16.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 263/3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1726

ze dne 15. října 2019

o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2019 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (1), a zejména na čl. 105 odst. 1, 2 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rybolovné kvóty na rok 2018 byly stanoveny:

—	nařízením Rady (EU) 2016/2285 (2),

—	nařízením Rady (EU) 2017/1970 (3),

—	nařízením Rady (EU) 2017/2360 (4) a

—	nařízením Rady (EU) 2018/120 (5).

(2)

Rybolovné kvóty na rok 2019 byly stanoveny:

—	nařízením Rady (EU) 2018/1628 (6),

—	nařízením Rady (EU) 2018/2025 (7),

—	nařízením Rady (EU) 2018/2058 (8) a

—	nařízením Rady (EU) 2019/124 (9).

(3)	Podle čl. 105 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 platí, že zjistí-li Komise, že členský stát překročil přidělené rybolovné kvóty, provede odpočty z budoucích rybolovných kvót tohoto členského státu.

(4)	Podle čl. 105 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 se tyto odpočty provedou v následujícím roce nebo letech pomocí příslušných násobících koeficientů, jež jsou v uvedeném článku stanoveny.

(5)	Některé členské státy překročily své rybolovné kvóty na rok 2018. Za nadměrný odlov populací je proto vhodné provést odpočty z rybolovných kvót, které jim byly přiděleny na rok 2019 a v příslušných případech na roky následující.

(6)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1969 (10) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/479 (11) byly pro některé země a druhy stanoveny odpočty z rybolovných kvót na rok 2018. V případě některých členských států však byly uplatnitelné odpočty u některých druhů vyšší než dostupná odpovídající kvóta na rok 2018, a v uvedeném roce tudíž nemohly být provedeny v plném rozsahu. Aby bylo zajištěno, že i v takových případech bude u příslušných populací proveden plný odpočet, je třeba zbývající množství zohlednit při stanovování odpočtů z kvót na rok 2019, případně na roky následující.

(7)

V návaznosti na změny v definicích oblastí populací v nařízení (EU) 2019/124 by se měl zbývající odpočet uplatnitelný v případě Belgie z důvodu nadměrného odlovu rejnoka vlnitého ve vodách Unie oblasti 7d (RJU/07D.) v roce 2017 započítat proti kvótě na rejnoka vlnitého ve vodách Unie v oblastech 7d a 7e (RJU/7DE.) na rok 2019.

(8)	Odpočty z rybolovných kvót stanovené tímto nařízením by měly být uplatněny, aniž by byly dotčeny odpočty uplatnitelné na kvóty na rok 2019 podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 185/2013 (12).

(9)	Jelikož jsou kvóty vyjádřeny v tunách, neměla by být brána v úvahu nadměrně odlovená množství menší než jedna tuna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Rybolovné kvóty stanovené nařízeními (EU) 2018/1628, (EU) 2018/2025, (EU) 2018/2058 a (EU) 2019/124 na rok 2019 se snižují tak, jak je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije, aniž by byly dotčeny odpočty stanovené prováděcím nařízením (EU) č. 185/2013.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. října 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2) Nařízení Rady (EU) 2016/2285 ze dne 12. prosince 2016, kterým se pro roky 2017 a 2018 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie a kterým se mění nařízení (EU) 2016/72 (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 32).

(3) Nařízení Rady (EU) 2017/1970 ze dne 27. října 2017, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2017/127 (Úř. věst. L 281, 31.10.2017, s. 1).

(4) Nařízení Rady (EU) 2017/2360 ze dne 11. prosince 2017, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 337, 19.12.2017, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EU) 2018/120 ze dne 23. ledna 2018, kterým se pro rok 2018 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací a kterým se mění nařízení (EU) 2017/127 (Úř. věst. L 27, 31.1.2018, s. 1).

(6) Nařízení Rady (EU) 2018/1628 ze dne 30. října 2018, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2018/120, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách (Úř. věst. L 272, 31.10.2018, s. 1).

(7) Nařízení Rady (EU) 2018/2025 ze dne 17. prosince 2018, kterým se pro roky 2019 a 2020 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 7).

(8) Nařízení Rady (EU) 2018/2058 ze dne 17. prosince 2018, kterým se na rok 2019 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Černém moři (Úř. věst. L 329, 27.12.2018, s. 8).

(9) Nařízení Rady (EU) 2019/124 ze dne 30. ledna 2019, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 29, 31.1.2019, s. 1).

(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1969 ze dne 12. prosince 2018 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2018 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech (Úř. věst. L 316, 13.12.2018, s. 12).

(11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/479 ze dne 22. března 2019 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2018 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/1969 (Úř. věst. L 82, 25.3.2019, s. 6).

(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 185/2013 ze dne 5. března 2013, kterým se stanoví odpočty z některých rybolovných kvót přidělených Španělsku na rok 2013 a následující roky z důvodu překročení určité kvóty pro makrelu obecnou v roce 2009 (Úř. věst. L 62, 6.3.2013, s. 1).

PŘÍLOHA

ODPOČTY Z RYBOLOVNÝCH KVÓT NA ROK 2019 U NADMĚRNĚ ODLOVENÝCH POPULACÍ

Členský stát	Kód druhu	Kód oblasti	Název druhu	Název oblasti	Původní kvóta na rok 2018 (v kilogramech)	Povolené vykládky v roce 2018 (celkové upravené množství v kilogramech) (1)	Celkové úlovky v roce 2018 (množství v kilogramech)	Čerpání kvóty v poměru k povoleným vykládkám	Přečerpání v poměru k povolené vykládce (množství v kilogramech)	Násobící koeficient (2)	Dodatečný násobící koeficient (3) (4)	Zatím neprovedené odpočty z předchozích let (5) (množství v kilogramech)	Odpočty, které se mají provést v roce 2019 (množství v kilogramech)
BE	RJE	7FG.	Rejnok světloskvrnný	Vody Unie oblastí 7f a 7g	14 000	15 400	19 888	129,14 %	4 488	1,00	/	/	4 488
BE	RJU	07D. (6)	Rejnok vlnitý	Vody Unie oblasti 7d	2 000	969	1 394	143,86 %	425 (7)	Nepoužije se	Nepoužije se	2 617	2 617
DE	COD	3BC+24	Treska obecná	Subdivize 22–24	1 194 000	1 349 400	1 393 360	103,26 %	43 960	/	C (8)	/	43 960
DK	COD	3BC+24	Treska obecná	Subdivize 22–24	2 444 000	2 594 270	23 510	100,91 %	23 510	/	C (8)	/	23 510
ES	BET	ATLANT	Tuňák velkooký	Atlantský oceán	9 791 920	9 281 920	9 756 069	105,11 %	474 149	/	C (8)	/	474 149
ES	GHL	1N2AB.	Platýs černý	Vody Norska oblastí 1 a 2	/	0	27 736	Nepoužije se	27 736	1,00	A	/	41 604
ES	GHL	N3LMNO	Platýs černý	NAFO 3LMNO	4 534 000	4 496 772	4 508 020	100,25 %	11 248	/	A (8)+C (8)	/	11 248
ES	NEP	*07U16	Humr severský	Funkční jednotka 16 podoblasti ICES 7	825 000	155 000	158 375	102,18 %	3 375	/	/	/	3 375
ES	RJU	9-C.	Rejnok vlnitý	Vody Unie oblasti 9	15 000	15 000	17 067	113,78 %	2 067	1,00	/	/	2 067
ES	YFT	IOTC	Tuňák žlutoploutvý	Oblast působnosti komise IOTC	45 682 000	45 354 940	44 964 373	99,14 %	–390 567 (9)	Nepoužije se	Nepoužije se	2 138 460	2 138 460
EE	COD	N3M.	Treska obecná	NAFO 3M	124 000	916 170	953 232	104,05 %	37 062	/	/	/	37 062
FR	GHL	1N2AB.	Platýs černý	Vody Norska oblastí 1 a 2	/	0	18 084	Nepoužije se	18 084	1,00	/	/	18 084
IE	HER	07A/MM	Sleď obecný	7a	1 826 000	1 850 311	1 979 666	106,99 %	129 355	/	/	/	129 355
IE	MAC	2CX14-	Makrela obecná	6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14	69 141 000	66 541 055	66 965 925	100,64 %	424 870	/	/	/	424 870
NL	POK	2C3A4	Treska tmavá	3a a 4; vody Unie oblasti 2a	110 000	210 994	265 115	125,65 %	54 121	1,00	/	/	54 121
NL	WHG	56-14	Treska bezvousá	6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14	/	0	4 492	Nepoužije se	4 492	1,00	/	/	4 492
PL	COD	3BC+24	Treska obecná	Subdivize 22–24	654 000	786 200	858 164	109,15 %	71 964	/	C(8)	32 331	104 295
PT	ALF	3X14-	Pilonoši rodu Beryx	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV	182 000	179 044	184 010	102,77 %	4 966	/	/	/	4 966
PT	BET	ATLANT	Tuňák velkooký	Atlantský oceán	3 717 470	4 152 470	4 405 184	106,09 %	252 714	/	C (8)	/	252 714
PT	BFT	AE45WM	Tuňák obecný	Atlantský oceán východně od 45° z. d. a Středozemní moře	470 190	437 190	450 343	103,01 %	13 153	/	C (8)	/	13 153
PT	BUM	ATLANT	Marlín modrý	Atlantský oceán	50 440	45 428	74 337	163,64 %	28 909	1,00	A	/	43 364
PT	RJU	9-C.	Rejnok vlnitý	Vody Unie oblasti 9	15 000	33 000	36 295	109,98 %	3 295	/	/	/	3 295
UK	COD	N1GL14	Treska obecná	Vody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí 5, 12 a 14	382 000	497 520	512 187	102,95 %	14 667	/	/	/	14 667
UK	GHL	1N2AB.	Platýs černý	Vody Norska oblastí 1 a 2	25 000	22 000	24 434	111,06 %	2 434	1,00	/	/	2 434
UK	HER	4AB.	Sleď obecný	Vody Unie a vody Norska oblasti 4 severně od 53° 30′ s. š.	79 381 000	84 694 795	84 739 599	100,05 %	44 804	/	/	/	44 804
UK	MAC	2CX14-	Makrela obecná	6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14	190 143 000	186 253 028	189 644 893	101,82 %	3 391 865	/	A (8)	/	3 391 865
UK	POK	1N2AB.	Treska tmavá	Vody Norska oblastí 1 a 2	182 000	459 700	463 509	100,83 %	3 809	/	/	/	3 809
UK	RHG	5B67-	Hlavoun severní	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí Vb, VI a VII	1 510	1 510	7 588	502,52 %	6 078	1,00	/	/	6 078
UK	WHG	56-14	Treska bezvousá	6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14	122 000	124 060	139 470	112,42 %	15 410	1,00	/	/	15 410

