ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 209

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
9. srpna 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/1337 ze dne 8. srpna 2019, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2019/24

1

 

*

Nařízení Komise (EU) 2019/1338 ze dne 8. srpna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami ( 1 )

5

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1339 ze dne 8. srpna 2019, kterým se stanoví přechodné období pro používání chráněného označení původu Cidre Cotentin/Cotentin (CHOP)

8

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1340 ze dne 8. srpna 2019 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině

10

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1341 ze dne 8. srpna 2019, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2019/25

15

 

 

JEDNACÍ ŘÁDY

 

*

Rozhodnutí správní rady Evropské agentury pro léčivé přípravky ze dne 12. června 2019 o vnitřních předpisech týkajících se omezení některých práv subjektů údajů, pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci fungování této agentury

19

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

9.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2019/1337

ze dne 8. srpna 2019,

kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2019/24

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 8. ledna 2019 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) 2019/24 (2), kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 a stanoví aktualizovaný seznam osob, skupin a subjektů, na něž se nařízení (ES) č. 2580/2001 vztahuje (dále jen „seznam“).

(2)

Všem osobám, skupinám a subjektům, u nichž to bylo prakticky možné, poskytla Rada odůvodnění, proč byly na seznam zařazeny.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie informovala Rada osoby, skupiny a subjekty zařazené na seznam, že se rozhodla je na něm ponechat. Rada dotyčné osoby, skupiny a subjekty rovněž informovala o možnosti požádat Radu o odůvodnění jejich zařazení na seznam v případě, že jim toto odůvodnění ještě nebylo sděleno.

(4)

Rada provedla přezkum seznamu podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001. Při provádění přezkumu zohlednila Rada připomínky, jež jí dotčené osoby, skupiny a subjekty předložily, jakož i aktualizované informace o vnitrostátním statusu osob a subjektů zařazených na seznam, které získala od příslušných vnitrostátních orgánů.

(5)

Rada ověřila, že příslušné orgány ve smyslu čl. 1 odst. 4 společného postoje Rady 2001/931/SZBP (3) přijaly ke vztahu ke všem osobám, skupinám a subjektům uvedeným na seznamu rozhodnutí o tom, že byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP. Rada rovněž rozhodla, že na osoby, skupiny a subjekty, na které se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, by se měla i nadále vztahovat zvláštní omezující opatření stanovená v nařízení (ES) č. 2580/2001.

(6)

Seznam by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a prováděcí nařízení (EU) 2019/24 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Seznamem uvedeným v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 je seznam obsažený v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Prováděcí nařízení (EU) 2019/24 se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. srpna 2019.

Za Radu

předsedkyně

T. TUPPURAINEN


(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/24 ze dne 8. ledna 2019, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2018/1071 (Úř. věst. L 6, 9.1.2019, s. 2).

(3)  Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93).


PŘÍLOHA

SEZNAM OSOB, SKUPIN A SUBJEKTŮ PODLE ČLÁNKU 1

I.   OSOBY

1.

ABDOLLAHI, Hamed (také znám jako Mustafa Abdullahi), narozen 11.8.1960 v Íránu. Číslo cestovního pasu: D9004878.

2.

AL-NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, narozen v Al Ihsá (Saúdská Arábie), státní příslušník Saúdské Arábie.

3.

AL YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, narozen 16.10.1966 v Tarútu (Saúdská Arábie), státní příslušník Saúdské Arábie.

4.

ARBABSIAR, Manssor (také znám jako Mansour Arbabsiar), narozen 6.3.1955 nebo 15.3.1955 v Íránu. Státní příslušník Íránu a USA. Číslo cestovního pasu: C2002515 (Írán). Číslo cestovního pasu: 477845448 (USA). Číslo průkazu totožnosti: 07442833, platnost do 15.3.2016 (řidičský průkaz USA).

5.

ASADI, Assadollah, narozen 22.12.1971 v Teheránu (Írán), státní příslušník Íránu. Číslo íránského diplomatického pasu: D9016657.

6.

BOUYERI, Mohammed (také znám jako Abu ZUBAIR; SOBIAR; Abu ZOUBAIR), narozen 8.3.1978 v Amsterodamu (Nizozemsko).

7.

EL HAJJ, Hassan Hassan, narozen 22.3.1988 ve městě Zaghdraiya, Sidón (Libanon), státní příslušník Kanady. Číslo cestovního pasu: JX446643 (Kanada).

8.

HASHEMI MOGHADAM, Saeid, narozen 6.8.1962 v Teheránu (Írán), státní příslušník Íránu. Číslo cestovního pasu: D9016290, platný do 4.2.2019.

9.

IZZ-AL-DIN, Hasan (také znám jako GARBAYA, Ahmed; SA-ID; SALWWAN, Samir), narozen v roce 1963 v Libanonu, státní příslušník Libanonu.

10.

MELIAD, Farah, narozen 5.11.1980 v Sydney (Austrálie), státní příslušník Austrálie. Číslo cestovního pasu: M2719127 (Austrálie).

11.

MOHAMMED, Khalid Shaikh (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd Bin Adballah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Adbul), narozen 14.4.1965 nebo 1.3.1964 v Pákistánu; č. cestovního pasu: 488555.

12.

ȘANLI, Dalokay (také znám jako Sinan), narozen 13.10.1976 v Pülümüru (Turecko).

13.

SHAHLAI, Abdul Reza (také znám jako Abdol Reza Shala'i, Abd-al Reza Shalai, Abdorreza Shahlai, Abdolreza Shahla'i, Abdul-Reza Shahlaee, Hajj Yusef, Haji Yusif, Hajji Yasir, Hajji Yusif, Yusuf Abu-al-Karkh), narozen kolem roku 1957 v Íránu. Adresy: 1) Kermánšáh, Írán, 2) vojenská základna Mehrán, provincie Ílám, Írán.

14.

SHAKURI, Ali Gholam, narozen kolem roku 1965 v Teheránu, Írán.

15.

SOLEIMANI, Qasem (také znám jako Ghasem Soleymani; Qasmi Sulayman; Qasem Soleymani; Qasem Solaimani; Qasem Salimani; Qasem Solemani; Qasem Sulaimani; Qasem Sulemani), narozen 11.3.1957 v Íránu. Státní příslušník Íránu. Číslo cestovního pasu: 008827 (íránský diplomatický pas), vydaný roku 1999. Titul: generálmajor.

II.   SKUPINY A SUBJEKTY

1.

„Abu Nidal Organisation“ („Organizace Abú Nidal“; „ANO“; také známa jako „Revoluční rada Fatáhu“; „Arabské revoluční brigády“; „Černé září“; „Revoluční organizace socialistických muslimů“).

2.

„Al-Aqsa Martyrs' Brigade“ („Brigáda mučedníků al-Aksá“).

3.

„Al-Aqsa e.V.“ („Sdružení Al-Aksá e.V.“).

4.

„Babbar Khalsa“.

5.

„Communist Party of the Philippines“ („Komunistická strana Filipín“), včetně „New Peoples Army“, „NPA“(„Nové lidové armády“), Filipíny.

