PRAKTICKÉ POKYNY PRO ÚČASTNÍKY ŘÍZENÍ VE VĚCECH PŘEDKLÁDANÝCH SOUDNÍMU DVORU

OBSAH

(Čísla odkazují na příslušné odstavce)

I.

OBECNÁ USTANOVENÍ

1 – 9

Části řízení před Soudním dvorem a jejich základní rysy

1

Zastupování účastníků řízení před Soudním dvorem

2 – 3

Výdaje v řízení před Soudním dvorem a bezplatná právní pomoc

4 – 6

Ochrana osobních údajů

7 – 9

II.

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

10 – 50

Účel písemné části řízení

10

Písemná část řízení o předběžné otázce

11 – 12

Písemná část řízení o přímé žalobě

13 – 19

Žaloba

13 – 14

Žalobní odpověď

15 – 16

Replika a duplika

17

Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení

18

Návrhy na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření (řízení o předběžných opatřeních)

19

Písemná část řízení o kasačním opravném prostředku

20 – 32

Kasační opravný prostředek

21 – 25

Kasační odpověď

26

Vedlejší kasační opravný prostředek

27

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

28

Replika a duplika

29 – 30

Kasační opravné prostředky podávané na základě článku 57 statutu

31

Důvěrnost v řízení o kasačním opravném prostředku

32

Vedlejší účastenství v řízeních o přímé žalobě a o kasačním opravném prostředku

33 – 38

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

33

Spis vedlejšího účastníka

34

Vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka

35

Opožděné návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení

36

Vedlejší účastenství v řízení o návrhu na předběžná opatření nebo ve zrychleném řízení

37

Vyloučení vedlejšího účastenství v řízení o předběžné otázce

38

Forma a struktura podání

39 – 45

Předkládání a předávání podání

46 – 50

III.

ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

51 – 69

Účel jednání

52

Žádost o konání jednání

53

Předvolání k jednání a potřeba rychlé odpovědi na toto předvolání

54

Na co je třeba dbát před konáním jednání

55 – 57

Obvyklý průběh jednání

58

První fáze jednání: přednes řečí

59 – 64

Účel přednesu řečí

59

Délka přednesu řečí a její případné prodloužení

60

Počet účastníků jednání přednášejících řeč

61

Jazyk používaný při přednesu řečí

62 – 64

Druhá fáze jednání: otázky členů Soudního dvora

65

Třetí fáze jednání: repliky

66

Důsledky simultánního tlumočení a omezení s ním související

67 – 68

Stav po skončení jednání

69

IV.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

70 – 71

SOUDNÍ DVŮR,

s ohledem na jednací řád, a zejména jeho článek 208,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. listopadu 2013 přijal Soudní dvůr na základě článku 208 svého jednacího řádu nové praktické pokyny pro účastníky řízení ve věcech předkládaných Soudnímu dvoru (1). Jejich cílem bylo poskytnout účastníkům řízení a jejich zástupcům konkrétní pokyny založené na novém jednacím řádu přijatém dne 25. září 2012 (2), které braly mimo jiné ohled na zkušenosti získané během prvního roku jeho uplatňování.

(2)	Od 1. února 2014, kdy tyto pokyny vstoupily v platnost, však došlo k několika významným změnám technického i právního rázu.

(3)

Zaprvé totiž účastníci řízení ve větší míře využívají prostředků elektronické komunikace k předkládání svých podání, což přispívá k rychlejšímu projednávání věcí, ale zároveň vyžaduje, aby byly dále zpřesněny podmínky jejich předkládání i opatření, jež mají usnadnit zpracování a překlad podání a případně zachovat důvěrnost v něm obsažených informací.

(4)

Zadruhé byl jednací řád Soudního dvora od roku 2012 několikrát novelizován, a to jednak s cílem vyjasnit či zpřesnit pravidla, podle nichž účastníci řízení před soudem postupují, a jednak s cílem promítnout změny přijaté unijním normotvůrcem v oblastech, jako je ochrana osobních údajů či postup v případě kasačních opravných prostředků uvedených v článku 58a Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie.

(5)	V zájmu řádného výkonu spravedlnosti a pro lepší přehlednost je proto třeba přijmout nové praktické pokyny zohledňující shora uvedené změny.

(6)

Tyto nové pokyny, které se vztahují na všechny kategorie věcí předkládaných Soudnímu dvoru, nejsou určeny k tomu, aby nahrazovaly příslušná ustanovení statutu a jednacího řádu. Jejich účelem je umožnit účastníkům řízení a jejich zástupcům, aby lépe porozuměli smyslu těchto ustanovení a přesněji pochopili průběh řízení před Soudním dvorem, a zejména omezení, s nimiž se Soudní dvůr potýká především v souvislosti se zpracováním a překladem procesních písemností nebo se simultánním tlumočením vyjádření přednášených na jednání. Pro účastníky řízení i pro Soudní dvůr je nejlepší zárukou optimálního projednávání věcí soudem, budou-li tyto pokyny dodržovány a bude-li na ně brán zřetel,

PŘIJÍMÁ TYTO PRAKTICKÉ POKYNY:

I.   OBECNÁ USTANOVENÍ

Části řízení před Soudním dvorem a jejich základní rysy

1.

S výhradou zvláštních ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „statut“) nebo jednacího řádu zahrnuje řízení před Soudním dvorem zpravidla písemnou a ústní část. Účelem písemné části řízení je vyložit Soudnímu dvoru vytýkané skutečnosti, žalobní důvody nebo argumenty účastníků řízení a v řízení o předběžné otázce vyjádření zúčastněných uvedených v článku 23 statutu k otázkám položeným soudy členských států Unie. Účelem ústní části řízení, která následuje po části písemné, je umožnit Soudnímu dvoru, aby svou znalost věci zdokonalil případným vyslechnutím těchto účastníků řízení či zúčastněných na jednání a případně vyslechnutím stanoviska generálního advokáta.

Zastupování účastníků řízení před Soudním dvorem

2.

V souladu s ustanoveními článku 19 statutu musí být účastníci řízení před Soudním dvorem povinně zastoupeni osobou, která je k tomu náležitě oprávněna. S výjimkou členských států, ostatních států, které jsou stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“), Kontrolního úřadu Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) a orgánů Unie, které obvykle zastupuje zmocněnec jmenovaný pro každou jednotlivou věc, musí být jiní účastníci řízení zastoupeni advokátem oprávněným k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP. Toto jejich postavení musí být doložitelné na pouhé vyžádání kdykoli během řízení. Podle čl. 19 sedmého pododstavce statutu jsou na roveň advokátům postaveni vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy.

3.

Ve věcech projednávaných v řízení o předběžné otázce však Soudní dvůr přihlíží v souvislosti se zastupováním účastníků původního řízení k procesním pravidlům použitelným před soudem, který mu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložil. Jakákoli osoba oprávněná k zastupování některého účastníka řízení před tímto soudem jej tedy může zastupovat i před Soudním dvorem, a pokud to vnitrostátní procesní pravidla umožňují, mají účastníci původního řízení právo sami předkládat písemná vyjádření a přednášet ústní vyjádření. Vyvstanou-li v tomto ohledu pochybnosti, může si Soudní dvůr kdykoli opatřit příslušné informace od těchto účastníků řízení, od jejich zástupců nebo od soudu, který mu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložil.

