1.   Předseda vykonává své pravomoci jménem kolegia. Kromě pravomocí uvedených v čl. 11 odst. 2 nařízení o Eurojustu předseda:

2.   Místopředsedové vykonávají pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 nařízení o Eurojustu a v odstavci 1 tohoto článku, které jim předseda svěří. Zastupují předsedu, nemůže-li plnit své povinnosti v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení o Eurojustu a čl. 2 odst. 2 tohoto jednacího řádu.

1.   V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení o Eurojustu volí kolegium předsedu z řad národních členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

2.   Předseda vyhlásí volbu jeden měsíc před koncem svého funkčního období. Uvolní-li se funkce předsedy před uplynutím stanoveného funkčního období čtyř let, místopředseda, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu, svolá okamžitě schůzi kolegia k volbě předsedy, která se koná do jednoho měsíce ode dne, kdy došlo k uvolnění funkce. Během přechodného období předsedu nahradí místopředseda, který je v té době služebně nejstarším, nebo v případě stejné délky služebního poměru místopředseda, který je nejstarší.

3.   Předseda nebo místopředseda při svolávání schůze k volbě předsedy oficiálně zahájí lhůtu pro předložení kandidatur. Národní členové, kteří si přejí být zvoleni, podají svou kandidaturu písemně vedoucímu správního sekretariátu a připojí k ní motivační dopis, a to nejméně deset pracovních dnů před schůzí, na níž se má volba uskutečnit, do 12:00 SEČ. Po obdržení kandidatury sdělí vedoucí správního sekretariátu kolegiu jméno kandidáta. Po uplynutí lhůty zašle vedoucí správního sekretariátu kolegiu motivační dopisy. Kandidáti předloží svou kandidaturu kolegiu na schůzi kolegia, která bezprostředně předchází schůzi, na níž se bude konat volba.

4.   Volbě předsedá předseda nebo místopředseda, pokud v této volbě nekandiduje, nebo národní člen, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu, nebo, v případě stejné délky služebního poměru v Eurojustu, nejstarší národní člen, pokud v této volbě nekandiduje.

5.   Volby se účastní správní ředitel a vedoucí správního sekretariátu. Zástupci Evropského parlamentu a Rady se mohou účastnit jako pozorovatelé.

6.   Na začátku schůze předseda ověří usnášeníschopnost. Pokud se národní člen nemůže volby zúčastnit, může být zastoupen nebo může udělit plnou moc jinému členovi v souladu s čl. 6 odst. 3 a 4 tohoto jednacího řádu.

7.   Volba se uskutečňuje tajným hlasováním. Správní ředitel vyzve členy kolegia nebo jejich zástupce jednoho po druhém na základě seznamu s protokolárním pořadím členských států Evropské unie (dále jen „protokolární seznam EU“), aby hlasovali. Jako poslední odevzdá svůj hlas zástupce Evropské komise. Jakmile všichni členové kolegia nebo jejich zástupci odevzdají svůj hlas, volební úředník otevře hlasovací urnu a spočítá hlasovací lístky.

8.   V prvním kole je považován za zvoleného kandidát, který získá dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia. Pokud žádný kandidát dvoutřetinovou většinu hlasů nezíská, koná se okamžitě druhé kolo mezi dvěma kandidáty, kteří v prvním kole obdrželi nejvíce hlasů. V případě rovnosti hlasů tří nebo více kandidátů s nejvyšším počtem hlasů postupují do druhého kola všichni tito kandidáti. V případě rovnosti hlasů dvou nebo více kandidátů s druhým nejvyšším počtem hlasů postupují do druhého kola všichni tito kandidáti a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů.

9.   V druhém kole je považován za zvoleného kandidát, který získá dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia. Pokud žádný kandidát dvoutřetinovou většinu hlasů nezíská, koná se okamžitě třetí kolo podle stejných pravidel jako v odstavci 8 tohoto článku.

10.   Ve třetím kole je považován za zvoleného kandidát, který získá dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia. Pokud žádný kandidát dvoutřetinovou většinu hlasů nezíská, zahájí se okamžitě nový volební proces. Ve výkonu pravomocí předsedy mezitím pokračuje bývalý předseda nebo místopředseda za podmínek uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to až do jmenování nástupce.

11.   Výsledky volby oznámí správní ředitel. Volební protokol podepisuje předseda, správní ředitel, vedoucí správního sekretariátu a pozorovatelé. Volební protokol obsahuje počet přítomných nebo zastoupených členů kolegia, počet kol volby, počet platných, neplatných a prázdných hlasovacích lístků, výsledky hlasování v jednotlivých kolech volby a výsledky jednotlivých kandidátů v abecedním pořadí podle příjmení, jakož i konečný výsledek.