6.

„Ředitelství pro vnitřní bezpečnost íránského Ministerstva pro zpravodajskou činnost a bezpečnost“.

7.

„Gama'a al-Islamiyya“ (také známa jako „Al-Gama'a al-Islamiyya“; „Islámská skupina“; „IG“).

8.

„İslami Büyük Doğu Akıncılar Cephesi“ („IBDA-C“; „Fronta islámských bojovníků Velkého východu“).

9.

„Hamas“ („Hamás“), včetně „Hamas-Izz al-Din al-Qassem“.

10.

„Hizballah Military Wing“ („Vojenské křídlo Hizballáhu“; také známa jako „Hezbollah Military Wing“; „Hizbullah Military Wing“; „Hizbollah Military Wing“; „Hezballah Military Wing“; „Hisbollah Military Wing“; „Hizbu'llah Military Wing“; „Hizb Allah Military Wing“; „Jihad Council“ (a všechny podřízené složky, včetně organizace pro vnější bezpečnost)).

11.

„Hizbul Mujahideen“ („Hizb al-Mudžáhidín“; „HM“).

12.

„Khalisan Zindabad Force“ („KZF“).

13.

„Kurdistan Workers' Party“ („Kurdská strana pracujících“; „PKK“; také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“).

14.

„Liberation Tigers of Tamil Eelam“ („Tygři osvobození tamilského Ílamu“, „LTTE“).

15.

„Ejército de Liberación Nacional“ („Národně osvobozenecká armáda“).

16.

„Palestinian Islamic Jihad“ („Palestinský islámský džihád“; „PIJ“).

17.

„Popular Front for the Liberation of Palestine“ („Lidová fronta za osvobození Palestiny“; „PFLP“).

18.

„Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command“ („Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny“; také známo jako „PFLP-General Command“).

19.

„Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“; „DHKP/C“; také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“); „Dev Sol“).

20.

„Sendero Luminoso“ („Světlá stezka“; „SL“).

21.

„Teyrbazen Azadiya Kurdistan“ („TAK“; také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“); „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“)).


9.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1338

ze dne 8. srpna 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 písm. a), d), e) a i), čl. 11 odst. 3 a čl. 12 odst. 3 a 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení Komise (EU) č. 10/2011 (2) stanoví seznam povolených látek Unie, které mohou být použity při výrobě materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.

(2)

Od poslední změny nařízení (EU) č. 10/2011 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vědecké stanovisko týkající se povolených použití již povolené látky, která může být použita v materiálech určených pro styk s potravinami. Aby nařízení (EU) č. 10/2011 odráželo nejnovější zjištění úřadu, mělo by být změněno.

(3)

Na základě dvou vědeckých stanovisek (3) (4) zveřejněných úřadem byla látka poly((R)-3-hydroxybutyrát-ko-(R)-3-hydroxyhexanoát) (materiál určený pro styk s potravinami č. 1059, č. CAS 147398-31-0) schválena nařízením Komise (EU) 2019/37 (5) pro použití buď samostatně, nebo ve směsi s jinými polymery ve styku se suchými nebo pevnými potravinami, pro které tabulka 2 v příloze III nařízení (EU) č. 10/2011 stanoví simulant E. Úřad přijal nové příznivé vědecké stanovisko (6), které rozšiřuje použití této látky samostatně nebo ve směsi s jinými polymery při výrobě plastů určených pro styk se všemi potravinami. Ve zmíněném stanovisku dospěl úřad k závěru, že uvedená látka nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se použije buď samostatně, nebo ve směsi s jinými polymery ve styku se všemi potravinami, za podmínek styku po dobu 6 měsíců nebo více při pokojové nebo nižší než pokojové teplotě, včetně fází plnění za tepla nebo krátkého zahřátí, za předpokladu, že migrace všech oligomerů s molekulovou hmotností nižší než 1 000 Da nepřekročí 5,0 mg/kg potraviny nebo potravinového simulantu. Závěr úřadu je založen na zkouškách migrace za nejhorších možných podmínek stanovených v příloze V kapitole 2 bodě 2.1.4 nařízení (EU) č. 10/2011 pro podmínky dlouhodobého styku (6 měsíců nebo více) s potravinou při pokojové teplotě nebo nižší než pokojové teplotě. V souladu s ustanoveními přílohy V kapitoly 2 bodu 2.1.5 uvedeného nařízení se tyto zkoušky migrace za nejhorších možných podmínek vztahují také na podmínky styku kratšího než 6 měsíců při pokojové teplotě nebo nižší než pokojové teplotě. Použití této látky samostatně, nebo ve směsi s jinými polymery při výrobě plastů určených pro styk se všemi potravinami za podmínek styku po dobu kratší než 6 měsíců při pokojové teplotě nebo nižší než pokojové teplotě, včetně fází plnění za tepla nebo krátkého zahřátí, nebude rovněž představovat bezpečnostní riziko, pokud migrace všech oligomerů s molekulovou hmotností nižší než 1 000 Da nepřekročí 5,0 mg/kg potraviny nebo potravinového simulantu. Úřad rovněž v uvedeném stanovisku potvrdil, že specifický migrační limit 0,05 mg/kg potraviny stanovený pro rozkladný produkt kyselinu krotonovou v předchozím povolení materiálu určeného pro styk s potravinami č. 1059 by se měl rovněž použít pro toto rozšířené použití. Položka pro tuto látku stanovená v příloze I bodě 1 tabulce 1 nařízení (EU) č. 10/2011 by proto měla ve sloupci 10 uvedené tabulky zahrnovat použití této látky se všemi potravinami a za všech podmínek.

(4)

Povolení materiálu určeného pro styk s potravinami č. 1059 stanovené tímto nařízením vyžaduje, aby celková migrace všech oligomerů s molekulovou hmotností nižší než 1 000 Da nepřekročila 5,0 mg/kg potraviny nebo potravinového simulantu. Jelikož jsou analytické metody pro stanovení migrace těchto oligomerů složité, popis těchto metod nemusí být příslušným orgánům vždy k dispozici. Bez tohoto popisu však příslušný orgán není schopen ověřit, zda migrace oligomerů z určitého materiálu nebo předmětu splňuje migrační limit pro tyto oligomery. Proto by provozovatelé podniků uvádějící na trh konečný předmět nebo materiál obsahující uvedenou látku měli povinně zahrnout do podpůrných dokladů uvedených v článku 16 nařízení (EU) č. 10/2011 popis metody a kalibrační vzorek, pokud jej metoda vyžaduje.

(5)

Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Materiály a předměty z plastů určené pro styk s potravinami, které jsou v souladu s nařízením (EU) č. 10/2011 ve znění platném před vstupem tohoto nařízení v platnost, mohou být uváděny na trh do 29. srpna 2020 a mohou na trhu zůstat do vyčerpání zásob.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. srpna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1).

(3)  EFSA Journal 2016;14(5):4464.

(4)  EFSA Journal 2018;16(7):5326.

