlungsunfähigkeit) nebo předlužení (Übershuldung) nebo tyto situace překonat. Proto připadají v úvahu pouze společnosti, které v okamžiku nabytí podílů jsou nebo mají být v platební neschopnosti nebo předlužené.

(14) Pojmy „platební neschopnost“, „hrozící platební neschopnost“ a „předlužení“ jsou definovány v německých insolvenčních předpisech (Insolvenzordnung (dále jen „InsO“), 5. října 1994, BGB1. 1994, část I, č. 70, s. 2866): „Platební neschopnost“ (§ 17 InsO): Pokud dlužník není schopen plnit své platební závazky a zastavil platby. „Hrozící platební neschopnost“ (§ 18 InsO): Pokud dlužník pravděpodobně není schopen plnit své budoucí platební závazky v okamžiku jejich splatnosti. „Předlužení“ (§ 19 InsO): Pokud majetek podniku dlužníka nekryje jeho stávající závazky; „předlužení“ je však vyloučeno, pokud má podnik dlužníka pozitivní prognózu, že bude ve své činnosti pokračovat.

(15) Gesetz zur Beschleunigung des Wirtschaftswachstums (Wachstumsbeschleunigungsgesetz), 22. prosince 2009, BGBl. 2009, část I, č. 81, s. 3950, čl. 2 odst. 3 písm. b).

(16) Tzv. „ vororganschaftliche Verluste “.

(17) Sdělení Komise – Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2).

(18) Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013, (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

(19) Oběžník spolkového ministerstva financí ze dne 30. dubna 2010 určený daňovým orgánům spolkových zemí odpovědným za výběr daní (BMF v. 30.4.2010 IV C 2 -S 2745-a/08/10005:002), BStB1. 2010, část I, s. 488.

(20) Německo se odvolává na rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. září 2004, Španělsko v. Komise, C-276/02, ECLI:EU:C:2004:521, body 15 a 26, a rovněž na rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 29. června 1999, DM Transport, C-256/97, ECLI:EU:C:1999:332, body 22 a 25.

(21) Sdělení Komise o použití předpisů o státní podpoře v případě opatření týkajících se přímého zdanění podnikatelské činnosti (Úř. věst. C 384, 10.12.1998, s. 3, body 13 a 14).

(22) Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 29. června 1999, DM Transport, C-256/97, ECLI:EU:C:1999:332, body 26 až 28.

(23) Rozsudek Soudu prvního stupně (pátého rozšířeného senátu) ze dne 11. července 2002, HAMSA v. Komise, T-152/99, ECLI:EU:T:2002:188, bod 157.

(24) Ustanovení čl. 4 odst. 2 písm. a) (změna § 34 odst. 7c KStG) zákona, kterým se provádí směrnice týkající se vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření a kterým se mění zákony o zdanění (Gesetz zur Umsetzung der Beitreibungsrichtlinie sowie zur Änderung steuerlicher Vorschriften), 7. prosince 2011, BGB1. 2011, část I, č. 64, s. 2592.

(25) Rozsudek Bundesverfassungsgericht ze dne 29. března 2017, 2 BvL 6/11 https://www.bundesverfassungsgericht.de/e/ls20170329_2bvl000611.html.

(26) Ustanovení čl. 6 odst. 2 (změna § 8c odst. 1 KStG) zákona o předcházení výpadkům daní z obratu splatných z prodeje výrobků přes internet a o změně dalších zákonů o zdanění (Gesetz zur Vermeidung von Umsatzsteuerausfällen beim Handel mit Waren im Internet und zur Änderung weiterer steuerlicher Vorschriften), 11. prosince 2018, BGBl. 2018, část I, č. 45, s. 2338.

(27) Ustanovení čl. 6 odst. 6 písm. b) (změna § 34 odst. 6 KStG) zákona Gesetz zur Vermeidung von Umsatzsteuerausfällen beim Handel mit Waren im Internet und zur Änderung weiterer steuerlicher Vorschriften.

(28) Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 2. července 1974, Itálie v. Komise, C-173/73, ECLI:EU:C:1974:71, bod 17.

(29) Viz například rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. prosince 2005, Unicredito Italiano, C-148/04, ECLI:EU:C:2005:774, body 50 až 52; rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 8. prosince 2011, France Télécom v. Komise, C-81/10 P, ECLI:EU:C:2011:811, bod 24.

(30) Viz například rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. září 2011, Paint Graphos a jiní, C-78/08 až C-80/08, ECLI:EU:C:2011:550, body 49 a 71; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. prosince 2016, Komise v. World Duty Free Group a Komise v. Banco Santander a Santusa, C-20/15 P a C-21/15 P, ECLI:EU:C:2016:981, body 57 a 58.

(31) Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Andres (faillite Heitkamp BauHolding) v. Komise, C-203/16 P, ECLI:EU:C:2018:505. rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Německo v. Komise, C-208/16 P, ECLI:EU:C:2018:506; rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Německo v. Komise, C-209/16 P, ECLI:EU:C:2018:507; rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Lowell Financial Services v. Commission, C-219/16 P, ECLI:EU:C:2018:508.

(32) Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. června 2018, Andres (faillite Heitkamp BauHolding) v. Komise, C-203/16 P, ECLI:EU:C:2018:505.

(33) Což by mělo zabránit společnostem v nepřiměřeném snižování jejich daňového základu prostřednictvím převodu daňových ztrát ze společností, které jsou jen prázdnou schránkou.

(34) Kromě toho by bylo možné argumentovat, že požadavek na zachování zásadních obchodních struktur a činnosti společnosti stanovený v Sanierungsklausel vylučuje zneužití.

27.3.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 94/23

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/451

ze dne 26. března 2020,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2020) 1985)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby náležitým způsobem odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/397 (5), a sice v návaznosti na případy afrického moru prasat u prasat v Rumunsku a Polsku.

(2)	Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/397 se vyskytly nové případy afrického moru prasat u domácích a volně žijících prasat v Polsku a u volně žijících prasat v Maďarsku.

(3)

V březnu 2020 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích v okrese nowosolski v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Toto ohnisko afrického moru prasat u domácích prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Polska, v současnosti uvedená v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a zasažená tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části III uvedené přílohy namísto v části II uvedené přílohy.

(4)

V březnu 2020 byl navíc zaznamenán jeden případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete v okrese głogowski v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a nachází se v bezprostřední blízkosti oblasti, která je uvedena v části I zmíněné přílohy. Tento případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Polska v současnosti uvedená v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, která se však nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené v části II zmíněné přílohy zasažené tímto nedávným případem afrického moru prasat v okrese głogowski, by proto měla být nyní uvedena v části II uvedené přílohy namísto v části I uvedené přílohy.

(5)

V březnu 2020 bylo rovněž zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v župě Nógrád v Maďarsku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a nacházejí se v bezprostřední blízkosti oblastí, které jsou uvedeny v části I uvedené přílohy. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Zmíněné oblasti Maďarska uvedené v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti oblastí uvedených v části II zasažených uvedenými nedávnými případy afrického moru prasat, by proto měly být nyní uvedeny v části II uvedené přílohy namísto v části I uvedené přílohy.

(6)

V návaznosti na tyto nedávné případy afrického moru prasat u domácích a volně žijících prasat v Polsku a Maďarsku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Unii byla regionalizace v uvedených dvou členských státech znovu posouzena a aktualizována. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny je třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(7)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými s šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Polska a Maďarska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v částech II a III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Části I, II a III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)	Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU prostřednictvím tohoto rozhodnutí nabyly účinku co nejdříve.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. března 2020.

