ISSN 1977-0626
Úřední věstník
Evropské unie
L 318
České vydání
Právní předpisy
Ročník 62
10. prosince 2019
|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 318 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 62 |
|
|
|
Opravy |
|
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2019/2101
ze dne 9. prosince 2019,
kterým se provádí článek 9 nařízení (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (1), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 18. července 2005 přijala Rada nařízení (ES) č. 1183/2005. |
|
(2) |
V návaznosti na přezkum autonomních omezujících opatření stanovených v článku 2b nařízení (ES) č. 1183/2005 by měla být odůvodnění týkající se osob zařazených na seznam v příloze Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 změněna a dvě osoby by ze seznamu obsaženého v uvedené příloze měly být vyňaty. |
|
(3) |
Příloha Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Seznam obsažený v příloze Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 se nahrazuje seznamem obsaženým v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Buselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA Ia
SEZNAM OSOB A SUBJEKTŮ PODLE ČL. 2b
A. Osoby
|
|
Jméno |
Identifikační údaje |
Odůvodnění |
Datum zařazení na seznam |
|||||||||
|
1. |
Ilunga Kampete |
|
Jako velitel Republikánské gardy (GR) byl Ilunga Kampete odpovědný za nasazení jednotek GR v terénu a byl zapojen do nepřiměřeného použití síly a násilných represí v září 2016 v Kinshase. Vzhledem k tomu, že je i nadále velitelem GR, je odpovědný za represe a porušování lidských práv, kterého se dopouští příslušníci GR, například za násilné potlačení shromáždění opozice v Lubumbashi v prosinci 2018. Ilunga Kampete byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|||||||||
|
2. |
Gabriel Amisi Kumba |
|
Bývalý velitel první obranné zóny konžské armády (FARDC), jejíž síly se účastnily nepřiměřeného použití síly a násilných represí v září 2016 v Kinshase. Gabriel Amisi Kumba je od července 2018 zástupcem náčelníka štábu konžských ozbrojených sil (FARDC) odpovědným za operace a zpravodajství. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC. Gabriel Amisi Kumba byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|||||||||
|
3. |
Ferdinand Ilunga Luyoyo |
|
Jako velitel útvaru Légion Nationale d’Intervention konžské národní policie (PNC), zasahujícího proti veřejným nepokojům, byl Ferdinand Ilunga Luyoyo odpovědný za nepřiměřené použití síly a násilné represe v září 2016 v Kinshase. Ferdinand Ilunga Luyoyo je od července 2017 velitelem útvaru PNC odpovědného za ochranu institucí a vysoce postavených činitelů. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustil útvar PNC. Ferdinand Ilunga Luyoyo byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|||||||||
|
4. |
Célestin Kanyama |
|
Jako komisař konžské národní policie (PNC) byl Célestin Kanyama odpovědný za nepřiměřené použití síly a násilné represe v září 2016 v Kinshase. V červenci 2017 byl Célestin Kanyama jmenován generálním ředitelem výcvikových škol národní policie. Vzhledem ke své funkci je jako vysoký představitel PNC odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustil útvar PNC. Jedním z příkladů je zastrašování a odpírání svobody, kterých se v říjnu 2018 dopustili policisté vůči novinářům poté, co byla zveřejněna série článků o zneužívání přídělů policejních kadetů, a úloha, kterou generál Kanyama sehrál při těchto událostech. Célestin Kanyama byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|||||||||
|
5. |
John Numbi |
|
John Numbi je od července 2018 generálním inspektorem konžských ozbrojených sil (FARDC). Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC, například za nepřiměřené násilí v červnu–červenci 2019, které použily jednotky FARDC, jež mu jsou přímo podřízeny, proti osobám provádějícím nezákonnou těžbu. John Numbi byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|||||||||
|
6. |
Delphin Kahimbi |
|
Delphin Kahimbi je od července 2018 zástupcem náčelníka štábu v rámci generálního štábu FARDC odpovědným za zpravodajství. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC. Delphin Kahimbi byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|||||||||
|
7. |
Evariste Boshab |
|
Jako místopředseda vlády a ministr vnitra a bezpečnosti – od prosince 2014 do prosince 2016 – byl Evariste Boshab oficiálně odpovědný za policejní a bezpečnostní složky a koordinaci práce guvernérů v provinciích. Ze své funkce byl odpovědný za zatýkání aktivistů a členů opozice i za nepřiměřené použití síly, mimo jiné v období od září 2016 do prosince 2016 v reakci na demonstrace v Kinshase, při nichž bezpečnostní složky zabily nebo zranily velký počet civilistů. Evariste Boshab byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Evariste Boshab se rovněž podílel na zneužití a zhoršení krize v regionu Kasaï, kde si udržuje vlivné postavení, zejména od března 2019, kdy se stal senátorem Kasaï. |
29.5.2017 |
|||||||||
|
8. |
Alex Kande Mupompa |
|
Jako guvernér provincie Střední Kasaï – do října 2017 – byl Alex Kande Mupompa odpovědný za nepřiměřené používání síly, násilné represe a mimosoudní popravy páchané bezpečnostními silami a konžskou národní policií (PNC) v provincii Střední Kasaï od srpna 2016, včetně zabíjení na území Dibaya v únoru 2017. Alex Kande Mupompa byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Alex Kande Mupompa se rovněž podílel na zneužití a zhoršení krize v regionu Kasaï, jehož zástupcem byl do října 2019 a v němž si zachovává vlivné postavení prostřednictvím politické strany Congrès des alliés pour l’action au Congo (CAAC), která je součástí vlády provincie Kasaï. |
29.5.2017 |
|||||||||
|
9. |
Jean-Claude Kazembe Musonda |
|
Jako guvernér provincie Horní Katanga – do dubna 2017 – byl Jean-Claude Kazembe Musonda odpovědný za nepřiměřené používání síly a násilné represe ze strany bezpečnostních sil a konžské národní policie (PNC) v provincii Horní Katanga, mimo jiné v období od 15. do 31. prosince 2016, kdy bylo 12 civilistů zabito a 64 jich bylo zraněno v důsledku smrtelného použití síly ze strany bezpečnostních sil, mimo jiné příslušníky PNC zasahujícími při protestech v Lubumbashi. Jean-Claude Kazembe Musonda byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Jean-Claude Kazembe Musonda je vůdcem strany CONAKAT, která je součástí koalice vedené bývalým prezidentem Josephem Kabilou. |
29.5.2017 |
|||||||||
|
10. |
Éric Ruhorimbere |
|
Jako zástupce velitele 21. vojenské oblasti od září 2014 do července 2018 byl Éric Ruhorimbere odpovědný za nepřiměřené používání síly a mimosoudní popravy prováděné silami FARDC, namířené zejména proti milici Nsapu, ženám a dětem. Éric Ruhorimbere je od července 2018 velitelem operačního sektoru Nord Equateur. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC. Éric Ruhorimbere byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
29.5.2017 |
|||||||||
|
11. |
Emmanuel Ramazani Shadari |
|
Jako místopředseda vlády a ministr vnitra a bezpečnosti do února 2018 byl Ramazani Shadari oficiálně odpovědný za policejní a bezpečnostní složky a koordinaci práce guvernérů v provinciích. Ze své funkce byl odpovědný za zatýkání aktivistů a členů opozice a rovněž za nepřiměřené používání síly, například za násilný zákrok proti členům hnutí Bundu Dia Kongo (BDK) v provincii Střední Kongo, represe v Kinshase v lednu a únoru 2017 a nepřiměřené používání síly a násilné represe v provinciích Kasaï. Z titulu své funkce byl Ramazani Shadari tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Ramazani Shadari je od února 2018 stálým tajemníkem politické strany Parti du peuple pour la reconstruction et le développement (PPRD), která je hlavní stranou v koalici vedené bývalým prezidentem Josephem Kabilou. |
29.5.2017 |
|||||||||
|
12. |
Kalev Mutondo |
|
Jako ředitel Národní zpravodajské služby – do února 2019 – se Kalev Mutondo podílel na svévolném zatýkání členů opozice, aktivistů občanské společnosti a dalších osob a na jejich zadržování a špatném zacházení s nimi a je za tyto činy odpovědný. Kalev Mutondo byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. V květnu 2019 podepsal prohlášení o loajalitě vůči Josephu Kabilovi v minulosti a budoucnosti a je i nadále jeho blízkým spolupracovníkem v bezpečnostních záležitostech. |
29.5.2017 |
B. Subjekty
[…]
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/6 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2102
ze dne 27. listopadu 2019,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2452, pokud jde o zveřejnění informací použitých při výpočtu úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (1), a zejména na článek 56 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 (2) bylo změněno nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (3) za účelem zavedení dalších zásad u odložené daňové povinnosti a zajištění rovných podmínek v Unii. Některé šablony stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2452 (4) by měly být přizpůsobeny tak, aby tyto změny zohlednily. |
|
(2) |
Prováděcí nařízení (EU) 2015/2452 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(3) |
Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, které ukládají zveřejnění informací použitých při výpočtu úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty, by měly být použitelné ode dne 1. ledna 2020. Změny stanovené v tomto nařízení mají zahrnout tyto požadavky do příslušných šablon stanovených v prováděcím nařízení (EU) 2015/2452. Proto by se toto nařízení mělo použít od stejného data. |
|
(4) |
Toto nařízení vychází z návrhů prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. |
|
(5) |
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu zúčastněných stran v oblasti pojištění a zajištění zřízenou článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (5), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Prováděcí nařízení (EU) 2015/2452 se mění takto:
|
1) |
příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení; |
|
2) |
příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. listopadu 2019.
Za Komisi
Předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 ze dne 8. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 161, 18.6.2019, s. 1).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2452 ze dne 2. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, formáty a šablony ve zprávě o solventnosti a finanční situaci v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 347, 31.12.2015, s. 1285).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
PŘÍLOHA I
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2015/2452 se mění takto:
|
1) |
V šabloně S.25.01.21 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro pojišťovny a zajišťovny, které používají standardní vzorec se doplňují tyto tabulky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
V šabloně S.25.02.21 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro pojišťovny a zajišťovny s využitím standardního vzorce nebo částečně interního modelu se doplňují tyto tabulky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
V šabloně S.25.03.21 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro pojišťovny a zajišťovny, které používají úplné interní modely se doplňují tyto tabulky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘÍLOHA II
Příloha II prováděcího nařízení (EU) 2015/2452 se mění takto:
|
1) |
V oddíle „S.25.01 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro pojišťovny a zajišťovny, které používají standardní vzorec“ se v tabulce doplňují tyto řádky:
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
2) |
V oddíle „S.25.02 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro pojišťovny a zajišťovny s využitím standardního vzorce nebo částečného interního modelu“ se v tabulce doplňují tyto řádky:
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
V oddíle „S.25.03 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro skupiny, které používají úplný interní model“ se v tabulce doplňují tyto řádky:
|
||||||||||||||||||||||||
(*1) Pokyny EIOPA-BoS-14/177 ze dne 2. února 2015 o schopnosti technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (https://eiopa.europa.eu/publications/eiopa-guidelines/guidelines-on-the-loss-absorbing-capacity-of-technical-provisions-and-deferred-taxes).“
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/13 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2103
ze dne 27. listopadu 2019,
kterým se mění a opravuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2450, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony pro předkládání informací orgánům dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (1), a zejména na čl. 35 odst. 10, čl. 244 odst. 6 třetí pododstavec a čl. 245 odst. 6 druhý pododstavec uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2450 (2) se stanoví šablony pro podávání zpráv, které pojišťovny a zajišťovny, jakož i skupiny, musejí používat pro vykazování informací, jež jsou nezbytné pro účely dohledu, orgánům dohledu. |
|
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1221 (3) změnilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (4) s cílem přizpůsobit obezřetnostní rámec vztahující se na pojišťovny a zajišťovny zavedení jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací. Za účelem zajištění, že orgány dohledu obdrží nezbytné informace o těchto a jiných sekuritizacích, měly by být příslušné šablony pro podávání zpráv uvedené v prováděcím nařízení (EU) 2015/2450 přizpůsobeny tak, aby výše uvedené změny zohledňovaly. |
|
(3) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 (5) změnilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 za účelem zavedení řady zjednodušení ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. Tato zjednodušení se mimo jiné týkají přístupu se zohledněním ze strany subjektů kolektivního investování. Dohled nad používáním zjednodušení vyžaduje konkrétní informace v různých šablonách pro podávání zpráv. Příslušné šablony pro podávání zpráv a související pokyny stanovené prováděcím nařízením (EU) 2015/2450 by tedy měly být přizpůsobeny tak, aby výše uvedené změny zohledňovaly. |
|
(4) |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 zavedlo mimo jiné nové požadavky na informace poskytované orgánům dohledu v rámci pravidelných dohledových zpráv a zpráv o solventnosti a finanční situaci, co se týče uznání schopnosti odložené daňové povinnosti absorbovat současné ztráty. Aby byl zajištěn řádný dohled ze strany orgánů dohledu, měly by být tyto informace předkládány v podobě kvantitativních, strukturovaných a srovnatelných informací v šablonách pro podávání zpráv. Příslušné šablony pro podávání zpráv stanovené prováděcím nařízením (EU) 2015/2450 by tedy měly být přizpůsobeny tak, aby výše uvedené změny zohledňovaly. |
|
(5) |
Prováděcí nařízení (EU) 2015/2450 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(6) |
Pokyny uvedené v šabloně „S.25.02 – Solventnostní kapitálový požadavek – pro skupiny používající standardní vzorec a částečný interní model“, obsažené v příloze III prováděcího nařízení (EU) 2015/2450, obsahují chybu, která může vést k poskytování nekonzistentních nebo zavádějících informací. Za účelem zajištění souladu pokynů ohledně informací, které mají být v souvislosti se skupinami a jednotlivými pojišťovnami a zajišťovnami poskytovány, je třeba tyto pokyny opravit. |
|
(7) |
Změny stanovené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 požadují předkládání informací ohledně výpočtu schopnosti odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty. Tyto změny jsou účinné od 1. ledna 2020. Změny šablon uvedených v příloze I a příloze II prováděcího nařízení (EU) 2015/2450, které byly provedeny za účelem zohlednění těchto požadavků na informace, by tedy měly být závazné až od 1. ledna 2020. Je však důležité, aby informace týkající se výpočtu schopnosti odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty mohly být dobrovolně předkládány již od data, kdy toto nařízení vstoupí v platnost. |
|
(8) |
Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, jejž Komisi předložil Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. |
|
(9) |
Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízenou článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Prováděcí nařízení (EU) 2015/2450 se mění takto:
|
1) |
příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení; |
|
2) |
příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení; |
|
3) |
příloha III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 2
Příloha III prováděcího nařízení (EU) 2015/2450 se opravuje v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. listopadu 2019.
Za Komisi
Předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2450 ze dne 2. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony pro předkládání informací orgánům dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 347, 31.12.2015, s. 1).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1221 ze dne 1. června 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o výpočet regulačních kapitálových požadavků pro sekuritizace a jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace v držení pojišťoven a zajišťoven (Úř. věst. L 227, 10.9.2018, s. 1).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).
(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 ze dne 8. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 161, 18.6.2019, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48),
PŘÍLOHA I
prováděcího nařízení (EU) 2015/2450 se mění takto:|
1) |
v šabloně S.06.02.01 se mezi sloupce C0290 a C0300 vkládá nový sloupec, který zní:
|
|
2) |
v šabloně S.25.01.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Přístup k sazbě daně
Výpočet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (dobrovolná informace do 31. prosince 2019, povinná od 1. ledna 2020)
|
|
3) |
v šabloně SR.25.01.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Přístup k sazbě daně
Výpočet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (dobrovolná informace do 31. prosince 2019, povinná od 1. ledna 2020)
|
|
4) |
v šabloně S.25.02.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Přístup k sazbě daně
Výp/očet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (dobrovolná informace do 31. prosince 2019, povinná od 1. ledna 2020)
|
|
5) |
v šabloně SR.25.02.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Přístup k sazbě daně
Výpočet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (dobrovolná informace do 31. prosince 2019, povinná od 1. ledna 2020)
|
|
6) |
v šabloně S.25.03.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Přístup k sazbě daně
Výpočet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (dobrovolná informace do 31. prosince 2019, povinná od 1. ledna 2020)
|
|
7) |
v šabloně SR.25.03.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Přístup k sazbě daně
Výpočet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (dobrovolná informace do 31. prosince 2019, povinná od 1. ledna 2020)
|
|
8) |
šablona S.26.01.01 se mění takto:
|
|
9) |
šablona S.26.01.04 se mění takto:
|
|
10) |
šablona SR.26.01.01 se mění takto:
|
|
11) |
v šabloně S.26.04.01 se za řádek R0050 vkládá nový řádek, který zní:
|
|
12) |
v šabloně S.26.04.04 se za řádek R0050 vkládá nový řádek, který zní:
|
|
13) |
v šabloně SR.26.04.01 se za řádek R0050 vkládá nový řádek, který zní:
|
|
14) |
v šabloně S.26.05.01 se za řádek R0010 vkládá nový řádek, který zní:
|
|
15) |
v šabloně S.26.05.04 se za řádek R0010 vkládá nový řádek, který zní:
|
|
16) |
v šabloně SR.26.05.01 se za řádek R0010 vkládá nový řádek, který zní:
|
|
17) |
v šabloně S.26.07.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Tržní riziko – koncentrace tržních rizik
Zjednodušení u rizika přírodních pohrom
|
|
18) |
v šabloně S.26.07.04 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Tržní riziko – koncentrace tržních rizik
Zjednodušení u rizika přírodních pohrom
|
|
19) |
v šabloně SR.26.07.01 se doplňují nové tabulky, které znějí: „Tržní riziko – koncentrace tržních rizik
Zjednodušení u rizika přírodních pohrom
|
|
20) |
šablona S.27.01.01 se mění takto:
|
|
21) |
šablona S.27.01.04 se mění takto:
|
|
22) |
šablona SR.27.01.01 se mění takto:
|
PŘÍLOHA II
Příloha II prováděcího nařízení (EU) 2015/2450 se mění takto:|
1) |
v části S.06.02 – Seznam aktiv se tabulka mění takto:
|
|
2) |
v části S.08.01 – Otevřené deriváty se tabulka mění takto:
|
|
3) |
v části S.08.02 – Operace s deriváty se tabulka mění takto:
|
|
4) |
v části S.25.01 – Solventnostní kapitálový požadavek – u subjektů podle standardního vzorce se do tabulky přidávají tyto řádky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
5) |
V části S.25.02 – Solventnostní kapitálový požadavek – u subjektů uplatňujících standardní vzorec a částečný interní model se do tabulky přidávají tyto řádky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
6) |
v části S.25.03 – Solventnostní kapitálový požadavek – u subjektů uplatňujících plný interní model se do tabulky přidávají tyto řádky:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
7) |
v části S.26.01 – Solventnostní kapitálový požadavek – tržní riziko se tabulka mění takto:
|
|
8) |
v části S.26.02 – Solventnostní kapitálový požadavek – riziko selhání protistrany se tabulka mění takto:
|
|
9) |
v části S.26.03 – Solventnostní kapitálový požadavek – životní upisovací riziko se text ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku R0040/C0010 nahrazuje tímto: „Určuje, zda subjekt použil zjednodušení pro výpočet rizika storen. Použijí se tyto možnosti:
Možnosti 1 a 2 lze použít současně. Pokud R0040/C0010 = 1, měly by se u R0400 až R0420 vyplnit pouze C0060 a C0080.“; |
|
10) |
v části S.26.04 – Solventnostní kapitálový požadavek – zdravotní upisovací riziko se text mění takto:
|
|
11) |
v části S.26.05 – Solventnostní kapitálový požadavek – neživotní upisovací riziko se za řádek R0010/C0010 tabulky doplňuje nový řádek, který zní:
|
|
12) |
v části S.26.07 – Solventnostní kapitálový požadavek – zjednodušení se tabulka mění takto:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
13) |
v části S.27.01 – Solventnostní kapitálový požadavek – katastrofické riziko v neživotním pojištění a ve zdravotním pojištění se tabulka mění takto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
14) |
v části S.30.02 – Fakultativní krytí pro údaje o podílech v neživotním a životním pojištění se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0340 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
|
15) |
v části S.30.04 – Výstupní program zajištění – údaje o podílech se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0240 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
|
16) |
v části S.31.01 – Podíl zajistitelů (včetně finitního zajištění a zvláštních účelových jednotek) se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0220 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
|
17) |
v části S.31.02 – Zvláštní účelové jednotky se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0280 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
(*1) Obecné pokyny orgánu EIOPA-BoS-14/177 ze dne 2. února 2015 o schopnosti technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty (https://eiopa.europa.eu/publications/eiopa-guidelines/guidelines-on-the-loss-absorbing-capacity-of-technical-provisions-and-deferred-taxes).“;
PŘÍLOHA III
Příloha III prováděcího nařízení (EU) 2015/2450 se mění takto:|
1) |
v části S.06.02 – Seznam aktiv se tabulka mění takto:
|
|
2) |
v části S.08.01 – Otevřené deriváty se tabulka mění takto:
|
|
3) |
v části S.08.02 – Operace s deriváty se tabulka mění takto:
|
|
4) |
v části S.23.01 – Kapitál se v anglickém znění všechny výskyty zkratky „D&A“ ve třetím sloupci („Pokyny“) tabulky nahrazují pojmem v plném znění „Deduction and aggregation“; |
|
5) |
v části S.26.01 – Solventnostní kapitálový požadavek – tržní riziko se tabulka mění takto:
|
|
6) |
v části S.26.02 – Solventnostní kapitálový požadavek – riziko selhání protistrany se tabulka mění takto:
|
|
7) |
v části S.26.03 – Solventnostní kapitálový požadavek – životní upisovací riziko se řádek R0040/C0010 nahrazuje tímto:
|
|
8) |
v části S.26.04 – Solventnostní kapitálový požadavek – zdravotní upisovací riziko se tabulka mění takto:
|
|
9) |
v části S.26.05 – Solventnostní kapitálový požadavek – neživotní upisovací riziko se za řádek R0010/C0010 tabulky doplňuje nový řádek, který zní:
|
|
10) |
v části S.26.07 – Solventnostní kapitálový požadavek – Zjednodušení se do tabulky přidávají tyto řádky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
11) |
v části S.27.01 – Solventnostní kapitálový požadavek – katastrofické riziko v neživotním pojištění a ve zdravotním pojištění se tabulka mění takto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
12) |
v části S.31.01 – Podíl zajistitelů (včetně finitního zajištění a zvláštních účelových jednotek) se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0220 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
|
13) |
v části S.31.02 – Zvláštní účelové jednotky se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0280 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
|
14) |
v části S.37.01 – Koncentrace rizika se ve třetím sloupci („Pokyny“) řádku C0090 tabulky taxativní seznam určených externích ratingových agentur nahrazuje tímto:
|
PŘÍLOHA IV
V příloze III k prováděcímu nařízení (EU) 2015/2450 se poslední věta ve třetím sloupci řádku R0300/C0100 tabulky v části S.25.02 nahrazuje tímto:
„Tato částka je záporná.“
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/74 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2104
ze dne 29. listopadu 2019,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standardy 1 a 8
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a interpretace, které existovaly ke dni 15. října 2008. |
|
(2) |
V rámci projektu Lepší komunikace v účetním výkaznictví, jehož cílem je zlepšit způsob, jakým jsou uživatelům účetní závěrky sdělovány finanční informace, zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy dne 31. října 2018 dokument Definice pojmu „významný“ (Změny IAS 1 a IAS 8) s cílem vyjasnit definici pojmu „významný“, aby se společnostem usnadnilo posuzování významnosti a zvýšila se relevantnost informací v komentáři k účetní závěrce. |
|
(3) |
Po konzultaci s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví dospěla Komise k závěru, že změny Mezinárodního účetního standardu (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky a IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby splňují kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. |
|
(4) |
Změny IAS 1 a IAS 8 ve svých důsledcích implikují změny IAS 10 Události po skončení účetního období, IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví a IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky. |
|
(5) |
Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(6) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:
|
a) |
IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
|
b) |
IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
|
c) |
IAS 10 Události po skončení účetního období se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
|
d) |
IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
|
e) |
IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období, které začíná dne 1. ledna 2020 nebo po tomto datu.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. listopadu 2019.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).
PŘÍLOHA
Definice pojmu„významný “
Změny IAS 1 a IAS 8
Změny IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky
Odstavec 7 se mění v případě účetní jednotky, která přijala Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS z roku 2018, a doplňuje se nový odstavec 139T.
DEFINICE
|
7. |
... |
Významný:
Informace jsou významné, pokud by se mohlo důvodně očekávat, že jejich vynechání, zkreslení nebo zastření ovlivní rozhodnutí, která činí primární uživatelé obecné účetní závěrky na základě této účetní závěrky, jež poskytuje finanční informace o konkrétní vykazující účetní jednotce.
Významnost závisí na povaze nebo objemnosti informací, nebo na obojím. Účetní jednotka posoudí, zda informace, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými informacemi, jsou v kontextu její účetní závěrky jako celku významné.
Informace jsou zastřeny, pokud jsou sděleny způsobem, který by na primární uživatele účetní závěrky zapůsobil podobně jako vynechání nebo zkreslení uvedených informací. Níže jsou uvedeny příklady okolností, které mohou vést k zastření významných informací:
|
a) |
informace o významné položce, transakci nebo jiné události jsou zveřejněny v účetní závěrce, avšak použitý jazyk je mlhavý nebo nejasný; |
|
b) |
informace o významné položce, transakci nebo jiné události jsou v účetní závěrce rozptýleny; |
|
c) |
rozdílné položky, transakce nebo jiné události jsou nevhodně agregovány; |
|
d) |
podobné položky, transakce nebo jiné události jsou nevhodně odděleny a |
|
e) |
srozumitelnost účetní závěrky je snížena v důsledku toho, že významné informace jsou natolik překryty informacemi nevýznamnými, že primární uživatel není schopen určit, které informace jsou významné. |
K posouzení, zda lze důvodně očekávat, že informace ovlivní rozhodnutí primárních uživatelů obecné účetní závěrky konkrétní vykazující účetní jednotky, je třeba, aby účetní jednotka zohlednila charakteristické znaky těchto uživatelů a zároveň své vlastní okolnosti.
Mnoho stávajících a potenciálních investorů, poskytovatelů úvěrů a dalších věřitelů nemůže vyžadovat, aby vykazující účetní jednotky poskytovaly informace přímo jim, a musí u většiny finančních informací, které potřebují, spoléhat na obecnou účetní závěrku. V důsledku toho jsou primárními uživateli, jimž je obecná účetní závěrka určena. Účetní závěrka se vypracovává pro uživatele, kteří mají přiměřené znalosti o obchodních a ekonomických činnostech a kteří informace zkoumají a analyzují s náležitou péčí. I dobře informovaní a pečliví uživatelé mohou někdy potřebovat požádat o pomoc poradce, aby informace o složitých ekonomických jevech pochopili.
...
DATUM ÚČINNOSTI
...
|
139T |
Dokumentem Definice pojmu „významný“ (Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byly změněny odstavec 7 standardu IAS 1 a odstavec 5 standardu IAS 8 a zrušen odstavec 6 standardu IAS 8. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změny IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby
Odstavec 5 se mění v případě účetní jednotky, která přijala Změny odkazů na koncepční rámec ve standardech IFRS z roku 2018. Zrušuje se odstavec 6 a doplňuje se nový odstavec 54H.
DEFINICE
|
5. |
...
Pojem „významný“ je definován v odstavci 7 standardu IAS 1 a ve stejném významu je používán v tomto standardu. ... |
|
6. |
[Zrušen]
... |
DATUM ÚČINNOSTI
...
|
54H |
Dokumentem Definice pojmu „významný“ (Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byly změněny odstavec 7 standardu IAS 1 a odstavec 5 standardu IAS 8 a zrušen odstavec 6 standardu IAS 8. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. |
Změny ostatních standardů a publikací IFRS
Změny IAS 10 Události po skončení účetního období
Odstavec 21 se mění a doplňuje se nový odstavec 23C.
Události po skončení účetního období nevyžadující úpravu účetní závěrky
|
21. |
Pokud jsou události po skončení účetního období významné, mohlo by se důvodně očekávat, že jejich nezveřejnění ovlivní rozhodnutí, která činí primární uživatelé obecné účetní závěrky na základě této účetní závěrky, jež poskytuje finanční informace o konkrétní vykazující účetní jednotce. Proto musí účetní jednotka zveřejnit pro všechny významné kategorie událostí po skončení účetního období nevyžadujících úpravu účetní závěrky následující údaje:
... |
DATUM ÚČINNOSTI
...
|
23C |
Dokumentem Definice pojmu „významný“ (Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byl změněn odstavec 21. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije tyto změny, pokud použije změny definice pojmu „významný“ v odstavci 7 standardu IAS 1 a v odstavcích 5 a 6 standardu IAS 8. |
Změny IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví
Mění se odstavec 24 a doplňuje se nový odstavec 58.
Významnost
...
|
24. |
Ve standardu IAS 1 se definují významné informace a ukládá se samostatné zveřejňování významných položek, včetně (například) ukončovaných činností, a ve standardu IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby se ukládá zveřejnění změn v účetních odhadech, chyb a změn v účetních pravidlech. Tyto dva standardy neobsahují kvantifikované vodítko ve vztahu k významnosti. ... |
DATUM ÚČINNOSTI
...
|
58. |
Dokumentem Definice pojmu „významný“ (Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byl změněn odstavec 24. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije tyto změny, pokud použije změny definice pojmu „významný“ v odstavci 7 standardu IAS 1 a v odstavcích 5 a 6 standardu IAS 8. |
Změny IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky
Mění se odstavec 75 a doplňuje se nový odstavec 104.
Restrukturalizace
...
|
75. |
Rozhodnutí vedení nebo správní rady o restrukturalizaci přijaté před koncem účetního období nezakládá ke konci účetního období mimosmluvní závazek, ledaže účetní jednotka před koncem účetního období:
... |
DATUM ÚČINNOSTI
...
|
104. |
Dokumentem Definice pojmu „významný“ (Změny IAS 1 a IAS 8) vydaným v říjnu 2018 byl změněn odstavec 75. Účetní jednotka uplatní tyto změny prospektivně pro roční období počínající 1. ledna 2020 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud účetní jednotka použije uvedené změny pro dřívější období, tuto skutečnost zveřejní. Účetní jednotka použije tyto změny, pokud použije změny definice pojmu „významný“ v odstavci 7 standardu IAS 1 a v odstavcích 5 a 6 standardu IAS 8. |
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/79 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2105
ze dne 9. prosince 2019,
kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu nebo omezením provozování letecké dopravy v Unii
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V nařízení Komise (ES) č. 474/2006 (2) se stanoví seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. |
|
(2) |
Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura EASA“) Komisi informace, které jsou podstatné pro aktualizaci uvedeného seznamu. Podstatné informace poskytly i třetí země a mezinárodní organizace. Na základě těchto informací by měl být seznam aktualizován. |
|
(3) |
Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi o podstatných skutečnostech a úvahách, které budou základem pro rozhodnutí o uložení zákazu provozování letecké dopravy v Unii těmto dopravcům nebo o změně podmínek zákazu provozování letecké dopravy, který byl uložen leteckému dopravci uvedenému na seznamu v příloze A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(4) |
Komise poskytla dotčeným leteckým dopravcům možnost nahlédnout do dokumentů poskytnutých členskými státy, předložit písemné připomínky a přednést ústně své stanovisko Komisi a výboru zřízenému nařízením (ES) č. 2111/2005 (dále jen „Výbor pro leteckou bezpečnost“). |
|
(5) |
Komise předala Výboru pro leteckou bezpečnost aktuální informace o probíhajících společných konzultacích podle nařízení (ES) č. 2111/2005 a nařízení Komise (ES) č. 473/2006 (3) s příslušnými orgány a leteckými dopravci z Arménie, Běloruska, Dominikánské republiky, Rovníkové Guiney, Gabonu, Indonésie, Moldavska a Ruska. Komise rovněž informovala Výbor pro leteckou bezpečnost o situaci v oblasti letecké bezpečnosti v Angole, Iráku, Kongu (Brazzaville), Kyrgyzské republice, Malajsii, Nepálu, Turkmenistánu a Venezuele. |
|
(6) |
Agentura EASA informovala Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost o technických posouzeních provedených pro účely počátečního hodnocení a o průběžném sledování oprávnění provozovatelů ze třetích zemí vydaných podle ustanovení nařízení Komise (EU) č. 452/2014 (4). |
|
(7) |
Agentura EASA rovněž Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost informovala o výsledcích analýzy prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu posuzování bezpečnosti zahraničních letadel („program SAFA“) v souladu s nařízením Komise (EU) č. 965/2012 (5). |
|
(8) |
Agentura EASA Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost dále informovala o projektech technické pomoci prováděných ve třetích zemích, jichž se týká zákaz provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 474/2006. Agentura EASA poskytla informace o plánech a žádostech o další technickou pomoc a spolupráci za účelem zlepšení správní a technické způsobilosti úřadů pro civilní letectví ve třetích zemích s cílem pomoci jim vyřešit nesoulad s platnými mezinárodními normami v oblasti bezpečnosti civilního letectví. Členské státy byly vyzvány, aby se k těmto žádostem vyjádřily na bilaterální úrovni v koordinaci s Komisí a agenturou EASA. Komise v této souvislosti zdůraznila, že ke zlepšování bezpečnosti letectví na celém světě je užitečné poskytovat – zejména prostřednictvím nástroje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „organizace ICAO“) nazvaného „Partnerství pro pomoc při provádění bezpečnosti letectví“ – mezinárodní letecké komunitě informace o technické pomoci poskytované Unií a členskými státy třetím zemím. |
|
(9) |
Organizace Eurocontrol poskytla Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost informace o aktuálním stavu varovné funkce programu SAFA a provozovatelů ze třetích zemí a poskytla aktuální statistické údaje, pokud jde o výstražné zprávy týkající se leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy. |
Letečtí dopravci Unie
|
(10) |
Na základě analýzy provedené agenturou EASA v souvislosti s informacemi, které vyplynuly z prohlídek na odbavovací ploše provedených u letadel leteckých dopravců Unie, z normalizačních kontrol provedených agenturou EASA a specifických kontrol a auditů provedených vnitrostátními leteckými úřady, přijalo několik členských států určitá donucovací opatření a informovalo o nich Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost. Bulharsko informovalo Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost o opatřeních přijatých v souvislosti s leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Bulharsku. |
|
(11) |
Členské státy zopakovaly, že jsou připraveny náležitě jednat, pokud by z podstatných bezpečnostních informací vyplývalo, že v důsledku nedodržení příslušných bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců Unie existují bezprostřední bezpečnostní rizika. |
Letečtí dopravci z Arménie
|
(12) |
Letečtí dopravci z Arménie nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(13) |
Agentura EASA v rámci řízení pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí, jež vede, uskutečnila v červenci 2019 návštěvu na místě u arménského Výboru pro civilní letectví (dále jen „výbor CAC“) a dvou leteckých dopravců, konkrétně společnosti Taron Avia LLC a společnosti Atlantis European Airways. |
|
(14) |
Po této návštěvě dospěla agentura EASA k závěru, že výbor CAC při aktualizaci provozních specifikací těchto leteckých dopravců nedodržuje systematicky zavedený proces udělování osvědčení. Výbor CAC navíc nebyl schopen zaručit, že u leteckých dopravců, kterým vydal osvědčení, systematicky posuzuje jejich systémy řízení bezpečnosti, systémy zachování letové způsobilosti a organizace oprávněné k údržbě. Kromě toho výbor CAC nemá dostatečnou kapacitu k tomu, aby u leteckých dopravců mohl odhalovat případy významného nesouladu s mezinárodními bezpečnostními normami. |
|
(15) |
V návaznosti na zjištění, jež agentura EASA v průběhu řízení pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí učinila, Komise dopisem ze dne 11. října 2019 informovala výbor CAC o řadě bezpečnostních rizik v souvislosti s leteckými dopravci registrovanými v Arménii a vyzvala výbor CAC a leteckého dopravce Taron Avia LLC, aby se zúčastnili slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 2111/2005. |
|
(16) |
Dne 7. listopadu 2019 uspořádala Komise, agentura EASA a výbor CAC technickou schůzku v Bruselu. Během této schůzky výbor CAC předložil informace o svých činnostech v oblasti dohledu, včetně plánů týkajících se jeho reorganizace, o náboru a výcviku technického personálu a o zlepšování své schopnosti v oblasti dohledu. Výbor CAC informoval Komisi, že v důsledku zjištění, jež agentura EASA v červenci 2019 učinila v souvislosti se společností Taron Avia LLC, se dne 7. listopadu 2019 rozhodl zrušit osvědčení leteckého provozovatele tohoto leteckého dopravce. Jelikož společnost Taron Avia LLC v důsledku toho ukončila svou činnost, nebylo již nutné přizvat tohoto leteckého dopravce ke slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost. |
|
(17) |
Na základě momentálně dostupných informací, včetně výsledků posouzení provozovatele ze třetí země provedeného agenturou EASA, prohlídek na odbavovací ploše provedených členskými státy v rámci programu SAFA a informací poskytnutých výborem CAC, je Komise toho názoru, že výbor CAC by měl dále rozvíjet svoji kapacitu pro inspekce leteckých dopravců, za které zodpovídá v oblasti vydávání osvědčení a dohledu. |
|
(18) |
Během slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost, které se konalo dne 20. listopadu 2019, předložil výbor CAC přehled o své organizaci a struktuře, včetně podrobných údajů ohledně pracovníků přidělených do oddělení letové způsobilosti a oddělení letového provozu. Výbor CAC poskytl podrobné informace o přijatých opatřeních týkajících se řady leteckých dopravců registrovaných v Arménii, o výcviku inspektorů a o svém budoucím vývoji, mimo jiné o plánech týkajících se náboru nových inspektorů. Komise zdůraznila, že podle jejího názoru by výbor CAC – jak je tomu u všech úřadů pro civilní letectví – měl vydávat osvědčení leteckého provozovatele a schvalovat zápis letadel ve svém rejstříku pouze tehdy, pokud má plnou schopnost provádět dohled nad nimi. |
|
(19) |
Kromě toho výbor CAC upozornil na plánované sblížení s regulačním rámcem Unie, k němuž má dojít v důsledku uzavření a provádění dohody o společném leteckém prostoru mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Arménií. |
|
(20) |
Během slyšení se výbor CAC zavázal, že bude Komisi průběžně informovat o svých činnostech v oblasti dohledu a opatřeních přijatých v zájmu dalšího zlepšení bezpečnosti civilního letectví v Arménii, zejména o dalším rozvoji a provádění státního programu bezpečnosti Arménie. |
|
(21) |
Komise má v úmyslu za pomoci agentury EASA a s podporou členských států uskutečnit v Arménii návštěvu Unie na místě za účelem posouzení situace s cílem ověřit, zda vydávání osvědčení leteckým dopravcům ze strany výboru CAC a jeho dohled nad nimi probíhají v souladu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami. Tato návštěva na místě za účelem posouzení situace se zaměří na výbor CAC a na vybrané arménské letecké dopravce. |
|
(22) |
Ačkoli jednotlivé zjištěné nedostatky budou vyžadovat nápravu, nejsou takového druhu, který by opravňoval k zařazení všech leteckých dopravců z Arménie do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(23) |
Na základě informací, které jsou v tuto chvíli k dispozici, a společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Arménie, neexistují v této fázi důvody měnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. |
|
(24) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii. |
|
(25) |
Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005. |
Letečtí dopravci z Běloruska
|
(26) |
Letečtí dopravci z Běloruska nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(27) |
Dne 17. září 2018 zahájila Komise na základě bezpečnostních nedostatků zjištěných agenturou EASA v rámci řízení pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí konzultace s běloruským úřadem pro civilní letectví (dále jen „úřad AD-BLR“) podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006. |
|
(28) |
Po slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost dne 3. dubna 2019 Výbor pro leteckou bezpečnost uznal pokrok úřadu AD-BLR při provádění mezinárodních bezpečnostních norem, avšak zároveň konstatoval, že by úřad AD-BLR měl dále zlepšit své schopnosti v oblasti dohledu nad bezpečností. |
|
(29) |
Dne 5. listopadu 2019 uspořádala Komise, agentura EASA a zástupci úřadu AD-BLR technickou schůzku. Účelem této schůzky bylo přezkoumat plán nápravných opatření, který provedl úřad AD-BLR, jakož i související opatření, jež úřad AD-BLR uskutečnil s cílem zajistit účinný soulad svého systému dohledu nad bezpečností s mezinárodními bezpečnostními normami. Při schůzce se dospělo k závěru, že je třeba, aby úřad AD-BLR poskytl Komisi další vysvětlení ohledně některých přijatých opatření. Komise tyto dodatečné informace obdržela dne 14. listopadu 2019. |
|
(30) |
Kromě toho Komise úřad AD-BLR požádala, aby přezkoumal plán nápravných opatření a dále rozpracoval analýzu hlavních příčin bezpečnostních nedostatků zjištěných během návštěvy Unie na místě za účelem posouzení situace v březnu 2019, s tím, že tato analýza má být projednána na nejbližší technické schůzce v Bruselu v prvním čtvrtletí roku 2020. |
|
(31) |
Dne 20. listopadu 2019 Komise podala Výboru pro leteckou bezpečnost zprávu o informacích, které poskytl úřad AD-BLR, tzn. o pokroku dosaženém při zřizování specializované inspekce odpovědné za odvětví letectví, o zřízení odboru kvality, stavu programu obnovování osvědčení pro letecké dopravce, kteří získali osvědčení od úřadu AD-BLR, jakož i o opatřeních přijatých za účelem zlepšení programu dohledu. Komise informovala Výbor pro leteckou bezpečnost také o tom, že situace v oblasti civilního letectví v Bělorusku je nadále bedlivě sledována. |
|
(32) |
Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Běloruska, neexistují v této fázi důvody měnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. |
|
(33) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Bělorusku, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Bělorusku. |
|
(34) |
Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005. |
Letečtí dopravci z Dominikánské republiky
|
(35) |
Letečtí dopravci z Dominikánské republiky nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(36) |
Dne 15. dubna 2019 zahájila Komise na základě bezpečnostních nedostatků zjištěných agenturou EASA v rámci řízení pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí a na základě analýzy prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu SAFA konzultace s úřadem Instituto Dominicano de Aviación Civil (dále jen „úřad IDAC“) podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006. |
|
(37) |
Dne 10. října 2019 uspořádala Komise, agentura EASA, zástupce jednoho členského státu a zástupci úřadu IDAC technickou schůzku. Během této schůzky poskytl úřad IDAC Komisi obecné informace o odvětví letectví v Dominikánské republice, pracovnících, kteří jsou k dispozici pro činnosti v oblasti dohledu, a o tom, jak jsou tyto činnosti prováděny. Projednány byly i obtíže, s nimiž se zejména kvůli bezpečnostním nedostatkům setkávají někteří letečtí dopravci při absolvování řízení pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí, jakož i zjištění učiněná během prohlídek na odbavovací ploše v rámci programu SAFA. Úřad IDAC informoval Komisi o tom, že probíhají nápravná opatření k řešení základních příčin bezpečnostních nedostatků, které zjistila agentura EASA. Konkrétně úřad IDAC informoval o probíhajících opatřeních týkajících se školení zaměstnanců. |
|
(38) |
Během schůzky úřad IDAC informoval i o úrovni provádění státního programu bezpečnosti v Dominikánské republice. Zástupci úřadu jsou přesvědčeni, že jejich činnosti jsou prováděny v plném souladu s mezinárodními bezpečnostními normami, a pozvali zástupce Unie na návštěvu na místě za účelem posouzení situace. Komise je toho názoru, že je skutečně nutné uskutečnit návštěvu Unie na místě za účelem posouzení situace, a to před nejbližším zasedáním Výboru pro leteckou bezpečnost. |
|
(39) |
Komise a agentura EASA na základě analýzy informací uvedených v předložených dokumentech a získaných při technické schůzce sice zjistily určité nedostatky, ty však nejsou takového druhu, který by opravňoval k zařazení leteckých dopravců z Dominikánské republiky do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(40) |
Na základě informací, které jsou v tuto chvíli k dispozici, a společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Dominikánské republiky, neexistují v této fázi důvody měnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. |
|
(41) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Dominikánské republice, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Dominikánské republice. |
|
(42) |
Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005. |
Letečtí dopravci z Rovníkové Guineje
|
(43) |
V roce 2006 byli do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 zařazeni všichni letečtí dopravci z Rovníkové Guineje. |
|
(44) |
V říjnu 2017 se v Rovníkové Guineji uskutečnila návštěva Unie na místě za účelem posouzení situace, během níž byla posouzena činnost leteckého úřadu Autoridad Aeronáutica de Guinea Ecuatorial (dále jen „úřad AAGE“). Návštěva proběhla i u dvou aktivních leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji, a sice u společností CEIBA Intercontinental a Cronos Airlines. Při návštěvě Unie na místě za účelem posouzení situace bylo zjištěno, že je zapotřebí dalšího zlepšení, aby byl systém dohledu nad bezpečností udržován v aktuálním stavu s ohledem na nedávné změny mezinárodních bezpečnostních norem. Za tímto účelem vypracoval úřad AAGE plán nápravných opatření. |
|
(45) |
V prosinci 2018 úřad AAGE oznámil Komisi, že má zájem obnovit dialog o změně přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o všechny dopravce, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji. Dne 12. února 2019 zaslala Komise úřadu AAGE dopis, v němž požádala o podrobnou zprávu o provádění plánu nápravných opatření a o veškeré další relevantní informace, které by naznačovaly pokrok úřadu AAGE při řešení jeho bezpečnostních nedostatků. Mezi 11. červencem a 20. srpnem 2019 poskytl úřad AAGE informace, které však byly neúplné, a proto Komise 10. září 2019 úřad AAGE informovala, že poskytnuté informace nejsou úplné. Dne 17. září 2019 zaslal úřad AAGE více informací týkajících se společnosti CEIBA Intercontinental a dne 28. října 2019 pak další informace ohledně společnosti Cronos Airlines, jakož i informace týkající se vlastní organizace, zaměstnanců a činností v oblasti dohledu. |
|
(46) |
Dne 6. listopadu 2019 dospěla agentura EASA k závěru, že byla předložena veškerá požadovaná dokumentace a že tyto informace prokazují zlepšení činností v oblasti dohledu v rámci systému dohledu nad bezpečností úřadu AAGE, včetně posílení dohledu nad oběma komerčními leteckými dopravci CEIBA Intercontinental a Cronos Airlines. Agentura EASA však rovněž dospěla k závěru, že stále existují pochybnosti ohledně schopnosti úřadu AAGE napravit nedostatky udržitelným způsobem. |
|
(47) |
Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce z Rovníkové Guineje, neexistují v této fázi důvody měnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. |
|
(48) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rovníkové Guineji. |
Letečtí dopravci z Gabonu
|
(49) |
V roce 2008 (6) byli do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 zařazeni všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Gabonu, s výjimkou společností Gabon Airlines a Afrijet, které byly zařazeny do přílohy B uvedeného nařízení. |
|
(50) |
Konzultace mezi Komisí a příslušným gabonským orgánem – úřadem Agence Nationale de l’Aviation Civile (dále jen „úřad ANAC Gabon“) – pokračovaly s cílem sledovat, jakého pokroku úřad ANAC Gabon dosahuje ve své snaze zajistit, aby jeho systém dohledu nad provozní bezpečností splňoval mezinárodní bezpečnostní normy. |
|
(51) |
Audit organizace ICAO v lednu 2019 dospěl k závěru, že úřad ANAC Gabon účinně provedl 72,6 % mezinárodních bezpečnostních norem, což představuje nárůst oproti 26,1 %, jichž bylo dosaženo v roce 2016. |
|
(52) |
Od 14. do 18. října 2019 se v Gabonu uskutečnila návštěva Unie na místě za účelem posouzení situace v prostorách úřadu ANAC Gabon a v prostorách obou leteckých dopravců, kteří v současnosti mají osvědčení – společnosti Afrijet Business Service a Solenta Aviation Gabon. |
|
(53) |
Během návštěvy úřad ANAC Gabon prokázal, že v posledních letech dosáhl významného pokroku, konkrétně že je schopen udržovat a prosazovat řádný regulační systém. Zdá se, že gabonské vnitrostátní předpisy jsou pravidelně aktualizovány, jsou-li přijaty nové změny norem organizace ICAO a doporučených postupů. Úřad ANAC Gabon předložil důkazy, že zavedl kvalitně vypracovaný postup pro nábor a výcvik svých pracovníků. Pracovníci jsou dobře kvalifikovaní a motivovaní, ačkoli problémem i nadále zůstává získávání zkušeností. Úřad ANAC Gabon by měl zajistit, aby byl zaveden účinný systém řízení kompetencí, které jsou pro jeho činnost potřeba. Úřad ANAC Gabon poskytl důkazy o tom, že vydání osvědčení leteckých dopravců bylo provedeno v souladu s postupem organizace ICAO a že všechny činnosti byly dobře zdokumentovány. Z důkazů rovněž vyplynulo, že úřad ANAC Gabon má schopnosti dohlížet na činnosti v oblasti letectví v Gabonu a řešit zjištěné bezpečnostní nedostatky. |
|
(54) |
Při návštěvách u obou leteckých dopravců, kteří v současnosti mají v Gabonu osvědčení, byl vyvozen závěr, že oba tito dopravci mají zachování letové způsobilosti pod svou kontrolou a provádějí operace v souladu s platnými mezinárodními bezpečnostními normami. Při namátkovém hodnocení jiných činností však byly odhaleny některé drobné nedostatky, přičemž žádný z nich nemá bezprostřední dopad na bezpečnost letectví. |
|
(55) |
Dne 20. listopadu 2019 se uskutečnilo slyšení před Komisí a Výborem pro leteckou bezpečnost, jehož se zúčastnili úřad ANAC Gabon a letečtí dopravci Afrijet Business Service a Solenta Aviation Gabon. |
|
(56) |
V jeho průběhu úřad ANAC Gabon představil Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost systém zavedený za účelem zajištění dohledu nad bezpečností provozu leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Gabonu. Vysvětlil, že pokroku v účinném provádění mezinárodních bezpečnostních norem, jejž doložil audit organizace ICAO v roce 2019, bylo dosaženo díky řadě opatření přijatých od roku 2012. Úřad ANAC potvrdil svůj závazek neustále zlepšovat svoji činnost a informoval Komisi a Výbor pro leteckou bezpečnost o provádění plánu nápravných opatření, který byl vypracován v reakci na výsledky návštěvy Unie na místě za účelem posouzení situace v říjnu 2019. Jeho součástí jsou strategické cíle vymezené pro budoucnost, jako je zřízení státního programu bezpečnosti, certifikace systému řízení kvality a ještě účinnější provádění mezinárodních bezpečnostních norem. To vše je třeba hodnotit pozitivně. Ovšem vzhledem k předpokládanému nárůstu objemu civilní letecké dopravy v Gabonu bude nutné, aby úřad ANAC Gabon přijal zvláštní zmírňující opatření, zejména pokud jde o množství zaměstnanců organizace a úroveň jejich požadované odborné způsobilosti. |
|
(57) |
Během slyšení předložila společnost Afrijet Business Service přehled své organizace a struktury, své aktuální plány týkající se letadlového parku a rozvoje letových tras a představila klíčové prvky svého systému řízení bezpečnosti, včetně procesu identifikace nebezpečí a zmírňování rizik. |
|
(58) |
Společnost Solenta Aviation Gabon předložila přehled své organizace a struktury, své aktuální plány týkající se letadlového parku a rozvoje letových tras a představila klíčové prvky svého systému řízení bezpečnosti, včetně procesu identifikace nebezpečí a zmírňování rizik. Potvrdila svůj závazek neustále zlepšovat svou úroveň bezpečnosti, vysvětlila složitost svých operací a optimalizace činnosti posádky, včetně postupů řízení bezpečnosti používaných k zajištění bezpečnosti provozu. Dodala, že tyto operace jsou předmětem pečlivé kontroly ze strany úřadu ANAC Gabon. |
|
(59) |
Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 proto Komise učinila závěr, že by měl být změněn seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, a všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Gabonu, by měli být vyřazeni z příloh A a B nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(60) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Gabonu, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Gabonu. |
|
(61) |
Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005. |
Letečtí dopravci z Indonésie
|
(62) |
V červnu 2018 byly z přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 ve znění nařízení Komise (EU) 2018/871 (7) odstraněni všichni dopravci z Indonésie. Za účelem dalšího monitorování systému dohledu nad provozní bezpečností v Indonésii Komise a Generální ředitelství civilního letectví Indonésie (dále jen „úřad DGCA Indonesia“) pokračovaly v konzultacích podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006. V této souvislosti předložil úřad DGCA Indonesia dopisem ze dne 27. září 2019 informace a přehled o aktuálním stavu činností v oblasti dohledu nad bezpečností za období od března 2019 do září 2019. Kromě aktualizace plánu nápravných opatření v návaznosti na výsledky návštěvy Unie na místě za účelem posouzení situace v březnu 2018 zahrnovaly informace, které úřad DGCA Indonesia předložil, i aktualizace seznamu držitelů osvědčení leteckého provozovatele, registrovaných letadel, nehod, závažných incidentů a událostí v oblasti letectví a donucovacích opatření přijatých úřadem DGCA Indonesia. |
|
(63) |
Úřad DGCA Indonesia také Komisi informoval o tom, že díky nápravným opatřením přijatým v návaznosti na validační misi koordinovanou organizací ICAO, která se uskutečnila v roce 2017, dochází k soustavnému zlepšování, zvláště v oblasti letové způsobilosti. |
|
(64) |
Poté, co Komise předložené informace a dokumentaci přezkoumala, dospěla k závěru, že většina vysvětlení týkajících se plánu nápravných opatření, závažných incidentů a donucovacích opatření je přiměřená. Proto byla některá zjištění v rámci plánu nápravných opatření uzavřena a navrhovaná nová data uzavření byla přijata. |
|
(65) |
Dne 29. října 2019 byla vydána závěrečná zpráva o nehodě letu JT610 společnosti Lion Air. V rámci průběžného sledování Indonésie požádá Komise úřad DGCA Indonesia, aby i nadále poskytoval související informace, zejména pokud jde o opatření navazující na bezpečnostní doporučení obsažená ve zprávě. |
|
(66) |
Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že pokud jde o letecké provozovatele z Indonésie, neexistují v této fázi důvody měnit seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. |
|
(67) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Indonésii, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Indonésii. |
|
(68) |
Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005. |
Letečtí dopravci z Moldavska
|
(69) |
V dubnu 2019 (8) podléhali všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Moldavsku (s výjimkou leteckých dopravců Air Moldova, Fly One a Aerotranscargo) úplnému zákazu provozování letecké dopravy, a to zejména kvůli neschopnosti úřadu pro civilní letectví Moldavska (dále jen „úřad CAAM“) zavést příslušné mezinárodní bezpečnostní normy a vynucovat jejich dodržování. |
|
(70) |
Nízká úroveň provádění mezinárodních bezpečnostních norem byla zjištěna během návštěvy Unie na místě za účelem posouzení situace v únoru 2019, při níž byla vznesena řada připomínek, pokud jde o předpisy, postupy a praxi úřadu CAAM. |
|
(71) |
Dne 24. října 2019 se uskutečnila technická schůzka mezi zástupci Komise, agentury EASA, jednoho členského státu a úřadu CAAM. Během této schůzky úřad CAAM předložil informace o opatřeních přijatých za účelem vytvoření vnitrostátního právního rámce, který by byl v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami a zaměřen na zlepšení systému dohledu nad bezpečností v Moldavsku, včetně kroků, jež byly učiněny pro posílení funkce řízení kvality v tomto úřadu. |
|
(72) |
Úřad CAAM rovněž poskytl informace o své nové příručce pro řízení, kontrolním seznamu analýzy nedostatků státního programu bezpečnosti společně se státní politikou bezpečnosti a o stavu provádění systému řízení bezpečnosti pro moldavské letecké dopravce. Kromě toho úřad CAAM informoval Komisi, že v důsledku auditů a inspekcí provedených u leteckých dopravců, kteří byli registrováni v Moldavsku, byla pozastavena čtyři osvědčení leteckého provozovatele, z nichž dvě byla obnovena a dvě nakonec zrušena, a to osvědčení společností CA Î.M „TANDEM AERO“ SRL a CA „OSCAR JET“ SRL. |
|
(73) |
Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 Komise učinila závěr, že by měl být změněn seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, a letečtí dopravci CA Î.M „TANDEM AERO“ SRL a CA „OSCAR JET“ SRL by měli být vyřazeni z přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(74) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku, upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012, a to u všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku. |
|
(75) |
Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005. |
Letečtí dopravci z Ruska
|
(76) |
Komise, agentura EASA a příslušné orgány členských států nadále pozorně sledovaly úroveň bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku a kteří provozují leteckou dopravu v Unii, a to i upřednostňováním prohlídek na odbavovací ploše u některých ruských leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012. |
|
(77) |
Dne 25. října 2019 se zástupci Komise, agentury EASA a jednoho členského státu setkali se zástupci ruské federální agentury pro leteckou dopravu (dále jen „agentura FATA“), aby na základě zpráv o prohlídkách na odbavovací ploše provedených v období mezi 19. březnem 2019 a 4. říjnem 2019 přezkoumali úroveň bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku, a aby zjistili, ve kterých případech by agentura FATA měla posílit své činnosti v oblasti dohledu. |
|
(78) |
Při přezkumu prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu SAFA u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku, nebyly zjištěny žádné závažné ani opakovaně se vyskytující bezpečnostní nedostatky. Během schůzky informovala agentura FATA Komisi o opatřeních přijatých s cílem zajistit, aby letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Rusku, dodržovali požadavky týkající se znalostí anglického jazyka, jak je stanoví organizace ICAO. |
|
(79) |
Na základě momentálně dostupných informací, včetně informací poskytnutých agenturou FATA během schůzky, se Komise domnívá, že agentura FATA vykazuje v této fázi potřebné schopnosti a ochotu řešit bezpečnostní nedostatky. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že není nutné uspořádat s ruskými leteckými úřady nebo s jakýmikoli leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Rusku, slyšení před Výborem pro leteckou bezpečnost. |
|
(80) |
Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se proto Komise domnívá, že v této fázi neexistují důvody, aby seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, byl změněn tak, aby do něj byli zařazeni letečtí dopravci z Ruska. |
|
(81) |
Členské státy by měly i nadále ověřovat účinné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců z Ruska upřednostněním prohlídek na odbavovací ploše podle nařízení (EU) č. 965/2012. |
|
(82) |
Pokud by prohlídky odhalily bezprostřední bezpečnostní riziko v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem, může Komise uložit dotčeným leteckým dopravcům, kteří získali osvědčení v Rusku, zákaz provozování letecké dopravy a zařadit je na seznam v příloze A nebo v příloze B nařízení (ES) č. 474/2006. |
|
(83) |
Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(84) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost zřízeného nařízením (ES) č. 2111/2005, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:
|
1) |
příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení; |
|
2) |
příloha B se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Adina VĂLEAN
členka Komise
(1) Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 8).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu provozovatelů ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 12).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).
(6) Nařízení Komise (ES) č. 715/2008 ze dne 24. července 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (Úř. věst. L 197, 25.7.2008, s. 36).
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/871 ze dne 14. června 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu nebo omezením provozování letecké dopravy v Unii (Úř. věst. L 152, 15.6.2018, s. 5).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/618 ze dne 15. dubna 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu nebo omezením provozování letecké dopravy v Unii (Úř. věst. L 106, 17.4.2019, s. 1).
PŘÍLOHA I
Příloha A nařízení (ES) č. 474/2006 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA A
SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ AŽ NA VÝJIMKY (1) PODLÉHAJÍ ZÁKAZU PROVOZOVAT LETECKOU DOPRAVU V UNII
|
Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné) |
Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo číslo provozní licence |
Třípísmenný kód ICAO |
Stát provozovatele |
|
AVIOR AIRLINES |
ROI-RNR-011 |
ROI |
Venezuela |
|
BLUE WING AIRLINES |
SRBWA-01/2002 |
BWI |
Surinam |
|
IRAN ASEMAN AIRLINES |
FS-102 |
IRC |
Íránská islámská republika |
|
IRAQI AIRWAYS |
001 |
IAW |
Irák |
|
MED-VIEW AIRLINE |
MVA/AOC/10-12/05 |
MEV |
Nigérie |
|
AIR ZIMBABWE (PVT) LTD |
177/04 |
AZW |
Zimbabwe |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Afghánistánu odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Islámská republika Afghánistán |
|
ARIANA AFGHAN AIRLINES |
AOC 009 |
AFG |
Islámská republika Afghánistán |
|
KAM AIR |
AOC 001 |
KMF |
Islámská republika Afghánistán |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled (s výjimkou TAAG Angola Airlines a Heli Malongo), včetně |
|
|
Angolská republika |
|
AEROJET |
AO-008/11-07/17 TEJ |
TEJ |
Angolská republika |
|
GUICANGO |
AO-009/11-06/17 YYY |
Neznámý |
Angolská republika |
|
AIR JET |
AO-006/11-08/18 MBC |
MBC |
Angolská republika |
|
BESTFLYA AIRCRAFT MANAGEMENT |
AO-015/15-06/17YYY |
Neznámý |
Angolská republika |
|
HELIANG |
AO 007/11-08/18 YYY |
Neznámý |
Angolská republika |
|
SJL |
AO-014/13-08/18YYY |
Neznámý |
Angolská republika |
|
SONAIR |
AO-002/11-08/17 SOR |
SOR |
Angolská republika |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Konžské republiky odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Konžská republika |
|
AERO SERVICE |
RAC06-002 |
RSR |
Konžská republika |
|
CANADIAN AIRWAYS CONGO |
RAC06-012 |
Neznámý |
Konžská republika |
|
EMERAUDE |
RAC06-008 |
Neznámý |
Konžská republika |
|
EQUAFLIGHT SERVICES |
RAC 06-003 |
EKA |
Konžská republika |
|
EQUAJET |
RAC06-007 |
EKJ |
Konžská republika |
|
EQUATORIAL CONGO AIRLINES S.A. |
RAC 06-014 |
Neznámý |
Konžská republika |
|
MISTRAL AVIATION |
RAC06-011 |
Neznámý |
Konžská republika |
|
TRANS AIR CONGO |
RAC 06-001 |
TSG |
Konžská republika |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Demokratické republiky Kongo odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Demokratická republika Kongo |
|
AIR FAST CONGO |
409/CAB/MIN/TVC/0112/2011 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
AIR KASAI |
409/CAB/MIN/TVC/0053/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
AIR KATANGA |
409/CAB/MIN/TVC/0056/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
AIR TROPIQUES |
409/CAB/MIN/TVC/00625/2011 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
BLUE AIRLINES |
106/CAB/MIN/TVC/2012 |
BUL |
Demokratická republika Kongo |
|
BLUE SKY |
409/CAB/MIN/TVC/0028/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
BUSY BEE CONGO |
409/CAB/MIN/TVC/0064/2010 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA) |
409/CAB/MIN/TVC/0050/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
CONGO AIRWAYS |
019/CAB/MIN/TVC/2015 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
DAKOTA SPRL |
409/CAB/MIN/TVC/071/2011 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
DOREN AIR CONGO |
102/CAB/MIN/TVC/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
GOMAIR |
409/CAB/MIN/TVC/011/2010 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
KIN AVIA |
409/CAB/MIN/TVC/0059/2010 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
KORONGO AIRLINES |
409/CAB/MIN/TVC/001/2011 |
KGO |
Demokratická republika Kongo |
|
MALU AVIATION |
098/CAB/MIN/TVC/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
MANGO AIRLINES |
409/CAB/MIN/TVC/009/2011 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
SERVE AIR |
004/CAB/MIN/TVC/2015 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
SERVICES AIR |
103/CAB/MIN/TVC/2012 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
SWALA AVIATION |
409/CAB/MIN/TVC/0084/2010 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
TRANSAIR CARGO SERVICES |
409/CAB/MIN/TVC/073/2011 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
WILL AIRLIFT |
409/CAB/MIN/TVC/0247/2011 |
Neznámý |
Demokratická republika Kongo |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Džibutska odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Džibutsko |
|
DAALLO AIRLINES |
Neznámý |
DAO |
Džibutsko |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Rovníková Guinea |
|
CEIBA INTERCONTINENTAL |
2011/0001/MTTCT/DGAC/SOPS |
CEL |
Rovníková Guinea |
|
Cronos AIRLINES |
2011/0004/MTTCT/DGAC/SOPS |
Neznámý |
Rovníková Guinea |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Eritreje odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Eritrea |
|
ERITREAN AIRLINES |
AOC No 004 |
ERT |
Eritrea |
|
NASAIR ERITREA |
AOC No 005 |
NAS |
Eritrea |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzské republiky odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Kyrgyzská republika |
|
AIR BISHKEK (dříve EASTOK AVIA) |
15 |
EAA |
Kyrgyzská republika |
|
AIR MANAS |
17 |
MBB |
Kyrgyzská republika |
|
AVIA TRAFFIC COMPANY |
23 |
AVJ |
Kyrgyzská republika |
|
CENTRAL ASIAN AVIATION SERVICES (CAAS) |
13 |
CBK |
Kyrgyzská republika |
|
HELI SKY |
47 |
HAC |
Kyrgyzská republika |
|
AIR KYRGYZSTAN |
03 |
LYN |
Kyrgyzská republika |
|
MANAS AIRWAYS |
42 |
BAM |
Kyrgyzská republika |
|
S GROUP INTERNATIONAL (dříve S GROUP AVIATION) |
45 |
IND |
Kyrgyzská republika |
|
SKY BISHKEK |
43 |
BIS |
Kyrgyzská republika |
|
SKY KG AIRLINES |
41 |
KGK |
Kyrgyzská republika |
|
SKY WAY AIR |
39 |
SAB |
Kyrgyzská republika |
|
TEZ JET |
46 |
TEZ |
Kyrgyzská republika |
|
VALOR AIR |
07 |
VAC |
Kyrgyzská republika |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled |
|
|
Libérie |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libye odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Libye |
|
AFRIQIYAH AIRWAYS |
007/01 |
AAW |
Libye |
|
AIR LIBYA |
004/01 |
TLR |
Libye |
|
BURAQ AIR |
002/01 |
BRQ |
Libye |
|
GHADAMES AIR TRANSPORT |
012/05 |
GHT |
Libye |
|
GLOBAL AVIATION AND SERVICES |
008/05 |
GAK |
Libye |
|
LIBYAN AIRLINES |
001/01 |
LAA |
Libye |
|
PETRO AIR |
025/08 |
PEO |
Libye |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Moldavska odpovědných za regulační dohled, s výjimkou dopravců Air Moldova, Fly One a Aerotranscargo, včetně |
|
|
Moldavská republika |
|
Î.M „VALAN ICC“ SRL |
MD009 |
VLN |
Moldavská republika |
|
CA „AIM AIR“ SRL |
MD015 |
AAM |
Moldavská republika |
|
CA „AIR STORK“ SRL |
MD018 |
MSB |
Moldavská republika |
|
Î M „MEGAVIATION“ SRL |
MD019 |
ARM |
Moldavská republika |
|
CA „PECOTOX-AIR“ SRL |
MD020 |
PXA |
Moldavská republika |
|
CA „TERRA AVIA“ SRL |
MD022 |
TVR |
Moldavská republika |
|
CA „FLY PRO“ SRL |
MD023 |
PVV |
Moldavská republika |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Nepálu odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Nepálská federativní demokratická republika |
|
AIR DYNASTY HELI. S. |
035/2001 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
AIR KASTHAMANDAP |
051/2009 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
BUDDHA AIR |
014/1996 |
BHA |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
FISHTAIL AIR |
017/2001 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
GOMA AIR |
064/2010 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
HIMALAYA AIRLINES |
084/2015 |
HIM |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
MAKALU AIR |
057 A/2009 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
MANANG AIR PVT LTD |
082/2014 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
MOUNTAIN HELICOPTERS |
055/2009 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
MUKTINATH AIRLINES |
081/2013 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
NEPAL AIRLINES CORPORATION |
003/2000 |
RNA |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
SAURYA AIRLINES |
083/2014 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
SHREE AIRLINES |
030/2002 |
SHA |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
SIMRIK AIR |
034/2000 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
SIMRIK AIRLINES |
052/2009 |
RMK |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
SITA AIR |
033/2000 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
TARA AIR |
053/2009 |
Neznámý |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
YETI AIRLINES DOMESTIC |
037/2004 |
NYT |
Nepálská federativní demokratická republika |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svatého Tomáše a Princova ostrova odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Svatý Tomáš a Princův ostrov |
|
AFRICA’S CONNECTION |
10/AOC/2008 |
ACH |
Svatý Tomáš a Princův ostrov |
|
STP AIRWAYS |
03/AOC/2006 |
STP |
Svatý Tomáš a Princův ostrov |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Sierra Leone |
|
AIR RUM, LTD |
Neznámý |
RUM |
Sierra Leone |
|
DESTINY AIR SERVICES, LTD |
Neznámý |
DTY |
Sierra Leone |
|
HEAVYLIFT CARGO |
Neznámý |
Neznámý |
Sierra Leone |
|
ORANGE AIR SIERRA LEONE LTD |
Neznámý |
ORJ |
Sierra Leone |
|
PARAMOUNT AIRLINES, LTD |
Neznámý |
PRR |
Sierra Leone |
|
SEVEN FOUR EIGHT AIR SERVICES LTD |
Neznámý |
SVT |
Sierra Leone |
|
TEEBAH AIRWAYS |
Neznámý |
Neznámý |
Sierra Leone |
|
Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Súdánu odpovědných za regulační dohled, včetně |
|
|
Súdánská republika |
|
ALFA AIRLINES SD |
54 |
AAJ |
Súdánská republika |
|
BADR AIRLINES |
35 |
BDR |
Súdánská republika |
|
BLUE BIRD AVIATION |
11 |
BLB |
Súdánská republika |
|
ELDINDER AVIATION |
8 |
DND |
Súdánská republika |
|
GREEN FLAG AVIATION |
17 |
Neznámý |
Súdánská republika |
|
HELEJETIC AIR |
57 |
HJT |
Súdánská republika |
|
KATA AIR TRANSPORT |
9 |
KTV |
Súdánská republika |
|
KUSH AVIATION CO. |
60 |
KUH |
Súdánská republika |
|
NOVA AIRWAYS |
46 |
NOV |
Súdánská republika |
|
SUDAN AIRWAYS CO. |
1 |
SUD |
Súdánská republika |
|
SUN AIR |
51 |
SNR |
Súdánská republika |
|
TARCO AIR |
56 |
TRQ |
Súdánská republika |
(1) Leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.
PŘÍLOHA II
Příloha B nařízení (ES) č. 474/2006 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA B
SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM V UNII (1)
|
Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné) |
Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) |
Třípísmenný kód ICAO |
Stát provozovatele |
Typ letadla podléhající omezení |
Poznávací značka/značky a případně výrobní číslo/čísla letadla podléhajícího omezení |
Stát zápisu do rejstříku |
|
AIR SERVICE COMORES |
06-819/TA-15/DGACM |
KMD |
Komory |
Celý letadlový park s výjimkou: LET 410 UVP. |
Celý letadlový park s výjimkou: D6-CAM (851336). |
Komory |
|
IRAN AIR |
FS100 |
IRA |
Íránská islámská republika |
Všechna letadla typu Fokker F100 a typu Boeing B747. |
Letadla typu Fokker F100, jak je uvedeno v AOC; letadla typu Boeing B747, jak je uvedeno v AOC. |
Íránská islámská republika |
|
AIR KORYO |
GAC-AOC/KOR-01 |
KOR |
Korejská lidově demokratická republika |
Celý letadlový park s výjimkou: 2 letadel typu TU-204. |
Celý letadlový park s výjimkou: P-632, P-633. |
Korejská lidově demokratická republika |
(1) Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.
ROZHODNUTÍ
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/96 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/2106
ze dne 21. listopadu 2019
o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů, pokud jde o změnu příloh I a II dohody
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 23. listopadu 2017 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/2240 (2). |
|
(2) |
Dohoda byla uzavřena rozhodnutím Rady (EU) 2018/219 (3). Podle čl. 2 odst. 2 rozhodnutí má být listina o schválení Unií oznámena až poté, co Švýcarská konfederace uvede v platnost nezbytné předpisy, kterými rozšíří svůj systém obchodování s emisemi na leteckou dopravu, a bude odpovídajícím způsobem změněna příloha I část B dohody. |
|
(3) |
Podle čl. 13 odst. 2 dohody může smíšený výbor měnit přílohy dohody. |
|
(4) |
Smíšený výbor má na zasedání konaném dne 5. prosince 2019 přijmout rozhodnutí o změně příloh I a II dohody. |
|
(5) |
Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat ve smíšeném výboru jménem Unie, pokud jde o změnu příloh I a II dohody, neboť změněné přílohy budou pro Unii závazné. |
|
(6) |
Jakmile smíšený výbor změní přílohy I a II dohody, aby byl zohledněn příslušný vývoj v oblasti právních předpisů, včetně příslušných švýcarských pravidel rozšiřujících švýcarský ETS o letectví, bude se za to, že jsou splněny podmínky pro propojení stanovené v dohodě a že by Unie měla proto oznámit svou listinu o schválení Švýcarské konfederaci. |
|
(7) |
Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být jménem Unie zaujat na druhém zasedání smíšeného výboru zřízeného Dohodou mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů, pokud jde o změnu příloh I a II dohody, je podpořit přijetí změn uvedených přílohy ze strany smíšeného výboru, jak jsou stanoveny v dodatku k návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.
Drobné technické změny uvedených příloh mohou zástupci Unie ve smíšeném výboru odsouhlasit bez dalšího rozhodnutí Rady.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 21. listopadu 2019.
Za Radu
předsedkyně
H. KOSONEN
(1) Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 3.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/2240 ze dne 10. listopadu 2017 o podpisu jménem Unie a o prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 1).
(3) Rozhodnutí Rady (EU) 2018/219 ze dne 23. ledna 2018 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (Úř. věst. L 43, 16.2.2018, s. 1).
NÁVRH
ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO DOHODOU MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PROPOJENÍ JEJICH SYSTÉMŮ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Č. 2/2019
ze dne ...,
kterým se mění přílohy I a II Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů
SMÍŠENÝ VÝBOR,
s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 13 odst. 2 této dohody,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Články 11 až 13 dohody byly od podpisu dohody dne 23. listopadu 2017 prováděny prozatímně. |
|
(2) |
Podle čl. 13 odst. 2 dohody může smíšený výbor měnit přílohy dohody. |
|
(3) |
Dodatek tohoto rozhodnutí obsahuje změny přílohy I a II dohody, které aktualizují příslušné aspekty původních příloh I a II, které byly dohodnuty v roce 2015. Rovněž stanoví prozatímní řešení s cílem zprovoznit propojení mezi unijním ETS a švýcarským ETS. |
|
(4) |
V souladu s přílohou I částí B dohody by Unie měla na základě článku 25a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (3) vyloučit z oblasti působnosti unijního ETS lety z letišť ve Švýcarsku. Tím není dotčeno pokrytí provozovatelů letadel unijním ETS, které je založeno na příloze I směrnice 2003/87/ES, která uvádí, že kategorie činností, na něž se směrnice 2003/87/ES vztahuje, zahrnuje všechny lety, které přilétají na letiště umístěné na území členského státu, nebo které z tohoto letiště odlétají. |
|
(5) |
Příloha I dohody by měla být přezkoumána v souladu s čl. 13 odst. 7 dohody, aby se pro obchodovací období 2021-2030 zachovala současná kompatibilita unijního ETS a švýcarského ETS. Je třeba zajistit, aby revize přílohy I dohody přinejmenším zachovala integritu příslušných vlastních závazků Unie a Švýcarska v oblasti snižování emisí a integritu a řádné fungování jejich trhů s uhlíkem. Je třeba zabránit úniku uhlíku a narušení hospodářské soutěže mezi propojenými systémy, |
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Přílohy I a II dohody se nahrazují zněním příloh I a II obsaženým v dodatku tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vstupu dohody v platnost.
V … dne …
Za smíšený výbor
tajemník nebo tajemnice pro Evropskou unii
předseda nebo předsedkyně
tajemník nebo tajemnice pro Švýcarsko
(1) Úř. věst. EU L 322, 7.12.2017, s. 3.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
Dodatek
PŘÍLOHA I
ZÁKLADNÍ KRITÉRIA
A. Základní kritéria pro stacionární zařízení
Podle návrhu švýcarské vlády bude tato část přezkoumána v souladu s čl. 13 odst. 7 této dohody, aby se pro obchodovací období 2021–2030 zachovala současná kompatibilita unijního ETS a švýcarského ETS. Smíšený výbor zajistí, aby revize této části přinejmenším zachovala integritu příslušných vlastních závazků stran v oblasti snižování emisí a integritu a řádné fungování jejich trhů s uhlíkem. Zabrání se úniku uhlíku a narušení hospodářské soutěže mezi propojenými systémy.
|
|
Základní kritéria |
V rámci unijního ETS |
V rámci švýcarského ETS |
||||||||||
|
1 |
Povinný charakter účasti v ETS |
Účast v ETS je povinná pro zařízení provádějící činnosti a vypouštějící skleníkové plyny uvedené níže. |
Účast v ETS je povinná pro zařízení provádějící činnosti a vypouštějící skleníkové plyny uvedené níže. |
||||||||||
|
2 |
ETS zahrnuje alespoň činnosti uvedené v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||
|
3 |
ETS zahrnuje alespoň skleníkové plyny uvedené v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||
|
4 |
Pro ETS je stanoven strop, který je alespoň stejně přísný, jako je strop stanovený v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Lineární redukční koeficient ve výši 1,74 % ročně se od roku 2021 zvýší na 2,2 % ročně a použije se pro všechna odvětví v souladu se směrnicí (EU) 2018/410, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Lineární redukční koeficient činí 1,74 % ročně až do roku 2020. |
||||||||||
|
5 |
Mechanismus tržní stability |
V roce 2015 zavedla EU rezervu tržní stability (rozhodnutí (EU) 2015/1814), jejíž fungování posílila směrnice (EU) 2018/410. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Podle švýcarských právních předpisů je možné snížit objem dražeb, pokud z ekonomických důvodů dojde k významnému zvýšení počtu povolenek na trhu. Strany spolupracují na tom, aby vyvinuly vhodný příspěvek ke stabilitě trhu. |
||||||||||
|
6 |
Úroveň dohledu nad trhem souvisejícím s ETS je alespoň stejně přísná, jako je úroveň stanovená v: |
|
|
||||||||||
|
|
|
|
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Nařízení o švýcarském finančním trhu nedefinuje právní povahu emisních povolenek. Emisní povolenky zejména nejsou v zákoně o infrastruktuře finančního trhu považovány za cenné papíry, a proto nejsou obchodovatelné v regulovaných obchodních systémech. Vzhledem k tomu, že emisní povolenky nejsou považovány za cenné papíry, se švýcarské nařízení o cenných papírech nevztahuje na obchodování s emisními povolenkami v rámci mimoburzovních transakcí („OTC“) na sekundárních trzích. |
||||||||||
|
|
|
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
Podle zákona o infrastruktuře finančního trhu jsou za cenné papíry považovány derivátové smlouvy. Mezi ně patří i deriváty, které mají emisní povolenky jako svůj podkladový nástroj. Na deriváty na emisní povolenky mimoburzovně obchodované mezi nefinančními i finančními smluvními stranami se vztahují ustanovení zákona o infrastruktuře finančního trhu. |
||||||||||
|
7 |
Spolupráce v oblasti dozoru nad trhem |
Strany stanoví vhodná ujednání o spolupráci v oblasti dozoru nad trhem. Tato ujednání o spolupráci se týkají výměny informací a vymáhání povinností vyplývajících z jejich příslušného režimu dozoru nad trhem. Strany informují smíšený výbor o veškerých takových ujednáních. |
|||||||||||
|
8 |
Kvalitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||
|
9 |
Kvantitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. V právu Unie se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Tato ustanovení stanoví využívání mezinárodních kreditů pouze do roku 2020. |
||||||||||
|
10 |
Bezplatné přidělení povolenek se vypočítá na základě referenčních hodnot a faktorů úpravy. Pro nové účastníky na trhu se vyčlení maximálně pět procent z množství povolenek za období od roku 2013 do roku 2020. Povolenky, které nejsou přiděleny bezplatně, se vydraží nebo se prohlásí za neplatné. Za tímto účelem musí ETS vyhovovat alespoň: |
|
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Bezplatně přidělené povolenky nepřekračují množství povolenek přidělených zařízením v rámci EU ETS. |
||||||||||
|
|
|
(výpočty pro určení meziodvětvového opravného faktoru v unijním ETS pro období 2013 až 2020) |
|
||||||||||
|
|
|
(seznam týkající se úniku uhlíku pro období 2015–2020) |
|
||||||||||
|
|
|
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
|
||||||||||
|
11 |
ETS stanoví sankce za stejných okolností a ve stejném rozsahu jako stanoví: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||
|
12 |
Monitorování a vykazování v ETS je alespoň stejně přísné jako v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||
|
13 |
Ověřování a akreditace v ETS je alespoň stejně přísné jako v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||
B. Základní kritéria pro leteckou dopravu
|
|
Základní kritéria |
Pro EU |
Pro Švýcarsko |
||||||||||||
|
1 |
Povinný charakter účasti v ETS |
Účast v ETS je povinná pro letecké činnosti v souladu s níže uvedenými kritérii. |
Účast v ETS je povinná pro letecké činnosti v souladu s níže uvedenými kritérii. |
||||||||||||
|
2 |
Pokrytí leteckých činností a skleníkových plynů a rozdělení letů a jejich příslušných emisí podle zásady vzlétajícího letu, jak je stanoveno v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
1. Rozsah pokrytí Lety, které přilétají na letiště nacházející se na území Švýcarska nebo které z takového letiště odlétají, s výjimkou letů, které odlétají z letišť nacházejících se na území EHP. Ve švýcarském ETS mohou platit veškeré dočasné výjimky týkající se rozsahu ETS, jako například výjimky ve smyslu článku 28a směrnice 2003/87/ES, a to v souladu s výjimkami zavedenými v unijním ETS. V případě leteckých činností jsou do systému zahrnuty pouze emise CO2. |
||||||||||||
|
|
|
Od 1. ledna 2020 jsou lety z letiště nacházejícího se na území Evropského hospodářského prostoru (EHP) na letiště, která se nacházejí na území Švýcarska, pokryty unijním ETS, zatímco lety z letišť nacházejících se na území Švýcarska na letiště nacházející se na území EHP jsou podle článku 25a směrnice 2003/87/ES z unijního ETS vyloučeny. |
2. Omezení pokrytí Obecné pokrytí uvedené v bodě 1 nezahrnuje:
|
||||||||||||
|
|
|
|
|
||||||||||||
|
|
|
|
Tato omezení pokrytí jsou stanovena v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
3 |
Výměna příslušných údajů týkajících se uplatňování omezení pokrytí leteckých činností |
Obě strany spolupracují, pokud jde o uplatňování omezení pokrytí ve švýcarském ETS a v unijním ETS pro komerční a nekomerční provozovatele v souladu s touto přílohou. Obě strany zejména zajistí včasný převod veškerých příslušných údajů, aby umožnily správnou identifikaci letů a provozovatelů letadel, kteří jsou pokryti švýcarským ETS unijním ETS. |
|||||||||||||
|
4 |
Strop (celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel) |
Článek 3c směrnice 2003/87/ES, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Článek 3c směrnice 2003/87/ES původně přidělovat povolenky takto:
Tyto příděly byly pozměněny nařízením (EU) č. 421/2014, které omezilo přidělování bezplatných povolenek úměrně ke snížení počtu vyřazených povolenek (čl. 28a odst. 2 směrnice 2003/87/ES). Nařízení (EU) 2017/2392, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost, tento přístup prodloužilo do roku 2023 a od 1. ledna 2021 stanoví použití lineárního redukčního koeficientu ve výši 2,2 %. |
Strop musí odrážet podobnou míru přísnosti jako strop v unijním ETS, zejména pokud jde o omezení úrovně procentního podílu mezi lety a obchodovacími obdobími. Povolenky v rámci stropu se přidělí následovně:
Toto přidělení může být přezkoumáno v souladu s články 6 a 7 této dohody. |
||||||||||||
|
|
|
|
Do roku 2020 se množství povolenek v rámci stropu vypočítá zdola na základě povolenek, které mají být v souladu s výše uvedeným rozdělením v rámci stropu přiděleny zdarma. Jakékoliv dočasné výjimky týkající se rozsahu ETS by vyžadovaly odpovídající úměrné úpravy množství, která mají být přidělena. Od roku 2021 se množství povolenek v rámci stropu určí podle stropu v roce 2020, přičemž se zohlední případné omezení procentní sazby v souladu s EU ETS. To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
5 |
Přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby povolenek |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
Švýcarské emisní povolenky určené k dražbě vydraží příslušný švýcarský orgán. Švýcarsko má nárok na příjmy z dražeb švýcarských povolenek. To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
6 |
Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
Pro nové účastníky na trhu a pro rychle rostoucí účastníky jsou vyčleněny povolenky do zvláštní rezervy, s výjimkou toho, že vzhledem k tomu, že referenčním rokem pro získání údajů pro švýcarské letecké činnosti je rok 2018, Švýcarsko nebude mít do roku 2020 zvláštní rezervu. Tato zvláštní rezerva je stanovena v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
7 |
Referenční hodnota pro bezplatné přidělení povolenek provozovatelům letadel |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Roční referenční hodnota je 0,000642186914222035 povolenek na tunokilometr. |
Referenční hodnota nesmí být vyšší než hodnota v EU ETS. Do roku 2020 bude roční referenční hodnota 0,000642186914222035 povolenky na tunokilometr. Tato referenční hodnota je stanovena v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
8 |
Bezplatné přidělení emisních povolenek provozovatelům letadel |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Úpravy týkající se vydávání povolenek úměrně k odpovídajícím povinnostem týkajícím se vykazování a vyřazování vyplývajícím ze skutečného pokrytí letů mezi EHP a Švýcarskem v rámci unijního ETS se provedou podle článku 25a směrnice 2003/87/ES. |
Počet povolenek na emise bezplatně přidělených provozovatelům letadel se vypočítá vynásobením vykázaných údajů o tunokilometrech nalétaných v referenčním roce použitelnou referenční hodnotou. Toto bezplatné přidělení je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
9 |
Kvalitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v: |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
10 |
Kvantitativní omezení pro používání mezinárodních kreditů |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
Použití mezinárodní kreditů činí 1,5 % ověřených emisí do roku 2020. To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
11 |
Získání údajů o tunokilometrech za referenční rok |
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
Aniž je dotčeno další ustanovení, získání údajů o tunokilometrech se provede zároveň se získáním údajů o tunokilometrech z unijního ETS a za použití stejného přístupu. Do roku 2020 a v souladu s nařízením o získávání údajů o tunokilometrech a přípravě monitorovacích plánů o vzdálenostech nalétaných letadly, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost, je referenčním rokem pro získání údajů o švýcarských leteckých činnostech rok 2018. To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
12 |
Monitorování a podávání zpráv |
|
ustanovení týkající se monitorování a podávání zpráv musí odrážet stejnou míru přísnosti jako v unijním ETS To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
|
|
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
|
||||||||||||
|
13 |
Ověřování a akreditace |
|
ustanovení týkající se ověřování a akreditace musí odrážet stejnou míru přísnosti jako v unijním ETS To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
|
|
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
|
||||||||||||
|
14 |
Správa |
Použijí se kritéria stanovená v článku 18a směrnice 2003/87/ES. Za tímto účelem a podle článku 25a směrnice 2003/87/ES je Švýcarsko považováno za členský stát správy, pokud jde o přidělení správy provozovatelů letadel Švýcarsku a členským státům EU (EHP). |
V souladu s nařízením o CO2 ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost je Švýcarsko odpovědné za správu provozovatelů letadel:
|
||||||||||||
|
|
|
Podle článku 25a směrnice 2003/87/ES jsou příslušné orgány členských států odpovědné za veškeré úkoly související se správou provozovatelů letadel, kteří jim byli přiděleni, včetně úkolů souvisejících se švýcarským ETS (např. přijímání výkazů ověřených emisí pokrývajících letecké činnosti EU a Švýcarska, přidělování, vydávání a převod povolenek, dodržování a donucování). Evropská komise se s příslušnými švýcarskými orgány dvoustraně dohodne na předávání příslušné dokumentace a informací. |
Příslušné švýcarské orgány jsou odpovědné za veškeré úkoly související se správou provozovatelů letadel, kteří byli přiděleni Švýcarsku, včetně úkolů souvisejících s unijním ETS (např. přijímání výkazů ověřených emisí pokrývajících letecké činnosti EU a Švýcarska, přidělování, vydávání a převod povolenek, dodržování a donucování). Příslušné švýcarské orgány se s Evropskou komisí oboustranně dohodnou na předávání příslušné dokumentace a informací. |
||||||||||||
|
|
|
Evropská komise zejména zajistí, aby byl objem bezplatných povolenek EU převeden na provozovatele letadel spravované Švýcarskem. V případě dvoustranné dohody týkající se správy letů provozovaných v souvislosti s euroletištěm Basel-Mulhouse-Freiburg, která si nevyžaduje žádnou změnu směrnice 2003/87/EU, Evropská komise případně usnadní provádění dohody za předpokladu, že to nepovede ke dvojímu započtení. |
Příslušné švýcarské orgány zejména převedou objem bezplatných švýcarských povolenek na provozovatele letadel spravované členskými státy EU (EHP). To je stanoveno v:
ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. |
||||||||||||
|
15 |
Vyřazení povolenek |
Příslušné orgány EU (EHP) členských států při posuzování, jak provozovatelé letadel dodržují požadavky, prováděném na základě množství vyřazených povolenek nejprve zohlední emise pokryté švýcarským ETS a zbývající množství vyřazených povolenek započtou vůči povolenkám pokrytým unijním ETS. |
Příslušné švýcarské orgány při posuzování, jak provozovatelé letadel dodržují požadavky, prováděném na základě množství vyřazených povolenek nejprve zohlední emise pokryté unijním ETS a zbývající množství vyřazených povolenek započtou vůči povolenkám pokrytým švýcarským ETS. |
||||||||||||
|
16 |
Prosazování práva |
Strany vymáhají ustanovení svých příslušných ETS ve vztahu k provozovatelům letadel, kteří neplní své povinnosti v rámci příslušných ETS, bez ohledu na to, zda je provozovatel spravován příslušným orgánem EU (EHP) nebo Švýcarska, pokud vymáhání ze strany orgánu spravujícího daného provozovatele vyžaduje další opatření. |
|||||||||||||
|
17 |
Správní přidělování provozovatelů letadel |
Podle článku 25a směrnice 2003/87/ES seznam provozovatelů letadel zveřejňovaný Evropskou komisí v souladu s čl. 18a odst. 3 směrnice 2003/87/ES upřesní spravující stát, včetně Švýcarska, pro každého provozovatele letadel. Provozovatelé letadel, kteří jsou Švýcarsku poprvé přiděleni po vstupu této dohody v platnost, jsou spravováni Švýcarskem po 30. dubnu roku přidělení a před 1. srpnem roku přidělení. Obě strany spolupracují při sdílení příslušné dokumentace a informací. Přidělení provozovatele letadel neovlivní pokrytí daného provozovatele letadel příslušným ETS (tj. provozovatel pokrytý unijním ETS, který je spravován příslušným švýcarským orgánem, má kromě svého pokrytí švýcarským ETS stejnou míru povinností v rámci unijního ETS a naopak). |
|||||||||||||
|
18 |
Způsoby provádění |
Veškeré další způsoby potřebné pro organizaci práce a pro spolupráci s držiteli účtů z řad letecké dopravy v rámci jednoho správního místa po podpisu dohody vypracuje a přijme smíšený výbor v souladu s články 12, 13 a 22 této dohody. Začnou se uplatňovat ode dne provedení této dohody. |
|||||||||||||
|
19 |
Pomoc ze strany organizace Eurocontrol |
Pro účely části této dohody týkající se letectví Evropská komise zahrne Švýcarsko do mandátu uděleného organizaci Eurocontrol v souvislosti s unijním ETS. |
|||||||||||||
C. Základní kritéria pro registry
ETS každé strany musí zahrnovat registr a protokol transakcí, které musí splňovat následující základní kritéria, pokud jde o bezpečnostní mechanismy a postupy a o otevírání a správu účtů.
Základní kritéria týkající se bezpečnostních mechanismů a postupů:
Registry a protokoly transakcí musí chránit důvěrnost, integritu, dostupnost a pravost údajů uložených v systému. Za tímto účelem strany uplatní následující bezpečnostní mechanismy:
|
Základní kritéria |
||
|
Pro přístup k účtům se pro všechny uživatele přistupující k účtu vyžaduje dvouúrovňový ověřovací mechanismus. |
||
|
Pro zahájení i schválení transakce se vyžaduje mechanismus pro podpis transakce. Potvrzující kód se uživatelům zašle mimo pásmo |
||
|
Jakákoliv z následujících operací musí být zahájena jednou osobou a potvrzena jinou osobou (zásada čtyř očí): |
||
|
||
|
||
|
Musí být zaveden systém oznámení, která uživatele upozorní, kdy jsou prováděny operace zahrnující jejich účty a jimi držené povolenky. |
||
|
Mezi zahájením převodu a jeho provedením je odklad po dobu nejméně 24 hodin, aby všichni uživatelé mohli obdržet informace a zastavit jakékoliv podezřelé nelegitimní převody. |
||
|
Švýcarský správce a ústřední správce Unie podniknou kroky k informování uživatelů o jejich odpovědnosti ve vztahu k bezpečnosti jejich systémů (PC, síť, …) a k nakládání s údaji/úkony na internetu. |
||
|
Pokud jde o povolenky, emise pro rok 2020 mohou být pokryty pouze povolenkami vydanými v období 2013–2020. |
Základní kritéria týkající se otevírání a správy účtů:
|
Základní kritéria |
||
|
Otevření účtu provozovatele/vkladního účtu provozovatele |
||
|
Žádost provozovatele nebo příslušného orgánu týkající se otevření účtu provozovatele/vkladního účtu provozovatele musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska Spolkový úřad pro životní prostředí, FOEN). Žádost musí obsahovat dostatečné informace, aby bylo možné identifikovat zařízení ETS a příslušnou totožnost zařízení.. |
||
|
Otevření účtu provozovatele letadel/vkladního účtu provozovatele letadel: |
||
|
Každý provozovatel letadel zahrnutý do švýcarského nebo unijního ETS musí mít jeden účet provozovatele letadel/vkladní účet provozovatele letadel. V případě provozovatelů letadel spravovaných švýcarským příslušným orgánem je tento účet veden ve švýcarském registru. Žádost provozovatele letadel nebo zmocněného zástupce provozovatele letadel musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN) do 30 pracovních dnů od schválení monitorovacího plánu provozovatele nebo od jeho převodu z členského státu EU (EHP) na švýcarské orgány. Žádost musí obsahovat jedinečný kód (kódy) letadla, které je provozováno žadatelem a které spadá do švýcarského nebo unijního ETS. |
||
|
Otevření osobního účtu/osobního vkladního účtu: |
||
|
Žádost o otevření osobního účtu nebo osobního vkladního účtu musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN). Musí obsahovat dostatečné informace, aby bylo možné identifikovat držitele účtu/žadatele, a to alespoň: |
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Zmocnění zástupci/Zástupci účtu |
||
|
Každý účet musí mít alespoň jednoho zmocněného zástupce/zástupce účtu, který je jmenován potenciálním držitelem účtu. Zmocnění zástupci/zástupci účtu provádí transakce a jiné postupy jménem držitele účtu. Při jmenování zmocněného zástupce/zástupce účtu musí být předány tyto informace týkající se zmocněného zástupce/zástupce účtu: |
||
|
||
|
||
|
||
|
Kontrola dokladů |
||
|
Kopie dokladů předložených jako důkaz pro otevření osobního účtu/osobního vkladního účtu nebo pro jmenování zmocněného zástupce/zástupce účtu musí být ověřené jako věrné kopie. V případě dokumentů vystavených mimo stát, který kopii požaduje, musí být kopie rovněž legalizována. Datum ověření a případně legalizace nesmí být starší než tři měsíce před datem žádosti. |
||
|
Odmítnutí otevřít nebo aktualizovat účet nebo jmenovat zmocněného zástupce/zástupce účtu |
||
|
Vnitrostátní správce (v případě Švýcarska FOEN) může odmítnout otevření nebo aktualizaci účtu nebo jmenování zmocněného zástupce/zástupce účtu za předpokladu, že odmítnutí je přiměřené a opodstatněné. Odmítnutí musí být zdůvodněno alespoň na základě jednoho z těchto důvodů: |
||
|
||
|
||
|
||
|
Pravidelný přezkum informací o účtu |
||
|
Držitelé účtů musí vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN) okamžitě oznámit jakékoliv změny týkající se účtu nebo údajů o uživateli, podložené informacemi požadovanými vnitrostátním správcem, který je odpovědný za včasné schválení aktualizace informací. |
||
|
Alespoň jednou za tři roky vnitrostátní správce přezkoumá, zda jsou informace týkající se účtu stále úplné, aktuální, přesné a pravdivé, a požaduje, aby držitel účtu oznámil veškeré případné změny. |
||
|
Pozastavení přístupu k účtu: |
||
|
Pokud jsou porušena ustanovení článku 3 této dohody týkající se registrů nebo probíhá vyšetřování týkající se možného porušení těchto ustanovení, může být přístup k účtu pozastaven. |
||
|
Důvěrnost a zveřejňování informací: |
||
|
Informace, zejména informace o držení veškerých účtů, o veškerých transakcích, o jedinečném identifikačním kódu jednotek u povolenek a o jedinečné numerické hodnotě pořadového čísla jednotek u kjótských jednotek držených nebo ovlivněných transakcí, které jsou drženy v EUTL nebo v SSTL, v registru Unie, ve švýcarském registru nebo jakémkoliv jiném registru Kjótského protokolu, se považují za důvěrné. |
||
|
Tyto důvěrné informace mohou být poskytnuty příslušným veřejným subjektům na jejich žádost, pokud tyto žádosti sledují oprávněný cíl a pokud jsou odůvodněné, nezbytné a přiměřené (pro účely vyšetřování, zjišťování a stíhání, správu daní, vymáhání, provádění auditů a finančního dohledu za účelem zamezení a boje proti podvodům, a dále pro účely vyšetřování praní peněz, financování terorismu nebo jiných závažných trestných činů, manipulace s trhem nebo jiných porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva členského státu EHP nebo Švýcarska, a také za účelem zajištění řádného fungování unijního ETS a švýcarského ETS). |
D. Základní kritéria pro dražební platformy a dražební činnosti
Subjekty provádějící dražby povolenek v rámci ETS stran musí splňovat následující základní kritéria a provádět dražby s ohledem na ně.
|
|
Základní kritéria |
||||||||
|
1 |
Výběr subjektu provádějícího dražbu se provede prostřednictvím procesu, který na základě právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek zajišťuje transparentnost, proporcionalitu, rovné zacházení, nediskriminaci a hospodářskou soutěž mezi různými potenciálními dražebními platformami. |
||||||||
|
2 |
Subjekt provádějící dražbu musí mít pro tuto činnost povolení a při provádění svých operací poskytuje nezbytné záruky; tyto záruky mimo jiné zahrnují opatření k určení a řízení potenciálních negativních důsledků jakéhokoli střetu zájmů, opatření k určení a řízení rizik, kterým je trh vystaven, transparentní a pevně stanovená pravidla a postupy zajišťující spravedlivou a řádnou dražbu a dostatečné finanční prostředky k usnadnění řádného fungování. |
||||||||
|
3 |
Přístup k dražbám je podmíněn splněním minimálních požadavků na přiměřené hloubkové kontroly zákazníků, aby se zajistilo, že účastníci nenarušují chod dražeb. |
||||||||
|
4 |
Proces dražby musí být předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládaný objem povolenek, jež budou v dražbách nabízeny. Hlavní prvky dražební metody včetně rozvrhu, dat a odhadovaných objemů prodeje se zveřejní na internetové stránce subjektu uskutečňujícího dražbu, a to alespoň měsíc před zahájením dražeb. Veškeré významné úpravy se rovněž oznámí předem a co možná nejdříve. |
||||||||
|
5 |
Dražba povolenek musí být prováděna s cílem minimalizovat jakékoliv dopady na ETS každé ze stran. Subjekt odpovědný za dražbu musí zajistit, že dražební zúčtovací ceny se významně neodchylují od odpovídající ceny povolenek na sekundárním trhu během dražebního období, což je situace, která by naznačovala nedostatek v konání dražby. Metodika pro určení odchylky uvedené v předchozí větě by měla být oznámena příslušným orgánům vykonávajícím funkce dohledu nad trhem. |
||||||||
|
6 |
Veškeré nedůvěrné informace související s dražbami včetně veškerých právních předpisů, pokynů a formulářů se otevřeným a transparentním způsobem zveřejňují. Výsledky každé uspořádané dražby se zveřejňují, jakmile je to prakticky proveditelné, a zahrnují příslušné nedůvěrné informace. Zprávy o výsledcích dražeb se zveřejňují alespoň jednou ročně. |
||||||||
|
7 |
Dražba povolenek musí podléhat odpovídajícím pravidlům a postupům ke zmírnění rizik zneužívání trhu v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, praní peněz a financování terorismu při dražbách. Tato pravidla a postupy nesmí být, pokud možno, méně přísné než pravidla a postupy, které se v rámci příslušných právních předpisů každé ze stran vztahují na finanční trhy. Subjekt uskutečňující dražbu především odpovídá za zavedení opatření, postupů a procesů zajišťujících integritu dražeb. Rovněž monitoruje chování účastníků trhu a v případě jednání, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a v případě zneužití trhu, praní peněz nebo financování terorismu o tom informuje příslušné veřejné orgány. |
||||||||
|
8 |
Subjekt provádějící dražby a dražící povolenky musí podléhat odpovídajícímu dohledu příslušných orgánů. Určené příslušné orgány musí mít nezbytné právní pravomoci a technická opatření, aby mohly dohlížet na:
Dohled nesmí být, pokud možno, méně přísný než dohled, který se v rámci příslušných právních předpisů každé ze stran uplatňuje nad finančními trhy. |
Švýcarsko v souladu s právními předpisy pro zadávání veřejných zakázek usiluje o využití soukromých subjektů pro dražbu svých povolenek.
Dokud není s takovýmto subjektem uzavřena smlouva a pokud je počet povolenek určených v daném roce k dražbě pod pevně stanovenou prahovou hodnotou, může Švýcarsko použít stávající opatření týkající se dražeb, konkrétně dražeb provozovaných FOEN, a to za těchto podmínek:
|
1. |
Prahová hodnota je 1 000 000 povolenek včetně povolenek určených ke dražbě pro letecké činnosti. |
|
2. |
Použijí se základní kritéria uvedená v bodech 1 až 8, s výjimkou kritérií 1 a 2, přičemž poslední věta kritéria 5 a kritérií 7 a 8 se v možné míře použijí pouze na FOEN. |
Základní kritérium 3 platí spolu s následujícím ustanovením: pro všechny subjekty v EHP, které mají povolení k podávání nabídek při dražbách v Unii, musí být zaručeno povolení k podávání nabídek při dražbách švýcarských povolenek v rámci opatření pro provádění dražeb, která byla platná v době podepsání této dohody.
Švýcarsko může pověřovat subjekty provádějící dražbu, které se nacházejí v EHP.
PŘÍLOHA II
TECHNICKÉ NORMY PRO PROPOJOVÁNÍ
Aby bylo možné zprovoznit propojení mezi unijním ETS a švýcarským ETS, zavede se do května 2020, nebo co nejdříve poté, prozatímní řešení. Strany spolupracují na tom, aby prozatímní propojení registrů co nejdříve nahradily trvalým propojením.
Technické normy pro propojování stanoví:
|
— |
architekturu komunikačního spojení, |
|
— |
zabezpečení přenosu dat, |
|
— |
seznam funkcí (transakce, sesouhlasení …), |
|
— |
definici internetových služeb, |
|
— |
požadavky na evidenci údajů, |
|
— |
provozní opatření (telefonická linka, podpora), |
|
— |
plán pro aktivaci komunikace a testovací postup, |
|
— |
postup pro ověřování bezpečnosti. |
Technické normy pro propojování stanoví, že správci přijmou veškerá přiměřená opatření k zajištění toho, že SSTL, EUTL a propojení jsou provozuschopné dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu a že přerušení provozu SSTL, EUTL a propojení jsou omezena na minimum.
Technické normy pro propojování stanoví, že komunikace mezi SSTL a EUTL spočívá v zabezpečených výměnách vzkazů založených na následujících technologiích (1):
|
— |
internetové služby používající protokol „Simple Object Access Protocol“ (SOAP) nebo rovnocenný protokol, |
|
— |
technické vybavení založené virtuální soukromé sítě (VPN), |
|
— |
XML (rozšířený značkovací jazyk, „Extensible Markup Language“), |
|
— |
digitální podpis a |
|
— |
protokoly pro synchronizaci systémového času. |
Technické normy pro propojování stanoví dodatečné bezpečnostní požadavky pro švýcarský registr, SSTL, registr Unie a EUTL a zdokumentuje je v „plánu pro řízení bezpečnosti“. Technické normy pro propojování konkrétně uvedou, že:
|
— |
existuje-li podezření, že zabezpečení švýcarského registru, SSTL, registru Unie nebo EUTL bylo ohroženo, obě strany se neprodleně vzájemně informují a pozastaví propojení mezi SSTL a EUTL, |
|
— |
v případě narušení bezpečnosti se strany zavazují, že budou bezodkladně vzájemně sdílet informace. V rozsahu, v jakém jsou dostupné technické podrobnosti, správce švýcarského registru a ústřední správce Unie vzájemně sdílí zprávu popisující daný incident (datum, příčina, dopad, opravné prostředky), a to do 24 hodin od narušení bezpečnosti. |
Postup pro ověřování bezpečnosti stanovený v technických normách pro propojování musí být dokončen předtím, než je zřízeno komunikační spojení mezi SSTL a EUTL a když je nutná nová verze nebo vydání SSTL nebo EUTL.
Technické normy pro propojování kromě prostředí produkce poskytnou také dvě testovací prostředí: prostředí pro testování vývojářů a prostředí schvalování.
Strany prostřednictvím správce švýcarského registru a ústředního správce Unie poskytnou důkazy, že v předchozích dvanácti měsících bylo provedeno nezávislé hodnocení zabezpečení jejich systémů v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými v technických normách pro propojování. V rámci veškerých nových vydání důležitého softwaru se provede ověřování bezpečnosti a zejména zkouška penetrace, a to v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými v technických normách pro propojování. Zkouška penetrace nesmí být prováděna vývojářem softwaru ani subdodavatelem vývojáře softwaru.
(1) Tyto technologie se v současné době používají pro navázání spojení mezi registrem Unie a mezinárodní evidencí transakcí, jakož i mezi švýcarským registrem a mezinárodním protokolem transakcí.“
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/117 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/2107
ze dne 28. listopadu 2019
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě Mezinárodní organizace pro civilní letectví k revizi kapitoly 9 přílohy 9 („Usnadnění“) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, pokud jde o standardy a doporučené postupy pro údaje jmenné evidence cestujících
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 16 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jejímž cílem je regulovat mezinárodní leteckou dopravu, vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Zřídila Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (dále jen „ICAO“). |
|
(2) |
Členské státy Unie jsou smluvními státy Chicagské úmluvy a členskými státy ICAO, přičemž Unie má status pozorovatele v některých orgánech ICAO, včetně shromáždění a dalších technických orgánů. |
|
(3) |
Podle čl. 54 písm. l) Chicagské úmluvy má Rada ICAO přijmout mezinárodní normy a doporučované předpisy. |
|
(4) |
Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) ve své rezoluci 2396 (2017) ze dne 21. prosince 2017 (dále jen „rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2396 (2017)“) požaduje, aby členské státy OSN pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a s nimi souvisejících cest dokázaly v rámci standardů a doporučených postupů ICAO shromažďovat, zpracovávat a analyzovat údaje jmenné evidence cestujících (dále jen „PNR“) a zajistit, aby tyto údaje používaly a sdílely všechny jejich příslušné vnitrostátní orgány a plně přitom dbaly na dodržování lidských práv a základních svobod. |
|
(5) |
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2396 (2017) rovněž naléhavě vyzvala ICAO, aby s členskými státy OSN spolupracovala na vytvoření standardu pro shromažďování, používání, zpracovávání a ochranu údajů jmenné evidence cestujících. |
|
(6) |
Standardy a doporučené postupy, jež se týkají údajů PNR, jsou stanoveny v částech A a D kapitoly 9 přílohy 9 („Usnadnění“) Chicagské úmluvy. Tyto standardy a doporučené postupy jsou doplněny dalšími pokyny, zejména dokumentem ICAO č. 9944, který stanoví pokyny k údajům PNR. |
|
(7) |
V březnu 2019 zřídil výbor ICAO pro leteckou dopravu (dále jen „ATC“) pracovní skupinu, jež se skládá z odborníků členských států ICAO, kteří zasedají v komisi ICAO pro usnadnění letecké dopravy, aby se zabývala návrhy nových standardů a doporučených postupů pro shromažďování, používání, zpracování a ochranu údajů PNR v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2396 (2017). V této pracovní skupině je zastoupena řada členských států Unie. Komise má v uvedené pracovní skupině status pozorovatele. |
|
(8) |
40. zasedání shromáždění ICAO se konalo ve dnech dne 24. září až 4. října 2019. Výsledky shromáždění ICAO nasměrují politiku ICAO pro nadcházející roky, a to včetně přijetí nových standardů a doporučených postupů v oblasti PNR. |
|
(9) |
Dne 16. září 2019 potvrdila Rada informační dokument, jež se týká norem a zásad pro shromažďování, používání, zpracovávání a ochranu údajů PNR, určený k předložení na 40. zasedání shromáždění ICAO (dále jen „informační dokument“). Tento informační dokument předložilo shromáždění ICAO Finsko jménem Unie a jejích členských států a ostatních členských států Evropské konference civilního letectví. |
|
(10) |
Informační dokument uvádí postoj Unie k dodržování základních zásad, které pomáhají zajistit respektování ústavních a regulačních požadavků týkajících se základních práv na soukromí a ochranu údajů při zpracování údajů PNR pro účely boje proti terorismu a závažné trestné činnosti. Organizace ICAO byla vyzvána, aby tyto zásady zahrnula do všech budoucích standardů pro PNR a rovněž do svých revidovaných pokynů k údajům PNR (dokument 9944). |
|
(11) |
Unie přijala společná pravidla pro údaje PNR v podobě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 (1), jejíž oblast působnosti se ve značné míře překrývá s oblastí, na niž se mají vztahovat připravované nové standardy a doporučené postupy. Směrnice (EU) 2016/681 především zahrnuje komplexní soubor pravidel pro ochranu základních práv na soukromí a ochranu osobních údajů v souvislosti s předáváním údajů PNR leteckými dopravci členským státům za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. |
|
(12) |
V současné době jsou mezi Unií a třetími zeměmi v platnosti dvě mezinárodní dohody o zpracování a předávání údajů PNR, a to dohody uzavřené s Austrálií (2) a USA (3). Dne 26. července 2017 vydal Soudní dvůr Evropské Unie posudek k zamýšlené dohodě mezi Unií a Kanadou, jež byla podepsána dne 25. června 2014 (4), (dále jen „posudek 1/15“). |
|
(13) |
Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě ICAO, neboť veškeré budoucí standardy a doporučené postupy v oblasti údajů PNR, zejména změny kapitoly 9 přílohy 9 („Usnadnění“) Chicagské úmluvy, rozhodujícím způsobem ovlivní obsah unijního práva, především směrnici (EU) 2016/681 a stávající mezinárodní dohody o údajích PNR. V souladu s povinností loajální spolupráce mají členské státy Unie zastávat tento postoj v rámci veškeré činnosti v organizaci ICAO směřující k vypracování standardů a doporučených postupů. |
|
(14) |
Postoj Unie stanovený v příloze je zaujat v souladu s platným právním rámcem Unie pro ochranu údajů a údajů PNR, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5), směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (6) a směrnicí (EU) 2016/681, jakož i se Smlouvou a Listinou základních práv Evropské unie, jak jsou vykládány v příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie, zejména v jeho posudku 1/15. |
|
(15) |
Postoj Unie by měly vyjádřit společně její členské státy, které jsou členy Rady ICAO. |
|
(16) |
Spojené království a Irsko jsou vázány směrnicí (EU) 2016/681, a účastní se tedy přijímání tohoto rozhodnutí. |
|
(17) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Radě Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) k revizi kapitoly 9 přílohy 9 („Usnadnění“) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, pokud jde o standardy a doporučené postupy pro údaje jmenné evidence cestujících, je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Postoj uvedený v článku 1 vyjádří členské státy Unie, jež jsou členy Rady ICAO, jednající společně.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 28. listopadu 2019.
Za Radu
Předseda
T. HARAKKA
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132).
(2) Úř. věst. L 186, 14.7.2012, s. 4–.
(3) Úř. věst. L 215, 11.8.2012, s. 5.
(4) Posudek 1/15 Soudního dvora (velkého senátu), 26. července 2017, ECLI:EU:C:2017:592.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
PŘÍLOHA
POSTOJ, KTERÝ MÁ BÝT ZAUJAT JMÉNEM EVROPSKÉ UNIE V RADĚ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO CIVILNÍ LETECTVÍ K REVIZI KAPITOLY 9 PŘÍLOHY 9 („USNADNĚNÍ“) ÚMLUVY O MEZINÁRODNÍM CIVILNÍM LETECTVÍ, POKUD JDE O STANDARDY A DOPORUČENÉ POSTUPY PRO ÚDAJE JMENNÉ EVIDENCE CESTUJÍCÍCH
Obecné zásady
Při činnosti Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) ve věci revize kapitoly 9 přílohy 9 („Usnadnění“) Chicagské úmluvy, pokud jde o vývoj standardů a doporučených postupů pro údaje jmenné evidence cestujících (dále jen „PNR“), členské státy Unie jednající společně v zájmu Unie:
|
a) |
postupují v souladu s cíli, které Unie sleduje v rámci své politiky PNR, zejména v zájmu zajištění bezpečnosti, ochrany života a bezpečnosti osob a zajištění plného dodržování základních práv, zejména práva na soukromí a ochranu osobních údajů; |
|
b) |
mezi všemi členskými státy ICAO zvyšují povědomí o normách a zásadách Unie týkajících se předávání údajů PNR, jak vyplývají z příslušných právních předpisů Unie a z judikatury Soudního dvora Evropské unie; |
|
c) |
v otázce předávání údajů PNR leteckými společnostmi donucovacím orgánům podporují mnohostranná řešení, jež jsou v souladu se základními právy, aby byla zajištěna právní jistota a dodržování základních práv a zefektivněny povinnosti uložené leteckým dopravcům; |
|
d) |
podporují výměnu údajů PNR a výsledků zpracování těchto údajů mezi členskými státy ICAO, pokud je to považováno za nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání teroristických trestných činů nebo závažné trestné činnosti, a to při plném dodržování základních práv a svobod; |
|
e) |
v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2396 (2017) nadále podporují rozvoj standardů ICAO pro shromažďování, používání, zpracovávání a ochranu údajů PNR; |
|
f) |
nadále se zasazují o to, aby všechny členské státy ICAO dokázaly v rámci standardů a doporučených postupů ICAO shromažďovat, zpracovávat a analyzovat údaje PNR pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a souvisejících cest v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2396 (2017) a zajistit, aby údaje PNR používaly a sdílely všechny příslušné vnitrostátní orgány členských států ICAO a plně přitom dbaly na dodržování lidských práv a základních svobod; |
|
g) |
jako podkladové informace používají informační dokument týkající se norem a zásad pro shromažďování, používání, zpracovávání a ochranu údajů PNR (dokument A40-WP/530), který předložilo Finsko na 40. zasedání shromáždění ICAO jménem Evropské unie a jejích členských států a ostatních členských států Evropské konference civilního letectví; |
|
h) |
prosazují vytváření prostředí, v němž se může mezinárodní letecká doprava rozvíjet na otevřeném, liberalizovaném a globálním trhu a pokračovat v růstu, který nebude na úkor bezpečnosti, přičemž budou zajištěny příslušné záruky. |
Směry
Členské státy Unie, jež jednají společně v zájmu Unie, prosazují, aby byly do veškerých budoucích standardů a doporučených postupů ICAO pro údaje PNR zařazeny tyto normy a zásady:
|
1. |
Náležitosti předávání údajů PNR:
|
|
2. |
Náležitosti zpracování údajů PNR:
|
|
3. |
Ochrana osobních údajů:
|
|
4. |
Sdílení informací PNR mezi donucovacími orgány:
|
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/123 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2108
ze dne 9. prosince 2019
na podporu posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 12. prosince 2003 přijala Evropská rada strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení, jejíž kapitola III obsahuje seznam opatření pro boj proti tomuto šíření. Uvedená opatření mají být přijata v Unii i ve třetích zemích. |
|
(2) |
Unie tuto strategii aktivně provádí a opatření uvedená v kapitole III uvádí v účinnost, zejména uvolňováním finančních zdrojů na podporu konkrétních projektů řízených mnohostrannými institucemi, poskytováním technické a odborné pomoci státům, pokud jde o celou řadu opatření pro nešíření zbraní, a podporou úlohy Rady bezpečnosti OSN. |
|
(3) |
Dne 28. dubna 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 1540 (2004) (dále jen „rezoluce č. 1540 (2004)“), která je prvním mezinárodním nástrojem, jenž se jednotným a komplexním způsobem zabývá zbraněmi hromadného ničení, jejich nosiči a souvisejícími materiály. Rezoluce č. 1540 (2004) stanoví pro všechny státy závazné povinnosti, jejichž cílem je zabránit nestátním subjektům v získání přístupu k takovým zbraním a souvisejícímu materiálu a od získání takového přístupu je odradit. Rada bezpečnosti OSN rovněž rozhodla, že všechny státy musí přijmout a uplatňovat účinná opatření pro zavedení vnitrostátních kontrol s cílem zamezit šíření jaderných, chemických a biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů. |
|
(4) |
Dne 11. května 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/809 (1) na podporu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004). Technickým prováděním činností v rámci rozhodnutí (SZBP) 2017/809 je pověřen Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) ve spolupráci s příslušnými regionálními mezinárodními organizacemi, zejména s Organizací amerických států (OAS). |
|
(5) |
Ve svém programu pro odzbrojení nazvaném „Zajištění naší společné budoucnosti“, který byl předložen dne 24. května 2018, zdůraznil generální tajemník OSN, že „musíme i nadále posilovat naše instituce, aby se zabránilo jakémukoli použití biologických zbraní, mimo jiné posílením provádění Úmluvy o biologických zbraních, a zajistit, že budeme schopni odpovídajícím způsobem reagovat v případě, že prevence selže“, a že je třeba „přispět k vytvoření rámce, který zajistí koordinovanou mezinárodní reakci v případě použití biologických zbraní“. |
|
(6) |
Dne 21. ledna 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/97 (2) na podporu úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC) v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. |
|
(7) |
Organizace amerických států (OAS) vypracovala dva návrhy projektů zaměřených na posílení celkové biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe. |
|
(8) |
Správou a řízením projektů prováděných v rámci tohoto rozhodnutí by měl být pověřen sekretariát Meziamerického výboru pro boj proti terorismu při Organizaci amerických států (dále jen „sekretariát CICTE/OAS“). |
|
(9) |
Sekretariát CICTE/OAS by měl zajistit účinnou spolupráci s relevantními mezinárodními organizacemi a subjekty, jako je útvar na podporu provádění BTWC, výbor Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004), Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) a globální partnerství proti šíření zbraní a materiálů hromadného ničení. Sekretariát CICTE/OAS by měl rovněž zajistit doplňkovost a součinnost projektů, jež jsou prováděny na základě tohoto rozhodnutí, s příslušnými dokončenými a probíhajícími projekty, s činnostmi v Latinské Americe, které podporují jednotlivé členské státy, a dalšími programy zaštiťovanými Unií v této oblasti, včetně nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a středisek excelence Evropské unie v oblasti zmírňování rizik v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Za účelem podpory míru a bezpečnosti, jakož i účinného multilateralismu na celosvětové i regionální úrovni sleduje Unie tyto cíle:
|
— |
zdokonalení legislativního a regulačního základu v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích přijetím a prosazováním vhodných účinných zákonů, kterými se nestátním subjektům zakazuje vyrábět, nabývat, držet, vyvíjet, přepravovat, převádět nebo používat biologické zbraně a jejich nosiče, zejména pro teroristické účely; |
|
— |
zlepšení biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích zvyšováním informovanosti v příslušných odvětvích, včetně prosazováním účinných vnitrostátních opatření, která mají zabránit šíření biologických zbraní a jejich nosičů. |
2. K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 uskutečňuje Unie tyto projekty:
|
— |
technická a legislativní pomoc s cílem posílit právní předpisy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, zajistit jejich harmonizaci s mezinárodními standardy a podpořit a posílit regionální spolupráci; |
|
— |
zvyšování informovanosti, vzdělávání a odborná příprava v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. |
Článek 2
1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).
2. Technickým prováděním projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 je pověřen sekretariát CICTE/OAS. Tento úkol plní pod dohledem vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel se sekretariátem CICTE/OAS nezbytná ujednání.
3. Podrobný popis projektů je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 3
1. Finanční referenční částka na provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 2 činí 2 738 708,98 EUR.
2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.
3. Komise dohlíží nad řádnou správou výdajů uvedených v odstavci 1. Za tímto účelem uzavře se sekretariátem CICTE/OAS finanční dohodu. V uvedené dohodě musí být stanoveno, že sekretariát CICTE/OAS zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.
4. Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Komise informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření finanční dohody.
Článek 4
Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí a vychází při tom z pravidelných zpráv vypracovávaných sekretariátem CICTE/OAS. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení. Komise poskytuje informace o finančních aspektech projektů uvedených v čl. 1 odst. 2.
Článek 5
1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření finanční dohody uvedené v čl. 3 odst. 3, nebo šest měsíců ode dne přijetí, nebude-li v této lhůtě uvedená finanční dohoda uzavřena.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/809 ze dne 11. května 2017 na podporu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Úř. věst. L 121, 12.5.2017, s. 39).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/97 ze dne 21. ledna 2019 na podporu úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 19, 22.1.2019, s. 11).
PŘÍLOHA
PROJEKTY NA PODPORU POSÍLENÍ BIOLOGICKÉ BEZPEČNOSTI A OCHRANY V LATINSKÉ AMERICE V SOULADU S PROVÁDĚNÍM REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ Č. 1540 (2004) O NEŠÍŘENÍ ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ A JEJICH NOSIČŮ
1. Úvod a cíle
1.1. Úvod
Úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC) vstoupila v platnost v roce 1975 a byla ratifikována všemi zeměmi v Latinské Americe a Karibiku s výjimkou jedné země (Haiti). Po více než čtyřiceti letech však mnoho z těchto zemí nemá vnitrostátní právní a regulační rámec potřebný k úplnému provedení BTWC. Tato úmluva mimo jiné stanoví některé normy biologické bezpečnosti pro snížení bakteriologických a jiných biologických hrozeb, které mohou vést k poškození života na Zemi.
V rámci dalšího boje proti těmto hrozbám přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 1540 (2004). Tato rezoluce vyžaduje po všech státech, aby přijaly a uplatňovaly účinná opatření pro zavedení vnitrostátních kontrol s cílem zamezit šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů. Podle normativního odstavce 3a uvedené rezoluce zahrnují tato opatření zavedení vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem vypracování a zachovávání patřičných účinných opatření, jejichž cílem je zajistit evidenci tohoto zboží a zabezpečit je během výroby, užití, skladování či přepravy.
Výbor rezoluce č. 1540 (2004) provádí každých pět let komplexní přezkum úsilí, které členské státy v zájmu plnění závazků podle rezoluce č. 1540 (2004) vynakládají. Konečný dokument o komplexním přezkumu z roku 2016 dospěl k některým důležitým závěrům. Zaprvé se v dokumentu uvádí, že ačkoli státy dosáhly určitého pokroku při zabezpečování a ochraně citlivých materiálů, nedostatky v těchto oblastech přetrvávají. Zadruhé výbor uvedl, že úsilí v oblasti evidence a zabezpečení materiálů souvisejících s biologickými zbraněmi a jejich zabezpečení zaostává za úsilím věnovaným zabezpečení materiálů souvisejících s jadernými a chemickými zbraněmi. Zatřetí výbor konstatoval, že od roku 2011 nedošlo ke zvýšení míry provádění opatření, která jsou požadována v rezoluci č. 1540 (2004). V důsledku toho výbor dospěl k závěru, že státy by měly urychleně podniknout kroky k přijetí opatření s cílem zajistit evidenci materiálů souvisejících s biologickými zbraněmi a zabezpečit je.
Jakýkoli incident zahrnující vypuštění a potenciální šíření patogenního biologického činitele, ať už subjektem, který má v úmyslu poškodit cílovou populaci, nebo přirozeně se vyskytujícími prostředky, může způsobit v regionu Organizace amerických států (OAS) významnou lidskou, hospodářskou a politickou újmu. S ohledem na tuto potenciální hrozbu OAS usiluje o zvýšení informovanosti a kapacity, pokud jde o biologickou bezpečnost a ochranu na americkém kontinentu. Meziamerický výbor pro boj proti terorismu (CICTE/OAS) například od roku 2009 vedl prostřednictvím svého sekretariátu (dále jen „sekretariát“) několik vnitrostátních cvičení v oblasti řešení krizí zaměřených na biologické incidenty, jejichž cílem bylo zvýšit informovanost o hrozbách pro biologickou bezpečnost a sdružit úředníky a zástupce z agentur a organizací s cílem naučit se koordinovat jejich reakce na biologické incidenty. Kromě toho řada členských států OAS výslovně požádala sekretariát o pomoc při vypracování nebo aktualizaci vnitrostátních plánů reakce na biologické mimořádné události.
I když toto a další úsilí zaměřené na zlepšení připravenosti a schopností reakce na biologické incidenty přineslo významné výsledky, angažovanost mnohých členských států OAS a jejich investice investic v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany jsou nadále nedostatečné. Důsledkem jsou chybějící potřebné infrastruktury, kapacity a právní rámce pro účinné odhalování biologických incidentů a reakci na ně. Velké a nepřiměřené ztráty na životech na americkém kontinentu v důsledku celosvětového propuknutí chřipky H1N1 v roce 2009 poukazují na výše uvedené slabiny a zdůrazňují potřebu většího zaměření se na biologickou bezpečnost a ochranu. Má se například za to, že na americkém kontinentu zemřelo v důsledku prasečí chřipky H1N1 v roce 2009 více lidí než ve zbytku světa.
Nedostatečné zapojení vlád v tomto regionu v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany je důsledkem kombinace faktorů, mezi něž patří nedostatečné povědomí tvůrců politik o hrozbě rozsáhlého biologického incidentu a souvisejících potenciálních nákladech; priority související s bezpečností, které soutěží o omezené zdroje, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni; a výzvy, jež jsou neoddělitelně spojené s rozvojem integrované vnitrostátní připravenosti a schopnosti reakce na biologické incidenty. Tyto výzvy zdůrazňují potřebu koordinované reakce na biologické incidenty v regionu OAS. Do této reakce by se mělo zapojit více aktérů na vnitrostátní a místní úrovni, včetně ministerstev (zdravotnictví, zemědělství, bezpečnosti, spravedlnosti, obrany, zpravodajství, dopravy, zahraničních věcí, mezinárodního obchodu, hospodářství, vědy a technologie a dalších), donucovacích orgánů a dalších složek rychlé reakce, subjektů soukromého sektoru (zejména průmysl a akademická obec) a občanské společnosti.
1.2. Cíle
Cílem výboru CICTE je prostřednictvím tohoto tříletého projektu, v souladu s rezolucí č. 1540 (2004), zlepšit biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích, zejména zavedením a prosazováním účinných opatření, která mají zabránit šíření biologických zbraní a jejich nosičů.
Technická pomoc a spolupráce s členskými státy, které podporují celkový cíl tohoto projektu, budou založeny na těchto hlavních cílech:
|
— |
zpřísnění norem v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích, |
|
— |
posílení právních a regulačních rámců pro biologickou bezpečnost a ochranu a jejich harmonizace se stávajícími mezinárodními normami, |
|
— |
posílení spolupráce, zejména prostřednictvím vzájemných hodnocení podle rezoluce č. 1540 (2004), |
|
— |
usnadnění nepřetržité odborné přípravy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. |
2. Výběr prováděcí agentury a koordinace s dalšími příslušnými iniciativami zaměřenými na financování
2.1. Prováděcí agentura – Organizace amerických států (OAS)
OAS od roku 2005 aktivně podporuje úsilí členských států o nešíření zbraní na americkém kontinentu. V roce 2010 byl sekretariát výboru CICTE pověřen vypracováním programu na pomoc při provádění rezoluce č. 1540 (2004). V důsledku toho bylo vytvořeno strategické partnerství mezi Úřadem OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), skupinou odborníků výboru rezoluce č. 1540 a sekretariátem CICTE/OAS za účelem provádění pilotního projektu technické pomoci a budování kapacit na americkém kontinentu, jehož cílem je usnadnit úsilí členských států zaměřené na provádění různých oblastí, na něž se vztahuje rezoluce č. 1540 (2004).
Jedním z hlavních cílů CICTE/OAS je spolupracovat se zeměmi, jejichž vlády se v rámci úsilí v oblasti nešíření zbraní plně podílejí na fyzické ochraně a evidenci chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů (CBRN). Dalším cílem je pomoci přijímajícím státům provádět rezoluci č. 1540 (2004) stanovením konkrétních potřeb a výzev s cílem přizpůsobit legislativní pomoc a specializované činnosti v oblasti budování kapacit, jež jsou zaměřeny na posílení preventivního rámce členských států proti používání materiálů CBRN nestátními subjekty.
Regionální rámec, který poskytuje OAS, představuje komparativní výhodu vzhledem k nadnárodní povaze hrozeb, které nezbytně vyžadují spolupráci mezi sousedními zeměmi za účelem řešení těchto výzev. Regionální přístup výboru CICTE k těmto otázkám zajistí soudržnost, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí a aby se maximalizovala účinnost. OAS jakožto hlavní regionální organizace na americkém kontinentu je v tomto ohledu v jedinečné pozici na celé polokouli, aby prokázala svou účinnost díky své stávající síti vnitrostátních kontaktních míst, svému rozsáhlému působení v celém regionu a své schopnosti pracovat v terénu s navrhovanými přijímajícími zeměmi.
Obecněji pak CICTE/OAS úzce spolupracuje s vládami řady členských států OAS a dosáhl významných výsledků v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. CICTE/OAS například pomáhá členským státům různými způsoby, jako je:
|
— |
vypracování národních akčních plánů na základě rezoluce č. 1540 (2004) a posilování právních a regulačních rámců, |
|
— |
budování kapacit pro prevenci a potírání obchodu s jaderným, radiologickým, chemickým a biologickým materiálem a pašování takového materiálu, |
|
— |
podpora výměny účinných postupů používáním metodiky vzájemného hodnocení a |
|
— |
usnadnění koordinace na politické úrovni s cílem určit oblasti regionální a subregionální spolupráce. |
2.2. Koordinace s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti financování
CICTE/OAS obecně koordinuje svou činnost s dalšími agenturami a organizacemi, které dostávají finanční prostředky od stejných i různých dárcovských vlád a mezinárodních orgánů. V případě organizací, které dostávají podporu z Evropské unie za práci spojenou s činnostmi navrhovanými v rámci tohoto projektu, jsou pro projekt přímo relevantní Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), Výbor rezoluce č. 1540 (2004) a jeho skupina odborníků a útvar na podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních (BTWC-ISU), přičemž je třeba poznamenat, že CICTE/OAS s nimi již úzce spolupracuje. Koordinaci s těmito orgány bude provádět řídící tým, který sídlí v ústředí OAS, aby se zajistilo, že veškeré úsilí se bude doplňovat, zabránilo se zdvojování činností a bylo zajištěno, že projektové činnosti budou v souladu se závazky podle rezoluce č. 1540 (2004) a BTWC.
V této souvislosti je CICTE/OAS přesvědčen, že projekt je jednoznačně v souladu s rozhodnutím Evropské rady z roku 2019 na podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních mimo Evropskou unii (dále jen „rozhodnutí“). Navrhovaný projekt by dále podpořil uvedené rozhodnutí, a to tím, že by pomohl snížit hrozbu šíření biologických a toxinových zbraní v regionu. Projekt by přitom zohlednil rychlý pokrok v oblasti věd o živé přírodě s cílem zajistit, aby právní a regulační rámce vlád pro boj proti těmto hrozbám splňovaly stávající mezinárodní normy. V důsledku by pak projekt pomohl zajistit, aby členské státy OAS byly dobře připraveny rychle reagovat na případné hrozby.
Pokud jde o rozvoj politik, CICTE/OAS bude v této oblasti nadále působit prostřednictvím svých pravidelných zasedání a prostřednictvím Výboru pro bezpečnost polokoule ve stálé radě OAS.
Hlavním cílem tohoto návrhu je zlepšit biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích prostřednictvím zvyšováním informovanosti a budováním kapacit mezi příslušnými odvětvími v souladu s rezolucí č. 1540 (2004), včetně prosazování účinných vnitrostátních opatření, které mají zabránit šíření biologických zbraní a jejich nosičů. Toto úsilí se zaměří na vědecké pracovníky zabývající se živou přírodou v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany ve veřejném i soukromém sektoru, jakož i na tvůrce politik a zákonodárce. Tyto činnosti zahrnují školení pro vědecké pracovníky zabývající se živou přírodou v přijímajících zemích, jakož i rozvoj on-line kurzů odborné přípravy s cílem oslovit ještě více příjemců v tomto regionu. CICTE/OAS bude tyto činnosti provádět v koordinaci s našimi strategickými partnery, a jak je uvedeno v oddíle věnovaném metodice, pro účely vysoce specializované odborné přípravy a úkolů může OAS rovněž krátkodobě najmout pracovníky (odborníky, školitele a výzkumné pracovníky), kteří poskytnou podporu, a bude spolupracovat se svými partnery v těchto oblastech (včetně BTWC-ISU, UNODA, OIE a Evropské unie) a s akademickou obcí s cílem zajistit, aby personál splňoval veškeré technické požadavky, pokud možno i na základě seznamů vedených těmito organizacemi.
3. Popis projektu
3.1. Popis
Cílem našeho návrhu je zlepšit biologickou bezpečnost a ochranu v přijímajících zemích v souladu s rezolucí č. 1540 (2004) a dále zvýšit schopnost přijímajících států účinně předvídat rozsáhlé incidenty obnášející biologický činitel, ať už jde o incidenty způsobené člověkem nebo přirozeně, a reagovat na ně. Projekt by rovněž sloužil ke zlepšení meziagenturní a mezinárodní spolupráce a sdílení informací mezi členskými státy OAS s cílem připravit se na biologické incidenty a reagovat na ně. Projekt dále usiluje o řešení legislativních nedostatků, které v současnosti existují v některých cílových zemích, a doplňuje úsilí o provádění BTWC.
Do projektu se společně zapojí až osm příslušných vnitrostátních orgánů z členských států OAS, vhodných zástupců soukromého sektoru a občanské společnosti a kvalifikovaných mezinárodních odborníků, aby se prozkoumaly kroky, které lze podniknout pro zajištění lepších schopností v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v těchto státech a obecněji v regionu OAS. V rámci projektu bude uplatněn přístup s dvojím zaměřením, který zahrnuje jak vnitrostátní, tak subregionální činnosti. Projekt bude usilovat o využití předchozích zkušeností sekretariátu v této oblasti na americkém kontinentu, jakož i zavedené sítě kontaktů a partnerů (zejména ve veřejném sektoru). Úsilí na vnitrostátní úrovni se zaměří na spolupráci s jednotlivými členskými státy OAS s cílem posílit vnitrostátní kapacity, vypracovat právní a správní předpisy a rozvíjet akční plány pro jednotlivé země na posílení operačních schopností.
Na regionální úrovni se činnosti v oblasti budování kapacit zaměří na podporu výměny informací a osvědčených postupů, jakož i na vymezení strukturálních, hmotných a funkčních parametrů z regionálního přístupu.
Kromě toho bude projekt usilovat o využití procesu „vzájemného hodnocení“, který byl vypracován v posledních letech, v rámci něhož se státy dobrovolně dohodnou, že budou spolupracovat za účelem vzájemného posuzování svých silných a slabých stránek při provádění závazků podle rezoluce č. 1540 a určí účinné postupy a oblasti pro pokračující dvoustrannou spolupráci. V návaznosti na nedávná úspěšná vzájemná hodnocení v souvislosti s rezolucí č. 1540 (2004) mezi Chile a Kolumbií (2017), Dominikánskou republikou a Panamou (2019) a nejnověji mezi Paraguayí a Uruguayí (2019) navrhujeme, aby pro tyto tři skupiny zemí byla poskytnuta zvláštní následná pomoc a spolupráce. Při této příležitosti bychom se snažili navázat na úzké dvoustranné vazby vytvořené mezi těmito státy během procesu vzájemného hodnocení a dále je podporovat v projeveném odhodlání pokračovat ve spolupráci podle rezoluce č. 1540 (2004) nad rámec počátečního vzájemného hodnocení. Rovněž navrhujeme podpořit další vzájemná hodnocení v tomto regionu, a to s výrazným zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu pro země, které tato cvičení dosud nevykonaly, jako je Mexiko a případně i další partneři v tomto regionu. V neposlední řadě bychom se snažili přezkoumat stávající procesy vzájemného hodnocení s cílem podpořit a posílit pokračující spolupráci mezi zeměmi, prosazovat osvědčené postupy a propagovat praxi zveřejňování technických dokumentů (kromě závěrečných zpráv předložených státy), aby tak byl zachycen pokrok dosažený na uvedených fórech.
3.2. Metodika
3.2.1. Organizační struktura
Tento projekt bude provádět CICTE/OAS v koordinaci s členskými státy OAS a s jejich podporou. Řídící tým CICTE/OAS pro projekt se bude skládat ze tří zaměstnanců a asistenta administrativní/finanční podpory na ústředí OAS ve Washingtonu DC v koordinaci s externími smluvními zaměstnanci v závislosti na specifických činnostech, které mají být provedeny, a pod obecným dohledem a vedením výkonného tajemníka CICTE.
Externí smluvní personál bude zahrnovat odborníka na právní otázky, který bude vykonávat část projektu týkající se legislativní pomoci. Pro účely vysoce specializované odborné přípravy a úkolů může OAS rovněž krátkodobě najmout pracovníky (odborníky, školitele a výzkumné pracovníky) z jiných technicky zaměřených partnerských organizací, kteří poskytnou podporu, včetně BTWC-ISU, UNODA, OIE a Evropské unie.
Řídící tým programu CICTE/OAS bude zpočátku spolupracovat přímo s vnitrostátními orgány členských států, které již dříve požádaly o podporu v rámci rezoluce č. 1540 (2004). V některých případech má OAS k dispozici stávající dohody o spolupráci na pomoc členským státům v oblastech provádění rezoluce č. 1540, které budou základem pro technickou pomoc.
3.2.2. Technický přístup
Žádosti o legislativní a technickou pomoc s cílem posílit právní předpisy týkající se biologické bezpečnosti a ochrany budou vyžadovat prvotní posouzení a analýzu stávajících právních a správních předpisů, které provede právní odborník v koordinaci s řídícím týmem projektu a příslušnými orgány v přijímajících zemích prostřednictvím legislativních a technických misí pomoci za účelem určení konkrétních nedostatků a priorit jednotlivých zemí. Na základě tohoto posouzení by mezi zvláštní opatření týkající se legislativních a regulačních zlepšení v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, jež si vyžadují přednostní provádění a budou přímo podporována v rámci tohoto projektu, mohly patřit:
|
— |
analýza stávajících právních a správních předpisů v přijímajících zemích za účelem zjištění konkrétních nedostatků, |
|
— |
vypracování a přijetí seznamu pro kontrolu vývozu, |
|
— |
vypracování a přijetí národního akčního plánu pro reakci na biologické hrozby, |
|
— |
vypracování vnitrostátních pokynů na ochranu biologických činitelů před náhodným nebo záměrným šířením, a pro účely jejich řádného a bezpečného skladování a přepravy, včetně jejich vnitřní bezpečnosti. |
Činnosti na podporu a posílení regionální spolupráce by zahrnovaly:
|
— |
rozvoj následných činností v oblasti budování kapacit a spolupráce pro země v regionu, které prováděly vzájemná hodnocení v souvislosti s prováděním rezoluce č. 1540 (2004), |
|
— |
další vzájemná hodnocení s výrazným zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu, |
|
— |
vypracování a zveřejnění technických dokumentů o činnostech souvisejících se vzájemným hodnocením. |
Pokud jde o složku týkající se zvyšování informovanosti, vzdělávání a odborné přípravy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v rámci tohoto návrhu, jež má být prováděna souběžně se složkou týkající se technické a legislativní pomoci a regionální spolupráce, bude v každé z přijímajících zemí uspořádán kurz odborné přípravy. Tyto kurzy odborné přípravy budou koordinovány řídícím týmem CICTE/OAS a prováděny mezinárodními odborníky. Budou sloužit k budování kapacit a vytvoření skupiny školitelů z různých vědeckých institucí přijímajících zemí, kteří budou schopni šířit znalosti o zásadách biologické bezpečnosti a ochrany, osvědčených laboratorních postupech, technikách a metodách řízení biologických rizik v laboratořích a výzkumných ústavech.
CICTE/OAS bude spolupracovat s akademickými a výzkumnými pracovníky s cílem vytvořit on-line kurz, který přispěje ke zlepšení stávajících zdrojů pro další šíření znalostí a zvyšování povědomí o biologické bezpečnosti, biologické ochraně a bioetice mezi akademickými pracovníky, učiteli, studenty a výzkumnými pracovníky v oblasti věd o živé přírodě a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.
Kromě toho budou politici, poslanci a zástupci průmyslu v průběhu misí zaměřených na technickou a legislativní pomoc provádět informační a osvětové kampaně o biologické bezpečnosti, biologické ochraně, rezoluci č. 1540 (2004) a provádění BTWC, jakož i činnosti na regionální a subregionální úrovni uvedené v návrhu.
3.2.3. Hledisko rovnosti žen a mužů
CICTE/OAS plní prostřednictvím svého programu týkajícího se rezoluce č. 1540 (2004) důležitou úlohu, pokud jde o podporu členských států při budování kapacit za účelem provádění rezoluce č. 1540 (2004) a boje proti šíření zbraní, jakož i při prosazování genderové rovnosti. Všechny tyto výsledky přispívají k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a doplňují úsilí členských států OAS o provádění příslušných nástrojů v oblastech režimu celosvětového odzbrojení a nešíření zbraní.
CICTE/OAS zajistí genderovou rovnost v procesu přijímání pracovníků s cílem pomoci přijímajícím zemím projektu a povzbudí přijímající země, aby smysluplně zapojily ženy do všech fázích projektu. Vždy je vyvíjeno zvláštní úsilí o začlenění hlediska rovnosti žen a mužů a o to, aby ženy byly v centru projednávaných témat.
3.2.4. Vnější koordinace
Kromě koordinace a spolupráce s vnitrostátními orgány celého regionu bude OAS při provádění projektu koordinovat činnosti s dalšími institucemi a organizacemi a bude s nimi spolupracovat. Níže uvedené subjekty mohou být schopny poskytnout podporu v konkrétních otázkách a pomoci propagovat iniciativu v tomto regionu:
|
— |
Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), včetně útvaru pro podporu provádění Úmluvy o biologických zbraních, |
|
— |
Výbor Rady bezpečnosti zřízený podle rezoluce č. 1540 (2004) a jeho skupina odborníků, |
|
— |
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), |
|
— |
Světová zdravotnická organizace (WHO), včetně Panamerické zdravotnické organizace (PAHO), |
|
— |
organizace občanské společnosti, akademická obec a organizace ze soukromého sektoru, jejichž cíle jsou v souladu s cíli tohoto návrhu, včetně Sangia National Laboratory; Sucommisión de Bioseguridad y Bioscustodia de la Asociación Argentina de Microbiología; James Martin Center (CNS); Asociación Latinoamericana de Biocontención y Biocustodia. |
3.3. Cíle a činnosti projektu
Cíl 1: Zpřísnění norem v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích.
Podpůrné činnosti
|
— |
Činnost 1.1: Provádět mise zaměřené na technickou pomoc v jednotlivých zemích prostřednictvím agentur, které se zabývají problematikou biologické bezpečnosti a ochrany, za účelem posouzení potřeb a vypracování hodnotící zprávy. |
|
— |
Činnost 1.2: Na základě potřeb a zdrojů usnadnit odbornou přípravu v jedné nebo v obou těchto oblastech: přijetí seznamu pro kontrolu vývozu nebo přijetí národního akčního plánu pro reakci na biologické hrozby. Předložit hodnotící zprávu. |
|
— |
Činnost 1.3: Vypracovat vnitrostátní pokyny na ochranu biologických činitelů před náhodným nebo záměrným šířením, jakož i vnitrostátní pokyny upravující jejich řádné a bezpečné skladování a přepravu, včetně jejich vnitřní bezpečnosti. |
Očekávané výsledky
|
— |
Vypracování hodnotící zprávy s doporučením pro jednotlivé země a pro agenturu. |
|
— |
Vytvoření seznamu pro kontrol vývozu podle potřeb jednotlivých zemí. |
|
— |
Hodnotící zpráva za každou zemi věnovaná národnímu akčního plánu, a pokyny týkající se biologických hrozeb, náhodných událostí, bezpečného skladování a přepravy. |
Cíl 2: Právní a regulační rámce pro biologickou bezpečnost a ochranu, které byly posíleny a harmonizovány se stávajícími mezinárodními normami.
Podpůrné činnosti
|
— |
Činnost 2.1: Přezkoumat stávající právní a regulační rámce v každé přijímající zemi s cílem určit nedostatky a prioritní oblasti potřeby. |
|
— |
Činnost 2.2: V případě potřeby poskytnout legislativní pomoc, včetně vypracování právních a správních předpisů za účelem provádění seznamů pro kontrolu vývozu nebo národních akčních plánů. |
|
— |
Činnost 2.3: Sestavit a zveřejnit dokument obsahující pokyny pro osvědčené laboratorní postupy, techniky a metody řízení biologických rizik v laboratořích a výzkumných ústavech a šířit jej za účelem zvyšování povědomí o osvědčených postupech mezi příslušnými zúčastněnými stranami. |
Očekávané výsledky
|
— |
Alespoň jeden případ mise legislativní pomoci pro každou zemi za účelem poskytnutí podpory pro vypracování seznamu pro kontrolu vývozu nebo národních akčních plánů nebo návrhů příslušných právních a správních předpisů. |
|
— |
Zveřejnění osvědčených laboratorních postupů s různými složkami: akademická složka, techniky a různé metody. |
Cíl 3: Posílení spolupráce, zejména prostřednictvím vzájemných hodnocení podle rezoluce č. 1540.
Podpůrné činnosti
|
— |
Činnost 3.1: Usnadnit provádění až tří dalších vzájemných hodnocení s výrazným zaměřením na biologickou bezpečnost a ochranu. |
|
— |
Činnost 3.2: Uskutečnit tři dvoustranné pracovní semináře za účelem monitorování činností, které již byly v tomto regionu realizovány v souvislosti s prováděním rezoluce č. 1540. |
|
— |
Činnost 3.3: Vypracovat a zveřejnit technické dokumenty o činnostech souvisejících se vzájemným hodnocením. |
|
— |
Činnost 3.4: Uspořádat regionální konferenci o biologické bezpečnosti a ochraně, mimo jiné s cílem posílit koordinaci a podpořit sdílení informací. |
|
— |
Činnost 3.5: Uspořádat regionální konferenci o stavu provádění rezoluce č. 1540 (2004) na americkém kontinentu. |
Očekávané výsledky
|
— |
Usnadnění vzájemného hodnocení pro šest přijímajících zemí. |
|
— |
Vypracování a zveřejnění návazné zprávy o vzájemném přezkumu pro Chile/Kolumbii, Dominikánskou republiku/Panamu a Paraguay/Uruguay. |
|
— |
Posílení koordinace mezi agenturami, které se zabývají biologickou bezpečností nebo biologickou ochranou v přijímajících zemích. |
Cíl 4: Usnadnění nepřetržité odborné přípravy v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany.
Podpůrné činnosti
|
— |
Činnost 4.1: Vytvořit v každé přijímající zemi síť školitelů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany. |
|
— |
Činnost 4.2: Navrhnout a rozvíjet školicí modul pro vědecké pracovníky s cílem snížit riziko možného zneužití materiálů a vybavení během jejich výzkumu. |
|
— |
Činnost 4.3: Spolupracovat s příslušnými vnitrostátními institucemi poskytujícími odbornou přípravu s cílem podpořit začlenění modulů nebo materiálů týkajících se biologické bezpečnosti a ochrany do akademických vzdělávacích programů, včetně provádění rezoluce č. 1540 (2004) a BTWC. |
|
— |
Činnost 4.4: Organizovat a provádět až osm školení v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany (jedno školení pro každou přijímající zemi). |
Očekávané výsledky
|
— |
Vytvoření sítě školitelů a specialistů v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v každé zemi. |
|
— |
Vytvoření otevřených on-line kurzů a uskutečnění šesti kurzů. |
|
— |
Vyškolení vědců z agentur působících v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany v přijímajících zemích. |
4. Příjemci
Přímými příjemci cílů 1 až 4 jsou v každé přijímající zemi vnitrostátní instituce a orgány odpovědné za biologickou bezpečnost a ochranu (až osm států v závislosti na obdržených finančních prostředcích: Argentina, Chile, Kolumbie, Dominikánská republika, Mexiko, Panama, Paraguay a Uruguay). Vytvořením on-line kurzu a zahrnutím těchto témat do univerzitních vzdělávacích programů bude dosaženo ještě širší škály příjemců.
5. Zviditelnění Evropské unie
CICTE/OAS zajistí, aby v rámci všech projektových činností byla různými prostředky uznána finanční podpora, již Unie tomuto projektu poskytuje. Podpora Unie bude vyzdvižena prostřednictvím tiskových zpráv, sociálních médií a rozhovorů ve zpravodajských médiích ohledně vysoce viditelných akcí. Na veškerém vybavení, vytištěných materiálech či počítačovém softwaru, které se darují přijímacím zemím, bude uvedena informace, že byly financovány Unií. V kontextu jasné strategie budování značky bude na všech pokrývkách hlavy, oděvech či pracovních uniformách personálu provádějícího projekt zobrazeno logo či vlajka EU. Informace o podpoře Unie budou řádně zveřejněny a zviditelněny na internetových stránkách OAS i v publikacích souvisejících s podporovaným projektem a programy.
6. Trvání
Předpokládaný časový rámec provádění projektu je stanoven na 36 měsíců.
7. Obecná struktura
Technické provádění projektu bude realizovat CICTE/OAS prostřednictvím svého stávajícího programu pro rezoluci č. 1540 (2004).
8. Partneři
CICTE/OAS bude projekt realizovat ve spolupráci s vnitrostátními orgány v přijímajících zemích a ve spolupráci se strategickými partnery.
9. Podávání zpráv
Čtvrtletně budou předkládány popisné zprávy o pokroku a finančním stavu, aby bylo možné projekt náležitě a včas sledovat a hodnotit, přičemž CICTE/OAS bude udržovat úzkou komunikaci s dárcem.
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/134 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2109
ze dne 9. prosince 2019,
kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 20. prosince 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/788/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (DRK). |
|
(2) |
Dne 12. prosince 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/2231 (2), kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP v reakci na maření volebního procesu a související porušování lidských práv v DRK. Rozhodnutím (SZBP) 2016/2231 byla mimo jiné zavedena autonomní omezující opatření uvedená v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2010/788/SZBP. |
|
(3) |
Na základě přezkumu opatření uvedených v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2010/788/SZBP by měla být platnost omezujících opatření prodloužena do 12. prosince 2020 a ze seznamu v příloze II rozhodnutí 2010/788/SZBP by měly být vyňaty dvě osoby. |
|
(4) |
Měla by být změněna odůvodnění týkající se některých osob zařazených na seznam v příloze II. |
|
(5) |
Do rozhodnutí 2010/788/SZBP by dále mělo být doplněno ustanovení, které stanoví, že Rada a vysoký představitel mohou zpracovávat osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle uvedeného rozhodnutí. |
|
(6) |
Rozhodnutí 2010/788/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2010/788/SZBP se mění takto:
|
1) |
vkládá se nový článek, který zní: „Článek 8a 1. Rada a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) mohou zpracovávat osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména:
2. Rada a vysoký představitel mohou případně zpracovávat příslušné údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam, odsouzení těchto osob za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu příloh I a II. 3. Pro účely tohoto rozhodnutí se Rada a vysoký představitel určují jako „správce“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*1) s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (EU) 2018/1725. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“;" |
|
2) |
v článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
|
|
3) |
seznam obsažený v příloze II rozhodnutí 2010/788/SZBP se nahrazuje seznamem obsaženým v příloze tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady 2010/788/SZBP ze dne 20. prosince 2010 o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo a o zrušení společného postoje 2008/369/SZBP (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 30).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2231 ze dne 12. prosince 2016, kterým se mění rozhodnutí 2010/788/SZBP o omezujících opatřeních vůči Demokratické republice Kongo (Úř. věst. L 336, 12.12.2016, s. 7).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA II
SEZNAM OSOB A SUBJEKTŮ PODLE ČL. 3 ODST. 2
A. Osoby
|
|
Jméno |
Identifikační údaje |
Odůvodnění |
Datum zařazení na seznam |
|
1. |
Ilunga Kampete |
Také znám jako Gaston Hughes Ilunga Kampete; Hugues Raston Ilunga Kampete. Datum narození: 24.11.1964. Místo narození: Lubumbashi (DRK). Vojenské identifikační číslo: 1-64-86-22311-29. Státní příslušnost: DRK. Adresa: 69, avenue Nyangwile, Kinsuka Mimosas, Kinshasa/Ngaliema, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako velitel Republikánské gardy (GR) byl Ilunga Kampete odpovědný za nasazení jednotek GR v terénu a byl zapojen do nepřiměřeného použití síly a násilných represí v září 2016 v Kinshase. Vzhledem k tomu, že je i nadále velitelem GR, je odpovědný za represe a porušování lidských práv, kterého se dopouští příslušníci GR, například za násilné potlačení shromáždění opozice v Lubumbashi v prosinci 2018. Ilunga Kampete byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|
2. |
Gabriel Amisi Kumba |
Také znám jako Gabriel Amisi Nkumba; „Tango Fort“; „Tango Four“. Datum narození: 28.5.1964. Místo narození: Malela (DRK). Vojenské identifikační číslo: 1-64-87-77512-30. Státní příslušnost: DRK. Adresa: 22, avenue Mbenseke, Ma Campagne, Kinshasa/Ngaliema, DRK. Pohlaví: muž. |
Bývalý velitel první obranné zóny konžské armády (FARDC), jejíž síly se účastnily nepřiměřeného použití síly a násilných represí v září 2016 v Kinshase. Gabriel Amisi Kumba je od července 2018 zástupcem náčelníka štábu konžských ozbrojených sil (FARDC) odpovědným za operace a zpravodajství. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC. Gabriel Amisi Kumba byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|
3. |
Ferdinand Ilunga Luyoyo |
Datum narození: 8.3.1973. Místo narození: Lubumbashi (DRK). Číslo pasu: OB0260335 (platný od 15.4.2011 do 14.4.2016). Státní příslušnost: DRK. Adresa: 2, avenue des Orangers, Kinshasa/Gombe, RDC. Pohlaví: muž. |
Jako velitel útvaru Légion Nationale d'Intervention konžské národní policie (PNC), zasahujícího proti veřejným nepokojům, byl Ferdinand Ilunga Luyoyo odpovědný za nepřiměřené použití síly a násilné represe v září 2016 v Kinshase. Ferdinand Ilunga Luyoyo je od července 2017 velitelem útvaru PNC odpovědného za ochranu institucí a vysoce postavených činitelů. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustil útvar PNC. Ferdinand Ilunga Luyoyo byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|
4. |
Célestin Kanyama |
Také znám jako Kanyama Tshisiku Celestin; Kanyama Celestin Cishiku Antoine; Kanyama Cishiku Bilolo Célestin; Esprit de mort. Datum narození: 4.10.1960. Místo narození: Kananga (DRK). Státní příslušnost: DRK. Číslo pasu: OB0637580 (platný od 20.5.2014 do 19.5.2019). Bylo mu uděleno schengenské vízum č. 011518403, vydané 2.7.2016. Adresa: 56, avenue Usika, Kinshasa/Gombe, RDC. Pohlaví: muž. |
Jako komisař konžské národní policie (PNC) byl Célestin Kanyama odpovědný za nepřiměřené použití síly a násilné represe v září 2016 v Kinshase. V červenci 2017 byl Célestin Kanyama jmenován generálním ředitelem výcvikových škol národní policie. Vzhledem ke své funkci je jako vysoký představitel PNC odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustil útvar PNC. Jedním z příkladů je zastrašování a odpírání svobody, kterých se v říjnu 2018 dopustili policisté vůči novinářům poté, co byla zveřejněna série článků o zneužívání přídělů policejních kadetů, a úloha, kterou generál Kanyama sehrál při těchto událostech. Célestin Kanyama byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|
5. |
John Numbi |
Také znám jako John Numbi Banza Tambo; John Numbi Banza Ntambo; Tambo Numbi. Datum narození: 16.8.1962. Místo narození: Jadotville-Likasi-Kolwezi (DRK). Státní příslušnost: DRK. Adresa: 5, avenue Oranger, Kinshasa/Gombe, DRK. Pohlaví: muž. |
John Numbi je od července 2018 generálním inspektorem konžských ozbrojených sil (FARDC). Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC, například za nepřiměřené násilí v červnu–červenci 2019, které použily jednotky FARDC, jež mu jsou přímo podřízeny, proti osobám provádějícím nezákonnou těžbu. John Numbi byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|
6. |
Delphin Kahimbi |
Také znám jako Delphin Kahimbi Kasagwe; Delphin Kayimbi Demba Kasangwe; Delphin Kahimbi Kasangwe; Delphin Kahimbi Demba Kasangwe; Delphin Kasagwe Kahimbi. Datum narození: 15.1.1969 (nebo: 15.7.1969). Místo narození: Kiniezire/Goma (DRK). Státní příslušnost: DRK. Diplomatický pas č.: DB0006669 (platný od 13.11.2013 do 12.11.2018). Adresa: 1, 14eme rue, Quartier Industriel, Linete, Kinshasa, DRK. Pohlaví: muž. |
Delphin Kahimbi je od července 2018 zástupcem náčelníka štábu v rámci generálního štábu FARDC odpovědným za zpravodajství. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC. Delphin Kahimbi byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
12.12.2016 |
|
7. |
Evariste Boshab |
Také znám jako Evariste Boshab Mabub Ma Bileng. Datum narození: 12.1.1956. Místo narození: Tete Kalamba (DRK). Státní příslušnost: DRK. Diplomatický pas č.: DP0000003 (platný od 21.12.2015 do 20.12.2020). Platnost schengenského víza skončila dne 5.1.2017. Adresa: 3, avenue du Rail, Kinshasa/Gombe, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako místopředseda vlády a ministr vnitra a bezpečnosti – od prosince 2014 do prosince 2016 – byl Evariste Boshab oficiálně odpovědný za policejní a bezpečnostní složky a koordinaci práce guvernérů v provinciích. Ze své funkce byl odpovědný za zatýkání aktivistů a členů opozice i za nepřiměřené použití síly, mimo jiné v období od září 2016 do prosince 2016 v reakci na demonstrace v Kinshase, při nichž bezpečnostní složky zabily nebo zranily velký počet civilistů. Evariste Boshab byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Evariste Boshab se rovněž podílel na zneužití a zhoršení krize v regionu Kasaï, kde si udržuje vlivné postavení, zejména od března 2019, kdy se stal senátorem Kasaï. |
29.5.2017 |
|
8. |
Alex Kande Mupompa |
Také znám jako Alexandre Kande Mupomba; Kande-Mupompa. Datum narození: 23.9.1950. Místo narození: Kananga (DRK). Státní příslušnost: DRK a Belgie. Číslo pasu DRK: OP0024910 (platný od 21.3.2016 do 20.3.2021). Adresy: Messidorlaan 217/25, 1180 Uccle, Belgie; 1, avenue Bumba, Kinshasa/Ngaliema, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako guvernér provincie Střední Kasaï – do října 2017 – byl Alex Kande Mupompa odpovědný za nepřiměřené používání síly, násilné represe a mimosoudní popravy páchané bezpečnostními silami a konžskou národní policií (PNC) v provincii Střední Kasaï od srpna 2016, včetně zabíjení na území Dibaya v únoru 2017. Alex Kande Mupompa byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Alex Kande Mupompa se rovněž podílel na zneužití a zhoršení krize v regionu Kasaï, jehož zástupcem byl do října 2019 a v němž si zachovává vlivné postavení prostřednictvím politické strany Congrès des alliés pour l’action au Congo (CAAC), která je součástí vlády provincie Kasaï. |
29.5.2017 |
|
9. |
Jean-Claude Kazembe Musonda |
Datum narození: 17.5.1963. Místo narození: Kashobwe (DRK). Státní příslušnost: DRK. Adresa: 7891, avenue Lubembe, Quartier Lido, Lubumbashi, Haut-Katanga, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako guvernér provincie Horní Katanga – do dubna 2017 – byl Jean-Claude Kazembe Musonda odpovědný za nepřiměřené používání síly a násilné represe ze strany bezpečnostních sil a konžské národní policie (PNC) v provincii Horní Katanga, mimo jiné v období od 15. do 31. prosince 2016, kdy bylo 12 civilistů zabito a 64 jich bylo zraněno v důsledku smrtelného použití síly ze strany bezpečnostních sil, mimo jiné příslušníky PNC zasahujícími při protestech v Lubumbashi. Jean-Claude Kazembe Musonda byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Jean-Claude Kazembe Musonda je vůdcem strany CONAKAT, která je součástí koalice vedené bývalým prezidentem Josephem Kabilou. |
29.5.2017 |
|
10. |
Éric Ruhorimbere |
Také znám jako Eric Ruhorimbere Ruhanga; Tango Two; Tango Deux. Datum narození: 16.7.1969. Místo narození: Minembwe (DRK). Vojenské identifikační číslo: 1-69-09-51400-64. Státní příslušnost: DRK. Číslo pasu DRK: OB0814241. Adresa: Mbujimayi, Kasai Province, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako zástupce velitele 21. vojenské oblasti od září 2014 do července 2018 byl Éric Ruhorimbere odpovědný za nepřiměřené používání síly a mimosoudní popravy prováděné silami FARDC, namířené zejména proti milici Nsapu, ženám a dětem. Éric Ruhorimbere je od července 2018 velitelem operačního sektoru Nord Equateur. Vzhledem ke své funkci je odpovědný za porušování lidských práv, kterého se v poslední době dopustily síly FARDC. Éric Ruhorimbere byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. |
29.5.2017 |
|
11. |
Emmanuel Ramazani Shadari |
Také znám jako Emmanuel Ramazani Shadari Mulanda; Shadary. Datum narození: 29.11.1960. Místo narození: Kasongo (DRC). Státní příslušnost: DRK. Adresa: 28, avenue Ntela, Mont Ngafula, Kinshasa, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako místopředseda vlády a ministr vnitra a bezpečnosti do února 2018 byl Ramazani Shadari oficiálně odpovědný za policejní a bezpečnostní složky a koordinaci práce guvernérů v provinciích. Ze své funkce byl odpovědný za zatýkání aktivistů a členů opozice a rovněž za nepřiměřené používání síly, například za násilný zákrok proti členům hnutí Bundu Dia Kongo (BDK) v provincii Střední Kongo, represe v Kinshase v lednu a únoru 2017 a nepřiměřené používání síly a násilné represe v provinciích Kasaï. Z titulu své funkce byl Ramazani Shadari tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. Ramazani Shadari je od února 2018 stálým tajemníkem politické strany Parti du peuple pour la reconstruction et le développement (PPRD), která je hlavní stranou v koalici vedené bývalým prezidentem Josephem Kabilou. |
29.5.2017 |
|
12. |
Kalev Mutondo |
Také znám jako Kalev Katanga Mutondo, Kalev Motono, Kalev Mutundo, Kalev Mutoid, Kalev Mutombo, Kalev Mutond, Kalev Mutondo Katanga, Kalev Mutund. Datum narození: 3.3.1957. Státní příslušnost: DRK. Číslo pasu: DB0004470 (platný od 8.6.2012 do 7.6.2017). Adresa: 24, avenue Ma Campagne, Kinshasa, DRK. Pohlaví: muž. |
Jako ředitel Národní zpravodajské služby – do února 2019 – se Kalev Mutondo podílel na svévolném zatýkání členů opozice, aktivistů občanské společnosti a dalších osob a na jejich zadržování a špatném zacházení s nimi a je za tyto činy odpovědný. Kalev Mutondo byl tedy zapojen do plánování, řízení či páchání činů, které představují závažné porušování nebo zneužívání lidských práv v DRK. V květnu 2019 podepsal prohlášení o loajalitě vůči Josephu Kabilovi v minulosti a budoucnosti a je i nadále jeho blízkým spolupracovníkem v bezpečnostních záležitostech. |
29.5.2017 |
B. Subjekty
[…]
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/141 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2110
ze dne 9. prosince 2019
o poradní misi Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUAM RCA)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 15. října 2018 zdůraznila Rada v závěrech o Středoafrické republice, že je třeba, aby Evropská unie pokračovala ve své činnosti prostřednictvím různých nástrojů, a napomohla tak této zemi znovu nastoupit cestu stability, míru a rozvoje a naplnit očekávání všech obyvatel Středoafrické republiky týkající se trvalého míru a usmíření. |
|
(2) |
Dne 6. února 2019 podepsaly vláda Středoafrické republiky a ozbrojené skupiny inkluzivní dohodu o míru a usmíření. |
|
(3) |
Dne 12. července 2019 požádal prezident Středoafrické republiky v dopise adresovaném vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o vyslání civilní mise do Středoafrické republiky, která by podpořila pokrok v probíhající reformě bezpečnostního sektoru a přispěla k reorganizaci a nasazení vnitřních bezpečnostních sil uvedené země. |
|
(4) |
Dne 21. listopadu 2019 schválila Rada koncepci řešení krize pro případnou civilní poradní misi ve Středoafrické republice v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP“). |
|
(5) |
Mise by měla být zřízena v souladu se schválenou koncepcí řešení krize. Základní tým by měl učinit nezbytné přípravy, aby mise mohla dosáhnout své počáteční operační schopnosti. Pokud budou splněny podmínky, Rada by měla misi zahájit nejpozději na jaře roku 2020. |
|
(6) |
Politický a bezpečnostní výbor by měl z pověření Rady a vysokého představitele vykonávat nad misí politickou kontrolu, zajišťovat její strategické řízení a přijímat vhodná rozhodnutí v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). |
|
(7) |
Pro tuto misi by měla být uvedena v činnost pohotovostní složka. |
|
(8) |
Mise bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Mise
Unie zřizuje civilní poradní misi Evropské unie SBOP na podporu reformy bezpečnostního sektoru ve Středoafrické republice (dále jen „mise EUAM RCA“).
Článek 2
Mandát
1. Strategické cíle mise EUAM RCA jsou tyto:
|
a) |
podporovat budování správních a řídících kapacit založených na pravidlech v rámci ministerstva vnitra a veřejné bezpečnosti Středoafrické republiky v souvislosti s navrhováním, prováděním, vytvářením a monitorováním všech příslušných plánovacích kategorií; |
|
b) |
podporovat udržitelnou transformaci vnitřních bezpečnostních sil Středoafrické republiky a jejich účinné operační fungování a nasazení; |
|
c) |
napomáhat při rozvoji integrované podpory vnitřních bezpečnostních sil Středoafrické republiky prostřednictvím úzké koordinace, která zajistí jednotnost činností a doplňkovost úsilí s příslušnými aktéry; |
|
d) |
vytvořit komplexní situační přehled prostřednictvím zvláštní analytické kapacity, mimo jiné v oblastech, jako je strategická komunikace a politicko-bezpečnostní vývoj. |
2. V zájmu dosažení těchto cílů bude mise EUAM RCA působit v souladu s koncepcí řešení krize, kterou Rada schválila dne 21. listopadu 2019, a s dokumenty operačního plánování. V rámci vícefázového a modulárního přístupu umožňujícího rozšíření poskytuje mise EUAM RCA poradenství na strategické úrovni ministerstvu vnitra a veřejné bezpečnosti a silám vnitřní bezpečnosti Středoafrické republiky s cílem podpořit jejich udržitelnou transformaci v soudržnějšího zajišťovatele bezpečnosti, přičemž za tuto transformaci nese odpovědnost samotná Středoafrická republika a tato transformace probíhá v úzké koordinaci s delegací EU ve Středoafrické republice, misí EUTM RCA (1), misí MINUSCA, policií OSN (UNPOL), Africkou unií a dalšími mezinárodními zúčastněnými stranami.
3. Mise EUAM RCA podporuje vnitřní bezpečnostní síly Středoafrické republiky v tom, aby uplatňovaly mezinárodní humanitární právo a lidská práva, chránily civilní obyvatelstvo a prosazovaly genderovou rovnost a zákaz diskriminace, zejména na základě etnického původu nebo náboženského vyznání.
Článek 3
Linie velení a struktura
1. Mise EUAM RCA má jakožto operace pro řešení krize jednotnou linii velení.
2. Velitelství mise EUAM RCA se nachází v Bangui.
3. Struktura mise EUAM RCA je tvořena v souladu s jejími plánovacími dokumenty.
Článek 4
Velitel civilní operace
1. Velitelem civilní operace pro misi EUAM RCA je ředitel útvaru schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC). Tento útvar je veliteli civilní operace k dispozici za účelem plánování a vedení mise EUAM RCA.
2. Velitel civilní operace vykonává velení a řízení mise EUAM RCA na strategické úrovni pod politickou kontrolou a strategickým řízením Politického a bezpečnostního výboru a pod celkovým vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).
3. Velitel civilní operace zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i Politického a bezpečnostního výboru s ohledem na vedení operací, včetně vydávání potřebných strategických pokynů a poskytování poradenství a technické podpory vedoucímu mise.
4. Velitel civilní operace podává prostřednictvím vysokého představitele zprávy Radě.
5. Veškerý vyslaný personál zůstává zcela pod velením vnitrostátních orgánů příslušného vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dotčeného orgánu Unie či Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“). Tyto orgány převedou operační řízení (OPCON) svého personálu na velitele civilní operace.
6. Velitel civilní operace nese celkovou odpovědnost za zajištění řádného výkonu činností Unie.
7. Velitel civilní operace a vedoucí delegace EU ve Středoafrické republice se podle potřeby navzájem konzultují.
Článek 5
Vedoucí mise
1. Vedoucí mise nese odpovědnost za misi EUAM RCA v místě působení a vykonává zde její velení a řízení. Je přímo odpovědný veliteli civilní operace a jedná v souladu s jeho pokyny.
2. Vedoucí mise zastupuje misi EUAM RCA v oblasti její působnosti.
3. Nese za misi EUAM RCA administrativní a logistickou odpovědnost, včetně odpovědnosti za majetek, zdroje a informace, které má mise EUAM RCA k dispozici. Vedoucí mise může v rámci své celkové odpovědnosti pověřit členy personálu mise EUAM RCA řídícími úkoly v personálních a finančních záležitostech.
4. Odpovídá za kázeňský dohled nad personálem mise EUAM RCA. Kázeňskou pravomoc vůči vyslanému personálu vykonávají příslušné vnitrostátní orgány vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dotčený orgán Unie či ESVČ.
5. Vedoucí mise zajišťuje patřičné zviditelnění mise EUAM RCA.
6. Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytuje vedoucímu mise vedení vedoucí delegace Unie ve Středoafrické republice.
Článek 6
Personál
1. Misi EUAM RCA tvoří zejména personál vyslaný členskými státy, orgány Unie nebo ESVČ. Každý členský stát, každý orgán Unie nebo ESVČ nesou náklady na personál, který vyslaly, včetně cestovních výdajů na cestu do místa určení a zpět, platů, nákladů na zdravotní péči a příspěvků jiných než použitelné denní dávky.
2. Členský stát, orgán Unie nebo ESVČ odpovídají za řešení veškerých stížností ohledně vyslání, které byly vzneseny jimi vyslanými členy personálu nebo které se jimi vyslaných členů personálu týkají, a zahajují veškerá řízení proti uvedeným osobám.
3. Mise EUAM RCA může přijímat na smluvním základě mezinárodní a místní personál, pokud požadované funkce nemohou být zajištěny personálem vyslaným členskými státy. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy nejsou k dispozici vhodní uchazeči z členských států, mohou být na smluvním základě případně přijímáni státní příslušníci zúčastněných třetích států.
4. Pracovní podmínky a práva a povinnosti mezinárodního a místního personálu se stanoví ve smlouvách uzavřených mezi misí EUAM RCA a dotyčným členem personálu.
Článek 7
Postavení mise EUAM RCA a jejího personálu
Postavení mise EUAM RCA a jejího personálu, včetně případných výsad, imunit a dalších záruk nezbytných pro uskutečnění a řádný průběh mise EUAM RCA, se upraví v dohodě, která bude uzavřena podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.
Článek 8
Politická kontrola a strategické řízení
1. Politickou kontrolu a strategické řízení mise EUAM RCA vykonává z pověření Rady a vysokého představitele Politický a bezpečnostní výbor. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí za tímto účelem v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o EU. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc jmenovat na návrh vysokého představitele vedoucího mise a pravomoc měnit operační plán (OPLAN). Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení mise EUAM RCA, si ponechává Rada. Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru o jmenování vedoucího mise se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Politický a bezpečnostní výbor pravidelně podává zprávy Radě.
3. Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně a podle potřeby zprávy od velitele civilní operace a vedoucího mise týkající se otázek spadajících do oblastí jejich působnosti.
Článek 9
Účast třetích států
1. Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost Unie a její jednotný institucionální rámec, mohou být třetí státy vyzvány, aby přispěly k misi EUAM RCA s tím, že ponesou náklady na vyslání svého personálu, včetně platů, pojištění proti všem rizikům, denních dávek a cestovních výdajů na cestu do Středoafrické republiky a zpět, a že odpovídajícím způsobem přispějí na provozní náklady mise EUAM RCA.
2. Třetí státy přispívající na misi EUAM RCA mají ve vztahu k běžnému řízení mise EUAM RCA stejná práva a povinnosti jako členské státy.
3. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí ve věci přijímání navrhovaných příspěvků a ke zřízení výboru přispěvatelů.
4. Podrobnosti týkající se účasti třetích států budou upraveny v dohodách uzavřených v souladu s článkem 37 Smlouvy o EU a podle potřeby v dalších technických ujednáních. Jestliže Unie a třetí stát uzavřely dohodu, kterou se vytváří rámec pro účast tohoto třetího státu na operacích Unie pro řešení krizí, použijí se v souvislosti s misí EUAM RCA ustanovení takové dohody.
Článek 10
Bezpečnost
1. Velitel civilní operace řídí plánování prováděné vedoucím mise v oblasti bezpečnostních opatření a zajišťuje jejich řádné a účinné provádění misí EUAM RCA v souladu s článkem 4.
2. Vedoucí mise odpovídá za bezpečnost mise EUAM RCA a za zajištění plnění minimálních bezpečnostních požadavků kladených na tuto misi v souladu s politikou Unie v oblasti bezpečnosti personálu nasazeného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy o EU a jejími podpůrnými nástroji.
3. Vedoucímu mise je nápomocen bezpečnostní pracovník mise, který podává zprávy vedoucímu mise a rovněž udržuje úzké služební vztahy s ESVČ.
4. Personál mise EUAM RCA se před svým nástupem do funkce zúčastní povinného bezpečnostního školení v souladu s OPLAN. Dostane se mu také pravidelného udržovacího výcviku v místě působení organizovaného bezpečnostním pracovníkem mise.
5. Vedoucí mise zajistí ochranu utajovaných informací EU v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).
Článek 11
Pohotovostní složka
Pro misi EUAM RCA se uvádí v činnost pohotovostní složka.
Článek 12
Právní ujednání
Mise EUAM RCA je způsobilá k zadávání zakázek na služby a dodávky, uzavírání smluv a správních ujednání, zaměstnávání personálu, disponování s bankovními účty, nabývání a zcizování majetku, vyrovnávání svých závazků a k účasti v soudním řízení v rozsahu nezbytném k provedení tohoto rozhodnutí.
Článek 13
Finanční ujednání
1. Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM RCA během prvních šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost činí 7 100 000 EUR. Finanční referenční částku na jakékoli následující období stanoví Rada.
2. Veškeré výdaje se spravují podle postupů a pravidel použitelných pro souhrnný rozpočet Unie. Fyzickým a právnickým osobám je umožněno se bez omezení účastnit zadávání veřejných zakázek ze strany mise EUAM RCA. Na zboží zakoupené misí EUAM RCA se navíc nevztahují žádná pravidla původu. S výhradou schválení Komisí může mise EUAM RCA uzavírat technická ujednání s členskými státy, hostitelskou zemí, zúčastněnými třetími státy a dalšími mezinárodními aktéry o poskytování vybavení, služeb a prostor pro misi EUAM RCA.
3. Mise EUAM RCA odpovídá za plnění svého rozpočtu. Za tímto účelem podepíše mise EUAM RCA dohodu s Komisí. Finanční ujednání musí respektovat linii velení stanovenou v článcích 3, 4 a 5 a operační požadavky mise EUAM RCA.
4. Mise EUAM RCA podává Komisi podrobné zprávy o finančních činnostech prováděných v rámci finanční dohody a v tomto rozsahu podléhá jejímu dohledu.
5. Výdaje související s misí EUAM RCA jsou způsobilé ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.
Článek 14
Soulad reakce a koordinace ze strany Unie
1. Vysoký představitel zajistí, aby provádění tohoto rozhodnutí bylo v souladu s celkovou vnější činností Unie, včetně návaznosti na rozvojové programy Unie.
2. Aniž je dotčena linie velení, jedná vedoucí mise v zájmu zajištění souladu činnosti Unie ve Středoafrické republice v úzké koordinaci s delegací Unie v Bangui.
3. Vedoucí mise úzce koordinuje činnost s misí EUTM RCA, misí MINUSCA, policií OSN (UNPOL), Africkou unií a případně s dalšími mezinárodními aktéry.
Článek 15
Poskytování informací
1. Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU oprávněn tam, kde je to vhodné, a v souladu s potřebami mise EUAM RCA poskytovat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí utajované informace EU vytvořené pro účely mise EUAM RCA až do stupně utajení „CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL“.
2. V případě konkrétní a neodkladné operační potřeby je vysoký představitel v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU rovněž oprávněn poskytovat hostitelskému státu utajované informace EU vytvořené pro účely EUAM RCA až do stupně utajení „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. Za tímto účelem budou vypracována ujednání mezi vysokým představitelem a příslušnými orgány hostitelského státu.
3. Vysoký představitel je oprávněn poskytovat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí neutajované dokumenty Unie o jednáních Rady týkajících se mise EUAM RCA, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady (3).
4. Vysoký představitel může v souladu s oddílem VII přílohy VI rozhodnutí 2013/488/EU přenést pravomoci uvedené v odstavcích 1 až 3, jakož i způsobilost uzavírat ujednání uvedená v odstavci 2 na podřízené osoby, na velitele civilní operace a na velitele mise.
Článek 16
Zahájení mise EUAM RCA
1. Mise je zahájena rozhodnutím Rady ke dni stanovenému na doporučení velitele civilní mise EUAM RCA, jakmile tato mise dosáhne počáteční operační schopnosti.
2. Základní tým mise EUAM RCA učiní nezbytné přípravy, aby mise EUAM RCA mohla dosáhnout své počáteční operační schopnosti.
Článek 17
Vstup v platnost a doba platnosti
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Pozbývá platnosti po uplynutí dvou let od zahájení mise EUAM RCA.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
Předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Vojenská výcviková mise Evropské unie ve Středoafrické republice zřízená rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/610 ze dne 19. dubna 2016 o vojenské výcvikové misi Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUTM RCA) (Úř. věst. L 104, 20.4.2016, s. 21).
(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).
(3) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/147 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2111
ze dne 9. prosince 2019
na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě, které omezují hrozbu nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 19. listopadu 2018 přijala Rada strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, nazvanou „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“). |
|
(2) |
Ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně se připomíná, že přestože bylo v posledních letech dosaženo významného pokroku, zejména v jihovýchodní Evropě, rozsah nahromaděných ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, nevyhovující podmínky skladování, rozsáhlé nedovolené držení zbraní a nedostatky v provádění nadále omezují účinnost úsilí o kontrolu palných zbraní a ručních palných a lehkých zbraní v částech západního Balkánu, což má dopad na bezpečnost v regionu i v EU. |
|
(3) |
Dne 10. července 2018 byl přijat na vrcholné schůzce se západním Balkánem v Londýně plán pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a palných zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně do roku 2024 (dále jen „plán“). |
|
(4) |
Ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně se konstatuje, že Unie bude i nadále podporovat činnosti Regionálního střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (dále jen „ středisko SEESAC“) zaměřené na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a že bude zohledňovat regionální iniciativy, například uvedený plán. |
|
(5) |
Cíle plánu, které schválili partneři ze západního Balkánu, jsou v souladu s úsilím v rámci Unie a Organizace spojených národů (dále jen „OSN“) spočívajícím v boji proti obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně. Ve svém programu pro odzbrojení z roku 2018, nazvaném „Zajištění naší společné budoucnosti“, vyzval generální tajemník OSN konkrétně k tomu, aby byl řešen problém nadměrného hromadění konvenčních zbraní a nedovoleného obchodu s nimi a byly podporovány přístupy k otázce ručních palných zbraní na úrovni jednotlivých zemí. |
|
(6) |
Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“) potvrzuje, že boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi je nezbytný pro dosažení mnoha cílů udržitelného rozvoje, včetně cílů týkajících se míru, spravedlnosti a silných orgánů, omezování chudoby, jakož i cílů v oblasti hospodářského růstu, zdraví, genderové rovnosti a bezpečných měst. Prostřednictvím cíle 16.4 v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 16 Agendy 2030 se všechny členské státy OSN zavázaly výrazně omezit toky nezákonných finančních prostředků a zbraní. |
|
(7) |
Ve výsledném dokumentu třetí konference Organizace spojených národů o přezkumu pokroku při provádění akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, jenž byl přijat dne 30. června 2018, členské státy OSN obnovily svůj závazek, pokud jde o předcházení odklonům ručních palných a lehkých zbraní a boj proti nim. Členské státy OSN opětovně potvrdily, že jsou odhodlány pokračovat v mezinárodní spolupráci a posilovat spolupráci regionální, a to na základě lepší koordinace, konzultací, výměny informací a spolupráce operační povahy a se zapojením příslušných regionálních a subregionálních organizací, jakož i donucovacích orgánů, orgánů ochrany hranic a orgánů schvalujících vývoz a dovoz. |
|
(8) |
Cílem tohoto projektu, který je podporován tímto rozhodnutím, je prohloubit a doplnit pomoc Unie v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní. Tuto pomoc Unie dosud poskytuje prostřednictvím rozhodnutí Rady na podporu činnosti střediska SEESAC v regionu západního Balkánu, konkrétně prostřednictvím rozhodnutí Rady 2004/791/SZBP (1), 2010/179/SZBP (2), 2013/730/SZBP (3) a (SZBP) 2016/2356 (4), a přispívá k dosažení cílů regionálního prováděcího plánu pro boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní a cílů plánu podporovaných rozhodnutím Rady (SZBP) 2018/1788 (5), |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Za účelem provádění strategie EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, nazvané „Zajištění zbraní, ochrana občanů“, je obecným cílem tohoto projektu, jenž je podporován tímto rozhodnutím a který je stanoven v jeho příloze, dále přispět k posílení bezpečnosti v oblasti jihovýchodní Evropy a v Unii prostřednictvím boje proti hrozbám, jež představují nedovolené ruční palné a lehké zbraně a střelivo pro ně v jihovýchodní Evropě, Bělorusku a na Ukrajině a pocházející z těchto oblastí.
2. Projekt, který zohledňuje další regionální iniciativy, zejména plán pro západní Balkán, činnost Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“) a příslušné činnosti Evropské komise v regionu jihovýchodní Evropy související s kontrolou zbraní a nedovoleným obchodem se zbraněmi, má tyto konkrétní cíle:
|
— |
přispět k posílení regionální spolupráce, výměny znalostí a sdílení informací o kontrole ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
dále podporovat vytvoření legislativního a regulačního rámce pro ruční palné a lehké zbraně, palné zbraně a výbušniny a jeho harmonizaci s rámcem EU a normalizaci v jihovýchodní Evropě; |
|
— |
pokračovat v podpoře tvorby politiky založené na faktech v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní, která řeší potřeby žen i mužů; |
|
— |
budovat kapacity pohraniční a kriminální policie zemí západního Balkánu pro boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a jejich držení; |
|
— |
zlepšit kapacitu v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob prostřednictvím zdokonalení bezpečnosti infrastruktury, snížení nadbytečných zásob a výcviku; |
|
— |
rozvíjet stávající činnost spočívající ve zřizování kontaktních míst pro palné zbraně v jihovýchodní Evropě. |
Článek 2
1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).
2. Technickým prováděním projektu uvedeného v článku 1 je pověřeno středisko SEESAC, v případě potřeby v koordinaci s odpovědnou osobou evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (dále jen „platforma EMPACT“) pro palné zbraně.
3. Středisko SEESAC plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel nezbytná ujednání s Rozvojovým programem OSN, jednajícím jménem střediska SEESAC.
Článek 3
1. Finanční referenční částka na provádění projektu financovaného Unií podle článku 1 činí 11 819 605,20 EUR.
2. Výdaje financované referenční částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí rozpočet Unie.
3. Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise.
4. Za tímto účelem Komise uzavře s Rozvojovým programem OSN, jednajícím jménem střediska SEESAC, nezbytnou dohodu. V uvedené dohodě se stanoví, že středisko SEESAC musí zajistit odpovídající zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.
5. Komise bude usilovat o uzavření dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Komise informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.
6. Podrobný popis projektu je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 4
1. Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí, založené na pravidelných čtvrtletních zprávách vypracovaných střediskem SEESAC.
2. Komise podává zprávy o finančních aspektech projektu podle článku 1.
Článek 5
1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
2. Použitelnost tohoto rozhodnutí končí 48 měsíců po dni uzavření dohody podle čl. 3 odst. 4. Pozbývá však platnosti šest měsíců ode dne svého vstupu v platnost, nebude-li v této lhůtě uvedená dohoda uzavřena.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady 2004/791/SZBP ze dne 22. listopadu 2004, kterým se prodlužuje a mění rozhodnutí 2002/842/SZBP, kterým se provádí společná akce 2002/589/SZBP s ohledem na příspěvek Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě (Úř. věst. L 348, 24.11.2004, s. 46).
(2) Rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP ze dne 11. března 2010 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na kontrolu zbraní na západním Balkáně v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 48).
(3) Rozhodnutí Rady 2013/730/SZBP ze dne 9. prosince 2013 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 332, 11.12.2013, s. 19).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2356 ze dne 19. prosince 2016 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 348, 21.12.2016, s. 60).
(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu (Úř. věst. L 293, 20.11.2018, s. 11).
PŘÍLOHA
Projekt na podporu omezení hrozby nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně v jihovýchodní Evropě
1. Úvod a cíle
V oblasti posilování kontrol zbraní a boje proti nedovolenému obchodování s nimi bylo v posledních letech bylo v jihovýchodní Evropě dosaženo významného pokroku, a to i díky vytrvalé unijní podpoře. Region jihovýchodní Evropy však zůstává zdrojem znepokojení a byl určen jako prioritní oblast ve strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně ze dne 19. listopadu 2018, nazvané „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ (dále jen „Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“). Nedovolené palné zbraně mají jednoznačně dopad na vnitřní i vnější bezpečnost, neboť podněcují organizovanou trestnou činnost a teroristickou činnost v regionu jihovýchodní Evropy i v EU. Vytvoření robustních a účinných mechanismů, jež se týkají kontroly převodů zbraní, jejich používání, držení a hromadění, proto představuje významné přispění k míru a bezpečnosti na regionální, evropské i celosvětové úrovni.
S cílem řešit zbývající problémy týkající se kontroly ručních palných a lehkých zbraní, poskytnout další podporu orgánům při řešení těchto problému a posílit závazek spočívající v boji proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a palnými zbraněmi a jejich zneužívání byl na vrcholné schůzce se západním Balkánem, která se uskutečnila dne 10. července 2018 v Londýně, přijat plán pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně do roku 2024 (dále jen „plán“). Tento plán má sedm cílů, zahrnujících všechny funkční oblasti kontroly zbrojení, a předpokládá, že se západní Balkán stane bezpečnějším regionem a šiřitelem bezpečnosti, kde budou zavedeny komplexní a udržitelné mechanismy, plně harmonizované s unijními a dalšími mezinárodními normami pro identifikaci, prevenci, stíhání a kontrolu nezákonného držení, zneužívání a nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi, střelivem a výbušninami. Unie přijala v roce 2018 rozhodnutí Rady na podporu provádění uvedeného plánu (rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 (1)).
Regionální středisko pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (dále jen „středisko SEESAC“) jakožto výkonná složka regionálního prováděcího plánu pro boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní (dále jen „regionální prováděcí plán“) podpořilo vypracování plánu. Rozhodnutím (SZBP) 2018/1788 bylo středisko SEESAC pověřeno koordinací a monitorováním provádění plánu. Koordinace mezi institucemi, mezinárodními organizacemi a dárci podle rámce plánu je zajištěna zejména prostřednictvím formálních regionálních koordinačních schůzek v rámci regionálního plánu, které se zaměří na hodnocení pokroku a výměnu informací, a prostřednictvím poskytování odborné a technické podpory pro místní koordinační schůzky v rámci plánu. Monitorování provádění plánu je zajištěno vypracováním zpráv o monitorování a hodnocení předkládaných každé dva roky, které dokumentují pokrok, výzvy a potřeby při provádění plánu na základě společně dohodnutých klíčových ukazatelů výkonnosti. Středisko SEESAC také zastává úlohu sekretariátu plánu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní v zemích západního Balkánu sdružujícího více partnerů a vytvořeného na podporu provádění plánu. Středisko SEESAC úzce spolupracuje s Evropskou službou pro vnější činností (dále jen „ESVČ“), Evropskou komisí (GŘ HOME, GŘ NEAR), Europolem, evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (dále jen „platforma EMPACT“), Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura FRONTEX“), Interpolem, NATO, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“) a dalšími příslušnými dárci a mezinárodními organizacemi, které podporují činnosti v oblasti odzbrojení a kontroly zbraní v jihovýchodní Evropě.
Celkovým cílem tohoto projektu je dále přispět k posílení bezpečnosti v regionu jihovýchodní Evropy a v EU prostřednictvím boje proti hrozbám, jež představují nedovolené ruční palné a lehké zbraně a střelivo pro ně v jihovýchodní Evropě, Bělorusku a na Ukrajině a pocházející z těchto oblastí. Jeho provádění prohloubí a doplní unijní pomoc v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní poskytovanou prostřednictvím nedávných rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP (2), 2013/730/SZBP (3) a (SZBP) 2016/2356 (4) (jehož platnost končí dne 29. prosince 2019). Přispěje rovněž k dosažení cílů regionálního prováděcího plánu a uvedeného plánu podporovaných rozhodnutím Rady (SZBP) 2018/1788.
Projekt přispěje k posílení regionální spolupráce, výměny znalostí a sdílení informací o kontrole ručních palných a lehkých zbraní; dále podpoří vytvoření legislativního a regulačního rámce pro ruční palné a lehké zbraně, palné zbraně a výbušniny a jeho harmonizaci s unijním rámcem a normalizací v jihovýchodní Evropě; bude pokračovat v podpoře tvorby politiky založené na důkazech v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní, která řeší potřeby mužů i žen; bude budovat kapacity pohraniční a kriminální policie zemí západního Balkánu s cílem bojovat proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a jejich držení; zlepší kapacitu v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob prostřednictvím zdokonalení bezpečnosti infrastruktury, snížení nadbytečných zásob a výcviku; a naváže na probíhající činnost věnovanou zřizování kontaktních míst pro palné zbraně v jihovýchodní Evropě.
Projekt obecněji přispěje k evropskému a celosvětovému míru a bezpečnosti a zároveň zlepší regionální stabilitu tím, že bude působit v rámci Rady pro regionální spolupráci a v partnerství s dalšími příslušnými mezinárodními partnery a iniciativami.
Projekt přímo přispěje k provádění bezpečnostní strategie EU, strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně, politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti (oblast palných zbraní v rámci platformy EMPACT), Smlouvy o obchodu se zbraněmi, akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, mezinárodního nástroje pro sledování, protokolu OSN o palných zbraních, rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti a programu OSN pro odzbrojení a konkrétně posílí regionální spolupráci při boji proti hrozbě, již představuje šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Výsledky projektu rovněž přímo přispějí k provádění cíle udržitelného rozvoje č. 16 Agendy 2030 o pokojných a spravedlivých společnostech, zejména cíle 16.1 (významně snížit všechny druhy násilí a úmrtnost obecně) a 16.4 (významně snížit nedovolené toky zbraní), a cíle 5 týkajícího se rovnosti žen a mužů. Projekt kromě toho podpoří provádění akčního plánu Komise zaměřeného na boj proti nedovolenému obchodování se palnými zbraněmi a výbušninami v EU.
Konkrétně bude projekt:
|
— |
přispívat k posílení regionální spolupráce, výměny znalostí a sdílení informací o kontrole ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
podporovat budování kapacit pohraniční a kriminální policie zemí západního Balkánu v rámci boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a jejich držení; |
|
— |
podporovat další posílení kapacity v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob. |
2. Výběr prováděcí agentury a koordinace s dalšími příslušnými iniciativami zaměřenými na financování
Středisko SEESAC je společnou iniciativou Rozvojového programu OSN a Rady pro regionální spolupráci, a je proto kontaktním místem pro činnosti v jihovýchodní Evropě související s ručními palnými a lehkými zbraněmi. Jakožto výkonná složka regionálního prováděcího plánu zaměřeného na boj proti šíření ručních palných a lehkých zbraní spolupracuje středisko SEESAC od roku 2002 se zúčastněnými stranami v jihovýchodní Evropě při uplatňování uceleného přístupu ke kontrole ručních palných a lehkých zbraní tím, že provádí rozsáhlou škálu činností, mezi něž patří: usnadňování strategické a operační regionální spolupráce; podpora rozvoje politiky a posilování kapacit institucí; kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti a na sběr ručních palných a lehkých zbraní; řízení zásob těchto zbraní, snižování nadměrných zásob a posilování schopností v oblasti označování a sledování; a zlepšené kontroly vývozu zbraní. Při provádění regionálních aktivit, do nichž bylo zapojeno vícero zúčastněných stran a jež probíhaly v politickém a hospodářském kontextu společném pro všechny partnery v regionu jihovýchodní Evropy, a při zajišťování vlastní odpovědnosti jednotlivých států i regionu a dlouhodobé udržitelnosti příslušných opatření tudíž středisko SEESAC získalo jedinečné schopnosti a zkušenosti a stalo se hlavním regionálním orgánem v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní.
Středisko SEESAC udržuje komunikaci na bilaterální i multilaterální úrovni se všemi příslušnými aktéry a organizacemi. V tomto ohledu nadále působí jako sekretariát regionální řídící skupiny pro ruční palné a lehké zbraně. Kromě toho plní funkci sekretariátu iniciativy zaměřené na regionální přístup ke snižování zásob (RASR) a bylo rovněž ustanoveno sekretariátem svěřenského fondu sdružujícího více partnerů pro plán kontroly ručních palných a lehkých zbraní na západním Balkáně. Je také jednou ze stran koordinačních zasedání pro ruční palné a lehké zbraně a odstraňování min, která představují neformální mechanismus pro koordinaci činností v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní, která probíhá mezi NATO, Unií, OBSE, Úřadem OSN pro otázky odzbrojení (dále jen „UNODA“) a střediskem SEESAC. Středisko SEESAC pravidelně přispívá k činnosti příslušných regionálních fór, jako jsou zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU a západního Balkánu, proces NATO týkající se strukturální výměny informací o ručních palných a lehkých zbraních a proces na úrovni ministrů obrany ze zemí jihovýchodní Evropy (SEDM). Středisko SEESAC mimoto udržuje širokou síť formálních a neformálních partnerství s organizacemi, jako je RACVIAC (Regionální středisko pro kontrolu zbraní, verifikaci a poskytování pomoci) – Středisko pro bezpečnostní spolupráci a Fórum Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro bezpečnostní spolupráci (FSC). V rámci Koordinační akce OSN pro ruční palné zbraně (CASA) i dalších formátů probíhají pravidelná koordinační zasedání a výměny informací s dalšími agenturami OSN, jako je Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) a Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA). Středisko SEESAC tudíž funguje jako regionální centrum a kontaktní místo pro celou škálu otázek souvisejících s reformou bezpečnostního sektoru, se zvláštním zaměřením na kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a řízení zásob zbraní. Středisko SEESAC udržuje úzké kontakty s příslušnými unijními subjekty a poskytuje jim podporu v zájmu účinnějšího zapojování partnerů z jihovýchodní Evropy, přičemž zejména spolupracuje s GŘ NEAR, GŘ HOME, Europolem a Interpolem, agenturou FRONTEX, jakož i s iniciativami pod vedením EU, jako je platforma EMPACT zaměřená na palné zbraně, a evropská odborná skupina pro otázky palných zbraní (EFE). V důsledku toho může středisko SEESAC účinněji zapojovat partnery z jihovýchodní Evropy.
Středisko SEESAC se sídlem v Bělehradě v současné době působí po celé jihovýchodní Evropě a vyvíjí činnosti v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu (*1), Moldavské republice, v Republice Severní Makedonie a v Srbsku, přičemž v omezené míře poskytuje podporu i Bělorusku a Ukrajině. V minulosti rovněž působilo v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku. Vlastní odpovědnost regionu zajišťuje Rada pro regionální spolupráci a regionální řídící skupina, v jejímž rámci poskytují zástupci všech zemí jihovýchodní Evropy strategické poradenství a předkládají iniciativy a žádosti o pomoc.
Středisko SEESAC využilo jako jeden z prvních přístup založený na řešení společných problémů prostřednictvím regionálních iniciativ, který v jihovýchodní Evropě přinesl obdivuhodné výsledky, a to nejen z hlediska sdílení zásadních informací a prosazování zdravé regionální soutěže, kterou podněcuje, ale především proto, že uplatňováním uceleného způsobu provádění přispívá k dosažení stálých a snadno měřitelných výsledků na vnitrostátní i regionální úrovni.
Středisko SEESAC bylo při provádění činností plánovaných v rámci jeho předchozích projektů financovaných Unií velmi úspěšné a dosáhlo udržitelných výsledků projektu tím, že rozvinulo a posílilo odpovědnost jednotlivých států za příslušné projekty a činnosti, prosazovalo regionální koordinaci, předávání zkušeností a sdílení osvědčených postupů, jakož i výzkum na regionální úrovni. Díky svým odborným znalostem v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a důkladné znalosti regionálních záležitostí a příslušných zúčastněných stran je středisko SEESAC pro provádění této konkrétní činnosti nejvhodnějším partnerem.
3. Popis projektu
Nová fáze projektu bude vycházet z výsledků dosažených na základě rozhodnutí Rady 2004/791/SZBP (5), 2010/179/SZBP, 2013/730/SZBP a (SZBP) 2016/2356 a bude se doplňovat s aktuálním rozhodnutím Rady (SZBP) 2018/1788. Zaměřena bude na tři hlavní oblasti, přičemž se bude řídit celistvým přístupem ke zvládání rizika, které ruční palné a lehké zbraně v regionu jihovýchodní Evropy představují.
Tyto tři oblasti se zaměřují na strategickou a politickou rovinu i na operační aspekty, a poskytují tak přímou podporu na všech úrovních kontroly ručních palných a lehkých zbraní, přičemž důraz je kladen na: posilování regionální spolupráce, výměnu znalostí a sdílení informací; budování kapacit pohraniční a kriminální policie na západním Balkánu v rámci boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a jejich držení; zlepšení kapacit v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob prostřednictvím zdokonalení bezpečnosti infrastruktury, snížení nadbytečných zásob a výcviku.
Výsledkem projektu budou zejména:
|
— |
posílená regionální spolupráce, výměna znalostí a sdílení informací v oblasti kontroly zbraní; |
|
— |
posílené kapacity pohraniční a kriminální policie na západním Balkánu v rámci boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a jejich držení; |
|
— |
posílené kapacity v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob prostřednictvím zdokonalení bezpečnosti infrastruktury, snížení nadbytečných zásob a výcviku. |
Strategie projektu je založena na jedinečném přístupu střediska SEESAC, který spočívá v podpoře důvěry a spolupráce v regionu jihovýchodní Evropy jakožto předpokladu pro dosažení konkrétní a měřitelné transformační změny. Konkrétně se na regionální úrovni osvědčily různé procesy spolupráce zprostředkované střediskem SEESAC, do nichž jsou zapojeny jak tvůrci politik, tak provozovatelé na operační úrovni, jakožto zásadní předpoklad při zajišťování podpůrného a konkurenčního prostředí pro předávání znalostí, výměnu odborných poznatků a sdílení informací. Na tomto základě bylo možno nejen zvýšit kapacity v regionu jihovýchodní Evropy, ale především budovat vzájemnou důvěru institucí a jednotlivých odborníků a navázat mezi nimi přímou spolupráci, díky čemuž bylo mimo jiné možno vypracovat uvedený plán. Díky přístupu regionální spolupráce navíc vzrostla transparentnost regionu jihovýchodní Evropy a zvýšila se efektivita jeho úsilí v oblasti kontrol obchodování se zbraněmi, v důsledku čehož se země jihovýchodní Evropy nyní řadí mezi nejtransparentnější v celosvětovém měřítku, pokud jde o vykazování převodů zbraní. Projekt bude proto nadále podporovat regionální spolupráci jakožto umocňující složku nezbytnou pro dosažení měřitelných výsledků.
Zeměpisnou oblastí působnosti projektu je jihovýchodní Evropa, přičemž přímými příjemci projektu jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Moldavská republika, Republika Severní Makedonie a Kosovo (*2). Kromě toho bude projekt usilovat o pokračování podpory pro východoevropské země, které v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní čelí podobným výzvám, zejména pro Ukrajinu a Bělorusko, a to prostřednictvím jejich účasti na předávání poznatků, zkušeností a osvědčených postupů získaných v oblasti západního Balkánu od roku 2002.
3.1 Usnadnění regionální spolupráce a podpora tvorby politiky v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní založené na důkazech, s cílem dále přispět ke snižování hrozby nedovoleného šíření těchto zbraní
Cílem první složky je dále přispívat k posilování kapacit pro tvorbu a provádění politik v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní založených na důkazech a ke standardizaci přístupů, a to na základě regionální spolupráce komisí pro ruční palné a lehké zbraně a sítě odborníků ze zemí jihovýchodní Evropy na palné zbraně (SEEFEN) realizované na strategické a operační úrovni, výměny informací a sdílení osvědčených postupů, zvýšení kapacit pro shromažďování a analýzu údajů, harmonizace a standardizace legislativních a regulačních rámců v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a soustavného začleňování genderového hlediska do politik v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní. Uvedené kroky pak přispějí k plnění cílů 1, 2 a 3 plánu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní na západním Balkáně.
Tato složka bude stavět na úspěšném přístupu spočívajícím v usnadnění budování sítí na regionální úrovni a bude v tomto smyslu pokračovat v usnadňování regionální spolupráce mezi komisemi pro ruční palné a lehké zbraně, přičemž za tímto účelem budou pravidelně pořádána regionální zasedání, budou se uskutečňovat výměny informací a bude vyvíjena činnost zaměřená na shromažďování údajů a na zvyšování kapacity pro tvorbu politik založené na důkazech. Transparentnost převodů zbraní bude rovněž zvýšena prostřednictvím částečného začlenění procesu regionální výměny informací o převodech zbraní do procesu spolupráce komisí pro ruční palné a lehké zbraně, jakož i prostřednictvím podpory pro pokračující transparentnost převodů zbraní v jihovýchodní Evropě. V rámci této složky se navíc počítá s přenosem odborných poznatků získaných v jihovýchodní Evropě do dalších regionů, aby se podpořilo úsilí Unie v jiných oblastech. Tato složka navíc poskytne technickou podporu prostřednictvím cíleného výzkumu uskutečněného na požádání, jenž je relevantní pro tvorbu politik, a krátkých zpráv pro tvůrce politik.
Navíc se zřetelem k riziku nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi směrem do Unie, jakož i ke zvyšující se míře používání palných zbraní v organizované trestné činnosti a při teroristických incidentech představuje vypracování stabilních systémů a mechanismů pro shromažďování a výměnu informací klíčový prvek boje proti této hrozbě. Díky své dlouhodobé činnosti v daném regionu, a zejména prostřednictvím úspěšného provádění rozhodnutí Rady 2013/730/SZBP a (SZBP) 2016/2356 zahrnujícího vytvoření a podporu sítě SEEFEN zaujímá středisko SEESAC čelné místo v rámci popsaného úsilí a vystupuje jako iniciátor procesů spolupráce, přičemž současně vyvíjí úsilí v zájmu navýšení kapacit donucovacích orgánů, pokud jde o označování, sledování a evidenci, mimo jiné prostřednictvím technické pomoci a podpory při zavádění a posilování evidenčních systémů. V tomto ohledu bude uvedená složka vycházet z výsledků předchozího období a bude dále posilovat síť SEEFEN, při současném využívání této sítě jakožto platformy pro intenzivnější spolupráci mezi donucovacími orgány v jihovýchodní Evropě i mimo ni, pokud jde o boj proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně. Veškeré činnosti sítě SEEFEN budou úzce koordinovány s činnostmi Europolu, platformy EMPACT, Evropské odborné skupiny pro otázky střelných zbraní (EFE), GŘ pro migraci a vnitřní věci, Interpolu, Eurojustu, agentury FRONTEX a dalších relevantních aktérů a budou k jejich činnostem přispívat.
V neposlední řadě bude cílem této složky rovněž řešení zjevné a naléhavé potřeby přísnějšího legislativního a regulačního rámce pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a palných zbraní na západním Balkáně, aby mohla být kontrola zbraní účinně regulována a bylo možno snáze reagovat na příslušné hrozby. V důsledku pak bude možno na západním Balkánu dosáhnout kompatibility právních předpisů a postupů pro kontrolu zbraní, jakož i standardizace procesů a postupů kontroly ručních palných a lehkých zbraní. Díky takové standardizaci by bylo možno odstranit překážky bránící donucovacím a justičním orgánům v přímé spolupráci, výměně informací a vedení společných nebo paralelních vyšetřování. Vzhledem k tomu, že v legislativních a politických rámcích upravujících v jihovýchodní Evropě kontrolu ručních palných a lehkých zbraní mnohdy není plně zohledněno ani adekvátně řešeno hledisko genderové rovnosti, čímž se účinnost úsilí věnovaného kontrole zbraní oslabuje, pokud jde o zajišťování bezpečnosti pro všechny občany, ať se jedná o ženy, muže, dívky, či chlapce, přispěje projekt rovněž k dalšímu začleňování genderového hlediska do právních předpisů, jež kontroly ručních palných zbraní upravují. Toto přispění bude dále rozvíjet podporu poskytovanou v rámci provádění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788, přičemž za tímto účelem budou připraveny cílené vnitrostátní i regionální tematické semináře, bude aktualizován regionální přehled právních předpisů v oblasti kontroly zbraní a proběhne posouzení právních rámců příjemců projektu z genderového hlediska, aby bylo zajištěno, že politiky upravující kontrolu zbraní nebudou opomíjet souvislosti, které mezi problematikou ručních palných a lehkých zbraní a genderovým hlediskem existují.
Konkrétně projekt předpokládá usnadnění regionální spolupráce a podporu tvorby politiky v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní založené na důkazech prostřednictvím:
|
— |
regionálních zasedání komisí pro ruční palné a lehké zbraně (dvakrát ročně) v jihovýchodní Evropě zaměřených na výměnu informací, sdílení znalostí o politikách v oblasti kontroly zbraní a jejich standardizaci; |
|
— |
regionálních zasedání sítě SEEFEN (dvakrát ročně) zaměřených na výměnu operativních informací a přeshraniční spolupráci v boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi; |
|
— |
poskytování technického poradenství a odborných poznatků na vyžádání komisím pro ruční palné a lehké zbraně a síti SEEFEN, a to v zájmu zlepšení navrhování, tvorby, přijímání a provádění politik; |
|
— |
na vyžádání poskytované podpory harmonizace právních předpisů v oblasti kontroly zbraní v souvislosti s relevantními změnami vztahujícími se k právním předpisům EU v oblasti kontroly zbraní a standardizace v celém regionu jihovýchodní Evropy (2022–2023); |
|
— |
podpory shromažďování a analýzy údajů o ručních palných a lehkých zbraních na základě doporučení regionálních šetření ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
udržování platformy pro sledování ozbrojeného násilí (Armed Violence Monitoring Platform) a pravidelné distribuce Monitoru ozbrojeného násilí v jihovýchodní Evropě (SEE Armed Violence Monitor), umožňujících zaznamenat trendy; |
|
— |
dalšího začlenění genderového hlediska do tvorby politik v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
přenesení odborných poznatků do Běloruska a na Ukrajinu tak, že bude zprostředkována účast na vybraných formálních zasedáních a v rámci nástrojů pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
udržování online platformy pro výměnu informací a její zlepšování prostřednictvím vývoje znalostních produktů poskytovaných na vyžádání a relevantních pro konkrétní politiku. |
Výsledky projektu a ukazatele provádění projektu:
|
— |
uspořádání až osmi regionálních zasedání komisí pro ruční palné a lehké zbraně; |
|
— |
uspořádání až osmi regionálních zasedání sítě SEEFEN (dvakrát ročně) zaměřených na budování sítí a výměnu informací mezi odborníky na palné zbraně působícími v rámci donucovacích orgánů; |
|
— |
posílení kapacit členů komise pro ruční palné a lehké zbraně a sítě SEEFEN prostřednictvím cílené odborné přípravy a poskytnutí technické a poradenské podpory; |
|
— |
umožnění výměny informací, předávání poznatků a standardizace přístupů; |
|
— |
uspořádání až deseti tematických seminářů pro příjemce podporující harmonizaci právních předpisů s acquis a standardizaci v rámci regionu jihovýchodní Evropy; |
|
— |
poskytnutí odborné podpory v oblasti aktuálního vývoje legislativních a politických otázek za účelem harmonizace s právním rámcem a standardy EU; |
|
— |
měsíční zveřejňování trendů vývoje ozbrojeného násilí v celém regionu jihovýchodní Evropy; |
|
— |
zajištění shromažďování, analýzy a šíření údajů ze strany orgánů na základě doporučení šetření ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
začlenění genderového hlediska do tvorby politik v oblasti ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
další rozvoj systému registru zbraní v Moldavské republice; |
|
— |
usnadnění výměny znalostí a sdílení informací s orgány Běloruska a Ukrajiny. |
3.2 T Další podpora pro budování kapacit donucovacích orgánů a pohraničních orgánů při prevenci a potírání nedovoleného obchodu se zbraněmi a výbušninami
Cílem druhé složky je zajistit potřebnou podporu pro boj proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi prostřednictvím zdokonalených postupů, vybavení a odborné přípravy příslušných donucovacích orgánů v souladu s cílem 3 plánu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní, v němž se vyzývá k významnému omezení nedovolených toků palných zbraní, střeliva a výbušnin do roku 2024.
V rámci této složky bude podpořeno budování kapacit regionálních orgánů, pokud jde o provádění preventivní i represivní činnosti nezbytné k úspěšnému odhalování, maření a potírání nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi, střelivem a výbušninami směřujícími z oblasti jejich jurisdikce a přes ni. Evropský program pro bezpečnost označil boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi za jedno ze svých prioritních opatření. Vyzval k přezkumu právního rámce a posílení boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi. Nedovolené obchodování s palnými zbraněmi a výbušninami má různé zdroje a kontroly na vnější hranici a policejní a celní spolupráce mají i nadále zásadní význam, jak se stanoví ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně. Unie a její členské státy napomohou na úrovni regionu jihovýchodní Evropy při posilování schopností v oblasti vymáhání práva za účelem identifikace, narušení a potírání sítí nedovoleného obchodování a s cílem zabránit tomu, aby se palné zbraně dostaly do rukou teroristů a zločinců prostřednictvím černého trhu; k těmto účelům využijí mimo jiné zablokování nedovoleného financování a přepravy zbraní a posílení úlohy orgánů pohraniční policie a celních a přístavních orgánů. Vzhledem k přeshraniční povaze nedovoleného obchodování se zbraněmi je obzvláště důležité poskytnout podporu rovněž sousedním zemím.
Posílená přeshraniční kontrola je jedním z hlavních požadavků komplexního přístupu k potírání nedovoleného obchodu a nedovolených toků palných zbraní, základních součástí, střeliva a výbušnin na západním Balkáně.. Účinné kontroly na hranicích slouží nejen k odrazení od trestné činnosti ve všech jejích aspektech, ale také jako opatření na budování důvěry. Přísná a účinná ochrana hranic je základem jakéhokoliv dlouhodobého programu národní a regionální bezpečnosti. V souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/2356 bylo provedeno předběžné posouzení kapacit pohraničních služeb jurisdikcí, přičemž pozornost se zaměřila především na správní a technické kapacity pohraniční policie. Posílení celkové kapacity je nezbytné pro účinné zastavení nedovoleného obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami přes hranice. Z uvedeného předběžného posouzení zejména vyplynulo, že neprobíhá dostatečná cílená odborná příprava v oblasti odhalování palných zbraní na hranicích, s výjimkou Bosny a Hercegoviny, neboť pohraniční policejní složky mají omezené vybavení k odhalování zbraní na hraničních přechodech i na zelené hranici. Navíc jsou zbraně stále častěji vyráběny z nových materiálů a nelze je odhalit pomocí detektorů kovů nebo s využitím psů, kteří jsou vycvičeni k rozpoznávání střelného prachu.
Pomoc v rámci této složky se zaměří na vypracování standardních operačních postupů a zadávání zakázek na vybavení pro pohraniční služby a kriminální policii pro účely potírání nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a jejich nezákonného držení. Kromě toho proběhnou tematická školení na úrovni jurisdikcí a regionální semináře. Navrhované činnosti budou doplňovat činnost sítě SEEFEN a budou úzce koordinovány s dalšími probíhajícími akcemi podporovanými Unií v jihovýchodní Evropě, zejména s politickým cyklem EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti a konkrétně s operačními akčními plány platformy EMPACT pro palné zbraně, jakož i s činnostmi Europolu, agentury FRONTEX a Interpolu.
K tomuto účelu budou sloužit:
|
— |
poskytování vybavení a odborné přípravy pro správu hranic v oblasti boje proti nedovolenému obchodování se zbraněmi na podporu pohraničních policejních orgánů v Albánii, Kosovu (*3), Černé Hoře, Srbsku a Republice Severní Makedonie; |
|
— |
poskytování vybavení a odborné přípravy pro kriminální policii v oblasti boje proti nedovolenému obchodování se zbraněmi na podporu orgánů kriminální policie v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu (*3), Srbsku a Republice Severní Makedonie; |
Výsledky projektu a ukazatele provádění projektu:
|
— |
vypracování až šesti standardních operačních postupů pro každou pohraniční službu; |
|
— |
zajištění vybavení pro potírání nedovoleného obchodování se zbraněmi a poskytnutí odborné přípravy pro jeho používání; |
|
— |
uspořádání až šesti tematických školení pro každou pohraniční službu; |
|
— |
uspořádání až čtyř regionálních seminářů pro pohraniční služby; |
|
— |
vypracování až šesti standardních operačních postupů pro kriminální policii pro každou jurisdikci; |
|
— |
zajištění vybavení pro kriminální policii a poskytnutí odborné přípravy pro jeho používání; |
|
— |
uspořádání až šesti tematických školení pro kriminální policii pro každou jurisdikci; |
|
— |
uspořádání až čtyř regionálních seminářů pro kriminální policii. |
3.3 Zlepšení kapacit v oblasti fyzické bezpečnosti a řízení zásob prostřednictvím zdokonalení bezpečnosti infrastruktury, snížení nadbytečných zásob a výcviku
Omezit riziko šíření posílením zabezpečení zásob zbraní a munice a snížením nadbytečných zásob ručních palných a lehkých zbraní.
Cílem třetí složky je podpořit orgány ministerstev vnitra a policejní orgány, aby dále zlepšovaly bezpečnostní infrastrukturu a standardní operační postupy pro prioritní sklady, které nadále představují významné riziko z hlediska krádeží a nedovoleného šíření ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Tato složka vychází z rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2356 a je v souladu s cílem 7 plánu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní zaměřeným na výrazné omezení rizika šíření a odklonu palných zbraní, střeliva a výbušnin a cílem 6 zaměřeným na systematické snižování počtu nadbytečných ručních palných a lehkých zbraní a ničení takových zabavených zbraní a střeliva. Středisko SEESAC úspěšně používá přístup s dvojím zaměřením: 1) lepší zabezpečení skladů a 2) budování kapacit, pokud jde o zaměstnance pověřené řízením zásob; tento přístup vedl k výraznému zlepšení bezpečnostních opatření a omezení rizika nežádoucího šíření zásob ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. V souladu s obecným přístupem k otázce fyzické bezpečnosti ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a k řízení jejich zásob středisko SEESAC uvedený přístup rozšířilo tím, že jej spojilo se snižováním nadbytečných zásob, čímž se dále omezilo riziko šíření.
Projekt bude i nadále zlepšovat zabezpečení skladů zbraní a střeliva v jihovýchodní Evropě tím, že poskytne další konkrétní technickou pomoc a podporu v oblasti infrastruktury v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy a normami. Zabezpečení vojenských skladů bylo výrazně posíleno díky rozhodnutí Rady 2013/730/SZBP, avšak jako další problematickou oblast identifikovalo středisko SEESAC zásoby v držení policejních sil a orgánů vnitra, neboť u nich chybějí kapacity pro zabezpečení, kapacity pro vedení evidence a řízení zásob jsou nedostatečné a používají se komplexnější systémy zahrnující výcvikové zbraně i zabavené palné zbraně. Zlepšení bezpečnosti skladů ručních palných a lehkých zbraní policie a orgánů vnitra a soudních skladů důkazního materiálu bude podpořeno prostřednictvím modernizace infrastruktury. Prioritou jsou soudní sklady důkazního materiálu na místních policejních stanicích, neboť existuje potenciální nebezpečí jejich odklonu, ale i potenciální ohrožení veřejné bezpečnosti, jsou-li za špatných podmínek skladovány společně různé nebezpečné látky. Bude rovněž poskytována podpora pro snižování počtu nadbytečných nebo zabavených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva, čímž se dále sníží riziko jejich nedovoleného šíření.
Hlavní plánované činnosti:
|
— |
podpora zlepšení bezpečnosti skladů ručních palných a lehkých zbraní policie a orgánů vnitra a soudních skladů předmětů doličných prostřednictvím modernizace infrastruktury; |
|
— |
podpora ničení nadbytečných nebo zabavených ručních palných a lehkých zbraní; |
|
— |
poskytování regionálních tematických seminářů v oblasti řízení zásob zbraní a střeliva; |
|
— |
posílení kapacit příslušných státních institucí s cílem zavést systémy kontroly. |
Výsledky projektu a ukazatele provádění projektu:
|
— |
vyšší zabezpečení jednoho skladu v souladu s mezinárodními normami a osvědčenými postupy; |
|
— |
zvýšení bezpečnosti až 18 soudních skladů důkazního materiálu; |
|
— |
zničení celkem až 12 000 kusů konvenčních zbraní; |
|
— |
zničení celkem až 22 000 kusů střeliva; |
|
— |
poskytnutí až tří tematických seminářů. |
4. Příjemci
Přímými příjemci projektu budou orgány ze zemí jihovýchodní Evropy odpovědné za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní. Z výměny informací a sdílení znalostí vedoucích ke standardizaci prostřednictvím regionální spolupráce, rozvoje kapacit, zdokonalení postupů a poskytování cíleného specializovaného vybavení nezbytného pro posílení politických, operačních a technických aspektů kontrol ručních palných a lehkých zbraní budou mít prospěch orgány vnitra, policejní složky, pohraniční stráže, vyšetřovatelé trestných činů, státní zástupci a celní orgány Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova (*4), Moldavské republiky, Republiky Srbsko a Republiky Severní Makedonie. Komise pro ruční palné a lehké zbraně a další orgány ze zemí jihovýchodní Evropy odpovědné za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní budou využívat odbornou přípravu a sdílení informací, jakož i regionální spolupráci. Klíčové orgány pověřené kontrolou ručních palných a lehkých zbraní v Bělorusku a na Ukrajině pak budou moci těžit z lepšího porozumění hrozbě plynoucí z nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a z cíleného předávání poznatků.
Navrhované činnosti jsou zcela v souladu s vnitrostátními prioritami v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní a plánem pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní a byly potvrzeny příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za kontrolu ručních palných a lehkých zbraní, které jim vyjádřily podporu a zavázaly se k dosažení cílů projektu.
Vzhledem ke snížení rizika souvisejícího s ručními palnými a lehkými zbraněmi bude z projektu těžit i široká veřejnost ze zemí jihovýchodní a východní Evropy a Unie, která je ohrožena rozsáhlým šířením těchto zbraní.
5. Zviditelnění Unie
Středisko SEESAC přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla veřejnost informována o skutečnosti, že dotčenou akci financuje Unie. Tato opatření budou provedena v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vydala Komise. Středisko SEESAC tudíž zajistí zviditelnění příspěvku Unie prostřednictvím patřičného označení a reklamy, které vyzdvihnou úlohu Unie, zajistí transparentnost jejích činností a zvýší informovanost o důvodech vedoucích k tomuto projektu, jakož i o podpoře, kterou tomuto projektu poskytuje Unie, a o výsledcích této podpory. Na materiálech, které budou v rámci projektu vytvořeny, bude zřetelně vyobrazena vlajka EU v souladu s pokyny Unie pro správné užívání a reprodukci vlajky.
Vzhledem k tomu, že plánované činnosti mají velmi odlišný obsah a povahu, bude využita celá řada propagačních nástrojů, včetně: tradičních sdělovacích prostředků, internetových stránek, sociálních médií a informačních a propagačních materiálů, včetně infografiky, letáků, oběžníků, tiskových zpráv a dalších materiálů dle potřeby. Publikace, veřejné akce, kampaně, vybavení a stavební práce provedené v rámci projektu budou patřičně označeny. V zájmu dalšího posílení dopadu zvyšování informovanosti vládních orgánů a veřejnosti z různých zemí, mezinárodního společenství, místních i mezinárodních sdělovacích prostředků budou jednotlivé cílové skupiny projektu osloveny vhodnými jazykovými prostředky. Zvláštní pozornost bude věnována přítomnosti v nových médiích a na internetu.
6. Trvání
Na základě zkušeností získaných při provádění rozhodnutí Rady 2013/730/SZBP, (SZBP) 2016/2356 a (SZBP) 2018/1788 a s ohledem na regionální rozměr projektu, počet příjemců, jakož i množství a složitost plánovaných činností je časový rámec provádění stanoven na 48 měsíců.
7. Obecná struktura
Technickým prováděním této akce je pověřen Rozvojový program OSN (UNDP), jednající jménem střediska SEESAC, které je regionální iniciativou vyvíjenou v rámci mandátu UNDP a Rady pro regionální spolupráci, jež nahradila Pakt o stabilitě pro jihovýchodní Evropu. Středisko SEESAC je výkonnou složkou regionálního prováděcího plánu, a je tedy kontaktním místem pro otázky související s ručními palnými a lehkými zbraněmi v regionu jihovýchodní Evropy, včetně usnadňování koordinace provádění regionálního plánu.
Program UNDP, jednající jménem střediska SEESAC, ponese celkovou odpovědnost za provádění činností v rámci projektu a bude odpovědný i za provedení projektu jako takového. Doba trvání projektu je čtyři roky (48 měsíců).
8. Partneři
Středisko SEESAC bude tuto akci provádět přímo v úzké spolupráci s komisemi pro ruční palné a lehké zbraně, jakož i s orgány vnitra a policejními složkami Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova (*5), Moldavské republiky, Republiky Srbsko a Republiky Severní Makedonie, a příslušnými orgány v Bělorusku a na Ukrajině. Další orgány budou úzce zapojeny v souladu se zavedeným uceleným přístupem ke kontrole ručních palných a lehkých zbraní, jenž zahrnuje jednotlivé zúčastněné strany.
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu (Úř. věst. L 293, 20.11.2018, s. 11).
(2) Rozhodnutí Rady 2010/179/SZBP ze dne 11. března 2010 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na kontrolu zbraní na západním Balkáně v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 48).
(3) Rozhodnutí Rady 2013/730/SZBP ze dne 9. prosince 2013 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 332, 11.12.2013, s. 19).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2356 ze dne 19. prosince 2016 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 348, 21.12.2016, s. 60).
(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(5) Rozhodnutí Rady 2004/791/SZBP ze dne 22. listopadu 2004, kterým se prodlužuje a mění rozhodnutí 2002/842/SZBP, kterým se provádí společná akce 2002/589/SZBP s ohledem na příspěvek Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní v jihovýchodní Evropě (Úř. věst. L 348, 24.11.2004, s. 46).
(*2) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(*3) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(*4) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
(*5) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/159 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2112
ze dne 9. prosince 2019,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 na podporu pokračujícího provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2118 (2013) a rozhodnutí Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) č. EC-M-33/DEC.1 o zničení syrských chemických zbraní v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 12. prosince 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 (1). |
|
(2) |
Rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 stanoví prováděcí období u činností podle čl. 1 odst. 2 uvedeného rozhodnutí na dvanáct měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí. |
|
(3) |
Dne 10. prosince 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/1943 (2), kterým bylo prováděcí období rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 prodlouženo o 12 měsíců. |
|
(4) |
Dne 24. června 2019 požádala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která je odpovědná za technické provádění projektu podporovaného rozhodnutím (SZBP) 2017/2303, Unii o prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 o 24 měsíců, tedy celkově na 48 měsíců. |
|
(5) |
Toto další prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 by OPCW umožnilo pokračovat v provádění činností podle čl.2 odst. 1 uvedeného rozhodnutí i po dni uplynutí doby platnosti stanoveném v čl. 5 odst. 2 uvedeného rozhodnutí a dosáhnout plánovaných cílů, včetně posílení schopnosti OPCW řešit hrozbu plynoucí z použití chemických zbraní. |
|
(6) |
Požadovaná změna rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 se týká čl. 5 odst. 2 uvedeného rozhodnutí a bodu 8 přílohy uvedeného rozhodnutí, v němž je třeba změnit údaje týkající se doby trvání projektu. |
|
(7) |
Pokračování činností podle čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2017/2303, jak je konkrétně uvedeno v žádosti technického sekretariátu OPCW ze dne 24. června 2019, by mohlo být provedeno bez jakýchkoli dopadů na zdroje. |
|
(8) |
Rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 by proto mělo být změněno, aby bylo možno pokračovat v činnostech podle čl. 2 odst. 1 uvedeného rozhodnutí, odpovídajícím prodloužením doby jeho platnosti, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 se mění takto:
|
1) |
V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
|
|
2) |
Bod 8 přílohy se nahrazuje tímto: „Odhadovaná doba trvání Odhadovaná doba trvání projektu je 48 měsíců.“ |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2303 ze dne 12. prosince 2017 na podporu pokračujícího provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2118 (2013) a rozhodnutí Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) č. EC-M-33/DEC.1 o zničení syrských chemických zbraní v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 329, 13.12.2017, s. 55).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1943 ze dne 10. prosince 2018, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 na podporu pokračujícího provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2118 (2013) a rozhodnutí Výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) č. EC-M-33/DEC.1 o zničení syrských chemických zbraní v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 314, 11.12.2018, s. 58).
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/161 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/2113
ze dne 9. prosince 2019,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a boj proti nedovolenému obchodování s nimi
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 19. prosince 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 (1). |
|
(2) |
Rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 stanoví prováděcí období u činností podle článku 1 uvedeného rozhodnutí na 36 měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí. |
|
(3) |
Rozvojový program OSN (UNDP), jednající jménem Regionálního střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC), požádal dne 13. listopadu 2019 Unii o prodloužení prováděcího období rozhodnutí SZBP 2016/2356 o pět měsíců. |
|
(4) |
Požadovaná změna rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 se týká čl. 5 odst. 2 uvedeného rozhodnutí a oddílu 6 přílohy uvedeného rozhodnutí, v nichž je třeba změnit údaje týkající se doby trvání projektu. |
|
(5) |
Pokračování činností podle článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2016/2356, jak je konkrétně uvedeno v žádosti UNDP jménem SEESAC ze dne 13. listopadu 2019, by mohlo být provedeno bez jakýchkoli dopadů na zdroje. |
|
(6) |
Rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 je proto třeba změnit, aby bylo možné provádět činnosti podle článku 1 uvedeného rozhodnutí, odpovídajícím prodloužením doby jeho platnosti, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (SZBP) 2016/2356 se mění takto:
|
1) |
V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 41 měsíců ode dne uzavření dohody podle čl. 3 odst. 3, nebo, pokud v této lhůtě k uzavření dohody nedojde, šest měsíců ode dne jeho vstupu v platnost.“ |
|
2) |
Oddíl 6 přílohy se nahrazuje tímto:
|
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 9. prosince 2019.
Za Radu
Předseda
…
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/2356 ze dne 19. prosince 2016 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 348, 21.12.2016, s. 60).
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/163 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/2114
ze dne 6. prosince 2019,
kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech
(oznámeno pod číslem C(2019) 8891)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,
s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby náležitým způsobem odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/1994 (5), a sice v návaznosti na případy afrického moru prasat u volně žijících prasat v Polsku. |
|
(2) |
Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1994 se vyskytly nové případy afrického moru prasat u volně žijících prasat v Litvě a Polsku. V návaznosti na tyto nedávné případy uvedené nákazy a s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Unii byla regionalizace v těchto dvou členských státech znovu posouzena a aktualizována. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny je třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. |
|
(3) |
V listopadu 2019 byl zaznamenán jeden případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete v okrese Mažeikiai v Litvě v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a nachází se v bezprostřední blízkosti oblasti, která je uvedena v části I přílohy zmíněného prováděcího rozhodnutí. Tento případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Litvy uvedená v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené v části II zasažené tímto nedávným případem afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části II uvedené přílohy namísto v části I uvedené přílohy. |
|
(4) |
Pokud jde o Polsko, bylo navíc koncem listopadu 2019 zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v Lubušském vojvodství v Polsku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Polska zasažené africkým morem prasat měly být nyní uvedeny v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. |
|
(5) |
Koncem listopadu 2019 bylo rovněž zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v okresech żyrardowski, białostocki a biłgorajski v Polsku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a nacházejí se v bezprostřední blízkosti oblastí, které jsou uvedeny v části I uvedené přílohy. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Zmíněné oblasti Polska uvedené v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti oblastí uvedených v části II zasažených uvedenými nedávnými případy afrického moru prasat, by proto měly být nyní uvedeny v části II uvedené přílohy namísto v části I uvedené přílohy. |
|
(6) |
Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Litvy a Polska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v částech I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
|
(7) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU prostřednictvím tohoto rozhodnutí nabyly účinku co nejdříve. |
|
(8) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 6. prosince 2019.
Za Komisi
Stella KYRIAKIDES
členka Komise
(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.
(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.
(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.
(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).
(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1994 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 308, 29.11.2019, s. 112).
PŘÍLOHA
Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA
ČÁST I
1. Belgie
Tyto oblasti v Belgii:
in Luxembourg province:
|
— |
the area is delimited clockwise by: |
|
— |
Frontière avec la France, |
|
— |
Rue Mersinhat, |
|
— |
La N818jusque son intersection avec la N83, |
|
— |
La N83 jusque son intersection avec la N884, |
|
— |
La N884 jusque son intersection avec la N824, |
|
— |
La N824 jusque son intersection avec Le Routeux, |
|
— |
Le Routeux, |
|
— |
Rue d’Orgéo, |
|
— |
Rue de la Vierre, |
|
— |
Rue du Bout-d’en-Bas, |
|
— |
Rue Sous l’Eglise, |
|
— |
Rue Notre-Dame, |
|
— |
Rue du Centre, |
|
— |
La N845 jusque son intersection avec la N85, |
|
— |
La N85 jusque son intersection avec la N40, |
|
— |
La N40 jusque son intersection avec la N802, |
|
— |
La N802 jusque son intersection avec la N825, |
|
— |
La N825 jusque son intersection avec la E25-E411, |
|
— |
La E25-E411jusque son intersection avec la N40, |
|
— |
N40: Burnaimont, Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle, |
|
— |
Rue du Tombois, |
|
— |
Rue Du Pierroy, |
|
— |
Rue Saint-Orban, |
|
— |
Rue Saint-Aubain, |
|
— |
Rue des Cottages, |
|
— |
Rue de Relune, |
|
— |
Rue de Rulune, |
|
— |
Route de l’Ermitage, |
|
— |
N87: Route de Habay, |
|
— |
Chemin des Ecoliers, |
|
— |
Le Routy, |
|
— |
Rue Burgknapp, |
|
— |
Rue de la Halte, |
|
— |
Rue du Centre, |
|
— |
Rue de l’Eglise, |
|
— |
Rue du Marquisat, |
|
— |
Rue de la Carrière, |
|
— |
Rue de la Lorraine, |
|
— |
Rue du Beynert, |
|
— |
Millewée, |
|
— |
Rue du Tram, |
|
— |
Millewée, |
|
— |
N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg, |
|
— |
Frontière avec le Grand-Duché de Luxembourg, |
|
— |
Frontière avec la France, |
|
— |
La N87 jusque son intersection avec la N871 au niveau de Rouvroy, |
|
— |
La N871 jusque son intersection avec la N88, |
|
— |
La N88 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour, |
|
— |
La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N811, |
|
— |
La N811 jusque son intersection avec la N88, |
|
— |
La N88 jusque son intersection avecla N883 au niveau d’Aubange, |
|
— |
La N883 jusque son intersection avec la N81 au niveau d’Aubange, |
|
— |
La N81 jusque son intersection avec la E25-E411, |
|
— |
La E25-E411 jusque son intersection avec la N40, |
|
— |
La N40 jusque son intersection avec la rue du Fet, |
|
— |
Rue du Fet, |
|
— |
Rue de l’Accord jusque son intersection avec la rue de la Gaume, |
|
— |
Rue de la Gaume jusque son intersection avec la rue des Bruyères, |
|
— |
Rue des Bruyères, |
|
— |
Rue de Neufchâteau, |
|
— |
Rue de la Motte, |
|
— |
La N894 jusque son intersection avec laN85, |
|
— |
La N85 jusque son intersection avec la frontière avec la France. |
2. Estonsko
Tyto oblasti v Estonsku:
|
— |
Hiiu maakond. |
3. Maďarsko
Tyto oblasti v Maďarsku:
|
— |
Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 950950, 950960, 950970, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 951950, 952050, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 952750, 952850, 953270, 953350, 953450, 953510, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Bács-Kiskun megye 601650, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Budapest: 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe, |
|
— |
Csongrád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 404650, 404750, 405450, 405550, 405650, 405750, 405850, 406450, 406550, 406650 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Hajdú-Bihar megye 900750, 901250, 901260, 901270, 901350, 901551, 901560, 901570, 901580, 901590, 901650, 901660, 902450, 902550, 902650, 902660, 902670, 902750, 903650, 903750, 903850, 903950, 903960, 904050, 904060, 904150, 904250, 904350, 904950, 904960, 905050, 905060, 905070, 905080, 905150, 905250 és 905260 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Heves megye 702550, 703360, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, és 705350 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750250, 750260, 750350, 750450, 750460, 751250, 751260, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Komárom-Esztergom megye 252460, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350 és 253450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Nógrád megye 552010, 552150, 552250, 552350, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552970, 553050, 553110, 553250, 553260, 553350, 553650, 553750, 553850, 553910és 554050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 571050, 571150, 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573350, 573360, 573450, 573850, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574950, 575050,575150, 575250, 575350, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576950, 577050, 577150, 577250, 577350, 577450, 577950, 578850, 578950, 579250, 579550, 579650, 579750, 580050 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 851950, 852350, 852450, 852550, 852750, 853560, 853650, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 854150, 854250, 854350, 855350, 855450, 855550, 855650, 855660 és 855850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe. |
4. Lotyšsko
Tyto oblasti v Lotyšsku:
|
— |
Alsungas novads, |
|
— |
Kuldīgas novada Gudenieku pagasts, |
|
— |
Pāvilostas novads, |
|
— |
Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, |
|
— |
Ventspils novada Jūrkalnes pagasts, |
|
— |
Grobiņas novads, |
|
— |
Rucavas novada Dunikas pagasts. |
5. Litva
Tyto oblasti v Litvě:
|
— |
Klaipėdos rajono savivaldybės: Agluonėnų, Priekulės, Veiviržėnų, Judrėnų, Endriejavo ir Vėžaičių seniūnijos, |
|
— |
Plungės rajono savivaldybės: Alsėdžių, Babrungo, Kulių, Nausodžio, Paukštakių, Platelių, Plungės miesto, Šateikių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos, |
|
— |
Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos, Lenkimų, Mosėdžio, Notėnų, Skuodo, Skuodo miesto, Šačių seniūnijos. |
6. Polsko
Tyto oblasti v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
— |
gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim, |
|
— |
gminy Janowiec Kościelny, Janowo i Kozłowo w powiecie nidzickim, |
|
— |
powiat działdowski, |
|
— |
gminy Łukta, Miłomłyn, Dąbrówno, Grunwald i Ostróda z miastem Ostróda w powiecie ostródzkim, |
|
— |
gminy Kisielice, Susz, Iława z miastem Iława, Lubawa z miastem Lubawa, w powiecie iławskim, |
w województwie podlaskim:
|
— |
gminy Kulesze Kościelne, Szepietowo, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim, |
|
— |
gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim, |
|
— |
powiat zambrowski, |
w województwie mazowieckim:
|
— |
powiat ostrołęcki, |
|
— |
powiat miejski Ostrołęka, |
|
— |
gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno i Stara Biała w powiecie płockim, |
|
— |
powiat miejski Płock, |
|
— |
powiat sierpecki, |
|
— |
powiat żuromiński, |
|
— |
gminy Andrzejewo, Brok, Małkinia Górna, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Zaręby Kościelne i Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka w powiecie ostrowskim, |
|
— |
gminy Dzierzgowo, Lipowiec Kościelny, miasto Mława, Radzanów, Szreńsk, Szydłowo i Wieczfnia Kościelna, w powiecie mławskim, |
|
— |
powiat przasnyski, |
|
— |
powiat makowski, |
|
— |
gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim, |
|
— |
gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim, |
|
— |
gminy Błędów, Nowe Miasto nad Pilicą i Mogielnica w powiecie grójeckim, |
|
— |
gminy Wyśmierzyce, Radzanów i część gminy Stara Błotnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie białobrzeskim, |
|
— |
gminy Iłża, Kowala, Przytyk, Skaryszew, Wierzbica, Wolanów, Zakrzew i część gminy Jedlińsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie radomskim, |
|
— |
powiat miejski Radom, |
|
— |
powiat szydłowiecki, |
|
— |
powiat przysuski, |
|
— |
gmina Kazanów w powiecie zwoleńskim, |
|
— |
gminy Ciepielów, Chotcza, Lipsko, Rzeczniów i Sienno w powiecie lipskim, |
|
— |
powiat gostyniński, |
w województwie lubelskim:
|
— |
gminy Bełżyce, Borzechów, Niedrzwica Duża, Konopnica i Wojciechów w powiecie lubelskim, |
|
— |
gminy Kraśnik z miastem Kraśnik, Szastarka, Trzydnik Duży, Wilkołaz, Zakrzówek i część gminy Urzędów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 833 w powiecie kraśnickim, |
|
— |
gminy Batorz i Potok Wielki w powiecie janowskim, |
w województwie podkarpackim:
|
— |
gminy Wielkie Oczy i Lubaczów z miastem Lubaczów w powiecie lubaczowskim, |
|
— |
gminy Laszki, Radymno z miastem Radymno, część gminy Wiązownica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 867 i gmina wiejska Jarosław w powiecie jarosławskim, |
|
— |
gminy Bojanów, Pysznica, Zaleszany i miasto Stalowa Wola w powiecie stalowowolskim, |
|
— |
powiat tarnobrzeski, |
|
— |
powiat przeworski, |
|
— |
powiat łańcucki, |
|
— |
gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski i Sokołów Małopolski w powiecie rzeszowskim, |
|
— |
powiat kolbuszowski, |
w województwie świętokrzyskim:
|
— |
gminy Lipnik, Opatów, Wojciechowice, Sadowie i część gminy Ożarów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim, |
|
— |
powiat sandomierski, |
|
— |
gmina Brody w powiecie starachowickim, |
|
— |
powiat ostrowiecki, |
w województwie łódzkim:
|
— |
gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 i Nieborów w powiecie łowickim, |
|
— |
gminy Biała Rawska, Rawa Mazowiecka, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim, |
|
— |
gminy Bolimów, Godzianów, Kowiesy, Maków, Nowy Kawęczyn i Skierniewice w powiecie skierniewickim, |
|
— |
powiat miejski Skierniewice, |
w województwie pomorskim:
|
— |
powiat nowodworski, |
|
— |
gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim, |
|
— |
gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim, |
|
— |
powiat gdański, |
|
— |
Miasto Gdańsk, |
|
— |
powiat tczewski, |
|
— |
powiat kwidzyński, |
w województwie lubuskim:
|
— |
gminy Szlichtyngowa i Wschowa w powiecie wschowskim, |
|
— |
gminy Iłowa, Wymiarki, miasto Gozdnica, miasto Żagań, część gminy Szprotawa położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie żagańskim, część gminy Żagań położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12, część gminy Małomice położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie żagańskim, |
|
— |
gminy Brody, Lipinki Łużyckie, Przewóz, Trzebiel, Tuplice, część gminy Lubsko połozona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 287, część gminy Żary położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12, miasto Łęknica i miasto Żary w powiecie żarskim; |
|
— |
gminy Bytnica, Krosno Odrzańskie, Maszewo i Gubin z miastem Gubin w powiecie krośnieńskim, |
|
— |
gminy Międzyrzecz, Pszczew, Trzciel, |
|
— |
gmina Skąpe, część gminy Zbąszynek położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Szczaniec położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Świebodzin położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie świebodzińskim, |
w województwie dolnośląskim:
|
— |
gminy Bolesławiec z miastem Bolesławiec, Gromadka i Osiecznica w powiecie bolesławieckim, |
|
— |
gmina Węgliniec w powiecie zgorzeleckim, |
|
— |
gminy, Pęcław, Jerzmanowa, część gminy wiejskiej Głogów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 i miasta Głogów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim, |
|
— |
gminy Chocianów, Grębocice, Radwanice, Przemków i część gminy Polkowice położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 331 w powiecie polkowickim, |
|
— |
gmina Niechlów w powiecie górowskim. |
w województwie wielkopolskim:
|
— |
gmina Wijewo i Włoszakowice w powiecie leszczyńskim, |
|
— |
powiat wolsztyński, |
|
— |
gmina Zbąszyń w powiecie nowotomyskim, |
|
— |
gminy Rakoniewice i Wielichowo w powiecie grodziskim. |
7. Rumunsko
Tyto oblasti v Rumunsku:
|
— |
Județul Suceava. |
8. Slovensko
Tyto oblasti na Slovensku:
|
— |
the whole district of Vranov nad Topľou, |
|
— |
the whole district of Humenné, |
|
— |
the whole district of Snina, |
|
— |
the whole district of Sobrance, |
|
— |
the whole district of Košice-mesto, |
|
— |
in the district of Michalovce, the whole municipalities of Tušice, Moravany, Pozdišovce, Michalovce, Zalužice, Lúčky, Závadka, Hnojné, Poruba pod Vihorlatom, Jovsa, Kusín, Klokočov, Kaluža, Vinné, Trnava pri Laborci, Oreské, Staré, Zbudza, Petrovce nad Laborcom, Lesné, Suché, Rakovec nad Ondavou, Nacina Ves, Voľa, Pusté Čemerné and Strážske, |
|
— |
in the district of Košice - okolie, the whole municipalities not included in Part II. |
9. Řecko
Tyto oblasti v Řecku:
|
— |
in the regional unit of Drama:
|
|
— |
in the regional unit of Xanthi:
|
|
— |
in the regional unit of Rodopi:
|
|
— |
in the regional unit of Evros:
|
|
— |
in the regional unit of Serres:
|
ČÁST II
1. Belgie
Tyto oblasti v Belgii:
in Luxembourg province:
|
— |
the area is delimited clockwise by: |
|
— |
La frontière avec la France au niveau de Florenville, |
|
— |
La N85 jusque son intersection avec la N894au niveau de Florenville, |
|
— |
La N894 jusque son intersection avec larue de la Motte, |
|
— |
La rue de la Motte jusque son intersection avec la rue de Neufchâteau, |
|
— |
La rue de Neufchâteau, |
|
— |
La rue des Bruyères jusque son intersection avec la rue de la Gaume, |
|
— |
La rue de la Gaume jusque son intersection avec la rue de l’Accord, |
|
— |
La rue de l’Accord, |
|
— |
La rue du Fet, |
|
— |
La N40 jusque son intersection avec la E25-E411, |
|
— |
La E25-E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler, |
|
— |
La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d’Aubange, |
|
— |
La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d’Aubange, |
|
— |
La N88 jusque son intersection avec la N811, |
|
— |
La N811 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour, |
|
— |
La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N88, |
|
— |
La N88 jusque son intersection avec la N871, |
|
— |
La N871 jusque son intersection avec la N87 au niveau de Rouvroy, |
|
— |
La N87 jusque son intersection avec la frontière avec la France. |
2. Bulharsko
Tyto oblasti v Bulharsku:
|
— |
the whole region of Haskovo, |
|
— |
the whole region of Yambol, |
|
— |
the whole region of Sliven, |
|
— |
the whole region of Stara Zagora, |
|
— |
the whole region of Gabrovo, |
|
— |
the whole region of Pernik, |
|
— |
the whole region of Kyustendil, |
|
— |
the whole region of Dobrich, |
|
— |
the whole region of Plovdiv, |
|
— |
the whole region of Pazardzhik, |
|
— |
the whole region of Smolyan, |
|
— |
the whole region of Burgas excluding the areas in Part III, |
|
— |
the whole region of Veliko Tarnovo excluding the areas in Part III, |
|
— |
the whole region of Shumen excluding the areas in Part III, |
|
— |
the whole region of Varna excluding the areas in Part III. |
3. Estonsko
Tyto oblasti v Estonsku:
|
— |
Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond). |
4. Maďarsko
Tyto oblasti v Maďarsku:
|
— |
Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 650900, 651000, 651100, 651200, 651300, 651400, 651500, 651610, 651700, 651801, 651802, 651803, 651900, 652000, 652100, 652200, 652300, 652601, 652602, 652603, 652700, 652900, 653000, 653100,653200, 653300, 653401, 653403, 653500, 653600, 653700, 653800, 653900, 654000, 654201, 654202, 654301, 654302, 654400, 654501, 654502, 654600, 654700, 654800, 654900, 655000, 655100, 655200, 655300, 655400, 655500, 655600, 655700, 655800, 655901, 655902, 656000, 656100, 656200, 656300, 656400, 656600, 656701, 656702, 656800, 656900, 657010, 657100, 657300, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658100, 658201, 658202, 658310, 658401, 658402, 658403, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659220, 659300, 659400, 659500, 659601, 659602, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800, valamint 652400, 652500 és 652800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Hajdú-Bihar megye 900150, 900250, 900350, 900450, 900550, 900650, 900660, 900670, 901850, 900850, 900860, 900930, 900950, 901050, 901150, 901450, 901750, 901950, 902050, 902150, 902250, 902350, 902850, 902860, 902950, 902960, 903050, 903150, 903250, 903350, 903360, 903370, 903450, 903550, 904450, 904460, 904550 és 904650, 904750, 904760, 904850, 904860, 905350, 905360, 905450 és 905550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702350, 702450, 702750, 702850, 702950, 703050, 703150, 703250, 703350, 703370, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704850, 704950, 705050, 705150,705250, 705450,705510 és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 7151850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550710, 550810, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 551810, 551821,552360 és 552960 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Pest megye 570950, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
|
— |
Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 855250, 855460, 855750, 855950, 855960, 856051, 856150, 856250, 856260, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760, 856850, 856950, 857050, 857150, 857350, 857450, 857650, valamint 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 852050, 852150, 852250, 857550, 850650, 850850, 851851 és 851852 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe. |
5. Lotyšsko
Tyto oblasti v Lotyšsku:
|
— |
Ādažu novads, |
|
— |
Aizputes novads, |
|
— |
Aglonas novads, |
|
— |
Aizkraukles novads, |
|
— |
Aknīstes novads, |
|
— |
Alojas novads, |
|
— |
Alūksnes novads, |
|
— |
Amatas novads, |
|
— |
Apes novads, |
|
— |
Auces novads, |
|
— |
Babītes novads, |
|
— |
Baldones novads, |
|
— |
Baltinavas novads, |
|
— |
Balvu novads, |
|
— |
Bauskas novads, |
|
— |
Beverīnas novads, |
|
— |
Brocēnu novads, |
|
— |
Burtnieku novads, |
|
— |
Carnikavas novads, |
|
— |
Cēsu novads, |
|
— |
Cesvaines novads, |
|
— |
Ciblas novads, |
|
— |
Dagdas novads, |
|
— |
Daugavpils novads, |
|
— |
Dobeles novads, |
|
— |
Dundagas novads, |
|
— |
Durbes novads, |
|
— |
Engures novads, |
|
— |
Ērgļu novads, |
|
— |
Garkalnes novads, |
|
— |
Gulbenes novads, |
|
— |
Iecavas novads, |
|
— |
Ikšķiles novads, |
|
— |
Ilūkstes novads, |
|
— |
Inčukalna novads, |
|
— |
Jaunjelgavas novads, |
|
— |
Jaunpiebalgas novads, |
|
— |
Jaunpils novads, |
|
— |
Jēkabpils novads, |
|
— |
Jelgavas novads, |
|
— |
Kandavas novads, |
|
— |
Kārsavas novads, |
|
— |
Ķeguma novads, |
|
— |
Ķekavas novads, |
|
— |
Kocēnu novads, |
|
— |
Kokneses novads, |
|
— |
Krāslavas novads, |
|
— |
Krimuldas novads, |
|
— |
Krustpils novads, |
|
— |
Kuldīgas novada Ēdoles, Īvandes, Padures, Rendas, Kabiles, Rumbas, Kurmāles, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Laidu un Vārmes pagasts, Kuldīgas pilsēta, |
|
— |
Lielvārdes novads, |
|
— |
Līgatnes novads, |
|
— |
Limbažu novads, |
|
— |
Līvānu novads, |
|
— |
Lubānas novads, |
|
— |
Ludzas novads, |
|
— |
Madonas novads, |
|
— |
Mālpils novads, |
|
— |
Mārupes novads, |
|
— |
Mazsalacas novads, |
|
— |
Mērsraga novads, |
|
— |
Naukšēnu novads, |
|
— |
Neretas novads, |
|
— |
Ogres novads, |
|
— |
Olaines novads, |
|
— |
Ozolnieku novads, |
|
— |
Pārgaujas novads, |
|
— |
Pļaviņu novads, |
|
— |
Preiļu novads, |
|
— |
Priekules novads, |
|
— |
Priekuļu novads, |
|
— |
Raunas novads, |
|
— |
republikas pilsēta Daugavpils, |
|
— |
republikas pilsēta Jelgava, |
|
— |
republikas pilsēta Jēkabpils, |
|
— |
republikas pilsēta Jūrmala, |
|
— |
republikas pilsēta Rēzekne, |
|
— |
republikas pilsēta Valmiera, |
|
— |
Rēzeknes novads, |
|
— |
Riebiņu novads, |
|
— |
Rojas novads, |
|
— |
Ropažu novads, |
|
— |
Rugāju novads, |
|
— |
Rundāles novads, |
|
— |
Rūjienas novads, |
|
— |
Salacgrīvas novads, |
|
— |
Salas novads, |
|
— |
Salaspils novads, |
|
— |
Saldus novads, |
|
— |
Saulkrastu novads, |
|
— |
Sējas novads, |
|
— |
Siguldas novads, |
|
— |
Skrīveru novads, |
|
— |
Skrundas novads, |
|
— |
Smiltenes novads, |
|
— |
Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, |
|
— |
Strenču novads, |
|
— |
Talsu novads, |
|
— |
Tērvetes novads, |
|
— |
Tukuma novads, |
|
— |
Vaiņodes novads, |
|
— |
Valkas novads, |
|
— |
Varakļānu novads, |
|
— |
Vārkavas novads, |
|
— |
Vecpiebalgas novads, |
|
— |
Vecumnieku novads, |
|
— |
Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta, |
|
— |
Viesītes novads, |
|
— |
Viļakas novads, |
|
— |
Viļānu novads, |
|
— |
Zilupes novads. |
6. Litva
Tyto oblasti v Litvě:
|
— |
Alytaus miesto savivaldybė, |
|
— |
Alytaus rajono savivaldybė: Alytaus, Alovės, Butrimonių, Daugų, Nemunaičio, Pivašiūnų, Punios, Raitininkų seniūnijos, |
|
— |
Anykščių rajono savivaldybė, |
|
— |
Akmenės rajono savivaldybė, |
|
— |
Biržų miesto savivaldybė, |
|
— |
Biržų rajono savivaldybė, |
|
— |
Druskininkų savivaldybė, |
|
— |
Elektrėnų savivaldybė, |
|
— |
Ignalinos rajono savivaldybė, |
|
— |
Jonavos rajono savivaldybė, |
|
— |
Joniškio rajono savivaldybė, |
|
— |
Jurbarko rajono savivaldybė, |
|
— |
Kaišiadorių rajono savivaldybė, |
|
— |
Kalvarijos savivaldybė, |
|
— |
Kauno miesto savivaldybė, |
|
— |
Kauno rajono savivaldybė: Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos ir Vilkijos seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, Užliedžių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1 ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907, |
|
— |
Kelmės rajono savivaldybė, |
|
— |
Kėdainių rajono savivaldybė, |
|
— |
Kupiškio rajono savivaldybė, |
|
— |
Lazdijų rajono savivaldybė, |
|
— |
Marijampolės savivaldybė: Degučių, Marijampolės, Mokolų, Liudvinavo ir Narto seniūnijos, |
|
— |
Mažeikių rajono savivaldybė, |
|
— |
Molėtų rajono savivaldybė, |
|
— |
Pagėgių savivaldybė, |
|
— |
Pakruojo rajono savivaldybė, |
|
— |
Panevėžio rajono savivaldybė, |
|
— |
Panevėžio miesto savivaldybė, |
|
— |
Pasvalio rajono savivaldybė, |
|
— |
Radviliškio rajono savivaldybė, |
|
— |
Rietavo savivaldybė, |
|
— |
Prienų rajono savivaldybė: Stakliškių ir Veiverių seniūnijos, |
|
— |
Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų ir Stalgėnų seniūnijos, |
|
— |
Raseinių rajono savivaldybė, |
|
— |
Rokiškio rajono savivaldybė, |
|
— |
Skuodo rajono savivaldybės: Barstyčių ir Ylakių seniūnijos, |
|
— |
Šakių rajono savivaldybė, |
|
— |
Šalčininkų rajono savivaldybė, |
|
— |
Šiaulių miesto savivaldybė, |
|
— |
Šiaulių rajono savivaldybė, |
|
— |
Šilutės rajono savivaldybė, |
|
— |
Širvintų rajono savivaldybė, |
|
— |
Šilalės rajono savivaldybė, |
|
— |
Švenčionių rajono savivaldybė, |
|
— |
Tauragės rajono savivaldybė, |
|
— |
Telšių rajono savivaldybė, |
|
— |
Trakų rajono savivaldybė, |
|
— |
Ukmergės rajono savivaldybė, |
|
— |
Utenos rajono savivaldybė, |
|
— |
Varėnos rajono savivaldybė, |
|
— |
Vilniaus miesto savivaldybė, |
|
— |
Vilniaus rajono savivaldybė, |
|
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Kybartų, Klausučių, Pajevonio, Šeimenos, Vilkaviškio miesto, Virbalio, Vištyčio seniūnijos, |
|
— |
Visagino savivaldybė, |
|
— |
Zarasų rajono savivaldybė. |
7. Polsko
Tyto oblasti v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
— |
gminy Kalinowo, Prostki i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim, |
|
— |
gminy Elbląg, Gronowo Elbląskie, Milejewo, Młynary, Markusy, Rychliki i Tolkmicko w powiecie elbląskim, |
|
— |
powiat miejski Elbląg, |
|
— |
powiat gołdapski, |
|
— |
gmina Wieliczki w powiecie oleckim, |
|
— |
powiat piski, |
|
— |
gmina Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie w powiecie bartoszyckim, |
|
— |
gminy Biskupiec, Gietrzwałd, Jonkowo, Purda, Stawiguda, Świątki, Olsztynek i miasto Olsztyn oraz część gminy Barczewo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie olsztyńskim, |
|
— |
gmina Miłakowo, część gminy Małdyty położona na południowy – zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga i część gminy Morąg położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga w powiecie ostródzkim, |
|
— |
część gminy Ryn położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową łączącą miejscowości Giżycko i Kętrzyn w powiecie giżyckim, |
|
— |
gminy Braniewo i miasto Braniewo, Frombork, Lelkowo, Pieniężno, Płoskinia oraz część gminy Wilczęta położona na pólnoc od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim, |
|
— |
gmina Reszel, część gminy Kętrzyn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn biegnącej do granicy miasta Kętrzyn, na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 591 biegnącą od miasta Kętrzyn do północnej granicy gminy oraz na zachód i na południe od zachodniej i południowej granicy miasta Kętrzyn, miasto Kętrzyn i część gminy Korsze położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na wschód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim, |
|
— |
gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim, |
|
— |
gmina Nidzica w powiecie nidzickim, |
|
— |
gminy Dźwierzuty, Jedwabno, Pasym, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim, |
|
— |
powiat mrągowski, |
|
— |
gmina Zalewo w powiecie iławskim, |
w województwie podlaskim:
|
— |
gminy Rudka, Brańsk z miastem Brańsk, i część gminy Boćki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie bielskim, |
|
— |
powiat grajewski, |
|
— |
powiat moniecki, |
|
— |
powiat sejneński, |
|
— |
gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wiznaw powiecie łomżyńskim, |
|
— |
powiat miejski Łomża, |
|
— |
gminy Dziadkowice, Grodzisk, Mielnik, Nurzec-Stacja i Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim, |
|
— |
gminy Białowieża, Czyże, Narew, Narewka, Hajnówka z miastem Hajnówka i część gminy Dubicze Cerkiewne położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1654B w powiecie hajnowskim, |
|
— |
gminy Klukowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty i Sokoły w powiecie wysokomazowieckim, |
|
— |
powiat kolneński z miastem Kolno, |
|
— |
gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Michałowo, Supraśl, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady, Choroszcz i część gminy Poświętne położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 681 w powiecie białostockim, |
|
— |
powiat suwalski, |
|
— |
powiat miejski Suwałki, |
|
— |
powiat augustowski, |
|
— |
powiat sokólski, |
|
— |
powiat miejski Białystok, |
w województwie mazowieckim:
|
— |
powiat siedlecki, |
|
— |
powiat miejski Siedlce, |
|
— |
gminy Bielany, Ceranów, Kosów Lacki, Repki i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim, |
|
— |
powiat węgrowski, |
|
— |
powiat łosicki, |
|
— |
gminy Grudusk, Opinogóra Górna, Gołymin-Ośrodek i część gminy Glinojeck położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie ciechanowskim, |
|
— |
powiat sochaczewski, |
|
— |
gminy Policzna, Przyłęk, Tczów i Zwoleń w powiecie zwoleńskim, |
|
— |
gminy Garbatka – Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim, |
|
— |
gmina Solec nad Wisłą w powiecie lipskim, |
|
— |
gminy Gózd, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki i część gminy Jedlińsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie radomskim, |
|
— |
gminy Bodzanów, Bulkowo, Staroźreby, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim, |
|
— |
powiat nowodworski, |
|
— |
powiat płoński, |
|
— |
gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim, |
|
— |
powiat wołomiński, |
|
— |
część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim, |
|
— |
gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Górzno, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, Trojanów, Żelechów, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły w powiecie garwolińskim, |
|
— |
gmina Boguty – Pianki w powiecie ostrowskim, |
|
— |
gminy Stupsk, Wiśniewo i część gminy Strzegowo położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie mławskim, |
|
— |
powiat otwocki, |
|
— |
powiat warszawski zachodni, |
|
— |
powiat legionowski, |
|
— |
powiat piaseczyński, |
|
— |
powiat pruszkowski, |
|
— |
gminy Belsk Duży, Goszczyn, Chynów, Grójec, Jasieniec, Pniewy i Warka w powiecie grójeckim, |
|
— |
powiat grodziski, |
|
— |
powiat żyrardowski, |
|
— |
gminy Białobrzegi, Promna i część gminy Stara Błotnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie białobrzeskim, |
|
— |
powiat miejski Warszawa, |
w województwie lubelskim:
|
— |
powiat bialski, |
|
— |
powiat miejski Biała Podlaska, |
|
— |
gminy Aleksandrów, Biłgoraj z miastem Biłgoraj, Biszcza, Józefów, Księżpol, Łukowa, Obsza, Potok Górny i Tarnogród, część gminy Frampol położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74, część gminy Goraj położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835, część gminy Tereszpol położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 858, część gminy Turobin położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835 w powiecie biłgorajskim, |
|
— |
gminy Chrzanów, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce i Dzwola w powiecie janowskim, |
|
— |
powiat puławski, |
|
— |
powiat rycki, |
|
— |
gminy Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim, |
|
— |
gminy Bychawa, Jabłonna, Krzczonów, Garbów Strzyżewice, Wysokie i Zakrzew w powiecie lubelskim, |
|
— |
gminy Rybczewice i Piaski w powiecie świdnickim, |
|
— |
gmina Fajsławice, część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 i część gminy Łopiennik Górny położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim, |
|
— |
powiat hrubieszowski, |
|
— |
gminy Krynice, Rachanie, Tarnawatka, Łaszczów, Telatyn, Tyszowce i Ulhówek w powiecie tomaszowskim, |
|
— |
część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy przez miejscowość Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim, |
|
— |
gmina Adamów, Miączyn, Sitno, Komarów-Osada, Krasnobród, Łabunie, Zamość, Grabowiec, część gminy Zwierzyniec położona na południowy-wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 858 i część gminy Skierbieszów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 843 w powiecie zamojskim, |
|
— |
powiat miejski Zamość, |
|
— |
gminy Annopol, Dzierzkowice, Gościeradów i część gminy Urzędów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 833 w powiecie kraśnickim, |
|
— |
powiat opolski, |
w województwie podkarpackim:
|
— |
gminy Radomyśl nad Sanem i Zaklików w powiecie stalowowolskim, |
|
— |
gminy Horyniec-Zdrój, Cieszanów, Oleszyce i Stary Dzików w powiecie lubaczowskim, |
|
— |
gminy Adamówka i Sieniawa w powiecie przeworskim, |
|
— |
część gminy Wiązownica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 867 w powiecie jarosławskim, |
|
— |
gmina Kamień w powiecie rzeszowskim, |
|
— |
powiat leżajski, |
|
— |
powiat niżański, |
w województwie pomorskim:
|
— |
gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim, |
|
— |
gmina Stare Pole w powiecie malborskim, |
w województwie świętokrzyskim:
|
— |
gmina Tarłów i część gminy Ożarów polożona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim, |
w województwie lubuskim:
|
— |
gmina Sława w powiecie wschowskim, |
|
— |
gminy Bobrowice i Dąbie w powiecie krośnieńskim, |
|
— |
powiay nowosolski, |
|
— |
powiat zielonogórski, |
|
— |
powiat miejski Zielona Góra, |
|
— |
gmina Jasień, część gminy Lubsko połozona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 287 i część gminy wiejskiej Żary położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie żarskim; |
|
— |
gminy Brzeźnica, Niegosławice, część gminy Żagań położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12, część gminy Małomice położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 i część gminy Szprotawa położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie żagańskim, |
|
— |
część gminy Zbąszynek położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Szczaniec położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Świebodzin położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie świebodzińskim, |
w województwie dolnośląskim:
|
— |
gmina Kotla, Żukowice, część gminy wiejskiej Głogów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12, część miasta Głogów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim, |
|
— |
gmina Gaworzyce w powiecie polkowickim. |
8. Slovensko
Tyto oblasti na Slovensku:
|
— |
in the district of Košice – okolie, the whole municipalities of Ďurkov, Kalša, Košický Klečenov, Nový Salaš, Rákoš, Ruskov, Skároš, Slančík, Slanec, Slanská Huta, Slanské Nové Mesto, Svinica and Trstené pri Hornáde. |
9. Rumunsko
Tyto oblasti v Rumunsku:
|
— |
Judeţul Bistrița-Năsăud. |
ČÁST III
1. Bulharsko
Tyto oblasti v Bulharsku:
|
— |
the whole region of Kardzhali, |
|
— |
the whole region of Blagoevgrad, |
|
— |
the whole region of Montana, |
|
— |
the whole region of Ruse, |
|
— |
the whole region of Razgrad, |
|
— |
the whole region of Silistra, |
|
— |
the whole region of Pleven, |
|
— |
the whole region of Vratza, |
|
— |
the whole region of Vidin, |
|
— |
the whole region of Targovishte, |
|
— |
the whole region of Lovech, |
|
— |
the whole region of Sofia city, |
|
— |
the whole region of Sofia Province, |
|
— |
in the region of Shumen:
|
|
— |
in the region of Varna:
|
|
— |
in the region of Veliko Tarnovo:
|
|
— |
in Burgas region:
|
2. Litva
Tyto oblasti v Litvě:
|
— |
Alytaus rajono savivaldybė: Simno, Krokialaukio ir Miroslavo seniūnijos, |
|
— |
Birštono savivaldybė, |
|
— |
Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Čekiškės, Ežerėlio, Kačerginės, Kulautuvos, Raudondvario, Ringaudų ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1, Užliedžių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1 ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907, |
|
— |
Kazlų Rudos savivaldybė, |
|
— |
Marijampolės savivaldybė: Gudelių, Igliaukos, Sasnavos ir Šunskų seniūnijos, |
|
— |
Prienų rajono savivaldybė: Ašmintos, Balbieriškio, Išlaužo, Jiezno, Naujosios Ūtos, Pakuonio, Prienų ir Šilavotos seniūnijos, |
|
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybės: Gižų ir Pilviškių seniūnijos. |
3. Polsko
Tyto oblasti v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
— |
Gminy Bisztynek, Sępopol i Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim, |
|
— |
gminy Kiwity i Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim, |
|
— |
gminy Srokowo, Barciany, część gminy Kętrzyn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn biegnącej do granicy miasta Kętrzyn oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 591 biegnącą od miasta Kętrzyn do północnej granicy gminy i część gminy Korsze położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na zachód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim, |
|
— |
gmina Stare Juchy w powiecie ełckim, |
|
— |
część gminy Wilczęta położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 509 w powiecie braniewskim, |
|
— |
część gminy Morąg położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga, część gminy Małdyty położona na północny – wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od Olsztyna do Elbląga w powiecie ostródzkim, |
|
— |
gminy Godkowo i Pasłęk w powiecie elbląskim, |
|
— |
gminy Kowale Oleckie, Olecko i Świętajno w powiecie oleckim, |
|
— |
powiat węgorzewski, |
|
— |
gminy Kruklanki, Wydminy, Miłki, Giżycko z miastem Giżycko i część gminy Ryn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn w powiecie giżyckim, |
|
— |
gminy Jeziorany, Kolno, Dywity, Dobre Miasto i część gminy Barczewo położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie olsztyńskim, |
w województwie podlaskim:
|
— |
gminy Orla, Wyszki, Bielsk Podlaski z miastem Bielsk Podlaski i część gminy Boćki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie bielskim, |
|
— |
gminy Łapy, Juchnowiec Kościelny, Suraż, Turośń Kościelna, część gminy Poświętne położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 681 w powiecie białostockim, |
|
— |
gminy Kleszczele, Czeremcha i część gminy Dubicze Cerkiewne położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1654B w powiecie hajnowskim, |
|
— |
gminy Perlejewo, Drohiczyn i Milejczyce w powiecie siemiatyckim, |
|
— |
gmina Ciechanowiec w powiecie wysokomazowieckim, |
w województwie mazowieckim:
|
— |
gminy Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Sobolew i część gminy Wilga położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia dorzeki Wisły w powiecie garwolińskim, |
|
— |
powiat miński, |
|
— |
gminy Jabłonna Lacka, Sabnie i Sterdyń w powiecie sokołowskim, |
|
— |
gminy Ojrzeń, Sońsk, Regimin, Ciechanów z miastem Ciechanów i część gminy Glinojeck położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie ciechanowskim, |
|
— |
część gminy Strzegowo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 7 w powiecie mławskim, |
|
— |
gmina Nur w powiecie ostrowskim, |
|
— |
gminy Grabów nad Pilicą, Magnuszew, Głowaczów, Kozienice w powiecie kozienickim, |
|
— |
gmina Stromiec w powiecie białobrzeskim, |
w województwie lubelskim:
|
— |
gminy Bełżec, Jarczów, Lubycza Królewska, Susiec, Tomaszów Lubelski i miasto Tomaszów Lubelski w powiecie tomaszowskim, |
|
— |
gminy Białopole, Dubienka, Chełm, Leśniowice, Wierzbica, Sawin, Ruda Huta, Dorohusk, Kamień, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Żmudź i część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim, |
|
— |
powiat miejski Chełm, |
|
— |
gminy Izbica, Gorzków, Rudnik, Kraśniczyn, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Siennica Różana i część gminy Łopiennik Górny położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17, część gminy Żółkiewka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim, |
|
— |
gmina Stary Zamość, Radecznica, Szczebrzeszyn, Sułów, Nielisz, część gminy Skierbieszów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 843, część gminy Zwierzyniec położona na północny-zachód od linii wyznaczonej przez droge nr 858 powiecie zamojskim, |
|
— |
część gminy Frampol położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74, część gminy Goraj położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835, część gminy Tereszpol położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 858, część gminy Turobin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 835 w powiecie biłgorajskim, |
|
— |
gminy Hanna, Hańsk, Wola Uhruska, Urszulin, Stary Brus, Wyryki i gmina wiejska Włodawa w powiecie włodawskim, |
|
— |
powiat łęczyński, |
|
— |
gmina Trawniki w powiecie świdnickim, |
|
— |
gminy Adamów, Krzywda, Serokomla, Wojcieszków w powiecie łukowskim, |
|
— |
powiat parczewski, |
|
— |
powiat radzyński, |
|
— |
powiat lubartowski, |
|
— |
gminy Głusk, Jastków, Niemce i Wólka w powiecie lubelskim, |
|
— |
gminy Mełgiew i miasto Świdnik w powiecie świdnickim, |
|
— |
powiat miejski Lublin, |
w województwie podkarpackim:
|
— |
gmina Narol w powiecie lubaczowskim. |
4. Rumunsko
Tyto oblasti v Rumunsku:
|
— |
Zona orașului București, |
|
— |
Județul Constanța, |
|
— |
Județul Satu Mare, |
|
— |
Județul Tulcea, |
|
— |
Județul Bacău, |
|
— |
Județul Bihor, |
|
— |
Județul Brăila, |
|
— |
Județul Buzău, |
|
— |
Județul Călărași, |
|
— |
Județul Dâmbovița, |
|
— |
Județul Galați, |
|
— |
Județul Giurgiu, |
|
— |
Județul Ialomița, |
|
— |
Județul Ilfov, |
|
— |
Județul Prahova, |
|
— |
Județul Sălaj, |
|
— |
Județul Vaslui, |
|
— |
Județul Vrancea, |
|
— |
Județul Teleorman, |
|
— |
Judeţul Mehedinţi, |
|
— |
Județul Gorj, |
|
— |
Județul Argeș, |
|
— |
Judeţul Olt, |
|
— |
Judeţul Dolj, |
|
— |
Județul Arad, |
|
— |
Județul Timiș, |
|
— |
Județul Covasna, |
|
— |
Județul Brașov, |
|
— |
Județul Botoșani, |
|
— |
Județul Vâlcea, |
|
— |
Județul Iași, |
|
— |
Județul Hunedoara, |
|
— |
Județul Alba, |
|
— |
Județul Sibiu, |
|
— |
Județul Caraș-Severin, |
|
— |
Județul Neamț, |
|
— |
Județul Harghita, |
|
— |
Județul Mureș, |
|
— |
Județul Cluj, |
|
— |
Judeţului Maramureş. |
5. Slovensko
Tyto oblasti na Slovensku:
|
— |
the whole district of Trebisov, |
|
— |
in the district of Michalovce, the whole municipalities of the district not already included in Part I. |
ČÁST IV
Itálie
Tyto oblasti v Itálii:
|
— |
tutto il territorio della Sardegna. |
Opravy
|
10.12.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 318/185 |
Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/451 ze dne 19. března 2019 o harmonizovaných normách pro stavební výrobky vypracovaných na podporu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011
(Úřední věstník Evropské unie L 77 ze dne 20. března 2019)
Strana 82, příloha I, tabulka, čtvrtý sloupec „Začátek období souběžné existence (dd.mm.rrrr)“, položky 1 až 6:
místo:
„xx.yy.2019“,
má být:
„ 20.3.2019 “.
Strana 82, příloha I, tabulka, pátý sloupec „Konec období souběžné existence (dd.mm.rrrr)“, položky 3 až 6:
místo:
„xx.yy.2020“,
má být:
„ 20.3.2020 “.