Výdaje v řízení před Soudním dvorem a bezplatná právní pomoc

4.

S výhradou ustanovení článku 143 jednacího řádu je řízení před Soudním dvorem bezplatné; Soudnímu dvoru se za podání návrhu na zahájení řízení nebo za předložení kteréhokoli podání neplatí žádný poplatek. Náklady řízení podle článku 137 a následujících jednacího řádu zahrnují výlučně ty náklady, za něž „lze přiznat“ náhradu, tj. částky případně určené svědkům a znalcům a nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením před Soudním dvorem, což se týká odměny jejich zástupce a jeho výdajů na cestu a pobyt v Lucemburku v případě, že se koná jednání. O výši těchto nákladů řízení a o tom, který z účastníků řízení je má platit, rozhoduje Soudní dvůr v rozsudku nebo usnesení, kterým se končí řízení, zatímco v řízení o předběžné otázce připadá rozhodování o nákladech řízení předkládajícímu soudu.

5.

Není-li některý účastník řízení nebo – v řízení o předběžné otázce – účastník původního řízení schopen nést zcela nebo zčásti náklady řízení, může kdykoli požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci za podmínek stanovených v článcích 115 až 118 a 185 až 189 jednacího řádu. Aby však bylo možné k takovým žádostem přihlédnout, musejí k nim být přiloženy všechny nezbytné informace a doklady umožňující Soudnímu dvoru zhodnotit skutečnou hospodářskou situaci žadatele. Vzhledem k tomu, že v řízení o předběžné otázce rozhoduje Soudní dvůr na základě žádosti soudu členského státu, musí účastníci původního řízení požádat o případné poskytnutí bezplatné právní pomoci přednostně u tohoto soudu nebo u příslušných orgánů dotyčného členského státu, s tím, že pomoc přiznaná Soudním dvorem má ve vztahu k pomoci přiznané na vnitrostátní úrovni toliko podpůrnou povahu.

6.

Je vhodné připomenout, že vyhoví-li Soudní dvůr žádosti o bezplatnou právní pomoc, hradí pouze výdaje související s pomocí a zastupováním žadatele před Soudním dvorem, popřípadě v mezích stanovených soudním kolegiem. V souladu s pravidly obsaženými v jednacím řádu může Soudní dvůr tyto výdaje později vymáhat v rozhodnutí, kterým se končí řízení a kterým se rozhoduje o nákladech řízení, a soudní kolegium, které rozhodlo o žádosti o bezplatnou právní pomoc, též může kdykoli tuto pomoc odejmout, změní-li se v průběhu řízení podmínky, na jejichž základě byla poskytnuta.

Ochrana osobních údajů

7.

Soudní dvůr zpravidla projednává předběžné otázky anonymně v zájmu zajištění optimální ochrany osobních údajů zejména při zveřejňování informací o věcech, které jsou mu předkládány. Tento přístup v praxi znamená, že Soudní dvůr – s výjimkou zvláštních okolností – skryje jméno a příjmení fyzických osob uvedených v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a případně i další údaje, které by mohly umožnit jejich opětovnou identifikaci, pokud již tento úkon neprovedl předkládající soud před zasláním své žádosti. Všichni zúčastnění uvedení v článku 23 statutu jsou žádáni, aby ve svých písemných i ústních vyjádřeních takto přiznanou anonymitu respektovali.

8.

Totéž platí pro kasační opravné prostředky. S výjimkou zvláštních okolností totiž Soudní dvůr respektuje anonymitu přiznanou Tribunálem a účastníci řízení jsou žádáni, aby tuto anonymitu respektovali i v rámci řízení před Soudním dvorem.

9.

Každopádně platí, že přeje-li si účastník řízení před Soudním dvorem, aby jeho totožnost nebo některé údaje, které se ho týkají, nebyly v rámci věci předložené Soudnímu dvoru zpřístupňovány, nebo přeje-li si naopak, aby jeho totožnost a tyto údaje v rámci takové věci zpřístupněny byly, může se obrátit na Soudní dvůr s žádostí, aby rozhodl, zda je či není namístě provést úplnou nebo částečnou anonymizaci dané věci, nebo zachovat již poskytnutou anonymitu. Aby však byla taková žádost účinná, musí být podána co možná nejrychleji. Z důvodu stále rozsáhlejšího využívání nových prostředků výpočetní techniky a komunikačních prostředků se totiž ukazuje, že se poskytování anonymity zajišťuje mnohem obtížněji, bylo-li již sdělení o dané věci zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie nebo – v řízení o předběžné otázce – byla-li již žádost o rozhodnutí o předběžné otázce doručena zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu, tj. přibližně měsíc po podání žádosti Soudnímu dvoru.

II.   PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Účel písemné části řízení

10.

Písemná část řízení má pro Soudní dvůr zásadní význam při seznamování se s věcí. Má mu umožnit, aby si na základě předložených spisů účastníků řízení nebo vyjádření utvořil přesnou představu o předmětu věci, která mu byla předložena, a o jejím významu. Tento cíl sice zůstává při projednávání všech druhů věcí předkládaných Soudnímu dvoru stejný, avšak průběh a celkové obrysy písemné části řízení se liší v závislosti na povaze řízení. Zatímco v řízeních o přímé žalobě a o kasačním opravném prostředku se mají účastníci řízení vyjádřit ke spisům ostatních účastníků řízení, písemná část řízení o předběžné otázce se vyznačuje tím, že není kontradiktorní, a zúčastnění uvedení v článku 23 statutu mají pouze předložit svá případná vyjádření k otázkám položeným vnitrostátním soudem, přičemž v zásadě neznají postoj ostatních zúčastněných k týmž otázkám. Z toho vyplývají odlišné požadavky jak co do formy a obsahu uvedených vyjádření, tak co do dalšího průběhu řízení, avšak s tím, že většina spisů účastníků řízení či vyjádření předkládaných v průběhu písemné části řízení musí být přeložena. Proto musí být vždy upřednostněno používání krátkých a jednoduchých vět a argumentace účastníků řízení musí být obsažena v jejich spisech či vyjádřeních, a nikoli v případných přílohách, které obvykle překládány nejsou.

Písemná část řízení o předběžné otázce

11.

Vzhledem k tomu, že řízení o předběžné otázce je svou povahou řízením nesporným, nepodléhá předkládání písemných vyjádření zúčastněných uvedených v článku 23 statutu žádným zvláštním požadavkům ohledně formálních náležitostí. Jakmile jim Soudní dvůr doručí žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, mohou tedy v případě zájmu předložit vyjádření, ve kterém popíší svůj postoj k žádosti předkládajícího soudu. Účelem tohoto vyjádření, které musí být předloženo v neprodlužitelné lhůtě dvou měsíců (k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti) od doručení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, je objasnit Soudnímu dvoru, jaký je smysl této žádosti, a zejména jaké odpovědi by měly být poskytnuty na otázky předkládajícího soudu.

12.