(1) (1)Kvóty dostupné členskému státu podle příslušných nařízení o rybolovných právech po zohlednění výměny rybolovných práv v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22), převodu kvót z roku 2017 do roku 2018 v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3) a s čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo přerozdělení a odpočtu rybolovných práv v souladu s články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

(2) (2)Podle čl. 105 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009. Ve všech případech přečerpání, které se rovná nejvýše 100 tunám, se uplatní odpočet rovnající se přečerpání násobenému koeficientem 1,00.

(3) (3)Podle čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 a za předpokladu, že rozsah přečerpání překročí 10 %.

(4) (4)Písmeno „A“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5 z důvodu opakovaného přečerpání v letech 2016, 2017 a 2018. Písmeno „C“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5, jelikož se na populaci vztahuje víceletý plán.

(5) (5)Zbývající množství z předchozího roku/předchozích let.

(6) (6)K odpočtu od RJU/7DE. (Vody Unie oblastí 7d a 7e).

(7) (7)Množství menší než jedna tuna se nezohledňují.

(8) (8)Dodatečný násobící koeficient se nepoužije, protože přečerpání nepřesahuje 10 % povolených vykládek.

(9) (9)Odpočet nelze snížit o nevyužité množství, jelikož článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se na populaci YFT/IOTC nepoužije.

16.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 263/9

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1727

ze dne 7. října 2019

o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody, pokud jde o prohlášení ministrů a strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 připojený k této dohodě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 191 a 196 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropské hospodářské společenství uzavřelo na základě rozhodnutí Rady 84/358/EHS (1) Dohodu o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (2) (dále jen „Bonnská dohoda“). Bonnská dohoda vstoupila v platnost dne 1. září 1989. Bonnská dohoda byla pozměněna v roce 1989. Tyto změny vstoupily v platnost dne 1. dubna 1994. Evropské hospodářské společenství schválilo tyto změny rozhodnutím Rady 93/540/EHS (3).

(2)

Bonnská dohoda slaví v roce 2019 své 50. výročí. Při této příležitosti smluvní strany hodlají přijmout prohlášení ministrů během druhého ministerského zasedání Bonnské dohody za přítomnosti mezivládních organizací a pozorovatelů ze sousedních regionů, odpovědných za boj proti znečištění oblasti Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů ropou a jinými škodlivými látkami, které se bude konat v Bonnu dne 11. října 2019 („prohlášení ministrů“).

(3)

Prohlášení ministrů uznává 50 let úspěšné spolupráce v rámci Bonnské dohody a společné výhody dalšího posílení regionální spolupráce za účelem předcházení havarijnímu a nezákonnému znečištění moří pocházejícímu z námořních činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech a za účelem přípravy a reakce na něj, a proto chce stanovit společnou vizi pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy bez havarijního a úmyslného znečištění a znečištění, jemuž lze předejít, ať už jsou tato znečištění způsobena lodní dopravou, nebo činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři nebo dalšími námořními činnostmi.

(4)

Prohlášení ministrů, jakožto pevný závazek k prosazování této vize, má potvrdit opětovně zvýšené úsilí smluvních stran Bonnské dohody o splnění dohodnutých cílů a dosažení lepší prevence znečišťování Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, připravenosti na toto znečištění a odstraňování jeho následků. Za tímto účelem hodlají smluvní strany přijmout strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025, který je připojen k prohlášení ministrů, a stanoví ambiciózní strategické cíle, operativní cíle a opatření pro jejich provádění pro období 2019–2025.

(5)	Je důležité stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat během druhého ministerského zasedání Bonnské dohody, jelikož rozhodnutí, jež má být na zasedání přijato, má právní účinek na Unii.

(6)	Vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Bonnské dohody a má zájem na zlepšení spolupráce při boji proti znečištění Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, je vhodné podepsat a podpořit prohlášení ministrů, které schvaluje strategický akční plán 2019–2025 k němu připojený,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postojem, který má být přijat jménem Unie na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody, je vyjádřit souhlas s přijetím prohlášení ministrů a k němu připojeného strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025, ve znění uvedeném v příloze tohoto rozhodnutí.

Drobné změny prohlášení ministrů a k němu připojeného strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025 mohou být odsouhlaseny bez dalšího rozhodnutí Rady

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 7. října 2019.

Za Radu

předsedkyně

A.-M. HENRIKSSON

(1) Rozhodnutí rady ze dne 28. června 1984 o uzavření Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (Úř. věst. L 188, 16.7.1984, s. 7).

(2) Úř. věst. L 188, 16.7.1984, s. 9.

(3) Rozhodnutí Rady ze dne 18. října 1993, kterým se schvalují některé změny Dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (Bonnská dohoda) (Úř. věst. L 263, 22.10.1993, s. 51).

NÁVRH ministerského prohlášení

Bonn, Německo, 11. října 2019

MY, MINISTŘI A ČLEN EVROPSKÉ KOMISE, odpovědní za boj proti znečištění Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů ropou a jinými škodlivými látkami, jsme se setkali v Bonnu dne 11. října 2019 na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody za přítomnosti mezivládních organizací a pozorovatelů ze sousedních regionů;

UZNÁVAJÍCE 50 let úspěšné spolupráce v rámci Bonnské dohody a společné výhody dalšího posílení naší spolupráce za účelem předcházení havarijnímu a nezákonnému znečištění moří pocházejícímu z námořních činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech, přípravy na toto znečištění a odstranění jeho následků;

VÍTAJÍCE přistoupení Španělska k Bonnské dohodě a přeskupení zóny odpovědnosti mezi Francií a Španělskem, v jehož důsledku bude rozsah námořní oblasti Bonnské dohody zahrnovat Biskajský záliv;

KLADOUCE SI ZA CÍL posílit ochranu našeho pobřežního a mořského prostředí před znečištěním v důsledku činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech a způsob naší spolupráce na prevenci znečištění, připravenosti na něj a odstraňování jeho následků;

ZOHLEDŇUJÍCE úlohu Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro regulaci celosvětové lodní dopravy za účelem ochrany mořského prostředí a lidského zdraví, rozvoj integrované námořní politiky pro Evropskou unii a příslušné právní předpisy EU (1) související se znečištěním moří a mimořádnými událostmi v námořní dopravě;

POKRAČUJÍCE v koordinaci vnitrostátního úsilí v (sub)regionálním měřítku, a to ve prospěch všech a s ohledem na oznamovací povinnosti smluvních stran;

VYUŽÍVAJÍCE všeobecně dostupné informační systémy, které jsou definované jako standardní v rámci příslušných mezinárodních organizací;

VĚDOMI SI pokračujícího růstu námořní dopravy a dalších námořních činností, jako je těžba ropy a zemního plynu na moři, a skutečnost, že i přes klesající množství pozorovaných úniků v posledních letech budou rizika vždy přetrvávat;

jsme PŘIJALI následující společné prohlášení:

1.	Máme vizi pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy bez havarijního a úmyslného znečištění a znečištění, jemuž lze předejít, ať už jsou tato znečištění způsobena lodní dopravou, nebo činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalšími námořními činnostmi.

2.	Vítáme předpisy organizace IMO, která vedla ke snížení znečištění moří. I přes širokou škálu opatření přijatých v posledních letech však havarijní a nezákonné znečištění jinými než ropnými látkami zůstává významnou hrozbou pro Severní moře v širším smyslu a jeho přístupy.

3.	Jsme si plně vědomi hospodářské a sociální hodnoty našeho mořského a pobřežního prostředí a uznáváme, že náklady na odpovídající zdroje pro připravenost a reakci na znečištění moří a pro jeho prevenci jsou nízké ve srovnání s náklady vyplývajícími z nápravy závažných případů znečištění.

Zdůrazňujeme důležitost účinné připravenosti a reakce na mimořádné události na moři a jejich prevence. Znovu potvrzujeme náš závazek k aktivní spolupráci podle Bonnské dohody při plánování, odborné přípravě a provozních zkouškách systémů reakce na mimořádné události, včetně společných cvičení operativní reakce. Uznáváme význam celkové evropské spolupráce prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události a v součinnosti s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA).

Vítáme osvědčený systém pro vzdušné a satelitní sledování lodní dopravy, činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalších námořních činností v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech jakožto významnou pomoc při zjišťování možného znečištění a odrazování od nezákonného vypouštění látek do moře a při provádění našich závazků podle úmluvy MARPOL.

Vítáme vnitrostátní a regionální používání systémů dálkově řízených letadel (RPAS) zavedených jako nové služby pro námořní dohled, pro monitorování emisí v ovzduší pocházejících z námořní dopravy a pro reakci na znečištění a vybízíme smluvní strany, aby sdílely znalosti a zkušenosti týkající se jejich vnitrostátních systémů a jejich úlohy v rámci postupů prosazování právních předpisů.