Za Komisi

Stella KYRIAKIDES

členka Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/397 ze dne 12. března 2020, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 77, 13.3.2020, s. 5).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

—	the area is delimited clockwise by:

—	Frontière avec la France,

—	Rue Mersinhat,

—	La N818jusque son intersection avec la N83,

—	La N83 jusque son intersection avec la N884,

—	La N884 jusque son intersection avec la N824,

—	La N824 jusque son intersection avec Le Routeux,

—	Le Routeux,

—	Rue d’Orgéo,

—	Rue de la Vierre,

—	Rue du Bout-d’en-Bas,

—	Rue Sous l’Eglise,

—	Rue Notre-Dame,

—	Rue du Centre,

—	La N845 jusque son intersection avec la N85,

—	La N85 jusque son intersection avec la N40,

—	La N40 jusque son intersection avec la N802,

—	La N802 jusque son intersection avec la N825,

—	La N825 jusque son intersection avec la E25-E411,

—	La E25-E411jusque son intersection avec la N40,

—	N40: Burnaimont, Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

—	Rue du Tombois,

—	Rue Du Pierroy,

—	Rue Saint-Orban,

—	Rue Saint-Aubain,

—	Rue des Cottages,

—	Rue de Relune,

—	Rue de Rulune,

—	Route de l’Ermitage,

—	N87: Route de Habay,

—	Chemin des Ecoliers,

—

Le Routy,

—	Rue Burgknapp,

—	Rue de la Halte,

—	Rue du Centre,

—	Rue de l’Eglise,

—	Rue du Marquisat,

—	Rue de la Carrière,

—	Rue de la Lorraine,

—	Rue du Beynert,

—

Millewée,

—	Rue du Tram,

—

Millewée,

—	N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

—	Frontière avec le Grand-Duché de Luxembourg,

—	Frontière avec la France,

—	La N87 jusque son intersection avec la N871 au niveau de Rouvroy,

—	La N871 jusque son intersection avec la N88,

—	La N88 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

—	La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N811,

—	La N811 jusque son intersection avec la N88,

—	La N88 jusque son intersection avecla N883 au niveau d’Aubange,

—	La N883 jusque son intersection avec la N81 au niveau d’Aubange,

—	La N81 jusque son intersection avec la E25-E411,

—	La E25-E411 jusque son intersection avec la N40,

—	La N40 jusque son intersection avec la rue du Fet,

—	Rue du Fet,

—	Rue de l’Accord jusque son intersection avec N801,

—	N801 jusque son intersection avec Le Sart,

—

Le Sart,

—	La Fosse du Loup,

—	Les Chanvières,

—	La Roquignole,

—

Hosseuse,

—	Rue de Neufchâteau,

—	Rue Grande,

—	La N894 jusque son intersection avec laN85,

—	La N85 jusque son intersection avec la frontière avec la France.

2. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Hiiu maakond.

3. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950950, 950960, 950970, 951050, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150, 956160 és 956450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

—	Csongrád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, 406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Hajdú-Bihar megye 900750, 901250, 901260, 901270, 901350, 901551, 901560, 901570, 902650, 902660, 902670, 902750, 903650, 903750, 903850, 904250, 904350, 904950, 904960, 905070, 905150, 905250 és 905260 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Komárom-Esztergom megye 250850, 250950, 251050, 251150, 251360, 251450, 251550, 251650, 251750, 251850, 251950, 252050, 252150, 252250, 252550, 252650 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Nógrád megye 553250, 553260, 553350, 553750, 553850 és 553910 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 571050, 571150, 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050,575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577250, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580050, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 851950, 852350, 852450, 852550, 852750, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 855650 és 855660 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

4. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Pāvilostas novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Ventspils novada Jūrkalnes pagasts,

—	Grobiņas novads,

—	Rucavas novada Dunikas pagasts.

5. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Klaipėdos rajono savivaldybės: Agluonėnų, Priekulės, Veiviržėnų, Judrėnų, Endriejavo ir Vėžaičių seniūnijos,

—	Kretingos rajono savivaldybės: Imbarės, Kartenos ir Kūlupėnų seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybės: Kulių, Nausodžio, Plungės miesto ir Šateikių seniūnijos,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo, Skuodo miestoseniūnijos.

6. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

—	gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

—	gminy Janowiec Kościelny, Janowo i Kozłowo w powiecie nidzickim,

—	powiat działdowski,

—	gminy Łukta, Miłomłyn, Dąbrówno, Grunwald i Ostróda z miastem Ostróda w powiecie ostródzkim,

—	gminy Kisielice, Susz, Iława z miastem Iława, Lubawa z miastem Lubawa, w powiecie iławskim,

w województwie podlaskim:

—	gminy Kulesze Kościelne, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

—	gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

—	powiat zambrowski,

w województwie mazowieckim:

—	powiat ostrołęcki,

—	powiat miejski Ostrołęka,

—	gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno i Stara Biała w powiecie płockim,

—	powiat miejski Płock,

—	powiat sierpecki,

—	powiat żuromiński,

—	gminy Andrzejewo, Brok, Małkinia Górna, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Zaręby Kościelne i Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka w powiecie ostrowskim,

—	gminy Dzierzgowo, Lipowiec Kościelny, miasto Mława, Radzanów, Szreńsk, Szydłowo i Wieczfnia Kościelna, w powiecie mławskim,

—	powiat przasnyski,

—	powiat makowski,

—	gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

—	gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

—	gminy Kowala, , Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12, i część gminy Iłża położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 w powiecie radomskim,

—	powiat miejski Radom,

—	powiat szydłowiecki,

—	powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

—	gmina Wielkie Oczy w powiecie lubaczowskim,

—	gminy Laszki, Radymno z miastem Radymno, część gminy Wiązownica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 867 i gmina wiejska Jarosław w powiecie jarosławskim,

—	gminy Przeworsk z miastem Przeworsk, Gać Jawornik Polski, Kańczuga, Tryńcza i Zarzecze w powiecie przeworskim,

—	powiat łańcucki,

—	gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez droge nr 875 w powiecie rzeszowskim,

—	gminy Dzikowiec, Kolbuszowa, Niwiska i Raniżów– w powiecie kolbuszowskim gminy Borowa, Czermin, Gawłuszowice, Mielec z miastem Mielec, Padew Narodowa, Przecław, Tuszów Narodowy w powiecie mieleckim,

w województwie świętokrzyskim:

—	powiat opatowski,

—	powiat sandomierski,

—	gminy Bogoria, Łubnice, Oleśnica, Osiek, Połaniec, Rytwiany i Staszów w powiecie staszowskim,

—	gmina Skarżysko Kościelne w powiecie skarżyskim,

—	gminy Brody i Mirzec w powiecie starachowickim,

—	powiat ostrowiecki,

—	gminy Gowarczów, Końskie i Stąporków w powiecie koneckim,

w województwie łódzkim:

—

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

—	gminy Biała Rawska, Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka i Regnów w powiecie rawskim,

—	powiat skierniewicki,

—	powiat miejski Skierniewice,

—	gminy Białaczów, Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

—	gminy Czerniewice, Inowłódz, Lubochnia, Rzeczyca, Tomaszów Mazowiecki z miastem Tomaszów Mazowiecki i Żelechlinek w powiecie tomaszowskim,

w województwie pomorskim:

—

gminy Ostaszewo, Stegna, Sztutow, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, nastęnie przez drogę nr 7 i S7, i dalej przez drogę nr 502 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr S7 do północnej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

—	gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

—	gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

—	powiat gdański,

—	Miasto Gdańsk,

—	powiat tczewski,

—	powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

—	gminy Maszewo i Gubin z miastem Gubin w powiecie krośnieńskim,

—	gminy Międzyrzecz, Pszczew, Trzciel w powiecie międzyrzeckim,

—	gmina Lubrza, Łagów, część gminy Zbąszynek położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Szczaniec położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Świebodzin położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie świebodzińskim,

—	gmina Cybinka w powiecie słubickim,

—	część gminy Torzym położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie sulęcińskim,

w województwie dolnośląskim:

—	gminy Bolesławiec z miastem Bolesławiec, Gromadka i Osiecznica w powiecie bolesławieckim,

—	gmina Węgliniec w powiecie zgorzeleckim,

—	gminy Chocianów, Radwanice, Przemków i część gminy Polkowice położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 331 w powiecie polkowickim,

—	gmina Jemielno, Niechlów i Góra w powiecie górowskim,

—	gmina Rudna i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

w województwie wielkopolskim:

—	gminy Krzemieniewo, Lipno, Osieczna, Rydzyna, Święciechowa, Włoszakowice w powiecie leszczyńskim,

—	powiat miejski Leszno,

—	powiat nowotomyski,

—	gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i Kamieniec w powiecie grodziskim,

—	gminy Stęszew i Buk w powiecie poznańskim,

—	powiat kościański.

