(1)

Dne 7. června 2019 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antisubvenční šetření týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta (nebo jen „dotčená země“) do Evropské unie (dále jen „Unie“) na základě článku 10 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 24. dubna 2019 Evropské sdružení výrobců skleněných vláken (European Glass Fibre Producers Association) (dále jen „žadatel“ nebo „APFE“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby v Unii. Podnět podpořili výrobci představující 71 % celkové výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(3)

Před zahájením antisubvenčního šetření Komise egyptské vládě sdělila, že obdržela náležitě doložený podnět, a vyzvala ji ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Egyptská vláda odmítla nabídku ke konzultacím, které se tedy nekonaly, ale předložila dva soubory připomínek týkajících se zahájení šetření, jeden před zveřejněním oznámení o zahájení řízení a druhý po něm.

(4)

Komise zahájila dne 3. května 2019 samostatné antidumpingové šetření týkající se dovozu týchž výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta a Bahrajnu do Unie (3). Komise dne 12. prosince 2019 oznámila všem zúčastněným stranám, že šetření bude pokračovat bez uložení prozatímních antidumpingových cel.

(5)

Před zahájením šetření egyptská vláda uvedla, že podnět neobsahuje dostatečné důkazy o subvencování nebo újmě, které by odůvodňovaly zahájení řízení. Jejich připomínky týkající se subvencování byly řešeny v memorandu o dostatečnosti důkazů, které bylo založeno do otevřeného spisu, a jejich připomínky týkající se újmy jsou řešeny níže.

(6)

Po zahájení šetření obdržela Komise od egyptské vlády další připomínky, které opět uváděly její komentáře k subvenci, ale egyptská vláda rovněž předložila podání týkající se tvrzení o újmě způsobené dovozem z Egypta, jež byla uvedena v podnětu.

(7)

Egyptská vláda nejprve analyzovala údaje v podnětu, které uváděly ceny na trhu Unie v letech 2017 a 2018, a konstatovala, že prodejní ceny EU neklesly a dovozní ceny z Egypta poklesly pouze o 2 %.

(8)

Tato analýza cen však pouze porovnávala dva roky z posuzovaného období, a proto nebrala v úvahu úplný soubor údajů v podnětu, který ukazuje úplný vývoj dovozních cen a prodejních cen v EU, z nějž vyplývá pokles dovozních cen a stagnace prodejních cen v EU.

(9)

Komise rovněž připomněla údaje uvedené v 84. až 91. bodě odůvodnění, které se týkají vývoje cen, a závěry Komise vycházející z celého souboru údajů.

(10)

Egyptská vláda analyzovala hospodářské ukazatele uvedené v podnětu a dospěla k závěru, že neprokázaly podstatnou újmu. Není to analýza Komise týkající se údajů uvedených v podnětu, která jasně ukazuje újmu na základě prudce se snižujících zisků od roku 2016 do roku 2018.

(11)

Analýza Komise týkající se makroekonomických i mikroekonomických ukazatelů je podrobně popsána v oddíle 4.4.

(12)

Egyptská vláda poté poukázala na jiné příčiny podstatné újmy, pokud by o nich Komise zjistila důkazy. Tvrdí, že újma byla způsobena nedostatečným technologickým vývojem, nedostatečnou výrobní kapacitou, poklesem poptávky, zvýšenými náklady a dovozem z jiných zemí.

(13)

Podnět se již těmito faktory zabývá a obsahuje důkazy, že výrobní odvětví Unie investovalo do svých zařízení, a také to, že neexistuje příčinná souvislost mezi dovozem z jiných zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(14)

Všechny tyto faktory byly zkoumány a prozatímní zjištění Komise jsou uvedena v oddíle 5.

(15)

Komise rovněž obdržela připomínky týkající se tvrzení o újmě způsobené dovozem z Egypta od skupiny uživatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(16)

Skupina uživatelů, která si přála zůstat v anonymitě, se vyjádřila k neexistenci újmy v roce 2015, k objemu dovozu z Egypta, k faktu, že objem dovozu se pravděpodobně nebude dále zvyšovat, a k hospodářským ukazatelům uvedeným v podnětu.

(17)

Všechny tyto faktory byly rovněž zkoumány a prozatímní zjištění Komise jsou uvedena v oddíle 4. Komise potvrdila, že v počáteční fázi obsahoval podnět dostatečné důkazy o subvencování působícím újmu.

(18)

Egyptská vláda a společnost Jushi Egypt rovněž uvedly, že prominutí dovozních cel na suroviny není subvencí, pokud jsou tyto dovezené výrobky zpětně vyvezeny jako takové nebo zpracované do podoby navazujícího výrobku.

(19)

Komise uznala, že zejména pokud jsou splněny podmínky čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení a příloh I, II a III, na něž se v uvedeném ustanovení odkazuje, napadnutelnou subvenci představuje pouze nadměrná úleva u dovozních cel na suroviny, a při šetření tomu věnovala zvláštní pozornost.

(20)

Komise dále uvedla, že se připomínka egyptské vlády netýká osvobození od dovozního cla, pokud jde o výrobní zařízení.

(21)

Dne 12. února 2020 zveřejnila Komise oznámení, kterým se mění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (4).

(22)

Během šetření Komise zjistila další důkazy o příslušných subvencích, které nebyly plně zahrnuty do oznámení o zahájení řízení ze dne 7. června 2019.

(23)

Komise konkrétně zjistila další důkazy o preferenčních státních půjčkách poskytnutých čínskými státem vlastněnými nebo státem kontrolovanými bankami přímo společnosti Jushi Egypt a nepřímo prostřednictvím její mateřské společnosti v Čínské lidové republice.

(24)

Komise zjistila důkazy, že tyto půjčky zahrnují finanční příspěvek, který může být přičitatelný egyptské vládě a přinášet vyvážejícímu výrobci dotčeného výrobku výhodu.

(25)

V průběhu šetření Komise rovněž odhalila další prvky spolupráce mezi Egyptem a Čínskou lidovou republikou, které mohou být relevantní pro zkoumání jiných subvenčních praktik již zmíněných v oznámení o zahájení řízení, jako je poskytování pozemků za cenu nižší než přiměřenou.

(26)

Komise proto podle čl. 10 odst. 7 základního nařízení považuje za odůvodněné zahrnout tyto subvence do působnosti stávajícího šetření a odpovídajícím způsobem změnit oznámení ze dne 7. června 2019. V tomto ohledu byla přidána poznámka ke spisu a egyptská vláda byla vyzvána, aby o uvedených dodatečných subvencích vedla konzultace.

(27)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2016 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). Komise případně posoudila i údaje po období šetření.

(28)

Komise zavedla prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/199 (5) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) celní evidenci dovozu dotčeného výrobku během třítýdenního období předběžného poskytování informací podle čl. 24 odst. 5a základního nařízení.

(29)

V oznámení o zahájení řízení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a egyptskou vládu, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(30)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(31)

Zúčastněné strany, které již spolupracovaly při samostatném antidumpingovém šetření, byly vyzvány, aby uvedly, že spolupracovaly v obou šetřeních, a pokud tak učinily, byly považovány za zúčastněné strany v obou šetřeních. Komise tedy považovala antidumpingové a antisubvenční šetření za dvě samostatná řízení a vyzvala zúčastněné strany, aby ve svých podáních jasně uvedly, zda se týkají antidumpingového šetření, antisubvenčního šetření, nebo obou.

