1.   S výhradou této dohody se články 1 až 24, čl. 25 odst. 1, články 26 až 32 a článek 34 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, použijí v dvoustranných vztazích mezi Lichtenštejnským knížectvím a každým členským státem.

2.   S výhradou této dohody se články 1 až 19 a článek 21 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, s výjimkou kapitoly 4 bodu 1 uvedené přílohy, použijí v dvoustranných vztazích mezi Lichtenštejnským knížectvím a každým členským státem.

3.   Prohlášení učiněná členskými státy v souvislosti s rozhodnutími Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV se použijí rovněž v jejich dvoustranných vztazích s Lichtenštejnským knížectvím.

4.   S výhradou této dohody se články 1 až 5 a čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti použijí v dvoustranných vztazích mezi Lichtenštejnským knížectvím a každým členským státem.

1.   S cílem zajistit, aby ustanovení uvedená v článku 1 byla uplatňována a vykládána co nejjednotněji, smluvní strany neustále sledují vývoj judikatury Soudního dvora Evropské unie a příslušných soudů Lichtenštejnského knížectví týkající se těchto ustanovení. K tomuto účelu se vytvoří mechanismus pro zajištění vzájemného pravidelného předávání této judikatury.

2.   Je-li Soudnímu dvoru Evropské unie soudem členského státu předložena k rozhodnutí předběžná otázka týkající se výkladu jakéhokoli ustanovení uvedeného v článku 1, je Lichtenštejnské knížectví oprávněno předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy nebo písemná vyjádření.

1.   V případě, že je třeba pozměnit ustanovení uvedená v článku 1, Evropská unie o této změně co nejdříve informuje Lichtenštejnské knížectví a zjistí jeho případné připomínky.

2.   Evropská unie oznámí Lichtenštejnskému knížectví jakoukoli změnu ustanovení uvedených v článku 1, jakmile je přijata.

Lichtenštejnské knížectví se nezávisle rozhodne, zda souhlasí s obsahem změny a zda ji provede ve svém vnitrostátním právním řádu. Toto rozhodnutí se Evropské unii oznámí do tří měsíců od oznámení změny uvedené v prvním pododstavci.

3.   Pokud může být obsah změny pro Lichtenštejnské knížectví závazný až po splnění ústavních požadavků, informuje o tom Lichtenštejnské knížectví Evropskou unii při jejím oznámení. Lichtenštejnské knížectví neprodleně písemně uvědomí Evropskou unii o splnění všech ústavních požadavků. Není-li požadováno referendum, provede oznámení bezprostředně po uplynutí lhůty pro referendum. Je-li požadováno referendum, má Lichtenštejnské knížectví k učinění oznámení lhůtu nejvýše osmnáct měsíců od data oznámení Evropské unie. Od stanoveného dne, kdy má změna vstoupit pro Lichtenštejnské knížectví v platnost, až do oznámení o splnění ústavních požadavků Lichtenštejnské knížectví prozatímně uplatňuje, je-li to možné, obsah změny.

4.   Pokud Lichtenštejnské knížectví s obsahem změny nesouhlasí, uplatňování této dohody se pozastaví. Svolá se zasedání smluvních stran za účelem posouzení veškerých možností, jak zajistit další řádné fungování této dohody, včetně možného uznání rovnocennosti právních předpisů. Pozastavení uplatňování dohody skončí, jakmile Lichtenštejnské knížectví oznámí, že s obsahem změny souhlasí, nebo pokud se smluvní strany dohodnou na opětném uplatňování dohody.

5.   Pokud se smluvní strany během šesti měsíců, kdy je uplatňování dohody pozastaveno, nedohodnou na jejím opětném uplatňování, pozbude dohoda platnosti.

6.   Odstavce 4 a 5 tohoto článku se nevztahují na změny týkající se kapitol 3, 4 nebo 5 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV nebo článku 17 rozhodnutí Rady 2008/616/SVV, v souvislosti s nimiž Lichtenštejnské knížectví oznámilo Evropské unii, že se změnou nesouhlasí, přičemž uvedlo důvody svého nesouhlasu. V takovém případě, a aniž je dotčen článek 10 této dohody, se v dvoustranných vztazích mezi Lichtenštejnským knížectvím a každým z členských států nadále uplatňují příslušná ustanovení v nezměněném znění.

1.   Lichtenštejnské knížectví může i nadále uplatňovat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání týkající se přeshraniční spolupráce s členskými státy, které jsou v platnosti ke dni uzavření této dohody, pokud tyto dohody nebo ujednání nejsou neslučitelné s cíli této dohody. Lichtenštejnské knížectví Evropské unii oznámí dohody nebo ujednání, které bude i nadále uplatňovat.

2.   Po vstupu této dohody v platnost může Lichtenštejnské knížectví uzavírat nebo uvádět v platnost další dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání týkající se přeshraniční spolupráce s členskými státy, pokud tyto dohody nebo ujednání rozšiřují nebo prohlubují cíle této dohody. Lichtenštejnské knížectví oznámí Evropské unii takové nové dohody nebo ujednání do tří měsíců od jejich podpisu, nebo v případě dohod či ujednání, které byly podepsány před vstupem této dohody v platnost, do tří měsíců od jejich vstupu v platnost.

3.   Dohody a ujednání podle odstavců 1 a 2 se nesmějí dotýkat vztahů s členskými státy, které nejsou jejich stranami.

4.   Touto dohodou nejsou dotčeny stávající dohody o právní pomoci nebo vzájemném uznávání soudních rozhodnutí.

1.   Smluvní strany si vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro vyjádření souhlasu být touto dohodou vázány.

2.   Evropská unie může vyjádřit svůj souhlas s tím, že bude touto dohodou vázána, i v případě, že rozhodnutí týkající se zpracování osobních údajů, které jsou předávány nebo byly předávány podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV, ještě nebyla přijata pro všechny členské státy.

3.   Ustanovení čl. 5 odst. 1 a 2 se uplatňují prozatímně ode dne podpisu této dohody.

4.   Pokud jde o změny ustanovení uvedených v článku 1, které jsou přijaty v době od podpisu této dohody až do jejího vstupu v platnost, lhůta tří měsíců uvedená v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci začíná běžet dnem vstupu této dohody v platnost.

5.   Při učinění oznámení podle odstavce 1 nebo kdykoli poté, je-li tak stanoveno, učiní Lichtenštejnské knížectví prohlášení uvedená v čl. 1 odst. 3.

6.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni posledního oznámení podle odstavce 1.

7.   Osobní údaje jsou členskými státy a Lichtenštejnským knížectvím předávány podle této dohody pouze poté, co byla do vnitrostátního práva států, kterých se toto předávání týká, provedena ustanovení kapitoly 6 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV.

S cílem ověřit, zda tak Lichtenštejnské knížectví učinilo, se uskuteční hodnotící návštěva a zkušební provoz, a to v souladu s podmínkami a ujednáními přijatelnými pro Lichtenštejnské knížectví, jež jsou podobné podmínkám a ujednáním realizovaným pro členské státy podle kapitoly 4 přílohy rozhodnutí Rady 2008/616/SVV.

Na základě celkové hodnotící zprávy a po učinění stejných opatření jako při zahájení automatizované výměny informací v členských státech Rada rozhodne o datu nebo datech, od nichž budou členské státy moci zahájit předávání osobních údajů Lichtenštejnskému knížectví podle této dohody.

8.   Lichtenštejnské knížectví provádí a uplatňuje ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680. Lichtenštejnské knížectví sdělí Evropské komisi znění hlavních ustanovení přijatých v oblasti upravené danou směrnicí.

9.   Lichtenštejnské knížectví provádí a uplatňuje články 1 až 24, čl. 25 odst. 1, články 26 až 32 a článek 34 rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV. Lichtenštejnské knížectví sdělí Evropské komisi znění hlavních ustanovení přijatých v oblasti upravené daným rámcovým rozhodnutím Rady.

10.   Příslušné orgány Lichtenštejnského knížectví nesmí uplatňovat ustanovení kapitoly 2 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV, dokud neprovede a nebude uplatňovat opatření uvedená v odstavcích 8 a 9 tohoto článku.

1.   Platnost této dohody může kterákoli ze smluvních stran kdykoliv ukončit podáním oznámení o vypovězení druhé smluvní straně.

2.   Ukončení platnosti této dohody podle odstavce 1 nabývá účinku šest měsíců po učinění oznámení o vypovězení.

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

1.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro režim základní platby podle čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě I přílohy tohoto nařízení.

2.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro režim jednotné platby na plochu podle čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě II přílohy tohoto nařízení.

3.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro redistributivní platbu podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě III přílohy tohoto nařízení.

4.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí podle čl. 47 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě IV přílohy tohoto nařízení.

