(1)

Dne 6. prosince 2018 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „GATT“) 1994 o odpovídající kompenzaci po rozhodnutí Švýcarska změnit celní koncese v seznamu LIX Švýcarsko-Lichtenštejnsko pro „maso ochucené, dále neupravené“.

(2)

Tato jednání byla dokončena a dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací v souvislosti s jednáními podle článku XXVIII dohody GATT 1994 o změně švýcarských koncesí WTO, pokud jde o ochucené maso (dále jen „dohoda“), byla parafována dne 17. července 2019.

(3)

Toto rozhodnutí Rady se týká výhradně obchodní politiky Unie a provádí dohodu v návaznosti na jednání v rámci článku XXVIII dohody GATT 1994, což je právem Unie v rámci Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“).

(4)

Dohoda by proto měla být podepsána,

(1)

Rumunské znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (2) obsahuje v příloze XVII části F bodě 2 písm. g) chybu spočívající v opačném smyslu věty.

(2)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena,

(1)

Podle čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014 jsou správcovské společnosti ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (2), investiční společnosti uvedené v článku 27 uvedené směrnice a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách SKIPCP uvedených v čl. 1 odst. 2 uvedené směrnice nebo tyto jednotky prodávající osvobozeny od povinností uvedených v uvedeném nařízení do 31. prosince 2019. Pokud členský stát uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES, na jiné fondy než SKIPCP nabízené retailovým investorům, vztahuje se osvobození stanovené v čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 1286/2014 i na správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství ohledně podílů takových fondů nebo podíly těchto fondů prodávající retailovým investorům. S cílem poskytnout pro tyto fondy konzistentní přechodný právní režim umožňuje čl. 18 třetí pododstavec nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 (3) tvůrcům strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou nadále používat taková sdělení vypracovaná v souladu s uvedenými články až do 31. prosince 2019, je-li alespoň jednou z možností podkladových investic fond SKIPCP nebo jiný fond než SKIPCP.

(2)

Nařízení (EU) č. 1286/2014 bylo změněno za účelem prodloužení přechodných opatření uvedených v článku 32 uvedeného nařízení do 31. prosince 2021 (4). Aby mohli tvůrci strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou s jistotou určit své povinnosti, mělo by být datum uvedené v čl. 18 třetím pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Toto nařízení je založeno na návrhu regulačních technických norem předloženém Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (dále jen „evropské orgány dohledu“).

(5)

Evropské orgány dohledu neuskutečnily otevřené veřejné konzultace o uvedeném návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, ani neprovedly analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, jelikož posouzení dopadů již bylo vypracováno pro regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653. Toto nařízení nemění podstatu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ani nestanoví nové povinnosti pro tvůrce strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou nebo osoby, které poskytují poradenství o takových produktech nebo je prodávají, včetně osob uvedených v článku 32 nařízení (EU) č. 1286/2014. Evropské orgány dohledu požádaly o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5), skupinu subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (6) a skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (7),

(1)

Aby se zjednodušilo využívání financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a snížila se administrativní zátěž i riziko chyb, je vhodné stanovit paušální sazbu pro úhradu nákladů jednomu či více příjemcům u operací podporovaných v rámci technické pomoci, aniž by bylo nutné sazbu odůvodňovat. Patří sem případy, kdy operace technické pomoci provádí řídicí orgán nebo platební agentura či jiný subjekt.

(2)

Výše paušální sazby vychází ze stropů a skutečného přídělu na technickou pomoc v programech, jakož i z údajů o čerpání v minulých programových obdobích. Použití metody úhrady paušální sazbou nemá na finanční příděl na technickou pomoc v přijatých programech vliv. Lze ji rovněž použít u programů podporovaných z více než jednoho fondu, i když priorita technická pomoc dostává podporu z jiného fondu, než je fond poskytující podporu pro jiné priority než technickou pomoc v rámci téhož programu.

(3)

Aby se navíc usnadnilo finanční řízení ve stávajících režimech programování, mělo by být v případě EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a rovněž v případě ENRF stanoveno, že základem pro uplatnění této sazby jsou způsobilé výdaje v rámci jiných prioritních os než je prioritní osa na technickou pomoc v programu, v němž je použita tato metoda úhrady paušální sazbou. Tuto paušální sazbu tudíž nelze použít, zahrnuje-li program výhradně technickou pomoc. U výše uvedených fondů se navíc nepožaduje, aby byl program v případě použití této metody úhrady paušální sazbou změněn.

(4)

Je nutno upřesnit, že základem pro použití paušální sazby jsou způsobilé výdaje, u nichž řídicí orgán nebo příslušný kontrolní subjekt dokončil řídicí kontroly nebo v případě EZFRV příslušné správní kontroly.

(5)

Aby nevzniklo riziko dvojího financování v případech, kdy členské státy využijí této možnosti, mělo by se financování paušální sazbou použít pouze na výdaje, které byly předmětem řídicí kontroly po vstupu tohoto nařízení v platnost, a poté až do konce období způsobilosti. Z téhož důvodu by se u EZFRV mělo financování paušální sazbou použít pouze na výdaje, které byly předmětem správních kontrol od začátku zemědělského rozpočtového roku, jak je stanoven v článku 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2), počínaje 16. říjnem 2019 nebo od začátku jakéhokoliv následujícího zemědělského rozpočtového roku a poté až do konce období způsobilosti. V zájmu zajištění řádného finančního řízení musí členské státy zajistit, aby částky uhrazené v podobě financování paušální sazbou byly vypočteny na základě výdajů na projekty netechnické pomoci, které jsou legální a správné.

