—

posouzení příslušných otázek životního prostředí a bezpečnosti a rizik, která uvedená zařízení pro nakládání s odpady představují,

—

provádění návštěv na místě za účelem kontroly prostor, podmínek lokality, příslušného zařízení, včetně jeho přiměřené údržby, příslušných dokumentů a elektronických údajů, interních opatření a systémů a provozních postupů,

—

vedení pohovorů se zaměstnanci pracujícími v zařízení pro nakládání s odpady,

—

posílení znalostí provozovatelů o příslušných právních požadavcích a dopadech činností provozovatelů na životní prostředí,

—

odběr vzorků,

—

používání technik pozorování Země a jiných forem dálkového dohledu, včetně případně ze senzorů in situ,

—

ověřování vlastního monitorování provozovatelů,

—

kontrolu dokumentů a elektronických údajů, včetně zpráv provozovatelů, jiným způsobem než prostřednictvím návštěv na místě,

—

kontrolu interních opatření a systémů provozovatelů a provozních postupů jiným způsobem než prostřednictvím návštěv na místě,

—

kontrolu finančních záruk nebo odpovídajícího jištění,

—

zaznamenávání faktických informací o nesouladu;

—

určení důvodů zjištěných případů nesouladu a různých možných typů dopadů těchto případů nesouladu na životní prostředí a lidské zdraví,

—

popis zjištěných případů nesouladu, zejména okolností (včetně osob), které vedly k nesouladu, s cílem v co nejvyšší míře určit, jaká opatření jsou zapotřebí k zajištění souladu a tato opatření provést, mimo jiné prostřednictvím spolupráce a sdílení zjištění kontrol s ostatními příslušnými orgány.

a)

disponibilitu příslušných orgánů odpovědných za kontroly na celém území členského státu a celou škálu zařízení pro nakládání s odpady, na něž se vztahuje článek 7 směrnice 2006/21/ES;

b)

nezávislost příslušných orgánů a jejich schopnost plnit všechny úkoly nezbytné pro provádění kontrol;

c)

pravomoci příslušných orgánů k provádění kontrol, včetně práva vstoupit do zařízení a provést kontrolu příslušného hmotného majetku, dokumentů a elektronických údajů;

d)

dostatečné množství zdrojů, personálu a vybavení, které jsou příslušným orgánům k dispozici k provádění kontrol;

e)

opatření, jež mají příslušné orgány zavedeny pro spolupráci a koordinaci svých činností s jinými příslušnými orgány, zejména s jinými orgány odpovědnými za dodržování souladu s povoleními, která se vyžadují podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, které se vztahují na zařízení, na než se vztahuje článek 7 směrnice 2006/21/ES, nebo jsou pro ně relevantní;

f)

úroveň znalostí, zkušeností a způsobilosti, kterou inspektoři potřebují k provádění kontrol, zejména pokud jde o projekt, výstavbu, provoz nebo uzavření zařízení pro nakládání s odpady;

g)

organizaci odborné přípravy za účelem doplnění znalostí, které inspektoři mají;

h)

nezbytnou pomoc, kterou musí provozovatelé poskytovat příslušným orgánům, aby jim umožnili provádět kontroly, včetně návštěv na místě, odebírat vzorky a shromažďovat informace, které jsou pro plnění jejich povinností podle článku 17 směrnice 2006/21/ES nezbytné.

a)

plánování kontrol předem, a to prostřednictvím plánu nebo plánů vytvořených na příslušné správní úrovni na základě obecného posouzení příslušných otázek životního prostředí a bezpečnosti a rizik zařízení pro nakládání s odpady, a v případě, že jsou již k dispozici informace o dodržování povolení, celkové posouzení stavu dodržování povolení pro zařízení pro nakládání s odpady provozovaná v oblasti, na níž se plán vztahuje. Tyto plány mohou být případně začleněny do jiných plánů kontrol nebo s nimi mohou být kombinovány;

b)

pravidelný přezkum a případně aktualizace plánu nebo plánů kontrol;

c)

zahrnutí každého zařízení pro nakládání s odpady, na nějž se vztahuje článek 7 směrnice 2006/21/ES, do plánu nebo plánů kontrol;

d)

zahrnutí těchto prvků do každého inspekčního plánu:

a)

provádění běžných kontrol v pravidelných intervalech na základě náležitého posouzení rizik dotčeného zařízení pro nakládání s odpady;

b)

přiměřenou četnost návštěv na místě na základě náležitého posouzení rizik dotčeného zařízení pro nakládání s odpady, přičemž se rovněž zohlední potenciálně vyšší rizika zařízení kategorie A;

c)

použití těchto kritérií při posuzování rizik zařízení pro nakládání s odpady:

d)

zaznamenání příslušných zjištění kontrol prováděných v rámci jiných použitelných právních předpisů Unie inspektorem;

e)

v případě, kdy byly návštěvy na místě oznámeny předem, poskytnutí harmonogramu kontrol provozovateli a podrobností k informacím, jakož i další potřebné pomoci, která od provozovatele bude žádána;

f)

v případě zjištění nedodržení povolení nebo rizika nedodržení povolení provedení kontroly a případně poskytnutí výsledků jiným orgánům, zejména s ohledem na:

g)

v případě pozastavení provozu zařízení pro nakládání s odpady z důvodu nedodržení podmínek povolení provedení dalších kontrolních činností s cílem dosáhnout environmentálních a dalších výsledků, které měly podmínky povolení zajistit.

a)

provedení mimořádných kontrol, včetně návštěv na místě, co nejdříve poté, co příslušný orgán obdrží závažné stížnosti týkající se nedodržení požadavků povolení nebo se jinak dozví o závažných haváriích, mimořádných událostech nebo případech nedodržování podmínek, a bez ohledu na to, zda tyto události musí být oznámeny podle čl. 11 odst. 3 nebo čl. 12 odst. 6 směrnice 2006/21/ES, zejména s ohledem na:

b)

zaznamenání příslušných zjištění kontrol prováděných v rámci jiných použitelných právních předpisů Unie inspektorem;

c)

provádění mimořádných kontrol co nejdříve s ohledem na přezkoumání či aktualizaci povolení, případně před přezkoumáním či aktualizací povolení.

a)

provedení přiměřeného počtu neohlášených návštěv na místě, zejména pokud je to relevantní z hlediska odhalování problémů a vystavení se rizikům nebo potřeby reagovat na naléhavou situaci;

b)

je-li to proveditelné, v rozhodnutích o neohlášených návštěvách zohlednit řešení obav týkajících se zdraví a bezpečnosti, jakož i možnou potřebu přítomnosti provozních pracovníků na místě.

a)

náležitou dokumentaci o všech kontrolních činnostech;

b)

po každé návštěvě na místě v zařízení pro nakládání s odpady vypracování zprávy o návštěvě na místě, která je zaznamenána písemně a uchovávána v identifikovatelné podobě ve snadno dostupné a řádně udržované databázi;

c)

zahrnutí účelu kontroly, shromážděných údajů a informací, zjištění a důkazů, jejich hodnocení a závěru, zda zařízení pro nakládání s odpady splňuje příslušné podmínky povolení a zda by mělo následovat nějaké další opatření, do zprávy o návštěvě na místě;

d)

dokončení zprávy o návštěvě na místě do dvou měsíců od návštěvy na místě, pokud během návštěvy na místě nebyla učiněna závažnější zjištění, přičemž v tomto případě může být požadována jiná lhůta;

e)

před dokončením zprávy o návštěvě na místě nebo po jejím dokončení případně poskytnutí možnosti provozovateli k předložení případných připomínek;

f)

zpřístupnění výsledků návštěvy na místě a případně jiných kontrolních činností veřejnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (2).

a)

provádění opatření za účelem co možná největšího snížení dopadu na životní prostředí během provozu i po jeho ukončení, v případě potřeby včetně nakládání se znečištěnou vodou a průsakovou vodou;

b)

soulad umístění, projektu a výstavby zařízení pro nakládání s odpady s bezpečnostními a environmentálními prvky uvedenými v povolení;

c)

obsah, dostupnost a výkonnost systému vlastního monitorování pro pravidelné monitorování a vnitřní kontroly prováděné provozovateli a plánovaného podávání zpráv o údajích monitorování příslušnému orgánu;

d)

provádění opatření v oblasti řízení, údržby a dohledu plánovaných za účelem zajištění fyzické stability zařízení a za účelem předcházení znečištění půdy, ovzduší, povrchových nebo podzemních vod z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, jakož i za účelem co největší minimalizace poškození krajiny;

e)

dostupnost dostatečných lidských zdrojů a způsobilost pracovníků odpovědných za environmentální řízení a bezpečnost zařízení pro nakládání s odpady;

f)

přiměřenost plánu pro ukončení provozu uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 2006/21/ES;

g)

přiměřenost finanční záruky nebo odpovídajícího jištění, pokud jde o jejich výši a formu v případě, že příslušný orgán požaduje finanční záruku nebo odpovídající jištění; zda je potřebné přezkoumat a ověřit, zda je zařízení pro nakládání s odpady klasifikováno v kategorii A či nikoliv;

h)

dodržování jakýchkoli dalších podmínek povolení a jakýchkoli dalších požadavků stanovených ve směrnici 2006/21/ES.

a)

nepříznivé účinky zařízení pro nakládání s odpady na životní prostředí a na lidské zdraví a opatření přijatá za účelem minimalizace dopadu na životní prostředí; zejména vhodnost výstavby, správy a údržby zařízení pro nakládání s odpady za účelem zajištění jeho fyzické stability, aby se z krátkodobého i dlouhodobého hlediska předcházelo znečištění půdy, ovzduší, povrchových nebo podzemních vod a aby se co možná nejvíce minimalizovalo poškození krajiny a způsob, jakým tyto účinky odpovídají podmínkám povolení, a informace v hodnocení vlivu na životní prostředí, je-li takové hodnocení požadováno;

b)

soulad množství, vlastností a klasifikace uloženého odpadu v zařízení pro nakládání s odpady s prvky uvedenými v povolení;

c)

soulad odhadované tvorby průsakové vody, včetně obsahu znečišťujících látek v průsakové vodě, uloženého odpadu a vodní bilance zařízení pro nakládání s odpady s prvky uvedenými v povolení;

d)

strukturální a provozní změny zařízení pro nakládání s odpady: kontrola 1) hospodaření s vodou, 2) kvality geotechnických stavebních činností (např. zvýšená konstrukce hráze/náspů), 3) řízení geotechnických bezpečnostních systémů (např. povrchové úpravy, monitorování stability a bezpečnosti), 4) množství a vlastnosti uloženého odpadu ve srovnání s projekcemi v plánu pro nakládání s odpady, 5) tvorba průsakové vody, včetně obsahu znečišťujících látek v průsakové vodě ve srovnání s projekcemi v plánu pro nakládání s odpady, 6) vodní bilance zařízení pro nakládání s odpady ve srovnání s projekcemi v plánu pro nakládání s odpady a 7) používané techniky pro řízení v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a jejich přiměřenost a monitorování životního prostředí;

e)

přijetí doporučených či uložených opatření po předchozích kontrolách;

f)

zprávy a výkazy auditů v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, pokud jsou vyžadovány v povolení;

g)

výsledky, úplnost, řízení a výkonnost programu vlastního monitorování pro pravidelné monitorování a podávání zpráv o všech údajích monitorování (je-li vhodné) příslušnému orgánu;

h)

vizuální abnormality lokality;

i)

reprezentativnost vzorků a charakterizace těžebního odpadu;

j)

role, odpovědnosti a způsobilost pracovníků odpovědných za environmentální řízení a řízení bezpečnosti zařízení pro nakládání s odpady, jakož i dostupnost dostatečných lidských zdrojů a odborná příprava poskytovaná pracovníkům;

k)

postupy pro informování příslušného orgánu o jakýchkoli událostech, které by mohly mít vliv na stabilitu zařízení pro nakládání s odpady, a o jakýchkoli nepříznivých účincích na životní prostředí zjištěných při příslušných kontrolních a monitorovacích postupech;

l)

přiměřenost plánu pro ukončení provozu uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 2006/21/ES a soulad s postupnými opatřeními na ukončení provozu uvedenými v plánu;

m)

přiměřenost výše a formy finanční záruky nebo odpovídajícího jištění ve vztahu k vypočteným nákladům na povinnosti provozovatele podle povolení, včetně opatření pro fázi ukončení provozu a fázi po ukončení provozu zařízení pro nakládání s odpady a rekultivace území zasaženého provozem zařízení, pokud příslušný orgán požaduje finanční záruku nebo odpovídající jištění;

n)

klasifikaci zařízení pro nakládání s odpady v kategorii A či nikoliv,

o)

dodržování jakýchkoli dalších podmínek povolení a jakýchkoli dalších požadavků stanovených ve směrnici 2006/21/ES.

a)

nepříznivé účinky zařízení pro nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví a opatření přijatá za účelem co možná největšího snížení tohoto dopadu po ukončení provozu, včetně v případě potřeby nakládání se znečištěnou vodou a průsakovou vodou;

b)

provádění plánu pro ukončení provozu uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 2006/21/ES;

c)

rekultivace území zasaženého provozem zařízení pro nakládání s odpady;

d)

přiměřenost plánu a opatření pro údržbu, sledování, kontrolu a nápravná opatření ve fázi po ukončení provozu zařízení pro nakládání s odpady, včetně fungování a přiměřenosti vybavení pro monitorování, dohled a kontrolu;

e)

přiměřenost výše a formy finanční záruky nebo odpovídajícího jištění ve vztahu k vypočteným nákladům na povinnosti provozovatele podle povolení, včetně dokončení opatření pro fázi ukončení provozu a fázi po ukončení provozu zařízení pro nakládání s odpady a zbývající rekultivace území zasaženého provozem zařízení, pokud příslušný orgán požaduje finanční záruku nebo odpovídající jištění;

f)

klasifikaci zařízení pro nakládání s odpady v kategorii A či nikoliv;

g)

dodržování jakýchkoli dalších podmínek povolení a jakýchkoli dalších požadavků stanovených ve směrnici 2006/21/ES;

a)

nepříznivé účinky zařízení pro nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví a opatření přijatá za účelem co možná největšího snížení tohoto dopadu po ukončení provozu, včetně v případě potřeby nakládání se znečištěnou vodou a průsakovou vodou;

b)

spojitost mezi nepříznivými účinky uvedenými v písmenu a) na jedné straně a podmínkami povolení a informacemi v hodnocení vlivu na životní prostředí na straně druhé, pokud je vyžadováno;

c)

soulad tvorby průsakové vody, včetně obsahu znečišťujících látek v průsakové vodě, uloženého odpadu a vodní bilance zařízení pro nakládání s odpady a v případě potřeby nakládání se znečištěnou vodou a průsakovou vodou s prvky uvedenými v povolení;

d)

provádění plánu pro ukončení provozu uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 2006/21/ES;

e)

přiměřenost plánu pro ukončení provozu uvedeného v čl. 5 odst. 3 písm. f) směrnice 2006/21/ES, zejména pokud jde o potřebu dalších opatření na ukončení provozu a rekultivaci na základě environmentálního rizika a hodnocení dopadů;

f)

rekultivaci území zasaženého provozem zařízení pro nakládání s odpady; přiměřenost plánu a opatření pro údržbu, sledování, kontrolu a nápravná opatření ve fázi po ukončení provozu zařízení pro nakládání s odpady, včetně fungování a přiměřenosti vybavení pro monitorování, dohled a kontrolu a podávání zpráv o všech údajích monitorování příslušnému orgánu;

g)

postup pro informování příslušného orgánu o jakýchkoli událostech nebo vývoji, které by mohly mít vliv na stabilitu zařízení pro nakládání s odpady, a o jakýchkoli nepříznivých účincích na životní prostředí zjištěných při příslušných kontrolních a monitorovacích postupech;

h)

přiměřenost výše a formy finanční záruky nebo odpovídajícího jištění s ohledem na vypočtené náklady na povinnosti podle povolení, včetně opatření po ukončení provozu zařízení, nápravných opatření a rekultivace zasaženého území, pokud příslušný orgán požaduje finanční záruku nebo odpovídající jištění;

i)

klasifikaci zařízení pro nakládání s odpady v kategorii A či nikoliv;

j)

dodržování jakýchkoli dalších podmínek povolení a jakýchkoli dalších požadavků stanovených ve směrnici 2006/21/ES;

a)

typ a podmínky ochrany před erozí;

b)

přiměřenost hydrologického návrhu, např. vodní bilance, dostupný volný bok (vertikální vzdálenost (výška) mezi běžnou maximální provozní úrovní nádrže a vrcholem (korunou) hráze;

c)

složení, stav a strukturální integritu břehu, např. přítomnost prohlubní, hustotu hlušiny, kontrolu prašnosti;

d)

změny vrcholu (koruny) hráze a sklonu, porovnání současného stavu s konstrukčním návrhem;

e)

fungování a stav drenážního systému a jeho stav a geotechnické struktury (např. geomembrány, hráze) a zařízení (např. monitorování konstrukcí hrází);

f)

oblasti vytékání a průsaků a množství vyteklého materiálu;

g)

zjištěné škody;

h)

stromy a vegetace na hrázi;

a)

přiměřenost přístupu k cestám vypouštění a místům vypouštění;

b)

škody na konstrukci a kontrolních zařízeních;

c)

vytékání zařízeními pro vypouštění a kolem nich;

d)

erozi na navazujících výpustích;

e)

vegetaci v zařízeních pro vypouštění nebo v jejich blízkosti;

f)

zařízení pro regulaci vypouštění;

g)

zařízení pro nouzové vypouštění;

h)

záložní zdroj elektřiny;

i)

míru zvýšení vypouštění do odkaliště a související míru zvýšení úrovně odkaliště (měřeno v metrech za rok);

j)

systém umisťování hlušiny;

k)

systém hospodaření s vodou.

a)

působení povětrnostních vlivů na horniny;

b)

kvalitu a množství průsakové vody;

c)

zda jsou opatření přijatá k minimalizaci dopadů zařízení, která obsahují odpadní horniny, na životní prostředí, odpovídající;

d)

správnost a účinnost rekultivačních činností na základě příslušných právních závazků.