(5)  Nařízení Komise (EU) 2019/37 ze dne 10. ledna 2019, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 88).

(6)  EFSA Journal 2019;17(1):5551.


PŘÍLOHA

V příloze I nařízení (EU) č. 10/2011 se v tabulce 1 položka týkající se materiálu určeného pro styk s potravinami č. 1059 nahrazuje tímto:

„1059

 

147398-31-0

poly((R)-3-hydroxybutyrát-ko-(R)-3-hydroxyhexanoát)

ne

ano

ne

 

(35)

K použití pouze samostatně nebo ve směsi s jinými polymery ve styku se všemi potravinami, za podmínek styku v délce až 6 měsíců a/nebo 6 měsíců a více, při pokojové teplotě nebo při nižší než pokojové teplotě. Migrace všech oligomerů s molekulovou hmotností nižší než 1 000 Da nepřekročí 5,0 mg/kg potraviny.

(23)“


9.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/8


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1339

ze dne 8. srpna 2019,

kterým se stanoví přechodné období pro používání chráněného označení původu „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ (CHOP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dopisem ze dne 16. listopadu 2016 francouzské orgány informovaly Komisi, že v rámci vnitrostátního námitkového řízení se ohlásila společnost Cidrerie de la Brique se sídlem na adrese 23, route de la Brique, 50700 Saint-Joseph, která již více než pět let legálně uvádí na trh výrobek pod názvem „Cidre Cotentin“/„Cotentin“. Vzhledem k tomu, že tato společnost splňuje podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012, požádaly francouzské orgány Evropskou komisi, aby jí poskytla přechodné období do 30. června 2020.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/939 (2) Komise zařadila název „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ (CHOP) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, aniž by společnosti Cidrerie de la Brique poskytla přechodné období podle čl. 15 odst. 1, o které požádaly francouzské orgány. Prováděcí nařízení (EU) 2018/939 vstoupilo v platnost dne 23. července 2018.

(3)

V e-mailech ze dne 10. a 12. dubna 2019 francouzské orgány uvedly podrobné důvody, proč má podnik Cidrerie de la Brique nárok na poskytnutí přechodného období podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012, a znovu požádaly Komisi, aby dotčenému podniku takové období poskytla.

(4)

Dotčená společnost se sídlem ve vymezené zeměpisné oblasti uvedené ve specifikaci produktu s označením původu „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ nevyrábí své výrobky na základě specifikace produktu s chráněným označením, a pokud by užívala označení CHOP, porušila by čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(5)

Společnost Cidrerie de la Brique tedy splňovala podmínky stanovené v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 umožňující využít přechodného období, během něhož lze používat prodejní název v souladu s právem i po zápisu do rejstříku. Proto by společnosti používání názvu „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ (CHOP) během přechodného období do 30. června 2020 mělo být poskytnuto.

(6)

Vzhledem k tomu, že název je chráněn od 23. července 2018, data vstupu v platnost prováděcího nařízení (EU) 2018/939, kterým byl výrobek „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ (CHOP) zapsaný do rejstříku, je nutné se zpětnou platností povolit používání chráněného názvu až do uvedeného data.

(7)

Opatření stanovené tímto nařízením je v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Společnosti Cidrerie de la Brique se sídlem na adrese 23, route de la Brique, 50700 Saint-Joseph je povoleno používat zapsaný název „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ (CHOP) během přechodného období do 30. června 2020.

Tato přechodná lhůta vstoupí v platnost se zpětnou účinností od 23. července 2018.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 8. srpna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/939 ze dne 26. června 2018 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Cidre Cotentin“/„Cotentin“ (CHOP) (Úř. věst. L 166, 3.7.2018, s. 3).


ROZHODNUTÍ

9.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/10


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/1340

ze dne 8. srpna 2019

o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. ledna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZPB) 2015/77 (1) o jmenování pana Larse-Gunnara WIGEMARKA zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) v Bosně a Hercegovině. Jeho mandát má skončit dne 31. srpna 2019.

(2)

Zvláštním zástupcem EU v Bosně a Hercegovině by měl být na období od 1. září 2019 do 31. srpna 2021 jmenován pan Johann SATTLER.

(3)

Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Pan Johann SATTLER je jmenován zvláštním zástupcem Evropské unie pro Bosnu a Hercegovinu na období od 1. září 2019 do 31. srpna 2021. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Politické cíle

1.   Mandát zvláštního zástupce EU vychází z těchto politických cílů Unie v Bosně a Hercegovině:

a)

pokračovat dále v procesu stabilizace a přidružení,

b)

zajistit stabilní, životaschopnou, mírovou, mnohonárodnostní a jednotnou Bosnu a Hercegovinu, která mírumilovně spolupracuje se svými sousedy, a

c)

v návaznosti na stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii, které bylo zveřejněno dne 29. května 2019, zajistit, aby Bosna a Hercegovina nezvratně směřovala ke členství v Unii.

2.   Unie bude rovněž nadále podporovat provádění Všeobecné rámcové dohody o míru v Bosně a Hercegovině.

Článek 3

Mandát

K dosažení uvedených politických cílů se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)

nabízet poradenství Unie a napomáhat politickému procesu, zejména podporou dialogu mezi různými úrovněmi státní správy;

b)

zajišťovat soulad a soudržnost činnosti Unie;

c)

napomáhat pokroku, pokud jde o politické, hospodářské a unijní priority, zejména podporou další práce na mechanismu pro koordinaci záležitostí Unie a pokračování v provádění evropského plánu reforem;

d)

podporovat vnitrostátní úsilí v souladu s evropskými standardy k zajištění toho, aby mohly být naplněny výsledky voleb;

e)

sledovat výkonné a legislativní orgány na všech úrovních vlády v Bosně a Hercegovině a poskytovat jim poradenství a udržovat kontakty s orgány a politickými stranami této země;

f)

zajišťovat provádění úsilí Unie u všech činností v oblasti právního státu a reformy bezpečnostního sektoru, podporovat celkovou koordinaci Unie a poskytovat místní politické vedení, pokud jde o úsilí Unie v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, korupci a terorismu, a poskytovat v této souvislosti potřebná posouzení a poradenství vysokému představiteli a Komisi;

g)

poskytovat podporu posílené a účinnější koordinaci mezi trestním soudnictvím a policií v Bosně a Hercegovině, jakož i iniciativám usilujícím o posílení efektivity a nestrannosti justičních orgánů, jako je strukturovaný dialog o justici;

h)

aniž je dotčena vojenská linie velení, poskytovat veliteli sil EU politické poradenství ve vojenských otázkách místního politického rozměru, zejména pokud jde o citlivé operace, vztahy s místními orgány a vztahy s místními sdělovacími prostředky; konzultovat velitele sil EU před přijetím politických opatření, která by mohla ovlivnit bezpečnostní situaci a provádět koordinaci, pokud jde o poskytování koherentních informací místním orgánům a mezinárodním organizacím; přispívat ke konzultacím týkajícím se strategického přezkumu EUFOR/ALTHEA;

i)