Opětovně potvrzujeme svůj závazek pokračovat ve vnitrostátních letových programech a společných operacích, jako jsou koordinované rozšířené procesy kontroly znečišťování (CEPCO), a vítáme službu satelitního snímkování, kterou poskytuje agentura EMSA prostřednictvím služby CleanSeaNet, jako přínos pro lepší připravenost na znečištění a jeho prevenci.

Vítáme vytváření a průběžné aktualizování příruček a kodexů k Bonnské dohodě, včetně příručky pro boj proti znečišťování a kodex Bonnské dohody pro výskyt ropy (BAOAC), které představují jedinečné zdroje informací pro činnost v oblasti předcházení znečištění, připravenosti na něj a odstraňování jeho následků a byly celosvětově uznány v rámci Mezinárodní úmluvy o připravenosti, zasahování a spolupráci v souvislosti s ropným znečištěním (OPRC) a jejího Protokolu o nebezpečných a škodlivých látkách.

Znovu potvrzujeme náš závazek spravovat a aktualizovat společné havarijní plány v rámci Bonnské dohody pro mimořádné události na moři (tj. plány DENGERNETH, MANCHEPLAN, NORBRIT, Quadripartite Zone („čtyřstranná zóna“)), které představují významný nástroj k zahájení přeshraničních reakcí okamžitě po mimořádné události, bez ohledu na národní zónu odpovědnosti, v níž únik vznikl.

10.

Vzhledem k měnícím se rizikům vyplývajícím z rostoucí přepravy nebezpečných a škodlivých látek, větších lodí, autonomních lodí, nových paliv, trvale vysoké hustoty provozu, činností v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalších námořních činností poukazujeme na důležitost zachování přiměřené vyváženosti zdrojů pro zajištění účinné činnosti v oblasti předcházení znečištění a odstraňování jeho následků v Severním moři v širším smyslu a jeho přístupech. Souhlasíme, že další rozvoj kapacit pro odezvu v oblasti Bonnské dohody by měl být založen na vnitrostátním a společném posuzování rizik.

11.

Znovu potvrzujeme náš společný závazek k prevenci znečištění moří, které má vliv na kvalitu ovzduší, prostřednictvím spolupráce na provádění a prosazování mezinárodních pravidel a standardů v oblasti znečištění moří a kolektivního přispívání k tomuto provádění a prosazování, rovněž zajišťující rovné podmínky pro hospodářské subjekty. Znovu zdůrazňujeme úspěšnost provádění směrnice (EU) 2016/802 (2), která zohledňuje požadavky nízkého obsahu síry na kontrolní oblasti emisí SOx (0,10 % maximálního obsahu síry od roku 2015), a rovněž připomínáme poslední závazky IMO zajistit důsledné uplatňování celosvětového stropu pro obsah síry (0,50 % v roce 2020) podle přílohy VI úmluvy MARPOL. Koordinovaný a důsledný režim prosazování těchto požadavků, a to i v kontrolní oblasti emisí SOx v Severním moři, společně s vysokou mírou dodržování právních předpisů u lodí v celé EU měly za následek významné snížení znečištění oxidem siřičitým v pobřežních regionech a městech. Vítáme vývoj našeho společného závazku kolektivně přispívat k dohledu na provádění přílohy VI úmluvy MARPOL a vstup ustanovení, podle nějž bude Severní moře kontrolní oblastí emisí NOx (oxidů dusíku) od roku 2021, v platnost. Smluvní strany si zachovávají nárok na svobodný výběr svých způsobů účasti pro opatření dohledu.

12.

Uznáváme, že ustanovení, jako je označení Severního moře za zvláštní oblast podle příloh I a V úmluvy MARPOL, nebudou účinná, nebudou-li řádně prosazována. V této souvislosti vítáme úspěšnou činnost sítě vyšetřovatelů a státních zástupců pro Severní moře při podpoře prosazování pravidel a norem týkajících se znečištění a souhlasíme s další spoluprací s touto sítí na prosazování všech příslušných příloh úmluvy MARPOL.

13.

Znovu potvrzujeme náš závazek k řádnému provádění a prosazování směrnice 2005/35/ES3 o protiprávním jednání v oblasti znečišťování z lodí (ve znění pozdějších předpisů), zejména pokud jde o spolupráci při sledování a prosazování, plnění oznamovacích povinností a účinné sankce, včetně trestních postihů, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování.

14.	Vítáme přijetí revidované směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu3 Radou a Evropským parlamentem a zavazujeme se k výměně informací a ke spolupráci za účelem prevence nezákonného vypouštění odpadu do moře.

15.

Vítáme přijetí nového dokumentu organizace IMO s názvem „Hodnocení a harmonizace pravidel a pokynů pro vypouštění kapalných odpadů ze systémů čištění spalin do vody, včetně podmínek a oblastí“ jakožto důležitého nástroje pro lepší porozumění účinkům odpadní vody vypouštěné z praček plynů či systémů čištění spalin na mořské prostředí.

16.

Zdůrazňujeme nutnost koordinovaných výzkumných a rozvojových programů, aby bylo zajištěno provádění opatření proti znečištění pomocí nejlepších dostupných technik a vybavení při řešení stávajících a budoucích výzev. Například zavedení a zvýšené využívání nových paliv, která mají vyhovovat čím dál přísnějším předpisům o emisích, patrně vyžaduje inovativní techniky odstraňování následků. Znovu potvrzujeme, že rozhodovací procesy jsou podporovány nejlepšími dostupnými znalostmi, metodami a podpůrnými nástroji. Bereme na vědomí stanovení priorit pro výzkum a vývoj v rámci strategického akčního plánu Bonnské dohody na období 2019–2025.

17.

Poukazujeme na rozvoj integrovaných přístupů k námořní správě a na význam posílení naší spolupráce s příslušnými námořními odvětvími a subjekty, abychom přešli ke komplexnějšímu řízení našich moří, s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí mořských vod v souladu s rámcovou směrnicí EU o strategii pro mořské prostředí (3).

18.	Vítáme„Akční plán IMO k odstranění plastového odpadu v moři z lodí“, jenž má zlepšit stávající pravidla a zavádí nová podpůrná opatření pro boj s významným problémem způsobeným plasty v mořském prostředí.

19.

Znovu potvrzujeme náš závazek ke spolupráci s dalšími příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a subjekty, zejména s Mezinárodní námořní organizací (IMO), komisemi OSPAR a HELCOM, Lisabonskou dohodou, Kodaňskou dohodou, regionálním střediskem pro naléhavé zásahy proti případům znečištění Středozemního moře (REMPEC), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Arktickou radou, za účelem sdílení zkušeností a osvědčených postupů a dosažení našich společných cílů.

S ohledem na výše uvedené a jako pevný závazek prosazovat naši vizi potvrzujeme opětovně zvýšené úsilí o splnění dohodnutých cílů a dosažení lepší prevence znečišťování Severního moře v širším smyslu a jeho přístupů, připravenosti na toto znečištění a odstraňování jeho následků a PŘIJALI jsme strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 podle přílohy 1, který stanoví ambiciózní strategické cíle, operativní cíle a opatření pro jejich provádění na období 2019–2025.

(1) Norsko není členem Evropské unie. Norsko přispívá na základě rovnocenných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU, jimiž je vázáno jako členský stát Evropského hospodářského prostoru (EHP).

(2) Zpráva Komise o provádění a dodržování norem pro obsah síry v lodních palivech stanovených ve směrnici (EU) 2016/802, COM(2018) 188 final, 16.4.2018.

(3) Norsko není členem Evropské unie. Norsko přispívá na základě rovnocenných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU, jimiž je vázáno jako členský stát Evropského hospodářského prostoru (EHP).

NÁVRH – Strategický akční plán Bonnské dohody

za období 2019–2025

Úvod

Hlavním předmětem práce v rámci Bonnské dohody je regionální spolupráce při předcházení znečištění Severního moře v širším smyslu a boji proti tomuto znečištění, jež způsobují lodě a zařízení na moři; vykonávání dohledu jako pomůcky ke zjišťování znečištění na moři a k boji proti němu; úklid po námořních katastrofách a protiprávním jednání v oblasti znečišťování. Tento dosažený pokrok pochází z padesátileté vědecké, technické a provozní činnosti v rámci Bonnské dohody. Smluvní strany Bonnské dohody spolupracují na vytvoření rozsáhlých odborných znalostí při řešení hrozeb pro mořské prostředí a jsou připraveny reagovat na nové výzvy spojené se spoluprací smluvních stran a navázat vztahy s mezinárodním společenstvím.

Bonnská dohoda je nejstarší regionální dohoda, kterou uzavřely vlády za účelem zasahování při havarijním znečištění. Jedná se o mechanismus, pomocí kterého si státy v oblasti Severního moře a Evropská unie vzájemně pomáhají při boji proti znečištění z námořních katastrof a trvalému znečištění z lodí a ze zařízení na moři v oblasti Severního moře. Dohodu podepsalo v roce 1969 osm států ležících na pobřeží Severního moře – Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království – krátce po kolizi ropného tankeru Torrey Canyon v roce 1967 u Cornwallu, v jejímž důsledku uniklo 117 000 tun ropy. Šlo o první velkou katastrofu související se znečištěním moří, která postihla západní Evropu. Bonnská dohoda však vstoupila v platnost až koncem 70. let 20. století poté, co došlo k dalším dvěma případům velkého havarijního znečištění: únik v ropném poli Ekofisk v roce 1977 a havárie tankeru Amoco Cádiz v roce 1978. Od té doby již dohoda fungovala účinně a byla rozšířena v roce 1983, aby se vztahovala i na jiné škodlivé látky, a od roku 1987 zahrnuje i spolupráci na dohledu. K dalšímu rozšíření došlo v roce 2010, kdy se připojilo Irsko, a dohoda se od té doby vztahuje i na irské vody a související norské a britské vody.