Tento popis sice musí být úplný a musí obsahovat zejména argumentaci, o niž by se mohla opírat odpověď Soudního dvora na položené otázky, na druhou stranu ale v něm nemusí být opakován právní nebo skutkový rámec sporu, který je již vylíčen v předkládacím rozhodnutí, ledaže by vyžadoval doplňující vyjádření. S výhradou zvláštních okolností nebo speciálních ustanovení jednacího řádu upravujících omezení délky písemností z důvodu naléhavosti věci by písemná vyjádření předkládaná v řízení o předběžné otázce neměla přesáhnout 20 stran.

Písemná část řízení o přímé žalobě

Žaloba

13.

Vzhledem k tomu, že řízení o přímé žalobě je svou povahou řízením sporným, platí pro písemnou část takového řízení přísnější pravidla. Tato pravidla jsou upravena v článku 119 a následujících (hlava IV) jednacího řádu a týkají se jak povinného zastoupení účastníků řízení zmocněncem nebo advokátem, tak formálních náležitostí co do obsahu a úpravy spisů účastníků řízení. Z článku 120 jednacího řádu konkrétně vyplývá, že návrh na zahájení řízení musí vedle jména (názvu) a bydliště (sídla) žalobce a označení strany, proti níž žaloba směřuje, obsahovat přesné označení předmětu sporu, dovolávané žalobní důvody a argumenty, případně podložené důkazy nebo důkazními návrhy, a návrhové žádání žalobce. Nedodržení těchto požadavků má za následek nepřípustnost žaloby; její délka by až na zvláštní okolnosti neměla přesáhnout 30 stran.

14.

Z článku 120 písm. c) jednacího řádu vyplývá, že k žalobě musí být též povinně připojen stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Účelem tohoto popisu – který nesmí přesáhnout dvě strany – je usnadnit sepisování oznámení o každé věci předložené Soudnímu dvoru, které musí být v souladu s čl. 21 odst. 4 jednacího řádu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Žalobní odpověď

15.

Žalobní odpověď upravená v článku 124 jednacího řádu je spojena s formálními náležitostmi, které věcně odpovídají formálním náležitostem stanoveným pro žalobu, a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby. Tato lhůta, k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti, smí být prodloužena jen výjimečně na základě včas podané a řádně odůvodněné žádosti s uvedením okolností, jež mohou takové prodloužení odůvodňovat.

16.

Vzhledem k tomu, že právní rámec řízení je vymezen žalobou, musí být argumentace obsažená v žalobní odpovědi v co největším možném rozsahu členěna dle žalobních důvodů nebo vytýkaných skutečností uvedených v žalobě. Předkládání nových žalobních důvodů během řízení je zakázáno, ledaže by se zakládaly na právních nebo skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Mimoto právní a skutkový rámec sporu je třeba v žalobní odpovědi uvést pouze v případě, že jeho vylíčení v žalobě je zpochybňováno nebo vyžaduje další upřesnění. Stejně jako v případě žaloby by délka žalobní odpovědi neměla až na zvláštní okolnosti přesáhnout 30 stran.

Replika a duplika

17.

Žalobce může svou argumentaci doplnit replikou a žalovaný duplikou, považují-li to za nutné. Tyto spisy účastníků řízení se řídí stejnými formálními pravidly jako žaloba a žalobní odpověď, avšak vzhledem ke své fakultativní a doplňkové povaze musí být nutně kratší. Vzhledem k tomu, že rámec a žalobní důvody či vytýkané skutečnosti, které jsou těžištěm sporu, byly důkladně vylíčeny (nebo zpochybněny) v žalobě a žalobní odpovědi, zůstává jediným cílem repliky a dupliky umožnit žalobci a žalovanému, aby své postoje upřesnili nebo svou argumentaci soustředili na některou důležitou otázku, s tím, že předseda též může na základě článku 126 jednacího řádu sám upřesnit aspekty, kterých by se tato podání měla týkat. Až na zvláštní okolnosti by tedy replika ani duplika neměla být delší než přibližně deset stran. Tato podání musí být do soudní kanceláře doručena ve lhůtách stanovených Soudním dvorem s tím, že předseda poskytne prodloužení těchto lhůt jen výjimečně a na základě řádně odůvodněné žádosti.

Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení

18.

Pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu, může žalobce nebo žalovaný požádat Soudní dvůr o projednání věci ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení jednacího řádu. Tato možnost upravená v článku 133 jednacího řádu je nicméně podmíněna tím, že byla v tomto směru předložena samostatným podáním výslovná žádost, v níž jsou podrobně vylíčeny okolnosti, jimiž lze odůvodnit zahájení takového řízení, a je-li takové žádosti vyhověno, dochází k úpravám v písemné části řízení. Běžné lhůty pro předkládání spisů účastníků řízení se totiž zkrátí, což platí i pro délku těchto spisů, a podle článku 134 jednacího řádu lze repliku, dupliku nebo spis vedlejšího účastníka předložit pouze tehdy, pokládá-li to předseda za nezbytné.

Návrhy na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření (řízení o předběžných opatřeních)

19.

S přímou žalobou může být také spojen návrh na odklad provádění či nuceného výkonu napadeného aktu podle článku 278 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) nebo návrh na předběžná opatření podle článku 279 SFEU. V souladu s ustanoveními článku 160 jednacího řádu je však takový návrh přípustný pouze tehdy, napadl-li navrhovatel dotyčný akt u Soudního dvora nebo byl-li návrh podán účastníkem řízení ve věci, kterou Soudní dvůr projednává, a musí být předložen samostatným podáním s označením předmětu sporu a okolností, které dokládají naléhavost rozhodnutí, jakož i skutkových a právních důvodů, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaného opatření. Návrh se pak zpravidla doručí druhému účastníku řízení, jemuž předseda určí krátkou lhůtu k písemnému nebo ústnímu vyjádření. V případě mimořádné naléhavosti může předseda návrhu předběžně vyhovět ještě před tím, než bylo takové vyjádření předloženo či předneseno. V takovém případě však bude možné přijmout rozhodnutí, kterým se řízení o předběžných opatřeních končí, až poté, co byl tento druhý účastník řízení vyslechnut.

Písemná část řízení o kasačním opravném prostředku

20.

V případě kasačních opravných prostředků vykazuje písemná část řízení mnoho podobností s průběhem písemné části řízení o přímé žalobě. Příslušná pravidla jsou obsažena v článku 167 a následujících (hlava V) jednacího řádu, v nichž je upřesněn povinný obsah kasačního opravného prostředku a kasační odpovědi a předmět v nich uplatněných návrhových žádání.

Kasační opravný prostředek

21.

Kasační opravný prostředek nelze podat proti aktu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, nýbrž musí směřovat proti rozhodnutí Tribunálu o žalobě podané proti takovému aktu, jak vyplývá z článků 168 a 169 jednacího řádu, jimiž jsou v tomto ohledu doplněny články 56 až 58 statutu. Z tohoto upřesnění vyplývá, že návrhové žádání v kasačním opravném prostředku musí nutně směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Tribunálu obsaženého ve výroku tohoto rozhodnutí, a nikoli ke zrušení aktu napadeného před Tribunálem. Právní důvody a argumenty uplatněné v kasačním opravném prostředku – jehož délka by až na zvláštní okolnosti neměla přesáhnout 25 stran – též musí pod hrozbou nepřípustnosti přesně označit napadané body odůvodnění uvedeného rozhodnutí a podrobně uvést důvody, proč toto rozhodnutí trpí vadou spočívající v nesprávném právním posouzení.