5.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro platbu na oblasti s přírodními omezeními podle čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě V přílohy tohoto nařízení.

6.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro platbu pro mladé zemědělce podle čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě VI přílohy tohoto nařízení.

7.   Maximální částky pro rok 2019 pro platbu pro mladé zemědělce podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě VII přílohy tohoto nařízení.

8.   Roční vnitrostátní stropy pro rok 2019 pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle čl. 53 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 jsou stanoveny v bodě VIII přílohy tohoto nařízení.

1.   Unie má institucionální rámec, jehož cílem je podporovat její hodnoty, sledovat její cíle, sloužit jejím zájmům, zájmům jejích občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.

Orgány Unie jsou:

2.   Každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Orgány mezi sebou loajálně spolupracují.

3.   Ustanovení týkající se Evropské centrální banky a Účetního dvora jakož i podrobná ustanovení o ostatních orgánech jsou obsažena ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

4.   Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.

1.   Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.

2.   Hospodářský a sociální výbor se skládá ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

3.   Výbor regionů se skládá ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

4.   Členové Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie.

5.   Rada pravidelně přezkoumává pravidla uvedená v odstavcích 2 a 3, která se týkají složení těchto výborů, aby zohlednila hospodářský, sociální a demografický vývoj v Unii. K tomuto účelu přijímá Rada na návrh Komise rozhodnutí.

1.   Členové výboru jsou jmenováni na dobu pěti let. Rada přijme seznam členů sestavený podle návrhů podaných každým členským státem. Členové mohou být jmenováni opakovaně.

2.   Rada rozhoduje po konzultaci s Komisí. Může si vyžádat názor evropských organizací, které představují jednotlivá hospodářská a sociální odvětví a občanskou společnost, jichž se týkají činnosti Unie.

1.   Funkční období Výboru je pětileté.

2.   Výbor je svoláván po každé pravidelné pětileté obměně věkově nejstarším členem, pokud možno nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy Rada oznámí členům Výboru jejich jmenování.

3.   Členové Výboru nesmí být vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Evropské unie. Při výkonu své funkce a během cest na místo či z místa konání schůze požívají výsad a imunit v souladu s Protokolem o výsadách a imunitách Evropské unie. Těší se svobodě pohybu, osobní nedotknutelnosti a imunitě. Členové dbají na důstojnost Výboru a neohrožují jeho dobrou pověst.

4.   Členové Výboru při výkonu své funkce dbají na důstojnost na pracovišti. Zdrží se jakékoli formy obtěžování a tyto praktiky odsuzují. Členové Výboru podepisují a zavazují se respektovat kodex chování, který je připojen k tomuto jednacímu řádu jako příloha.

Členové Výboru nemohou být zvoleni jako osoby zastávající funkci v jednom z orgánů Výboru, být jmenováni zpravodaji nebo se účastnit oficiální služební cesty, pokud nepodepsali prohlášení vztahující se k tomuto kodexu.

5.   Ve všech svých politikách dbá Výbor na dodržování zásad rovnosti žen a mužů a nediskriminace, jak stanovuje právo Evropské unie. Ve všech svých orgánech Výbor zajistí vyšší než poměrné zastoupení žen. Předsednictvo hodnotí vývoj vyváženého zastoupení žen a mužů a v případě potřeby přijímá konkrétní doporučení. Na konci poloviny funkčního období se předsednictvu předloží zpráva a zhodnotí se vývoj.

1.   Výbor se skládá z následujících orgánů: shromáždění, předsednictvo, předseda a sekce.

2.   Výbor je rozčleněn do tří skupin, jejichž složení a úlohu stanoví článek 30.

3.   Členové Výboru nejsou vázáni žádnými příkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Evropské unie. Při výkonu své funkce a během cest na místo či z místa konání schůze požívají výsad a imunit v souladu s Protokolem o výsadách a imunitách Evropské unie. Těší se svobodě pohybu, osobní nedotknutelnosti a imunitě.

1.   Výbor uznává a přijímá za své tyto symboly Evropské unie:

2.   Výbor slaví Den Evropy dne 9. května.

3.   Vlajka se vztyčuje v budovách Výboru a při oficiálních událostech.

4.   Hymna zní u příležitosti zahájení ustavujících zasedání na počátku každého funkčního období a při dalších slavnostních událostech, zejména při přijímání hlav států či předsedů vlád a při vítání nových členů po rozšíření.

1.   Volba členů předsednictva musí přihlížet k celkové a zeměpisné rovnováze mezi skupinami tak, aby byl každý členský stát zastoupen nejméně jedním a nejvýše třemi členy. Skupiny vyjednají a připraví návrh složení předsednictva, jejž předloží shromáždění.

Předsednictvo tvoří:

2.   Předseda je volen střídavě z členů výše jmenovaných tří skupin.

3.   Předseda ani místopředsedové nemohou být do svých funkcí znovu voleni. Předseda nemůže být během období dvou a půl roku po vypršení svého funkčního období členem předsednictva z titulu funkce místopředsedy, předsedy skupiny či sekce.

4.   Místopředsedové jsou voleni z řad členů dvou skupin, z nichž nepochází předseda.

1.   Během první schůze konané podle článku 1 zvolí Výbor za předsednictví věkově nejstaršího člena ze svých členů předsedu Výboru, dva místopředsedy Výboru, předsedy sekcí a ostatní členy předsednictva na období dvou a půl roku ode dne ustavení Výboru. Nevolí se předsedové skupin.

2.   Za předsednictví věkově nejstaršího člena nesmí proběhnout rozprava o jiném předmětu než o těchto volbách.

1.   S ohledem na ustanovení článku 4 může Výbor ze svých členů vytvořit volební komisi, v níž má každý z členských států jednoho zástupce a která přijímá kandidatury a předkládá shromáždění seznam kandidátů.

2.   Výbor se vysloví k seznamu nebo seznamům kandidátů na členy předsednictva a užšího předsednictva podle ustanovení tohoto článku.

3.   Výbor poté přistoupí k volbě členů předsednictva (nevolí se předsedové skupin) hlasováním o jednom nebo více seznamech kandidátů, popřípadě k několika po sobě následujícím hlasováním.

4.   Hlasovat lze pouze o úplných seznamech kandidátů, které jsou v souladu s ustanoveními článku 4 a k nimž jsou připojena vyjádření souhlasu všech kandidátů.

5.   Do předsednictva jsou zvoleni ti kandidáti ze seznamu, kteří získají největší počet platných hlasů, nejméně však jednu čtvrtinu.

6.   Předseda a dva místopředsedové Výboru jsou následně voleni shromážděním prostou většinou hlasů.

7.   Výbor pak prostou většinou hlasů volí předsedy sekcí.

8.   Nakonec Výbor hlasováním schválí předsednictvo jako celek. Při tomto hlasování musí předsednictvo získat nejméně dvě třetiny platných hlasů.

1.   Předsednictvo je svoláváno předsedou buď z moci úřední, nebo na žádost deseti členů.

2.   Při každé schůzi předsednictva se pořizuje zápis z jednání. Tento zápis se předkládá předsednictvu ke schválení.

3.   Předsednictvo si stanoví svá vlastní jednací pravidla.

4.   Předsednictvo stanoví organizaci a vnitřní postupy Výboru. Po konzultaci se skupinami dále stanoví prováděcí předpisy k jednacímu řádu.

5.   Předsednictvo a předseda vykonávají rozpočtové a finanční pravomoci stanovené finančním nařízením o rozpočtu Unie a jednacím řádem Výboru.

6.   S ohledem na ustanovení rozpočtových a finančních postupů stanoví předsednictvo prováděcí předpisy týkající se výdajů za dopravu a pobyt členů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 21, delegátů a jejich náhradníků jmenovaných podle článku 27 a expertů jmenovaných podle článku 26.

7.   Předsednictvo nese politickou odpovědnost za celkové vedení Výboru. Při výkonu této odpovědnosti dbá zejména na to, aby činnost Výboru a jeho orgánů a pracovníků byla v souladu s institucionální úlohou, která byla Výboru svěřena.

8.   Předsednictvo je odpovědné za řádné využívání lidských zdrojů a rozpočtových a technických prostředků při plnění úkolů, které ukládá Smlouva. Podílí se zejména na vytváření rozpočtu a na organizaci práce sekretariátu.

9.   Předsednictvo může ze svých členů vytvářet skupiny ad hoc k prozkoumání jakékoli otázky spadající do jeho působnosti. S výjimkou otázek souvisejících se jmenováním zaměstnanců se mohou do jejich práce zapojit další členové.

10.   Předsednictvo vždy po šesti měsících přezkoumá, jaké činnosti následovaly po přijetí stanovisek Výboru, a to na základě zprávy vypracované pro tento účel.