Navzdory klesajícímu počtu havarijních úniků ropy v evropských vodách k těmto únikům (např. nad 20 000 tun) v nepravidelných intervalech stále dochází. Ačkoli pozemní vypouštění ropných látek představuje největší zdroj ropy, která se každoročně dostane do oceánu, havarijní úniky ropy jsou stále významným zdrojem znečištění, který představuje přibližně 10 až 15 procent veškeré ropy, která se každoročně dostane do oceánu na celém světě.

Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 má usnadnit provádění Bonnské dohody s cílem přispět obecně k prevenci znečištění moří a čelit budoucím výzvám, jako je nevyhnutelná změna paradigmatu na trzích s energií a přírodními zdroji, výzvám v oblasti životního prostředí, které identifikovala Pařížská dohoda z roku 2015, a tlaku na územní plánování námořních prostor, které může způsobit další rizika na moři. Vzhledem k tomuto vývoji a k výraznému poklesu havarijních úniků ropy v evropských vodách během posledních 30 let musí subjekty zasahující při ropném znečištění rozšířit své zaměření z ropy na všechny druhy znečištění moří, které mohou být měřeny a/nebo odstraněny. Klíčovou novou výzvou pro Bonnskou dohodu, určenou prostřednictvím analýzy SWOT, bude znečištění ovzduší, které má vliv na ekosystémy a zdraví občanů v pobřežních oblastech s vysokou hustotou zalidnění (příloha VI úmluvy MARPOL).

Strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 provádějí smluvní strany tím, že:

—	neustále sledují své zóny odpovědnosti z hlediska hrozeb znečištění moří a znečištění souvisejícího vzdušného prostoru nad mořem, včetně koordinace vzdušného a satelitního sledování,

—	navzájem se před těmito hrozbami varují,

—	přijímají společné provozní přístupy, aby se na sebe navzájem mohly spolehnout při dosahování nezbytných norem prevence a čištění,

—	přijímají společné a koordinované provozní přístupy za účelem sledování a prosazování souladu s přílohou VI úmluvy MARPOL,

—	podporují se navzájem (jsou-li o to požádány) při zásahových operacích,

—	sdílejí výzkum a vývoj a rovněž osvědčené postupy a

—	provádějí společná cvičení.

Vize

Vize Bonnské dohody je následující:

Čisté Severní moře v širším smyslu bez havarijního a nezákonného znečištění způsobeného lodní dopravou a dalšími námořními činnostmi

Oblast Severního moře v širším smyslu podporuje rozmanité a produktivní ekosystémy a má zásadní význam pro každodenní život milionů lidí. Část Severního moře v širším smyslu obsahuje některé z nejrušnějších plavebních cest na světě. Vize Bonnské dohody má proto v co nejvyšší proveditelné míře minimalizovat hrozbu havarijního a nezákonného znečištění způsobenou loděmi a dalšími námořními činnostmi.

Za účelem dosažení této vize Bonnská dohoda schválila tyto strategické cíle:

(a)

určovat a řešit nově vznikající problémy obecně v námořním odvětví, jež mají vliv na mořské prostředí v rámci působnosti Bonnské dohody;

identifikovat a hodnotit vznikající příležitosti ke snížení rizik pro mořské prostředí na základě nejlepších dostupných technik a osvědčených ekologických postupů;

identifikovat a hodnotit nové přístupy ke sledování s cílem zajistit dodržování nejlepších dostupných technik a osvědčených ekologických postupů;

náležitě reagovat na nově zjištěná rizika pro mořské prostředí s ohledem na doporučení od pracovní skupiny pro provozní, technické a vědecké otázky týkající se činností v rámci boje proti znečištění (OTSOPA); a

plně využít projektů BE-AWARE I a II k určení nejúčinnějších opatření ke snížení a řešení budoucích rizik.

Strategické cíle

A. Prevence nezákonného a havarijního znečištění prostřednictvím spolupráce a kolektivního prosazování mezinárodních pravidel a norem týkajících se znečištění moří včetně dodržování požadavků příloh úmluvy MARPOL

I přes širokou škálu opatření přijatých v posledních letech zůstává nezákonné a havarijní znečištění významnou hrozbou pro Severní moře v širším smyslu. Spolupráce na účinném a účelném prosazování je významným nástrojem při ochraně mořského prostředí.

Mezinárodní pravidla týkající se znečištění moří pocházejí z Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) z roku 1973, která byla aktualizována v roce 1978. Úmluvu MARPOL vytvořila Mezinárodní námořní organizace (IMO) a jejím cílem je předcházení znečištění z lodí a jeho minimalizace, a to v případě havárií i běžného provozu. Její součástí je těchto šest technických příloh, které se vztahují na znečištění moří, viz příloha I: stávající znění příloh I až VI úmluvy MARPOL

Příloha I – Pravidla pro prevenci znečištění ropnými látkami

Příloha II – Pravidla pro prevenci znečištění volně loženými jedovatými kapalnými látkami

Příloha III – Pravidla pro prevenci znečištění škodlivými látkami převáženými na moři v obalech

Příloha IV – Pravidla pro prevenci znečištění splašky z lodí

Příloha V – Pravidla pro prevenci znečištění odpadky z lodí

Příloha VI – Pravidla pro prevenci znečištění ovzduší z lodí.

Je třeba zavést společné a koordinované provozní přístupy ke kontrole dodržování předpisů, aby bylo zajištěno jednotné a soudržné provádění a prosazování příloh úmluvy MARPOL, a zejména k provádění a prosazování kontrolní oblasti emisí v Severním moři podle přílohy VI úmluvy MARPOL, pokud jde o oxidy síry a dusíku, jakož i s ohledem na vstup celosvětového omezení obsahu síry pro lodě plující mimo kontrolní oblasti emisí v platnost v roce 2020.

B. Podpora a zavedení účinné připravenosti na mimořádné situace

C. Organizace optimálních kapacit pro odezvu

Navzdory všemu úsilí o zvýšení námořní bezpečnosti bude riziko havárií vždy přetrvávat. Zvyšující se úrovně námořní dopravy a nákladů nebezpečných a škodlivých látek mají za následek rostoucí riziko pro mořské prostředí. Smluvní strany již vynaložily značné prostředky na odpovídající kapacity pro odezvu. Za účelem dalšího zlepšení účinnosti, a to nejen po finanční stránce, by měl být další rozvoj kapacit pro odezvu založen na posouzení rizik, analýze nedostatků a regionálních a subregionálních přístupech. Koordinované výzkumné a vývojové programy jsou potřebné, aby zajistily, že opatření pro boj proti znečištění jsou prováděna za pomoci nejlepších dostupných technik a vybavení.

Za účelem dosažení těchto strategických cílů Bonnská dohoda schválila tyto operativní cíle:

Operativní cíle:

Operativní cíle pro strategický cíl A (prevence):

A.I	vykonávat přiměřený dohled nad lodní dopravou a námořními činnostmi v oblasti Severního moře v širším smyslu a zajistit účinné podávání zpráv o pozorování v zónách odpovědnosti Bonnské dohody;

A.II	poskytovat vedoucím pracovníkům a letovým posádkám aktuální informace o plánování a vykonávat lety proti znečištění v oblasti Bonnské dohody;

A.III

zajistit společné provozní přístupy při sledování souladu s přílohami úmluvy MARPOL;

A.IV	zajistit účinné shromažďování důkazů v případě havarijního znečištění a účinnou spolupráci s vyšetřovateli a státními zástupci na prosazování pravidel a norem týkajících se znečištění moří v oblasti Severního moře v širším smyslu;

A.V	sdělovat občanům a odborníkům informace týkající se prevence nezákonného a havarijního znečištění a šířit je mezi nimi.

Cíle provádění strategického cíle B (připravenost):

B.I	dospět k jednotnému chápání způsobu, jakým je vhodné reagovat na mimořádnou situaci na moři a zajistit povědomí o systémech a strategiích pro případ nouzových situací;

B.II	zachovat přiměřenou úroveň školení zásahových pracovníků a spolupráci mezi jednotkami smluvních stran pro boj proti znečištění a podporovat připravenost na účinné mezinárodní operace boje proti znečištění;

B.III

zajistit, aby zásahová činnost smluvních stran byla řádně koncipovaná a ochránila mořské prostředí a aby byly stanoveny priority na nejvhodnějším základě;

B.IV	spolupracovat s dalšími mezinárodními a evropskými organizacemi, jakož i se sousedními přímořskými regiony, v zájmu určení součinnosti a zabránění duplicitě.

Cíle provádění strategického cíle C (reakce):

C.I	zajistit, aby smluvní strany jasně rozuměly způsobům, jimiž ostatní reagují na mimořádné události, v zájmu podpory vývoje osvědčených postupů;

C.II	spravovat a aktualizovat společné provozní přístupy k případům znečištění a podporovat rozvoj společného chápání vhodných strategií reakce;

C.III

prosazovat koordinované výzkumné a vývojové programy týkající se zásahových technologií, vybavení a dalších provozních prostředků;

C.IV	zajistit, aby byla v celé oblasti severovýchodního Atlantiku udržována náležitá rovnováha prostředků pro zásahovou činnost na základě subregionálních posouzení rizik.