(6)

Mechanismus financování paušální sazbou lze použít pouze v účetních obdobích, která ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost ještě nebyla uzavřena. Aby bylo možné ve smyslu článků 9 a 47 nařízení (EU) č. 1306/2013 provádět kontroly základu pro výpočet financování paušální sazbou, lze mechanismus financování paušální sazbou v případě EZFRV použít pouze na výdaje vzniklé od začátku zemědělského rozpočtového roku počínaje 16. říjnem 2019 nebo od začátku jakéhokoliv následujícího zemědělského rozpočtového roku.

(7)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením, aby je bylo možné využít včas ve stávajícím účetním období a v případě EZFRV v zemědělském rozpočtovém roce počínaje 16. říjnem 2019, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Od roku 2012 se emisní povolenky draží v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1031/2010 (2). Dražby povolenek provádí společná dražební platforma pro 25 členských států a 3 státy ESVO EHP a malý počet alternativních platforem.

(2)

Směrnice 2003/87/ES byla změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (3) za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií prostřednictvím systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen „EU ETS“) od roku 2021. Dražba povolenek zůstala obecným pravidlem pro přidělování povolenek, přičemž podíl povolenek, které mají být draženy, by měl činit 57 % z celkového množství povolenek.

(3)

Je vhodné začlenit do nařízení (EU) č. 1031/2010 nové prvky zavedené směrnicí (EU) 2018/410, které se týkají stanovení ročního dražebního objemu. Zejména je nutné vzít v úvahu možnost snížit dražební objem až o 3 % z celkového množství povolenek za účelem zvýšení množství, které je k dispozici pro bezplatné povolenky (rezerva pro přidělování bezplatných povolenek). Revidovaná směrnice 2003/87/ES dále umožňuje změny ročních dražebních objemů v důsledku: dobrovolného zrušení povolenek členskými státy v případě uzavření kapacity pro výrobu elektrické energie, opětovného zavedení do systému EU ETS v případě zařízení, která vypouštějí méně než 2 500 tun oxidu uhličitého, a flexibility zavedené mezi odvětvími spadajícími pod systém ETS a odvětvími, na něž se systém ETS nevztahuje, za účelem usnadnění dosahování vnitrostátních cílů členských států v oblasti snižování emisí v odvětvích, na něž se nevztahuje systém ETS, jak stanoví článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (4).

(4)

Směrnicí 2003/87/ES se zřizuje modernizační fond za účelem zlepšení energetické účinnosti a modernizace energetických systémů některých členských států a inovační fond na podporu investic do inovativních technologií. Oba fondy jsou financovány prostřednictvím dražeb povolenek na společné dražební platformě prováděných Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“). Za tímto účelem by se EIB měla stát dražitelem obou fondů, aniž by se stala součástí společného zadávacího řízení na společnou dražební platformu. Příslušné objemy povolenek by měly být draženy na stejných dražbách jako objemy dražené členskými státy a státy ESVO EHP, které se účastní společné dražební platformy.

(5)

S ohledem na zřízení modernizačního fondu stanoví směrnice 2003/87/ES, že vydražena mají být 2 % z celkového množství povolenek a způsobilé členské státy kromě toho mohou k těmto prostředkům přidat povolenky podle čl. 10 odst. 2 písm. b) a článku 10c směrnice 2003/87/ES. EIB musí zajistit, aby tyto povolenky byly draženy v souladu se zásadami a postupy dražebního procesu, přičemž klíčovým prvkem je rovnoměrné rozdělení objemů dražených povolenek.

(6)

Za účelem zajištění dostupnosti finančních prostředků na inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií a řádného fungování trhu s uhlíkem by se měly objemy inovačního fondu v zásadě dražit ve stejných ročních objemech. Komise by však měla ve dvouletých intervalech přezkoumávat rozdělení povolenek, které mají být vydraženy pro inovační fond, s přihlédnutím k výsledkům jednotlivých výzev k podávání návrhů. První přezkum by měl být proveden nejpozději 30. června 2022.

(7)

Měl by být zaveden postup oznamování, který by členskému státu umožňoval zrušit povolenky ze svého dražebního objemu v případě uzavření kapacity pro výrobu elektřiny na jeho území. Dotčený členský stát by měl Komisi oznámit svůj záměr zrušit povolenky za použití jednotné šablony uvádějící fakta a informace o uzavřeném zařízení, zamýšleném objemu a termínu zrušení. Za účelem zachování fungování rezervy tržní stability, která byla zavedena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 (5), by se měl objem zrušení odečíst od objemu dražených povolenek členského státu až po provedení úprav rezervy tržní stability v příslušném roce. V zájmu zajištění transparentnosti by Komise měla informace poskytnuté členskými státy v souladu se šablonou zveřejnit, s výjimkou případů, kdy jsou tyto informace chráněny z důvodu zachování důvěrnosti.

(8)

S cílem posílit integritu trhu s uhlíkem se povolenky od roku 2018 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (6) klasifikují jako finanční nástroje. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (7) uznávala jako finanční nástroje pouze deriváty povolenek. Nová klasifikace uvádí spotové obchodování s povolenkami na sekundárním trhu mimo jiné do působnosti směrnice 2014/65/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (9). Proces dražby povolenek (na primárním trhu) však spadá pouze do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014.

(9)

Za účelem sladění dražeb povolenek s novým režimem regulace finančních trhů by měl být přepracován systém pro sledování a oznamování dražeb. Vzhledem k tomu, že oblast působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 byla rozšířena a týká se také dražeb povolenek, je povinností příslušných vnitrostátních orgánů sledovat zneužívání trhu v souvislosti s dražbami a předcházet mu. Příslušné vnitrostátní orgány mají podle nařízení (EU) č. 596/2014 povinnost aktivně odhalovat a vyšetřovat případy zneužití trhu. Nezbytné funkce sledování dražeb by měly být prováděny dražebními platformami, Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány a ustanovení o povinnosti jmenovat subjekt sledující dražby by měla být zrušena. Vzhledem k tomu, že se nařízení (EU) č. 596/2014 vztahuje přímo na dražby, se zvláštní ustanovení o zneužívání trhu uvedená v nařízení (EU) č. 1031/2010 stala nadbytečnými a měla by být zrušena.