7. Slovensko

Tyto oblasti na Slovensku:

—	the whole district of Vranov nad Topľou,

—	the whole district of Humenné,

—	the whole district of Snina,

—	the whole district of Sobrance,

—	the whole district of Košice-mesto,

—

in the district of Michalovce, the whole municipalities of Tušice, Moravany, Pozdišovce, Michalovce, Zalužice, Lúčky, Závadka, Hnojné, Poruba pod Vihorlatom, Jovsa, Kusín, Klokočov, Kaluža, Vinné, Trnava pri Laborci, Oreské, Staré, Zbudza, Petrovce nad Laborcom, Lesné, Suché, Rakovec nad Ondavou, Nacina Ves, Voľa, Pusté Čemerné and Strážske,

—	in the district of Košice - okolie, the whole municipalities not included in Part II.

8. Řecko

Tyto oblasti v Řecku:

—

in the regional unit of Drama:

—	the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

—	the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

—	the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

—	the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

—

in the regional unit of Xanthi:

—	the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

—	the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

—	the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

—

in the regional unit of Rodopi:

—	the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

—	the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

—	the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

—	the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

—

in the regional unit of Evros:

—	the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

—	the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

—	the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

—

in the regional unit of Serres:

—

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

—	the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

—	the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

ČÁST II

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

—	the area is delimited clockwise by:

—	La frontière avec la France au niveau de Florenville,

—	La N85 jusque son intersection avec la N894au niveau de Florenville,

—	La N894 jusque son intersection avec la rue Grande,

—	La rue Grande jusque son intersection avec la rue de Neufchâteau,

—	La rue de Neufchâteau jusque son intersection avec Hosseuse,

—

Hosseuse,

—	La Roquignole,

—	Les Chanvières,

—	La Fosse du Loup,

—

Le Sart,

—	La N801 jusque son intersection avec la rue de l’Accord,

—	La rue de l’Accord,

—	La rue du Fet,

—	La N40 jusque son intersection avec la E25-E411,

—	La E25-E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

—	La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d’Aubange,

—	La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d’Aubange,

—	La N88 jusque son intersection avec la N811,

—	La N811 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

—	La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N88,

—	La N88 jusque son intersection avec la N871,

—	La N871 jusque son intersection avec la N87 au niveau de Rouvroy,

—	La N87 jusque son intersection avec la frontière avec la France.

2. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

—	the whole region of Haskovo,

—	the whole region of Yambol,

—	the whole region of Stara Zagora,

—	the whole region of Pernik,

—	the whole region of Kyustendil,

—	the whole region of Plovdiv,

—	the whole region of Pazardzhik,

—	the whole region of Smolyan,

—	the whole region of Burgas excluding the areas in Part III.

3. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Békés megye 950850, 950860, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953510, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 650900, 651000, 651100, 651200, 651300, 651400, 651500, 651610, 651700, 651801, 651802, 651803, 651900, 652000, 652100, 652200, 652300, 652601, 652602, 652603, 652700, 652900, 653000, 653100,653200, 653300, 653401, 653403, 653500, 653600, 653700, 653800, 653900, 654000, 654201, 654202, 654301, 654302, 654400, 654501, 654502, 654600, 654700, 654800, 654900, 655000, 655100, 655200, 655300, 655400, 655500, 655600, 655700, 655800, 655901, 655902, 656000, 656100, 656200, 656300, 656400, 656600, 656701, 656702, 656800, 656900, 657010, 657100, 657300, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658100, 658201, 658202, 658310, 658401, 658402, 658403, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659220, 659300, 659400, 659500, 659601, 659602, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800, valamint 652400, 652500 és 652800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Hajdú-Bihar megye 900150, 900250, 900350, 900450, 900550, 900650, 900660, 900670, 901850, 900850, 900860, 900950, 900960, 901050, 901150, 901450, 901580, 901590, 901650, 901660, 901750, 901950, 902050, 902150, 902250, 902350, 902450, 902550, 902850, 902860, 902950, 902960, 903050, 903150, 903250, 903350, 903360, 903370, 903450, 903550, 903950, 903960, 904050, 904060, 904150, 904450, 904460, 904550 és 904650, 904750, 904760, 904850, 904860, 905050, 905060, 905080, 905350, 905360, 905450 és 905550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702350, 702450, 702550, 702750, 702850, 702950, 703050, 703150, 703250, 703350, 703360, 703370, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, 704850, 704950, 705050, 705150,705250, 705350, 705450, 705510 és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 7151850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Komárom-Esztergom megye: 252350, 252450, 252460, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350 és 253450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550710, 550810, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 551810, 551821, 552010, 552150, 552250, 552350, 552360, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552960, 552970, 553050, 553110, 553650 és 554050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Pest megye 570950, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 853560, 853650, 854150, 854250, 854350, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 855250, 855350, 855450, 855460, 855550, 855750, 855850, 855950, 855960, 856051, 856150, 856250, 856260, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760, 856850, 856950, 857050, 857150, 857350, 857450, 857650, valamint 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 852050, 852150, 852250, 857550, 850650, 850850, 851851 és 851852 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

5. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Ādažu novads,

—	Aizputes novads,

—	Aglonas novads,

—	Aizkraukles novads,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Alsungas novads,

—	Alūksnes novads,

—	Amatas novads,

—	Apes novads,

—	Auces novads,

—	Babītes novads,

—	Baldones novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novads,

—	Bauskas novads,

—	Beverīnas novads,

—	Brocēnu novads,

—	Burtnieku novads,

—	Carnikavas novads,

—	Cēsu novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novads,

—	Dobeles novads,

—	Dundagas novads,

—	Durbes novads,

—	Engures novads,

—	Ērgļu novads,

—	Garkalnes novads,

—	Gulbenes novads,

—	Iecavas novads,

—	Ikšķiles novads,

—	Ilūkstes novads,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Jaunpils novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Jelgavas novads,

—	Kandavas novads,

—	Kārsavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Ķekavas novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krāslavas novads,

—	Krimuldas novads,

—	Krustpils novads,

—	Kuldīgas novads,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Limbažu novads,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Ludzas novads,

—	Madonas novads,

—	Mālpils novads,

—	Mārupes novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Mērsraga novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Olaines novads,

—	Ozolnieku novads,

—	Pārgaujas novads,

—	Pļaviņu novads,

—	Preiļu novads,

—	Priekules novads,

—	Priekuļu novads,

—	Raunas novads,

—	republikas pilsēta Daugavpils,

—	republikas pilsēta Jelgava,

—	republikas pilsēta Jēkabpils,

—	republikas pilsēta Jūrmala,

—	republikas pilsēta Rēzekne,

—	republikas pilsēta Valmiera,

—	Rēzeknes novads,

—	Riebiņu novads,

—	Rojas novads,

—	Ropažu novads,

—	Rugāju novads,

—	Rundāles novads,

—	Rūjienas novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Salas novads,

—	Salaspils novads,

—	Saldus novads,

—	Saulkrastu novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novads,

—	Skrīveru novads,

—	Skrundas novads,

—	Smiltenes novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Strenču novads,

—	Talsu novads,

—	Tērvetes novads,

—	Tukuma novads,

—	Vaiņodes novads,

—	Valkas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Vārkavas novads,

—	Vecpiebalgas novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads.

6. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus miesto savivaldybė,

—	Alytaus rajono savivaldybė: Alytaus, Alovės, Butrimonių, Daugų, Nemunaičio, Pivašiūnų, Punios, Raitininkų seniūnijos,

—	Anykščių rajono savivaldybė,

—	Akmenės rajono savivaldybė,

—	Biržų miesto savivaldybė,

—	Biržų rajono savivaldybė,

—	Druskininkų savivaldybė,

—	Elektrėnų savivaldybė,

—	Ignalinos rajono savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė,

—	Joniškio rajono savivaldybė,

—	Jurbarko rajono savivaldybė,

—	Kaišiadorių rajono savivaldybė,

—	Kalvarijos savivaldybė,

—	Kauno miesto savivaldybė,

—

Kauno rajono savivaldybė: Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos ir Vilkijos seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, Užliedžių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1 ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907,

—	Kelmės rajono savivaldybė,

—	Kėdainių rajono savivaldybė,

—	Kupiškio rajono savivaldybė,

—	Lazdijų rajono savivaldybė,

—	Marijampolės savivaldybė: Degučių, Marijampolės, Mokolų, Liudvinavo ir Narto seniūnijos,

—	Mažeikių rajono savivaldybė,

—	Molėtų rajono savivaldybė,

—	Pagėgių savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė,

—	Panevėžio rajono savivaldybė,

—	Panevėžio miesto savivaldybė,

—	Pasvalio rajono savivaldybė,

—	Radviliškio rajono savivaldybė,

—	Rietavo savivaldybė,

—	Prienų rajono savivaldybė: Stakliškių ir Veiverių seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybė: Babrungo, Alsėdžių, Žlibinų, Stalgėnų, Paukštakių, Platelių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė,

—	Rokiškio rajono savivaldybė,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos, Barstyčių, Ylakių, Notėnų ir Šačių seniūnijos,

—	Šakių rajono savivaldybė,

—	Šalčininkų rajono savivaldybė,

—	Šiaulių miesto savivaldybė,

—	Šiaulių rajono savivaldybė,

—	Šilutės rajono savivaldybė,

—	Širvintų rajono savivaldybė,

—	Šilalės rajono savivaldybė,

—	Švenčionių rajono savivaldybė,

—	Tauragės rajono savivaldybė,

—	Telšių rajono savivaldybė,

—	Trakų rajono savivaldybė,

—	Ukmergės rajono savivaldybė,

—	Utenos rajono savivaldybė,

—	Varėnos rajono savivaldybė,

—	Vilniaus miesto savivaldybė,

—	Vilniaus rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Kybartų, Klausučių, Pajevonio, Šeimenos, Vilkaviškio miesto, Virbalio, Vištyčio seniūnijos,

—	Visagino savivaldybė,

—	Zarasų rajono savivaldybė.

7. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

—	gminy Kalinowo, Prostki i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

—	gminy Elbląg, Gronowo Elbląskie, Milejewo, Młynary, Markusy, Rychliki i Tolkmicko w powiecie elbląskim,

—	powiat miejski Elbląg,

—	powiat gołdapski,

—	gmina Wieliczki w powiecie oleckim,

—	powiat piski,

—	gmina Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie w powiecie bartoszyckim,

—	gminy Biskupiec, Gietrzwałd, Jonkowo, Purda, Stawiguda, Świątki, Olsztynek i miasto Olsztyn oraz część gminy Barczewo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie olsztyńskim,

—	gmina Miłakowo, część gminy Małdyty położona na południowy – zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga i część gminy Morąg położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga w powiecie ostródzkim,

—	część gminy Ryn położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową łączącą miejscowości Giżycko i Kętrzyn w powiecie giżyckim,

—	gminy Braniewo i miasto Braniewo, Frombork, Lelkowo, Pieniężno, Płoskinia oraz część gminy Wilczęta położona na pólnoc od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim,

—

gmina Reszel, część gminy Kętrzyn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn biegnącej do granicy miasta Kętrzyn, na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 591 biegnącą od miasta Kętrzyn do północnej granicy gminy oraz na zachód i na południe od zachodniej i południowej granicy miasta Kętrzyn, miasto Kętrzyn i część gminy Korsze położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na wschód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

—	gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim,

—	gmina Nidzica w powiecie nidzickim,

—	gminy Dźwierzuty, Jedwabno, Pasym, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

—	powiat mrągowski,

—	gmina Zalewo w powiecie iławskim,

w województwie podlaskim:

—	gminy Rudka, Brańsk z miastem Brańsk, i część gminy Boćki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie bielskim,

—	powiat grajewski,

—	powiat moniecki,

—	powiat sejneński,

—	gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wiznaw powiecie łomżyńskim,

—	powiat miejski Łomża,

—	gminy Dziadkowice, Grodzisk, Mielnik, Nurzec-Stacja i Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim,

—	gminy Białowieża, Czyże, Narew, Narewka, Hajnówka z miastem Hajnówka i część gminy Dubicze Cerkiewne położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1654B w powiecie hajnowskim,

—	gminy Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty i Sokoły w powiecie wysokomazowieckim,

—	powiat kolneński z miastem Kolno,

—	gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Michałowo, Supraśl, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady, Choroszcz i część gminy Poświętne położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 681 w powiecie białostockim,

—	powiat suwalski,

—	powiat miejski Suwałki,

—	powiat augustowski,

—	powiat sokólski,

—	powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

—	powiat siedlecki,

—	powiat miejski Siedlce,

—	gminy Bielany, Ceranów, Kosów Lacki, Repki i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

—	powiat węgrowski,

—	powiat łosicki,

—	gminy Grudusk, Opinogóra Górna, Gołymin-Ośrodek i część gminy Glinojeck położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie ciechanowskim,

—	powiat sochaczewski,

—	powiat zwoleński,

—	gminy Garbatka – Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim,

—	powiat lipski,

—	gminy Gózd, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew, część gminy Wolanów położona na północ od drogi nr 12 i część gminy Iłża położona na wschód od linii wyznaczonej przez droge nr 9 w powiecie radomskim,

—	gminy Bodzanów, Bulkowo, Staroźreby, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

—	powiat nowodworski,

—	powiat płoński,

—	gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

—	powiat wołomiński,

—	część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

—	gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Górzno, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, Trojanów, Żelechów, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły w powiecie garwolińskim,

—	gmina Boguty – Pianki w powiecie ostrowskim,

—	gminy Stupsk, Wiśniewo i część gminy Strzegowo położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie mławskim,

—	powiat otwocki,

—	powiat warszawski zachodni,

—	powiat legionowski,

—	powiat piaseczyński,

—	powiat pruszkowski,

—	powiat grójecki,

—	powiat grodziski,

—	powiat żyrardowski,

—	gminy Białobrzegi, Promna, Radzanów, Stara Błotnica, Wyśmierzyce w powiecie białobrzeskim,

—	powiat przysuski,

—	powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

—	powiat bialski,

—	powiat miejski Biała Podlaska,

—

gminy Aleksandrów, Biłgoraj z miastem Biłgoraj, Biszcza, Józefów, Księżpol, Łukowa, Obsza, Potok Górny i Tarnogród, część gminy Frampol położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74, część gminy Goraj położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835, część gminy Tereszpol położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 858, część gminy Turobin położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835 w powiecie biłgorajskim,

—	powiat janowski,

—	powiat puławski,

—	powiat rycki,

—	gminy Krzywda, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

—	gminy Bychawa, Jabłonna, Krzczonów, Garbów Strzyżewice, Wysokie, Bełżyce, Borzechów, Niedrzwica Duża, Konopnica, Wojciechów i Zakrzew w powiecie lubelskim,

—	gminy Rybczewice i Piaski w powiecie świdnickim,

—	gmina Fajsławice, część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 i część gminy Łopiennik Górny położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim,

—	powiat hrubieszowski,

—	gminy Krynice, Rachanie, Tarnawatka, Łaszczów, Telatyn, Tyszowce i Ulhówek w powiecie tomaszowskim,

—	gminy Białopole, Chełm, Dorohusk, Dubienka, Kamień, Leśniowice, Ruda – Huta, Sawin, Wojsławice, Żmudź w powiecie chełmskim,

—	powiat miejski Chełm,

—	gmina Adamów, Miączyn, Sitno, Komarów-Osada, Krasnobród, Łabunie, Zamość, Grabowiec, część gminy Zwierzyniec położona na południowy-wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 858 i część gminy Skierbieszów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 843 w powiecie zamojskim,

—	powiat miejski Zamość,

—	powiat kraśnicki,

—	powiat opolski,

—	gminy Dębowa Kłoda, Jabłoń, Podedwórze, Sosnowica w powiecie parczewskim,

—	gminy Hanna, Stary Brus, Wola Uhruska, Wyryki, gmina wiejska Włodawa oraz część gminy Hańsk położona na wschód od linii wyznaczonej od drogi nr 819 w powiecie włodawskim,