Opatření

Za účelem dosažení vize, strategických cílů a provozních cílů následující strategický akční plán Bonnské dohody stanoví konkrétní měřitelná opatření a realistické cíle pro období 2019–2025, jež mají zacílit a usměrňovat činnost smluvních stran. Strategický akční plán Bonnské dohody uznává nutnost zachovat osvědčené systémy a nadále spolupracovat na pokračování provozní povahy dohody. Současně jsou formulovány příležitosti ke zlepšení tohoto úsilí a k rozvoji nového směřování.

Bonnská dohoda schválila tato opatření:

Opatření týkající se strategického cíle A (prevence):

A.1	vykonávat operace vzdušného a satelitního sledování, včetně vnitrostátních letů, regionálních letů, letů v rámci programu Tour d’Horizon a letů v rámci CEPCO a SuperCEPCO, s cílem odhalovat, vyšetřovat a sledovat úniky ropy a jiných škodlivých látek a shromažďovat o nich důkazy;

A.2	zachovat účinný standardní systém podávání zpráv a využívat tento systém k hlášení zjištěného znečištění zemím Bonnské dohody, jakož i Komisi v rámci směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a organizaci IMO;

A.3

ve spolupráci s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost optimálně využít satelitní snímkování a reagovat na nejnovější vývoj v oblasti pseudosatelitů pro velkou výšku (HAPS) a systémů dálkově řízených letadel (RPAS), jež byly poskytnuty státům v oblasti Severního moře v širším smyslu, a rovněž zavést harmonizovaný systém v celé oblasti Severního moře v širším smyslu ke zlepšení odhalování případů havarijního znečištění;

A.4	posílit spolupráci na odhalování protiprávního jednání v souvislosti s přílohou V úmluvy MARPOL a na prosazování předpisů; V

A.5

posílit spolupráci na odhalování protiprávního jednání v souvislosti s přílohou VI úmluvy MARPOL a na prosazování předpisů, a to i prostřednictvím stávajícího režimu prosazování předpisů státní přístavní inspekce a rovněž uplatňováním nástrojů zaměřených na kontrolu dodržování předpisů a sdílení výsledků donucovacích opatření v rámci společných informačních systémů (např. Thetis-EU);

A.6	spravovat a aktualizovat letovou provozní příručku a atlas kodexu BAOAC;

A.7	ve spolupráci se sítí vyšetřovatelů a státních zástupců pro Severní moře (NSN) spravovat a aktualizovat příručku o protiprávním jednání souvisejícím se znečištěním mořské vody ropou v Severním moři;

A.8	spolupracovat prostřednictvím sítě OSINET zaměřené na zjišťování úniků ropy, včetně vzájemného porovnávání laboratoří a dalšího vývoje společných metod pro zjišťování úniků ropy;

A.9

posílit spolupráci s vyšetřovateli a státními zástupci:

a.	do roku 2022 – ve spolupráci se sítí NSN určit možnosti pro zveřejňování případů odsouzení za trestné činy související se znečištěním moří;

b.	do roku 2025 – ve spolupráci se sítí NSN zavést postupy, jimiž mohou být environmentální záznamy příslušných námořních společností a společností provozujících lodi zpřístupněny veřejnosti;

A.10

navázat styk s organizací IMO s cílem určit, jakým způsobem může Bonnská dohoda dále přispívat k dodržování požadavků přílohy VI úmluvy MARPOL s ohledem na poslední vývoj v rámci IMO, co se týče uplatňování celosvětového stropu pro obsah síry pro rok 2020 (např. opětovně posílený režim státní přístavní inspekce, jakož i zákaz přepravy paliv pro účely spalování s obsahem síry vyšším než 0,50 %);

A.11	podporovat proces prostřednictvím Výboru pro ochranu mořského prostředí IMO pro přezkum podmínek vypouštění vysoce viskózních látek a látek ke ztužování podle přílohy II úmluvy MARPOL;

A.12	spravovat a aktualizovat webové stránky Bonnské dohody a šířit elektronické publikace (tj. pokyny, příručky a zprávy);

A.13	podporovat doporučení týkající se preventivních opatření projektů BE-AWARE.

Opatření týkající se strategického cíle B (připravenost):

B.1	spravovat a aktualizovat kapitoly příručky Bonnské dohody pro boj proti znečištění, aby odpovídaly potřebám;

B.2	podporovat výměnu informací o potenciálně znečišťujících vracích a rozvoj vnitrostátních databází;

B.3	plánovat a provádět regionální a subregionální operativní cvičení a odbornou přípravu;

B.4	podporovat vývoj vnitrostátních systémů poradenství v oblasti životního prostředí a související výměnu informací;

B.5

udržovat výměnu informací s dalšími regionálními a mezinárodními organizacemi, zejména s mechanismem civilní ochrany Unie, agenturou EMSA, pracovní skupinou Arktické rady EPPR, komisí HELCOM, organizací IMO, komisí OSPAR, Lisabonskou dohodou a střediskem REMPEC, prostřednictvím účasti na schůzích sekretariátů, a tam, kde je to užitečné, posílit spolupráci s těmito organizacemi, například pokud jde o společné vytváření příručky pro odstraňování nebezpečných a škodlivých látek;

B.6	posílit spolupráci s komisí OSPAR a dalšími mezinárodními organizacemi zapojenými do ochrany mořského prostředí před znečištěním a zařízeními na moři;

B.7	vytvořit strategii zaměřenou na nebezpečné a škodlivé látky pro spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi, jako jsou HELCOM, EMSA či Poradenská odborná skupina, za účelem provádění zásad úmluvy OPRC týkajících se nebezpečných a škodlivých látek;

B.8	navázat styk s organizací IMO s cílem určit, jakým způsobem může Bonnská dohoda dále přispívat k posílení provádění Protokolu o nebezpečných a škodlivých látkách úmluvy OPRC na mezinárodní úrovni;

B.9	i nadále vyvíjet kapacitu pro odezvu na základě analýzy rizik z hlediska životního prostředí s cílem držet krok s měnící se mírou námořních rizik.

Opatření týkající se strategického cíle C (reakce):

C.1	zachovat systém hlášení případů havarijního znečištění a identifikace získaných zkušeností;

C.2	spravovat a aktualizovat společné havarijní plány pro mimořádné události na moři (DENGERNETH, MANCHEPLAN, Quadripartite Zone, NorBrit [plán pro Biskajský záliv]);

C.3	posílit vývoj společných přístupů k zasahování v souvislosti s volně žijícími živočichy, včetně určení osvědčených postupů a informování veřejnosti o činnosti v oblasti zasahování v souvislosti s volně žijícími živočichy;

C.4	sdílet poznatky získané při odstraňování následků znečištění větrných elektráren na moři;

C.5	podporovat vazby na zasahování na pobřeží a koordinaci s ním;

C.6

podporovat výzkum a vývoj a výměnu informací související se zásahovými technologiemi, vybavením a dalšími provozními prostředky, zvláště pokud jde o integrované přehledové snímače, zásahovou technologii určenou pro reakce na havárie v noci a při špatné viditelnosti a za špatných povětrnostních podmínek, s odhalováním a získáváním kontejnerů ztracených na moři, haváriemi zahrnujícími těžký olej a chemickými haváriemi a s haváriemi zahrnujícími paliva nové generace;

C.7	podporovat výzkum vycházející ze společných výzkumných priorit: v období 2019–2022 vytvořit návrh na společný výzkum v oblasti paliv nové generace;

C.8	podporovat výměnu informací týkajících se vnitrostátních systémů pro posuzování rizik, včetně odvlečení lodi v případě nouze.

Dodatek 1

Úkoly 1–18 související se strategickým cílem A (prevence):

Úkol	Strategická činnost	Popis	Cílové datum	Vedení	Pokrok	Stav

1	A.1	Vykonávat operace vzdušného a satelitního sledování, včetně vnitrostátních letů, regionálních letů, letů v rámci programu Tour d’Horizon a letů v rámci CEPCO a SuperCEPCO, s cílem odhalovat, vyšetřovat a sledovat úniky ropy a jiných škodlivých látek a shromažďovat o nich důkazy, a to s ohledem na potřeby strategického dohledu.	činnosti prováděné v průběhu celého roku	smluvní strany		probíhá
2	A.1	Zachovat pokrytí a účinnost vzdušného dohledu a strategicky analyzovat potřeby dohledu, mimo jiné založené na hodnocení stávajících souborů údajů týkajících se pozorovaných případů znečištění ropou a jinými látkami.		smluvní strany	CleanSeaNet – EMSA Rybolov – Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) NL – vedoucí úkolu se smluvními stranami NL vypracuje návrh a rozešle ho vedoucím delegací. BE – příloha VI úmluvy MARPOL.
3	A.3 A.4 A.5	Posoudit vytvoření minimálních doporučení ohledně operací dohledu v oblasti Bonnské dohody a očekávané výsledky (příloha VI úmluvy MARPOL, systémy dálkově řízených letadel).		EU (pro možnosti zjednodušení námořního dohledu např. pro účely rybolovu a znečištění) BE – spoluvedoucí (příloha VI) EU – drony	Počáteční diskuse ohledně přílohy VI úmluvy MARPOL zahájeny na 19. zasedání pracovní skupiny OTSOPA. EMSA zahájila provozní služby systémů RPAS.	probíhá
4	A.2	Zachovat účinný standard sledování a podávání zpráv s využitím vhodného systému pro hlášení zjištěného znečištění zemím Bonnské dohody.	činnosti prováděné v případě potřeby	smluvní strany		probíhá
5	A.3	Ve spolupráci s agenturou EMSA optimálně využít satelitní snímky, například prostřednictvím sítě CleanSeaNet, za účelem následných opatření po prvním varování souvisejícím se zjištěním možného znečištění prostřednictvím vzdušného dohledu. a	činnosti prováděné v případě potřeby	smluvní strany		probíhá
6	A.3	Podávat zprávy o vývoji v oblasti pseudosatelitů pro velkou výšku (HAPS) a systémů dálkově řízených letadel (RPAS) a reagovat na tento vývoj.	činnosti prováděné v případě potřeby	smluvní strany	EU/EMSA – HAPS a RPAS	probíhá