(32)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(33)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Původně vybraný vzorek byl tentýž jako pro samostatné antidumpingové šetření týkající se téhož výrobku pocházejícího z Egypta a Bahrajnu.

(34)

K výběru vzorku nebyly předloženy žádné připomínky.

(35)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(36)

Vzhledem k tomu, že vyplněné formuláře pro výběr vzorku poskytli pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, výběr vzorku nebyl proveden.

(37)

Tito dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, byli rovněž vybráni k inspekci v samostatném antidumpingovém šetření.

(38)

Komise nepřistoupila k výběru vzorku vyvážejících výrobců v Egyptě, neboť skupina Jushi Group je jediným vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku v Egyptě.

(39)

Komise zaslala dotazníky egyptské vládě, vyvážejícímu výrobci, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení. Uživatelům byl v případě zájmu poskytnut dotazník k vyplnění, spíše než aby předkládali podání.

(40)

Komise obdržela odpovědi na dotazníky od egyptské vlády, od vyvážejícího výrobce, od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku a od obou dovozců, kteří nejsou ve spojení. Obdrženy byly rovněž dva vyplněné dotazníky pro uživatele.

(41)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala pro zjištění subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie za nezbytné. V prostorách egyptské vlády, Generálního úřadu ekonomické zóny Suezského průplavu a Generálního úřadu pro investice a svobodné zóny se uskutečnila inspekce na místě, které se zúčastnili i úředníci z jiných příslušných ministerstev.

(42)

Metodika a správnost údajů shromážděných žadateli pro účely makroekonomických ukazatelů byly ověřeny během inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení, která se uskutečnila v prostorách právních zástupců žadatelů.

(43)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(44)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm (dále jen „střiž“), pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887) (dále jen „pramence“), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny (dále jen „rohože“) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“). Výrobek, který je předmětem šetření, je znám jako „výztuže ze skleněných vláken“.

(45)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z Egypta.

(46)

Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7019 11 00, ex 7019 12 00, 7019 31 00 (kódy TARIC 7019120022, 7019120025, 7019120026 a 7019120039).

(47)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(48)

Komise rozhodla, že pro účely tohoto šetření jsou proto uvedené výrobky obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(49)

Na základě dostupných informací, včetně informací obsažených v podnětu, oznámení o zahájení řízení a odpovědích na dotazník Komise, Komise prověřila údajné subvencování ze strany egyptské vlády prostřednictvím těchto subvencí:

(50)

Údajné subvencování v Egyptě se týká společnosti Jushi Egypt for Fiberglass Industry S.A.E. (dále jen „Jushi Egypt“), což je společnost nacházející se v zóně čínsko-egyptské ekonomické a obchodní spolupráce v Suezském průplavu (dále jen „zóna SETC“). Tato zóna se rozkládá na ploše 7,34 km2, která je rozdělena na základní oblast o rozloze 1,34 km2 a rozšířenou oblast o rozloze 6 km2.

(51)

V roce 2002 byla širší oblast o rozloze 20 km2, ve které se zóna SETC nacházela, severozápadní záliv suezské ekonomické zóny, egyptskou vládou oficiálně klasifikována jako zvláštní ekonomická zóna (dále jen „zóna SE“) (7). Proto byla i na zónu SETC nyní použitelná ustanovení egyptského zákona č. 83/2002 o ekonomických zónách zvláštní povahy (dále jen „zákon č. 83/2002“).

(52)

V roce 2014 zahájil Egypt „Plán rozvoje koridoru Suezského průplavu“. V souvislosti s tímto plánem byla zóna SE v roce 2015 úředně začleněna do širší ekonomické zóny Suezského průplavu (dále jen „zóna SC“) a zahrnovala celou oblast kolem Suezského průplavu o rozloze 461 km2. Celá tato oblast se nyní v souladu se zákonem č. 83/2002 a jeho změnami (8) považuje za „ekonomickou oblast zvláštní povahy“. Jelikož se jedná o zvláštní oblast, na společnosti, které se v ní nacházejí, se vztahuje preferenční zacházení popsané v níže uvedených subvenčních programech.

(53)

Tento program stanoví osvobození od DPH a dovozních cel na dovoz zařízení používaných ve výrobním procesu společností nacházejících se v zóně SC.

(54)

Právním základem tohoto programu je:

(55)

Podle článku 22 zákona č. 83/2002, ve znění zákona č. 27/2015, je zóna SC součástí samostatné celní oblasti, a to na základě výnosu ministerstva financí. Tato samostatná celní oblast funguje pod dohledem nejvyššího celního výboru, který byl zřízen předsedou úřadu této zóny.

(56)

Kromě toho jsou podle článku 42 zákona č. 83/2002 dovezená zařízení, nástroje nebo přístroje osvobozeny od daní a poplatků, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC. Na druhé straně, jelikož zóna SC není zónou pouze pro vývoz, je třeba platit veškeré daně a poplatky za všechny výrobky, které se propouštějí na domácí trh mimo tuto zónu.

(57)

Podle příslušných zákonů platí, že společnosti nacházející se mimo zónu SC platí DPH z dovozu předem a kompenzují ji pomocí DPH z prodejů na domácím trhu nebo je jim případně vrácena po vývozu konečných výrobků.

(58)

V případě společností nacházejících se v zóně SC se DPH z dovozu nejprve neúčtuje, a to v souladu s dopisem o porozumění v tomto ohledu mezi ministerstvem financí a generálním úřadem zóny SC.

(59)

Komise zjistila, že od roku 2017 a během celého období šetření byla pro společnost Jushi Egypt skutečně odložena platba DPH a dovozních cel z dováženého zařízení. Před rokem 2017 společnost svá dovozní cla a DPH/obecnou daň z prodeje (9) z dováženého zařízení platila, neboť tato společnost dosud nevstoupila do zóny SC. Avšak díky tomu, že se tato společnost v roce 2017 připojila k daňovému a správnímu režimu zóny SC, využívá společnost Jushi Egypt preferenčního daňového zacházení v dané zóně, včetně osvobození od DPH a cel.

(60)

V Egyptě obecně platí, že by společnosti, které nakupují stroje podléhající sazbě DPH ve výši 5 %, měly využívat těchto částek jako úvěru oproti budoucím platbám (10). Je-li však kreditní zůstatek zadržován po dobu delší než 6 po sobě jdoucích daňových období (měsíců), což je případ společností, které se výrazně podílejí na vývozu a které nemohou započíst DPH na vstupu jako úvěr oproti budoucím platbám, musí registrovaná osoba podat písemnou žádost, v níž je uvedena výše kreditního zůstatku. Egyptský daňový orgán by měl zkontrolovat správnost zůstatku a vrátit daň do 45 dnů ode dne podání žádosti.

(61)

Šetřením však bylo zjištěno, že v praxi egyptská vláda DPH zaplacenou předem nevrací, takže tato daň představuje pro tyto společnosti skutečné náklady. Analýza přeplatků na obecné dani z prodeje/DPH společnosti Jushi Egypt vykázaných ve výročních zprávách za období 2016–2018 skutečně ukázala, že částky dlužné egyptskou vládou společnosti Jushi Egypt byly ještě po několika letech neuhrazené (11), a společnost Jushi Egypt potvrdila, že s vrácením nepočítala (12).