—	gmina Kąkolewnica, Komarówka Podlaska i Ulan Majorat w powiecie radzyńskim,

w województwie podkarpackim:

—	powiat stalowowolski,

—	gminy Horyniec-Zdrój, Cieszanów, Oleszyce, Stary Dzików i Lubaczów z miastem Lubaczów w powiecie lubaczowskim,

—	gminy Adamówka i Sieniawa w powiecie przeworskim,

—	część gminy Wiązownica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 867 w powiecie jarosławskim,

—	gmina Kamień, część gminy Sokołów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez droge nr 875 w powiecie rzeszowskim,

—	gminy Cmolas i Majdan Królewski w powiecie kolbuszowskim,

—	powiat leżajski,

—	powiat niżański,

—	powiat tarnobrzeski,

w województwie pomorskim:

—	gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

—	gmina Stare Pole w powiecie malborskim,

—

część gminy Nowy Dwór Gdański położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 oraz przez drogę nr 502 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr S7 do północnej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

—	gmina Tarłów i część gminy Ożarów polożona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim,

w województwie lubuskim:

—	powiat wschowski,

—	gminy Bobrowice, Bytnica, Dąbie i Krosno Odrzańskie w powiecie krośnieńskim,

—

gminy Bytom Odrzański, Kolsko, Nowe Miasteczko, Siedlisko oraz część gminy Kożuchów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy w powieie nowosolskim,

—

gminy Babimost, Czerwieńsk, Kargowa, Nowogród Bobrzański, Sulechów, Świdnica, Trzebiechów oraz część gminy Bojadła położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy w powiecie zielonogórskim,

—	powiat żarski ,

—	powiat żagański ,

—	gmina Skąpe, część gminy Zbąszynek położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Szczaniec położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Świebodzin położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie świebodzińskim,

w województwie dolnośląskim:

—	powiat głogowski,

—	gmina Gaworzyce i Grębocice w powiecie polkowickim,

w województwie wielkopolskim:

—	powiat wolsztyński,

—	gminy Rakoniewice i Wielichowo w powiecie grodziskim,

—	gmina Wijewo w powiecie leszczyńskim,

w województwie łódzkim:

—	gminy Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

—	gmina Sadkowice w powiecie rawskim.

8. Slovensko

Tyto oblasti na Slovensku:

—

in the district of Košice – okolie, the whole municipalities of Belza, Bidovce, Blažice, Bohdanovce, Byster, Čaňa, Ďurďošík, Ďurkov, Geča, Gyňov, Haniska, Kalša, Kechnec, Kokšov- Bakša, Košická Polianka, Košický Klečenov, Milhosť, Nižná Hutka, Nižná Mysľa, Nižný Čaj, Nižný Olčvár, Nový Salaš, Olšovany, Rákoš, Ruskov, Seňa, Skároš, Sokoľany, Slančík, Slanec, Slanská Huta, Slanské Nové Mesto, Svinica, Trstené pri Hornáde, Valaliky, Vyšná Hutka, Vyšná Myšľa, Vyšný Čaj, Vyšný Olčvár, Zdoba and Ždaňa,

—	the whole district of Trebišov,

—	in the district of Michalovce, the whole municipalities of the district not already included in Part I.

9. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—	Judeţul Bistrița-Năsăud,

—	Județul Suceava.

ČÁST III

1. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

—	the whole region of Blagoevgrad,

—	the whole region of Dobrich,

—	the whole region of Gabrovo,

—	the whole region of Kardzhali,

—	the whole region of Lovech,

—	the whole region of Montana,

—	the whole region of Pleven,

—	the whole region of Razgrad,

—	the whole region of Ruse,

—	the whole region of Shumen,

—	the whole region of Silistra,

—	the whole region of Sliven,

—	the whole region of Sofia city,

—	the whole region of Sofia Province,

—	the whole region of Targovishte,

—	the whole region of Vidin,

—	the whole region of Varna,

—	the whole region of Veliko Tarnovo,

—	the whole region of Vratza,

—

in Burgas region:

—	the whole municipality of Burgas,

—	the whole municipality of Kameno,

—	the whole municipality of Malko Tarnovo,

—	the whole municipality of Primorsko,

—	the whole municipality of Sozopol,

—	the whole municipality of Sredets,

—	the whole municipality of Tsarevo,

—	the whole municipality of Sungurlare,

—	the whole municipality of Ruen,

—	the whole municipality of Aytos.

2. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus rajono savivaldybė: Simno, Krokialaukio ir Miroslavo seniūnijos,

—	Birštono savivaldybė,

—

Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Čekiškės, Ežerėlio, Kačerginės, Kulautuvos, Raudondvario, Ringaudų ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1, Užliedžių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1 ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907,

—	Kazlų Rudos savivaldybė,

—	Marijampolės savivaldybė: Gudelių, Igliaukos, Sasnavos ir Šunskų seniūnijos,

—	Prienų rajono savivaldybė: Ašmintos, Balbieriškio, Išlaužo, Jiezno, Naujosios Ūtos, Pakuonio, Prienų ir Šilavotos seniūnijos,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybės: Gižų ir Pilviškių seniūnijos.

3. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

—	gminy Bisztynek, Sępopol i Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

—	gminy Kiwity i Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

—

gminy Srokowo, Barciany, część gminy Kętrzyn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn biegnącej do granicy miasta Kętrzyn oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 591 biegnącą od miasta Kętrzyn do północnej granicy gminy i część gminy Korsze położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na zachód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

—	gmina Stare Juchy w powiecie ełckim,

—	część gminy Wilczęta położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim,

—	część gminy Morąg położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga, część gminy Małdyty położona na północny – wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga w powiecie ostródzkim,

—	gminy Godkowo i Pasłęk w powiecie elbląskim,

—	gminy Kowale Oleckie, Olecko i Świętajno w powiecie oleckim,

—	powiat węgorzewski,

—	gminy Kruklanki, Wydminy, Miłki, Giżycko z miastem Giżycko i część gminy Ryn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn w powiecie giżyckim,

—	gminy Jeziorany, Kolno, Dywity, Dobre Miasto i część gminy Barczewo położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie olsztyńskim,

w województwie podlaskim:

—	gminy Orla, Wyszki, Bielsk Podlaski z miastem Bielsk Podlaski i część gminy Boćki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie bielskim,

—	gminy Łapy, Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, część gminy Poświętne położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 681 w powiecie białostockim,

—	gminy Kleszczele, Czeremcha i część gminy Dubicze Cerkiewne położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1654B w powiecie hajnowskim,

—	gminy Perlejewo, Drohiczyn i Milejczyce w powiecie siemiatyckim,

—	gmina Ciechanowiec w powiecie wysokomazowieckim,

w województwie mazowieckim:

—	gminy Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Sobolew i część gminy Wilga położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia dorzeki Wisły w powiecie garwolińskim,

—	powiat miński,

—	gminy Jabłonna Lacka, Sabnie i Sterdyń w powiecie sokołowskim,

—	gminy Ojrzeń, Sońsk, Regimin, Ciechanów z miastem Ciechanów i część gminy Glinojeck położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie ciechanowskim,

—	część gminy Strzegowo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie mławskim,

—	gmina Nur w powiecie ostrowskim,

—	gminy Grabów nad Pilicą, Magnuszew, Głowaczów, Kozienice w powiecie kozienickim,

—	gmina Stromiec w powiecie białobrzeskim,

w województwie lubelskim:

—	gminy Bełżec, Jarczów, Lubycza Królewska, Susiec, Tomaszów Lubelski i miasto Tomaszów Lubelski w powiecie tomaszowskim,

—	gminy Wierzbica, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze w powiecie chełmskim,

—	gminy Izbica, Gorzków, Rudnik, Kraśniczyn, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Siennica Różana i część gminy Łopiennik Górny położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17, część gminy Żółkiewka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

—	gmina Stary Zamość, Radecznica, Szczebrzeszyn, Sułów, Nielisz, część gminy Skierbieszów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 843, część gminy Zwierzyniec położona na północny-zachód od linii wyznaczonej przez droge nr 858 powiecie zamojskim,