8	A.13	Podporovat/prosazovat provádění systémů rozdělení plavebního provozu a zdůrazňovat další doporučení projektu BE-AWARE v souvislosti se službami lodního provozu, leteckou informační službou ve větrných elektrárnách a elektronickou navigací pro orgány odpovídající za opatření ke snížení rizika.	probíhá	smluvní strany	Irsko, Norsko a NL uspořádaly pracovní semináře	Za provádění odpovídají různé vnitrostátní orgány
9	A.6 B.I	Spravovat a aktualizovat letovou provozní příručku.	Každoročně na zasedání pracovní skupiny OTSOPA	NO a smluvní strany		probíhá
10	A.6 B.I	Zachovat online verzi kodexu Bonnské dohody pro výskyt ropy (BAOAC) včetně atlasu fotografií pro letovou posádku a odborníky v rámci obnovy webových stránek Bonnské dohody.	činnosti prováděné v případě potřeby	FR a smluvní strany		probíhá
11	A.4 A.5 A.10	Posílit a rozšířit spolupráci na odhalování a sledování protiprávního jednání v souvislosti s přílohami úmluvy MARPOL a na přispívání k prosazování předpisů a navázat kontakt s organizací IMO.	probíhá	smluvní strany / NSN / sekretariát		probíhá
12	A.5 A.10	Zohlednit vývoj společné technické strategie a provozního přístupu pro kontrolu dodržování hodnot NOx a SOx.		BE, DK (bude potvrzeno), FR NL? EMSA (bude potvrzeno)		nový
13	A.7 A.9	Posílit spolupráci se sítí NSN a společně: a. spravovat a aktualizovat příručku o protiprávním jednání souvisejícím se znečištěním mořské vody ropou v Severním moři; b. pořádat pracovní semináře na témata společného zájmu; c. pomáhat, je-li to užitečné, při zveřejňování případů odsouzení a zavést environmentální záznamy pro námořní společnosti.		NL/sekretariát	Možná témata pro seminář na období 2019–2025: nebezpečné a škodlivé látky odpadky v moři	probíhá
14	A.8	Pokračovat v činnostech sítě OSINET s cílem: a. vylepšit znalosti a zkušenosti příslušných laboratoří, pokud jde o forenzní činnosti týkající se úniků ropy, mimo jiné prostřednictvím vzájemného porovnávání; a b. aktualizovat a vytvářet analytické postupy a referenční metody, mimo jiné pro účely odebírání vzorků ropy na moři.		DE/OSINET		probíhá
15	A.12 B.1	Spravovat a aktualizovat webové stránky Bonnské dohody a šířit elektronické publikace (tj. pokyny, příručky a zprávy).	činnost prováděná v případě potřeby	sekretariát / smluvní strany	Sekretariát prozkoumá možnost zachování zdroje rozhodnutí/opatření.	probíhá

17.	A.2	Přezkoumat stávající doporučení pro oznamování a v případě potřeby provést nezbytné úpravy.	činnost prováděná v případě potřeby	smluvní strany		nový
18	A.12	Provádět komunikační strategii Bonnské dohody.		sekretariát		probíhá

Úkoly 19–30 související se strategickým cílem B (připravenost):

Úkol	Strategická činnost	Popis	Cílové datum	Vedení	Pokrok	Stav
19	B.1 A.12	Spravovat a aktualizovat různé kapitoly příručky Bonnské dohody pro boj proti znečištění.	činnost prováděná v případě potřeby	smluvní strany a sekretariát		probíhá
20	B.2	Pokračovat s výměnou informací o potenciálně znečišťujících vracích (metody vyprázdnění, posuzování rizik atd.).	činnost prováděná v případě potřeby	smluvní strany		probíhá
21	B.4 B.5	Zdokonalit připravenost na přijímání/nabízení/přepravu mezinárodní pomoci s využitím pokynů EU pro podporu hostitelských států.	probíhá	smluvní strany a EU		probíhá
22	B.3	Plánovat a provádět regionální a subregionální operativní cvičení a odbornou přípravu s ohledem na strategické potřeby.		smluvní strany		probíhá
23	B.3	Organizovat společná operativní cvičení pro boj se znečištěním (BONNEX DELTA) v souvislosti s regionálními potřebami strategického výcviku.		smluvní strany podle společného akčního plánu		probíhá
24	B.3	Zavést systém pro odstupňovaná společná cvičení k testování a trénování spolupráce na boji proti únikům ropy.	probíhá	DK	DK má vojenské odborné znalosti a může je použít za účelem podpory těchto cvičení.
25	B.4	Podporovat vývoj vnitrostátních systémů poradenství v oblasti životního prostředí a související výměnu informací. Zvážit zavedení prostředků spolupráce (na subregionální úrovni).	Zasedání OTSOPA v roce 2020	UK		probíhá
26	B.5 B.7 B.8	Posílit spolupráci se střediskem REMPEC a komisí HELCOM na vytváření společné příručky pro odstraňování nebezpečných a škodlivých látek.		Sekretariát, FR		nový
27	B.6	Posílit spolupráci s komisí OSPAR, regionálními dohodami a dalšími mezinárodními organizacemi zapojenými do ochrany mořského prostředí před znečištěním způsobeným lodní dopravou, činnostmi v odvětví ropy a zemního plynu na moři a dalšími námořními činnostmi s ohledem na závazky v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí a rámcovou směrnicí o vodě (1).		Sekretariát, BE a NL; smluvní strany (výměna informací o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí)	Sekretariát se obrátí na komisi OSPAR ohledně povinnosti vyplývající z deskriptoru 8 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, jež se týká sledování a posuzování významného silného znečištění, a podá zprávu na zasedání pracovní skupiny OTSOPA v roce 2020. Na 19. zasedání Bonnské dohody bude zvážena vzájemná účast Bonnské dohody a komise HELCOM na klíčových zasedáních. (viz akční plán Bonnské dohody na období 2016–2019, produkt A.3.3)	nový

29	B.9	Analýza tendencí v rámci projektu BE-AWARE do roku 2030. Hodnotit a sledovat výsledky.	probíhá	NL a smluvní strany		nový
30	B.9	Vyměňovat si informace/zkušenosti týkající se rostoucí velikosti plavidel, energie z obnovitelných zdrojů, odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři, paliv LNG a rozšiřování přístavů, autonomních lodí a radioaktivních materiálů.		smluvní strany		nový

Úkoly 31–40 související se strategickým cílem C (reakce):

Úkol

Strategická činnost

Popis

Cílové datum

Vedení

Pokrok

Stav

C.1

C.4

Vyměňovat si informace týkající se získaných poznatků o haváriích, a to v případech větrných elektráren, útočišť a nakládání s odpady po havarijním znečištění.

OTSOPA

Bonnská dohoda

smluvní strany

probíhá

C.1

C.5

Zachovat účinný systém podávání hlášení o znečištění pro podávání zpráv o havarijním znečištění a vyřizování žádostí o pomoc, jež využívá společný komunikační a informační systém Evropské komise pro mimořádné události (CECIS) pro případy znečištění moří, a nabídek na tuto pomoc.

probíhá

EU, NO, DK

Projekt na 6 měsíců zahrnující dva pracovní semináře a devět zemí.

probíhá

C.2

Vytvářet, spravovat a aktualizovat společné havarijní plány pro námořní nehody (DENGERNETH (DE), MANCHEPLAN (UK a FR), Quadripartite Zone (BE), NORBRIT (UK a NO), memorandum o porozumění mezi Spojeným královstvím a Irskem), [Biskajský záliv].

činnost prováděná v případě potřeby

dotčené smluvní strany

probíhá

C.3

Zachovat výměnu informací o vnitrostátních systémech pro zasahování v souvislosti s volně žijícími živočichy.

probíhá

FR, SE a smluvní strany

probíhá

C.7

C.6

Podporovat a případně provádět výzkum a vývoj a výměnu informací týkající se paliv nové generace.

NO + partneři projektu

Návrh na výzvu GŘ ECHO v roce 2019

probíhá

C.7

C.6

Reakce a připravenost v souvislosti s palivy nové generace.

NO + partneři projektu

Vychází z reakce uvedené v úkolu č. 35.

C.6

Vyměňovat si informace o dalším výzkumu havarijního znečištění a podporovat jej, a to v souvislosti s těmito případy:

•	havárie v noci, při špatné viditelnosti a za špatných povětrnostních podmínek;

•	havárie zahrnující těžký olej a chemické havárie, případně prostřednictvím externě financovaných projektů;

•	zásahové technologie, vybavení a další provozní prostředky, zvláště pak integrované přehledové snímače, vytváření modelů unášení ropných skvrn a nástroje na podporu rozhodování.

smluvní strany

probíhá

C.6

Posouzení a rozvoj návrhu projektu týkajícího se regionálního posuzování rizik spojených s nebezpečnými a škodlivými látkami.

smluvní strany a sekretariát

probíhá

C.6

Podporovat další výzkum nebezpečných a škodlivých látek, mimo jiné v souvislosti se zásahovými technologiemi pro nebezpečné a škodlivé látky, testováním vlastností nebezpečných a škodlivých látek a chováním za nestandardních podmínek, a další vývoj a schválení pokročilých nástrojů na podporu rozhodování.

smluvní strany

probíhá

C.8

Vyměňovat si informace týkající se vnitrostátních systémů pro posuzování rizik, včetně odvlečení lodi v případě nouze.

činnosti prováděné v případě potřeby

smluvní strany

nový

Příloha I

Stávající znění úmluvy MARPOL

Stávající znění příloh I až VI úmluvy MARPOL a protokolu 1.