(62)

Je rovněž třeba zohlednit to, že jelikož zařízení používané při výrobě výrobků, včetně výrobku, který je předmětem šetření, se s největší pravděpodobností bude používat po celou dobu životnosti na egyptském území, aniž by bylo zpětně vyvezeno nebo prodáno na domácím trhu, a proto neexistuje žádný jiný důvod pro osvobození od cel a DPH při jeho nákupu než poskytnout výhodu společnostem nacházejícím se v zóně SC. Jedná se tedy o ušlý příjem ve formě cel a DPH, které nejsou splatné bez jakéhokoli odůvodnění, neboť toto zařízení se používá k místní výrobě výrobku, který je předmětem šetření a u nějž výrobci, kteří se nacházejí mimo zónu SC, za běžných okolností cla a DPH platí.

(63)

Vzhledem k tomu, že se společnost Jushi Egypt v roce 2017 stala předmětem preferenčního zacházení podle právního režimu zóny SC, využila proto faktického osvobození od DPH z dovozu strojního zařízení. Toto osvobození představuje ušlé příjmy, protože, jak je uvedeno v předcházejících odstavcích, i když DPH měla být nakonec vrácena, v zásadě neexistují žádné důkazy o tom, že egyptská vláda společnosti Jushi Egypt DPH uhrazenou za strojní zařízení v minulosti vrátila. Z dostupných důkazů totiž vyplývá, že společnost Jushi Egypt toto vrácení daně nezískala, když se nacházela mimo zónu.

(64)

Společnosti nacházející se v zóně SC, které nemusí platit DPH předem, získají faktické osvobození od DPH, které jim kromě snížení administrativní zátěže spojené s povinností žádat o vrácení DPH nebo započtení přeplatků na DPH ušetří skutečné náklady. Tentýž závěr platí ještě jasněji, pokud jde o osvobození od placení dovozních cel u dováženého zařízení.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že tento program poskytuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů egyptské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť způsobilé podniky jsou osvobozeny od platby DPH a/nebo cel, které by byly jinak splatné. Poskytuje rovněž výhodu společnostem z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť se tak nacházejí v lepší finanční situaci, než by tomu bylo v případě neexistence tohoto režimu. Bez tohoto režimu by totiž při dovozu zařízení platily DPH a dovozní cla.

(66)

Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě není obecně platný a vztahuje se pouze na společnosti, které se nacházejí v ekonomických zónách zvláštní povahy, jako je zóna SC. Právní předpisy, podle nichž orgán, který subvenci poskytuje, působí, omezují přístup k němu na podniky, které se nacházejí v těchto ekonomických zónách zvláštní povahy.

(67)

Výše této napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období šetření. Za výhodu, kterou příjemci získali, se považuje:

(68)

V souvislosti s tímto typem subvencí byla během období šetření u vyvážejícího výrobce prozatímně zjištěna výše subvence 0,78 %.

(69)

Podle zákona č. 83/2002 mohou subjekty působící ve zvláštní ekonomické zóně dovážet materiály bez zaplacení cel, daní z prodeje nebo jiných daní nebo poplatků, které by byly jinak splatné, pokud jsou tyto dovezené materiály zpětně vyvezeny jako takové nebo zpracované do podoby navazujícího výrobku, který je poté vyvezen.

(70)

Právním základem tohoto programu je:

(71)

Jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění, zóna SC je součástí samostatné celní oblasti. Podle článku 42 zákona č. 83/2002 jsou dovezené suroviny, potřeby, náhradní díly a jakékoli jiné materiály nebo součásti osvobozeny od daní a poplatků, pokud jsou přiděleny na vyrobené zboží nebo služby pro licencovanou činnost v rámci zóny SC. Na druhé straně je třeba platit veškeré daně a poplatky za všechny výrobky, které se propouštějí na domácí trh mimo zónu SC.

(72)

Během šetření Komise zjistila, že v souladu s ustanoveními výše uvedeného článku zákona č. 83/2002 obdržela společnost Jushi Egypt prominutí DPH a dovozních cel z dovozu vstupních materiálů použitých při výrobě vyvážených konečných výrobků (a zejména dotčeného výrobku).

(73)

Pokud jde o prominutí dovozních cel, zdá se, že tento režim odpovídá systému navracení cla popsaného v příloze I písm. i) základního nařízení. V souladu s přílohou I písm. i) mohou systémy navracení u náhradních vstupů představovat vývozní subvenci, pokud umožňují, aby byla vrácena částka vyšší než dovozní poplatky původně vybrané za dovážené vstupy, o jejichž vrácení se žádá.

(74)

Aby Komise zjistila, zda tato nadměrná úleva existuje, požádala v souladu s přílohou III bodem II základního nařízení egyptskou vládu o dodatečné informace o systému navracení cla obecně a o existenci a účinném uplatňování doprovodných monitorovacích a ověřovacích postupů konkrétně.

(75)

Podle původně obdržených informací se zdálo, že egyptská vláda zavedla legislativní rámec pro monitorování systému navracení cla, včetně případného vracení zaplaceného dovozního cla. Během inspekcí na místě u společnosti Jushi Egypt však bylo zjištěno, že tento rámec není v praxi účinně uplatňován.

(76)

Společnost Jushi Egypt nezaplatila v období šetření žádné dovozní clo (ani DPH) za žádný ze svých nákupů materiálu, ať už byly použity na domácí prodej konečných výrobků, nebo na prodej na vývoz. Obvykle je nutné uložit zálohu na vázaný účet celních orgánů, z níž lze pravidelně vybírat clo. Během období šetření však nebyla uložena žádná záloha a orgány nevybraly žádné částky.

(77)

Po skončení období šetření provedla společnost Jushi Egypt u egyptských orgánů malou platbu, která měla údajně pokrýt nadměrnou úlevu u domácího prodeje. Nebyly však předloženy žádné důkazy o tom, že tato platba byla skutečně provedena pro pokrytí nadměrné úlevy u domácího prodeje nebo že souvisela s domácím prodejem uskutečněným v období šetření. Bylo však rovněž prokázáno, že společnost Jushi Egypt získala zpět dovozní clo, které bylo zaplaceno v předchozích obdobích, a to před získáním osvobození od dovozního cla.

(78)

Po dalších výměnách s egyptskou vládou byly obdrženy dodatečné informace, které ukazují, že rámec pro sledování a ověřování výběru cel v zóně SC byl během období šetření ve skutečnosti stále ve fázi vývoje. Například výbor pro úpravu zůstatků dovozních cel byl zřízen až v roce 2019 podle výnosu předsedy celního úřadu č. 158, zřízení výboru pro celní inspekci v roce 2019 stále probíhalo a dosud nebyly vydány výkonné postupy. Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že neexistuje žádný účinný a řádný systém navracení cla.

(79)

Kromě toho, jak je uvedeno v 50. bodě odůvodnění, platba DPH z dováženého zboží je v zóně SC odložena, místo aby byla zaplacena předem. Daňové orgány si pouze ponechávají právo požádat o zaplacení DPH následně.