koordinovat a provádět úsilí Unie v oblasti komunikace o otázkách Unie zaměřené na veřejnost v Bosně a Hercegovině;

j)

podporovat proces integrace do Unie prostřednictvím cílené veřejné diplomacie a informačních činností Unie, jejichž cílem je zajistit větší pochopení a podporu ze strany veřejnosti Bosny a Hercegoviny, pokud jde o záležitosti spojené s Unií, a to i pomocí zapojení místních subjektů občanské společnosti;

k)

přispívat k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Bosně a Hercegovině v souladu s politikou Unie v oblasti lidských práv a obecnými zásadami Unie pro lidská práva;

l)

jednat s příslušnými orgány Bosny a Hercegoviny o jejich plné spolupráci s Mezinárodním reziduálním mechanismem pro trestní tribunály;

m)

v souladu s procesem integrace do Unie poskytovat poradenství, podporu a pomoc, pokud jde o politický dialog o nutných ústavních a legislativních změnách, a tento dialog sledovat;

n)

udržovat úzké kontakty a vést intenzivní konzultace s vysokým zástupcem OSN v Bosně a Hercegovině a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi působícími v této zemi; v této souvislosti informovat Radu o diskusi o důvodech pro mezinárodní přítomnost v zemi, včetně úřadu vysokého zástupce OSN v Bosně a Hercegovině;

o)

poskytovat podle potřeby poradenství vysokému představiteli, pokud jde o fyzické nebo právnické osoby, vůči nimž by mohla být s ohledem na situaci v Bosně a Hercegovině přijata omezující opatření;

p)

aniž jsou dotčeny příslušné linie vedení, napomáhat tomu, aby byly všechny nástroje Unie v místě působení používány soudržně za účelem dosažení cílů politiky Unie.

Článek 4

Provádění mandátu

1.   Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2.   Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3.   Zvláštní zástupce EU pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. září 2019 do 31. srpna 2021 činí 13 700 000 EUR.

2.   Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie. Fyzické a právnické osoby se mohou bez omezení účastnit zadávání veřejných zakázek zvláštním zástupcem EU. Na zboží zakoupené zvláštním zástupcem EU se navíc nevztahují žádná pravidla původu.

3.   Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1.   V mezích svého mandátu a finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU neprodleně informuje o složení týmu Radu a Komisi.

2.   Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo do ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3.   Veškerý vyslaný personál nadále administrativně podléhá vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými stranami. Členské státy a ESVČ poskytují za tímto účelem veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1.   Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2.   Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

a)

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán, který zahrnuje zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do dané oblasti působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a stanovuje pohotovostní a evakuační plán;

b)

zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v oblasti působnosti;

c)

zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro oblast vyhodnotí ESVČ;

d)

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává Radě, vysokému představiteli a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci zprávy o pokroku a zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Podle potřeby podává zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Dále může zvláštní zástupce EU podávat zprávy i Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy může být zvláštní zástupce EU zapojen do informování Evropského parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1.   Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi Komise a případně i s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2.   Na místě jsou udržovány úzké styky s vedoucími delegací Unie v regionu a vedoucími misí členských států. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě, a zejména pracuje v úzké koordinaci s vysokým zástupcem OSN v Bosně a Hercegovině.

3.   Na podporu operací Unie pro řešení krizí zajistí zvláštní zástupce EU s dalšími činiteli Unie působícími na místě lepší šíření a sdílení informací mezi těmito činiteli Unie s cílem dosáhnout vysokého stupně společného situačního povědomí a hodnocení.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU v Bosně a Hercegovině a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží každý rok Radě, vysokému představiteli a Komisi na konci měsíce října zprávu o pokroku a na konci měsíce května souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se od 1. září 2019.

V Bruselu dne 8. srpna 2019.

Za Radu

předsedkyně

T. TUPPURAINEN


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/77 ze dne 19. ledna 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Bosně a Hercegovině (Úř. věst. L 13, 20.1.2015, s. 7).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


9.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/15


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/1341

ze dne 8. srpna 2019,

kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2019/25

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 27. prosince 2001 přijala Rada společný postoj 2001/931/SZBP (1).

(2)

Dne 8. ledna 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/25 (2), kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP (dále jen „seznam“).

(3)

V souladu s čl. 1 odst. 6 společného postoje 2001/931/SZBP je nutné pravidelně prověřovat jména osob, skupin a subjektů na seznamu s cílem zjistit, zda trvají důvody pro jejich uvedení v seznamu.

(4)

Toto rozhodnutí obsahuje výsledky přezkumu, který Rada provedla, pokud jde o osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP.

(5)

Rada ověřila, že příslušné orgány ve smyslu čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931/SZBP přijaly ke vztahu ke všem osobám, skupinám a subjektům uvedeným na seznamu rozhodnutí o tom, že byly zapojeny do teroristických činů ve smyslu čl. 1 odst. 2 a 3 společného postoje 2001/931/SZBP. Rada rovněž rozhodla, že na osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, by se měla i nadále vztahovat zvláštní omezující opatření stanovená v uvedeném společném postoji.

(6)

Seznam by měl být odpovídajícím způsobem aktualizován a rozhodnutí (SZBP) 2019/25 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP, je obsažen v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí (SZBP) 2019/25 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. srpna 2019.

Za Radu

předsedkyně

T. TUPPURAINEN


(1)  Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/25 ze dne 8. ledna 2019, kterým se mění a aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a kterým se zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2018/1084 (Úř. věst. L 6, 9.1.2019, s. 6).


PŘÍLOHA

SEZNAM OSOB, SKUPIN A SUBJEKTŮ PODLE ČLÁNKU 1

I.   OSOBY

1.

ABDOLLAHI, Hamed (také znám jako Mustafa Abdullahi), narozen 11.8.1960 v Íránu. Číslo cestovního pasu: D9004878.

2.

AL-NASSER, Abdelkarim Hussein Mohamed, narozen v Al Ihsá (Saúdská Arábie), státní příslušník Saúdské Arábie.

3.

AL YACOUB, Ibrahim Salih Mohammed, narozen 16.10.1966 v Tarútu (Saúdská Arábie), státní příslušník Saúdské Arábie.

4.

ARBABSIAR, Manssor (také znám jako Mansour Arbabsiar), narozen 6.3.1955 nebo 15.3.1955 v Íránu. Státní příslušník Íránu a USA. Číslo cestovního pasu: C2002515 (Írán). Číslo cestovního pasu: 477845448 (USA). Číslo průkazu totožnosti: 07442833, platnost do 15.3.2016 (řidičský průkaz USA).

5.

ASADI, Assadollah, narozen 22.12.1971 v Teheránu (Írán), státní příslušník Íránu. Číslo íránského diplomatického pasu: D9016657.

6.

BOUYERI, Mohammed (také znám jako Abu ZUBAIR; SOBIAR; Abu ZOUBAIR), narozen 8.3.1978 v Amsterodamu (Nizozemsko).

7.

EL HAJJ, Hassan Hassan, narozen 22.3.1988 ve městě Zaghdraiya, Sidón (Libanon), státní příslušník Kanady. Číslo cestovního pasu: JX446643 (Kanada).