11.   Na žádost člena nebo generálního tajemníka podá předsednictvo přesný výklad jednacího řádu a jeho prováděcích předpisů. Závěry předsednictva jsou závazné, s výhradou práva odvolat se ke shromáždění, které rozhoduje jako konečná instance.

12.   Při pětileté obměně členů vyřizuje předsednictvo, kterému končí funkční období, běžné záležitosti až do prvního zasedání nového Výboru. Ve výjimečných případech může pověřit některého člena Výboru, jemuž končí funkční období, výkonem přesně vytyčených či časově omezených úkolů, které vyžadují odborné znalosti.

1.   Zřizuje se Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti (CAF), která radí předsednictvu a předsedovi a je pověřena přípravou všech návrhů rozhodnutí, která musí předsednictvo přijímat ve věcech finančních a rozpočtových nebo organizačních.

2.   Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti předsedá jeden ze dvou místopředsedů Výboru.

Tato komise se skládá z dvanácti členů, které jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

3.   Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti vypracuje návrh rozpočtu Výboru, který předloží předsednictvu ke schválení, a zajistí jeho řádné plnění a předkládání zpráv.

Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti poskytuje poradenství týkající se:

4.   Rozpočet Výboru dodržuje zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu, zásady ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti.

5.   V určitých doplňujících otázkách může předsednictvo přidělit Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti další pravomoci.

6.   Rozhodnutí Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti jsou přijímána v souladu s jejími vnitřními předpisy, které zahrnují následující:

7.   Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti předkládá předsednictvu roční zprávu.

8.   Předseda Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti předsedá delegaci pověřené jednáním s rozpočtovým orgánem Evropské unie a podává o tom zprávu předsednictvu.

9.   Sekretariát sděluje Komisi pro finanční a rozpočtové záležitosti všechny informace, které potřebuje k plnění úkolů souvisejících s poradenstvím poskytovaným předsednictvu a předsedovi Výboru.

1.   Zřizuje se Komise pro komunikaci (COCOM), jejímž úkolem je dávat nezbytné podněty k vytváření komunikační strategie Výboru a zajišťovat její monitorování. Součástí jejích úkolů v rámci jejího pověření je poradenství poskytované předsednictvu a předsedovi Výboru.

2.   Komisi pro komunikaci předsedá jeden ze dvou místopředsedů Výboru. Tato komise se skládá z dvanácti členů, které jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

3.   Komise pro komunikaci koordinuje činnost oddělení odpovídajících za komunikaci, vztahy s tiskem a médii a kulturu a zajišťuje, aby tato činnost byla v souladu se strategií a schválenými programy EHSV.

4.   Komise pro komunikaci každoročně předkládá předsednictvu výroční zprávu o činnosti, jež obsahuje zejména informace o provádění jejích úkolů a pracovní program na následující rok.

1.   Užší předsednictvo Výboru se skládá z předsedy a dvou místopředsedů.

2.   Užší předsednictvo Výboru se za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění schází s předsedy skupin. Na tyto schůze mohou být přizváni předsedové sekcí.

3.   Užší předsednictvo Výboru se schází s předsedy skupin a s předsedy sekcí nejméně dvakrát za rok za účelem vypracování programu prací Výboru a vyhodnocení jejich průběhu.

1.   Předseda řídí veškeré činnosti Výboru a jeho orgánů v souladu se Smlouvou a tímto jednacím řádem. Má všechny pravomoci nutné k vedení a provádění jednání Výboru a zajištění jeho řádného fungování.

2.   Předseda při své činnosti neustále využívá pomoci místopředsedů; může je pověřit určitými úkoly nebo na ně přenést některé odpovědnosti vyplývající z jeho pravomoci.

3.   Předseda může na určitou dobu pověřit některými úkoly generálního tajemníka.

4.   Předseda zastupuje Výbor. Tuto reprezentační pravomoc může přenést na jednoho z místopředsedů, případně na některého člena Výboru.

5.   Předseda podává Výboru zprávy o krocích a opatřeních provedených jménem Výboru v období mezi zasedáními. Tato sdělení nejsou předmětem rozpravy.

6.   Po svém zvolení přednese předseda na plenárním zasedání svůj pracovní program na dobu svého funkčního období. Stejným způsobem přednese na konci svého funkčního období souhrnnou zprávu o výsledcích své činnosti.

Tyto dvě zprávy mohou být ve shromáždění předmětem rozpravy.

1.   Rozšířené užší předsednictvo se skládá z předsedy a obou místopředsedů Výboru a předsedů skupin.

2.   Úkolem rozšířeného užšího předsednictva je:

Za tímto účelem lze na příslušné schůze pozvat předsedy sekcí a poradních komisí a další osoby.

3.   Rozšířené užší předsednictvo se za účelem přípravy pracovního programu Výboru a hodnocení jeho provádění schází alespoň dvakrát do roka s předsedy sekcí a poradních komisí.

1.   Výbor má šest sekcí. Plenární shromáždění však může na návrh předsednictva vytvořit další sekce pro oblasti stanovené ve Smlouvách.

2.   Výbor sestavuje sekce po každé pravidelné pětileté obměně členů na svém ustavujícím zasedání.

3.   Každá pravidelná pětiletá obměna členů Výboru je příležitostí k přezkoumání seznamu a působnosti sekcí.

1.   Počet členů sekce stanoví Výbor na návrh předsednictva.

2.   S výjimkou předsedy musí být každý člen Výboru členem alespoň jedné sekce.

3.   Nikdo nemůže být členem více než dvou sekcí, ledaže by pocházel z členského státu, který je zastoupen devíti nebo méně členy. Nikdo však nemůže být členem více než tří sekcí.

4.   Členové sekcí jsou jmenováni Výborem na dobu dvou a půl roku; mohou být jmenováni opakovaně.

5.   Nahrazení člena sekce se provádí za stejných podmínek jako jeho jmenování.

1.   Předsednictvo každé sekce je voleno na dobu dvou a půl roku a skládá se z dvanácti členů, mezi nimiž je předseda a tři místopředsedové, po jednom z každé skupiny.

2.   Předsedy sekcí a další členy předsednictva sekcí volí Výbor.

3.   Předseda a ostatní členové předsednictva sekce mohou být zvoleni opakovaně.

4.   Předsednictví tří sekcí vykonává střídavě jedna ze skupin, mění se každého dva a půl roku. Stejná skupina nemůže vykonávat předsednictví jedné sekce po dobu delší než pět po sobě následujících let.

1.   Úkolem sekcí je přijímat stanoviska nebo informační zprávy k tématům, která jsou předmětem žádosti o stanovisko, v souladu s ustanoveními článku 37 tohoto jednacího řádu.

2.   Pro zpracování témat, která jsou předmětem žádosti o stanovisko, mohou sekce ze svých členů vytvořit studijní nebo přípravnou skupinu nebo jmenovat samostatného zpravodaje.

3.   Jmenování zpravodajů a v případě potřeby i spoluzpravodajů a sestavování studijních a přípravných skupin vychází z návrhů skupin.

4.   V zájmu rychlého vytvoření studijních skupin a za předpokladu dohody všech tří předsedů skupin o návrhu jmenování zpravodajů, případných spoluzpravodajů a o složení studijních nebo přípravných skupin přijmou předsedové sekcí opatření nutná k zahájení prací.

5.   Zpravodaj, popřípadě ve spolupráci s expertem, monitoruje činnosti, které následovaly po přijetí stanoviska na plenárním zasedání. V tom je mu nápomocen sekretariát dotyčné sekce. Sekce je o průběhu monitorování informována.

6.   Studijní skupiny se nemohou stát trvalými uskupeními, kromě výjimek předem povolených předsednictvem na dané období dvou a půl roku.

1.   Pokud se člen Výboru nemůže dostavit, může se při přípravných pracích sekce nechat zastoupit svým náhradníkem.

2.   Náhradníci nemají v žádném případě hlasovací právo.

3.   Jakmile však člen zastává funkci předsedy sekce nebo studijní skupiny, člena předsednictva sekce nebo zpravodaje, nemůže se při výkonu této funkce nechat zastoupit náhradníkem.

4.   Jméno a příslušnost vybraného náhradníka musí být předloženy ke schválení předsednictvu Výboru.

5.   Náhradník plní během přípravných prací stejné úkoly jako člen, kterého zastupuje, a vztahují se na něj stejná ustanovení ohledně výdajů za dopravu a pobyt jako na člena, kterého zastupuje.

1.   Výbor může výjimečně a z iniciativy svého předsednictva zřizovat podvýbory, jejichž úkolem je vypracovat návrh stanoviska nebo informační zprávy, které se nejdříve předloží předsednictvu a následně k projednání Výboru, a to výhradně k horizontálním otázkám obecného rázu.