(80)

Šetření rovněž odhalilo, že u některých vstupů, které společnost Jushi Egypt použila při výrobním procesu, od dodavatelů se sídlem v Egyptě, byla DPH účtována základní sazbou bez ohledu na skutečnost, že společnost byla usazena ve zvláštní zóně, kde DPH obvykle není splatná. Tyto transakce vedly u společnosti Jushi Egypt k přeplatku na DPH. Naopak prodej vstupů mezi společnostmi, které se nacházejí ve zvláštní zóně, nepodléhal DPH platné v daném státě bez ohledu na to, zda zboží vyrobené s takovými vstupy bude vyvezeno, nebo prodáno na domácím trhu. Společnost Jushi Egypt nebyla schopna prokázat, které vstupy (domácí nebo dovážené) byly použity nebo spotřebovány na vyvážené výrobky či výrobky prodávané na domácím trhu.

(81)

Všechny tyto prvky ukazují, že tato zvláštní zóna není klasická vývozní zpracovatelská zóna a liší se i od ostatních zvláštních svobodných zón v Egyptě, ale jedná se o jedinečný a hybridní typ zvláštní zóny s několika specifickými rysy, které ji odlišují od jiných zón. Zdá se, že použitelné právní a správní předpisy se v této zóně v praxi neuplatňují, a Komise proto své závěry předběžně založila na svém výkladu toho, jak operace v této zóně fungují v praxi.

(82)

Navíc, což je důležité, nepřítomnost správních orgánů odpovědných za správu, sledování a vymáhání daňového systému a jakýchkoli daňových povinností týkajících se zvláštního daňového systému použitelného v této zóně z ní činí jedinečnou oblast, v níž mají společnosti zde usazené úplnou volnost v tom, zda se budou řídit daňovými předpisy, nebo se jim budou vyhýbat, a to bez jakýchkoli možných důsledků. S ohledem na zvláštní okolnosti této zóny a na základě dostupných informací se proto Komise prozatímně rozhodla považovat osvobození od DPH z dovážených vstupů za faktické osvobození od platby této DPH, a to bez ohledu na to, zda jsou vstupy později zahrnuty do konečných výrobků vyvážených nebo prodávaných na domácím trhu.

(83)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že systém egyptské vlády pro sledování navracení cla není účinně uplatňován a nemůže být jako takový kvalifikován z důvodů vysvětlených v předchozím oddíle a shrnutých v 73. bodě odůvodnění. Jak je vysvětleno v 68. a 70. bodě odůvodnění, šetření ve skutečnosti ukázalo, že egyptská vláda dokonce ani nezřídila orgán odpovědný za správu a prosazování jakékoli daňové povinnosti pro subjekty nacházející se v této zóně, včetně cel a DPH splatných z dovážených materiálů.

(84)

Kromě toho Komise konstatovala, že uvedený systém navracení cla u vstupů používaných ve vyvážených konečných výrobcích vedl k ušlým příjmům, což představuje napadnutelnou subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož vede k nadměrnému vracení dovozních poplatků původně účtovaných za dovezené vstupy, u nichž se žádá o vrácení. Egyptská vláda neprovedla ani další přezkum dotčených transakcí.

(85)

Tyto nadměrné úlevy jsou rovněž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť v Egyptě nejsou obecně platné a vztahují se pouze na společnosti, které se nacházejí v zóně SC.

(86)

Kromě toho výhoda faktického osvobození od DPH z dovezených materiálů představuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů egyptské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť způsobilé podniky jsou osvobozeny od platby DPH, která by byla jinak splatná. Představuje rovněž výhodu pro společnosti z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť právní předpisy omezují osvobození od DPH pouze na podniky, které se nacházejí v zóně SC.

(87)

Výše této napadnutelné subvence se vypočte na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období šetření.

(88)

Pokud jde o dovozní cla, za výhodu, kterou příjemce získal, se považuje rozdíl mezi splatnou částkou dovozních cel během období šetření a skutečně zaplacenou částkou dovozních cel během období šetření.

(89)

Pro stanovení splatné částky dovozních cel Komise předpokládala, že průměrný podíl spotřeby je u všech typů konečných výrobků stejný, jelikož všechny patří do stejné obecné kategorie výrobků. Komise určila podíl spotřeby podle záznamů vyvážejícího výrobce. Poté nejprve stanovila množství materiálů, které byly dovezeny během období šetření. Za druhé Komise vypočítala poměr mezi prodejem na domácím trhu ve srovnání s celkovým prodejem společnosti Jushi Egypt. Za třetí Komise tento poměr prodeje na domácím trhu uplatnila na celkový objem dovezených materiálů a určila množství dovezených materiálů, u nichž by bylo splatné dovozní clo.

(90)

Za účelem stanovení výše výhody Komise vypočítala částku dovozního cla splatnou za množství materiálů použitých k výrobě zboží prodávaného na domácím trhu.

(91)

Pokud jde o ušlé příjmy ve formě faktického osvobození od DPH, výhoda byla vypočtena tak, že byla zohledněna celá běžně splatná částka DPH, která však nebyla zaplacena během období šetření z nákupu dovezených vstupů.

(92)

V souvislosti s tímto typem subvencí byla během období šetření u vyvážejících výrobců prozatímně zjištěna výše subvence 7,42 %.

(93)

Právním základem tohoto programu je:

(94)

Společnost Jushi Egypt podléhá běžné egyptské dani z příjmu ve výši 22,5 %.

(95)

V roce 2016 se egyptská vláda rozhodla na základě doporučení Mezinárodního měnového fondu změnit pevný směnný kurz egyptské libry (EGP) na plovoucí směnný kurz. V důsledku toho ztratila egyptská libra během jednoho měsíce přibližně polovinu své hodnoty vůči jiným významným měnám, jako je USD a EUR. Za účelem řešení tohoto náhlého kolísání měny vydala egyptská vláda zvláštní účetní standard, jakož i zvláštní daňové pravidlo pro zacházení s kurzovými rozdíly. V důsledku toho směly společnosti odečítat kurzové rozdíly z důvodu devalvace EGP od jejich zdanitelných příjmů ve větším rozsahu.

(96)

Ačkoli tyto právní předpisy byly obecně použitelné pro všechny společnosti v Egyptě a jejich účelem bylo kompenzovat negativní účinky devalvace egyptské měny, vytvořily ve skutečnosti významnou výhodu pro omezený počet společností v Egyptě, tj. pro společnosti, které jsou orientované na vývoz a svou činnost provozují téměř výhradně v cizích měnách, jako je USD nebo EUR. Tato konkrétní kategorie společností nezaznamenala v důsledku devalvace EGP žádnou skutečnou ztrátu, ale mohla využít zvláštního účetního standardu vydaného egyptskou vládou pro daňové účely. V důsledku toho se zdá, že společnosti, které provozují svou činnost v cizí měně, jsou pro daňové účely ztrátové, i když jejich finanční situace může vykazovat zdravé zisky. Naopak egyptské společnosti, které provozují svou činnost v EGP, utrpěly skutečné ztráty, které měly skutečný dopad na jejich podnikání, což bylo řešeno zvláštním daňovým pravidlem vydaným egyptskou vládou.

(97)

Z tohoto opatření nepřiměřeně těžila společnost Jushi Egypt, jelikož šetření prokázalo, že společnost Jushi Egypt provozuje svou činnost téměř výhradně v USD nebo EUR a nemá téměř žádné transakce v egyptských librách. Je také orientována téměř výhradně na vývoz, téměř veškeré své zařízení dováží, její úvěry jsou v cizích měnách, jakož i větší část jejích materiálů. V důsledku toho ztráty registrované společností Jushi Egypt z důvodu devalvace EGP, zejména z důvodu významných půjček v cizí měně, nejsou skutečné a slouží pouze pro daňové účely ke snížení zdanitelného příjmu.