12.   Výsledky volby předsedy Eurojustu se sdělují Evropskému parlamentu, Radě, Evropské komisi a členským státům.

1.   V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení o Eurojustu volí kolegium dva místopředsedy z řad národních členů dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

2.   Předseda vyhlásí volbu jeden měsíc před koncem funkčního období místopředsedy. Uvolní-li se funkce místopředsedy před uplynutím stanoveného funkčního období čtyř let, svolá předseda okamžitě schůzi kolegia k volbě místopředsedy, která se koná do jednoho měsíce ode dne, kdy došlo k uvolnění funkce. Místopředseda se během přechodného období nenahrazuje.

3.   Pro volbu místopředsedů se obdobně použije postup volby předsedy podle čl. 2 odst. 3 až 12 tohoto jednacího řádu, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

4.   Pokud ve druhém kole žádný kandidát nezíská dvoutřetinovou většinu hlasů členů kolegia, koná se okamžitě třetí kolo, během kterého se prostou většinou zvolí kandidát s nejvyšším počtem hlasů. V případě rovnosti hlasů ve třetím kole je za zvoleného považován kandidát, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu. V případě nesouvislých období služby odpracované v Eurojustu bere kolegium v úvahu pouze období služby bezprostředně před volbou.

1.   V souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení o Eurojustu, pokud předseda nebo místopředseda již nesplňuje podmínky nezbytné k plnění svých povinností, může být na návrh jedné třetiny členů kolegia odvolán. Rozhodnutí se provádí tajným hlasováním. Toto rozhodnutí se přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů členů kolegia, vyjma hlasů dotčeného předsedy nebo místopředsedy.

2.   Dotčený předseda nebo místopředseda obdrží kopii žádosti o odvolání a před rozhodnutím o odvolání předstoupí před kolegium.

3.   Pokud kolegium rozhodne, že předsedu nebo místopředsedu odvolá, je okamžitě vyhlášena volba v souladu s článkem 2 nebo 3 tohoto jednacího řádu.

4.   Odvolání předsedy nebo místopředsedy Eurojustu se sděluje Evropskému parlamentu, Radě, Evropské komisi a členským státům.

1.   V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení o Eurojustu pořádá kolegium alespoň jednu schůzi za měsíc. Čas a místo schůzí kolegia je předmětem každoročního rozhodnutí kolegia, kterým se přijímá harmonogram schůzí. Vyžadují-li to okolnosti a pokud většina členů kolegia nevznese námitky, může předseda změnit datum nebo čas zahájení schůzí, což oznámí kolegiu. Kolegium se kromě toho schází z podnětu předsedy, na žádost Evropské komise o projednání správních úkolů kolegia nebo na žádost alespoň jedné třetiny členů.

2.   Schůze kolegia se konají v sídle Eurojustu. Kolegium může výjimečně na návrh předsedy rozhodnout o uspořádání schůze na jiném místě, je-li to řádně odůvodněno.

3.   V nepřítomnosti předsedy a místopředsedů předsedá schůzi kolegia národní člen, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu.

4.   Schůze kolegia nejsou veřejné a jednání zůstávají důvěrná. Kolegium může rozhodnout, že se sejde na schůzi, na níž může být účast omezena.

5.   Pokud jde o účast nečlenů kolegia na schůzích kolegia:

6.   Předseda připraví předběžný pořad jednání každé schůze kolegia. Předběžný pořad jednání obsahuje body, o jejichž zařazení požádali členové kolegia, a body, které považují za vhodné předseda, výkonná rada nebo správní ředitel.

7.   Správní sekretariát zasílá členům kolegia předběžný pořad jednání spolu s příslušnými dokumenty nejméně pět pracovních dnů před zahájením schůze. Je-li svolána mimořádná schůze, může být předběžný pořad jednání odeslán dvacet čtyři hodin před zahájením schůze. Do předběžného pořadu jednání jsou zařazeny pouze body, pro které byly poskytnuty příslušné dokumenty. Předseda může doplnit orientační časová omezení pro projednání každého bodu pořadu jednání a omezit počet projevů a řečnickou dobu.

8.   Na začátku každé schůze přijme kolegium pořad jednání. O naléhavých záležitostech a bodech, které nejsou uvedeny v předběžném pořadu jednání, lze jednat a rozhodnout se souhlasem členů kolegia. Kolegium může rovněž rozhodnout o použití písemných postupů nebo přípravných konzultačních postupů podle článků 7 a 8 tohoto jednacího řádu.

9.   V souladu s čl. 11 odst. 2 písm. b) nařízení o Eurojustu předseda informuje kolegium o všech relevantních záležitostech. Informace mohou být členům kolegia předány písemně správním sekretariátem. Na žádost člena kolegia je na pořad jednání kolegia zařazen k posouzení bod pro informaci.

10.   Členové kolegia mohou v oblasti své působnosti klást správnímu řediteli otázky obecného zájmu. Správní ředitel na tyto otázky odpoví na první možné schůzi kolegia po obdržení dotazu (dotazů).

1.   Kolegium je usnášeníschopné, jsou-li přítomny dvě třetiny členů kolegia. V nepřítomnosti národního člena se při ověřování usnášeníschopnosti přihlíží k přítomnosti jeho zástupce nebo asistenta, který má postavení uvedené v čl. 7 odst. 4 nařízení o Eurojustu.