22.

Aby se usnadnilo sepisování oznámení zveřejňovaného v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 21 odst. 4 jednacího řádu, musí dále navrhovatel ke svému kasačnímu opravnému prostředku připojit stručný popis těchto důvodů v maximální délce dvou stran a uložit v soudní kanceláři nezbytné doklady a potvrzení, jež prokazují splnění požadavků podle článku 19 statutu, převzatých v článku 119 jednacího řádu.

23.

V situacích uvedených v článku 58a statutu musí dále navrhovatel ke kasačnímu opravnému prostředku přiložit návrh na uznání jeho přijatelnosti v maximální délce sedmi stran, který musí obsahovat všechny nezbytné skutečnosti, aby mohl Soudní dvůr rozhodnout o přijatelnosti kasačního opravného prostředku, a je-li uznán přijatelným zčásti, určit důvody kasačního opravného prostředku, k nimž se musí kasační odpověď vztahovat.

24.

V návrhu na uznání přijatelnosti kasačního opravného prostředku musí být každopádně jasně a přesně uvedeny důvody, o něž se kasační opravný prostředek opírá, musí v něm být stejně tak přesně a jasně identifikována právní otázka, kterou každý z důvodů kasačního opravného prostředku nastoluje, a musí v něm být konkrétně popsáno, v čem je tato otázka významná pro jednotu, soulad nebo další vývoj unijního práva.

25.

V souladu s čl. 170a odst. 1 jednacího řádu má nepřiložení takového návrhu za následek nepřípustnost kasačního opravného prostředku jako celku.

Kasační odpověď

26.

Kterýkoli účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem může předložit kasační odpověď v neprodlužitelné lhůtě dvou měsíců – k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti – od okamžiku, kdy mu byl doručen kasační opravný prostředek. Pro obsah kasační odpovědi platí náležitosti stanovené v článku 173 jednacího řádu a návrhové žádání musí v souladu s článkem 174 jednacího řádu směřovat k vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo k jeho úplnému nebo částečnému odmítnutí či zamítnutí. Právní argumentace obsažená v kasační odpovědi musí být v co možná největším rozsahu členěna dle důvodů kasačního opravného prostředku uplatňovaných navrhovatelem, ale není nutné v ní připomínat právní a skutkový rámec sporu, ledaže je jeho vylíčení v kasačním opravném prostředku zpochybňováno nebo vyžaduje další upřesnění. Naproti tomu námitky vůči přípustnosti celého kasačního opravného prostředku nebo jeho části musí být obsaženy v samotném textu kasační odpovědi, neboť možnost vznést samostatným podáním námitku nepřípustnosti žaloby podle článku 151 jednacího řádu se na kasační opravné prostředky nevztahuje. Stejně jako v případě kasačního opravného prostředku by délka kasační odpovědi neměla až na zvláštní okolnosti přesáhnout 25 stran.

Vedlejší kasační opravný prostředek

27.

Má-li účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem poté, co mu byl doručen kasační opravný prostředek, zájem napadnout rozhodnutí Tribunálu v určitém aspektu, který nebyl zmíněn v kasačním opravném prostředku, musí proti rozhodnutí Tribunálu podat vedlejší kasační opravný prostředek. Vedlejší kasační opravný prostředek musí být předložen samostatným podáním a ve stejné neprodlužitelné lhůtě, jaká je stanovena pro předložení kasační odpovědi, a musí splňovat náležitosti stanovené v článcích 177 a 178 jednacího řádu. Právní důvody a argumenty obsažené ve vedlejším kasačním opravném prostředku musí být nutně odlišné od právních důvodů a argumentů uplatněných v kasační odpovědi.

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

28.

Je-li podán takový vedlejší kasační opravný prostředek, může navrhovatel stejně jako kterýkoli další účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem, který má právní zájem na vyhovění vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, předložit odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek, která se omezí na důvody uváděné ve vedlejším kasačním opravném prostředku. V souladu s článkem 179 jednacího řádu musí být odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek podána v neprodlužitelné lhůtě dvou měsíců od doručení vedlejšího kasačního opravného prostředku (k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti).

Replika a duplika

29.

Kasační opravný prostředek a kasační odpověď, respektive vedlejší kasační opravný prostředek a odpověď na něj, mohou být doplněny replikou a duplikou zejména k tomu, aby se účastníci řízení mohli vyjádřit k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v kasační odpovědi, respektive v odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek. Na rozdíl od pravidel platných pro přímé žaloby ale tato možnost podléhá výslovnému souhlasu předsedy Soudního dvora. Za tím účelem se navrhovatel (respektive účastník řízení podávající vedlejší kasační opravný prostředek) vyzývá, aby ve lhůtě sedmi dnů – k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti – od doručení kasační odpovědi (respektive odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek) předložil řádně odůvodněnou žádost s vylíčením důvodů, proč je dle jeho názoru replika nezbytná. Tato žádost – jejíž délka by neměla přesáhnout tři strany – musí být srozumitelná sama o sobě a bez odkazů na kasační opravný prostředek nebo kasační odpověď, respektive na vedlejší kasační opravný prostředek nebo odpověď na něj.

30.

Z důvodu zvláštní povahy řízení o kasačním opravném prostředku, které se omezuje na zkoumání právních otázek, může dále předseda v případě, že žádosti o repliku vyhoví, omezit předmět a počet stran repliky i následné dupliky. Splnění těchto požadavků je základním předpokladem řádného průběhu řízení s tím, že překročení povoleného počtu stran nebo uvedení dalších otázek v replice nebo duplice povede k tomu, že bude předkladateli vrácena.

Kasační opravné prostředky podávané na základě článku 57 statutu

31.

Pravidla uvedená v bodech 20 až 30 těchto pokynů se však neuplatní v plném rozsahu na kasační opravné prostředky podávané proti rozhodnutí Tribunálu, kterým byl zamítnut návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení nebo které bylo přijato na základě návrhu na předběžná opatření podle článků 278 SFEU nebo 279 SFEU. Podle čl. 57 třetího pododstavce statutu se totiž takové kasační opravné prostředky projednávají stejným postupem jako návrh na předběžná opatření podaný přímo k Soudnímu dvoru. Účastníkům řízení je tedy stanovena krátká lhůta k předložení případných vyjádření ke kasačnímu opravnému prostředku a Soudní dvůr o něm rozhoduje bez dodatečné písemné části řízení, či dokonce bez části ústní.

Důvěrnost v řízení o kasačním opravném prostředku

32.