Úmluva MARPOL zahrnuje pravidla zaměřená na prevenci havarijního znečištění a znečištění při běžném provozu, která jsou podrobně popsána v šesti technických přílohách.

(b) Příloha I – Pravidla pro prevenci znečištění ropnými látkami

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. března 2018 – usnesení MEPC.276(70)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny formuláře B doplňku k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.266(68)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidla 12 – nádrže na zbytky ropy (kal))

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání ustanovení polárního kodexu souvisejících s životním prostředím povinným)

Změna přílohy I úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. března 2016 – usnesení MEPC.256(67)

Změna přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změna pravidla 43 – zvláštní požadavky na využívání nebo přepravu ropy v antarktické oblasti)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.248(66)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy I úmluvy MARPOL – požadavek na povinné vybavení pro nástroj zajišťující stabilitu) – MEPC 66/21/Corr.1

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I, II, III, IV a V úmluvy MARPOL, jež mají učinit používání předpisu III povinným)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2015 – usnesení MEPC.238(65)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I a II úmluvy MARPOL, jež mají učinit předpis RO povinným)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. října 2014 – usnesení MEPC.235(65)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny formuláře A a formuláře B doplňků k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou v souladu s přílohou I úmluvy MARPOL)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle příloh I, II, IV a V úmluvy MARPOL)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2011 – usnesení MEPC.190(60)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (kontrolní oblast emisí Severní Ameriky)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2011 – usnesení MEPC.189(60)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (vytvoření nové kapitoly 9 přílohy I úmluvy MARPOL)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2011 – usnesení MEPC.187(59)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidel 1, 12, 13, 17 a 38 přílohy I úmluvy MARPOL, doplněk k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou a Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, části I a II)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. ledna 2011 – usnesení MEPC.186(59)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (vytvoření nové kapitoly 8 přílohy I úmluvy MARPOL a následné změny doplňku k mezinárodnímu osvědčení o zabránění znečišťování ropou, formulář B)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. prosince 2008 – usnesení MEPC.164(56)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (zařízení pro příjem odpadu mimo zvláštní oblasti a vypouštění splašků)

Změny přílohy I – vstup v platnost dne 1. srpna 2007 – usnesení MEPC.141(54)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidla 1, dodatek k nařízení 12A, následné změny mezinárodního osvědčení o zabránění znečišťování ropou a změny nařízení 21 revidované přílohy I úmluvy MARPOL)

Znění přílohy I úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2007 – usnesení MEPC.117(52)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha I úmluvy MARPOL)

Změny přílohy II úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. září 2017 – usnesení MEPC.270(69)

Změny přílohy Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny přílohy II úmluvy MARPOL – revidovaný postup hodnocení nebezpečnosti společné skupiny odborníků pro vědecké aspekty ochrany mořského prostředí (GESAMP))

Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)

Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)

Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. ledna 2015 – usnesení MEPC.238(65)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny příloh I a II úmluvy MARPOL, jež mají učinit předpis RO povinným)

Změny přílohy II – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)

Znění přílohy II úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2007 – usnesení MEPC.118(52) (v pozměněném znění)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha II úmluvy MARPOL)

Mezinárodní předpis o hromadné přepravě chemikálií, který provádí pravidlo 11 přílohy II – tankery zkonstruované dne 1. července 1986 nebo poté – usnesení MEPC.119(52)

Změny Mezinárodního předpisu pro stavbu a vybavení lodí hromadně přepravujících nebezpečné chemikálie (předpis IBC)

Usnesení MEPC.225(64), změny kapitol 17, 18 a 19, jež vstoupily v platnost dne 1. června 2014

BLG.1/Circ.19 Produkty, které byly klasifikovány nebo překlasifikovány v době od přijetí pozměněného předpisu IBC v roce 2004

BLG.1 Circ.19/Corr.1 Produkty, které byly klasifikovány nebo překlasifikovány v době od přijetí pozměněného předpisu IBC v roce 2004

Kodex pro hromadnou přepravu chemikálií, který provádí pravidlo 11 přílohy II – tankery zkonstruované před 1. červencem 1986 – usnesení MEPC.144(54)

Změny předpisu pro stavbu a vybavení lodí hromadně přepravujících nebezpečné chemikálie (předpis BCH)

(d) Příloha III – Pravidla pro prevenci znečištění škodlivými látkami převáženými na moři v obalech

Změna přílohy III úmluvy MARPOL – (změna dodatku o kritériích pro identifikaci škodlivých látek v obalech) vstup v platnost dne 1. března 2016 – usnesení MEPC.257(67)

Změna přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973

Změny přílohy III – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)

Znění přílohy III úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2014 – usnesení MEPC.193(61)

Znění přílohy III úmluvy MARPOL – k 1. lednu 2010 – usnesení MEPC.156(55)

(e) Příloha IV – Pravidla pro prevenci znečištění splašky z lodí

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. září 2017 – usnesení MEPC.274(69)

Změny přílohy Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny přílohy IV úmluvy MARPOL – zvláštní oblast Baltského moře a formulář mezinárodního osvědčení o zabránění znečištění splašky)

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.200(62)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (ustanovení o zvláštní oblasti a označení Baltského moře jako zvláštní oblasti podle přílohy IV úmluvy MARPOL)

MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.200(62)

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. prosince 2008 – usnesení MEPC.164(56)

Změny přílohy IV – vstup v platnost dne 1. srpna 2007 – usnesení MEPC.143(54)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (přidání pravidla 13 k příloze IV úmluvy MARPOL)

Znění přílohy IV úmluvy MARPOL – k 1. srpnu 2005 – usnesení MEPC.115(51)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha IV úmluvy MARPOL)

(f) Příloha V – Pravidla pro prevenci znečištění odpadky z lodí

Znění přílohy V úmluvy MARPOL – k 31. prosinci 1988

Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. března 2018 – usnesení MEPC.277(70)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy V úmluvy MARPOL – látky škodlivé pro mořské prostředí a formulář Knihy záznamů o manipulaci s odpadem)

Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. ledna 2017 – usnesení MEPC.265(68)

Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.246(66)

Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.216(63)

Změny přílohy V – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.201(62)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (revidovaná příloha V úmluvy MARPOL)

MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.201(62)

Změny přílohy V úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. srpna 2005 – usnesení MEPC.116(51)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny dodatku k příloze V úmluvy MARPOL)

Změny přílohy V úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. března 2002 – usnesení MEPC.89(45)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy V úmluvy MARPOL)

Změny přílohy V úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. ledna 1997 – usnesení MEPC.65(37)

Změny přílohy protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny pravidla 2 a nové pravidlo 9 přílohy V)

(g) Příloha VI – Pravidla pro prevenci znečištění ovzduší z lodí

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2019 – usnesení MEPC 286(71)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterými se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (uvádějí kontrolní oblast emisí NOx v Baltském a Severním moři v platnost a pozměňují dodací list zásobníku)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. března 2018 – usnesení MEPC.278(70)

Změny přílohy protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (změny přílohy VI úmluvy MARPOL – systém shromažďování dat pro spotřebu topného oleje jako paliva u lodí)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. září 2017 – usnesení MEPC.271(69)

Změny přílohy Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny pravidla 13 přílohy VI úmluvy MARPOL – požadavky na záznam pro soulad provozu s kontrolními oblastmi emisí NOx úrovně III)

Změny přílohy VI úmluvy MARPOL – vstup v platnost dne 1. března 2016 – usnesení MEPC.258(67)

Změna přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny pravidel 2 a 13 a doplňku mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2016 – usnesení MEPC.247(66)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (mají učinit používání předpisu III povinným)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. března 2015 – usnesení MEPC.251(66)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (změny pravidel 2, 13, 19 a 20 a doplněk mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší podle přílohy VI úmluvy MARPOL a osvědčení dvoupalivových motorů podle technického předpisu NOx z roku 2008)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. srpna 2013 – usnesení MEPC.217(63)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (regionální opatření pro přístavní zařízení pro příjem odpadu podle přílohy VI úmluvy MARPOL a osvědčení námořních naftových motorů vybavených systémy selektivní katalytické redukce podle technického předpisu NOx z roku 2008)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.203(62)

Změny přílohy protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (začlenění pravidel o energetické účinnosti plavidel)

MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.20362)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. ledna 2013 – usnesení MEPC.20262)

Změny přílohy protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 (vymezení Karibského moře jako kontrolní oblasti emisí)

MEPC 62/24/Corr.1 – obsahuje několik oprav usnesení MEPC.202(62)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. února 2012 – usnesení MEPC.194(61)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (revidovaný formulář doplňku mezinárodního osvědčení o zamezení znečištění ovzduší)

Změny přílohy VI – vstup v platnost dne 1. srpna 2011 – usnesení MEPC.190(60)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (kontrolní oblast emisí Severní Ameriky)

Znění přílohy VI úmluvy MARPOL – k 1. červenci 2010 – usnesení MEPC.176(58)

Změny přílohy protokolu z roku 1997, kterým se mění Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL)

16.10.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 263/36

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1729

ze dne 15. října 2019

o harmonizované normě pro posuzování shody vypracované na podporu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 a (ES) č. 1221/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES a aktů Unie obsahujících referenční ustanovení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (1), a zejména na čl. 10 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (2) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (3) spojily v takzvaném novém legislativním rámci všechny prvky potřebné pro zajištění účinného fungování komplexního regulačního rámce pro bezpečnost a soulad průmyslových výrobků s požadavky a pro řádné fungování jednotného trhu. Jedním z hlavních cílů nového legislativního rámce je zajistit důkladné a spolehlivé posuzování shody výrobků v Unii. Nařízení (ES) č. 765/2008 stanovilo právní základ pro akreditaci a dozor nad trhem. Rozhodnutím č. 768/2008/ES byly konsolidovány technické nástroje harmonizačních právních předpisů Unie, a zejména kritéria pro určení subjektů posuzování shody, jakož i postupy posuzování shody a pravidla pro jejich používání. Rozhodnutí č. 768/2008/ES vyžaduje, aby právní předpisy Unie harmonizující podmínky pro uvádění výrobků na trh pokud možno obsahovaly referenční ustanovení uvedená v příloze I uvedeného rozhodnutí.