—

część gminy Frampol położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74, część gminy Goraj położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835, część gminy Tereszpol położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 858, część gminy Turobin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835 w powiecie biłgorajskim,

—	gmina Urszulin i część gminy Hańsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez droge nr 819 w powiecie włodawskim,

—	powiat łęczyński,

—	gmina Trawniki w powiecie świdnickim,

—	gminy Adamów, Serokomla, Wojcieszków w powiecie łukowskim,

—	gminy Milanów, Parczew, Siemień w powiecie parczewskim,

—	gminy Borki, Czemierniki, Radzyń Podlaski z miastem Radzyń Podlaski, Wohyń w powiecie radzyńskim,

—	powiat lubartowski,

—	gminy Głusk, Jastków, Niemce i Wólka w powiecie lubelskim,

—	gminy Mełgiew i miasto Świdnik w powiecie świdnickim,

—	powiat miejski Lublin,

w województwie podkarpackim:

—	gmina Narol w powiecie lubaczowskim,

w województwie lubuskim:

—

gminy Nowa Sól i miasto Nowa Sól, Otyń oraz część gminy Kożuchów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy w powiecie nowosolskim,

—

gminy Zabór oraz część gminy Bojadła położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy w powiecie zielonogórskim,

—	powiat miejski Zielona Góra.

4. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—	Zona orașului București,

—	Județul Constanța,

—	Județul Satu Mare,

—	Județul Tulcea,

—	Județul Bacău,

—	Județul Bihor,

—	Județul Brăila,

—	Județul Buzău,

—	Județul Călărași,

—	Județul Dâmbovița,

—	Județul Galați,

—	Județul Giurgiu,

—	Județul Ialomița,

—	Județul Ilfov,

—	Județul Prahova,

—	Județul Sălaj,

—	Județul Vaslui,

—	Județul Vrancea,

—	Județul Teleorman,

—	Judeţul Mehedinţi,

—	Județul Gorj,

—	Județul Argeș,

—	Judeţul Olt,

—	Judeţul Dolj,

—	Județul Arad,

—	Județul Timiș,

—	Județul Covasna,

—	Județul Brașov,

—	Județul Botoșani,

—	Județul Vâlcea,

—	Județul Iași,

—	Județul Hunedoara,

—	Județul Alba,

—	Județul Sibiu,

—	Județul Caraș-Severin,

—	Județul Neamț,

—	Județul Harghita,

—	Județul Mureș,

—	Județul Cluj,

—	Judeţului Maramureş.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

—	tutto il territorio della Sardegna.

“

27.3.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 94/46

ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ÚŘADU EVROPSKÉ UNIE PRO DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ

ze dne 26. března 2020

o vnitřních předpisech týkajících se omezení některých práv subjektů údajů, pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci fungování Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví

SPRÁVNÍ RADA

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na článek 25 tohoto nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (2), a zejména na článek 153 tohoto nařízení,

s ohledem na jednací řád správní rady Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, a zejména na článek 9 tohoto jednacího řádu,

s ohledem na konzultaci evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“) ze dne 18. prosince 2019,

vzhledem k těmto důvodům:

1)	Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „úřad“) vykonává svou činnost v souladu s nařízením (EU) 2017/1001.

V souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 by omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36 a článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, ve kterém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22, měla vycházet z vnitřních předpisů, které přijme úřad, pokud nevycházejí z právních aktů přijatých na základě Smluv.

3)	Tyto vnitřní předpisy, včetně jejich ustanovení týkajících se posouzení nezbytnosti a přiměřenosti daného omezení, by neměly být použity v případech, kdy omezení práv subjektů údajů stanoví právní akt přijatý na základě Smluv.

4)	V případech, kdy úřad vykonává své povinnosti v souvislosti s právy subjektu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, by měl zvážit, zda se na daný případ neuplatní některá z výjimek uvedených v tomto nařízení.

5)	Úřadu může v rámci jeho správního fungování vzniknout povinnost omezit práva subjektů údajů podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725.

6)	Úřad, zastoupený svým výkonným ředitelem, vystupuje jako správce údajů bez ohledu na další přenesení pravomocí spojených s úlohou správce v rámci společného podniku s cílem zohlednit provozní odpovědnost za konkrétní operace zpracování osobních údajů.

Osobní údaje jsou bezpečně uloženy v elektronickém prostředí nebo v listinné podobě, která brání protiprávnímu přístupu nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Zpracovávané osobní údaje jsou uchovávány v souladu s prohlášeními o ochraně údajů, prohlášeními o ochraně soukromí nebo v záznamech úřadu.

Tyto vnitřní předpisy by měly platit pro všechny operace zpracování prováděné úřadem v souvislosti se správními šetřeními, disciplinárními řízeními, postupy oznamování podezření na protiprávní jednání („whistleblowing“), (formálními a neformálními) řízeními v případech obtěžování, zpracováváním stížností a údajů o zdravotním stavu, šetřeními prováděnými pověřencem pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725, šetřeními týkajícími se zabezpečení (systémů informačních technologií) prováděnými interně nebo se zapojením externích subjektů (např. CERT-EU).

9)	V případech, kdy se použijí tyto vnitřní předpisy, musí úřad vysvětlit, proč jsou daná omezení přísně vzato nezbytná a přiměřená v demokratické společnosti, a dodržovat podstatu základních práv a svobod.

10)

V této souvislosti je úřad během výše uvedených řízení povinen v maximální možné míře respektovat základní práva subjektů údajů, zejména právo na informace, právo na přístup k osobním údajům, právo na opravu, výmaz a omezení zpracování, právo na oznámení případu porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo na důvěrnost komunikací tak, jak jsou tato práva zakotvena v nařízení (EU) 2018/1725.

11)	Úřad by měl pravidelně prověřovat, zda jsou naplněny podmínky odůvodňující dané omezení, a omezení neprodleně zrušit, jakmile tyto podmínky přestanou být naplněny.

12)	Správce by měl informovat pověřence pro ochranu osobních údajů o každém omezení práv subjektu údajů a o každém zrušení nebo změně tohoto omezení.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a rozsah působnosti

1. Toto rozhodnutí stanoví pravidla týkající se podmínek, za nichž je úřad oprávněn v rámci svých operací zpracování uvedených v odstavci 2 omezit možnost výkonu práv zakotvených v článcích 4, 14 až 21, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725 v návaznosti na jeho článek 25.

2. V rámci správního fungování úřadu se toto rozhodnutí vztahuje na zpracování osobních údajů prováděné úřadem pro účely: správních šetření, disciplinárních řízení, postupu oznamování podezření na protiprávní jednání („whistleblowing“), (formálních a neformálních) postupů v případech obtěžování, vyřizování stížností, zpracovávání údajů o zdravotním stavu a/nebo zdravotních dokumentací, provádění interních auditů, šetření prováděných pověřencem pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725, šetření zabezpečení systémů informačních technologií prováděných interně nebo se zapojením externích subjektů (např. CERT-EU).

Toto rozhodnutí platí pro operace zpracování prováděné před zahájením výše uvedených řízení, během těchto řízení a během následné kontroly opatření podniknutých v návaznosti na výsledky těchto řízení. Dále se vztahuje na součinnost a spolupráci poskytovanou úřadem mimo rozsah jeho vlastních správních postupů úřadu OLAF, příslušným úřadům členských států a/nebo jiným příslušným úřadům.

3. Dotčenými kategoriemi údajů jsou „tvrdé“ údaje („objektivní“ údaje, jako jsou údaje o totožnosti, kontaktní údaje, profesní údaje, administrativní údaje, údaje získané ze zvláštních zdrojů, elektronické komunikace a provozní údaje) a/nebo „měkké“ údaje („subjektivní“ údaje týkající se daného případu, např. odůvodnění, údaje o chování, hodnocení, údaje o výkonnosti a jednání a údaje související s předmětem řízení nebo činnosti nebo předložené v souvislosti s ním).

4. V případech, kdy úřad vykonává své povinnosti v souvislosti s právy subjektu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, zváží, zda nejsou naplněny podmínky pro některou z výjimek uvedených v tomto nařízení.

5. V závislosti na podmínkách stanovených v tomto rozhodnutí mohou platit omezení v případě těchto práv: poskytování informací subjektům údajů, právo na přístup, opravu, výmaz, omezení zpracování, oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů a důvěrnost elektronických komunikací.