2.   V době mezi zasedáními může předsednictvo vytvářet podvýbory pod podmínkou následné ratifikace Výborem. Podvýbor může být vytvořen pouze k jednomu tématu. Jeho existence je ukončena, jakmile Výbor hlasuje o návrhu stanoviska nebo informační zprávy, které podvýbor připravil.

3.   Pokud některé téma, ke kterému se vytváří podvýbor, spadá do působnosti více sekcí, skládá se podvýbor z členů těchto sekcí.

4.   Pravidla, která se vztahují na sekce, se obdobně vztahují také na podvýbory.

1.   Výbor může zřídit střediska pro sledování, jestliže povaha, šíře a složitost tématu, kterým se má zabývat, vyžadují obzvláštní pružnost používaných pracovních metod, postupů a nástrojů.

2.   O vytvoření střediska pro sledování rozhodne plenární shromáždění na základě předchozího rozhodnutí předsednictva o příslušném návrhu některé skupiny nebo sekce.

3.   V rozhodnutí o vytvoření střediska pro sledování musí být vymezen jeho účel, struktura, složení a období, pro něž je vytvořeno.

4.   Střediska pro sledování mohou každoročně vypracovat informační dokument o uplatňování horizontálních ustanovení Smlouvy (sociální doložka, doložka o životním prostředí a doložka o ochraně spotřebitelů) a jejich vlivu na politiky Evropské unie. Tato zpráva může být na základě rozhodnutí shromáždění předložena Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5.   Každé středisko pro sledování pracuje pod záštitou a pod dohledem některé ze sekcí.

1.   Pokud je to pro přípravu určitých prací zapotřebí, může předseda skupiny na návrh zpravodajů nebo spoluzpravodajů jmenovat experty.

2.   Předseda skupiny může rovněž jmenovat experty skupin.

3.   Pokud jde o výdaje za dopravu a pobyt, podílejí se experti na přípravných pracích za stejných podmínek jako členové.

4.   Je-li to účelné, mohou se experti zpravodajů či spoluzpravodajů na jejich návrh účastnit schůzí sekce či poradní komise, na nichž se projednávají stanoviska nebo informační zprávy, pro jejichž přípravu byli jmenováni.

Předseda dané sekce či poradní komise s tím musí nejprve vyjádřit souhlas.

5.   Experti nezastupují Výbor a nejsou oprávněni vyjadřovat se jeho jménem.

6.   Členové Výboru nemohou být jmenováni experty.

Jejich náhradníci mohou být jmenováni experty, pokud je dočasně pozastavena jejich funkce náhradníka.

Delegáti poradních komisí mohou být jmenováni experty pouze té skupiny, která je jmenovala, nebo experty zpravodaje, který je členem této skupiny.

1.   Výbor může vytvářet poradní komise. Skládají se z členů Výboru a ze zástupců složek organizované občanské společnosti, které chce Výbor do své činnosti zapojit.

2.   Tyto komise se ustanovují rozhodnutím plenárního shromáždění po předchozím rozhodnutí předsednictva. Rozhodnutí, kterým jsou komise ustaveny, musí určit jejich účel, strukturu, složení, období, pro něž jsou vytvořeny, a pravidla jejich fungování.

3.   V souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2 tohoto článku může být ustavena Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), která se skládá z členů Výboru a představitelů organizací zastupujících různá hospodářská odvětví, sociální sektory a různé sektory občanské společnosti, jichž se průmyslové změny týkají. Předseda této komise je členem předsednictva Výboru, pro něž každého dva a půl roku vypracovává zprávu o činnosti CCMI. Je vybrán z členů předsednictva, na které se vztahuje čl. 4 odst. 1 písm. d) tohoto jednacího řádu. Pro delegáty a jejich náhradníky, kteří se účastní přípravných prací, platí stejná pravidla týkající se náhrady výdajů na dopravu a pobyt jako pro členy.

1.   Výbor může z podnětu předsednictva udržovat strukturované vztahy s hospodářskými a sociálními radami, s obdobnými institucemi a hospodářskými a sociálními organizacemi občanské společnosti členských států Evropské unie a třetích zemí.

2.   Rovněž jedná tak, aby podpořil vytváření hospodářských a sociálních rad nebo obdobných institucí v zemích, v nichž dosud neexistují.

1.   Výbor může na návrh předsednictva jmenovat delegace pro udržování vztahů s různými hospodářskými a sociálními složkami organizované občanské společnosti ve státech nebo společenstvích států mimo Evropskou unii.

2.   Spolupráce mezi Výborem a partnery z organizované občanské společnosti kandidátských zemí probíhá prostřednictvím smíšených poradních výborů, pokud je rady přidružení vytvořily. Pokud vytvořeny nejsou, probíhá spolupráce v rámci kontaktních skupin.

3.   Smíšené poradní výbory a kontaktní skupiny vypracovávají zprávy a prohlášení, které mohou být Výborem postoupeny příslušným institucím a zúčastněným stranám.

1.   Výbor se skládá ze členů tří skupin, z nichž jedna zastupuje zaměstnavatele, druhá zaměstnance a třetí ostatní hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti.

2.   Skupiny volí své předsedy a místopředsedy. Skupiny se podílejí na přípravě, organizaci a koordinaci prací Výboru a jeho orgánů. Přispívají k jejich informovanosti. Každá skupina má svůj sekretariát.

3.   Skupiny navrhují shromáždění kandidáty pro volbu předsedy a místopředsedů Výboru ve smyslu ustanovení čl. 7 odst. 6 a ve shodě se zásadou rovnosti žen a mužů, jak ji definují orgány Evropské unie.

4.   Předsedové skupin jsou členy předsednictva Výboru podle ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b).

5.   Předsedové skupin jsou předsednictvu Výboru nápomocni při vytváření koncepce činnosti a v případě potřeby při sledování výdajů.

6.   Předsedové skupin se scházejí s užším předsednictvem Výboru za účelem přípravy prací předsednictva a shromáždění.

7.   Skupiny navrhují shromáždění kandidáty pro volbu předsedů sekcí podle čl. 7 odst. 7 a do předsednictev sekcí podle článku 19.

8.   Skupiny předkládají návrhy na složení Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti vytvořené předsednictvem podle čl. 11 odst. 1.

9.   Skupiny předkládají návrhy na složení středisek pro sledování a poradních komisí vytvářených shromážděním podle článků 24 a 27.

10.   Skupiny předkládají návrhy na složení delegací a smíšených poradních výborů vytvářených podle čl. 29 odst. 1 a 2.

11.   Skupiny předkládají návrhy na jmenování zpravodajů a návrhy na složení studijních a přípravných skupin jmenovaných nebo vytvářených sekcemi podle čl. 20 odst. 3.

12.   Při uplatňování odstavců 7 až 11 tohoto článku mají skupiny na zřeteli zastoupení členských států ve Výboru, různé hospodářské a sociální složky společnosti, odborné znalosti a kritéria řádné správy.

13.   Členové Výboru se mohou dobrovolně stát členy některé ze skupin za podmínky, že jejich způsobilost schválí členové příslušné skupiny. Člen Výboru nesmí být členem několika skupin zároveň.

14.   Generální sekretariát poskytuje členům, kteří nejsou členy žádné skupiny, materiální a technickou pomoc potřebnou k výkonu jejich mandátu. Jejich účast ve studijních skupinách a jiných vnitřních strukturách podléhá rozhodnutí předsedy, jemuž předchází konzultace se skupinami.

1.   Členové Výboru se na základě dobrovolné volby mohou seskupovat do zájmových skupin, které zastupují různé hospodářské a sociální zájmy organizované občanské společnosti Evropské unie.

2.   Zájmová skupina se může skládat ze členů tří skupin Výboru. Člen Výboru může být v daný okamžik členem pouze jedné zájmové skupiny.

3.   Vytvoření zájmové skupiny podléhá schválení předsednictvem, které o tom informuje shromáždění.

4.   V rozhodnutí předsednictva, jímž schvaluje vytvoření zájmové skupiny, je vymezen její účel, struktura, složení, období, pro něž je vytvořena, a pravidla jejího fungování.

Toto rozhodnutí může být následně předsednictvem zrušeno či změněno.

Minimální počet členů pro vytvoření zájmové skupiny je deset.

1.   Výbor svolává jeho předseda za účelem přijetí stanovisek na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise.

2.   Výbor svolává jeho předseda na návrh předsednictva a se souhlasem většiny jeho členů, aby ze své vlastní iniciativy vydal stanovisko k jakékoli otázce týkající se Evropské unie, jejích politik a jejich dalšího utváření.

1.   Žádosti o vypracování stanoviska zmíněné v čl. 32 odst. 1 se zasílají předsedovi. Ten v součinnosti s předsednictvem organizuje práce Výboru tak, aby byly v nejvyšší možné míře dodrženy lhůty stanovené v dané žádosti o vypracování stanoviska.