(98)

Kromě toho měl být daňový odpočet dočasným opatřením, které se vztahuje pouze na transakce dotčené v době devalvace. V období šetření však společnost Jushi Egypt stále odečítala významné částky od svých zdanitelných příjmů v rámci realizovaných a nerealizovaných kurzových rozdílů. V důsledku toho byla podle svých přiznání k dani z příjmu ztrátová, i když její finanční výkazy vykazovaly zdravý a udržitelný zisk.

(99)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že tato daňová zvýhodnění představují ušlé příjmy egyptské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení a poskytují výhodu podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(100)

Kromě toho jsou ve skutečnosti specifická pro vyvážejícího výrobce Jushi Egypt v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, jelikož jsou používána převážně omezenou skupinou společností, které obchodují téměř výhradně v cizích měnách.

(101)

Výhoda pro společnost Jushi Egypt byla určena na základě informací uvedených v přiznání k dani z příjmu za rok 2018. Za prvé byla stanovena částka odečtená od zdanitelných příjmů podle ustanovení uvedeného v oddíle 3.5.1. Za druhé byla na tuto odečtenou částku uplatněna obecně platná sazba daně ve výši 22,5 %. Nakonec byla tato částka vyjádřena jako procentní podíl celkového obratu společnosti Jushi Egypt v období šetření.

(102)

Výše subvencí zjištěných pro tento program přímých daní u společnosti Jushi Egypt činily 1,68 %.

(103)

Pokud jde o všechny ostatní režimy uvedené v 43. bodě odůvodnění, Komise pokračuje v šetření, mimo jiné s ohledem na změny oznámení o zahájení řízení uvedené v 18. bodě odůvodnění.

(104)

Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí pro daného vyvážejícího výrobce v souladu s ustanoveními základního nařízení tak, že zkoumala každou subvenci nebo program subvencí a sečtením těchto výsledků vypočítala celkovou výši subvence pro daného vyvážejícího výrobce za období šetření. Pro výpočet celkového subvencování uvedeného níže Komise nejprve vypočetla procento subvencování, což je procentní podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti. Tento procentní podíl byl poté použit k výpočtu subvence, jež připadá na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Poté byla vypočítána výše subvence na tunu dotčeného výrobku vyvezeného do Unie během období šetření a níže uvedená rozpětí byla vypočítána jako procento hodnoty nákladů, pojištění a přepravného („CIF“) téhož vývozu za tunu.

(105)

Vzhledem k úplné spolupráci ze strany egyptských vyvážejících výrobců byla výše pro „všechny ostatní společnosti“ předběžně stanovena na úrovni jediného egyptského vyvážejícího výrobce.

Tabulka 1

Prozatímní výše subvencí

(106)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek sedm výrobců v Unii. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(107)

Jak je uvedeno v 31. a 32. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek obsahoval tři výrobce v Unii, kteří představovali 68 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii v období šetření.

(108)

Komise stanovila celkovou výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii v období šetření ve výši přibližně 695 000 tun, a to na základě informací, které shromáždil žadatel a které byly během šetření ověřeny.

Tabulka 2

Výroba v Unii

(109)

Mezi rokem 2016 a koncem období šetření zůstala celková výroba v Unii stabilní a vykazovala velmi mírně klesající tendenci.

(110)

Komise stanovila spotřebu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii připočtením dovozu těchto výrobků do Unie k prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(111)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii

(112)

Spotřeba výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii vzrostla mezi začátkem a koncem posuzovaného období o 5 %. Meziroční tendence však ukazuje, že spotřeba po celé toto období mírně kolísala.

(113)

Komise stanovila objem dovozu a jeho podíl na trhu na základě údajů z databáze Surveillance 2 (13).

(114)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a podíl na trhu

(115)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta se od roku 2016 do roku 2018 rychle zvýšil a jeho objem se téměř ztrojnásobil. Podíl tohoto dovozu na trhu v souvislosti se spotřebou stoupl o 5 %, a tedy se rovněž ztrojnásobil.

(116)

Průměrné dovozní ceny se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovozní cena

(117)

Trend dovozních cen z Egypta během posuzovaného období zřetelně klesá. V období šetření činil rozdíl mezi uvedenými dovozními cenami a prodejními cenami v EU přibližně 20 % (tabulka 9).

(118)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(119)

Komise provedla cenové srovnání u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev.

(120)

Pokud byl prodej od egyptského výrobce prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie uskutečněn prostřednictvím prodejní společnosti ve spojení se sídlem v EU, cena dovozu byla stanovena na základě cen CIF, byla však provedena úprava této ceny, aby se zohlednily správní, prodejní a režijní náklady a zisk dovozce ve spojení.

(121)

Srovnání podle jednotlivých typů výrobku bylo možné díky použití společného kontrolního čísla výrobku (PCN) pro popis typů výrobků z nekonečných skleněných vláken vyvážených z Egypta do EU a rovněž výrobků prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(122)

Z výpočtu vyplynulo průměrné vážené rozpětí cenového podbízení u dovozu společnosti Jushi Egypt na trhu Unie ve výši 16 %.

(123)

Komise proto předběžně konstatovala, že ceny egyptského dovozu se významně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(124)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(125)

Jak je uvedeno v 17. až 20. bodě odůvodnění, ke stanovení újmy a negativního dopadu na výši prodejních cen, prodané množství, podíl na trhu a zisk výrobního odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(126)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a na základě informací, které poskytl žadatel. Mikroekonomické ukazatele vycházely z údajů z odpovědí na dotazník od výrobců zařazených do vzorku.

(127)

Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(128)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah výše subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování nebo dumpingu.

(129)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(130)

Celková výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výrobní kapacita a využití kapacity

(131)

Výrobní kapacita zůstala v průběhu posuzovaného období stabilní. Důvodem je skutečnost, že kapacita je založena především na počtu pecí, které dodávají materiál pro výrobní linky, a zvyšování kapacity je velmi náročné na kapitál.

(132)

Využití kapacity výrobního odvětví Unie bylo během posuzovaného období rovněž vysoké a stabilní. Jakmile je pec v provozu, je z ekonomického hlediska nezbytné udržovat ji v provozu bez přestávky.

(133)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(134)

Prodej výrobního odvětví Unie se mezi roky 2016 a 2017 v absolutních hodnotách zvýšil, ale poté klesl a mezi rokem 2016 a koncem období šetření ztratil 5 procentních bodů. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil z 64 % na 58 %. Na tento pokles je třeba pohlížet v souvislosti se spotřebou v Unii, která vzrostla o 5 %, a s narůstajícím dovozem z Egypta za nižší a klesající ceny.

(135)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(136)

Zaměstnanost i produktivita ve výrobním odvětví Unie zůstaly v celém posuzovaném období stabilní.

(137)

Vzhledem k tomu, že Komise stále zkoumá některé režimy subvencování, není v této fázi možné určit přesný rozsah subvencování. Avšak na základě výše subvencování u některých výše uvedených režimů a zjištěného prozatímního subvenčního rozpětí nelze subvencování považovat za zanedbatelné.