Článek 2

Specifikace správce a záruk

1. Úřad zavede následující záruky s cílem zamezit zneužití nebo protiprávnímu zpřístupnění nebo předání údajů:

a)	dokumenty v listinné podobě musí být uchovávány v zabezpečených skříních a přístup k nim mohou mít pouze oprávnění zaměstnanci;

b)	veškeré elektronické údaje se uchovávají v zabezpečené IT aplikaci v souladu s bezpečnostními normami úřadu a ve zvláštních elektronických adresářích, k nimž mají přístup pouze oprávnění zaměstnanci. Příslušné úrovně přístupu se přidělují individuálně;

systémy informačních technologií a jejich databáze musí mít mechanismy pro ověření totožnosti uživatele v rámci systému jednotného přihlašování a musí být automaticky propojeny s přihlašovacím jménem a heslem uživatele. Účty koncových uživatelů musí být jedinečné, osobní a nepřevoditelné, sdílení uživatelských účtů je přísně zakázáno. Elektronické záznamy musí být uchovávány zabezpečeným způsobem, aby se zajistila důvěrnost a ochrana údajů v nich obsažených;

d)	všechny osoby, které mají přístup k údajům, jsou vázány povinností zachovávat důvěrnost.

2. Správcem operací zpracování je úřad, zastoupený výkonným ředitelem, jenž může funkci správce delegovat. Subjekty údajů jsou informovány delegovaným správcem formou prohlášení o ochraně osobních údajů nebo prostřednictvím záznamů zveřejněných na internetových stránkách a/nebo na intranetu úřadu.

3. Doba uchovávání osobních údajů podle čl. 1 odst. 3 nesmí být delší, než je uvedeno v prohlášeních o ochraně údajů, prohlášeních o ochraně soukromí nebo záznamech uvedených v čl. 3 odst. 1. Na konci lhůty pro uchovávání údajů musí být informace týkající se dané věci, včetně osobních údajů, vymazány, anonymizovány nebo převedeny do historických archivů.

4. Pokud úřad uvažuje o uplatnění omezení, je třeba zvážit riziko pro práva a svobody subjektu údajů především s ohledem na riziko pro práva a svobody jiných subjektů údajů a riziko zmaření účelu operace zpracování. Rizika pro práva a svobody subjektu údajů se týkají především, ale nikoliv výlučně ohrožení dobrého jména a práva na obhajobu a práva být vyslechnut.

Článek 3

Omezení

1. Úřad zveřejní na svých internetových stránkách a/nebo na intranetu prohlášení o ochraně osobních údajů, prohlášení o ochraně soukromí nebo záznamy podle článku 31 nařízení (EU) 2018/1725, ve kterých bude informovat subjekty údajů o jejich právech v rámci daného řízení a podá i informace související s možným omezením těchto práv. Součástí těchto informací je i to, která práva mohou být omezena, důvody pro toto omezení a případná délka jeho trvání.

2. S výhradou ustanovení odstavce 3 úřad v příslušných případech zajistí, aby subjekty údajů byly jednotlivě vhodnou formou informovány. Úřad je také může jednotlivě informovat o jejich právech vyplývajících ze současného nebo budoucího omezení.

3. Omezení zaváděná úřadem mohou být použita jen pro účely vyjmenované v čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725:

a)	národní bezpečnost, veřejná bezpečnost nebo obrana členských států;

b)	prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;

jiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu, zejména cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie nebo důležitý hospodářský nebo finanční zájem Unie nebo některého členského státu, včetně měnových, rozpočtových a daňových záležitostí, veřejného zdraví a sociálního zabezpečení;

d)	vnitřní bezpečnost orgánů a subjektů Unie, včetně jejich sítí elektronických komunikací;

e)	ochrana nezávislosti soudnictví a soudních řízení;

f)	prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání;

g)	monitorovací, inspekční nebo regulační funkce spojená, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až c);

h)	ochrana subjektu údajů nebo práv a svobod druhých;

i)	vymáhání občanskoprávních nároků.

4. Zejména pokud úřad zavádí omezení v souvislosti se:

a)	správními šetřeními a disciplinární řízeními, mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. c), e), g), h) nařízení (EU) 2018/1725;

b)	postupy při oznamování podezření na protiprávní jednání („whistleblowing“) mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725;

c)	(formálními a neformálními) postupy při řešení případů obtěžování, mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725;

d)	zpracováním stížností, mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. c), e), g), h) nařízení (EU) 2018/1725;

e)	zpracováním údajů o zdravotním stavu, mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725;

f)	interními audity, mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. c), g), h) nařízení (EU) 2018/1725;

g)	šetřeními prováděnými inspektorem ochrany osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725, mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. c), g), h) nařízení (EU) 2018/1725;

h)	šetřeními týkajícími se zabezpečení IT, které jsou prováděny interně nebo se zapojením externích subjektů (např. CERT-EU), mohou omezení vycházet z čl. 25 odst. 1 písm. c), d), g), h) nařízení (EU) 2018/1725.

5. Veškerá omezení musejí být nezbytná a přiměřená s přihlédnutím k rizikům pro práva a svobody subjektů údajů a musejí respektovat podstatu základních práv a svobod v demokratické společnosti.

Zvažuje-li se použití omezení, provede se test nezbytnosti a přiměřenosti na základě těchto pravidel. Test se v každém jednotlivém případě zdokumentuje prostřednictvím oznámení o interním posuzování za účelem vyvození odpovědnosti. Tento test by měl být proveden i v souvislosti s přezkumem uplatňování omezení.

Omezení se zruší, jakmile pominou okolnosti, které tato omezení odůvodňují. Zejména pak v případě, že se má za to, že uplatňování omezeného práva by již nemařilo účinek uloženého omezení nebo by nepříznivě ovlivňovalo práva nebo svobody jiných subjektů údajů.

6. Úřad může být navíc požádán o výměnu osobních údajů subjektů údajů s útvary Komise nebo jinými orgány, institucemi, agenturami a úřady EU, příslušnými úřady členských států nebo jinými příslušnými úřady ze třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi, včetně případů, kdy:

útvary Komise nebo jiné orgány, instituce, agentury a úřady EU omezí své povinnosti a výkon práv těchto subjektů údajů na základě jiných aktů stanovených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v souladu s kapitolou IX tohoto nařízení nebo se zakládacími akty jiných orgánů, institucí, agentur a úřadů EU;

příslušné úřady členských států omezí své povinnosti a výkon práv těchto subjektů údajů na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3) nebo v souladu s vnitrostátními opatřeními, jimiž se provádí ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (4).

V případě, že výměnu osobních údajů iniciuje jiný úřad, neuplatní úřad žádné omezení a vymaže nebo anonymizuje informace související s danou věcí, včetně osobních údajů, při předávání vyžádaných údajů tomuto úřadu.

7. Záznamy o omezeních a případně dokumenty obsahujících podkladové faktické a právní aspekty budou na požádání zpřístupněny evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 4

Přezkum pověřencem pro ochranu osobních údajů

1. Úřad neprodleně informuje svého pověřence pro ochranu osobních údajů („pověřenec“), pokud správce omezí výkon práv subjektů údajů, zruší dané omezení nebo upraví dobu jeho platnosti v souladu s tímto rozhodnutím. Správce zpřístupní pověřenci záznamy obsahující posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení a zdokumentuje do záznamu datum, kdy byl pověřenec informován.

2. Pověřenec je oprávněn písemně požádat správce, aby přezkoumal uplatňování omezení. Správce je povinen písemně informovat pověřence o výsledku vyžádaného přezkumu.

3. Zapojení pověřence do řízení souvisejícího s omezeními, včetně výměny informací, musí být náležitě zdokumentováno.

Článek 5

Poskytování informací subjektu údajů

1. V řádně odůvodněných případech a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí je správce oprávněn v případě, že je to nezbytné a přiměřené, omezit poskytování informací v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí. Zejména je možné pozdržet, neprovést nebo odepřít poskytnutí informací, pokud by jejich poskytnutí mařilo účinek operace zpracování.