2.   Předsednictvo stanoví pořadí projednání stanovisek jejich uspořádáním do kategorií.

3.   Sekce připraví návrh rozdělení stanovisek do tří kategorií uvedených níže. Uvedou předběžný počet členů studijní skupiny. Po přijetí rozhodnutí užšího předsednictva Výboru a předsedů skupin je návrh předložen předsednictvu k rozhodnutí. Ve zvláštních případech mohou předsedové skupin navrhnout změnu počtu členů studijní skupiny. Předsednictvo na své nadcházející schůzi potvrdí tento nový návrh a stanoví konečný počet členů studijní skupiny.

Trojice kategorií je definována podle těchto kritérií:

4.   V naléhavých případech se použijí ustanovení článku 63 tohoto jednacího řádu.

1.   Předsednictvo může na základě obecných rozhodnutí stanovit a na základě specifických rozhodnutí povolit činnosti, které přímo či nepřímo souvisejí s jeho poradní funkcí. Konkrétně se jedná o:

2.   Prostřednictvím vlastních hodnocení ex post (informační zprávy) EHSV zprostředkovává názory organizací občanské společnosti na dopad politik EU. Hodnocení ex post je kvalitativní a cílené. Toto hodnocení zohledňuje sociální, hospodářské a environmentální dopady.

3.   O účasti členů ve vnějších orgánech rozhodne předsednictvo a tato účast je pravidelně kontrolována a hodnocena. Zastoupení členů ve vnějších orgánech je vyvážené a podléhá střídání.

1.   Za účelem vypracování stanoviska nebo informační zprávy pověří předsednictvo Výboru příslušnou sekci přípravou prací v souladu s čl. 9 odst. 4. Pokud téma jednoznačně spadá do působnosti určité sekce, přísluší toto pověření předsedovi, který o něm informuje předsednictvo.

2.   Pokud chce některá sekce pověřená vypracováním stanoviska vyslechnout stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI), anebo se chce vyjádřit ke stanovisku přidělenému některé sekci, může předsednictvo Výboru povolit, aby CCMI vypracovala doplňující stanovisko k jednomu nebo více bodům, jichž se žádost o vypracování stanoviska týká. Předsednictvo o tom může rozhodnout i z vlastní iniciativy. Předsednictvo organizuje práce Výboru tak, aby umožnilo CCMI připravit stanovisko včas a sekce jej mohla vzít do úvahy.

Zprávu může Výboru podat pouze sekce. Musí však ke svému stanovisku připojit stanovisko, které pro doplnění vypracovala CCMI.

3.   Předseda oznámí rozhodnutí a lhůtu, ve které musí sekce dokončit svou práci, předsedovi dané sekce.

4.   Předseda informuje členy Výboru o zaslané žádosti a o datu, kdy bude toto téma zařazeno do programu jednání plenárního zasedání.

1.   Schůze sekcí připravují jejich předsedové v součinnosti s předsednictvem sekcí.

2.   Schůze řídí předseda sekce, v případě jeho nepřítomnosti jeden z místopředsedů.

1.   Schůze sekce je usnášeníschopná, pokud je přítomna nebo zastoupena více než polovina řádných členů sekce.

2.   Jestliže není dosaženo kvora, předseda schůzi ukončí a na jiný termín a způsobem, jež sám určí, stanoví konání nové schůze, a to ještě téhož dne, která bude usnášeníschopná nezávisle na počtu přítomných nebo zastoupených členů.

1.   Stanovisko sekce obsahuje pouze to znění, které sekce přijala postupem podle článku 61 tohoto jednacího řádu.

2.   Znění zamítnutých pozměňovacích návrhů se uvede v příloze spolu s výsledky příslušného hlasování, jestliže tyto návrhy získaly podporu alespoň čtvrtiny odevzdaných hlasů.

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 20 odst. 2, přípravné práce sekcí probíhají v zásadě v rámci studijní skupiny.

2.   Zpravodaj, kterému je nápomocen expert a v případě potřeby jeden nebo více spoluzpravodajů, se seznámí s daným tématem, vezme do úvahy vyjádřené názory a na tomto základě vypracuje návrh stanoviska, který je předán předsedovi sekce.

3.   Studijní skupiny nerozhodují hlasováním.

1.   Zasedání připravuje předseda v součinnosti s předsednictvem. Předsednictvo se schází před každým zasedáním, popřípadě v průběhu zasedání, za účelem organizace prací.

2.   Předsednictvo může stanovit pro jednotlivá stanoviska dobu trvání všeobecné rozpravy na plenárním zasedání.

1.   Návrh programu jednání, o němž předsednictvo rozhodlo na základě návrhu užšího předsednictva připraveného ve spolupráci s předsedy skupin, zasílá předseda Výboru nejméně dva týdny před zahájením zasedání všem členům Výboru a rovněž Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.   Návrh programu jednání se na úvod každého zasedání předkládá shromáždění ke schválení. Jakmile je program jednání schválen, musí být jeho jednotlivé body projednány v průběhu té schůze, na jejíž pořad byly zařazeny. Podklady potřebné pro jednání Výboru jsou členům zpřístupněny v souladu s článkem 44.

1.   Výbor je usnášeníschopný, pokud je na zasedání přítomna nebo zastoupena více než polovina jeho členů.

2.   Jestliže není dosaženo kvora, předseda jednání ukončí a na jiný termín, jenž sám určí, stanoví konání nového jednání, avšak v rámci téhož zasedání, kdy bude shromáždění usnášeníschopné nezávisle na počtu přítomných nebo zastoupených členů.

1.   Předseda zahajuje zasedání, vede rozpravu a dbá na dodržování jednacího řádu. V tom mu jsou nápomocni místopředsedové.

2.   V případě nepřítomnosti předsedy jej zastupují místopředsedové. V případě nepřítomnosti místopředsedů je zastupování předáno nejstaršímu členovi předsednictva.

3.   Výbor se rozhoduje na základě prací sekce pověřené informovat plenární shromáždění.

4.   Je-li text v sekci přijat s méně než pěti hlasy proti, může předsednictvo navrhnout jeho zařazení na program jednání plenárního zasedání podle postupu pro hlasování bez rozpravy.

Tento postup se nepoužije v těchto případech:

5.   Pokud stanovisko není shromážděním přijato většinou hlasů, může je předseda se souhlasem shromáždění vrátit příslušné sekci k přepracování nebo přistoupit ke jmenování hlavního zpravodaje, který předloží na stejném nebo jiném zasedání nový návrh textu.

1.   Pozměňovací návrhy musí být předloženy písemně, podepsány navrhovateli a předány sekretariátu před zahájením zasedání.

2.   Předsednictvo stanoví způsob předkládání pozměňovacích návrhů, aby se zajistila dobrá organizace prací shromáždění.

3.   Výbor přijme pozměňovací návrh předložený před zahájením zasedání, pokud je podepsán alespoň pětadvaceti členy.

4.   V pozměňovacích návrzích musí být uvedeno, k jaké části textu se vztahují, a musí být opatřeny stručným odůvodněním. Pozměňovací návrhy, které jsou po obsahové a formální stránce shodné, se projednávají společně.

5.   Plenární shromáždění obvykle vyslechne ke každému pozměňovacímu návrhu pouze jeho navrhovatele, řečníka-oponenta a zpravodaje.

6.   Při projednávání pozměňovacího návrhu může zpravodaj se souhlasem navrhovatele daného pozměňovacího návrhu ústně předložit kompromisní návrhy. V takovém případě shromáždění hlasuje pouze o kompromisním návrhu.

7.   V určitých případech může předseda Výboru spolu s předsedou a zpravodajem příslušné sekce navrhnout Výboru úpravu pozměňovacích návrhů tak, aby se zachovala konzistentnost konečného znění.

1.   Pozměňovací návrh nebo soubor pozměňovacích návrhů, jež vyjadřují celkově odlišný postoj od postoje stanoviska předloženého sekcí nebo poradní komisí, se považují za protistanovisko. Protistanovisko by mělo být krátké, stručné a ucelené, tj. mělo by obsahovat závěry a vysvětlení.

2.   Skupiny mohou požádat předsednictvo, aby označilo jeden či více pozměňovacích návrhů za protistanovisko.

3.   Předsednictvo rozhodnutí přijme poté, co vyslechne předsedu dotyčné sekce či poradní komise.

4.   Předsednictvo může po označení jednoho nebo více pozměňovacích návrhů za protistanovisko rozhodnout o vrácení stanoviska s přiloženým protistanoviskem dotyčné sekci či poradní komisi k přepracování, pokud to lhůta stanovená pro přijetí stanoviska umožňuje.

5.   Pokud pozměňovací návrh nebyl předložen včas, aby se předsednictvo mohlo vyjádřit k jeho označení za protistanovisko, přijímá toto rozhodnutí i rozhodnutí o případném vrácení dotyčnému orgánu shromáždění, a to na návrh rozšířeného užšího předsednictva a po konzultaci s předsedou tohoto orgánu.