8.

HASHEMI MOGHADAM, Saeid, narozen 6.8.1962 v Teheránu (Írán), státní příslušník Íránu. Číslo cestovního pasu: D9016290, platný do 4.2.2019.

9.

IZZ-AL-DIN, Hasan (také znám jako GARBAYA, Ahmed; SA-ID; SALWWAN, Samir), narozen v roce 1963 v Libanonu, státní příslušník Libanonu.

10.

MELIAD, Farah, narozen 5.11.1980 v Sydney (Austrálie), státní příslušník Austrálie. Číslo cestovního pasu: M2719127 (Austrálie).

11.

MOHAMMED, Khalid Shaikh (také znám jako ALI, Salem; BIN KHALID, Fahd Bin Adballah; HENIN, Ashraf Refaat Nabith; WADOOD, Khalid Adbul), narozen 14.4.1965 nebo 1.3.1964 v Pákistánu; č. cestovního pasu: 488555.

12.

ȘANLI, Dalokay (také znám jako Sinan), narozen 13.10.1976 v Pülümüru (Turecko).

13.

SHAHLAI, Abdul Reza (také znám jako Abdol Reza Shala'i, Abd-al Reza Shalai, Abdorreza Shahlai, Abdolreza Shahla'i, Abdul-Reza Shahlaee, Hajj Yusef, Haji Yusif, Hajji Yasir, Hajji Yusif, Yusuf Abu-al-Karkh), narozen kolem roku 1957 v Íránu. Adresy: 1) Kermánšáh, Írán, 2) vojenská základna Mehrán, provincie Ílám, Írán.

14.

SHAKURI, Ali Gholam, narozen kolem roku 1965 v Teheránu, Írán.

15.

SOLEIMANI, Qasem (také znám jako Ghasem Soleymani; Qasmi Sulayman; Qasem Soleymani; Qasem Solaimani; Qasem Salimani; Qasem Solemani; Qasem Sulaimani; Qasem Sulemani), narozen 11.3.1957 v Íránu. Státní příslušník Íránu. Číslo cestovního pasu: 008827 (íránský diplomatický pas), vydaný roku 1999. Titul: generálmajor.

II.   SKUPINY A SUBJEKTY

1.

„Abu Nidal Organisation“ („Organizace Abú Nidal“; „ANO“; také známa jako „Revoluční rada Fatáhu“; „Arabské revoluční brigády“; „Černé září“; „Revoluční organizace socialistických muslimů“).

2.

„Al-Aqsa Martyrs' Brigade“ („Brigáda mučedníků al-Aksá“).

3.

„Al-Aqsa e.V.“ („Sdružení Al-Aksá e.V.“).

4.

„Babbar Khalsa“.

5.

„Communist Party of the Philippines“ („Komunistická strana Filipín“), včetně „New Peoples Army“, „NPA“(„Nové lidové armády“), Filipíny.

6.

„Ředitelství pro vnitřní bezpečnost íránského Ministerstva pro zpravodajskou činnost a bezpečnost“.

7.

„Gama'a al-Islamiyya“ (také známa jako „Al-Gama'a al-Islamiyya“; „Islámská skupina“; „IG“).

8.

„İslami Büyük Doğu Akıncılar Cephesi“ („IBDA-C“; „Fronta islámských bojovníků Velkého východu“).

9.

„Hamas“ („Hamás“), včetně „Hamas-Izz al-Din al-Qassem“.

10.

„Hizballah Military Wing“ („Vojenské křídlo Hizballáhu“; také známa jako „Hezbollah Military Wing“; „Hizbullah Military Wing“; „Hizbollah Military Wing“; „Hezballah Military Wing“; „Hisbollah Military Wing“; „Hizbu'llah Military Wing“; „Hizb Allah Military Wing“; „Jihad Council“ (a všechny podřízené složky, včetně organizace pro vnější bezpečnost)).

11.

„Hizbul Mujahideen“ („Hizb al-Mudžáhidín“; „HM“).

12.

„Khalisan Zindabad Force“ („KZF“).

13.

„Kurdistan Workers' Party“ („Kurdská strana pracujících“; „PKK“; také známa jako „KADEK“; „KONGRA-GEL“).

14.

„Liberation Tigers of Tamil Eelam“ („Tygři osvobození tamilského Ílamu“, „LTTE“).

15.

„Ejército de Liberación Nacional“ („Národně osvobozenecká armáda“).

16.

„Palestinian Islamic Jihad“ („Palestinský islámský džihád“; „PIJ“).

17.

„Popular Front for the Liberation of Palestine“ („Lidová fronta za osvobození Palestiny“; „PFLP“).

18.

„Popular Front for the Liberation of Palestine – General Command“ („Vrchní velitelství Lidové fronty za osvobození Palestiny“; také známo jako „PFLP-General Command“).

19.

„Devrimci Halk Kurtuluș Partisi-Cephesi“ („Revoluční lidově osvobozenecká armáda/fronta/strana“; „DHKP/C“; také známa jako „Devrimci Sol“ („Revoluční levice“); „Dev Sol“).

20.

„Sendero Luminoso“ („Světlá stezka“; „SL“).

21.

„Teyrbazen Azadiya Kurdistan“ („TAK“; také známa jako „Kurdistan Freedom Falcons“ („Sokoli za osvobození Kurdistánu“); „Kurdistan Freedom Hawks“ („Jestřábi za osvobození Kurdistánu“)).

JEDNACÍ ŘÁDY

9.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/19


ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY EVROPSKÉ AGENTURY PRO LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY

ze dne 12. června 2019

o vnitřních předpisech týkajících se omezení některých práv subjektů údajů, pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci fungování této agentury

SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ AGENTURY PRO LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY,

s ohledem na smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na čl. 25 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (2),

s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie, a zejména na čl. 2 odst. 3 a čl. 30 přílohy IX tohoto řádu, a na pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie,

s ohledem na prováděcí pravidla agentury EMA týkající se provádění správních šetření a kárných řízení ze dne 8. června 2012 (3),

s ohledem na pokyny EIOÚ vydané dne 18. prosince 2018 a na oznámení EIOÚ pro účely čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725,

po konzultaci výboru zaměstnanců,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská agentura pro léčivé přípravky (dále jen „agentura EMA“ nebo „agentura“) byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (4) za účelem koordinace stávajících vědeckých zdrojů, které jsou jí dány k dispozici členskými státy k hodnocení a farmakovigilanci léčivých přípravků a dozoru nad nimi;

(2)

Agentura provádí správní šetření a kárná řízení v souladu s pravidly stanovenými ve služebním řádu úředníků Evropské unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, agentura může rovněž provádět předběžné činnosti související s případy možných nesrovnalostí ohlášených úřadu OLAF (v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013), zpracovávat případy whistleblowingu, zpracovávat (formální a neformální) řízení související s obtěžováním, vyřizovat interní a externí stížnosti, provádět interní audity, provádět vyšetřování ze strany pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 a vyšetřování (IT) bezpečnosti prováděná interně nebo se zapojením externích subjektů (např. skupiny CERT-EU);

(3)

Agentura zpracovává několik kategorií osobních údajů, jako jsou identifikační údaje, kontaktní údaje, profesní údaje. Odpovědnost správce údajů nese Evropská agentura pro léčivé přípravky, kterou zastupuje její výkonný ředitel. Interně byl pro činnosti, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, jmenován jako správce údajů jednající na základě přenesení pravomoci (pro účely tohoto rozhodnutí dále jen „správce“) vedoucí oddělení pro správu a řízení organizace. Pokud se správní šetření nebo kárné řízení týká vedoucího oddělení pro správu a řízení organizace, je u příslušného šetření nebo řízení správcem zástupce výkonného ředitele. Osobní údaje se ukládají v elektronickém souboru a v tištěné podobě. Spis v tištěné podobě je uložen v uzamčené skříňce, ke které mají přístup pouze zaměstnanci pověření vedoucími pracovníky. Elektronické soubory jsou uloženy v zabezpečeném elektronickém prostředí, které je navrženo a udržováno tak, aby zabránilo náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně, přenosu, neoprávněnému zpřístupnění osobních údajů interním i externím partnerům, kteří nejsou oprávněni k přístupu k těmto údajům, nebo neoprávněnému přístupu těchto partnerů k těmto údajům;

(4)

Zpracovávané osobní údaje jsou uchovávány v souladu s čl. 13 prováděcích pravidel agentury EMA týkajících se provádění správních šetření a kárných řízení ze dne 8. června 2012, jak je vysvětleno v čl. 2 odst. 3 tohoto rozhodnutí;

(5)

Toto rozhodnutí o vnitřních předpisech by mělo platit pro všechny operace zpracování provedené agenturou v rámci jejích správních šetření a kárných řízení, jakož i předběžných činností souvisejících s případy možných nesrovnalostí oznámených úřadu OLAF, zpracování případů whistleblowingu, zpracování (formálních a neformálních) řízení souvisejících s obtěžováním, vyřizování interních a externích stížností, provádění interních auditů, provádění vyšetřování ze strany pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 a vyšetřování (IT) bezpečnosti prováděných interně nebo se zapojením externích subjektů (např. skupiny CERT-EU). Toto rozhodnutí by mělo platit pro operace zpracování provedené před zahájením výše uvedených řízení, během těchto řízení a během sledování návazného postupu v reakci na výstupy těchto řízení.

(6)

Toto rozhodnutí o vnitřních předpisech by se mělo rovněž vztahovat na činnosti související s pomocí a spoluprací, které agentura poskytuje mimo své správní šetření jiným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, příslušným orgánům členských států a mezinárodním organizacím za účelem ochrany jejich operací zpracování, jakož i na činnosti související se spoluprací s orgány a institucemi EU a s předáváním informací týkajících se správního šetření nebo kárného řízení těmto orgánům a institucím. Za tímto účelem by agentura měla konzultovat příslušné orgány, instituce a jiné subjekty, úřady nebo organizace, pokud jde o příslušné důvody pro zavedení omezení a o nezbytnost a přiměřenost omezení;

(7)

Agentura musí uvést odůvodnění vysvětlující, proč jsou omezení přísně vzato nezbytná a přiměřená v demokratické společnosti, a dodržovat podstatu základních práv a svobod;

(8)

V tomto rámci je agentura povinna v průběhu výše uvedených postupů dodržovat v maximální možné míře základní práva subjektů údajů, zejména však ta, která se týkají práva na přístup a opravu a práva na výmaz, jak je zakotveno v nařízení (EU) 2018/1725;

(9)

Je však možné, že agentura bude muset odepřít poskytnutí informací subjektu údajů a jiná práva subjektu údajů, a to zejména s cílem chránit vlastní vyšetřování a řízení, vyšetřování a řízení jiných veřejných orgánů, jakož i práva jiných osob související s vyšetřováními a řízeními agentury;

(10)

Agentura tak může odepřít poskytnutí informací za účelem ochrany svých správních šetření a kárných řízení, vyšetřování a řízení jiných veřejných orgánů, jakož i za účelem ochrany totožnosti informátorů a dalších osob, které se řízení účastní, včetně oznamovatelů a svědků, kteří by neměli pocítit negativní dopady jejich spolupráce s agenturou. Konkrétně čl. 5 odst. 3 prováděcích pravidel agentury EMA týkajících se provádění správních šetření a kárných řízení ze dne 8. června 2012 stanoví povinnost informovat každého zaměstnance, který by mohl být osobně zapojen do vyšetřování, pokud toto oznámení nenarušuje šetření. To představuje omezení uplatňování práv subjektů údajů, zejména článků 14 až 21, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725. Proto se v souladu s čl. 25 téhož nařízení stanoví vnitřní předpisy s cílem zajistit, aby takové omezení respektovalo podstatu základních práv a svobod a představovalo nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti;

(11)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 může správce odepřít nebo upustit od poskytnutí informací subjektu údajů o důvodech pro uplatnění omezení, pokud by oznámení jakýmkoli způsobem ohrozilo účel omezení. Aby bylo zajištěno, že je právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 omezeno pouze po dobu, po kterou trvají důvody pro odepření, měla by agentura svůj postoj pravidelně přezkoumávat.

(12)

Pokud je uplatněno omezení práv jiných subjektů údajů, měl by správce v jednotlivých případech posoudit, zda by oznámení omezení ohrozilo jeho účel;

(13)

V souladu se zásadou přiměřenosti by agentura měla pravidelně (přibližně každých šest měsíců) sledovat, zda stále existují podmínky, které odůvodňují konkrétní omezení. V souladu s výše uvedeným by agentura měla toto omezení zrušit, jakmile pominou podmínky, které omezení odůvodňují;

(14)

Agentura by měla v okamžiku odepření poskytnutí informací nebo při uplatnění jiného omezení práva subjektů údajů, jakož i při posuzování podmínek, pokud jde o to, zda je omezení stále odůvodněné, konzultovat pověřence pro ochranu osobních údajů;

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví předpisy týkající se podmínek, za kterých může agentura v rámci správních šetření a kárných řízení při oznamování případů úřadu OLAF podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 v souladu s čl. 25 nařízení (EU) 2018/1725 omezit uplatňování práv zakotvených v článcích 14 až 21, 35 a 36, jakož i v článku 4 v rozsahu, v němž jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 21.

2.   Toto rozhodnutí platí pro operace zpracování ze strany agentury za účelem provádění správních šetření a kárných řízení, jakož i provádění předběžných činností souvisejících s případy možných nesrovnalostí oznámených úřadu OLAF (podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013), zpracování případů whistleblowingu, zpracování (formálních a neformálních) řízení související s obtěžováním, vyřizování interních a externích stížností, provádění interních auditů, provádění vyšetřování ze strany pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 a vyšetřování (IT) bezpečnosti prováděných interně nebo se zapojením externích subjektů (např. skupiny CERT-EU).

Toto rozhodnutí by se mělo rovněž vztahovat na činnosti agentury v oblasti pomoci a spolupráce poskytované agenturou mimo její správní šetření jiným orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, příslušným orgánům členských států a mezinárodním organizacím za účelem ochrany jejich zpracování.

Toto rozhodnutí se navíc vztahuje na činnosti související se spoluprací s orgány a institucemi EU a s předáváním informací týkajících se správního šetření nebo kárného řízení těmto orgánům a institucím, pokud jsou tyto informace pro příjemce nezbytné pro vyhodnocení důvodů pro zahájení formálního vyšetřování nebo řízení.

3.   Agentura zpracovává několik kategorií osobních údajů, jako jsou identifikační údaje, kontaktní údaje, profesní údaje. Mezi kategorie dotčených údajů patří tvrdé údaje (například administrativní údaje, telefon, soukromá adresa, elektronická komunikace a provozní údaje) a/nebo měkké údaje (například hodnotící posudky, zahájení šetření, zprávy o předběžných vyšetřováních, záznamy/zápisy z prohlášení svědků a slyšení souvisejících s vyšetřováním, společenské aktivity a chování zaměstnanců, připomínky ke schopnostem a výkonnosti dotčeného zaměstnance (dotčených zaměstnanců) atd.)

4.   Kategorie subjektů údajů, na něž se může vztahovat toto rozhodnutí, jsou zaměstnanci a bývalí zaměstnanci agentury, tj. (bývalí) zaměstnanci, úředníci/administrátoři, vyslaní národní odborníci a stážisté, jakož i (bývalí) dodavatelé agentury.

5.   Za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí se mohou omezení vztahovat na tato práva: poskytování informací a oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725; právo subjektu údajů na přístup podle čl. 17 nařízení (EU) 2018/1725; právo na opravu, výmaz, omezení zpracování a oznámení o opravě nebo výmazu v souladu s článkem 18, čl. 19 odst. 1 a články 20 a 21 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 2

Specifikace správců a záruk

1.   Odpovědnost správce údajů nese Evropská agentura pro léčivé přípravky, kterou zastupuje její výkonný ředitel. Interně byl pro činnosti, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, jmenován jako správce jednající na základě přenesení pravomoci vedoucí oddělení pro správu a řízení organizace. Pokud se správní šetření nebo kárné řízení týká vedoucího oddělení pro správu a řízení organizace, je u příslušného šetření nebo řízení správcem zástupce výkonného ředitele.

2.   Osobní údaje se ukládají v elektronickém souboru a/nebo v tištěné podobě. S cílem předejít porušení zabezpečení osobních údajů, únikům údajů či jejich neoprávněnému zpřístupnění jsou zavedeny tyto záruky:

(a)

Spis v tištěné podobě je uložen v uzamčené skříňce, ke které mají přístup pouze zaměstnanci pověření na základě zásady udělování přístupu jen osobám, které jej potřebují. Rovněž je s cílem zajistit řádné záruky zaveden bezpečnostní systém prostor, politiky správy interních záznamů, školení zaměstnanců a audity.

(b)

Elektronické soubory jsou uloženy v zabezpečeném elektronickém prostředí, které je navrženo a udržováno tak, aby zabránilo náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně, přenosu, neoprávněnému zpřístupnění osobních údajů interním i externím partnerům, kteří nejsou oprávněni k přístupu k těmto údajům, nebo neoprávněnému přístupu těchto partnerů k těmto údajům.

(c)

Přísná pravidla týkající se důvěrnosti a služebního tajemství, která se vztahují na jmenované vyšetřovatele a/nebo jakékoli osoby, která se jinak účastní správního šetření nebo kárného řízení podle prováděcích pravidel agentury EMA týkajících se provádění správních šetření a kárných řízení ze dne 8. června 2012, jakož i podle služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie zajišťují vysokou úroveň ochrany proti rizikům pro práva a svobody subjektů údajů, jichž se zpracování týká.

(d)

V souladu se zásadou minimalizace údajů bude agentura shromažďovat a zpracovávat pouze osobní údaje, které jsou přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. V případě zpracovávání zvláštních kategorií údajů, jakož i v případě zpracovávání osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů nebo souvisejících bezpečnostních opatření, se použijí další záruky.

3.   Použijí se tyto lhůty ukládání a uchovávání:

(a)

Podle článku 13 prováděcích pravidel agentury EMA týkajících se provádění správních šetření a kárných řízení ze dne 8. června 2012 se v případě, že proti zaměstnanci není vzneseno žádné obvinění, nebo že je vzneseno obvinění, avšak nebyl přijat žádný kázeňský postih, spis v tištěné podobě a elektronický soubor postupu správního šetření, jakož i kopie původního oznámení zaměstnanci podle čl. 5 týchž prováděcích pravidel, uchovávají po dobu 5 let ode dne rozhodnutí o tom, že není zapotřebí vznášet žádné obvinění nebo přijímat kázeňský postih. Toto ustanovení se nepoužije na rozhodnutí vložené do osobního spisu zaměstnance na jeho žádost v souladu s čl. 1 odst. 3 přílohy IX služebního řádu a čl. 5 odst. 5 prováděcích pravidel agentury EMA týkajících se provádění správních šetření a kárných řízení ze dne 8. června 2012. Toto rozhodnutí je z osobního spisu odstraněno pouze na žádost dotčeného zaměstnance.

(b)

Pokud je proti zaměstnanci vzneseno obvinění, spis v tištěné podobě a elektronický soubor, jakož i kopie původního oznámení zaměstnanci v osobním spisu se uchovávají po dobu 10 let od data rozhodnutí o přijetí kázeňského postihu. Ve výjimečných případech, kdy je v zájmu agentury uchovávat spis správního šetření po uplynutí lhůty 10 let, musí být šest měsíců před uplynutím lhůty 10 let vydáno odůvodněné rozhodnutí, které musí být sděleno dotčenému zaměstnanci. V odůvodněném rozhodnutí musí být uvedena dodatečná lhůta, po kterou se spis správního šetření uchovává. V takových případech se rovněž uchovává oznámení v osobním spisu zaměstnance.

4.   Riziko pro práva a svobody subjektu údajů může být spojeno s rizikem pro právo na zachování důvěrnosti jeho soukromé komunikace, právo na svobodu projevu a informací a právo na obhajobu a být vyslechnut. Tato rizika budou posuzována s ohledem na důvody a účely, které odůvodňují uplatnění omezení stanovená v tomto rozhodnutí. Tato operace posuzování musí být řádně zdokumentována a prováděna na základě analýzy jednotlivých případů s cílem zajistit, že se omezení uplatní pouze v případě potřeby a přiměřeným způsobem a rovněž v souladu s pravidly stanovenými v tomto rozhodnutí.