2. Pokud úřad zcela nebo částečně omezí poskytování informací uvedených v odstavci 1, uvede v dokumentu o interním posouzení důvody tohoto omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení a jeho doby trvání.

3. Omezení uvedené v odstavci 1 zůstane v platnosti, dokud budou existovat důvody, které jej opodstatňují.

Jakmile důvody omezení pominou, úřad poskytne subjektu údajů informace o hlavních důvodech, o něž se omezení opíralo. Současně úřad informuje subjekt údajů o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

4. Úřad přezkoumá uplatňování omezení alespoň jednou za rok a na konci příslušného řízení. Potřebu zachovat jakékoli omezení poté monitoruje správce jednou ročně.

Článek 6

Právo subjektu údajů na přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování

1. V řádně odůvodněných případech a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí je správce oprávněn v případě, že je to nezbytné a přiměřené, omezit právo subjektu údajů na přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí. Ustanovení tohoto článku 6 se nevztahují na právo na přístup k údajům o zdravotním stavu a/nebo zdravotní dokumentaci, pro které jsou výslovně stanoveny zvláštní pravidla podle článku 7 níže.

2. Pokud subjekty údajů požadují výkon svého práva na přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování jejich osobních údajů zpracovaných v souvislosti s jednou nebo několika konkrétními věcmi nebo v souvislosti s konkrétní operací zpracování, úřad omezí své posouzení žádosti pouze na tyto osobní údaje.

3. Pokud úřad zcela nebo částečně omezí právo na přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1725, podnikne následující kroky:

a)	ve své odpovědi na žádost informuje dotčený subjekt údajů o platném omezení a o hlavních důvodech tohoto omezení a také o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie;

b)	v dokumentu o interním posouzení zdokumentuje důvody omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení a délky jeho trvání.

V souladu s čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 lze poskytnutí informací uvedených v písmenu a) odložit, neprovést nebo odepřít, pokud by to mařilo účinek omezení.

4. Úřad bude přezkoumávat uplatňování omezení práv subjektů údajů alespoň jednou za rok a na konci příslušného řízení. Poté správce na žádost subjektů údajů přezkoumá nutnost zachování omezení.

Článek 7

Právo na přístup k údajům o zdravotním stavu a/nebo zdravotní dokumentaci

1. Omezení práva na přístup subjektů údajů k údajům o jejich zdravotním stavu a/nebo zdravotní dokumentaci vyžaduje zvláštní ustanovení, která jsou obsahem tohoto článku.

2. S výhradou níže uvedených odstavců tohoto článku je úřad oprávněn omezit právo subjektu údajů na přímý přístup k jeho osobním údajům o zdravotním stavu a/nebo zdravotní dokumentaci psychologické nebo psychiatrické povahy, které úřad zpracovává, pokud je pravděpodobné, že přístup k těmto údajům bude představovat riziko pro zdraví subjektu údajů. Toto omezení je přiměřené tomu, co je pro ochranu subjektů údajů nezbytně nutné.

3. Přístup k informacím uvedeným v odstavci 2 se poskytne lékaři, kterého si subjekt údajů zvolí.

4. V těchto případech uhradí zdravotní služba subjektu údajů na jeho žádost tu část nákladů na konzultaci s lékařem, jemuž budou zpřístupněny údaje o zdravotním stavu a/nebo zdravotní dokumentace, která mu nebyla uhrazena ze systému společného zdravotního pojištění. Úhrada nesmí přesáhnout rozdíl mezi limitem stanoveným v obecných prováděcích opatřeních pro úhradu léčebných nákladů (5) a částkou uhrazenou subjektu v souladu s těmito pravidly ze systému společného zdravotního pojištění.

5. Podmínkou této úhrady ze strany zdravotní služby je to, že dosud nebyl poskytnut přístup ke stejným údajům a/nebo dokumentaci.

6. S výhradou následujících odstavců tohoto článku může úřad v jednotlivých případech omezit právo subjektu údajů na přístup k jeho osobním údajům o zdravotním stavu a/nebo zdravotní dokumentaci, které má k dispozici, zejména pokud by výkon tohoto práva nepříznivě ovlivnil práva a svobody subjektu údajů nebo jiných subjektů údajů.

7. Pokud subjekty údajů požádají o výkon svého práva na přístup ke svým osobním údajům zpracovávaným v souvislosti s jedním nebo několika konkrétními věcmi nebo ke konkrétní operaci zpracování, omezí se úřad v posuzování této žádosti pouze na tyto osobní údaje.

8. Pokud úřad zcela nebo částečně omezí právo na přístup k osobním údajům subjektů údajů o jejich zdravotním stavu a/nebo k jejich zdravotní dokumentaci, podnikne následující kroky:

a)	ve své odpovědi na žádost informuje dotčený subjekt údajů o platném omezení a o hlavních důvodech tohoto omezení a také o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie;

v dokumentu o interním posouzení zdokumentuje důvody omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení a délky jeho trvání, zejména tím, že uvede, na základě čeho by výkon tohoto práva představoval riziko pro zdraví subjektu údajů nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody těchto nebo jiných subjektů údajů.

V souladu s čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 lze poskytnutí informací uvedených v písmenu a) odložit, neprovést nebo odepřít, pokud by to mařilo účinek omezení.

9. Omezení uvedená v odstavcích 2 a 6 výše zůstanou v platnosti, dokud nepominou důvody, které jej opodstatňují. Jakmile důvody pro omezení pominou, správce na žádost subjektů údajů přezkoumá nutnost jeho zachování.

Článek 8

Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů a důvěrnost elektronických komunikací

1. V řádně odůvodněných případech a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí může správce v případě, že je to nezbytné a přiměřené, omezit právo na sdělení případů porušení zabezpečení osobních údajů v souvislosti s operacemi zpracování podle čl. 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí. Toto právo ale nesmí být omezeno v souvislosti s řízeními týkajícími se obtěžování.

2. V řádně odůvodněných případech a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí je správce oprávněn omezit právo na důvěrnost elektronických komunikací, je-li to nezbytné a vhodné v souvislosti se zpracováním podle čl. 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

3. Ustanovení čl. 5 odst. 2, 3 a 4 tohoto rozhodnutí se použijí, pokud úřad omezí oznamování porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo důvěrnost elektronických komunikací podle článků 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 9

Nabytí účinnosti

Toto rozhodnutí nabývá účinnosti třetím dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Alicante dne 26. března 2020

Za Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví.

Jorma HANSKI

předseda správní rady

(1) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2) Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(5) Rozhodnutí Komise C(2007) 3195 ze dne 2. července 2007, kterým se stanoví obecná prováděcí opatření pro úhradu léčebných nákladů.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 94

České vydání	Právní předpisy	Ročník 63 27. března 2020

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/445 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/446 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz	3
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/447 ze dne 16. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro stanovení ujednání, která náležitě snižují úvěrové riziko protistrany spojené s krytými dluhopisy a sekuritizacemi, a o změně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 a (EU) 2016/1178 ( 1 )	5
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/448 ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, pokud jde o upřesnění zacházení s OTC deriváty v souvislosti s určitými jednoduchými, transparentními a standardizovanými sekuritizacemi pro účely zajištění ( 1 )	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/449 ze dne 25. března 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	11
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2020/450 ze dne 22. ledna 2020 o režimu státní podpory SA.29150 – 2010/C (ex 2010/NN) zavedeném Německem v souvislosti s převodem daňových ztrát v případě restrukturalizace podniků v obtížích (Sanierungsklausel) (oznámeno pod číslem C(2020) 254) ( 1 )	14
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/451 ze dne 26. března 2020, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2020) 1985) ( 1 )	23
		JEDNACÍ ŘÁDY
	*	Rozhodnutí správní rady Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ze dne 26. března 2020 o vnitřních předpisech týkajících se omezení některých práv subjektů údajů, pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci fungování Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví	46

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota uvedená v článku 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 90	Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená	129,1	0	AR
0207 14 10	Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené	221,8 198,3 267,8 222,3	24 31 10 23	AR BR CL TH
1602 32 11	Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené	310,6	0	BR

		Opravy
	*	Oprava směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší ( Úř. věst. L 226, 29.8.2015 )	53