Jak vyplývá z předchozích ustanovení, kasační opravný prostředek a následně předkládané spisy účastníků řízení se doručují všem účastníkům řízení v dotčené věci před Tribunálem bez ohledu na jejich procesní postavení před ním (hlavní či vedlejší účastník řízení). Vzhledem k tomu, že kasační opravné prostředky jsou podle článku 58 statutu omezeny na právní otázky, musí se účastníci řízení v zásadě vyhnout uvádění tajných nebo důvěrných údajů ve svých spisech. Pokud by se tak výjimečně stalo, je třeba, aby účastník řízení, který se dovolává důvěrnosti určitých údajů obsažených v jeho spise, předložil samostatným podáním řádně odůvodněnou žádost o důvěrné nakládání (s upřesněním rozsahu požadovaného důvěrného nakládání a účastníků řízení, kterých se tato žádost týká) a nedůvěrnou verzi svého spisu, kterou bude možné doručit těmto dalším účastníkům řízení. V případě částečného vyhovění této žádosti o důvěrné nakládání – která svým rozsahem každopádně nemůže jít nad rámec důvěrného nakládání již přiznaného Tribunálem vůči některému vedlejšímu účastníkovi – je třeba, aby účastník řízení, v jehož prospěch bylo toto důvěrné nakládání přiznáno, předložil neprodleně novou nedůvěrnou verzi svého spisu, kterou bude možné doručit ostatním účastníkům řízení.

Vedlejší účastenství v řízeních o přímé žalobě a o kasačním opravném prostředku

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

33.

V souladu s článkem 40 statutu mohou členské státy a orgány Unie a za podmínek stanovených ve druhém a třetím pododstavci tohoto článku třetí státy, které jsou stranou Dohody o EHP, Kontrolní úřad ESVO, instituce a jiné subjekty Unie a jakákoli fyzická nebo právnická osoba vstoupit do řízení ve sporech předložených Soudnímu dvoru, aby zcela nebo částečně podpořily návrhová žádání některého z účastníků řízení. Aby bylo možné k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení přihlédnout, musí být předložen ve lhůtě uvedené v čl. 130 odst. 1 (přímé žaloby) nebo v čl. 190 odst. 2 (kasační opravné prostředky) jednacího řádu a musí splňovat podmínky stanovené v čl. 130 odst. 2 až 4 jednacího řádu.

Spis vedlejšího účastníka

34.

Je-li návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení vyhověno, obdrží vedlejší účastník veškeré procesní písemnosti, které byly doručeny účastníkům řízení, případně s výjimkou tajných či důvěrných podkladů nebo dokumentů, a ve lhůtě jednoho měsíce po předání těchto písemností může předložit spis vedlejšího účastníka. Tento spis sice musí splňovat požadavky stanovené v čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, obsahově je však nutně stručnější než spis podporovaného účastníka řízení a jeho délka by neměla přesáhnout 10 stran. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastenství je závislé na sporu mezi hlavními účastníky řízení, musí se vedlejší účastník vyhnout tomu, aby ve svém spise opakoval žalobní důvody či argumenty obsažené v písemnostech účastníka řízení, kterého podporuje, a smí uvádět jen dodatečné důvody nebo argumenty, které potvrzují tezi tohoto účastníka řízení. Reprodukování právního a skutkového rámce sporu je nadbytečné, ledaže je jeho vylíčení ve spisech hlavních účastníků řízení zpochybňováno nebo vyžaduje dodatečné upřesnění.

Vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka

35.

Po doručení spisu vedlejšího účastníka může předseda, považuje-li to za nutné, určit lhůtu k předložení krátkého vyjádření k tomuto spisu. Předložení takového vyjádření, jehož délka by neměla přesáhnout 5 stran, je však fakultativní. Cílem tohoto vyjádření je pouze umožnit hlavním účastníkům řízení, aby reagovali na určitá tvrzení vedlejšího účastníka nebo aby zaujali postoj k jeho novým důvodům či argumentům. Pokud taková situace nenastala, doporučuje se vyjádření nepředkládat, aby se písemná část řízení zbytečně neprodlužovala.

Opožděné návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení

36.

Soudní dvůr může přihlédnout též k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení předloženému po uplynutí lhůty uvedené v čl. 130 odst. 1 nebo v čl. 190 odst. 2 jednacího řádu, splňuje-li podmínky stanovené v čl. 130 odst. 2 až 4 jednacího řádu, avšak za podmínky, že je mu doručen dříve, než bylo rozhodnuto o zahájení ústní části řízení podle čl. 60 odst. 4 jednacího řádu. V tom případě se vedlejší účastník může vyjádřit na jednání, pokud se koná.

Vedlejší účastenství v řízení o návrhu na předběžná opatření nebo ve zrychleném řízení

37.

Totéž v zásadě platí v případě návrhu na předběžná opatření nebo v případě projednání věci ve zrychleném řízení. Kromě zvláštních okolností odůvodňujících předložení písemného vyjádření se osoba nebo jiná entita, kterým byl povolen vstup do takového řízení, může vyjádřit jen ústně, koná-li se jednání.

Vyloučení vedlejšího účastenství v řízení o předběžné otázce

38.

Výše uvedená pravidla týkající se vedlejšího účastenství se ale nepoužijí v řízení o předběžné otázce. Z důvodu nesporné povahy této kategorie věcí a z důvodu zvláštní funkce Soudního dvora při rozhodování o výkladu nebo platnosti unijního práva v rámci řízení o předběžné otázce se mohou k otázkám, které Soudnímu dvoru pokládají soudy členských států, vyjádřit, ať už písemně či ústně, pouze zúčastnění uvedení v článku 23 statutu a případně orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, které o to byly požádány na základě čl. 24 druhého pododstavce statutu.

Forma a struktura podání

39.

Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti a na pravidla o obsahu podání vyplývající z ustanovení statutu a jednacího řádu musí spisy účastníků řízení a písemná vyjádření, které jsou předkládány Soudnímu dvoru, splňovat jisté další požadavky, jejichž smyslem je usnadnit Soudnímu dvoru čtení a zpracování těchto podání zejména v elektronické podobě. Tyto požadavky se týkají jak formy a úpravy podání, tak jejich struktury či délky.

40.

Pokud jde předně o formální stránku spisů či vyjádření účastníků řízení, musí být tato podání povinně prezentována tak, aby je Soudní dvůr mohl zpracovat elektronicky. Za tím účelem by měly být zohledněny následující požadavky: — spis účastníka řízení nebo vyjádření jsou sepsány na bílém nelinkovaném papíře formátu A4, s textem pouze na jedné straně listu, a nikoli oboustranně; — text je napsán běžným typem písma (jako například Times New Roman, Courier nebo Arial) o velikosti minimálně 12 bodů v textu a minimálně 10 bodů u poznámek pod čarou, s proložením řádků 1,5 a s horizontálními a vertikálními okraji minimálně 2,5 cm (tj. nahoře, dole, vlevo a vpravo); — všechny odstavce spisu účastníka řízení nebo vyjádření jsou očíslovány ve vzestupném nepřetržitém pořadí; — totéž platí pro listy spisu účastníka řízení nebo vyjádření, včetně případných příloh a jejich seznamu, které jsou očíslovány ve vzestupném nepřetržitém pořadí v pravém horním rohu; — strana spisu účastníka řízení nebo vyjádření nepřesahuje 1 500 znaků bez mezer; — konečně v případě, že se spis účastníka řízení nebo vyjádření neodesílají Soudnímu dvoru elektronicky, nejsou jejich listy spojeny pevně, například lepidlem nebo sešívačkou, nýbrž takovým způsobem, aby je bylo možné snadno rozpojit.

41.

Vedle těchto formálních požadavků musí být podání předkládaná Soudnímu dvoru sepsána takovým způsobem, aby bylo možné pochopit jejich strukturu a smysl již od prvních stránek. Kromě názvu podání, čísla věci (za předpokladu, že již bylo soudní kanceláří sděleno) a účastníků řízení, kterých se věc týká, nebo jejich iniciál (je-li věc anonymizována), kteréžto údaje jsou uvedeny na první straně předkládaného spisu účastníka řízení nebo vyjádření, začíná spis účastníka řízení nebo písemné vyjádření obsahem nebo stručným uvedením osnovy zvolené předkladatelem. Spis účastníka řízení nebo písemné vyjádření končí povinně návrhovým žádáním předkladatele nebo v řízení o předběžné otázce navrhovanými odpověďmi na otázky položené předkládajícím soudem.

42.

Podání předkládaná Soudnímu dvoru sice po obsahové stránce nepodléhají žádným jiným požadavkům, než které vyplývají ze statutu a jednacího řádu, je však třeba mít na paměti, že taková podání slouží Soudnímu dvoru za základ k prostudování spisu a že Soudní dvůr nebo orgán, který je jejich autorem, zpravidla musí zajistit jejich překlad. V zájmu řádného průběhu řízení i v zájmu samotných účastníků řízení tedy musí být spisy účastníků řízení a písemná vyjádření sepsány jednoduchým a přesným jazykem bez použití technických termínů, které jsou specifické pro některý vnitrostátní právní systém. Je třeba se vyhýbat opakování a v rámci možností upřednostnit krátké věty před dlouhými a složitými souvětími se vsuvkami a vedlejšími větami.

43.

Pokud se účastníci řízení ve svém spise nebo vyjádření dovolávají konkrétního textu nebo předpisu vnitrostátního nebo unijního práva, musí být uveden přesný odkaz na tento text nebo předpis, což se týká jak data jeho přijetí a pokud možno data zveřejnění, tak jeho časové působnosti. Stejně tak když účastníci řízení citují výňatek nebo úryvek soudního rozhodnutí nebo stanoviska generálního advokáta, je třeba, aby uvedli název a číslo dané věci i číslo ECLI („European Case Law Identifier“) rozhodnutí či stanoviska a přesný odkaz na příslušný výňatek či úryvek.

44.

Konečně je třeba připomenout, že právní argumentace účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu musí být obsažena ve spisu účastníka řízení nebo v písemném vyjádření, a nikoli v případných přílohách, které se obvykle nepřekládají. Ke spisu účastníka řízení nebo k vyjádření smí být přiloženy pouze dokumenty, které jsou zmiňovány v samotném textu tohoto spisu nebo vyjádření a které jsou nezbytné pro dokreslení nebo podložení jeho obsahu. Podle čl. 57 odst. 4 jednacího řádu je mimoto předkládání příloh přípustné jen tehdy, je-li k nim připojen seznam příloh. Tento seznam musí u každého přiloženého dokumentu uvádět číslo přílohy, stručný údaj o jejím druhu a odkaz na stranu nebo odstavec spisu účastníka řízení nebo vyjádření, kde je dokument citován a který odůvodňuje připojení tohoto dokumentu.

45.

Jestliže se podání zjevně odchyluje od pravidel uvedených na předchozích řádcích a zejména od pokynů k délce podání, může vedoucí soudní kanceláře vyzvat jeho autora, aby vady předloženého podání bez zbytečného odkladu odstranil.

Předkládání a předávání podání

46.

Soudní kanceláři mohou být předkládána pouze podání výslovně upravená v procesních předpisech. Tato podání musí být předkládána ve stanovených lhůtách a v souladu s požadavky uvedenými v článku 57 jednacího řádu.

47.

Způsob předkládání podání, který Soudní dvůr doporučuje, je předkládání prostřednictvím aplikace e-Curia. Umožňuje výhradně elektronické podávání a doručování procesních písemností, přičemž není nutné vyhotovovat osvědčené kopie podání předloženého Soudnímu dvoru nebo zasílat podání navíc poštou. Podmínky přístupu k aplikaci e-Curia a podmínky pro její používání jsou přesně popsány v rozhodnutí Soudního dvora ze dne 16. října 2018 o podávání a doručování procesních písemností prostřednictvím aplikace e-Curia a v podmínkách pro používání, na které se v tomto rozhodnutí odkazuje. Tyto dokumenty jsou dostupné na internetové stránce Soudního dvora (https://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_78957/cs/).

48.

Není-li podání předloženo Soudnímu dvoru prostřednictvím shora uvedené aplikace, lze je také zaslat Soudnímu dvoru poštou. Obálka s tímto podáním musí být zaslána soudní kanceláři Soudního dvora na adresu: Rue du Fort Niedergrünewald, L-2925 Luxembourg. K tomu je vhodné připomenout, že podle čl. 57 odst. 7 jednacího řádu jsou pro počítání procesních lhůt rozhodné pouze den a hodina uložení originálu v soudní kanceláři. Aby nedošlo ke ztrátě nároku, vřele se tedy doporučuje odeslat zásilku doporučeně nebo expresně několik dní před uplynutím lhůty stanovené k předložení podání, nebo také předmětné podání předat fyzicky v soudní kanceláři Soudního dvora anebo mimo úřední hodiny soudní kanceláře na vrátnici objektů Soudního dvora, kde příslušný pracovník potvrdí přijetí tohoto podání tak, že na něm vyznačí datum a čas jeho předložení.

49.

Konečně je též v současné době možné zasílat soudní kanceláři kopii podepsaného originálu podání v příloze k elektronickému dopisu (ecj.registry@curia.europa.eu) nebo telefaxem [(+352) 433766]. Nad rámec technických limitů souvisejících s těmito dvěma způsoby zasílání se připomíná, že předložení podání elektronickou poštou nebo telefaxem je z hlediska dodržení procesních lhůt rozhodné pouze za podmínky, že podepsaný originál podání bude spolu s přílohami a kopiemi uvedenými v čl. 57 odst. 2 jednacího řádu doručen do soudní kanceláře do deseti dnů po odeslání kopie tohoto podepsaného originálu elektronickou poštou nebo telefaxem. Tento originál tedy musí být odeslán nebo předán neprodleně po odeslání kopie, a to bez žádných, byť drobných oprav či změn. V případě rozporů mezi podepsaným originálem a dříve zaslanou kopií se přihlédne pouze k datu předložení podepsaného originálu.

50.

Aby se Soudnímu dvoru usnadnilo zpracování předkládaných spisů účastníků řízení či vyjádření a zejména jejich překlad do jednoho či více úředních jazyků Unie, je žádoucí, aby účastníci řízení – mimo to, že ve stanovených lhůtách zašlou originální verzi svého spisu nebo vyjádření, která je jako jediná rozhodná – dodali editovatelnou verzi tohoto spisu nebo vyjádření (textový procesor typu „Word“, „OpenOffice“ nebo „LibreOffice“) na následující adresu: editable-versions@curia.europa.eu.

III.   ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

51.

Ústní část řízení zahrnuje v podstatě dvě odlišné etapy, jak vyplývá z čl. 20 čtvrtého pododstavce statutu, a sice slyšení účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu a přednesení stanoviska generálního advokáta. Podle čl. 20 pátého pododstavce statutu však Soudní dvůr může, má-li za to, že věc neobsahuje žádnou novou právní otázku, rozhodnout, že věc bude projednána bez stanoviska generálního advokáta. Jednání se nemusí konat vždy.

Účel jednání

52.

Vzhledem k významu písemné části řízení ve věcech předkládaných Soudnímu dvoru, s výhradou použití čl. 76 odst. 3 jednacího řádu v řízení o předběžné otázce, není rozhodujícím kritériem pro konání jednání ani tak podání výslovné žádosti v tomto směru jako spíše samotným Soudním dvorem provedené vyhodnocení přidané hodnoty tohoto jednání a jeho potenciálního přínosu k řešení sporu nebo k určení, jaké odpovědi by Soudní dvůr mohl poskytnout na otázky položené soudem členského státu. Soudní dvůr tedy koná jednání vždy, kdy by mohlo přispět k lepšímu pochopení věci a jejího významu, ať již účastníci řízení nebo zúčastnění uvedení v článku 23 statutu podali v tomto směru žádost, či nikoli.

Žádost o konání jednání

53.

Mají-li tito účastníci řízení nebo zúčastnění za to, že se v určité věci musí konat jednání, je v každém případě na nich, aby již po doručení sdělení o ukončení písemné části řízení oznámili Soudnímu dvoru dopisem přesné důvody, proč si přejí, aby je vyslechl. Toto zdůvodnění – které nelze zaměňovat za spis účastníka řízení nebo písemné vyjádření a jehož délka nesmí přesáhnout tři strany – se musí zakládat na konkrétním posouzení přínosu jednání pro daného účastníka řízení a musí v něm být uvedeno, které skutečnosti obsažené v soudním spise nebo které části argumentace je podle tohoto účastníka řízení nutné na tomto jednání dále rozvést nebo vyvrátit. Obecné zdůvodnění poukazující například na význam věci nebo otázek, o nichž má Soudní dvůr rozhodnout, nepostačuje.

Předvolání k jednání a potřeba rychlé odpovědi na toto předvolání

54.

Rozhodne-li Soudní dvůr, že bude v určité věci konat jednání, stanoví jeho přesné datum a čas a soudní kancelář neprodleně předvolá účastníky řízení nebo zúčastněné uvedené v článku 23 statutu a uvědomí je rovněž o složení soudního kolegia, jemuž byla věc přidělena, o organizačních procesních opatřeních, o nichž Soudní dvůr rozhodl, a o případném upuštění od stanoviska generálního advokáta. Aby mohl Soudní dvůr toto jednání konat za optimálních podmínek, je třeba, aby účastníci řízení nebo zúčastnění odpověděli na dopis soudní kanceláře bez zbytečného odkladu, přičemž zejména uvedou, zda mají skutečně v úmyslu se jednání účastnit, a rovněž jméno advokáta nebo zmocněnce, který je bude na jednání zastupovat. V případě opožděné odpovědi na předvolání, které zaslala soudní kancelář, je ohroženo řádné pořádání jednání, a to jak z hlediska délky přednesu řečí poskytnuté Soudním dvorem dotyčnému účastníkovi řízení, tak z hlediska omezení souvisejících se zajišťováním tlumočnické služby.

Na co je třeba dbát před konáním jednání

55.

Osoby, které mají před Soudním dvorem přednést řeč, jsou bez ohledu na svůj titul a postavení povinny nosit talár. Je tedy třeba, aby se zmocněnci a advokáti, kteří se jednání účastní, dostavili s vlastním talárem. Pro případ, že by účastníci řízení nebo jejich zástupci neměli k dispozici talár, má Soudní dvůr několik talárů v zásobě, avšak vzhledem k tomu, že počet a dostupné velikosti těchto talárů jsou omezené, je třeba, aby příslušní účastníci řízení a zástupci o tom Soudní dvůr předem informovali v odpovědi na předvolání k jednání.

56.

V zájmu zajištění optimálního průběhu jednání je rovněž žádoucí, aby účastníci řízení a jejich zástupci v odpovědi na předvolání k jednání informovali Soudní dvůr o veškerých zvláštních opatřeních, jež by jim mohla usnadnit řádnou účast na jednání, zejména v případě zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti.

57.

Vzhledem k dopravní situaci v Lucemburku a z důvodu bezpečnostních opatření, jež platí pro vstup do objektů Soudního dvora, se doporučuje učinit vše nezbytné, a dostavit se tak ve stanovený den do místnosti, kde se bude konat jednání, dostatečně dlouhou dobu před časem stanoveným pro zahájení jednání. Je totiž zvykem, že členové soudního kolegia před zahájením jednání v krátkosti pohovoří se zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu o uspořádání jednání. Soudce zpravodaj a generální advokát mohou shora uvedené zástupce při této příležitosti vyzvat k tomu, aby na jednání poskytli k některým otázkám další upřesnění nebo důkladněji analyzovali ten či onen konkrétní aspekt dané věci.

Obvyklý průběh jednání

58.

Třebaže se průběh jednání před Soudním dvorem může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech každé věci, člení se jednání zpravidla na tři různé části: přednes řečí jako takový, otázky členů Soudního dvora a repliky.

První fáze jednání: přednes řečí

Účel přednesu řečí

59.

Až na zvláštní okolnosti začíná jednání obvykle přednesem řečí účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu. S ohledem na to, že se Soudní dvůr na závěr písemné části řízení již s věcí seznámil, není účelem těchto řečí připomínat obsah spisů účastníků řízení nebo písemných vyjádření. Jejich účelem je shora uvedeným účastníkům řízení a zúčastněným umožnit, aby vyhověli eventuálním žádostem o soustředění řečí a odpověděli na otázky, které jim Soudní dvůr položil před jednáním. Dále je žádoucí, aby se účastníci jednání, kteří hájí tutéž tezi nebo sdílejí stejný postoj, před jednáním v maximálním možném rozsahu dohodli, a vyhnuli se tak zbytečnému opakování.

Délka přednesu řečí a její případné prodloužení

60.

Délka přednesu řečí je stanovena předsedou soudního kolegia po konzultaci se soudcem zpravodajem a případně s generálním advokátem, který se věcí zabývá. Délka přednesu řečí je zpravidla stanovena na patnáct minut nehledě na soudní kolegium, jemuž byla věc přidělena, může však být prodloužena nebo zkrácena v závislosti na povaze nebo značné složitosti věci, na počtu účastníků jednání a jejich procesním postavení a rovněž na případných organizačních procesních opatřeních. Prodloužení určené délky přednesu řečí může výjimečně poskytnout předseda soudního kolegia na řádně odůvodněnou žádost účastníka řízení nebo zúčastněného uvedeného v článku 23 statutu. Aby bylo možné k takové žádosti přihlédnout, musí být nicméně podána dotyčným účastníkem řízení nebo zúčastněným v jeho odpovědi na předvolání k jednání.

Počet účastníků jednání přednášejících řeč

61.

Z důvodů souvisejících s řádným průběhem jednání musí přednes řečí účastníků řízení nebo zúčastněných, kteří jsou přítomni jednání, zajišťovat za každého z nich jen jedna osoba. Výjimečně však může být povolen přednes řeči i druhé osobě, odůvodňuje-li to povaha nebo značná složitost věci a byla-li v tomto směru podána řádně odůvodněná žádost v odpovědi dotyčného účastníka řízení nebo zúčastněného na předvolání k jednání. Je-li toto povolení uděleno, neznamená to však žádné prodloužení délky přednesu řeči, neboť si oba účastníci jednání, kteří přednášejí řeč, musí čas určený danému účastníku řízení k přednesu řeči rozdělit.

Jazyk používaný při přednesu řečí

62.

Aniž je dotčena možnost členských států používat vlastní úřední jazyk, účastní-li se jednání, a možnost třetích států používat některý z jazyků uvedených v článku 36 jednacího řádu, účastní-li se řízení o předběžné otázce nebo vstoupí-li jako vedlejší účastníci do řízení před Soudním dvorem, jsou ostatní účastníci řízení povinni přednášet své řeči v jednacím jazyce určeném v souladu s pravidly uvedenými v článku 37 jednacího řádu.

63.

V řízeních o předběžné otázce mohou účastníci původního řízení výjimečně požádat Soudní dvůr o povolení používat v ústní části řízení jiný jazyk, než je jazyk předkládajícího soudu. Tato žádost, která musí být učiněna v odpovědi dotyčného účastníka řízení na předvolání k jednání, musí být náležitě odůvodněna a musí v ní být objasněny důvody, pro něž je o používání jiného jazyka žádáno, a důvody, které hovoří pro to, aby z jazyků uvedených v článku 36 jednacího řádu byl používán právě tento jiný jazyk. Na základě čl. 37 odst. 4 jednacího řádu o této žádosti rozhoduje dle okolností předseda soudního kolegia, jemuž byla věc přidělena, nebo Soudní dvůr, a to poté, co byl k žádosti vyslechnut druhý účastník (ostatní účastníci) původního řízení a generální advokát. Je-li této žádosti vyhověno, může být požadovaný jazyk používán všemi zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu.

64.

Výjimka uvedená v předchozím bodě se však použije pouze v případě řízení o předběžné otázce. Mimo případy uvedené v bodě 62 těchto pokynů jsou účastníci řízení o přímé žalobě nebo o kasačním opravném prostředku povinni přednášet řeči, repliky a odpovědi na případné otázky Soudního dvora v jednacím jazyce (3).

Druhá fáze jednání: otázky členů Soudního dvora

65.

Vedle otázek, jež mohou během nebo po přednesu řečí pokládat členové Soudního dvora, mohou být účastníci jednání po skončení přednesu svých řečí požádáni, aby odpověděli na dodatečné otázky členů Soudního dvora. Smyslem těchto otázek je, aby si členové Soudního dvora doplnili znalost věci, a těmto účastníkům jednání umožňují vyjasnit či důkladněji analyzovat některé body, které případně vyžadují ještě další upřesnění.

Třetí fáze jednání: repliky

66.

Po skončení tohoto kola otázek a odpovědí mají nakonec zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu možnost, považují-li to za nutné, přednést krátkou repliku. Tyto repliky, jejichž délka nesmí v každém jednotlivém případě překročit pět minut, nejsou druhým kolem přednesu řečí. Jejich jediným cílem je umožnit účastníkům jednání, kteří přednesli řeč, krátce reagovat na vyjádření nebo otázky ostatních účastníků jednání nebo členů Soudního dvora vyslovené v průběhu jednání. Byl-li přednes řeči za jednoho účastníka řízení povolen dvěma osobám, smí repliku přednést pouze jedna z nich.

Důsledky simultánního tlumočení a omezení s ním související

67.

Ať už se jedná o přednes řečí, o repliky nebo o odpovědi na otázky Soudního dvora, musí mít účastníci jednání při přednesu svých řečí na paměti, že členové soudního kolegia, generální advokát a zúčastnění uvedení v článku 23 statutu často sledují jejich přednes v rámci simultánního tlumočení. V zájmu řádného průběhu jednání a zajištění kvalitního tlumočení se tedy žádá, aby zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, mají-li k dispozici byť jen stručný text, poznámky k přednesu řeči nebo osnovu své řeči, poskytli tyto podklady ředitelství tlumočnické služby co možná nejdříve před jednáním, a to elektronickou poštou (Interpretation@curia.europa.eu) nebo telefaxem [(+352) 43033697]. Tento text nebo tyto poznámky k přednesu řeči jsou určeny pouze tlumočníkům a po jednání jsou skartovány. Nepředávají se členům soudního kolegia či generálnímu advokátovi, který se věcí zabývá, ani se nezakládají do spisu ve věci.

68.

K usnadnění tlumočení, a tudíž i pochopení řečí ze strany jak členů soudního kolegia a generálního advokáta, který se věcí zabývá, tak ostatních účastníků řízení přítomných jednání, je nezbytné na jednání hovořit do mikrofonu klidně, přirozeným a pozvolným tempem. Tlumočení bude snadnější, uvede-li účastník jednání při přednesu řeči nejprve osnovu svého přednesu a bude-li vždy dávat přednost krátkým a jednoduchým větám. Odkazuje-li účastník jednání při přednesu řeči na rozhodnutí Soudního dvora nebo Tribunálu, je dále třeba, aby upřesnil datum tohoto rozhodnutí spolu s číslem a názvem dané věci.

Stav po skončení jednání

69.

Aktivní účast účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu končí současně se skončením jednání. Až na výjimečný případ znovuotevření ústní části řízení podle článku 83 jednacího řádu již není shora uvedeným účastníkům řízení a zúčastněným dovoleno předkládat písemná vyjádření či přednášet ústní vyjádření, zejména v reakci na stanovisko generálního advokáta, když předseda soudního kolegia prohlásil jednání za skončené.

IV.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

70.

Těmito praktickými pokyny se zrušují a nahrazují praktické pokyny pro účastníky řízení ve věcech předkládaných Soudnímu dvoru ze dne 25. listopadu 2013.

71.

Tyto praktické pokyny budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. V platnost vstoupí prvním dnem měsíce následujícího po jejich zveřejnění.

Přijato v Lucemburku dne 10. prosince 2019.

---

(1)  Úř. věst. L 31, 31.1.2014, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 265, 29.9.2012, s. 1, naposledy změněný dne 26. listopadu 2019 (Úř. věst. L 316, 6.12.2019, s. 103).

(3)  V případě žaloby pro nesplnění povinnosti má žalovaný členský stát právo používat v ústní části řízení jiný jazyk, než který byl používán v průběhu písemné části řízení, to však za podmínky, že se jedná o některý z úředních jazyků tohoto státu a byla v tomto směru včas podána žádost, pokud možno v odpovědi na předvolání k jednání. Jakmile je žádosti vyhověno, mohou požadovaný jazyk používat všichni účastníci řízení.