6.   Pokud v situaci uvedené v odstavci 5 není záležitost vrácena dotyčnému orgánu či pokud navrhované znění není označeno za protistanovisko, bude plenární shromáždění hlasovat o předložených pozměňovacích návrzích stejným způsobem jako v případě pozměňovacích návrhů skupin.

7.   Pokud protistanovisko získá v plenárním shromáždění většinu hlasů, je přijato.

O tom, zda má být původní znění připojeno k přijatému stanovisku, se rozhodne novým hlasováním. Původní znění se připojí k novému textu, pokud získá nejméně jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů.

8.   Pokud protistanovisko nezíská většinu, ale obdrží alespoň jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů, připojí se k původnímu stanovisku.

1.   Předseda může z vlastní iniciativy nebo na žádost člena vyzvat Výbor, aby se vyjádřil, zda je vhodné časově omezit počet řečníků a délku jejich vystoupení, zda je vhodné zasedání přerušit nebo rozpravu uzavřít. Po uzavření rozpravy může být uděleno slovo pouze k vysvětlení výsledku hlasování, a to po jeho ukončení a v časovém rozmezí stanoveném předsedou.

2.   Každý člen může kdykoliv požádat o přednostní udělení slova a slovo dostat, pokud chce podat procesní návrh.

1.   Z každého plenárního zasedání se pořizuje zápis. Tento dokument se předkládá Výboru ke schválení.

2.   Konečnou podobu zápisu podepisuje předseda a generální tajemník Výboru.

1.   Stanoviska Výboru obsahují kromě výčtu právních základů i odůvodnění a názor Výboru k danému problému jako celku.

2.   Výsledek hlasování o celém znění stanoviska je uveden v procedurální části. Jestliže hlasování proběhlo jmenovitě, uvádějí se jména hlasujících.

3.   Znění a odůvodnění pozměňovacích návrhů, které byly na plenárním zasedání zamítnuty, se uvádějí spolu s výsledky hlasování v příloze stanoviska, pokud tyto návrhy získaly podporu alespoň čtvrtiny odevzdaných hlasů. Tato podmínka se vztahuje rovněž na protistanoviska.

4.   Znění stanoviska sekce, které bylo přijetím pozměňovacích návrhů shromážděním zamítnuto, se ve stanovisku Výboru rovněž uvádí spolu s výsledky hlasování jako jeho příloha, za podmínky, že získalo podporu alespoň čtvrtiny odevzdaných hlasů.

5.   Jestliže některá ze skupin vytvořených v rámci Výboru podle článku 30 nebo některá ze zájmových skupin vytvořených podle článku 31 zastává jednotně odlišný postoj k některému tématu předloženému shromáždění k projednání, může být tento postoj po jmenovitém hlasování, které ukončí rozpravu k tomuto tématu, shrnut v krátkém prohlášení připojeném ke stanovisku jako příloha.

1.   Stanoviska přijatá Výborem a zápisy ze zasedání Výboru se předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.   Stanoviska přijatá Výborem mohou být předána jakékoli další instituci či organizaci, jíž se týkají.

1.   Platné jsou hlasy vyjadřující „pro“, „proti“, „zdržuji se hlasování“.

2.   Texty nebo rozhodnutí Výboru a jeho orgánů se přijímají většinou odevzdaných hlasů podle poměru hlasů „pro“ a „proti“, pokud tento jednací řád nestanoví jinak.

3.   Hlasování je veřejné, jmenovité nebo tajné.

4.   Jmenovité hlasování o usnesení, pozměňovacím návrhu, protistanovisku, stanovisku jako celku či jiném dokumentu se použije, pokud o to požádá čtvrtina přítomných nebo zastoupených členů.

5.   Volby do různých reprezentativních funkcí jsou vždy tajné. V ostatních případech hlasování proběhne tajně, pokud o to požádá většina přítomných nebo zastoupených členů.

6.   Nastane-li v průběhu hlasování rovnost hlasů „pro“ a „proti“, rozhodne hlas předsedajícího člena.

7.   Přijetí pozměňovacího návrhu zpravodajem není důvodem pro to, aby se o tomto pozměňovacím návrhu nehlasovalo.

1.   Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty pro předložení stanoviska uložené Evropským parlamentem, Radou, nebo Komisí, může být rozhodnuto o použití zrychleného postupu, pokud předseda soudí, že je nutný k včasnému přijetí stanoviska Výborem.

2.   V případě nutnosti urychlení na úrovni Výboru může předseda bez předchozí konzultace s předsednictvem učinit okamžitě veškerá opatření nutná pro zajištění postupu prací Výboru. Informuje o tom členy předsednictva.

3.   Opatření, která předseda učinil, se předkládají Výboru k potvrzení na následujícím zasedání.

1.   Vyplývá-li neodkladnost ze lhůty uložené sekci k vypracování stanoviska, může její předseda se souhlasem tří předsedů skupin organizovat její práce odlišně od ustanovení tohoto jednacího řádu týkajících se organizace prací sekcí.

2.   Opatření přijatá předsedou sekce jsou sekci předložena ke schválení na následující schůzi.

1.   Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit zasedání, na něž byl řádně pozván, o tom musí předem informovat příslušného předsedu.

2.   Byl-li člen Výboru nepřítomen na více než třech po sobě následujících plenárních zasedáních, aniž se nechal zastoupit a bez důvodu uznaného za platný, může předseda po konzultaci s předsednictvem a po výzvě určené dotyčnému členovi, aby vysvětlil důvody své nepřítomnosti, požádat Radu o ukončení mandátu dotyčného člena.

3.   Byl-li člen sekce nepřítomen na více než třech po sobě následujících schůzích, aniž se nechal zastoupit a uvedl důvod uznaný za platný, může ho předseda sekce po výzvě, aby vysvětlil důvody své nepřítomnosti, požádat, aby se dal v sekci nahradit, a oznámí to předsednictvu Výboru.

1.   Každý člen Výboru, který se nemůže zúčastnit plenárního zasedání Výboru nebo schůze sekce, může poté, co to oznámí příslušnému předsedovi, písemně delegovat své hlasovací právo na jiného člena Výboru nebo sekce.

2.   Jeden člen nemůže mít na plenárním zasedání nebo na schůzi sekce více než jedno takové zmocnění.

1.   Každý člen, který se nemůže zúčastnit schůze, na kterou byl řádně pozván, se poté, co to písemně oznámí příslušnému předsedovi přímo nebo prostřednictvím sekretariátu své skupiny, může nechat zastoupit jiným členem Výboru. Tato možnost se nevztahuje na schůze předsednictva Výboru ani na schůze Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti.

2.   Mandát k zastoupení platí výlučně pro schůzi, pro kterou byl udělen.

3.   Kromě toho může každý člen studijní skupiny v okamžiku jejího vytvoření požádat o nahrazení jiným členem Výboru. Toto nahrazení, které platí pro určité vymezené téma a pro celou dobu trvání prací sekce na tomto tématu, je neodvolatelné. Jakmile však práce studijní skupiny pokračují po skončení funkčního období dvou a půl roku nebo funkčního období pěti let, pozbývá toto nahrazení platnosti se skončením funkčního období, během nějž o něm bylo rozhodnuto.

1.   Výbor zveřejňuje svá stanoviska v Úředním věstníku Evropské unie způsobem stanoveným Radou a Komisí po konzultaci s předsednictvem Výboru.

2.   Složení Výboru, jeho předsednictva a sekcí a veškeré související změny se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Výboru.

1.   Výbor dbá na transparentnost svých rozhodnutí v souladu s ustanoveními čl. 1 pododst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

2.   Generální tajemník musí učinit opatření nezbytná k zajištění práva veřejnosti na přístup k příslušným dokumentům.

3.   Každý občan Evropské unie se může v souladu s čl. 24 čtvrtým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie písemně obrátit na Výbor v některém z úředních jazyků a musí obdržet odpověď v tomtéž jazyce.

1.   Plenární zasedání Výboru a schůze sekcí jsou veřejné.

2.   Některé rozpravy, které se netýkají konzultačních prací, mohou být rozhodnutím Výboru na žádost některého orgánu nebo instituce, kterých se věc týká, nebo na návrh předsednictva prohlášeny za důvěrné.

3.   Ostatní schůze jsou neveřejné. V odůvodněných případech, které posoudí předsedající schůze, se však schůze mohou jako pozorovatelé zúčastnit i jiné osoby.

1.   Členové evropských orgánů se mohou účastnit schůzí Výboru a schůzí jeho orgánů a mají právo ujmout se slova.