2.   Pokud požadované usnášeníschopnosti není možné dosáhnout, předseda pokračuje v jednání, aniž by zaznamenal jakékoli formální rozhodnutí. Příslušné body pořadu jednání mohou být projednány na následující schůzi kolegia nebo písemným postupem v souladu s článkem 7 tohoto jednacího řádu.

3.   Národní člen, který se nemůže účastnit schůze kolegia a není zastoupen zástupcem nebo asistentem, který má postavení uvedené v čl. 7 odst. 4 nařízení o Eurojustu, může udělit plnou moc jinému národnímu členovi, aby hlasoval jeho jménem. Každý národní člen může být držitelem maximálně jedné plné moci.

4.   Národní člen, který k hlasování využije plné moci, písemně oznámí správnímu sekretariátu totožnost osoby, které plnou moc udělil, body pořadu jednání, pro něž je plná moc platná, a veškerá případná omezení týkající se hlasování prostřednictvím této plné moci. Plná moc k hlasování je platná pouze pro schůzi, pro jejíž účely byla udělena.

5.   Kolegium může rozhodnout o záležitosti, o které se předseda domnívá, že byla dostatečně projednána.

6.   Článek 14 odst. 1 nařízení o Eurojustu předpokládá, že není-li stanoveno jinak a v případech, kdy se nepodaří dosáhnout konsenzu, kolegium přijímá rozhodnutí většinou hlasů svých členů.

7.   Konsensu je dosaženo tehdy, pokud žádný člen kolegia není výslovně proti. Kolegium může hlasovat pouze v případě, že předseda zaznamená, že konsensu nebylo dosaženo. Většina členů kolegia se určí na základě složení kolegia, které je stanoveno v čl. 10 odst. 1 nařízení o Eurojustu.

8.   V souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení o Eurojustu má každý člen kolegia jeden hlas. V nepřítomnosti hlasujícího člena je zástupce oprávněn vykonat hlasovací právo za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7 nařízení o Eurojustu. V nepřítomnosti zástupce je asistent také oprávněn vykonat hlasovací právo za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 7 nařízení o Eurojustu.

9.   Není-li v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, hlasuje se zvednutím ruky; v případě, že je hlasování zvednutím ruky zpochybněno, hlasuje se jmenovitě. Na návrh předsedy nebo na žádost jedné třetiny členů kolegia může kolegium rozhodnout o tajném hlasování. Předseda zaznamená rozdělení odevzdaných hlasů. Menšinové stanovisko je uvedeno v zápisu ze schůze, pokud o to příslušný člen kolegia požádá.

1.   V naléhavých případech, kdy rozhodnutí nemůže být odloženo a je požadováno před svoláním kolegia, může předseda vyzvat k provedení písemného postupu. Písemné postupy lze rovněž použít ve věcech, které již kolegium projednává v souladu s čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 2 tohoto jednacího řádu.

2.   Předseda poskytne členům kolegia na odpověď nejméně tři pracovní dny ode dne, kdy byl návrh rozhodnutí odeslán elektronickou cestou. Ve výjimečných případech může předseda rozhodnout o kratší lhůtě.

3.   Návrh rozhodnutí, které má být přijato písemným postupem, nelze měnit a musí být schválen nebo zamítnut v plném rozsahu. V případě, že ve stanovené lhůtě není doručena odpověď, má se za to, že se příslušný člen kolegia zdržel hlasování.

4.   Rozhodnutí je přijato, pokud písemně odpověděly alespoň dvě třetiny členů kolegia a bylo dosaženo požadované většiny hlasů.

5.   V případech, kdy není dosaženo požadované usnášeníschopnosti nebo požadované většiny hlasů, může předseda písemný postup zahájit znovu nebo věc předložit na následující schůzi kolegia.

6.   Předseda potvrdí, že písemný postup byl ukončen. Oznámení o této skutečnosti se zašle členům kolegia.

1.   Považuje-li to předseda za vhodné při přípravě jednání kolegia, může zahájit přípravný konzultační postup s využitím elektronických prostředků. Členům kolegia jsou poskytnuty nezbytné informace.

2.   Přípravné konzultační postupy trvají sedm pracovních dnů, nerozhodne-li předseda z důvodu naléhavosti jinak. Po uplynutí lhůty vydá iniciátor návrhu na posouzení kolegia revidovaný dokument, v němž jsou zohledněny připomínky členů kolegia.

1.   Kolegium může zřídit pracovní skupiny, které mu poskytnou poradenství a odborné znalosti.

2.   Mandát, složení a praktické fungování těchto pracovních skupin bude stanoveno prováděcím rozhodnutím kolegia.

1.   V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení o Eurojustu jsou další dva členové kolegia kromě předsedy nebo místopředsedů určeni členy výkonné rady na základě systému dvouleté rotace.

2.   Pořadí rotace, v němž jsou oba členové kolegia vyzváni k tomu, aby se stali členy výkonné rady, je založeno na protokolárním seznamu EU. Kolegium provede losování s cílem určit členský stát, který bude výchozím bodem rotačního systému v rámci uvedeného seznamu.

3.   Členy výkonné rady budou na dvouleté období jmenováni zástupce prvního určeného členského státu a zástupce členského státu, který bezprostředně následuje na protokolárním seznamu EU.

4.   Na konci tohoto dvouletého období jsou členy výkonné rady na následující dvouleté období jmenováni národní členové z následujících dvou členských států podle protokolárního seznamu EU, s výjimkou případů, kdy tento národní člen vykonává funkci předsedy nebo místopředsedy, přičemž v takovém případě je jmenován národní člen dalšího členského státu na protokolárním seznamu EU.

5.   Pokud funkční období člena kolegia skončí před uplynutím dvouletého období ve výkonné radě, je členem výkonné rady na zbytek tohoto dvouletého období jmenován nově jmenovaný národní člen téhož členského státu. Pokud funkční období národního člena skončí a nebyl dosud jmenován žádný nový národní člen, je členem výkonné rady jmenován jeho zástupce, dokud není jmenován nový národní člen, nebo na zbytek tohoto dvouletého období.

6.   Žádný národní člen nesmí vykonávat funkci člena výkonné rady během dvou po sobě následujících mandátů, s výjimkou funkce předsedy nebo místopředsedy.

1.   Předseda je předsedou výkonné rady v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o Eurojustu. V případě, že předseda není přítomen nebo není k dispozici, předsedá výkonné radě místopředseda, který je v té době služebně nejstarším, nebo v případě stejné délky služby nejstarší místopředseda. V případě, že místopředsedové nejsou přítomni nebo nejsou k dispozici, předsedá výkonné radě národní člen, který je v té době ve výkonné radě služebně nejstarším. Členové výkonné rady se v zásadě účastní schůzí osobně. Výjimečně se mohou členové výkonné rady účastnit schůze výkonné rady prostřednictvím videokonference.

2.   V souladu s čl. 16 odst. 7 nařízení o Eurojustu se výkonná rada schází alespoň jednou za měsíc. Výkonná rada se schází rovněž z podnětu svého předsedy nebo na žádost Evropské komise nebo na žádost nejméně dvou ze svých ostatních členů. Čas a místo schůzí výkonné rady je předmětem každoročního rozhodnutí, kterým se přijímá harmonogram schůzí.

3.   V souladu s čl. 16. odst. 4 se správní ředitel účastní schůzí výkonné rady bez hlasovacího práva. Předseda může k účasti na schůzích výkonné rady přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být relevantní, nebo jiné členy správy, avšak bez hlasovacího práva.

4.   Předseda zasílá zástupci Úřadu evropského veřejného žalobce pořad jednání schůzí výkonné rady a konzultuje s ním, zda je zapotřebí, aby se těchto schůzí účastnil. V souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení o Eurojustu předseda přizve zástupce Úřadu evropského veřejného žalobce k účasti na schůzích výkonné rady, avšak bez hlasovacího práva, kdykoliv se projednávají záležitosti relevantní pro fungování Úřadu evropského veřejného žalobce.

5.   Výkonná rada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně tři členové výkonné rady, a to i prostřednictvím videokonference. Pokud není dosaženo usnášeníschopnosti, předseda schůzi ukončí a do pěti pracovních dnů svolá další schůzi bez zvláštních požadavků na usnášeníschopnost.

6.   Předseda připraví předběžný pořad jednání výkonné rady v konzultaci s jejími členy a se správním ředitelem. Předběžný pořad jednání spolu s příslušnými dokumenty se účastníkům poskytne nejméně pět pracovních dnů před konáním schůze. Na začátku schůze přijme výkonná rada pořad jednání. O naléhavých záležitostech a bodech, které nejsou uvedeny v předběžném pořadu jednání, lze jednat a rozhodnout se souhlasem členů výkonné rady.

7.   V naléhavých případech, kdy rozhodnutí nemůže být odloženo a je požadováno před svoláním výkonné rady, může předseda vyzvat k provedení písemného postupu. Předseda poskytne členům výkonné rady na odpověď nejméně tři pracovní dny ode dne, kdy byl návrh rozhodnutí odeslán elektronickou cestou. Ve výjimečných případech může předseda rozhodnout o kratší lhůtě na tyto odpovědi. Rozhodnutí je přijato, pokud písemně odpověděla většina členů výkonné rady.

8.   V souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o Eurojustu přijímá výkonná rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů a hlasuje se zvednutím ruky. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

9.   V souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení o Eurojustu se výkonná rada může při plnění svých úkolů radit s kolegiem. Předseda připraví alespoň jednou za čtvrt roku zprávu o činnostech a rozhodnutích výkonné rady určenou kolegiu.

10.   Účast zástupců Evropské komise a Úřadu evropského veřejného žalobce na schůzích výkonné rady nepředstavuje pro Eurojust žádné náklady.

1.   Všichni členové kolegia, zástupci a asistenti, kteří mají postavení uvedené v čl. 7 odst. 4 a 7 nařízení o Eurojustu, vyplní při nástupu do funkce prohlášení o zájmech ve formátu stanoveném v etickém kodexu, který má být přijat prováděcím rozhodnutím kolegia. Veškeré změny bodů uvedených v těchto prohlášeních o zájmech musí být provedeny co nejdříve a nejpozději do jednoho měsíce po té, co tato změna nastala, aby se zajistilo, že prohlášení budou stále aktuální. Zpracování osobních údajů ve formulářích pro prohlášení o zájmech se provádí v souladu s nařízením 2018/1725 a s ustanoveními o ochraně údajů uvedenými v nařízení o Eurojustu.

2.   Aniž jsou dotčeny příslušné vnitrostátní právní předpisy, všichni členové kolegia, zástupci a asistenti okamžitě informují předsedu o každém skutečném nebo domnělém střetu zájmů v souvislosti s jejich operativními nebo řídicími pravomocemi. Zástupci a asistenti tak činí prostřednictvím svých příslušných národních členů. V operativních záležitostech navíc národní členové před tím, než informují předsedu, okamžitě informují i ostatní národní členy, kteří jsou nebo by mohli být v daném případě dotčeni jakýmkoli takovým střetem zájmů.

3.   Všichni členové kolegia, zástupci a asistenti se vyvarují jakékoli situace, která by mohla vést ke střetu osobních zájmů nebo která by mohla být jako taková vnímána. Nesmějí se podílet na řešení operativního případu, ve kterém existuje střet zájmů anebo vnímaný střet zájmů. Nesmí jednat ani se vyjadřovat způsobem, který by nepříznivě ovlivňoval vnímání jejich nestrannosti veřejností.

4.   Všichni členové kolegia, zástupci a asistenti informují předsedu o jakékoli záležitosti, která by mohla mít nepříznivý vliv na pověst nebo zájmy Eurojustu. Zástupci a asistenti tak činí prostřednictvím svých příslušných národních členů.

5.   Předseda zváží další kroky, které mají být v souladu s etickým kodexem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku přijaty v případech uvedených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku.

6.   Pokud dojde při výkonu pravomocí ke sporu mezi dvěma nebo více členy kolegia, může dotčená osoba (osoby) informovat předsedu, který může svolat schůzi kolegia za účelem posouzení této otázky.

1.   Kolegiu a výkonné radě je nápomocen správní sekretariát pracující v součinnosti s předsedou.

2.   Správní sekretariát se mimo jiné účastní schůzí kolegia a výkonné rady, pořizuje a uchovává zápisy a připravuje shrnutí výsledků těchto schůzí a vede záznamy o činnosti kolegia a výkonné rady.

1.   Zápisy ze schůzí kolegia a výkonné rady obsahují alespoň jména osob, které se schůzí účastnily, zprávu o rozpravách a přijatá rozhodnutí.

2.   Návrh zápisu ze schůzí kolegia a výkonné rady zasílá předseda členům kolegia a členům výkonné rady k přijetí. Po přijetí je zápis podepsán předsedou a vedoucím správního sekretariátu a připojen k záznamu, který uchovává správní sekretariát. Zápisy ze schůzí výkonné rady jsou pro informaci zasílány kolegiu.

3.   Správní sekretariát vypracuje shrnutí výsledků schůzí výkonné rady, které schválí předseda a které se zveřejní v souladu s čl. 74 odst. 4 nařízení o Eurojustu.

1.   V souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení o Europolu jmenuje správního ředitele kolegium ze seznamu uchazečů navržených výkonnou radou v otevřeném a transparentním výběrovém řízení.

2.   Výkonná rada navrhne kolegiu zřízení výběrové komise pro postup jmenování správního ředitele. Vyběrová komise se skládá ze dvou národních členů a zástupce Evropské komise.

3.   Ve vhodných případech a po rozhodnutí kolegia se členem výběrové komise bez hlasovacího práva může stát osoba s odpovídajícími zkušenostmi s výběrem vyšších vedoucích pozic.

4.   Výkonná rada navrhne kolegiu způsob, jak zahájit výzvu k podávání přihlášek, a může rozhodnout o počtu uchazečů, kteří budou v návaznosti na tuto výzvu pozváni na pohovor.

5.   Výběrová komise provede s uchazeči pohovor a informuje výkonnou radu o výsledcích svých jednání. Výkonná rada předloží kolegiu seznam uchazečů s doporučením, který kandidát má být vybrán.

6.   Pokud nelze dosáhnout konsenzu, jmenuje kolegium správního ředitele většinou svých členů. Rozhodnutí se provádí tajným hlasováním.

7.   Výkonná rada přijme prováděcí pravidla týkající se postupů pro výběr a jmenování správního ředitele, obnovení a ukončení jeho smlouvy, jeho zkušební doby a ročního hodnocení jeho výkonnosti.

1.   Pro první dvouleté období bezprostředně po zřízení výkonné rady zvolí kolegium za členy výkonné rady kromě předsedy nebo místopředsedů dva národní členy.

2.   Za zvolené jsou považováni dva kandidáti, kteří získají nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů kandidátů na druhém místě je za zvoleného považován kandidát, který je v té době služebně nejstarším v Eurojustu. V případě nesouvislých období služby odpracované v Eurojustu bere kolegium v úvahu pouze období služby bezprostředně před volbou.

3.   Losování uvedené v čl. 10 odst. 2 tohoto jednacího řádu se uskuteční bezprostředně po zvolení dvou národních členů, kteří jsou v něm uvedeni. Národní členové zastupující dva určené členské státy se ujmou funkce členů výkonné rady na konci mandátu dvou zvolených národních členů, pokud mezitím nebyli zvoleni předsedou nebo místopředsedou, přičemž v takovém případě se jmenuje národní člen následujícího členského státu na protokolárním seznamu EU.

1.   Kolegium může změnit tento jednací řád stejným postupem, jaký se použil pro jeho přijetí, na návrh výkonné rady nebo jedné třetiny členů kolegia.

2.   Každá změna tohoto jednacího řádu se uskuteční na základě dvoutřetinové většiny hlasů členů kolegia. V případě, že nelze dosáhnout dohody dvoutřetinovou většinou, rozhodnutí se přijme prostou většinou na následující schůzi kolegia.

1.   Pravidly pro zpracování a ochranu osobních údajů v Eurojustu (dále jen „pravidla“) se provádí ustanovení o ochraně údajů v nařízení o Eurojustu a v nařízení 2018/1725.

2.   Vztahují se na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.

3.   Pravidla se vztahují na veškeré osobní údaje zpracovávané Eurojustem, včetně osobních údajů obsažených v informacích jím vypracovaných nebo získaných a v jeho vlastnictví, týkajících se záležitostí souvisejících s politikami, činnostmi a rozhodnutími spadajícími do jeho pravomoci.

1.   Tato pravidla se vztahují na operativní i administrativní osobní údaje zpracovávané Eurojustem.

2.   Operativní údaje se zpracovávají v souladu s hlavou II.

3.   Administrativní údaje se zpracovávají v souladu s hlavou III.

1.   Žádosti o výkon práv subjektů údajů vyřizují národní členové, jichž se žádost týká a kteří poskytnou kopii žádosti pověřenci pro ochranu osobních údajů k jejímu zápisu do rejstříku.

2.   Dotčení národní členové konzultují rozhodnutí, které má být přijato v reakci na žádost, s příslušnými orgány dotčených členských států.

3.   Je-li to v daném případě nutné, provede pověřenec pro ochranu osobních údajů dodatečné kontroly v systému řízení případů, a zjistí-li se během těchto kontrol jakékoliv související doplňující informace, informuje dotčeného národního člena. Dotčený národní člen zohlední informace poskytnuté pověřencem pro ochranu osobních údajů a tam, kde je to vhodné, přehodnotí původní rozhodnutí.

4.   Právní a věcné důvody, na jejichž základě národní člen přijímá rozhodnutí, se zdokumentují v dočasném pracovním souboru týkajícím se žádosti v systému řízení případů a na požádání se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů.

5.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů sdělí subjektu údajů rozhodnutí, které jménem Eurojustu přijal dotčený národní člen, a informuje jej o možnosti podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů, pokud není s rozhodnutím spokojen, nebo požádat o soudní ochranu Soudní dvůr.

6.   V případech, kdy byla žádost obdržena prostřednictvím vnitrostátního dozorového úřadu, informuje Eurojust tento úřad o rozhodnutí, které pověřenec pro ochranu osobních údajů sdělil subjektu údajů.

1.   Systém řízení případů automaticky přidělí každému nově zřízenému dočasnému pracovnímu souboru jedinečné referenční číslo (identifikátor).

2.   Pokud národní člen, který odpovídá za správu dočasného pracovního souboru, jak je vymezen v čl. 24 odst. 1 nařízení o Eurojustu, zpřístupní dočasný pracovní soubor nebo jeho část jednomu nebo více zúčastněným národním členům, systém řízení případů zajistí, aby oprávnění uživatelé měli v rámci profilu tohoto národního zastoupení, za něž odpovídá daný národní člen, přístup k příslušným částem souboru, ale nemohli měnit údaje vložené osobou, jež je uložila původně. Do nových částí dočasných pracovních souborů však oprávnění uživatelé mohou doplňovat veškeré relevantní informace. Obdobně informace obsažené v rejstříku mohou číst všichni oprávnění uživatelé systému, ale měnit je může pouze osoba, jež je uložila původně.

3.   Systém řízení případů automaticky informuje pověřence pro ochranu osobních údajů o vytvoření každého nového pracovního souboru, který obsahuje osobní údaje.

4.   Systém řízení případů zajistí, aby dotčený národní člen, který zřídil dočasný pracovní soubor, mohl do rejstříku v souladu s čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 3 nařízení o Eurojustu zaznamenávat pouze operativní osobní údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až i), písm. k) a písm. m) a odstavci 2 přílohy II nařízení o Eurojustu.

5.   Pokud národní členové chtějí v souladu s čl. 23 odst. 6 nařízení o Eurojustu dočasně uchovávat a analyzovat osobní údaje, aby mohli určit, zda jsou tyto údaje relevantní pro úkoly Eurojustu, vytvoří koncept dočasného pracovního souboru, který je nadále přístupný pouze jim a osobám, jimž udělili oprávnění v rámci profilu svého zastoupení. Po třech měsících by se měl koncept dočasného pracovního souboru buď převést na dočasný pracovní soubor v systému řízení případů, nebo jej systém automaticky vymaže. Před uplynutím této lhůty systém dotčenému národnímu členovi zašle upozornění, že ohledně konceptu souboru je zapotřebí přijmout rozhodnutí.

6.   Dotčení národní členové zajistí, aby byly informace obsažené v rejstříku dostačující k plnění úkolů Eurojustu, jak jsou vymezeny v článku 2 nařízení o Eurojustu.

1.   Eurojust přijme příslušná technická opatření k zajištění toho, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů automaticky informován o výjimečných případech, v nichž je použit čl. 27 odst. 4 nařízení o Eurojustu. Systém řízení případů zajistí, aby takové údaje nebyly zahrnuty v rejstříku uvedeném v čl. 23 odst. 1 a 4 nařízení o Eurojustu.

2.   Pokud se tyto údaje týkají svědků nebo obětí ve smyslu čl. 27 odst. 2 nařízení o Eurojustu, systém řízení případů tyto informace nezaznamená, ledaže dotčení národní členové rozhodnou jinak. Rozhodnutí o zpracování těchto údajů se zdokumentuje.

1.   Eurojust přijme příslušná technická opatření k zajištění toho, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů automaticky informován o výjimečných případech, v nichž je po časově omezenou dobu použit čl. 27 odst. 3 nařízení o Eurojustu. Systém řízení případů označí tyto údaje tak, aby osobu, jež údaje do systému uložila, upozornil na povinnost uchování těchto údajů po omezenou dobu.

2.   Pokud se tyto údaje týkají svědků nebo obětí ve smyslu čl. 27 odst. 2 nařízení o Eurojustu, systém řízení případů tyto informace nezaznamená, ledaže dotčení národní členové rozhodnou jinak. Rozhodnutí o zpracování těchto údajů se zdokumentuje.

1.   Každý národní člen Eurojustu zdokumentuje politiku přístupu k operativním osobním údajům, kterou podle článku 34 nařízení o Eurojustu schválil v rámci svého národního zastoupení, a informuje o ní pověřence pro ochranu osobních údajů.

2.   Národní členové se mohou v jednotlivých případech rozhodnout udělit zvláštní povolení k přístupu k dočasnému pracovnímu souboru nebo jeho části osobě, která není zaměstnancem Eurojustu, ale která pracuje jménem Eurojustu a patří do zvláštní kategorie zaměstnanců, která byla předem schválena správním ředitelem Eurojustu v souladu s čl. 24 odst. 2 nařízení o Eurojustu jako kategorie, jíž má být umožněn přístup k systému řízení případů.

3.   Národní členové zajistí přijetí a dodržování příslušných organizačních opatření v rámci svého zastoupení, jakož i správné uplatňování technických a organizačních opatření, jež jim dal Eurojust k dispozici, a to i v návaznosti na požadovanou odbornou přípravu.

4.   Je-li to nezbytné pro plnění úkolů Eurojustu, kolegium může v souladu s článkem 34 nařízení o Eurojustu povolit přístup k operativním osobním údajům dalším zaměstnancům Eurojustu.

1.   Jako záznam všech činností zpracování uvedených v článku 35 nařízení o Eurojustu týkajících se operativních osobních údajů slouží systém Eurojustu pro řízení případů ve smyslu článku 23 nařízení o Eurojustu.

2.   Systém Eurojustu pro řízení případů obsahuje úplný záznam o předání a přijetí operativních osobních údajů, což umožňuje zjistit jakékoli předání operativních osobních údajů a určit vnitrostátní orgán, organizaci nebo třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, která tyto informace Eurojustu předala nebo od něj přijala.

1.   Rozhodnutí o předání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím podle čl. 58 odst. 1 nařízení o Eurojustu přijímá kolegium Eurojustu na žádost dotčených národních členů na základě posouzení provedeného pověřencem pro ochranu osobních údajů.

2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů poskytne posouzení uvedené v odstavci 1 do deseti pracovních dnů. Je-li to z naléhavých důvodů, jež dotčený národní člen uvede, nezbytné, posouzení se poskytne co nejdříve. Ve zvláště složitých případech se pověřenec pro ochranu osobních údajů může s dotčeným národním členem dohodnout na delším časovém rámci pro dokončení posuzování.