(10)

Aby byly příslušným vnitrostátním orgánům odpovědným za dohled nad zneužíváním trhu nákladově efektivním a přiměřeným způsobem poskytovány potřebné údaje, mělo by nařízení (EU) č. 1031/2010 odrážet nezbytné povinnosti týkající se hlášení obchodů stanovené v nařízení (EU) č. 600/2014 a mělo by je uplatňovat na dražební platformy, pokud jde o oznamování dražebních transakcí. Je to nezbytné vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 596/2014, které se nyní vztahuje na dražby, nezavádí samostatný mechanismus oznamování transakcí, nýbrž se spoléhá se na sběr údajů podle nařízení (EU) č. 600/2014.

(11)

Je nezbytné zajistit pro dražební platformy zadávací řízení na základě hospodářské soutěže a odpovídajícím způsobem stanovit příslušná kritéria. Co se týče poplatků hrazených úspěšnými nabízejícími, mělo by být možné v omezeném rozsahu zvýšit stávající maximální výši poplatků, pokud je to stanoveno v zadávacím řízení a pokud se roční dražební objem sníží o více než 200 milionů povolenek v důsledku fungování rezervy tržní stability.

(12)

Zadávání veřejných zakázek na společnou dražební platformu může stanovit rozšíření kritérií výběru i na regulované trhy s energetickými produkty, kde dosud nebyl vytvořen sekundární trh s emisními povolenkami. V případě, že je takový regulovaný trh vybrán k tomu, aby se stal dražební platformou, mělo by být vyžadováno, aby byl zaveden alespoň 60 obchodních dnů před první dražbou. Je to nezbytné za účelem stanovení ceny sekundárního trhu v době konání dražeb („vyvolávací cena“) pro případy zrušení dražeb a poplatků nabízejícího, které jsou spojeny se srovnatelným poplatkem na sekundárním trhu. Kromě toho by Komise a zúčastněné členské státy měly mít možnost prodloužit stávající maximální pětiletou dobou trvání smluv na sedm let v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) za okolností, které by pečlivý veřejný zadavatel mohl jen obtížně předvídat. Za účelem ověření tržních podmínek a přípravy nových zadávacích řízení během doby trvání smlouvy by Komise měla mít možnost provést předběžnou tržní konzultaci v souladu s finančním nařízením.

(13)

Za účelem zjednodušení dražebního procesu by stanovení ročních dražebních objemů mělo být pružnější, pokud budou zapotřebí změny až do počtu 50 000 povolenek. Žádná změna pod touto prahovou hodnotou by neměla vést ke změně dražebního objemu v následujícím roce, pokud o to členský stát výslovně nepožádá. Kromě toho by postup pro stanovení a zveřejnění kalendářů dražeb měl být zjednodušen v tom smyslu, že by k němu Komise již nevydávala stanovisko. Kalendář dražeb by však měl být zveřejněn, a to poté, co Komise přijme interní rozhodnutí o dražební tabulce odpovídající kalendáři dražeb v rámci aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 19 odst. 3 směrnice 2003/87/ES.

(14)

S cílem zjednodušit opětovné jmenování alternativních platforem by měla být změna přílohy III nařízení (EU) č. 1031/2010 vyžadována pouze při zařazování nových subjektů na seznam jako alternativních platforem nebo u opětovného zařazení na seznam za změněných podmínek. V případě, že členský stát jmenuje stejnou alternativní platformu za stejných podmínek, mělo by být její zařazení na seznam prodlouženo za stejných podmínek jako v případě původního zařazení na seznam beze změny přílohy III nařízení (EU) č. 1031/2010. Toto zařazení by mělo podléhat potvrzení ze strany členského státu a Komise, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení a cíle čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES.

(15)

S cílem zabránit hromadění zrušených objemů v případě zrušení několika dražeb by mělo být možné, aby zrušené objemy byly rovnoměrně rozděleny mezi příští dražby, které nezahrnují zrušené objemy z dříve zrušených dražeb.

(16)

Nařízení (EU) č. 1031/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Směrnice 2002/32/ES zakazuje používání produktů určených ke krmení zvířat, u nichž obsahy nežádoucích látek přesahují maximální obsahy stanovené v příloze I uvedené směrnice.

(2)

Příslušné orgány a dotčení provozovatelé krmivářských podniků poskytli údaje, které dokládají, že pokud jde o arsen v krmných surovinách rostlinného původu, nelze v případě konkrétních krmných surovin leonarditu a rašeliny dosáhnout obecného maximálního obsahu 2 mg/kg. Je proto vhodné zvýšit maximální obsah celkového arsenu v těchto krmných surovinách, aby byla zajištěna dodávka. Zvýšení nebude mít nepříznivý dopad na zdraví zvířat nebo lidí, neboť stanovený maximální obsah arsenu v doplňkových krmivech a kompletních krmivech zůstává beze změny.

(3)

Dotčení provozovatelé krmivářských podniků poskytli údaje, které dokládají, že pokud jde o arsen v doplňkových látkách z funkční skupiny sloučenin stopových prvků, nelze v případě stopového prvku monochloridu-trihydroxidu dimanganatého dosáhnout obecného maximálního obsahu 30 mg/kg. Je proto vhodné na základě údajů získaných analytickou metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) zvýšit maximální obsah arsenu v monochloridu-trihydroxidu dimanganatém. Evropská referenční laboratoř pro kovy a dusíkaté sloučeniny potvrdila, že pokud jde o přítomnost arsenu ve stopových prvcích, poskytuje zmíněná metoda korektní výsledky. Zvýšení nebude mít nepříznivý dopad na zdraví zvířat nebo lidí, neboť stanovený maximální obsah arsenu v doplňkových krmivech a kompletních krmivech zůstává beze změny.

(4)

Společné výzkumné středisko Evropské komise ve spolupráci s dotčenými stranami přezkoumalo některá zjištění týkající se fluoru ve vápenatých mořských řasách. Z uvedeného přezkumu vyplynulo, že přirozená přítomnost fluoru ve vápenatých mořských řasách v některých případech překračuje maximální obsah stanovený pro fluor ve vápenatých mořských řasách. Je proto vhodné zvýšit maximální obsah fluoru ve vápenatých mořských řasách z 1 000 mg/kg na 1 250 mg/kg. Zvýšení nebude mít nepříznivý dopad na zdraví zvířat nebo lidí, neboť stanovený maximální obsah fluoru v doplňkových krmivech a kompletních krmivech zůstává beze změny.

(5)

Nařízením Komise (EU) 2017/2229 (2) byla změněna příloha I směrnice 2002/32/ES, pokud jde mimo jiné o olovo. Z důvodu jasnosti byla celá položka pro olovo nahrazena. Při tomto nahrazení byly na seznamu krmných surovin, na které se vztahuje maximální obsah 15 mg/kg, chybně vynechány zvápenatělé mořské lastury. Nařízení (EU) 2017/2229 stanovilo rovněž nový maximální obsah pro olovo v oxidu měďném (v anglickém znění „dicopper oxide“). Nicméně anglický název této doplňkové látky je podle Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) „copper (I) oxide“. V souladu s doporučením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) v jeho stanovisku o oxidu měďnatém (3) by se tato doplňková látka měla anglicky nazývat „copper (I) oxide“, což nebylo provedeno v anglické, italské a slovenské jazykové verzi nařízení. Tyto chyby by měly být opraveny.

(6)

Některé krmné suroviny z kategorie „ryby, jiní vodní živočichové a z nich získané výrobky“ se uvádějí na trh jako vlhká krmná surovina v konzervách k přímému krmení psů a koček. Jelikož tato vlhká krmná surovina v konzervách nahrazuje krmné směsi, je vhodné uplatnit na ni stejný maximální obsah rtuti jako na krmné směsi, neboť tato změna nemá nepříznivý dopad na zdraví zvířat.

(7)

Úřad EFSA přijal vědecké prohlášení o přítomnosti volného gossypolu v celých bavlníkových semenech (4). Dospěl k závěru, že aktualizace vědeckého stanoviska, pokud jde o rizika vyplývající z přítomnosti gossypolu jako nežádoucí látky v krmivech pro zdraví zvířat, není nutná. Vzhledem k údajům o výskytu uvedeným ve zmíněném prohlášení je vhodné zvýšit maximální obsah pro volný gossypol v bavlníkových semenech jako krmných surovinách. Zvýšení nebude mít nepříznivý dopad na zdraví zvířat, neboť stanovený maximální obsah volného gossypolu v kompletních krmivech zůstává beze změny.

(8)

Směrnice 2002/32/ES stanoví maximální obsah dioxinů, sumy dioxinů a PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu pouze v některých doplňkových látkách z funkčních skupin pojiv a protispékavých látek. Nedávná zjištění oznámená prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva však vykazují vysoké obsahy dioxinů a PCB s dioxinovým efektem i v jiných doplňkových látkách z uvedené funkční skupiny. Je proto vhodné stanovit maximální obsah dioxinů a PCB ve všech doplňkových látkách z funkčních skupin pojiv a protispékavých látek. Tyto maximální obsahy by se měly uplatnit i tehdy, pokud jsou tytéž doplňkové látky povoleny ve funkčních skupinách „látky pro kontrolu kontaminace radionuklidy“ a „látky ke snižování kontaminace krmiva mykotoxiny“.

(9)

Směrnice 2002/32/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, a to i pro kyselinu erukovou v určitých potravinách.

(2)

Dne 21. září 2016 přijala vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) vědecké stanovisko o kyselině erukové v krmivech a potravinách (3). Úřad EFSA stanovil pro kyselinu erukovou tolerovatelný denní příjem (TDI) na 7 mg/kg tělesné hmotnosti na den. Nejvyšší úrovně dietární expozice byly pozorovány u kojenců a jiných dětí, jejichž úrovně expozice převyšovaly TDI. Může to znamenat riziko pro mladé lidi s vysokou expozicí kyselině erukové.

(3)

Údaje o přítomnosti kyseliny erukové v rostlinných olejích a tucích ukazují, že u většiny rostlinných olejů a tuků lze použitím správných postupů, např. použitím odrůd s nízkým obsahem kyseliny erukové, dosáhnout nižší úrovně. Je proto vhodné snížit maximální limit pro rostlinné oleje, s výjimkou lničkového oleje, hořčičného oleje a brutnákového oleje, na úroveň stanovenou v Codex Alimentarius pro řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové (4).

(4)

Pokud jde o lničkový olej, hořčičný olej a brutnákový olej, byly poskytnuty důkazy prokazující, že není možné dosáhnout nižších úrovní použitím správných postupů, neboť u těchto druhů neexistují odrůdy, z jejichž rostlin by bylo možné získat rostlinné oleje obsahující nižší úrovně kyseliny erukové než maximální limit navrhovaný pro ostatní rostlinné oleje. Z toho důvodu a také proto, že tyto oleje mají pro expozici člověka menší význam než jiné rostlinné oleje, by měl maximální limit kyseliny erukové ve lničkovém oleji, hořčičném oleji a brutnákovém oleji zůstat stejný. Kromě toho, aby se zabránilo uzavírání malých podniků a mikropodniků v určitých členských státech, je vhodné se svolením příslušného orgánu vyjmout z uplatňování maximálního limitu hořčičný olej vyráběný a spotřebovávaný místně v malém množství.

(5)

Vzhledem k tomu, že maximální limit pro rostlinné oleje a tuky se vztahuje také na rostlinné oleje používané jako složka potravin, není nutné stanovit maximální limit kyseliny erukové v potravinách obsahujících přidané rostlinné oleje a tuky.

(6)

Vzhledem k vysoké koncentraci kyseliny erukové v hořčici je zde riziko významné expozice kyselině erukové prostřednictvím konzumace hořčice. Je tudíž vhodné stanovit maximální limit pro kyselinu erukovou v hořčici.

(7)

Maximální limit pro kyselinu erukovou v počáteční a pokračovací kojenecké výživě byl již stanoven v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 (5). V zájmu srozumitelnosti by měl být maximální limit pro kyselinu erukovou v počáteční a pokračovací kojenecké výživě stanovený v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 zrušen.

(8)

V nařízení Komise (EU) 2017/1237 (6) není stanovena měrná jednotka pro maximální limit pro kyselinu kyanovodíkovou. Je tudíž vhodné tuto chybu v zájmu právní jistoty opravit.

(9)

Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Je-li to nezbytné pro účely úředních kontrol potravin živočišného původu, může Komise stanovit referenční hodnoty (dále jen „referenční hodnoty pro opatření“) pro rezidua farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, pro něž nebyl stanoven maximální limit reziduí. Referenční hodnoty pro opatření by se měly vztahovat na potraviny živočišného původu dovážené ze třetích zemí i na potraviny živočišného původu vyrobené v Unii.

(2)

Na základě žádosti Komise přijala komise úřadu EFSA pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „Komise CONTAM úřadu EFSA“) pokyny k metodickým zásadám a vědeckým metodám, které je třeba zohlednit při posuzování bezpečnosti referenčních hodnot pro opatření (dále jen „pokyny EFSA“) (2). Pokyny EFSA popisují postup pro posouzení, zda je analytická koncentrace farmakologicky účinné látky, kterou mohou určit úřední kontrolní laboratoře pomocí validované analytické metody, dostatečně nízká na to, aby přiměřeně chránila lidské zdraví.

(3)

Pokyny EFSA dále stanoví situace, v nichž by měl úřad EFSA v souladu s nařízením (ES) č. 470/2009 provést posouzení rizik jednotlivých látek. V zájmu zajištění odpovídající úrovně ochrany zdraví by měla být provedena zejména posouzení rizik jednotlivých látek u farmakologicky účinných látek, které způsobují krevní dyskrazii (aplastickou anémii) nebo alergii (s výjimkou senzibilizace kůže) nebo které jsou karcinogenními látkami s vysokou účinností nebo anorganickými látkami.

(4)

Proto by měly být přijaty metodické zásady a vědecké metody pro posouzení bezpečnosti referenčních hodnot pro opatření.

(5)

Rozhodnutí Komise 2002/657/ES (3) stanoví minimální požadované pracovní limity analytických metod používaných pro detekci omezeného počtu látek, jejichž používání není v Unii povoleno nebo je výslovně zakázáno. Tyto minimální požadované pracovní limity odpovídají průměrnému limitu, při jehož překročení lze detekci látky nebo jejího rezidua pokládat za metodologicky odůvodněnou. Minimální požadované pracovní limity se vztahují na matrice stanovené v příloze II uvedeného rozhodnutí.

(6)

Podle rozhodnutí Komise 2005/34/ES (4) se jako referenční hodnoty pro opatření použijí minimální požadované pracovní limity stanovené v rozhodnutí 2002/657/ES, a to bez ohledu na potravinovou matrici testovanou pro potraviny živočišného původu dovážené ze třetích zemí. Má se za to, že potraviny živočišného původu, které obsahují rezidua farmakologicky účinné látky v koncentraci odpovídající referenční hodnotě pro opatření nebo vyšší, nejsou v souladu s právními předpisy Unie, zatímco u potravin živočišného původu, které obsahují koncentrace nižší než referenční hodnoty pro opatření, nemá být zakázán vstup do potravinového řetězce. Stanovení referenčních hodnot pro opatření by však v žádném případě nemělo být považováno za přehlížení nedovoleného používání zakázaných nebo nepovolených látek. Jakákoli rezidua těchto látek v potravinách živočišného původu by proto měla být považována za nežádoucí. Referenční hodnoty pro opatření stanovené v rozhodnutí 2005/34/ES se zakládají výhradně na analytických úvahách s ohledem na nejnižší koncentraci reziduí, kterou lze detekovat a prokázat validovanou analytickou metodou, bez zřetele na toxický potenciál dotyčných látek.

(7)

V rozhodnutí 2005/34/ES byly stanoveny referenční hodnoty pro opatření pro chloramfenikol, malachitovou zeleň a metabolity nitrofuranu. Pokud jde o tyto látky, úřad EFSA však dospěl k závěru, že na základě pokynů EFSA je místo standardní metody posuzování rizik třeba provést posouzení rizik jednotlivých látek. Na základě žádosti Komise přijala tudíž komise CONTAM úřadu EFSA vědecká stanoviska týkající se chloramfenikolu v potravinách a krmivech (5), nitrofuranů a jejich metabolitů v potravinách (6) a malachitové zeleně v potravinách (7).

(8)

Je proto vhodné pro tyto látky stanovit referenční hodnoty pro opatření, jež zohledňují jak analytické úvahy, tak i toxický potenciál těchto látek. Vzhledem k nejistotám, které úřad EFSA uvádí ve svých posouzeních rizik pro chloramfenikol a metabolity nitrofuranu, by měla být zlepšena citlivost analytických metod, aby bylo možné prosazovat nejnižší možné koncentrace.

(9)

Zjištění reziduí zakázaných nebo nepovolených látek, a to i pod úrovní stanovených referenčních hodnot pro opatření, by mohlo svědčit o zneužití těchto látek. V takových případech nařízení (ES) č. 470/2009 vyžaduje, aby členské státy a případně Komise přijaly následná opatření. Za tímto účelem by měly být členským státům a Komisi k dispozici informace prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (8).

(10)

Aby mohly úřední laboratoře přizpůsobit své metody aktualizovaným referenčním hodnotám pro opatření pro chloramfenikol, malachitovou zeleň a metabolity nitrofuranu, měla by být poskytnuta lhůta tří let před tím, než se tyto snížené referenční hodnoty pro opatření stanou použitelnými.

(11)

Vzhledem k tomu, že toto nařízení přebírá ustanovení rozhodnutí 2005/34/ES, aktualizuje je a dále je rozšiřuje, mělo by být z důvodů právní jistoty rozhodnutí 2005/34/ES zrušeno.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (3) stanoví požadavky na vydání veterinárního osvědčení pro dovoz drůbeže a drůbežích produktů (dále jen „komodity“) do Unie a tranzit přes její území, včetně skladování během tranzitu. Dále stanoví, že zmíněné komodity se do Unie smí dovážet a přes její území přepravovat pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených ve sloupcích 1 a 3 tabulky v části 1 přílohy I uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení (ES) č. 798/2008 rovněž stanoví podmínky pro určení toho, zda se třetí země, území, oblast nebo jednotka považují za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků (dále jen „HPAI“).

(3)

Japonsko je uvedeno na seznamu v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 jako třetí země, z jejíhož celého území je povolen dovoz vajec a vaječných výrobků do Unie a jejich tranzit přes území Unie.

(4)

Japonsko také požádalo o povolení dovozu drůbežího masa do Unie a jeho tranzitu přes její území a předložilo příslušné informace. Komise provedla v Japonsku audit s cílem vyhodnotit veterinární kontroly zavedené u drůbežího masa určeného na vývoz do Unie, a to s příznivým výsledkem. Avšak vzhledem k ohnisku nákazy HPAI podtypu H5N6 v lednu 2018 nemohla tato země splnit podmínky stanovené v článku 9 nařízení (ES) č. 798/2008 pro to, aby mohla být považována za prostou uvedené nákazy, a pro uvedenou komoditu tudíž povolení nezískala.

(5)

Od doby, kdy byla na území Japonska přítomna nákaza HPAI, uplynulo již více než 12 měsíců, a zemi tak lze nyní považovat za prostou této nákazy v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 798/2008. Na základě současné epizootologické situace je proto vhodné změnit v tabulce v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 položku týkající se Japonska s cílem povolit této třetí zemi dovoz drůbežího masa do Unie a jeho tranzit přes území Unie.

(6)

Příloha I nařízení (ES) č. 798/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pro určité kategorie zvířat a zboží systematické kontroly na stanovištích hraniční kontroly před jejich vstupem do Unie.

(2)

Z čl. 65 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625 vyplývá, že v případě podezření na podvodné nebo klamavé praktiky ze strany provozovatele nebo v případě závažných nebo opakovaných porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení by měly být zesíleny úřední kontroly zásilek se stejným užitím nebo se stejným původem, které příslušné orgány provádějí na stanovištích hraniční kontroly. Podle čl. 65 odst. 5 nařízení (EU) 2017/625 musí být rozhodnutí příslušných orgánů provádět takové zesílené kontroly oznámeno Komisi a členským státům prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (dále jen „systém IMSOC“) zmíněného v článku 131 uvedeného nařízení.

(3)

V zájmu zajištění harmonizovaného přístupu ke koordinovanému provádění zesílených úředních kontrol určitého zboží vstupujícího do Unie by měly být stanoveny podrobné postupy pro koordinované provádění uvedených kontrol, včetně pravidel týkajících se úlohy systému IMSOC v tomto ohledu. Z praktických důvodů by mělo být koordinované provádění zesílených kontrol na hranicích omezeno na kategorie zásilek, u nichž lze identifikovat zařízení původu uvedené na seznamu, tj. zásilky produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a směsných produktů.

(4)

Při přijímání oznámení od příslušných orgánů v souladu s čl. 65 odst. 5 nařízení (EU) 2017/625 by Komise měla zejména posoudit, zda je nesoulad založen na podezření na podvodné nebo klamavé praktiky nebo na potenciálně závažném nebo opakovaném porušení pravidel uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, například pokud jde o uvádění na trh produktů živočišného původu obsahujících množství kontaminujících látek nebo reziduí veterinárních léčivých přípravků, která překračují maximální limit reziduí, nebo produktů, které nejsou v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2073/2005 (2).

(5)

Aby se snížilo riziko podvodných nebo klamavých praktik spočívajících v předkládání malých zásilek pro úřední kontroly, měla by celková hmotnost vyhovujících zásilek, která je nezbytná k ukončení koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol, činit alespoň desetinásobek hmotnosti zásilky, která původně vedla k přijetí opatření. Aby se však zabránilo nepřijatelné administrativní a finanční zátěži příslušných orgánů a provozovatelů, měla by být stanovena maximální celková hmotnost vyhovujících zásilek, která je nezbytná k ukončení koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol.

(6)

Pokud se během koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol zjistí u tří zásilek vstupujících do Unie stejný typ porušení pravidel uvedeného v oznámení v souladu s čl. 65 odst. 5 nařízení (EU) 2017/625, mělo by koordinované provádění zesílených úředních kontrol zůstat zachováno, dokud nebudou jeho výsledky a opatření příslušných orgánů dotčených třetích zemí uspokojivé. V uvedeném případě by měla Komise požádat příslušné orgány třetích zemí, aby provedly nezbytná šetření a přijaly opatření k nápravě situace v zařízení původu a podaly o tom Komisi zprávu.

(7)

Z důvodu efektivnosti kontrolního systému by členské státy měly mít možnost vyloučit z koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol určité zásilky v případech, kdy zásilkám má být odmítnut vstup do Unie z jiných důvodů, než je porušení pravidel, v souvislosti s nímž se koordinované zesílené úřední kontroly provádějí.

(8)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/625 se použije ode dne 14. prosince 2019, mělo by se toto nařízení použít rovněž od uvedeného data.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 47 odst. 1 směrnice 2006/43/ES mohou členské státy povolit předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení jimi schválených statutárních auditorů nebo auditorských společností i zpráv o kontrole nebo vyšetřování souvisejících s dotčenými audity příslušným orgánům třetí země pouze v případě, že tyto orgány splňují požadavky, které byly Komisí prohlášeny za přiměřené, a mezi nimi a příslušnými orgány dotčených členských států existují pracovní ujednání na základě vzájemnosti. Členské státy mají stále větší zájem na dalším rozvoji spolupráce s příslušnými orgány Čínské lidové republiky v oblasti povinného auditu. S ohledem na tento zájem je třeba určit, zda příslušné orgány Čínské lidové republiky splňují požadavky, které jsou pro tyto účely přiměřené.

(2)

Rozhodnutí o přiměřenosti podle čl. 47 odst. 3 směrnice 2006/43/ES se netýká jiných zvláštních požadavků pro předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností a zpráv o kontrole nebo vyšetřování, jako jsou dohody o pracovních ujednáních na základě vzájemnosti mezi příslušnými orgány stanovené v čl. 47 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/43/ES, nebo požadavků pro předání osobních údajů stanovených v čl. 47 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

(3)

Spolupráce týkající se předávání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností i zpráv o kontrole nebo vyšetřování příslušnému orgánu třetí země odráží zásadní veřejný zájem na výkonu nezávislého veřejného dohledu. Z tohoto důvodu by příslušné orgány členských států měly v rámci pracovních ujednání uvedených v čl. 47 odst. 2 směrnice 2006/43/ES zajistit, aby příslušné orgány Čínské lidové republiky používaly všechny dokumenty jim předané v souladu s čl. 47 odst. 1 uvedené směrnice pouze pro výkon svých funkcí veřejného dohledu, vnějšího zajištění kvality a vyšetřování auditorů a auditorských společností.

(4)

Během provádění kontrol nebo vyšetřování nesmí statutární auditoři a auditorské společnosti příslušným orgánům Čínské lidové republiky umožnit přístup ke svým pracovním materiálům k auditu nebo jiným dokumentům nebo jim je předat za jiných podmínek než těch, které jsou stanoveny v článku 47 směrnice 2006/43/ES a v tomto rozhodnutí.

(5)

Aniž je dotčen čl. 47 odst. 4 směrnice 2006/43/ES, měly by členské státy v zájmu veřejného dohledu, zajištění kvality a vyšetřování statutárních auditorů a auditorských společností zajistit, aby kontakty mezi jimi schválenými statutárními auditory a auditorskými společnostmi a příslušnými orgány Čínské lidové republiky probíhaly prostřednictvím příslušného orgánu dotyčného členského státu.

(6)

Podle čl. 47 odst. 1 písm. d) směrnice 2006/43/ES mohou členské státy povolit předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení jimi schválených statutárních auditorů nebo auditorských společností a zpráv o kontrole nebo vyšetřování příslušným orgánům Čínské lidové republiky pod podmínkou, že mezi dotčenými příslušnými orgány budou dohodnuta pracovní ujednání.

(7)

Členské státy by měly zajistit, aby taková pracovní ujednání mezi jejich příslušnými orgány a příslušnými orgány Čínské lidové republiky byla dohodnuta na základě vzájemnosti a za podmínek stanovených v čl. 47 odst. 1 a 2 směrnice 2006/43/ES, včetně ochrany profesního tajemství a obchodních zájmů (mimo jiné i průmyslového a duševního vlastnictví) obsažených v těchto dokumentech týkajících se auditovaných subjektů nebo statutárních auditorů a auditorských společností, jež prováděly audit zmiňovaných subjektů.

(8)

Pokud by předání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností i zpráv o kontrole nebo vyšetřování příslušným orgánům Čínské lidové republiky zahrnovalo předání osobních údajů, je takové předání oprávněné jen tehdy, pokud splňuje také požadavky pro mezinárodní předávání údajů stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2). Ustanovení čl. 47 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/43/ES proto vyžaduje, aby členské státy zajistily, že předání osobních údajů mezi jejich příslušnými orgány a příslušnými orgány Čínské lidové republiky proběhne v souladu s veškerými platnými zásadami a pravidly pro ochranu údajů, a zejména s ustanoveními kapitoly V nařízení (EU) 2016/679. Členské státy by měly zajistit, aby byly v souladu s článkem 46 nařízení (EU) 2016/679 stanoveny vhodné záruky pro předání osobních údajů. Členské státy by měly navíc zajistit, aby příslušné orgány Čínské lidové republiky nepostoupily dále osobní údaje obsažené v dokumentech, které byly předány, bez předchozího souhlasu příslušných orgánů dotčených členských států.

(9)

Dvěma veřejnými orgány dohledu, které mají pravomoc vyšetřovat auditory a auditorské společnosti, podle zákona o účetnictví, zákona o autorizovaných účetních znalcích a zákona o cenných papírech Čínské lidové republiky jsou Ministerstvo financí a Čínská regulační komise pro cenné papíry (China Securities Regulatory Commission, dále jen „orgán CSRC“). Ministerstvo financí je odpovědné za vydávání licencí k výkonu praxe účetním podnikům, pro vynucování účetních pravidel, pro stanovování auditorských standardů, pro provádění kontrol a vyšetřování účetních podniků a autorizovaných účetních znalců a pro uzavírání ujednání o spolupráci v oblasti dohledu nad profesí autorizovaných účetních znalců. Orgán CSRC, který působí pod záštitou Státní rady, odpovídá za dohled nad trhem cenných papírů a za vynucování právních předpisů v oblasti cenných papírů. Má pravomoc provádět kontroly společností kótovaných na Šanghajské burze cenných papírů nebo Šen-čenské burze cenných papírů a účetních podniků, které provádějí audity těchto kótovaných společností. Jedná se o orgán odpovědný za dohled nad cennými papíry, které byly emitovány na kterékoli z těchto burz cenných papírů, a za jejich správu. Mezi úkoly orgánu CSRC v oblasti dohledu patří příslušnost pro správu mezinárodní spolupráce v oblasti cenných papírů a futures. Orgán CSRC má pravomoc zřídit mechanismus spolupráce v oblasti dohledu s příslušnými orgány jiných jurisdikcí pro účely přeshraničního dohledu nad trhy s cennými papíry, včetně spolupráce v oblasti auditu.

(10)

Ministerstvo financí i orgán CSRC se budou podílet na podpisu budoucích dvoustranných ujednání o předávání pracovních materiálů k auditu. Ministerstvo financí přebírá vedoucí úlohu při uzavírání ujednání s členskými státy a určuje účast orgánu CSRC na sjednávání ujednání a při jejich podpisu v závislosti na rozsahu a obsahu těchto ujednání. Stávající a bývalí zaměstnanci Ministerstva financí a orgánu CSRC mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných státních, obchodních a pracovních informacích, s nimiž se seznámí při činnostech v rámci dohledu, a nesmí tyto informace využívat pro žádné nesouvisející záležitosti.

(11)

Podle právních a správních předpisů Čínské lidové republiky mohou ministerstvo financí a orgán CSRC předat příslušným orgánům členských států dokumenty odpovídající dokumentům uvedeným v čl. 47 odst. 1 směrnice 2006/43/ES, jež se týkají vyšetřování, která u těchto auditorů a auditorských společností provádějí.

(12)

Na tomto základě a rovněž s přihlédnutím k technickému poradenství Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem podle čl. 30 odst. 7 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 (3) ministerstvo financí a orgán CSRC splňují požadavky, které by měly být prohlášeny za přiměřené pro účely čl. 47 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/43/ES.

(13)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčena ujednání o spolupráci podle čl. 25 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (4).

(14)

Závěry ohledně přiměřenosti požadavků, jež příslušné orgány třetí země splňují, přijaté podle čl. 47 odst. 3 prvního pododstavce směrnice 2006/43/ES nepředjímají případná rozhodnutí Komise o rovnocennosti systému veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujících se na auditory a auditorské subjekty této třetí země podle čl. 46 odst. 2 uvedené směrnice.

(15)

Cílem tohoto rozhodnutí je usnadnit účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány členských států a Čínské lidové republiky. Jeho účelem je umožnit těmto orgánům výkon jejich funkcí spočívajících ve veřejném dohledu, vnějším zajišťování kvality a vyšetřování a zároveň chránit práva dotčených stran. Pokud se příslušný orgán rozhodne uzavřít s příslušnými orgány Čínské lidové republiky pracovní ujednání na základě vzájemnosti s cílem umožnit předání pracovních materiálů k auditu a jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností a zpráv o kontrole nebo vyšetřování, je dotyčný členský stát povinen sdělit Komisi vzájemná pracovní ujednání uzavřená s těmito orgány, aby Komise mohla posoudit, zda je spolupráce v souladu s článkem 47 směrnice 2006/43/ES.

(16)

Konečným cílem spolupráce v oblasti dohledu nad audity mezi příslušnými orgány členských států a příslušnými orgány Čínské lidové republiky je dosažení vzájemné důvěry v systémy dohledu druhé strany a posílení konvergence v kvalitě auditů. Taková vzájemná důvěra a dokonalejší konvergence by byla založena na rovnocennosti systémů dohledu nad auditem v Unii a v Čínské lidové republice. Předávání pracovních materiálů k auditu nebo jiných dokumentů v držení statutárních auditorů nebo auditorských společností nebo zpráv o kontrole nebo vyšetřování by se tudíž mělo nakonec stát výjimkou.

(17)

Toto rozhodnutí odráží rostoucí zájem členských států o další rozvoj spolupráce s příslušnými orgány Čínské lidové republiky v oblasti povinného auditu, jelikož tato spolupráce by usnadnila přístup subjektů Unie na kapitálový trh Čínské lidové republiky a podpořila činnosti společností se sídlem v Čínské lidové republice na kapitálových trzích v členských státech.

(18)

Vzhledem ke stávajícímu nedostatku praktických zkušeností se spoluprací s příslušnými orgány Čínské lidové republiky v oblasti dohledu by mělo být toto rozhodnutí použitelné po omezenou dobu.

(19)

Bez ohledu na časové omezení bude Komise pravidelně sledovat vývoj na trhu, vývoj dohledového a regulačního rámce a účinnost spolupráce v oblasti dohledu, přičemž zohlední zkušenosti získané při spolupráci v oblasti dohledu, a to rovněž na základě informací členských států. Komise může zejména provést zvláštní přezkum tohoto rozhodnutí, a to kdykoli před vypršením jeho platnosti, pokud bude na základě daného vývoje třeba znovu posoudit prohlášení o přiměřenosti jím přiznané. Na základě takovéhoto opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(20)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 20. května 2019.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 48 odst. 1 směrnice 2006/43/ES,