(2)

V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2008 se předpokládá, že vnitrostátní akreditační orgány, které prokáží shodu s kritérii stanovenými v příslušné harmonizované normě, na niž byl odkaz zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, a to tak, že se úspěšně podrobily vzájemnému hodnocení podle článku 10 nařízení (ES) č. 765/2008, splňují požadavky stanovené v článku 8 uvedeného nařízení.

(3)

V čl. 2 bodě 10 nařízení (ES) č. 765/2008 je akreditace definována jako osvědčování vnitrostátním akreditačním orgánem toho, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky pro provádění konkrétních činností posuzování shody, které stanoví harmonizované normy, a pokud je to relevantní, také veškeré další požadavky, včetně těch, které jsou stanoveny v příslušných odvětvových předpisech.

(4)

Právní předpisy Unie, které obsahují referenční ustanovení obsažená v příloze I rozhodnutí č. 768/2008/ES, v určitých případech stanoví zapojení subjektů posuzování shody, jež jsou třetí stranou, do příslušných postupů posuzování shody. Kromě toho všechny tyto právní předpisy tím, že obsahují články R17 a R18 přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES, stanoví požadavky, které musí splňovat subjekty posuzování shody, a stanoví, že pokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, pak se předpokládá, že splňuje požadavky stanovené v uvedeném aktu Unie v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

(5)

Existují rovněž právní předpisy Unie, které článek R17 přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES neobsahují. Vyžadují však zásah subjektu posuzování shody, který je třetí stranou, a stanoví akreditaci těchto subjektů v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 za účelem prokázání způsobilosti těchto subjektů. Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (4) ve svém čl. 2 odst. 20 definuje „environmentálního ověřovatele“ jako subjekt posuzování shody ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008, který získal akreditaci podle uvedeného nařízení, nebo jakékoli sdružení či seskupení těchto subjektů.

(6)

Dopisem M/417 ze dne 4. prosince 2007 požádala Komise Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) o dokončení práce na harmonizovaných normách na podporu nového legislativního rámce (revize nového přístupu), jakož i odvětvových systémech certifikace, zejména evropských normách pro akreditaci, posuzování shody nebo zajišťování kvality, které byly považovány za nezbytné pro provádění nového legislativního rámce. Tento mandát zahrnuje jak stávající, tak budoucí normy. V této souvislosti pověřila Komise tyto organizace, aby určily všechny mezinárodní normy, které jsou relevantní pro nový právní rámec a/nebo některé odvětvové certifikační systémy, a aby je přijaly na evropské úrovni jako evropské normy. Do působnosti mandátu proto spadají evropské normy na podporu nařízení (ES) č. 765/2008, akty Unie obsahující referenční ustanovení přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES a nařízení (ES) č. 1221/2009.

(7)	Na základě žádosti M/417 ze dne 4. prosince 2007 proto CEN a CENELEC dokončily práci na harmonizované normě EN ISO 19011:2018 – Směrnice pro auditování systémů managementu, a to přijetím mezinárodní normy ISO 19011:2018 jako rovnocenné evropské normy EN ISO 19011:2018.

(8)	Komise spolu s CEN a CENELEC posoudila, zda norma EN ISO 19011:2018, kterou vypracoval CEN, je v souladu se žádostí M/417 ze dne 4. prosince 2007.

(9)

Norma EN ISO 19011:2018 splňuje požadavky, které má zahrnovat a které jsou stanoveny v nařízeních (ES) č. 765/2008, (ES) č. 1221/2009 a aktech Unie obsahujících referenční ustanovení uvedená v příloze I rozhodnutí č. 768/2008/ES. Konkrétně splňuje požadavky na subjekty posuzování shody zahrnuté v článku R17 přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES pro účely provádění auditů v rámci postupů posuzování shody stanovených v uvedeném rozhodnutí. Je proto vhodné zveřejnit odkaz na tuto normu v Úředním věstníku Evropské unie.

(10)

EN ISO 19011:2018 je revidovaná verze normy EN ISO 19011:2011, na kterou je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie (5), a tudíž ji nahrazuje. Je proto nutné, aby byl odkaz na harmonizovanou normu EN ISO 19011:2011 v Úředním věstníku Evropské unie zrušen. Aby měly hospodářské subjekty a subjekty posuzování shody, jež jsou třetí stranou, čas potřebný k přizpůsobení svých systémů řízení a metod auditu revidované harmonizované normě, je nutné zrušení odkazu na normu EN ISO 19011:2011 odložit.

(11)	Soulad s harmonizovanou normou zakládá předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie ode dne zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odkaz na harmonizovanou normu EN ISO 19011:2018 – Směrnice pro auditování systémů managementu (ISO 19011:2018) vypracovanou na podporu právních aktů Unie uvedených v příloze tohoto rozhodnutí se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2

Odkaz na harmonizovanou normu EN ISO 19011:2011 – Směrnice pro auditování systémů managementu (ISO 19011:2011) se zrušuje v Úředním věstníku Evropské unie s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. října 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(5) Úř. věst. C 298, 8.9.2017, s. 150.

PŘÍLOHA

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24);

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30);

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 27);

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90);

10.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 1);

11.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 45);

12.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79);

13.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107);

14.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149);

15.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251);

16.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309);

17.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62);

18.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357);

19.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164);

20.

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146);

21.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5);

22.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1);

23.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51);

24.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99);

25.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176);

26.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1);

27.

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1);

28.

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí (Úř. věst. L 152, 11.6.2019, s. 1).

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1725 ze dne 9. října 2019 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Telemea de Sibiu (CHZO)	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1726 ze dne 15. října 2019 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2019 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech	3
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1727 ze dne 7. října 2019 o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie na druhém ministerském zasedání Bonnské dohody, pokud jde o prohlášení ministrů a strategický akční plán Bonnské dohody na období 2019–2025 připojený k této dohodě	9
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1728 ze dne 15. října 2019 o harmonizovaných normách pro hračky vypracovaných na podporu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES	32
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1729 ze dne 15. října 2019 o harmonizované normě pro posuzování shody vypracované na podporu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 a (ES) č. 1221/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES a aktů Unie obsahujících referenční ustanovení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ( 1 )	36

Č.	Odkaz na normu
1.	EN 71-1:2014+A1:2018 Bezpečnost hraček – Část 1: Mechanické a fyzikální vlastnosti
2.	EN 71-2:2011+A1:2014 Bezpečnost hraček – Část 2: Hořlavost
3.	EN 71-3:2019 Bezpečnost hraček – Část 3: Migrace určitých prvků
4.	EN 71-4:2013 Bezpečnost hraček – Část 4: Soupravy pro chemické pokusy a podobné činnosti
5.	EN 71-5:2015 Bezpečnost hraček – Část 5: Chemické hračky (soupravy) jiné než soupravy pro pokusy
1.	EN 71-7:2014+A2:2018 Bezpečnost hraček – Část 7: Barvy nanášené prsty – Požadavky a metody zkoušení Pozn.: U povoleného konzervantu klimbazolu (položka 22 v tabulce B.1 přílohy B této normy) se předpoklad shody použije až do maximální povolené koncentrace 0,2 % (nikoli: 0,5 %). To vychází z „DODATKU ke stanovisku ke klimbazolu (P64) ref. SCCS/1506/13“ Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (SCCS), jenž byl přijat po zveřejnění normy organizací CEN. https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/scientific_committees/consumer_safety/docs/sccs_o_212.pdf
2.	EN 71-8:2018 Bezpečnost hraček – Část 8: Hračky pro pohybovou aktivitu určené pro domácí použití
3.	EN 71-12:2013 Bezpečnost hraček – Část 12: N-nitrosaminy a N-nitrosovatelné látky
4.	EN 71-13:2014 Bezpečnost hraček – Část 13: Stolní hry podněcující čichové vjemy, kosmetické soupravy a hry podněcující chuťové vjemy
5.	EN 71-14:2018 Bezpečnost hraček – Část 14: Trampolíny pro domácí použití
6.	EN 62115:2005 Elektrické hračky – Bezpečnost IEC 62115:2003 (Modifikovaná) + A1:2004 EN 62115:2005/A11:2012/AC:2013 EN 62115:2005/A11:2012 EN 62115:2005/A12:2015 EN 62115:2005/A2:2011/AC:2011 EN 62115:2005/A2:2011 IEC 62115:2003/A2:2010 (Modifikovaná)

Č.	Odkaz na normu	Datum zrušení
1.	EN 71-3:2013+A3:2018 Bezpečnost hraček – Část 3: Migrace určitých prvků	15. dubna 2020
2.	EN 71-14:2014+A1:2017 Bezpečnost hraček – Část 14: Trampolíny pro domácí použití	22. ledna 2020

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 263

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 16. října 2019

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise (EU) 2018/1832 ze dne 5. listopadu 2018, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) 2017/1151 za účelem zlepšení zkoušek a postupů schválení typu z hlediska emisí pro lehká osobní vozidla a užitková vozidla, včetně zkoušek a postupů týkajících se shodnosti v provozu a emisí v reálném provozu, a za účelem zavedení zařízení pro monitorování spotřeby paliva a elektrické energie ( Úř. věst. L 301, 27.11.2018 )	41