3.   Posouzení ze strany pověřence pro ochranu osobních údajů se zejména zabývá otázkami uvedenými v 51. a 52. bodě odůvodnění nařízení o Eurojustu. Pokud má pověřenec pro ochranu osobních údajů v průběhu posuzování vhodnosti záruk v konkrétním případě výhrady, může před vydáním posouzení konkrétního předání konzultovat evropského inspektora ochrany údajů.

1.   Eurojust přijme příslušná technická opatření k zajištění toho, aby byly dodrženy lhůty pro uchovávání operativních údajů vymezené v článku 29 nařízení o Eurojustu a aby v případě, že během přezkumu nebude přijato odůvodněné rozhodnutí o dalším uchovávání operativních osobních údajů, byly tyto údaje automaticky vymazány.

2.   Systém řízení případů zejména zajistí, aby se každé tří roky po uložení údajů do dočasného pracovního souboru přezkoumala potřeba jejich uchovávání. Takový přezkum musí být v systému řádně zdokumentován včetně odůvodnění přijatého rozhodnutí o dalším uchovávání operativních osobních údajů a jeho výsledek je automaticky oznámen pověřenci pro ochranu osobních údajů. Výsledek takového rozhodnutí nebo jeho neexistence se uplatní na případ jako celek, jak je vymezeno v čl. 29 odst. 2 nařízení o Eurojustu.

3.   Systém řízení případů zvlášť označí údaje zaznamenané na časově omezenou dobu v souladu s čl. 27 odst. 3, jakož i údaje uvedené v čl. 27 odst. 4 nařízení o Eurojustu. Pokud se jakékoliv operativní osobní údaje uvedené v čl. 27 odst. 4 uchovávají po dobu delší než pět let, systém řízení případů vytvoří upozornění s cílem zajistit, aby tyto informace byly automaticky poskytnuty evropskému inspektorovi ochrany údajů.

4.   Ve výjimečných případech, pokud národní člen usoudí, že operativní osobní údaje jsou i nadále zapotřebí pro účely archivace ve veřejném zájmu nebo ke statistickým účelům, jak je uvedeno v čl. 29 odst. 7 písm. e) nařízení o Eurojustu, rozhodne kolegium po vyslechnutí stanoviska pověřence pro ochranu osobních údajů o nezbytnosti uchovávat v tomto konkrétním případě údaje pro tento konkrétní účel. V případě použití tohoto postupu je informován evropský inspektor ochrany údajů.

1.   Žádosti o výkon práv se adresují přímo správnímu řediteli Eurojustu nebo pověřenci pro ochranu osobních údajů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů v každém případě obdrží kopii žádosti k jejímu zápisu do rejstříku.

2.   V případě potřeby je pověřenec pro ochranu osobních údajů nápomocen subjektu údajů a dá mu k dispozici zvláštní formuláře, které mohou jednotlivci použít k podávání žádostí.

3.   Správní ředitel na základě informací poskytnutých správním subjektem přímo zapojeným do zpracování osobních údajů a na základě poradenství pověřence pro ochranu osobních údajů rozhodne o konkrétním případu.

4.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů sdělí subjektu údajů rozhodnutí, které přijal správní ředitel, a informuje jej o možnosti podat stížnost k evropskému inspektorovi ochrany údajů, pokud není s rozhodnutím vydaným Eurojustem spokojen.

5.   Žádost musí být v plné míře vyřízena do jednoho měsíce po přijetí. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na počet žádostí a složitost žádosti prodloužit o další dva měsíce. Správní ředitel informuje subjekt údajů o jakémkoli takovém prodloužení do jednoho měsíce od obdržení žádosti spolu s důvody pro tento odklad. Subjekt údajů může podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů, pokud Eurojust v této lhůtě nevydá na základě jeho žádosti žádné rozhodnutí.

1.   Pro všechny jednotlivé operace zpracování administrativních osobních údajů, které se v Eurojustu uskutečňují, je s ohledem na jejich vymezený účel a v plném souladu s čl. 4 odst. 1 písm. d) a čl. 31 odst. 1 písm. f) nařízení 2018/1725 jasně stanovena lhůta pro uchovávání, aby bylo zajištěno, že údaje jsou uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro účely, pro které se administrativní osobní údaje zpracovávají. Tato lhůta je stanovena pro každou kategorii zpracovávaných údajů a zdokumentována v záznamu o činnostech zpracování.

2.   Eurojust uchovává administrativní osobní údaje v souladu s odstavcem 1 tak dlouho, dokud je to nezbytné, nejdéle však po dobu uvedenou pro každou kategorii činností zpracování v tabulce v příloze těchto pravidel.

3.   Výkonná rada může na návrh správního ředitele stanovit kratší dobu uchovávání, než jaká je uvedena v příloze těchto pravidel.

1.   Tato pravidla jsou pravidelně přezkoumávána, aby se posoudila potřeba jejich změny. Každá změna těchto pravidel se provádí v souladu se stejným postupem, jenž je v nařízení o Eurojustu stanoven pro jejich schválení.

2.   Evropský inspektor ochrany údajů upozorní kolegium na veškeré návrhy nebo doporučení týkající se změn těchto pravidel.