(138)

Neexistují sice doklady o subvencování nebo dumpingu ze strany Egypta v minulosti, ale jediný vyvážející výrobce z Egypta je součástí společnosti, u které již byly zjištěny dumpingové praktiky (a byla příjemcem subvencí) v jiné zemi (Čína). Skupina Jushi Group skutečně oznámila, že vybuduje v Egyptě továrnu na výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken, které bude prodávat trhu EU, aby se vyhnula platným antidumpingovým a vyrovnávacím clům na vývoz jejích výrobků z Číny do EU. Z výše uvedených údajů vyplývá, že po zprovoznění tohoto závodu začal na trh Unie vstupovat dovoz z Egypta za nízké ceny a v průběhu posuzovaného období se jeho objem rychle zvýšil.

(139)

Očekává se tedy, že se společnost Jushi Egypt zapojuje a bude zapojovat do stejných praktik jako skupina Jushi Group v Číně.

(140)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(141)

Vážená průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaná nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období snížila o 3 %.

(142)

Jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku však během posuzovaného období vzrostly o 7 %. Je tedy zřejmé, že ceny nebylo možné zvýšit tak, aby odpovídaly nárůstu výrobních nákladů.

(143)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(144)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce postupně zvyšovaly.

(145)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(146)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období zvýšil a v období šetření dosáhl nejvyšší úrovně.

(147)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(148)

Komise stanovila ziskovost tří výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ziskovost vychází z nákladů na prodané zboží.

(149)

Ziskovost během posuzovaného období značně poklesla, a to o 7 procentních bodů, tj. o více než polovinu.

(150)

Navzdory nízké úrovni zisku vytvářelo výrobní odvětví Unie v celém posuzovaném období kladný peněžní tok z provozních činností.

(151)

Po celé posuzované období pokračovalo výrobní odvětví Unie v investicích. Investice se během posuzovaného období zvýšily, což se očekává, protože odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken potřebuje neustálé investice do obnovy pecí.

(152)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic byla nízká, ale pozitivní, protože odvětví bylo ziskové.

(153)

Finanční výsledky výrobního odvětví Unie, co se týče zisku, však během období šetření omezovaly jeho schopnost získávat kapitál.

(154)

Posuzované období vykazuje rychlý nárůst množství výrobků z nekonečných skleněných vláken dovážených z Egypta, přičemž během posuzovaného období se jejich objem ztrojnásobil. Na to je třeba pohlížet v souvislosti s rostoucí spotřebou v Unii vedoucí ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(155)

Zejména tento pokles podílu na trhu, i když spotřeba v Unii vzrůstá, je jasným znakem podstatné újmy. Když se spotřeba v Unii zvyšuje, očekávalo by se, že výrobní odvětví Unie bude schopno udržet si svůj stabilní podíl na trhu a zvýšit objem prodeje.

(156)

Zatímco objem výroby zůstal stabilní, objem prodeje a prodejní ceny klesly. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno reagovat na zvýšení nákladů zvýšením cen, a proto když se náklady zvýšily, zisky klesly z 12 % v roce 2016 na 5 % v období šetření.

(157)

Komise upozorňuje zejména na to, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období zaznamenalo zřetelné stlačení cen vzhledem ke skutečnosti, že se egyptský dovoz uskutečňoval za nízké ceny, které dramaticky zvýšily jeho množství. Komise předpokládá, že kdyby takový dovoz neexistoval, výrobní odvětví Unie by bylo schopno přenést zvýšení svých nákladů na své odběratele.

(158)

Stlačení cen bylo možné pozorovat také na základě vývoje jednotkových výrobních nákladů výrobního odvětví Unie ve srovnání s jejich jednotkovou prodejní cenou pro odběratele v EU, kteří nejsou ve spojení, a dovozní cenou výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta.

(159)

Komise uvedla, že například v letech 2016 až 2017 klesly náklady výrobců v Unii o 1 %, ale prodejní cena v Unii klesla o 4 %, aby mohla konkurovat klesající dovozní ceně z Egypta (která klesla o 8 %).

(160)

V letech 2017 až 2018 vzrostly náklady výrobců v Unii o 6 %, ale jejich prodejní ceny se mohly zvýšit pouze o 2 %, jelikož dovozní cena z Egypta nadále klesala.

(161)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že v období šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma.

(162)

Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období šetření podstatnou újmu vzhledem k prudkému poklesu zisku a poklesu podílu na trhu. K tomuto negativnímu vývoji došlo v souvislosti s prudce rostoucím dovozem z Egypta, a to při stále klesajících cenách, jež se podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie, které se tak ocitlo pod dalším cenovým tlakem.

(163)

Komise dále upozorňuje na důkazy ve spisu ohledně toho, že závod v Egyptě otevřela společnost Jushi China výslovně za účelem prodeje výrobků z nekonečných skleněných vláken na trh Unie bez placení platných cel uložených na dovoz přímo z Číny.

(164)

Komise proto dospěla k závěru, že subvencovaný dovoz egyptských výrobků z nekonečných skleněných vláken způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(165)

Komise rovněž zkoumala, zda mohou jiné známé činitele jednotlivě nebo společně oslabit příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi subvencovaným dovozem a předběžně zjištěnou újmou, takže tato souvislost již není skutečná a podstatná.

(166)

Kromě dovozu z Egypta měl v posuzovaném období významný podíl na trhu dovoz pouze ze tří jiných zemí, a to z Malajsie, Číny a Norska. Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(167)

Dovoz z Číny je již předmětem antidumpingových i antisubvenčních opatření a podíl tohoto dovozu na trhu klesá, neboť dovozci přecházejí z výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Číny na výrobky pocházející z Egypta od téže skupiny Jushi Group.

(168)

Dovoz z Malajsie měl během celého posuzovaného období stabilní podíl na trhu. V Malajsii funguje pouze jeden závod ve vlastnictví japonské skupiny NEG, která také vlastní závody v Unii. Tento závod vyváží do EU pouze střiž. Komise porovnala cenu střiže z Malajsie s cenami střiže v Unii a zjistila, že malajsijské ceny se zjevně nepodbízejí vůči cenám v Unii.

(169)

Dovoz z Norska měl během posuzovaného období nízký a stabilní podíl na trhu ve výši 4 % a vstupuje do Unie za vysokou cenu.

(170)

Dovoz z ostatních zemí celkem dosáhl podílu na trhu ve výši 9 %, který zůstal během celého posuzovaného období na stabilní úrovni. Žádná z těchto jiných zemí proto nemohla mít žádný významný vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie.

(171)

Na základě výše uvedené analýzy dospěla Komise k závěru, že dovoz z jiných zemí neměl během období šetření žádný vliv na situaci výrobního odvětví Unie. Zejména neexistuje žádný vztah mezi klesající výkonností výrobního odvětví Unie a stabilními podíly jiných zdrojů dodávek na trhu.

(172)

Žadatel poskytl Komisi tyto údaje o vývozu:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(173)

Úroveň vývozu výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období omezená a zůstala na stejné úrovni. V žádném roce posuzovaného období nepřesáhl vývoz 8 % jeho prodeje, jak je znázorněno v tabulce výše.

(174)

Vzhledem k omezenému podílu prodeje na vývoz na celkovém prodeji výrobního odvětví Unie a ke skutečnosti, že během posuzovaného období zůstal prakticky stabilní, bylo zjištěno, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(175)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že subvencovaný dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(176)

Komise určila a posoudila jiné činitele, které mohly případně přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jako je dovoz z jiných třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Bylo však zjištěno, že tyto jiné činitele neměly žádný vliv na situaci výrobního odvětví Unie, ať jednotlivě, nebo společně.

(177)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není přijetí vyrovnávacích opatření odpovídajících celkové výši napadnutelných subvencí v zájmu Unie, a to navzdory zjištění subvencování působícího újmu. Komise při stanovení zájmu Unie vycházela z analýzy všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a spotřebitelů.

(178)

Výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou důležitým materiálem v mnoha uživatelských aplikacích v Evropské unii.

(179)

Používají se především jako surovina k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Představují 10–60 % nákladů na výrobu termoplastických a termosetových pryskyřic v závislosti na dotčeném konečném výrobku. Tyto pryskyřice se poté používají v celé řadě aplikací v navazujícím výrobním odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie poskytlo informace o trhu, které ukazují, že zhruba polovina jejich prodeje směřuje do výroby termoplastů.

(180)

Výrobky z nekonečných skleněných vláken se rovněž používají jako hlavní surovina pro výrobu textilií ze skleněných vláken. Při výrobě textilií ze skleněných vláken představují významné vstupní náklady, a sice až 70 %. Komise upozorňuje na to, že probíhají antidumpingová a antisubvenční šetření týkající se dovozu textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (14). V těchto řízeních však dosud nebyla uložena žádná opatření.

(181)

Informace o trhu od výrobního odvětví Unie ukázaly, že v současné době až 20 % výrobků z nekonečných skleněných vláken vyrobených výrobním odvětvím Unie směřuje do výroby textilií ze skleněných vláken. Informace o trhu od výrobního odvětví Unie však rovněž ukázaly, že k výrobě textilií ze skleněných vláken se používá větší procentní podíl veškerého čínského dovozu a také dovoz z jiných zemí.

(182)

Za účelem posouzení zájmu Unie analyzovala Komise situaci výrobního odvětví Unie, které nyní funguje s velmi vysokou mírou využití kapacity, a tak by v krátkodobém horizontu nebylo schopno reagovat na významné tržní signály, a možné další zdroje dodávek, které nebudou dotčeny platnými opatřeními. Tato analýza je popsána v 154., 170. a 176. bodě odůvodnění.

(183)

Komise zjistila, že výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma a že tato újma je působena dovozem výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta.

(184)

Komise konstatuje, že výrobní odvětví funguje s velmi vysokou mírou využití kapacity, což omezuje možnost dalšího nárůstu dodávek, avšak uložení opatření vůči Egyptu by mělo výrobnímu odvětví umožnit, aby instalovalo další kapacitu, kterou potřebuje pro zásobování trhu Unie.

(185)

Jak Komise zjistila v předchozím šetření ohledně dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny, uložení opatření vůči nekalému dovozu umožňuje výrobnímu odvětví investovat do zvýšení kapacity (15).

(186)

Vzhledem k zjištění podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie a k tomu, že tato podstatná újma je působena dovozem subvencovaných výrobků z Egypta, Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(187)

Dovozci, kteří při šetření spolupracovali, se vyjádřili proti uložení opatření, neboť by se tím omezily zdroje výrobků z nekonečných skleněných vláken přicházejících na trh. Rovněž nadnesli problém certifikace nových zdrojů těchto výrobků a složitosti tohoto procesu, a to dokonce až do té míry, že někteří z jejich zákazníků stále trvají na dovozu z Číny (s uhrazeným clem), neboť dotčená společnost je certifikována pro použití jejich odběrateli.

(188)

Komise konstatovala, že dovozci i nadále dovážejí z Číny i při existenci platných cel, která jsou vyšší než cla, která mají být uložena na egyptské zdroje. Případné clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta by tedy nemuselo nutně zastavit dovoz do Unie.

(189)

Certifikace zdrojů výrobků z nekonečných skleněných vláken je zjevně pro některé uživatele těchto výrobků problémem, ale v mnoha odvětvích tomu tak není, a pokud je nezbytná, lze pozorovat, že dovoz pokračuje i při placení cel. Uložení cel na certifikovaný dovoz samozřejmě zvýší jeho náklady, v dokumentaci však neexistují žádné důkazy o tom, že by toto zvýšení nemohlo být přeneseno na konečného odběratele, který si sám tyto konkrétní výrobky z nekonečných skleněných vláken od tohoto konkrétního dodavatele vyžádal.

(190)

Komise navštívila dva dovozce výrobků z nekonečných skleněných vláken, kteří dováželi z různých zdrojů z celého světa a poté výrobky bez dalšího zpracování dále prodávali. Pro jednoho dovozce představovaly výrobky z nekonečných skleněných vláken jen velmi malou část jeho podnikání (méně než 1 %), takže účinek cel uložených na dovoz z Egypta by byl pro výkonnost tohoto dovozce zanedbatelný.

(191)

Pro druhého dovozce představovaly tyto výrobky významnější část jeho podnikání s velmi nízkými ziskovými rozpětími. Pokud jde o tohoto dovozce, vzhledem k jeho velmi nízkým rozpětím by případné zvýšení ceny tedy vedlo k možným ztrátám, pokud by zvýšení cen nemohlo být přeneseno na jeho odběratele. Tento dovozce se však s tímto problémem potýkal před tím, než Komise uložila cla na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Číny na vyšší úrovni.

(192)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení cel by nebylo v zájmu dovozců, protože by to zvýšilo jejich náklady.

(193)

Několik zúčastněných stran se přihlásilo a vyjádřilo své názory na zájem uživatelů ohledně uložení opatření v tomto šetření, zejména prostřednictvím standardních dopisů, které neuváděly žádné důkazy o jejich tvrzeních.

(194)

Některé zúčastněné strany zaslaly standardní dopis na podporu opatření, aby si výrobní odvětví Unie udrželi jako dodavatele, zatímco jiné strany zaslaly standardní dopis, v němž vznesly námitky proti opatřením, aby udržely své náklady na nízké úrovni. Z analýzy těchto standardních dopisů vyplývá, že pocházely od distributorů výrobků z nekonečných skleněných vláken v EU nebo od dodavatelů výrobního odvětví Unie.

(195)

Komise však od uživatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii obdržela podání, v nichž vyjádřili své názory na šetření.

(196)

Jedna skupina uživatelů, která si přála zůstat v anonymitě, aby se chránila před rizikem negativních dopadů na své obchodní vztahy, uspořádala slyšení s Komisí a uvedla, že opatření by nebyla v zájmu Unie.

(197)

Komise vzala na vědomí problém certifikace některých výrobků z nekonečných skleněných vláken vyráběných v některých závodech během inspekce u uživatelů, kteří uvedli, že někteří uživatelé jsou povinni používat konkrétní zdroj výrobků z nekonečných skleněných vláken z konkrétního závodu bez ohledu na to, zda je zavedeno platné clo, či nikoli.

(198)

Pokud budou uložena opatření vůči výrobkům z nekonečných skleněných vláken z Egypta a uživatel je při dalším zpracovávání povinen použít tyto výrobky z Egypta, dojde tak k nárůstu nákladů, který nemusí být schopni přenést na své zákazníky.