Článek 3

Omezení

1.   Podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 se jakékoli omezení použije pouze s cílem zaručit:

(a)

prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;

(b)

jiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo některého členského státu, zejména důležitý zájem Unie nebo některého členského státu, včetně veřejného zdraví a sociálního zabezpečení;

(c)

vnitřní bezpečnost orgánů a subjektů Unie, včetně jejich sítí elektronických komunikací;

(d)

prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání;

(e)

monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až c);

(f)

ochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých;

2.   Jako zvláštní případ účelů uvedených v odstavci 1 výše může agentura použít omezení v souvislosti s osobními údaji vyměněnými s útvary Komise nebo orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi, a to za těchto okolností:

(a)

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen útvary Komise nebo orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na základě jiných aktů, jak stanoví článek 25 nařízení (EU) 2018/1725, nebo v souladu s kapitolou IX uvedeného nařízení nebo se zřizovacími akty orgánů, institucí a jiných subjektů Unie;

(b)

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen příslušnými orgány členských států na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5) nebo v souladu s vnitrostátními opatřeními, jimiž se provádí čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (6);

(c)

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl ohrozit spolupráci agentury s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při provádění jeho úkolů.

Před použitím omezení za okolností uvedených v písm. a) a b) prvního pododstavce konzultuje agentura příslušné útvary Komise, orgány, instituce a jiné subjekty Unie nebo příslušné orgány členských států, ledaže je agentuře zjevné, že použití omezení je stanoveno jedním z aktů uvedených v těchto písmenech.

3.   Jakékoli omezení musí být v demokratické společnosti nutné a přiměřené a musí respektovat podstatu základních práv a svobod.

4.   Na základě těchto pravidel se provede test nezbytnosti a přiměřenosti. Test se v každém jednotlivém případě zdokumentuje prostřednictvím oznámení o interním posuzování za účelem vyvození odpovědnosti.

5.   Omezení musí být řádně sledována a každých šest měsíců se provádí pravidelný přezkum s cílem posoudit, zda stále existují podmínky, které odůvodňují konkrétní omezení.

6.   Omezení se zruší, jakmile pominou podmínky, které je odůvodňují, například pokud by výkon práv subjektu údajů (např. poskytování informací o zpracování údajů a přístupu ke spisu) již neohrozil účel dotčeného vyšetřování nebo řízení.

Článek 4

Informace poskytované pověřenci pro ochranu údajů a přezkum

1.   Kdykoli správce (jménem agentury) omezí uplatňování práv subjektů údajů v souladu s tímto rozhodnutím, bez zbytečného odkladu informuje pověřence pro ochranu osobních údajů agentury a poskytne přístup k záznamům a dokumentaci posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení (včetně jakýchkoli dokumentů obsahujících podkladové faktické a právní skutečnosti). Tento požadavek se vztahuje i na jakékoli následné přezkumy omezení.

2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může správce písemně požádat, aby přezkoumal použití omezení. Agentura písemně informuje pověřence pro ochranu osobních údajů o výsledku vyžádaného přezkumu.

3.   Výměna informací s pověřencem pro ochranu osobních údajů musí být během celého postupu zaznamenávána a písemně zdokumentována.

Článek 5

Omezení poskytování informací subjektům údajů

1.   Agentura zahrne do prohlášení o ochraně osobních údajů týkajícího se správních šetření a kárného řízení informace týkající se možného omezení těchto práv a zveřejní je na svém intranetu. Součástí informací je i to, která práva mohou být omezena, důvody pro toto omezení a případná délka trvání.

2.   Kromě toho, aniž by byly dotčeny níže uvedené odstavce, agentura bez zbytečného odkladu písemnou formou jednotlivě informuje subjekty údajů o jejich právech týkajících se současných nebo budoucích omezení.

3.   Pokud agentura zcela nebo zčásti omezí poskytování informací subjektům údajů v souladu s tímto rozhodnutím, zaznamená důvody tohoto omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení. Pro tyto účely se v záznamu uvede, jak by poskytnutí informací ohrozilo účel dotčeného vyšetřování nebo řízení, nebo jak by nepříznivě ovlivnilo práva a svobody jiných osob. Záznam a případně dokumenty obsahující faktické a právní skutečnosti se evidují. Na žádost se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů.

4.   Omezení uvedené ve třetím odstavci platí, dokud budou platit důvody, které jeho platnost odůvodňují. Jakmile důvody omezení pominou, agentura poskytne subjektu údajů dotčené informace a uvede důvody omezení. Subjekty údajů mohou zaslat pověřenci pro ochranu údajů jakékoli dotazy.

5.   Současně agentura informuje subjekt údajů o právu kdykoliv podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

6.   Agentura přezkoumá použití omezení každých šest měsíců ode dne přijetí omezení a při uzavření řízení.

Článek 6

Omezení práva subjektů údajů na přístup k informacím

1.   Pokud subjekty údajů požádají o přístup ke svým osobním údajům zpracovávaným v souvislosti s jedním nebo více konkrétními případy nebo ke konkrétní operaci zpracování v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2018/1725, omezí agentura posouzení žádosti pouze na tyto osobní údaje.

2.   Pokud agentura zcela nebo částečně omezí právo na přístup uvedené v článku 17 nařízení (EU) 2018/1725, podnikne následující kroky:

(a)

ve své odpovědi na žádost informuje dotčený subjekt údajů o použitých omezeních a o jejich hlavních důvodech, pokud to neohrozí účel dotčeného vyšetřování nebo řízení, a o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o opravný prostředek u Soudního dvora Evropské unie;

(b)

zaznamená důvody omezení, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení. Pro tyto účely se v záznamu uvede, jak by poskytnutí přístupu ohrozilo účel dotčeného vyšetřování nebo řízení, nebo jak by negativně ovlivnilo práva a svobody jiných osob.

Poskytnutí informací uvedených v písmenu a) lze v souladu s čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 odepřít, neprovést nebo zamítnout.

3.   Záznam uvedený v odst. 2 písm. b) a případně dokumenty obsahující podkladové faktické a právní skutečnosti se evidují. Na žádost se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů. Použije se čl. 25 odst. 7 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 7

Omezení práva na opravu, výmaz a omezení zpracování

Pokud agentura zcela nebo částečně omezí uplatňování práva na opravu, výmaz a omezení zpracování uvedeného v článku 18, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1 a článku 21 nařízení (EU) 2018/1725, podnikne kroky stanovené v čl. 6 odst. 2 tohoto rozhodnutí a eviduje záznam v souladu s čl. 6 odst. 3 rozhodnutí.

Článek 8

Omezení oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů a důvěrnosti elektronických komunikací

1.   Pokud agentura omezí oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů podle článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, zaznamená a eviduje důvody omezení v souladu s čl. 5 odst. 3 až 6 tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud agentura omezí právo na důvěrnost elektronických komunikací subjektu údajů podle článku 36 nařízení (EU) 2018/1725, zaznamená a eviduje důvody omezení v souladu s čl. 5 odst. 3 až 6 tohoto rozhodnutí.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Amsterodamu dne 12. června 2019.

Christa WIRTHUMER-HOCHE

předsedkyně správní rady agentury EMA


(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

(3)  Dok. ref. 7.20/08.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Unie pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).