2.   Členové jiných institucí a oprávnění úředníci orgánů a institucí mohou být přizváni k účasti na schůzích a předsedající jim může udělit slovo nebo je vyzvat k zodpovězení otázek.

1.   Pro členy Výboru existuje oficiální oslovení „člen Evropského hospodářského a sociálního výboru“.

2.   Na členy Evropského hospodářského a sociálního výboru se vztahují ustanovení kap. IV čl. 10 protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvám.

1.   Statut členů stanoví práva a povinnosti členů Výboru a pravidla, kterými se řídí jejich činnost a jejich vztahy s institucí a s jejími útvary. To zahrnuje i postihy v případě nevhodného chování.

Statut členů stanoví rovněž opatření, která mohou být přijata v případě porušení jednacího řádu nebo statutu členů.

2.   K tomuto jednacímu řádu je připojen jako příloha kodex chování, který stanovuje a objasňuje povinnosti členů a náhradníků Výboru.

3.   Členové se na začátku svého funkčního období zaváží, že budou dodržovat kodex chování přijatý plenárním shromážděním, a podepíší ho. Chování členů je založeno na vzájemné úctě a vychází z hodnot a zásad vymezených ve Smlouvách. Jednají důstojně a respektují dobré jméno Výboru. Při rozpravách se členové nesmí uchylovat k hanlivým, rasistickým, sexistickým ani xenofobním výrokům či chování.

Nedodržení těchto zásad a pravidel může vést k uplatnění opatření uvedených v kodexu chování.

Uplatňování tohoto článku nesmí ohrozit svobodu projevu členů.

Při uplatňování tohoto článku se plně dodržují výsadní práva členů vymezená v primárním právu Unie a ve statutu členů.

Vychází ze zásady transparentnosti a zaručuje, že jakékoli ustanovení v této věci bude oznámeno členům a každý člen bude osobně seznámen se svými právy a povinnostmi.

Pokud osoba, kterou zaměstnává člen, nebo jiná osoba, které člen umožnil přístup do prostor EHSV či k jeho zařízení, poruší výše uvedená pravidla chování, mohou být dotčenému členu uloženy sankce podle kodexu chování.

Sankce pro případy nedodržování pravidel chování jsou uvedeny v kodexu chování, který přijalo shromáždění.

EHSV se řídí stejnými pravidly jako Evropský parlament do té míry, pokud jsou slučitelná se statutem členů EHSV, a za tímto účelem zřídí příslušné orgány.

Je zřízen poradní výbor pro chování členů (na základě kodexu chování členů EHSV).

4.   Členové při svém jmenování vyplňují prohlášení o veškerých zájmech, finančních či jiných, které mohou mít vliv na jejich činnost ve Výboru.

Nejméně jednou do roka výslovně potvrzují údaje v něm uvedené a při změně své situace ho okamžitě aktualizují.

Statut členů a kodex chování členů a náhradníků rovněž stanoví opatření, která mohou být přijata v případě porušení tohoto jednacího řádu, kodexu chování či statutu členů.

1.   Plenární shromáždění zvolí na návrh předsednictva vždy na dobu dvou a půl roku šest členů, tři ženy a tři muže, kteří ve struktuře Výboru nemají jiné stálé funkce. Tito členové tvoří poradní výbor pro chování členů.

2.   V případě údajného porušení kodexu chování EHSV ze strany člena poskytne poradní výbor pro chování členů každému členovi, který o to požádá, poradenství ohledně výkladu a uplatňování ustanovení kodexu chování, a to důvěrně a do 30 kalendářních dnů. Dotyčný člen má právo se na poskytnutou radu odvolávat.

3.   Na žádost předsedy Výboru posuzuje poradní výbor pro chování členů také případy údajného porušení kodexu chování a poskytuje mu rady týkající se přijetí vhodných opatření.

1.   Mandát člena Výboru končí po uplynutí pětiletého období stanoveného Radou v okamžiku pravidelné obměny Výboru.

2.   Mandát člena Výboru končí jeho odstoupením, odvoláním, úmrtím, zásahem vyšší moci nebo z důvodu neslučitelnosti funkcí.

3.   Funkce člena Výboru je neslučitelná s funkcí člena vlády nebo parlamentu, orgánu Evropské unie, Výboru regionů, správní rady Evropské investiční banky a s funkcí činného úředníka nebo jiného zaměstnance Evropské unie.

4.   Odstoupení se oznamuje písemně předsedovi.

5.   K odvolání dochází za podmínek stanovených v čl. 64 odst. 2 tohoto jednacího řádu. Pokud se Rada rozhodne daný mandát ukončit, zahájí v takovém případě postup nahrazení.

6.   V případě odstoupení, úmrtí, zásahu vyšší moci nebo neslučitelnosti funkcí předseda informuje Radu, která potvrdí uvolnění mandátu člena Výboru a zahájí postup nahrazení. V případě odstoupení však odstupující člen zůstává ve funkci až do dne, kdy nabude účinnosti jmenování jeho náhradníka, pokud odstupující člen neoznámí, že má v úmyslu odstoupit ze své funkce dříve.

7.   Ve všech případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku je náhradník jmenován na zbývající dobu funkčního období.

1.   Na návrh předsednictva, který schválily alespoň tři čtvrtiny jeho členů, může být shromáždění na základě závažných a řádně zjištěných skutečností navrženo vyslovit předsedovi nedůvěru.

V takovém případě je tento návrh na vyslovení nedůvěry zařazen na začátek programu následujícího plenárního zasedání.

2.   Shromáždění rozhodne tajným hlasováním a bez možnosti delegování hlasovacího práva poté, co po řadě vyslechne jednoho člena každé skupiny a pak členy užšího předsednictva, kteří se chtějí vyslovit, a nakonec předsedu.

Návrh na vyslovení nedůvěry se považuje za přijatý, pokud pro něj hlasuje tříčtvrtinová většina přítomných členů Výboru. V opačném případě se považuje za zamítnutý.

3.   Shromáždění v případě přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry okamžitě nahradí předsedu členem jeho skupiny.

Za tímto účelem shromáždění dočasně předsedá místopředseda Výboru ze skupiny, která má převzít následující předsednictví EHSV.

4.   Pokud shromáždění nemůže toto nahrazení uskutečnit okamžitě, jeho jednání se přeruší, aby skupiny mohly formulovat návrh. Poté je pokud možno téhož dne znovu svoláno dočasně předsedajícím členem.

5.   Člen ze stejné skupiny, který nahradí předsedu, zůstane ve funkci až do konce původně stanoveného funkčního období.

1.   Výboru je nápomocen sekretariát řízený generálním tajemníkem, který je při výkonu svých funkcí podřízen předsedovi jako zástupci předsednictva.

2.   Generální tajemník se účastní schůze předsednictva, na níž má poradní hlas, a pořizuje zápis z jednání.

3.   Generální tajemník se slavnostně zavazuje předsednictvu, že bude vykonávat své funkce zcela nestranně a s náležitou svědomitostí.

4.   Generální tajemník zajišťuje uskutečňování rozhodnutí přijatých shromážděním, předsednictvem a předsedou v souladu s tímto jednacím řádem a každé tři měsíce předkládá předsedovi písemnou zprávu o přijatých nebo zamýšlených kritériích a ustanoveních prováděcích předpisů v souvislosti se správními, organizačními a personálními otázkami.

5.   Generální tajemník může delegovat své pravomoci v mezích stanovených předsedou.

6.   Předsednictvo stanoví na návrh generálního tajemníka organizační strukturu generálního sekretariátu tak, aby generální sekretariát mohl zajišťovat chod Výboru a jeho orgánů a pomáhat členům při výkonu jejich mandátu, zejména při organizaci zasedání a vypracovávání stanovisek.

7.   Pravomoci svěřené generálnímu tajemníkovi na základě přenesení pravomocí předsedy jsou dočasné a vyprší nejpozději na konci funkčního období předsedy.

1.   Veškeré pravomoci, které služební řád úředníků Evropské unie propůjčuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy, vykonává v případě generálního tajemníka předsednictvo.

2.   Pravomoci, které služební řád úředníků Evropské unie propůjčuje orgánu oprávněnému ke jmenování, vykonává:

3.   Pravomoci, které pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie propůjčuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy, vykonává:

4.   Pravomoci, které článek 110 služebního řádu úředníků propůjčuje instituci za účelem provádění obecných prováděcích předpisů k služebnímu řádu úředníků a předpisům stanovených vzájemnou dohodou, vykonává předseda. Pro ostatní ustanovení obecné povahy tyto pravomoci vykonává generální tajemník.

5.   Předsednictvo, předseda a generální tajemník mohou své pravomoci, které jsou jim podle tohoto článku svěřeny, delegovat.

6.   Výše uvedené rozhodnutí o delegování určuje rozsah svěřených pravomocí, jejich omezení a lhůty platnosti a stanovuje, zda zmocněné osoby mohou dále předávat pravomoci, které na ně byly delegovány.

