20.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 330/8

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2180

ze dne 16. prosince 2019,

kterým se stanoví podrobná úprava a obsah zpráv o kvalitě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (1), a zejména na čl. 13 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Komise by měla stanovit podrobnou úpravu a obsah zpráv o kvalitě, včetně informací o metodě pro posouzení splnění požadavků na přesnost, v souvislosti s údaji, které mají členské státy předávat Eurostatu.

(2)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podrobnou úpravu zpráv o kvalitě a jejich požadovaný obsah, včetně nástinu metody pro posouzení splnění požadavků na přesnost, týkající se údajů, které jsou členské státy povinny předávat Komisi (Eurostatu) podle nařízení (EU) 2019/1700.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„proxy dotazováním“ rozhovor s jinou osobou, než je osoba, od které se požadují informace, na základě specifických pravidel, která jsou stanovena pro každé zjišťování a která uvádějí, ve kterých případech lze připustit proxy dotazování;

„neposkytnutím odpovědi (non-response)“ situace, kdy se při zjišťování nepodařilo sebrat údaje u všech položek údajů obsažených v dotazníku nebo od všech jednotek základního souboru určených pro sběr údajů, nebo obojí, přičemž konkrétně:

a)	„neposkytnutím odpovědi na úrovni jednotek (jednotková non-response)“ je typem neposkytnutí odpovědi, při němž nejsou shromážděny žádné údaje o jednotce základního souboru určené pro sběr údajů;

b)	„neposkytnutím odpovědi na úrovni položky (položková non-response)“ je typem neposkytnutí odpovědi, při němž nejsou shromážděny údaje o některé proměnné v zjišťování pro určenou jednotku základního souboru;

3)	„výběrovou chybou“ část rozdílu mezi hodnotou základního souboru a odhadem této hodnoty odvozené z náhodného výběru, který vyplývá ze skutečnosti, že je zachycena pouze podmnožina základního souboru;

4)	„nevýběrovou chybou“ chyba v odhadech zjišťování, kterou nelze přičíst výběrovým fluktuacím;

5)	„substitucí“ ve vztahu k respondentům nahrazení jednotky, která byla původně zařazena do výběrového souboru, jinou jednotkou, včetně nahrazení v rámci domácnosti nebo mezi domácnostmi;

6)	„způsobilými jednotkami“ soubor jednotek základního souboru vybraných z opory výběru, které jsou součástí cílové populace;

7)	„nezpůsobilými jednotkami“ jednotky ve výběrovém souboru, které nejsou součástí cílové populace;

8)	„čistým výběrovým souborem“, nazývaným také „realizovaný výběrový soubor“, soubor jednotek základního souboru (včetně substitučních jednotek), vybraných z opory výběru, pro něž byly získány dostatečné informace k zahrnutí jednotky do odhadů zjišťování;

9)	„hrubým výběrovým souborem“, nazývaným také „původní výběrový soubor“ soubor jednotek základního souboru, které byly původně vybrány z opory výběru. Hrubý výběrový soubor zahrnuje způsobilé jednotky (čistý výběrový soubor a jednotky neposkytující odpovědi), jakož i nezpůsobilé jednotky;

10)	„imputací“ postup vkládání hodnoty pro určitou datovou položku, pro kterou není k dispozici odpověď.

Článek 3

Zprávy o kvalitě

Zprávy o kvalitě obsahují údaje a metadata týkající se kvality v souladu s kritérii kvality a statistickými pojmy uvedenými v příloze. Tyto zprávy rovněž odkazují na případy, kdy příslušná kritéria kvality nebyla dodržena nebo statistické pojmy nebyly správně uplatněny nebo obojí.

Článek 4

Nástin metod pro posouzení souladu s požadavky na přesnost

Komise (Eurostat) posoudí, do jaké míry údaje předávané členskými státy podle přílohy II nařízení (EU) 2019/1700 splňují požadavky na přesnost. Pokud Komise (Eurostat) zjistí nesoulad s požadavky na přesnost, posoudí:

—	jeho rozsah a četnost a dopad na kvalitu klíčových ukazatelů, zejména na jejich srovnatelnost,

—	zda může být neprodleně napraven a zda členské státy účinně provádějí nezbytné opravy,

—	zda lze nesoulad nepřímo zmírnit, zejména pomocí technik pro odhad, a zda členské státy přijímají vhodná zmírňující opatření,

—	do jaké míry mohou členské státy kontrolovat nesoulad, ke kterému může dojít z důvodů, které nemohly ovlivnit,

—	do jaké míry nesoulad přetrvává během po sobě jdoucích kol sběru údajů,

—	zda existuje plán nápravných opatření schválený Komisí (Eurostatem) a zda je účinně prováděn; při hodnocení takového plánu se zohlední doba potřebná k nápravě případů nesouladu, zejména v případě shromažďování panelových údajů.

Článek 5

Technické normy pro předávání zpráv o kvalitě

1. Na podporu řízení kvality a dokumentace postupů se zprávy o kvalitě předávají v souladu s technickými normami stanovenými Komisí (Eurostatem).

2. Aby bylo možné elektronické stahování údajů, zasílají se zprávy o kvalitě Komisi (Eurostatu) prostřednictvím jednotného kontaktního místa.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2019.

Za Komisi

Předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1.

PŘÍLOHA

Kritéria kvality a statistické pojmy

Zprávy o kvalitě by měly obsahovat údaje a metadata týkající se kvality v souladu s následujícími kritérii kvality a statistickými pojmy.

Pokud určitý statistický pojem není pro statistickou operaci relevantní, měl by tento pojem zůstat ve zprávě o kvalitě s poznámkou „nepoužije se“.

1. KONTAKTY

Kontaktní osoba nebo kontaktní místo organizace pro údaje nebo metadata, včetně kontaktních údajů.

2. STATISTICKÁ PREZENTACE

Popis šířených údajů, které mohou být uživatelům zobrazeny jako tabulky, grafy nebo mapy.

2.1. Popis údajů

Popis nejdůležitějších charakteristik souboru údajů.

2.2. Klasifikační systémy

V příslušných případech seznam klasifikací a třídění použitý pro údaje a jakékoli odchylky od evropských statistických norem nebo mezinárodních norem.

2.3. Odvětvové pokrytí

Popis hlavních témat, na která se vztahuje soubor údajů.

2.4. Statistické pojmy a definice, včetně referenčního období

Seznam všech proměnných, které se odchylují od standardní definice, s údaji o použitých vnitrostátních pojmech a veškerých rozdílech mezi vnitrostátními pojmy a příslušnými sběry údajů.

2.5. Statistické jednotky

Popis jednotek zjišťování.

2.6. Statistická populace

Popis cílové statistické populace nebo populací, na které se soubor údajů vztahuje, tj. populace, o níž se mají sbírat informace.

2.6.1. Nezahrnuté populace

Informace o všech dílčích populacích, které nejsou zahrnuty do sběru údajů (např. bezdomovci nebo osoby žijící v institucích), včetně popisu všech těchto populací a jejich co nejlepší kvantitativní odhad.

2.7. Referenční oblast

Popis zeměpisné oblasti, k níž se měřený statistický jev vztahuje: zahrnutá zeměpisná oblast a seznam všech regionů, které jsou vyloučeny.

2.8. Časové pokrytí

Období nebo čas, na který se pozorování vztahuje.

3. STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ

Postupy zpracování údajů s cílem odvodit podle daného souboru pravidel nové informace.

3.1. Zdrojové údaje

Popis zdroje nezpracovaných statistických údajů (např. dotazování, administrativní údaje, jiné zdroje). Pokud se použijí administrativní údaje, měly by být jasně popsány (zdroj, primární účel, možné nedostatky atd.).

3.1.1. Opora výběru

Popis metod použitých k získání nebo vytvoření opory výběru.

3.1.2. Plán výběrového souboru

Popis následujících aspektů:

—	typ plánu výběrového souboru (stratifikovaný, vícefázový, klustrový, jednofázový, dvoufázový),

—	kritéria stratifikace a substratifikace,

—	rozsah výběrového souboru.

3.2. Četnost sběru údajů

Informace o četnosti sběru souboru údajů.

3.3. Sběr údajů

Popis metod použitých pro sběr údajů (CAPI, CAWI, CATI atd.). Měl by být připojen vnitrostátní dotazník použitý pro sběr údajů spolu s jeho překladem do angličtiny.

3.4. Ověřování údajů

Popis postupů použitých pro kontrolu a ověřování zdrojových a výstupních údajů, včetně vysvětlení, jak jsou výsledky těchto ověřování monitorovány a používány.

3.5. Sestavování údajů

Popis postupu sestavování údajů (např. editace údajů, imputace, vážení, očištění s ohledem na neposkytnutí odpovědi, kalibrace, použitý model atd.). Každý krok vážení by měl být popsán samostatně: výpočet výběrových vah očištění s ohledem na neposkytnutí odpovědi (jak je upravena výběrová váha s ohledem na rozdíly v mírách odpovědí), kalibrace (úroveň a proměnné použité při očištění, použitá metoda), výpočet konečných vah.

4. ŘÍZENÍ KVALITY

Systémy a rámce, které organizace používá k řízení kvality statistických produktů a postupů.

4.1. Zajištění kvality

Popis rámce pro zajišťování kvality a/nebo systému řízení kvality (např. EFQM, ISO 9000), který organizace používá.

4.2. Posouzení kvality

Popis celkové kvality statistických výstupů, v němž jsou shrnuty hlavní silné stránky a všechny nedostatky v kvalitě u standardních kritérií kvality: relevance, přesnost, spolehlivost, včasnost, dochvilnost, srovnatelnost a soudržnost. Zmínit lze také kompromisy mezi hledisky kvality a všemi plánovanými zlepšeními kvality.

5. RELEVANCE

5.1. Potřeby uživatelů

Informace (jsou-li k dispozici) o (případných nových) potřebách uživatelů v souvislosti se shromážděnými údaji.

5.2. Spokojenost uživatelů

Informace (jsou-li k dispozici) o míře spokojenosti uživatelů údajů v souvislosti se shromažďovanými a zveřejňovanými údaji.

5.3. Úplnost

Popis jakéhokoli nedodržení požadavků, pokud jde o nepředané proměnné.

6. PŘESNOST A SPOLEHLIVOST

6.1. Celková přesnost

Souhrn různých složek posouzení přesnosti v souvislosti s určitým souborem údajů nebo určitou oblastí:

—	popis hlavních zdrojů náhodných a systematických chyb ve statistických výstupech se souhrnným posouzením všech chyb a se zaměřením zejména na dopad na klíčové odhady,

—	případně aspekty revize údajů.

6.2. Výběrová chyba

—	popis metodiky pro výpočet odhadů přesnosti,

—	míry přesnosti odhadů podle technických specifikací jednotlivých souborů údajů,

—	směrodatné chyby na vnitrostátní a v případě potřeby na regionální úrovni (NUTS 2) pro hlavní ukazatele uvedené v příloze II nařízení (EU) 2019/1700.

6.3. Nevýběrová chyba

6.3.1. Chyba pokrytí

Popis rozdílu mezi populací opory výběru a cílovou populací.

—	četnost a načasování aktualizací opory výběru,

—	chyby způsobené nesrovnalostmi mezi oporou výběru a cílovou populací a subpopulacemi (přesah pokrytí, neúplné pokrytí, chybná klasifikace).

6.3.2. Chyba měření

Popis chyb, ke kterým dochází při sběru údajů a které vedou k tomu, že se zaznamenané hodnoty proměnných liší od skutečných hodnot.

—	Popis úsilí vynaloženého při navrhování a testování dotazníku (včetně snahy o odstranění chyb vzniklých při sběru údajů několika způsoby a/nebo z více zdrojů).

—	Popis školení tazatelů.

—	Míry proxy dotazování.

6.3.3. Chyby způsobené neposkytnutím odpovědi (non-response)

Popis:

—	dostupných charakteristik neodpovídajících respondentů,

—	míry neposkytnutí odpovědi na úrovni jednotky a položky,

—	míry substituce,

—	rozsah hrubého výběrového souboru (rozsah počátečního výběrového souboru), počet způsobilých jednotek a čistý rozsah výběrového souboru, včetně náhradních jednotek (rozsah realizovaného výběrového souboru).

6.3.4. Chyby zpracování

Popis chyb při zpracování a jejich dopadu na konečné výsledky sběru údajů, které vznikají nesprávným provedením správně naplánovaných metod provádění.

—	Popis kontrol kvality a procesu editace údajů.

—	Popis postupů imputace.

—	Míry imputace.

6.3.5. Chyba vyplývající z přijatého modelu

V relevantních případech: popis chyby vyplývající z modelů specifických pro oblasti a nezbytných pro stanovení cíle odhadu.

6.4. Očištění od sezónních vlivů (v relevantních případech)

Popis statistických technik používaných k odstranění sezónních vlivů, které mají vliv na datové řady.

6.5. Revize údajů – politika

Popis politiky zaměřené na zajištění transparentnosti šířených údajů, přičemž předběžné údaje se po sestavení revidují.

6.6. Revize údajů – praxe

Informace o provádění revize údajů v praxi.

7. VČASNOST A DOCHVILNOST

Informace o:

—	datu zveřejnění vnitrostátních výsledků,

—	počtu dní mezi ukončením práce v terénu a prvním plně ověřeným předáním údajů Komisi (Eurostatu),

—	datu prvního úplného předání údajů Komisi (Eurostatu). Pokud se údaje nepředají ve lhůtě stanovené v nařízení (EU) 2019/1700, měl by být uveden důvod zpoždění.

8. SOUDRŽNOST A SROVNATELNOST

Popis toho, jak se plní požadavky stanovené v konkrétní oblasti, včetně (je-li to relevantní) dopadu jakýchkoli odchylek od dotazníku a definic.

8.1. Srovnatelnost – zeměpisná

Popis případných problémů se srovnatelností mezi různými regiony země.

8.2. Srovnatelnost – v čase

Informace o délce srovnatelných časových řad, včetně roků, kdy došlo k přerušení řad, a důvodů těchto přerušení.

8.3. Soudržnost – napříč oblastmi

Srovnání s externími zdroji pro všechny příslušné proměnné, pokud dotčené členské státy považují tyto externí údaje za dostatečně spolehlivé.

8.4. Soudržnost – kratší než roční a roční statistika

Připadá-li v úvahu.

8.5. Soudržnost – národní účty

Připadá-li v úvahu.

8.6. Soudržnost – vnitřní

Informace o jakékoli nedostatečné soudržnosti výstupu statistického procesu.

9. DOSTUPNOST A SROZUMITELNOST

Informace o:

—	formátech šíření,

—	dokumentaci o metodice a kvalitě.

10. NÁKLADY A ZATÍŽENÍ

Zátěž respondentů a (jsou-li k dispozici) náklady spojené se sběrem údajů a tvorbou statistických produktů. Měla by být uvedena průměrná doba dotazování domácností. Je-li to možné a relevantní, měla by se doba dotazování hlásit podle způsobu sběru údajů.

11. DŮVĚRNOST

Informace o vlastnictví údajů uvádějící, do jaké míry by jejich neoprávněné zpřístupnění mohlo ovlivnit nebo poškodit zájmy zdroje nebo dalších příslušných stran.

—	Politika důvěrnosti – popis jakýchkoli ustanovení doplňujících evropské právní předpisy, která jsou relevantní pro statistickou důvěrnost uplatňovanou na údaje.

—	Důvěrnost – zpracovávání údajů: obecný popis pravidel uplatňovaných na zpracování mikrodat a makrodat (včetně tabulárních údajů) s ohledem na statistickou důvěrnost.

12. POZNÁMKA

Doplňující popisný text, který lze zahrnout do zprávy o kvalitě.

20.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 330/16

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2181

ze dne 16. prosince 2019,

kterým se stanoví technické charakteristiky, pokud jde o prvky společné pro několik souborů údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Určité statistické prvky jsou společné pro několik souborů údajů ve všech sedmi oblastech stanovených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1700. V zájmu srovnatelnosti a zajištění jejich jednotného výkladu a uplatňování v celé Unii je nezbytné stanovit technické charakteristiky uvedené v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení, které by se měly vztahovat na všechny oblasti.

(2)	Statistiky jsou potřebné na národní i regionální úrovni. Členské státy by měly předávat Komisi statistiky rozčleněné podle územních jednotek. Aby tedy bylo možné vytvářet srovnatelné regionální statistiky, měly by být údaje o územních jednotkách poskytovány podle klasifikace NUTS.

(3)	Statistiky o vzdělávání, zaměstnáních a hospodářských odvětvích by měly být mezinárodně srovnatelné, proto by členské státy a orgány Unie měly používat statistické klasifikace, které jsou slučitelné s klasifikacemi ISCED (2), ISCO (3) a NACE (4).

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví technické charakteristiky statistických populací a jednotek zjišťování, jakož i popisy proměnných a statistické klasifikace pro prvky, které jsou společné pro několik souborů údajů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1700.

Článek 2

Definice používané pro stanovení technických charakteristik souborů údajů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„bytem“ nebo „bytovou jednotkou“ budova, její část, jiné prostory nebo obytné plochy používané k obývání lidmi a zahrnují „byty“ a „jiné bytové jednotky“ podle přílohy nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 (5);

2)	„jednočlennou domácností“ domácnost, v níž osoba obvykle žije sama v bytové jednotce nebo jako podnájemník obývá samostatnou místnost nebo místnosti bytové jednotky, avšak s ostatními obyvateli této bytové jednotky netvoří vícečlennou domácnost;

3)	„vícečlennou domácností“ domácnost, v níž skupina dvou nebo více osob obvykle společně obývá bytovou jednotku nebo část bytové jednotky a sdílí příjmy nebo výdaje na domácnost s ostatními členy domácnosti;

4)	„členem domácnosti“ osoba s místem obvyklého pobytu v dané domácnosti;

5)	„domovem“ bytová jednotka obývaná členy vícečlenné domácnosti, jakož i osobami, které po určitou dobu pobývají jinde, ale zachovávají si úzké vazby s členy vícečlenné domácnosti, zejména na základě rodinných vztahů nebo pravidelných pobytů;

6)	„sdílením příjmů domácnosti“ přispívání k příjmu domácnosti nebo využívání příjmu domácnosti, nebo obojí;

„výdaji domácnosti“ výdaje, které členové domácnosti vynakládají na plnění svých základních životních potřeb. Patří mezi ně výdaje spojené s bydlením (především nájemné, poplatky za dům či byt a pojištění bydlení), jakož i další výdaje související s každodenním životem, které zahrnují potřeby, jako jsou potraviny, ošacení, hygienické potřeby, nábytek, vybavení a náčiní, dojíždění za prací či jiná doprava, lékařská péče a zdravotní pojištění, vzdělávání a odborná příprava, volnočasové a sportovní aktivity a dovolené;

„institucí“ právnická osoba nebo zařízení poskytující skupině osob dlouhodobé bydlení a vybavení a služby, které potřebují ke každodennímu životu. Většina institucí spadá do těchto kategorií:

—	nemocnice, hospice, zotavovny, zařízení pro zdravotně postižené osoby, psychiatrické ústavy, domovy důchodců a pečovatelské domy,

—	domy s pečovatelskou službou a ústavy sociální péče, i pro bezdomovce, žadatele o azyl nebo uprchlíky,

—	vojenské tábory a kasárny,

—	nápravné ústavy a vazební zařízení, zadržovací a vazební střediska, věznice,

—	církevní zařízení,

—	vysokoškolské koleje (v závislosti na konkrétních opatřeních).

Článek 3

Technické charakteristiky statistických populací a jednotek zjišťování

1. Jednotky zjišťování jsou domácnosti nebo členové domácnosti.

2. Pokud se osoba pravidelně zdržuje ve více než jednom bytě, považuje se za místo jejího obvyklého pobytu byt, kde tráví větší část roku, bez ohledu na to, zda se nachází v dané zemi nebo v zahraničí.

3. Při použití statistického pojmu místa obvyklého pobytu se se zvláštními případy zachází v souladu s článkem 4.

4. Osoby, jejichž místem obvyklého pobytu je hotel, jsou v zásadě z populace domácností vyloučeny. Je však možné je považovat za součást této populace, pokud je jejich situace takto definována v zemi jejich bydliště; v takovém případě musí být jasně popsána ve zprávě o kvalitě uvedené v nařízení (EU) 2019/1700.

5. Z domácností mohou být vyloučeny osoby, jejichž potřebu ubytování a obživy zajišťuje instituce a které k referenčnímu datu (stanovenému pro konkrétní sběr údajů) strávily nebo pravděpodobně stráví v této instituci 12 měsíců nebo více.

6. Osoby vykonávající povinnou vojenskou službu (branci) jsou zahrnuty do populace domácností, pokud jejich služba trvá méně než 12 měsíců nebo pokud stráví značnou dobu doma a jsou během výkonu povinné vojenské služby závislé na svých rodičích, opatrovnících nebo jiných rodinných příslušnících. Odchylně jsou pro účely sběru údajů v oblasti pracovních sil všichni branci z populace domácností vyloučeni.

7. Všechny osoby, které mají místo obvyklého pobytu ve vícečlenné domácnosti, se bez ohledu na to, zda jsou s ostatními členy domácnosti spříznění či nikoli, považují za členy vícečlenné domácnosti, pokud s ostatními členy domácnosti sdílejí příjmy nebo výdaje domácnosti. Spolubydlící nebo spolunájemníci, kteří obývají bytovou jednotku na základě sdílení obydlí a sdílejí pouze náklady na domácnost, nikoli však příjmy domácnosti, se nepovažují za součást vícečlenné domácnosti obývající tuto bytovou jednotku, i když sdílejí některé jiné vedlejší výdaje na domácnost.

8. Pokud nelze zjistit, zda jsou splněna kritéria pro jednočlennou nebo vícečlennou domácnost, zohlední se názory dotazovaného na jeho situaci ve vztahu k ostatním osobám obývajícím byt.

9. Existuje-li v jednom bytě několik domácností, usilují členské státy o zachycení údajů za všechny domácnosti v daném bytě.

10. Členské státy vynaloží veškeré úsilí, aby zabránily tomu, že budou údaje o stejné osobě zachyceny dvakrát.

Článek 4

Zvláštní případy při uplatňování pojmu místa obvyklého pobytu

1. Osoba, která přes týden pracuje mimo domov a obvykle se vrací na víkendy do svého domova, považuje za místo obvyklého pobytu svůj domov, přičemž není důležité, zda se její pracoviště nachází v dané zemi nebo v zahraničí.

2. Žáci základních a studenti středních škol, kteří jsou během školního roku mimo domov, považují za místo obvyklého pobytu svůj domov, bez ohledu na to, zda studují v dané zemi nebo v zahraničí.

3. Pokud se nezaopatřené dítě zdržuje střídavě na dvou místech pobytu, považuje se za místo jeho obvyklého pobytu místo, kde tráví většinu svého času.

Tráví-li dítě stejně času s oběma opatrovníky nebo rodiči, je místem obvyklého pobytu tohoto dítěte místo pobytu opatrovníka nebo rodiče, který pobírá dětské přídavky, nebo místo pobytu opatrovníka nebo rodiče, který se více podílí na nákladech na dítě.

Nepoužije-li se žádná s výše uvedených možností, považuje se za místo obvyklého pobytu dítěte místo, kde se dítě nachází k referenčnímu datu (určenému pro konkrétní sběr údajů).

V případě sběru panelových údajů se děti, které se zdržují střídavě na dvou místech pobytu, v případě, že se nezměnila jejich životní situace, považují pro různé vlny sběru údajů za děti žijící na stejném místě.

4. V případě sběru údajů v oblasti příjmů a životních podmínek a v oblasti spotřeby se použijí tato zvláštní doplňková pravidla:

a)	u osob, které se za účelem výkonu práce delší dobu zdržují mimo domov, bez ohledu na to, zda jinde v zemi nebo v zahraničí, se za místo obvyklého pobytu považuje jejich domov v případě, že výrazně přispívají k příjmu domácnosti a nemají místo obvyklého pobytu v jiné domácnosti;

b)	u studentů terciárního vzdělávání, kteří se za účelem studia zdržují mimo domov, bez ohledu na to, zda jinde v zemi nebo v zahraničí, se za místo obvyklého pobytu považuje jejich domov v případě, že jsou podporováni z příjmu domácnosti a nemají místo obvyklého pobytu v jiné domácnosti.

V řádně odůvodněných případech se mohou členské státy rozhodnout, že pravidla stanovená v tomto odstavci nepoužijí. V takových případech členské státy popíší ve svých zprávách o kvalitě použitá kritéria a zajistí náležité hlášení údajů o transferech mezi domácnostmi, včetně plateb jménem studenta.

Pravidla stanovená v tomto odstavci mohou platit také pro ostatní oblasti; v takovém případě se jejich uplatňování popíše ve zprávách o kvalitě.

Článek 5

Popis proměnných a statistické klasifikace

V příloze tohoto nařízení se stanoví popisy a klasifikace proměnných, které jsou společné pro několik souborů údajů.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2019.

Za Komisi

Předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1.

(2) Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011,http://uis.unesco.org/sites/default/files/documents/international-standard-classification-of-education-isced-2011-en.pdf (v angličtině a francouzštině).

(3) Mezinárodní klasifikace zaměstnání, 2008,http://ec.europa.eu/eurostat/documents/1978984/6037342/ISCO-08.pdf (anglické znění, k dispozici také ve francouzštině a němčině).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 29).

PŘÍLOHA

Popisy a klasifikace proměnných, které jsou podle nařízení (EU) 2019/1700 společné pro několik souborů údajů

Název proměnné

Popis proměnné

Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu)

Pohlaví

Pohlavím se rozumí kombinace biologických a fyziologických znaků, které definují osobu jako muže či ženu. V případech, kdy biologické pohlaví osoby není známo, může být údaj nahrazen buď informací z administrativních údajů, nebo údaji z vlastního prohlášení (údaje z šetření).

—

muž

—

žena

Věk, v celých letech

Věkem v celých letech se rozumí věk osoby v den jejích posledních narozenin před referenčním datem sběru údajů nebo dotazování, tedy interval mezi datem narození a referenčním datem vyjádřený v celých letech.

Pro tuto proměnnou se uvedou tyto informace:

—	rok narození

—	narozeniny k referenčnímu datu již měl/a či nikoli

—	referenční datum

Referenční datum je pro každý sběr údajů (oblast) specifické, jak je stanoveno v příslušných prováděcích předpisech. V zemích, které používají integrovaný systém šetření domácností s pevně stanoveným referenčním týdnem, je referenčním datem poslední den referenčního týdne.

—	rok narození (4 číslice)

—	narozeniny k referenčnímu datu již měl/a (ano nebo ne)

—	referenční datum (DD/MM/RRRR)

Partneři, kteří žijí v jedné domácnosti

Partneři, kteří žijí v jedné domácnosti, jsou osoby, které žijí s jinou osobou, která je na základě jejich skutečných životních podmínek v domácnosti považována za partnera, a to nezávisle na tom, zda je vztah s partnerem právně registrován (např. manželství nebo registrované partnerství), nebo zda se jedná o trvalý vztah bez registrace (de facto vztah).

„Partner“ může být definován na základě právně uznaného vztahu (manžel, manželka nebo registrovaný partner) nebo de facto vztahu (partner/partnerka nebo druh/družka).

—	osoba, která žije se zákonným partnerem/zákonnou partnerkou nebo partnerem/partnerkou de facto

—	osoba, která nežije se zákonným partnerem/zákonnou partnerkou nebo partnerem/partnerkou de facto

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Typ domácnosti

Typ domácnosti je definován složením domácnosti, přičemž platí:

—	„Rodičem samoživitelem“ je rodič, který nežije s (právně uznaným či de facto) partnerem ve stejné domácnosti a který plní většinu běžných povinností při výchově dítěte nebo dětí.

—

Pojem „dítě“ nebo „děti“ označuje přítomnost syna či synů nebo dcery či dcer v domácnosti, ať už se jedná o vlastního či adoptivního syna nebo vlastní či adoptivní dceru, nebo o nevlastního syna či nevlastní dceru. „Vlastní či adoptivní syn nebo dcera, případně nevlastní syn či nevlastní dcera“ se vztahuje – nezávisle na věku, statusu partnerství nebo vztahu – na vlastního (biologického), adoptovaného nebo nevlastního člena rodiny, který má obvyklé bydliště v domácnosti alespoň jednoho z rodičů. „Adopcí“ se rozumí osvojení biologického dítěte jiných rodičů a zacházení s ním jako s vlastním dítětem, umožňují-li to zákony země, v níž adoptované dítě – nezávisle na tom, jestli je s osvojitelem příbuzné či nikoli – získává soudním řízením práva a postavení biologického dítěte narozeného adoptujícím rodičům. „Nevlastní syn nebo nevlastní dcera“ se vztahuje na situaci, v níž nevlastní rodič zachází s dítětem svého partnera jako se svým vlastním, umožňují-li to zákony země, aniž by ho adoptoval; děti v pěstounské péči a zeťové/snachy do této kategorie nespadají.

—

„Párem“ se rozumí dvojice osob, které jsou na základě svých skutečných životních podmínek v domácnosti považovány za partnery, a to nezávisle na tom, zda je vztah s partnerem právně registrován (např. manželství nebo registrované partnerství), nebo zda se jedná o de facto vztah (partneři ve společné domácnosti).

—	Jinými typy domácností jsou domácnosti, které nespadají do žádné z výše uvedených kategorií.

—	jednočlenná domácnost

—	rodič samoživitel s alespoň jedním dítětem mladším 25 let

—	rodič samoživitel, jehož všechny děti jsou ve věku 25 let nebo více

—	bezdětný pár

—	pár s alespoň jedním dítětem mladším 25 let

—	pár, jehož všechny děti jsou ve věku 25 let nebo více

—	jiný typ domácnosti

—	neuvedeno (1)

Hlavní status dle ekonomické aktivity (sebezařazení)

Hlavním statusem dle ekonomické aktivity (sebezařazení) je nejdůležitější ekonomická aktivita podle vlastního vnímání osoby, která popisuje, jak se především vnímá sama. Na osobu se sice může vztahovat více než jeden status dle ekonomické aktivity, zohlední se však pouze ten nejdůležitější z nich podle vlastního vnímání dané osoby a s odkazem na současnou situaci.

Kategorie „povinná vojenská nebo civilní služba“ se v některých zemích nemusí uplatňovat. V takovém případě se vynechá.

—	zaměstnaná osoba

—	nezaměstnaná osoba

—

v důchodu

—	pracovní neschopnost v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží

—	student, žák

—	v domácnosti

—	povinná vojenská nebo civilní služba (je-li to relevantní)

—

jiný

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Plný nebo částečný pracovní úvazek (sebezařazení)

Tato proměnná popisuje obvyklý čas zaměstnané osoby vynaložený na hlavní zaměstnání na základě jejího vlastního vnímání (tj. sebezařazení) obvykle odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání.

U proměnné se rozlišuje mezi prací na plný nebo částečný úvazek. Pojem práce se používá ve vztahu k zaměstnání. Osoba pracující na částečný pracovní úvazek pracuje obvykle méně hodin než srovnatelný pracovník na plný úvazek. Rozlišení se týká hodin, které osoba po delší referenční období obvykle odpracuje v hlavním zaměstnání a určuje je sama, tj. osoba sama rozhoduje, zda svou hlavní práci v rámci své profese nebo svého podniku vykonává na částečný nebo plný úvazek.

—	zaměstnání na plný pracovní úvazek

—	zaměstnání na částečný pracovní úvazek

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Postavení v hlavním zaměstnání

Proměnná vychází z Mezinárodní klasifikace postavení v zaměstnání (ISCE) a vztahuje se na hlavní zaměstnání zaměstnané osoby takto:

—	samostatně výdělečné osoby se zaměstnanci jsou osoby pracující ve svém vlastním podniku, profesní praxi či hospodářství za účelem dosahování zisků vyplývajících z tržních transakcí se zbožím nebo službami, které zaměstnávají alespoň jednu další osobu,

—	samostatně výdělečné osoby bez zaměstnanců jsou osoby pracující ve svém vlastním podniku, profesní praxi či hospodářství za účelem dosahování zisků vyplývajících z tržních transakcí se zbožím nebo službami, které nezaměstnávají žádnou další osobu,

—	zaměstnanci jsou osoby, které pracují pro veřejného nebo soukromého zaměstnavatele na základě písemné či ústní smlouvy a dostávají odměnu v hotovosti nebo v naturáliích,

—	pomáhající rodinní příslušníci (neplacení) jsou osoby, které pomáhají jinému rodinnému příslušníku provozovat hospodářství nebo jiný rodinný podnik za předpokladu, že se nepovažují za zaměstnance ve smyslu, že nesmí za svou práci pobírat odměnu,

—	samostatně výdělečná osoba se zaměstnanci

—	samostatně výdělečná osoba bez zaměstnanců

—	zaměstnanec

—	pomáhající rodinný příslušník (neplacený)

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Hospodářská činnost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání)

Tato proměnná určuje, kterému hospodářskému odvětví nebo činnosti místní jednotky (podniku) je přiřazeno hlavní zaměstnání zaměstnané osoby podle kategorií stanovených statistickou klasifikací ekonomických činností (NACE (3) Rev. 2).

Potřebná míra podrobnosti (jedno-, dvou- nebo trojciferná) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

—	NACE Rev. 2

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Činnost v hlavním zaměstnání

Tato proměnná určuje činnost v hlavním zaměstnání zaměstnané osoby klasifikovanou podle kategorií Mezinárodní klasifikace zaměstnání, verze z roku 2008 (ISCO-08) (4)

Potřebná míra podrobnosti (dvou- nebo čtyřciferná) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

—

ISCO-08

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Dosažený stupeň vzdělání

Dosaženým stupněm vzdělání osoby se rozumí nejvyšší úroveň úspěšně ukončeného vzdělání podle klasifikace ISCED (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011 (5)). Úspěšné ukončení vzdělávacího programu je potvrzeno kvalifikací úředně uznávanou příslušnými vnitrostátními orgány nebo uznávanou jako rovnocennou jiné kvalifikaci formálního vzdělávání. V zemích, kde vzdělávací programy, zejména programy na úrovni ISCED 1 a 2, nevedou ke kvalifikaci, lze místo toho použít kritérium absolvování celého programu a normálního přístupu k vyšší úrovni vzdělání. Při stanovování nejvyšší úrovně by se mělo zohlednit jak všeobecné, tak i odborné vzdělávání.

Koncepce „úspěšného ukončení vzdělávacího programu“ zpravidla odpovídá situaci, kdy žák nebo student navštěvuje výuku či kurzy a získává v souvislosti s formálním vzdělávacím programem závěrečné vysvědčení. V tomto ohledu dosažený stupeň vzdělání odpovídá nejvyšší úspěšně ukončené úrovni na žebříčku klasifikace ISCED.

Dosažený stupeň vzdělání je definován podle ISCED.

Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek, které jsou součástí základního souboru zdroje údajů, ale pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné (např. v případě osob do určitého věku).

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-A, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategoriemi a kódy. Pro případ neúplných informací o přístupu k terciárnímu vzdělávání nebo orientaci jsou stanoveny další kategorie:

Žádné formální vzdělání nebo nižší než ISCED 1

ISCED 1 Primární vzdělání

ISCED 2 Nižší sekundární vzdělání

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – všeobecné

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

342

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

343

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání

344

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – odborné

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

352

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

353

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání

354

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – zaměření nespecifikováno

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání

–

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – všeobecné

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – odborné

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – zaměření nespecifikováno

–

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – všeobecné

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – odborné

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – zaměření nespecifikováno

–

ISCED 6 Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň

ISCED 7 Magisterská nebo jí odpovídající úroveň

ISCED 8 Doktorská nebo jí odpovídající úroveň

neuvedeno

nepoužije se

Země narození

Země narození osoby je definována jako země obvyklého pobytu její matky v době porodu podle současných státních hranic (a nikoli podle hranic platných v době narození).

Pokud nejsou informace o místě obvyklého pobytu matky v době porodu k dispozici, mělo by být uvedeno místo narození.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6)

—	země narození (SCL GEO dvoupísmenný kód)

—	narození v cizině, ale země narození není známa

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Země hlavního státního občanství

Na základě této proměnné je hlášena země hlavního státního občanství osoby, které je definováno jako zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem a bylo získáno narozením nebo naturalizací, bez ohledu na to, zda prohlášením, volbou, sňatkem nebo jiným způsobem podle vnitrostátních právních předpisů.

Osoba s dvojím nebo vícenásobným státním občanstvím se zařazuje pouze do jednoho státního občanství podle tohoto pořadí:

—	vykazující země,

—	pokud dotčená osoba nemá občanství vykazující země: jiný členský stát,

—	pokud dotčená osoba nemá občanství členského státu EU: jiná země mimo Unii.

V ostatních případech (např. u osob s dvojím občanstvím států, které jsou oba členy Unie, ale žádný z nich není vykazující zemí) si může osoba vybrat, která země občanství bude zaznamenána, nebo, pokud tento údaj není k dispozici, může o zemi občanství rozhodnout vykazující země.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

Do kategorie „bez státní příslušnosti“ spadají osoby bez uznaného státního občanství.

—	země hlavního státního občanství (SCL GEO kód)

—	bez státní příslušnosti

—	cizí státní občanství, ale země není známa

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Země narození otce

Na základě této proměnné je hlášena země narození otce osoby, tj. země obvyklého pobytu (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky otce osoby v době jeho narození, nebo, není-li to možné, země narození (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) otce dané osoby.

Informace o zemi narození otce by měly být získány na základě stejných pravidel, která platí pro proměnnou „země narození“.

„Otcem“ je mužský rodič „syna nebo dcery“ (vlastní (biologický), adoptivní nebo nevlastní otec).

Nemá-li osoba pouze vlastního (biologického) otce, ale také např. adoptivního či nevlastního otce, měla by země narození odkazovat na toho, který osobu skutečně vychovával a v citovém nebo právním smyslu jednal jako otec, např. mužský opatrovník.

V případě osoby s rodiči stejného pohlaví, kteří jsou ženského pohlaví, lze tuto proměnnou použít k nahlášení země narození jedné z matek.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

—	země narození otce (SCL GEO kód)

—	otec narozen v cizině, ale jeho země narození není známa

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Země narození matky

Na základě této proměnné je hlášena země narození matky osoby, tj. země obvyklého pobytu (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky matky osoby v době jejího narození, nebo, není-li to možné, země narození (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky dané osoby.

Informace o zemi narození matky by měly být získány na základě stejných pravidel, která platí pro proměnnou „země narození“.

„Matkou“ je ženský rodič „syna nebo dcery“ (vlastní (biologická), adoptivní nebo nevlastní matka).

Nemá-li osoba pouze vlastní (biologickou) matku, ale také např. adoptivní či nevlastní matku, měla by země narození odkazovat na tu, která osobu skutečně vychovávala a v citovém nebo právním smyslu jednala jako matka, např. opatrovnice.

V případě osoby s rodiči stejného pohlaví, kteří jsou mužského pohlaví, lze tuto proměnnou použít k nahlášení země narození jednoho z otců.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

—	země narození matky (SCL GEO kód)

—	matka narozena v cizině, ale její země narození není známa

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Země bydliště

Zemí bydliště je země, v níž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu podle současných státních hranic.

Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6).

—	země bydliště (SCL GEO kód)

Region bydliště

Regionem bydliště je region v zemi bydliště, v němž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu a který je pro členské státy definován na základě klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 1059/2003 a v příloze I uvedeného nařízení.

Míra podrobnosti (NUTS 1, 2 nebo 3) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

—	region bydliště (kód NUTS)

Stupeň urbanizace

Na základě této proměnné je hlášen stupeň urbanizace oblasti, v níž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu, a to zařazením místních správních jednotek (LAU) do jednoho ze tří typů oblastí:

1.	„města“ – hustě osídlené oblasti, v nichž minimálně 50 % obyvatelstva žije v městském centru;

2.	„menší města a předměstí“ – středně zalidněné oblasti, v nichž minimálně 50 % obyvatelstva žije v městských klastrech, které však nejsou „městy“;

3.	„venkovské oblasti“ – řídce zalidněné oblasti, v nichž více než 50 % obyvatelstva žije ve venkovských buňkách (gridech).

—

města

—	menší města a předměstí

—	venkovské oblasti

Matice vztahů v domácnosti

Na základě matice vztahů v domácnosti je hlášeno složení domácností a vztahy mezi členy domácnosti v rámci domácnosti. Matice vztahů v domácnosti by měla mít formu matice, v níž jsou obsaženy vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti, přičemž každý řádek a sloupec odpovídá jednomu členu domácnosti a vztahy mezi členy domácnosti jsou uvedeny ve standardních kategoriích v buňkách, kde se řádky a sloupce příslušných členů kříží, a to následovně:

—	„partner“ je definován na základě právně uznaného nebo de facto statusu partnerství nebo vztahu,

—

„manžel“, „manželka“ nebo „registrovaný partner“ se zjišťují na základě právního rodinného stavu, tj. na základě (právního) manželského stavu každého jednotlivce ve vztahu k manželskému právu (nebo zvyklostem) země (tj. stavu de jure), včetně registrovaných partnerů. Páry stejného pohlaví mohou být „manžel či manželka nebo registrovaní partneři“, pokud byly svazek nebo partnerství uzavřeny podle manželského práva (nebo zvyklostí) země,

—	„partner/partnerka“ nebo „druh/družka“ jsou zjištěni na základě de facto vztahu, tj. na základě statusu partnerství nebo vztahu každého jednotlivce vzhledem k jeho skutečným životním podmínkám v domácnosti,

—	„syn“ nebo „dcera“, vlastní či adoptivní nebo nevlastní syn nebo dcera,

—

„vlastní či adoptivní syn nebo dcera“, nebo „nevlastní syn či nevlastní dcera“ se vztahuje na vlastního (biologického), adoptovaného nebo nevlastního člena rodiny (nezávisle na věku a statusu partnerství nebo vztahu), který má obvyklé bydliště v domácnosti alespoň jednoho z rodičů. „Adopcí“ se rozumí osvojení biologického dítěte jiných rodičů a zacházení s ním jako s vlastním dítětem, umožňují-li to zákony země. Adoptované dítě – nezávisle na tom, jestli je s osvojitelem příbuzné či nikoli – získává soudním řízením práva a postavení biologického dítěte narozeného adoptujícím rodičům,

—	„nevlastní syn nebo dcera“ se vztahuje na situaci, v níž nevlastní rodič zachází s dítětem svého partnera jako se svým vlastním, umožňují-li to zákony země, aniž by ho adoptoval,

—	„zeť nebo snacha“ je osoba, která je právně uznaným nebo de facto partnerem dítěte,

—	„vnouče“ je dítě dítěte, včetně vlastního, adoptivního nebo nevlastního dítěte,

—	„rodič“ je protějškem „vlastního či adoptivního syna nebo vlastní či adoptivní dcery“ (vlastní nebo adoptivní rodič) nebo „nevlastního syna nebo nevlastní dcery“ (nevlastní rodič),

—	„tchán nebo tchyně“ je osoba, která je rodičem právně uznaného nebo de facto partnera,

—	„prarodič“ je rodič rodiče osoby, včetně vlastního, adoptivního nebo nevlastního rodiče,

—	„bratr nebo sestra“ se vztahuje na biologické, adoptivní nebo nevlastní sourozence,

—	„jiná příbuzná osoba“ se vztahuje na ostatní příbuzné osoby, které nejsou zařazeny na výše uvedeném seznamu, jako bratranec nebo sestřenice, teta nebo strýc, neteř nebo synovec atd. a zahrnuje také manžela vnučky či manželku vnuka, prarodiče manžela/manželky a švagra či švagrovou,

—	„jiná nepříbuzná osoba“ se vztahuje na nepříbuzné osoby, jako jsou au-pair, spolu žijící přátelé nebo studenti atd. Do této kategorie spadají také děti v pěstounské péči.

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

—	partner/partnerka

—	manžel či manželka nebo registrovaný partner

—	partner/partnerka nebo druh/družka

—	syn nebo dcera

—	vlastní nebo adoptivní syn nebo dcera

—	nevlastní syn nebo dcera

—	zeť nebo snacha

—	vnuk/vnučka

—

rodič

—	vlastní nebo adoptivní rodič

—	nevlastní rodič

—	tchán/tchyně

—

prarodič

—	bratr nebo sestra

—	vlastní bratr nebo sestra

—	nevlastní bratr nebo sestra

—	jiné příbuzná osoba

—	jiná nepříbuzná osoba

—	neuvedeno (1)

Velikost domácnosti

Velikost domácnosti je definována jako celkový počet členů domácnosti.

Tato proměnná poskytuje informace o přesném počtu členů domácnosti.

—	celkový počet členů domácnosti

—

neuvedeno

Právní důvod užívání bytu domácností

Tato proměnná se týká oprávnění domácností užívat bytovou jednotku nebo její část, přičemž:

kategorie „vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem“ a „vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru“ se použije na domácnosti, v nichž je alespoň jeden člen této domácnosti vlastníkem bytové jednotky, v níž domácnost žije, bez ohledu na to, zda je jakýkoli jiný člen domácnosti nájemcem bytové jednotky nebo její části. Osoba je vlastníkem, pokud je držitelem dokladu o vlastnickém právu, nezávisle na tom, zda je dům zcela zaplacen, či nikoli. Reverzní vlastník by měl být považován za vlastníka.

Kategorie „vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem“ se použije v situaci, kdy vlastník musí splácet nejméně jeden neuhrazený hypotéční úvěr a/nebo jakýkoli nesplacený úrok z hypotéčního úvěru, který si vzal na koupi této bytové jednotky.

Kategorie „vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru“ se použije v situaci, kdy se nemusí splácet žádný hypotéční úvěr, ani úroky z hypotéčního úvěru. Splácení hypoték a/nebo úvěrů na bydlení za jinou bytovou jednotku (např. za další byt) nebo platby za opravy, renovaci, údržbu nebo jakékoli jiné účely nesouvisející s bydlením se nezohledňují.

Kategorie „nájemník, tržní nájemné“ nebo „nájemník, snížené nájemné“ se použijí pro domácnosti, u nichž je alespoň jeden člen nájemníkem (bytová jednotka pronajatá od vlastníka) nebo podnájemníkem (bytová jednotka je pronajatá od někoho, kdo je sám nájemníkem) bytové jednotky, v níž žije, a u nichž žádný člen domácnosti není vlastníkem této bytové jednotky.

Kategorie „nájemník, tržní nájemné“ se použije pro domácnosti, u nichž alespoň jeden člen je nájemníkem nebo podnájemníkem, který platí nájemné za převládající nebo tržní cenu. Tato kategorie se použije i v případě, kdy se platí nájemné za tržní cenu, ale částka je částečně nebo zcela hrazena z dávek na bydlení nebo jiných zdrojů, včetně státních, charitativních nebo soukromých zdrojů.

Kategorie „nájemník, snížené nájemné“ zahrnuje domácnosti žijící v bytových jednotkách za sníženou cenu, tj. za cenu nižší než tržní cena (avšak ne bez placení nájemného), a případy, kdy je přiznáno snížení ceny

ze zákona

b)	na základě opatření v rámci politiky sociálního bydlení

c)	ze soukromých důvodů

d)	zaměstnavatelem

Kategorie „nájemník, bez placení nájemného“ zahrnuje domácnosti žijící v bytových jednotkách bez placení nájemného a případy, v nichž je poskytnuto bezplatné bydlení

ze zákona

b)	na základě opatření v rámci politiky sociálního bydlení

c)	ze soukromých důvodů

d)	zaměstnavatelem

Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje všechny domácnosti, které nežijí v bytech ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1201/2009.

—	vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru

—	vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem

—	nájemník, tržní nájemné

—	nájemník, snížené nájemné

—	nájemník, bez placení nájemného

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se

Běžný čistý měsíční příjem domácnosti

Na základě této proměnné je hlášen současný čistý měsíční příjem domácnosti, tj. součet příjmů všech členů domácnosti získaných jednotlivě nebo jako celek, včetně příjmů z práce, sociálních dávek a ostatních peněžních příjmů po odečtení hotovostních převodů vyplácených do jiných domácností a po zdanění a odvedení příspěvků na sociální zabezpečení.

Cílem této proměnné je poskytnout informace o příjmu domácnosti, který v průměru zůstává měsíčně k dispozici na výdaje nebo na spoření. Pokud příjem domácnosti měsíc od měsíce výrazně kolísá, provede se odhad typického nebo obvyklého čistého měsíčního příjmu, který odráží současnou příjmovou situaci domácnosti. Pokud měsíční příjem domácnosti kolísá výrazně v průběhu roku, např. u sezónní činnosti, uvede se měsíční průměr ročního příjmu.

Běžný čistý měsíční příjem se uvede buď jako celkový čistý běžný příjem domácnosti, nebo jako jedna z pěti ekvivalizovaných příjmových skupin.

Prahové hodnoty mezi pěti ekvivalizovanými příjmovými skupinami jsou určovány na základě kvintilů, které umožňují variabilní rozložení a jsou definovány takto:

—	„skupina s nižším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem pod prvním kvintilem,

—	„skupina s nižším až středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad prvním kvintilem a pod druhým kvintilem,

—	„skupina se středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad druhým kvintilem a pod třetím kvintilem,

—	„skupina se středním až vysokým ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad třetím kvintilem a pod čtvrtým kvintilem,

—	„skupina s vyšším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad čtvrtým kvintilem.

Pro výpočet ekvivalizovaného příjmu se použijí váhy na členy domácnosti tak, aby odrážely rozdíly ve velikosti a složení domácnosti: na prvního člena domácnosti ve věku 14 a více let se použije váha 1,0, na druhého a každého dalšího člena domácnosti ve věku 14 let a více váha 0,5 a na každé dítě mladší 14 let se uplatňuje váha 0,3.

—	skupina s nižším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem

—	skupina s nižším až středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem

—	skupina se středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem

—	skupina se středním až vysokým ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem

—	skupina s vyšším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem

—	celkový běžný čistý měsíční příjem domácnosti (číslo vyjádřené v národní měně)

—	neuvedeno (1)

Stálost hlavního pracovního místa

Touto proměnnou se rozlišuje, zda je hlavní pracovní místo časově omezené (tj. práce nebo smlouva skončí po předem stanovené době), nebo zda je založeno na smlouvě na dobu neurčitou. Proměnná se týká hlavního zaměstnání zaměstnané osoby, která pracuje jako zaměstnanec.

Pojem pracovní místo se používá ve vztahu k zaměstnání. Kritérium pro určení, zda je osoba zaměstnaná, je pro každý sběr mikrodat specifické podle kontextu.

Jedno pracovní místo je řada úkolů a povinností, které jsou plněny pro jednu hospodářskou jednotku. Osoby mohou mít jedno nebo více pracovních míst. U zaměstnanců lze každou smlouvu považovat za samostatnou řadu úkolů a povinností, a tím za samostatné pracovní místo. V případě většího počtu pracovních míst je hlavním pracovním místem to, ve kterém je podle mezinárodních statistických standardů o pracovní době odpracováno nejvíce pracovních hodin.

Pracovní místo se smlouvou na dobu určitou skončí buď po uplynutí předem stanoveného období (ke známému datu), nebo po období, které není předem známo, nicméně je určeno objektivními kritérii, jako je dokončení úkolu nebo období nepřítomnosti zaměstnance, který je dočasně zastupován.

Pracovní místo se smlouvou, v níž není předem stanoveno její ukončení, se považuje za pracovní místo na dobu neurčitou.

Za pracovní místo se považuje smluvní nebo neformální či ústní dohoda o pracovním poměru, a nikoli očekávání, že by respondent mohl přijít o práci, jeho plán práci opustit, jeho přání v práci zůstat, nebo pravděpodobnost zůstat v práci natrvalo.

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu:

—	smlouva na dobu určitou

—	písemná smlouva na dobu určitou

—	ústní dohoda na dobu určitou

—	pracovní poměr na dobu neurčitou

—	písemná smlouva na dobu neurčitou

—	ústní dohoda na dobu neurčitou

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Úkoly v oblasti vedení zaměstnanců

Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby, která je zaměstnancem, a rozlišuje mezi zaměstnanci s úkoly a zaměstnanci bez úkolů v oblasti vedení zaměstnanců. Za osobu s úkoly v oblasti vedení zaměstnanců se považuje osoba, která formálně dohlíží na práci alespoň jedné jiné osoby. Za dohled se nepovažuje odpovědnost ve vztahu k učňům a stážistům a ani kontrola kvality (kontrola produkce služeb, ale nikoli práce provedené jinými osobami) nebo poradenství.

—

ano

—

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Rok, ve kterém osoba začala pracovat pro současného zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná

Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby a na jejím základě je hlášen rok, ve kterém osoba začala pracovat pro svého stávajícího zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná v současném podniku.

—	rok, ve kterém osoba začala pracovat pro současného zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná v hlavním zaměstnání (vyjádřeno čtyřmi číslicemi)

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání)

Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby a na jejím základě je hlášen počet osob pracujících pro místní jednotku, včetně osob pracujících v místě jednotky, jakož i osob, které pracují mimo ni a organizačně k ní patří a jsou jí placeni. Zahrnuje rovněž pracující majitele, partnery, kteří v jednotce pravidelně pracují, a neplacené rodinné příslušníky, jakož i pracovníky na částečný úvazek, kteří jsou uvedeni na výplatní listině. Dále zahrnuje sezónní pracovníky, učně, stážisty a pracující z domova, kteří jsou také uvedeni na výplatní listině.

Místní jednotkou je podnik nebo jeho část nacházející se v geograficky označeném místě.

—	pokud je osob 1 až 9, jejich přesný počet

—	10 až 19 osob

—	20 až 49 osob

—	50 až 249 osob

—	250 nebo více osob

—	přesný počet není znám, ale méně než 10 osob

—	neví, ale 10 nebo více osob

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Existence předchozích pracovních zkušeností

Proměnná poskytuje informace o tom, zda osoba – která není zaměstnaná – byla dříve zaměstnaná (podle definice zaměstnanosti stanovené Mezinárodní organizací práce (7)) a zda se předchozí pracovní zkušenosti neomezují pouze na příležitostné práce.

Kategorie „osoba nebyla nikdy zaměstnaná“ zahrnuje osoby, které nezískaly žádnou pracovní zkušenost v zaměstnání.

Kategorie „osoba má pracovní zkušenosti, které se omezují pouze na příležitostné práce“ zahrnuje osoby, které již mají pracovní zkušenosti, ale tyto zkušenosti se omezují pouze na příležitostné práce. Pro účely této proměnné by se povinná vojenská služba neměla považovat za pracovní zkušenost.

Kategorie „osoba má pracovní zkušenosti jiné než příležitostné práce“ zahrnuje osoby, které již mají pracovní zkušenosti, s výjimkou případů, kdy se tyto zkušenosti omezují pouze na příležitostné práce.

—	osoba nebyla nikdy zaměstnaná

—	osoba má pracovní zkušenosti, které se omezují pouze na příležitostné práce

—	osoba má pracovní zkušenosti jiné než příležitostné práce

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Účast ve formálním vzdělávání a odborné přípravě (student nebo učeň) v referenčním období

Touto proměnnou se měří účast osoby ve formálním vzdělávání a odborné přípravě zjišťováním toho, zda je osoba během referenčního období (stanoví se pro každý sběr mikrodat) zapsána jako student nebo učeň v programu formálního vzdělávání.

—

ano

—

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Úroveň stávající nebo poslední činnosti formálního vzdělávání nebo odborné přípravy

Touto proměnnou se měří úroveň poslední činnosti v oblasti formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, které se osoba účastnila během daného referenčního období (stanoví se pro každý sběr mikrodat), a to podle kategorií programů Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011 5 (ISCED-P 2011).

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-P, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategorií a kódem:

ISCED 0 Vzdělávání v raném dětství

ISCED 1 Primární vzdělávání

ISCED 2 Nižší sekundární vzdělávání

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání — všeobecné

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání — odborné

ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání – zaměření nespecifikováno8

–

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání — všeobecné

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání — odborné

ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání – zaměření nespecifikováno8

–

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání — všeobecné

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání — odborné

ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání – zaměření nespecifikováno8

–

ISCED 6 Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň

ISCED 7 Magisterská nebo jí odpovídající úroveň

ISCED 8 Doktorská nebo jí odpovídající úroveň

neuvedeno (1)

nepoužije se (2)

Rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání

Rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání (vyjádřeno čtyřmi číslicemi).

Proměnná se vztahuje na rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání, a týká se osob, které dosáhly úrovně primárního vzdělání (ISCED 1) nebo vyšší.

Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje osoby bez formálního vzdělání nebo s úrovní vzdělání nižší než primární vzdělání (nižší než ISCED 1). Kategorie „nepoužije se“ se použije také pro výpočet statistických jednotek, které jsou součástí základního souboru zdroje údajů, ale pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné (např. v případě osob do určitého věku).

—	rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání (4 číslice)

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání

Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání, který dokončily osoby s úrovní dosaženého vzdělání ISCED 3 nebo vyšší.

Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání vychází z Klasifikace oborů vzdělání (ISCED‐F 2013) (8). Obor je široký okruh nebo oblast náplně pokrytý vzdělávacími programy nebo kvalifikacemi.

Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje osoby bez formálního vzdělání nebo s úrovní vzdělání nižší než ISCED 3.

Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-F, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategorií a kódem (9):

Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání

Základní programy a kvalifikace

001

Čtenářská a numerická gramotnost

002

Osobní dovednosti a rozvoj

003

Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory j. n.

(009)

Vzdělávání a výchova

011

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující vzdělávání a výchovu

018

Umění a humanitní vědy

Umění

021

Humanitní vědy (kromě jazyků)

022

Jazyky

023

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující umění a humanitní vědy

028

Umění a humanitní vědy – obory j. n.

(029)

Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy

Společenské vědy a vědy o lidském chování

031

Žurnalistika a informační vědy

032

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy, žurnalistiku a informační vědy

038

Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory j. n.

(039)

Obchod, administrativa a právo

Obchod a administrativa

041

Právo

042

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující obchod, administrativu a právo

048

Obchod, administrativa a právo – obory j. n.

(049)

Přírodní vědy, matematika a statistika

Biologické a příbuzné vědy

051

Životní prostředí

052

Vědy o neživé přírodě

053

Matematika a statistika

054

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující přírodní vědy, matematiku a statistiku

058

Přírodní vědy, matematika a statistika – obory j. n.

(059)

Informační a komunikační technologie (ICT)

061

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (ICT)

068

Technika, výroba a stavebnictví

Inženýrství a strojírenství

071

Výroba a zpracování

072

Architektura a stavebnictví

073

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující techniku, výrobu a stavebnictví

078

Technika, výroba a stavebnictví – obory j. n.

(079)

Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství

Zemědělství

081

Lesnictví

082

Rybářství

083

Veterinářství

084

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství

088

Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory j. n.

(089)

Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky

Zdravotní péče

091

Sociální péče, péče o příznivé životní podmínky

092

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zdravotní a sociální péči, péči o příznivé životní podmínky

098

Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory j. n.

(099)

Služby

Služby pro osobní potřebu

101

Hygiena a ochrana zdraví při práci

102

Bezpečnostní služby

103

Přepravní služby a spoje

104

Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující služby

108

Služby – obory j. n.

(109)

neuvedeno

nepoužije se

Délka pobytu v zemi bydliště, v celých letech

Proměnná „délka pobytu v zemi bydliště, v celých letech“ popisuje časové rozpětí od okamžiku, kdy osoba naposledy určila své obvyklé bydliště ve vykazující zemi, vyjádřené v celých letech a uvedené jako jedna z těchto možností:

—	narozen/narozena v této zemi a nikdy nežil/a v zahraničí po dobu nejméně jednoho roku. Týká se to osob, které se narodily ve vykazující zemi a nikdy neměly alespoň po dobu jednoho roku místo obvyklého pobytu v jiné zemi, než je vykazující země,

—	počet let v zemi od posledního určení místa obvyklého pobytu v této zemi – celé číslo popisující časové rozpětí mezi okamžikem, kdy osoba naposledy určila své obvyklé bydliště, a referenčním datem (specifickým pro každý sběr sociálních mikrodat) v celých letech,

—	narozen/narozena v této zemi a nikdy nežil/a v zahraničí po dobu nejméně jednoho roku,

—	počet let strávených v této zemi (od posledního přemístění místa obvyklého pobytu do této země) (2 číslice),

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Celkový subjektivně hodnocený zdravotní stav respondenta

Celkový subjektivně hodnocený zdravotní stav je subjektivním hodnocením osoby týkajícím se jejího zdraví obecně (nikoli současného zdravotního stavu nebo možných dočasných zdravotních problémů), včetně různých aspektů zdraví, tj. tělesného a emočního fungování, duševního zdraví (psychické zdraví a duševní poruchy) a biolékařských znaků a příznaků.

—	velmi dobrý

—

dobrý

—	uspokojivý (ani dobrý, ani špatný)

—

špatný

—	velmi špatný

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Dlouhodobé zdravotní potíže

U proměnné „dlouhodobé zdravotní potíže“ se jedná o subjektivní hodnocení osoby týkající se jejích chronických zdravotních problémů. Zahrnuje nejrůznější tělesné, emoční, duševní aspekty zdraví a aspekt vztahující ke způsobu chování, nemoci a poruchy, jakož i bolesti, zdravotní potíže v důsledku nehod, zranění nebo vrozené poruchy. Znakem dlouhodobé nebo chronické nemoci je to, že je trvalá a lze očekávat, že bude vyžadovat dlouhou dobu sledování, pozorování nebo péče. Dlouhodobé nemoci nebo zdravotní problémy by měly přetrvávat po delší dobu (nebo opakovaně), nebo se očekává, že budou přetrvávat (nebo se opakovat) po dobu šesti měsíců nebo déle.

Kategorie „ano“ znamená výskyt jednoho nebo více dlouhodobých nebo chronických zdravotních problémů a „ne“ znamená, že se podle názoru respondenta žádné dlouhodobé nebo chronické zdravotní problémy nevyskytují.

—

ano

—

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Omezení aktivit ze zdravotních důvodů

Na základě této proměnné se měří individuální míra jednoho či několika dlouhodobých trvalých omezení podle vlastního hodnocení (trvajících nejméně šest měsíců) z důvodu zdravotních problémů (fyzických, duševních nebo emočních, včetně nezpůsobilosti nebo omezení na základě pokročilého věku) při účasti na aktivitách, které by osoba jinak obvykle prováděla.

Aktivita je definována jako plnění úkolu nebo činnost prováděná určitou osobou. Omezení aktivity je definováno jako obtíže při provádění určité činnosti, které osoba posuzuje na základě obecně uznávaného standardu populace ve vztahu ke kulturním a společenských očekáváním v souvislosti s aktivitami, které lidé obvykle vykonávají, přičemž je pokryto celé spektrum pracovních nebo školních, domácích a volnočasových aktivit.

Osoby s opakujícími se nebo měnícími se zdravotními problémy by měly odkazovat na nejčastější situaci s dopadem na jejich obvyklé aktivity:

—	„vážné omezení“ znamená, že vykonávání nebo provádění aktivity není možné, nebo je možné pouze s mimořádnými obtížemi a obvykle s cizí pomocí,

—	„omezení, nikoli však vážné“ znamená, že vykonávání nebo provádění běžné aktivity je možné, i když s určitými obtížemi, obvykle však bez potřeby cizí pomoci (nebo obvykle méně často než každodenní pomoc),

—	„bez omezení“ znamená, že vykonávání nebo provádění běžné aktivity je možné bez obtíží, nebo že možné omezení aktivity netrvalo déle než posledních 6 měsíců.

—	vážné omezení

—	omezení, nikoli však vážné

—	bez omezení

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se (2)

Použitý způsob dotazování

Na základě této proměnné je hlášeno, jakým způsobem jsou sbírány informace od respondenta. Pokud se ke sběru údajů od respondenta použije více způsobů, hlásí se touto proměnnou nejčastěji použitý způsob.

V případě PAPI, CAPI a CATI je přítomen tazatel. CAWI je dotazování, které respondent vyplní samostatně podle návodu na internetových stránkách.

Do kategorie „jiné“ spadají použité způsoby dotazování, na které se nevztahují ostatní kategorie, např. dotazování na základě tištěného dotazníku, který respondent vyplní samostatně (PASI) nebo off-line dotazování pomocí počítače, které respondent vyplní samostatně (CASI).

Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, např. v případě osob do určitého věku, jakož i v případě, že byly všechny údaje získány z registrů (tj. administrativní údaje) a/nebo imputovány a nedošlo k dotazování.

—	osobní dotazování s tužkou a papírem (PAPI)

—	osobní dotazování pomocí počítače (CAPI)

—	telefonické dotazování pomocí počítače (CATI)

—	internetové dotazování pomocí počítače (CAWI)

—

jiné

—	nepoužije se

Povaha účasti na šetření

Na základě této proměnné se hlásí, zda požadované informace poskytl určený respondent, nebo zda byly získány prostřednictvím jiné osoby (proxy respondent).

Určeným respondentem je osoba uvedená v ustanoveních pro každý sběr mikrodat, která je vyzvána k poskytnutí informací.

„Přímá účast“ se vztahuje na situaci, kdy určený respondent osobně poskytne požadované informace. Přímá účast zahrnuje rovněž případy, kdy určený respondent poskytuje požadované informace za pomoci jiné osoby (např. překlad, poskytnutí fyzické pomoci) a poskytnuté odpovědi potvrdí.

„Nepřímá účast“ se vztahuje na situaci, kdy informace požadované od určeného respondenta poskytuje třetí osoba (tj. proxy respondent), aniž by je určený respondent potvrdil.

Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, jakož i v případě, že byly všechny údaje získány z registrů (tj. administrativní údaje) a/nebo imputovány a nedošlo k dotazování.

—	přímá účast

—	nepřímá účast

—	neuvedeno (1)

—	nepoužije se

Stratum (vrstva)

Pokud je cílová populace (nebo její část) stratifikována v první fázi tvorby výběrového souboru a jednotlivým vrstvám jsou přiřazeny identifikační kódy (identifikátor vrstvy), odpovídá primární vrstva jednotlivým jednotkám zjišťování (individuální osobě nebo domácnosti). Stratifikace základního souboru znamená jeho rozdělení na nepřekrývající se dílčí soubory, tzv. vrstvy. V rámci každé vrstvy jsou pak vybrány nezávislé výběrové soubory.

Zaznamenané informace se vždy týkají situace v okamžiku výběru dotčené statistické jednotky (individuální osoby nebo domácnosti).

V kategorii „identifikátor vrstvy“ je uveden identifikační kód vrstvy, k níž každá jednotka zjišťování (jednotlivá osoba nebo domácnost) náleží. Identifikační kódy vrstvy se použijí v případě, že byla cílová populace stratifikována, nebo v případě sebereprezentujících primárních jednotek zjišťování.

Kategorie „nepoužije se“ se použije v případě, kdy cílová populace nebyla stratifikována v první fázi postupu tvorby výběrového souboru (např. když byl výběrový soubor vytvořen prostým náhodným výběrem, nebo náhodným shlukovým výběrem) a nebyly zohledněny žádné sebereprezentující primární jednotky výběrového souboru.

—	identifikátor vrstvy

—	nepoužije se

Primární jednotka výběrového souboru (PSU)

Na základě této proměnné se hlásí primární jednotky výběrového souboru, které odpovídají jednotlivým jednotkám zjišťování (individuální osobě nebo domácnosti) v případě, že je cílová populace rozdělena do klustrů, a uvádějí identifikační kódy pro klustry nebo PSU.

Základní soubor je rozdělen do klustrů (tj. do nepřekrývajících se dílčích základních souborů) v případě, že jednostupňový výběr není možný (z důvodu nedostatečné opory výběru) nebo jeho provedení je příliš nákladné (základní soubor je geograficky velmi rozptýlen). V první fázi výběru se vybírá vzorek klustrů (PSU).

Zaznamenané informace se vždy týkají situace v okamžiku výběru dotčené jednotky (individuální osoby nebo domácnosti).

V kategorii „identifikátor primární jednotky zjišťování“ se uvádí identifikační kód PSU (mezi vybranými PSU), ke které náleží jednotka zjišťování (individuální osoba nebo domácnost), pokud byl základní cílový soubor rozdělen do klustrů v první fázi procesu výběru.

Kategorie „nepoužije se“ se použije v případě, kdy cílová populace nebyla rozdělena do klustrů v první fázi postupu tvorby výběrového souboru, např. když byl výběrový soubor vytvořen prostým náhodným výběrem nebo stratifikovaným náhodným výběrem.

—	identifikátor primární jednotky výběrového souboru

—	nepoužije se

(1) Kategorie „neuvedeno“ se použije pro případy neposkytnutí odpovědi, tj. když respondent odpověď nezná nebo odmítne odpovědět.

(2) Kategorie „nepoužije se“ se použije pro případy mimo rozsah konkrétní proměnné, tj. v důsledku použití filtru pro tuto proměnnou, a také pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, např. v případě osob do určitého věku.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(4) http://ec.europa.eu/eurostat/documents/1978984/6037342/ISCO-08.pdf (anglické znění, k dispozici také ve francouzštině a němčině).

(5) http://uis.unesco.org/sites/default/files/documents/international-standard-classification-of-education-isced-2011-en.pdf (k dispozícii v angličtine a francúzštine).

(6) http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM_DTL&StrNom=CL_GEO&StrLanguageCode=EN&IntPcKey=&StrLayoutCode=HIERARCHIC (k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině).

(7) Osoby, které nezískaly žádnou pracovní zkušenost v zaměstnání a které nikdy nepracovaly ani hodinu týdně za účelem odměny nebo zisku.

(8) http://uis.unesco.org/sites/default/files/documents/isced-fields-of-education-and-training-2013-en.pdf (k dispozici v angličtině a francouzštině).

(9) Kódy (009), (029), (039), (049), (059), (079), (089), (099), (109) nejsou kódy ISCED.

20.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 330/53

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2191

ze dne 19. prosince 2019

na podporu globálního mechanismu hlášení nedovolených konvenčních zbraní a střeliva pro ně za účelem omezení rizika jejich odklonu a nedovolených převodů (iTrace IV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z roku 2016 (dále jen „globální strategie EU“) zdůrazňuje, že Unie bude podporovat mír a zajistí bezpečnost svých občanů a svého území a že zvýší míru, v níž přispívá ke kolektivní bezpečnosti. Kromě toho důrazně podporuje plné provádění a prosazování mnohostranných dohod o odzbrojení, nešíření zbraní a kontrole zbrojení, jakož i příslušných režimů, a vybízí k „přeshraničnímu sledování zbraní“, neboť uznává, že evropská bezpečnost závisí na lepším a sdíleném posuzování vnitřních i vnějších hrozeb a výzev.

(2)

Ve strategii EU ze dne 19. listopadu 2018 proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, nazvané „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“), se zdůrazňuje, že nedovolené palné zbraně a ruční palné a lehké zbraně i nadále přispívají k nestabilitě a násilí v Unii, v jejím bezprostředním sousedství a ve zbytku světa. Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně vymezuje rámec pro činnost Unie zaměřenou na řešení těchto výzev a stanoví podporu výzkumných aktivit věnovaných původu nedovolených ručních palných a lehkých zbraní v oblastech konfliktů, jako je například projekt iTrace společnosti Conflict Armament Research.

(3)

Společný postoj Rady 2008/944/SZBP (1) ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560 (2) vyjadřuje odhodlání členských států řešit mimo jiné riziko, že by vojenské technologie nebo vojenský materiál byly opětovně vyváženy do nežádoucích míst určení nebo že by byly odkláněny do rukou teroristických organizací nebo jednotlivých teroristů.

(4)	Na hrozbu plynoucí ze skutečnosti, že se zbraně včetně ručních palných a lehkých zbraní dostávají do rukou teroristickým skupinám, poukazuje i strategie EU pro boj proti terorismu z roku 2005, která vyzývá členské státy, aby co nejlépe využívaly výzkumnou činnost na úrovni Unie.

(5)

Nedovolená výroba, převody a oběh konvenčních zbraní a střeliva, jakož i jejich nadměrné hromadění a nekontrolované šíření přispívají k oslabování bezpečnosti v Evropě a jejím sousedství i v mnohých dalších regionech světa, a zostřují tak konflikty a narušují proces budování míru po skončení konfliktů, čímž vážně ohrožují mír a bezpečnost v Evropě.

(6)	Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně uvádí, že Unie podpoří práci panelů OSN, které monitorují zbrojní embarga, a zváží způsoby, jak zlepšit přístup k jejich zjištěním ohledně odklonu zbraní a ohledně nedovolených palných zbraní a ručních palných a lehkých zbraní pro účely kontroly vývozu.

(7)

V rámci Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen „akční program OSN“), který byl přijat dne 20. července 2001, se všechny členské státy OSN zavázaly, že budou předcházet nedovolenému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi nebo jejich odklonu ve prospěch neoprávněných příjemců, a zejména k tomu, že při posuzování žádostí o vývozní povolení zohlední riziko odklonu ručních palných a lehkých zbraní na nedovolené trhy.

(8)	Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo dne 8. prosince 2005 mezinárodní nástroj, který státům umožní včas a spolehlivě identifikovat a sledovat nedovolené ruční palné a lehké zbraně.

(9)

Na třetí hodnotící konferenci věnované akčnímu programu OSN, jež se konala v roce 2018, všechny členské státy OSN potvrdily svůj závazek, že budou státy vybízet k tomu, aby při sledování nedovolených ručních palných a lehkých zbraní včetně zbraní nalezených v konfliktních situacích a v situacích po ukončení konfliktu konzultovaly záznamy ve státě, kde byla daná ruční palná či lehká zbraň nalezena, nebo aby vedly konzultace se státem, kde byla předmětná zbraň vyrobena.

(10)

Dne 24. prosince 2014 vstoupila v platnost Smlouva o obchodu se zbraněmi. Jejím cílem je stanovit co nejpřísnější společné mezinárodní normy pro regulaci či zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, předcházet nedovolenému obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýtit jej a zamezit odklonu těchto zbraní. Unie by měla podporovat všechny členské státy OSN v provádění účinných kontrol převodů zbraní, aby byla zajištěna maximální efektivita Smlouvy o obchodu se zbraněmi, zejména pokud jde o provádění jejího článku 11.

(11)

Unie v minulosti podpořila projekt iTrace prostřednictvím rozhodnutí Rady 2013/698/SZBP (3), (SZBP) 2015/1908 (4) a (SZBP) 2017/2283 (5) (iTrace I, II a III) a v zájmu přispění ke kolektivní bezpečnosti Evropy si přeje podpořit iTrace IV, čtvrtou fázi tohoto globálního mechanismu hlášení nedovolených konvenčních zbraní a střeliva pro ně, v souladu s požadavky globální strategie EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Pro účely provádění globální strategie EU, společného postoje 2008/944/SZBP a strategie EU v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a v zájmu prosazování míru a bezpečnosti mají činnosti vyvíjené za podpory Unie v rámci dotčeného projektu tyto konkrétní cíle:

—

nadále provozovat uživatelsky vstřícný globální systém pro správu informací zaměřený na konvenční zbraně a střelivo pro ně, které byly odkloněny nebo s nimiž se nezákonně obchoduje (iTrace), jež byly zdokumentovány v oblastech zasažených konfliktem, s cílem poskytnout tvůrcům politik, odborníkům v oblasti kontroly konvenčních zbraní a úředníkům věnujícím se kontrole vývozu konvenčních zbraní relevantní informace pro účely vypracování účinných a fakticky podložených strategií a projektů zaměřených na boj proti nedovolenému šíření konvenčních zbraní a střeliva pro ně,

—

poskytovat vnitrostátním orgánům ve státech zasažených konfliktem odbornou přípravu a poradenství za účelem rozvoje udržitelné vnitrostátní kapacity pro účely identifikace a sledování nedovolených konvenčních zbraní, podněcování trvalé spolupráce s projektem iTrace, lepšího určování priorit v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob zbraní a střeliva, efektivnějšího formulování požadavků na pomoc zaměřenou na vnitrostátní kontrolu zbraní a vymáhání práva – zejména iniciativy financované Unií, jako je systém Interpolu pro správu záznamů o nedovolených zbraních a sledování jejich pohybu (iARMS), a činnosti Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) – a posílení dialogu s misemi a iniciativami Unie,

—

zvýšit četnost a prodloužit trvání průzkumů prováděných přímo na místě a zaměřených na konvenční zbraně a střelivo pro ně, které jsou v nelegálním oběhu v oblastech zasažených konfliktem, s cílem získat prostřednictvím systému iTrace údaje v reakci na jasné požadavky členských států a delegací Unie,

—

poskytovat cílenou podporu orgánům členských států příslušným pro kontrolu vývozu zbraní a tvůrcům politik členských států v oblasti kontroly zbraní, včetně opakovaných konzultačních návštěv personálu projektu iTrace v hlavních městech členských států, nepřetržité asistenční služby poskytující okamžité poradenství ohledně strategií pro posuzování rizika a předcházení odklonu zbraní, provozování zabezpečených aplikací pro stolní a mobilní zařízení umožňujících okamžité oznámení odklonu po vývozu, jakož i ověřování po dodávce prováděné personálem projektu iTrace a poskytované členským státům na jejich žádost,

—

zvyšovat informovanost prostřednictvím osvěty zaměřené na poznatky získané v rámci projektu, seznamování tvůrců mezinárodních a vnitrostátních politik, odborníků v oblasti kontroly konvenčních zbraní a orgánů příslušných pro udělování licencí pro vývoz zbraní s účelem a dostupnými funkcemi systému iTrace a posilování mezinárodní kapacity pro kontrolu nedovoleného šíření konvenčních zbraní, střeliva pro ně a souvisejícího materiálu, jakož i s cílem napomoci tvůrcům politik při určování prioritních oblastí mezinárodní pomoci a spolupráce a omezit riziko odklonu konvenčních zbraní a střeliva pro ně,

—

poskytovat zprávy, které jsou vypracovávány na základě údajů vyplývajících z šetření na místě a uvedených v systému iTrace a které se týkají zásadních otázek dotčených politik a jsou zaměřeny na konkrétní oblasti zasluhující mezinárodní pozornost, mezi něž patří i obvyklé způsoby nedovoleného obchodování s konvenčními zbraněmi a střelivem pro ně a rozmístění konvenčních zbraní, střeliva pro ně a souvisejícího materiálu, s nimiž se takto obchoduje, podle jednotlivých regionů, a

—

ve spolupráci s členskými státy EU i se státy mimo EU provádět soustavné sledování konvenčních zbraní a střeliva pro ně jakožto nejúčinnější způsob, jak v maximální možné míře identifikovat a ověřit mechanismy, na nichž je odklánění konvenčních zbraní a střeliva pro ně do rukou neoprávněných uživatelů založeno. Sledování bude doplněno následnými šetřeními se zaměřením na identifikaci kontaktních, finančních a logistických sítí, v jejichž rámci dochází k nedovoleným převodům zbraní.

2. Podrobný popis projektu je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Technickým prováděním projektu uvedeného v článku 1 je pověřena společnost Conflict Armament Research Ltd. (dále jen „CAR“).

3. CAR plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s CAR nezbytná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka pro provádění projektu uvedeného v článku 1 činí 5 490 981,87 EUR. Celkový odhadovaný rozpočet celého projektu činí 6 311 473,41 EUR a je financován společně s CAR a německým Spolkovým ministerstvem zahraničních věcí.

2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Unie.

3. Na řádnou správu finanční referenční částky uvedené v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s CAR nezbytnou dohodu. Ta stanoví, že CAR zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrnou jeho výši.

4. Komise usiluje o uzavření dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.

Článek 4

1. Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí vycházející z řádných popisných čtvrtletních zpráv vypracovaných CAR. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení. S cílem napomoci Radě při jejím vyhodnocování výsledků tohoto rozhodnutí provádí hodnocení dopadu projektu externí subjekt.

2. Komise podává zprávy o finančních aspektech projektu podle článku 1.

Článek 5

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2. Použitelnost tohoto rozhodnutí končí 36 měsíců po dni uzavření dohody podle čl. 3 odst. 3. Pozbývá však platnosti šest měsíců ode dne svého vstupu v platnost, nebude-li uvedená dohoda v této lhůtě uzavřena.

V Bruselu dne 19. prosince 2019.

Za Radu

předseda

(1) Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560 ze dne 16. září 2019, kterým se mění společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 239, 17.9.2019, s. 16).

(3) Rozhodnutí Rady 2013/698/SZBP ze dne 25. listopadu 2013 na podporu globálního mechanismu hlášení nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a jiných nedovolených konvenčních zbraní a střeliva za účelem omezení rizika nedovoleného obchodu s nimi (Úř. věst. L 320, 30.11.2013, s. 34).

(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1908 ze dne 22. října 2015 na podporu globálního mechanismu hlášení nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a jiných nedovolených konvenčních zbraní a střeliva za účelem omezení rizika nedovoleného obchodu s nimi (iTrace II) (Úř. věst. L 278, 23.10.2015, s. 15).

(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2283 ze dne 11. prosince 2017 na podporu globálního mechanismu hlášení nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a jiných nedovolených konvenčních zbraní a střeliva za účelem omezení rizika nedovoleného obchodu s nimi (iTrace III) (Úř. věst. L 328, 12.12.2017, s. 20).

PŘÍLOHA

PROJEKT NA PODPORU GLOBÁLNÍHO MECHANISMU HLÁŠENÍ NEDOVOLENÝCH KONVENČNÍCH ZBRANÍ A STŘELIVA PRO NĚ ZA ÚČELEM OMEZENÍ RIZIKA JEJICH ODKLONU A NEDOVOLENÝCH PŘEVODŮ

(iTrace IV)

1. Souvislosti a odůvodnění podpory v rámci SZBP

1.1.

Toto rozhodnutí vychází z jednotlivých po sobě následujících rozhodnutí Rady o boji proti destabilizujícímu dopadu odklonu konvenčních zbraní a střeliva pro ně a obchodování s nimi v oblastech zasažených konfliktem, zejména z rozhodnutí 2013/698/SZBP, (SZBP) 2015/1908 a (SZBP) 2017/2283, kterými byl zřízen a posílen globální mechanismus hlášení konvenčních zbraní a střeliva pro ně iTrace.

Nedovolené šíření konvenčních zbraní a střeliva pro ně významným způsobem přispívá k narušení stability států a zostření konfliktů, což představuje vážné ohrožení pro mír a bezpečnost. Jak je uvedeno ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně, přispívají nedovolené palné zbraně a ruční palné a lehké zbraně i nadále k nestabilitě a násilí v Unii, v jejím bezprostředním sousedství a ve zbytku světa. Nedovolené ruční zbraně podněcují globální terorismus a konflikty, maří úsilí Unie, pokud jde o rozvoj a řešení krizí, jakož i humanitární pomoc a stabilizaci v částech sousedství Unie a v Africe. V rámci Unie mají nedovolené palné zbraně jasný dopad na vnitřní bezpečnost, neboť podněcují organizovanou trestnou činnost a poskytují teroristům prostředky pro provádění útoků na evropské půdě. Nedávná zjištění získaná v rámci projektu iTrace v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii, na Ukrajině a v Jemenu a v rámci dalších konfliktů v blízkosti vnějších hranic Unie tvrzení uvedená ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně potvrzují.

Prostřednictvím činností prováděných v rámci rozhodnutí (SZBP) 2015/1908 byl systém iTrace potvrzen jako globální iniciativa kontroly zbraní v konfliktních oblastech. Projekt iTrace působí ve více než 40 státech zasažených konfliktem, mimo jiné v Africe, na Blízkém východě, ve Střední Asii a v jižní a východní Asii; v rámci něj byla vytvořena celosvětově nejobsáhlejší veřejná databáze odklonů konvenčních zbraní a střeliva pro ně s cílem podpořit úsilí států v oblasti odhalování a řešení případů odklonu v souladu se závazky podle kritéria 7 společného postoje 2008/944/SZBP a článku 11 Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Stanoví podávání přesných zpráv o odklonech zbraní a střeliva pro ně směřujících do ozbrojených povstaleckých či teroristických skupin, které ohrožují bezpečnost Unie, včetně al-Káidy v islámském Maghrebu a Dá'iš / Islámského státu, a důvěrné a rychlé upozorňování orgánů členských států příslušných pro kontrolu vývozu zbraní na rizika odklonu po vývozu, s poskytnutím kritických informací v reálném čase delegacím EU a diplomatickým misím členských států v regionech zasažených konfliktem, pokud jde o dynamiku obchodování se zbraněmi a konfliktu. Posiluje informovanost o opatřeních v oblasti kontroly zbraní a potírání odklonu zbraní vyváženou a odpovědnou angažovaností celosvětových zpravodajských médií.

1.2.

Členské státy však v rámci projektu iTrace vytrvale požadují, aby byly vnitrostátní orgány udělující vývozní povolení informovány přímo a na základě osobních kontaktů (včetně častých návštěv členských států) a aby tvůrcům politik v oblasti kontroly vývozu zbraní v členských státech byla dvoustranně poskytována širší škála zdrojů.

Cílem tohoto rozhodnutí je tedy nadále vykonávat a posílit činnosti pilotního projektu prováděného v rámci rozhodnutí (SZBP) 2017/2283 tím, že budou tvůrcům politik Unie, odborníkům v oblasti kontroly zbraní a úředníkům zabývajícím se kontrolou vývozu zbraní dále poskytovány systematicky shromažďované relevantní informace, které jim napomohou při vypracovávání účinných, fakticky podložených strategií pro boj proti odklonu a nedovolenému šíření konvenčních zbraní a střeliva pro ně v zájmu zvýšení mezinárodní a regionální bezpečnosti. Rozhodnutí bude tedy tyto aktéry nadále podporovat v tom, aby s cílem řešit nedovolenou nabídku a poptávku a zajistit účinnou kontrolu konvenčních zbraní ve třetích zemích kombinovali osvědčenou strategii reakce s patřičnými preventivními opatřeními.

1.3.

Toto rozhodnutí stanoví pokračující udržování a další zdokonalení veřejně přístupného globálního systému hlášení zbraní iTrace. Projekty uvedené v rozhodnutí (SZBP) 2017/2283 budou posíleny prostřednictvím: 1) větší četnosti a prodlouženého trvání misí v zájmu shromažďování údajů o nedovolených dodávkách konvenčních zbraní do oblastí zasažených konfliktem; 2) souborů individualizované podpory poskytované členským státům, jejichž součástí budou přímé konzultace, individualizované údaje a zprávy, nepřetržitá asistenční služba a úkoly související s ověřováním po dodávce a 3) poskytování odborné přípravy a poradenství vnitrostátním orgánům ve státech zasažených konfliktem za účelem sledování nedovolených konvenčních zbraní zjištěných nebo zabavených v rámci jejich územní jurisdikce, budování kapacity pro potírání odklonů včetně kapacit pro sledování v rámci mezinárodní nástroj pro sledování (ITI), posílení řízení zbraní včetně evidence a shromažďování údajů v rámci systému iTrace.

2. Celkové cíle

Akce popsaná v oddíle 4 dále podpoří mezinárodní společenství v boji proti destabilizujícímu dopadu odklonu konvenčních zbraní a střeliva pro ně a obchodování s nimi. Bude tvůrcům politik, odborníkům v oblasti kontroly zbraní a úředníkům zabývajícím se kontrolou vývozu zbraní nadále poskytovat relevantní informace, které jim napomohou při vypracovávání účinných, fakticky podložených strategií pro boj proti odklonu a nedovolenému šíření konvenčních zbraní a střeliva pro ně v zájmu lepší mezinárodní a regionální bezpečnosti. V rámci této akce se konkrétně:

a)	poskytnou konkrétní informace o odklonu konvenčních zbraní a střeliva pro ně a obchodování s nimi s cílem podpořit účinné provádění společného postoje 2008/944/SZBP, Smlouvy o obchodu se zbraněmi, akčního programu OSN a ITI;

b)	poskytne individualizovaná podpora členským států s cílem napomoci při posuzování a zmírňování rizika odklonu;

odhalí trasy a subjekty zapojené do odklonu konvenčních zbraní a střeliva pro ně do regionů zasažených konfliktem nebo mezinárodním teroristickým organizacím a poskytnou důkazy napomáhající při vnitrostátních soudních řízeních v souvislosti se skupinami a fyzickými osobami zapojenými do nedovoleného obchodu;

posílí spolupráce mezi příslušnými orgány OSN, misemi a dalšími mezinárodními organizacemi, pokud jde o sledování konvenčních zbraní a střeliva pro ně a poskytování informací přímo na podporu stávajících monitorovacích mechanismů, včetně systému INTERPOLU iARMS, a EUROPOLEM, který v roce 2019 uzavřel memorandum o porozumění ohledně sdílení informací s organizací CAR;

e)	poskytnou informace relevantní pro určení prioritních oblastí mezinárodní spolupráce a pomoci za účelem účinného boje proti odklonu konvenčních zbraní a střeliva pro ně a proti obchodování s nimi, jako je financování projektů souvisejících se zabezpečením zásob nebo správou hranic, a

poskytne mechanismus, jehož účelem je napomáhat při monitorování provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi, konkrétně pak odhalovat případy odklonu převedených konvenčních zbraní, jakož i pomoci vládám posoudit před vývozem konvenčních zbraní riziko odklonu, konkrétně v rámci přijímající země nebo opětovného vývozu za nežádoucích podmínek.

3. Dlouhodobá udržitelnost a výsledky projektu

Tato akce poskytne trvalý rámec pro stálé monitorování nedovoleného šíření konvenčních zbraní a střeliva pro ně. Očekává se, že dojde k podstatnému zvýšení objemu stávajících informací o zbraních a výrazně se podpoří cílený rozvoj účinných politik v oblasti kontroly konvenčních zbraní a kontroly vývozu zbraní. V rámci projektu se konkrétně:

a)	budou zanášet další údaje do systému pro správu informací iTrace, který zajistí dlouhodobé shromažďování údajů o nedovolených konvenčních zbraních a analýzu těchto údajů;

poskytne tvůrcům politik a odborníkům v oblasti kontroly konvenčních zbraní nástroj, který umožní stanovit účinnější strategie a prioritní oblasti pomoci a spolupráce, například určením mechanismů zaměřených na subregionální nebo regionální spolupráci, koordinaci a sdílení informací, které je třeba zavést či posílit, určením nezajištěných vnitrostátních zásob, nedostatečné inventarizace, tras nedovolených převodů, nepostačujících hraničních kontrol a nedostatečných kapacit v oblasti vymáhání práva;

c)	zajistí jeho dostatečná flexibilita, aby generované informace byly pro příslušné politiky relevantní, bez ohledu na rychle se měnící požadavky těchto politik;

d)	výrazně zvýší účinnost mezinárodních organizací a fyzických osob věnujících se monitorování zbraní, a to vytvořením mechanismu pro sdílení informací, jehož rozsah se bude neustále rozšiřovat, a

e)	vybudují udržitelné vnitrostátní kapacity ve státech zasažených konfliktem s cílem identifikovat a sledovat nedovolené konvenční zbraně a účinněji se zapojit do mezinárodních procesů v oblasti kontroly zbraní a vymáhání práva.

4. Popis akce

4.1. Projekt 1: Poskytování odborné přípravy a předávání zkušeností vnitrostátním orgánům ve státech zasažených konfliktem v oblasti identifikace zbraní a mezinárodního sledování

4.1.1. Cíl projektu

Programy odborné přípravy a poradenství v rámci projektu iTrace poskytují vnitrostátním orgánům v zemích zasažených konfliktem metody a dovednosti pro vlastní diagnostiku a řešení problematiky odklonu konvenčních zbraní. Odborná příprava se zaměřuje na zlepšení často neexistujících kapacit pro identifikaci a sledování nedovolených konvenčních zbraní, zatímco poradenství umožňuje pracovníkům projektu iTrace v reálném čase odhalovat kritické nedostatky kapacit a okamžitě tomu přizpůsobovat jejich řešení. Programy odborné přípravy a poradenství v rámci projektu iTrace navíc upevňují vztahy mezi tímto projektem a vnitrostátními orgány, díky čemuž mají týmy provádějící šetření na místě lepší přístup k zabaveným a zajištěným konvenčním zbraním, což dále rozšíří celé spektrum shromažďování údajů, analýzy a podávání zpráv v rámci projektu iTrace.

4.1.2. Přínos pro iniciativy Unie v oblasti kontroly zbraní

Programy odborné přípravy a poradenství v rámci projektu iTrace reagují na akce, jimiž se zabývá strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně– podpořit vnitrostátní kapacity za účelem „sledování pohybu a vysledování původu nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva v oblastech konfliktů“ –, a přímo i nepřímo rozšiřují širokou škálu iniciativ v oblasti kontroly zbraní podporovaných členskými státy. Mezi přímé vlivy patří podpora vnitrostátních donucovacích orgánů při sledování ručních palných a lehkých zbraní v souladu s ITI, posílení vnitrostátní kapacity pro shromažďování údajů o sledovaných zbraních v rámci ukazatele cíle udržitelného rozvoje 16.4.2 a podpora programů řízení zbraní a střeliva iniciovaných členskými státy. K nepřímým vlivům patří poskytování zpětné vazby v podobě informací shromážděných na místě, jako je například upozorňování členských států na riziko odklonu zaznamenané v partnerských zemích a odhalování odklonů z vnitrostátních zásob, a poskytování těchto informací programům v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob podporovaným Unií.

4.1.3. Činnosti v rámci projektu

V roce 2018 zřídila CAR útvar technické podpory, tj. útvar vytvořený pro poskytování odborné přípravy a poradenství vnitrostátním orgánům v zemích zasažených konfliktem, v nichž působí projekt iTrace. Tyto činnosti v oblasti odborné přípravy a poradenství jsou navrženy tak, aby podpořily vnitrostátní iniciativy zaměřené na potírání plošného odklonu, a to prostřednictvím poskytování pokynů a rozvoje kapacit v oblasti sledování konvenčních zbraní, označování a evidence zabavených a zachycených nedovolených konvenčních zbraní v souladu se zavedenými postupy ITI a posuzování fyzické bezpečnosti a řízení zásob s cílem určit a řešit rizika odklonu u zdroje. CAR bude poskytovat specializovanou odbornou přípravu uzpůsobenou podle potřeb pro celé spektrum výše uvedených činností pro místní partnery a v případě potřeby i pro personál operací na podporu míru, včetně misí OSN a Unie a pracovních skupin nebo panelů OSN pro sankce a jejich kontrolu. V tomto ohledu bude projekt iTrace nadále přímo reagovat na akce uvedené ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně, v níž se Unie vyzývá, aby podpořila panely OSN, které monitorují zbrojní embarga, a zvážila způsoby, jak zlepšit přístup k jejich zjištěním ohledně odklonu zbraní a ohledně nedovolených palných zbraní a ručních palných a lehkých zbraní pro účely kontroly vývozu. Odborná příprava v rámci projektu iTrace bude vycházet z řady služeb, které CAR nabízí od roku 2014, co se ukázalo jako zásadní pro podporu místních partnerů v zemích zasažených konfliktem, jako pomoc panelům OSN, a rovněž pro zajištění lepšího přístupu pro týmy iTrace provádějící šetření na místě. V rámci projektu bude vyslán personál z týmů provádějících šetření na místě a útvaru technické podpory, aby poskytoval školení na stále odbornější úrovni, pokud jde o:

a)	úvod do problematiky shromažďování údajů o konvenčních zbraních, s odkazem na konkrétní příklady;

b)	metody základní identifikace konvenčních zbraní a jejich účinné dokumentace;

c)	standardní operační postupy pro shromažďování důkazů a důkazní řetězec;

d)	požadavky rozsáhlých, regionálních a mezinárodních šetření;

e)	provádění ITI; orgány v partnerských zemích budou ve vhodných případech vyškoleny a vyzývány k tomu, aby iniciovaly žádosti o sledování;

f)	mezinárodní sledování zbraní a systémy sledování zbraní (zejména Interpol a Europol);

g)	využívání dat velkého objemu a analýzy trendů a

h)	způsoby (mezinárodní) technické pomoci a účast donucovacích orgánů.

Tyto činnosti budou prováděny společně se šetřeními na místě v rámci projektu iTrace, včetně společných šetření (předávání zkušeností) vedených s vnitrostátními orgány veřejné moci.

4.1.4. Výsledky projektu

V rámci projektu:

budou vnitrostátní orgány vybízeny, aby poskytly lepší přístup týmům iTrace provádějícím šetření na místě, v reakci na opakované žádosti o poskytnutí technické pomoci a společné vyšetřovací kapacity ze strany týmů iTrace a v zájmu zajištění souladu s rozsáhlejším shromažďováním údajů v rámci iTrace;

bude vládám, které pociťují dopady odklonu konvenčních zbraní, avšak nedisponují nástroji k identifikaci a hlášení odkloněných konvenčních zbraní, poskytnuta konkrétní pomoc na budování kapacit; tento krok je často předpokladem účinnějšího vnitrostátního řízení konvenčních zbraní, a ze své podstaty tedy podporuje provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi, ITI a akčního programu OSN, jakož i plnění cíle udržitelného rozvoje 16.4.2, plánování v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob a navazování kontaktů s mezinárodními donucovacími orgány, včetně Interpolu (iARMS) a Europolu;

bude podpořen posílený dialog, zejména určením klíčových zúčastněných stran pro další iniciativy podporované Unií, například vztahy misí Unie s vládami hostitelských zemí, a zahájením iniciativ, jako je plánování v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob zbraní a střeliva, například projekty v oblasti řízení zásob podporované Unií.

4.1.5. Ukazatele provádění projektu

Až 40 návštěv na místě zaměřených na odbornou přípravu a poradenství, s důrazem na opakované návštěvy za účelem podpory vnitrostátních orgánů při budování kapacity pro sledování.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.1.6. Příjemci projektu

Z činností v rámci projektu iTrace v oblasti odborné přípravy a poradenství budou mít přímý užitek vnitrostátní zúčastněné strany ve státech zasažených konfliktem, včetně donucovacích orgánů a státních zástupců. V rámci programu bude poskytnuta nepřímá podpora vnitrostátním dialogům s iniciativami financovanými Unií a jinými iniciativami v oblasti kontroly zbraní, přičemž se podpoří využívání mezinárodních mechanismů sledování (včetně systému Interpolu iARMS a Europolu) a usnadní spolupráce s projekty v oblasti řízení zásob zbraní a střeliva podporovanými Unií a s dalšími projekty zaměřenými na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní.

4.2. Projekt 2: Posílená šetření na místě nezbytná pro další vkládání zdokumentovaných důkazů v reálném čase o případech odklonění konvenčních zbraní a střeliva a obchodování s nimi a dalších příslušných informací

4.2.1. Cíl projektu

V rámci projektu bude zvýšena četnost a prodlouženo trvání průzkumů prováděných přímo na místě a zaměřených na konvenční zbraně a střelivo, které jsou v oběhu v oblastech zasažených konfliktem. V rámci projektu budou upřednostněny země, které vyžadují zvláštní pozornost členských států, jako jsou Afghánistán, Irák, Libye, Mali, Jižní Súdán, Somálsko, Sýrie, Ukrajina a Jemen. Tato šetření na místě poskytnou konkrétní důkazy o odklonech konvenčních zbraní v rukou povstaleckých a teroristických skupin, jež by jinak nebyly viditelné pro vnější pozorovatele (včetně členských států vyvážejících zbraně). Dříve než se CAR významně zapojí do činnosti v kterékoliv zemi, v níž v rámci projektu iTrace dosud neprobíhala šetření na místě nebo programy odborné přípravy a poradenství, požádá nejprve pracovní skupinu EU pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) o schválení.

CAR bude provádět řadu terénních činností, včetně lepšího fotodokumentování, využívání forenzních postupů a obnovování smazaného značení, a to s využitím nových technologií a pokročilých forenzních technik. CAR prokázala, že tyto metody odhalí vysledovatelné informace u dříve nevysledovatelných zbraní, střeliva a souvisejících materiálů, což umožní vyšetřovat širší spektrum nedovolených materiálů, u nichž byly z důvodu utajení původu odstraněny identifikační údaje.

Díky výsledným údajům všechny členské státy lépe porozumí problematice odklonů a nedovolených převodů a metodám, které obchodníci používají pro jejich utajení, a podstatně se zvýší jejich schopnost narušit nezákonný obchod.

4.2.2. Přínos pro iniciativy Unie v oblasti kontroly zbraní

Šetření na místě v rámci projektu iTrace stanoví dynamický výchozí stav, pokud jde o odkloněné konvenční zbraně v zemích zasažených konfliktem. Tento výchozí stav poskytuje pružné měřítko účinnosti společného postoje 2008/944/SZBP a dohod o kontrole zbraní, k nimž se členské státy zavázaly, mimo jiné Smlouvy o obchodu se zbraněmi, akčního programu OSN a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně. Důkladné zdokumentování zbraní používaných v konfliktech rovněž slouží jako odrazový můstek pro formální sledování konvenčních zbraní a pro komplexní vyšetřování financování konfliktů a sítí pro dodávky zbraní.

4.2.3. Činnosti v rámci projektu

V rámci tohoto projektu budou vyvíjeny tyto činnosti:

a)	vyslání kvalifikovaných odborníků na zbraně, kteří budou na místě provádět analýzu nedovolených konvenčních zbraní a střeliva pro ně pocházejících ze států zasažených konfliktem;

analýza, přezkum a ověřování zdokumentovaných důkazů týkajících se konvenčních zbraní, střeliva pro ně a jejich uživatelů, zahrnující mimo jiné fotodokumentování, využívání forenzních postupů a obnovování smazaného značení zbraní, jejich součástí a vnitřního i vnějšího označení, balení a související přepravní dokumentaci, ve spojení s výsledky šetření na místě (uživatelé, dodávky a trasy převodů);

c)	vkládání veškerých shromážděných a přezkoumaných důkazů do systému pro správu informací a po ověření na internetový mapovací portál v rámci systému iTrace;

d)	určení a podpora místních partnerů za účelem zajištění stálého shromažďování údajů na podporu systému iTrace po celou dobu trvání navrhované akce i po jejím skončení;

e)	udržování kontaktů s vládami členských států s cílem předem určit vnitrostátní kontaktní místa a koordinační mechanismus za účelem jasného stanovení rozsahu šetření CAR a omezení případných střetů zájmů již před zahájením těchto šetření.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.2.4. Výsledky projektu

V rámci projektu:

a)	budou na místě zdokumentovány hmotné důkazy týkající se konvenčních zbraní a střeliva pro ně, které byly odkloněny nebo s nimiž se nezákonně obchoduje, v regionech zasažených konfliktem;

budou na základě důkazů shromážděných CAR, organizacemi, s nimiž CAR uzavřela stálé dohody o sdílení informací, a případně i dalšími organizacemi ohledně konvenčních zbraní a střeliva pro ně, které byly v rámci všech regionů odkloněny nebo s nimiž se nezákonně obchoduje, ověřeny a zpracovány případy nedovoleného obchodování;

budou poskytnuty konkrétní vizuální a fyzické důkazy týkající se konvenčních zbraní a střeliva pro ně, které byly odkloněny nebo s nimiž se nezákonně obchoduje, včetně fotografií daných položek, sériových čísel, výrobních značek, krabic, balicích listů, přepravní dokumentace a dokumentace koncového uživatele a informací získaných použitím forenzních postupů a obnovením smazaného značení;

budou vypracovány popisné záznamy o nedovolené činnosti, včetně tras obchodování, aktérů a finančních a podpůrných sítí zapojených do odklonu nebo nedovolených převodů a vyhodnocování faktorů přispívajících k těmto jevům (včetně neúčinného řízení a zabezpečení zásob a sítí zabývajících se úmyslnými, státem organizovanými nedovolenými dodávkami dotčeného zboží);

e)	budou výše uvedené důkazy vloženy do systému pro správu informací a po ověření na internetový mapovací portál v rámci systému iTrace, aby byly v plném rozsahu přístupny veřejnosti i členským státům prostřednictvím zabezpečených pevných i mobilních platforem.

4.2.5. Ukazatele provádění projektu

Vyslání až 75 pracovníků přímo na místo (v případě potřeby včetně rozšířeného vyslání) v průběhu celého tříletého období za účelem získání důkazů, které mají být vloženy do systému pro správu informací a na internetový mapovací portál v rámci systému iTrace.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.2.6. Příjemci projektu

Systém iTrace bude nadále poskytovat stále komplexnější informace, které budou výslovně určeny především tvůrcům vnitrostátních politik v oblasti kontroly zbraní v Unii a orgánům udělujícím povolení k vývozu zbraní, jakož i orgánům, subjektům a misím Unie. Tito příjemci z Unie budou rovněž mít přístup k důvěrným informacím prostřednictvím zabezpečených pevných a mobilních platforem poskytnutých v rámci systému iTrace.

Veřejné informace budou nadále přístupné i pro všechny příjemce v Unii i mimo ni, jako například pro tvůrce politik v oblasti kontroly zbraní a orgány udělující povolení k vývozu zbraní ve třetích zemích, nevládní výzkumné organizace, zájmové organizace a mezinárodní zpravodajská média.

4.3. Projekt 3: Poskytování individualizované podpory orgánům členských států příslušným pro kontrolu vývozu zbraní a tvůrcům politik členských států v oblasti kontroly zbraní

4.3.1. Cíl projektu

Projekt poskytne členským státům soustavnou bilaterální podporu, včetně pravidelných osobních návštěv a individualizovaného podávání zpráv, která bude přizpůsobena konkrétním oblastem zájmu, pokud jde o kontrolu zbraní, a požadavkům na informace každého členského státu. S informacemi poskytovanými orgány členských států udělujícími povolení k vývozu zbraní v Unii bude nakládáno důvěrně a s patřičnými ohledy. CAR bude rovněž nadále v kontaktu s celou řadou vnitrostátních orgánů třetích zemí udělujících povolení k vývozu zbraní. Na základě těchto vztahů bude podpořeno několik kritických aspektů mezinárodního úsilí o řešení problematiky odklonu konvenčních zbraní a obchodování s nimi a budou posílena mezinárodní opatření pro boj proti odklonům, včetně:

a)	poskytování podrobných údajů a důkazních informací o zdokumentovaných případech odklonů orgánům udělujícím povolení k vývozu a

b)	kapacit pro ověřování po dodávce či doručení poskytovaných členským státům na úřední žádost vnitrostátních orgánů udělujících povolení k vývozu zbraní v Unii či zajišťování podpory pro tyto kapacity.

4.3.2 Přínos pro iniciativy Unie v oblasti kontroly zbraní

Pravidelné návštěvy týmu iTrace v hlavních městech členských států umožňují dvoustranná jednání o citlivých tématech (tj. odklony po vývozu), umožňují členským státům přímo přispívat ke koncepci projektu iTrace a jeho výstupů (směrování a rozsah šetření a druhy zpráv) a pomáhají vyvíjet opatření na budování důvěry (tj. postupy „předběžného oznámení“ a „práva na odpověď“ v rámci systému iTrace). Projekt iTrace v zásadě podporuje členské státy tím, že jim poskytuje fórum pro často citlivá jednání o vnitrostátních výzvách a příležitostech souvisejících se závazky podle kritéria 7 společného postoje 2008/944/SZBP a článku 11 Smlouvy o obchodu se zbraněmi. V rámci minulých projektů iTrace (I, II a III) měly informační návštěvy zásadní význam pro pochopení požadavků členských států na informace, ať už informace obecné povahy (tj. „jaké je vaše posouzení hrozeb týkající se zbraní, které vstupují do konkrétního prostoru ozbrojeného konfliktu“), nebo informace specifické pro projekt iTrace (tj. „potřebujeme řídicí panel, který nás okamžitě upozorní na každou vnitrostátně vyrobenou zbraň, kterou zdokumentují týmy iTrace na místě“).

4.3.3. Činnosti v rámci projektu

V rámci tohoto projektu budou vyvíjeny tyto činnosti:

a)	týmy iTrace budou vysílány na opakované návštěvy příslušných orgánů v hlavních městech členských států, aby informovaly o otázkách souvisejících s potíráním odklonu a podávaly zprávy o svých šetřeních;

b)	nepřetržitá asistenční služba bude nadále zajišťovat okamžité poradenství ohledně potírání odklonu nebo potenciálně negativních tvrzení sdělovacích prostředků založených na neověřených zprávách třetích stran;

pro orgány členských států udělující povolení k vývozu zbraní budou udržovány internetové řídící panely, jejichž prostřednictvím budou přenášeny zašifrované údaje ze systému pro správu informací iTrace, budou vydávána varování ohledně stran, které v minulosti provedly odklon konvenčních zbraní, budou profilována velmi riziková místa určení a v reálném čase budou poskytovány informace o případech odklonu zbraní vnitrostátní výroby, a

d)	týmy iTrace provádějící šetření na místě budou na úřední žádost orgánů členských států udělujících povolení k vývozu zbraní zajišťovat pro členské státy kontroly konečného užití po dodávce (ověřování) nebo budou poskytovat podporu pro toto ověřování.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.3.4. Výsledky projektu

V rámci projektu:

a)	bude orgánům členských států udělujícím povolení k vývozu zbraní poskytována na jejich žádost pomoc při odhalování případů odklonu po vývozu;

b)	budou poskytovány informace na podporu analýz rizika odklonu prováděných orgány členských států udělujícími povolení k vývozu zbraní v Unii, v souladu se společným postojem 2008/944/SZBP a Smlouvou o obchodu se zbraněmi, před udělením vývozního povolení;

c)	bude orgánům členských států udělujícím povolení k vývozu zbraní v Unii poskytována na jejich žádost kapacita pro ověřování po dodávce;

d)	budou tvůrcům politik členských států v oblasti kontroly zbraní poskytovány informace v reálném čase o trendech v odklonech a obchodování se zbraněmi na podporu vnitrostátního zapojení do mezinárodních politických procesů a

e)	bude donucovacím orgánům členských států případně poskytována na jejich žádost pomoc při trestních vyšetřováních.

4.3.5. Ukazatele provádění projektu

Údržba individualizovaných řídících panelů pro stolní a mobilní zařízení, které budou orgánům členských států přenášet informace ze zabezpečených úseků systému iTrace. Asistenční služba, již bude provozovat personál projektu iTrace, poskytující plnou podporu orgánům členských států příslušným pro kontrolu vývozu zbraní a tvůrcům politik členských států v oblasti kontroly zbraní. Až 45 návštěv do hlavních měst členských států uskutečňovaných na žádost.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.3.6. Příjemci projektu

Všechny zainteresované členské státy, přičemž návštěvy ve členských státech a mise zaměřené na ověřování po dodávce budou uskutečňovány na žádost.

4.4. Projekt 4: Osvětová činnost pro zúčastněné subjekty a mezinárodní koordinace

4.4.1. Cíl projektu

Projekt bude prezentovat výhody systému iTrace tvůrcům mezinárodních a vnitrostátních politik, odborníkům v oblasti kontroly konvenčních zbraní a orgánům udělujícím povolení k vývozu zbraní. Účelem osvětových činností bude rovněž dále koordinovat sdílení informací a budovat udržitelná partnerství s fyzickými osobami a organizacemi schopnými produkovat informace, které mohou být vkládány do systému iTrace.

4.4.2. Přínos pro iniciativy Unie v oblasti kontroly zbraní

Projekt bude na četných konferencích, akcích a procesech prezentovat podporu Unie projektu iTrace a demonstrovat úlohu projektu při poskytování konkrétních informací na podporu mezinárodních iniciativ v oblasti kontroly zbraní. Po sobě následující projekty iTrace (I, II a III) prokázaly, že mezinárodní osvěta hraje zásadní roli při 1) utváření mezinárodní agendy, pokud jde o mezinárodní procesy kontroly zbraní, a při 2) vytváření příležitostí pro spolupráci států mimo EU prostřednictvím projektu iTrace a obecněji iniciativ Unie v oblasti kontroly zbraní.

4.4.3. Činnosti v rámci projektu

V rámci tohoto projektu budou prováděny následující činnosti, přičemž bude věnována náležitá pozornost tomu, aby se zabránilo překrývání s dalšími aktivitami věnovanými například osvětě v souvislosti se Smlouvou o obchodu se zbraněmi:

personál projektu iTrace bude provádět prezentace na příslušných mezinárodních konferencích zabývajících se nedovoleným obchodem s konvenčními zbraněmi ve všech jeho aspektech. Účelem těchto prezentací bude poukázat na výhody systému iTrace se zaměřením na 1) jeho konkrétní výhody při poskytování pomoci při monitorování provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi, akčního programu OSN a dalších příslušných mezinárodních nástrojů; 2) přínos systému pro určování prioritních oblastí mezinárodní pomoci a spolupráce a 3) užitečnost systému – jakožto mechanismu pro profilování při posuzování rizika – pro orgány příslušné pro udělování licencí pro vývoz zbraní;

personál projektu iTrace bude provádět prezentace pro vlády příslušných států a v rámci mírových operací. Účelem těchto prezentací bude seznámit příslušné útvary misí se systémem iTrace, podpořit a vypracovat formální dohody o sdílení informací, v jejichž rámci by bylo možné generovat informace, které mohou být vkládány do systému iTrace, a napomoci tvůrcům politik při určování prioritních oblastí mezinárodní pomoci a spolupráce.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.4.4. Výsledky projektu

V rámci projektu:

bude tvůrcům vnitrostátních i mezinárodních politik usilujícím o provádění dohod v oblasti kontroly konvenčních zbraní a kontroly vývozu zbraní (Smlouva o obchodu se zbraněmi, akční program OSN a další příslušné mezinárodní nástroje) a podpory tohoto provádění názorně předvedena užitečnost systému iTrace a koncept dokumentování, shromažďování a sdílení údajů týkajících se odklonu;

b)	budou poskytnuty příslušné informace, které tvůrcům politik a odborníkům v oblasti kontroly konvenčních zbraní napomohou určovat prioritní oblasti mezinárodní pomoci a spolupráce a navrhovat účinné strategie pro potírání odklonů;

c)	budou orgánům udělujícím povolení k vývozu zbraní poskytnuty detailní informace o systému iTrace a jeho užitečnosti při posuzování rizika a zároveň bude zajištěna možnost další zpětné vazby a zlepšení systému;

d)	bude usnadněno sdílení informací mezi vládami příslušných států a mírovými operacemi OSN a operacemi kontroly sankcí, včetně zpracování dat a provádění analýz s využitím systému iTrace;

e)	bude usnadněno navazování kontaktů v rámci rozšiřující se skupiny odborníků na kontrolu konvenčních zbraní zapojených do šetření na místě zabývajících se odklonem konvenčních zbraní a střeliva do nich a obchodováním s nimi;

se zvýší informovanost veřejnosti o sledování konvenčních zbraní a střeliva pro ně jakožto prostředku, který napomáhá při monitorování provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi, akčního programu OSN, ITI a dalších mezinárodních a regionálních nástrojů v oblasti kontroly zbraní a kontroly vývozu zbraní.

4.4.5. Ukazatele provádění projektu

Až 30 osvětových konferencí, kterých se zúčastní personál iTrace. Na všech konferencích bude prezentován systém iTrace. Pořady konferencí a stručná shrnutí budou zahrnuty do čtvrtletní popisné zprávy.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.4.6. Příjemci projektu

Úplný seznam příjemců, který je totožný se seznamem příjemců tohoto projektu, je uveden výše v oddíle 4.2.6.

4.5. Projekt 5: Zprávy v rámci systému iTrace týkající se příslušných politik

4.5.1. Cíl projektu

V rámci projektu budou na základě údajů vyplývajících z šetření na místě a uvedených v systému iTrace zajišťovány zprávy, které se týkají zásadních otázek dotčených politik. Účelem těchto zpráv bude poukázat na určité oblasti vyvolávající mezinárodní obavy, mezi něž patří i obvyklé způsoby obchodování s konvenčními zbraněmi a střelivem, regionální šíření konvenčních zbraní a střeliva do nich, s nimiž se nezákonně obchoduje, jakož i na prioritní oblasti zasluhující mezinárodní pozornost.

4.5.2 Přínos pro iniciativy Unie v oblasti kontroly zbraní

Zprávy v rámci systému iTrace týkající se příslušných politik zaměřují mezinárodní pozornost na komplexnost iniciativ Unie v oblasti kontroly zbraní a závazky učiněné členskými státy ohledně řešení odklonu konvenčních zbraní a střeliva do nich. Od roku 2013 tyto zprávy dosáhly významného pokrytí v mnoha světových zpravodajských sdělovacích prostředcích, což vedlo k vnitrostátním opatřením ze strany vlád, poslanců a občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že se zprávy iTrace nezdráhají identifikovat nedovolené konvenční zbraně, které pocházejí z Unie, jsou dokladem zlepšujícího se přístupu členských států ke kontrole zbraní. To pravděpodobně podporuje transparentnost, rostoucí počet členů a nabývání na všeobecné platnosti mnohostranných dohod o odzbrojení, nešíření a kontrole zbraní a režimů, k nimž se vyzývá v globální strategii EU (tj. zásada „jít příkladem“).

4.5.3. Činnosti v rámci projektu

Hloubková analýza vedoucí k sestavení, přezkumu, uspořádání a zveřejnění až dvaceti zpráv v rámci systému iTrace týkajících se příslušných politik, včetně tištěné podoby a jejího rozesílání.

4.5.4. Výsledky projektu

V rámci projektu:

a)	bude vypracováno až dvacet zpráv, z nichž se každá zaměří na jednu z otázek vyvolávajících mezinárodní obavy;

b)	bude zajištěno šíření zpráv v rámci systému iTrace týkajících se příslušných politik do všech členských států;

c)	bude navržena cílená strategie zaměřená na osvětu, jejímž cílem bude zajistit maximální pokrytí po celém světě;

bude tato akce nadále zviditelňována na politické scéně a v mezinárodních sdělovacích prostředcích, mimo jiné tím, že o nedovoleném obchodu s konvenčními zbraněmi budou poskytovány informace zásadního významu, bude zajištěna analýza relevantní pro danou politiku a přispívající k probíhajícím procesům kontroly zbraní a budou vypracovávány zprávy, jejichž účelem bude vzbudit maximální zájem mezinárodních sdělovacích prostředků.

4.5.5. Ukazatele provádění projektu

Až dvacet veřejně dostupných online zpráv v rámci systému iTrace týkajících se příslušných politik, které budou vypracovány v průběhu navrhované akce.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.5.6. Příjemci projektu

Úplný seznam příjemců, který je totožný se seznamem příjemců tohoto projektu, je uveden výše v oddíle 4.2.6.

4.6. Projekt 6: Sledování nedovolených konvenčních zbraní a střeliva pro ně a lepší šetření

4.6.1. Cíl projektu

V rámci projektu budou i nadále zasílány formální žádosti o sledování vládám členských států, pokud jde o nedovolené konvenční zbraně a střelivo do nich, přičemž odpovědi na tyto žádosti poskytnou komplexní informace o jejich dodavatelských řetězcích a určí místo a okolnosti, za nichž byly odkloněny neoprávněným uživatelům. Cílem těchto činností je zavést mechanismy zabývající se odklonem konvenčních zbraní a střeliva do nich, a to v jednotlivých případech a za podpory vyvážejících států, zejména orgánů členských států příslušných pro kontrolu vývozu zbraní. Díky sledování je možno získat podrobné informace o sítích pro dodávky nedovolených konvenčních zbraní, určit případy neoprávněného opětovného převodu v rozporu s dohodami s koncovými uživateli, označit porušování zbrojního embarga OSN a Unie a upozornit státy na odklon po vývozu. Především však proto, že vnitrostátní vlády samy poskytují informace získané sledováním, je proces sledování základem pro tvorbu politiky v oblasti kontroly zbraní.

4.6.2 Přínos pro iniciativy Unie v oblasti kontroly zbraní

Díky žádostem o sledování poskytl projekt iTrace vstupní informace pro podporu různých zásahů členských států (a států mimo Unii) při prosazování právních předpisů, včetně trestního stíhání a odsouzení osob zapojených do obchodování s konvenčními zbraněmi, střelivem pro ně a souvisejícím materiálem.

Žádosti o sledování rovněž upozorňují členské státy na případy odklonu po vývozu a poskytují důležité informace napomáhající účinným posouzením rizik při udělování licencí pro vývoz zbraní. iTrace jako takový přímo přispívá informacemi, které členským státům pomáhají při provádění kritéria 7 společného postoje 2008/944/SZBP a článku 11 Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Na základě informace získaných prostřednictvím postupu sledování jsou rovněž identifikováni neoprávnění koncoví uživatelé, subjekty provádějící odklon konvenčních zbraní, nezákonné strany dodavatelského řetězce a nezákonné finanční subjekty, které poskytují členským státům kritické údaje týkající se profilu rizika při vývozu.

4.6.3. Činnosti v rámci projektu

Po celou dobu trvání projektu se jedná o stálý tok žádostí o sledování a souvisejících sdělení a následných šetření.

4.6.4. Výsledky projektu

V rámci projektu:

budou sledovány nedovolené konvenční zbraně a střelivo do nich zjištěné v oblastech zasažených konfliktem v nebývalé míře. Upřesnění provedená pomocí standardních operačních postupů CAR během iTrace III, po důkladné konzultaci s členskými státy, zajistí, že informace shromážděné oddělením sledování CAR vnitrostátní orgány veřejné moci před uvolněním posoudí a přispějí k nejobsáhlejší databázi údajů o zbraních v konfliktních oblastech v celosvětovém měřítku;

nově vytvořené rozšířené oddělení pro vyšetřování (EIU) využije informací získaných ze sledování nedovolených konvenčních zbraní a střeliva do nich ke stanovení ve větší míře toho „kdo, proč, co, kdy a jak“ ohledně odklonu a provede zmapování dodavatelského řetězce, přičemž se zaměří na tři pilíře vyšetřování: lidské sítě, financování nedovolených zbraní a logistiku dodávek. EIU bude možno rozmístit po celém světě a bude pracovat na získání neveřejných svědectví, finančních informací a dokumentů v oblastech konfliktů i mimo ně, a

konečně EIU poskytne tvůrcům politik novou škálu možností, jak řešit nedovolené převody konvenčních zbraní a střeliva do nich a finanční a logistické sítě, které je umožňují, doplňující opatření, jako jsou zbrojní embarga a přímé kontroly vývozu, s možností „narušení sítě“, v rozmezí od bankovní hloubkové kontroly až po cílené kontroly kontejnerů, a varování ohledně obchodních zprostředkovatelů.

4.6.5. Ukazatele provádění projektu

Objem a úspěch žádostí o sledování budou registrovány a posuzovány průběžně po celou dobu trvání akce.

Tento projekt bude postupně prováděn během celého tříletého období projektu iTrace.

4.6.6. Příjemci projektu

Úplný seznam příjemců, který je totožný se seznamem příjemců tohoto projektu, je uveden výše v oddíle 4.2.6.

5. Místa provádění

V rámci projektů 1, 2 a 6 bude zapotřebí vyslat značné množství odborníků na konvenční zbraně přímo do regionů zasažených konfliktem. Tato vyslání budou posuzována jednotlivě s ohledem na bezpečnost, přístup a dostupnost informací. CAR již navázala kontakty nebo zavedla projekty v mnoha dotčených zemích. Projekt 3 bude probíhat v hlavních městech členských států (další návštěvy v rámci těchto států se uskuteční na základě požadavků členských států). Projekt 4 bude realizován v rámci mezinárodních konferencí po celém světě za účelem zajištění maximálního zviditelnění projektu a bude koordinován s vládami příslušných států a příslušnými organizacemi. Projekt 5 bude zpracován v Belgii, Itálii, Francii a Spojeném království.

6. Trvání

Celková odhadovaná doba trvání všech projektů souhrnně je 36 měsíců.

7. Prováděcí subjekt a zviditelnění Unie

CAR sdružuje malé týmy provádějící šetření na místě spolu s místními obrannými či bezpečnostními silami, personálem mírových operací nebo operací na podporu míru a dalšími subjekty pověřenými bezpečností. Kdykoli tyto síly či mise zajistí nedovolené zbraně nebo místa pro sběr důkazů, týmy CAR shromáždí veškeré dostupné důkazy o nich a jejich skupinách uživatelů. Poté se CAR ujme úkolu vysledování veškerých jednoznačně identifikovatelných položek a provádí rozsáhlá šetření převodů zbraní, dodavatelských řetězců a podpory poskytované stranám, které ohrožují mír a stabilitu.

Ve spolupráci s vnitrostátními orgány udělujícími povolení k vývozu zbraní provádí CAR rekonstrukci dodavatelských řetězců, jež jsou odpovědné za dodávky zbraní pro účely ozbrojených konfliktů, přičemž odhaluje nedovolenou činnost a odklon zbraní z legálních trhů na trhy nelegální. CAR zaznamenává shromážděné informace ve svém globálním systému monitorování zbraní iTrace, který obsahuje více než 500 000 záznamů o zbraních, střelivu a souvisejícím materiálu v oblastech zasažených konfliktem a představuje tak nejobsáhlejší databázi údajů o zbraních v konfliktních oblastech v celosvětovém měřítku.

CAR využívá tyto informace s cílem a) upozorňovat členské státy na případy odklonu konvenčních zbraní a střeliva do nich a b) umožnit cílené iniciativy zaměřené na potírání odklonu, včetně revidovaných opatření v oblasti kontroly vývozu a mezinárodních diplomatických činností.

Prokázalo se, že tato metodika umožňuje odhalit odklony zbraní téměř okamžitě, přičemž nastaly situace, kdy týmy CAR působící přímo na místě ohlásily členským státům případy odklonů zbraní v době, kdy byly stále nasazeny v oblasti zasažené konfliktem, například přímo v terénu v iráckém Mosulu. V některých případech týmy CAR odhalily nepovolené opětovné převody, k nimž došlo do dvou měsíců poté, co byly zbraně vyexpedovány z továrny.

Rozhodnutí (SZBP) 2017/2283 podporuje CAR v pokračování a rozvíjení projektu iTrace zřízeného rozhodnutím 2013/698/SZBP a obnoveného rozhodnutím (SZBP) 2015/1908. Díky projektům, které jsou označovány jako iTrace I a následně jako iTrace II a iTrace III, se systém iTrace etabloval jako významná celosvětová iniciativa pro monitorování zbraní v oblastech zasažených konfliktem a byla poskytnuta přímá podpora orgánům Unie udělujícím povolení k vývozu zbraní a tvůrcům politik v oblasti kontroly zbraní.

Dne 2. prosince 2015 pak akční plán EU proti nedovolenému obchodu se zbraněmi a výbušninami a proti jejich používání vyzval k rozšíření využití iTrace a doporučil, aby vnitrostátní donucovací orgány, které odhalí případ odklonu zbraní a střeliva, ověřily svá odhalení prostřednictvím tohoto nástroje. V roce 2019 CAR uzavřel s Europolem memorandum o porozumění s cílem pomoci při těchto činnostech. CAR dále poskytl údaje z iTrace do systému Interpolu iARMS a pomáhal Interpolu při určování zbraní vložených do systému iARMS členskými státy.

CAR přijme veškerá vhodná opatření pro zveřejnění skutečnosti, že je akce financována Unií. Tato opatření budou provedena v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vypracovala a vydala Evropská komise.

CAR tedy zajistí zviditelnění příspěvku Unie prostřednictvím patřičného označení a reklamy, které vyzdvihnou úlohu Unie, zajistí transparentnost jejích činností a zvýší informovanost o důvodech vedoucích k tomuto rozhodnutí, jakož i o podpoře, kterou tomuto rozhodnutí poskytuje Unie, a o výsledcích této podpory. Na materiálech, které budou v rámci projektu vytvořeny, bude zřetelně vyobrazena vlajka Unie v souladu s pokyny Unie pro správné užívání a reprodukci vlajky.

8. Metodika a záruky pro partnerské vlády členských států

V rámci akcí iTrace bude zachováno politicky vyvážené podávání hlášení. V souladu s hlavními zásadami CAR budou akce podávat hlášení o nedovolených konvenčních zbraních a střelivu pro ně, které týmy CAR provádějící šetření na místě zdokumentují v zemích zasažených konfliktem, a to bez ohledu na jejich druh nebo původ a bez ohledu na příslušnost strany, která tyto zbraně drží. CAR uznává, že členské státy, které v zájmu transparentnosti zveřejňují informace, mohou své vývozy zbraní vystavit větší veřejné kontrole. CAR proto v největší možné míře:

a)	ve svých veřejných hlášeních vysloví uznání členským státům, které v zájmu transparentnosti pro veřejnost poskytly akci iTrace informace, a

b)	zajistí, aby byly ve veřejných hlášeních iTrace jasně odlišeny členské státy uvedené v písmeni a) od států, které informace na podporu šetření iTrace soustavně nesdělují.

8.1. Transparentnost činnosti

Dříve než se CAR významně zapojí do činnosti v kterékoliv zemi, v níž v rámci projektu iTrace dosud neprobíhala šetření na místě nebo nebyly vytvořeny programy odborné přípravy a poradenství, požádá nejprve COARM o schválení. V každé z těchto žádostí CAR uvede široké zaměření šetření a metodiku, o nichž se pro tuto případnou zemi uvažuje. V době přijetí tohoto rozhodnutí byly programy iTrace činné již v těchto zemích: Afghánistán, Bahrajn, Benin, Burkina Faso, Čad, Demokratická republika Kongo, Egypt, Etiopie, Filipíny, Gambie, Ghana, Indie, Irák, Izrael, Jemen, Jižní Súdán, Jordánsko, Keňa, Libanon, Libye, Mali, Maroko, Mauritánie, Myanmar, Nepál, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Saúdská Arábie, Senegal, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Středoafrická republika, Súdán, Sýrie, Tunisko, Turecko, Uganda a Ukrajina.

8.2. Omezování zkreslení

CAR uznává, že míra podrobností, kterou vlády členských států v reakci na žádost o sledování poskytují, v rozsahu od neodeslání odpovědi až po úplné zveřejnění informací a poskytnutí převodu dokumentů, může vést k tomu, že členské státy budou dosahovat různé míry informovanosti veřejnosti. CAR se zavazuje, že omezí veškerá implicitní zkreslení, která by takové rozdíly v odpovědích na sledování mohla při podávání hlášení iTrace způsobit, a to tím, že:

a)	v úvodní části znění budou výslovně uvedeny všechny případy hlášené v rámci akce iTrace, v nichž členské státy transparentně odpověděly na žádosti o sledování způsobem, který v příslušných případech jednoznačně potvrzuje zákonnost převodů, na něž se tyto žádosti o sledování vztahovaly;

v úvodní části znění budou výslovně uvedeny všechny případy hlášené v rámci akce iTrace, v nichž státy nereagovaly na žádosti o sledování, a bude uvedeno, že „vzhledem k neposkytnutí odpovědi na žádost o sledování se CAR nemůže vyjádřit k legalitě dotčeného převodu“ (to neplatí pro případy, v nichž členské státy v reakci na konkrétní žádost o sledování poskytly důvody, které jim brání v tom, aby odpověděly okamžitě nebo v plném rozsahu); a

poskytnou Evropské službě pro vnější činnost pravidelnou zprávu o všech případech, v nichž CAR neobdržela do 28 dnů od přijetí žádosti od států potvrzení o tom, že žádost o sledování obdržely. CAR zaregistruje všechna potvrzení o přijetí, která obdrží formou dopisů, faxů, e-mailů nebo telefonních hovorů.

8.3. Postup sledování

Členské státy odpovědí na žádosti o sledování podané ze strany CAR v rámci projektu iTrace zcela podle svého vlastního uvážení a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy o kontrolách vývozu a důvěrnosti údajů.

CAR nejprve zasílá žádosti o sledování elektronicky na stálé zastoupení vlády při Organizaci spojených národů v New Yorku, avšak vlády členských států (z administrativních důvodů) vybízí k tomu, aby určily kontaktní místo pro budoucí sdělení v rámci akce iTrace.

Postup sledování se provádí podle interního standardního provozního postupu CAR 02.02 a zahrnuje tyto kroky:

a)	po zaznamenání údajů týmy provádějící šetření na místě, které mají požadavek na sledování konvenčních zbraní a střeliva do nich, je v globálním systému hlášení zbraní iTrace označí pro účely sledování;

b)	oddělení pro sledování CAR provede přezkum všech ostatních údajů shromážděných na místě a ve spolupráci s analytickým oddělením CAR vydá další žádosti o sledování, které považuje za důležité;

c)	u položek vybraných pro sledování systém automaticky: i) každé položce přidělí číslo žádosti o sledování; ii) sestaví žádosti o sledování pro jednu nebo více položek, které pocházejí z jedné země, do jednoho sdělení o sledování; a iii) přidělí každému sdělení o sledování registrační číslo;

d)	zasláním žádosti o sledování se zahájí čekací lhůta o délce 28 dnů, která zohlední vnitrostátní postupy, například v členských státech. Během této čekací lhůty nesmí být tento bod v žádném z výstupů CAR zveřejněn ani uveden;

e)	pokud na konci lhůty o délce 28 dnů oddělení pro sledování neobdrží na žádost o sledování odpověď, může provést upomínku (prostřednictvím e-mailu nebo telefonního hovoru, s uvedením všech zaznamenaných sdělení). Provedením upomínky není zahájena další lhůta o délce 28 dnů;

jakmile oddělení pro sledování obdrží na žádost o sledování odpověď, informuje o tom všechny příslušné pracovníky. Příslušní pracovníci odpověď projednají s oddělením pro sledování a rozhodnou o dalším postupu (tj. zodpověděla odpovídající strana otázky CAR? Je třeba, aby CAR provedla další kroky nebo požádala o objasnění? Může CAR vydat právo na odpověď?);

jakmile oddělení pro sledování obdrží všechna vysvětlení, sestaví oznámení o právu na odpověď. Jedná se o stručné shrnutí informací poskytnutých v reakci na žádost CAR a zahrnuje námitky, které reagují na chybějící či neprůkazné informace. Znění je vypracováno tak, aby mohlo být doslovně reprodukováno v systému iTrace a dalších výstupech CAR a musí v nejvyšší možné míře obsahovat informace poskytnuté odpovídající stranou na žádost o sledování. Oddělení pro sledování předá návrh znění týmu odpovědnému za podání žádosti o přezkum. Po přijetí znění tým písemně informuje oddělení pro sledování a oddělení pro sledování právo na odpověď odešle;

h)	odesláním práva na odpověď se zahájí další čekací lhůta o délce 28 dnů, během níž CAR vyzve odpovídající stranu, aby navrhla doplnění nebo změny znění práva na odpověď;

pokud odpovídající strana navrhne změny znění práva na odpověď, CAR znění změní a znovu vydává právo na odpověď. Pokaždé, když oddělení pro sledování znovu vydá právo na odpověď, začíná další čekací lhůta o délce 28 dnů. Tento postup se může opakovat až do okamžiku, kdy CAR usoudí, že byla konstruktivní výměna ukončena. CAR není povinen přijímat pozměňovací návrhy k právu na odpověď donekonečna;

postup práva na odpověď je ukončen buď v případě, že dotčená vláda oznámí CAR, že znění je přijatelné, nebo pokud se CAR domnívá, že další změny navržené dotčenou vládou jsou neplatné nebo nadbytečné. Pokud vláda vyjádří s CAR nesouhlas a CAR se domnívá, že vznesené body jsou neplatné nebo nadbytečné, CAR musí ve znění práva na odpověď na námitky odkázat;

k)	probíhá-li proces práva na odpověď a blíží se zveřejnění, dva týdny před finalizací znění CAR sdělí odpovídající straně, že po dni finalizace již nebudou do příslušné podoby ke zveřejnění žádné další změny zapracovány;

poté, co oddělení pro sledování zapracovalo do znění práva na odpověď všechny změny a doplnění, předá návrh znění týmu, jenž byl odpovědný za podání žádosti o přezkum. Po přijetí znění tým CAR písemně informuje oddělení pro sledování. Po schválení je znění práva na odpověď „uzamčeno“ a není možné v něm provést žádné další změny. Od tohoto okamžiku musí být toto znění doslovně reprodukováno ve všech veřejných či neveřejných výstupech, které se týkají daného případu. Proto je nezbytně nutné, aby se oddělení pro sledování a příslušné týmy před vydáním práva na odpověď dohodly v plném rozsahu na doslovném znění a

m)	pokud vláda ve své odpovědi na žádost o sledování CAR nalezne další bod v dodavatelském řetězci, CAR vydá novou žádost o sledování této straně a postup sledování znovu začíná písmenem a).

8.4. Předběžné oznámení

CAR zašle předběžné oznámení všem stranám, na něž jsou v příslušných zněních z iTrace ke zveřejnění uvedeny odkazy zásadního významu. Oznámení má podobu formálního sdělení, které vypracuje autor připravovaného znění ke zveřejnění a odesílá je oddělení pro sledování. V předběžném oznámení je popsáno, jak bude zpráva odkazovat na vztah mezi uvedenou vládou nebo jiným subjektem a dotčeným případem, a je vypracováno tak, aby se zajistilo, že:

a)	CAR věnoval náležitou pozornost všem tvrzením či odkazům učiněným ve svých výstupech na subjekty a

b)	informace uvedené ve zprávách CAR jsou přesné a vyvážené.

Po odeslání předběžného oznámení se zahájí čekací lhůta o délce 28 dnů, během níž CAR vyzve příjemce, aby zkontrolovali správnost poskytnutých informací a předložili případné námitky. Během této lhůty o délce 28 dnů nesmí být tento bod v žádném z výstupů CAR zveřejněn ani uveden.

9. Podávání zpráv

CAR bude podávat popisné čtvrtletní zprávy. Tyto zprávy budou mimo jiné obsahovat podrobné informace o činnostech provedených u jednotlivých projektů během vykazovaného období, a to včetně údajů a vnitrostátních orgánů. Zprávy budou rovněž zahrnovat řadu konzultací systému iTRACE s členskými státy.

Zeměpisná oblast působnosti výzkumných činností, množství a kategorie zjištění, jakož i jejich původ budou v reálném čase k dispozici na internetových řídicích panelech iTRACE.

20.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 330/72

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/2193

ze dne 17. prosince 2019,

kterým se stanoví pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů a formáty údajů pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)

(oznámeno pod číslem C(2019) 8995)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 16 odst. 9 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 11 odst. 2 směrnice 2012/19/EU stanoví metodu výpočtu dosažení minimálních cílů týkajících se využití OEEZ stanovených v příloze V uvedené směrnice.

(2)

V zájmu harmonizovaného výpočtu, ověřování a vykazování údajů je nezbytné stanovit doplňující pravidla, pokud jde o řadu parametrů výpočtu. Parametry se týkají zejména výpočtu hmotnosti OEEZ připravených k opětovnému použití, vstupujících do zařízení na recyklaci a využitých a zpracovaných v členském státě, který provedl jejich sběr, v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

(3)	Zejména příprava k opětovnému použití by se měla společně s recyklací započítávat do dosažení kombinovaného minimálního cíle využití.

(4)

Aby se zajistilo jednotné uplatňování pravidel pro metody výpočtu všemi členskými státy, je navíc nezbytné u nejběžnějších materiálů konstrukčních částí OEEZ a některých procesů recyklace stanovit, které odpadní materiály by měly být zahrnuty do výpočtu a v kterém místě se tyto materiály považují za materiály vstupující do recyklace.

(5)	Aby byly vykazované údaje o recyklaci OEEZ srovnatelné, mělo by se místo, v němž se materiály považují za materiály vstupující do recyklace, vztahovat také na odpadní materiály, které přestaly být odpadem v důsledku předběžného zpracování.

(6)	Je rovněž nezbytné upřesnit metodu výpočtu množství OEEZ, jež byla vykázána jako recyklovaná nebo využitá, z hlediska materiálů odstraněných během předběžného zpracování.

(7)

Vzhledem k tomu, že zpracování OEEZ může zahrnovat různé fáze, v jejichž rámci mohou být OEEZ za účelem zpracování jako celá zařízení nebo jako jejich části zaslána do jiného členského státu nebo vyvezena mimo Unii, je nezbytné upřesnit, co lze do hmotnosti OEEZ, která jsou zpracovávána v daných členských státech, zahrnout.

(8)

Podle čl. 10 odst. 1 směrnice 2012/19/EU může být zpracování OEEZ za určitých podmínek provedeno mimo členský stát, který provedl jejich sběr, nebo mimo Unii. V takových případech by možnost započítat OEEZ do příslušného minimálního cíle (příslušných minimálních cílů) využití měl mít pouze členský stát, který provedl jejich sběr.

(9)	Ustanovení čl. 16 odst. 4 směrnice 2012/19/EU vyžaduje, aby členské státy shromažďovaly určité druhy informací týkajících se elektrických a elektronických zařízení (EEZ) a OEEZ.

(10)

Článek 16 směrnice 2012/19/EU ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 (2) vyžaduje, aby členské státy předkládaly Komisi za každý kalendářní rok údaje shromážděné na základě odstavce 4 uvedeného článku, a to ve formátu, který stanoví Komise. Tento formát by měl zajišťovat, aby vykazované údaje tvořily dobrý základ pro ověření a sledování dosažení minimálních cílů pro sběr a využití OEEZ stanovených ve směrnici 2012/19/EU.

(11)

Ustanovení čl. 16 odst. 7 směrnice vyžaduje, aby členské státy předložily Komisi zprávu o kontrole kvality, která má být připojena k údajům předkládaným podle čl. 16 odst. 6. Je důležité, aby zprávy o kontrole kvality byly srovnatelné, aby Komise mohla mimo jiné předložené údaje přezkoumat, včetně organizace sběru údajů, zdrojů údajů, metodiky použité pro výpočet úrovně sběru OEEZ, popisu jakýchkoli podložených odhadů, jakož i jejich úplnosti, spolehlivosti, včasnosti a konzistentnosti. Za tímto účelem je nezbytné stanovit formát zprávy o kontrole kvality.

(12)

Podle čl. 7 odst. 1 směrnice 2012/19/EU činí počínaje rokem 2019 minimální úroveň sběru, které má každý členský stát každoročně dosáhnout, buď 65 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v předchozích třech letech v dotčeném členském státě, anebo 85 % hmotnosti produkce OEEZ na území tohoto členského státu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/699 (3) stanoví společnou metodiku pro výpočet hmotnosti elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na trh každého členského státu a společnou metodiku pro výpočet hmotnosti produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v každém členském státě. Členské státy by měly metodiku, kterou se rozhodnou použít pro výpočet úrovně sběru OEEZ, uvést ve formátu stanoveném pro předkládání zpráv a ve zprávě o kontrole kvality.

(13)

V souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2012/19/EU se od 15. srpna 2018 všechna EEZ zařazují do šesti kategorií uvedených v příloze III uvedené směrnice a nikoli do deseti kategorií, jež platily během přechodného období před uvedený datem. Formát stanovený pro předkládání zpráv by měl tento přechod odrážet, a zajistit tak, aby vykazované informace umožňovaly ověřovat a sledovat dosahování cílů týkajících se využití OEEZ podle kategorií stanovených v čl. 11 odst. 1 a příloze V (části 3) směrnice 2012/19/EU.

(14)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 39 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (4),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pravidla pro výpočet minimálních cílů využití podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2012/19/EU

1. Hmotností odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ), jež byla vykázána jako připravená k opětovnému použití, je hmotnost celých spotřebičů, které se staly odpadem, a konstrukčních částí OEEZ, jež mohou být po kontrole, čištění nebo opravě opětovně použity bez dalšího třídění nebo předzpracování.

Jestliže jsou k opětovnému použití připraveny konstrukční části, vykáže se jako připravená k opětovnému použití pouze hmotnost dané konstrukční části.

Jestliže jsou k opětovnému použití připraveny celé spotřebiče a během procesu přípravy k opětovnému použití jsou nahrazeny novými částmi pouze konstrukční části představující celkově méně než 15 % celkové hmotnosti spotřebiče, uvede se jako připravená k opětovnému použití celá hmotnost spotřebiče.

Spotřebiče a konstrukční části, které jsou odděleny v zařízeních pro zpracování OEEZ a které mají být opětovně použity bez dalšího třídění nebo předzpracování, se rovněž vykazují jako připravené k opětovnému použití.

2. Hmotnost OEEZ vstupujících do zařízení na recyklaci představuje hmotnost materiálů pocházejících z OEEZ, které po náležitém zpracování v souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2012/19/EU vstupují do recyklace, přičemž odpadní materiály jsou znovu zpracovány na výrobky, materiály nebo látky, jež nejsou odpadem.

Předběžné činnosti zahrnující třídění, demontáž, drcení nebo jiné předběžné zpracování za účelem odstranění odpadních materiálů, které nejsou určeny k následnému přepracování, se nepovažují za recyklaci.

Místa, u nichž se má za to, že v nich některé odpadní materiály pocházející z OEEZ vstupují do recyklace, jsou uvedeny v příloze I. Jestliže odpadní materiály přestanou být v důsledku předběžného zpracování v místech uvedených v příloze I odpadem, zahrne se množství těchto materiálů do množství OEEZ, jež byla vykázána jako recyklovaná.

Je-li předběžné zpracování prováděno v zařízení na recyklaci, hmotnost materiálů odstraněných během předběžného zpracování, které nejsou recyklovány, není zahrnuta do množství OEEZ, jež byla vykázána jako recyklovaná nebo využitá uvedeným zařízením, a nezapočítá se do dosažení cílů v oblasti recyklace a využití.

3. Hmotnost OEEZ, jež byla vykázána jako využitá, zahrnuje přípravu k opětovnému použití, recyklaci a další využití, včetně energetického využití.

4. Hmotnost OEEZ, jež byla vykázána jako zpracovaná v daném členském státě, nezahrnuje hmotnost OEEZ tříděných a skladovaných v tomto členském státě před jejich vývozem do jiného členského státu nebo mimo Unii za účelem zpracování.

5. Hmotnost OEEZ, jež byla členským státem vykázána jako zpracovaná v jiném členském státě nebo jako zpracovaná mimo Unii, zahrnuje množství OEEZ, jež jsou celými spotřebiči, jež se stala odpadem a jež jsou zasílána do jiného členského státu nebo mimo Unii za účelem vyčištění, demontáže, rozdrcení, recyklace nebo využití. Tato hmotnost nezahrnuje množství vyvezených materiálů, které byly získány zpracováním OEEZ ve vykazujícím členském státě.

6. Jsou-li OEEZ zaslána ke zpracování do jiného členského státu nebo vyvezena za účelem zpracování ve třetí zemi v souladu s článkem 10 směrnice 2012/19/EU, může je do minimálních cílů využití uvedených v čl. 11 odst. 1 směrnice 2012/19/EU započítat pouze členský stát, který provedl jejich sběr a zaslal je nebo je vyvezl za účelem zpracování.

7. Členské státy mohou pro výpočet průměrného procentního podílu recyklovaných a využitých materiálů pocházejících z OEEZ a konstrukčních částí OEEZ použít podložené odhady uvedené v čl. 16 odst. 4 směrnice 2012/19/EU.

Článek 2

Formát údajů podle čl. 16 odst. 6 směrnice 2012/19/EU a zpráva o kontrole kvality

1. Členské státy uvedou množství elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na jejich trhy, množství OEEZ sebraných všemi způsoby, dosaženou úroveň sběru a v příslušných případech rovněž množství produkce OEEZ, a to ve formátu uvedeném v tabulce 1 přílohy II.

Tyto údaje se vykazují za jednotlivé kategorie EEZ uvedené v příloze III směrnice 2012/19/EU. U kategorie 4 „velká zařízení“ se údaje vykazují ve dvou podkategoriích, a to „4a: velká zařízení kromě fotovoltaických panelů“ a „4b: fotovoltaické panely“.

2. Členské státy vykazují množství OEEZ připravených k opětovnému použití, recyklovaných a využitých, jakož i kombinovanou úroveň dosaženou v přípravě k opětovnému použití a recyklaci, dosaženou míru využití a množství OEEZ, jež byla zpracována v daném členském státě, a případně množství OEEZ zpracovaných v jiném členském státě nebo mimo Unii, a to ve formátu stanoveném v tabulce 2 přílohy II.

3. Členské státy vykazují údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 v elektronické podobě pomocí normy pro výměnu údajů stanovené Komisí.

4. Členské státy vykazují údaje o hmotnosti EEZ uvedených na trh vypočtené v souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) 2017/699.

5. Členské státy vykazují údaje o hmotnosti produkce OEEZ vypočtené v souladu s článkem 4 prováděcího nařízení (EU) 2017/699.

6. Členské státy vykazují úroveň sběru dosaženou ve vykazovaném roce, jež byla vypočtena na základě průměrné hmotnosti EEZ uvedených na jejich trhy v předchozích třech letech.

Jestliže členský stát vypočítá úroveň sběru na základě množství produkce OEEZ na svém území, vykazuje údaje o hmotnosti produkce OEEZ a údaje o úrovni sběru OEEZ na základě produkce OEEZ.

Jestliže členský stát vypočítá úroveň sběru na základě průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v předchozích třech letech, může dobrovolně vykázat údaje o hmotnosti produkce OEEZ a údaje o úrovni sběru OEEZ na základě produkce OEEZ.

7. Členské státy předloží zprávu o kontrole kvality ve formátu stanoveném v příloze III tohoto rozhodnutí.

Jestliže členské státy použijí za účelem vykazování údajů o množstvích a kategoriích OEEZ sebraných všemi způsoby, o OEEZ zpracovaných v daném členském státě nebo o průměrném podílu recyklovaných a využitých materiálů pocházejících z dotčených OEEZ a konstrukčních částí OEEZ podložené odhady, popíší/popíše se metodika použitá pro tyto odhady ve zprávě o kontrole kvality.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. prosince 2019.

Za Komisi

Virginijus SINKEVIČIUS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/699 ze dne 18. dubna 2017, kterým se stanoví společná metodika pro výpočet hmotnosti elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na trh každého členského státu a společná metodika pro výpočet hmotnosti produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v každém členském státě (Úř. věst. L 103, 19.4.2017, s. 17).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

PŘÍLOHA I

MÍSTA UVEDENÁ V ČL. 1 ODST. 2, V NICHŽ ODPADNÍ MATERIÁLY POCHÁZEJÍCÍ Z OEEZ VSTUPUJÍ DO RECYKLACE

Materiál	Vstup do recyklace
Sklo	Tříděné sklo, které neprochází dalším zpracováním před vstupem do sklářské pece nebo do výroby filtračních médií, abrazivních materiálů, izolací na bázi skla a stavebních materiálů.
Kovy	Tříděné kovy, které neprocházejí dalším zpracováním před vstupem do tavicí pece.
Plasty	Plasty rozdělené podle polymerů, které neprocházejí dalším zpracováním před zahájením procesů peletizace, extruze nebo lisování. Plastové vločky, které neprocházejí dalším zpracováním před použitím v konečném výrobku.
Dřevo	Tříděné dřevo, které neprochází dalším zpracováním před použitím ve výrobě dřevotřískových desek. Tříděné dřevo vstupující do procesu kompostování.
Textilie	Tříděné textilie, které neprocházejí dalším zpracováním před použitím pro výrobu textilních vláken, hadrů nebo granulátů.
Konstrukční části OEEZ složené z více než jednoho materiálu	Kovy, plasty, sklo, dřevo, textilie a jiné materiály, které vznikly zpracováním konstrukčních částí OEEZ (např. materiály ze zpracování desek plošných spojů), jež jsou předmětem recyklace.

PŘÍLOHA II

FORMÁT ÚDAJŮ PŘEDKLÁDANÝCH PRO ÚČELY SMĚRNICE 2012/19/EU O OEEZ

Tabulka 1

Elektrická a elektronická zařízení (EEZ) uvedená na trh, produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) a jejich sběr a úroveň sběru OEEZ

Kategorie výrobku

EEZ uvedená na trh

Produkce OEEZ

OEEZ sebraná z domácností

OEEZ sebraná jinými uživateli, než jsou domácnosti

Celkem Sebraná OEEZ

Úroveň sběru OEEZ (v %)

Metodika

Celková hmotnost (v tunách)

A. na základě EEZ uvedených na trh (v %)

B. na základě produkce OEEZ (v %)

1.	Zařízení pro tepelnou výměnu

2.	Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2

3.	Světelné zdroje

4.	Velká zařízení (1) (kterýkoli vnější rozměr větší než 50 cm)

4a.	Velká zařízení kromě fotovoltaických panelů (1)

4b.	Fotovoltaické panely (1)

5.	Malá zařízení (s žádným vnějším rozměrem větším než 50 cm)

6.	Malá zařízení informačních technologií a malá telekomunikační zařízení (s žádným vnějším rozměrem větším než 50 cm)

Celkem

Poznámky:

—	Světle šedá pole znamenají, že předkládání příslušných údajů je dobrovolné.

—

Tmavě šedá pole znamenají, že předkládání příslušných údajů může být povinné nebo dobrovolné, v souladu s čl. 2 odst. 6 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/… ze dne 17. prosince 2019, kterým se stanoví pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů a formáty údajů pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 330, 20.12.2019, s. XXX).

—	Členské státy rozliší mezi skutečnými nulami (0 tun) a chybějícími/neznámými hodnotami. Uvedou „0“ pro hodnotu nula tun a „M“ v případě, že údaje jsou neznámé.

Tabulka 2

Příprava k opětovnému použití, recyklace a využití OEEZ, zpracování OEEZ v jednotlivých členských státech a vyvezená OEEZ, jakož úroveň přípravy k opětovnému použití, recyklace a využití

Kategorie výrobku

Příprava k opětovnému použití

Recyklace

Příprava k opětovnému použití a recyklaci

Míra přípravy k opětovnému použití a recyklace

Využití

Míra využití

OEEZ zpracovaná v dotčeném členském státě

OEEZ zpracovaná v jiném členském státě

OEEZ zpracovaná mimo Unii

Celková hmotnost (v tunách)

Celková hmotnost(v tunách)

v %

Celková hmotnost (v tunách)

v %

Celková hmotnost (v tunách)

1.	Zařízení pro tepelnou výměnu

2.	Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2

3.	Světelné zdroje

4.	Velká zařízení (2) (kterýkoli vnější rozměr větší než 50 cm)

4a.	Velká zařízení kromě fotovoltaických panelů (2)

4b.	4b. Fotovoltaické panely (2)

5.	Malá zařízení (s žádným vnějším rozměrem větším než 50 cm)

6.	Malá zařízení informačních technologií a malá telekomunikační zařízení (s žádným vnějším rozměrem větším než 50 cm)

Celkem

Poznámky:

Členské státy rozliší mezi skutečnými nulami (0 tun) a chybějícími/neznámými hodnotami. Hodnotu „0“ použijí pro vykázání hodnoty nula tun a „M“ v případě, že údaje jsou neznámé.

(1) Pro účely vykazování se kategorie 4 velkých zařízení dělí do podkategorie „4a: Velká zařízení kromě fotovoltaických panelů“ a podkategorie „4b: Fotovoltaické panely“. Členské státy budou údaje vykazovat v rámci podkategorií 4a a 4b a nechají souhrnný řádek kategorie 4 prázdný. Není-li členský stát schopen rozlišit údaje podle podkategorií 4a a 4b, vyplní pole v jednotlivých sloupcích pouze v souhrnném řádku kategorie 4.

(2) Pro účely vykazování se kategorie 4 pro velká zařízení rozdělí na podkategorii „4a: Velká zařízení kromě fotovoltaických panelů“ a podkategorii „4b: Fotovoltaické panely“. Členské státy budou údaje vykazovat v rámci podkategorií 4a a 4b a nechají souhrnný řádek kategorie 4 prázdný. Není-li členský stát schopen rozdělit údaje do podkategorií 4a a 4b, vyplní pole v jednotlivých sloupcích pouze v souhrnném řádku kategorie 4.

PŘÍLOHA III

FORMÁT ZPRÁVY O KONTROLE KVALITY PŘIPOJENÉ K ÚDAJŮM UVEDENÝM V PŘÍLOZE II

ČÁST 1

OBECNÉ INFORMACE

Členský stát

...

Název

Zpráva o kontrole kvality týkající se údajů předložených pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

Organizace předkládající údaje a zprávu o kontrole kvality

...

Kontaktní osoba/kontaktní údaje

...

Referenční rok

...

Datum předložení/verze zprávy o kontrole kvality

...

Žádost o zachování důvěrnosti

Zprávu o kontrole kvality lze zpřístupnit

—	veřejnosti (na internetových stránkách Komise): ☐ Ano / ☐ Ano, kromě části (částí):... ☐ Ne Pokud ne, uveďte jasné informace o tom, které části by měly být důvěrné, jakož i důvody pro zachování důvěrnosti: ...

—	členům výboru pro technické přizpůsobování a odborné skupiny zaměřené na odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ): ☐ Ano / ☐ Ano, kromě části (částí):... ☐ Ne Pokud ne, uveďte jasné informace o tom, které části by měly být důvěrné, jakož i důvody pro zachování důvěrnosti: ...

ČÁST 2

ZDROJ ÚDAJŮ, OVĚŘOVÁNÍ ÚDAJŮ A ROZSAH

A. Použité metodiky a zdroje údajů

A.1: Metodika výpočtu množství EEZ uvedených na trh

Uveďte metodiku použitou k výpočtu množství EEZ uvedených na trh v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/699 ze dne 18. dubna 2017, kterým se stanoví společná metodika pro výpočet hmotnosti elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na trh každého členského státu a společná metodika pro výpočet hmotnosti produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v každém členském státě (Úř. věst. L 103, 19.4.2017, s. 17).

...

A.2: Metodika pro výpočet úrovně sběru OEEZ

Uveďte metodiku použitou pro výpočet úrovně sběru OEEZ.

Je-li použitá metodika založena na průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v předchozích třech letech, uveďte údaje o množství EEZ uvedených na trh během tří let předcházejících referenčnímu roku:

	Celková hmotnost EEZ uvedených na trh členského státu (v tunách)
Rok (jeden rok před referenčním rokem)
Rok (dva roky před referenčním rokem)
Rok (tři roky před referenčním rokem)
Průměrná hmotnost za tři roky = (součet řádků 1 + 2 + 3 děleno 3)

A.3: Zdroj údajů

Popište zdroj údajů pro jednotlivé níže uvedené položky (např. sčítání/národní statistiky/oznamovací povinnosti pro podniky nebo certifikované obchodní jednotky/agentury/sdružení/průzkumy složení odpadů/posouzení konkrétních dopadů, které mohou mít vnitrostátní právní předpisy, a příslušné právní předpisy).

a) EEZ uvedená na trh (tabulka 1: sloupec 1)

Uveďte zdroje, z nichž byly získány údaje o EEZ uvedených na trh.

...

b) produkce OEEZ (tabulka 1: sloupec 2)

Uveďte údaje o hmotnosti produkovaných OEEZ vypočtené pomocí nástroje pro výpočet OEEZ a uveďte případné aktualizace údajů z nástroje pro výpočet OEEZ.

U členských států, které vykazují úroveň sběru OEEZ vypočtenou na základě produkce OEEZ, jsou tyto údaje povinné. Členské státy, které vykazují úroveň sběru OEEZ vypočtenou na základě průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v předchozích třech letech, mohou tyto údaje poskytnout dobrovolně.

...

c) sebraná OEEZ (tabulka 1: sloupce 3, 4, 5 a 6)

Uveďte zdroje, z nichž byly získány údaje o OEEZ sebraných všemi způsoby. Upozorňujeme, že podle čl. 7 odst. 2 směrnice 2012/19/EU je množstvím sebraných OEEZ množství OEEZ, jež:

a) obdržela sběrná a zpracovatelská zařízení;

b) obdrželi distributoři;

c) formou tříděného sběru sebrali výrobci nebo třetí osoby jednající jejich jménem.

Zejména uveďte, zda byly zavedeny systémy, které držitelům a distributorům umožní vracet OEEZ přinejmenším bezplatně v souladu s článkem 5 směrnice 2012/19/EU, a poskytněte informace o údajích, které můžete s pomocí těchto systémů získat.

...

d) příprava k opětovnému použití, recyklaci a využití OEEZ (tabulka 2: sloupce 1, 2 a 5)

Upozorňujeme, že podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2012/19/EU musí být používány údaje o hmotnosti OEEZ, jejich konstrukčních částech a materiálech nebo látkách vstupujících (jako vstup) do zařízení pro přípravu k opětovnému použití nebo recyklaci nebo využití po řádném zpracování v souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2012/19/EU.

Uveďte zdroje údajů týkajících se přípravy k opětovnému použití, recyklace a využití OEEZ podle čl. 11 odst. 4 směrnice 2012/19/EU.

Uveďte, jakým způsobem se liší vstup do zařízení pro přípravu k opětovnému použití, zařízení na recyklaci, do spalování (či tavení) nebo do zařízení pro (energetické) využití.

...

e) zpracovaná OEEZ (tabulka 2: sloupce 7, 8 a 9)

Uveďte zdroje údajů o OEEZ, jež byla zpracována v dotčeném členském státě, a o OEEZ, jež byla zpracována v jiném členském státě nebo mimo Unii.

Poskytněte rovněž obecný popis systémů pro zpracování, jež se nacházejí v dotčeném členském státě, a uveďte, zda se požadavky na zpracování nebo minimální standardy kvality pro zpracování sebraných OEEZ v dotčeném členském státě liší od příslušných požadavků nebo standardů uvedených v příloze VII směrnice 2012/19/EU nebo zda přesahují jejich rámec. V takovém případě tyto požadavky nebo standardy popište.

...

B. Kvalita zdrojů údajů/Ověřování údajů

B.1: Kvalita zdrojů údajů

Popište kvalitu různých použitých zdrojů (včetně problémů týkajících se kvality údajů a způsobu, jakým má být do budoucna kvalita zlepšena).

...

B.2: Kvalita odhadů týkajících se EEZ uvedených na trh v jednotlivých kategoriích

Jsou-li údaje předtím, než je shromáždí členské státy, shromážděny provozovateli v rámci jiných kategorií EEZ, než jsou kategorie uvedené ve směrnici 2012/19/EU, nebo v rámci podkategorií, vysvětlete, které kategorie nebo podkategorie EEZ jsou použity a jak se údaje v těchto kategoriích převádějí na údaje v kategoriích EEZ stanovených ve směrnici 2012/19/EU.

B.3: Sledování dosažení cílů

Popište vnitrostátní opatření zaměřená na podporu dosahování cílů týkajících se sběru, přípravy k opětovnému použití a recyklace, jakož i cílů využití.

Poskytněte rovněž informace o opatřeních přijatých s cílem informovat uživatele EEZ a podpořit jejich účast na nakládání s OEEZ v souladu s článkem 14 směrnice 2012/19/EU.

Jestliže vykazujete množství OEEZ jako „zpracovaná v jiných členských státech“ nebo „zpracovaná mimo EU“, upřesněte:

—	zda jsou tyto vývozy zohledněny ve výpočtu míry využití a míry přípravy k opětovnému použití a recyklace;

—	jakým způsobem byla u těchto vyvážených množství odvozena míra využití a míra přípravy k opětovnému použití a recyklace.

V případě, že je ke schválení vývozu příslušnými orgány kromě důkazů požadovaných podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2012/19/EU nutné předložit dodatečné písemné doklady, požadované doklady popište.

...

B.4: Sladění údajů a konzistentnost

Popište opatření přijatá s cílem zabránit dvojímu započítání dovezených OEEZ, která by se neměla započítávat do dosažení cílů a nejsou vykazována v rámci zpracování, přípravy k opětovnému použití, recyklace a využití v dovážejícím členském státě.

Popište případné opravy za účelem zohlednění dovozů a vývozů, např. zohlednění soukromých dovozů a vývozů nebo zavádějících prohlášení (použitá EEZ namísto OEEZ), a jiné opravy.

...

B.5: Ověřování údajů

Popište způsob zjištění platnosti údajů.

Uveďte rovněž podrobnosti o systémech inspekce a kontroly používaných v dotčeném členském státě k ověření provádění směrnice 2012/19/EU.

...

C. Úplnost/Rozsah

C.1: Vztahují se výše uvedené zdroje na celé odvětví?

☐ Ano / ☐ Ne

C.2: Používají se podložené odhady týkající se EEZ uvedených na trh podle prováděcího nařízení 2017/699?

☐ Ano / ☐ Ne

C.3: Používají se podložené odhady týkající se sebraných a zpracovaných OEEZ, jež se zohledňují při předkládání údajů o dosažení příslušných cílů?

☐ Ano / ☐ Ne

Pokud ano, popište metodiku získání odhadů a předložte příslušné podklady.

...

C.4: Používají se podložené odhady týkající se průměrného procentního podílu recyklovaných a využitých materiálů pocházejících z OEEZ a z konstrukčních částí OEEZ, jež se zohledňují při předkládání údajů o dosažení příslušných cílů?

☐ Ano / ☐ Ne

Pokud ano, popište metodiku pro získání těchto odhadů a předložte příslušné podklady pro tyto odhady.

...

C.5: Na jakou část (v %) sebraných a zpracovaných OEEZ se vztahuje systém předkládání údajů nebo na jakou část se systém vztahuje podle odhadů?

...

D. Další údaje

D.1: Chybějící údaje

Jestliže chybí povinné údaje, uveďte důvod a informujte o opatřeních přijatých k vyřešení tohoto problému.

...

D.2: Kontrola věrohodnosti

Uveďte, zda došlo k některé z těchto situací:

1.	Množství EEZ uvedených na trh je nižší než 10 kg na obyvatele a rok.

☐ Ano / ☐ Ne

2.	Množství sebraných OEEZ je vyšší než množství EEZ uvedených na trh.

☐ Ano / ☐ Ne

3.	Úroveň sběru OEEZ je vyšší než 75 % EEZ uvedených na trh nebo vyšší než 100 % produkce OEEZ.

☐ Ano / ☐ Ne

4.	Množství zpracovaných OEEZ je vyšší než množství sebraných OEEZ.

☐ Ano / ☐ Ne

5.	Množství recyklovaných OEEZ (včetně přípravy k opětovnému použití) je vyšší než množství využitých OEEZ (včetně přípravy k opětovnému použití).

☐ Ano / ☐ Ne

6.	Míra recyklace (včetně přípravy k opětovnému použití) přesahuje 95 %.

☐ Ano / ☐ Ne

7.	Míra využití (včetně přípravy k opětovnému použití) přesahuje 99 %.

☐ Ano / ☐ Ne

8.	Přerušení časových řad (významné změny v množstvích vykazovaných v průběhu času)

☐ Ano / ☐ Ne

Jestliže jste na jednu či více otázek odpověděli kladně, poskytněte o situaci a souvisejících důvodech další informace.

...

E. Rozdíly oproti údajům předloženým v předchozích letech

Popište a vysvětlete všechny významné metodické změny ke sběru nebo ověřování údajů nebo v metodikách použitých pro výpočet úrovně sběru OEEZ a jejich míry využití za běžný referenční rok oproti přístupům a metodikám uplatněným na předchozí referenční roky.

...

F. Hlavní vnitrostátní internetové stránky, referenční dokumenty a publikace

Uveďte jakékoli další relevantní zdroje informací, včetně zpráv týkajících se aspektů kvality údajů, rozsahu nebo jiných aspektů prosazování, jako jsou zprávy odpovědných výrobců o dosažených výsledcích, pokud jde o sběr OEEZ, zpracování a recyklaci OEEZ, zprávy o osvědčených postupech v oblasti sběru a zpracování OEEZ, zprávy o dovozu a vývozu OEEZ a případné další zdroje údajů a informací o OEEZ.

...

20.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 330/91

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/2195

ze dne 5. prosince 2019,

kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/14 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (ECB/2019/39)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 128 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 16 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská centrální banka (ECB) má výlučné právo povolovat vydávání eurobankovek v Unii. Toto právo zahrnuje pravomoc přijímat opatření k ochraně důvěryhodnosti eurobankovek jako platebního prostředku. Rozhodnutí ECB/2010/14 (1) stanoví společná pravidla a společné postupy pro ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu. S ohledem na zkušenosti získané při uplatňování a výkladu rozhodnutí ECB/2010/14 je nezbytné provést řadu technických změn, jakož i upřesnit a zdokonalit některá pravidla, postupy a definice. Zejména je zapotřebí vyjasnit pokyny a definice, pokud jde o vykazování údajů o množství eurobankovek, které byly zpracovány, vytříděny jako neupotřebitelné nebo navráceny zpět do oběhu.

(2)

V současnosti musí být bankovky spadající do kategorie 3 předávány národním centrálním bankám okamžitě nebo nejpozději do 20 pracovních dnů po jejich vložení do stroje na zpracování bankovek. Bankovky spadající do kategorie 3 jsou někdy smíšeny s bankovkami spadajícími do kategorie 4a a 4b, což vede k tomu, že se k další analýze zbytečně zasílá vyšší počet pravých bankovek. Je proto třeba zajistit opětovné zpracování bankovek spadajících do kategorie 3, aby se umožnilo jejich oddělení od bankovek spadajících do kategorie 4a a 4b.

(3)	Příloha IV rozhodnutí ECB/2010/14 stanoví podrobnosti týkající se údajů, které mají být shromažďovány od subjektů zpracovávajících hotovost. Podrobnosti ohledně údajů, které mají být vykazovány, je třeba v zájmu jednoznačnosti dále upřesnit, tak aby byly tyto údaje co nejucelenější a nejpřesnější.

(4)	Rozhodnutím ECB/2013/10 (2) byla zavedena nová pravidla s cílem zohlednit budoucí série eurobankovek a vyjasnit a zdokonalit určité postupy týkající se reprodukce, výměny a stahování eurobankovek. V důsledku toho jsou nutné také některé změny ustanovení rozhodnutí ECB/2010/14.

(5)	Rozhodnutí ECB/2010/14 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny

Rozhodnutí ECB/2010/14 se mění takto:

V článku 2 se bod 13 nahrazuje tímto:

„13) „eurobankovkami“ bankovky, které splňují požadavky rozhodnutí ECB/2013/10 (*1) nebo jiného právního aktu, jenž uvedené rozhodnutí nahrazuje či doplňuje, a technické specifikace stanovené Radou guvernérů.

(*1) Rozhodnutí ECB/2013/10 ze dne 19. dubna 2013 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37).“ "

2)	Příloha I se nahrazuje přílohou I tohoto rozhodnutí.

3)	Příloha IIa se nahrazuje přílohou II tohoto rozhodnutí.

4)	Příloha IV se nahrazuje přílohou III tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Závěrečná ustanovení

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Subjekty zpracovávající hotovost v členském státě, který přijme euro po dni přijetí tohoto rozhodnutí, uplatňují toto rozhodnutí ode dne přijetí eura členským státem, v němž se tyto subjekty nacházejí.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 5. prosince 2019.

Za Radu guvernérů ECB

prezidentka ECB

Christine LAGARDE

(1) Rozhodnutí ECB/2010/14 ze dne 16. září 2010 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (Úř. věst. L 267, 9.10.2010, s. 1).

(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2013/10 ze dne 19. dubna 2013 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37).

PŘÍLOHA I

‘PŘÍLOHA I

STROJE NA ZPRACOVÁNÍ BANKOVEK

1. Všeobecné technické požadavky

1.1.

Za stroje na zpracování bankovek se považují stroje, které jsou schopny zpracovávat eurobankovky, třídit jednotlivé eurobankovky a oddělovat je podle jejich klasifikace bez zásahu obsluhy v souladu s přílohami IIa a IIb. S výjimkou automatů na výdej mincí musí mít stroje na zpracování bankovek požadovaný počet vyhrazených zásobníků a/nebo jiných mechanismů k zajištění spolehlivého oddělování zpracovaných eurobankovek.

1.2.

Stroje na zpracování bankovek musí být možné upravovat tak, aby dokázaly spolehlivě rozpoznávat nové padělky. Navíc musí být možné je upravovat tak, aby podle potřeby umožňovaly nastavit přísnější nebo méně přísné normy pro třídění podle upotřebitelnosti.

2. Kategorie strojů na zpracovávání bankovek

Stroje na zpracování bankovek jsou buď stroje obsluhované zákazníky, nebo stroje obsluhované zaměstnanci:

Tabulka 1

Stroje obsluhované zákazníky

A.	Stroje obsluhované zákazníky, u nichž je zákazník při vkládání peněz identifikován

Vkladové bankomaty (Cash-in machines)

Vkladové bankomaty umožňují zákazníkům, aby pomocí bankovní karty nebo jiných prostředků ukládali eurobankovky na své bankovní účty, neumožňují však výdej bankovek. Vkladové bankomaty ověřují pravost eurobankovek a umožňují dohledání majitele účtu; mohou rovněž provádět kontrolu upotřebitelnosti.

Recyklační bankomaty (Cash-recycling machines)

Recyklační bankomaty umožňují zákazníkům, aby pomocí bankovní karty nebo jiných prostředků ukládali eurobankovky na své bankovní účty a vybírali eurobankovky ze svých bankovních účtů. Recyklační bankomaty ověřují pravost a upotřebitelnost eurobankovek a umožňují dohledání majitele účtu. V případě výběru peněz mohou recyklační bankomaty použít pravé upotřebitelné eurobankovky, které vložili jiní zákazníci při předcházejících transakcích.

Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz (Combined cash-in machines)

Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz umožňují zákazníkům, aby pomocí bankovní karty nebo jiných prostředků ukládali eurobankovky na své bankovní účty a vybírali eurobankovky ze svých bankovních účtů. Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz ověřují pravost eurobankovek a umožňují dohledání majitele účtu; mohou rovněž provádět kontrolu upotřebitelnosti. V případě výběru peněz nepoužívají eurobankovky, které vložili jiní zákazníci při předcházejících transakcích, ale pouze eurobankovky, jimiž byly tyto bankomaty odděleně naplněny.

B.	Výdejní automaty

Výdejní automaty (Cash-out machines)

Výdejní automaty jsou peněžní automaty, které ověřují pravost a upotřebitelnost eurobankovek předtím, než je vydají zákazníkům. Výdejní automaty používají eurobankovky, které do nich vloží subjekty zpracovávající hotovost nebo jiné automatizované systémy (např. prodejní automaty).

C.	Automaty na výdej mincí

Automaty na výdej mincí (Coin dispensing machines)

Automaty na výdej mincí umožňují zákazníkům po vložení eurobankovek získat mince. Před vydáním mincí tyto automaty ověřují pravost eurobankovek. Tyto eurobankovky nejsou navraceny do oběhu.

Recyklační bankomat lze používat jako vkladový bankomat nebo jako kombinovaný bankomat s odděleným příjmem a výdejem peněz, pokud jsou detekční systémy, software a jiné součásti sloužící k výkonu jeho základních funkcí stejné jako u typu recyklačního bankomatu uvedeného na internetových stránkách ECB (*1).

Kombinovaný bankomat s odděleným příjmem a výdejem peněz lze používat jako vkladový bankomat, pokud jsou detekční systémy, software a jiné součásti sloužící k výkonu jeho základních funkcí stejné jako u typu kombinovaného bankomatu uvedeného na internetových stránkách ECB.

Tabulka 2

Stroje obsluhované zaměstnanci

1.	Stroje pro zpracování bankovek (Banknote processing machines)	Stroje pro zpracování bankovek ověřují pravost a upotřebitelnost eurobankovek.
2.	Stroje pro ověřování pravosti bankovek (Banknote authentication machines)	Stroje pro ověřování pravosti bankovek ověřují pravost eurobankovek.
3.	Recyklační pokladní stroje (Teller assistant recycling machines)	Recyklační pokladní stroje jsou stroje provozované subjekty zpracovávajícími hotovost, které ověřují pravost a upotřebitelnost eurobankovek. V případě výběru peněz mohou recyklační pokladní stroje použít pravé upotřebitelné eurobankovky, které vložili jiní zákazníci při předcházejících transakcích. Eurobankovky navíc uchovávají v bezpečné úschově a subjektům zpracovávajícím hotovost umožňují připsat určitou částku ve prospěch či na vrub bankovních účtů zákazníků.
4.	Pokladní stroje (Teller assistant machines)	Pokladní stroje jsou stroje provozované subjekty zpracovávajícími hotovost, které ověřují pravost eurobankovek. Eurobankovky navíc uchovávají v bezpečné úschově a subjektům zpracovávajícím hotovost umožňují připsat určitou částku ve prospěch či na vrub bankovních účtů zákazníků.

Stroje obsluhované zaměstnanci musí zpracovávat eurobankovky v dávkách.

Stroj, který byl přezkoušen a který je uveden na seznamu na internetových stránkách ECB jako recyklační bankomat, lze používat jako recyklační pokladní stroj; stroj, který byl přezkoušen a který je uveden na seznamu na internetových stránkách ECB jako vkladový bankomat/kombinovaný bankomat s odděleným příjmem a výdejem peněz, lze používat jako pokladní stroj. V takovém případě musí stroj obsluhovat zaměstnanci subjektů zpracovávajících hotovost.

3. Typy strojů na zpracování bankovek

Eurosystém provádí zkoušky strojů na zpracování bankovek. Jednotlivé typy strojů na zpracování bankovek lze od sebe odlišit podle jejich specifických detekčních systémů, softwaru a jiných součástí sloužících k výkonu jejich základních funkcí. Jedná se o: a) ověřování pravosti eurobankovek; b) rozpoznávání a oddělování eurobankovek, u nichž je podezření, že se jedná o padělky; c) případné rozpoznávání neupotřebitelných eurobankovek a jejich oddělování od eurobankovek upotřebitelných a d) případné zpětné dohledání původu předmětů, které byly identifikovány jako eurobankovky, u nichž je podezření, že by se mohlo jednat o padělané eurobankovky, a eurobankovek, jejichž pravost není jednoznačně určena.

(*1) www.ecb.europa.eu.;’

PŘÍLOHA II

‘PŘÍLOHA IIa

KLASIFIKACE EUROBANKOVEK A NAKLÁDÁNÍ S NIMI POMOCÍ STROJŮ OBSLUHOVANÝCH ZÁKAZNÍKY

Eurobankovky se třídí do jedné z následujících kategorií a oddělují se podle kategorií. Stroje, které neověřují upotřebitelnost eurobankovek, nemusí rozlišovat mezi kategoriemi eurobankovek 4a a 4b.

Tabulka 1

Klasifikace eurobankovek a nakládání s nimi pomocí strojů obsluhovaných zákazníky, u nichž je zákazník při vkládání peněz identifikován

Kategorie

Charakteristika

Další postup

Předměty, které nebyly rozpoznány jako eurobankovky

Nerozpoznány jako eurobankovky z některého z následujících důvodů:

—	stroj příslušné eurobankovky nepodporuje

—	bankovky jiné měny

—	předměty podobné eurobankovce

—	nesprávný obrazec (vzhled) nebo formát

—	velké ohnuté rohy nebo chybějící části

—	chyba stroje při vkládání či posunu

Stroj vrátí předmět zpět zákazníkovi.

Bankovky, u nichž existuje podezření, že by se mohlo jednat o padělané eurobankovky

Obrazec (vzhled) a formát rozpoznán, avšak jeden nebo více prvků, podle kterých se určuje pravost bankovky a které stroj ověřuje, nebyl rozpoznán nebo jasně vybočuje z povolené tolerance.

Bankovku je nutné stáhnout z oběhu.

Společně s údaji o majiteli účtu musí být okamžitě předána příslušným vnitrostátním orgánům k ověření pravosti, nejpozději však do 20 pracovních dnů po vložení do stroje. Peníze nelze připsat zákazníkovi na účet.

Eurobankovky, jejichž pravost nebyla jednoznačně určena

Obrazec (vzhled) a formát rozpoznán, avšak z kvalitativních důvodů nebo kvůli odchylkám překračujícím povolené meze nebyly rozpoznány všechny prvky, podle kterých se určuje pravost bankovky a které stroj ověřuje. Ve většině případů se jedná o neupotřebitelné eurobankovky.

Bankovku je nutné stáhnout z oběhu.

Eurobankovky se okamžitě předávají národní centrální bance k ověření pravosti, nejpozději však do 20 pracovních dnů po vložení do stroje.

Informace o majiteli účtu se uchovávají po dobu osmi týdnů od data, kdy stroj eurobankovku zjistil. Na požádání se zpřístupňují národní centrální bance. Po dohodě s národní centrální bankou lze této národní centrální bance spolu s eurobankovkami předat i údaje umožňující dohledání majitele účtu.

Peníze lze připsat na účet zákazníkovi.

4a.

Eurobankovky, které byly identifikovány jako pravé a upotřebitelné

Výsledky všech kontrol pravosti a upotřebitelnosti, které stroj provádí, byly kladné.

Bankovky lze vrátit zpět do oběhu.

Peníze se připíší na účet zákazníkovi.

4b.

Eurobankovky, které byly identifikovány jako pravé a neupotřebitelné

Výsledky všech kontrol pravosti, které stroj provádí, byly kladné. Alespoň u jednoho z kritérií upotřebitelnosti, která se ověřují, byl vykázán negativní výsledek.

Bankovky nelze vrátit zpět do oběhu a vrací se národní centrální bance.

Peníze se připíší na účet zákazníkovi.

Zvláštní pravidla týkající se tabulky 1:

1.	Umožňuje-li stroj na zpracování bankovek zrušení depozitní transakce, nevrací eurobankovky spadající do kategorií 2 a 3 zákazníkovi. V případě zrušení transakce mohou být takové eurobankovky zadrženy tak, že se uloží do prostoru pro dočasné uskladnění uvnitř stroje.

Eurobankovky spadající do kategorie 3 nemusí být fyzicky odděleny od eurobankovek spadajících do kategorie 4a nebo 4b. Nedochází-li k fyzickému oddělení, platí lhůta pro předání smíšených eurobankovek spadajících do kategorií 3, 4a a 4b národní centrální bance a požadavky týkající se identifikace zákazníka u eurobankovek spadajících do kategorie 3.

Eurobankovky spadající do kategorie 3 mohou být opětovně zpracovány pomocí kteréhokoli typu stroje na zpracování bankovek, který obstál při zkouškách, a to i v případě, že jsou smíšeny s bankovkami spadajícími do kategorie 4a nebo 4b. S těmito bankovkami se poté nakládá podle toho, jak je klasifikoval druhý stroj na zpracování bankovek, přičemž možnost dohledání majitele účtu u původních bankovek spadajících do kategorie 3 je nutné zachovat pro případ, že by tyto bankovky byly druhým strojem odmítnuty jako eurobankovky, jejichž pravost nebyla jednoznačně určena.

Tabulka 2

Klasifikace eurobankovek a nakládání s nimi pomocí výdejních automatů

Kategorie

Charakteristika

Další postup

Předměty, které nebyly rozpoznány jako eurobankovky

Nerozpoznány jako eurobankovky z některého z následujících důvodů:

—	stroj příslušné eurobankovky nepodporuje

—	bankovky jiné měny

—	předměty podobné eurobankovce

—	nesprávný obrazec (vzhled) nebo formát

—	velké ohnuté rohy nebo chybějící části

—	chyba stroje při vkládání či posunu

Bankovky nelze vydat zákazníkům

Bankovky, u nichž existuje podezření, že by se mohlo jednat o padělané eurobankovky

Bankovky nelze vydat zákazníkům

Okamžitě se předávají příslušným vnitrostátním orgánům k ověření pravosti společně s údaji o majiteli účtu, jsou-li k dispozici, nejpozději 20 pracovních dnů poté, co je stroj zjistil.

Eurobankovky, jejichž pravost nebyla jednoznačně určena

Bankovky nelze vydat zákazníkům

Eurobankovky se okamžitě se předávají národní centrální bance k ověření pravosti, nejpozději však do 20 pracovních dnů po vložení do stroje.

4a.

Eurobankovky, které byly identifikovány jako pravé a upotřebitelné

Výsledky všech kontrol pravosti a upotřebitelnosti, které stroj provádí, byly kladné.

Bankovky lze vydat zákazníkům

4b.

Eurobankovky, které byly identifikovány jako pravé a neupotřebitelné

Výsledky všech kontrol pravosti, které stroj provádí, byly kladné

Alespoň u jednoho z kritérií upotřebitelnosti, která se ověřují, byl vykázán negativní výsledek.

Bankovky nelze vydat zákazníkům a vrací se národní centrální bance

Zvláštní pravidla týkající se tabulky 2:

Eurobankovky spadající do kategorií 1, 2 a 3 nemusí být fyzicky odděleny. Pokud jsou všechny tři kategorie smíšené, musí se s nimi nakládat jako s eurobankovkami spadajícími do kategorie 2. Pokud je možné eurobankovky spadající do kategorií 1, 2 a 3 oddělit pomocí jiného stroje na zpracování bankovek nebo se souhlasem národní centrální banky vyškolenými zaměstnanci, musí se s nimi nakládat v souladu s tabulkou 2.

Eurobankovky spadající do kategorie 3 nemusí být fyzicky odděleny od eurobankovek spadajících do kategorie 4a a 4b. Nedochází-li k fyzickému oddělení, platí lhůta pro předání smíšených eurobankovek spadajících do kategorie 3, 4a a 4b národní centrální bance, jak je vymezena pro eurobankovky spadající do kategorie 3.

Tabulka 3

Klasifikace eurobankovek a nakládání s nimi pomocí automatů na výdej mincí

Automaty na výdej mincí musí ověřovat pravost přijatých bankovek a zadržet ty bankovky, u nichž je podezření, že se jedná o padělky; nemusí však bankovky fyzicky oddělovat podle kategorií.

Bankovky, u nichž je podezření, že se jedná o padělky, musí být okamžitě předány příslušným vnitrostátním orgánům k ověření pravosti společně s údaji o majiteli účtu, jsou-li k dispozici, nejpozději však do 20 pracovních dnů poté, co je stroj zjistil.

Bankovky přijaté automatem na výdej mincí mohou být případně opětovně zpracovány pomocí jakéhokoli stroje na zpracování bankovek, který obstál při zkouškách, a poté se s nimi nakládá podle toho, jak je tento stroj klasifikoval. Pokud jsou k dispozici údaje o majiteli účtu ve vztahu k bankovkám, které byly při opětovném zpracování klasifikovány jako bankovky spadající do kategorie 2 nebo 3, musí být uchovány.“

’

PŘÍLOHA III

‘PŘÍLOHA IV

SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ OD SUBJEKTŮ ZPRACOVÁVAJÍCÍCH HOTOVOST

1. Cíle

Cílem shromažďování údajů je umožnit národním centrálním bankám a Evropské centrální bance (ECB) sledování příslušné činnosti subjektů zpracovávajících hotovost a dohlížet na vývoj v peněžním oběhu.

2. Všeobecné zásady

2.1.

Údaje o strojích na zpracování bankovek musí být vykazovány, pokud se tyto stroje používají na účely podle tohoto rozhodnutí. Na automaty na výdej mincí se zpravodajská povinnost nevztahuje.

2.2.

Subjekty zpracovávající hotovost pravidelně poskytují národní centrální bance svého členského státu tyto informace:

—	informace o místech, kde se zpracovává hotovost, jako jsou např. pobočky, a

—	informace o strojích na zpracování bankovek a peněžních automatech.

2.3.

Subjekty zpracovávající hotovost, které navracejí eurobankovky zpět do oběhu pomocí strojů na zpracování bankovek a peněžních automatů, kromě toho pravidelně poskytují národní centrální bance svého členského státu tyto informace:

—	informace o objemu hotovostních operací (množství zpracovaných eurobankovek) uskutečněných za pomoci strojů na zpracování bankovek a peněžních automatů;

—	informace o odlehlých pobočkách úvěrových institucí s nízkým objemem hotovostních operací, kde se kontrola upotřebitelnosti provádí ručně.

3. Typ údajů a zpravodajská povinnost

3.1.

V závislosti na povaze se shromažďované údaje dělí na rámcové údaje a provozní údaje.

Rámcové údaje

3.2.

Rámcové údaje zahrnují informace o: a) jednotlivých subjektech zpracovávajících hotovost a jejich strojích na zpracování bankovek a peněžních automatech, které jsou v provozu, a b) odlehlých pobočkách úvěrových institucí.

3.3.

Rámcové údaje se národní centrální bance poskytují v den, od kterého se použije toto rozhodnutí, a následně každých šest měsíců. Údaje stanovené ve vzoru uvedeném v dodatku 1 musí být poskytnuty, národní centrální banka však může požadovat, aby byly poskytnuty v jiném formátu.

3.4.

Národní centrální banka může pro účely monitorování rozhodnout, že bude údaje sbírat na místní úrovni, jako např. na úrovni poboček.

3.5.

Národní centrální banka může požadovat, aby subjekty zpracovávající hotovost uvedly, které recyklační bankomaty se používají jako kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz nebo jako vkladové bankomaty, a které kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz se používají jako vkladové bankomaty.

3.6.

Údaje o odlehlých pobočkách stanovené ve vzoru uvedeném v dodatku 3 musí být poskytnuty, národní centrální banka však může požadovat, aby byly poskytnuty v jiném formátu.

Provozní údaje

3.7.

Údaje, které vyplývají ze zpracování eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu subjekty zpracovávajícími hotovost, se považují za provozní údaje.

3.8.

Národní centrální banka může rozhodnout, že na ostatní hospodářské subjekty uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 (1) se povinnost vykazovat provozní údaje nevztahuje, pokud množství eurobankovek, které tyto subjekty navracejí zpět do oběhu pomocí peněžních automatů, nedosahuje minimální hranici stanovenou národní centrální bankou.

3.9.

Údaje se poskytují jednou za šest měsíců. Údaje se národní centrální bance vykazují nejpozději dva měsíce po příslušném vykazovacím období, tj. na konci února a na konci srpna. Údaje je možné poskytovat s využitím vzoru uvedeného v dodatku 2. Národní centrální banky mohou po určitou přechodnou dobu požadovat, aby byly údaje vykazovány měsíčně, pokud to odpovídá jejich praxi před datem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, nebo čtvrtletně.

3.10.

Údaje poskytují subjekty zpracovávající hotovost, které fyzicky zpracovávají eurobankovky. Pokud subjekt zpracovávající hotovost svěřil ověřování pravosti a upotřebitelnosti jinému subjektu zpracovávajícímu hotovost, poskytuje údaje subjekt zpracovávající hotovost určený v souladu s čl. 3 odst. 2 tohoto rozhodnutí.

3.11.

Subjekty zpracovávající hotovost vykazují údaje na základě kusů (objemu), agregované na vnitrostátní úrovni a členěné podle nominálních hodnot eurobankovek. Členění podle série bankovek se nevyžaduje. Provozní údaje za odlehlé pobočky úvěrových institucí se vykazují odděleně.

3.12.

Národní centrální banka může z důvodů monitorování rozhodnout, že bude údaje sbírat na místní úrovni, jako např. na úrovni poboček.

3.13.

Od subjektů zpracovávajících hotovost, které svěřily ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek jiným subjektům zpracovávajícím hotovost, lze požadovat, aby národní centrální bance poskytly podrobné informace o pověřených subjektech, včetně informací o příslušných ujednáních s nimi.

3.14.

Údaje o odlehlých pobočkách stanovené ve vzoru uvedeném v dodatku 3 musí být poskytnuty, národní centrální banka však může požadovat, aby byly poskytnuty v jiném formátu, a může se se subjekty zpracovávajícími hotovost dohodnout na shromažďování údajů v širším rozsahu.

4. Důvěrnost a zveřejňování údajů

4.1.

Rámcové i provozní údaje se považují za důvěrné.

4.2.

Národní centrální banky a ECB mohou rozhodnout, že zveřejní zprávy nebo statistiky, které vycházejí z údajů získaných podle této přílohy. V případě takového zveřejnění jsou údaje agregovány tak, aby nebylo možné určit ani zjistit, kterého vykazujícího subjektu se týkají.

Dodatek 1

VZOR PRO VYKAZOVÁNÍ

Rámcové údaje

Tyto informace se poskytují:

[název národní centrální banky; kontaktní údaje v případě dotazů; adresa]

1. Údaje o subjektu zpracovávajícím hotovost

Název subjektu zpracovávajícího hotovost:

Adresa ústředí:

PSČ:

Město:

Ulice:

Druh společnosti:

—	úvěrová instituce

—

směnárna

—	společnost zabývající se přepravou peněz, která není platební institucí

—

obchodník

—

kasino

—	jiné společnosti, včetně platebních institucí, nespadají-li do jedné z výše uvedených kategorií (upřesněte, o jakou společnost se jedná)

Kontaktní osoby:

Jména:

Telefonní čísla:

Faxová čísla:

E-mailové adresy:

Pověřený subjekt (existuje-li)

Název:

Adresa:

PSČ:

Město:

2. Stroje obsluhované zákazníky

Kategorie stroje	Identifikační číslo (2)	Výrobce (2)	Název stroje (2)	Identifikace (2) (detekční systém/softwarové verze)	Celkový počet strojů v provozu
Vkladové bankomaty
Recyklační bankomaty
Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz
Výdejní automaty

3. Stroje obsluhované zaměstnanci

Kategorie stroje	Identifikační číslo (3)	Výrobce (3)	Název stroje (3)	Identifikace (3) (detekční systém/softwarové verze)	Celkový počet strojů v provozu
Stroje pro zpracování bankovek
Stroje pro ověřování pravosti bankovek
Recyklační pokladní stroje
Pokladní stroje

4. Peněžní automaty, které nejsou zahrnuty v tabulce strojů obsluhovaných zákazníky

	Celkový počet strojů v provozu
Bankomaty
Samoobslužné terminály
Ostatní

Dodatek 2

VZOR PRO VYKAZOVÁNÍ

Provozní údaje

1. Údaje o subjektu zpracovávajícím hotovost

Název subjektu zpracovávajícího hotovost
Vykazovací období

2. Údaje

Níže uvedené údaje musí být agregovány na národní nebo regionální úrovni (podle rozhodnutí národní centrální banky) vyjma odlehlých poboček.

	Celkový počet zpracovaných eurobankovek	Eurobankovky vytříděné jako neupotřebitelné	Eurobankovky navrácené zpět do oběhu
5 EUR
10 EUR
20 EUR
50 EUR
100 EUR
200 EUR
500 EUR

Ve výše uvedené tabulce musí sloupec s názvem „Celkový počet zpracovaných eurobankovek“ zahrnovat celkový počet bankovek, jejichž pravost a upotřebitelnost byla ověřena pomocí strojů na zpracování bankovek, tj. recyklačních bankomatů, výdejních automatů, recyklačních pokladních strojů a strojů pro zpracování bankovek, jakož i kombinovaných bankomatů s odděleným příjmem a výdejem peněz s funkcí kontroly upotřebitelnosti. Do těchto údajů nejsou zahrnuty tyto bankovky: a) bankovky, jejichž pravost a upotřebitelnost byla ověřena ručně, např. operace na přepážce nebo operace v rámci oddělení back-office; b) bankovky, jejichž pravost – nikoli však upotřebitelnost – byla ověřena pomocí strojů na zpracování bankovek, např. bankovky, jejichž pravost byla určena pomocí vkladových bankomatů, kombinovaných bankomatů s odděleným příjmem a výdejem peněz (bez funkce kontroly upotřebitelnosti), pokladních strojů a strojů pro ověřování pravosti bankovek.

Sloupec s názvem „Eurobankovky vytříděné jako neupotřebitelné“ představuje podmnožinu celkového počtu zpracovaných eurobankovek a musí zahrnovat počet bankovek, které byly prostřednictvím strojů vytříděny jako pravé a neupotřebitelné (tedy kategorie 4b). Tato položka se týká recyklačních bankomatů, výdejních automatů, recyklačních pokladních strojů a strojů pro zpracování bankovek, jakož i kombinovaných bankomatů s odděleným příjmem a výdejem s funkcí kontroly upotřebitelnosti.

Sloupec s názvem „Eurobankovky navrácené zpět do oběhu“ představuje podmnožinu celkového počtu zpracovaných eurobankovek a:

a)	pokud jde o recyklační bankomaty, výdejní automaty a recyklační pokladní stroje, musí zahrnovat počet bankovek, které byly těmito stroji vytříděny jako pravé a upotřebitelné (tj. kategorie 4a) a vydány zákazníkům, a to podle statistiky, kterou tyto stroje vedou;

pokud jde o stroje pro zpracování bankovek a kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem s funkcí kontroly upotřebitelnosti, musí zahrnovat počet bankovek, které byly těmito stroji vytříděny jako pravé a upotřebitelné (tj. kategorie 4a) a které nebyly vráceny národní centrální bance, ale zadrženy s úmyslem vrátit je zpět do peněžního oběhu.

Počet eurobankovek vydaných prostřednictvím strojů obsluhovaných zákazníky a peněžních automatů

Uplatňuje-li národní centrální banka výjimku pro odlehlé pobočky stanovenou v článku 7, jsou tyto údaje povinné pro úvěrové instituce dotčeného členského státu. Úvěrové instituce jsou povinny si u svých národních centrálních bank zjistit, zda je třeba tyto údaje vykazovat.

Dodatek 3

ODLEHLÉ POBOČKY ÚVĚROVÝCH INSTITUCÍ

Tyto informace poskytují pouze úvěrové instituce, které mají odlehlé pobočky ve smyslu čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí.

1.	Údaje o úvěrové instituci

Název úvěrové instituce

Vykazovací období

Údaje

Název odlehlé pobočky

Adresa

Počet eurobankovek vydaných prostřednictvím strojů obsluhovaných zákazníky a peněžních automatů

’

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání ( Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6).

(2) (*) Vyplňuje se v souladu s odpovídajícími údaji uvedenými na internetových stránkách ECB.

(3) Vyplňuje se v souladu s odpovídajícími údaji uvedenými na internetových stránkách ECB.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 330

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 20. prosince 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Poznámka ohledně vstupu v platnost Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2178 ze dne 14. října 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1076 za účelem zařazení Komorského svazu do přílohy I	2
	*	Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2179 ze dne 13. prosince 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 481/2012, pokud jde o přidělení celní kvóty pro vysoce jakostní hovězí maso jednotlivým zemím, a kterým se stanoví odchylka od uvedeného prováděcího nařízení pro kvótový rok 2019/2020	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2180 ze dne 16. prosince 2019, kterým se stanoví podrobná úprava a obsah zpráv o kvalitě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ( 1 )	8
	*	Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2181 ze dne 16. prosince 2019, kterým se stanoví technické charakteristiky, pokud jde o prvky společné pro několik souborů údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ( 2 )	16
	*	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2182 ze dne 16. prosince 2019 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Pan Galego/Pan Gallego (CHZO)	42
	*	Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2183 ze dne 16. prosince 2019, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahuCordero Manchego (CHZO)	43
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2184 ze dne 16. prosince 2019, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Riso del Delta del Po (CHZO))	44
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2185 ze dne 16. prosince 2019, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu Bleu du Vercors-Sassenage (CHOP)	45
	*	Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2186 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	46
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2187 ze dne 19. prosince 2019, kterým se stanoví maximální výše podpory soukromého skladování olivového oleje v rámci nabídkového řízení vyhlášeného prováděcím nařízením (EU) 2019/1882	48
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2019/2188 ze dne 11. prosince 2019 o jmenování vedoucího poradní mise Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq) (EUAM Iraq/3/2019)	50
	*	Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2019/2189 ze dne 17. prosince 2019 o jmenování vedoucího poradní mise Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUAM RCA) (EUAM RCA/1/2019)	51
	*	Rozhodnutí Evropské Rady (EU) 2019/2190 ze dne 19. prosince 2019 o jmenování dvou členů Výkonné rady Evropské centrální banky	52
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2191 ze dne 19. prosince 2019 na podporu globálního mechanismu hlášení nedovolených konvenčních zbraní a střeliva pro ně za účelem omezení rizika jejich odklonu a nedovolených převodů (iTrace IV)	53
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2192 ze dne 19. prosince 2019, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině	71
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2193 ze dne 17. prosince 2019, kterým se stanoví pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů a formáty údajů pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (oznámeno pod číslem C(2019) 8995) ( 2 )	72
	*	Rozhodnutí Evropské Centrální Banky (EU) 2019/2194 ze dne 29. listopadu 2019 o udělení podpisových práv (ECB/2019/33)	86
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2195 ze dne 5. prosince 2019, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/14 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (ECB/2019/39)	91

	Opravy
*	Oprava nařízení Komise (EU) 2019/2117 ze dne 29. listopadu 2019, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi ( Úř. věst. L 320, 11.12.2019 )	104
*	Oprava rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/2158 ze dne 5. prosince 2019 o metodice a postupech pro stanovení a shromažďování údajů týkajících se faktorů používaných pro výpočet ročních poplatků za dohled (ECB/2019/38) ( Úř. věst. L 327, 17.12.2019 )	105
*	Oprava nařízení Evropské centrální banky (EU) 2019/2155 ze dne 5. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1163/2014 o poplatcích za dohled (ECB/2019/37) ( Úř. věst. L 327, 17.12.2019 )	106

Kódy KN	Popis zboží	Celní kvótová období a podobdobí	Země			Clo v rámci kvóty
			Všechny země	Spojené státy	Ostatní země
			Pořadové číslo
			09.2202	09.2203	09.2202
			Objem celní kvóty (v tunách čisté hmotnosti)
ex 0201 ex 0202 ex 0206 10 95 ex 0206 29 91	Hovězí maso čerstvé, chlazené nebo zmrazené, které splňuje požadavky stanovené v příloze II	od 1. července 2019 do 30. června 2020				nula’
		od 1. července do 30. září	11 250	-	-
		od 1. října do 31. prosince	11 250	-	-
		od 1. ledna do 31. března	-	4 625	6 625
		od 1. dubna do 30. června	-	4 625	6 625
		od 1. července 2020 do 30. června 2021
		od 1. července do 30. září	-	4 625	6 625
		od 1. října do 31. prosince	-	4 625	6 625
		od 1. ledna do 31. března	-	5 750	5 500
		od 1. dubna do 30. června	-	5 750	5 500
		od 1. července 2021 do 30. června 2022
		od 1. července do 30. září	-	5 750	5 500
		od 1. října do 31. prosince	-	5 750	5 500
		od 1. ledna do 31. března	-	6 350	4 900
		od 1. dubna do 30. června	-	6 350	4 900
		od 1. července 2022 do 30. června 2023
		od 1. července do 30. září	-	6 350	4 900
		od 1. října do 31. prosince	-	6 350	4 900
		od 1. ledna do 31. března	-	6 950	4 300
		od 1. dubna do 30. června	-	6 950	4 300
		od 1. července 2023 do 30. června 2024
		od 1. července do 30. září	-	6 950	4 300
		od 1. října do 31. prosince	-	6 950	4 300
		od 1. ledna do 31. března	-	7 550	3 700
		od 1. dubna do 30. června	-	7 550	3 700
		od 1. července 2024 do 30. června 2025
		od 1. července do 30. září	-	7 550	3 700
		od 1. října do 31. prosince	-	7 550	3 700
		od 1. ledna do 31. března	-	8 150	3 100
		od 1. dubna do 30. června	-	8 150	3 100
		od 1. července 2025 do 30. června 2026
		od 1. července do 30. září	-	8 150	3 100
		od 1. října do 31. prosince	-	8 150	3 100
		od 1. ledna do 31. března	-	8 750	2 500
		od 1. dubna do 30. června	-	8 750	2 500
		od 1. července 2026
		od 1. července do 30. září	-	8 750	2 500
		od 1. října do 31. prosince	-	8 750	2 500
		od 1. ledna do 31. března	-	8 750	2 500
		od 1. dubna do 30. června	-	8 750	2 500

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR / 100 kg)	Jistota uvedená v článku 3 (EUR / 100 kg)	Původ (1)
0207 12 90	Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená	147,8	0	AR
0207 14 10	Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené	231,2 204,0 324,0 206,5	21 29 0 28	AR BR CL TH
1602 32 11	Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené	283,0	1	BR

Kategorie	Podpisové právo na základě funkce	Čistá hodnota
B	Členové Výkonné rady kromě prezidenta; předseda Rady dohledu; vrchní ředitel pro oblast služeb	Bez omezení, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie C nebo vyšší
C	Všichni zaměstnanci zařazení do platového pásma K nebo L	Nad 2 000 000 EUR, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie B
		Do 2 000 000 EUR, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie D nebo vyšší
D	Všichni zaměstnanci zařazení do platového pásma I nebo J Mluvčí výboru zaměstnanců	Do 2 000 000 EUR, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie C nebo vyšší
		Do 20 000 EUR, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie E nebo vyšší
E	Projektoví manažeři jmenovaní předsedou řídicí skupiny projektu	Do 20 000 EUR, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie D nebo vyšší
		Do 1 000 EUR, pokud spolupodepisuje osoba s podpisovým právem kategorie E nebo vyšší