(199)

Skupina anonymních uživatelů poukázala na to, že skleněná vlákna jsou důležitou složkou, která má význam pro kvalitu, a stávající systémy kvality, například u termoplastů v automobilovém průmyslu, by vyžadovaly opětovné schválení, kdyby uživatel změnil dodavatele.

(200)

Tatáž skupina rovněž uvedla, že i v případě, že uživatel využívá různé dodavatele, nadále by používal konkrétního dodavatele pro určitou sloučeninu.

(201)

Pokud jde o uživatele, kteří vyrábějí jiné termoplasty, jejich odběratelé jsou méně citliví na zdroj surovin, jelikož výrobky z nekonečných skleněných vláken se mísí s pryskyřicí a zajišťují zpevnění termoplastů a na rozdíl od výroby textilií ze skleněných vláken nezůstávají relativně nezměněny.

(202)

Ačkoli výrobky z nekonečných skleněných vláken představují až 60 % výrobních nákladů, jsou snadno dostupné jiné zdroje těchto výrobků bez uložených opatření, například v Malajsii a Norsku. Avšak vzhledem k nárůstu cen, který by opatření způsobila, byl uživatel, u nějž byla provedena inspekce, proti uložení opatření. Všichni uživatelé termoplastů, kteří vyjádřili své stanovisko, byli proti uložení opatření.

(203)

Pokud jde o uživatele, kteří vyrábějí textilie ze skleněných vláken, ti jsou ve zcela odlišné situaci, neboť výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou surovinou pro výrobu textilií ze skleněných vláken. Komise navštívila jednoho výrobce textilií ze skleněných vláken a jednoho uživatele výrobků z nekonečných skleněných vláken, kteří pro účely tohoto šetření požádali o zachování anonymity. Oba byli proti přijetí opatření, jelikož když byla uložena cla na výrobky z nekonečných skleněných vláken z Číny, ceny surovin se zvýšily o 10 %, ale oni nebyli schopni přenést toto zvýšení cen na své odběratele.

(204)

Čtyři výrobci textilií ze skleněných vláken, kteří vyjádřili své stanovisko, byli proti uložení opatření. Komise však podotýká, že jeden z výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii zařazených do vzorku, Owens Corning, je integrovaným výrobcem, který rovněž vyrábí textilie ze skleněných vláken v Unii. Tato skupina podporuje opatření týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken i textilií ze skleněných vláken z Egypta.

(205)

Komise však rovněž obdržela podání od dvou dalších výrobců textilií ze skleněných vláken ve prospěch opatření týkajících se výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta s cílem chránit celý hodnotový řetězec v Evropě a rovněž podpořit výzkum a vývoj v této oblasti.

(206)

Závěr pro uživatele je takový, že jelikož výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou hlavní surovinou v jejich konečném výrobku, opatření by nebyla v jejich zájmu, jelikož by zvýšila náklady uživatelů. Opatření by však byla v zájmu integrovaných skupin používajících výrobky z nekonečných skleněných vláken, které si vyrobily samy.

(207)

Vzhledem k alternativním zdrojům dostupných dodávek, na něž se opatření nevztahují, vzhledem k tomu, že jeden integrovaný uživatel byl pro opatření, a vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by jasně ukazovaly, že dodatečné náklady vyplývající z opatření uložených na dovoz z Egypta by nemohly být přeneseny na uživatele, dospěla Komise k závěru, že negativní účinky na uživatele jasně neukazují, že použití opatření není v zájmu Unie.

(208)

Podle čl. 31 odst. 1 základního nařízení je třeba přihlédnout zejména k nutnosti odstranit účinky subvence působící újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž.

(209)

Šetřením bylo zjištěno, že společnost Jushi Egypt prodává na trhu Unie významná množství subvencovaných výrobků z nekonečných skleněných vláken za uměle nízké ceny. Pokud bude tato situace pokračovat, bude mít společnost Jushi Egypt i nadále nespravedlivou konkurenční výhodu, což oslabí již tak zranitelnou situaci výrobního odvětví Unie. Účinky subvencovaného egyptského dovozu, které spočívají v narušení obchodu, se proto postupem času zvýší a nadále budou bránit vytvoření rovných podmínek pro výrobní odvětví Unie.

(210)

Opatření jsou jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie. Obnášela by omezený negativní dopad na dovozce a uživatele, zejména výrobce textilií ze skleněných vláken, kteří jsou nejzranitelnější skupinou vzhledem k vysokému podílu výrobků z nekonečných skleněných vláken na jejich výrobních nákladech.

(211)

Komise však konstatuje, že k dispozici jsou jiné zdroje výrobků z nekonečných skleněných vláken, na něž se nevztahují platná opatření. Komise rovněž upozorňuje na rozsáhlé inovace výrobního odvětví Unie v posledních letech a na skutečnost, že výrobci v Unii spolupracují s uživateli na výrobě výrobku, který uživatelé vyžadují pro své vlastní individuální specifikace. Kdyby nadále docházelo k újmě, tyto inovace by byly ohroženy.

(212)

Komise vzala na vědomí připomínky týkající se postupů certifikace a schvalování, avšak uložení opatření má za cíl ustavit rovné podmínky pro všechny provozovatele, a uživatelé tedy mohou nadále dovážet certifikované nebo schválené výrobky z nekonečných skleněných vláken z Egypta, pokud zaplatí spravedlivou tržní cenu.

(213)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise předběžný závěr, že neexistují přesvědčivé důvody, které by prokazovaly, že by uložení vyrovnávacích opatření odpovídajících celkové výši napadnutelných subvencí na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta nebylo v zájmu Unie.

(214)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně subvencování, podstatné újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení mělo být na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta uloženo prozatímní vyrovnávací clo.

(215)

Na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta by měla být uložena prozatímní vyrovnávací opatření v souladu s pravidly stanovenými v čl. 12 odst. 1 základního nařízení, podle něhož prozatímní clo odpovídá předběžně zjištěné celkové výši napadnutelných subvencí.

(216)

Na základě výše uvedených skutečností by prozatímní sazby vyrovnávacího cla, vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:

Tabulka 15

Prozatímní výše subvencí

(217)

Individuální sazba vyrovnávacího cla pro společnosti specifikovaná v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění v rámci tohoto šetření. Proto odráží situaci jediného vyvážejícího výrobce zjištěnou při tomto šetření. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedeným právním subjektem.

(218)

Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat individuální sazba vyrovnávacího cla.

(219)

Pokud společnost následně změní svůj název, může požádat o uplatnění této individuální celní sazby. Tato žádost musí být zaslána Komisi (16). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(220)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, Komise během období předběžného poskytování informací podle čl. 24 odst. 5a základního nařízení zavedla celní evidenci dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken, a sice vyhlášením nařízení o celní evidenci.

(221)

Nařízením o celní evidenci byla zavedena celní evidence dovozu pouze na třítýdenní období předběžného poskytování informací. Celní evidence skončí, jakmile vstoupí v platnost toto nařízení.

(222)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antisubvenčních opatření. Toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi.

(223)

V souladu s článkem 29a základního nařízení Komise informovala zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(224)

Zúčastněným stranám byly poskytnuty tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(225)

Komise obdržela připomínky od společnosti Jushi Egypt. Tyto připomínky se však netýkaly přesnosti výpočtu. Prozatímní vyrovnávací clo proto zůstává nezměněno.

(226)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(227)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,