7.   Pokud jde o jmenování úředníků do funkce zástupce generálního tajemníka, ředitele, zástupce ředitele, vedoucího oddělení pro poradní činnost:

1.   Skupiny mají k dispozici sekretariáty, které jsou přímo podřízeny předsedům příslušných skupin.

2.   Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování s ohledem na uplatňování článku 38 služebního řádu, včetně rozhodnutí týkajících se služebního postupu úředníků v této skupině, jsou v případě úředníků přidělených skupinám na základě čl. 37 písm. a) druhé odrážky služebního řádu vykonávány na návrh předsedy příslušné skupiny.

Když se úředník přidělený skupině zařadí zpět na místo v sekretariátu Výboru, je zařazen do platové třídy, na niž by měl nárok jako úředník.

3.   Pravomoci orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy s ohledem na uplatňování čl. 8 třetího pododstavce, článku 9 a čl. 10 třetího pododstavce pracovního řádu ostatních zaměstnanců jsou v případě dočasných zaměstnanců přidělených skupinám na základě čl. 2 písm. c) pracovního řádu ostatních zaměstnanců vykonávány na návrh předsedy příslušné skupiny.

1.   Předseda má k dispozici svůj vlastní sekretariát.

2.   Pracovníci tohoto sekretariátu jsou přijímáni v rámci rozpočtu jako dočasní zaměstnanci, přičemž pravomoci příslušející orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy o pracovním poměru vykonává předseda.

1.   Do 1. června každého roku předloží generální tajemník předsednictvu předběžný odhad příjmů a výdajů Výboru pro následující rozpočtové období. Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti projedná předběžný odhad před rozpravou v předsednictvu a případně k němu předloží připomínky nebo navrhne změny. Předsednictvo sestaví odhad příjmů a výdajů Výboru. Odevzdá jej za podmínek a ve lhůtách stanovených ve finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Unie.

2.   Předseda plní plán příjmů a výdajů nebo dává svolení k jeho plnění v rámci ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie.

1.   Zřizuje se výbor pro audit, jehož úkolem je poskytovat předsedovi a předsednictvu poradenství v oblasti auditu. Své úkoly plní zcela nezávisle a v souladu s finančním nařízením o souhrnném rozpočtu Evropské unie a vykonává zejména pravomoci a funkce interního auditora.

Výbor pro audit zvláště dohlíží na všechny postupy vypracování zpráv, na systémy interní kontroly a také na veškeré postupy monitorování, které se týkají dodržování právních předpisů, nařízení, pracovních a etických norem a kodexů chování.

2.   Výbor pro audit předkládá zprávy předsedovi, jenž je neprodleně předává předsednictvu.

3.   O jeho struktuře, složení, úkolech a pravidlech fungování rozhoduje předsednictvo.

4.   Členy výboru pro audit jmenuje předsednictvo na návrh skupin.

Funkce člena výboru pro audit není slučitelná s funkcí člena předsednictva Výboru, člena Komise pro finanční a rozpočtové záležitosti ani člena skupiny kvestorů.

5.   Výbor pro audit přijme svá interní pravidla, aby zaručil plnění své úlohy a úkolů a vykonává své funkce, práva a povinnosti tak, jak jsou popsány v tomto článku.

6.   Nahrazení člena výboru pro audit probíhá podle stejného postupu, který je stanoven v odst. 4 prvním pododstavci tohoto článku.

1.   O revizi jednacího řádu Výbor rozhoduje absolutní většinou svých členů.

2.   Pro účely revize jednacího řádu zřizuje Výbor komisi pro jednací řád. Výbor jmenuje hlavního zpravodaje pověřeného vypracováním návrhu nového řádu.

3.   Po přijetí jednacího řádu absolutní většinou prodlouží shromáždění mandát komise pro jednací řád nanejvýše o šedesát dnů, aby mohla v případě potřeby navrhnout změny prováděcích předpisů, které předloží předsednictvu, jež rozhodne po vyjádření skupin.

4.   Datum, kdy vstoupí v platnost nový jednací řád a pozměněné prováděcí předpisy, se stanoví v okamžiku přijetí nového jednacího řádu Výborem.

1.   Kodex chování se vztahuje na členy Výboru a jejich náhradníky.

2.   Členové Výboru představují různé kategorie zástupců hospodářského a společenského života. Jsou jmenováni Radou (11) na pět let poté, co je navrhne jejich vláda.

3.   Členové Výboru „vykonávají svou funkci zcela nezávisle“ (12) a podle Smlouvy nesmějí být vázáni žádnými příkazy.

4.   Členové Výboru se řídí těmito obecnými zásadami chování a dodržují je: bezúhonnost, otevřenost, svědomitost, poctivost, odpovědnost a respektování dobrého jména Výboru.

5.   Členové Výboru při výkonu své funkce jednají nezávisle, v obecném zájmu Evropské unie a evropských občanů.

6.   Členové Výboru při výkonu své funkce zajistí v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a s Listinou základních práv Evropské unie podporu, účinnou ochranu a dodržování práv a hodnot, jako je lidská důstojnost, nepřípustnost diskriminace, tolerance, svoboda, solidarita, zásada právního státu a rovnost žen a mužů (13).

7.   Členové nesmí v rámci svého zapojení do činností Výboru klást své vlastní zájmy nad obecné zájmy Unie (14).

1.   Členové Výboru zajišťují jeho poradní funkci (15).

2.   Členové nejsou trvale přítomni v sídle instituce, ačkoli Výbor stále zastupují.

3.   Členové vykonávají své úkoly v duchu plodné spolupráce.

4.   Při výkonu své funkce členové prosazují demokracii a hodnoty založené na lidských právech.

5.   Členové důsledně plní své úkoly jakožto členové Výboru a přispívají k poradním činnostem.

6.   Členové se zavazují k tomu, že zajistí monitorování stanovisek Výboru.

1.   Členové se zavazují, že při výkonu své funkce budou plnit úkoly na pracovišti důstojně, aniž je dotčena jejich svoboda projevu. Členové Výboru se zdrží jakékoli formy obtěžování a tyto praktiky odsuzují (17).

2.   Zavazují se, že budou uváženě využívat svou imunitu a výhody udělené v zájmu Výboru a výkonu poradní funkce.

3.   Respektují důvěrnost v případech stanovených ve Smlouvě a ve statutu členů (18).

1.   Za účelem výkonu své poradní funkce dostávají členové příspěvky stanovené Radou (19), od Výboru však žádnou odměnu nepobírají.

2.   Služební cesty, za něž obdrží náhrady od Výboru, nemohou být podruhé proplaceny jiným subjektem (20).

3.   Ačkoli stanoviska, která vypracovávají, mají pouze poradní povahu, předloží členové v souladu se zásadou transparentnosti předsedovi Výboru při nástupu do funkce prohlášení o svých finančních zájmech.

4.   Povinnost členů Výboru podávat prohlášení o finančních zájmech vstoupila v platnost v roce 2011. Prohlášení o finančních zájmech obsahuje informace uvedené v článku 5a statutu členů (21).

1.   Zřizuje se poradní výbor pro chování členů (dále jen „poradní výbor“).

2.   Plenární shromáždění zvolí na návrh předsednictva vždy na dobu dvou a půl roku šest členů, tři ženy a tři muže, kteří ve struktuře Výboru nemají jiné stálé funkce (22). Tito členové tvoří poradní výbor.

3.   Na osobní žádost člena poskytne poradní výbor dotyčnému členovi poradenství ohledně výkladu a uplatňování ustanovení kodexu chování, a to důvěrně a do 30 kalendářních dnů. Dotyčný člen má právo se na poskytnutou radu odvolávat.

4.   Na žádost předsedy posuzuje poradní výbor také případy údajného porušení kodexu chování a poskytuje mu rady týkající se přijetí vhodných opatření.

1.   Existují-li důvody domnívat se, že některý člen mohl porušit kodex chování, informuje předseda, s ohledem na presumpci neviny a ochranu obětí, písemně dotyčného člena a záležitost neprodleně postoupí poradnímu výboru (23).

2.   Poradní výbor přezkoumá okolnosti údajného porušení a dotyčné členy důvěrně vyslechne. Na základě závěrů ze svého šetření předloží předsedovi Výboru doporučení týkající se případného rozhodnutí.

3.   Předseda Výboru se s ohledem na doporučení poradního výboru a po výzvě dotyčnému členovi, aby se k záležitosti písemně vyjádřil, poradí s rozšířeným užším předsednictvem a následně požádá předsednictvo, aby rozhodlo o opatřeních, která mohou být podle statutu členů a jednacího řádu Výboru přijata.

V závislosti na míře závažnosti chování člena lze uložit tyto sankce: