12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2121

ze dne 27. listopadu 2019,

kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 a 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (3) upravuje přeshraniční fúze kapitálových společností. Pravidla pro přeshraniční fúze představují značný milník ve zlepšování fungování vnitřního trhu pro společnosti a výkonu jejich svobody usazování. Hodnocení těchto pravidel však ukazuje, že je třeba je změnit. Jelikož směrnice (EU) 2017/1132 stanovuje pouze pravidla pro vnitrostátní rozdělení akciových společností, je dále vhodné stanovit pravidla upravující přeshraniční fúze a rozdělení.

(2)

Svoboda usazování je jednou ze základních zásad práva Unie. Podle čl. 49 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) ve spojení s článkem 54 uvedené smlouvy zahrnuje svoboda usazování společností kromě jiného právo zakládat a řídit takové společnosti za podmínek stanovených v právních předpisech členského státu usazení. Soudní dvůr Evropské unie k tomu podal výklad, že to zahrnuje právo společnosti založené podle právních předpisů jednoho členského státu přeměnit se na společnost, která se řídí právem jiného členského státu, pokud jsou splněny podmínky stanovené právními předpisy tohoto jiného členského státu, a zejména kritérium stanovené tímto jiným členským státem pro určení vztahu společnosti k jeho vnitrostátnímu právnímu řádu.

(3)

Při neexistenci harmonizace unijního práva spadá v souladu s článkem 54 Smlouvy o fungování EU vymezení hraničního určovatele, které určuje rozhodné vnitrostátní právo pro společnost, do pravomocí každého členského státu. Článek 54 Smlouvy o fungování EU staví hraniční určovatele sídla, ústřední správy a hlavní provozovny společnosti na stejnou úroveň. Proto, jak bylo dovozeno judikaturou, skutečnost, že se přemisťuje jenom sídlo a nikoli ústřední správa nebo hlavní provozovna, nevylučuje sama o sobě použitelnost svobody usazování podle článku 49 Smlouvy o fungování EU.

(4)

Vývoj v judikatuře otevřel společnostem na vnitřním trhu nové příležitosti pro podporu hospodářského růstu, účinné hospodářské soutěže a produktivity. Současně je třeba uvést cíl vnitřního trhu bez vnitřních hranic pro společnosti do souladu s jinými cíli evropské integrace, jako je sociální ochrana, jak je uvedeno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 9 Smlouvy o fungování EU, a prosazování sociálního dialogu, jak je uvedeno v článcích 151 a 152 Smlouvy o fungování EU. Práva společností na přeshraniční přemístění sídla, fúzi a rozdělení by měla jít ruku v ruce s ochranou zaměstnanců, věřitelů a společníků a měla by být s touto ochranou v rovnováze.

(5)	Neexistence právního rámce týkajícího se přeshraničních přemístění sídla a rozdělení vede k právní roztříštěnosti a právní nejistotě, a tedy k překážkám ve výkonu svobody usazování. Vede to rovněž k nedostatečné ochraně zaměstnanců, věřitelů a menšinových společníků na vnitřním trhu.

(6)

Evropský parlament vyzval Komisi, aby přijala harmonizovaná pravidla pro přeshraniční přemístění sídla a rozdělení. Harmonizovaný právní rámec by dále přispěl k odstranění omezení týkající se svobody usazování a současně by zajistil náležitou ochranu zúčastněných stran, jako jsou zaměstnanci, věřitelé a společníci.

(7)

Komise ve svém sdělení ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ oznámila, že posoudí potřebu aktualizovat stávající pravidla pro přeshraniční fúze, aby malé a střední podniky mohly snadněji volit optimální podnikatelské strategie a lépe se přizpůsobovat změnám podmínek na trhu, aniž by oslabily sociální ochranu a ochranu pracovních míst. Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2016 nazvaném „Pracovní program Komise na rok 2017, Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání“ ohlásila iniciativu s cílem usnadnit přeshraniční fúze.

(8)

Vedle nových pravidel pro přemístění sídla společností stanovuje tato směrnice pravidla pro přeshraniční rozdělení společností, a to jak odštěpením, tak i rozštěpením, ale tato pravidla se vztahují pouze na přeshraniční rozdělení, jež zahrnují vznik nových společností. Tato směrnice neposkytuje harmonizovaný rámec pro přeshraniční rozdělení, při nichž společnost převádí jmění na jednu nebo více existujících společností, protože tyto případy byly považovány za příliš složité, jelikož vyžadují zapojení příslušných orgánů z několika členských států a znamenají další rizika z hlediska obcházení unijních a vnitrostátních pravidel. Možnost vytvořit společnost vyčleněním, stanovená v této směrnici, nabízí společnostem nový harmonizovaný postup na vnitřním trhu. Společnosti by se však měly mít možnost přímo vytvářet pobočky v jiných členských státech.

(9)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na společnosti v likvidaci, kdy už bylo zahájeno rozdělení likvidačního zůstatku. Členské státy by se kromě toho měly mít možnost se rozhodnout, že z její působnosti vyjmou i společnosti, které jsou předmětem jiného likvidačního řízení. Členské státy by měly navíc možnost se rozhodnout, že tuto směrnici nepoužijí na společnosti v insolvenčním řízení, jak jsou vymezena ve vnitrostátním právu, nebo na rámce pro preventivní restrukturalizaci, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním právu, bez ohledu na to, zda jsou tato řízení součástí insolvenčního rámce daného členského státu nebo zda jsou regulováno mimo něj. Členské státy by také měly mít možnost se rozhodnout, že tuto směrnice nepoužijí na společnosti, na které se vztahuje opatření k předejití krizí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4). Touto směrnicí by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 (5).

(10)

Vzhledem ke složitosti přeshraničních přemístění sídla, fúzí a rozdělení společností (dále společně jen „přeshraniční přeměny“) a množství dotčených zájmů je v zájmu poskytnutí právní jistoty vhodné zavést kontrolu zákonnosti přeshraničních přeměn předtím, než nabudou účinnosti. Za tím účelem by měly příslušné orgány dotčených členských států zajistit, aby rozhodnutí o schválení přeshraniční přeměny bylo přijato korektním, objektivním a nediskriminačním způsobem a na základě všech relevantních prvků, které vyžaduje unijní a vnitrostátní právo.

(11)	Touto směrnicí by neměla být dotčena pravomoc členských států zajistit posílenou ochranu zaměstnanců v souladu se stávajícím sociálním acquis.

(12)

Aby v postupu upravujícím přeshraniční přeměnu bylo možné zohlednit veškeré oprávněné zájmy zúčastněných stran, měla by společnost vypracovat a zveřejnit projekt navrhované přeměny obsahující nejdůležitější informace o této operaci. Pokud je tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo je to v souladu s vnitrostátními postupy, měl by správní nebo řídící orgán zapojit do rozhodování o projektu přeshraniční přeměny zástupce zaměstnanců na úrovni orgánů společnosti. Uvedené informace by měly zahrnovat alespoň navrhovanou právní formu společnosti nebo společností, zakladatelské právní jednání, případné stanovy, navrhovaný orientační časový harmonogram přeměny a podrobnosti o jakýchkoli zárukách nabídnutých společníkům a věřitelům. V rejstříku by mělo být zveřejněno oznámení informující společníky, věřitele a zástupce zaměstnanců, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnance, že mohou k navrhované přeměně podat připomínky. Členské státy by mohly rozhodnout rovněž o tom, že se má zveřejnit zpráva nezávislého znalce vyžadovaná touto směrnicí.

(13)

Za účelem poskytnutí informací svým společníkům a zaměstnancům by pro ně společnost zúčastněná na přeshraniční přeměně měla vyhotovit zprávu. Ve zprávě by měly být vysvětleny a zdůvodněny právní a ekonomické aspekty navržené přeshraniční přeměny a její dopady na zaměstnance. Měly by v ní být vysvětleny zejména dopady přeshraniční přeměny s ohledem na budoucí podnikání společnosti, včetně jejích dceřiných společností. Pokud jde o společníky, měl by zpráva obsahovat nástroje ochrany, které mají k dispozici, zejména informace o jejich právu na vystoupení ze společnosti. Ve vztahu k zaměstnancům by měly být ve zprávě vysvětleny dopady navrhované přeshraniční přeměny na poměry zaměstnanců. Zejména by zpráva měla vysvětlit, zda daná přeměna povede k podstatné změně podmínek zaměstnání stanovených právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo nadnárodními dohodami mezi společnostmi a umístění provozoven dané společnosti, jako je umístění sídla společnosti. Kromě toho by měly být ve zprávě uvedeny informace o řídícím orgánu a případně o zaměstnancích, vybavení, prostorách a majetku před přeshraniční přeměnou a po ní a o pravděpodobných změnách organizace práce, mezd, místa výkonu práce v případě konkrétních pracovních míst, o předpokládaných důsledcích pro zaměstnance zastávající tato místa a o sociálním dialogu na úrovni společnosti, případně včetně zastoupení zaměstnanců na úrovni orgánů společnosti. Mělo by v ní být také vysvětleno, jaký vliv budou mít tyto změny na případné dceřiné společnosti.

Část pro zaměstnance by neměla být vyžadována v případech, kdy společnost nemá žádné jiné zaměstnance než zaměstnance ve svém správním nebo řídícím orgánu. Aby se dále zvýšila ochrana poskytovaná zaměstnancům, měli by mít buď zaměstnanci samotní, nebo jejich zástupci možnost předložit své stanovisko k té části zprávy společnosti, v níž se uvádí, jaké dopady by na ně přeshraniční přeměna měla. Poskytnutím zprávy a případných stanovisek by neměly být dotčeny použitelné postupy pro informování a projednávání stanovené na vnitrostátní úrovni, včetně postupů probíhajících v návaznosti na provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (6) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES (7). Zpráva nebo zprávy, byly-li vypracovány odděleně, by se měly zpřístupnit rovněž společníkům a zástupcům zaměstnanců, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnancům společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně.

(14)

Projekt přeshraniční přeměny, nabídku peněžité náhrady, již společnost činí společníkům, kteří chtějí ze společnosti vystoupit, případně výměnný poměr, včetně výše doplatku, které jsou součástí projektu, by měl přezkoumat znalec nezávislý na dané společnosti. Pokud jde o nezávislost znalce, měly by členské státy přihlížet k požadavkům stanoveným v článcích 22 a 22b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (8).

(15)

Informace zveřejněné společností by měly být vyčerpávající a měly by zúčastněným stranám umožnit posoudit dopady zamýšlené přeshraniční přeměny. Společnosti by však neměly mít povinnost zveřejnit důvěrné informace, jejichž zveřejnění by v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem poškodilo jejich obchodní pozici. Tato výjimka ze zveřejňování informací by se neměla dotýkat ostatních požadavků podle této směrnice.

(16)

Na základě projektu a zpráv by měla valná hromada společníků společnosti nebo společností rozhodnout o tom, zda se tento projekt a nezbytné změny zakladatelského právního jednání, včetně stanov, schválí, či nikoli. Je důležité, aby požadovaná většina pro toto hlasování byla dostatečně velká, aby se zajistilo, že rozhodnutí bude přijato přesvědčivou většinou. Kromě toho by společníci měli mít také právo hlasovat o všech úpravách účasti zaměstnanců, pokud si takové právo vyhradili během valné hromady.

(17)

Bylo zjištěno, že nedostatečná harmonizace ochranných opatření pro společníky je překážkou pro přeshraniční přeměny. Společnosti a jejich společníci se setkávají s mnoha nejrůznějšími formami ochrany, což vede ke komplikacím a právní nejistotě. Společníkům by proto měla být poskytnuta stejná minimální úroveň ochrany bez ohledu na členský stát, v němž se společnost nachází. Členské státy by proto měly mít možnost zachovat nebo zavést další pravidla na ochranu společníků, pokud nejsou v rozporu s pravidly stanovenými podle této směrnice nebo se svobodou usazování. Individuální práva společníků na informace by měla zůstat nedotčena.

(18)

V důsledku přeshraniční přeměny se společníci často potýkají se situací, kdy dochází ke změně práva rozhodného pro jejich práva, jelikož se stávají společníky společnosti, která se řídí právem jiného členského státu, než byl členský stát, jehož právem se společnost řídila před danou přeměnou. Členské státy by proto měly společníkům, kteří mají v držení podíly s hlasovacím právem a kteří hlasovali proti schválení projektu, přiznat právo vystoupit ze společnosti a získat peněžitou náhradu za své podíly, jež je rovnocenná hodnotě jejich podílů. Členské státy by však měly mít možnost rozhodnout, že toto právo přiznají i dalším společníkům, například těm, kteří vlastní podíly bez hlasovacího práva, nebo těm, kteří by v důsledku přeshraničního rozdělení získali podíly nástupnické společnosti v jiném poměru, než který měli před danou přeměnou, či těm, v jejichž případě by v důsledku dané přeměny nedošlo ke změně rozhodného práva, nýbrž pouze ke změně některých práv. Touto směrnicí by neměla být dotčena vnitrostátní pravidla o platnosti smluv o prodeji nebo převodu podílů ve společnostech ani požadavky na zvláštní právní formu. Členské státy by například měly mít možnost požadovat notářský zápis nebo ověřené podpisy.

(19)

Společnosti by měly být schopny v rámci možností odhadnout náklady spojené s přeshraniční přeměnou. Společníci by proto mohli mít povinnost společnosti oznámit, zda se rozhodli uplatnit své právo zcizit své podíly. Tímto požadavkem by neměly být dotčeny žádné náležitosti stanovené ve vnitrostátním právu. Společníci by kromě toho mohli mít povinnost dát spolu s oznámením nebo ve stanovené lhůtě najevo, zda mají v úmyslu napadnout nabídnutou peněžitou náhradu a domáhat se dorovnání.

(20)

Výpočet nabídnuté peněžité náhrady by měl být založen na obecně přijímaných metodách ocenění. Společníci by měli mít právo napadnout výpočet a zpochybnit přiměřenost peněžité náhrady u příslušných správních či soudních orgánů nebo u subjektů pověřených podle vnitrostátního práva, včetně rozhodčích soudů. Členské státy by měly mít možnost zajistit, aby společníci, kteří oznámili, že se rozhodli uplatnit své právo zcizit své podíly, měli právo přistoupit do takových řízení. Členské státy by měly též mít možnost stanovit ve svých vnitrostátních právních předpisech lhůty pro připojení se k těmto řízením.

(21)

V případě přeshraničních fúzí nebo rozdělení by však společníci, kteří neměli nebo neuplatnili právo na vystoupení ze společnosti, měli mít právo napadnout výměnný poměr. Při posuzování přiměřenosti výměnného poměru by měl příslušný správní či soudní orgán nebo subjekt pověřený podle vnitrostátního práva přihlížet k výši jakéhokoli doplatku, uvedeného v projektu.

(22)

Po přeshraniční přeměně by mohli dřívější věřitelé společnosti nebo společností zúčastněných na přeměně zjistit, že tato přeměna měla na jejich pohledávky vliv, jestliže se po jejím provedení společnost, která odpovídá za své dluhy, řídí právem jiného členského státu. V současné době se pravidla o ochraně věřitelů v členských státech liší, což značně zvyšuje složitost přeshraničních přeměn a vede k nejistotě jak zúčastněných společností, tak i jejich věřitelů, pokud jde vymáhání nebo uspokojení jejich pohledávek.

(23)

S cílem zajistit, aby věřitelé požívali náležitou ochranu v případech, kdy nejsou spokojeni s ochranou poskytnutou společností v projektu a kdy se jim se společností nepodařilo najít uspokojivé řešení, by měli mít věřitelé, kteří to společnosti předem oznámili, možnost požádat vhodný orgán o ochranná opatření. Při posuzování těchto ochranných opatření by měl příslušný orgán přihlížet k tomu, zda má věřitelův nárok vůči společnosti nebo třetí straně alespoň rovnocennou hodnotu a srovnatelnou úvěrovou kvalitu, jako měl před přeshraniční přeměnou, a zda jej lze uplatnit ve stejné jurisdikci.

(24)

Členské státy by měly zajistit, aby věřitelé, kteří vstoupili do vztahu se společností předtím, než zveřejnila svůj záměr provést přeshraniční přeměnu, měli přiměřenou ochranu. Po zveřejnění projektu přeshraniční přeměny by věřitelé měli mít možnost vzít v úvahu potenciální dopad změny soudní příslušnosti a rozhodného práva, k níž dojde v jejím důsledku. Mezi věřitele, kteří mají být chráněni, by mohli patřit současní i bývalí zaměstnanci, kteří mají zaměstnanecká důchodová práva, a osoby, které pobírají zaměstnanecký důchod. Vedle obecných pravidel stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (9) by měly členské státy stanovit, že tito věřitelé mají právo uplatnit svůj nárok ve výchozím členském státě po dobu dvou let od nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla. Dvouletým ochranným obdobím stanoveným v této směrnici, pokud jde o jurisdikci, na niž se mohou věřitelé, jejichž pohledávky vznikly před zveřejněním projektu přeshraničního přemístění sídla, obrátit, by neměly být dotčeny vnitrostátní právní předpisy stanovující promlčecí lhůty pro pohledávky.

(25)

Na ochranu věřitelů před rizikem úpadku společnosti po přeshraniční přeměně by se mimoto mělo členským státům umožnit požadovat, aby tato společnost nebo tyto společnosti učinily prohlášení o platební schopnosti uvádějící, že si nejsou vědomy žádného důvodu, proč by společnost nebo společnosti vzniklé přeshraniční přeměnou neměly být schopny plnit své závazky. Členské státy by za takových okolností měly mít možnost učinit členy řídícího orgánu osobně odpovědnými za přesnost uvedeného prohlášení. Jelikož se právní tradice mezi členskými státy liší, pokud jde o prohlášení týkající se platební schopnosti a jejich případných důsledků, mělo by být ponecháno na nich, aby rozhodly o přiměřených důsledcích poskytnutí nepřesných nebo zavádějících prohlášení, jež by měly zahrnovat účinné a přiměřené sankce a odpovědnost v souladu s unijním právem.

(26)

Je důležité zajistit plné dodržování práv na informování zaměstnanců a projednávání s nimi v souvislosti s přeshraničními přeměnami. Toto informování zaměstnanců a projednávání s nimi by měly probíhat v souladu s právním rámcem stanoveným směrnicí 2002/14/ES, směrnicí 2009/38/ES, pokud jde o podniky nebo o skupiny podniků působících na úrovni Společenství, a směrnicí Rady 2001/23/ES (10), pokud se přeshraniční fúze nebo přeshraniční rozdělení považuje za převod podniku ve smyslu uvedené směrnice. Touto směrnicí nejsou dotčeny směrnice Rady 98/59/ES (11), směrnice 2001/23/ES, směrnice 2002/14/ES ani směrnice 2009/38/ES. Avšak vzhledem k tomu, že tato směrnice stanovuje harmonizovaný postup přeshraničních přeměn, je vhodné stanovit zejména časový rámec, v němž by měli být o přeshraniční přeměně informováni zaměstnanci a tato přeměna s nimi byla projednána.

(27)

Mezi zástupce zaměstnanců stanovené ve vnitrostátních právních předpisech nebo případně v souladu s vnitrostátními postupy by měly rovněž patřit případné relevantní orgány zřízené v souladu s právem Unie, jako je evropská rada zaměstnanců zřízená v souladu se směrnicí 2009/38/ES a zastupující orgán zřízený v souladu se směrnicí Rady 2001/86/ES (12).

(28)	Členské státy by měly zajistit, aby zástupci zaměstnanců při výkonu svých funkcí požívali v souladu s článkem 7 směrnice 2002/14/ES přiměřené ochrany a záruk, které by jim umožnily náležitě vykonávat povinnosti, jež jim byly svěřeny.

(29)	Aby bylo možné zprávu pro zaměstnance analyzovat, měla by společnost provádějící přeshraniční přeměnu poskytnout zástupcům zaměstnanců zdroje, které by jim umožnily vhodným způsobem vykonávat práva vyplývající z této směrnice.

(30)

S cílem zajistit, aby účast zaměstnanců nebyla v důsledku přeshraniční přeměny neoprávněně poškozena, uplatňuje-li společnost provádějící přeshraniční přeměnu systém účasti zaměstnanců, měla by mít společnost nebo společnosti vzniklé touto přeshraniční přeměnou povinně právní formu, která umožňuje výkon takových práv účasti, a to i prostřednictvím účasti zástupců zaměstnanců ve vhodných řídících nebo dozorčích orgánech společnosti nebo společností. Kromě toho by v takovém případě, pokud mezi společností a jejími zaměstnanci probíhají vyjednávání v dobré víře, měla probíhat postupem stanoveným ve směrnici 2001/86/ES s cílem nalezení smírného řešení, které uvede právo společnosti na provedení přeshraniční přeměny do souladu s právy zaměstnanců na účast. Jako výsledek těchto jednání by se měla obdobně použít buď individuální a dohodnutá řešení, nebo pokud dohody nebude dosaženo, referenční ustanovení stanovená v příloze směrnice 2001/86/ES. V zájmu ochrany dohodnutého řešení nebo uplatňování uvedených referenčních ustanovení by společnost neměla mít v průběhu čtyř let možnost zrušit práva účasti provedením následného přeshraničního nebo vnitrostátního nebo přemístění sídla, fúze či rozdělení.

(31)

Aby se předešlo obcházení práv zaměstnanců na účast prostřednictvím přeshraniční přeměny, neměla by společnost nebo společnosti účastnící se přeshraniční přeměny a zapsané v rejstříku členského státu, který stanoví práva zaměstnanců na účast, mít možnost provést přeshraniční přeměnu, aniž by ji nejdřív projednaly se zaměstnanci nebo jejich zástupci, jestliže se průměrný počet zaměstnanců zaměstnaných danou společností rovná čtyřem pětinám vnitrostátní prahové hodnoty, která zakládá takovou účast zaměstnanců.

(32)

Zapojení všech zúčastněných stran do přeshraniční přeměny, zejména zapojení zaměstnanců, přispívá k zajištění dlouhodobě udržitelného přístupu společností na vnitřním trhu. V tomto ohledu hraje důležitou úlohu ochrana a podpora práva účasti zaměstnanců v orgánu společnosti a prosazování tohoto práva, zejména v případě, že dochází k přesunu společnosti za hranice nebo její přeshraniční restrukturalizace. Proto má úspěšné dokončení vyjednávání o právech účasti zaměstnanců v souvislosti s přeshraničními přeměnami zásadní význam a mělo by být podporováno.

(33)

S cílem zajistit náležité rozdělení úkolů mezi členské státy a účinnou a efektivní předchozí kontrolu přeshraničních přeměn, měly by mít příslušné orgány členských států společnosti nebo společností zúčastněných na přeshraniční přeměně pravomoc vydávat osvědčení předcházející přemístění sídla, fúzi nebo rozdělení (dále jen „osvědčení předcházející přeměně“). Příslušné orgány členského státu společnosti či společností vzniklých přeshraniční přeměnou by neměly mít možnost bez toho osvědčení přeshraniční přeměnu schválit.

(34)

Za účelem vydání osvědčení předcházejícího přeměně by měly členské státy společnosti nebo společností zúčastněných na přeshraniční přeměně, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, určit orgán nebo orgány příslušné ke kontrole zákonnosti dané přeměny. Mezi ně by mohly patřit soudy, notáři nebo jiné orgány, daňový orgán nebo orgán pro finanční služby. Existuje-li více než jeden příslušný orgán, měla by mít společnost možnost podat žádost o osvědčení předcházející přeměně u jediného příslušného orgánu určeného členským státem, který by měl svou činnost koordinovat s ostatními příslušnými orgány. Příslušný orgán by měl posoudit dodržování všech relevantních podmínek a řádné dodržování veškerých postupů a náležitostí v uvedeném členském státě a měl by rozhodnout o tom, zda osvědčení předcházející přeměně vydá, do tří měsíců od podání žádosti společností, ledaže by měl závažné podezření, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti, a pro posouzení žádosti je třeba posoudit další informace či provést další šetření.

(35)

Za určitých okolností by mohlo být právo společností na provedení přeshraniční přeměny využito ke zneužívajícímu či podvodnému účelu, jako je obcházení práv zaměstnanců, vyhýbání se platbám sociálního zabezpečení nebo daňovým povinnostem, anebo k páchání trestné činnosti. Je důležité zakročit zejména proti tzv. schránkovým nebo prázdným společnostem zřizovaným s cílem obcházet nebo porušovat unijní a vnitrostátní právní předpisy či se jim vyhýbat. Pokud v průběhu kontroly zákonnosti určité přeshraniční přeměny příslušný orgán zjistí, a to i na základě konzultací s relevantními orgány, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo mají vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti, neměl by osvědčení předcházející přeměně vydat. Příslušné postupy, včetně veškerého posuzování, by měly probíhat v souladu s vnitrostátními právními předpisy. V těchto případech by měl mít příslušný orgán možnost lhůtu pro toto posouzení prodloužit nejvýše o tři měsíce.

(36)

Pokud má příslušný orgán závažné podezření, že přeshraniční přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, měl by při posuzování žádosti přihlédnout ke všem relevantním skutečnostem a okolnostem a tam, kde je to relevantní, by měl vzít v úvahu alespoň orientační faktory týkající se charakteristiky usazení v členském státě, v němž mají být společnost či společnosti po provedení přeshraniční přeměny zapsány v rejstříku, včetně záměru přeměny, odvětví, investic, čistého obratu a hospodářského výsledku, počtu zaměstnanců, strukturu rozvahy, daňové rezidence, majetku a jeho umístění, vybavení, skutečných majitelů společnosti, obvyklých míst výkonu práce zaměstnanců a zvláštních skupin zaměstnanců, místa, kam jsou odváděny příspěvky na sociální zabezpečení, počtu vyslaných zaměstnanců v roce předcházejícím přeshraniční přeměně ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (13) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (14), počtu zaměstnanců pracujících současně ve více než jednom členském státě ve smyslu nařízení (ES) č. 883/2004 a obchodních rizik, která na sebe společnost nebo společnosti přijaly před přeshraniční přeměnou a po jejím uskutečnění.

Při posuzování je nutné vzít v úvahu rovněž relevantní skutečnosti a okolnosti týkající se práv účasti zaměstnanců, zejména pokud jde o vyjednávání o těchto právech, která byla zahájena z důvodu dosažení čtyř pětin použitelné vnitrostátní prahové hodnoty. Všechny tyto prvky by se měly při celkovém posuzování považovat pouze za orientační, a nelze je tedy posuzovat samostatně. Příslušný orgán může mít za to, že pokud přeshraniční přeměna vede k tomu, že společnost má místo své skutečné správy nebo své hospodářské činnosti v členském státě, v němž mají být společnost nebo společnosti zapsány do rejstříku po provedení přeshraniční přeměny, naznačuje to neexistenci okolností vedoucích ke zneužívajícímu nebo podvodnému jednání.

(37)

Příslušný orgán by měl být též za účelem provedení kontroly zákonnosti přeshraniční přeměny v procesním rámci stanoveném vnitrostátním právem schopen získat od společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně nebo od jiných příslušných orgánů, mimo jiné od orgánů cílového členského státu, veškeré relevantní informace a listiny. Členské státy by měly mít možnost stanovit, jaké důsledky mohou mít postupy, které zahájily společníci a věřitelé podle této směrnice, na vydání osvědčení předcházejícího přeměně.

(38)

Při posuzování nezbytném k získání osvědčení předcházejícího přeměně by měl mít příslušný orgán možnost obrátit na nezávislého znalce. Členské státy by měly stanovit pravidla, která zajistí, aby byli znalec nebo právnická osoba, jejímž jménem jedná, nezávislí na společnosti žádající o osvědčení předcházející přeměně. Znalec by měl být jmenován příslušným orgánem a neměl by mít na dotčenou společnost v současné ani minulé době žádnou vazbu, která by mohla mít vliv na jeho nezávislost.

(39)

Aby bylo zajištěno, že společnost zúčastněná na přeshraniční přeměně nepoškozuje své věřitele, měl by mít příslušný orgán možnost kontrolovat zejména to, zda splnila své povinnosti vůči veřejným věřitelům a zda jsou dostatečně zajištěny nesplacené závazky. Příslušný orgán by měl mít možnost kontrolovat zejména to, zda není proti společnosti vedeno soudní řízení například kvůli porušení sociálněprávních či pracovněprávních předpisů či právních předpisů v oblasti životního prostředí, které by mohlo vést ke vzniku dalších závazků společnosti, včetně závazků vůči občanům a soukromým subjektům.

(40)

Členské státy by měly v souladu s obecnými zásadami přístupu ke spravedlnosti poskytnout procesní záruky, včetně stanovení možnosti přezkumu rozhodnutí příslušných orgánů v řízeních týkajících se přeshraničních přeměn, možnosti odložit nabytí účinnosti osvědčení předcházejícího přeměně, aby mohly strany podat žalobu u příslušného soudu, a tam, kde je to vhodné, možnosti dosáhnout nařízení předběžného opatření.

(41)

Členské státy by měly zajistit, aby bylo některé procesní kroky, totiž zveřejnění projektu, podání žádosti o osvědčení předcházející přeměně a předkládání jakýchkoli informací a listin ke kontrole zákonnosti přeshraniční přeměny, kterou provádí cílový členský stát, možné učinit plně online, aniž by se navrhovatelé museli osobně dostavit k jakémukoli příslušnému orgánu v členských státech. Měly by se příslušným způsobem uplatňovat předpisy o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, včetně relevantních ochranných opatření. Příslušný orgán by měl mít možnost obdržet žádost o osvědčení předcházející přeměně online, včetně předložení jakýchkoli informací a listin, ledaže by to nebylo pro příslušný orgán výjimečně technicky možné.

(42)

Aby se společnostem snížily náklady a administrativní zátěž a aby došlo ke zkrácení postupů, měly by členské státy v oblasti práva obchodních společností uplatňovat zásadu „pouze jednou“, podle níž se od společností nepožaduje, aby podávaly stejné údaje více než jednomu orgánu veřejné moci. Společnosti by například neměly mít povinnost podávat stejné údaje jak vnitrostátnímu rejstříku, tak vnitrostátnímu věstníku.

(43)

S cílem zajistit náležitou úroveň transparentnosti a využít digitální nástroje a procesy by se osvědčení předcházející přeměně vydaná příslušnými orgány v různých členských státech, měla sdílet prostřednictvím systému propojení rejstříků a měla by se zpřístupnit veřejnosti. V souladu s obecnou zásadou, na které je založena směrnice (EU) 2017/1132, by měla být tato výměna informací vždy bezplatná.

(44)

Přeshraniční přemístění sídla znamená pro společnost změnu právní formy společnosti, aniž by tato společnost ztratila svou právní osobnost. Přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze ani přeshraniční rozdělení společnosti by však neměly vést k obcházení požadavků na založení společnosti v členském státě, v němž má být společnost po provedení dané přeshraniční přeměny zapsána do rejstříku. Společnost by měla plně dodržovat tyto podmínky, včetně požadavku mít sídlo v cílovém členském státě, a požadavky týkající se osob vyloučených z výkonu funkce člena statutárního orgánu. Uplatňováním těchto podmínek cílovým členským státem by však neměla být v případě přeshraničního přemístění sídla dotčena kontinuita právní osobnosti společnosti, která přemístila sídlo.

(45)

Po obdržení osvědčení předcházejícího přeměně a po ověření, že zákonné požadavky členského státu, v němž má být společnost po provedení dané přeshraniční přeměny zapsána do rejstříku, byly splněny, včetně možné kontroly toho, zda daná přeshraniční přeměna nepředstavuje obcházení unijních či vnitrostátních právních přepisů, by měly příslušné orgány zapsat danou společnost do svého rejstříku. Příslušný orgán původního členského státu společnosti nebo společností provádějících přeshraniční přeměnu vymaže společnost ze svého rejstříku teprve po tomto zápisu do rejstříku. Příslušné orgány členského státu, v němž má být společnost po provedení přeshraniční přeměny zapsána do rejstříku, by neměly mít možnost zpochybnit informace uvedené v osvědčení předcházejícím přeměně.

(46)

Za účelem zvýšení transparentnosti přeshraničních přeměn je důležité, aby rejstříky dotčených členských států obsahovaly nezbytné informace z jiných rejstříků týkající se společností zúčastněných na těchto přeměnách, aby bylo možné sledovat jejich historii. Jde zejména o to, aby spis vedený o určité společnosti v rejstříku, v němž byla daná společnost zapsána před přeshraniční přeměnou, obsahoval nové číslo zápisu, které jí bylo přiděleno po uskutečnění přeshraniční přeměny. Stejně tak by měl spis vedený o určité společnosti v rejstříku, v němž je daná společnost zapsána po uskutečnění přeshraniční přeměny, obsahovat původní číslo jejího zápisu, které jí bylo přiděleno před uskutečněním přeshraniční přeměny.

(47)

Jako důsledek přeshraničního přemístění sídla by si společnost, která přemístila sídlo, měla ponechat svou právní osobnost, své jmění a veškerá svá práva a povinnosti, včetně těch vyplývajících ze smluv, jednání nebo opomenutí. Společnost, která přemístila sídlo, by měla zejména dodržovat veškerá práva a povinnosti vyplývající z pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů, včetně ze všech kolektivních smluv.

(48)

Jako důsledek přeshraniční fúze by měly být veškeré jmění i veškerá práva a povinnosti, včetně těch vyplývajících ze smluv, jednání nebo opomenutí, převedeny na nástupnickou společnost nebo na nově vzniklou společnost, přičemž společníci fúzujících společností, kteří nevyužijí své právo na vystoupení ze společnosti, by se měli stát společníky nástupnické společnosti, nebo nově vzniklé společnosti, podle okolností. Nástupnická společnost nebo nově vzniklá společnost by měly dodržovat zejména veškerá práva a povinnosti vyplývající z pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů, včetně ze všech kolektivních smluv.

(49)

Jako důsledek přeshraničního rozdělení by se měly jmění i veškerá práva a povinnosti, včetně těch vyplývajících ze smluv, jednání nebo opomenutí, převést na nástupnické společnosti v souladu s přidělením stanoveným v projektu rozdělení a společníci rozdělované společnosti, kteří neuplatní své právo na vystoupení ze společnosti, by se měli stát společníky nástupnických společností, zůstat společníky rozdělované společnosti, nebo se stát společníky obou. Nástupnické společnosti by měly zejména dodržovat veškerá práva a povinnosti vyplývající z pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů, včetně ze všech kolektivních smluv.

(50)

V zájmu zajištění právní jistoty by nemělo být možné prohlásit přeshraniční přeměnu, která nabyla účinnosti v souladu s postupem stanoveným v této směrnici, za neplatnou. Tímto omezením by neměly být dotčeny pravomoci členských států mimo jiné v oblasti trestního práva, předcházení financování terorismu a boje proti němu, sociálního práva, zdanění a vymáhání práva podle vnitrostátního práva, zejména pokud příslušné nebo jiné relevantní orgány zjistí poté, co přeshraniční přeměna nabude účinnosti, především na základě nových věcných informací, že tato přeměna má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti. V této souvislosti by mohly příslušné orgány také posuzovat, zda v letech po uskutečnění přeshraniční přeměny bylo dosaženo použitelné vnitrostátní prahové hodnoty pro účast zaměstnanců členského státu společnosti zúčastněné na přeshraniční přeměně, či zda byla tato hodnota překročena.

(51)	Žádnou přeshraniční přeměnou by neměla být dotčena odpovědnost za daňové povinnosti související s činností některé společnosti před danou přeměnou.

(52)

Aby byla zaručena práva zaměstnanců jiná než právo na účast, nejsou touto směrnicí dotčeny směrnice 98/59/ES, 2001/23/ES, 2002/14/ES a 2009/38/ES. Vnitrostátní právní předpisy by se měly vztahovat také na záležitosti nespadající do oblasti působnosti této směrnice, jako jsou daně nebo sociální zabezpečení.

(53)	Touto směrnicí nejsou dotčeny vnitrostátní právní a správní daňové předpisy členských států nebo jejich nižších územně správních celků, včetně vymáhání daňových pravidel při přeshraničních přeměnách.

(54)	Touto směrnicí nejsou dotčeny směrnice Rady 2009/133/ES (15), (EU) 2015/2376 (16), (EU) 2016/881 (17), (EU) 2016/1164 (18) a (EU) 2018/822 (19).

(55)

Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (20) řešící rizika praní peněz a financování terorismu, zejména povinnosti v ní stanovené týkající se provádění vhodných opatření hloubkové kontroly klienta na základě posouzení rizik a zjišťování skutečného vlastníka nově vytvořeného subjektu v členském státě jeho založení a jeho zápisu do rejstříku.

(56)	Touto směrnicí nejsou dotčeny unijní právní předpisy týkající se transparentnosti a práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi ani vnitrostátní předpisy, které byly přijaty nebo zavedeny na základě takových unijních právních předpisů.

(57)	Touto směrnicí nejsou dotčeny unijní právní předpisy upravující společnosti zprostředkující úvěry a jiné finanční podniky ani vnitrostátní předpisy, které byly přijaty nebo zavedeny na základě takových unijních právních předpisů.

(58)

Jelikož cíle této směrnice, totiž usnadnění a regulace přeshraničních přemístění sídla, fúzí a rozdělení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(59)	Tato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(60)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (21) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(61)

Komise by měla provést hodnocení této směrnice, mimo jiné hodnocení toho, jak jsou prováděna ustanovení o informování zaměstnanců a projednávání s nimi a o jejich účasti v souvislosti s přeshraničními přeměnami. Cílem tohoto hodnocení by mělo být zejména posouzení přeshraničních přeměn, v jejichž případě byla vyjednávání o účasti zaměstnanců zahájena z důvodu dosažení čtyř pětin použitelné prahové hodnoty, a zjištění, zda tyto společnosti po uskutečnění přeshraniční přeměny splňují použitelnou prahovou hodnotu členského státu společnosti, která se této přeměny zúčastnila, týkající se účasti zaměstnanců či zda tuto hodnotu překračují. Podle bodu 22 Interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) (dále jen „interinstitucionální dohoda“) by uvedené hodnocení mělo vycházet z pěti kritérií účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření.

(62)	Měly by se shromažďovat informace, aby se posoudilo plnění ustanovení této směrnice ve srovnání s cíli, které sleduje, a aby se poskytl základ pro hodnocení směrnice (EU) 2017/1132 v souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody.

(63)	Směrnice (EU) 2017/1132 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice (EU) 2017/1132

Směrnice (EU) 2017/1132 se mění takto:

V článku 1 se šestá odrážka nahrazuje tímto:

„–	přeshraničních přemístění sídla, fúzí a rozdělení kapitálových společností,“.

V čl. 18 odst. 3 se vkládá nové písmeno, které zní:

„aa)	dokumenty a informace uvedené v článcích 86g, 86n, 86p, 123, 127a, 130, 160g, 160n a 160p;“.

Článek 24 se mění takto:

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)	podrobný seznam údajů, které mají být předány pro účely výměny informací mezi rejstříky, jak je uvedeno v článcích 20, 28a, 28c, 30a a 34;“

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ea)	podrobný seznam údajů, které mají být předány pro účely výměny informací mezi rejstříky a pro účely zveřejnění, jak je uvedeno v článcích 86g, 86n, 86p, 123, 127a, 130, 160g, 160n a 160p;“

c)	ve třetím pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Komise přijme prováděcí akty uvedené v písmeni ea) do 2. července 2020.“

4)	Název hlavy II se nahrazuje tímto: „PŘEMÍSTĚNÍ SÍDLA, FÚZE A ROZDĚLENÍ KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTÍ“.

V hlavě II se před kapitolu I vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA –I

Přeshraniční přemístění sídla

Článek 86a

Působnost

1. Tato kapitola se vztahuje na přemístění sídla kapitálové společnosti, která je založena podle práva některého členského státu a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Unii, v kapitálovou společnost, která se řídí právem jiného členského státu.

2. Tato kapitola se nepoužije na přeshraniční přemístění sídla společnosti, jejímž předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti, která provozuje svou činnost na základě zásady rozložení rizika a jejíž podílové jednotky jsou na žádost svých držitelů přímo či nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku této společnosti. Za rovnocenné odkupu nebo vyplacení se považuje jednání společnosti směřující k zajištění toho, aby se hodnota jejích podílových jednotek na burze významně nelišila od čisté hodnoty jejího majetku.

3. Členské státy zajistí, aby se tato kapitola nepoužila na společnosti v kterékoli z těchto situací:

a)	společnost je v likvidaci a začala rozdělovat likvidační zůstatek mezi své společníky;

b)	na společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU.

4. Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto kapitolu nepoužijí na společnosti:

a)	v insolvenčním řízení nebo preventivní restrukturalizaci;

b)	v likvidačním řízení jiném než uvedeném v odst. 3 písm. a), nebo

c)	na něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU.

Článek 86b

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)	„společností“ kapitálová společnost, která má jednu z forem uvedených v příloze II a která přemisťuje své sídlo přes hranice;

„přeshraničním přemístěním sídla“ operace, při níž společnost, aniž by byla zrušena, zlikvidována či vstoupila do likvidace, změní svou právní formu, pod kterou je zapsána ve výchozím členském státě, na právní formu v cílovém členském státě uvedenou v příloze II a přemístí alespoň své sídlo do cílového členského státu, přičemž si zachová svou právní osobnost;

3)	„výchozím členským státem“ členský stát, ve kterém je společnost zapsána před přeshraničním přemístěním sídla;

4)	„cílovým členským státem“ členský stát, ve kterém je společnost, která přemístila sídlo, zapsána v důsledku přeshraniční přeměny;

5)	„společnosti, která přemístila sídlo,“ společnost vytvořená v cílovém členském státě v důsledku přeshraničního přemístění sídla.

Článek 86c

Postupy a náležitosti

V souladu s právem Unie se řídí právem výchozího členského státu ta část postupů a náležitostí, které je nutné dodržet v souvislosti s přeshraničním přemístěním sídla pro získání osvědčení předcházejícího přemístění sídla, a právem cílového státu se řídí ta část postupů a náležitostí, které je nutné dodržet po obdržení osvědčení předcházejícího přemístění sídla.

Článek 86d

Projekt přeshraničního přemístění sídla

Správní nebo řídící orgán společnosti vyhotoví projekt přeshraničního přemístění sídla. Projekt přeshraničního přemístění sídla obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	právní formu, název a sídlo společnosti ve výchozím členském státě;

b)	právní formu, název a sídlo navržené pro společnost, která přemístila sídlo, v cílovém členském státě;

c)	případné zakladatelské právní jednání společnosti v cílovém členském státě a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném právním jednání;

d)	navrhovaný orientační časový rozvrh přeshraničního přemístění sídla;

e)	práva, která společnost, která přemístila sídlo, poskytuje společníkům se zvláštními právy nebo držitelům cenných papírů jiných než cenných papírů představujících podíl na základním kapitálu společnosti, nebo opatření navrhovaná pro tyto osoby;

f)	veškerá ochranná opatření nabízená věřitelům, jako jsou jistoty nebo zástavy;

g)	veškeré zvláštní výhody poskytnuté členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů společnosti;

h)	zda společnost obdržela ve výchozím členském státě v průběhu předchozích pěti let jakékoli pobídky či subvence;

i)	podrobnosti o nabídce peněžité náhrady pro společníky v souladu s článkem 86i;

j)	pravděpodobné dopady přeshraničního přemístění sídla na zaměstnanost;

k)	je-li to relevantní, údaje o postupu, kterým se podle článku 86l stanoví úprava zapojení zaměstnanců do vymezování jejich práv na účast ve společnosti, která přemístila sídlo.

Článek 86e

Zpráva správního nebo řídícího orgánu pro společníky a zaměstnance

1. Správní nebo řídící orgán společnosti vypracuje zprávu pro společníky a zaměstnance, ve které objasní a zdůvodní právní a ekonomické aspekty přeshraničního přemístění sídla a vysvětlí jeho dopady na zaměstnance.

Vysvětlí zejména dopady přeshraničního přemístění sídla na budoucí podnikání společnosti.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje oddíl určený pro společníky a oddíl určený pro zaměstnance.

Společnost se může rozhodnout, zda vypracuje jednu zprávu obsahující oba tyto oddíly, nebo zda vypracuje samostatnou zprávu pro společníky a samostatnou zprávu pro zaměstnance, jež příslušný oddíl obsahují.

3. Oddíl zprávy určený pro společníky vysvětlí zejména:

a)	peněžitou náhradu a metodu použitou k jejímu stanovení;

b)	dopady přeshraničního přemístění sídla na společníky;

c)	práva a nástroje ochrany dostupné pro společníky v souladu s článkem 86i.

4. Vypracování oddílu zprávy určeného pro společníky se nevyžaduje, pokud s tím všichni společníci společnosti vysloví souhlas. Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nepoužije na společnosti s jediným společníkem.

5. Oddíl zprávy určený pro zaměstnance vysvětlí zejména:

a)	dopady přeshraničního přemístění sídla na pracovněprávní vztahy a případně jakákoli opatření přijatá k ochraně těchto vztahů;

b)	veškeré podstatné změny platných podmínek zaměstnání nebo míst podnikání společnosti;

c)	způsob, jakým faktory stanovené v písmenech a) a b) ovlivňují také případné dceřiné společnosti.

6. Zpráva nebo zprávy se v každém případě elektronicky zpřístupní spolu s projektem přeshraničního přemístění sídla, je-li k dispozici, společníkům a zástupcům zaměstnanců společnosti, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnancům nejpozději šest týdnů přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 86h.

7. Pokud správní nebo řídící orgán společnosti obdrží s dostatečným předstihem stanovisko zástupců jejích zaměstnanců, nebo, není-li těchto zástupců, stanovisko samotných zaměstnanců k informacím uvedeným v odstavcích 1 a 5 v souladu s vnitrostátním právem, uvědomí o něm společníky a připojí ho ke zprávě.

8. Vypracování oddílu zprávy určeného pro zaměstnance se nevyžaduje, pokud společnost a její případné dceřiné společnosti nemají žádné zaměstnance kromě těch, kteří jsou součástí správního nebo řídícího orgánu.

9. Pokud je od vypracování oddílu zprávy určeného pro společníky uvedeného v odstavci 3 upuštěno v souladu s odstavcem 4 a vypracování oddílu určeného pro zaměstnance uvedeného v odstavci 5 není podle odstavce 8 vyžadováno, není zpráva vyžadována vůbec.

10. Odstavci 1 až 9 tohoto článku není dotčeno příslušné právo na informování zaměstnanců a projednávání s nimi ani postupy stanovené na vnitrostátní úrovni v návaznosti na provedení směrnic 2002/14/ES a 2009/38/ES.

Článek 86f

Zpráva nezávislého znalce

1. Členské státy zajistí, aby projekt přeshraničního přemístění sídla přezkoumal nezávislý znalec a vypracoval zprávu určenou pro společníky. Tato zpráva je společníkům zpřístupněna nejpozději jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 86h. V souladu s právem členského státu může být tímto znalcem fyzická nebo právnická osoba.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje v každém případě stanovisko znalce, zda je peněžitá náhrada přiměřená. Při posuzování peněžité náhrady zohlední znalec případnou tržní cenu podílů společnosti před oznámením návrhu přemístění sídla nebo hodnotu společnosti bez účinků navrhovaného přemístění sídla určenou podle obecně uznávaných metod oceňování. Zpráva obsahuje alespoň:

a)	metodu nebo metody použité ke stanovení navrhované peněžité náhrady;

b)	zda tato metoda nebo metody jsou pro posouzení peněžité náhrady přiměřené a jaké hodnoty se při použití každé z těchto metod dosáhlo; k tomu je třeba stanovisko, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení konečné hodnoty, a

c)	popis případných zvláštních obtíží, které se při oceňování vyskytly.

Znalec je oprávněn obdržet od společnosti veškeré informace nezbytné pro splnění svého úkolu.

3. Přezkoumání projektu přeshraničního přemístění sídla nezávislým znalcem ani vypracování zprávy nezávislého znalce se nevyžadují, jestliže s tím všichni společníci společnosti projevili souhlas.

Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nepoužije na společnosti s jediným společníkem.

Článek 86g

Zveřejnění

1. Členské státy zajistí, aby společnost zveřejnila a veřejně zpřístupnila v rejstříku výchozího členského státu alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 86h tyto listiny:

a)	projekt přeshraničního přemístění sídla a

b)	oznámení informující společníky, věřitele a zástupce zaměstnanců společnosti, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnance o tom, že mohou společnosti nejpozději pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady podat připomínky k projektu přeshraničního přemístění sídla.

Členské státy mohou požadovat, aby zpráva nezávislého znalce byla zveřejněna a veřejně zpřístupněna v rejstříku.

Členské státy zajistí, aby společnost mohla ze zveřejněné zprávy nezávislého znalce vynechat důvěrné informace.

Listiny zveřejněné v souladu s tímto odstavcem se zpřístupní rovněž prostřednictvím systému propojení rejstříků.

2. Členské státy mohou od požadavku na zveřejnění listin podle odstavce 1 tohoto článku osvobodit společnost, která po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady uvedené v článku 86h a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní tyto listiny bezplatně veřejnosti na svých internetových stránkách.

Členské státy však nestanoví pro toto osvobození jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetových stránek a ověření pravosti listin a jež jsou přiměřené pro dosažení těchto cílů.

3. V případě, že společnost zpřístupní projekt přeshraničního přemístění sídla v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, předloží alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 86h rejstříku výchozího členského státu tyto informace:

a)	právní formu, název a sídlo ve výchozím členském státě a právní formu, název a sídlo navržené pro společnost, která přemístila sídlo, v cílovém členském státě;

b)	rejstřík, u kterého jsou uloženy listiny společnosti uvedené v článku 14, a číslo svého zápisu v tomto rejstříku;

c)	odkaz na pravidla pro výkon práv věřitelů, zaměstnanců a společníků a

d)	podrobné informace o internetových stránkách, na nichž lze získat online a bezplatně projekt přeshraničního přemístění sídla, oznámení uvedené v odstavci 1, zprávu znalce a úplné informace o pravidlech uvedených v písmeni c) tohoto pododstavce.

Rejstřík výchozího členského státu veřejně zpřístupní informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d).

4. Členské státy zajistí, aby požadavky uvedené v odstavcích 1 a 3 mohly být splněny plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k jakémukoli příslušnému orgánu ve výchozím členském státě, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

5. Členské státy mohou požadovat, vedle zveřejnění podle odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, aby projekt přeshraničního přemístění sídla nebo informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku byly zveřejněny v jejich vnitrostátním věstníku nebo prostřednictvím centrální elektronické platformy v souladu s čl. 16 odst. 3. Členský stát v takovém případě zajistí, aby rejstřík předal příslušné informace vnitrostátnímu věstníku nebo centrální elektronické platformě.

6. Členské státy zajistí, aby listiny uvedené v odstavci 1 nebo informace uvedené v odstavci 3 byly bezplatně přístupné veřejnosti prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Členské státy dále zajistí, aby jakékoli poplatky, které rejstříky účtují společnosti za zveřejnění uvedené v odstavcích 1 a 3 a případně za zveřejnění uvedené v odstavci 5, nepřekročily náklady na poskytnutí těchto služeb.

Článek 86h

Schválení valnou hromadou

1. Po vzetí zpráv uvedených v článcích 86e a 86f a případně stanovisek zaměstnanců podaných podle článku 86e a připomínek podaných podle článku 86g na vědomí rozhodne valná hromada společnosti usnesením o tom, zda schválí projekt přeshraničního přemístění sídla a zda změní zakladatelské právní jednání a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném právním jednání.

2. Valná hromada společnosti si může vyhradit právo podmínit provedení přeshraničního přemístění sídla tím, že tato valná hromada výslovně potvrdí úpravu účasti zaměstnanců uvedenou v článku 86l.

3. Členské státy zajistí, aby schválení i jakékoli změny projektu přeshraničního přemístění sídla vyžadovaly nejméně dvoutřetinovou většinu, nikoli však více než 90 % hlasů připadajících buď na zastoupené podíly, nebo na zastoupený upsaný základní kapitál na valné hromadě. Hlasovací práh však nesmí být v žádném případě vyšší, než jaký je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech pro schválení přeshraniční fúze.

4. Pokud některé ustanovení projektu přeshraničního přemístění sídla nebo jakákoli změna zakladatelského právního jednání společnosti přemisťující sídlo vede ke zvýšení ekonomických závazků určitého společníka vůči společnosti nebo třetím stranám, mohou členské státy za těchto zvláštních okolností požadovat, aby s tímto ustanovením nebo s touto změnou zakladatelského právního jednání souhlasil dotčený společník, není-li schopen vykonat práva stanovená v článku 86i.

5. Členské státy zajistí, aby schválení přeshraničního přemístění sídla valnou hromadou nebylo možné napadnout výlučně z následujících důvodů:

a)	peněžitá náhrada uvedená v čl. 86d písm. i) není přiměřená, nebo

b)	informace poskytnuté o peněžité náhradě uvedené v písmeni a) nejsou v souladu s právními požadavky.

Článek 86i

Ochrana společníků

1. Členské státy zajistí, aby alespoň ti společníci společnosti, kteří hlasovali proti schválení projektu přeshraničního přemístění sídla, měli právo zcizit své podíly za přiměřenou peněžitou náhradu za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5.

Členské státy mohou právo uvedené v prvním pododstavci poskytnout i jiným společníkům společnosti.

Členské státy mohou požadovat, aby výslovný nesouhlasný postoj k projektu přeshraničního přemístění sídla, záměr společníků uplatnit právo zcizit své podíly, nebo obojí byly náležitě zdokumentovány nejpozději na valné hromadě uvedené v článku 86h. Členské státy mohou dovolit, aby byl záznam tohoto nesouhlasného postoje k projektu přeshraničního přemístění sídla považován za řádný doklad o hlasování proti němu.

2. Členské státy stanoví lhůtu, v níž musí společníci uvedení v odstavci 1 oznámit společnosti své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly. Tato lhůta nesmí uplynout dříve než jeden měsíc od konání valné hromady uvedené v článku 86h. Členské státy zajistí, aby společnost poskytla elektronickou adresu pro elektronické přijímání těchto prohlášení.

3. Členské státy dále stanoví lhůtu, v níž má být vyplacena peněžitá náhrada stanovená v projektu přeshraničního přemístění sídla. Tato lhůta nesmí uplynout dříve než dva měsíce ode dne nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla podle článku 86q.

4. Členské státy zajistí, aby každý společník, který oznámil své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly, avšak má za to, že peněžitá náhrada nabízená společností není přiměřená, měl právo domáhat se u příslušného orgánu nebo subjektu pověřených podle vnitrostátního práva dodatečné peněžité náhrady. Členské státy stanoví lhůtu pro uplatnění nároku na dodatečnou peněžitou náhradu.

Členské státy mohou stanovit, že konečné rozhodnutí o poskytnutí dodatečné peněžité náhrady platí pro všechny společníky, kteří oznámili své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly v souladu s odstavcem 2.

5. Členské státy zajistí, aby se práva uvedená v odstavcích 1 až 4 řídila právem výchozího členského státu a aby měl tento členský stát výlučnou pravomoc řešit veškeré spory týkající se těchto práv.

Článek 86j

Ochrana věřitelů

1. Členské státy stanoví přiměřený systém ochrany zájmů věřitelů, jejichž pohledávky vznikly před zveřejněním projektu přeshraniční proměny a v okamžiku tohoto zveřejnění ještě nebyly splatné.

Členské státy zajistí, aby se věřitelé, kteří nejsou spokojeni s ochrannými opatřeními nabízenými v projektu přeshraničního přemístění sídla, jak jsou stanovena v čl. 86d písm. f), mohli do tří měsíců od zveřejnění projektu přeshraničního přemístění sídla podle článku 86g obrátit na příslušný správní nebo soudní orgán se žádostí o přiměřená ochranná opatření, pokud mohou spolehlivě prokázat, že v důsledku přeshraničního přemístění sídla bude ohroženo uspokojení jejich pohledávek a že od společnosti neobdrželi žádná přiměřená ochranná opatření.

Členské státy zajistí, aby byla ochranná opatření podmíněna nabytím účinnosti přeshraničního přemístění sídla v souladu s článkem 86q.

2. Členské státy mohou požadovat, aby správní nebo řídící orgán společnosti učinil prohlášení přesně zachycující její stávající finanční situaci ke dni, který nesmí být dříve než jeden měsíc před zveřejněním prohlášení. V prohlášení tento orgán uvede, že na základě informací mu dostupných ke dni uvedeného prohlášení a po provedení přiměřeného šetření si není vědom žádného důvodu, proč by společnost po nabytí účinnosti přemístění sídla neměla být schopna dostát svým závazkům v době jejich splatnosti. Prohlášení se zveřejní spolu s projektem přeshraničního přemístění sídla v souladu s článkem 86g.

3. Odstavci 1 a 2 není dotčeno uplatňování právních předpisů výchozího členského státu týkajících se uspokojení nebo zajištění peněžitých či nepeněžitých závazků vůči veřejným subjektům.

4. Členské státy zajistí, aby věřitelé, jejichž pohledávky vznikly před zveřejněním projektu přeshraničního přemístění sídla, měli možnost zahájit řízení proti společnosti také ve výchozím členském státě, a to do dvou let ode dne nabytí účinnosti přemístění sídla, aniž by tím byla dotčena pravidla pro určení soudní příslušnosti vyplývající z unijních či vnitrostátních právních předpisů nebo ze smluvních ujednání. Možnost zahájit taková řízení doplňuje ostatní pravidla pro volbu soudu, která se uplatňují podle práva Unie.

Článek 86k

Informování zaměstnanců a projednávání s nimi

1. Členské státy zajistí, aby byla dodržena práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi v souvislosti s přeshraničním přemístěním sídla a aby tato práva byla vykonávána v souladu s právním rámcem stanoveným směrnicí 2002/14/ES a případně u podniků působících na úrovni Společenství nebo skupin podniků působících na úrovni Společenství v souladu se směrnicí 2009/38/ES. Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi na jiné společnosti než ty, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14/ES.

2. Aniž je dotčen čl. 86e odst. 7 a čl. 86g odst. 1 písm. b), členské státy zajistí, aby byla práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi dodržena alespoň předtím, než bude rozhodnuto o projektu přeshraničního přemístění sídla nebo o zprávě uvedené v článku 86e, podle toho, co nastane dříve, a to tak, aby zaměstnancům byla poskytnuta odůvodněná odpověď před konáním valné hromady uvedené v článku 86h.

3. Aniž jsou dotčena platná ustanovení nebo postupy, které jsou pro zaměstnance výhodnější, stanoví členské státy praktická opatření pro výkon práv na informování zaměstnanců a projednávání s nimi v souladu s článkem 4 směrnice 2002/14/ES.

Článek 86l

Účast zaměstnanců

1. Aniž je dotčen odstavec 2, vztahují se na společnost, která přemístila sídlo, případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v cílovém členském státě.

2. Případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v cílovém členském státě se však nepoužijí, pokud společnost měla v průběhu šesti měsíců před zveřejněním projektu přeshraničního přemístění sídla průměrný počet zaměstnanců rovnající se čtyřem pětinám použitelné prahové hodnoty, která zakládá účast zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES, stanovené právem výchozího členského státu, nebo pokud právo cílového členského státu:

nestanoví alespoň stejný rozsah účasti zaměstnanců, jaký existoval ve společnosti před přeshraničním přemístěním sídla, přičemž se tento rozsah vyjadřuje podílem zástupců zaměstnanců mezi členy správního nebo dozorčího orgánu nebo jejich výborů nebo řídící skupiny příslušné pro útvary společnosti, které jsou zodpovědné za zisk, jsou-li zaměstnanci zastoupeni, nebo

b)	pro zaměstnance podniků společnosti, která přemístila sídlo, kteří se nacházejí v jiném členském státě, nestanoví stejný nárok na výkon práv na účast, jaký mají zaměstnanci v cílovém členském státě.

3. V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku upraví členské státy účast zaměstnanců ve společnosti, která přemístila sídlo, i jejich zapojení do vymezování těchto práv, aniž jsou dotčeny odstavce 4 až 7 tohoto článku, obdobně podle zásad a postupů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 4 nařízení (ES) č. 2157/2001 a těchto ustanovení směrnice 2001/86/ES:

a)	čl. 3 odst. 1, odst. 2 písm. a) bod i) a písm. b), odst. 3, odst. 4 první dvě věty a odst. 5 a 7;

b)	čl. 4 odst. 1, odst. 2 písm. a), g) a h) a odst. 3 a 4;

článek 5;

článek 6;

e)	čl. 7 odst. 1, s výjimkou písm. b) druhé odrážky;

f)	články 8, 10, 11 a 12 a

g)	písmeno a) části 3 přílohy.

4. Při stanovování zásad a postupů podle odstavce 3 členské státy:

a)	přiznají zvláštnímu vyjednávacímu výboru právo rozhodnout dvoutřetinovou většinou svých členů zastupujících nejméně dvě třetiny zaměstnanců, že nebude zahájeno žádné vyjednávání nebo že již zahájená vyjednávání budou skončena a budou uplatněna pravidla pro účast platná v cílovém členském státě;

v případě, že se po předchozím vyjednávání uplatňují referenční ustanovení týkající se účasti, a aniž jsou tato ustanovení dotčena, se mohou rozhodnout omezit podíl zástupců zaměstnanců ve správním orgánu společnosti, která přemístila sídlo. Pokud se však správní nebo dozorčí orgán společnosti skládal nejméně z jedné třetiny ze zástupců zaměstnanců, nesmí vést toto omezení v žádném případě k tomu, aby byl podíl zaměstnanců ve správním orgánu nižší než jedna třetina;

zajistí, aby se pravidla pro účast zaměstnanců, která se uplatňovala před přeshraničním přemístěním sídla, uplatňovala i nadále až do dne použitelnosti následně dohodnutých pravidel, nebo není-li jich, až do dne použitelnosti referenčních ustanovení v souladu s písmenem a) části 3 přílohy směrnice 2001/86/ES.

5. Rozšíření práv na účast na zaměstnance společnosti, která přemístila sídlo, uvedené v odst. 2 písm. b), kteří jsou zaměstnáni v jiném členském státě, nezavazuje členské státy, které se pro toto rozšíření rozhodnou, přihlížet k těmto zaměstnancům při výpočtu prahových hodnot pro počty zaměstnanců, při jejichž překročení vznikají práva na účast podle vnitrostátního práva.

6. Má-li se na společnost, která přemístila sídlo, vztahovat systém účasti zaměstnanců podle pravidel uvedených v odstavci 2, musí mít tato společnost právní formu, která umožňuje výkon práv na účast.

7. Existuje-li ve společnosti, která přemístila sídlo, systém účasti zaměstnanců, musí tato společnost přijmout opatření, aby zajistila, že práva zaměstnanců na účast budou v případě následného přeshraničního či vnitrostátního přemístění sídla, fúze nebo rozdělení během čtyř let po nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla chráněna tím, že se použijí obdobně pravidla stanovená v odstavcích 1 až 6.

8. Společnost svým zaměstnancům nebo jejich zástupcům oznámí bez zbytečného odkladu výsledek vyjednávání o účasti zaměstnanců.

Článek 86m

Osvědčení předcházející přemístění sídla

1. Členské státy určí soud, notáře nebo jiný orgán či orgány příslušné ke kontrole zákonnosti přeshraničních přemístění sídla s ohledem na tu část postupu, která se řídí právem výchozího členského státu, a k vydání osvědčení předcházejícího přemístění sídla, které potvrzuje splnění všech relevantních podmínek a řádné dokončení všech postupů a splnění všech náležitostí ve výchozím členském státě (dále jen „příslušný orgán“).

Takové dokončení postupů a splnění náležitostí může zahrnovat uspokojení nebo zajištění peněžitých či nepeněžitých závazků vůči veřejným subjektům nebo splnění zvláštní odvětvových požadavků, včetně zajištění závazků vyplývajících z probíhajících řízení.

2. Členské státy zajistí, aby k žádosti společnosti o osvědčení předcházející přemístění sídla byly připojeny:

a)	projekt přeshraničního přemístění sídla;

b)	zpráva a případné připojené stanovisko uvedené v článku 86e i zpráva uvedená v článku 86f, pokud jsou k dispozici;

c)	veškeré připomínky podané v souladu čl. 86g odst. 1 a

d)	informace o schválení valnou hromadou uvedeném v článku 86h.

3. Členské státy mohou požadovat, aby společnost k žádosti o osvědčení předcházející přemístění sídla připojila dodatečné informace, zejména o:

a)	počtu zaměstnanců v době vypracování projektu přeshraničního přemístění sídla;

b)	existenci dceřiných společností a jejich zeměpisném umístění;

c)	plnění svých závazků vůči veřejným subjektům.

Pro účely tohoto odstavce si příslušné orgány mohou tyto informace, pokud je společnost neposkytne, vyžádat od jiných relevantních orgánů.

4. Členské státy zajistí, aby žádost uvedenou v odstavcích 2 a 3, včetně předložení veškerých informací a listin, bylo možné podat plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k příslušnému orgánu, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

5. Pokud jde o dodržování pravidel pro účast zaměstnanců stanovených v článku 86l, příslušný orgán ve výchozím členském státě ověří, že projekt přeshraničního přemístění sídla obsahuje informace o postupech, kterými se určuje příslušná úprava, a o možných variantách takové úpravy.

6. V rámci kontroly uvedené v odstavci 1 přezkoumá příslušný orgán:

a)	veškeré listiny a informace, které mu byly předloženy v souladu s odstavci 2 a 3;

b)	případně informace společnosti o tom, že postup uvedený v čl. 86l odst. 3 a 4 byl zahájen.

7. Členské státy zajistí, aby byla kontrola uvedená v odstavci 1 provedena do tří měsíců ode dne obdržení listin a informace o schválení přeshraničního přemístění sídla valnou hromadou společnosti. Tato kontrola má jeden z těchto výsledků:

a)	pokud je zjištěno, že přeshraniční přemístění sídla splňuje všechny příslušné podmínky a že byly dokončeny všechny nezbytné postupy a splněny všechny nezbytné náležitosti, vydá příslušný orgán osvědčení předcházející přemístění sídla;

pokud je zjištěno, že přeshraniční přemístění sídla nesplňuje všechny příslušné podmínky nebo že nebyly dokončeny všechny nezbytné postupy a splněny všechny nezbytné náležitosti, příslušný orgán osvědčení předcházející přemístění sídla nevydá a informuje společnost o důvodech svého rozhodnutí; v takovém případě jí může poskytnout možnost splnit příslušné podmínky nebo dokončit postupy a splnit náležitosti v přiměřené lhůtě.

8. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán nevydal osvědčení předcházející přemístění sídla, pokud je v souladu s vnitrostátním právem zjištěno, že přeshraniční přemístění sídla má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti.

9. Pojme-li příslušný orgán při kontrole uvedené v odstavci 1 vážné podezření, že přeshraniční přemístění sídla má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti, vezme v úvahu relevantní skutečnosti a okolnosti, jako jsou orientační faktory – jsou-li relevantní a nejsou-li posuzovány samostatně –, o nichž se dozvěděl v průběhu kontroly uvedené v odstavci 1, a to i prostřednictvím konzultace s relevantními orgány. Posouzení pro účely tohoto odstavce se provádí případ od případu postupem, který se řídí vnitrostátním právem.

10. Je-li pro účely posouzení podle odstavců 8 a 9 nutné zohlednit dodatečné informace nebo provést dodatečná šetření, může být tříměsíční lhůta stanovená v odstavci 7 prodloužena nejvýše o tři měsíce.

11. Není-li z důvodu složitosti přeshraničního postupu možné provést posouzení ve lhůtách stanovených v odstavcích 7 a 10, členské státy zajistí, aby byl žadatel vyrozuměn o důvodech jakéhokoli prodlení před uplynutím těchto lhůt.

12. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl vést konzultace s ostatními relevantními orgány s působností v různých oblastech dotčených přeshraničním přemístěním sídla, včetně relevantních orgánů cílového členského státu, a obdržet od nich i od společnosti informace a listiny nezbytné k provedení kontroly zákonnosti přeshraničního přemístění sídla, a to v procesním rámci stanoveném vnitrostátním právem. Pro účely posouzení se příslušný orgán může obrátit na nezávislého znalce.

Článek 86n

Předání osvědčení předcházejícího přemístění sídla

1. Členské státy zajistí, aby osvědčení předcházející přemístění sídla bylo sdíleno s orgány uvedenými v čl. 86o odst. 1 prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Členské státy také zajistí, aby osvědčení předcházející přemístění sídla bylo přístupné prostřednictvím systému propojení rejstříků.

2. Přístup k osvědčení předcházejícímu přemístění sídla je pro orgány uvedené v čl. 86o odst. 1 a pro rejstříky bezplatný.

Článek 86o

Kontrola zákonnosti přeshraničního přemístění sídla cílovým členským státem

1. Členské státy určí soud, notáře nebo jiný orgán příslušný ke kontrole zákonnosti přeshraničního přemístění sídla s ohledem na tu část postupu, která se řídí právem cílového členského státu, a ke schválení přeshraničního přemístění sídla.

Uvedený orgán zejména zajistí, aby společnost, která přemístila sídlo, dodržela vnitrostátní právní předpisy týkající se zakládání a zápisu společností a aby byla případně vymezena úprava účasti zaměstnanců v souladu s článkem 86l.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku předloží společnost orgánu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku projekt přeshraničního přemístění sídla schválený valnou hromadou uvedenou v článku 86h.

3. Každý členský stát zajistí, aby společnost mohla jakoukoli žádost pro účely odstavce 1, která zahrnuje předložení jakýchkoli informací a listin, podat plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k orgánu uvedenému v odstavci 1, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

4. Orgán uvedený v odstavci 1 schválí přeshraniční přemístění sídla, jakmile shledá, že byly řádně splněny všechny příslušné podmínky a náležitosti v cílovém členském státě.

5. Osvědčení předcházející přemístění sídla přijme orgán uvedený v odstavci 1 jako přesvědčivé potvrzení řádného dokončení platných postupů a splnění platných náležitostí předcházejících přemístění sídla ve výchozím členském státě, bez něhož nelze přeshraniční přemístění sídla schválit.

Článek 86p

Zápis do rejstříku

1. Právo výchozího a cílového členského státu určuje, jakou formou se na jejich územích v souladu s článkem 16 zveřejňuje dokončení přeshraničního přemístění sídla v rejstříku.

2. Členské státy zajistí, aby byly do jejich rejstříků zapsány alespoň tyto informace:

a)	do rejstříku cílového členského státu skutečnost, že zápis společnosti, která přemístila sídlo, je výsledkem přeshraničního přemístění sídla;

b)	do rejstříku cílového členského státu datum zápisu společnosti, která přemístila sídlo, do rejstříku;

c)	do rejstříku výchozího členského státu skutečnost, že výmaz nebo odstranění společnosti z rejstříku je výsledkem přeshraničního přemístění sídla;

d)	do rejstříku výchozího členského státu datum výmazu nebo odstranění společnosti z rejstříku;

e)	do rejstříku výchozího členského státu číslo zápisu, název a právní forma společnosti a do rejstříku cílového členského státu číslo zápisu, název a právní forma společnosti, která přemístila sídlo.

Rejstříky zveřejní informace uvedené v prvním pododstavci a zpřístupní je prostřednictvím systému propojení rejstříků.

3. Členské státy zajistí, aby rejstřík v cílovém členském státě oznámil rejstříku ve výchozím členském státě prostřednictvím systému propojení rejstříků, že přeshraniční přemístění sídla nabylo účinnosti. Členské státy rovněž zajistí, aby byl zápis společnosti vymazán nebo odstraněn ihned po obdržení uvedeného oznámení.

Článek 86q

Den nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla

Den nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla se určuje podle práva cílového členského státu. Přemístění sídla však může nabýt účinnosti až po provedení kontroly podle článků 86m a 86o.

Článek 86r

Účinky přeshraničního přemístění sídla

Přeshraniční přemístění sídla má ode dne uvedeného v článku 86q tyto účinky:

a)	veškeré jmění společnosti, včetně všech smluv, úvěrů, práv a závazků, náleží společnosti, která přemístila sídlo;

b)	společníci společnosti zůstávají i nadále společníky společnosti, která přemístila sídlo, pokud nezcizili své podíly podle čl. 86i odst. 1;

c)	práva a povinnosti společnosti vyplývající z pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů, které existují ke dni nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla, opravňují či zavazují společnost, která přemístila sídlo.

Článek 86s

Nezávislí znalci

1. Členské státy stanoví pravidla upravující alespoň občanskoprávní odpovědnost nezávislého znalce pověřeného vypracováním zprávy uvedené v článku 86f.

2. Členské státy stanoví pravidla k zajištění toho, aby:

a)	znalec nebo právnická osoba, jejímž jménem jedná, byli nezávislí na společnosti žádající o osvědčení předcházející přemístění sídla a nebyli ve vztahu k ní ve střetu zájmů a

b)	stanovisko znalce bylo nestranné a objektivní a bylo vydáno s cílem pomoci příslušnému orgánu v souladu s požadavky na nezávislost a nestrannost podle rozhodného práva a profesních norem, které se na znalce vztahují.

Článek 86t

Platnost

Přeshraniční přemístění sídla, které nabylo účinnosti v souladu s postupy, kterými se provádí tato směrnice, nesmí být prohlášeno za neplatné.

Prvním pododstavcem není dotčena pravomoc členských států, mimo jiné v oblasti trestního práva, předcházení financování terorismu a boje proti němu, práva sociálního zabezpečení, zdanění a vymáhání práva, ukládat opatření a sankce podle vnitrostátního práva po dni nabytí účinnosti přeshraničního přemístění sídla.“

V článku 119 se bod 2 mění takto:

a)	na konec písmene c) se doplňuje čárka a slovo „nebo“;

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„d)

jedna nebo více společností převádějí po svém zrušení bez likvidace celé své jmění na nástupnickou společnost, aniž by tato společnost vydala nové podíly, pokud jedna osoba drží přímo či nepřímo všechny podíly fúzujících společností nebo společníci fúzujících společností drží své podíly ve stejném poměru ve všech fúzujících společnostech.“

Článek 120 se mění takto:

odstavec se 4 nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby se tato kapitola nepoužila na společnosti v kterékoli z těchto situací:

a)	společnost je v likvidaci a začala rozdělovat likvidační zůstatek mezi své společníky;

b)	na společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU;“

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5. Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto kapitolu nepoužijí na společnosti:

a)	v insolvenčním řízení nebo preventivní restrukturalizaci;

b)	v likvidačním řízení jiném než uvedeném v odst. 4 písm. a), nebo

c)	na něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU.“

Článek 121 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušuje písmeno a);

b)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Mezi předpisy a náležitosti uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku patří zejména předpisy o postupu přijímání rozhodnutí o fúzi a o ochraně zaměstnanců, pokud jde o jiná práva než práva uvedená v článku 133.“

Článek 122 se mění takto:

písmena a) a b) se nahrazují tímto:

„a)	právní formu, název a sídlo každé z fúzujících společností a právní formu, název a sídlo navržené pro společnost vzniklou přeshraniční fúzí;

b)	výměnný poměr cenných papírů nebo podílů představujících podíl na základním kapitálu společnosti a výši případného doplatku;“

písmena h) a i) se nahrazují tímto:

„h)	veškeré zvláštní výhody poskytnuté členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů fúzujících společností;

i)	případné zakladatelské právní jednání společnosti vzniklé přeshraniční fúzí a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném právním jednání;“

doplňují se nová písmena, která znějí:

„m)	podrobnosti o nabídce peněžité náhrady pro společníky v souladu s článkem 126a;

n)	veškerá ochranná opatření nabízená věřitelům, jako jsou jistoty nebo zástavy.“

10)

Články 123 a 124 se nahrazují tímto:

„Článek 123

Zveřejnění

1. Členské státy zajistí, aby společnost zveřejnila a veřejně zpřístupnila v rejstříku členského státu každé z fúzujících společností alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 126 tyto listiny:

a)	společný projekt přeshraniční fúze a

b)	oznámení informující společníky, věřitele a zástupce zaměstnanců fúzující společnosti, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnance o tom, že mohou příslušné společnosti nejpozději pět pracovních dní přede dnem konání valné hromady podat připomínky ke společnému projektu přeshraniční fúze.

Členské státy mohou požadovat, aby zpráva nezávislých znalců byla zveřejněna a veřejně zpřístupněna v rejstříku.

Členské státy zajistí, aby společnost mohla ze zveřejněné zprávy nezávislých znalců vynechat důvěrné informace.

Listiny zveřejněné v souladu s tímto odstavcem se zpřístupní rovněž prostřednictvím systému propojení rejstříků.

2. Členské státy mohou od požadavku na zveřejnění listin podle odstavce 1 tohoto článku osvobodit fúzující společnosti, které po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady uvedené v článku 126 a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní tyto listiny bezplatně veřejnosti na svých internetových stránkách.

Členské státy nestanoví pro toto osvobození žádné jiné požadavky a omezení než ty, jež jsou nezbytné k zabezpečení internetových stránek a zajištění pravosti listin a jež jsou přiměřené pro dosažení těchto cílů.

3. V případě, že fúzující společnosti zpřístupní společný projekt přeshraniční fúze v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, předloží alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 126 svému příslušnému rejstříku tyto informace:

a)	právní formu, název a sídlo každé z fúzujících společností a právní formu, název a sídlo navržené pro každou nově vzniklou společnost;

b)	rejstřík, u kterého jsou uloženy listiny každé z fúzujících společností uvedené v článku 14, a číslo zápisu příslušné společnosti v tomto rejstříku;

c)	odkaz na pravidla pro výkon práv věřitelů, zaměstnanců a společníků pro každou z fúzujících společností a

d)	podrobné informace o internetových stránkách, na nichž lze získat online a bezplatně společný projekt přeshraniční fúze, oznámení uvedené v odstavci 1, zprávu nezávislých znalců a úplné informace o pravidlech uvedených v písmeni c) tohoto pododstavce.

Rejstřík členského státu každé z fúzujících společností veřejně zpřístupní informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d).

4. Členské státy zajistí, aby požadavky uvedené v odstavcích 1 a 3 mohly být splněny plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k jakémukoli příslušnému orgánu v členských státech fúzujících společností, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

5. Pokud v souladu s čl. 126 odst. 3 není vyžadováno schválení fúze valnou hromadou nástupnické společnosti, zveřejnění uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se učiní alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady druhé fúzující společnosti či ostatních fúzujících společností.

6. Členské státy mohou požadovat, vedle zveřejnění podle odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, aby společný projekt přeshraniční fúze nebo informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku byly zveřejněny v jejich vnitrostátním věstníku nebo prostřednictvím centrální elektronické platformy v souladu s čl. 16 odst. 3. Členské státy v takovém případě zajistí, aby rejstřík předal příslušné informace vnitrostátnímu věstníku nebo centrální elektronické platformě.

7. Členské státy zajistí, aby listiny uvedené v odstavci 1 nebo informace uvedené v odstavci 3 byly bezplatně přístupné veřejnosti prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Členské státy dále zajistí, aby jakékoli poplatky, které rejstříky účtují společnosti za zveřejnění uvedené v odstavcích 1 a 3 a případně za zveřejnění uvedené v odstavci 6, nepřekročily náklady na poskytnutí těchto služeb.

Článek 124

Zpráva správního nebo řídícího orgánu pro společníky a zaměstnance

1. Správní nebo řídící orgán každé z fúzujících společností vypracuje zprávu pro společníky a zaměstnance, ve které objasní a zdůvodní právní a ekonomické aspekty přeshraniční fúze a vysvětlí její dopady na zaměstnance.

Vysvětlí zejména dopady přeshraniční fúze na budoucí podnikání společnosti.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje oddíl určený pro společníky a oddíl určený pro zaměstnance.

3. Oddíl zprávy určený pro společníky vysvětlí zejména:

a)	peněžitou náhradu a metodu použitou k jejímu stanovení;

b)	případný výměnný poměr podílů a metodu nebo metody použité k jeho stanovení;

c)	dopady přeshraniční fúze na společníky;

d)	práva a nástroje ochrany dostupné pro společníky v souladu s článkem 126a.

4. Vypracování oddílu zprávy určeného pro společníky se nevyžaduje, pokud s tím všichni společníci dotyčné společnosti vysloví souhlas. Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nepoužije na společnosti s jediným společníkem.

5. Oddíl zprávy určený pro zaměstnance vysvětlí zejména:

a)	dopady přeshraniční fúze na pracovněprávní vztahy a případně jakákoli opatření přijatá k ochraně těchto vztahů;

b)	veškeré podstatné změny platných podmínek zaměstnání nebo míst podnikání společnosti;

c)	způsob, jakým faktory stanovené v písmenech a) a b) ovlivňují případné dceřiné společnosti dotyčné společnosti.

6. Zpráva nebo zprávy se v každém případě elektronicky zpřístupní spolu se společným projektem přeshraniční fúze, je-li k dispozici, společníkům a zástupcům zaměstnanců každé z fúzujících společností, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnancům nejpozději šest týdnů přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 126.

Pokud však v souladu s čl. 126 odst. 3 není vyžadováno schválení fúze valnou hromadou nástupnické společnosti, zpřístupní se zpráva alespoň šest týdnů přede dnem konání valné hromady druhé fúzující společnosti či ostatních fúzujících společností.

7. Pokud správní nebo řídící orgán fúzující společnosti obdrží s dostatečným předstihem stanovisko zástupců jejích zaměstnanců, nebo, není-li těchto zástupců, stanovisko samotných zaměstnanců k informacím uvedeným v odstavcích 1 a 5 v souladu s vnitrostátním právem, uvědomí o něm společníky a připojí ho ke zprávě.

8. Vypracování oddílu zprávy určeného pro zaměstnance se nevyžaduje, pokud fúzující společnost a její případné dceřiné společnosti nemají žádné zaměstnance kromě těch, kteří jsou součástí správního nebo řídícího orgánu.

10. Odstavci 1 až 9 tohoto článku není dotčeno použitelné právo na informování zaměstnanců a projednávání s nimi ani postupy stanovené na vnitrostátní úrovni v návaznosti na provedení směrnic 2002/14/ES a 2009/38/ES.“

11)

Článek 125 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud však v souladu s čl. 126 odst. 3 není vyžadováno schválení fúze valnou hromadou nástupnické společnosti, zpřístupní se zpráva alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady druhé fúzující společnosti či ostatních fúzujících společností.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje v každém případě stanovisko znalce, zda jsou peněžitá náhrada a výměnný poměr podílů přiměřené. Při posuzování peněžité náhrady zohlední znalec případnou tržní cenu podílů fúzujících společností před oznámením návrhu fúze nebo hodnotu společností bez účinků navrhované fúze určenou podle obecně uznávaných metod oceňování. Zpráva obsahuje alespoň:

a)	metodu nebo metody použité ke stanovení navrhované peněžité náhrady;

b)	metodu nebo metody použité ke stanovení navrhovaného výměnného poměru podílů;

zda použitá metoda nebo metody jsou pro posouzení peněžité náhrady a výměnného poměru podílů přiměřené, jaké hodnoty se při použití každé z těchto metod dosáhlo; k tomu je třeba stanovisko, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení konečné hodnoty; a v případě, že byly ve fúzujících společnostech použity odlišné metody, zda bylo použití odlišných metod odůvodněné, a

d)	popis případných zvláštních obtíží, které se při oceňování vyskytly.

Znalec je oprávněn obdržet od fúzujících společností všechny informace nezbytné pro splnění svého úkolu.“;

c)	v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nepoužije na společnosti s jediným společníkem.“

12)

Článek 126 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Po vzetí zpráv uvedených v článcích 124 a 125 a případně stanovisek zaměstnanců podaných podle článku 124 a připomínek zaměstnanců podaných podle článku 123 na vědomí rozhodne valná hromada každé z fúzujících společností usnesením o tom, zda schválí společný projekt přeshraniční fúze a zda změní zakladatelské právní jednání a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném právním jednání.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Členské státy zajistí, aby schválení přeshraniční fúze valnou hromadou nebylo možné napadnout výlučně z následujících důvodů:

a)	výměnný poměr podílů uvedený v čl. 122 písm. b) není přiměřený;

b)	peněžitá náhrada uvedená v čl. 122 písm. m) není přiměřená, nebo

c)	informace poskytnuté o výměnném poměru podílů nebo peněžité náhradě uvedené v písmenech a) nebo b) nejsou v souladu s právními požadavky.“

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 126a

Ochrana společníků

1. Členské státy zajistí, aby alespoň ti společníci fúzujících společností, kteří hlasovali proti schválení společného projektu přeshraniční fúze, měli právo zcizit své podíly za přiměřenou peněžitou náhradu za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6, pokud by v důsledku fúze nabyli podíly ve společnosti vzniklé fúzí, která by se řídila právem jiného členského státu než členského státu příslušné fúzující společnosti.

Členské státy mohou právo uvedené v prvním pododstavci poskytnout i jiným společníkům fúzujících společností.

Členské státy mohou požadovat, aby výslovný nesouhlasný postoj ke společnému projektu přeshraniční fúze, záměr společníků uplatnit právo zcizit své podíly, nebo obojí byly náležitě zdokumentovány nejpozději na valné hromadě uvedené v článku 126. Členské státy mohou dovolit, aby byl záznam tohoto nesouhlasného postoje ke společnému projektu přeshraniční fúze považován za řádný doklad o hlasování proti němu.

2. Členské státy stanoví lhůtu, v níž musí společníci uvedení v odstavci 1 dotčené fúzující společnosti oznámit své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly. Tato lhůta nesmí uplynout dříve než jeden měsíc od konání valné hromady uvedené v článku 126. Členské státy zajistí, aby fúzující společnosti poskytly elektronickou adresu pro elektronické přijímání těchto prohlášení.

3. Členské státy dále stanoví lhůtu, v níž má být vyplacena peněžitá náhrada stanovená ve společném projektu přeshraniční fúze. Tato lhůta nesmí uplynout dříve než dva měsíce ode dne nabytí účinnosti přeshraniční fúze podle článku 129.

4. Členské státy zajistí, aby každý společník, který oznámil své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly, avšak má za to, že peněžitá náhrada nabízená dotčenou fúzující společnosti není přiměřená, měl právo domáhat se u příslušných orgánů nebo subjektů pověřených podle vnitrostátního práva dodatečné peněžité náhrady. Členské státy stanoví lhůtu pro uplatnění nároku na dodatečnou peněžitou náhradu.

Členské státy mohou stanovit, že konečné rozhodnutí o poskytnutí dodatečné peněžité náhrady platí pro všechny společníky dotčené fúzující společnosti, kteří oznámili své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly v souladu s odstavcem 2.

5. Členské státy zajistí, aby se práva uvedená v odstavcích 1 až 4 řídila právem členského státu, kterým se řídí fúzující společnost, a aby měl tento členský stát výlučnou pravomoc řešit veškeré spory týkající se těchto práv.

6. Členské státy zajistí, aby společníci fúzujících společností, kteří neměli nebo neuplatnili právo zcizit své podíly, avšak považují výměnný poměr podílů stanovený ve společném projektu přeshraniční fúze za nepřiměřený, ho mohli napadnout a domáhat se dorovnání. Řízení v této věci se zahájí před příslušným orgánem nebo subjektem pověřeným podle práva členského státu, kterým se daná fúzující společnost řídí, ve lhůtě stanovené tímto vnitrostátním právem a nebrání zápisu přeshraniční fúze do rejstříku. Rozhodnutí je pro společnost vzniklou přeshraniční fúzí závazné.

Členské státy mohou také stanovit, že výměnný poměr podílů či akcí stanovený v rozhodnutí platí pro všechny společníky dotčené fúzující společnosti, kteří neměli nebo neuplatnili právo zcizit své podíly.

7. Členské státy mohou rovněž stanovit, že společnost vzniklá přeshraniční fúzí může dorovnání poskytnout v podobě podílů nebo jiné nepeněžité podobě.

Článek 126b

Ochrana věřitelů

1. Členské státy stanoví přiměřený systém ochrany zájmů věřitelů, jejichž pohledávky vznikly před zveřejněním společného projektu přeshraniční fúze a v okamžiku tohoto zveřejnění ještě nebyly splatné.

Členské státy zajistí, aby se věřitelé, kteří nejsou spokojeni s ochrannými opatřeními nabízenými ve společném projektu přeshraniční fúze, jak jsou stanovena v čl. 122 písm. n), mohli do tří měsíců od zveřejnění společného projektu přeshraniční fúze uvedeného v článku 123 obrátit na příslušný správní nebo soudní orgán se žádostí o přiměřená ochranná opatření, pokud mohou spolehlivě prokázat, že v důsledku přeshraniční fúze bude ohroženo uspokojení jejich pohledávek a že od fúzujících společností neobdrželi žádná přiměřená ochranná opatření.

Členské státy zajistí, aby byla ochranná opatření podmíněna nabytím účinnosti přeshraniční fúze v souladu s článkem 129.

2. Členské státy mohou požadovat, aby správní nebo řídící orgán každé z fúzujících společností učinil prohlášení přesně zachycující její stávající finanční situaci ke dni, který nesmí být dříve než jeden měsíc před zveřejněním prohlášení. V prohlášení tento orgán uvede, že na základě informací mu dostupných ke dni uvedeného prohlášení a po provedení přiměřeného šetření si není vědom žádného důvodu, proč by společnost vzniklá fúzí neměla být schopna dostát svým závazkům v době jejich splatnosti. Prohlášení se zveřejní spolu se společným projektem přeshraniční fúze v souladu s článkem 123.

3. Odstavci 1 a 2 není dotčeno uplatňování právních předpisů členských států fúzujících společností týkajících se uspokojení nebo zajištění peněžitých či nepeněžitých závazků vůči veřejným subjektům.

Článek 126c

Informování zaměstnanců a projednávání s nimi

1. Členské státy zajistí, aby byla dodržena práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi v souvislosti s přeshraniční fúzí a aby tato práva byla vykonávána v souladu s právním rámcem stanoveným směrnicí 2002/14/ES a, pokud je přeshraniční fúze považována za převod podniku ve smyslu směrnice 2001/23/ES, stanoveným směrnicí 2001/23/ES, a případně u podniků působících na úrovni Společenství nebo skupin podniků působících na úrovni Společenství v souladu se směrnicí 2009/38/ES. Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi na jiné společnosti než ty, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14/ES.

2. Aniž je dotčen čl. 123 odst. 1 písm. b) a čl. 124 odst. 7, členské státy zajistí, aby byla práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi dodržena alespoň předtím, než bude rozhodnuto o společném projektu přeshraniční fúze nebo o zprávě uvedené v článku 124, podle toho, co nastane dříve, a to tak, aby zaměstnancům byla poskytnuta odůvodněná odpověď před konáním valné hromady uvedené v článku 126.

14)

Článek 127 se nahrazuje tímto:

„Článek 127

Osvědčení předcházející fúzi

1. Členské státy určí soud, notáře nebo jiný orgán či orgány příslušné ke kontrole zákonnosti přeshraničních fúzí s ohledem na tu část postupu, která se řídí právem členského státu fúzující společnosti, a k vydání osvědčení předcházejícího fúzi, které potvrzuje splnění všech relevantních podmínek a řádné dokončení všech postupů a splnění všech náležitostí v členském státě fúzující společnosti (dále jen „příslušný orgán“).

2. Členské státy zajistí, aby k žádosti fúzující společnosti o osvědčení předcházející fúzi byly připojeny:

a)	společný projekt přeshraniční fúze;

b)	zpráva a případné připojené stanovisko uvedené v článku 124 a zpráva uvedená v článku 125, pokud jsou k dispozici;

c)	veškeré připomínky podané v souladu s čl. 123 odst. 1 a

d)	informace o schválení valnou hromadou uvedeném v článku 126.

3. Členské státy mohou požadovat, aby fúzující společnost k žádosti o osvědčení předcházející fúzi připojila dodatečné informace, zejména o:

a)	počtu zaměstnanců v době vypracování společného projektu přeshraniční fúze;

b)	existenci dceřiných společností a jejich zeměpisném umístění;

c)	plnění svých závazků vůči veřejným subjektům.

Pro účely tohoto odstavce si příslušné orgány mohou tyto informace, pokud je fúzující společnost neposkytne, vyžádat od jiných relevantních orgánů.

5. Pokud jde o dodržování pravidel pro účast zaměstnanců stanovených v článku 133, příslušný orgán v členském státě fúzující společnosti ověří, že společný projekt přeshraniční fúze obsahuje informace o postupech, kterými se určuje příslušná úprava, a o možných variantách takové úpravy.

6. V rámci kontroly uvedené v odstavci 1 přezkoumá příslušný orgán:

a)	veškeré listiny a informace, které mu byly předloženy v souladu s odstavci 2 a 3;

b)	případné informace fúzujících společností o tom, že postup uvedený v čl. 133 odst. 3 a 4 byl zahájen.

7. Členské státy zajistí, aby byla kontrola uvedená v odstavci 1 provedena do tří měsíců ode dne obdržení listin a informace o schválení přeshraniční fúze valnou hromadou fúzující společnosti. Tato kontrola má jeden z těchto výsledků:

a)	pokud je zjištěno, že přeshraniční fúze splňuje všechny příslušné podmínky a že byly dokončeny všechny nezbytné postupy a splněny všechny nezbytné náležitosti, vydá příslušný orgán osvědčení předcházející fúzi;

pokud je zjištěno, že přeshraniční fúze nesplňuje všechny příslušné podmínky nebo že nebyly dokončeny všechny nezbytné postupy a splněny všechny nezbytné náležitosti, příslušný orgán osvědčení předcházející fúzi nevydá a informuje společnost o důvodech svého rozhodnutí; v takovém případě jí může poskytnout možnost splnit příslušné podmínky nebo dokončit postupy a splnit náležitosti v přiměřené lhůtě.

8. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán nevydal osvědčení předcházející fúzi, pokud je v souladu s vnitrostátním právem zjištěno, že přeshraniční fúze má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti.

9. Pojme-li příslušný orgán při kontrole uvedené v odstavci 1 vážné podezření, že přeshraniční fúze má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti, vezme v úvahu relevantní skutečnosti a okolnosti, jako jsou orientační faktory – jsou-li relevantní a aniž jsou posuzovány samostatně –, o nichž se dozvěděl v průběhu kontroly uvedené v odstavci 1, a to i prostřednictvím konzultace s relevantními orgány. Posouzení pro účely tohoto odstavce se provádí případ od případu postupem, který se řídí vnitrostátním právem.

12. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl vést konzultace s ostatními relevantními orgány s působností v různých oblastech dotčených přeshraniční fúzí, včetně relevantních orgánů členského státu společnosti vzniklé přeshraniční fúzí, a obdržet od nich i od fúzující společnosti informace a listiny nezbytné k provedení kontroly zákonnosti přeshraniční fúze, a to v procesním rámci stanoveném vnitrostátním právem. Pro účely posouzení se příslušný orgán může obrátit na nezávislého znalce.“

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 127a

Předání osvědčení předcházejícího fúzi

1. Členské státy zajistí, aby osvědčení předcházející fúzi bylo sdíleno s orgány uvedenými v čl. 128 odst. 1 prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Členské státy také zajistí, aby osvědčení předcházející fúzi bylo přístupné prostřednictvím systému propojení rejstříků.

2. Přístup k osvědčení předcházejícímu fúzi je pro orgány uvedené v čl. 128 odst. 1 a pro rejstříky bezplatný.“

16)

Článek 128 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku předloží každá z fúzujících společností orgánu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku společný projekt přeshraniční fúze schválený valnou hromadou uvedenou v článku 126 nebo, není-li v souladu s čl. 132 odst. 3 schválení valnou hromadou vyžadováno, společný projekt přeshraniční fúze schválený každou z fúzujících společností v souladu s vnitrostátním právem.“;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3. Každý členský stát zajistí, aby kterákoli fúzující společnost mohla jakoukoli žádost pro účely odstavce 1, která zahrnuje předložení jakýchkoli informací a listin, podat plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k orgánu uvedenému v odstavci 1, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

4. Orgán uvedený v odstavci 1 schválí přeshraniční fúzi, jakmile shledá, že byly řádně splněny všechny příslušné podmínky a náležitosti.

5. Osvědčení předcházející fúzi přijme orgán uvedený v odstavci 1 jako přesvědčivé potvrzení řádného dokončení platných postupů a splnění platných náležitostí předcházejících fúzi ve svém příslušném členském státě, bez něhož nelze přeshraniční fúzi schválit.“

17)

Článek 130 se nahrazuje tímto:

„Článek 130

Zápis do rejstříku

1. Právo členských států fúzujících společností a společnosti vzniklé přeshraniční fúzí určuje, jakou formou se na jejich územích v souladu s článkem 16 zveřejňuje dokončení přeshraniční fúze v rejstříku.

2. Členské státy zajistí, aby byly do jejich rejstříků zapsány alespoň tyto informace:

a)	do rejstříku členského státu společnosti vzniklé fúzí skutečnost, že zápis společnosti vzniklé fúzí je výsledkem přeshraniční fúze;

b)	do rejstříku členského státu společnosti vzniklé fúzí datum zápisu společnosti vzniklé fúzí;

c)	do rejstříku členského státu každé z fúzujících společností skutečnost, že výmaz nebo odstranění fúzující společnosti z rejstříku je výsledkem přeshraniční fúze;

d)	do rejstříku členského státu každé z fúzujících společností datum výmazu nebo odstranění fúzující společnosti z rejstříku;

e)	do rejstříků členských států každé z fúzujících společností a členského státu společnosti vzniklé fúzí číslo zápisu, název a právní forma každé z fúzujících společností a číslo zápisu, název a právní forma společnosti vzniklé fúzí.

Rejstříky informace uvedené v prvním pododstavci veřejně zpřístupní prostřednictvím systému propojení rejstříků.

3. Členské státy zajistí, aby rejstřík v členském státě společnosti vzniklé přeshraniční fúzí oznámil rejstříku v členském státě každé z fúzujících společností prostřednictvím systému propojení rejstříků, že přeshraniční fúze nabyla účinnosti. Členské státy rovněž zajistí, aby byl zápis fúzující společnosti vymazán nebo odstraněn ihned po obdržení uvedeného oznámení.“

18)

Článek 131 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Přeshraniční fúze provedená podle čl. 119 bodu 2 písm. a), c) a d) má ode dne uvedeného v článku 129 tyto účinky:

a)	veškeré jmění zanikající společnosti, včetně všech smluv, úvěrů, práv a závazků, přechází na nástupnickou společnost;“

b)	společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, pokud nezcizili své podíly podle čl. 126a odst. 1;

c)	zanikající společnost zaniká.“;

v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)	veškeré jmění fúzujících společností, včetně všech smluv, úvěrů, práv a závazků, přechází na novou společnost;

b)	společníci fúzujících společností se stávají společníky nové společnosti, pokud nezcizili své podíly uvedené v čl. 126a odst. 1;“.

19)

Článek 132 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže přeshraniční fúzi sloučením provádí buď společnost držící veškeré podíly či akcie a ostatní cenné papíry, s nimiž je spojeno hlasovací právo na valné hromadě zanikající společnosti nebo zanikajících společností, nebo osoba držící přímo či nepřímo všechny podíly nástupnické společnosti i zanikající společnosti nebo zanikajících společností a nástupnická společnost v rámci fúze nepřiděluje žádné podíly:

—	čl. 122 písm. b), c), e) a m), článek 125 a čl. 131 odst. 1 písm. b) se nepoužijí,

—	článek 124 a čl. 126 odst. 1 se nepoužijí ve vztahu k zanikající společnosti nebo zanikajícím společnostem.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Stanoví-li právní předpisy členských států všech fúzujících společností výjimku ze schválení fúze valnou hromadou v souladu s čl. 126 odst. 3 a odstavcem 1 tohoto článku, zpřístupní se společný projekt přeshraniční fúze nebo informace uvedené v čl. 123 odst. 1 až 3 a zprávy uvedené v článcích 124 a 125 alespoň jeden měsíc před tím, než společnost přijme rozhodnutí o fúzi v souladu s vnitrostátním právem.“

20)

Článek 133 se mění takto:

v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„2. Případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v členském státě, v němž má společnost vzniklá přeshraniční fúzí sídlo, se však nepoužijí, pokud alespoň jedna z fúzujících společností měla v průběhu šesti měsíců před zveřejněním společného projektu přeshraniční fúze průměrný počet zaměstnanců rovnající se čtyřem pětinám použitelné prahové hodnoty, která zakládá účast zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES, stanovené právem členského státu, kterým se řídí fúzující společnost, nebo pokud vnitrostátní právo, kterým se řídí společnost vzniklá přeshraniční fúzí:“;

v odstavci 4 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

přiznají relevantním orgánům fúzujících společností v případě, že alespoň v jedné z fúzujících společností existuje systém účasti zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES, právo rozhodnout se, že se na ně budou bez předchozího vyjednávání přímo vztahovat referenční ustanovení týkající se účasti uvedená v části B písm. b) přílohy uvedené směrnice, jak je stanoví právní předpisy členského státu, v němž má mít společnost vzniklá přeshraniční fúzí sídlo, a uplatňovat tato ustanovení ode dne zápisu do rejstříku;“

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Existuje-li ve společnosti vzniklé přeshraniční fúzí systém účasti zaměstnanců, musí tato společnost přijmout opatření, aby zajistila, že práva zaměstnanců na účast budou v případě následného přeshraničního či vnitrostátního přemístění sídla, fúze nebo rozdělení během čtyř let po nabytí účinnosti přeshraniční fúze chráněna tím, že se použijí obdobně pravidla stanovená v odstavcích 1 až 6.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„8. Společnost svým zaměstnancům nebo jejich zástupcům oznámí, zda si zvolí použití referenčních ustanovení pro účast uvedených v odst. 3 písm. h) nebo zda zahájí vyjednávání ve zvláštním vyjednávacím výboru. Ve druhém z uvedených případů společnost svým zaměstnancům nebo jejich zástupcům oznámí výsledek vyjednávání bez zbytečného odkladu.“

21)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 133a

Nezávislí znalci

1. Členské státy stanoví pravidla upravující alespoň občanskoprávní odpovědnost nezávislého znalce pověřeného vypracováním zprávy uvedené v článku 125.

2. Členské státy stanoví pravidla k zajištění toho, aby:

a)	znalec nebo právnická osoba, jejímž jménem jedná, byli nezávislí na společnosti žádající o osvědčení předcházející fúzi a nebyli ve vztahu k ní ve střetu zájmů a

b)	stanovisko znalce bylo nestranné a objektivní a bylo vydáno s cílem pomoci příslušnému orgánu v souladu s požadavky na nezávislost a nestrannost podle rozhodného práva a profesních norem, které se na znalce vztahují.“

22)

V článku 134 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Prvním pododstavcem není dotčena pravomoc členských států, mimo jiné v oblasti trestního práva, předcházení financování terorismu a boje proti němu, práva sociálního zabezpečení, zdanění a vymáhání práva, ukládat opatření a sankce podle vnitrostátního práva po dni nabytí účinnosti přeshraniční fúze.“

23)

V hlavě II se doplňuje kapitola, která zní:

„KAPITOLA IV

Přeshraniční rozdělení kapitálových společností

Článek 160a

Působnost

1. Tato kapitola se vztahuje na přeshraniční rozdělení kapitálových společností, které jsou založeny podle práva některého členského státu a mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozovnu v Unii, pokud se alespoň dvě z kapitálových společností zúčastněných na rozdělení řídí právními řády různých členských států (dále jen „přeshraniční rozdělení“).

2. Bez ohledu na čl. 160b bod 4 se tato kapitola vztahuje rovněž na přeshraniční rozdělení, u kterých smí doplatek uvedený v čl. 160b bodě 4 písm. a) a b) podle práva alespoň jednoho z dotčených členských států převyšovat 10 % jmenovité hodnoty cenných papírů nebo podílů představujících základní kapitál nástupnických společnosti, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, 10 % jejich účetní hodnoty.

3. Tato kapitola se nepoužije na přeshraniční rozdělení, jehož se účastní společnost, jejímž předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti, která provozuje svou činnost na základě zásady rozložení rizika a jejíž podílové jednotky jsou na žádost jejich držitelů přímo či nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku této společnosti. Za rovnocenné odkupu nebo vyplacení se považuje jednání společnosti směřující k zajištění toho, aby se hodnota jejích podílových jednotek na burze významně nelišila od čisté hodnoty jejího majetku.

4. Členské státy zajistí, aby se tato kapitola nepoužila na společnosti v kterékoli z těchto situací:

a)	společnost je v likvidaci a začala rozdělovat likvidační zůstatek mezi své společníky;

b)	na společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU.

5. Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto kapitolu nepoužijí na společnosti:

a)	v insolvenčním řízení nebo preventivní restrukturalizaci;

b)	v likvidačním řízení jiném než uvedeném v odst. 4 písm. a), nebo

c)	na něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU.

Článek 160b

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)	„společností“ kapitálová společnost, která má jednu z forem uvedených v příloze II;

2)	„rozdělovanou společností“ společnost, která v procesu přeshraničního rozdělení v případě rozštěpení převádí celé své jmění na dvě či více společností, nebo v případě odštěpení či rozdělení vyčleněním převádí část svého jmění na jednu či více společností;

3)	„nástupnickou společností“ společnost nově vznikající během přeshraničního rozdělení;

„rozdělením“ operace, kterou buď:

rozdělovaná společnost převádí při svém zrušení bez likvidace celé své jmění na dvě či více nástupnických společností výměnou za přidělení cenných papírů nebo podílů v nástupnických společnostech společníkům rozdělované společnosti a vyplacení případného doplatku, který nepřekročí 10 % jmenovité hodnoty přidělených cenných papírů nebo podílů, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, 10 % jejich účetní hodnoty (dále jen „rozštěpení“);

rozdělovaná společnost převádí část svého jmění na jednu či více nástupnických společností výměnou za přidělení cenných papírů nebo podílů v nástupnických společnostech nebo v rozdělované společnosti nebo v nástupnických společnostech i rozdělované společnosti společníkům rozdělované společnosti a vyplacení případného doplatku, který nepřekročí 10 % jmenovité hodnoty přidělených cenných papírů nebo podílů, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, 10 % jejich účetní hodnoty (dále jen „odštěpení“);

c)	rozdělovaná společnost převádí část svého jmění na jednu či více nástupnických společností výměnou za přidělení rozdělované společnosti cenných papírů nebo podílů nástupnických společností (dále jen „rozdělení vyčleněním“).

Článek 160c

Postupy a náležitosti

V souladu s právem Unie se řídí právem členského státu rozdělované společnosti ta část postupů a náležitostí, kterou je nutné dodržet v souvislosti s přeshraničním rozdělením pro získání osvědčení předcházejícího rozdělení, a právem členského státu nástupnických společností se řídí ta část postupů a náležitostí, kterou je nutné dodržet po obdržení osvědčení předcházejícího rozdělení.

Článek 160d

Projekty přeshraničního rozdělení

Správní nebo řídící orgán rozdělované společností vyhotoví projekt přeshraničního rozdělení. Projekt přeshraničního rozdělení obsahuje alespoň tyto údaje:

a)	právní formu, název a sídlo rozdělované společnosti a právní formu, název a sídlo navržené pro novou společnost nebo nové společnosti vzniklé přeshraničním rozdělením;

b)	výměnný poměr podílů nebo cenných papírů představujících podíl na základním kapitálu společností a výši případného doplatku;

c)	podmínky pro přidělení podílů nebo cenných papírů představujících podíl na základním kapitálu nástupnických společností nebo rozdělované společnosti;

d)	navrhovaný orientační časový rozvrh přeshraničního rozdělení;

e)	pravděpodobné dopady přeshraničního rozdělení na zaměstnanost;

f)	den, od něhož držitelům podílů nebo cenných papírů představujících podíl na základním kapitálu společností vzniká právo na podíl na zisku, a případné zvláštní podmínky týkající se tohoto práva;

g)	den nebo dny, od nichž se jednání rozdělované společnosti považuje pro účely účetnictví za jednání nástupnických společností;

h)	veškeré zvláštní výhody poskytnuté členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů rozdělované společnosti;

i)	práva, která nástupnické společnosti poskytují společníkům rozdělované společnosti se zvláštními právy nebo držitelům cenných papírů jiných než cenných papírů představujících podíl na základním kapitálu rozdělované společnosti, nebo opatření navrhovaná pro tyto osoby;

j)	případná zakladatelská právní jednání nástupnických společností a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném právním jednání, a všechny změny zakladatelského právního jednání rozdělované společnosti v případě odštěpení nebo rozdělení vyčleněním;

k)	je-li to relevantní, údaje o postupech, kterými se podle článku 160l stanoví úprava zapojení zaměstnanců do vymezování jejich práv na účast v nástupnických společnostech;

přesný popis jmění rozdělované společnosti a prohlášení, jak bude přiděleno nástupnickým společnostem nebo ponecháno v rozdělované společnosti v případě odštěpení nebo rozdělení vyčleněním, včetně ustanovení o tom, jak se bude nakládat s majetkem a dluhy, které nebyly přiděleny v projektu přeshraničního rozdělení, jako například majetek a dluhy, které nejsou ke dni vyhotovení projektu přeshraničního rozdělení známy;

m)	údaje o ocenění jmění, které má být přiděleno každé společnosti zúčastněné na přeshraničním rozdělení;

n)	rozhodný den rozdělované společnosti použitý pro stanovení podmínek přeshraničního rozdělení;

o)	je-li to relevantní, přidělení společníkům rozdělované společnosti podílů a cenných papírů nástupnických společností nebo rozdělované společnosti nebo obou a kritérium, na němž je toto přidělení založeno;

p)	podrobnosti o nabídce peněžité náhrady pro společníky v souladu s článkem 160i;

q)	veškerá ochranná opatření nabízená věřitelům, jako jsou jistoty nebo zástavy.

Článek 160e

Zpráva správního nebo řídícího orgánu pro společníky a zaměstnance

1. Správní nebo řídící orgán rozdělované společnosti vypracuje zprávu pro společníky a zaměstnance, ve které objasní a zdůvodní právní a ekonomické aspekty přeshraničního rozdělení a vysvětlí jeho dopady na zaměstnance.

Vysvětlí zejména dopady přeshraničního rozdělení na budoucí podnikání společností.

2. Zpráva zahrnuje oddíl určený pro společníky a oddíl určený pro zaměstnance.

3. Oddíl zprávy určený pro společníky vysvětlí zejména:

a)	peněžitou náhradu a metodu použitou k jejímu stanovení;

b)	případný výměnný poměr podílů a metodu nebo metody použité k jeho stanovení;

c)	dopady přeshraničního rozdělení na společníky;

d)	práva a nástroje ochrany dostupné pro společníky v souladu s článkem 160i.

4. Vypracování oddílu zprávy určeného pro společníky se nevyžaduje, pokud s tím všichni společníci vysloví souhlas. Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nepoužije na společnosti s jediným společníkem.

5. Oddíl zprávy určený pro zaměstnance vysvětlí zejména:

a)	dopady přeshraničního rozdělení na pracovněprávní vztahy a případně jakákoli opatření přijatá k ochraně těchto vztahů;

b)	veškeré podstatné změny platných podmínek zaměstnání nebo míst podnikání společnosti;

c)	způsob, jakým faktory stanovené v písmenech a) a b) ovlivňují také případné dceřiné společnosti.

6. Zpráva nebo zprávy se v každém případě elektronicky zpřístupní spolu s projektem přeshraničního rozdělení, je-li k dispozici, společníkům a zástupcům zaměstnanců rozdělované společnosti, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnancům nejpozději šest týdnů přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 160h.

7. Pokud správní nebo řídící orgán rozdělované společnosti obdrží s dostatečným předstihem stanovisko zástupců jejích zaměstnanců, nebo, není-li těchto zástupců, stanovisko samotných zaměstnanců k informacím uvedeným v odstavcích 1 a 5 v souladu s vnitrostátním právem, uvědomí o něm společníky a připojí ho ke zprávě.

8. Vypracování oddílu zprávy určeného pro zaměstnance se nevyžaduje, pokud rozdělovaná společnost a její případné dceřiné společnosti nemají žádné zaměstnance kromě těch, kteří jsou součástí správního nebo řídícího orgánu.

Článek 160f

Zpráva nezávislého znalce

1. Členské státy zajistí, aby projekt přeshraničního rozdělení přezkoumal nezávislý znalec a vypracoval zprávu určenou pro společníky. Tato zpráva je společníkům zpřístupněna nejpozději jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 160h. V souladu s právem členského státu může být tímto znalcem fyzická nebo právnická osoba.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje v každém případě stanovisko znalce, zda jsou peněžitá náhrada a výměnný poměr podílů přiměřené. Při posuzování peněžité náhrady zohlední znalec případnou tržní cenu podílů rozdělované společnosti před oznámením návrhu rozdělení a hodnotu společnosti bez účinků navrhovaného rozdělení určenou podle obecně uznaných metod oceňování. Zpráva obsahuje alespoň:

a)	metodu nebo metody použité ke stanovení navrhované peněžité náhrady;

b)	metodu nebo metody použité ke stanovení navrhovaného výměnného poměru podílů;

c)	zda metoda nebo metody jsou pro posouzení peněžité náhrady a výměnného poměru podílů přiměřené, jaké hodnoty se při použití každé z těchto metod dosáhlo; k tomu je třeba stanovisko, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám při stanovení konečné hodnoty; a

d)	popis případných zvláštních obtíží, které se při oceňování vyskytly.

Znalec je oprávněn obdržet od rozdělované společnosti veškeré informace nezbytné pro splnění svého úkolu.

3. Přezkoumání projektu přeshraničního rozdělení nezávislým znalcem ani vypracování zprávy nezávislého znalce se nevyžadují, jestliže s tím všichni společníci rozdělované společnosti projevili souhlas.

Členské státy mohou rozhodnout, že se tento článek nepoužije na společnosti s jediným společníkem.

Článek 160g

Zveřejnění

1. Členské státy zajistí, aby společnost zveřejnila a veřejně zpřístupnila v rejstříku členského státu rozdělované společnosti alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 160h tyto listiny:

a)	projekt přeshraničního rozdělení a

b)	oznámení informující společníky, věřitele a zástupce zaměstnanců rozdělované společnosti, nebo, není-li těchto zástupců, přímo zaměstnance o tom, že mohou společnosti nejpozději pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady podat připomínky k projektu přeshraničního rozdělení.

Členské státy mohou požadovat, aby zpráva nezávislého znalce byla zveřejněna a veřejně zpřístupněna v rejstříku.

Členské státy zajistí, aby společnost mohla ze zveřejněné zprávy nezávislého znalce vynechat důvěrné informace.

Listiny zveřejněné v souladu s tímto odstavcem se zpřístupní rovněž prostřednictvím systému propojení rejstříků.

2. Členské státy mohou od požadavku na zveřejnění listin podle odstavce 1 tohoto článku osvobodit rozdělovanou společnost, která po nepřetržitou dobu začínající alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady uvedené v článku 160h a končící nejdříve skončením této valné hromady zpřístupní tyto listiny bezplatně veřejnosti na svých internetových stránkách.

3. V případě, že rozdělovaná společnost zpřístupní projekt přeshraničního rozdělení v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, předloží alespoň jeden měsíc přede dnem konání valné hromady uvedené v článku 160h rejstříku tyto informace:

a)	právní formu, název a sídlo rozdělované společnosti a právní formu, název a sídlo navržené pro společnost nebo společnosti nově vzniklé v důsledku přeshraničního rozdělení;

b)	rejstřík, u kterého jsou uloženy listiny rozdělované společnosti uvedené v článku 14, a číslo svého zápisu v tomto rejstříku;

c)	odkaz na pravidla pro výkon práv věřitelů, zaměstnanců a společníků a

d)	podrobné informace o internetových stránkách, na nichž lze získat online a bezplatně projekt přeshraničního rozdělení, oznámení uvedené v odstavci 1, zprávu znalce a úplné informace o pravidlech uvedených v písmeni c) tohoto pododstavce.

Rejstřík veřejně zpřístupní informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d).

4. Členské státy zajistí, aby požadavky uvedené v odstavcích 1 a 3 mohly být splněny plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k jakémukoli příslušnému orgánu v dotčeném členském státě, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

5. Členské státy mohou požadovat, vedle zveřejnění podle odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, aby projekt přeshraničního rozdělení nebo informace uvedené v odstavci 3 tohoto článku byly zveřejněny v jejich vnitrostátním věstníku nebo prostřednictvím centrální elektronické platformy v souladu s čl. 16 odst. 3. Členský stát v takovém případě zajistí, aby rejstřík předal příslušné informace vnitrostátnímu věstníku nebo centrální elektronické platformě.

6. Členské státy zajistí, aby listiny uvedené v odstavci 1 nebo informace uvedené v odstavci 3 byly bezplatně přístupné veřejnosti prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Článek 160h

Schválení valnou hromadou

1. Po vzetí zpráv uvedených v článcích 160e a 160f a případně stanovisek zaměstnanců podaných podle článku 160e a připomínek zaměstnanců podaných podle článku 160g na vědomí rozhodne valná hromada rozdělované společnosti usnesením o tom, zda schválí projekt přeshraničního rozdělení a zda změní zakladatelské právní jednání a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném právním jednání.

2. Valná hromada rozdělované společnosti si může vyhradit právo podmínit provedení přeshraničního rozdělení tím, že tato valná hromada výslovně potvrdí úpravu účasti zaměstnanců uvedenou v článku 160l.

3. Členské státy zajistí, aby schválení i jakékoli změny projektu přeshraničního rozdělení vyžadovaly nejméně dvoutřetinovou většinu, nikoli však více než 90 % hlasů připadajících buď na zastoupené podíly, nebo na zastoupený upsaný základní kapitál na valné hromadě. Hlasovací práh však nesmí být v žádném případě vyšší, než jaký je stanoven ve vnitrostátních právních předpisech pro schválení přeshraniční fúze.

4. Pokud některé ustanovení projektu přeshraničního rozdělení nebo jakákoli změna zakladatelského právního jednání rozdělované společnosti vede ke zvýšení ekonomických závazků určitého společníka vůči společnosti nebo třetím stranám, mohou členské státy za těchto zvláštních okolností požadovat, aby s tímto ustanovením nebo s touto změnou zakladatelského právního jednání rozdělované společnosti souhlasil dotčený společník, není-li tento schopen vykonat práva stanovená v článku 160i.

5. Členské státy zajistí, aby schválení přeshraničního rozdělení valnou hromadou nebylo možné napadnout výlučně z následujících důvodů:

a)	výměnný poměr podílů uvedený v čl. 160d písm. b) není přiměřený;

b)	peněžitá náhrada uvedená v čl. 160d písm. p) není přiměřená, nebo

c)	informace poskytnuté o výměnném poměru podílů uvedeném v písmeni a) nebo peněžité náhradě uvedené v písmeni b) nejsou v souladu s právními požadavky.

Článek 160i

Ochrana společníků

1. Členské státy zajistí, aby alespoň ti společníci rozdělované společnosti, kteří hlasovali proti schválení projektu přeshraničního rozdělení, měli právo zcizit své podíly za přiměřenou peněžitou náhradu za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6, pokud by v důsledku přeshraničního rozdělení nabyli podíly v nástupnických společnostech, které by se řídily právem jiného členského státu než členského státu rozdělované společnosti.

Členské státy mohou právo uvedené v prvním pododstavci poskytnout i jiným společníkům rozdělované společnosti.

Členské státy mohou požadovat, aby výslovný nesouhlasný postoj k projektu přeshraničního rozdělení, záměr společníků uplatnit právo zcizit své podíly, nebo obojí byly náležitě zdokumentovány nejpozději na valné hromadě uvedené v článku 160h. Členské státy mohou dovolit, aby byl záznam tohoto nesouhlasného postoje k projektu přeshraničního rozdělení považován za řádný doklad o hlasování proti němu.

2. Členské státy stanoví lhůtu, v níž musí společníci uvedení v odstavci 1 oznámit rozdělované společnosti své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly. Tato lhůta nesmí uplynout dříve než jeden měsíc od konání valné hromady uvedené v článku 160h. Členské státy zajistí, aby rozdělovaná společnost poskytla elektronickou adresu pro elektronické přijímání těchto prohlášení.

3. Členské státy dále stanoví lhůtu, v níž má být vyplacena peněžitá náhrada stanovená v projektu přeshraničního rozdělení. Tato lhůta nesmí uplynout dříve než dva měsíce ode dne nabytí účinnosti přeshraničního rozdělení podle článku 160q.

4. Členské státy zajistí, aby každý společník, který oznámil své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly, avšak má za to, že peněžitá náhrada nabízená rozdělovanou společností není přiměřená, měl právo domáhat se u příslušného orgánu nebo subjektu pověřených podle vnitrostátního práva dodatečné peněžité náhrady. Členské státy stanoví lhůtu pro uplatnění nároku na dodatečnou peněžitou náhradu.

Členské státy mohou stanovit, že konečné rozhodnutí o poskytnutí dodatečné peněžité náhrady platí pro všechny společníky rozdělované společnosti, kteří oznámili své rozhodnutí uplatnit právo zcizit své podíly v souladu s odstavcem 2.

5. Členské státy zajistí, aby se práva uvedené v odstavcích 1 až 4 řídila právem členského státu rozdělované společnosti a aby měl tento členský stát výlučnou pravomoc řešit veškeré spory týkající se těchto práv.

6. Členské státy zajistí, aby společníci rozdělované společnosti, kteří neměli nebo neuplatnili právo zcizit své podíly, avšak považují výměnný poměr podílu stanovený v projektu přeshraničního rozdělení za nepřiměřený, ho mohli napadnout a domáhat se dorovnání. Řízení v této věci se zahájí před příslušným orgánem nebo subjektem pověřeným podle práva členského státu, kterým se rozdělovaná společnost řídí, ve lhůtě stanovené tímto vnitrostátním právem a nebrání zápisu přeshraničního rozdělení do rejstříku. Rozhodnutí je pro nástupnické společnosti a v případě odštěpení i pro rozdělovanou společnost závazné.

7. Členské státy mohou také stanovit, že dotčená nástupnická společnost, a v případě odštěpení i rozdělovaná společnost, může dorovnání poskytnout v podobě podílů nebo v jiné nepeněžité podobě.

Článek 160j

Ochrana věřitelů

1. Členské státy stanoví přiměřený systém ochrany zájmů věřitelů, jejichž pohledávky vznikly před zveřejněním projektu přeshraničního rozdělení a v okamžiku tohoto zveřejnění ještě nebyly splatné.

Členské státy zajistí, aby se věřitelé, kteří nejsou spokojeni s ochrannými opatřeními nabízenými v projektu přeshraničního rozdělení, jak jsou stanovena v čl. 160d písm. q), mohli do tří měsíců od zveřejnění projektu přeshraničního rozdělení uvedeného v článku 160g obrátit na příslušný správní nebo soudní orgán se žádostí o přiměřené ochranná opatření, pokud mohou spolehlivě prokázat, že v důsledku přeshraničního rozdělení bude ohroženo uspokojení jejich pohledávek a že od společnosti neobdrželi žádná přiměřená ochranná opatření.

Členské státy zajistí, aby byla ochranná opatření podmíněna nabytím účinnosti přeshraničního rozdělení v souladu s článkem 160q.

2. Pokud věřitel rozdělované společnosti neobdrží plnění od společnosti, na niž závazek vůči němu přešel, zbývající nástupnické společnosti, a v případě odštěpení nebo rozdělení vyčleněním i rozdělovaná společnost, za tento závazek odpovídají společně a nerozdílně se společností, které byl závazek přidělen. Každá společnost účastníci se rozdělení je však společné a nerozdílné odpovědná nejvýše do částky odpovídající hodnotě čistého jmění, které na ni přešlo ke dni nabytí účinnosti rozdělení.

3. Členské státy mohou požadovat, aby správní nebo řídící orgán rozdělované společnosti učinil prohlášení přesně zachycující její stávající finanční situaci ke dni, který nesmí být dříve než jeden měsíc před zveřejněním prohlášení. V prohlášení tento orgán uvede, že na základě informací mu dostupných ke dni uvedeného prohlášení a po provedení přiměřeného šetření si není vědom žádného důvodu, proč by kterákoli nástupnická společnost, a v případě odštěpení rozdělovaná společnost, neměla být po nabytí účinnosti rozdělení schopna dostát závazkům, které na ni podle projektu přeshraničního rozdělení přešly, v době jejich splatnosti. Prohlášení se zveřejní spolu s projektem přeshraničního rozdělení v souladu s článkem 160g.

4. Odstavci 1, 2 a 3 není dotčeno uplatňování právních předpisů členského státu rozdělované společnosti týkajících se uspokojení nebo zajištění peněžitých či nepeněžitých závazků vůči veřejným subjektům.

Článek 160k

Informování zaměstnanců a projednávání s nimi

1. Členské státy zajistí, aby byla dodržena práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi v souvislosti s přeshraničním rozdělením a aby tato práva byla vykonávána v souladu s právním rámcem stanoveným směrnicí 2002/14/ES, a pokud je přeshraniční rozdělení považováno za převod podniku ve smyslu směrnice 2001/23/ES, stanoveným směrnicí 2001/23/ES, a případně u podniků působících na úrovni Společenství nebo skupin podniků působících na úrovni Společenství v souladu se směrnicí 2009/38/ES. Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi na jiné společnosti než ty, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2002/14/ES.

2. Aniž je dotčen čl. 160e odst. 7 a čl. 160g odst. 1 písm. b), členské státy zajistí, aby byla práva na informování zaměstnanců a projednávání s nimi dodržena alespoň předtím, než bude rozhodnuto o projektu přeshraničního rozdělení nebo o zprávě uvedené v článku 160e, podle toho, co nastane dříve, a to tak, aby zaměstnancům byla poskytnuta odůvodněná odpověď před konáním valné hromady uvedené v článku 160h.

Článek 160l

Účast zaměstnanců

1. Aniž je dotčen odstavec 2, vztahují se na každou nástupnickou společnost případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v členském státě, v němž má tato společnost sídlo.

2. Případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v členském státě, kde má společnost vzniklá přeshraničním rozdělením sídlo, se však nepoužijí, pokud rozdělovaná společnost měla v průběhu šesti měsíců před zveřejněním projektu přeshraničního rozdělení průměrný počet zaměstnanců rovnající se čtyřem pětinám použitelné prahové hodnoty, která zakládá účast zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES, stanovené právem členského státu rozdělované společnosti, nebo pokud vnitrostátní právo, kterým se řídí každá nástupnická společnost:

nestanoví alespoň stejný rozsah účasti zaměstnanců, jaký existoval v rozdělované společnosti před přeshraničním rozdělením, přičemž se tento rozsah vyjadřuje podílem zástupců zaměstnanců mezi členy správního nebo dozorčího orgánu nebo jejich výborů nebo řídící skupiny příslušné pro útvary společnosti, které jsou zodpovědné za zisk, jsou-li zaměstnanci zastoupeni, nebo

b)	pro zaměstnance podniků nástupnických společností, které se nacházejí v jiném členském státě, nestanoví stejný nárok na výkon práv na účast, jaký mají tito zaměstnanci zaměstnaní v členském státě, kde má sídlo nástupnická společnost.

3. V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku upraví členské státy účast zaměstnanců ve společnostech vzniklých přeshraničním rozdělením i jejich zapojení do vymezování těchto práv, aniž jsou dotčeny odstavce 4 až 7 tohoto článku, obdobně podle zásad a postupů uvedených v čl. 12 odst. 2 a 4 nařízení (ES) č. 2157/2001 a těchto ustanovení směrnice 2001/86/ES:

a)	čl. 3 odst. 1, odst. 2 písm. a) bod i) a písm. b), odst. 3, odst. 4 první dvě věty a odst. 5 a 7;

b)	čl. 4 odst. 1, odst. 2 písm. a), g) a h) a odst. 3 a 4;

článek 5;

článek 6;

e)	čl. 7 odst. 1, s výjimkou písm. b) druhé odrážky;

f)	články 8, 10, 11 a 12 a

g)	písmeno a) části 3 přílohy.

4. Při stanovování zásad a postupů podle odstavce 3 členské státy:

přiznají zvláštnímu vyjednávacímu výboru právo rozhodnout dvoutřetinovou většinou svých členů zastupujících nejméně dvě třetiny zaměstnanců, že nebude zahájeno žádné vyjednávání nebo že již zahájená vyjednávání budou skončena a budou uplatněna pravidla pro účast platná v členském státě každé nástupnické společnosti;

v případě, že se po předchozím vyjednávání uplatňují referenční ustanovení týkající se účasti, a aniž jsou tato ustanovení dotčena, se mohou rozhodnout omezit podíl zástupců zaměstnanců ve správním orgánu nástupnických společností. Pokud se však správní nebo dozorčí orgán rozdělované společnosti skládal nejméně z jedné třetiny ze zástupců zaměstnanců, nesmí vést toto omezení v žádném případě k tomu, aby byl podíl zaměstnanců ve správním orgánu nižší než jedna třetina;

zajistí, aby se pravidla pro účast zaměstnanců, která se uplatňovala před přeshraničním rozdělením, uplatňovala i nadále až do dne použitelnosti následně dohodnutých pravidel, nebo není-li jich, až do dne použitelnosti referenčních ustanovení v souladu s písmenem a) části 3 přílohy směrnice 2001/86/ES.

5. Rozšíření práv na účast na zaměstnance nástupnických společností uvedené v odst. 2 písm. b), kteří jsou zaměstnáni v jiném členském státě, nezavazuje členské státy, které se pro toto rozšíření rozhodnou, přihlížet k těmto zaměstnancům při výpočtu prahových hodnot pro počty zaměstnanců, při jejichž překročení vznikají práva na účast podle vnitrostátního práva.

6. Má-li se na některou z nástupnických společností vztahovat systém účasti zaměstnanců podle pravidel uvedených v odstavci 2, musí mít tato společnost právní formu, která umožňuje výkon práv na účast.

7. Existuje-li v nástupnické společnosti systém účasti zaměstnanců, musí tato společnost přijmout opatření, aby zajistila, že práva zaměstnanců na účast budou v případě následného přeshraničního či vnitrostátního přemístění sídla, fúze nebo rozdělení během čtyř let po nabytí účinnosti přeshraničního rozdělení chráněna tím, že se použijí obdobně pravidla stanovená v odstavcích 1 až 6.

8. Společnost svým zaměstnancům nebo jejich zástupcům oznámí bez zbytečného odkladu výsledek vyjednávání o účasti zaměstnanců.

Článek 160m

Osvědčení předcházející rozdělení

1. Členské státy určí soud, notáře nebo jiný orgán či orgány příslušné ke kontrole zákonnosti přeshraničního rozdělení s ohledem na část postupu, která se řídí právem členského státu rozdělované společnosti, a k vydání osvědčení předcházejícího rozdělení, které potvrzuje splnění všech relevantních podmínek a řádné dokončení postupů a splnění náležitostí v členském státě rozdělované společnosti (dále jen „příslušný orgán“).

Takové dokončení postupů a splnění náležitostí může zahrnovat uspokojení nebo zajištění peněžitých či nepeněžitých závazků vůči veřejným subjektům nebo splnění zvláštních odvětvových požadavků, včetně zajištění závazků vyplývajících z probíhajících řízení.

2. Členské státy zajistí, aby k žádosti rozdělované společnosti o osvědčení předcházející rozdělení byly připojeny:

a)	projekt přeshraničního rozdělení;

b)	zpráva a případné připojené stanovisko uvedené v článku 160e a zpráva uvedená v článku 160f, pokud jsou k dispozici;

c)	veškeré připomínky podané v souladu s čl. 160g odst. 1 a

d)	informace o schválení valnou hromadou uvedeném v článku 160h.

3. Členské státy mohou požadovat, aby rozdělovaná společnost k žádosti o osvědčení předcházející rozdělení připojila dodatečné informace, zejména o:

a)	počtu zaměstnanců v době vypracování projektu přeshraničního rozdělení;

b)	existenci dceřiných společností a jejich zeměpisném umístění;

c)	plnění svých závazků vůči veřejným subjektům.

Pro účely tohoto odstavce si příslušné orgány mohou tyto informace, pokud je rozdělovaná společnost neposkytne, vyžádat od jiných relevantních orgánů.

4. Členské státy zajistí, aby žádost uvedenou v odstavci 2 a 3, včetně předložení veškerých informací a listin, bylo možné podat plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k příslušnému orgánu, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

5. Pokud jde o dodržování pravidel pro účast zaměstnanců stanovených v článku 160l, příslušný orgán v členském státě rozdělované společnosti ověří, že projekt přeshraničního rozdělení obsahuje informace o postupech, kterými se určuje příslušná úprava, a o možných variantách takové úpravy.

6. V rámci kontroly uvedené v odstavci 1 přezkoumá příslušný orgán:

a)	veškeré listiny a informace, které mu byly předloženy v souladu s odstavci 2 a 3;

c)	případně informace rozdělované společnosti o tom, že postup uvedený v čl. 160l odst. 3 a 4 byl zahájen.

7. Členské státy zajistí, aby byla kontrola uvedená v odstavci 1 provedena ve lhůtě tří měsíců ode dne obdržení listin a informace o schválení přeshraničního rozdělení valnou hromadou rozdělované společnosti. Tato kontrola má jeden z těchto výsledků:

a)	pokud je zjištěno, že přeshraniční rozdělení splňuje všechny příslušné podmínky a že byly dokončeny všechny nezbytné postupy a splněny všechny nezbytné náležitosti, vydá příslušný orgán osvědčení předcházející rozdělení;

pokud je zjištěno, že přeshraniční rozdělení nesplňuje všechny příslušné podmínky nebo že nebyly dokončeny všechny nezbytné postupy a splněny všechny nezbytné náležitosti, příslušný orgán osvědčení předcházející rozdělení nevydá a informuje společnost o důvodech svého rozhodnutí; v takovém případě může příslušný orgán společnosti poskytnout možnost splnit příslušné podmínky nebo dokončit postupy a splnit náležitosti v přiměřené lhůtě.

8. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán nevydal osvědčení předcházející rozdělení, pokud je v souladu s vnitrostátním právem zjištěno, že přeshraniční rozdělení má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti.

9. Pojme-li příslušný orgán při kontrole uvedené v odstavci 1 vážné podezření, že přeshraniční rozdělení má zneužívající nebo podvodný účel, který povede nebo má vést k vyhýbání se unijním nebo vnitrostátním právním předpisům či k jejich obcházení, anebo k páchání trestné činnosti, vezme v úvahu relevantní skutečnosti a okolnosti, jako jsou orientační faktory – jsou-li relevantní a nejsou-li posuzovány samostatně –, o nichž se dozvěděl v průběhu kontroly uvedené v odstavci 1, a to i prostřednictvím konzultace s relevantními orgány. Posouzení pro účely tohoto odstavce se provádí případ od případu postupem, který se řídí vnitrostátním právem.

12. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly vést konzultace s ostatními relevantními orgány s působností v různých oblastech dotčených přeshraničním rozdělením, včetně orgánů členského státu nástupnických společností, a obdržet od nich i od rozdělované společnosti informace a listiny nezbytné k provedení kontroly zákonnosti přeshraničního rozdělení, a to v procesním rámci stanoveném vnitrostátním právem. Pro účely posouzení se příslušný orgán může obrátit na nezávislého znalce.

Článek 160n

Předání osvědčení předcházejícího rozdělení

1. Členské státy zajistí, aby osvědčení předcházející rozdělení bylo sdíleno s orgány uvedenými v čl. 160o odst. 1 prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Členské státy také zajistí, aby osvědčení předcházející rozdělení bylo přístupné prostřednictvím systému propojení rejstříků

2. Přístup k osvědčením předcházejícím rozdělení je pro orgány uvedené v čl. 160o odst. 1 a pro rejstříky bezplatný.

Článek 160o

Kontrola zákonnosti přeshraničního rozdělení

1. Členské státy určí soud, notáře nebo jiný orgán příslušný ke kontrole zákonnosti přeshraničního rozdělení s ohledem na tu část postupu, která se týká dokončení přeshraničního rozdělení a která se řídí právem členských států nástupnických společností, a ke schválení přeshraničního rozdělení.

Uvedený orgán zejména zajistí, aby nástupnické společnosti dodržely vnitrostátní právní předpisy týkající se zakládání a zápisu společností a aby byla případně vymezena úprava účasti zaměstnanců v souladu s článkem 160l.

2. Pro účely odstavce 1 tohoto článku předloží rozdělovaná společnost každému orgánu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku projekt přeshraničního rozdělení schválený valnou hromadou uvedenou v článku 160h.

3. Každý členský stát zajistí, aby rozdělovaná společnost mohla jakoukoli žádost uvedenou v odstavci 1, která zahrnuje předložení jakýchkoli informací a listin, podat plně online, aniž by se žadatelé museli osobně dostavit k orgánu uvedenému v odstavci 1, v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy I kapitoly III.

4. Orgán uvedený v odstavci 1 schválí přeshraniční rozdělení, jakmile shledá, že byly splněny všechny příslušné podmínky a náležitosti v členských státech následnických společností.

5. Osvědčení předcházející rozdělení přijme orgán uvedený v odstavci 1 jako přesvědčivé potvrzení řádného dokončení platných postupů a splnění platných náležitostí v členském státě rozdělované společnosti předcházejících rozdělení, bez něhož nelze přeshraniční rozdělení schválit.

Článek 160p

Zápis do rejstříku

1. Právo členských států rozdělované společnosti a nástupnických společností určuje, jakou formou se na jejich územích v souladu s článkem 16 zveřejňuje dokončení přeshraničního rozdělení v rejstříku.

2. Členské státy zajistí, aby byly do jejich rejstříků zapsány alespoň tyto informace:

a)	do rejstříku členských států nástupnických společností skutečnost, že zápis nástupnické společnosti je výsledkem přeshraničního rozdělení;

b)	do rejstříku členských států nástupnických společností datum zápisu nástupnických společností;

c)	do rejstříku členského státu rozdělované společnosti v případě rozštěpení skutečnost, že výmaz nebo odstranění rozdělované společnosti z rejstříku je výsledkem přeshraničního rozdělení;

d)	do rejstříku členského státu rozdělované společnosti v případě rozštěpení datum výmazu nebo odstranění rozdělované společnosti z rejstříku;

e)	do rejstříků členského státu rozdělované společnosti a členských států nástupnických společností číslo zápisu, název a právní forma rozdělované společnosti a čísla zápisu, název a právní forma nástupnických společností.

Rejstříky informace uvedené v prvním pododstavci veřejně zpřístupní prostřednictvím systému propojení rejstříků.

3. Členské státy zajistí, aby rejstříky členských států nástupnických společností oznámily rejstříku členského státu rozdělované společnosti prostřednictvím systému propojení rejstříků, že nástupnické společnosti byly zapsány. Členské státy rovněž zajistí, aby byl v případě rozštěpení zápis rozdělované společnosti vymazán či odstraněn ihned po obdržení všech uvedených oznámení.

4. Členské státy zajistí, aby rejstřík členského státu rozdělované společnosti oznámil rejstříkům členských států nástupnických společností prostřednictvím systému propojení rejstříků, že přeshraniční rozdělení nabylo účinnosti.

Článek 160q

Den nabytí účinnosti přeshraničního rozdělení

Den nabytí účinnosti přeshraničního rozdělení se určuje podle práva členského státu, kterým se řídí rozdělovaná společnost. Rozdělení však může nabýt účinnosti až po provedení kontroly podle článků 160m a 160o a poté, co rejstříky obdrží všechna oznámení uvedená v čl. 160p odst. 3.

Článek 160r

Účinky přeshraničního rozdělení

1. Přeshraniční rozštěpení má ode dne uvedeného v článku 160q tyto účinky:

a)	veškeré jmění rozdělované společnosti, včetně všech smluv, úvěrů, práv a závazků, přechází na nástupnické společnosti v souladu s přidělením stanoveným v projektu přeshraničního rozdělení;

b)	společníci rozdělované společnosti se stávají společníky nástupnických společností v souladu s přidělením podílů uvedeným v projektu přeshraničního rozdělení, pokud nezcizili své podíly podle čl. 160i odst. 1;

c)	práva a povinnosti rozdělované společnosti vyplývající z pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů, které existují ke dni nabytí účinnosti přeshraničního rozdělení, přecházejí na nástupnické společnosti;

d)	rozdělovaná společnost zaniká.

2. Přeshraniční odštěpení má ode dne uvedeného v článku 160q tyto účinky:

a)	část jmění rozdělované společnosti, včetně smluv, úvěrů, práv a závazků, přechází na nástupnickou společnost či nástupnické společnosti, zatímco zbývající část zůstává jměním rozdělované společnosti v souladu s přidělením stanoveným v projektu přeshraničního rozdělení;

alespoň někteří společníci rozdělované společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti či nástupnických společností a alespoň někteří společníci zůstávají společníky rozdělované společnosti nebo se stávají společníky obou společností v souladu s přidělením podílů uvedeným v projektu přeshraniční rozdělení, pokud nezcizili své podíly podle čl. 160i odst. 1;

práva a povinnosti rozdělované společnosti vyplývající z pracovních smluv nebo pracovněprávních vztahů, které existují ke dni nabytí účinnosti přeshraničního rozdělení, přidělené nástupnické společnosti či nástupnickým společnostem v souladu s projektem přeshraničního rozdělení přecházejí na příslušnou nástupnickou společnost či nástupnické společnosti.

3. Přeshraniční rozdělení vyčleněním má ode dne uvedeného v článku 160q tyto účinky:

a)	část jmění rozdělované společnosti, včetně smluv, úvěrů, práv a závazků, přechází na nástupnickou společnost či nástupnické společnosti a zbývající část zůstává jměním rozdělované společnosti v souladu s přidělením stanoveným v projektu přeshraničního rozdělení;

b)	podíly nástupnické společnosti či nástupnických společností jsou přiděleny rozdělované společnosti;

4. Aniž je dotčen čl. 160j odst. 2, členské státy zajistí, aby v případě, kdy určitý majetek nebo závazek rozdělované společnosti není výslovně přidělen v projektu přeshraničního rozdělení, jak je uvedeno v čl. 160d písm. l), a ani výklad tohoto projektu neumožňuje rozhodnout o jeho přidělení, byl tento majetek, jeho hodnota nebo závazek rozdělen mezi všechny nástupnické společnosti, nebo v případě odštěpení či rozdělení vyčleněním mezi všechny nástupnické společnosti a rozdělovanou společnost, v poměru k čistému jmění přidělenému každé z nich v projektu přeshraničního rozdělení.

5. Vyžadují-li právní předpisy členských států v případě přeshraničního rozdělení splnění zvláštních náležitostí, aby byl převod určitého majetku, práv a závazků provedený rozdělovanou společností účinný vůči třetím osobám, plní tyto náležitosti rozdělovaná společnost nebo nástupnické společnosti, podle okolností.

6. Členské státy zajistí, aby podíly nástupnické společnosti nemohly být vyměněny za podíly rozdělované společnosti, které drží sama společnost přímo nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti.

Článek 160s

Zjednodušení náležitostí

V případě přeshraničního rozdělení vyčleněním se čl. 160d písm. b), c), f), i), o) a p) a články 160e, 160f a 160i nepoužijí.

Článek 160t

Nezávislí znalci

1. Členské státy stanoví pravidla upravující alespoň občanskoprávní odpovědnost nezávislého znalce pověřeného vypracováním zprávy uvedené v článku 160f.

2. Členské státy stanoví pravidla k zajištění toho, aby:

a)	znalec nebo právnická osoba, jejímž jménem jedná, byli nezávislí na společnosti žádající o osvědčení předcházející rozdělení a nebyli ve vztahu k ní ve střetu zájmů a

b)	stanovisko znalce bylo nestranné a objektivní a bylo vydáno s cílem pomoci příslušnému orgánu v souladu s požadavky na nezávislost a nestrannost podle rozhodného práva nebo profesních norem, které se na znalce vztahují.

Článek 160u

Platnost

Přeshraniční rozdělení, které nabylo účinnosti v souladu s postupy, kterými se provádí tato směrnice, nesmí být prohlášeno za neplatné.

24)	Nadpis přílohy II se nahrazuje tímto: „Formy společností podle čl. 7 odst. 1, článku 13, čl. 29 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 67 odst. 1, čl. 86b bodů 1 a 2, čl. 119 bodu 1 písm. a) a čl. 160b bodu 1“.

Článek 2

Sankce

Členské státy stanoví opatření a sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Za závažná porušení mohou stanovit trestní sankce.

Stanovená opatření a sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 3

Provedení ve vnitrostátním právu

1. Členské státy do 31. ledna 2023 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Podávání zpráv a přezkum

1. Komise do 1. února 2027 provede hodnocení této směrnice, včetně hodnocení provádění ustanovení o informování zaměstnanců a projednávání s nimi a jejich účasti v souvislosti s přeshraničními operacemi, včetně posouzení pravidel o podílu zástupců zaměstnanců ve správním orgánu společnosti vzniklé přeshraniční operací, a účinnosti ochranných opatření týkajících se vyjednávání o právech účasti zaměstnanců, při zohlednění dynamické povahy společností s rostoucím přeshraničním rozměrem, a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o zjištěních z tohoto hodnocení, zejména s ohledem na případnou potřebu zavést do práva Unie harmonizovaný rámec pro zastoupení zaměstnanců na úrovni orgánů společnosti; bude-li to vhodné, připojí k této zprávě legislativní návrh.

Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování této zprávy, zejména údaje o počtu přeshraničních přemístění sídla, fúzí a rozdělení, doby jejich uskutečnění a souvisejících nákladech, údaje o případech, kdy bylo odmítnuto vydání osvědčení předcházejícího přeměně, jakož i souhrnné statistické údaje o počtu vyjednávání o právech účasti zaměstnanců v přeshraničních operacích. Členské státy rovněž poskytnou Komisi údaje o fungování a účincích pravidel soudní příslušnosti použitelných při přeshraničních operacích.

2. Zpráva zejména posoudí postupy uvedené v kapitolách I a IV hlavy II směrnice (EU) 2017/1132, a to především v souvislosti s jejich trváním a náklady.

3. Zpráva zahrne posouzení proveditelnosti stanovení pravidel pro druhy přeshraničních rozdělení, které nejsou v působnosti této směrnice, zejména včetně přeshraničního rozdělení sloučením.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 27. listopadu 2019.

Za Evropský parlament

Předseda

D.M. SASSOLI

Za Radu

předseda

T. TUPPURAINEN

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 24.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. listopadu 2019.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanovuje rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 18).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(10) Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).

(11) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16).

(12) Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21. 1. 1997, s. 1).

(15) Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34).

(16) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).

(17) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(18) Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1).

(19) Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1).

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(21) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(22) Úř. věst. L 123, 12.5. 2016, s. 1.

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/45

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2122

ze dne 10. října 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 48 písm. b), c), d), e) a f), čl. 53 odst. 1 písm. d) bod ii) a čl. 77 odst. 1 písm. k) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 48 nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc přijmout pravidla pro osvobození některých kategorií zvířat a zboží od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, je-li taková odchylka odůvodněná. Ustanovení čl. 53 odst. 1 písm. d) bodu ii) nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc přijmout pravidla týkající se vymezených úředních kontrolních úkolů prováděných celními orgány nebo jinými veřejnými orgány, pokud uvedené orgány nejsou za tyto úkoly již odpovědné, pokud jde o osobní zavazadla cestujících.

(2)

Tato pravidla jsou do značné míry propojena a mnoho z nich má být uplatňováno společně. V zájmu jednoduchosti a transparentnosti a také pro usnadnění jejich uplatňování a vyloučení opakování by proto tato pravidla měla být stanovena v jednom právním aktu místo řady samostatných aktů s mnoha křížovými odkazy a s rizikem opakování. Tato pravidla slouží často společným cílům a vztahují se na doplňující se činnosti provozovatelů a příslušných orgánů. Je proto vhodné seskupit tato pravidla do jediného nařízení v přenesené pravomoci.

(3)

Pokud jsou přijata pravidla, která stanoví osvobození od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, měly by být stanoveny podmínky, jako jsou odpovídající kontrolní opatření, aby se zajistilo, že nevzniknou žádná nepřijatelná rizika pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, když tato zvířata a toto zboží vstupují na území Unie.

(4)

Osvobození od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly pro produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících, pro produkty určené ke spotřebě posádkou a cestujícími na palubě dopravních prostředků zajišťujících mezinárodní dopravu a pro produkty zasílané jako malé zásilky soukromým osobám již existují podle směrnice Rady 97/78/ES (2). Jelikož směrnice 97/78/ES se s účinkem ode dne 14. prosince 2019 zrušuje, je v zájmu právní jasnosti a zajištění jednotného uplatňování uvedených osvobození vhodné stanovit v tomto nařízení ustanovení týkající se těchto osvobození. Uvedená osvobození se týkají určitých kategorií zvířat a zboží, které sice vstupují na trh Unie, avšak nemají být uváděny na trh.

(5)	Aby se zajistila soudržnost právních předpisů Unie, měly by členské státy i nadále provádět vhodné kontroly založené na riziku, aby se zabránilo zavlékání určitých invazních nepůvodních druhů do Unie, jak vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (3).

(6)	Aby se usnadnila propagace vědeckých činností, je oprávněné osvobodit určité kategorie zvířat a zboží určených pro vědecké účely od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly.

(7)

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které jsou uvedeny v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 a jsou určeny pro vědecké účely, by měly být za určitých podmínek osvobozeny od kontroly totožnosti a fyzické kontroly na stanovištích hraniční kontroly, neboť jsou v souladu s článkem 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (4) stanovena odpovídající ochranná opatření.

(8)

Podle čl. 48 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/625 by měly být od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly osvobozeny produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro jejich osobní spotřebu nebo použití, a malé zásilky zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílané fyzickým osobám. Pokud jde o malé zásilky zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílané fyzickým osobám, měly by členské státy provádět kontroly založené na riziku. Možné riziko zavlečení patogenních původců nebo nákaz do Unie prostřednictvím dovozu produktů živočišného původu by mělo být zváženo v rámci opatření upravujících dovoz takových zásilek nebo produktů.

(9)

V zájmu zajištění minimalizace rizik pro veřejné zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin by měly členské státy alespoň jednou ročně přezkoumat své zvláštní kontrolní mechanismy a činnosti týkající se zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících, a každoročně po hlavní cestovní sezoně tyto mechanismy a opatření aktualizovat.

(10)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (5) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 (6) stanoví pravidla týkající se některých druhů zvířat v zájmovém chovu, která doprovázejí svého majitele nebo oprávněnou osobu při neobchodních přesunech do Unie ze třetích zemí. Měla by být minimalizována administrativní zátěž spojená s těmito přesuny a zároveň by měla být zajištěna dostatečná úroveň bezpečnosti s ohledem na související rizika pro veřejné zdraví a zdraví zvířat. Členské státy by navíc měly povolit přemísťování ptáků v zájmovém chovu do Unie pouze v souladu s rozhodnutím Komise 2007/25/ES (7).

(11)

Ustanovení čl. 48 písm. f) nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc přijmout pravidla pro osvobození od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud jde o zvířata v zájmovém chovu chovaná pro soukromé nekomerční účely. Pravidly pro osvobození stanovenými v tomto nařízení by neměla být dotčena povinnost členských států provádět úřední kontroly s cílem zajistit soulad s nařízením (EU) č. 1143/2014 a s nařízením Komise (ES) č. 865/2006 (8).

(12)	Aby byly občanům poskytnuty jasné a dostupné informace o pravidlech, která platí pro neobchodní přesuny některých druhů zvířat v zájmovém chovu do Unie, měly by mít členské státy povinnost zpřístupnit tyto informace veřejnosti.

(13)

Úroveň rizika pro veřejné zdraví a zdraví zvířat v důsledku zavlečení nákaz zvířat a patogenních původců se liší v závislosti na různých faktorech, jako je druh produktu, druh zvířat, z nichž byly produkty získány, a pravděpodobnost přítomnosti patogenních původců. Pro řešení těchto rizik jsou v nařízení Komise (ES) č. 206/2009 (9) stanovena komplexní pravidla Unie pro prevenci zavlékání nákaz zvířat a patogenních původců. Vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví pravidla, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 206/2009, mělo by být uvedené nařízení ode dne použitelnosti tohoto nařízení zrušeno.

(14)	Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (10) by mělo být pozměněno, pokud jde o osvobození některých výzkumných a diagnostických vzorků od veterinárních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, jelikož na tuto záležitost se vztahuje toto nařízení.

(15)	Nařízení (EU) 2017/625 se použije od 14. prosince 2019. Proto by se pravidla stanovená v tomto nařízení měla rovněž použít od uvedeného data,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro případy, kdy a za jakých podmínek jsou některé kategorie zvířat a zboží osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a pro případy, kdy a za jakých podmínek mohou vymezené kontrolní úkoly provádět celní orgány nebo jiné veřejné orgány, pokud uvedené orgány nejsou za tyto úkoly již odpovědné, pokud jde o osobní zavazadla cestujících.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„výzkumnými a diagnostickými vzorky“ se rozumí výzkumné a diagnostické vzorky podle definice v příloze I bodě 38 nařízení (EU) č. 142/2011;

2)	„systémem IMSOC“ se rozumí systém pro správu informací o úředních kontrolách podle článku 131 nařízení (EU) 2017/625;

3)	„čerstvými produkty rybolovu“ se rozumí čerstvé produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 3.5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (11);

4)	„upravenými produkty rybolovu“ se rozumí upravené produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 3.6 nařízení (ES) č. 853/2004;

5)	„zpracovanými produkty rybolovu“ se rozumí zpracované produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 7.4 nařízení (ES) č. 853/2004;

6)	„zvířetem v zájmovém chovu“ se rozumí zvíře v zájmovém chovu podle definice v čl. 4 bodě 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (12);

7)	„neobchodním přesunem“ se rozumí neobchodní přesun podle definice v čl. 4 bodě 14 nařízení (EU) 2016/429;

8)	„krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu podle definice v příloze I bodě 19 nařízení (EU) č. 142/2011.

Článek 3

Zvířata určená pro vědecké účely

1. Bezobratlí určení pro vědecké účely, jako je výzkum, vzdělávání nebo výzkum související s vývojem výrobků, jsou na stanovištích hraniční kontroly osvobozeni od úředních kontrol jiných než kontrol prováděných v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1143/2014, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	splňují požadavky týkající se zdraví zvířat stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2017/625;

b)	jejich vstup do Unie je za uvedeným účelem předem povolen příslušným orgánem členského státu určení;

c)	po provedení činností spojených s vědeckými účely se tito bezobratlí a produkty z nich získané, s výjimkou množství použitých pro vědecké účely, neškodně odstraní nebo odešlou zpět do třetí země původu.

2. Odstavec 1 se nepoužije na včely medonosné (Apis mellifera), čmeláky (Bombus spp), měkkýše kmene Mollusca a korýše podkmene Crustacea.

Článek 4

Výzkumné a diagnostické vzorky

1. Příslušný orgán může výzkumné a diagnostické vzorky osvobodit od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	příslušný orgán členského státu určení předem vydal uživateli těchto vzorků povolení k jejich dovozu do Unie v souladu s čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 142/2011 a toto povolení je zaznamenáno v úředním dokladu vydaném uvedeným orgánem;

b)	jsou doprovázeny úředním dokladem uvedeným v písmeni a) nebo jeho kopií do doby, než jsou doručeny uživateli uvedenému v písmeni a), nebo v případě uvedeném v písmeni c) na stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu;

c)	v případě vstupu do Unie přes území jiného členského státu, než je členský stát určení, předloží provozovatel vzorky na stanovišti hraniční kontroly.

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) informuje příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly prostřednictvím systému IMSOC o dovozu vzorků příslušný orgán členského státu určení.

Článek 5

Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty určené pro vědecké účely

1. Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty jsou na stanovištích hraniční kontroly osvobozeny od kontroly totožnosti a fyzické kontroly jiných než kontrol prováděných podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1143/2014, pokud jsou určeny pro vědecké účely v souladu s čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

2. Příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu zásilky provede u povolení podle čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 kontroly dokladů. V případě zjištěného nesouladu nebo podezření na nesoulad může příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu zásilky provést kontrolu totožnosti zásilky a její fyzickou kontrolu nebo požádat, aby tyto kontroly provedla osoba odpovědná za karanténní stanici nebo izolační zařízení, jež k tomu bylo příslušným orgánem určeno.

3. Pokud příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu zásilky požádá, aby osoba odpovědná za karanténní stanici nebo izolační zařízení, jež k tomu bylo příslušným orgánem určeno, provedla kontrolu totožnosti zásilky a její fyzickou kontrolu, příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu zásilky informuje prostřednictvím systému IMSOC příslušný orgán karanténní stanice nebo izolačního zařízení o výsledcích kontroly dokladů a o následném odeslání zásilky do karanténní stanice nebo izolačního zařízení. Příslušný orgán karanténní stanice nebo izolačního zařízení informuje prostřednictvím systému IMSOC příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu zásilky o doručení zásilky do karanténní stanice nebo izolačního zařízení. Příslušný orgán karanténní stanice nebo izolačního zařízení provede kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu.

Článek 6

Produkty živočišného původu a směsné produkty na palubě dopravních prostředků zajišťujících mezinárodní dopravu, které nejsou vykládány a jsou určeny ke spotřebě posádkou a cestujícími

1. Produkty živočišného původu a směsné produkty jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	jsou určeny ke spotřebě posádkou a cestujícími na palubě dopravních prostředků zajišťujících mezinárodní dopravu a

b)	nejsou vykládány na území Unie.

2. Přímá přeprava zboží uvedeného v odstavci 1 vyloženého v přístavu z jednoho dopravního prostředku zajišťujícího mezinárodní dopravu do jiného dopravního prostředku zajišťujícího mezinárodní dopravu je osvobozena od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	přeprava probíhá se souhlasem příslušného orgánu stanoviště hraniční kontroly a

b)	probíhá pod celním dohledem.

3. Provozovatel odpovědný za zboží uvedené v odstavci 1 si vyžádá souhlas uvedený v odst. 2 písm. a) před přepravou tohoto zboží z jednoho dopravního prostředku zajišťujícího mezinárodní dopravu do jiného dopravního prostředku zajišťujícího mezinárodní dopravu.

Článek 7

Zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a je určeno pro osobní spotřebu nebo použití

Produkty živočišného původu, směsné produkty, produkty získané z vedlejších produktů živočišného původu, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud patří alespoň do jedné z těchto kategorií:

a)	zboží uvedené v části 1 přílohy I, pokud jeho souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 2 kg;

b)	vykuchané čerstvé produkty rybolovu nebo upravené produkty rybolovu nebo zpracované produkty rybolovu, pokud jejich souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 20 kg nebo hmotnost jedné ryby, podle toho, která z těchto hodnot je větší;

c)	zboží jiné, než je uvedeno v písmenech a) a b) tohoto článku, a jiné, než je uvedeno v části 2 přílohy I, pokud jeho souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 2 kg;

d)	rostliny jiné než rostliny určené k pěstování, rostlinné produkty a jiné předměty;

e)	zboží jiné než rostliny určené k pěstování, pocházející z Andorry, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, San Marina nebo Švýcarska;

f)	produkty rybolovu pocházející z Faerských ostrovů nebo Grónska;

g)	zboží jiné než rostliny určené k pěstování a jiné než produkty rybolovu, pocházející z Faerských ostrovů nebo Grónska, pokud jeho souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 10 kg.

Článek 8

Informace o zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a je určeno pro osobní spotřebu nebo použití

1. Ve všech místech vstupu do Unie zobrazí příslušný orgán informace prostřednictvím jednoho z plakátů stanovených v příloze II alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu dovozu do Unie, který se umístí na místech, jež jsou snadno viditelná pro cestující přijíždějící ze třetích zemí.

2. Příslušný orgán může informace uvedené v odstavci 1 doplnit o další informace, včetně:

a)	informací stanovených v příloze III;

b)	informací vhodných pro místní podmínky.

3. Provozovatelé mezinárodní osobní dopravy, včetně provozovatelů letišť, přístavů a železniční dopravy a cestovních kanceláří:

a)	upozorní své zákazníky na pravidla stanovená v článku 7 a v tomto článku, zejména tím, že poskytnou informace uvedené v přílohách II a III;

b)	souhlasí s tím, že příslušný orgán zobrazí v jejich prostorách informace uvedené v odstavcích 1 a 2 na místech, jež jsou snadno viditelná pro cestující přijíždějící ze třetích zemí.

Článek 9

Zvláštní úřední kontroly zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících

1. U zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících, zorganizují příslušné orgány, celní orgány nebo jiné odpovědné veřejné orgány ve spolupráci s provozovateli přístavů, letišť a železniční dopravy a s provozovateli odpovědnými za jiná místa vstupu zvláštní úřední kontroly v místech vstupu do Unie. Tyto zvláštní úřední kontroly musí být účinné a založené na riziku.

2. Kontroly uvedené v odstavci 1 tohoto článku:

a)	mají zejména zjistit přítomnost zboží uvedeného v článku 7;

b)	mají ověřit, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 7, a

c)	provedou se vhodnými prostředky, které mohou zahrnovat použití skenovacího zařízení nebo speciálně vycvičených pátracích psů, aby bylo možné zkontrolovat velké množství zboží.

3. Příslušné orgány, celní orgány nebo jiné odpovědné veřejné orgány, které provádějí zvláštní úřední kontroly:

a)	mají určit zboží, které není v souladu s pravidly stanovenými v článku 7;

b)	zajistí, aby zjištěné nevyhovující zboží bylo zabaveno a zničeno v souladu s vnitrostátními právními předpisy a v příslušných případech v souladu s články 197 až 199 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (13);

c)	přezkoumají alespoň jednou ročně a před 1. říjnem své mechanismy a činnosti, které uplatňují, určí úroveň dosaženého souladu a na základě posouzení rizik přizpůsobí uvedené mechanismy a činnosti v případě potřeby tak, aby bylo dosaženo cílů stanovených v odst. 2 písm. a) a b).

4. Přezkum podle odst. 3 písm. c) zajistí minimalizaci rizik pro veřejné zdraví, zdraví zvířat a zdraví rostlin.

Přezkum zohlední:

a)	shromážděné údaje o přibližném počtu zásilek, které jsou v rozporu s pravidly stanovenými v článku 7;

b)	počet provedených zvláštních úředních kontrol;

c)	celkové vyčíslené množství zabavených a zničených zásilek, které byly nalezeny v osobních zavazadlech cestujících a nebyly v souladu s článkem 7, a

d)	veškeré další důležité informace.

Článek 10

Malé zásilky zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílané fyzickým osobám

1. Malé zásilky produktů živočišného původu, směsných produktů, produktů získaných z vedlejších produktů živočišného původu, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které jsou zasílány fyzickým osobám a nejsou určeny k uvedení na trh, jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud patří alespoň do jedné z kategorií uvedených v článku 7.

2. Členské státy provedou zvláštní úřední kontroly uvedeného zboží v souladu s článkem 9.

3. Poštovní služby upozorní své zákazníky na pravidla stanovená v odstavci 1, zejména tím, že poskytnou informace uvedené v příloze III.

Článek 11

Zvířata v zájmovém chovu

Zvířata v zájmovém chovu vstupující do Unie během neobchodního přesunu jsou na stanovištích hraniční kontroly osvobozena od úředních kontrol jiných než úředních kontrol prováděných v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 1143/2014 a jiných než úředních kontrol prováděných za účelem ověření souladu s čl. 57 odst. 1 nařízení (ES) č. 865/2006, a sice:

zvířata druhů uvedených v části A přílohy I nařízení (EU) č. 576/2013, která:

splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 576/2013 a jsou přemísťována z území nebo ze třetí země uvedených v části 1 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 577/2013 za předpokladu, že u nich jsou provedeny kontroly dokladů a kontroly totožnosti v souladu s článkem 33, a je-li to relevantní, běžné namátkové kontroly v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 576/2013, nebo

ii)

splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 nebo čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 576/2013 a jsou přemísťována z území nebo ze třetí země uvedených v části 2 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 577/2013 za předpokladu, že u nich jsou provedeny kontroly dokladů a kontroly totožnosti v souladu s článkem 34 a je-li to relevantní, běžné namátkové kontroly v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 576/2013, nebo

iii)	splňují podmínky stanovené v čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 576/2013 za předpokladu, že u nich jsou provedeny kontroly v souladu s povolením uvedeným v čl. 10 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení a s požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení, nebo

iv)	splňují podmínky stanovené v článku 32 nařízení (EU) č. 576/2013 za předpokladu, že u nich jsou provedeny kontroly v souladu s povolením uvedeným v čl. 32 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení;

ptáci uvedení v části B přílohy I nařízení (EU) č. 576/2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)	jejich přemístění bylo povoleno členskými státy v souladu s čl. 1 odst. 1 rozhodnutí 2007/25/ES a

ii)	jsou podrobeni veterinárním kontrolám v souladu s článkem 2 rozhodnutí 2007/25/ES;

c)	ptáci uvedení v části B přílohy I nařízení (EU) č. 576/2013, kteří jsou přemísťováni do Unie z Andorry, Faerských ostrovů, Grónska, Islandu, Lichtenštejnska, Monaka, Norska, San Marina, Švýcarska a Vatikánského městského státu;

d)	zvířata druhů jiných než ptáci uvedených v části B přílohy I nařízení (EU) č. 576/2013.

Článek 12

Informace o zvířatech v zájmovém chovu

1. Ve všech místech vstupu do Unie zobrazí příslušný orgán informace na plakátu stanoveném v příloze IV alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu dovozu do Unie, který se umístí na místech, jež jsou snadno viditelná pro cestující přijíždějící ze třetích zemí.

2. Provozovatelé mezinárodní osobní dopravy, včetně provozovatelů letišť, přístavů a železniční dopravy, souhlasí s tím, že příslušný orgán zobrazí v jejich prostorách informace uvedené v odstavci 1 na místech, jež jsou snadno viditelná pro cestující přijíždějící ze třetích zemí.

Článek 13

Zrušení nařízení (ES) č. 206/2009

1. Nařízení (ES) č. 206/2009 se zrušuje s účinkem ode dne 14. prosince 2019.

2. Odkazy na zrušený akt se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 14

Změna nařízení (ES) č. 142/2011

V článku 27 nařízení (ES) č. 142/2011 se zrušuje odstavec 2.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 109).

(7) Rozhodnutí Komise 2007/25/ES ze dne 22. prosince 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků a přesunů ptáků v zájmovém chovu doprovázených jejich majiteli do Společenství (Úř. věst. L 8, 13.1.2007, s. 29).

(8) Nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (Úř. věst. L 166, 19.6.2006, s. 1).

(9) Nařízení Komise (ES) č. 206/2009 ze dne 5. března 2009 o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství a o změně nařízení (ES) č. 136/2004 (Úř. věst. L 77, 24.3.2009, s. 1).

(10) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

PŘÍLOHA I

ČÁST 1

Seznam zboží uvedený v čl. 7 písm. a)

Sušené mléko pro kojence, kojenecká výživa a zvláštní výživa potřebná z lékařských důvodů pod podmínkou, že:

i)	tyto produkty nemusí být před otevřením uchovávány v chladu;

ii)	se jedná o balené značkové produkty určené k přímému prodeji konečnému spotřebiteli a

iii)	balení je neporušené, není-li právě konzumováno.

Krmivo potřebné ze zdravotních důvodů pod podmínkou, že:

i)	tyto produkty jsou určeny pro zvíře v zájmovém chovu, které doprovází cestujícího;

ii)	tyto produkty jsou trvanlivé;

iii)	se jedná o balené značkové produkty určené k přímému prodeji konečnému spotřebiteli a

iv)	balení je neporušené, není-li právě konzumováno.

ČÁST 2

Seznam zboží, které není osvobozeno od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, jak je stanoveno v čl. 7 písm. c)

Kód kombinované nomenklatury (1)	Popis	Působnost a vysvětlení
ex kapitola 2 (0201–0210)	Maso a poživatelné droby	Vše kromě žabích stehýnek (kód KN 0208 90 70 )
0401–0406	Mléčné výrobky	Vše
ex 0504 00 00	Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé a jejich části, čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, ve slaném nálevu, sušené nebo uzené	Vše kromě střev
ex 0511	Produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3 třídy 1 části 2 přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, nezpůsobilá k lidskému požívání	Pouze krmivo pro zvířata v zájmovém chovu
1501 00	Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503	Vše
1502 00	Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503	Vše
1503 00	Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, neemulgované, nesmíchané ani jinak neupravené	Vše
1506 00 00	Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené	Vše
1601 00	Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potravinové přípravky na bázi těchto výrobků	Vše
1602	Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve	Vše
1702 11 00 1702 19 00	Laktosa a laktosový sirup	Vše
ex1901	Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 1902	Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 1905	Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 2004	Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 (2)	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 2005	Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 2103	Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná moučka a připravená hořčice	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 2104	Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované smíšené potravinové přípravky	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 2105 00	Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa	Pouze přípravky obsahující mléko
ex 2106	Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté	Pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí
ex 2309	Přípravky používané k výživě zvířat	Pouze krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, žvýkací pamlsky pro psy a směsi prášků obsahující maso nebo mléko anebo obojí

Poznámky:

1.	Sloupec 1: V případě, že se u daného kódu vyžaduje vyšetření jen u některých produktů a nomenklatura zboží neuvádí v rámci kódu další podrobnější položky, označuje se kód předponou „ex“ (např. ex 19 01: měly by být zahrnuty pouze přípravky obsahující maso nebo mléko anebo obojí).

2.	Sloupec 2: Popis zboží je uveden ve sloupci s popisem v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87.

3.	Sloupec 3: Tento sloupec obsahuje podrobné informace o uvedených produktech.

(1) Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(2) Číslo 2006 zní: „Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním)“.

PŘÍLOHA II

Plakáty uvedené v čl. 8 odst. 1

Tyto plakáty lze nalézt na adrese:

https://ec.europa.eu/food/animals/animalproducts/personal_imports_en

PŘÍLOHA III

Informace uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a)

Zabraňte zavlečení epidemií zvířat do Evropské unie!

Produkty živočišného původu mohou obsahovat choroboplodné zárodky způsobující infekční choroby

Z důvodu nebezpečí zavlečení chorob do Evropské unie (EU) podléhá dovoz některých produktů živočišného původu do EU přísnému režimu. Tento režim se nevztahuje na pohyb produktů živočišného původu mezi členskými státy EU nebo na produkty živočišného původu v malých množstvích pro osobní spotřebu pocházející z Andorry, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, San Marina a Švýcarska.

Veškeré produkty živočišného původu, které neodpovídají uvedeným pravidlům, musí být při příjezdu do EU odevzdány k úřední likvidaci. Nenahlášení uvedeného zboží může mít za následek peněžitou pokutu nebo trestní stíhání.

Do EU se nesmí dovážet následující zboží, ledaže souhrnné množství zboží uvedeného v bodech 2, 3 a 5 nepřesahuje hmotnostní limit 2 kg na osobu.

V případě zboží pocházejícího z Faerských ostrovů nebo Grónska nesmí souhrnné množství zboží uvedeného v bodech 1, 2, 3 a 5 přesáhnout hmotnostní limit 10 kg na osobu.

1. Malá množství masa a mléka a výrobků z nich (kromě sušeného mléka pro kojence, kojenecké výživy a zvláštní výživy potřebné z lékařských důvodů nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu potřebného ze zdravotních důvodů)

Do EU smíte dovézt nebo poslat zásilky masa a mléka a výrobků z nich pro osobní spotřebu (kromě sušeného mléka pro kojence, kojenecké výživy a zvláštní výživy potřebné z lékařských důvodů nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu potřebného ze zdravotních důvodů) pouze tehdy, pokud pocházejí z Faerských ostrovů nebo Grónska a jejich hmotnost nepřesáhne 10 kg na osobu.

2. Sušené mléko pro kojence, kojenecká výživa a zvláštní výživa potřebná z lékařských důvodů

Do EU smíte dovézt nebo poslat zásilky sušeného mléka pro kojence, kojenecké výživy a zvláštní výživy potřebné z lékařských důvodů, které jsou určené pro osobní spotřebu pouze tehdy, pokud:

—

pocházejí z Faerských ostrovů nebo Grónska a jejich souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 10 kg na osobu a pokud:

a)	produkt nemusí být před otevřením uchováván v chladu,

b)	se jedná o balený značkový produkt a

c)	balení je neporušené, není-li produkt právě konzumován,

—

pocházejí z jiných zemí (jiných než Faerské ostrovy nebo Grónsko) a jejich souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 2 kg na osobu a pokud:

a)	produkt nemusí být před otevřením uchováván v chladu,

b)	se jedná o balený značkový produkt a

balení je neporušené, není-li produkt právě konzumován.

3. Krmivo pro zvířata v zájmovém chovu potřebné ze zdravotních důvodů

Do EU smíte dovézt nebo poslat zásilky krmiva pro zvířata v zájmovém chovu potřebného ze zdravotních důvodů, které jsou určené pro osobní spotřebu, pouze tehdy, pokud:

—

pocházejí z Faerských ostrovů nebo Grónska a jejich souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 10 kg na osobu a pokud:

a)	produkt nemusí být před otevřením uchováván v chladu,

b)	se jedná o balený značkový produkt a

c)	balení je neporušené, není-li produkt právě konzumován,

—

pocházejí z jiných zemí (jiných než Faerské ostrovy nebo Grónsko) a jejich souhrnné množství nepřesahuje hmotnostní limit 2 kg na osobu a pokud:

a)	produkt nemusí být před otevřením uchováván v chladu,

b)	se jedná o balený značkový produkt a

balení je neporušené, není-li produkt právě konzumován.

4. Malá množství produktů rybolovu pro osobní spotřebu

Do EU smíte dovézt nebo poslat zásilky produktů rybolovu pro osobní spotřebu (včetně čerstvých, sušených, vařených, nasolených nebo uzených ryb a některých korýšů, jako jsou krevety, humři, neživé mušle a neživé ústřice), pokud:

—	jsou čerstvé ryby vykuchané,

—	hmotnost produktů rybolovu nepřekročí na osobu 20 kg nebo hmotnost jedné ryby, podle toho, která z těchto hodnot je větší.

Tato omezení se nevztahují na produkty rybolovu pocházející z Faerských ostrovů nebo z Grónska.

5. Malá množství jiných produktů živočišného původu pro osobní spotřebu

Do EU smíte dovézt nebo poslat jiné produkty živočišného původu, například med, živé ústřice, živé mušle a šneky, pouze tehdy, pokud:

—	pocházejí z Faerských ostrovů nebo Grónska a jejich souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 kg na osobu,

—	pocházejí z jiných zemí (jiných než Faerské ostrovy nebo Grónsko) a jejich souhrnná hmotnost nepřesahuje 2 kg na osobu.

Vezměte prosím na vědomí, že do EU smíte dovézt nebo zaslat malá množství produktů živočišného původu z několika výše uvedených pěti kategorií (body 1 až 5), pokud jsou v souladu s pravidly vysvětlenými v každém příslušném bodě.

6. Větší množství produktů živočišného původu

Do EU smíte dovézt nebo poslat větší množství produktů živočišného původu pouze tehdy, pokud splňují požadavky pro obchodní zásilky, mezi něž patří:

—	požadavky na osvědčování stanovené v příslušném úředním osvědčení EU,

—

při příjezdu do EU předložit zboží, se správnou dokumentací, na stanovišti hraniční kontroly EU.

7. Osvobozené produkty

Pravidla stanovená v bodech 1 až 6 se nevztahují na tyto produkty:

—	chléb, dorty, sušenky, oplatky a malé oplatky, suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky, obsahující méně než 20 % zpracovaných mléčných a vaječných výrobků a ošetřené v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 1 písm. a) bodu i) rozhodnutí Komise 2007/275/ES (1),

—	čokoláda a cukrovinky (včetně bonbónů), obsahující méně než 50 % zpracovaných mléčných a vaječných výrobků a ošetřené v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 1 písm. a) bodu i) rozhodnutí 2007/275/ES,

—	potravinové doplňky zabalené pro konečného spotřebitele, obsahující malé množství (celkově méně než 20 %) zpracovaných produktů živočišného původu (včetně glukosaminu, chondroitinu nebo chitosanu anebo chondroitinu i chitosanu), jiné než masné výrobky,

—	olivy plněné rybím masem,

—	těstoviny a nudle nepromísené s masným výrobkem ani neplněné masným výrobkem, obsahující méně než 50 % zpracovaných mléčných a vaječných výrobků a ošetřené v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 1 písm. a) bodu i) rozhodnutí 2007/275/ES,

—	bujóny a ochucovadla zabalené pro konečného spotřebitele, s obsahem rybího oleje, rybí moučky či výtažků z ryb menším než 50 % a ošetřené v souladu s ustanovením čl. 6 odst. 1 písm. a) bodu i) rozhodnutí 2007/275/ES.

(1) Rozhodnutí Komise 2007/275/ES ze dne 17. dubna 2007 o seznamech zvířat a produktů, na něž se vztahují kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle směrnic Rady 91/496/EHS a 97/78/ES (Úř. věst. L 116, 4.5.2007, s. 9).

PŘÍLOHA IV

Plakát uvedený v článku 12

Tento plakát lze nalézt na adrese:

https://ec.europa.eu/food/animals/pet-movement/poster-diseases-dont-respect-borders_en

PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka uvedená v čl. 13 odst. 2

Nařízení (ES) č. 206/2009

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 4

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Čl. 2 odst. 2 písm. a)

Čl. 2 odst. 2 písm. b)

Čl. 2 odst. 3

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4 písm. a)

Čl. 3 odst. 4 písm. b)

Článek 4

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 6 odst. 1 písm. a)

Čl. 6 odst. 1 písm. b)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Příloha I část 1

Příloha I část 2

Příloha II část 1

Příloha II část 2

Příloha III

Příloha IV

Příloha V

Příloha VI

Příloha VII

Čl. 7 písm. e) a f) a čl. 10 odst. 1

Čl. 7 písm. a) a čl. 10 odst. 1

Čl. 7 písm. b) a čl. 10 odst. 1

Čl. 7 písm. c) a čl. 10 odst. 1

Čl. 7 písm. a) a čl. 10 odst. 1

Čl. 7 písm. g) a čl. 10 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 3 písm. a) a čl. 10 odst. 3

Čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 2 písm. c) a čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 3 písm. a) a čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 3 písm. b) a čl. 10 odst. 2

Příloha I část 2

Příloha I část 1 bod 1

Příloha I část 1 bod 2

Příloha II

Příloha III

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/64

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2123

ze dne 10. října 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla týkající se toho, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly totožnosti a fyzické kontroly u určitého zboží prováděny na kontrolních místech a ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly dokladů prováděny dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 stanoví rámec pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie v oblasti zemědělsko-potravinového řetězce. Tento rámec zahrnuje úřední kontroly prováděné u zvířat a zboží, které vstupují do Unie ze třetích zemí.

(2)

V této souvislosti a s cílem zajistit účinné provádění úředních kontrol a řádné řízení rizik by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly měly mít možnost za určitých podmínek povolit provedení kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2017/625 na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly.

(3)	Ze stejných důvodů by totéž mělo platit pro zásilky potravin a krmiv jiného než živočišného původu, jež podléhají opatřením stanoveným v aktech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) uvedeného nařízení.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 (2) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 (3) stanoví mimo jiné pravidla týkající se provádění kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu, jež spadají do působnosti uvedených nařízení, na jiném kontrolním místě, než je určené místo vstupu. Zejména prováděcí nařízení (EU) č. 884/2014 stanoví podmínky pro schválení přesunu zásilky na určené místo dovozu za účelem provedení kontrol totožnosti a fyzických kontrol, pravidla týkající se dokladů, které musí doprovázet zásilku na určené místo dovozu, informační povinnosti příslušných orgánů na určených místech vstupu a provozovatelů odpovědných za zásilku a pravidla použitelná v případě, že se provozovatel rozhodne změnit určené místo dovozu poté, co zásilka opustila určené místo vstupu. Uvedená nařízení se zrušují s účinkem ode dne 14. prosince 2019 a výše uvedená ustanovení by měla být nahrazena tímto nařízením. S cílem zajistit účinné provádění úředních kontrol a odpovídající vysledovatelnost zásilek by pravidla stanovená v tomto nařízení měla rovněž plně využít možností výměny informací o úředních kontrolách a vysledovatelnosti zásilek, které nabízí systém pro správu informací o úředních kontrolách (dále jen „IMSOC“) nebo stávající vnitrostátní systémy.

(5)

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly by měly za určitých podmínek schválit přesun zásilky zboží na jiné kontrolní místo, než je stanoviště hraniční kontroly určené pro danou kategorii zboží, na žádost provozovatele. V takovém případě by měl provozovatel příslušným orgánům poskytnout název a kód obchodního řídicího a expertního systému (Traces) kontrolního místa, na něž by měla být zásilka přesunuta.

(6)

V rozsahu nezbytném pro provedení účinných kontrol totožnosti a fyzických kontrol by měly mít příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly možnost požádat provozovatele, aby zboží přesunul na jiné kontrolní místo, než je stanoviště hraniční kontroly. V takových případech by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly měly před schválením přesunu na kontrolní místo získat souhlas provozovatele. Souhlas provozovatele by měl být nezbytný s ohledem na přepravní náklady, které nese provozovatel, nebo aby se zabránilo situacím, kdy jsou zásilky obsahující zboží podléhající rychlé zkáze přesouvány na kontrolní místo, které se nenachází v přiměřené vzdálenosti od stanoviště hraniční kontroly.

(7)	S cílem omezit rizika pro zdraví rostlin či veřejné zdraví by měl přesun zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a potravin a krmiv jiného než živočišného původu na kontrolní místo být schválen na základě uspokojivého výsledku kontrol dokladů na stanovišti hraniční kontroly.

(8)

S cílem zajistit vysledovatelnost zásilek by měly příslušné orgány kontrolního místa informovat příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly o příchodu zásilky. Pokud takové informace chybí, měly by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly u příslušných orgánů kontrolního místa ověřit, zda zásilka na kontrolní místo dorazila, a pokud z tohoto ověření vyplývá, že zásilka nedorazila, měly by informovat celní orgány a jiné orgány uvedené v čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 a provést další šetření s cílem určit skutečné umístění zásilky.

(9)

Aby příslušné orgány mohly provádět účinné kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, měly by být tyto zásilky přesunuty ze stanoviště hraniční kontroly na kontrolní místo. K přesunu by mělo dojít způsobem, který nezpůsobí zamoření nebo infekci jiných rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů. Z tohoto důvodu by provozovatelé měli zajistit, aby balení nebo dopravní prostředek byly během přesunu na kontrolní místo uzavřeny nebo zapečetěny. Ve specifických případech by příslušné orgány měly mít možnost povolit, aby balení nebo dopravní prostředek zásilek dřeva jehličnanů nebyly během přepravy ze stanoviště hraniční kontroly na kontrolní místo uzavřeny nebo zapečetěny, pokud jsou splněny zvláštní podmínky. V takových případech by dřevo jehličnanů v zásilkách mělo být vypěstováno nebo vyprodukováno v zeměpisné oblasti třetí země, pokud má uvedená třetí země společnou pozemní hranici s členským státem, za nějž odpovídá příslušný orgán, a pokud existují informace o tom, že dřevo má stejný fytosanitární status v uvedené třetí zemi a v uvedeném členském státě.

(10)

S cílem organizovat účinné úřední kontroly by příslušné orgány včetně celních orgánů, jimž členský stát svěřil odpovědnost za provádění úředních kontrol, nebo příslušné orgány na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, měly mít možnost provádět kontroly dokladů dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly.

(11)

S cílem zajistit účinné provádění úředních kontrol na jiném místě vstupu do Unie, než je stanoviště hraniční kontroly, měly by mít příslušné orgány včetně celních orgánů, jimž členský stát svěřil odpovědnost za provádění úředních kontrol, možnost provádět kontroly dokladů u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které podléhají kontrolám se sníženou četností, jak je stanoveno v nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 (4).

(12)

Rozhodnutí Komise 2010/313/EU (5) povoluje provádění fyzických kontrol podle nařízení (ES) č. 669/2009 ve schválených prostorách provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků na Kypru. Obdobně rozhodnutí Komise 2010/458/EU (6) povoluje provádění fyzických kontrol podle nařízení (ES) č. 669/2009 ve schválených prostorách provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků na Maltě. Jelikož se toto nařízení použije na oblasti, které spadají do působnosti uvedených rozhodnutí, je vhodné zrušit rozhodnutí 2010/313/EU a 2010/458/EU s účinkem od data použitelnosti tohoto nařízení.

(13)

Jelikož se nařízení (EU) 2017/625 použije ode dne 14. prosince 2019, toto nařízení by z důvodu konzistentnosti a právní jistoty mělo být použitelné rovněž od uvedeného data. Nicméně v souladu s čl. 165 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 se pravidla stanovená v čl. 53 odst. 1 písm. e) mohou stát použitelnými až nejméně 12 měsíců po jejich přijetí, pokud jde o zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) téhož nařízení. Z tohoto důvodu by byla přechodná opatření týkající se odpovídajících ustanovení směrnice 2000/29/ES (7) nutná do 13. prosince 2020. Toto období jednoho roku je nezbytné, aby se provozovatelům a příslušným orgánům poskytl dodatečný čas na provedení konkrétních požadavků.

(14)	Jelikož se toto nařízení použije na oblasti upravené směrnicí Komise 2004/103/ES (8) týkající se rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625, je vhodné uvedenou směrnici s účinkem od 14. prosince 2020 zrušit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

1. Toto nařízení stanoví pravidla týkající se toho, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou příslušné orgány provádět:

kontroly totožnosti a fyzické kontroly na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, u:

zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (9) a u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na které se vztahuje mimořádné opatření stanovené v aktech přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 49 odst. 1, čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031;

ii)	zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu, jež podléhají opatřením stanoveným v aktech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625;

b)	kontroly dokladů dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

2. Příslušné orgány nacházející se ve vzdálenosti od stanoviště hraniční kontroly, mimo jiné i na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, a v místě vstupu do Unie provedou během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol opatření v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2130 (10).

Kapitola I

Kontroly totožnosti a fyzické kontroly prováděné na jiných kontrolních místech, než jsou stanoviště hraniční kontroly

Článek 2

Podmínky pro provádění kontrol totožnosti a fyzických kontrol na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly

1. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly mohou být prováděny na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	provozovatel při oznamování s předstihem podle čl. 56 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 nebo příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly uvedl ve společném zdravotním vstupním dokladu kontrolní místo, kde mají být provedeny kontroly totožnosti a fyzické kontroly;

b)	výsledek kontrol dokladů provedených příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly je uspokojivý;

c)	příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly zaznamenaly do společného zdravotního vstupního dokladu své schválení k přesunu zásilky na kontrolní místo;

předtím, než zásilka opustí stanoviště hraniční kontroly, oznámil provozovatel příslušným orgánům kontrolního místa, kde mají být kontroly totožnosti a fyzické kontroly provedeny, očekávaný čas příchodu zásilky a dopravní prostředek, a to prostřednictvím vyplnění a předložení samostatného společného zdravotního vstupního dokladu v systému pro správu informací o úředních kontrolách (dále jen „systém IMSOC“);

e)	provozovatel přepravil zásilku ze stanoviště hraniční kontroly na kontrolní místo pod celním dohledem, aniž by zboží bylo během přepravy vyloženo;

f)	provozovatel zajistil, aby byla zásilka během přepravy na kontrolní místo doprovázena kopií společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v písmeni c) v papírovém nebo elektronickém formátu;

provozovatel zajistil, aby:

zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 a zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na které se vztahuje mimořádné opatření stanovené v aktech přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 49 odst. 1, čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031, a zásilky potravin a krmiv jiného než živočišného původu uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) 2017/625 byly při přepravě na kontrolní místo doprovázeny úředně ověřenou kopií úředních osvědčení uvedených v čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 vydanou v souladu s čl. 50 odst. 2 uvedeného nařízení;

ii)

zásilky potravin a krmiv jiného než živočišného původu, jež podléhají opatřením stanoveným v aktech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) 2017/625, byly při přepravě na kontrolní místo doprovázeny úředně ověřenou kopií výsledků laboratorní analýzy provedené příslušnými orgány třetí země vydanou v souladu s čl. 50 odst. 2 uvedeného nařízení;

provozovatel uvedl referenční číslo společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v písmeni c) v celním prohlášení podaném u celních orgánů pro účely přesunu zásilky na kontrolní místo a kopii uvedeného společného zdravotního vstupního dokladu uchoval, aby byla k dispozici celním orgánům, jak je uvedeno v článku 163 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (11).

2. Požadavek, aby zásilku doprovázela úředně ověřená kopie uvedená v odst. 1 písm. g) bodech i) a ii), se nepoužije, pokud příslušné orgány třetí země zadaly příslušná úřední osvědčení nebo výsledky laboratorní analýzy do systému IMSOC nebo pokud byly do systému IMSOC nahrány provozovatelem a pokud příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly zkontrolovaly, že odpovídají originálním osvědčením nebo výsledkům laboratorních analýz.

3. Pokud příslušný orgán členského státu spravuje stávající vnitrostátní systém, do něhož jsou zaznamenávány výsledky kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol, ustanovení odst. 1 písm. d) a h) se nepoužije na zásilky opouštějící stanoviště hraniční kontroly a směřující na kontrolní místo v tomtéž členském státě, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	ve stávajícím vnitrostátním systému jsou k dispozici informace o očekávaném čase příjezdu zásilky na kontrolní místo a o druhu dopravního prostředku;

stávající vnitrostátní systém splňuje tyto podmínky:

i)	zajišťuje včasné informování celních orgánů a provozovatele o schválení uvedeném v odst. 1 písm. c) a příslušných orgánů stanoviště hraniční kontroly o příjezdu zásilky na kontrolní místo;

ii)	provádí výměnu elektronických údajů se systémem IMSOC, včetně informací o odmítnutích zásilek a informací, které umožňují jednoznačnou identifikaci každé zásilky, například prostřednictvím jedinečného referenčního čísla;

iii)	zajišťuje, aby k finalizaci společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v odst. 1 písm. c) mohlo dojít teprve po výměně elektronických údajů a potvrzení systémem IMSOC.

Článek 3

Kontroly totožnosti a fyzické kontroly u zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu prováděné na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly

1. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly u zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu, jež podléhají opatřením stanoveným v aktech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625, mohou být prováděny příslušnými orgány na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, pokud platí jedno z následujícího:

provozovatel odpovědný za zásilku požádal příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, aby byly kontroly totožnosti a fyzické kontroly provedeny na kontrolním místě, které bylo určeno pro kategorii zboží dané zásilky, a příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly schválily přesun zásilky na uvedené kontrolní místo;

b)	příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly rozhodly, že kontroly totožnosti a fyzické kontroly mají být provedeny na kontrolním místě určeném pro kategorii zboží dané zásilky, a provozovatel proti uvedenému rozhodnutí nevyslovil námitku.

2. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly uvedené v odstavci 1 provedou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, pokud platí jedno z následujícího:

a)	příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly neudělil schválení, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a);

b)	provozovatel vyslovil námitku proti rozhodnutí o přesunu zásilky na kontrolní místo, jak je uvedeno v odst. 1 písm. b).

Článek 4

Kontroly totožnosti a fyzické kontroly u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů prováděné na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly

1. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly mohou být provedeny příslušnými orgány na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, u zásilek:

a)	rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

b)	rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na které se vztahuje mimořádné opatření stanovené v aktech přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 49 odst. 1, čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031.

2. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly uvedené v odstavci 1 mohou být provedeny příslušnými orgány na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, pokud platí jedno z následujícího:

b)	příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly rozhodly, že kontroly totožnosti a fyzické kontroly mají být provedeny na kontrolním místě určeném pro kategorii zboží dané zásilky, a provozovatel proti uvedenému rozhodnutí nevyslovil námitku.

3. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly uvedené v odstavci 1 provedou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, pokud platí jedno z následujícího:

a)	příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly neudělil schválení, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a);

b)	provozovatel vyslovil námitku proti rozhodnutí o přesunu zásilky na kontrolní místo, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b).

Článek 5

Zvláštní podmínky pro kontroly totožnosti a fyzické kontroly prováděné na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

1. Kontroly totožnosti a fyzické kontroly mohou být provedeny na kontrolním místě u zásilek uvedených v čl. 4 odst. 1, pokud provozovatel zajistil, aby balení i dopravní prostředek byly během přepravy na kontrolní místo uzavřeny nebo zapečetěny takovým způsobem, aby během jejich přesunu na kontrolní místo nezpůsobily zamoření nebo nákazu jiných rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů škodlivými organismy uvedenými na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii nebo na seznamu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii uvedených v čl. 5 odst. 2 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 a, v případě chráněných zón, příslušnými škodlivými organismy uvedenými na seznamu sestaveném podle čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány vstupního stanoviště hraniční kontroly povolit, aby balení nebo dopravní prostředek zásilek rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů nebyly uzavřeny nebo zapečetěny, pokud jsou splněny tyto podmínky:

zásilka sestává ze dřeva jehličnanů vypěstovaného nebo vyprodukovaného v zeměpisné oblasti třetí země, která má společnou pozemní hranici s členským státem, za nějž odpovídá příslušný orgán, a existují informace o tom, že dřevo má stejný fytosanitární status v uvedené třetí zemi a v uvedeném členském státě;

b)	zásilky dřeva jehličnanů jsou přepravovány na kontrolní místo, které se nachází ve stejném členském státě jako vstupní stanoviště hraniční kontroly;

c)	zásilky dřeva jehličnanů nepředstavují během přepravy na kontrolní místo zvláštní riziko šíření karanténních škodlivých organismů pro Unii nebo škodlivých organismů podléhajících opatřením přijatým podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

d)	příslušný orgán zajistí, aby uvedené dřevo bylo před opuštěním území uvedeného členského státu zpracováno takovým způsobem, aby nepředstavovalo fytosanitární riziko.

3. Členské státy, které využijí ustanovení uvedených v odstavci 2:

a)	informují Komisi a ostatní členské státy o oblasti dotčené třetí země a o fytosanitárním statusu této oblasti;

b)	každoročně předloží zprávu uvádějící objem a výsledky úředních kontrol provedených u dotčeného dřeva jehličnanů.

Článek 6

Opatření během a po skončení kontrol totožnosti a fyzických kontrol na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly

1. Poté, co příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly schválí přesun zásilky na kontrolní místo uvedené ve společném zdravotním vstupním dokladu nebo o tomto přesunu rozhodnou, provozovatel odpovědný za zásilku nepředloží zásilku ke kontrolám totožnosti a fyzickým kontrolám na jiném kontrolním místě, než je kontrolní místo uvedené ve společném zdravotním vstupním dokladu, pokud příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly neschválí přesun zásilky na jiné kontrolní místo v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) a čl. 4 odst. 2 písm. a).

2. Příslušné orgány kontrolního místa potvrdí příchod zásilky příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly vyplněním společného vstupního zdravotního dokladu uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a) v systému IMSOC.

3. Příslušné orgány kontrolního místa finalizují samostatný společný zdravotní vstupní doklad uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. d) nebo, pokud se použije čl. 2 odst. 3, společný zdravotní vstupní doklad uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. c) tak, že do něj zaznamenají výsledky kontrol totožnosti a fyzických kontrol a jakékoli rozhodnutí o zásilce přijaté v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2017/625.

4. Provozovatel uvede referenční číslo finalizovaného společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v odstavci 3 v celním prohlášení, které je pro danou zásilku podáno u celních orgánů, a kopii uvedeného společného zdravotního vstupního dokladu uchová, aby byla k dispozici celním orgánům coby podklad podle článku 163 nařízení (EU) č. 952/2013.

5. Pokud do 15 dnů ode dne, kdy byl schválen přesun zásilky na kontrolní místo, příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly neobdrží od příslušných orgánů kontrolního místa potvrzení o příchodu zásilky, příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly:

a)	ověří u příslušných orgánů kontrolního místa, zda zásilka dorazila na kontrolní místo;

b)	pokud ověření stanovené v písmeni a) ukáže, že zásilka na kontrolní místo nedorazila, informují celní orgány a jiné orgány uvedené v čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 o tom, že neobdržely potvrzení o příchodu zásilky na místo určení;

c)	ve spolupráci s celními orgány a jinými orgány uvedenými v čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 provedou další šetření s cílem určit skutečné umístění zboží.

Kapitola II

Kontroly dokladů prováděné dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly

Článek 7

Kontroly dokladů u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů prováděné dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly

Kontroly dokladů u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 vstupujících do Unie mohou provádět:

pokud zásilky dorazí na stanoviště hraniční kontroly, příslušné orgány nacházející se ve vzdálenosti od stanoviště hraniční kontroly nebo na jiném kontrolním místě, než je stanoviště hraniční kontroly, pokud se nacházejí v tomtéž členském státě jako stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu zásilky;

b)	pokud zásilky podléhají kontrolám se sníženou četností, jak je stanoveno v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2017/625, a dorazí do jiného místa vstupu, než je stanoviště hraniční kontroly, příslušné orgány v místě vstupu do Unie.

Článek 8

Podmínky pro provádění kontrol dokladů u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů prováděných dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly

1. Provádění kontrol dokladů uvedených v článku 7 musí splňovat tyto podmínky:

příslušné orgány uvedené v článku 7 provedou kontroly dokladů u:

i)	úředních osvědčení a výsledků laboratorních testů nahraných do systému IMSOC příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu zásilky;

ii)	úředních osvědčení a výsledků laboratorních testů nahraných do systému IMSOC provozovatelem, pokud příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly zkontrolovaly, že odpovídají originálním osvědčením nebo výsledkům laboratorních analýz;

iii)	úředních osvědčení a výsledků laboratorních testů zadaných do systému IMSOC příslušnými orgány třetích zemí nebo

iv)	originálních úředních osvědčení, pokud jsou příslušné orgány uvedené v článku 7 součástí určeného stanoviště hraniční kontroly uvedeného v čl. 4 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1012 (12);

b)	zásilka není provozovatelem přepravena ze stanoviště hraniční kontroly na kontrolní místo za účelem provedení kontrol totožnosti a fyzických kontrol, dokud příslušné orgány uvedené v článku 7 neinformují příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly o uspokojivých výsledcích kontrol dokladů.

2. Pokud mají být zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů přepraveny provozovatelem na kontrolní místo za účelem provedení kontrol totožnosti a fyzických kontrol, použijí se ustanovení článků 2, 4 a 5.

3. Zásilka rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů může být provozovatelem přepravena ze stanoviště hraniční kontroly na kontrolní místo za účelem provedení kontrol dokladů, pokud je uvedené kontrolní místo pod dohledem téhož příslušného orgánu jako stanoviště hraniční kontroly.

Kapitola III

Závěrečná ustanovení

Článek 9

Zrušení

1. Směrnice Komise 2004/103/ES se zrušuje s účinkem ode dne 14. prosince 2020.

2. Rozhodnutí Komise 2010/313/EU a 2010/458/EU se zrušují s účinkem ode dne 14. prosince 2019.

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) a článků 7 a 8 se použijí ode dne 14. prosince 2020.

Ustanovení čl. 2 odst. 3 se použije do 13. prosince 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES (Úř. věst. L 194, 25.7.2009, s. 11).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009 (Úř. věst. L 242, 14.8.2014, s. 4).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 ze dne 11. října 2004, kterým se stanoví podrobné podmínky pro požadovanou dokumentaci a kritéria pro způsob a míru omezení rostlinolékařských kontrol u některých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 6).

(5) Rozhodnutí Komise 2010/313/EU ze dne 7. června 2010, kterým se povoluje provádění fyzických kontrol podle nařízení (ES) č. 669/2009 ve schválených prostorách provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků na Kypru (Úř. věst. L 140, 8.6.2010, s. 28).

(6) Rozhodnutí Komise 2010/458/EU ze dne 18. srpna 2010, kterým se povoluje provádění fyzických kontrol podle nařízení (ES) č. 669/2009 ve schválených prostorách provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků na Maltě (Úř. věst. L 218, 19.8.2010, s. 26).

(7) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(8) Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 16).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol zvířat a zboží, u nichž se provádí úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly (viz strana 128 v tomto čísle Úředního věstníku).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1012 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 stanovením odchylek od pravidel pro určení kontrolních míst a od minimálních požadavků na stanoviště hraniční kontroly (Úř. věst. L 165, 21.6.2019, s. 4).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/73

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2124

ze dne 10. října 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 50 odst. 4, čl. 51 odst. 1 písm. a) až d), čl. 77 odst. 1 písm. c) a j) a čl. 77 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 stanoví rámec pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce. Uvedený rámec zahrnuje úřední kontroly prováděné u zvířat a zboží vstupujících do Unie ze třetích zemí přes určená stanoviště hraniční kontroly.

(2)

Ustanovení čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc k přijetí pravidel, která stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek je vyžadováno přiložit společný zdravotní vstupní doklad k zásilkám zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 v režimu tranzitu přes území Unie na místo určení.

(3)

V čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 se uvádí, že Komise stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek by příslušné orgány stanovišť hraniční kontroly měly mít možnost povolit další přepravu zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení na místo jejich konečného určení dříve, než jsou k dispozici výsledky fyzických kontrol.

(4)

Ustanovení čl. 51 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek a zvířat, které jsou přepravovány letecky nebo po moři a při následující cestě zůstávají ve stejném dopravním prostředku, provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly, než je stanoviště prvního vstupu do Unie. Aby bylo možné přeložené zásilky účinně kontrolovat, je třeba stanovit lhůty a náležitosti, na jejichž základě by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly měly kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly provádět.

(5)

V čl. 51 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2017/625 je stanoveno, že Komise určí, ve kterých případech a za jakých podmínek lze přes území Unie povolit tranzit zásilek zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625. Podle téhož ustanovení Komise rovněž stanoví pravidla pro určité úřední kontroly, které se mají u těchto zásilek provést na stanovištích hraniční kontroly, včetně případů a podmínek pro dočasné uskladnění zboží v celních skladech, skladech ve svobodných pásmech, dočasných skladech a specializovaných skladech pro zásobování vojenských základen NATO nebo USA.

(6)

Příslušným orgánům stanovišť hraniční kontroly by mělo být umožněno povolit další přepravu na místo konečného určení dříve, než jsou k dispozici výsledky laboratorních analýz a testů zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na které se vztahují opatření uvedená v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625, a zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) a e) uvedeného nařízení. Potraviny a krmiva, které tvoří takové zásilky, mohou figurovat na seznamu zboží, na něž se vztahuje dočasné zintenzivnění úředních kontrol v místě vstupu do Unie podle čl. 47 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/625, nebo mohou podléhat mimořádnému opatření stanovenému v aktech přijatých v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2) nebo se na ně mohou vztahovat další podmínky pro vstup do Unie stanovené v aktech přijatých v souladu s článkem 126 nařízení (EU) 2017/625 nebo zvláštní opatření týkající se jejich vstupu do Unie stanovená v aktech přijatých v souladu s článkem 128 nařízení (EU) 2017/625.

(7)

K zajištění náležité kontroly rizik by povolení k další přepravě mělo být podmíněno. Zejména za účelem omezení možných rizik pro zdraví lidí nebo rostlin by zásilky potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na které se vztahují opatření uvedená v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625, a zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) a e), měly být přepraveny do zařízení pro další přepravu v místě konečného určení, které bylo určeno členskými státy, a v těchto zařízeních skladovány, dokud nebudou k dispozici výsledky laboratorních analýz a testů.

(8)

Těmito zařízeními pro další přepravu by měly být celní sklady nebo dočasné sklady povolené, určené nebo schválené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3) a v zájmu zajištění hygieny potravin a krmiv by tato zařízení měla být registrována u příslušných úřadů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (4) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 (5).

(9)

Rizika pro zdraví zvířat spojená se zásilkami zvířat ze třetích zemí, které jsou přepravovány letecky nebo po moři a při další cestě do třetí země nebo jiného členského státu zůstávají ve stejném dopravním prostředku a které mají být uvedeny na trh v Unii nebo přepraveny přes území Unie, jsou nižší než rizika, která souvisejí s jinými zásilkami zvířat, včetně zásilek překládaných v přístavech nebo na letištích. Pokud tedy neexistuje podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, měly by kontroly totožnosti a fyzické kontroly takových zvířat být provedeny na stanovišti hraniční kontroly v místě dovozu do Unie. Kromě toho by se měly provést kontroly dokladů na stanovištích hraniční kontroly, včetně stanovišť hraniční kontroly v místě dovozu do Unie, kde jsou zvířata předložena k úředním kontrolám a jehož prostřednictvím vstupují do Unie, aby následně byla uvedena na trh nebo převezena přes území Unie.

(10)

Dlouhotrvající přeprava ve stejném dopravním prostředku může nepříznivě ovlivnit životní podmínky zvířat. Aby byly dodrženy požadavky na dobré životní podmínky zvířat během přepravy, měla by se použít ustanovení nařízení Rady (ES) č. 1/2005 (6), dokud zásilka zvířat nedosáhne stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie.

(11)	Aby do Unie nebyly zavlečeny nákazy zvířat, je nezbytné u překládaných zásilek zvířat v přístavech nebo na letištích na stanovišti hraniční kontroly, kde dochází k první překládce, provést kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

(12)

Při zohlednění rizik pro zdraví lidí a zvířat, která jsou spojená s překládanými zásilkami produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, a potřeby zajistit účinné provádění úředních kontrol takových zásilek, je vhodné stanovit lhůtu, v níž by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky měly provést kontroly dokladů. Lhůta pro dobu překládky by měla počínat okamžikem příchodu zásilky do přístavu nebo na letiště členského státu. Existuje-li podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, měly by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provést kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

(13)

V zájmu zajištění účinného provádění úředních kontrol a zohlednění rizik pro zdraví rostlin spojených s překládanými zásilkami rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2017/625 je vhodné stanovit lhůty, po jejichž uplynutí mohou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provést kontroly dokladů. Lhůta pro dobu překládky by měla počínat okamžikem příchodu zásilky do přístavu nebo na letiště členského státu. Existuje-li podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, měly by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provést kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

(14)

Je vhodné stanovit, že pokud u přeložených zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2017/625, které mají být uvedeny na trh v Unii, nebyly veškeré kontroly provedeny na stanovišti hraniční kontroly v místě překládky na základě podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, měly by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie provést kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

(15)

Za účelem snížení administrativní zátěže by provozovatelé odpovídající za překládané zásilky měli mít možnost předat příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě překládky informace týkající se identifikace a umístění zboží v přístavu nebo na letišti, předpokládaného času příchodu, předpokládaného času odeslání a místa určení zásilky. Pro tyto případy by členské státy měly mít informační systém, který jim umožní prohlížet informace poskytnuté provozovateli a ověřit, zda lhůty k provedení kontrol dokladů nebyly překročeny.

(16)

V případě potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na které se vztahují opatření nebo akty uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625 a které jsou pod celním dohledem překládány z plavidla nebo letadla na jiné plavidlo nebo letadlo ve stejném přístavu nebo na stejném letišti, jsou rizika pro veřejné zdraví a zdraví zvířat nízká. Je proto vhodné stanovit, aby se kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly v tomto případě neprováděly již na stanovišti hraniční kontroly v místě překládky, ale až v pozdější fázi na stanovišti hraniční kontroly v místě dovozu do Unie. Provozovatel odpovědný za zásilku by měl předem oznámit příchod zásilek tak, že vyplní a zadá příslušnou část společného zdravotního vstupního dokladu do systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) za účelem předání těchto informací příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu.

(17)

Za účelem ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat by se na zásilky zvířat v režimu tranzitu z jedné třetí země do jiné třetí země, který je pod celním dohledem uskutečňován přes území Unie, měly vztahovat kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly na stanovišti hraniční kontroly v místě prvního vstupu do Unie a tato přeprava by měla být povolena pouze v případě, že výsledky těchto kontrol jsou příznivé.

(18)

V zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat by se na zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů v režimu tranzitu z jedné třetí země do jiné třetí země, který je uskutečňován přes území Unie, měly vztahovat kontroly dokladů a totožnosti na stanovišti hraniční kontroly. Takový tranzit by měl být povolen za určitých podmínek, včetně příznivého výsledku kontrol na stanovišti hraniční kontroly, aby se zajistila náležitá kontrola rizik na hranici a během tranzitu a také to, že toto zboží opustí území Unie.

(19)

Za účelem ochrany zdraví rostlin by se na zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2017/625 v režimu tranzitu z jedné třetí země do jiné třetí země, který je uskutečňován přes území Unie, měly na stanovišti hraniční kontroly vztahovat kontroly dokladů a fyzické kontroly na základě rizika. Tento tranzit by měl být povolen za určitých podmínek, včetně příznivého výsledku kontrol na stanovišti hraniční kontroly.

(20)

V určitých případech mohou být zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, které jsou v režimu tranzitu z jedné třetí země do jiné třetí země uskutečňovaném přes území Unie, dočasně uskladněny ve skladech. Aby bylo možné zajistit vysledovatelnost takových zásilek, mělo by se dočasné skladování provádět jen ve skladech, které byly schváleny příslušnými orgány členských států a které splňují hygienické požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 852/2004 a nařízení Komise (EU) č. 142/2011 nebo hygienické požadavky, na něž uvedená nařízení odkazují (7).

(21)

V zájmu transparentnosti by členské státy měly v IMSOC udržovat aktualizovaný seznam všech schválených skladů, který obsahuje jejich název a adresu, kategorii zboží, pro kterou jsou schváleny, a číslo schválení. Schválené sklady by měly podléhat pravidelným úředním kontrolám prováděným příslušnými orgány, aby se zajistilo, že jsou zachovávány podmínky pro jejich schválení.

(22)

Aby se zajistilo, že zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů budou skutečně dodány na palubu plavidel opouštějících Unii (včetně vojenských plavidel), měl by příslušný orgán přístavu určení nebo zástupce velitele plavidla po uskutečnění dodávky tuto dodávku potvrdit příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nebo skladu, v němž je toto zboží dočasně uskladněno. Toto potvrzení by mělo být poskytnuto spolupodepsáním úředního osvědčení nebo elektronicky. Pokud zásilky nejsou dodány na plavidlo, protože jej nezastihly v přístavu nebo došlo k logistickým problémům, mělo by být příslušnému orgánu skladu nebo stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie umožněno povolit návrat zásilky do místa odeslání.

(23)

V některých členských zemích podléhá tranzit zvířat a zboží z důvodu zeměpisné polohy zvláštním podmínkám stanoveným v pravidlech pro vstup některých zvířat, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a produktů živočišného původu do Unie. Je tedy nezbytné stanovit zvláštní kontrolní postupy a podmínky k podpoře vymáhání takových požadavků.

(24)

Je nezbytné stanovit podmínky, za nichž by mělo být povoleno navrátit zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, u nichž byl povolen tranzit přes území Unie, ale které byly třetí zemí určení odmítnuty, přímo na stanoviště hraniční kontroly, které jejich tranzit přes území Unie povolilo, nebo do skladů, kde toto zboží bylo skladováno na území Unie před jeho odmítnutím třetí zemí.

(25)

Vzhledem k rizikům pro zdraví lidí a zvířat a dobré životní podmínky zvířat by se na zásilky zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, které jsou přemísťovány z území Unie do jiné části území Unie přes území třetí země, měly vztahovat kontroly dokladů a totožnosti prováděné příslušnými orgány stanovišť hraniční kontroly před opětovným dovozem do Unie. Na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které byly zabaleny a přepraveny podle čl. 47 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (8), by se neměly vztahovat kontroly na stanovišti hraniční kontroly v místě opětovného dovozu, a to vzhledem k nízkému riziku zavlečení škodlivých organismů.

(26)

K zajištění náležité komunikace a rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé orgány a provozovatele by měla být vyplněna příslušná část společného zdravotního vstupního dokladu. Provozovatel odpovědný za zásilku by měl vyplnit část I a předat ji příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly ještě před příchodem zásilky. Část II by měly vyplnit příslušné orgány, jakmile byly provedeny kontroly uvedené v tomto nařízení a jakmile bylo přijato a zaznamenáno rozhodnutí o zásilce. Část III by měly vyplnit příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě výstupu nebo v místě konečného určení nebo příslušný místní orgán, jakmile byly provedeny kontroly uvedené v tomto nařízení.

(27)

Aby bylo zajištěno, že zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů pocházející z území Chorvatska, které jsou přepravovány přes území Bosny a Hercegoviny u města Neum („neumský koridor“), jsou před vstupem na území Chorvatska přes vstupní místa Klek nebo Zaton Doli nedotčené, měl by příslušný orgán zkontrolovat plomby dopravních prostředků nebo kontejnerů a zaznamenat datum a čas odjezdu a příjezdu dopravních prostředků přepravujících zboží.

(28)

Pokud jsou zásilky určitého zboží uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. b), c), d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625 určeny k uvedení na trh v Unii nebo k tranzitu přes území Unie, právní předpisy Unie v určitých případech stanoví, že se jejich přeprava ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení nebo na stanoviště hraniční kontroly v místě výstupu a jejich příchod na místo určení monitoruje. Aby se vyloučila rizika pro veřejné zdraví a zdraví zvířat, měly by příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie monitorovat, zda zásilky dorazily do místa určení během 15 dnů.

(29)

Jedním z účelů nařízení (EU) 2017/625 je stanovit pravidla v jediném aktu namísto toho, aby byla rozptýlena ve více aktech, díky čemuž budou srozumitelnější a budou se snáze uplatňovat. Tímto přístupem se řídí rovněž toto nařízení, odstraňuje potřebu řady odkazů mezi různými akty, a zvyšuje tak transparentnost. Různá doplňující pravidla stanovená v tomto návrhu aktu jsou navzájem propojená a je třeba uplatňovat je společně. Platí to zejména o pravidlech pro tranzit, která se proto použijí od stejného data. Stanovením těchto doplňujících pravidel v jediném aktu rovněž nevzniká riziko zdvojení pravidel.

(30)	Pravidla týkající se oblastí, které spadají do působnosti tohoto nařízení, jsou stanovena v rozhodnutí Komise 2000/208/ES (9), rozhodnutí Komise 2000/571/ES (10) a prováděcím rozhodnutí Komise 2011/215/EU (11). Aby se tudíž předešlo zdvojení pravidel, měly by být uvedené akty zrušeny.

(31)

Rozhodnutí Komise 2007/777/ES (12), nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (13), nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 (14), nařízení Komise (ES) č. 119/2009 (15), nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (16), nařízení Komise (EU) č. 605/2010 (17), nařízení (EU) č. 142/2011, nařízení Komise (EU) č. 28/2012 (18) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 (19) by měla být změněna, aby byl zajištěn soulad jimi stanovených pravidel s pravidly, která stanoví toto nařízení.

(32)	Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/625 je použitelné ode dne 14. prosince 2019, mělo by se toto nařízení rovněž použít od uvedeného dne,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví:

pravidla, která určují, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly povolit další přepravu zásilek následujících kategorií zboží na místo konečného určení v Unii dříve, než jsou k dispozici výsledky laboratorních analýz a testů provedených v rámci fyzických kontrol podle čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625:

i)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v seznamech vypracovaných podle čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

ii)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, na které se vztahuje mimořádné opatření podle čl. 47 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2017/625;

iii)	potraviny a krmiva jiného než živočišného původu, na které se vztahují opatření stanovená akty uvedenými v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625;

pravidla, která určují, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly totožnosti a fyzické kontroly zvířat, která jsou přepravována letecky nebo po moři a při další cestě zůstávají ve stejném dopravním prostředku, provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly, než je stanoviště prvního vstupu do Unie;

zvláštní pravidla pro úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly u překládaných zásilek zvířat a následujících kategorií zboží:

i)	produkty živočišného původu, zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu, získané produkty, seno a sláma a směsné produkty;

ii)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v seznamech vypracovaných podle čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

iii)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, na které se vztahuje mimořádné opatření podle článků nařízení (EU) 2016/2031 uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2017/625;

iv)	potraviny a krmiva jiného než živočišného původu, na které se vztahují opatření nebo akty uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625;

zvláštní pravidla pro kontroly zásilek zvířat a následujících kategorií zboží v režimu tranzitu:

i)	produkty živočišného původu, zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu, získané produkty, seno a sláma a směsné produkty;

ii)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v seznamech vypracovaných podle čl. 72 odst. 1 a čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

iii)	rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, na které se vztahuje mimořádné opatření podle čl. 47 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2017/625;

2. Toto nařízení se použije na obratlovce a bezobratlé kromě:

a)	zvířat v zájmovém chovu podle čl. 4 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (20) a

b)	bezobratlých určených pro vědecké účely podle článku 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 (21).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„společným zdravotním vstupním dokladem“ společný zdravotní vstupní doklad, který je používán k oznamování příchodu zásilek na stanoviště hraniční kontroly s předstihem a k zaznamenání výsledku provedených úředních kontrol a rozhodnutí přijatých příslušnými orgány ohledně zásilek, které tento doklad provází;

„překládanými zásilkami“ zásilky zvířat nebo zboží, které do Unie vstupují námořní nebo leteckou cestou ze třetí země, jsou-li tato zvířata nebo toto zboží před svou další cestou přemísťovány z plavidla nebo letadla a přepravovány pod celním dohledem na jiné plavidlo v témže přístavu nebo do jiného letadla na témže letišti;

„skladem“

a)	celní sklad, sklad ve svobodném pásmu, dočasný sklad schválený, povolený nebo určený v souladu s čl. 147 odst. 1, čl. 240 odst. 1 a čl. 243 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013; nebo

b)	specializovaný sklad pro zásobování základen NATO nebo vojenských základen USA;

4)	„další přepravou“ přemísťování zásilek zboží ze stanoviště hraniční kontroly na místo jejich konečného určení v Unii dříve, než jsou k dispozici výsledky laboratorních analýz a testů;

„zařízením pro další přepravu“ zařízení v místě konečného určení v Unii nebo v místě spadajícím do pravomoci stejného příslušného orgánu jako místo konečného určení, které bylo určeno členským státem určení pro skladování zásilek zboží, na které se vztahuje další přeprava před propuštěním takových zásilek do volného oběhu;

6)	„systémem pro správu informací o úředních kontrolách“ nebo „IMSOC“ systém pro správu informací o úředních kontrolách uvedený v článku 131 nařízení (EU) 2017/625;

„stanovištěm hraniční kontroly v místě dovozu do Unie“ stanoviště hraniční kontroly, kde jsou zvířata a zboží předloženy k úředním kontrolám a jehož prostřednictvím vstupují do Unie, aby byly následně uvedeny na trh nebo převezeny přes území Unie, a které může být stanovištěm hraniční kontroly v místě prvního vstupu do Unie;

8)	„regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro Unii“ škodlivý organismus, který splňuje všechny podmínky uvedené v článku 36 nařízení (EU) 2016/2031;

9)	„schváleným skladem“ sklad schválený příslušnými orgány podle článku 23 tohoto nařízení;

10)	„vejci prostými specifikovaných patogenních původců“ násadová vejce, která pocházejí z hejn slepic prostých specifikovaných patogenních původců, jak je popsáno v Evropském lékopisu (22), a určená výlučně k diagnostickým, výzkumným nebo farmaceutickým účelům.

Kapitola II

Další přeprava zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a potravin a krmiv jiného než živočišného původu podle čl. 1 odst. 1 písm. a)

Oddíl 1

Podmínky pro další přepravu

Článek 3

Povinnosti provozovatelů před povolením další přepravy

1. Žádost o povolení další přepravy podává provozovatel odpovědný za zásilky zboží uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. a) příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie před příchodem zásilky na stanoviště hraniční kontroly. Žádost podává tak, že vyplní část I společného zdravotního vstupního dokladu, a učiní tak oznámení podle čl. 56 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2017/625.

2. V případě zásilek zboží uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. a), které jsou vybrány k odběru vzorků a laboratorní analýze na stanovišti hraniční kontroly, může provozovatel odpovědný za zásilky podat u příslušných orgánů stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie žádost o povolení další přepravy tak, že vyplní část I společného zdravotního vstupního dokladu.

Článek 4

Povolení další přepravy

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie mohou povolit další přepravu zásilek zboží uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. a), jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	výsledek kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol jiných než laboratorních analýz a testů, které byly provedeny jako součást uvedených fyzických kontrol na stanovišti hraniční kontroly, je uspokojivý;

b)	provozovatel odpovědný za zásilku požádal o další přepravu podle článku 3.

Článek 5

Povinnosti provozovatelů po povolení další přepravy

Pokud příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie povolí další přepravu zásilek zboží uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. a), provozovatel odpovědný za zásilku:

a)	vyplní část I odděleného společného zdravotního vstupního dokladu pro stejnou zásilku, který je v systému IMSOC propojen se společným zdravotním vstupním dokladem uvedeným v článku 3, a uvede v ní dopravní prostředek a datum příchodu zásilky do vybraného zařízení pro další přepravu;

b)	zadá společný zdravotní vstupní doklad uvedený v písmeni a) do systému IMSOC za účelem předání těchto informací příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly, které povolily další přepravu.

Článek 6

Podmínky pro přepravu a skladování zásilek, na které se vztahuje další přeprava

1. Provozovatel odpovědný za zásilky, u nich byla povolena další přeprava v souladu s článkem 4, zajistí, aby:

a)	se zásilkami během přepravy do zařízení pro další přepravu a jejich skladování v něm nebylo žádným způsobem manipulováno;

b)	obal zásilek nebyl pozměněn, zpracován, nahrazen nebo změněn;

c)	zásilky neopustily zařízení pro další přepravu, dokud příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly o zásilce nerozhodly v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2017/625.

2. Provozovatel odpovědný za zásilku ji pod celním dohledem přepraví ze stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie přímo do zařízení pro další přepravu, aniž by došlo k vykládce zboží během přepravy, a v tomto zařízení pro další přepravu ji uskladní.

3. Provozovatel odpovědný za zásilku zajistí, aby obal nebo dopravní prostředek zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) byl uzavřen nebo zapečetěn tak, aby během přepravy do zařízení pro další přepravu a skladování v něm:

a)	u jiných rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů nezpůsobily zamoření nebo infekci škodlivými organismy, jež jsou uvedeny na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii nebo regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii;

b)	u nich nedošlo k zamoření nebo infekci nekaranténními škodlivými organismy.

4. Provozovatel odpovědný za zásilku zajistí, aby byla k zásilce na cestě ze stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie do zařízení pro další přepravu připojena kopie společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v článku 3 v tištěné nebo elektronické podobě.

5. Provozovatel odpovědný za zásilku oznámí příchod zásilky do zařízení pro další přepravu příslušným orgánům v místě konečného určení.

6. Poté, co příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie povolily další přepravu zásilky do zařízení pro další přepravu, nesmí provozovatel odpovědný za zásilku danou zásilku přepravit do zařízení pro další přepravu, které není zařízením uvedeným ve společném zdravotním vstupním dokladu, ledaže příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie změnu povolily v souladu s článkem 4 a jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku.

Článek 7

Činnosti prováděné příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly poté, co byla povolena další přeprava

1. Při povolení další přepravy zásilky v souladu s článkem 4 oznámí příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie příslušným orgánům v místě konečného určení přepravu zásilky tak, že do systému IMSOC zadají společný zdravotní vstupní doklad uvedený v článku 3.

2. Po finalizaci společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení v souladu s čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) 2017/625 příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie neprodleně informují příslušné orgány v místě konečného určení prostřednictvím systému IMSOC.

3. Nesplňuje-li zásilka pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, přijmou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie opatření v souladu s čl. 66 odst. 3 až 6 uvedeného nařízení.

4. V případě, že příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie neobdržely během 15 dnů od data, kdy byla povolena další přeprava zásilky do zařízení pro další přepravu, od příslušných orgánů v místě určení potvrzení o příchodu této zásilky:

a)	ověří u příslušných orgánů v místě určení, zda zásilka přišla do zařízení pro další přepravu;

b)	informují celní orgány o tom, že zásilka nepřišla;

c)	ve spolupráci s celními orgány a jinými orgány v souladu s čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 provedou další šetření, aby zjistily aktuální polohu zásilky.

Článek 8

Činnosti prováděné příslušnými orgány v místě konečného určení

1. Příslušné orgány v místě konečného určení potvrdí příchod zásilky do zařízení pro další přepravu tak, že v systému IMSOC vyplní část III společného zdravotního vstupního dokladu uvedeného v článku 3.

2. V souladu s čl. 66 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 příslušné orgány v místě konečného určení úředně zadrží zásilky, které nejsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení, a přijmou veškerá opatření nezbytná k uplatnění opatření nařízených příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly v souladu s čl. 66 odst. 3 a 4 téhož nařízení.

Oddíl 2

Zařízení pro další přepravu

Článek 9

Podmínky pro určení zařízení pro další přepravu

1. Členské státy mohou určit zařízení pro další přepravu pro zásilky jedné nebo více kategorií zboží, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 písm. a), pokud uvedená zařízení splňují následující požadavky:

a)	jedná se o celní sklady nebo dočasné sklady, jak je uvedeno v čl. 240 odst. 1 a čl. 147 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

pokud se určení týká:

i)	potravin jiného než živočišného původu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodě iii) tohoto nařízení, pak jsou zařízení pro další přepravu registrována příslušným orgánem, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 852/2004;

ii)	krmiv jiného než živočišného původu uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) bodě iii) tohoto nařízení, pak jsou zařízení pro další přepravu registrována příslušným orgánem, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 183/2005;

c)	disponují nezbytnou technologií a vybavením k účinnému fungování systému IMSOC.

2. Přestanou-li zařízení pro další přepravu splňovat požadavky uvedené v odstavci 1, členské státy:

a)	dočasně pozastaví určení do doby provedení nápravných opatření, nebo trvale zruší určení pro všechny nebo některé kategorie zboží, pro které bylo určení provedeno;

b)	zajistí, aby informace týkající se zařízení pro další přepravu uvedené v článku 10 byly odpovídajícím způsobem aktualizovány.

Článek 10

Registrace určených zařízení pro další přepravu v systému IMSOC

Členské státy v systému IMSOC udržují aktualizovaný seznam zařízení pro další přepravu určených v souladu s čl. 9 odst. 1 a uvedou tyto informace:

a)	název a adresu zařízení pro další přepravu;

b)	kategorii zboží, pro kterou je zařízení určeno.

Kapitola III

Další cesta zvířat, která zůstávají ve stejném dopravním prostředku, a překládané zásilky zvířat a zboží

Článek 11

Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek zvířat, která zůstávají ve stejném dopravním prostředku

1. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly provedou kontrolu dokladů u originálů nebo kopií úředních osvědčení nebo dokladů, které musí být přiloženy k zásilkám zvířat, které jsou přepravovány letecky nebo po moři a při další cestě zůstávají ve stejném dopravním prostředku, pokud jsou tato zvířata určena k uvedení na trh v Unii nebo k tranzitu přes území Unie.

2. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 vrátí provozovateli odpovědnému za zásilku úřední osvědčení nebo doklady, u nichž provedly kontrolu, aby tyto úřední osvědčení nebo doklady mohly se zásilkou pokračovat v další cestě.

3. Existuje-li podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly provedou u zásilky kontrolu dokladů, totožnosti a fyzickou kontrolu.

Kontroly dokladů se provádí u originálních úředních osvědčení nebo dokladů, které musí doprovázet zásilku zvířat, jak je stanoveno v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2017/625.

4. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie provedou kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly, kromě případů, kdy tyto kontroly již byly provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly v souladu s odstavcem 3.

Článek 12

Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek zvířat

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provedou kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek zvířat.

Článek 13

Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů

1. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provedou kontroly dokladů u originálů nebo kopií úředních osvědčení nebo dokladů, které musí doprovázet překládané zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, a to v těchto případech:

u zboží, na které se vztahují veterinární požadavky a pravidla pro prevenci a minimalizaci rizik pro zdraví lidí a zvířat, která představují vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/625, pokud doba překládky:

i)	na letišti přesáhne dobu tří dnů;

ii)	v přístavu přesáhne dobu 30 dnů;

b)	u jiného zboží, než je uvedeno v písmenu a), pokud doba překládky přesáhne 90 dnů.

3. Mají-li příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, provedou u zásilky kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

Uvedené kontroly dokladů se provedou u originálních úředních osvědčení nebo dokladů, jestliže tyto úřední osvědčení nebo doklady musí zásilku doprovázet, jak je stanoveno v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

4. Pokud zásilka určená k odeslání do třetích zemí překročí lhůtu uvedenou v odstavci 1 a pokud není v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, nařídí příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, aby provozovatel zásilku zničil, nebo aby zajistil, že zásilka bez zbytečného odkladu opustí území Unie.

5. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie provedou kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly stanovené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 u zboží, které je určeno k uvedení na trh Unie, s výjimkou případů, kdy kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly byly provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly v souladu s odstavcem 3.

6. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie provedou kontroly uvedené v článku 19 u zboží, které je určeno k tranzitu přes území Unie, s výjimkou případů, kdy kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly byly provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly v souladu s odstavcem 3.

Článek 14

Skladování překládaných zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů

Provozovatelé zajistí, aby zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů byly uskladněny pouze během doby překládky, a to buď v:

i)	celní zóně nebo svobodném pásmu ve stejném přístavu nebo na stejném letišti v zapečetěných kontejnerech, nebo

ii)	v obchodních skladovacích prostorách pod dohledem stejného stanoviště hraniční kontroly v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 3 odst. 11 a 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1014 (23).

Článek 15

Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

1. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provedou u překládaných zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) bodech ii) a iii) kontroly dokladů na základě rizika, pokud doba překládky přesáhne tři dny na letišti nebo 30 dnů v přístavu.

3. Existuje-li podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky provedou u zásilky kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

4. Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly se provedou na stanovišti hraniční kontroly v místě dovozu do Unie s výjimkou případů, kdy kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly již byly provedeny na jiném stanovišti hraniční kontroly v souladu s odstavcem 3.

Článek 16

Oznamování informací před uplynutím doby překládky

1. U zásilek určených k překládce v rámci lhůt uvedených v čl. 13 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 poskytne provozovatel odpovědný za zásilky před příchodem zásilek oznámení příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě překládky prostřednictvím systému IMSOC nebo jiného informačního systému určeného příslušnými orgány k tomuto účelu a uvede následující informace:

a)	informace nezbytné k identifikaci a určení polohy zásilky na letišti nebo v přístavu;

b)	identifikace dopravního prostředku;

c)	předpokládaný čas příchodu a odeslání zásilky;

d)	místo určení zásilky.

2. Pro účely oznámení podle odstavce 1 určí příslušné orgány informační systém, který příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě překládky umožní:

a)	seznámit se s informacemi poskytnutými ze strany provozovatelů;

b)	u každé zásilky ověřit, že nebyly překročeny lhůty pro překládku stanovené v čl. 13 odst. 1 a čl. 15 odst. 1.

3. Kromě oznámení s předstihem podle odstavce 1 tohoto článku učiní provozovatel odpovědný za zásilku oznámení příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě překládky rovněž tak, že vyplní příslušnou část společného zdravotního vstupního dokladu a zadá ji do systému IMSOC, jak je stanoveno v článku 56 nařízení (EU) 2017/625, a to v těchto případech:

a)	uplynula lhůta pro překládku uvedená v čl. 13 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 nebo

b)	příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě překládky informovaly provozovatele odpovědného za zásilku, že se rozhodly provést kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly na základě podezření na nesoulad ve smyslu čl. 13 odst. 3 nebo čl. 15 odst. 3.

Článek 17

Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu

1. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie provedou kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly překládaných zásilek potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na které se vztahují opatření stanovená akty uvedenými v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625.

2. Jak je stanoveno v čl. 56 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625, provozovatel odpovědný za zásilku předem oznámí příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie příchod zásilky zboží uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

Kapitola IV

Tranzit zvířat a zboží z jedné třetí země do jiné třetí země uskutečňovaný přes území Unie

Oddíl 1

Úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly v místě dovozu do Unie

Článek 18

Kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek zvířat v režimu tranzitu

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie povolí tranzit zásilek zvířat z jedné třetí země do jiné třetí země, který se uskutečňuje přes území Unie, pouze v případě, že kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly mají příznivé výsledky.

Článek 19

Podmínky povolení tranzitu zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie povolí tranzit zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	zboží splňuje příslušné požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/625;

b)	zásilka byla s uspokojivými výsledky podrobena kontrolám dokladů a kontrolám totožnosti na stanovišti hraniční kontroly;

c)	zásilka byla podrobena fyzickým kontrolám na stanovišti hraniční kontroly, pokud se objevilo podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625;

d)	k zásilce je přiložen společný zdravotní vstupní doklad a zásilka opouští stanoviště hraniční kontroly v dopravních prostředcích nebo kontejnerech, které byly orgánem na stanovišti hraniční kontroly zapečetěny;

zásilka je přepravena pod celním dohledem, aniž by zboží bylo vyloženo nebo rozděleno, během nejvýše 15 dnů ze stanoviště hraniční kontroly přímo do jednoho z těchto míst určení:

i)	na stanoviště hraniční kontroly za účelem opuštění území Unie;

ii)	do schváleného skladu;

iii)	na základnu NATO nebo vojenskou základnu USA umístěnou na území Unie;

iv)	na plavidlo opouštějící Unii, pokud je zásilka určena k zásobování lodi.

Článek 20

Následná opatření příslušných orgánů

Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie, které během 15 dnů ode dne, kdy bylo na stanovišti hraniční kontroly uděleno povolení k tranzitu, neobdržely potvrzení o příchodu zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů do jednoho z míst určení uvedených v čl. 19 písm. e) bodech i) až iv):

a)	ověří u příslušných orgánů v místě určení, zda zásilka přišla do místa určení;

b)	informují celní orgány o tom, že zásilka nepřišla;

c)	ve spolupráci s celními orgány a jinými orgány v souladu s čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 provedou další šetření, aby zjistily aktuální polohu zásilky.

Článek 21

Přeprava zásilek na plavidlo opouštějící území Unie

1. Pokud je zásilka zboží uvedeného v článku 19 určena pro plavidlo opouštějící území Unie, vydají příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie kromě společného zdravotního vstupního dokladu úřední osvědčení v souladu se vzorem stanoveným v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2128 (24), které musí zásilku doprovázet na plavidlo.

2. V případě, že je společně doručováno několik zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů na stejné plavidlo, příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie mohou vydat jediné úřední osvědčení, jak je uvedeno v odstavci 1, které musí tyto zásilky doprovázet na plavidlo, za předpokladu, že je v něm uvedeno referenční číslo společného zdravotního vstupního dokladu pro každou zásilku.

Článek 22

Kontroly dokladů a fyzické kontroly rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v režimu tranzitu

1. Pokud jsou na stanovišti hraniční kontroly v místě dovozu do Unie předloženy k tranzitu zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) bodech ii) a iii), mohou příslušné orgány tohoto stanoviště hraniční kontroly tranzit těchto rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů povolit, jsou-li zásilky přepravovány pod celním dohledem.

2. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly uvedeného v odstavci 1 provedou na základě rizika následující kontroly:

a)	kontroly dokladů podepsaného prohlášení uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031;

b)	fyzické kontroly zásilek, aby bylo zajištěno, že jsou odpovídajícím způsobem zabaleny a přepravovány, jak je uvedeno v čl. 47 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/2031.

3. Provádějí-li se úřední kontroly, příslušné orgány povolí tranzit zboží uvedeného v odstavci 1, pokud zásilky:

a)	splňují požadavky článku 47 nařízení (EU) 2016/2031;

b)	jsou přepravovány na výstupní místo z Unie pod celním dohledem.

4. Provozovatel odpovědný za zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v odstavci 1 zajistí, aby byl obal nebo dopravní prostředek pro přepravu zásilek uzavřen nebo zapečetěn tak, aby během přepravy do skladů a uskladnění v nich:

rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty nemohly u jiných rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů způsobit zamoření nebo infekci škodlivými organismy, jež jsou uvedeny na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii nebo regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, a v případě chráněných zón příslušnými škodlivými organismy na seznamech podle čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení;

b)	u rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nemohlo dojít k zamoření nebo infekci škodlivými organismy uvedenými v písmenu a).

Oddíl 2

Podmínky pro skladování zásilek v režimu tranzitu ve schválených skladech

Článek 23

Podmínky pro schválení skladů

1. Příslušné orgány schválí sklady pro skladování zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, u nichž byl tranzit povolen v souladu s článkem 19.

2. Příslušné orgány schválí pouze sklady uvedené v odstavci 1, které splňují tyto požadavky:

sklady uskladňující produkty živočišného původu, směsné produkty, vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty musí splňovat buď:

i)	hygienické požadavky stanovené v článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004, nebo

ii)	požadavky stanovené v čl. 19 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 142/2011;

b)	jsou povoleny, schváleny nebo určeny celními orgány v souladu s čl. 147 odst. 1, čl. 240 odst. 1 a čl. 243 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

c)	sklady sestávají z ohrazeného území, jehož vchody a východy podléhají stálé kontrole ze strany provozovatelů;

d)	sklady disponují skladovacími nebo chladicími prostorami, které umožňují oddělené skladování zboží uvedeného v odstavci 1;

e)	sklady vedou denní záznamy o všech přivážených a odvážených zásilkách s uvedením povahy a množství zboží, jména a adresy příjemce a kopiemi společného zdravotního vstupního dokladu a osvědčení přiložených k zásilkám; sklady uchovají tyto záznamy po dobu alespoň tří let;

f)	veškeré zboží uvedené v odstavci 1 je identifikováno prostřednictvím štítků nebo elektronicky s referenčním číslem společného zdravotního vstupního dokladu přiloženého k zásilce; obal uvedeného zboží nesmí být pozměněn, zpracován, nahrazen nebo změněn;

g)	sklady disponují technologií a vybavením nezbytným pro účinné fungování systému IMSOC;

h)	provozovatelé skladů poskytnou prostory a komunikační prostředky nezbytné k tomu, aby mohly účinně provádět úřední kontroly a jiné úřední činnosti, a to na základě žádosti ze strany příslušného orgánu.

3. Pokud sklady již nesplňují požadavky stanovené v odstavci 2, příslušný orgán zruší nebo pozastaví schválení skladu.

Článek 24

Přeprava zboží ze skladů

Zásilky zboží uvedeného v čl. 23 odst. 1 přepravuje provozovatel odpovědný za zásilku ze schválených skladů do jednoho z těchto míst určení:

na stanoviště hraniční kontroly za účelem opuštění území Unie a cesty:

i)	na základnu NATO nebo vojenskou základnu USA nebo

ii)	do jakéhokoliv jiného místa určení;

b)	do jiného schváleného skladu;

c)	na základnu NATO nebo vojenskou základnu USA umístěnou na území Unie;

d)	na plavidlo opouštějící Unii, pokud jsou zásilky určeny k zásobování lodi;

e)	na místo, kde mají být zásilky zlikvidovány v souladu s hlavou I kapitolou II nařízení (ES) č. 1069/2009 (25).

Článek 25

Vedení aktualizovaného seznamu schválených skladů

Členské státy v systému IMSOC udržují aktualizovaný seznam schválených skladů a uvedou tyto informace:

a)	jméno a adresu každého skladu;

b)	kategorie zboží, pro které je sklad schválen.

Článek 26

Úřední kontroly ve skladech

1. Příslušné orgány ve schválených skladech provádějí pravidelné úřední kontroly, aby ověřily soulad s požadavky na schválení stanovenými v článku 23.

2. Aby byla zajištěna vysledovatelnost zásilek, ověřují příslušné orgány odpovědné za úřední kontroly ve schválených skladech účinnost zavedených systémů, mimo jiné porovnáním množství zboží přiváženého do skladů a z nich odváženého.

3. Příslušné orgány ověří, že k zásilkám přiváženým do skladů a v nich skladovaných je přiložen příslušný společný zdravotní vstupní doklad a ověřená tištěná nebo elektronická kopie úředního osvědčení uvedeného v čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

4. Jakmile je zásilka přivezena do schváleného skladu, příslušné orgány:

a)	provedou kontrolu totožnosti, aby potvrdily, že zásilka odpovídá příslušným informacím v přiloženém společném zdravotním vstupním dokladu;

b)	ověří, že plomby připevněné na dopravním prostředku nebo kontejneru v souladu s čl. 19 písm. d) nebo čl. 28 písm. d) jsou stále nedotčené;

c)	zaznamenají výsledek kontrol totožnosti do části III společného zdravotního vstupního dokladu a tuto informaci sdělí prostřednictvím systému IMSOC.

Článek 27

Povinnosti provozovatelů ve skladech

1. Provozovatel odpovědný za zásilku informuje příslušné orgány o příchodu zásilky do schváleného skladu.

2. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán osvobodit provozovatele odpovědného za schválený sklad od povinnosti informovat příslušné orgány o příchodu zásilky do skladu, pokud je provozovatel celními orgány schválen jako oprávněný hospodářský subjekt podle článku 38 nařízení (EU) č. 952/2013.

3. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán osvobodit zásilky od kontrol totožnosti, pokud je provozovatel odpovědný za zásilku celními orgány schválen jako oprávněný hospodářský subjekt podle článku 38 nařízení (EU) č. 952/2013.

4. Provozovatel odpovědný za zásilku zajistí, že ke zboží uvedenému v odstavci 1 přiváženému do skladů nebo v nich skladovanému je přiložen příslušný společný zdravotní vstupní doklad a ověřená tištěná nebo elektronická kopie úředního osvědčení uvedeného v čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Článek 28

Podmínky pro přepravu zboží ze skladů do třetích zemí, jiných skladů a míst odstranění

Provozovatel odpovědný za zásilku přepraví zboží uvedené v čl. 23 odst. 1 ze schváleného skladu do jednoho z míst určení uvedených v čl. 24 písm. a) bodě ii) a čl. 24 písm. b) a e), pokud jsou splněny tyto požadavky:

provozovatel odpovědný za zásilku zadá společný zdravotní vstupní doklad prostřednictvím systému IMSOC pro celou zásilku a uvede v něm dopravní prostředek a místo určení; jestliže je původní zásilka ve skladu rozdělena, provozovatel za ni odpovědný musí zadat společný zdravotní vstupní doklad prostřednictvím systému IMSOC pro každou část rozdělené zásilky a uvést v něm množství, dopravní prostředek a místo určení pro příslušnou část rozdělené zásilky;

příslušné orgány musí přemístění povolit a finalizovat společný zdravotní vstupní doklad pro:

i)	celou zásilku, nebo

ii)	jednotlivé části rozdělené zásilky, pokud celkový součet množství uvedených ve společných vstupních zdravotních dokladech vydaných pro jednotlivé části nepřesáhne celkové množství uvedené ve společném vstupním zdravotním dokladu pro celou zásilku;

provozovatel odpovědný za zásilku musí zajistit, aby kromě společného zdravotního vstupního dokladu přiloženého k zásilce pokračovala se zásilkou v další cestě ověřená kopie úředního osvědčení, která zásilku doprovázela do skladu, jak je uvedeno v čl. 27 odst. 4, pokud do systému IMSOC nebyla nahrána elektronická kopie úředního osvědčení a tato kopie nebyla ověřena příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie; byla-li původní zásilka rozdělena a kopie úředního osvědčení nebyla příslušnými orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nahrána do systému IMSOC, vydají příslušné orgány provozovateli odpovědnému za zásilku ověřené kopie úředního osvědčení, aby tyto kopie doprovázely části rozdělené zásilky do jejich míst určení;

d)	provozovatel odpovědný za zásilku přepraví zboží pod celním dohledem ze skladů v dopravních prostředcích nebo kontejnerech zapečetěných příslušnými orgány;

e)	provozovatel odpovědný za zásilku přepraví zboží ze skladu přímo do místa určení, aniž by zboží bylo vyloženo nebo rozděleno, a to maximálně během 15 dnů od data povolení k přepravě.

Článek 29

Podmínky pro přepravu zboží ze skladů na základny NATO nebo vojenské základny USA a na plavidla opouštějící Unii

Provozovatel odpovědný za zásilku přepraví zboží uvedené v čl. 23 odst. 1 ze schválených skladů do jednoho z míst určení uvedených v čl. 24 písm. a) bodě i) a čl. 24 písm. c) a d), pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)	provozovatel odpovědný za sklad oznámí přemístění zboží příslušným orgánům, a to vyplněním části I úředního osvědčení uvedeného v písmeni c);

b)	příslušný orgán povolí přemístění zboží a provozovateli odpovědnému za zásilku vydá finalizované úřední osvědčení uvedené v písmeni c), které může být použito pro dodávku zásilky obsahující zboží z více než jedné zásilky kategorií původu nebo produktů;

c)	provozovatel odpovědný za zásilku zajistí, aby zásilku do jejího místa určení doprovodilo úřední osvědčení v souladu se vzorem stanoveným v příloze prováděcího nařízení (EU) 2019/2128;

d)	provozovatel odpovědný za zásilku přepraví zboží pod celním dohledem;

e)	provozovatel odpovědný za zásilku přepraví zboží ze skladů v dopravních prostředcích nebo kontejnerech, které byly zapečetěny pod dohledem příslušných orgánů.

Článek 30

Následná opatření příslušných orgánů

Pokud příslušné orgány skladu během 15 dnů od data, kdy bylo uděleno povolení k tranzitu ze skladu, neobdržely potvrzení o příchodu zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů do jednoho z míst určení uvedených v článku 24:

a)	ověří u příslušných orgánů v místech určení, zda zásilka přišla;

b)	informují celní orgány o tom, že zásilky nepřišly;

c)	ve spolupráci s celními orgány a jinými orgány v souladu s čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 provedou další šetření, aby zjistily aktuální polohu zboží.

Článek 31

Sledování dodávky zboží na plavidlo opouštějící území Unie

1. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nebo příslušné orgány skladu prostřednictvím systému IMSOC oznámí odeslání zásilek zboží uvedeného v článku 19 a čl. 23 odst. 1 a jejich místo určení příslušnému orgánu přístavu určení.

2. Provozovatel může zásilku zboží uvedeného v článku 19 a čl. 23 odst. 1 vyložit v přístavu určení před dodávkou na plavidlo opouštějící území Unie, pokud je tato operace schválena celními orgány a probíhá pod jejich dohledem a pokud jsou splněny podmínky dodání uvedené v oznámení podle odstavce 1.

3. Po dodání zásilek zboží uvedených v odstavci 1 na palubu plavidla potvrdí dodání příslušný orgán přístavu určení nebo zástupce velitele plavidla příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nebo příslušným orgánům skladu, a to:

a)	spolupodepsáním úředního osvědčení uvedeného v čl. 29 písm. c) nebo

b)	elektronickými prostředky, a to i prostřednictvím systému IMSOC nebo stávajících vnitrostátních systémů.

4. Zástupce uvedený v odstavci 3 nebo provozovatel odpovědný za dodání zásilky na plavidlo opouštějící území Unie vrátí ve lhůtě 15 dnů od doručení zásilky spolupodepsané úřední osvědčení uvedené v odst. 3 písm. a) příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nebo příslušným orgánům skladu.

5. Příslušný orgán přístavu určení, příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nebo příslušný orgán skladu ověří, že potvrzení dodávky uvedené v odstavci 3 je zaznamenáno v systému IMSOC nebo že spolupodepsané doklady uvedené v odst. 3 písm. a) byly vráceny příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie nebo příslušnému orgánu skladu.

Oddíl 3

Úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly, ze kterého zboží opouští území Unie

Článek 32

Povinnosti provozovatele předložit zboží opouštějící území Unie k úředním kontrolám

1. Provozovatelé předloží produkty živočišného původu, zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu, získané produkty, seno a slámu a směsné produkty, které opouštějí území Unie, aby byly přepraveny do třetí země, k úředním kontrolám příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly uvedeným ve společném zdravotním vstupním dokladu na místě, které tyto příslušné orgány stanovily.

2. Provozovatelé předloží zboží uvedené v odstavci 1, které opouští území Unie, aby bylo odesláno na základnu NATO nebo vojenskou základnu USA ve třetí zemi, k úředním kontrolám příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly uvedeným v úředním osvědčení v souladu se vzorem stanoveným v příloze prováděcího nařízení (EU) 2019/2128.

Článek 33

Úřední kontroly na stanovišti hraniční kontroly, ze kterého zboží opouští území Unie

1. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, z něhož zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu, seno a sláma a směsné produkty opouštějí území Unie, provedou kontrolu totožnosti, aby bylo zajištěno, že předložená zásilka odpovídá zásilce uvedené ve společném zdravotním vstupním dokladu nebo úředním osvědčení podle čl. 29 písm. c), které jsou k zásilce přiloženy. Zejména ověří, že plomby připevněné na dopravním prostředku nebo kontejneru v souladu s čl. 19 písm. d), čl. 28 písm. d) nebo čl. 29 písm. e) jsou stále nedotčené.

2. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, z něhož zboží uvedené v odstavci 1 opouští území Unie, zaznamenají výsledek úředních kontrol do části III společného zdravotního vstupního dokladu nebo části III úředního osvědčení v souladu se vzorem stanoveným v příloze prováděcího nařízení (EU) 2019/2128. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly odpovědné za kontroly uvedené v odstavci 1 zaznamenají výsledky těchto kontrol do systému IMSOC.

Oddíl 4

Odchylky pro zásilky v režimu tranzitu

Článek 34

Tranzit určitých zvířat a určitého zboží

1. Odchylně od článků 18 a 19 mohou příslušné orgány stanovišť hraniční kontroly v místě dovozu do Unie povolit tranzit následujících zásilek přes území Unie za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v odstavci 2:

a)	silniční tranzit zásilek skotu určeného k chovu a produkci pocházejících z ruské Kaliningradské oblasti přes území Litvy a zasílaných na místo určení mimo území Unie, které vstupují a vystupují přes určená stanoviště hraniční kontroly Litvy;

b)	silniční nebo železniční tranzit zásilek živočichů pocházejících z akvakultury zasílaných z Ruska přes území Unie a určených pro Rusko mezi stanovišti hraniční kontroly v Lotyšsku, Litvě a Polsku, a to přímo nebo přes jinou třetí zemi;

silniční nebo železniční tranzit zásilek produktů živočišného původu, směsných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů a zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz, koňovitých, vajec prostých specifikovaných patogenních původců pocházejících z Ruska přes území Unie a určených pro Rusko mezi stanovišti hraniční kontroly v Lotyšsku, Litvě a Polsku, a to přímo nebo přes jinou třetí zemi;

d)	silniční nebo železniční tranzit zásilek vajec, vaječných výrobků a drůbežího masa pocházejících z Běloruska a určených pro ruskou Kaliningradskou oblast mezi stanovišti hraniční kontroly v Litvě;

silniční tranzit zásilek živočichů pocházejících z akvakultury, produktů živočišného původu, směsných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů a zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz, koňovitých, vajec prostých specifikovaných patogenních původců pocházejících z Bosny a Hercegoviny přes území Chorvatska, které vstupují přes silniční stanoviště hraniční kontroly Nova Sela a vystupují přes přístavní stanoviště hraniční kontroly Ploče.

2. Povolení ve smyslu odstavce 1 se udělí, jen pokud jsou splněny následující podmínky:

příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie:

i)	provedou kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek zvířat, jak je stanoveno v článku 18;

ii)	provedou kontroly dokladů a kontroly totožnosti zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, jak je stanoveno v článku 19;

iii)	opatří úřední osvědčení doprovázející zásilky určené pro třetí zemi určení razítkem s označením „POUZE PRO TRANZIT PŘES ÚZEMÍ EU“;

iv)	uchovají kopie nebo elektronickou obdobu osvědčení uvedených v bodě iii) na stanovišti hraniční kontroly v místě dovozu do Unie;

v)	zapečetí dopravní prostředky nebo přepravní kontejnery, v nichž se zásilky přepravují;

b)	provozovatel odpovědný za zásilku zajistí, aby byly zásilky přepraveny pod celním dohledem, aniž by byly vyloženy, přímo na stanoviště hraniční kontroly, z něhož mají zásilky opustit území Unie;

příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly, z něhož zboží opouští území Unie:

i)	provedou kontrolu totožnosti, aby mohly potvrdit, že zásilka, na niž se vztahuje přiložený společný zdravotní vstupní doklad, skutečně opustí území Unie. Zejména ověří, že plomby připevněné na dopravních prostředcích nebo kontejnerech jsou stále nedotčené;

ii)	zaznamenají výsledek úřední kontroly podle bodu i) do systému IMSOC;

d)	příslušné orgány členských států provedou kontroly na základě rizika, aby zajistily, že počet zásilek a množství zvířat a zboží opouštějících území Unie odpovídá počtu a množství, které na území Unie vstoupily.

Článek 35

Přeprava zboží na základnu NATO nebo vojenskou základnu USA umístěnou na území Unie

1. Provozovatel odpovědný za zásilku předloží produkty živočišného původu, zárodečné produkty, vedlejší produkty živočišného původu, získané produkty, seno a slámu a směsné produkty určené pro základnu NATO nebo vojenskou základnu USA umístěnou na území Unie k úředním kontrolám na základně NATO nebo vojenské základně USA uvedené ve společném zdravotním vstupním dokladu nebo v přiloženém úředním osvědčení v souladu se vzorem stanoveným v příloze prováděcího nařízení (EU) 2019/2128.

2. Příslušný orgán odpovědný za kontroly na základně NATO nebo vojenské základně USA v místě určení provede kontrolu totožnosti, aby potvrdil, že zásilka odpovídá té, na niž se vztahuje společný zdravotní vstupní doklad nebo přiložené úřední osvědčení v souladu se vzorem stanoveným v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2128. Zejména ověří, že plomby připevněné na dopravním prostředku nebo kontejneru v souladu s čl. 19 písm. d) a čl. 29 písm. e) jsou stále nedotčené. Příslušný orgán odpovědný za kontroly na základně NATO nebo vojenské základně USA zaznamená výsledky těchto kontrol do systému IMSOC.

Článek 36

Přeprava zboží odmítnutého třetí zemí po tranzitu přes území Unie

1. Příslušné orgány silničního nebo železničního stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie mohou povolit další tranzit přes území Unie u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	vstup zásilky zboží byl odmítnut třetí zemí neprodleně po tranzitu přes území Unie nebo jsou plomby připevněné na dopravním prostředku nebo kontejneru příslušnými orgány podle čl. 19 písm. d), čl. 28 písm. d) nebo čl. 29 písm. e) stále nedotčené;

b)	zásilka je v souladu s pravidly uvedenými v čl. 19 písm. a), b) a c).

2. Příslušné orgány silničního nebo železničního stanoviště hraniční kontroly v místě dovozu do Unie zásilku po kontrolách uvedených v čl. 19 písm. b) a c) znovu zapečetí.

3. Provozovatelé zásilku přepraví přímo do jednoho z těchto míst určení:

a)	na stanoviště hraniční kontroly, které schválilo tranzit přes území Unie, nebo

b)	do skladu, kde byla zásilka uskladněna před odmítnutím třetí zemí.

Kapitola V

Tranzit zvířat a zboží z jedné části území Unie do jiné části jejího území uskutečňovaný přes území třetí země

Článek 37

Tranzit zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů

1. Příslušné orgány členských států zajistí, aby byly zásilky zvířat a produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, které jsou přemísťovány z jedné části území Unie do jiné části jejího území přes území třetí země, přepravovány pod celním dohledem.

2. Provozovatelé odpovědní za zásilky uvedené v odstavci 1, které byly přepravovány přes území třetí země, předloží zásilky při opětovném dovozu na území Unie:

a)	příslušným orgánům stanoviště hraniční kontroly určeného pro veškeré kategorie zvířat a zboží uvedeného v odstavci 1, nebo

b)	v místě určeném příslušnými orgány podle písmene a), které se nachází v těsné blízkosti stanoviště hraniční kontroly.

3. Příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě opětovného dovozu do Unie:

a)	provedou kontrolu dokladů, aby ověřily původ zvířat a zboží, které tvoří zásilku;

b)	pokud to vyžadují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/625, ověří nákazový status třetích zemí, přes něž se zásilky pohybovaly v režimu tranzitu, a příslušná úřední osvědčení a doklady, které jsou k zásilkám přiloženy;

c)	pokud to vyžadují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/625, provedou kontrolu totožnosti, aby ověřily, že plomby připevněné na dopravních prostředcích nebo kontejnerech jsou stále nedotčené.

4. Existuje-li podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, provedou příslušné orgány stanoviště hraniční kontroly v místě opětovného dovozu do Unie kromě kontrol podle odstavce 3 ještě kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

5. Provozovatelé předloží zásilky zvířat, přemísťovaných z jedné části území Unie do jiné části jejího území přes území třetí země, k úředním kontrolám v místě opuštění území Unie.

6. Příslušný orgán v místě výstupu z Unie:

a)	provede kontroly, jestliže to vyžadují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/625;

b)	úřední osvědčení doprovázející zásilku opatří razítkem s textem „POUZE PRO TRANZIT MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI EVROPSKÉ UNIE PŘES [název třetí země]“.

Článek 38

Neumský koridor

1. Pokud zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů pocházejí z území Chorvatska a budou přepravovány přes území Bosny a Hercegoviny neumským koridorem a před tím, než tyto zásilky opustí území Chorvatska přes vstupní místa Klek nebo Zaton Doli, příslušné orgány Chorvatska:

a)	zapečetí dopravní prostředky nebo kontejnery před tranzitem zásilky přes neumský koridor;

b)	zaznamenají datum a čas odjezdu dopravních prostředků přepravujících zásilky.

2. Jakmile zásilky uvedené v odstavci 1 opět vstoupí na území Chorvatska přes vstupní místa Klek nebo Zaton Doli, příslušné orgány Chorvatska:

a)	ověří, že plomby na dopravních prostředcích nebo kontejnerech jsou stále nedotčené;

b)	zaznamenají datum a čas příjezdu dopravních prostředků přepravujících zásilky.

3. Příslušné orgány Chorvatska přijmou vhodná opatření v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2017/625, pokud:

a)	byla během tranzitu přes neumský koridor porušena plomba uvedená v odstavci 1, nebo

b)	doba tranzitu překročila dobu nezbytnou k cestě mezi vstupními místy Klek a Zaton Doli.

Kapitola VI

Závěrečná ustanovení

Článek 39

Zrušení

Rozhodnutí 2000/208/ES a 2000/571/ES a prováděcí rozhodnutí 2011/215/EU se zrušují s účinkem ode dne 14. prosince 2019.

Článek 40

Změny rozhodnutí 2007/777/ES

Rozhodnutí 2007/777/ES se mění takto:

článek 6 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují;

článek 6a se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 41

Změny nařízení (ES) č. 798/2008

Článek 18 nařízení (ES) č. 798/2008 se mění takto:

1)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

2)	v odstavci 2 se zrušují písmena b), c) a d);

3)	odstavce 3 a 4 se zrušují.

Článek 42

Změny nařízení (ES) č. 1251/2008

Článek 17 nařízení (ES) č. 1251/2008 se mění takto:

1)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

2)	odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 43

Změny nařízení (ES) č. 119/2009

Článek 5 nařízení (ES) č. 119/2009 se mění takto:

1)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

2)	odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 44

Změny nařízení (EU) č. 206/2010

Nařízení (EU) č. 206/2010 se mění takto:

článek 12a se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena d) a e);

b)	odstavec 2 se zrušuje;

c)	odstavec 4 se zrušuje;

článek 17 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují;

článek 17a se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují;

Článek 45

Změny nařízení (EU) č. 605/2010

Nařízení (EU) č. 605/2010 se mění takto:

článek 7 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují;

2)	v článku 7a se zrušují odstavce 2 a 3.

Článek 46

Změny nařízení (EU) č. 142/2011

Nařízení (EU) č. 142/2011 se mění takto:

článek 29 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují;

článek 29a se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 47

Změny nařízení (EU) č. 28/2012

Nařízení (EU) č. 28/2012 se mění takto:

článek 5 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují;

článek 5a se mění takto:

a)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

b)	odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 48

Změny prováděcího nařízení (EU) 2016/759

Článek 5 prováděcího nařízení (EU) 2016/759 se mění takto:

1)	v odstavci 1 se zrušují písmena b), c) a d);

2)	odstavce 2 a 3 se zrušují.

Článek 49

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

(7) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(9) Rozhodnutí Komise 2000/208/ES ze dne 24. února 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 97/78/ES, pokud o přepravu produktů živočišného původu z jedné třetí země do jiné třetí země po silnici pouze přes území Evropského společenství (Úř. věst. L 064, 11.3.2000, s. 20).

(10) Rozhodnutí Komise 2000/571/ES ze dne 8. září 2000, kterým se stanoví metody veterinárních kontrol produktů ze třetích zemí určených pro svobodná celní pásma, svobodné celní sklady, celní sklady nebo pro provozovatele zásobující prostředky přeshraniční námořní dopravy (Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 14).

(11) Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/215/EU ze dne 4. dubna 2011, kterým se provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o překládku dovážených zásilek produktů určených k dovozu do Unie nebo třetích zemí na prvním dosaženém stanovišti hraniční kontroly (Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 50).

(12) Rozhodnutí Komise 2007/777/ES ze dne 29. listopadu 2007, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a vzory osvědčení pro dovoz některých masných výrobků a opracovaných žaludků, močových měchýřů a střev určených k lidské spotřebě ze třetích zemí a kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/432/ES (Úř. věst. L 312, 30.11.2007, s. 49).

(13) Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1).

(14) Nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 41).

(15) Nařízení Komise (ES) č. 119/2009 ze dne 9. února 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo jejich území pro účely dovozu masa volně žijících zajícovitých, některých volně žijících suchozemských savců a králíků ve farmovém chovu do Společenství nebo jeho tranzitu přes území Společenství a požadavky týkající se veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 12).

(16) Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1).

(17) Nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1).

(18) Nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009 (Úř. věst. L 12, 14.1.2012, s. 1).

(19) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 ze dne 28. dubna 2016, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, částí třetích zemí a území, z nichž členské státy povolují vstup některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě na území Unie, a požadavky na osvědčení a kterým se mění nařízení (ES) č. 2074/2005 a zrušuje rozhodnutí 2003/812/ES (Úř. věst. L 126, 14.5.2016, s. 13).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení (EU) č. 142/2011 (viz strana 45 v tomto čísle Úředního věstníku).

(22) http://www.edqm.eu (poslední vydání).

(23) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1014 ze dne 12. června 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro minimální požadavky na stanoviště hraniční kontroly, včetně kontrolních středisek, a na formát, kategorie a zkratky, které se mají používat v seznamech stanovišť hraniční kontroly a kontrolních středisek (Úř. věst. L 165, 21.6.2019, s. 10).

(24) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2128 ze dne 12. listopadu 2019, kterým se stanoví vzorové úřední osvědčení a pravidla pro vydávání úředních osvědčení pro zboží, které je dodáváno na plavidla opouštějící Unii a je určeno pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující nebo na vojenskou základnu NATO či Spojených států amerických (viz strana 114 v tomto čísle Úředního věstníku).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/99

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2125

ze dne 10. října 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla týkající se provádění zvláštních úředních kontrol u dřevěného obalového materiálu, oznamování určitých zásilek a opatření, jež mají být přijata v případech nesouladu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 45 odst. 4 a čl. 77 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 stanoví mimo jiné rámec pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností týkajících se zvířat a zboží, které vstupují na území Unie ze třetích zemí, aby se ověřil soulad s právními předpisy Unie za účelem ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy a přípravky na ochranu rostlin rovněž ochrany životního prostředí.

(2)

Je známo, že dřevěný obalový materiál, který může provázet nejrůznější druhy předmětů, je zdrojem zavlékání a šíření škodlivých organismů rostlin. Dřevěný obalový materiál, který může být cestou průniku pro škodlivé organismy rostlin v Unii, může mít různé formy, mezi něž patří mimo jiné bedny, krabice, laťové přepravky, kabelové bubny a cívky/kotouče, jednoduché palety, skříňové palety a jiné nakládací plošiny, nástavce palet a proklady, ať už se při přepravě předmětů jakéhokoliv druhu skutečně používá, či nikoliv. Množství dřevěného obalového materiálu, které vstupuje na území Unie v dopravních prostředcích, je značné.

(3)

Články 43 a 96 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (2) stanoví zvláštní dovozní podmínky pro dovoz dřevěného obalového materiálu na území Unie. Ustanovení čl. 77 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc stanovit pravidla pro provádění zvláštních úředních kontrol za účelem ověření souladu dřevěného obalového materiálu s uvedenými požadavky na místech uvedených v čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2017/625 a pro opatření v případech nesouladu.

(4)

Za účelem zajištění účinnosti kontrol dřevěného obalového materiálu vstupujícího na území Unie a vyloučení rizika zavlečení nebo šíření škodlivých organismů rostlin by měla být přijata pravidla, která doplní pravidla uvedená v nařízení (EU) 2017/625, jež se týkají provádění zvláštních úředních kontrol dřevěného obalového materiálu a opatření v případech nesouladu.

(5)

Zvláštní dovozní podmínky vztahující se na dřevěný obalový materiál, které jsou uvedeny v čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, nejsou použitelné na materiál, na nějž se vztahují výjimky stanovené v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření č. 15 nazvaném Regulace dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchodu (ISPM15). Takový materiál proto by měl být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňat.

(6)

Příslušné orgány členských států by měly stanovit plán monitorování založený na posouzení rizik, aby bylo možné určovat zásilky, jejichž součástí je dřevěný obalový materiál, který může pro území Unie představovat velmi vysoké fytosanitární riziko, a měl by proto podléhat zvláštním úředním kontrolám.

(7)

Na základě uvedeného plánu monitorování by příslušné orgány měly vybírat zásilky dřevěného obalového materiálu, u nichž budou provedeny zvláštní úřední kontroly. Příslušné orgány by měly také mít možnost požadovat od celních orgánů, aby pro účely zvláštních úředních kontrol prováděných příslušnými orgány vybrané zásilky obsahující dřevěný obalový materiál v případě potřeby zadržely, dokud nebudou zvláštní úřední kontroly dokončeny.

(8)	Dřevěný obalový materiál není zařazen na seznamy zboží podléhajícího úředním kontrolám na stanovištích hraniční kontroly uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625.

(9)	Ustanovení čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou příslušné orgány požadovat po provozovateli, aby oznámil příchod určitého zboží nepodléhajícího kontrolám na stanovištích hraniční kontroly.

(10)	Mají-li být příslušné orgány schopny plánovat a provádět zvláštní úřední kontroly dřevěného obalového materiálu účinným způsobem, měly by mít možnost od provozovatelů vyžadovat, aby je o příchodu zásilky obsahující dřevěný obalový materiál informovali s přiměřeným předstihem.

(11)

To, že příslušné orgány mohou od provozovatelů požadovat, aby jim příchod takovýchto zásilek oznamovali s předstihem, by tudíž mělo být stanoveno spolu s pravidly týkajícími se zvláštních úředních kontrol dřevěného obalového materiálu stanovenými v tomto nařízení. Pro účely takového oznamování lze využít systém pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC), který zřídila a spravuje Komise v souladu s čl. 131 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625. Příslušné orgány mohou od provozovatelů odpovědných za zásilku požadovat, aby uvedené oznámení podali prostřednictvím systému IMSOC, prostřednictvím stávajících vnitrostátních informačních systémů nebo jiným způsobem, na němž se s příslušným orgánem dohodnou, a aby tak učinili v přiměřené lhůtě před příchodem zboží, kterou stanoví příslušné orgány.

(12)

K zaznamenávání výsledků zvláštních úředních kontrol do IMSOC by se měl používat společný zdravotní vstupní doklad (CHED) uvedený v článku 56 nařízení (EU) 2017/625. Zaznamenané výsledky úředních kontrol umožní získat přehled o situaci v oblasti zvláštních úředních kontrol dřevěného obalového materiálu prováděných v členských státech, což poslouží jako základ pro další opatření na ochranu území Unie před šířením škodlivých organismů rostlin.

(13)	Ustanovení tohoto nařízení by se měla použít, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3).

(14)

Pokud se příslušný orgán rozhodne v souladu s čl. 66 odst. 3 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU) 2017/625 nevyhovující dřevěný obalový materiál odeslat zpět do místa určení mimo Unii, nevyhovující dřevěný obalový materiál by měl po celou dobu, než opustí území Unie, zůstat pod úředním celním dohledem, aby bylo vyloučeno jakékoli riziko zavlečení škodlivých organismů do Unie nebo jejich šíření.

(15)

Je-li během fyzických kontrol v místě propuštění do volného oběhu v Unii nebo v místě určení zjištěno, že dřevěný obalový materiál je nevyhovující, měl by být vzhledem ke zvýšenému riziku šíření karanténních škodlivých organismů pro Unii, kterému nelze zabránit méně účinnými prostředky, okamžitě zničen.

(16)	Nařízení (EU) 2017/625 se použije ode dne 14. prosince 2019. Pravidla stanovená v tomto nařízení by se tudíž měla rovněž použít od uvedeného data,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví pravidla týkající se provádění zvláštních úředních kontrol dřevěného obalového materiálu nebo dřevěných výrobků (kromě výrobků z papíru) určených k tomu, aby sloužily jako podložka, ochrana nebo přepravní pomůcka pro komodity vstupující na území Unie, ať už se při přepravě předmětů jakéhokoliv druhu skutečně používají, či nikoliv (dále jen „dřevěný obalový materiál“), jakož i opatření v případě nesouladu.

2. Toto nařízení rovněž stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou příslušné orgány požadovat po provozovatelích, aby oznámili příchod určitých zásilek obsahujících dřevěný obalový materiál, které vstupují na území Unie.

3. Toto nařízení se nepoužije na dřevěný obalový materiál uvedený v čl. 43 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2016/2031, který se týká výjimek stanovených v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření č. 15 nazvaném Regulace dřevěného obalového materiálu v mezinárodním obchodu (ISPM15).

Článek 2

Plán monitorování

Příslušné orgány vypracují plán monitorování dřevěného obalového materiálu na základě analýzy rizik, přičemž vezmou v úvahu alespoň:

a)	počet a výsledky zvláštních úředních kontrol provedených u dřevěného obalového materiálu příslušnými orgány v předchozích letech na základě informací ze systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC);

b)	historii dodržování nařízení (EU) 2016/2031, zejména čl. 43 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) uvedeného nařízení, ze strany třetí země, vývozce nebo provozovatele odpovědného za zásilky;

c)	informace od celních orgánů a z dalších zdrojů, jsou-li takové informace dostupné, o počtu zásilek vstupujících do Unie, které obsahují dřevěný obalový materiál, a o zemi původu zásilky.

Článek 3

Oznamování zásilek

Příslušné orgány mohou od provozovatelů odpovědných za zásilku požadovat, aby prostřednictvím systému IMSOC, prostřednictvím stávajících vnitrostátních informačních systémů nebo jiným způsobem, na němž se s příslušným orgánem dohodnou, v přiměřené lhůtě, kterou stanoví příslušné orgány, předem oznámili příchod zásilek, které vstupují na území Unie a obsahují dřevěný obalový materiál.

Článek 4

Zvláštní úřední kontroly dřevěného obalového materiálu

1. Zásilky obsahující dřevěný obalový materiál, u nichž mají být provedeny fyzické kontroly, vyberou příslušné orgány na základě:

a)	plánu monitorování uvedeného v článku 2;

b)	informací poskytnutých prostřednictvím oznámení uvedeného v článku 3, v příslušných případech, a

c)	jakýchkoli dalších relevantních informací, které mají k dispozici.

2. Příslušné orgány provedou fyzické kontroly zásilek, které byly vybrány v souladu s odstavcem 1, aby ověřily, zda jsou tyto zásilky v souladu s dovozními požadavky stanovenými v čl. 43 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2016/2031.

3. Pokud to příslušné orgány považují pro účely fyzických kontrol podle odstavce 2 za nezbytné, mohou požadovat od celních orgánů, aby po dobu trvání uvedených kontrol vybrané zásilky obsahující dřevěný obalový materiál zadržely.

4. Při provádění zvláštních úředních kontrol mají příslušné orgány přístup k celé zásilce, aby fyzické kontroly uvedené v odstavci 2 mohly být provedeny u veškerého dřevěného obalového materiálu, který zásilka obsahuje.

5. Do tří pracovních dnů od začátku zadržení zásilky obsahující dřevěný obalový materiál předloží příslušný orgán celním orgánům výsledky kontrol zadržené zásilky.

6. Pokud fyzické kontroly nelze dokončit do tří pracovních dnů od začátku zadržení zásilky obsahující dřevěný obalový materiál, mohou příslušné orgány požádat celní orgány, aby zásilku za účelem dokončení kontrol zadržely po další tři pracovní dny.

Pokud je to technicky možné, může celní orgán v takovém případě zásilku propustit, jestliže provozovatel, který je za zásilku odpovědný, dřevěný obalový materiál od zásilky oddělí.

7. Zásilka, která byla celními orgány zadržena v souladu s odstavcem 3, se propustí, pokud příslušné orgány do tří pracovních dnů od začátku zadržení nepředloží výsledky kontrol v souladu s odstavcem 5 nebo nepožádají celní orgány, aby zásilku zadržely po další tři pracovní dny v souladu s odstavcem 6.

Článek 5

Vykazování výsledků zvláštních úředních kontrol

1. Po dokončení zvláštních úředních kontrol v souladu s článkem 4 příslušné orgány:

a)	doplní výsledky zvláštních úředních kontrol do společného zdravotního vstupního dokladu (CHED) podle čl. 56 odst. 3 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2017/625;

b)	zaznamenají výsledky zvláštních úředních kontrol dřevěného obalového materiálu do systému IMSOC, a to buď přímo, nebo prostřednictvím stávajících vnitrostátních systémů, a

c)	oznámí výsledky zvláštních úředních kontrol provozovateli odpovědnému za zásilky obsahující dřevěný obalový materiál a celním orgánům.

2. Pokud příslušné orgány oznámí provozovateli odpovědnému za zásilku obsahující dřevěný obalový materiál výsledky zvláštních úředních kontrol prostřednictvím společného zdravotního vstupního dokladu (CHED), uvede provozovatel jako podklad ve smyslu článku 163 nařízení (EU) č. 952/2013 referenční číslo společného zdravotního vstupního dokladu (CHED) v každém celním prohlášení vztahujícím se k uvedené zásilce, které podává celním orgánům.

Článek 6

Opatření v případech nesouladu

1. Příslušné orgány v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2017/625 nařídí zničení či odeslání zpět dřevěného obalového materiálu, který nesplňuje požadavky stanovené v čl. 43 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2016/2031, nebo zvláštní zacházení s uvedeným materiálem.

Je-li však takový nevyhovující dřevěný obalový materiál nalezen během fyzických kontrol podle článku 4 v místě propuštění zásilky do volného oběhu v Unii nebo v místě určení zásilky, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 3 písm. c) a e) nařízení (EU) 2017/625, příslušné orgány nařídí dotčenému provozovateli, aby dřevěný obalový materiál neprodleně zničil. S dřevěným obalovým materiálem se před jeho zničením i během jeho zničení zachází způsobem, který zabrání šíření karanténních škodlivých organismů pro Unii vymezených v článku 4 nařízení (EU) 2016/2031.

2. Pokud se příslušné orgány rozhodnou nařídit provozovateli odpovědnému za zásilku, aby nevyhovující dřevěný obalový materiál odeslal zpět mimo Unii podle čl. 66 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2017/625, zásilka obsahující nevyhovující dřevěný obalový materiál zůstane pod úředním celním dohledem v souladu s příslušným celním režimem, dokud nevyhovující dřevěný obalový materiál neopustí území Unie.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/104

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2126

ze dne 10. října 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly u některých kategorií zvířat a zboží, opatření, která mají být přijata po provedení těchto kontrol, a některé kategorie zvířat a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 48 písm. h) a čl. 77 odst. 1 písm. a), b) a k) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení čl. 77 odst. 1 písm. a), b) a k) nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc přijmout pravidla pro provádění zvláštních úředních kontrol u některých kategorií zvířat a zboží vstupujících do Unie a opatření, která mají být přijata v případě nesouladu.

(2)

Aby byly zajištěny účinné úřední kontroly zásilek obsahujících nestaženou srstnatou volně žijící zvěř dovážených do Unie, měly by být stanoveny zvláštní požadavky na kontroly, pokud jsou fyzické kontroly dokončovány v zařízení určení, jelikož úplné fyzické kontroly a odběr vzorků nelze provést na stanovištích hraniční kontroly.

(3)	Aby byly zajištěny účinné úřední kontroly čerstvých produktů rybolovu, které byly vyloženy přímo v přístavech Unie, mělo by být povoleno provádět úřední kontroly v přístavech určených členskými státy v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1005/2008 (2).

(4)

Ustanovení čl. 77 odst. 1 písm. k) nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc přijmout pravidla pro provádění zvláštních úředních kontrol u zvířat a zboží zmíněných v čl. 48 písm. h) uvedeného nařízení, které představují nízké riziko nebo nepředstavují žádné konkrétní riziko a jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, je-li takové osvobození odůvodněné.

(5)	Pokud úřední kontroly nejsou prováděny na stanovištích hraniční kontroly, měly by být stanoveny podmínky, jako jsou odpovídající kontrolní opatření, aby se zajistilo, že nevzniknou žádná nepřijatelná rizika pro zdraví lidí, zvířat a rostlin, když tato zvířata a toto zboží vstupují na území Unie.

(6)

V případě zmrazeného tuňáka, který představuje nízké riziko nebo nepředstavuje žádné konkrétní riziko v souladu s čl. 48 písm. h) nařízení (EU) 2017/625, mohou být úřední kontroly prováděny ve zpracovatelském zařízení určení, které musí být schváleno celními orgány pro dočasné uskladnění zboží, které není zbožím Unie, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3).

(7)

V případě produktů rybolovu, které představují nízké riziko nebo nepředstavují žádné konkrétní riziko v souladu s čl. 48 písm. h) nařízení (EU) 2017/625 a které byly uloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu a dovezeny do Unie poté, co byly vyloženy ve třetích zemích, jak je uvedeno v článku 72 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 (4), by měla být přijata opatření v případě podezření na nesoulad.

(8)

Zvířata a zboží vstupující do Unie přes některé řecké ostrovy a některá francouzská území představují nízké riziko vzhledem k tomu, že tato zvířata a toto zboží nejsou uváděny na trh mimo tyto ostrovy nebo tato území. Měly by být stanoveny odpovídající požadavky na úřední kontroly a opatření, aby se zajistilo, že tato zvířata a toto zboží nebudou uváděny na trh mimo tyto ostrovy nebo tato území.

(9)

Aby bylo možné racionalizovat a zjednodušit uplatňování legislativního rámce, měla by být pravidla pro úřední kontroly podle čl. 77 odst. 1 písm. k) a čl. 48 písm. h) nařízení (EU) 2017/625 přijata společně s pravidly pro úřední kontroly jiných kategorií zboží, které jsou uvedeny v čl. 77 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení.

(10)

(11)	Vzhledem k tomu, že toto nařízení stanoví pravidla, na něž se vztahuje rozhodnutí Komise 94/641/ES (5) a prováděcí rozhodnutí Komise 2012/44/EU (6), měly by být uvedené právní akty zrušeny.

(12)	Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/625 je použitelné ode dne 14. prosince 2019, toto nařízení by se mělo rovněž použít od uvedeného dne,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro provádění zvláštních úředních kontrol, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží, a opatření, která mají být přijata v případě nesouladu. Stanoví pravidla pro případy, kdy a za jakých podmínek jsou některé kategorie zvířat a zboží osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly a kdy je takové osvobození odůvodněné.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„systémem IMSOC“ se rozumí systém pro správu informací o úředních kontrolách podle článku 131 nařízení (EU) 2017/625;

2)	„čerstvými produkty rybolovu“ se rozumí čerstvé produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 3.5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (7);

3)	„zmrazeným tuňákem“ se rozumí tuňák uchovávaný v souladu s požadavky stanovenými v bodě 2 kapitoly VII oddílu VIII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 3

Nestažená srstnatá volně žijící zvěř

1. Příslušný orgán na stanovištích hraniční kontroly prvního vstupu do Unie může povolit odeslání zásilek obsahujících nestaženou srstnatou volně žijící zvěř do zařízení v místě určení, aniž byly dokončeny fyzické kontroly, pokud byly zásilky přepravovány ve vozidlech nebo kontejnerech v souladu s články 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 (8).

2. Příslušný orgán uvedený v odstavci 1 informuje příslušný orgán zařízení v místě určení o tom, že je nezbytné dokončit fyzické kontroly, zejména zdravotní kontroly a laboratorní zkoušky.

3. Příslušný orgán zařízení v místě určení informuje příslušný orgán uvedený v odstavci 1 o výsledcích fyzických kontrol uvedených v odstavci 2.

Článek 4

Čerstvé produkty rybolovu vyložené přímo v přístavech Unie určených členskými státy z rybářského plavidla plujícího pod vlajkou třetí země

Čerstvé produkty rybolovu vyložené přímo z rybářského plavidla plujícího pod vlajkou třetí země jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud je provádějí příslušné orgány v přístavech Unie určených členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008.

Článek 5

Zmrazený tuňák vyložený přímo v přístavech Unie určených členskými státy z rybářského plavidla plujícího pod vlajkou třetí země

Členské státy mohou ve zpracovatelském zařízení určení, které bylo schváleno v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, provádět úřední kontroly zmrazeného tuňáka, který nebyl zbaven hlavy ani vykuchán a který byl vyložen přímo v přístavech Unie určených členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 z rybářského plavidla plujícího pod vlajkou třetí země, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	úřední kontroly provádí příslušný orgán nejbližšího stanoviště hraniční kontroly;

b)	zpracovatelské zařízení určení je schváleno celními orgány pro dočasné uskladnění zboží, které není zbožím Unie, v souladu s čl. 147 odst. 1 a článkem 148 nařízení (EU) č. 952/2013;

zmrazený tuňák je odesílán z plavidla do zpracovatelského zařízení určení v zapečetěných vozidlech nebo přepravních kontejnerech pod dohledem příslušného orgánu provádějícího úřední kontroly a v souladu s příslušným celním režimem podle článků 134, 135, 140, 141 a čl. 148 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013;

d)	před příchodem zásilky do určených přístavů Unie oznámil provozovatel odpovědný za zásilku příslušnému orgánu uvedenému v písmenu a) tohoto článku příchod zásilky zadáním vyplněného společného zdravotního vstupního dokladu podle článku 56 nařízení (EU) 2017/625 do systému IMSOC.

Článek 6

Produkty rybolovu určené k lidské spotřebě ulovené plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, které jsou vykládány ve třetích zemích

1. U zásilek produktů rybolovu určených k lidské spotřebě ulovených plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, které byly před tím, než v jiném dopravním prostředku vstoupily na území Unie, vyloženy, a případně též uskladněny v třetích zemích, jak je uvedeno v čl. 72 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/627, provede příslušný orgán na stanovištích hraniční kontroly prvního vstupu do Unie kontroly dokladů.

2. Zásilky uvedené v odstavci 1 mohou být osvobozeny od kontrol totožnosti a fyzických kontrol na stanovištích hraniční kontroly, pokud splňují podmínky stanovené v článku 72 nařízení (EU) 2019/627.

3. V případě zjištění nesouladu nebo podezření na nesoulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 provede příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly prvního vstupu do Unie u zásilek uvedených v odstavci 1 tohoto článku kromě kontrol dokladů i kontroly totožnosti a fyzické kontroly.

Článek 7

Zásilky vstupující do Unie přes některé řecké ostrovy a některá francouzská území

1. Produkty živočišného původu a směsné produkty vstupující do Unie ze třetích zemí přes povolená místa vstupu na řeckých ostrovech Rhodos, Mitilini a Iraklio (Kréta) určené pro místní použití na řeckém ostrově místa vstupu jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly.

2. Zvířata, produkty živočišného původu a směsné produkty vstupující do Unie ze třetích zemí přes povolená místa vstupu ve francouzských zámořských departementech Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Mayotte určené k místnímu použití ve francouzském zámořském departementu místa vstupu jsou osvobozeny od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly.

Článek 8

Zvláštní úřední kontroly u zásilek vstupujících do Unie přes některé řecké ostrovy a některá francouzská území

1. U zásilek uvedených v článku 7 se na každém povoleném místě vstupu provedou kontroly v souladu s přílohou I.

2. Za každé povolené místo vstupu je odpovědný příslušný orgán, který má k dispozici:

a)	úřední veterinární lékaře odpovědné za přijímání rozhodnutí o zásilkách v souladu s čl. 55 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 a

b)	pokud to příslušný orgán považuje za nezbytné, pracovníky uvedené v čl. 49 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/625 vyškolené v souladu s článkem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1081 (9).

3. Příslušný orgán povolených míst vstupu na řeckých ostrovech uvedených v čl. 7 odst. 1 zajistí, aby pro každé povolené místo vstupu byli k dispozici pracovníci a zdroje k provádění úředních kontrol u zásilek zboží uvedených v čl. 7 odst. 1, pro něž je místo vstupu povoleno.

4. Každé povolené místo vstupu ve francouzských zámořských departementech uvedené v čl. 7 odst. 2 musí mít k dispozici veškeré zařízení, vybavení a pracovníky potřebné k provádění úředních kontrol zásilek zvířat a zboží uvedených v čl. 7 odst. 2, pro něž je místo vstupu povoleno.

Článek 9

Odpovědnost provozovatelů, pokud jde o zásilky vstupující do Unie přes některé řecké ostrovy a některá francouzská území

Provozovatel odpovědný za zásilky uvedené v článku 7:

a)	informuje před příchodem zásilky do povoleného místa vstupu příslušný orgán povoleného místa vstupu o příchodu zásilky zadáním vyplněného společného zdravotního vstupního dokladu do systému IMSOC;

b)	vede registr schválený příslušným orgánem povoleného místa vstupu, který pokud možno uvádí množství zvířat, produktů živočišného původu a směsných produktů určených k uvedení na trh a jména a adresy odběratele (odběratelů);

informuje odběratele, že:

i)	produkty živočišného původu a směsné produkty určené k uvedení na trh jsou určeny pouze pro místní spotřebu a že tyto produkty nesmí být za žádných okolností opětovně odeslány do jiných částí Unie;

ii)	v případě dalšího prodeje musí odběratel (odběratelé) informovat nového (nové) odběratele, pokud se jedná o obchodního provozovatele, o omezeních podle písm. c) bodu i);

v případě francouzských zámořských departementů Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Mayotte informuje odběratele, že:

i)	zvířata určená k uvedení na trh jsou určena pouze pro místní chov a produkci a že uvedená zvířata a produkty z nich získané nesmí být za žádných okolností opětovně odeslány do jiných částí území Unie;

ii)	v případě dalšího prodeje musí odběratel (odběratelé) informovat nového (nové) odběratele, pokud se jedná o obchodního provozovatele, o omezeních podle písm. d) bodu i).

Článek 10

Zrušení

1. Rozhodnutí 94/641/ES a prováděcí rozhodnutí 2012/44/EU se s účinkem ode dne 14. prosince 2019 zrušují.

2. Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávacími tabulkami obsaženými v příloze II.

Článek 11

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 51).

(5) Rozhodnutí Komise 94/641/ES ze dne 8. září 1994, kterým se stanoví pravidla pro veterinární kontroly produktů dovážených na některé řecké ostrovy ze třetích zemí (Úř. věst. L 248, 23.9.1994, s. 26).

(6) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/44/EU ze dne 25. ledna 2012 o pravidlech týkajících se veterinárních kontrol živých zvířat a produktů živočišného původu dovážených do určitých francouzských zámořských departementů ze třetích zemí (Úř. věst. L 24, 27.1.2012, s. 14).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii (Úř. věst. L 255, 4.10.2019, s. 1).

(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1081 ze dne 8. března 2019, kterým se stanoví pravidla pro zvláštní požadavky na školení pracovníků k provádění určitých fyzických kontrol na stanovištích hraniční kontroly (Úř. věst. L 171, 26.6.2019, s. 1).

PŘÍLOHA I

Zvláštní úřední kontroly zboží vstupujícího do Unie přes povolená místa vstupu na některých řeckých ostrovech a některých francouzských územích

Příslušný orgán zajistí, aby do systému IMSOC byly zaneseny veškeré údaje o produktech živočišného původu a směsných produktech a v případě francouzských zámořských departementů Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Mayotte rovněž veškeré údaje o zvířatech předkládaných k uvedení na trh.

Příslušný orgán zkontroluje:

a)	doprovázející osvědčení a doklady;

b)	totožnost produktů živočišného původu a směsných produktů a v případě francouzských zámořských departementů Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Mayotte rovněž totožnost zvířat;

c)	balení a označení;

d)	jakost a stav uchování zboží;

e)	přepravní podmínky a v případě přepravy chladicími dopravními prostředky teplotu dopravního prostředku a vnitřní teplotu zboží;

f)	jakékoli poškození zboží.

Příslušný orgán zajistí, že po dokončení zvláštních úředních kontrol průvodní společný zdravotní vstupní doklad uvádí, že produkty živočišného původu a směsné produkty určené k uvedení na trh jsou určeny pouze k místní spotřebě a nesmí být za žádných okolností opětovně odeslány do jiných částí území Unie.

V případě francouzských zámořských departementů Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Mayotte zajistí příslušný orgán, že po ukončení zvláštních úředních kontrol uvádí doprovázející společný zdravotní vstupní doklad, že zvířata určená k uvedení na trh jsou určena pouze pro místní chov a produkci a že uvedená zvířata a produkty získané z těchto zvířat nesmí být za žádných okolností opětovně odeslány do jiných částí území Unie.

Příslušný orgán provádí pravidelné inspekce místa ustájení/skladování zásilek určených k uvedení na trh, aby ověřil, že jsou dodržovány hygienické požadavky a že tyto zásilky nejsou opětovně odesílány do jiných částí území Unie.

V případě francouzských zámořských departementů Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik a Mayotte provádí příslušný orgán pravidelné kontroly místa ustájení zvířat určených k uvedení na trh, aby ověřil, že jsou dodržovány veterinární předpisy a že tato zvířata a produkty získané z těchto zvířat nejsou opětovně odesílány do jiných částí území Unie.

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulky uvedené v čl. 10 odst. 2

1. Rozhodnutí 94/641/ES

Rozhodnutí 94/641/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Čl. 3 první odrážka

Čl. 3 druhá odrážka

Čl. 3 třetí odrážka

Čl. 3 čtvrtá odrážka

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Příloha I

Příloha II bod 1

Příloha II bod 2

Článek 7

Čl. 8 odst. 2 písm. a)

Čl. 9 písm. a)

Čl. 9 písm. b)

Čl. 9 písm. c)

Čl. 9 písm. e)

Čl. 8 odst. 1

Článek 7

Příloha I bod 2

Příloha I bod 5

2. Prováděcí rozhodnutí 2012/44/EU

Prováděcí rozhodnutí 2012/44/EU

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Příloha

Článek 7

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 4

Čl. 9 písm. a)

Čl. 9 písm. b)

Čl. 9 písm. c) a d)

Čl. 9 písm. e) a f)

Čl. 8 odst. 1

Příloha I bod 1

Příloha I body 3 a 4

Příloha I body 5 a 6

Článek 7

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/111

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/2127

ze dne 10. října 2019,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení směrnic Rady 91/496/EHS, 97/78/ES a 2000/29/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (1), a zejména na čl. 149 odst. 2 a čl. 165 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 stanoví rámec pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti za účelem ověření správného uplatňování právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce. Tento rámec zahrnuje úřední kontroly prováděné u zvířat a zboží, které vstupují do Unie ze třetích zemí.

(2)	Nařízením (EU) 2017/625 se s účinkem od 14. prosince 2019 zrušují směrnice Rady 91/496/EHS (2) a 97/78/ES (3). Uvedené nařízení kromě toho mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (4) tak, že se jím zrušuje směrnice Rady 2000/29/ES (5).

(3)

Aby se zabránilo legislativním mezerám do doby, než budou přijaty prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci, které se týkají záležitostí uvedených v čl. 47 odst. 2, článku 48, čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d), čl. 53 odst. 1 písm. a), čl. 54 odst. 1 a 3 a čl. 58 písm. a) nařízení (EU) 2017/625, stanoví nařízení (EU) 2017/625, že příslušná ustanovení směrnic Rady 91/496/EHS a 97/78/ES a směrnice 2000/29/ES se mají nadále použít do 14. prosince 2022, nebo do dřívějšího data stanoveného Komisí. V případě směrnice 2000/29/ES má toto dřívější datum nastat po dni použitelnosti nařízení (EU) 2017/625.

(4)

V souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 byl přijat akt v přenesené pravomoci, který upravuje úřední kontroly na jiných kontrolních místech, než jsou stanoviště hraniční kontroly. Tento akt se použije ode dne 14. prosince 2019. Pokud však jde o kategorie zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, použije se tento akt až ode dne 14. prosince 2020. Příslušná ustanovení směrnice 2000/29/ES by proto měla zůstat použitelná do 13. prosince 2020.

(5)

V souladu s čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2017/625 byl přijat prováděcí akt, který upravuje četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol při vstupu zvířat a zboží do Unie. Tento akt se použije ode dne 14. prosince 2019. Pokud však jde o kategorie zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, použije se tento akt až ode dne 14. prosince 2022. Příslušná ustanovení směrnice 2000/29/ES by proto měla zůstat použitelná do 13. prosince 2022.

(6)

V souladu s čl. 47 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 byl přijat prováděcí akt, který stanoví seznam zvířat a zboží, která při vstupu do Unie podléhají systematické úřední kontrole. Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/478 (6) byly na tento seznam kategorií zařazeny směsné produkty. Požadavky na vstup takových produktů do Unie, které stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 (7), se však použijí až od 21. dubna 2021. Stávající požadavky na směsné produkty zůstanou použitelné až do 20. dubna 2021. Proto jsou potřebná přechodná opatření s ohledem na ustanovení směrnice 97/78/ES, která upravují záležitosti uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 týkající se směsných produktů.

(7)

Na základě čl. 47 odst. 2 písm. b) a čl. 58 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 byly přijaty prováděcí akty, které upravují vypracování seznamu zboží podléhajícího dočasnému zintenzivnění úředních kontrol při jeho vstupu do Unie a formát společného zdravotního vstupního dokladu. Tyto akty se použijí ode dne použitelnosti nařízení (EU) 2017/625.

(8)

Na základě článku 48 a čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) 2017/625 byly přijaty akty v přenesené pravomoci, které upravují osvobození od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly a zavedení zvláštních pravidel pro tranzit a překládku. Tyto akty se použijí ode dne použitelnosti nařízení (EU) 2017/625.

(9)	Je proto vhodné odpovídajícím způsobem změnit nařízení (EU) 2017/625.

(10)	Poněvadž pravidla stanovená v tomto aktu jsou vzájemně provázána a budou uplatňována společně, je vhodné, aby byla stanovena v jednom aktu, a nikoli v různých aktech s četnými odkazy a rizikem zdvojování.

(11)	Protože nařízení (EU) 2017/625 a nařízení v přenesené pravomoci a prováděcí nařízení uvedená výše se použijí od 14. prosince 2019, mělo by se i toto nařízení použít od uvedeného data,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (EU) 2017/625

Nařízení (EU) 2017/625 se mění takto:

V článku 149 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Příslušná ustanovení směrnic 91/496/EHS a 97/78/ES, která upravují záležitosti uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. b), článku 48, čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d), čl. 53 odst. 1 písm. a), čl. 54 odst. 1 a 3 a čl. 58 písm. a) tohoto nařízení, se použijí místo výše uvedených ustanovení tohoto nařízení do dne 13. prosince 2019.

Příslušná ustanovení směrnice 97/78/ES, která upravují záležitosti uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení týkající se směsných produktů, se nadále použijí místo výše uvedeného ustanovení do dne 20. dubna 2021.“

V článku 165 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Ve vztahu k záležitostem, které upravuje směrnice 2000/29/ES, se ode dne 15. prosince 2019 místo příslušných ustanovení uvedené směrnice, která k uvedenému datu přestane být použitelná, použije čl. 47 odst. 2, článek 48, čl. 51 odst. 1 písm. b), c) a d) a čl. 58 písm. a) tohoto nařízení.

Příslušná ustanovení směrnice 2000/29/ES se nadále použijí ve vztahu k záležitostem, které upravuje čl. 53 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, místo výše uvedeného ustanovení do dne 13. prosince 2020.

Příslušná ustanovení směrnice 2000/29/ES se nadále použijí ve vztahu k záležitostem, které upravuje čl. 54 odst. 1 a 3 tohoto nařízení, místo výše uvedených ustanovení do dne 13. prosince 2022.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost tohoto nařízení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

(3) Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).

(5) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/478 ze dne 14. ledna 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o kategorie zásilek, u kterých musí být provedeny úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly (Úř. věst. L 82, 25.3.2019, s. 4).

(7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 ze dne 4. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 18).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/114

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2128

ze dne 12. listopadu 2019,

kterým se stanoví vzorové úřední osvědčení a pravidla pro vydávání úředních osvědčení pro zboží, které je dodáváno na plavidla opouštějící Unii a je určeno pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující nebo na vojenskou základnu NATO či Spojených států amerických

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 77 odst. 3 písm. a) a čl. 90 písm. a) a f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla, která musí příslušné orgány členských států dodržovat při provádění úředních kontrol u zvířat a zboží vstupujících do Unie s cílem ověřit soulad s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 (2) stanoví pravidla pro úřední kontroly zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů ze třetích zemí, které jsou skladovány ve skladech nacházejících se na území Unie a které mají být dodány buď na vojenskou základnu NATO nebo Spojených států amerických, která se nachází na území Unie nebo ve třetí zemi, nebo na plavidlo opouštějící Unii a jsou určeny pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující.

(3)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 zejména stanoví, že uvedené zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů musí být při opuštění skladu doprovázeny úředním osvědčením.

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 rovněž stanoví, že zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů ze třetích zemí, které jsou určeny pro plavidlo opouštějící Unii, musí být při přepravě ze stanoviště hraniční kontroly na plavidlo doprovázeny úředním osvědčením.

(5)

Z důvodu srozumitelnosti a jednotnosti je vhodné zavést jednotné vzorové úřední osvědčení pro zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů ze třetích zemí, které jsou určeny pro dodávku na plavidla opouštějící Unii a jsou určeny pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující, nebo na vojenské základny NATO nebo Spojených států amerických nacházející se na území Unie nebo ve třetí zemi.

(6)

Obsah zásilek se často sestavuje ve skladech. Takové zásilky mohou sestávat ze zboží, které pochází z několika zásilek různého původu nebo různých kategorií produktů. Aby se omezila administrativní zátěž, mělo by se pro zboží v nově sestavených zásilkách používat jediné úřední osvědčení. Vysledovatelnost zboží by měla být zajištěna tím, že se v úředním osvědčení uvede číslo společného zdravotního vstupního dokladu doprovázejícího původní zásilky, z nichž zboží pochází.

(7)	Úřední osvědčení mohou vydávat příslušné orgány buď v tištěné, nebo v elektronické podobě. Je proto vhodné stanovit požadavky na vydávání úředního osvědčení pro oba případy.

(8)	Pro účely jednotnosti by se pravidla vztahující se na vydávání elektronických osvědčení a používání elektronického podpisu pro úřední osvědčení stanovená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/1715 (3) měla použít i na vzorové úřední osvědčení stanovené v tomto nařízení.

(9)

Vzorová osvědčení jsou zahrnuta v elektronickém systému TRACES, který byl zřízen rozhodnutím Komise 2003/623/ES (4) a rozhodnutím Komise 2004/292/ES (5), aby se usnadnily a urychlily správní postupy na hranicích Unie a v celních skladech a umožnila se elektronická komunikace mezi zúčastněnými stranami. Formát vzorového úředního osvědčení stanoveného v tomto nařízení a poznámky k jeho vyplňování by proto měly být přizpůsobeny systému TRACES.

(10)	V souladu s čl. 133 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 má být systém TRACES začleněn do systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC). Vzorové úřední osvědčení stanovené v tomto nařízení by proto mělo být přizpůsobeno systému IMSOC.

(11)	Nařízení (EU) 2017/625 se použije ode dne 14. prosince 2019. Pravidla stanovená v tomto nařízení by se proto měla rovněž použít od uvedeného data.

(12)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použije definice „skladu“ stanovená v čl. 2 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.

Článek 2

Vzorové úřední osvědčení

1. Pro účely čl. 21 odst. 1 a čl. 29 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 se použije vzorové úřední osvědčení stanovené v části I přílohy tohoto nařízení pro úřední osvědčování zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, které jsou dodávány:

a)	na plavidla opouštějící území Unie a jsou určeny pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující nebo

b)	ze skladu nacházejícího se na území Unie na vojenské základny NATO nebo Spojených států amerických nacházející se na území Unie nebo ve třetí zemi.

Úřední osvědčení může být vydáno v tištěné podobě nebo elektronicky prostřednictvím systému IMSOC.

2. Pokud je obsah zásilek sestaven ve skladu a skládá se z produktů různého původu nebo různých kategorií produktů, může být vydáno jediné úřední osvědčení, jež má doprovázet tuto zásilku.

Článek 3

Požadavky na úřední osvědčení, která se nepředávají do systému IMSOC

Úřední osvědčení, která se nepředávají do systému IMSOC, musí splňovat tyto požadavky:

1.	Kromě podpisu osvědčujícího úředníka musí být úřední osvědčení opatřeno úředním razítkem. Podpis a razítko musí být v jiné barvě, než je barva tisku.

2.	Pokud úřední osvědčení obsahuje prohlášení, osvědčující úředník prohlášení, která nejsou relevantní, proškrtne, parafuje a orazítkuje nebo je z osvědčení zcela odstraní.

Úřední osvědčení sestává:

a)	z jednoho listu papíru nebo

b)	z několika listů papíru, přičemž všechny listy tvoří jeden nedělitelný celek, nebo

c)	z řady po sobě jdoucích očíslovaných stran tak, aby bylo zjevné, že jde o určitou stranu konečného počtu.

4.	Pokud úřední osvědčení sestává z řady po sobě jdoucích stran, na každé straně se uvede jedinečný kód podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/625 a podpis osvědčujícího úředníka a úřední razítko.

5.	Úřední osvědčení se vydá dříve, než zásilky, k nimž se vztahuje, přestanou být pod kontrolou příslušných orgánů na stanovišti hraniční kontroly nebo ve skladu.

Článek 4

Požadavky na úřední osvědčení předávaná do systému IMSOC a na používání elektronického podpisu

1. Úřední osvědčení předávaná do systému IMSOC vycházejí ze vzorového úředního osvědčení stanoveného v části 1 přílohy tohoto nařízení.

2. Úřední osvědčení se předá do systému IMSOC dříve, než zásilky, k nimž se vztahuje, přestanou být pod kontrolou příslušných orgánů na stanovišti hraniční kontroly nebo ve skladu.

3. Úřední osvědčení předávaná do systému IMSOC musí splňovat požadavky na vydávání elektronického úředního osvědčení a na používání elektronického podpisu stanovené v článku 39 prováděcího nařízení (EU) 2019/1715.

Článek 5

Pokyny k vyplňování úředního osvědčení

Úřední osvědčení se vyplní podle poznámek uvedených v části 2 přílohy tohoto nařízení.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. listopadu 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží při tranzitu, překládce a další přepravě, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES (viz strana 73 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek („nařízení o IMSOC“) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37).

(4) Rozhodnutí Komise 2003/623/ES ze dne 19. srpna 2003 o vývoji integrovaného počítačového veterinárního systému TRACES (Úř. věst. L 216, 28.8.2003, s. 58).

(5) Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).

PŘÍLOHA

ČÁST 1

Vzorové úřední osvědčení doprovázející zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů ze třetích zemí, které jsou dodávány na plavidla opouštějící Unii nebo na vojenské základny NATO či Spojených států amerických

ČÁST 2

Poznámky k vyplňování vzorového úředního osvědčení

Obecné informace

Pokud chcete zvolit určitou možnost, zaškrtněte nebo označte příslušné políčko křížkem (X).

„Kódem ISO“ se rozumí mezinárodní standardní dvoupísmenný kód používaný k označení země v souladu s mezinárodní normou ISO 3166 alpha-2 (1).

Kdykoli kolonka umožňuje zvolit jednu nebo více možností, zobrazí se v elektronické verzi úředního osvědčení pouze uvedené možnosti.

Část I: Podrobnosti o odeslané zásilce

Kolonka I.1.	Stanoviště hraniční kontroly/příslušný orgán: uveďte podle situace název stanoviště hraniční kontroly nebo příslušného orgánu vydávajícího úřední osvědčení a jejich referenční číslo TRACES.
Kolonka I.2.	Číslo jednací osvědčení: jedinečný povinný kód přidělený příslušným orgánem vydávajícím úřední osvědčení podle jeho vlastní klasifikace. Tato kolonka je povinná pro všechna osvědčení, která se nepředávají do systému IMSOC.
Kolonka I.2.a	Referenční číslo IMSOC: jedinečný referenční kód automaticky přidělený systémem IMSOC, pokud je osvědčení v IMSOC zaregistrováno. Tuto kolonku nevyplňujte, pokud se osvědčení nepředává do systému IMSOC.
Kolonka I.3.	Odesílatel: v případě odeslání ze skladu uveďte název a adresu (ulice, město a region, provincie nebo stát, registrační číslo/číslo schválení, podle situace) skladu, z něhož se zásilka odesílá. Tuto kolonku nevyplňujte, pokud se zásilka odesílá přímo ze stanoviště hraniční kontroly.
Kolonka I.4.	Provozovatel odpovědný za zásilku: jméno a adresa (ulice, město a region, provincie nebo stát, registrační číslo/číslo schválení, podle situace) fyzické nebo právnické osoby, která je v Unii odpovědná za doručení zásilky na místo určení.
Kolonka I.5.	Místo určení (plavidlo): uveďte název plavidla, pro které je zásilka určena, číslo IMO (Mezinárodní námořní organizace) plavidla, název přístavu, název a kód ISO členského státu určení zboží. Tuto kolonku nevyplňujte, pokud se úřední osvědčení vydává pro dodávku zásilky na vojenskou základnu NATO nebo Spojených států amerických nacházející se na území Unie nebo ve třetí zemi.
Kolonka I.6.	Místo určení (vojenská základna NATO/Spojených států amerických): uveďte název vojenské základny určení NATO/Spojených států amerických, která se nachází na území Unie, název a kód ISO členského státu, v němž se nachází vojenská základna určení NATO nebo Spojených států amerických. Je-li místem určení vojenská základna NATO/Spojených států amerických nacházející se ve třetí zemi, musí být v této kolonce uvedeno pouze stanoviště hraniční kontroly výstupu z Unie. Tuto kolonku nevyplňujte, pokud se úřední osvědčení vydává pro dodávku na plavidla opouštějící Unii.
Kolonka I.7.	Dopravní prostředek: Identifikační číslo (čísla): u letadel uveďte číslo letu, u plavidel název (názvy) lodi, u železniční dopravy identifikační číslo vlaku a číslo vagonu, u silniční dopravy poznávací značku, v příslušných případech s poznávací značkou přívěsu. U zásilek v kontejnerech není poznávací značka přívěsu povinná, pokud je uvedeno číslo kontejneru. V případě přepravy trajektem uveďte identifikaci silničního vozidla, poznávací značku, v příslušných případech s poznávací značkou přívěsu, a název plánovaného trajektu.
Číslo kontejneru:	V příslušných případech odpovídající čísla. Číslo kontejneru musí být uvedeno, je-li zboží přepravováno v uzavřených kontejnerech.
Číslo plomby:	Musí být uvedeno pouze číslo úřední plomby. Úřední plomba se použije v případě, že na kontejner, nákladní vozidlo nebo železniční vagon byla připevněna plomba pod dohledem příslušného orgánu, který osvědčení vydává.
Kolonka I.8.	Popis zboží: Popis zboží a typu produktu: uveďte příslušný kód kombinované nomenklatury (KN) a název podle nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (2). Země původu: uveďte zemi původu zboží. Odkaz na společný zdravotní vstupní doklad původu: uveďte odkaz na společný zdravotní vstupní doklad pro zásilku, z níž pochází příslušný počet beden výrobku. Informace v této kolonce lze rovněž uvést v podpůrném dokladu, který bude přiložen k úřednímu osvědčení. V takovém případě musí být vyplněna kolonka „Podpůrný doklad“ včetně referenčního čísla podpůrného dokladu (podpůrných dokladů).
Kolonka I.9.	Celkový počet balení: uveďte počet krabic nebo balení zboží. V případě volně ložených zásilek je tato kolonka nepovinná.
Kolonka I.10.	Celková čistá hmotnost v kg: rozumí se hmotnost samotného zboží bez bezprostředních balení nebo jiných obalů.
Kolonka I.11.	Datum a čas odjezdu: uveďte datum a čas plánovaného odjezdu dopravního prostředku ze stanoviště hraniční kontroly nebo skladu.

Část II: Prohlášení

Tuto část musí vyplnit úřední veterinární lékař nebo úřední inspektor příslušného orgánu na stanovišti hraniční kontroly nebo ve skladu.

Část III: Potvrzení o příchodu zásilky

Tuto část musí vyplnit:

—	v případě, že místem určení je plavidlo opouštějící Unii, příslušný orgán v přístavu určení nebo úřední zástupce velitele plavidla,

—	v případě, že místem určení je vojenská základna NATO/Spojených států amerických nacházející se na území Unie, příslušný orgán odpovědný za kontroly na vojenské základně NATO/Spojených států amerických,

—	v případě, že místem určení je vojenská základna NATO/Spojených států amerických nacházející se ve třetí zemi, příslušný orgán na výstupním stanovišti hraniční kontroly.

(1) Seznam názvů zemí a kódů: http://www.iso.org/iso/country_codes/iso-3166-1_decoding_table.htm

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/122

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2129

ze dne 25. listopadu 2019,

kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 54 odst. 3 první pododstavec písm. a) a c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla pro provádění úředních kontrol zvířat a zboží vstupujících do Unie příslušnými orgány členských států za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce.

(2)

Ustanovení čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2017/625 svěřuje Komisi pravomoc stanovit pravidla pro jednotné uplatňování vhodné míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení. Z uvedeného důvodu by měly být stanoveny míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol v závislosti na riziku, které jednotlivé zvíře nebo zboží nebo kategorie zvířat nebo zboží představuje pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro dobré životní podmínky zvířat nebo s ohledem na geneticky modifikované organismy a také pro životní prostředí.

(3)

Aby se zajistilo, že míry četnosti fyzických kontrol požadované podle tohoto nařízení budou uplatňovány jednotným způsobem, mělo by v tomto nařízení být určeno, že pro výběr zásilek pro fyzické kontroly má být používán systém pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedený v článku 131 nařízení (EU) 2017/625.

(4)

Míry četnosti stanovené v souladu s tímto nařízením by měly být použity pro zvířata a zboží uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/625, které mají být uvedeny na trh. Četnost fyzických kontrol prováděných na stanovištích hraniční kontroly za účelem zajištění souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (2) by však měla být stanovena v souladu s čl. 45 odst. 5 uvedeného nařízení.

(5)	Směrnice Rady 91/496/EHS (3) stanoví pravidla organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Unie ze třetích zemí. Článek 4 uvedené směrnice stanoví, že každá zásilka zvířat by se měla podrobit kontrolám totožnosti a fyzickým kontrolám.

(6)

Směrnice 91/496/EHS se zrušuje nařízením (EU) 2017/625 s účinkem ode dne 14. prosince 2019. S ohledem na riziko, které některé kategorie zvířat představují pro zdraví lidí a zvířat a pro dobré životní podmínky zvířat, měly by se na zvířata vstupující do Unie ze třetích zemí i nadále vztahovat stejné míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol jako míry četnosti stanovené ve směrnici 91/496/EHS nebo v souladu s uvedenou směrnicí.

(7)	Aby byla zajištěna účinnost úředních kontrol, měly by být kontroly totožnosti a fyzické kontroly prováděny takovým způsobem, aby provozovatel odpovědný za zásilku nemohl předvídat, zda bude nějaká konkrétní zásilka podrobena fyzické kontrole.

(8)	Článek 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2130 (4) stanoví podrobná pravidla pro kontroly totožnosti zboží uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/625 podle toho, zda zásilka podléhá fyzické kontrole, či nikoli.

(9)

Je třeba stanovit základní kritéria pro určení základních měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol prováděných u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů s přihlédnutím k informacím o rizicích spojených s kategoriemi zvířat nebo zboží a dostupným vědeckým poznatkům.

(10)

Na základě informací shromážděných Komisí v souladu s čl. 125 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, výsledků kontrol provedených odborníky Komise ve třetích zemích v souladu s čl. 120 odst. 1 uvedeného nařízení a informací shromážděných prostřednictvím systému IMSOC by mělo být možné upravit míry četnosti fyzických kontrol vyplývající ze základních kritérií.

(11)	Aby byla zajištěna efektivita úředních kontrol, měly by být míry četnosti stanovené v souladu s tímto nařízením dostupné prostřednictvím systému IMSOC.

(12)

Pro některé třetí země, s nimiž Unie uzavřela veterinární dohody o rovnocennosti, je vhodné omezit četnost fyzických kontrol u některých produktů, mimo jiné s přihlédnutím k uplatnění zásady regionalizace v případě nákaz zvířat a k uplatnění dalších veterinárních zásad. Proto by pro účely tohoto nařízení měly platit míry četnosti fyzických kontrol stanovené v uvedených veterinárních dohodách.

(13)

Rozhodnutí Komise 94/360/ES (5) stanoví snížené míry četnosti fyzických kontrol u některých kategorií zboží, které podléhá veterinárním kontrolám. Jelikož toto nařízení stanoví pravidla v oblastech, na něž se vztahuje rozhodnutí 94/360/ES, mělo by být uvedené rozhodnutí zrušeno s účinkem ode dne stanoveného tímto nařízením.

(14)	Nařízení (EU) 2017/625 se použije ode dne 14. prosince 2019. Pravidla stanovená v tomto nařízení by se proto měla rovněž použít od uvedeného data.

(15)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro jednotné uplatňování vhodné míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek zvířat a zboží uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/625, které mají být uvedeny na trh.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

„mírou četnosti“ se rozumí minimální procentní podíl zásilek zvířat a zboží uvedených v článku 1 stanovený v souladu s tímto nařízením, u kterých mají příslušné orgány provést kontroly totožnosti a fyzické kontroly, z počtu zásilek, které přišly na stanoviště hraniční kontroly během určitého období;

2)	„systémem IMSOC“ se rozumí systém pro správu informací o úředních kontrolách podle článku 131 nařízení (EU) 2017/625.

Článek 3

Výběr zásilek pro fyzické kontroly

1. Příslušné orgány vyberou zásilky pro fyzické kontroly v souladu s následujícím postupem:

a)	náhodný výběr zásilky je automaticky generován systémem IMSOC;

b)	příslušné orgány mohou rozhodnout, že vyberou zásilku v souladu s písmenem a) nebo vyberou jinou zásilku stejné kategorie zboží a stejného původu zboží.

2. U každé zásilky vybrané k fyzickým kontrolám v souladu s odstavcem 1 tohoto článku provedou příslušné orgány kontroly totožnosti podle čl. 3 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/2130.

Článek 4

Míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol

1. Příslušné orgány provádějí kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů za použití měr četnosti stanovených v souladu s článkem 5.

2. V případě třetích zemí uvedených v příloze II, s nimiž Unie uzavřela dohody o rovnocennosti, se fyzické kontroly provádějí za použití měr četnosti stanovených v těchto dohodách.

Článek 5

Určování a úpravy měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol prováděných u zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů

1. Základní míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek zvířat a zboží uvedené v článku 1 jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení na základě vědeckého posouzení a informací uvedených v čl. 54 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) bodech v) a vi) nařízení (EU) 2017/625.

2. Míra četnosti fyzických kontrol u určitého zboží z určité třetí země může být zvýšena, pokud jsou zjištěny závažné nedostatky na základě:

a)	informací shromážděných Komisí v souladu s čl. 125 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 nebo

výsledků kontrol provedených odborníky Komise v souladu s čl. 120 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625.

V takovém případě se míra četnosti stanovená v souladu s odstavcem 1 zvyšuje na nejbližší vyšší základní míru četnosti stanovenou v příloze I, nebo na míru četnosti 50 %, je-li míra četnosti platná pro tuto určitou kategorii zboží rovna 30 %.

3. Míra četnosti fyzických kontrol se zvýší ze základní míry četnosti stanovené v souladu s odstavcem 1 na nejbližší vyšší základní míru četnosti stanovenou v příloze I, nebo na míru četnosti 50 %, je-li míra četnosti platná pro určitou kategorii zboží rovna 30 %, jestliže se na základě údajů a informací shromážděných prostřednictvím systému IMSOC pro určité zboží z určité třetí země zjistí, že úroveň nesouladu, pokud jde o fyzické kontroly za posledních 12 měsíců u stejné kategorie zboží, převyšuje o 30 % průměrnou míru nesouladu pro stejnou kategorii zboží ze všech třetích zemí.

4. Pokud již nadále nejsou splněna kritéria uvedená v odstavci 2 nebo v odstavci 3, sníží se míra četnosti na příslušnou základní míru četnosti stanovenou v příloze I.

5. Komise zpřístupní míry četnosti stanovené v souladu s tímto článkem příslušným orgánům a provozovatelům prostřednictvím systému IMSOC.

Článek 6

Zrušení

Rozhodnutí 94/360/ES se zrušuje s účinkem od 14. prosince 2019.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. listopadu 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(3) Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly (viz strana 128 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5) Rozhodnutí Komise 94/360/ES ze dne 20. května 1994 o snížené četnosti fyzických kontrol zásilek některých produktů při dovozu ze třetích zemí podle směrnice Rady 90/675/EHS (Úř. věst. L 158, 25.6.1994, s. 41).

PŘÍLOHA I

Základní kritéria pro určení základních měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek zvířat, produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů

Základní kritéria pro určení základních měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol

Základní míry četnosti, které se vztahují na

Kategorie rizika

Kategorie zvířat nebo zboží (*1)

kontroly totožnosti

fyzické kontroly

Zvířata

100 %

—	Mleté maso, strojně oddělené maso a masné polotovary určené k lidské spotřebě

—	Drůbeží maso určené k lidské spotřebě

—	Králičí maso, maso ze zvěřiny a výrobky z těchto druhů masa určené k lidské spotřebě

—	Vejce určená k lidské spotřebě

—	Vaječné výrobky určené k lidské spotřebě, uchovávané jako chlazené nebo mražené

—	Mléko určené k lidské spotřebě

—	Mléčné výrobky a výrobky z mleziva určené k lidské spotřebě, uchovávané jako chlazené nebo mražené

—	Produkty rybolovu z akvakultury a mlži, obojí určené k lidské spotřebě, které nejsou uloženy v hermeticky uzavřených obalech zajišťujících jejich trvanlivost při běžných teplotách okolního prostředí

—	Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené ke krmení hospodářských zvířat

100 %

30 %

III

—	Maso jiné než maso uvedené v kategorii II a z něj pocházející masné výrobky určené k lidské spotřebě

—	Tavený nebo škvařený živočišný tuk a škvarky určené k lidské spotřebě

—	Výrobky z drůbežího masa určené k lidské spotřebě

—	Vaječné výrobky určené k lidské spotřebě jiné než uvedené v kategorii II

—	Mléčné výrobky a výrobky z mleziva určené k lidské spotřebě jiné než uvedené v kategorii II

—	Produkty rybolovu určené k lidské spotřebě jiné než uvedené v kategorii II

—	Med a další včelařské produkty určené k lidské spotřebě

—	Směsné produkty

—	Násadová vejce

—	Organická hnojiva a pomocné půdní látky získané z vedlejších produktů živočišného původu

—	Žabí stehýnka a hlemýždi, obojí určené k lidské spotřebě

—	Hmyz určený k lidské spotřebě

100 %

15 %

—	Želatina a kolagen určené k lidské spotřebě

—

Střívka

—	Sperma a embrya

—	Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty jiné než uvedené v kategorii II a kategorii III

100 %

5 %

—	Vysoce rafinované produkty určené k lidské spotřebě

—	Seno a sláma

—	Zboží jiné než uvedené v kategorii II, kategorii III a kategorii IV

100 %

1 %

(*1) Míry četnosti fyzických kontrol zásilek obchodních vzorků jsou v souladu s popisem kategorií zboží uvedeným v této příloze.

PŘÍLOHA II

Seznam některých třetích zemí, na které se odkazuje v čl. 4 odst. 2, a četnost fyzických kontrol

1. Nový Zéland

Pro Nový Zéland platí četnosti kontrol uvedené v dohodě schválené rozhodnutím Rady 97/132/ES (1) ve formě výměny dopisů o prozatímním používání dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty.

2. Kanada

Pro Kanadu platí četnosti kontrol uvedené v příloze VIII dohody schválené rozhodnutím Rady 1999/201/ES (2).

3. Chile

Pro Chile platí četnosti kontrol uvedené v Dohodě o hygienických a rostlinolékařských opatřeních použitelných v obchodě se zvířaty a živočišnými produkty, rostlinami a rostlinnými produkty a jiným zbožím a o dobrém zacházení se zvířaty stanovené v příloze IV dohody o přidružení, která byla schválena rozhodnutím Rady 2002/979/ES (3).

(1) Rozhodnutí Rady 97/132/ES ze dne 17. prosince 1996 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Novým Zélandem o hygienických opatřeních použitelných při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (Úř. věst. L 57, 26.2.1997, s. 4).

(2) Rozhodnutí Rady 1999/201/ES ze dne 14. prosince 1998 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o hygienických opatřeních na ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat při obchodu s živými zvířaty a živočišnými produkty (Úř. věst. L 71, 18.3.1999, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 2002/979/ES ze dne 18. listopadu 2002 o podpisu a prozatímním provádění některých ustanovení dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Chilskou republikou na straně druhé (Úř. věst. L 352, 30.12.2002, s. 1).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/128

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2130

ze dne 25. listopadu 2019,

kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla týkající se provádění úředních kontrol u zvířat a zboží vstupujících do Unie ze strany příslušných orgánů členských států za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce.

(2)

Podle nařízení (EU) 2017/625 podléhají zásilky zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 úředním kontrolám na stanovištích hraniční kontroly pro úřední kontroly, pokud nejsou na základě článku 48 uvedeného nařízení od těchto kontrol osvobozeny. Uvedené úřední kontroly musí zahrnovat kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly. Aby se zajistilo jednotné uplatňování článků 49, 50 a 51 nařízení (EU) 2017/625 a účinné provádění úředních kontrol u výše uvedených kategorií zvířat a zboží, měla by být v tomto nařízení stanovena podrobná pravidla týkající se provádění kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol.

(3)

Pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol na stanovištích hraniční kontroly v místě příchodu nebo na kontrolních místech by se měla rovněž použít na určité kategorie potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na něž se vztahuje dočasné zintenzivnění kontrol, jiné podmínky pro vstup do Unie a mimořádná opatření stanovená akty uvedenými v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625.

(4)

Opatření prováděná během kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol před datem použitelnosti tohoto nařízení se osvědčila jako účinná a zajišťují vysokou úroveň provádění kontrol. Pravidla stanovená v tomto nařízení by proto měla být založena na stejných zásadách jako požadavky na provádění kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol stanovené ve směrnicích Rady 91/496/EHS (2), 97/78/ES (3) a 2000/29/ES (4), nařízeních Komise (ES) č. 136/2004 (5) a (ES) č. 282/2004 (6) a rozhodnutí Komise 97/794/ES (7).

(5)

Veškeré relevantní doklady, které musí doprovázet zásilky zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, by měly být zkontrolovány, aby se zajistilo, že vycházejí z příslušného vzorového dokladu, že jsou splněny obecné požadavky na osvědčování a že doklady poskytují záruky vyžadované právními předpisy Unie nebo použitelnými vnitrostátními předpisy.

(6)

Když zásilky určitých kategorií zboží uvedených v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 vstupují do Unie, právní předpisy Unie stanoví, že musí být provedeny laboratorní analýzy, testy nebo diagnostika nebo že dopravní prostředky musí být zapečetěny, aby se zajistila vysoká úroveň ochrany spotřebitelů a předešlo se jakémukoli riziku pro veřejné zdraví a zdraví zvířat a rostlin. V těchto případech by měly být výsledky laboratorních analýz, testů nebo diagnostiky nebo čísla pečetí zaznamenány ve společném zdravotním vstupním dokladu.

(7)	Aby se zajistila vysledovatelnost zvířat a zboží vstupujících do Unie, měly by být originály a v příslušných případech kopie úředních osvědčení nebo dokladů uchovány po určitou dobu na stanovišti hraniční kontroly v místě příchodu do Unie.

(8)	Jelikož toto nařízení obsahuje ustanovení týkající se oblastí, které upravují nařízení (ES) č. 136/2004 a (ES) č. 282/2004 a rozhodnutí 97/794/ES, měly by být uvedené akty zrušeny s účinkem od data použitelnosti tohoto nařízení.

(9)	Nařízení (EU) 2017/625 se použije ode dne 14. prosince 2019. Pravidla stanovená v tomto nařízení by se proto měla rovněž použít od uvedeného data.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol uvedených v článcích 49, 50 a 51 nařízení (EU) 2017/625 u zásilek zvířat a zboží kategorií uvedených v čl. 47 odst. 1 zmíněného nařízení.

Článek 2

Podrobná pravidla pro kontroly dokladů

1. U každé zásilky zvířat a zboží uvedených v článku 1 příslušný orgán ověří, k jakému použití jsou zvířata a zboží určeny podle úředních osvědčení, úředních potvrzení a dalších dokladů doprovázejících zásilku, a rovněž místo určení zásilky uvedené v těchto osvědčeních, potvrzeních a dokladech.

2. Příslušný orgán zkontroluje všechna úřední osvědčení, úřední potvrzení a další doklady uvedené v čl. 3 bodě 41 nařízení (EU) 2017/625 nebo jejich elektronické ekvivalenty předané do systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) zmíněného v článku 131 uvedeného nařízení nebo prostřednictvím stávajících vnitrostátních systémů, aby se ujistil, že:

a)	byly vydány příslušným orgánem třetí země, v příslušných případech;

b)	splňují požadavky stanovené v čl. 89 odst. 1 a čl. 91 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 a v prováděcích aktech zmíněných v článku 90 uvedeného nařízení;

c)	odpovídají vzoru stanovenému pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625;

d)	informace obsažené v osvědčeních nebo dokladech jsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

3. Příslušný orgán zkontroluje, že provozovatel odpovědný za zásilku v úplnosti a správně vyplnil příslušnou část společného zdravotního vstupního dokladu, jak požaduje čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, a že informace v tomto dokladu odpovídají informacím uvedeným v úředních osvědčeních, úředních potvrzeních a dalších dokladech doprovázejících zásilku.

Článek 3

Podrobná pravidla pro kontroly totožnosti

1. Během kontrol totožnosti u zásilek zvířat a zboží uvedených v článku 1 příslušný orgán ověří, že níže uvedené náležitosti odpovídají informacím uvedeným v úředních osvědčeních, úředních potvrzeních a dalších dokladech doprovázejících zásilky:

a)	počet zvířat, jejich druh, plemeno, pohlaví, stáří a kategorie, v příslušných případech;

b)	obsah zásilek;

c)	množství v zásilkách;

d)	v příslušných případech odpovídající razítka a identifikační značky nebo kódy;

e)	v příslušných případech identifikace dopravního prostředku;

f)	v příslušných případech pečetě na kontejnerech nebo dopravních prostředcích.

2. U zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů lze kontroly totožnosti omezit na požadavky odst. 1 písm. e) a f) v případech, kdy:

a)	zásilky nebyly vybrány pro fyzické kontroly;

b)	zásilky byly naloženy do přepravních jednotek, které jsou uzavřené a uzamčené pečetí;

c)	pečetě na kontejnerech nebo dopravních prostředcích jsou neporušené a nebylo s nimi manipulováno;

d)	pečetě na kontejnerech nebo dopravních prostředcích byly připevněny příslušným orgánem vydávajícím úřední osvědčení nebo pod jeho dohledem a

e)	informace uvedené na pečetích odpovídají informacím uvedeným v přiloženém úředním osvědčení požadovaném podle pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

3. U zásilek produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů musí výběr položek nebo balení pro kontroly totožnosti uvedené zahrnovat 1 % položek nebo balení v zásilce a zároveň nejméně dvě a nejvýše 10 položek nebo balení. Pokud na základě vybraných položek nebo balení příslušný orgán nemůže dokončit kontrolu totožnosti, lze počet kontrolovaných položek nebo balení zvýšit za účelem provedení důkladnějších kontrol a může dosáhnout celkového počtu položek nebo balení v dotčené zásilce.

4. Kontroly totožnosti u zásilek zvířat vycházejí z těchto pravidel:

pokud jde o zvířata, u nichž právní předpisy Unie vyžadují individuální identifikaci, vybere se ze zásilky nejméně 10 % zvířat a zároveň nejméně 10 zvířat, aby představovala reprezentativní vzorek. Pokud zásilka obsahuje méně než 10 zvířat, provedou se kontroly totožnosti u každého zvířete v zásilce;

b)	pokud jde o zvířata, u nichž právní předpisy Unie nevyžadují individuální identifikaci, zkontroluje se označení reprezentativního počtu balení nebo kontejnerů;

c)	pokud kontroly totožnosti stanovené v písmenech a) a b) nebyly uspokojivé, počet kontrolovaných zvířat se zvýší a může dosáhnout celkového počtu zvířat v dotčené zásilce.

5. Zásilky se částečně nebo úplně vyloží z dopravních prostředků, pokud je to nezbytné k zajištění úplného přístupu k celé zásilce pro účely kontrol totožnosti.

Článek 4

Podrobná pravidla pro fyzické kontroly

1. Během fyzických kontrol u zásilek zvířat a zboží uvedených v článku 1 příslušný orgán ověří, že zásilky jsou v souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, která se použijí na konkrétní zvířata nebo zboží, a se zvláštními požadavky vymezenými v příslušných úředních osvědčeních, úředních potvrzeních a dalších dokladech.

2. Zásilky se částečně nebo úplně vyloží z dopravních prostředků, pokud je to nezbytné k zajištění přístupu k celé zásilce pro účely fyzických kontrol.

3. Fyzické kontroly u zvířat se provedou v souladu s požadavky stanovenými v příloze I tohoto nařízení.

4. Fyzické kontroly u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů a u potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na něž se vztahuje dočasné zintenzivnění kontrol, jiné podmínky pro vstup do Unie a mimořádná opatření stanovená akty uvedenými v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625, se provedou v souladu s požadavky stanovenými v příloze II tohoto nařízení.

5. Laboratorní testy ke zjištění nebezpečí u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů se provedou v souladu s plánem monitorování uvedeným v příloze II bodě 5.

6. Fyzické kontroly u rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625, na které se v příslušných případech vztahují mimořádná opatření stanovená v aktech podle čl. 47 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení, se provedou v souladu s požadavky stanovenými v příloze III tohoto nařízení.

7. Níže uvedené zásilky zvířat lze uvést na trh předtím, než jsou k dispozici výsledky laboratorních testů provedených během fyzických kontrol:

a)	zásilky kopytníků, u nichž byl proveden odběr vzorků v souladu s požadavky na odběr vzorků uvedenými v příloze I části III, pokud nepanuje podezření na bezprostřední nebezpečí vyplývající z uvedených kopytníků pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, a

b)	zásilky jiných zvířat uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2017/625, pokud nepanuje podezření na bezprostřední nebezpečí vyplývající z uvedených zvířat pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat.

8. Zásilky zboží, u nichž bylo provedeno testování podle plánu monitorování uvedeného v odstavci 5 a u nichž nepanuje podezření na bezprostřední nebezpečí pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, lze uvést na trh předtím, než jsou k dispozici výsledky laboratorních testů.

9. Pokud jsou u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 odebrány vzorky pro laboratorní analýzu během fyzických kontrol a nepanuje podezření na bezprostřední nebezpečí pro zdraví rostlin, mohou být tyto zásilky uvedeny na trh předtím, než jsou k dispozici výsledky laboratorních testů.

Článek 5

Opatření, která mají být provedena po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol

1. Po dokončení kontrol stanovených v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 příslušný orgán:

a)	uzavře a označí úřední značkou balení, která otevřel pro účely kontrol totožnosti nebo fyzických kontrol;

b)	v případech, kdy to vyžadují právní předpisy Unie, zapečetí dopravní prostředek a číslo pečeti uvede ve společném zdravotním vstupním dokladu.

2. Příslušné orgány zanesou do společného zdravotního vstupního dokladu veškeré výsledky laboratorních analýz, testů nebo diagnostiky, jakmile je mají k dispozici, pokud jde o zásilky, které byly testovány a uvedeny na trh předtím, než byly k dispozici výsledky laboratorních testů.

3. Originály úředních osvědčení nebo dokladů či jejich elektronické ekvivalenty uvedené v čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 uchová příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do Unie po dobu alespoň tří let od data, kdy byl povolen vstup zásilek do Unie.

Originály osvědčení nebo dokladů pro rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 však lze uchovávat pomocí elektronického ukládání informací, pokud tyto informace vygeneroval příslušný orgán na základě originálů osvědčení nebo dokumentů. V takových případech příslušný orgán originál osvědčení nebo dokladu zneplatní nebo zničí.

4. Pokud pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 nevyžadují, aby originály osvědčení nebo dokladů byly předkládány příslušnému orgánu nebo aby je tento orgán uchovával, příslušný orgán stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do Unie uchová kopii originálu úředního osvědčení nebo dokladů uvedených v čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 po dobu nejméně tří let od data, kdy byl povolen vstup zásilek do Unie nebo další cesta, a to v tištěném nebo elektronickém formátu.

Článek 6

Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 282/2004 a rozhodnutí 97/794/ES se zrušují s účinkem ode dne 14. prosince 2019.

2. Nařízení (ES) č. 136/2004 se zrušuje s účinkem ode dne 14. prosince 2019.

Článek 9 nařízení (ES) č. 136/2004 se však nadále použije až do 20. dubna 2021, pokud jde o seznam schválených zemí, které jsou uvedeny na seznamu v příloze V zmíněného nařízení.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. listopadu 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 95 7.4.2017, s. 1.

(4) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(5) Nařízení Komise (ES) č. 136/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství (Úř. věst. L 21, 28.1.2004, s. 11).

(6) Nařízení Komise (ES) č. 282/2004 ze dne 18. února 2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 11).

(7) Rozhodnutí Komise 97/794/ES ze dne 12. listopadu 1997, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla ke směrnici Rady 91/496/EHS, pokud jde o veterinární kontroly živých zvířat dovážených ze třetích zemí (Úř. věst. L 323, 26.11.1997, s. 31).

PŘÍLOHA I

Podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během fyzických kontrol zvířat uvedených v čl. 4 odst. 3

I. Kontrola způsobilosti zvířat k další přepravě

K celkovému posouzení všech zvířat se provede vizuální inspekce s cílem posoudit jejich způsobilost k další přepravě s ohledem na délku cesty, která již byla uskutečněna, včetně poskytnutého krmení, napojení a odpočinku. Přihlédne se k délce cesty, kterou ještě zbývá urazit, včetně předpokládaného krmení, napojení a odpočinku během této části cesty.

Zkontroluje se soulad dopravních prostředků zvířat a knihy jízd s nařízením Rady (ES) č. 1/2005 (1).

II. Klinické vyšetření

Klinické vyšetření zvířat sestává z vizuální prohlídky všech zvířat a zahrnuje alespoň:

a)	vizuální prohlídku zvířat včetně celkového posouzení jejich zdravotního stavu, schopnosti volného pohybu, stavu kůže a sliznic a jakýchkoli známek abnormálních výtoků;

b)	monitorování dýchacího a zažívacího ústrojí;

c)	namátkové monitorování tělesné teploty v případech, kdy byly zjištěny abnormality v souladu s písmeny a) nebo b);

d)	prohmatání v případech, kdy byly zjištěny abnormality v souladu s písmeny a), b) nebo c).

U zásilek zvířat určených k chovu nebo produkci se nejméně 10 % zvířat a nejméně 10 zvířat podrobí klinickému vyšetření a zvířata se vyberou tak, aby reprezentovala celou zásilku. Pokud zásilka obsahuje méně než 10 zvířat, provedou se kontroly u každého zvířete v zásilce.

U zásilek zvířat určených k porážce se nejméně 5 % zvířat a nejméně pět zvířat podrobí klinickému vyšetření a zvířata se vyberou tak, aby reprezentovala celou zásilku. Pokud zásilka obsahuje méně než pět zvířat, provedou se kontroly u každého zvířete v zásilce.

Pokud provedené fyzické kontroly nebyly uspokojivé, počet zvířat kontrolovaných v souladu s body 2 a 3 se zvýší a může dosáhnout celkového počtu zvířat v dotčené zásilce.

Individuálnímu klinickému vyšetření se nepodrobí tato zvířata:

—

drůbež,

—

ptáci,

—	živočichové pocházející z akvakultury a všechny živé ryby,

—

hlodavci,

—	zajícovití

—	včely a ostatní hmyz,

—	plazi a obojživelníci,

—	ostatní bezobratlí,

—	určitá zvířata ze zoologických zahrad a cirkusová zvířata včetně kopytníků, která jsou považována za nebezpečná,

—	kožešinová zvířata.

U zvířat uvedených v bodě 5 spočívá klinické vyšetření v pozorování zdravotního stavu a chování celé skupiny nebo reprezentativního počtu zvířat. Pokud výše zmíněné klinické vyšetření odhalí anomálii, provede se důkladnější klinické vyšetření včetně odběru vzorků, v příslušných případech.

U živých ryb, korýšů a měkkýšů a zvířat určených pro vědecká výzkumná centra s osvědčeným zvláštním nákazovým statusem, která jsou přepravována v zapečetěných kontejnerech za regulovaných podmínek okolního prostředí, se klinické vyšetření a odběr vzorků provedou pouze tehdy, pokud existuje přesvědčení, že kvůli dotčeným druhům nebo jejich původu může existovat zvláštní riziko, nebo pokud existují jiné nesrovnalosti.

III. Odběr vzorků u kopytníků

U zásilek kopytníků se odběr vzorků za účelem kontroly dodržení veterinárních požadavků stanovených v průvodních úředních osvědčeních nebo dokladech nebo v elektronických ekvivalentech provede takto:

U alespoň 3 % zásilek, které každý měsíc dorazí na stanoviště hraniční kontroly, se provede odběr vzorků k sérologickému vyšetření, s výjimkou evidovaných koní podle definice v čl. 2 písm. c) prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/659 (2), a přiloží se k nim individuální veterinární osvědčení potvrzující dodržení veterinárních požadavků stanovených v uvedeném prováděcím nařízení. Vzorky se odeberou nejméně od 10 % zvířat v každé zásilce a nejméně od čtyř zvířat. Pokud má příslušný orgán důvody se domnívat, že tento odběr vzorků není průkazný, uvedený procentní podíl se zvýší a může dosáhnout celkového počtu zvířat v dotčené zásilce.

b)	V návaznosti na posouzení rizik provedené úředním veterinárním lékařem, nebo pokud tak stanoví právní předpisy Unie, mohou být nezbytné vzorky odebrány od jakéhokoli zvířete v zásilce předložené pro úřední kontroly.

c)	Nezbytné laboratorní testy prováděné za účelem ověření dodržení veterinárních požadavků nebo případně přítomnosti reziduí a kontaminujících látek se provedou neprodleně.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/659 ze dne 12. dubna 2018 o podmínkách pro vstup živých koňovitých a spermatu, vajíček a embryí koňovitých do Unie (Úř. věst. L 110, 30.4.2018, s. 1).

PŘÍLOHA II

Podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během fyzických kontrol zboží uvedeného v čl. 4 odst. 4

Příslušný orgán provede fyzické kontroly, aby ověřil:

a)	že podmínky přepravy zajistily řádné uchování zboží s přihlédnutím k jeho účelu;

b)	že byl zachován rozsah teplot během přepravy vyžadovaný právními předpisy Unie a že se nevyskytly žádné nedostatky nebo přerušení v chladicím řetězci, a to přezkoumáním záznamů o rozsahu teplot během přepravy;

c)	neporušenost obalového materiálu.

Příslušný orgán provede fyzické kontroly, aby ověřil, že označení „Spotřebujte do“ je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (1).

Příslušný orgán může provést fyzické kontroly, aby ověřil, že označení splňuje ostatní požadavky stanovené v pravidlech uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Příslušný orgán ověří, že je zboží vhodné k použití pro zamýšlený účel a že se během přepravy nezměnily jeho vlastnosti, a to prostřednictvím:

a)	senzorické zkoušky vůně, barvy, konzistence nebo chuti zboží nebo

b)	jednoduchých fyzikálních nebo chemických testů pomocí rozřezání, rozmrazení nebo uvaření zboží nebo

c)	laboratorních testů.

Pokud jde o zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu, získaných produktů, sena a slámy a směsných produktů, provede příslušný orgán úkony uvedené v bodě 3 takto:

a)	před provedením úkonů uvedených v bodě 3 se shromáždí vybrané položky nebo balení nebo (u volně ložených produktů) vzorky;

b)	výběr vzorků pro vyšetření podle bodu 3 písm. a) a b) zahrnuje 1 % položek nebo balení v zásilce a nejméně dvě položky nebo balení a nejvýše 10 položek nebo balení. V případě potřeby může příslušný orgán počet položek nebo balení zvýšit, aby mohl provést důkladnější kontroly;

c)	testy uvedené v bodě 3 písm. b) a c) se provedou na souboru vzorků vybraných tak, aby byly reprezentativní pro celou zásilku.

Pro účely provádění čl. 4 odst. 5 vypracuje příslušný orgán plán monitorování s cílem monitorovat soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, a zejména zjistit nebezpečí tak, že určí zboží, které má být zkontrolováno, a testy, které mají být provedeny, a provede laboratorní testy uvedené v bodě 3 písm. c) v souladu s uvedeným plánem.

Tento plán monitorování je založen na míře rizika, přičemž se zohlední všechny příslušné parametry, jako je povaha zboží, riziko, které představuje, četnost a počet příchozích zásilek a výsledky předchozího monitorování.

Pokud jde o zásilky potravin a krmiv jiného než živočišného původu, na něž se vztahují opatření stanovená v aktech uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625, provede příslušný orgán fyzické kontroly v souladu s těmito pravidly:

a)	fyzické kontroly zahrnují laboratorní testy v souladu s akty uvedenými v čl. 47 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2017/625;

b)	fyzické kontroly se provedou tak, aby provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků nebo jejich zástupci nemohli předvídat, zda určitá konkrétní zásilka bude podrobena těmto kontrolám;

c)	výsledky fyzických kontrol musí být k dispozici, jakmile je to technicky možné;

d)	kontrolované zásilky musí být úředně zadrženy až do výsledku laboratorních testů, s výjimkou případů, kdy příslušný orgán na stanovišti hraniční kontroly schválil další přepravu na místo konečného určení v souladu s článkem 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 (2).

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES (viz strana 73 v tomto čísle Úředního věstníku).

PŘÍLOHA III

Podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během fyzických kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v čl. 4 odst. 6

Příslušný orgán provede fyzické kontroly zásilek a jejich partií v celém rozsahu nebo na reprezentativních vzorcích. Homogenní partie v zásilce se identifikují na základě informací uvedených v úředním rostlinolékařském osvědčení a s přihlédnutím k prvkům uvedeným v bodě 2.

Homogenita partie ve smyslu čl. 2 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (1) se určí na základě těchto prvků uvedených v úředním rostlinolékařském osvědčení:

—

původ,

—

pěstitel,

—	balicí zařízení,

—	druh obalu,

—	rod, druh, odrůda nebo stupeň zralosti,

—

vývozce,

—	oblast produkce,

—	regulované škodlivé organismy a jejich vlastnosti,

—	ošetření v místě původu,

—	typ zpracování.

Odběr vzorků partií v zásilce zahrnuje identifikaci vhodné nezávislé jednotky pro odběr vzorků. V případě některých rostlin nebo rostlinných produktů se jednotka určí takto:

—	plody v botanickém smyslu: 1 plod,

—	řezané květiny: 1 stonek,

—	listí, listová zelenina: 1 list,

—	hlízy, cibule, oddenky: 1 hlíza nebo cibule nebo oddenek,

—	rostliny určené k pěstování: 1 rostlina,

—	větve: 1 větev,

—	dřevo a kůra: určí se případ od případu, přičemž nejmenší kus musí mít hmotnost nejméně 1 kg,

—	semena: jedno semeno.

Pokud není možné jednotku definovat z důvodu velikosti, tvaru nebo způsobu balení, definuje se jako jednotka pro odběr vzorků nejmenší jednotka balení.

Odběr vzorků pro fyzické kontroly prováděné vizuální inspekcí se provede podle těchto systémů odběru vzorků v závislosti na zboží, které jsou uvedeny v příslušné tabulce mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření č. 31 Metodika vzorkování zásilek (ISPM31):

a)	zakořeněné rostliny určené k pěstování, které nejsou ve vegetačním klidu: systém odběru vzorků, který je schopen s 95 % spolehlivostí určit úroveň výskytu napadených rostlin ve výši 1 % nebo vyšší;

b)	rostliny určené k pěstování ve vegetačním klidu včetně hlíz, cibulí a oddenků: systém odběru vzorků, který je schopen s 95 % spolehlivostí určit úroveň výskytu napadených rostlin ve výši 2 % nebo vyšší;

c)	osivo nebo rostlinné produkty, které splňují zvláštní podmínky uvedené v článcích 3 a 4 nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 (2): systém odběru vzorků, který je schopen s 80 % spolehlivostí určit úroveň výskytu napadených rostlin ve výši 5 % nebo vyšší;

d)	nezakořeněné řízky, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které nespadají do působnosti písmen a), b) a c): systém odběru vzorků, který je schopen s 95 % spolehlivostí určit úroveň výskytu napadených rostlin ve výši 5 % nebo vyšší;

e)	partie osiva a listové zeleniny, které tvoří nejvýše 500 jednotek: hypergeometrický systém odběru vzorků, který je schopen s 95 % spolehlivostí určit úroveň výskytu napadených rostlin ve výši 10 % nebo vyšší.

Jakékoli opatření přijaté v reakci na nesoulad se musí týkat partie identifikované před provedením fyzických kontrol.

Pro zjištění latentní infekce u rostlin určených k pěstování se odebere minimální množství vzorků pro laboratorní testy v souladu s analýzou rizik, a to podle těchto kritérií:

a)	historie množství karanténních škodlivých organismů pro Unii, které byly zachyceny a ohlášeny členskými státy podle čl. 11 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) 2016/2031, včetně prioritních škodlivých organismů podle definice v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, ze třetí země původu;

b)	výskyt prioritního škodlivého organismu ve třetí zemi původu podle dostupných vědeckých informací;

c)	informace dostupné prostřednictvím systému IMSOC.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 ).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 ze dne 11. října 2004, kterým se stanoví podrobné podmínky pro požadovanou dokumentaci a kritéria pro způsob a míru omezení rostlinolékařských kontrol u některých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 6).

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/139

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2131

ze dne 28. listopadu 2019,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Stávající opatření

(1)

Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 412/2013 (2) (dále jen „původní nařízení“) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1932 (3) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“). Platná individuální antidumpingová cla se pohybovala v rozmezí od 13,1 % do 23,4 %. Všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří jsou uvedeni v příloze uvedeného nařízení, bylo uloženo clo ve výši 17,9 % a všichni ostatní vyvážející výrobci podléhali zbytkovému clu ve výši 36,1 %. Uvedená opatření budou dále uváděna jako „původní opatření“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena opatření, bude dále uváděno jako „původní šetření“.

(2)	Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 803/2014 (4) bylo čtyřem čínským vyvážejícím výrobcům uloženo clo ve výši 17,9 % použitelné pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku a tito výrobci byli doplněni na seznam vyvážejících výrobců z Číny uvedený v příloze původního nařízení.

(3)	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2207 (5) bylo dalším čtyřem čínským vyvážejícím výrobcům uloženo clo použitelné pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 % a tito výrobci byli doplněni na seznam vyvážejících výrobců z Číny uvedený v příloze původního nařízení.

(4)	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1198 (6) Komise zachovala původní opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Na tato opatření se bude dále odkazovat jako na „platná opatření“ a na šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se bude dále odkazovat jako na „poslední šetření“.

1.2. Zahájení z moci úřední

(5)

Na počátku roku 2019 provedla Komise analýzu dostupných důkazů o prodejních mechanismech a obchodních tocích keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní od uložení původních opatření. Porovnání údajů o vývozu mezi lety 2014 a 2018 odhalilo prudký nárůst nebo snížení vývozu u některých vyvážejících výrobců, což představovalo indikátor praktik přesměrovávání obchodních toků. V některých případech navíc skutečný vývoz některých vyvážejících výrobců přesahoval deklarovanou výrobu. Pak zde také byl problém zneužívání doplňkových kódů TARIC specifických pro jednotlivé společnosti.

(6)

Podle těchto indikátorů se jevilo, že někteří vyvážející výrobci, na které se v současné době vztahuje zbytková celní sazba 36,1 %, a vyvážející výrobci, na které se vztahuje individuální celní sazba, prodávali své keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní prostřednictvím jiných vyvážejících výrobců, na které se vztahuje nižší celní sazba.

(7)

Změna obchodních mechanismů u vývozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní z Číny po uložení původních opatření, přičemž mimo uložení cla neexistovalo pro tuto změnu dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, by pak byla důsledkem výše uvedených praktik přesměrovávání obchodních toků. Z důkazů, které měla Komise k dispozici, dále vyplynulo, že vyrovnávací účinky stávajících antidumpingových opatření uložených na dotčený výrobek jsou mařeny, pokud se jedná o množství i ceny. Objemy dovozu výrobku, který je předmětem šetření, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, se totiž pro některé vyvážející výrobce v období mezi roky 2014 a 2018 podstatně zvýšily. V některých případech navíc skutečný vývoz některých vyvážejících výrobců přesahoval jejich deklarovanou výrobu. Dále existovaly dostatečné důkazy o tom, že dovoz výrobku, který je předmětem šetření, probíhá za ceny pod úrovní ceny nepůsobící újmu, která byla stanovena v šetření, jež vedlo k uložení stávajících opatření.

(8)	A konečně měla Komise k dispozici dostatečné důkazy, že vývoz výrobku, který byl předmětem šetření, probíhal za dumpingové ceny ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla stanovena dříve.

(9)

Komise proto poté, co informovala členské státy, stanovila, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení. V důsledku toho přijala Komise nařízení (EU) 2019/464 (7) (dále jen „zahajovací nařízení“), jímž z vlastního podnětu zahájila prošetřování možného obcházení antidumpingových opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Číny, které bylo dovezeno pod 50 doplňkovými kódy TARIC uvedenými v příloze zahajovacího nařízení. Tyto doplňkové kódy TARIC byly přiděleny 50 vyvážejícím výrobcům, kteří byli buď skupinami společností, nebo jednotlivými společnostmi z ČLR (dále jen „společnosti“).

(10)	Komise rovněž vyzvala celní orgány, aby zavedly celní evidenci dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní dováženého pod 50 doplňkovými kódy TARIC uvedenými v příloze zahajovacího nařízení.

1.3. Šetření

(11)

Komise informovala o zahájení šetření orgány ČLR, 50 vyvážejících výrobců uvedených v příloze zahajovacího nařízení a výrobní odvětví Unie. Všem 50 vyvážejícím výrobcům uvedeným v této příloze rovněž zaslala dotazníky a vyžádala si také informace týkající se všech společností ve spojení nacházejících se v Čínské lidové republice. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska, jakož i požádat o slyšení.

(12)

Na výše zmíněných 50 vyvážejících výrobců uvedených v příloze zahajovacího nařízení se vztahovala následující antidumpingová cla:

—	48 z nich patřilo do skupiny spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, jejichž celní sazba činila 17,9 %,

—	dva zbývající vyvážející výrobci měli individuální celní sazbu ve výši 22,9 % a 23,4 %.

1.4. Sledované období a období šetření

(13)

Šetření se vztahovalo na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2018 (dále jen „období šetření“). V průběhu období šetření byly shromážděny údaje za účelem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků a praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, na nichž byla založena. Za období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda případně došlo k maření vyrovnávacího účinku platných opatření a zda existoval dumping.

2. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

2.1. Obecné aspekty

(14)

Komise v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení analyzovala, zda došlo ke změně obchodních toků ve vztahu k jednotlivým vyvážejícím výrobcům v ČLR, zda tato změna byla způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž kromě snahy obejít uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že nápravné účinky cla byly mařeny, pokud se jedná o ceny a/nebo množství výrobku, který je předmětem šetření, a zda existují důkazy o pokračování dumpingu.

2.2. Dotčený výrobek a výrobek, který je předmětem šetření

(15)

Dotčeným výrobkem je keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 21, ex 6912 00 23, ex 6912 00 25 a ex 6912 00 29 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

Vyloučeny jsou tyto výrobky:

—	keramické mlýnky na přísady a koření a jejich keramické mlecí části,

—	keramické mlýnky na kávu,

—	keramické brousky nožů,

—	keramické brousky,

—	keramické kuchyňské náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a

—	kordieritové keramické kameny používané pro pečení pizzy nebo chleba.

(16)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako „dotčený výrobek“ definovaný v předchozím bodě odůvodnění, v současnosti stejných kódů KN a TARIC jako dotčený výrobek a dovážený pod doplňkovými kódy TARIC uvedenými v příloze zahajovacího nařízení (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

2.3. Podrobná zjištění šetření 50 vyvážejících výrobců

2.3.1. 13 společností, které nepředložily odpovědi na dotazník

(17)	Z 50 vyvážejících výrobců jich 13 nepředložilo odpovědi na dotazník.

(18)	Komise těchto 13 vyvážejících výrobců kvalifikovala jako nedostatečně spolupracující podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení, a založila proto svá zjištění o nich na dostupných údajích, jak je vysvětleno v následujícím bodě odůvodnění.

(19)

U všech 13 vyvážejících výrobců, na něž se vztahuje celní sazba ve výši 17,9 %, došlo v letech 2014 až 2018 k výraznému zvýšení vývozu, případně k vývozu nad rámec jejich kapacity, jak bylo uvedeno v rámci postupu pro výběr vzorku při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Vzhledem k tomu, že kromě praktik obcházení neexistovaly jiné hospodářské důvody, dospěla Komise k závěru, že tito vyvážející výrobci se podílejí na praktikách přesměrovávání obchodních toků. Proto je vhodné, aby byly zrušeny jejich doplňkové kódy TARIC specifické pro jednotlivé společnosti a aby se na tyto vyvážející výrobce vztahovala zbytková celní sazba ve výši 36,1 %.

(20)	Tři z uvedených 13 vyvážejících výrobců navíc byli ve spojení se třemi dalšími vyvážejícími výrobci s celní sazbou pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %, kteří také měli vlastní individuální doplňkový kód TARIC.

(21)

Aby se zamezilo riziku praktik přesměrovávání obchodních toků prostřednictvím těchto společností ve spojení, dospěla Komise před poskytnutím informací k předběžnému závěru, že je tudíž vhodné jejich specifický doplňkový kód TARIC zrušit. Na uvedené tři vyvážející výrobce ve spojení by se také měla použít zbytková celní sazba ve výši 36,1 %.

(22)

Poté, co byly poskytnuty informace, se jedna ze tří společností přihlásila a uvedla, že není ve spojení s jednou ze společností, které nepředložily odpověď na dotazník. Na slyšení dne 10. října 2019 a následně v dopise ze dne 21. října 2019 vysvětlila, že ve své odpovědi na dotazník pro výběr vzorku z přezkumu před pozbytím platnosti nesprávně uvedla, že byla se společností ve spojení, ačkoli ve skutečnosti byly tyto dvě společnosti jen obchodními partnery. Na žádost Komise poskytla společnost dokumenty o své struktuře a akcionářích, které potvrdily, že žádný takový vztah skutečně neexistuje. Vzhledem k tomu, že takový vztah neexistuje a společnost prokázala, že její vývozní činnost se zvýšila v souladu s růstem její výrobní kapacity v roce 2016, dospěla Komise k závěru, že není nutné rušit specifický doplňkový kód TARIC této společnosti.

(23)

Komise tudíž po poskytnutí informací dospěla k tomu, že zbytková celní sazba ve výši 36,1 % by se měla použít na:

—	13 z 50 vyvážejících výrobců, kteří nepředložili žádnou odpověď na dotazník (viz 19. bod odůvodnění), a na

—	dva z vyvážejících výrobců, kteří byli ve spojení se dvěma z těchto 13 vyvážejících výrobců a měli svůj vlastní specifický doplňkový kód TARIC.

2.3.2. 18 vyvážejících výrobců, kteří předložili velmi nedostačující odpovědi na dotazník

(24)	Při analýze odpovědí na dotazník od 37 vyvážejících výrobců, kteří své odpovědi poskytli, Komise zjistila, že 18 z nich předložilo velmi nedostačující odpovědi, jak je vysvětleno v následujících bodech odůvodnění.

(25)

První z vyvážejících výrobců předložil jen částečné informace a dne 28. dubna 2019 prohlásil, že v srpnu 2018 výrobu dotčeného výrobku ukončil. Dne 3. června 2019 informovala Komise tuto společnost, že nárok na individuální doplňkový kód mají pouze vyvážející výrobci. Měla tedy v úmyslu zrušit její doplňkový kód TARIC a s danou společností v budoucnu zacházet jako s jakoukoli jinou společností, na kterou se vztahuje doplňkový kód TARIC „B999“. Společnost nepředložila další připomínky.

(26)

Druhý vyvážející výrobce, na něhož se rovněž vztahuje antidumpingové clo ve výši 17,9 %, poskytl odpověď na dotazník prostřednictvím několika podání v dubnu a květnu 2019. Z této odpovědi vyplývalo, že vyvážející výrobce má pouze jednu společnost ve spojení. Komise provedla křížovou kontrolu této odpovědi s jinými veřejně dostupnými zdroji informací. Zjistila, že v rámci dané skupiny existují i další společnosti ve spojení, které společnost ve své odpovědi na dotazník neuvedla. Vyvážející výrobce byl o tomto zjištění informován v písemném upozornění na nedostatky ze dne 24. června 2019. Dne 28. června 2019 pak přiznal, že je ve spojení rovněž s další společností. Skupina tohoto vyvážejícího výrobce však požadovanou odpověď ohledně posledně uvedené společnosti nevyplnila v předepsané lhůtě. Komise proto tohoto vyvážejícího výrobce dne 8. července 2019 informovala, že její zjištění budou vycházet z dostupných údajů (8) a že společnost má právo požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Vyvážející výrobce nepředložil další připomínky.

(27)

Třetí vyvážející výrobce informoval Komisi dne 5. července 2019, že není schopen odpovědět na písemné upozornění Komise na nedostatky a že si je dobře vědom negativních důsledků toho, že neodpoví. Komise proto tohoto vyvážejícího výrobce dne 9. července 2019 informovala, že její zjištění budou vycházet z dostupných údajů (9) a že společnost má právo požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Vyvážející výrobce nepředložil další připomínky.

(28)

Zbývajících 15 vyvážejících výrobců, kteří předložili velmi nedostačující odpovědi, obdrželo v období od 27. května do 18. července 2019 dopisy s uvedením důvodů, proč Komise dospěla k předběžnému závěru, že jejich odpovědi jsou velmi nedostačující. Mezi opakující se problémy, které Komisi vedly k předběžnému vyhodnocení těchto 15 odpovědí jako velmi nedostačujících, patří mimo jiné:

—	neposkytnutí požadovaných finančních informací, jako jsou například účetní závěrky, předvahy a rozdělení objemu a hodnoty prodeje,

—	poskytnutí neúplných, protichůdných nebo jen částečných finančních informací týkajících se výrobního procesu, množství produkce a/nebo výrobní kapacity, zajišťování surovin,

—	nezodpovězení konkrétních otázek v dotazníku,

—	nepředložení požadovaných úředních dokumentů, jako je například podnikatelské oprávnění, doklad o evidenci, přiznání k dani z příjmu,

—	neuvedení všech společností ve spojení se skupinou navzdory výslovnému požadavku v odpovědi na dotazník, a v důsledku toho neuvedení nezbytných odpovědí na dotazník týkajících se těchto společností.

(29)

Každý z těchto 15 vyvážejících výrobců byl rovněž v témže dopisu informován, že:

—	má podle čl. 18 odst. 4 základního nařízení právo podat dodatečné vysvětlení v reakci na předběžné posouzení Komise ve lhůtě jednoho týdne od odeslání dopisu,

—	Komise měla v úmyslu vypracovat konečná zjištění vycházející z dostupných údajů, jak je uvedeno ve 21. až 23. bodě odůvodnění zahajovacího nařízení.

(30)

Následně z těchto 15 vyvážejících výrobců:

—	tři předběžné posouzení Komise nezpochybnili,

—	šest poskytlo odpovědi na předběžné posouzení Komise; tyto odpovědi byly ve všech případech nedostačující, nepravdivé a/nebo zavádějící,

—	jeden vyvážející výrobce připustil, že v květnu 2018 výrobu ukončil a stal se obchodníkem s dotčeným výrobkem.

(31)

Dva další vyvážející výrobci (z uvedených 15) následně poskytli některé další dokumenty, avšak jejich odpovědi stále nebylo možno považovat za zcela úplné. Komise se přesto rozhodla provést v prostorách těchto dvou vyvážejících výrobců inspekce na místě. Během těchto inspekcí na místě zjistila Komise problémy u obou těchto vyvážejících výrobců – u jednoho z nich nezveřejnění společností ve spojení a u druhého nesprávná prohlášení o zpracování určitých typů dotčeného výrobku. Komise proto dne 7. srpna 2019 oba tyto vyvážející výrobce informovala, že bude trvat na svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení. Komise poukázala na skutečnost, že vyvážející výrobci nebyli schopni poskytnout jiný důkaz o hospodářském důvodu svého vývozu v roce 2018 než přesměrovávání výroby od jiných čínských vyvážejících výrobců. V tomtéž dopise Komise rovněž informovala oba vyvážející výrobce, že mají právo nejpozději do 16. srpna 2019 požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Ani jedna z uvedených společností o slyšení ve stanovené lhůtě nepožádala.

(32)

Dne 1. srpna 2019 předložil další vyvážející výrobce dodatečné informace v reakci na předběžné posouzení Komise, které konstatovalo, že jeho odpovědi na dotazník byly nedostačující. Komise tyto dodatečné informace analyzovala. Některé problémy, jako je neposkytnutí úplných informací o všech jeho společnostech ve spojení, však zůstaly nezodpovězeny. Komise proto dne 13. srpna 2019 tohoto vyvážejícího výrobce informovala, že bude trvat na svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu poukázala na skutečnost, že daný vyvážející výrobce nepředložil žádný důkaz pro svůj vývoz v roce 2018, který byl více než čtyřikrát vyšší než objem zboží, který vyvážející výrobce ve stejném období skutečně vyrobil. V tomtéž dopise Komise rovněž informovala daného vyvážejícího výrobce, že má nejpozději do 23. srpna 2019 právo požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě neodpověděl.

(33)

V dopisech ze dne 18. května a 26. června 2019 informovala Komise dalšího vyvážejícího výrobce o nedostatcích v jeho odpovědích týkajících se požadované dokumentace a o svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení. Dne 2. července 2019 tento vyvážející výrobce uvedl, že poskytl všechny požadované informace a znovu poskytl své účetní závěrky od roku 2015 do roku 2018, avšak nevyplnil dotazník týkající se společnosti, která je s ním ve spojení. Ve dnech 12. a 22. srpna 2019 předložil tuto věc úředníkovi pro slyšení. Komise informovala tohoto vyvážejícího výrobce dopisem ze dne 27. srpna 2019 o důvodech, proč byly jeho další informace ze dne 2. července stále velmi neúplné, a že Komise proto trvá na svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení. Komise poukázala na skutečnost, že tento vyvážející výrobce nebyl schopen poskytnout jiný důkaz o hospodářském důvodu svého vývozu v roce 2018 než přesměrovávání výroby od jiných čínských vyvážejících výrobců. Komise ve stejném dopise informovala tohoto vyvážejícího výrobce o možnosti další žádosti o slyšení nejpozději do 2. září 2019. Vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě neodpověděl. Dne 10. září 2019 zaslal Komisi elektronickou zprávu s přílohou týkající se zrušení společnosti, která je s ním ve spojení. Komise v dopise ze dne 13. září 2019 zopakovala, že trvá na svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení, jelikož ani poslední podání neposkytlo nové informace a odpověď je stále velmi neúplná. V důsledku toho dospěla Komise k závěru, že tento vyvážející výrobce není schopen poskytnout jiný důkaz o hospodářském důvodu svého vývozu v roce 2018 než přesměrovávání.

(34)

A konečně jeden vyvážející výrobce požádal o slyšení u útvarů Komise, které se uskutečnilo dne 18. července 2019. V průběhu slyšení tento vyvážející výrobce předložil odpověď na dotazník od svého hongkongského obchodníka a poskytl další dokumentaci a vysvětlení. Po tomto slyšení tento vyvážející výrobce poskytl Komisi na její výslovnou žádost všechny požadované dokumenty, z nichž vyplývalo, že se nepodílel na praktikách přesměrovávání obchodních toků tím, že by prodával dotčený výrobek od jiných vyvážejících výrobců, kteří nejsou ve spojení, pod svým vlastním doplňkovým kódem TARIC. V důsledku toho Komise ustoupila od záměru uplatnit na tohoto vyvážejícího výrobce článek 18 základního nařízení.

(35)

Celkem 17 z 18 vyvážejících výrobců bylo řádně informováno o důsledcích své částečné nebo nedostatečné spolupráce podle 21. až 23. bodu odůvodnění zahajovacího nařízení. Komise proto v případě těchto 17 společností založila svá zjištění na dostupných údajích, mimo jiné na údajích týkajících se trendů vývozu do Unie (viz podrobnosti v 36. bodě odůvodnění) a na vlastním posouzení míry nedostatečnosti v jejich odpovědích na dotazník v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(36)

Z těchto 17 vyvážejících výrobců:

—	15 mělo celní sazbu ve výši 17,9 % a jejich vývoz se v letech 2014 až 2018 buď prudce zvýšil, nebo vyváželi nad rámec své kapacity,

—	u dvou zbývajících vyvážejících výrobců, kteří měli individuální celní sazby ve výši 22,9 % a 23,4 %, tj. vyšší než celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %, se objem vývozu v letech 2014 až 2018 snížil.

Vzhledem k tomu, že neexistovaly jiné hospodářské důvody kromě praktik obcházení, dospěla Komise k závěru, že tito vyvážející výrobci se podílejí na přesměrovávání obchodních toků.

(37)

Proto je vhodné, aby bylo na těchto 17 vyvážejících výrobců, kteří měli původně nižší celní sazbu, jak je vysvětleno ve 12. bodě odůvodnění, uplatněna zbytková celní sazba ve výši 36,1 % a aby byly zrušeny jejich specifické doplňkové kódy TARIC. Bylo zjištěno, že pouze jeden vyvážející výrobce se nepodílel na praktikách obcházení, jak je vysvětleno ve 34. bodě odůvodnění, a proto by jeho individuální doplňkový kód TARIC a celní sazba ve výši 17,9 % měly být zachovány.

(38)	Po poskytnutí informací tři z těchto 17 společností předložily připomínky, které Komise nepřijala z důvodů objasněných v níže uvedeném 39. až 41. bodě odůvodnění.

(39)

Jedna společnost tvrdila, že její odpověď na dotazník nebyla vyplněna správně z důvodu „nedostatečného pochopení dotazníku“ a „nedostatečného porozumění práci výrobního oddělení společnosti“. Požádala proto o možnost předložit novou odpověď na dotazník. V této souvislosti je záhodno zdůraznit, že společnost měla dostatek příležitostí se o tuto možnost přihlásit během šetření. Dne 3. června 2019 ji Komise informovala o svém záměru zrušit její specifický doplňkový kód TARIC vzhledem ke zjištěným nedostatkům. Komise společnost informovala o jejím právu poskytnout další vysvětlení. Jelikož Komise neobdržela žádnou odpověď, sdělila společnosti dne 26. června 2019 následující: „Vaše společnost neposkytla ve stanovené lhůtě v odpovědi na dotazník nezbytné informace týkající se mimo jiné finančních údajů a údajů o výrobě.“ Po poskytnutí informací měla společnost další tři týdny na předložení potřebných údajů a připomínek. Komise žádné další informace v této lhůtě neobdržela. Je proto vhodné specifický doplňkový kód TARIC společnosti zrušit, jak bylo společnosti oznámeno již 3. a 26. června 2019.

(40)

Po poskytnutí informací uvedla druhá společnost v e-mailu ze dne 11. října 2019, že plně spolupracovala, a v této souvislosti odkázala na svá dřívější tvrzení předložená dne 28. dubna a 6. června 2019. V tomto e-mailu rovněž potvrdila, že je v souladu se svým podnikatelským oprávněním obchodní společností a že se nepodílela na žádných praktikách přesměrovávání obchodních toků. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že specifický doplňkový kód TARIC mohou získat pouze vyvážející výrobci. Vzhledem k tomu, že sama společnost uvedla, že je obchodníkem, je proto na místě zrušit její specifický doplňkový kód TARIC, což bylo společnosti oznámeno již 3. a 26. června 2019.

(41)

A konečně třetí společnost tvrdila, že plně spolupracovala a že se nepodílí na praktikách přesměrovávání obchodních toků. V této souvislosti je třeba připomenout, že Komise informovala společnost o nedostatcích v její odpovědi na dotazník již dne 28. května a 26. června 2019. Kromě toho dne 27. srpna 2019 Komise znovu společnosti objasnila, že mnoho dalších otázek uvedených v prvním dopise z 28. května zůstalo nezodpovězeno. Po uplynutí poslední lhůty upozornila Komise dne 13. září 2019 společnost na to, že Komisi neposkytla požadované dokumenty. Společnost tedy nepředložila jiné dostatečné důkazy hospodářského důvodu zvýšení svého vývozu do Unie v roce 2018 než přesměrovávání výroby od jiných čínských vyvážejících výrobců stolního nádobí a náčiní. Je proto vhodné zrušit specifický doplňkový kód TARIC společnosti, jak již bylo společnosti oznámeno 28. května, 26. června a 13. srpna 2019.

(42)

Navíc před poskytnutím informací Komise konstatovala, že tři z uvedených 17 vyvážejících výrobců jsou ve spojení s dalšími čtyřmi společnostmi, z nichž každá má svůj vlastní individuální doplňkový kód TARIC, a tudíž se na ně vztahuje celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %.

(43)

Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že aby se zamezilo riziku praktik přesměrovávání obchodních toků prostřednictvím těchto společností ve spojení, je vhodné jejich specifický doplňkový kód TARIC zrušit. Zbytková celní sazba ve výši 36,1 % by se měla uplatnit rovněž na čtyři společnosti ve spojení, které měly původně všechny nižší celní sazbu pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %.

(44)	Po poskytnutí informací vznesly všechny čtyři společnosti ve spojení připomínky k předběžnému posouzení Komise, které konstatovalo, že byly ve spojení se společnostmi, které předložily velmi nedostačující odpověď na dotazník, jak je uvedeno níže ve 45. a 46. bodě odůvodnění.

(45)

Tři z těchto čtyř společností předložily důkaz, že ve spojení se společnostmi, které poskytly velmi nedostačující odpověď na dotazník, nebyly. Komise provedla analýzu dokumentace a dospěla k závěru, že tyto tři společnosti skutečně nejsou ve spojení s uvedenými společnostmi. Není proto na místě specifický doplňkový kód TARIC těchto tří společností rušit.

(46)

Přihlásila se rovněž zbývající čtvrtá společnost (společnost A). Na slyšení dne 10. října 2019 a následně v dopise ze dne 18. října 2019 tvrdila, že zrušení jejího vlastního specifického doplňkového kódu TARIC nebylo z právního hlediska opodstatněné, ani odůvodněné věcnými důkazy. Rovněž uvedla, že neexistuje riziko mezipodnikového přesměrovávání obchodních toků mezi ní a společnostmi, které jsou s ní ve spojení (včetně společností B a C (10)). Kromě toho se společnost dotazovala na další záruky a závazky, které by Komisi umožnily sledování keramického stolního nádobí vyrobeného společností a dováženého pod jejím specifickým doplňkovým kódem TARIC.

(47)

Komise toto tvrzení zamítla. Podle definice uvedené v článku 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (11) je čtvrtá společnost (společnost A) ve spojení se společností, která předložila velmi nedostačující odpověď na dotazník (společností B). V době zahájení šetření byly společnosti úzce finančně provázané a krátce po odprodeji podílu pokračoval tento vztah na základě rodinných svazků. Kromě toho uvedla společnost A v dopise ze dne 18. října 2019, že „rodinný svazek stále existuje (tj. vztah manžela a manželky)“ mezi jedním ze současných akcionářů společnosti a jedním ze současných akcionářů ostatních společností, čímž potvrdila, že společnosti jsou ve spojení. Z toho plyne, že opomenutí, jehož se dopustila společnost B, když nenahlásila v odpovědi na dotazník všechny společnosti ve spojení, lze přisoudit také společnosti A. Ani jedna z nich nevyužila příležitost sdělit Komisi relevantní skutečnosti navzdory dopisu ze dne 28. května 2019, v němž je k tomu společnost B vyzvána. A navíc chování společnosti A v minulosti naznačuje značné riziko mezipodnikového přesměrovávání obchodních toků mezi společnostmi ve spojení. Vývoz této společnosti vzrostl z 1 657 tun v roce 2014 na 3 929 tun v roce 2018, a to bez hospodářského důvodu. A konečně Komise konstatovala, že pro případy obcházení podle článku 13 základního nařízení neexistuje možnost nabídnout závazek podle článku 8 základního nařízení. Je proto vhodné zrušit specifický doplňkový kód TARIC společnosti A.

(48)

Po poskytnutí informací se pak rovněž přihlásila jedna společnost (společnost C) ze dvou (společnosti B a C), které předložily velmi nedostačující odpovědi a které byly ve spojení se zbývající čtvrtou společností (společnost A), jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění. Požádala Komisi, aby přehodnotila svůj záměr použít článek 18 základního nařízení. V této souvislosti tvrdila, že hlavním právním základem odůvodňujícím záměr Komise uplatnit článek 18 základního nařízení bylo, že Komise identifikovala jinou společnost ve spojení. Společnost navíc tvrdila, že tyto dvě společnosti měly k sobě jen vzdálený vztah.

(49)

Ze stejných důvodů jako těch uvedených výše ve 47. bodě odůvodnění ani společnost C nevyužila příležitost sdělit Komisi relevantní skutečnosti, a to navzdory dopisu z 28. května 2019, kterým k tomu byla vyzvána. Kromě toho je v souvislosti s článkem 18 základního nařízení nesprávné tvrdit, že informační dopis ze dne 27. září 2019 se týkal především vztahu mezi společnostmi A a C. Tento zvláštní informační dopis konkrétně uvádí, že hlavní důvody použití článku 18 základního nařízení byly vyjádřeny v dopisech z 28. května a 11. června 2019 adresovaných společnosti a zmiňujících všechny neúspěšné pokusy o prokázání toho, že nedocházelo k obcházení opatření.

(50)

A tak s cílem zabránit riziku praktik přesměrovávání obchodních toků prostřednictvím společností ve spojení Komise po poskytnutí informací nakonec dospěla k závěru, že je vhodné specifický doplňkový kód TARIC společnosti zmíněné ve 46. bodě odůvodnění rovněž zrušit. Zbytková celní sazba ve výši 36,1 % by se měla uplatnit rovněž na zbývající společnost ve spojení, která měla původně nižší celní sazbu pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %.

2.3.3. 19 vyvážejících výrobců, kteří předložili úplné odpovědi na dotazník

(51)	Zbývajících 19 vyvážejících výrobců předložilo úplné odpovědi na dotazník a následně byly v období od července do září 2019 provedeny inspekce na místě v jejich prostorách.

(52)

U 17 z těchto 19 vyvážejících výrobců nebylo zjištěno, že by se podíleli na praktikách obcházení. Velká většina z nich byla založena ještě před uložením opatření vůči ČLR. Odpovědi na dotazník a ověřování na místě týkající se mimo jiných faktorů i údajů o výrobě a kapacitě, výrobních zařízení, výrobních nákladů, nákupu surovin, polotovarů a hotových výrobků a prodeje na vývoz do Unie potvrdily, že všech 17 vyvážejících výrobců vyváželo pouze zboží, které vyrobili.

(53)	Pokud jde o zbývající dva vyvážející výrobce, Komise nezjistila, že by se podíleli na praktikách obcházení, ale identifikovala následující problémy, které jsou podrobně popsány v 54. a 55. bodě odůvodnění.

(54)

V případě první skupiny Komise konstatovala, že má jednu obchodní společnost, která je společností mateřskou, a dva vyvážející výrobce, kteří se všichni nacházejí ve stejných prostorách v Číně. Konstatovala rovněž, že individuální doplňkový kód TARIC (s celní sazbou 17,9 %) byl přidělen pouze mateřské společnosti. Vzhledem k tomu, že doplňkové kódy TARIC musí být přidělovány vyvážejícím výrobcům, je vhodné, aby Komise nyní převedla daný doplňkový kód TARIC z obchodní mateřské společnosti na oba vyvážející výrobce ve skupině v souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(55)

Ve druhé skupině, která měla rovněž další společnost ve spojení s vlastním individuálním doplňkovým kódem TARIC (s celní sazbou 17,9 %), Komise při ověřování ve skladu zaznamenala systematické nesprávné deklarování původu. Zaměstnanci balili dotčený výrobek do vnitřních a vnějších krabic, na nichž byly vytištěny zavádějící informace týkající se země původu a výrobce. Uvedenou zemí původu byl Singapur a uvedeným výrobcem společnost se sídlem v téže zemi. Zadavatelem objednávky byl obchodník se sídlem v Hongkongu. Samotná zásilka byla určena pro třetí zemi mimo EU, v níž rovněž platí antidumpingová opatření pro stolní nádobí a náčiní pocházející z Číny. Komise zkontrolovala v prostorách těchto společností veškeré podklady týkající se některých vybraných transakcí prodeje na vývoz do Unie a analyzovala rovněž údaje o vývozu ze Singapuru do Unie. Komise nebyla schopna určit, zda bylo takové protiprávní jednání uplatněno v případě prodeje na vývoz do EU. Vzhledem k neexistenci důkazů o podvodech týkajících se trhu EU proto Komise dospěla k závěru, že zboží vyrobené oběma vyvážejícími výrobci, které je určeno pro EU, je správně deklarováno jako zboží čínského původu, a neobchází tak použitelná antidumpingová cla EU.

(56)

V důsledku toho je vhodné, aby 18 z 19 vyvážejících výrobců, kteří předložili úplné odpovědi na dotazník a v jejichž prostorách byla provedena inspekce, i nadále podléhalo celní sazbě ve výši 17,9 %. U jednoho z těchto 19 vyvážejících výrobců je pak v souladu s 54. bodem odůvodnění vhodné, aby Komise převedla doplňkový kód TARIC z mateřské obchodní společnosti na oba vyvážející výrobce ze skupiny v souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

2.4. Změna obchodních toků

2.4.1. Míra spolupráce a stanovení objemu obchodu v Číně

(57)

V nedávném přezkumu před pozbytím platnosti Komise analyzovala vývoj objemu dovozu z ČLR do Unie s odkazem na údaje Eurostatu, které uvádějí údaje za celou zemi. V tomto šetření proti obcházení bylo však nutné posoudit údaje za jednotlivé společnosti. Tyto údaje jsou k dispozici v databázi zřízené podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení. Tato databáze shromažďuje jak údaje vykazované každý měsíc členskými státy Komisi o dovozu výrobků, které jsou předmětem šetření, podle jednotlivých doplňkových kódů TARIC, tak opatření včetně evidence dovozu. Komise tedy použila údaje z databáze podle čl. 14 odst. 6 k identifikaci změny obchodních toků tak, že pro účely tohoto šetření porovnala vyvážející výrobce s vyššími a nižšími cly.

(58)

Vyvážející výrobci, kteří byli předmětem tohoto šetření, představovali 26 % celkového objemu čínského vývozu výrobku, který byl předmětem šetření, do Unie během sledovaného období, jak bylo vykázáno v databázi podle čl. 14 odst. 6. Celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 % byla udělena 48 z nich.

(59)

Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění, pouze 19 vyvážejících výrobců spolupracovalo předložením úplné odpovědi na dotazník. Jak je vysvětleno ve 34. bodě odůvodnění, jeden další vyvážející výrobce, který původně předložil velmi nedostačující odpověď na dotazník, si nakonec zachoval svou individuální celní sazbu ve výši 17,9 %. Těchto 20 vyvážejících výrobců, na něž se ve všech případech vztahovala celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %, představovalo 10 % celkového čínského dovozu v průběhu sledovaného období.

2.4.2. Změna obchodních toků v Číně

(60)

Tabulka 1 ukazuje souhrnnou hodnotu objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie od 1. ledna 2015 do konce sledovaného období.

Tabulka 1

Celkový objem dovozu z ČLR (v tunách) do Unie

	2015	2016	2017	2018
Objem dovozu	348 003	376 286	403 071	383 460
Index	100	108	116	111
Zdroj: Dovozní statistiky EU založené na databázi podle čl. 14 odst. 6

(61)	Objem celkového dovozu z ČLR během období šetření celkově vzrostl o 11 % a během sledovaného období se zvýšil z 348 003 tun v roce 2015 na 383 460 tun.

(62)

Jak bylo vysvětleno v oddílech 2.3.1 a 2.3.2, Komise konstatovala, že u vyvážejících výrobců došlo v letech 2014 až 2018 buď k prudkému zvýšení vývozu, nebo k vývozu nad rámec jejich kapacity uvedené v rámci postupu pro výběr vzorku při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. Jelikož neexistovaly jiné hospodářské důvody než praktiky obcházení, založila Komise svá zjištění pro těchto 30 vyvážejících výrobců na dostupných faktech, mimo jiné na údajích o trendech jejich vývozu do Unie a na úrovni dostatečnosti jejich odpovědí na dotazník podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení, a dospěla k závěru, že na praktikách obcházení se podílejí všichni z nich. Těchto 30 vyvážejících výrobců představovalo 16 % celkového čínského dovozu během sledovaného období.

(63)

Uvedených 30 vyvážejících výrobců, kteří se podíleli na obcházení, zvýšilo objem prodeje do Unie z 52 497 tun v roce 2015 na 63 227 tun v roce 2018. Tento nárůst o více než 20 % je v jasném rozporu s nárůstem veškerého čínského dovozu do Unie přibližně o 11 %, jak je uvedeno v tabulce v 60. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(64)

Pokud se rozlišuje mezi těmito 30 vyvážejícími výrobci podle jejich platné celní sazby, byla s ohledem na období 2015–2018 zaznamenána následující změna obchodních toků:

—

28 vyvážejících výrobců, na které se vztahovala celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku (17,9 %) a kteří se podíleli na praktikách obcházení, zvýšilo svůj objem prodeje do Unie na souhrnné úrovni přibližně o 12 600 tun (neboli průměrný nárůst objemu prodeje do Unie ve výši 450 tun na jednoho vyvážejícího výrobce), zatímco u zbývajících výrobců, na které se vztahovala celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku (celkem přibližně 370 vyvážejících výrobců) (12), se objem prodeje do Unie v průběhu téhož období zvýšil přibližně jen o 20 000 tun (neboli průměrný nárůst objemu prodeje do Unie ve výši 54 tun na jednoho vyvážejícího výrobce),

—

dva vyvážející výrobci s individuálními celními sazbami pro spolupracující výrobce ve výši 22,9 % a 23,4 % (které jsou vyšší než celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku ve výši 17,9 %) snížili svůj objem prodeje do Unie přibližně o 1 900 tun, zatímco ostatní tři vyvážející výrobci s individuálními celními sazbami (na které se toto šetření nezaměřilo) zvýšili svůj objem prodeje o 1 450 tun. Posledně uvedeným vyvážejícím výrobcům bylo v rámci počátečního šetření přiděleno – relativně nižší – individuální clo ve výši 13,1 %, 17,6 % a 18,3 %.

(65)

Tyto změny obchodních toků do Unie představují změnu obchodních toků mezi jednotlivými vyvážejícími výrobci v zemi, na niž se vztahují opatření, a Unií, která je způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, u nichž šetření neodhalilo žádné jiné opodstatnění ani hospodářský důvod kromě snahy obejít zbytkové nebo vyšší clo platné pro stolní a kuchyňské nádobí a náčiní pocházející z Čínské lidové republiky.

2.4.3. Povaha praktik obcházení v Číně

(66)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyžaduje, aby změna obchodních toků byla způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Tyto praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce zahrnují mimo jiné i případy, kdy vývozci nebo výrobci reorganizují své prodejní mechanismy a cesty v zemi, která je předmětem opatření, aby nechali své výrobky vyvézt do Unie prostřednictvím výrobců, kteří využívají individuální clo o sazbě, která je nižší než sazba platná pro jejich výrobky.

(67)	Jak bylo vysvětleno v oddílech 2.3.1 a 2.3.2, dospěla Komise k závěru, že 30 z 50 vyvážejících výrobců se podílí na praktikách přesměrovávání obchodních toků. Tito výrobci představovali 16 % celkového objemu dovozu do Unie ve sledovaném období, jak bylo vykázáno v databázi v čl. 14 odst. 6.

(68)

Komise v roce 2018 rovněž obdržela od slovinských celních orgánů důkazy o tom, že dotčený výrobek byl do Unie dovezen jiným vyvážejícím výrobcem (s nižším clem) než tím, který jej skutečně vyrobil (s vyšším clem). Komise navíc během své analýzy v rámci přezkumu pro nového vývozce rovněž shromáždila důkazy o obdobných praktikách přesměrovávání obchodních toků, kdy byl dotčený výrobek na základě označení na obalu dovážen do Unie jiným vyvážejícím výrobcem (s nižším clem) než tím, který jej skutečně vyrobil (s vyšším clem). To potvrzuje zjištění šetření.

(69)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise konstatovala, že u výrobku, který je předmětem šetření, docházelo k praktikám přesměrovávání obchodních toků v rozsáhlém měřítku.

2.5. Nedostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod mimo uložení antidumpingového cla

(70)	Během šetření nevyšlo najevo žádné opodstatnění či hospodářský důvod pro praktiky přesměrovávání obchodních toků než snaha obejít zbytkové nebo vyšší clo platné pro stolní a kuchyňské nádobí a náčiní pocházející z ČLR.

2.6. Důkazy o existenci dumpingu

(71)	V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení Komise prošetřila, zda existuje důkaz o dumpingu vzhledem k běžné hodnotě stanovené dříve pro stejný výrobek.

(72)	Dumping byl konstatován jak v původním nařízení, tak v posledním nejaktuálnějším přezkumu před pozbytím platnosti. Komise se pro stanovení běžné hodnoty rozhodla použít údaje z novějšího přezkumu před pozbytím platnosti.

(73)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla průměrná běžná hodnota stanovená v nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti porovnána s váženými průměrnými vývozními cenami v průběhu sledovaného období u 30 výrobců, u nichž bylo zjištěno, že obcházejí opatření, jak byly vykázány v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(74)	Vzhledem k tomu, že tyto vývozní ceny byly nižší než běžná hodnota, byla existence dumpingu potvrzena.

2.7. Maření vyrovnávacího účinku antidumpingového cla

(75)	A konečně Komise v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení zkoumala, zda dovezené výrobky od 30 vyvážejících výrobců, u nichž bylo zjištěno, že se podílejí na praktikách spojených s obcházením, maří nápravné účinky platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(76)

Komise ve 205. bodě odůvodnění posledního nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti, jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, konstatovala, že spotřeba Unie během období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti (od 1. dubna 2017 do 31. března 2018) činila 634 255 tun, což představuje nejnovější údaj o spotřebě Unie, který má Komise k dispozici, jakož i užitečný indikátor spotřeby Unie v roce 2018. Z tohoto údaje vyplývá, že tržní podíl dovozu 30 vyvážejících výrobců podílejících se na praktikách obcházení, který podle databáze podle čl. 14 odst. 6 v roce 2018 činil 63 227 tun, představuje přibližně 10 % celkového trhu Unie, což je významný procentní podíl.

(77)

Pokud jde o ceny, v přezkumu před pozbytím platnosti nebyla stanovena průměrná cena nepůsobící újmu. Proto byly porovnány průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie stanovené při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti s váženým průměrem cen CIF vykázaných v databázi podle čl. 14 odst. 6 u 30 výrobců, u nichž bylo zjištěno, že v průběhu sledovaného období v rámci tohoto šetření obcházeli daná opatření.

(78)	Vzhledem k tomu, že tyto ceny CIF byly nižší než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie, mařil tento obcházející dovoz nápravné účinky cla z hlediska cen.

(79)	Komise proto dospěla k závěru, že výše popsané praktiky přesměrovávání obchodních toků maří nápravné účinky platných opatření, a to jak pokud jde o množství, tak pokud jde o ceny.

3. OPATŘENÍ

(80)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že konečné antidumpingové clo uložené na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z ČLR bylo obcházeno prostřednictvím praktik přesměrovávání obchodních toků přes některé čínské vyvážející výrobce, na něž se vztahuje nižší clo.

(81)

Na základě čl. 13 odst. 1 základního nařízení by mělo být zbytkové antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR rozšířeno na dovoz téhož výrobku, jenž je deklarován jako vyráběný určitými společnostmi, na něž se vztahuje nižší clo, jelikož je fakticky vyráběn společnostmi, na něž se vztahuje vyšší individuální clo nebo zbytková celní sazba ve výši 36,1 %.

(82)	Je tedy vhodné rozšířit opatření stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1198 (13) v řádku „všechny ostatní společnosti“, tedy konečné antidumpingové clo ve výši 36,1 %, které se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(83)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a s čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že veškerá rozšířená opatření by se měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie v rámci celní evidence uložené zahajovacím nařízením, by mělo být vybráno clo na evidovaný dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z ČLR a dovezeného do Unie pod doplňkovými kódy TARIC 30 výrobců, u nichž bylo zjištěno přesměrovávání obchodních toků. Výše antidumpingového cla, které má být vybráno se zpětnou působností, by měla představovat rozdíl mezi zbytkovou celní sazbou ve výši 36,1 % a částkou, kterou daná společnost zaplatila.

4. POSÍLENÍ POŽADAVKŮ NA DOVOZ A SLEDOVÁNÍ

(84)	Komise porovnala předložené údaje o vývozu v odpovědích na dotazník s údaji vykázanými v databázi podle čl. 14 odst. 6. Konstatovala, že u některých čínských vyvážejících výrobců byly údaje vykázané v databázi podle čl. 14 odst. 6 vyšší než údaje uváděné v odpovědích na dotazník.

(85)

Komise porovnala posledně uvedené údaje během inspekcí na místě i s jinými zdroji, jako je například přiznání k dani z příjmu a DPH. V řadě případů zjistila rozdíly mezi předloženými a následně ověřenými vývozními údaji v odpovědích na dotazník na jedné straně a údaji vykázanými v databázi podle čl. 14 odst. 6 na straně druhé.

(86)	V 5. bodě odůvodnění zmínila Komise zneužití doplňkových kódů TARIC, které jsou specifické pro jednotlivé společnosti. Takové zneužití by mohlo vysvětlovat výše uvedené rozdíly ve vývozních údajích popsané v 71. a 72. bodě odůvodnění.

(87)

Komise proto předložila problém možného zneužívání doplňkových kódů TARIC specifických pro jednotlivé společnosti zástupcům těch vyvážejících výrobců, u nichž na základě svých inspekcí nabyla dojmu, že jejich doplňkové kódy TARIC zneužívají jiné společnosti a že oni sami se na praktikách přesměrovávání obchodních toků nepodíleli.

(88)	Dne 4. července 2019 byla otázka možného zneužívání doplňkových kódů TARIC projednána rovněž s čínskými orgány a s Čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz výrobků lehkého průmyslu a řemeslných výrobků (dále jen „komora“).

(89)

Na základě těchto jednání dospěla Komise k závěru, že je třeba přijmout zvláštní opatření ke snížení rizika zneužívání doplňkových kódů TARIC specifických pro jednotlivé společnosti, zejména posílením požadavků na dovoz a sledování dovozu čínského kuchyňského a stolního nádobí a náčiní do EU. Vzhledem k tomu, že řada čínských výrobců vyváží do EU pouze prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, je vhodné posílit stávající systém následujícím způsobem.

(90)

Dovozce by měl celním orgánům členských států povinně předložit tyto doklady:

—	pokud dovozce nakupuje přímo od čínského vyvážejícího výrobce, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena obchodní faktura s prohlášením vyvážejícího výrobce podle přílohy 2 („prohlášení výrobce pro účely přímého prodeje na vývoz“);

—

pokud dovozce nakupuje od obchodníka nebo jiné zprostředkující právnické osoby bez ohledu na to, zda se nachází v pevninské Číně či nikoli, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena obchodní faktura vystavená výrobcem obchodníkovi s prohlášením výrobce podle přílohy 3 („prohlášení výrobce pro účely nepřímého prodeje na vývoz“) a obchodní faktura vystavená obchodníkem dovozci.

(91)

Přestože předložení těchto dokladů celním orgánům členských států je nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, nejsou tyto doklady jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že jsou jim předloženy tyto dokumenty splňující všechny požadavky, provést své obvyklé kontroly, a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(92)

V návaznosti na jednání uvedená v 88. bodě odůvodnění zaslala Komise dne 9. srpna 2019 čínským orgánům a komoře dopis s návrhem na spolupráci v oblasti posílení dovozních požadavků a systému sledování. Dne 1. září 2019 vyjádřily čínské orgány a komora souhlas s účastí v novém systému vymáhání takto: každý vyvážející výrobce, jehož celní sazba je jiná než 36,1 %, bude vyzván, aby zaslal kopii své obchodní faktury komoře, jejíž povinností pak bude předložit Komisi výroční zprávu týkající se údajů o vývozu těchto vyvážejících výrobců do EU.

(93)

Po poskytnutí informací uvítala Asociace evropského keramického průmyslu (European Ceramic Industry Association) zveřejnění podrobných závěrů v obecném informačním dokumentu a vyjádřila se pro navrhovaná opatření, jako jsou sledování vývozu a požadování souboru dokumentů, které budou členské státy shromažďovat u celních orgánů.

5. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(94)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, které vedly k výše uvedeným závěrům, a vyzvala strany, aby se k nim vyjádřily. Ústní a písemné připomínky předložené dotčenými stranami byly vzaty v úvahu. Žádný z předložených argumentů nedal podnět ke změně konečných zjištění.

(95)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Konečné antidumpingové clo ve výši 36,1 %, které se vztahuje na „všechny ostatní společnosti“ uložené v souladu s čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1198 na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní s výjimkou keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, keramických brousků nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba, v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 21, ex 6912 00 23, ex 6912 00 25 a ex 6912 00 29 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházejícího z Čínské lidové republiky, se ode dne 23. března 2019 rozšiřuje i na dovoz deklarovaný společnostmi uvedenými v následující tabulce. Jejich doplňkové kódy TARIC uvedené v čl. 1 odst. 2 a v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 a uvedené v následující tabulce se zrušují a nahrazují doplňkovým kódem TARIC B999.

Společnost	Doplňkový kód TARIC (zrušen a nahrazen)
CHL Porcelain Industries Ltd	B351
Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd.	B353
Beiliu Chengda Ceramic Co., Ltd.	B360
Beiliu Jiasheng Porcelain Co., Ltd.	B362
Chaozhou Lianjun Ceramics Co., Ltd.	B446
Chaozhou Xinde Ceramics Craft Factory	B484
Chaozhou Yaran Ceramics Craft Making Co., Ltd.	B492
Evershine Fine China Co., Ltd.	B514
Far East (Boluo) Ceramics Factory, Co. Ltd	B517
Fujian Dehua Rongxin Ceramic Co., Ltd.	B543
Fujian Dehua Xingye Ceramic Co., Ltd.	B548
Profit Cultural & Creative Group Corporation	B556
Guangxi Beiliu Guixin Porcelain Co., Ltd.	B579
Guangxi Beiliu Rili Porcelain Co., Ltd	B583
Hunan Huawei China Industry Co., Ltd	B602
Hunan Wing Star Ceramic Co., Ltd.	B610
Joyye Arts & Crafts Co. Ltd	B619
Liling Rongxiang Ceramic Co., Ltd.	B639
Meizhou Gaoyu Ceramics Co., Ltd.	B656
Ronghui Ceramic Co., Ltd Liling Hunan China	B678
Shenzhen Donglin Industry Co., Ltd.	B687
Shenzhen Fuxingjiayun Ceramics Co., Ltd.	B692
Shenzhen Good-Always Imp. & Exp. Co. Ltd	B693
Tangshan Daxin Ceramics Co., Ltd.	B712
Tangshan Redrose Porcelain Products Co., Ltd.	B724
Xuchang Jianxing Porcelain Products Co., Ltd.	B742
Yuzhou Huixiang Ceramics Co., Ltd	B751
Yuzhou Ruilong Ceramics Co., Ltd.	B752
Zibo Fuxin Porcelain Co., Ltd.	B759
Liling Taiyu Porcelain Industries Co., Ltd	B956

2. Vzhledem k jejich vztahu ke společnostem uvedeným v tabulce výše se konečné antidumpingové clo ve výši 36,1 %, které se vztahuje na „všechny ostatní společnosti“, uložené v souladu s čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní s výjimkou keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických mlýnků na kávu, keramických brousků nožů, keramických brousků, keramického kuchyňského náčiní k řezání, mletí, strouhání, plátkování, škrábání a loupání a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba, v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 21, ex 6912 00 23, ex 6912 00 25 a ex 6912 00 29 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházejícího z Čínské lidové republiky, ode dne 23. března 2019 rozšiřuje i na dovoz deklarovaný společnostmi uvedenými v následující tabulce. Jejich doplňkové kódy TARIC uvedené v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 a uvedené v následující tabulce se zrušují a nahrazují doplňkovým kódem TARIC B999.

Společnost	Doplňkový kód TARIC (zrušen a nahrazen)
Guandong Songfa Ceramics Co., Ltd	B573
Guangxi Xin Fu Yuan Co., Ltd	B588
Liling Jiaxing Ceramic Industrial Co., Ltd.	B632

3. Tabulka v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1198 se tímto nahrazuje touto tabulkou:

Společnost	Clo (%)	Doplňkový kód TARIC
Hunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd.	18,3 %	B349
Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd	13,1 %	B350
Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Hongda Ceramics Co., Ltd. Shandong Silver Phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd; Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd; Linyi Silver Phoenix Ceramics Co., Ltd; Linyi Chunguang Ceramics Co., Ltd; Linyi Zefeng Ceramics Co., Ltd.	17,6 %	B352
Společnosti uvedené v příloze 1	17,9 %
Všechny ostatní společnosti	36,1 %	B999

4. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 se nahrazuje přílohou 1 tohoto nařízení.

5. Clo rozšířené odstavcem 1 tohoto článku se vybírá z dovozu evidovaného podle článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/464 a podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1036 od všech společností uvedených v tabulce v odstavci 1 tohoto článku.

Výše antidumpingového cla, které má být vybráno se zpětnou působností, představuje rozdíl mezi zbytkovou celní sazbou ve výši 36,1 % a částkou, která byla skutečně zaplacena.

6. Příloha II prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 se nahrazuje přílohami 2 a 3 tohoto nařízení. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na společnosti uvedené v odstavci 3 je podmíněno předložením následujících dokumentů celním orgánům členských států:

a)	pokud dovozce nakupuje přímo od čínského vyvážejícího výrobce, musí být k dovoznímu prohlášení přiložena obchodní faktura s prohlášením vyvážejícího výrobce podle přílohy 2 („prohlášení výrobce pro účely přímého prodeje na vývoz“);

7. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s článkem 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/464.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. listopadu 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 131, 15.5.2013, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1932 ze dne 23. října 2017, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 273, 24.10.2017, s. 4).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 803/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 33).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2207 ze dne 29. listopadu 2017, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 314, 30.11.2017, s. 31).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1198 ze dne 12. července 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 189, 15.7.2019, s. 8).

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/464 ze dne 21. března 2019 o zahájení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 412/2013 na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky a o zavedení celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 80, 22.3.2019, s. 18).

(8) Tento vyvážející výrobce nebyl schopen předložit jiný důkaz o hospodářském důvodu svého vývozu v roce 2018 než přesměrovávání dotčeného výrobku vyráběného jinými čínskými vyvážejícími výrobci.

(9) Společnost neposkytla ve stanovené lhůtě v odpovědi na dotazník nezbytné informace týkající se mimo jiné finančních údajů a údajů o prodeji a o výrobě. V důsledku toho nemohl tento vyvážející výrobce poskytnout jiný důkaz o hospodářském důvodu svého vývozu v roce 2018 než přesměrovávání.

(10) Je třeba konstatovat, že dopis ze dne 18. října 2019 od společnosti A se týká hlavně jejího vztahu ke společnosti B a již méně jejího vztahu se společností C.

(11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(12) Jak je uvedeno v poznámce pod čarou č. 4, celní sazba pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, ve výši 17,9 % se vztahuje na více než 400 vyvážejících výrobců.

(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1198 ze dne 12. července 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 189, 15.7.2019, s. 8).

PŘÍLOHA 1

Čínští spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku

Společnost	Doplňkový kód TARIC
Amaida Ceramic Product Co., Ltd.	B357
Asianera Porcelain (Tangshan) Ltd.	B358
Beiliu Changlong Ceramics Co., Ltd.	B359
Beiliu City Heyun Building Materials Co., Ltd.	B361
Beiliu Quanli Ceramic Co., Ltd.	B363
Beiliu Shimin Porcelain Co., Ltd.	B364
Beiliu Windview Industries Ltd.	B365
Cameo China (Fengfeng) Co., Ltd.	B366
Changsha Happy Go Products Developing Co., Ltd.	B367
Chao An Huadayu Craftwork Factory	B368
Chaoan County Fengtang Town HaoYe Ceramic Fty	B369
Chao’an Lian Xing Yuan Ceramics Co., Ltd.	B370
Chaoan Oh Yeah Ceramics Industrial Co., Ltd.	B371
Chaoan Shengyang Crafts Industrial Co., Ltd	B372
Chaoan Xin Yuan Ceramics Factory	B373
Chao’an Yongsheng Ceramic Industry Co., Ltd.	B374
Guangdong Baodayi Porcelain Co., Ltd.	B375
Chaozhou Baode Ceramics Co., Ltd,	B376
Chaozhou Baolian Ceramics Co., Ltd.	B377
Chaozhou Big Arrow Ceramics Industrial Co., Ltd.	B378
Chaozhou Boshifa Ceramics Making Co., Ltd.	B379
Chaozhou Cantake Craft Co., Ltd.	B380
Chaozhou Ceramics Industry and Trade General Corp.	B381
Chaozhou Chaofeng Ceramic Making Co., Ltd.	B382
Chaozhou Chengxi Jijie Art & Craft Painted Porcelain Fty.	B383
Chaozhou Chengxinda Ceramics Industry Co., Ltd.	B384
Chaozhou Chenhui Ceramics Co., Ltd.	B385
Chaozhou Chonvson Ceramics Industry Co., Ltd.	B386
Chaozhou Daxin Arts & Crafts Co., Ltd.	B387
Chaozhou DaXing Ceramics Manufactory Co., Ltd	B388
Chaozhou Dayi Ceramics Industries Co., Ltd.	B389
Chaozhou Dehong Ceramics Making Co., Ltd.	B390
Chaozhou Deko Ceramic Co., Ltd.	B391
Chaozhou Diamond Ceramics Industrial Co., Ltd.	B392
Chaozhou Dongyi Ceramics Co., Ltd.	B393
Chaozhou Dragon Porcelain Industrial Co., Ltd.	B394
Chaozhou Fairway Ceramics Manufacturing Co., Ltd.	B395
Chaozhou Feida Ceramics Industries Co., Ltd.	B396
Chaozhou Fengxi Baita Ceramics Fty.	B397
Chaozhou Fengxi Dongtian Porcelain Fty. No.2	B398
Chaozhou Fengxi Fenger Ceramics Craft Fty.	B399
Chaozhou Fengxi Hongrong Color Porcelain Fty.	B400
Chaozhou Fengxi Jiaxiang Ceramic Manufactory	B401
Guangdong GMT Foreign Trade Service Corp.	B402
Chaozhou Fengxi Shengshui Porcelain Art Factory	B403
Chaozhou Fengxi Zone Jinbaichuan Porcelain Crafts Factory	B404
Chaozhou Fromone Ceramic Co., Ltd.	B405
Chaozhou Genol Ceramics Manufacture Co., Ltd.	B406
Chaozhou Good Concept Ceramics Co., Ltd.	B407
Chaozhou Grand Collection Ceramics Manufacturing Co. Ltd.	B408
Chaozhou Guangjia Ceramics Manufacture Co., Ltd.	B409
Chaozhou Guidu Ceramics Co., Ltd.	B410
Chaozhou Haihong Ceramics Making Co., Ltd.	B411
Chaozhou Hengchuang Porcelain Co., Ltd.	B412
Chaozhou Henglibao Porcelain Industrial Co., Ltd.	B413
Chaozhou Hongbo Ceramics Industrial Co., Ltd.	B414
Chaozhou Hongjia Ceramics Making Co., Ltd.	B415
Chaozhou Hongye Ceramics Manufactory Co., Ltd.	B416
Chaozhou Hongye Porcelain Development Co., Ltd.	B417
Chaozhou Hongyue Porcelain Industry Co., Ltd.	B418
Chaozhou Hongzhan Ceramic Manufacture Co., Ltd.	B419
Chaozhou Hua Da Ceramics Making Co., Ltd.	B420
Chaozhou Huabo Ceramic Co., Ltd.	B421
Chaozhou Huade Ceramics Manufacture Co., Ltd.	B422
Chaozhou Huashan Industrial Co., Ltd.	B423
Chaozhou Huayu Ceramics Co., Ltd.	B424
Chaozhou Huazhong Ceramics Industries Co., Ltd.	B425
Chaozhou Huifeng Ceramics Craft Making Co., Ltd.	B426
Chaozhou J&M Ceramics Industrial Co., Ltd.	B427
Chaozhou Jencymic Co., Ltd.	B428
Chaozhou Jiahua Ceramics Co., Ltd.	B429
Chaozhou Jiahuabao Ceramics Industrial Co., Ltd.	B430
Chaozhou JiaHui Ceramic Factory	B431
Chaozhou Jiaye Ceramics Making Co., Ltd.	B432
Chaozhou Jiayi Ceramics Making Co., Ltd.	B433
Chaozhou Jiayu Ceramics Making Co., Ltd.	B434
Chaozhou Jin Jia Da Porcelain Industry Co., Ltd.	B435
Chaozhou Jingfeng Ceramics Craft Co., Ltd.	B436
Guangdong Jinqiangyi Ceramics Co., Ltd.	B437
Chaozhou Jinxin Ceramics Making Co., Ltd	B438
Chaozhou Jinyuanli Ceramics Manufacture Co., Ltd.	B439
Chaozhou Kaibo Ceramics Making Co., Ltd.	B440
Chaozhou Kedali Porcelain Industrial Co., Ltd.	B441
Chaozhou King’s Porcelain Industry Co., Ltd.	B442
Chaozhou Kingwave Porcelain & Pigment Co., Ltd.	B443
Chaozhou Lemontree Tableware Co., Ltd.	B444
Chaozhou Lianfeng Porcelain Co., Ltd.	B445
Chaozhou Lianyu Ceramics Co., Ltd.	B447
ChaoZhou Lianyuan Ceramic Making Co., Ltd.	B448
Chaozhou Lisheng Ceramics Co., Ltd.	B449
Chaozhou Loving Home Porcelain Co., Ltd.	B450
Chaozhou Maocheng Industry Dve. Co., Ltd.	B451
Chaozhou MBB Porcelain Factory	B452
Guangdong Mingyu Technology Joint Stock Limited Company	B453
Chaozhou New Power Co., Ltd.	B454
Chaozhou Ohga Porcelain Co.,Ltd.	B455
Chaozhou Oubo Ceramics Co., Ltd.	B456
Chaozhou Pengfa Ceramics Manufactory Co., Ltd.	B457
Chaozhou Pengxing Ceramics Co., Ltd.	B458
Chaozhou Qingfa Ceramics Co., Ltd.	B459
Chaozhou Ronghua Ceramics Making Co., Ltd.	B460
Guangdong Ronglibao Homeware Co., Ltd.	B461
Chaozhou Rui Cheng Porcelain Industry Co., Ltd.	B462
Chaozhou Rui Xiang Porcelain Industrial Co., Ltd.	B463
Chaozhou Ruilong Ceramics Co., Ltd.	B464
Chaozhou Sanhua Ceramics Industrial Co., Ltd.	B465
Chaozhou Sanming Industrial Co., Ltd.	B466
Chaozhou Santai Porcelain Co., Ltd.	B467
Chaozhou Shuntai Ceramic Manufactory Co., Ltd.	B468
Chaozhou Songfa Ceramics Co.,Ltd.	B469
Chaozhou Sundisk Ceramics Making Co., Ltd.	B470
Chaozhou Teemjade Ceramics Co., Ltd.	B471
Chaozhou Thyme Ceramics Co., Ltd.	B472
Chaozhou Tongxing Huajiang Ceramics Making Co., Ltd	B473
Guangdong Totye Ceramics Industrial Co., Ltd.	B474
Chaozhou Trend Arts & Crafts Co., Ltd.	B475
Chaozhou Uncommon Craft Industrial Co., Ltd.	B476
Chaozhou Weida Ceramic Making Co., Ltd.	B477
Chaozhou Weigao Ceramic Craft Co., Ltd.	B478
Chaozhou Wingoal Ceramics Industrial Co., Ltd.	B479
Chaozhou Wood House Porcelain Co., Ltd.	B480
Chaozhou Xiangye Ceramics Craft Making Co., Ltd.	B481
Chaozhou Xin Weicheng Co., Ltd.	B482
Chaozhou Xincheng Ceramics Co., Ltd.	B483
Chaozhou Xingguang Ceramics Co., Ltd.	B485
Chaozhou Wenhui Porcelain Co., Ltd.	B486
Chaozhou Xinkai Porcelain Co., Ltd.	B487
Chaozhou Xinlong Porcelain Industrial Co., Ltd.	B488
Chaozhou Xinyu Porcelain Industrial Co., Ltd.	B489
Chaozhou Xinyue Ceramics Manufacture Co., Ltd.	B490
Chaozhou Yangguang Ceramics Co., Ltd.	B491
Chaozhou Yinhe Ceramics Co., Ltd.	B493
Chaozhou Yongsheng Ceramics Manufacturing Co., Ltd.	B494
Chaozhou Yongxuan Domestic Ceramics Manufactory Co., Ltd.	B495
Chaozhou Yu Ri Ceramics Making Co., Ltd.	B496
Chaozhou Yuefeng Ceramics Ind. Co., Ltd.	B497
Chaozhou Yufeng Ceramics Making Factory	B498
Chaozhou Zhongxia Porcelain Factory Co., Ltd.	B499
Chaozhou Zhongye Ceramics Co., Ltd.	B500
Dabu Yongxingxiang Ceramics Co., Ltd.	B501
Dapu Fuda Ceramics Co., Ltd.	B502
Dapu Taoyuan Porcelain Factory	B503
Dasheng Ceramics Co., Ltd. Dehua	B504
De Hua Hongshun Ceramic Co., Ltd.	B505
Dehua Hongsheng Ceramic Co., Ltd.	B506
Dehua Jianyi Porcelain Industry Co., Ltd.	B507
Dehua Kaiyuan Porcelain Industry Co., Ltd.	B508
Dehua Ruyuan Gifts Co., Ltd.	B509
Dehua Xinmei Ceramics Co., Ltd.	B510
Dongguan Kennex Ceramic Ltd.	B511
Dongguan Shilong Kyocera Co., Ltd.	B512
Dongguan Yongfuda Ceramics Co., Ltd.	B513
Excellent Porcelain Co., Ltd.	B515
Fair-Link Limited (Xiamen)	B516
Far East (chaozhou) Ceramics Factory Co., Ltd.	B518
Fengfeng Mining District Yuhang Ceramic Co. Ltd. („Yuhang“)	B519
Foshan Metart Company Limited	B520
Fujian Jiashun Art&Crafts Co., Ltd.	B521
Fujian Dehua Chengyi Ceramics Co., Ltd.	B522
Fujian Dehua Five Continents Ceramic Manufacturing Co., Ltd.	B523
Fujian Dehua Fujue Ceramics Co., Ltd.	B524
Fujian Dehua Full Win Crafts Co., Ltd.	B525
Fujian Dehua Fusheng Ceramics Co., Ltd.	B526
Fujian Dehua Gentle Porcelain Co., Ltd.	B527
Fujian Dehua Guanhong Ceramic Co., Ltd.	B528
Fujian Dehua Guanjie Ceramics Co., Ltd.	B529
Luzerne (Fujian) Group Co., Ltd.	B530
Fujian Dehua Hongda Ceramics Co., Ltd.	B531
Fujian Dehua Hongsheng Arts & Crafts Co., Ltd.	B532
Fujian Dehua Hongyu Ceramic Co., Ltd.	B533
Fujian Dehua Huachen Ceramics Co., Ltd.	B534
Fujian Dehua Huaxia Ceramics Co., Ltd.	B535
Fujian Dehua Huilong Ceramic Co., Ltd.	B536
Fujian Dehua Jingyi Ceramics Co., Ltd.	B537
Fujian Dehua Jinhua Porcelain Co., Ltd.	B538
Fujian Dehua Jinzhu Ceramics Co., Ltd.	B539
Fujian Dehua Lianda Ceramic Co., Ltd.	B540
Fujian Dehua Myinghua Ceramics Co., Ltd.	B541
Fujian Dehua Pengxin Ceramics Co., Ltd.	B542
Fujian Dehua Shisheng Ceramics Co., Ltd.	B544
Fujian Dehua Will Ceramic Co., Ltd.	B545
Fujian Dehua Xianda Ceramic Factory	B546
Fujian Dehua Xianghui Ceramic Co., Ltd.	B547
Fujian Dehua Yonghuang Ceramic Co., Ltd.	B549
Fujian Dehua Yousheng Ceramics Co., Ltd.	B550
Fujian Dehua You-Young Crafts Co., Ltd.	B551
Fujian Dehua Zhenfeng Ceramics Co., Ltd.	B552
Fujian Dehua Zhennan Ceramics Co., Ltd.	B553
Fujian Jackson Arts and Crafts Co., Ltd.	B554
Fujian Jiamei Group Corporation	B555
Fujian Province Dehua County Beatrot Ceramic Co., Ltd.	B557
Fujian Province Yongchun County Foreign Processing and Assembling Corporation	B558
Fujian Quanzhou Longpeng Group Co., Ltd.	B559
Fujian Dehua S&M Arts Co., Ltd., and Fujian Taigu Ceramics Co., Ltd.	B560
Fung Lin Wah Group	B561
Ganzhou Koin Structure Ceramics Co., Ltd.	B562
Global Housewares Factory	B563
Guangdong Baofeng Ceramic Technology Development Co., Ltd.	B564
Guangdong Bening Ceramics Industries Co., Ltd.	B565
Guangdong Daye Porcelain Co., Ltd.	B566
Guangdong Dongbao Group Co., Ltd.	B567
Guangdong Huaxing Ceramics Co., Ltd.	B568
Guangdong Quanfu Ceramics Ind. Co., Ltd.	B569
Guangdong Shunqiang Ceramics Co., Ltd	B570
Guangdong Shunxiang Porcelain Co., Ltd.	B571
Guangdong Sitong Group Co., Ltd.	B572
GuangDong XingTaiYi Porcelain Co., Ltd	B574
Guangdong Yutai Porcelain Co., Ltd.	B575
Guangdong Zhentong Ceramics Co., Ltd	B576
Guangxi Baian Ceramic Co. Ltd	B577
Guangxi Beiliu City Ming Chao Porcelain Co., Ltd.	B578
Guangxi Beiliu Huasheng Porcelain Ltd.	B580
Guangxi Beiliu Newcentury Ceramic Llc.	B581
Guangxi Beiliu Qinglang Porcelain Trade Co., Ltd.	B582
Guangxi Beiliu Xiongfa Ceramics Co., Ltd.	B584
Guangxi Beiliu Yujie Porcelain Co., Ltd.	B585
Guangxi Beiliu Zhongli Ceramics Co., Ltd	B586
Guangxi Nanshan Porcelain Co., Ltd.	B587
Guangxi Yulin Rongxing Ceramics Co., Ltd.	B589
Guangzhou Chaintime Porcelain Co., Ltd.	B590
Haofa Ceramics Co., Ltd. of Dehua Fujian	B591
Hebei Dersun Ceramic Co., Ltd.	B592
Hebei Great Wall Ceramic Co., Ltd.	B593
Henan Ruilong Ceramics Co., Ltd	B594
Henghui Porcelain Plant Liling Hunan China	B595
Huanyu Ceramic Industrial Co., Ltd. Liling Hunan China	B596
Hunan Baihua Ceramics Co., Ltd.	B597
Hunan Eka Ceramics Co., Ltd.	B598
Hunan Fungdeli Ceramics Co., Ltd.	B599
Hunan Gaofeng Ceramic Manufacturing Co., Ltd.	B600
Hunan Huari Ceramic Industry Co., Ltd	B601
Hunan Huayun Ceramics Factory Co., Ltd	B603
Hunan Liling Tianxin China Industry Ltd.	B604
Hunan Provincial Liling Chuhua Ceramic Industrial Co., Ltd.	B605
Hunan Quanxiang Ceramics Corp. Ltd.	B606
Hunan Rslee Ceramics Co., Ltd	B607
Hunan Taisun Ceramics Co., Ltd.	B608
Hunan Victor Imp. & Exp. Co., Ltd	B609
Hunan Xianfeng Ceramic Industry Co.,Ltd	B611
Jiangsu Gaochun Ceramics Co., Ltd.	B612
Jiangsu Yixing Fine Pottery Corp., Ltd.	B613
Jiangxi Global Ceramic Co., Ltd.	B614
Jiangxi Kangshu Porcelain Co.,Ltd.	B615
Jingdezhen F&B Porcelain Co., Ltd.	B616
Jingdezhen Yuanjing Porcelain Industry Co., Ltd.	B617
Jiyuan Jukang Xinxing Ceramics Co., Ltd.	B618
Junior Star Ent’s Co., Ltd.	B620
K&T Ceramics International Co., Ltd.	B621
Kam Lee (Xing Guo) Metal and Plastic Fty. Co., Ltd.	B622
Karpery Industrial Co., Ltd. Hunan China	B623
Kilncraft Ceramics Ltd.	B624
Lian Jiang Golden Faith Porcelain Co., Ltd.	B625
Liling Gaojia Ceramic Industry Co., Ltd	B626
Liling GuanQian Ceramic Manufacture Co., Ltd.	B627
Liling Huahui Ceramic Manufacturing Co., Ltd.	B628
Liling Huawang Ceramics Manufacturing Co., Ltd.	B629
Liling Jiahua Porcelain Manufacturing Co., Ltd	B630
Liling Jialong Porcelain Industry Co., Ltd	B631
Liling Kaiwei Ceramic Co., Ltd.	B633
Liling Liangsheng Ceramic Manufacture Co., Ltd.	B634
Liling Liuxingtan Ceramics Co., Ltd	B635
Liling Minghui Ceramics Factory	B636
Liling Pengxing Ceramic Factory	B637
Liling Quanhu Industries General Company	B638
Liling Ruixiang Ceramics Industrial Co., Ltd.	B640
Liling Santang Ceramics Manufacturing Co., Ltd.	B641
Liling Shenghua Industrial Co., Ltd.	B642
Liling Spring Ceramic Industry Co., Ltd	B643
Liling Tengrui Industrial and Trading Co.,Ltd.	B644
Liling Top Collection Industrial Co., Ltd	B645
Liling United Ceramic-Ware Manufacturing Co., Ltd.	B646
Liling Yonghe Porcelain Factory	B647
Liling Yucha Ceramics Co., Ltd.	B648
Liling Zhengcai Ceramic Manufacturing Co., Ltd	B649
Linyi Jinli Ceramics Co., Ltd.	B650
Linyi Pengcheng Industry Co., Ltd.	B651
Linyi Wanqiang Ceramics Co., Ltd.	B652
Linyi Zhaogang Ceramics Co., Ltd.	B653
Liveon Industrial Co., Ltd.	B654
Long Da Bone China Co., Ltd.	B655
Meizhou Lianshunchang Trading Co., Ltd.	B657
Meizhou Xinma Ceramics Co., Ltd.	B658
Meizhou Yuanfeng Ceramic Industry Co., Ltd.	B659
Meizhou Zhong Guang Industrial Co., Ltd.	B660
Miracle Dynasty Fine Bone China (Shanghai) Co., Ltd.	B661
Photo USA Electronic Graphic Inc.	B662
Quanzhou Allen Light Industry Co., Ltd.	B663
Quanzhou Chuangli Craft Co., Ltd.	B664
Quanzhou Dehua Fangsheng Arts Co., Ltd.	B665
Quanzhou Haofu Gifts Co., Ltd.	B666
Quanzhou Hongsheng Group Corporation	B667
Quanzhou Jianwen Craft Co., Ltd.	B668
Quanzhou Kunda Gifts Co., Ltd.	B669
Quanzhou Yongchun Shengyi Ceramics Co., Ltd.	B670
Raoping Bright Future Porcelain Factory („RBF“)	B671
Raoping Sanrao Yicheng Porcelain Factory	B672
Raoping Sanyi Industrial Co., Ltd.	B673
Raoping Suifeng Ceramics and Glass Factory	B674
Raoping Xinfeng Yangda Colour Porcelain FTY	B675
Red Star Ceramics Limited	B676
Rong Lin Wah Industrial (Shenzhen) Co., Ltd.	B677
Shandong Futai Ceramics Co., Ltd.	B679
Shandong Gaode Hongye Ceramics Co., Ltd.	B680
Shandong Kunlun Ceramic Co., Ltd.	B681
Shandong Zhaoding Porcelain Co., Ltd.	B682
Shantou Ceramics Industry Supply & Marketing Corp.	B683
Sheng Hua Ceramics Co., Ltd.	B684
Shenzhen Baoshengfeng Imp. & Exp. Co., Ltd.	B685
Shenzhen Bright Future Industry Co., Ltd. („SBF“)	B686
Shenzhen Ehome Enterprise Ltd	B688
Shenzhen Ever Nice Industry Co., Ltd.	B689
Shenzhen Fuliyuan Porcelain Co., Ltd.	B690
Shenzhen Full Amass Ind. Dev. Co. Ltd	B691
Shenzhen Gottawa Industrial Ltd.	B694
Shenzhen Hiker Housewares Ltd.	B695
Shenzhen Hua Mei Industry Development Ltd	B696
Shenzhen Mingsheng Ceramic Ltd.	B697
Shenzhen Senyi Porcelain Industry Co. Ltd.	B698
Shenzhen SMF Investment Co., Ltd	B699
Shenzhen Tao Hui Industrial Co., Ltd.	B700
Shenzhen Topchoice Industries Limited	B701
Shenzhen Trueland Industrial Co., Ltd.	B702
Shenzhen Universal Industrial Co., Ltd.	B703
Shenzhen Zhan Peng Xiang Industrial Co., Ltd.	B704
Shijiazhuang Kuangqu Huakang Porcelain Co., Ltd.	B705
Shun Sheng Da Group Co., Ltd. Quanzhou Fujian	B706
Stechcol Ceramic Crafts Development (Shenzhen) Co., Ltd.	B707
Taiyu Ceramic Co., Ltd. Liling Hunan China	B708
Tangshan Beifangcidu Ceramic Group Co., Ltd.	B709
Tangshan Boyu Osseous Ceramic Co., Ltd.	B710
Tangshan Chinawares Trading Co., Ltd	B711
Tangshan Golden Ceramic Co., Ltd.	B713
Tangshan Haigelei Fine Bone Porcelain Co., Ltd.	B714
Tangshan Hengrui Porcelain Industry Co., Ltd.	B715
Tangshan Huamei Porcelain Co., Ltd.	B716
Tangshan Huaxincheng Ceramic Products Co., Ltd.	B717
Tangshan Huyuan Bone China Co., Ltd.	B718
Tangshan Imperial-Hero Ceramics Co., Ltd.	B719
Tangshan Jinfangyuan Bone China Manufacturing Co., Ltd.	B720
Tangshan Keyhandle Ceramic Co., Ltd.	B721
Tangshan Longchang Ceramics Co., Ltd.	B722
Tangshan Masterwell Ceramic Co., Ltd.	B723
Tangshan Shiyu Commerce Co., Ltd.	B725
Tangshan Xueyan Industrial Co., Ltd.	B726
Tangshan Yida Industrial Corp.	B727
Tao Yuan Porcelain Factory	B728
Teammann Co., Ltd.	B729
The China & Hong Kong Resources Co., Ltd.	B730
The Great Wall of Culture Group Holding Co., Ltd Guangdong	B731
Tienshan (Handan) Tableware Co., Ltd. („Tienshan“)	B732
Topking Industry (China) Ltd.	B733
Weijian Ceramic Industrial Co., Ltd.	B734
Weiye Ceramics Co., Ltd.	B735
Winpat Industrial Co., Ltd.	B736
Xiamen Acrobat Splendor Ceramics Co., Ltd.	B737
Xiamen Johnchina Fine Polishing Tech Co., Ltd.	B738
Xiangqiang Ceramic Manufacturing Co., Ltd. Liling City Hunan	B739
Xin Xing Xian XinJiang Pottery Co., Ltd.	B740
Xinhua County Huayang Porcelain Co., Ltd.	B741
Yangjiang Shi Ba Zi Kitchen Ware Manufacturing Co., Ltd.	B743
Yanling Hongyi Import N Export Trade Co., Ltd.	B744
Ying-Hai (Shenzhen) Industry Dev. Co., Ltd.	B745
Yiyang Red Star Ceramics Ltd.	B746
China Yong Feng Yuan Co., Ltd.	B747
Yongchun Dahui Crafts Co., Ltd.	B748
Yu Yuan Ceramics Co., Ltd.	B749
Yuzhou City Kongjia Porcelain Co., Ltd.	B750
Zeal Ceramics Development Co., Ltd, Shenzhen, China	B753
Zhangjiakou Xuanhua Yici Ceramics Co., Ltd. („Xuanhua Yici“)	B754
Zhejiang Nansong Ceramics Co., Ltd.	B755
Zibo Boshan Shantou Ceramic Factory	B756
Zibo CAC Chinaware Co., Ltd.	B757
Zibo Fortune Light Industrial Products Co., Ltd.	B758
Zibo GaoDe Ceramic Technology & Development Co., Ltd.	B760
Zibo Hongda Ceramics Co., Ltd.	B761
Zibo Jinxin Light Industrial Products Co., Ltd.	B762
Zibo Kunyang Ceramic Corporation Limited	B763
Liling Xinyi Ceramics Industry Ltd.	B957
Gemmi (Shantou) Industrial Co., Ltd.	B958
Jing He Ceramics Co., Ltd	B959
Fujian Dehua Huamao Ceramics Co., Ltd	C303
Fujian Dehua Jiawei Ceramics Co., Ltd	C304
Fujian Dehua New Qili Arts Co., Ltd	C305
Quanzhou Dehua Hengfeng Ceramics Co., Ltd	C306
Fujian Dehua Sanfeng Ceramics Co. Ltd	C485

PŘÍLOHA 2

Prohlášení výrobce pro účely přímého prodeje na vývoz

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 1 odst. 6 písm. a) musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem výrobce v tomto formátu:

1)	Jméno a funkce odpovědného pracovníka výrobce.

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v kg) keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodávaného na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

3)	Datum a podpis.

PŘÍLOHA 3

Prohlášení výrobce pro účely nepřímého prodeje na vývoz

Platná obchodní faktura vystavená výrobcem obchodníkovi uvedená v čl. 1 odst. 6 písm. b) musí obsahovat prohlášení čínského výrobce podepsané odpovědným pracovníkem výrobce, který obchodníkovi vystavil fakturu k této transakci, v tomto formátu:

1)	Jméno a funkce odpovědného pracovníka výrobce.

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem v kg) stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodaného obchodníkovi (název obchodníka) (země obchodníka), na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila naše společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

3)	Datum a podpis.

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/168

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP

č. 256/2018

ze dne 5. prosince 2018

kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP [2019/2132]

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1800 ze dne 29. června 2017, kterým se mění nařízení přenesené pravomoci (EU) č. 151/2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (1), by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(2)	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1073 ze dne 1. července 2016 o rovnocennosti určených smluvních trhů ve Spojených státech amerických v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(3)	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2270 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti schválených burz v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (3) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(4)	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2271 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti burz pro finanční nástroje a komoditních burz v Japonsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(5)	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2272 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti finančních trhů v Austrálii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (5) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(6)	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2273 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti uznaných burz v Kanadě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (6) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(7)	Příloha IX Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha IX Dohody o EHP se mění takto:

Za bod 31bcai (prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2042) se doplňují nové body, které znějí:

„31bcaj.

32016 D 1073: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1073 ze dne 1. července 2016 o rovnocennosti určených smluvních trhů ve Spojených státech amerických v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 178, 2.7.2016, s. 24).

31bcak.

32016 D 2270: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2270 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti schválených burz v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 42).

31bcal.

32016 D 2271: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2271 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti burz pro finanční nástroje a komoditních burz v Japonsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 45).

31bcam.

32016 D 2272: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2272 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti finančních trhů v Austrálii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 48).

31bcan.

32016 D 2273: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2273 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti uznaných burz v Kanadě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 51).“

V bodě 31bch (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 151/2013) se doplňují nová slova a odrážka, které znějí:

„,ve znění:

—	32017 R 1800: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1800 ze dne 29. června 2017 (Úř. věst. L 259, 7.10.2017, s. 14).“

Článek 2

Znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1800 a prováděcích rozhodnutí (EU) 2016/1073, (EU) 2016/2270, (EU) 2016/2271, (EU) 2016/2272 a (EU) 2016/2273 v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 6. prosince 2018 za předpokladu, že jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (7).

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 5. prosince 2018.

Za Smíšený výbor EHP

předsedkyně

Oda Helen SLETNES

(1) Úř. věst. L 259, 7.10.2017, s. 14.

(2) Úř. věst. L 178, 2.7.2016, s. 24.

(3) Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 42.

(4) Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 45.

(5) Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 48.

(6) Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 51.

(7) Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/170

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. 79/2019

ze dne 29. března 2019,

kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP [2019/2133]

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 68, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s. 6 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 2, by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi (2), by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (3), ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 73 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 1, by měla být začleněna do Dohody o EHP.

(4)

Nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU obsahují odkazy na „mateřské instituce v EU“, „mateřské finanční holdingové společnosti v EU“ a „mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU“, jež jsou v kontextu Dohody o EHP chápány jako odkazy na subjekty, které splňují příslušné definice stanovené v nařízení, jsou usazeny ve smluvní straně EHP a nejsou dceřinými podniky žádné jiné instituce usazené v jakékoli jiné smluvní straně EHP.

(5)	Směrnicí 2013/36/EU se zrušují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (4) a 2006/49/ES (5), které jsou začleněny do Dohody o EHP, a které by proto měly být v Dohodě o EHP zrušeny.

(6)

Možnosti neodůvodněného snižování kapitálových požadavků za použití interních modelů byly mimo jiné omezeny vnitrostátními právními předpisy provádějícími článek 152 směrnice 2006/48/ES, který byl koncem roku 2017 nahrazen článkem 500 nařízení (EU) č. 575/2013. Nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU však obsahují několik dalších ustanovení, která příslušným orgánům umožňují zabývat se touto otázkou, včetně možnosti přijmout opatření s cílem vyvážit neodůvodněné snižování objemu rizikově vážených expozic, viz například článek 104 směrnice 2013/36/EU, a uložit obezřetnostní konzervativní marže při kalibraci interních modelů, viz například článek 144 nařízení (EU) č. 575/2013 a článek 101 směrnice 2013/36/EU.

(7)	Příloha IX Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha IX Dohody o EHP se mění takto:

Znění bodu 14 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES) se nahrazuje tímto:

„ 32013 L 0036: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338), ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 73 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 1.

Pro účely této dohody se uvedená směrnice upravuje takto:

a)	Bez ohledu na ustanovení protokolu 1 k této dohodě a není-li v této dohodě stanoveno jinak, má se za to, že se „členskými státy“ a „příslušnými orgány“ rozumějí kromě významu stanoveného ve směrnici také státy ESVO a jejich příslušné orgány.

b)	Odkazy na „centrální banky ESCB“ nebo „centrální banky“ je třeba chápat tak, že vedle významu stanoveného ve směrnici zahrnují také národní centrální banky států ESVO.

c)	Odkazy na jiné akty ve směrnici se použijí v rozsahu a podobě, v jakých jsou příslušné akty začleněny do této dohody.

Odkazy na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ve směrnici se v případech, které jsou uvedeny v bodě 31g této přílohy a které jsou s tímto bodem v souladu, považují ve vztahu ke státům ESVO za odkazy na pravomoci Kontrolního úřadu ESVO.

V čl. 2 odst. 5 se vkládá nový bod, který zní:

„11a)

na Islandu: na činnost „Byggðastofnun“, „Íbúðalánasjóður“ a „Lánasjóður sveitarfélaga ohf.“;“.

V čl. 6 písm. a) se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Příslušné orgány států ESVO spolupracují na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi nimi a stranami ESFS a s Kontrolním úřadem ESVO. Příslušné orgány členských států EU spolupracují stejným způsobem s příslušnými orgány států ESVO.“

Ustanovení čl. 47 odst. 3 se nepoužije na státy ESVO. Každý stát ESVO může v dohodách uzavřených s jednou nebo více třetími zeměmi sjednat použití ustanovení, jež poskytnou pobočkám úvěrové instituce, která má skutečné sídlo ve třetí zemi, rovné zacházení na území daného státu ESVO.

Před uzavřením dohod s třetími zeměmi na základě čl. 47 odst. 3 nebo prvního pododstavce tohoto bodu se smluvní strany vzájemně informují a konzultují.

Kdykoliv Evropská unie vede jednání s jednou nebo více třetími zeměmi o uzavření dohody na základě čl. 47 odst. 3 a uvedená dohoda se týká získání národního zacházení nebo účinného přístupu na trh pro pobočky úvěrových institucí, které mají skutečné sídlo v členském státě EU, v dotčených třetích zemích, usiluje Evropská unie o zajištění rovného zacházení pro pobočky úvěrových institucí se skutečným sídlem v některém státě ESVO.

Článek 48 se nepoužije. Pokud některý stát ESVO uzavře s jednou nebo více třetími zeměmi dohodu o způsobech výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad institucemi, jejichž mateřské podniky mají skutečné sídlo ve třetí zemi, a institucemi se sídlem ve třetích zemích, jejichž mateřské podniky, ať se jedná o instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, mají své skutečné sídlo na území tohoto státu ESVO, bude uvedená dohoda usilovat o zajištění toho, aby byl Evropský orgán pro bankovnictví schopen získat od příslušného orgánu daného státu ESVO informace poskytnuté vnitrostátními orgány třetích zemí v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010.

i)	V čl. 53 odst. 2 se před slova „v souladu s touto směrnicí“ vkládají slova „nebo případně Kontrolnímu úřadu ESVO“.

j)	V čl. 58 odst. 1 písm. d) se za zkratku „ESMA“ vkládají slova „nebo případně Kontrolnímu úřadu ESVO“.

k)	V čl. 89 odst. 5 se slovo „Unie“ nahrazuje slovy „použitelných podle Dohody o EHP, jejichž ustanovení jdou“.

l)	V čl. 114 odst. 1 se v případě Lichtenštejnska slova „centrální banka ESCB“ nahrazují slovy „příslušný orgán“.

m)	V čl. 117 odst. 1 druhém pododstavci se za zkratku „EBA“ vkládají nová slova, která znějí: „nebo případně Kontrolním úřadem ESVO“.

n)	V čl. 133 odst. 14 a 15 se za slovo „Komise/Komisi“ vkládají v příslušném gramatickém tvaru slova „nebo, pokud jde o státy ESVO, Stálý výbor států ESVO“.

o)	V čl. 151 odst. 1 se s ohledem na státy ESVO slova „v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými“ nahrazují slovy „v souladu s rozhodnutím Smíšeného výboru EHP obsahujícím akt v přenesené pravomoci přijatý“.“

Za bod 14 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU) se vkládá nový bod, který zní:

„14a.

32013 R 0575: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1), ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 68, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s. 6 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 2, ve znění:

—	32017 R 2395: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 27).

Pro účely této dohody se uvedené nařízení upravuje takto:

a)	Bez ohledu na ustanovení protokolu 1 k této dohodě a není-li v této dohodě stanoveno jinak, se má za to, že se „členskými státy“ a „příslušnými orgány“ rozumějí kromě významu stanoveného v nařízení také státy ESVO a jejich příslušné orgány.

b)	Odkazy na „centrální banky ESCB“ nebo „centrální banky“ je třeba chápat tak, že vedle významu stanoveného v nařízení zahrnují také národní centrální banky států ESVO.

c)	Odkazy na jiné akty v nařízení se použijí v rozsahu a podobě, v jakých jsou příslušné akty začleněny do této dohody.

Odkazy na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 v nařízení se v případech, které jsou uvedeny v bodě 31g této přílohy a které jsou s tímto bodem v souladu, považují ve vztahu ke státům ESVO za odkazy na pravomoci Kontrolního úřadu ESVO.

e)	V čl. 4 odst. 1 bodě 75 se před slova „ve Švédsku“ vkládají slova „v Norsku a“.

f)	V čl. 31 odst. 1 písm. b) se s ohledem na státy ESVO slovo „Komise“ nahrazuje slovy „Kontrolní úřad ESVO“.

g)	V čl. 80 odst. 1 se za slovo „Komisi“ vkládají slova „nebo v případě státu ESVO Kontrolní úřad ESVO“ a v čl. 80 odst. 2 se za slovo „Komise“ vkládají slova „nebo v případě státu ESVO Kontrolního úřadu ESVO“;

V čl. 329 odst. 4, čl. 352 odst. 6 a čl. 358 odst. 4 se s ohledem na státy ESVO slova „technických norem uvedených“ nahrazují slovy „rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahujících technické normy uvedené“ a v čl. 344 odst. 2 a čl. 416 odst. 5 se před slova „technické normy uvedené“ vkládají slova „rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahující“.

V článku 395:

i)	v odstavcích 7 a 8 se s ohledem na státy ESVO nepoužijí slova „Radě“ a „Radu“;

ii)	s ohledem na státy ESVO se odst. 8 první pododstavec nahrazuje tímto: „Pravomoc přijmout rozhodnutí za účelem přijetí nebo odmítnutí navrhovaného vnitrostátního opatření podle odstavce 7 je svěřena Stálému výboru států ESVO.“;

iii)

v odst. 8 druhém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„EBA zašle do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle odstavce 7 své stanovisko k bodům zmíněným v uvedeném odstavci Radě, Komisi a dotyčnému členskému státu, nebo pokud se jeho stanovisko týká vnitrostátních opatření navržených státem ESVO, Stálému výboru států ESVO a dotčenému státu ESVO.“

V článku 458:

s ohledem na státy ESVO se odst. 2 první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud orgán určený podle odstavce 1 zjistí, že ve finančním systému došlo ke změnám velikosti makroobezřetnostního nebo systémového rizika, které mohou mít závažné nepříznivé důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním státě ESVO a které by podle názoru orgánu určeného podle odstavce 1 bylo lepší řešit prostřednictvím přísnějších opatření na vnitrostátní úrovni, uvědomí o této skutečnosti Stálý výbor států ESVO, Kontrolní úřad ESVO, ESRB a EBA a předloží příslušné kvantitativní nebo kvalitativní důkazy všech níže uvedených skutečností:“;

ii)	s ohledem na státy ESVO se odst. 4 první pododstavec nahrazuje tímto: „Pravomoc přijmout prováděcí akt s cílem zamítnout navrhovaná vnitrostátní opatření podle odst. 2 písm. d) je svěřena Stálému výboru států ESVO, který jedná na základě návrhu Kontrolního úřadu ESVO.“;

iii)	v odst. 4 druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní: „Pokud se jejich stanoviska týkají návrhů vnitrostátních opatření státu ESVO, zašlou ESRB a EBA svá stanoviska Stálému výboru států ESVO, Kontrolnímu úřadu ESVO a dotčenému státu ESVO.“;

iv)

s ohledem na státy ESVO se odst. 4 třetí až osmý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud existují spolehlivé, silné a podrobné důkazy, že příslušné opatření bude mít negativní dopad na vnitřní trh, jenž převáží přínosy v oblasti finanční stability vyplývající ze snížení zjištěného makroobezřetnostního nebo systémového rizika, Kontrolní úřad ESVO zohlední co nejvíce stanoviska uvedená v druhém pododstavci a ve lhůtě jednoho měsíce může navrhnout Stálému výboru států ESVO, aby navrhovaná vnitrostátní opatření zamítl.

Pokud Kontrolní úřad ESVO v uvedené lhůtě jednoho měsíce nepředloží žádný návrh, může dotčený stát ESVO okamžitě přijmout navrhovaná vnitrostátní opatření na dobu nejvýše dvou let nebo dokud makroobezřetnostní nebo systémové riziko nepřestane existovat, pokud se tak stane dříve.

Stálý výbor států ESVO přijme rozhodnutí o návrhu předloženém Kontrolním úřadem ESVO během jednoho měsíce po obdržení návrhu a uvede důvody zamítnutí nebo nezamítnutí navrhovaných vnitrostátních opatření.

Stálý výbor států ESVO zamítne navrhovaná vnitrostátní opatření pouze v případě, že bude toho názoru, že nejsou splněny tyto podmínky:

a)	změny velikosti makroobezřetnostního nebo systémového rizika jsou takové povahy, že ohrožují finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni;

b)	články 124 a 164 tohoto nařízení a články 101, 103, 104, 105, 133 a 136 směrnice 2013/36/EU nemohou zjištěné makroobezřetnostní nebo systémové riziko s přihlédnutím k relativní účinnosti těchto opatření dostatečně vyřešit;

navrhovaná vnitrostátní opatření jsou pro vyřešení zjištěného makroobezřetnostního nebo systémového rizika vhodnější a nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných smluvních stranách nebo v EHP jako celku tím, že by bránila fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho fungování;

d)	problém se týká pouze jednoho státu ESVO; a

e)	rizika dosud nejsou řešena jinými opatřeními stanovenými v tomto nařízení nebo ve směrnici 2013/36/EU.

Stálý výbor států ESVO ve svém posouzení zohlední stanovisko ESRB a EBA a vychází z důkazů, které v souladu s odstavcem 2 předložil orgán určený podle odstavce 1.

Pokud Stálý výbor států ESVO nepřijme rozhodnutí o zamítnutí navrhovaných vnitrostátních opatření ve lhůtě jednoho měsíce po obdržení návrhu Kontrolního úřadu ESVO, může příslušný stát ESVO přijmout příslušná opatření a uplatňovat je po dobu nejvýše dvou let nebo dokud makroobezřetnostní nebo systémové riziko nepřestane existovat, pokud se tak stane dříve.“;

v)	s ohledem na státy ESVO se odstavec 6 nahrazuje tímto: „Pokud stát ESVO uzná opatření stanovená v souladu s tímto článkem, vyrozumí o této skutečnosti Stálý výbor států ESVO, Kontrolní úřad ESVO, orgán EBA, ESRB a smluvní stranu Dohody o EHP, která získala povolení k uplatňování těchto opatření.“

k)	V čl. 467 odst. 2 se s ohledem na státy ESVO slova „dokud Komise nepřijme nařízení“ nahrazují slovy „dokud nevstoupí v platnost rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahující nařízení přijaté“.

S ohledem na státy ESVO se článek 497 mění takto:

i)	v odstavcích 1 a 2 se slova „poslední z regulačních technických norem uvedených“ nahrazují slovy „posledního rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahujícího regulační technické normy uvedené“;

ii)	v odstavci 1 se slova „byly přijaty“ nahrazují slovy „se v EHP staly použitelnými“.“

Bod 31bc (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012) se mění takto:

doplňuje se nová odrážka, která zní:

„—	32013 R 0575: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1), ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 68, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s. 6 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 2.“

v úpravě zh) se doplňuje nová položka, která zní:

„v)	v odstavci 5a se s ohledem na státy ESVO slova „poslední z regulačních technických norem uvedených“ nahrazují slovy „posledního rozhodnutí Smíšeného výboru EHP obsahujícího regulační technické normy uvedené“.“

V bodě 31ea (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES) se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—	32013 L 0036: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338), ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 73 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 1.“

5.	Bod 31 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES) se zrušuje.

Článek 2

Znění nařízení (EU) č. 575/2013, ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 68, Úř. věst. L 321, 30.11.2013, s. 6 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 2, nařízení (EU) 2017/2395 a směrnice 2013/36/EU, ve znění oprav v Úř. věst. L 208, 2.8.2013, s. 73 a Úř. věst. L 20, 25.1.2017, s. 1, v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 30. března 2019 za předpokladu, že jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*1).

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. března 2019.

Za Smíšený výbor EHP

předseda

Claude MAERTEN

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 27.

(3) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(4) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(*1) Byly oznámeny ústavní požadavky.

Společné prohlášení smluvních stran

k rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 79/2019 ze dne 29. března 2019, kterým se směrnice 2013/36/EU začleňuje do Dohody o EHP

Smluvní strany sdílejí názor, že začleněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES nejsou dotčena vnitrostátní pravidla s obecnou působností týkající se prověrek přímých zahraničních investic z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/176

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. 125/2019

ze dne 8. května 2019,

kterým se mění příloha IX (Finanční služby) a příloha XIX (Ochrana spotřebitele) Dohody o EHP [2019/2134]

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (1), ve znění opravy v Úř. věst. L 246, 23.9.2015, s. 11, by měla být začleněna do Dohody o EHP.

(2)	Přílohy IX a XIX Dohody o EHP by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha IX Dohody o EHP se mění takto:

V bodě 31g (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010) se doplňuje nová odrážka, která zní:

„–	32014 L 0017: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34), ve znění opravy v Úř. věst. L 246, 23.9.2015, s. 11.“

Za bod 31i (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010) se vkládá nový bod, který zní:

„31j.

32014 L 0017: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34), ve znění opravy v Úř. věst. L 246, 23.9.2015, s. 11.

Pro účely této dohody se směrnice upravuje takto:

a)	Bez ohledu na ustanovení protokolu 1 k této dohodě a není-li v této dohodě stanoveno jinak, se má za to, že se „členskými státy“ a „příslušnými orgány“ rozumějí kromě významu stanoveného ve směrnici také státy ESVO a jejich příslušné orgány.

b)	V čl. 5 odst. 3 písm. b) se za slova „s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“)“ vkládají slova „nebo případně s Kontrolním úřadem ESVO“.

V čl. 12 odst. 3 a čl. 27 odst. 3 se s ohledem na státy ESVO slova „po 20. březnu 2014“ a „před 20. březnem 2014“ nahrazují slovy „po vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019 v platnost“ a „před vstupem rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019 v platnost“.

d)	V čl. 14 odst. 5 se s ohledem na státy ESVO slova „před 20. březnem 2014 “ nahrazují slovy „před dnem vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019 v platnost“ a slova „až do 21. března 2019“ se nahrazují slovy „po dobu pěti let poté“.

V čl. 26 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Lichtenštejnsko je od povinnosti statistického sledování požadovaného podle čl. 26 odst. 2 osvobozeno.“

f)	V čl. 34 odst. 2 pátém pododstavci a odst. 4 písm. b) se slova „může Evropský orgán pro bankovnictví postupovat“ nahrazují slovy „může Evropský orgán pro bankovnictví nebo případně Kontrolní úřad ESVO postupovat“.

V článku 37 se slova „může Evropský orgán pro bankovnictví postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny, a dotčené příslušné orgány jsou vázány jakýmkoli jeho závazným rozhodnutím přijatým“ nahrazují slovy „může Evropský orgán pro bankovnictví nebo případně Kontrolní úřad ESVO postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny, a dotčené příslušné orgány jsou vázány jakýmkoli závazným rozhodnutím přijatým Evropským orgánem pro bankovnictví nebo případně Kontrolním úřadem ESVO“.

V článku 43 se s ohledem na státy ESVO slova „před 21. březnem 2016“ a „před 20. březnem 2014“ nahrazují slovy „přede dnem vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019 v platnost“ a slova „(až) do 21. března 2017“ se v odstavci 2 nahrazují slovy „po dobu jednoho roku po dni vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019 v platnost“ a v odstavci 3 slovy „do jednoho roku po dni vstupu rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019 v platnost“.“

Článek 2

V příloze XIX Dohody o EHP se v bodě 7h (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES) doplňuje nová odrážka, která zní:

„–	32014 L 0017: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34), ve znění opravy v Úř. věst. L 246, 23.9.2015, s. 11.“

Článek 3

Znění směrnice 2014/17/EU, ve znění opravy v Úř. věst. L 246, 23.9.2015, s. 11, v islandském a norském jazyce, která mají být zveřejněna v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie, jsou platná.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. června 2019 za předpokladu, že jsou učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*).

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. května 2019.

Za Smíšený výbor EHP

předseda

Claude MAERTEN

(1) Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34.

(*) Byly oznámeny ústavní požadavky.

12.12.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 321/178

Oprava směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1846 ze dne 8. srpna 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách používaných v některých spalovacích motorech

(Úřední věstník Evropské unie L 283 ze dne 5. listopadu 2019)

Strana 42, čl. 2 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. dubna 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. května 2020.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 321

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 12. prosince 2019

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Smíšeného Výboru EHP č. 256/2018 ze dne 5. prosince 2018 kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP [2019/2132]	168
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 79/2019 ze dne 29. března 2019, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) Dohody o EHP [2019/2133]	170
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2019 ze dne 8. května 2019, kterým se mění příloha IX (Finanční služby) a příloha XIX (Ochrana spotřebitele) Dohody o EHP [2019/2134]	176

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení ( 1 )	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Komise V Přenesené Pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ( 1 )	45
*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2123 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla týkající se toho, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly totožnosti a fyzické kontroly u určitého zboží prováděny na kontrolních místech a ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být kontroly dokladů prováděny dálkově mimo stanoviště hraniční kontroly ( 1 )	64
*	Nařízení Komise V Přenesené Pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES ( 1 )	73
*	Nařízení Komise v Přenesené Pravomoci (EU) 2019/2125 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla týkající se provádění zvláštních úředních kontrol u dřevěného obalového materiálu, oznamování určitých zásilek a opatření, jež mají být přijata v případech nesouladu	99
*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly u některých kategorií zvířat a zboží, opatření, která mají být přijata po provedení těchto kontrol, a některé kategorie zvířat a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly ( 1 )	104
*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2127 ze dne 10. října 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o datum použitelnosti některých ustanovení směrnic Rady 91/496/EHS, 97/78/ES a 2000/29/ES ( 1 )	111
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2128 ze dne 12. listopadu 2019, kterým se stanoví vzorové úřední osvědčení a pravidla pro vydávání úředních osvědčení pro zboží, které je dodáváno na plavidla opouštějící Unii a je určeno pro zásobování plavidel nebo ke spotřebě pro posádku a cestující nebo na vojenskou základnu NATO či Spojených států amerických ( 1 )	114
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie ( 1 )	122
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly ( 1 )	128
*	Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2131 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036	139

		Opravy
	*	Oprava směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1846 ze dne 8. srpna 2019, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách používaných v některých spalovacích motorech ( Úř. věst. L 283, 5.11.2019 )	178