ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 167

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
24. června 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1025 ze dne 18. června 2019, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu Pruneaux d'Agen/Pruneaux d'Agen mi-cuits (CHZO)

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1026 ze dne 21. června 2019 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1027 ze dne 21. června 2019, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Tiroler Speck (CHZO))

18

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1028 ze dne 14. června 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy v souvislosti s obchodními normami pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin

24

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1029 ze dne 18. června 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v příslušných výborech Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů k návrhům změn předpisů OSN č. 14, 17, 24, 30, 44, 51, 64, 75, 78, 79, 83, 85, 90, 115, 117, 129, 138, 139, 140 a 145, k návrhům změn celosvětových technických předpisů č. 15 a 19, k návrhu změny vzájemného usnesení M.R.2, k návrhu jednoho nového předpisu OSN a k návrhům změn povolení vypracovat celosvětové technické přepisy

27

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1030 ze dne 21. června 2019, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení indoxakarbu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 ( 1 )

32

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1031 ze dne 21. června 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2019) 4883)  ( 1 )

34

 

 

OBECNÉ ZÁSADY

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2019/1032 ze dne 10. května 2019, kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2019/11/)

64

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2019/1033 ze dne 10. května 2019, kterými se mění obecné zásady (EU) 2016/65 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystém (ECB/2019/12)

75

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2019/1034 ze dne 10. května 2019, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/31 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (ECB/2019/13)

79

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí č. 1/2019 ze dne 10. dubna 2019 Smíšeného výboru podle dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství [2019/1035]

81

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1025

ze dne 18. června 2019,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu „Pruneaux d'Agen“/„Pruneaux d'Agen mi-cuits“ (CHZO)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise přezkoumala žádost Francie o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Pruneaux d'Agen“/„Pruneaux d'Agen mi-cuits“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 2066/2002 (2). Tato změna zahrnuje změnu názvu „Pruneaux d'Agen“/„Pruneaux d'Agen mi-cuits“ na „Pruneaux d'Agen“.

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Pruneaux d'Agen“/„Pruneaux d'Agen mi-cuits“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. června 2019.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Phil HOGAN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 2066/2002 ze dne 21. listopadu 2002, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Carne de Bovino Cruzado dos Lameiros do Barroso, Pruneaux dAgen – Pruneaux dAgen mi-cuits, Carciofo romanesco del Lazio, Aktinidio Pierias, Milo Kastorias, Welsh Beef) (Úř. věst. L 318, 22.11.2002, s. 4).

(3)  Úř. věst. C 36, 29.1.2019, s. 5.


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1026

ze dne 21. června 2019

o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 písm. b) a článek 17 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 (dále jen „kodex“) stanoví, že veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, jako např. celní prohlášení, žádosti nebo rozhodnutí, a uchovávání těchto informací, vyžadované celními předpisy, se uskutečňují prostřednictvím elektronického zpracování dat.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/578 (2) se zavádí pracovní program pro realizaci elektronických systémů vyžadovaných pro použití kodexu, které mají být vyvinuty v rámci projektů uvedených v oddíle II přílohy uvedeného rozhodnutí.

(3)

Měly by být stanoveny důležité technické postupy pro zajištění fungování elektronických systémů, jako jsou postupy pro vývoj, testování a uvedení do provozu, jakož i postupy pro údržbu a změny, které mají být do elektronických systémů zavedeny. Měly by být stanoveny další postupy týkající se ochrany údajů, aktualizace údajů, omezení vztahujících se na zpracování údajů a vlastnictví a bezpečnosti systémů.

(4)

V zájmu zajištění ochrany práv a zájmů Unie, členských států a hospodářských subjektů je důležité zavést procesní pravidla a stanovit alternativní řešení, která se použijí v případě dočasného selhání elektronických systémů.

(5)

Systém rozhodování celních orgánů, vyvinutý v rámci projektu rozhodování celních orgánů podle kodexu uvedeného v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/578, má za cíl harmonizovat postupy týkající se žádosti o rozhodnutí celních orgánů, rozhodování a řízení rozhodování v celé Unii pouze s využitím metod elektronického zpracování údajů. Je proto nutné stanovit pravidla upravující tento elektronický systém. Působnost systému by měla být stanovena s ohledem na rozhodnutí celních orgánů, o která se má prostřednictvím tohoto systému žádat a která mají být pomocí něj přijímána a řízena. Měla by být stanovena podrobná pravidla pro společné složky systému (obchodní portál EU, centrální systém pro řízení rozhodování celních orgánů a služby informací o zákaznících) a vnitrostátní složky (vnitrostátní obchodní portál a vnitrostátní systém pro řízení rozhodování celních orgánů), a to stanovením jejich funkcí a vzájemné provázanosti.

(6)

Dále musí být zavedena pravidla týkající se údajů vztahujících se k povolením, které jsou již uchovávány ve stávajících elektronických systémech, jako je systém pravidelných linek (RSS) a vnitrostátní systémy, a které musí být migrovány do systému rozhodování celních orgánů.

(7)

Systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu, vyvinutý v rámci projektu přímého přístupu obchodníků k evropským informačním systémům (jednotná správa uživatelů a digitální podpis) uvedeného v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/578, má řídit postup identifikace a ověřování přístupu pro hospodářské subjekty a další uživatele. Je třeba stanovit podrobná pravidla upravující oblast působnosti a charakteristiky systému, a to definováním různých složek (společných a vnitrostátních) systému, jejich funkcí a provázanosti. Nicméně funkce „digitálního podpisu“ v rámci systému jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu dosud není k dispozici. V tomto nařízení tudíž, pokud jde o tuto funkci, nelze stanovit žádná podrobná pravidla.

(8)

Evropský systém závazných informací o sazebním zařazení zboží (EBTI), který byl aktualizován v rámci projektu závazných informací o sazebním zařazení zboží (ZISZ) uvedeného v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/578, má sladit postupy pro podávání žádostí o rozhodnutí o ZISZ, přijímání těchto rozhodnutí a jejich správu s požadavky kodexu za použití pouze elektronického zpracování dat. Je proto nutné stanovit pravidla upravující tento systém. Měla by být stanovena podrobná pravidla pro společné složky systému (obchodní portál EU, centrální evropský systém závazných informací o sazebním zařazení zboží a sledování používání ZISZ) a vnitrostátní složky (vnitrostátní obchodní portál a vnitrostátní systém závazných informací o sazebním zařazení zboží), a to stanovením jejich funkcí a vzájemné provázanosti. Cílem projektu je navíc usnadnit sledování povinného používání ZISZ a monitorování a řízení rozšířeného používání ZISZ.

(9)

Systém registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI), který byl aktualizován v rámci projektu systému registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI 2) podle kodexu, na který se odkazuje v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/578, je zaměřen na aktualizaci stávajícího transevropského systému EORI, jenž umožňuje registraci a identifikaci hospodářských subjektů Unie a hospodářských subjektů z třetích zemí, jakož i jiných osob pro účely uplatňování celních předpisů Unie. Je proto nezbytné stanovit pravidla pro systém, a to upřesněním složek (centrální systém EORI a vnitrostátní systémy EORI) a používání systému EORI.

(10)

Systém oprávněných hospodářských subjektů (AEO) aktualizovaný v rámci projektu oprávněných hospodářských subjektů (AEO) podle kodexu uvedeného v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/578 má za cíl zlepšit provozní postupy týkající se žádostí a povolení AEO a jejich řízení. Systém se rovněž zaměřuje na zavedení elektronického formuláře, který se má pro žádosti a rozhodnutí AEO používat, a na zajištění toho, aby hospodářské subjekty s obchodním rozhraním harmonizovaným na úrovni EU (přímý přístup obchodníků k e-AEO) podávaly žádosti o status AEO a přijímaly rozhodnutí o AEO elektronicky. Je třeba stanovit prováděcí pravidla pro společné složky systému.

(11)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2089 (3) stanoví technické postupy pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu kodexem. Uvedené nařízení se v současnosti vztahuje na rozhodnutí celních orgánů a na systémy jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu, které byly uvedeny do provozu v říjnu 2017. Brzy budou zprovozněny další tři systémy (EBTI, EORI a AEO), a proto by pro ně měla být rovněž stanovena technická opatření. Vzhledem k počtu změn prováděcího nařízení (EU) 2017/2089, které by byly nezbytné, a z důvodu jasnosti by uvedené nařízení mělo být zrušeno a nahrazeno.

(12)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů. Kde je pro účely uplatňování celních předpisů Unie nutné zpracovávat osobní údaje v elektronických systémech, musí být tyto údaje zpracovány v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (4) a (EU) 2018/1725 (5). Osobní údaje hospodářských subjektů a jiných osob zpracované elektronickými systémy jsou omezeny na soubor údajů, jak je definován v příloze A hlavě I kapitole 1 skupině 3 – Strany a v příloze A hlavě I kapitole 2 skupině 3 – Strany a příloze 12-01 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (6).

(13)

Opatření stanovená tímto prováděcím nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na tyto elektronické systémy, které byly vyvinuty nebo aktualizovány v rámci následujících projektů uvedených v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/578:

a)

systém rozhodování celních orgánů (CDS) vyvinutý v rámci projektu rozhodování celních orgánů podle kodexu;

b)

systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) vyvinutý v rámci projektu přímého přístupu obchodníků k evropským informačním systémům (jednotná správa uživatelů a digitální podpis);

c)

evropský systém závazných informací o sazebním zařazení zboží (EBTI) aktualizovaný v rámci projektu závazných informací o sazebním zařazení zboží (ZISZ) podle kodexu;

d)

systém registrace a identifikace hospodářských subjektů (EORI) aktualizovaný v souladu s požadavky kodexu v rámci projektu EORI2;

e)

systém oprávněných hospodářských subjektů (AEO) aktualizovaný v souladu s požadavky kodexu v rámci projektu oprávněných hospodářských subjektů (AEO).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1)

„společnou složkou“ se rozumí složka elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je přístupná všem členským státům;

2)

„vnitrostátní složkou“ se rozumí složka elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je přístupná v členském státě, který ji vytvořil.

Článek 3

Kontaktní místa pro elektronické systémy

Komise a členské státy určí kontaktní místa pro jednotlivé elektronické systémy pro účely výměny informací s cílem zajistit koordinovaný vývoj, provoz a údržbu těchto elektronických systémů.

Podrobnosti o těchto kontaktních místech si navzájem sdělí a neprodleně se informují o jakýchkoli změnách těchto údajů.

KAPITOLA II

SYSTÉM ROZHODOVÁNÍ CELNÍCH ORGÁNŮ (CDS)

Článek 4

Účel a struktura systému CDS

1.   Systém CDS umožňuje komunikaci mezi Komisí, členskými státy, hospodářskými subjekty a jinými osobami pro účely předkládání a zpracovávání žádostí a rozhodnutí uvedených v čl. 5 odst. 1, jakož i řízení rozhodnutí týkajících se povolení, totiž změny, zrušení, zneplatnění a pozastavení.

2.   Systém CDS se skládá z těchto společných složek:

a)

obchodní portál EU;

b)

centrální systém pro řízení rozhodování celních orgánů („centrální CDMS“);

c)

služby informací o zákaznících.

3.   Členské státy mohou vytvořit tyto vnitrostátní složky:

a)

vnitrostátní obchodní portál;

b)

vnitrostátní systém pro řízení rozhodování celních orgánů („vnitrostátní CDMS“).

Článek 5

Používání CDS

1.   CDS se používá pro účely předkládání a zpracovávání žádostí o následující povolení, jakož i pro účely řízení rozhodnutí týkajících se žádostí nebo povolení:

a)

povolení pro zjednodušené stanovení částek, které jsou součástí celní hodnoty zboží, jak je uvedeno v článku 73 kodexu;

b)

povolení k poskytnutí souborné jistoty, včetně jejího možného snížení či zproštění povinnosti jistotu poskytnout, jak je uvedeno v článku 95 kodexu;

c)

povolení odkladu platby splatného cla za podmínky, že povolení není uděleno ve vztahu k jediné operaci, jak je uvedeno v článku 110 kodexu;

d)

povolení k provozování dočasného skladu, jak je uvedeno v článku 148 kodexu;

e)

povolení k zavedení pravidelných linek, jak je uvedeno v článku 120 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

f)

povolení statusu schváleného vydavatele, jak je uvedeno v článku 128 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

g)

povolení pravidelného využívání zjednodušeného celního prohlášení, jak je uvedeno v čl. 166 odst. 2 kodexu;

h)

povolení centralizovaného celního řízení, jak je uvedeno v článku 179 kodexu;

i)

povolení podat celní prohlášení ve formě zápisu do záznamů deklaranta, a to i pro režim vývozu, jak je uvedeno v článku 182 kodexu;

j)

povolení samoschvalování, jak je uvedeno v článku 185 kodexu;

k)

povolení statusu osoby oprávněné k vážení banánů, jak je uvedeno v článku 155 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

l)

povolení k použití aktivního zušlechťovacího styku, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu;

m)

povolení k použití pasivního zušlechťovacího styku, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu;

n)

povolení k použití režimu konečného užití, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu;

o)

povolení k použití režimu dočasného použití, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 1 písm. a) kodexu;

p)

povolení k provozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 1 písm. b) kodexu;

q)

povolení statusu schváleného příjemce pro operace TIR, jak je uvedeno v článku 230 kodexu;

r)

povolení statusu schváleného odesílatele v tranzitním režimu Unie, jak je uvedeno v čl. 233 odst. 4 písm. a) kodexu;

s)

povolení statusu schváleného příjemce v tranzitním režimu Unie, jak je uvedeno v čl. 233 odst. 4 písm. b) kodexu;

t)

povolení k použití zvláštního typu celních závěr, jak je uvedeno v čl. 233 odst. 4 písm. c) kodexu;

u)

povolení k použití tranzitního prohlášení se sníženými požadavky na údaje, jak je uvedeno v čl. 233 odst. 4 písm. d) kodexu;

v)

povolení k použití elektronického přepravního dokladu jakožto celního prohlášení, jak je uvedeno v čl. 233 odst. 4 písm. e) kodexu.

2.   Společné složky CDS se použijí, pokud jde o žádosti a povolení uvedené v odstavci 1, jakož i řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení, pokud tato povolení nebo rozhodnutí mohou mít důsledky ve více než jednom členském státě.

3.   Členský stát může rozhodnout, že společné složky CDS mohou být použity, pokud jde o žádosti a povolení uvedené v odstavci 1, jakož i řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení, pokud tato povolení nebo rozhodnutí mají důsledky pouze v dotčeném členském státě.

4.   CDS se nepoužije v případě žádostí, povolení nebo rozhodnutí neuvedených v odstavci 1.

Článek 6

Identifikace a přístup k CDS

1.   Identifikace a ověřování přístupu hospodářských subjektů a jiných osob pro účely přístupu ke společným složkám CDS se provádí za využití systému jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) uvedeného v článku 14.

Aby byli celní zástupci identifikováni a aby měli přístup ke společným složkám CDS, musí být jejich zmocnění jednat v této funkci registrováno v systému UUM&DS nebo v systému správy identity a přístupu zřízeném členským státem podle článku 18.

2.   Identifikace a ověřování přístupu úředníků členských států pro účely přístupu ke společným složkám CDS se provádí za použití síťových služeb poskytovaných Komisí.

3.   Identifikace a ověřování přístupu zaměstnanců Komise pro účely přístupu ke společným složkám CDS se provádí za použití systému UUM&DS nebo síťových služeb poskytovaných Komisí.

Článek 7

Obchodní portál EU

1.   Obchodní portál EU představuje vstupní místo k CDS pro hospodářské subjekty a jiné osoby.

2.   Obchodní portál EU je interoperabilní s centrálním CDMS i s vnitrostátním CDMS, byl-li členskými státy vytvořen.

3.   Obchodní portál EU se použije pro žádosti a povolení uvedené v čl. 5 odst. 1, jakož i pro řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení, pokud tato povolení nebo rozhodnutí mohou mít důsledky ve více než jednom členském státě.

4.   Členský stát může rozhodnout, že obchodní portál EU může být využíván pro žádosti a povolení uvedené v čl. 5 odst. 1, jakož i pro řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení, pokud tato povolení nebo rozhodnutí mají důsledky pouze v tomto členském státě.

Přijme-li členský stát rozhodnutí využívat obchodní portál EU pro povolení nebo rozhodnutí, která mají důsledky pouze v tomto členském státě, informuje o této skutečnosti Komisi.

Článek 8

Centrální CDMS

1.   Centrální CDMS je využíván celními orgány ke zpracování žádostí a povolení uvedených v čl. 5 odst. 1, jakož i k řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení za účelem ověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přijetí žádostí a přijetí rozhodnutí.

2.   Centrální CDMS je interoperabilní s obchodním portálem EU, službami informací o zákaznících a vnitrostátním CDMS, byl-li členskými státy zřízen.

Článek 9

Konzultace mezi celními orgány s využitím CDS

Celní orgán členského státu využije centrální CDMS, pokud před přijetím rozhodnutí ohledně žádostí nebo povolení dle čl. 5 odst. 1 potřebuje konzultovat celní orgán jiného členského státu.

Článek 10

Služby informací o zákaznících

Služby informací o zákaznících jsou využívány pro centrální uchovávání údajů týkajících se povolení uvedených v čl. 5 odst. 1, jakož i rozhodnutí ohledně těchto povolení, a umožňují konzultaci, replikaci a validaci těchto povolení jinými elektronickými systémy vytvořenými pro účely článku 16 kodexu.

Článek 11

Vnitrostátní obchodní portál

1.   Vnitrostátní obchodní portál, byl-li vytvořen, představuje vstupní místo k CDS pro hospodářské subjekty a jiné osoby.

2.   Pokud jde o žádosti a povolení uvedené v čl. 5 odst. 1, jakož i řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení v případech, kdy tato povolení nebo rozhodnutí mohou mít důsledky ve více než jednom členském státě, mohou se hospodářské subjekty a jiné osoby rozhodnout, že použijí vnitrostátní obchodní portál, byl-li vytvořen, nebo obchodní portál EU.

3.   Vnitrostátní obchodní portál je interoperabilní s vnitrostátním CDMS, byl-li vytvořen.

4.   Zřídí-li členský stát vnitrostátní obchodní portál, informuje o této skutečnosti Komisi.

Článek 12

Vnitrostátní CDMS

1.   Vnitrostátní CDMS, byl-li vytvořen, je využíván celním orgánem členského státu, který jej vytvořil, ke zpracování žádostí a povolení uvedených v čl. 5 odst. 1, jakož i k řízení rozhodnutí týkajících se těchto žádostí a povolení za účelem ověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přijetí žádostí a přijetí rozhodnutí.

2.   Vnitrostátní CDMS je interoperabilní s centrálním CDMS pro účely konzultace mezi celními orgány, jak je uvedeno v článku 9.

Článek 13

Migrace údajů týkajících se povolení do CDS

1.   Údaje týkající se povolení uvedených v čl. 5 odst. 1, pokud tato povolení byla vydána ke dni 1. května 2016 nebo udělena v souladu s článkem 346 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (7) a mohou mít důsledky ve více než jednom členském státě, jsou migrovány do CDS a jsou v něm uchovávány, pokud jsou tato povolení platná v den provedení migrace. Migrace se uskuteční nejpozději do 1. května 2019.

Členský stát se může rozhodnout, že použije první pododstavec rovněž na povolení uvedená v čl. 5 odst. 1, která mají důsledky pouze v tomto členském státě.

2.   Celní orgány zajistí, aby údaje, které mají být migrovány v souladu s odstavcem 1, splňovaly požadavky na údaje stanovené v příloze A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a v příloze A prováděcího nařízení (EU) 2015/2447. Za tímto účelem si od držitele povolení mohou vyžádat nezbytné informace.

KAPITOLA III

SYSTÉM JEDNOTNÉ SPRÁVY UŽIVATELŮ A DIGITÁLNÍHO PODPISU (UUM&DS)

Článek 14

Účel a struktura systému UUM&DS

1.   Systém UUM&DS umožňuje komunikaci mezi Komisí a systémy správy identity a přístupu členských států dle článku 18 pro účely zajištění bezpečného oprávněného přístupu k elektronickým systémům pro zaměstnance Komise, hospodářské subjekty a jiné osoby.

2.   Systém UUM&DS se skládá z těchto společných složek:

a)

systém správy přístupu;

b)

systém administrativní správy.

3.   Členský stát vytvoří systém správy identity a přístupu jakožto vnitrostátní složku systému UUM&DS.

Článek 15

Používání systému UUM&DS

Systém UUM&DS je používán k zajištění identifikace a ověřování přístupu:

a)

hospodářských subjektů a jiných osob pro účely získání přístupu ke společným složkám CDS, systému EZISZ a systému AEO;

b)

zaměstnanců Komise pro účely získání přístupu ke společným složkám CDS, systému EBTI, systému EORI a systému AEO a pro účely údržby a správy systému UUM&DS.

Článek 16

Systém správy přístupu

Komise zřídí systém správy přístupu za účelem validace žádostí o přístup předložených hospodářskými subjekty a jinými osobami v rámci systému UUM&DS při zajištění interoperability se systémy správy identity a přístupu členských států dle článku 18.

Článek 17

Systém administrativní správy

Komise zřídí systém administrativní správy s cílem spravovat pravidla týkající se identifikace a povolení pro validaci identifikačních údajů hospodářských subjektů a jiných osob pro účely umožnění přístupu k elektronickým systémům.

Článek 18

Systémy správy identity a přístupu členských států

Členské státy zřídí systém správy identity a přístupu za účelem zajištění:

a)

bezpečné registrace a uchovávání identifikačních údajů hospodářských subjektů a jiných osob;

b)

bezpečné výměny podepsaných a zašifrovaných identifikačních údajů hospodářských subjektů a jiných osob.

KAPITOLA IV

EVROPSKÝ SYSTÉM ZÁVAZNÝCH INFORMACÍ O SAZEBNÍM ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ (EZISZ)

Článek 19

Účel a struktura systému EZISZ

1.   Systém EZISZ musí v souladu s články 33 a 34 kodexu umožňovat:

a)

komunikaci mezi Komisí, členskými státy, hospodářskými subjekty a jinými osobami pro účely předkládání a zpracovávání žádostí a rozhodnutí o ZISZ;

b)

řízení jakékoli následné události, která může mít vliv na původní žádost nebo rozhodnutí;

c)

sledování povinného používání rozhodnutí o ZISZ;

d)

sledování a řízení rozšířeného používání rozhodnutí o ZISZ.

2.   Systém EZISZ se skládá z těchto společných složek:

a)

obchodní portál EU;

b)

centrální systém EBTI;

c)

schopnost sledovat používání rozhodnutí o ZISZ.

3.   Členské státy mohou jako vnitrostátní složku vytvořit vnitrostátní závazný informační systém o sazebním zařazení zboží (dále jen „vnitrostátní systém ZISZ“) společně s vnitrostátním obchodním portálem.

Článek 20

Používání systému EZISZ

1.   Systém EZISZ se použije pro podávání, zpracování, výměnu a uchovávání informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají ZISZ, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní žádost či rozhodnutí, jak je uvedeno v čl. 21 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

2.   Systém EZISZ se použije na podporu sledování dodržování povinností vyplývajících ze ZISZ celními orgány v souladu s čl. 21 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

3.   Komise použije systém EZISZ s cílem informovat členské státy v souladu s čl. 22 odst. 2 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, jakmile bylo dosaženo množství zboží, které lze během období prodlouženého používání odbavit.

Článek 21

Identifikace a přístup k systému EZISZ

1.   Identifikace a ověřování přístupu hospodářských subjektů a jiných osob pro účely přístupu ke společným složkám systému EZISZ se provádí za využití systému UUM&DS uvedeného v článku 14.

Aby byli celní zástupci identifikováni a aby měli přístup ke společným složkám systému EZISZ, musí být jejich zmocnění jednat v této funkci registrováno v systému UUM&DS nebo v systému správy identity a přístupu zřízeném členským státem podle článku 18.

2.   Identifikace a ověřování přístupu úředníků členských států pro účely přístupu ke společným složkám systému EZISZ se provádí za použití síťových služeb poskytovaných Komisí.

3.   Identifikace a ověřování přístupu zaměstnanců Komise pro účely přístupu ke společným složkám systému EZISZ se provádí za použití systému UUM&DS nebo síťových služeb poskytovaných Komisí.

Článek 22

Obchodní portál EU

1.   Obchodní portál EU představuje vstupní místo k systému EZISZ pro hospodářské subjekty a jiné osoby.

2.   Obchodní portál EU je interoperabilní s centrálním systémem EZISZ a nabízí přesměrování na vnitrostátní obchodní portály, kde členské státy vytvořily vnitrostátní systémy ZISZ.

3.   Obchodní portál EU se používá k předkládání a výměně informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají ZISZ, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní žádost či rozhodnutí.

Článek 23

Centrální systém EZISZ

1.   Celní orgány použijí centrální systém EZISZ ke zpracování, výměně a uchovávání informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají ZISZ, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní žádost či rozhodnutí, za účelem ověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přijetí žádosti a pro přijetí rozhodnutí.

2.   Celní orgány použijí centrální systém EZISZ pro účely čl. 16 odst. 4, článku 17 a čl. 21 odst. 2 písm. b) a odst. 5 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

3.   Centrální systém EZISZ je interoperabilní s obchodním portálem EU a s vnitrostátními systémy ZISZ, jsou-li vytvořeny.

Článek 24

Konzultace mezi celními orgány s využitím centrálního systému EZISZ

Celní orgán členského státu použije centrální systém EZISZ pro účely konzultace celního orgánu jiného členského státu, aby zajistil soulad s čl. 16 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

Článek 25

Sledování používání rozhodnutí o ZISZ

Schopnost sledovat používání rozhodnutí o ZISZ se použije pro účely čl. 21 odst. 3 a čl. 22 odst. 2 třetího pododstavce prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

Článek 26

Vnitrostátní obchodní portál

1.   Pokud členský stát vytvořil vnitrostátní systém ZISZ v souladu s čl. 19 odst. 3, je vnitrostátní obchodní portál hlavním vstupním bodem vnitrostátního systému ZISZ pro hospodářské subjekty a jiné osoby.

2.   Hospodářské subjekty a jiné osoby použijí vnitrostátní obchodní portál, byl-li vytvořen, pokud jde o žádosti a rozhodnutí, jež se týkají ZISZ, nebo jakékoli následné události, které mohou mít vliv na původní žádost či rozhodnutí.

3.   Vnitrostátní obchodní portál je interoperabilní s vnitrostátním systémem ZISZ, byl-li vytvořen.

4.   Vnitrostátní obchodní portál usnadní postupy rovnocenné těm, které jsou usnadněny obchodním portálem EU.

5.   Zřídí-li členský stát vnitrostátní obchodní portál, informuje o této skutečnosti Komisi. Komise zajistí přístup k vnitrostátnímu obchodnímu portálu přímo z obchodního portálu EU.

Článek 27

Vnitrostátní systém ZISZ

1.   Vnitrostátní systém ZISZ, byl-li vytvořen, použije celní orgán členského státu, který tento systém vytvořil, ke zpracování, výměně a uchovávání informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají ZISZ, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní žádost či rozhodnutí, za účelem ověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přijetí žádosti nebo pro přijetí rozhodnutí.

2.   Celní orgán členského státu použije svůj vnitrostátní systém ZISZ pro účely čl. 16 odst. 4, článku 17 a čl. 21 odst. 2 písm. b) a odst. 5 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, pokud pro tyto účely nepoužívá centrální systém EZISZ.

3.   Centrální systém ZISZ je interoperabilní s vnitrostátním obchodním portálem a s centrálním systémem EZISZ.

KAPITOLA V

SYSTÉM REGISTRACE A IDENTIFIKACE HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ (EORI)

Článek 28

Účel a struktura systému EORI

Systém EORI umožňuje jednotnou registraci a identifikaci hospodářských subjektů a jiných osob na úrovni Unie.

Systém EORI se skládá z těchto společných složek:

a)

centrální systém EORI;

b)

vnitrostátní systémy EORI, jsou-li vytvořeny členskými státy.

Článek 29

Používání systému EORI

1.   Systém EORI se používá pro tyto účely:

a)

obdržení údajů pro registraci hospodářských subjektů a jiných osob podle přílohy 12-01 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (dále jen „údaje EORI“) poskytnutých členskými státy;

b)

centrálního ukládání údajů EORI týkajících se registrace a identifikace hospodářských subjektů a jiných osob;

c)

poskytování údajů EORI členským státům.

2.   Systém EORI umožňuje celním orgánům on-line přístup k údajům EORI uloženým na úrovni centrálního systému.

3.   Systém EORI je interoperabilní se všemi ostatními elektronickými systémy, kde se používá číslo EORI.

Článek 30

Identifikace a přístup k centrálnímu systému EORI

1.   Identifikace a ověřování přístupu úředníků členských států pro účely přístupu ke společným složkám systému EORI se provádí za použití síťových služeb poskytovaných Komisí.

2.   Identifikace a ověřování přístupu zaměstnanců Komise pro účely přístupu ke společným složkám systému EORI se provádí za použití systému UUM&DS nebo síťových služeb poskytovaných Komisí.

Článek 31

Centrální systém EORI

1.   Celní orgány použijí centrální systém EORI pro účely článku 7 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

2.   Centrální systém EORI je interoperabilní s vnitrostátními systémy EORI, byly-li vytvořeny.

Článek 32

Vnitrostátní systém EORI

1.   Je-li vytvořen vnitrostátní systém EORI, použije jej celní orgán členského státu, který jej vytvořil, za účelem výměny a uchovávání údajů EORI.

2.   Vnitrostátní systém EORI je interoperabilní s centrálním systém EORI.

KAPITOLA VI

SYSTÉM OPRÁVNĚNÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ (AEO)

Článek 33

Účel a struktura systému AEO

1.   Systém AEO umožňuje komunikaci mezi Komisí, členskými státy, hospodářskými subjekty a jinými osobami za účelem předkládání a zpracování žádostí o AEO a za účelem udělení oprávnění AEO, jakož i řízení jakékoli následné události, která může ovlivnit původní rozhodnutí podle čl. 30 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

2.   Systém AEO se skládá z těchto společných složek:

a)

obchodní portál EU;

b)

centrální systém AEO.

3.   Členské státy mohou vytvořit tyto vnitrostátní složky:

a)

vnitrostátní obchodní portál;

b)

vnitrostátní systém oprávněných hospodářských subjektů (dále jen „vnitrostátní systém AEO“).

Článek 34

Používání systému AEO

1.   Systém AEO se použije pro podávání, výměnu, zpracování a uchovávání informací týkajících se žádostí a rozhodnutí o AEO nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní rozhodnutí, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 a 4 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

2.   Celní orgány použijí systém AEO k plnění svých povinností podle čl. 31 odst. 1 a 4 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 a k vedení záznamů o příslušných konzultacích.

Článek 35

Identifikace a přístup k centrálnímu systému AEO

1.   Identifikace a ověřování přístupu hospodářských subjektů a jiných osob pro účely přístupu ke společným složkám systému AEO se provádí za využití systému UUM&DS uvedeného v článku 14.

Aby byli celní zástupci identifikováni a aby měli přístup ke společným složkám systému AEO, musí být jejich zmocnění jednat v této funkci registrováno v systému UUM&DS nebo v systému správy identity a přístupu zřízeném členským státem podle článku 18.

2.   Identifikace a ověřování přístupu úředníků členských států pro účely přístupu ke společným složkám systému AEO se provádí za použití síťových služeb poskytovaných Komisí.

3.   Identifikace a ověřování přístupu zaměstnanců Komise pro účely přístupu ke společným složkám systému AEO se provádí za použití systému UUM&DS nebo síťových služeb poskytovaných Komisí.

Článek 36

Obchodní portál EU

1.   Obchodní portál EU představuje vstupní místo k systému AEO pro hospodářské subjekty a jiné osoby.

2.   Obchodní portál EU je interoperabilní s centrálním systémem AEO a nabízí přesměrování na vnitrostátní obchodní portál, je-li vytvořen.

3.   Obchodní portál EU se používá k předkládání a výměně informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají AEO, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní rozhodnutí.

Článek 37

Centrální systém AEO

1.   Celní orgány použijí centrální systém AEO k výměně a uchovávání informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají AEO, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní rozhodnutí.

2.   Celní orgány použijí centrální systém AEO pro účely článků 30 a 31 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

3.   Centrální systém AEO je interoperabilní s obchodním portálem EU a s vnitrostátními systémy AEO, jsou-li vytvořeny.

Článek 38

Vnitrostátní obchodní portál

1.   Vnitrostátní obchodní portál, je-li vytvořen, umožní výměnu informací týkajících se žádostí a rozhodnutí týkající se AEO.

2.   Hospodářské subjekty použijí vnitrostátní obchodní portál, je-li vytvořen, k výměně informací s celními orgány, pokud jde o žádosti a rozhodnutí týkající se AEO.

3.   Vnitrostátní obchodní portál je interoperabilní s vnitrostátním systémem AEO.

Článek 39

Vnitrostátní systém AEO

1.   Je-li vytvořen vnitrostátní systém AEO, použije jej celní orgán členského státu, který jej vytvořil, k výměně a uchovávání informací týkajících se žádostí a rozhodnutí, jež se týkají AEO, nebo jakýchkoli následných událostí, které mohou mít vliv na původní rozhodnutí.

2.   Vnitrostátní systém AEO je interoperabilní s vnitrostátním obchodním portálem, je-li vytvořen, a s centrálním systémem AEO.

KAPITOLA VII

FUNGOVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ A ŠKOLENÍ V JEJICH POUŽÍVÁNÍ

Článek 40

Vývoj, testování, uvedení do provozu a správa elektronických systémů

1.   Společné složky jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Komisí. Vnitrostátní složky jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány členskými státy.

2.   Členské státy zajistí interoperabilitu vnitrostátních složek se společnými složkami.

Článek 41

Údržba a změny elektronických systémů

1.   Komise provádí údržbu společných složek a členské státy provádějí údržbu svých vnitrostátních složek.

2.   Komise a členské státy zajistí nepřetržitý provoz elektronických systémů.

3.   Komise může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy špatného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících.

4.   Komise informuje členské státy o změnách a aktualizacích společných složek.

5.   Členské státy informují Komisi o změnách a aktualizacích vnitrostátních složek, jež mohou mít dopady na fungování společných složek.

6.   Komise a členské státy zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů podle odstavců 4 a 5.

Článek 42

Dočasné selhání elektronických systémů

1.   V případě dočasného selhání elektronických systémů, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 písm. b) kodexu, předloží hospodářské subjekty a jiné osoby informace za účelem splnění daných formalit způsobem stanoveným členskými státy, včetně způsobů jiných, než jsou techniky elektronického zpracování dat.

2.   Celní orgány zajistí, aby informace předložené v souladu s odstavcem 1 byly dostupné v příslušných elektronických systémech do 7 dnů od opětovného zpřístupnění příslušných elektronických systémů.

3.   Komise a členské státy se navzájem informují o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasného selhání.

Článek 43

Podpora školení zaměřeného na používání společných složek a jejich fungování

Komise podpoří členské státy, pokud jde o používání společných složek elektronických systémů a jejich fungování, tím, že poskytne vhodné školicí materiály.

KAPITOLA VIII

OCHRANA ÚDAJŮ, SPRÁVA ÚDAJŮ A VLASTNICTVÍ A BEZPEČNOST ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ

Článek 44

Ochrana osobních údajů

1.   Osobní údaje zaznamenané v elektronických systémech se zpracovávají pro účely provádění celních právních předpisů s ohledem na specifické cíle jednotlivých elektronických systémů stanovených v čl. 4 odst. 1, čl. 14 odst. 1, čl. 19 odst. 1, článku 28 a čl. 33 odst. 1.

2.   Vnitrostátní dozorové orgány v oblasti ochrany osobních údajů a evropský inspektor ochrany údajů spolupracují v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit koordinovaný dozor nad zpracováním osobních údajů zaznamenaných v elektronických systémech.

Článek 45

Aktualizace údajů v elektronických systémech

Členské státy zajistí, aby se údaje zaznamenané na vnitrostátní úrovni shodovaly s údaji zaznamenanými ve společných složkách a aby byly aktualizovány.

Článek 46

Omezení při přístupu k údajům a zpracování údajů

1.   K údajům zaznamenaným ve společných složkách elektronických systémů členským státem může přistupovat nebo je může zpracovávat tento členský stát. Rovněž k nim může přistupovat a zpracovávat je jiný členský stát, pokud se podílí na zpracovávání žádosti nebo řízení rozhodnutí, k nimž se údaje vztahují.

2.   K údajům zaznamenaným ve společných složkách elektronických systémů hospodářským subjektem nebo jinou osobou může přistupovat nebo je může zpracovávat tento hospodářský subjekt nebo osoba. Rovněž k nim může přistupovat a zpracovávat je členský stát podílející se na zpracovávání žádosti nebo řízení rozhodnutí, k nimž se údaje vztahují.

3.   Údaje zaznamenané v centrálním evropském systému závazných informací o sazebním zařazení zboží členským státem může zpracovávat tento členský stát. Rovněž je může zpracovávat jiný členský stát, pokud se podílí na zpracovávání žádosti, k níž se údaje vztahují, mimo jiné formou konzultace v souladu s článkem 24. Mohou k nim mít přístup všechny členské státy v souladu s čl. 23 odst. 2.

4.   K údajům zaznamenaným v centrálním evropském systému závazných informací hospodářským subjektem nebo jinou osobou může přistupovat nebo je může zpracovávat tento hospodářský subjekt nebo osoba. Mohou k nim mít přístup všechny členské státy v souladu s čl. 23 odst. 2.

Článek 47

Vlastnictví systému

1.   Vlastníkem systému, pokud jde o společné složky, je Komise.

2.   Vlastníky systému, pokud jde o vnitrostátní složky, jsou členské státy.

Článek 48

Bezpečnost systému

1.   Bezpečnost společných složek zajišťuje Komise. Bezpečnost vnitrostátních složek zajišťují členské státy.

Pro tyto účely Komise a členské státy přijmou alespoň nezbytná opatření s cílem:

a)

zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;

b)

zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami;

c)

odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b).

2.   Komise a členské státy se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení bezpečnosti elektronických systémů nebo podezření na takové narušení.

KAPITOLA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Posouzení elektronických systémů

Komise a členské státy provádějí posouzení složek, za něž jsou odpovědné, a zejména analyzují bezpečnost a integritu složek a důvěrnost údajů zpracovávaných v rámci těchto složek.

Komise a členské státy se navzájem informují o výsledcích posouzení.

Článek 50

Zrušení

Prováděcí nařízení (EU) 2017/2089 se zrušuje.

Článek 51

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2089 ze dne 14. listopadu 2017 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie (Úř. věst. L 297, 15.11.2017, s. 13).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1027

ze dne 21. června 2019,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu („Tiroler Speck“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Rakouska o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení (dále „CHZO“) „Tiroler Speck“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1065/97 (2).

(2)

Protože předmětná změna nebyla menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu v Úředním věstníku Evropské unie (3), jak vyžaduje čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012. Bylo to také poprvé, kdy byl zveřejněn jednotný dokument týkající se produktu „Tiroler Speck“.

(3)

Konkrétně se ve specifikaci produktu použitelné v době zaslání žádosti o změnu Komisi v části týkající se pravidel označování stanovilo, že chráněné zeměpisné označení „Tiroler Speck“ nelze překládat do žádného jiného jazyka. Cílem navrhované změny bylo mimo jiné povolit za určitých okolností užívání chráněného označení v přeloženém znění.

(4)

Dne 7. května 2018 obdržela Komise oznámení o námitce, které zaslala Itálie. Dne 5. července 2018 obdržela Komise příslušné odůvodněné prohlášení o námitce. Námitka Itálie směřovala proti změně omezení označování, pokud jde o používání překladů chráněného názvu. Na základě čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012 Itálie uvedla, že povolením používání překladů chráněného názvu (byť ve spojení s chráněným názvem v německém jazyce) by se ohrozila existence zcela nebo částečně totožného názvu (Südtiroler Speck/Speck Alto Adige (CHZO)).

(5)

Komise shledala námitku přípustnou a dopisem ze dne 16. srpna 2018 vyzvala Rakousko a Itálii, aby během tří měsíců uspořádaly náležité konzultace za účelem dosažení vzájemné dohody v souladu se svými vnitřními postupy.

(6)

Strany dospěly k dohodě. Rakousko sdělilo Komisi výsledky dohody dopisem ze dne 30. srpna 2018. Rakousko a Itálie se dohodly, že pravidla pro označování specifikace produktu „Tiroler Speck“ (CHZO) by měla zachovat zákaz používat při označování překlady chráněného názvu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba učinit závěr, že pokud jde o pravidla pro označování, dohoda nahradila žádost o změnu.

(7)

V souladu s bodem 5.5 zveřejněné žádosti o změnu se ustanovení o označování specifikace produktu měla nahradit tímto:

Na každé jednotce, která je zabalena a připravena k prodeji, musí být uvedeno číslo zemědělského podniku, identifikátor šarže v podobě čísla šarže nebo data a slova „Tiroler Speck CHZO“ v této podobě, na dobře viditelném místě, čitelně a nesmazatelně.

Kromě toho může být uveden i díl použitého masa a/nebo region producenta v rámci vymezené zeměpisné oblasti. Příklady označení: „Tiroler Speck g.g.A. Schinkenspeck“ (slanina) – „Tiroler Speck g.g.A. vom Schinken“ (vyrobená ze šunky) – „Tiroler Speck g.g.A. Karreespeck aus dem Zillertal“ (slanina z hřbetu z regionu Zillertal) – „Tiroler Speck g.g.A. vom Bauch; Region Ötztal“ (slanina z bůčku z regionu Ötztal).

Lze použít označení v běžném jazyce oblasti uvedení na trh, je-li uveden i německý výraz „Tiroler Speck g.g.A.“

Mohou být uvedena i jména, obchodní názvy a vlastní značky, pokud výsledné balení není zavádějící.

(8)

Odůvodnění těchto změn v žádosti o změnu bylo následující:

Podrobná a komplexní pravidla pro označování pomáhají zlepšit transparentnost a informace poskytované spotřebitelům. Je regulováno i využití dalších informací, které mají přesněji označit použitý díl masa a/nebo region producenta v rámci vymezené zeměpisné oblasti, aby byla zdůrazněna regionální povaha produktu a aby byl uveden podrobnější popis produktu pomocí dalších informací o použitých dílech masa. To zajišťuje přesnější popis produktu a cílenější informace pro spotřebitele.“

(9)

V souladu s výše uvedenou dohodou se ustanovení o označování ve specifikaci produktu nahradí namísto toho tímto:

Na každé jednotce, která je zabalena a připravena k prodeji, musí být na dobře viditelném místě, čitelně a nesmazatelně uvedeno číslo zemědělského podniku, identifikátor šarže v podobě čísla šarže nebo data a název chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck g.g.A“ („Tiroler Speck“ (CHZO)). Název chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ se nesmí překládat do jiného jazyka.

Výraz „chráněné zeměpisné označení“ a/nebo zkratka CHZO musí následovat bezprostředně za názvem chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ a mohou být uvedeny také v jiném jazyce než v němčině, a to buď místo německé verze nebo společně s ní.

V zájmu lepší informovanosti spotřebitelů mohou být popisy produktu, včetně použitého dílu masa („slanina“, „slanina z pečeně (hřbetu)“, „slanina z bůčku“; nebo „vyrobeno z šunky“, „vyrobeno z pečeně (hřbetu)“, „vyrobeno z bůčku“), rovněž použity v běžné řeči země, ve které je produkt uváděn na trh. Tyto výrazy však musí být od chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ jasně odděleny. Za tímto účelem lze výrazy uvést v různých řádcích, přičemž mezi nimi musí být dostatečné rozestupy. V případě „technického označování“ může být vzhledem k prostorovým omezením nemožné tyto dva výrazy oddělit.

Aniž je dotčena povinnost jasně rozlišovat mezi chráněným zeměpisným označením a dodatečným popisným názvem, na tzv. „technických štítcích“, tj. štítcích, které jsou obecně připevněny na zadní straně zabaleného produktu a připraveny k uvedení na trh, se může stát, že vzhledem k prostorovým omezením není oddělení obou označení do různých řádků možné.

Překlady odkazů na region Tyrolsko jako místo původu se k popisným výrazům produktu přidávat nesmí.

Lze uvést také region producenta ve vymezené zeměpisné oblasti, ale odděleně od chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ a výrazu „chráněné zeměpisné označení“ a/nebo zkratky „CHZO“.

Mohou být uvedena i jména, obchodní názvy a vlastní značky, pokud výsledný obal není zavádějící.“

(10)

Odůvodnění těchto změn v dohodě, kterou je třeba považovat za součást žádosti o změnu ve znění dohody, je následující:

Na jedné straně bude i nadále zajištěno, že chráněné označení „Tiroler Speck“ se bude používat pouze v jeho zapsané verzi. Na druhé straně požadovaná změna stanoví doplňující popisné informace týkající se produktu, pokud jde o díly použitého masa a region producenta ve vymezené zeměpisné oblasti. To by vedlo k úplným a transparentním informacím pro kupující ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011 a k podrobnějším informacím, pokud jde o chráněné zeměpisné označení „Tiroler Speck“. Jako příklady mohou být uvedeny tyto formulace: „Tiroler Speck g.g.A. Karreespeck aus dem Zillertal“, „Tiroler Speck g.g.A. vom Schinken“, „Tiroler Speck g.g.A. Schinkenspeck“.

(11)

Obsah dohody uzavřené mezi Rakouskem a Itálií by měl být zohledněn, neboť je v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 a právními předpisy EU.

(12)

Jednotný dokument byl odpovídajícím způsobem pozměněn. Změny provedené v jednotném dokumentu v návaznosti na dohodu nejsou podstatné a v každém případě vracejí ustanovení o označování, kvůli němuž byla námitka vznesena, do původního status quo. Opakování přezkumu stanoveného v čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 se proto nevyžaduje. Konsolidovaná verze jednotného dokumentu by nicméně měla být zveřejněna pro informaci.

(13)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že by změna měla být schválena ve znění pozměněném podle dohody,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Tiroler Speck“ (CHZO) ve znění podle tohoto nařízení se tímto schvaluje. Konsolidovaný jednotný dokument je uveden v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1065/97 ze dne 12. června 1997, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 1107/96 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. L 156, 13.6.1997, s. 5).

(3)  Úř. věst. C 46, 8.2.2018, s. 8.


PŘÍLOHA

TIROLER SPECK

EU č.: PGI-AT-02162 – 8.8.2016

CHOP ( )

CHZO (X)

1.   Název (názvy)

„Tiroler Speck“

2.   Členský stát nebo třetí země

Rakousko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Slanina „Tiroler Speck“ (CHZO) je tradiční řemeslný uzený produkt z vepřového masa vyráběný z vykostěné kýty, hřbetu, bůčku, plece nebo krkovice, které se následně za sucha nasolí, okoření určitou směsí koření, jež obsahuje minimálně jalovec, černý pepř a česnek, naloží, za studena vyudí regionálně specifickým postupem, který využívá nejméně 50 % bukového nebo jasanového dřeva, a na vzduchu se vysuší. Barva na povrchu je tmavě hnědá a povrch na řezu je načervenalý s bílou vrstvou tuku. Vůně je intenzivně a aromaticky kořenitá, s jasnými vyzrálými tóny a kouřovou vůní. Chuť je mírně kořenitá, přecházející od jasných a zřetelných kouřových tónů k plné masové chuti a dovršená rozpoznatelnou slaností.

Fyzikálně-chemické a mikrobiologické vlastnosti:

 

Poměr vody a bílkovin: max. 1,7 (tolerance + 0,2)

 

Obsah soli (NaCl): max. 5,0 % (tolerance + 1,5 % [střed] + 2,0 % [okraj])

Slanina „Tiroler Speck“ se produkuje výlučně ve vymezené zeměpisné oblasti a v konečné podobě je dostupná buď vakuově balená, nebo balená v ochranné atmosféře, a to buď vcelku, v kusech, nebo nakrájená na plátky.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Díly masa používané k produkci slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO) pocházejí z Evropské unie a zahrnují kýtu s kůží, s vrchním šálem nebo bez něj, hřbet s kůží, bůček s kůží (s měkkými kostmi nebo bez nich), velkou plec s kůží a krkovici bez kůže, vše vykostěné a rozřezané podle správné produkční praxe.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny produkční kroky (od nasolení po konečný produkt) probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Slaninu „Tiroler Speck“ (CHZO) musí na plátky krájet odborník školený v oblasti produkce slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO), označovaný jako „Tiroler Speckmeister“, nebo musí být slanina krájena pod jeho dohledem. Během krájení na plátky musí u každé dokončené šarže proběhnout senzorická kontrola, aby bylo zajištěno, že nedošlo k žádným nežádoucím odchylkám barvy nebo chuti. Vyskytnou-li se vady (například hniloba, vady barvy nebo nežádoucí tvorba oschlého okraje), je třeba přijmout okamžitá opatření k úpravě řízených parametrů (jako je teplota, vlhkost nebo doba trvání každého kroku procesu) pro šarže nebo jednotky, které jsou dosud v procesu produkce. Aby se mohlo toto zajištění jakosti uskutečnit neprodleně, jsou činnosti týkající se produkce balených jednotek slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO) prováděny výlučně v produkčním zemědělském podniku nebo ve skupině zemědělských podniků (tj. v zemědělském podniku s více místy podnikání, z nichž každé provádí jednotlivé fáze produkce slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO), nebo s více poštovními adresami v témže okrese).

Aby se zabránilo jakýmkoli škodlivým vlivům oxidace nebo vysychání nebo mikrobiologického znehodnocení v důsledku růstu plísní a předešlo se tak zhoršení jakosti, je nutné zachovat krátkou dobu mezi nakrájením na plátky a balením, a proto musí balení slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO), která je vcelku, v kusech, nebo nakrájená na plátky, balená ve vakuu nebo v ochranné atmosféře, probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti. Pokud je však kvůli zvláštnímu režimu před zahájením krájení nutná určitá doba skladování, musí probíhat pouze ve vakuovém balení nebo v ochranné atmosféře (prvotní balení), aby se předešlo zhoršení jakosti v důsledku dalšího vyschnutí nebo mikrobiologického znehodnocení z důvodu růstu plísní. Slanina „Tiroler Speck“ (CHZO) se následně buď rozkrájí na kusy pro domácí použití, nebo se zbaví kůže a nakrájí na plátky, nebo se připraví „k okamžitému použití“ a zabalí se buď vakuově, nebo v ochranné atmosféře (konečné balení).

Slaninu „Tiroler Speck“ (CHZO) lze prodávat zařízením v potravinářském maloobchodním odvětví vcelku, je-li krájena na plátky za přítomnosti kupujícího, pokud tento podíl nerozkrájené slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO) nepřekročí 10 % odpovídající denní šarže a pokud při kontrole v rámci procesu krájení (na kusy, plátky, kostky atd.) zbývající část nevykazuje žádné známky toho, že daná šarže má vady, které by naznačovaly, že slanina Speck, která má být prodána nerozkrájená, je vadná.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Na každé jednotce, která je zabalena a připravena k prodeji, musí být na dobře viditelném místě, čitelně a nesmazatelně uvedeno číslo zemědělského podniku, identifikátor šarže v podobě čísla šarže nebo data a název chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck g.g.A“ („Tiroler Speck“ (CHZO)). Název chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ se nesmí překládat do jiného jazyka.

Výraz „chráněné zeměpisné označení“ a/nebo zkratka CHZO musí následovat bezprostředně za názvem chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ a mohou být uvedeny také v jiném jazyce než v němčině, a to buď místo německé verze nebo společně s ní.

Popisy produktu, včetně použitého dílu masa („slanina“, „slanina z pečeně (hřbetu)“, „slanina z bůčku“; nebo „vyrobeno z šunky“, „vyrobeno z pečeně (hřbetu)“, „vyrobeno z bůčku“), mohou být rovněž použity v běžné řeči země, ve které je produkt uváděn na trh. Tyto výrazy však musí být od chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ jasně odděleny. Za tímto účelem lze výrazy uvést v různých řádcích, přičemž mezi nimi musí být dostatečné rozestupy. V případě „technického označování“ může být vzhledem k prostorovým omezením nicméně nemožné tyto dva výrazy oddělit.

Překlady odkazů na region Tyrolsko jako místo původu se k popisným výrazům produktu přidávat nesmí.

Lze uvést také region producenta ve vymezené zeměpisné oblasti, ale odděleně od chráněného zeměpisného označení „Tiroler Speck“ a výrazu „chráněné zeměpisné označení“ a/nebo zkratky „CHZO“.

Mohou být uvedena i jména, obchodní názvy a vlastní značky, pokud výsledný obal není zavádějící.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Spolková země Tyrolsko

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

V horské krajině Tyrolska, která má zemědělský charakter, se produkce slaniny Speck vyvinula jako způsob konzervace čerstvého masa a byla zdokonalována po mnoho generací. Každá generace zemědělců předávala znalost zvláštního receptu na směs koření a tradiční metody produkce slaniny „Tiroler Speck“ svým dětem. Tato osobně předávaná tradice se rozvinula do obecně uznávané normy pro dnešní komerční produkci slaniny „Tiroler Speck“. Proces vysoušení na čistém tyrolském horském vzduchu, proces jemného uzení za pomoci zvláštních směsí koření a využití bukového či jasanového dřeva k vytvoření kouře – což jsou všechno nezbytné složky procesu produkce – představují zvláštní postup specifický pro daný region, který slanině „Tiroler Speck“ propůjčuje její charakteristický tmavě hnědý vzhled. S výjimkou slaniny „Schopfspeck“ (slanina z krkovice) vykazují povrchy řezu bílý tukový pokryv a maso má výrazně červenou barvu, která směrem k okraji masa tmavne. Nezaměnitelnými znaky tohoto produktu jsou aromaticky kořenitá vůně s rozpoznatelnými zralými tóny a lehce kořenitá chuť s tóny kouře a soli, což vše podtrhuje aroma vepřového masa. V rámci tohoto obecnějšího popisu jsou běžné regionální variace a jemné změny organoleptických vlastností v závislosti na prvcích kulturní svébytnosti, které zakořenily v příslušných regionech a údolích vymezené zeměpisné oblasti. Určité aspekty typické povahy produktu, například chuťový profil nebo náznaky uzeného dřeva, tudíž nesou konkrétní regionální znaky, aniž by byla ovlivněna nebo pozměněna celková identita slaniny „Tiroler Speck“ (CHZO).

Tradiční metoda produkce, která se vyvinula v zeměpisné oblasti, vychází z odbornosti producentů, která se předává po staletí.

Znalost a řemeslná tradice Tiroler Speckmeistera zajišťují zachování vysoké jakosti produktu. Staletí praktických zkušeností Tiroler Speckmeistera v oblasti vlivu surovin a klimatických podmínek na jakost produktu (včetně znalosti činitelů se škodlivým vlivem, příčin abnormalit, soustavně se měnících vlastností surovin a environmentálních faktorů a recipročních účinků parametrů produkce) hrají při dosahování vysokého standardu jakosti konečného produktu nepostradatelnou úlohu. Dobu trvání procesu sušení na vzduchu proto vypočítá Tiroler Speckmeister na základě aktuálních klimatických podmínek v regionu a velikosti dílů masa. Účelem je zajistit pečlivý proces vysoušení a produkt dokonalé jakosti se všemi jeho charakteristickými znaky (tmavě hnědé vnější zbarvení, středně pevná až pevná textura, jalovcová příchuť s rozpoznatelnými slanými tóny a kouřovou vůní).

Dohled nad procesem produkce, jejž zajišťuje Tiroler Speckmeister procházející pravidelnou další specializovanou odbornou přípravou, brání jakýmkoli škodlivým vlivům na produkt a jakémukoli zhoršení jakosti.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.patentamt.at/herkunftsangaben/tirolerspeck/


ROZHODNUTÍ

24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/24


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1028

ze dne 14. června 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy v souvislosti s obchodními normami pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 3 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/1892 (1) byla dne 18. listopadu 2016 v sídle OSN v New Yorku jménem Unie podepsána Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 (dále jen „dohoda“) s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu. Dohoda vstoupila prozatímně v platnost dne 1. ledna 2017 v souladu s čl. 31 odst. 2 uvedené dohody.

(2)

Dohoda byla uzavřena dne 17. května 2019 rozhodnutím Rady (EU) 2019/848 (2).

(3)

Podle čl. 7 odst. 1 dohody má Rada členů Mezinárodní rady pro olivy (dále jen „Rada členů“) přijmout rozhodnutí upravující obchodní normy pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin.

(4)

Rada členů má na svém 109. zasedání ve dnech 17. až 21. června 2019 přijmout rozhodnutí, kterými se upravují obchodní normy pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě členů, jelikož rozhodnutí, jež mají být přijata, budou mít právní účinky pro Unii ve vztahu k mezinárodnímu obchodu s ostatními členy Mezinárodní rady pro olivy (IOC) a mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právních předpisů Unie týkajících se obchodních norem pro olivový olej, které Komise přijala podle článku 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (3).

(6)

Rozhodnutí, která mají být přijata Radou členů, se týkají úpravy nadpisu, přesnosti a rozmezí údajů, chromatogramů, hodnot přesnosti a odkazů na jiné dokumenty. Rozhodnutí podrobně projednali vědečtí a techničtí odborníci Komise a členských států z odvětví olivového oleje. Rozhodnutí přispějí k mezinárodní harmonizaci norem v odvětví olivového oleje a stanoví se jimi rámec, který zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž při obchodování s produkty tohoto odvětví. Tato rozhodnutí by proto měla být podpořena a následně budou vyžadovat změny nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 (4).

(7)

V případě, že bude přijetí uvedených rozhodnutí Radou členů na 109. zasedání Mezinárodní rady pro olivy odloženo v důsledku toho, že někteří členové nebudou schopni udělit svůj souhlas, postoj uvedený v přílože tohoto rozhodnutí by měl být jménem Unie zaujat také v rámci možného postupu pro přijetí rozhodnutí Rady členů výměnou korespondence podle čl. 10 odst. 6 dohody. Postup pro přijetí rozhodnutí výměnou korespondence by měl být zahájen před příštím pravidelným zasedáním Rady členů v listopadu 2019.

(8)

Za účelem ochrany zájmů Unie by na 109. zasedání Rady členů měli mít zástupci Unie možnost požádat o odložení přijetí rozhodnutí, kterými se upravují obchodní normy pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin, pokud by nové vědecké nebo technické informace předložené před zasedáním nebo během něj zpochybnily postoj, který má být jménem Unie zaujat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat na 109. zasedání Rady členů, které se bude konat od 17. června do 21. června 2019, nebo v rámci postupu pro přijetí rozhodnutí Rady členů výměnou korespondence, který má být zahájen před jejím příštím pravidelným zasedáním v listopadu 2019 v souvislosti s obchodními normami pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin, je uveden v příloze.

Článek 2

Pokud by nové vědecké nebo technické informace předložené před 109. zasedáním Rady členů nebo během něj mohly ovlivnit postoj uvedený v článku 1, požádá Unie, aby bylo přijetí rozhodnutí upravujících obchodní normy pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin odloženo, dokud nebude stanoven postoj Unie na základě těchto nových informací.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 14. června 2019.

Za Radu

předseda

E.O. TEODOROVICI


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1892 ze dne 10. října 2016 o podpisu Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie a jejím prozatímním provádění (Úř. věst. L 293, 28.10.2016, s. 2).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/848 ze dne 17. května 2019 o uzavření Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie (Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(4)  Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy (Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1).


PŘÍLOHA

Unie podpoří následující změny metod Mezinárodní rady pro olivy na 109. zasedání Rady členů, které se koná od 17. června do 21. června 2019, nebo v rámci postupu přijímání rozhodnutí Rady členů výměnou korespondence, pokud bude zahájena před jejím příštím pravidelným zasedáním v listopadu 2019:

změnu metody COI/T.20/Doc. č. 19/Rev. 5 („Spektrofotometrická analýza v ultrafialové oblasti spektra“) spočívající v odstranění absolutní hodnoty a v úpravě hodnot přesnosti,

změnu metody COI/T.20/Doc. č. 42-2/Rev. 3 („Hodnoty přesnosti metod analýzy přijaté Mezinárodní radou pro olivy“) spočívající v úpravě hodnot přesnosti týkajících se metod COI/T.20/Doc. č. 19 a COI/T.20/Doc. č. 26,

změnu metody COI/T.20/Doc. č. 26/Rev. 4 („Stanovení složení a obsahu sterolů a alkoholových složek kapilární plynovou chromatografií“) spočívající v úpravě nadpisu, přesnosti a rozmezí údajů a chromatogramů.

Technické úpravy dalších metod nebo dokumentů Mezinárodní rady pro olivy mohou odsouhlasit zástupci Unie v Radě členů bez dalšího rozhodnutí Rady, pokud tyto technické úpravy vyplynou ze změn uvedených v prvním pododstavci.


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/27


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1029

ze dne 18. června 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v příslušných výborech Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů k návrhům změn předpisů OSN č. 14, 17, 24, 30, 44, 51, 64, 75, 78, 79, 83, 85, 90, 115, 117, 129, 138, 139, 140 a 145, k návrhům změn celosvětových technických předpisů č. 15 a 19, k návrhu změny vzájemného usnesení M.R.2, k návrhu jednoho nového předpisu OSN a k návrhům změn povolení vypracovat celosvětové technické přepisy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 97/836/ES (1) přistoupila Unie k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel (dále jen „revidovaná dohoda z roku 1958“). Revidovaná dohoda z roku 1958 vstoupila v platnost dne 24. března 1998.

(2)

Rozhodnutím Rady 2000/125/ES (2) přistoupila Unie k Dohodě o zavedení celosvětových technických předpisů pro kolová vozidla, vybavení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech (dále jen „paralelní dohoda“). Paralelní dohoda vstoupila v platnost dne 15. února 2000.

(3)

Podle článku 1 revidované dohody z roku 1958 a článku 6 paralelní dohody může správní výbor revidované dohody z roku 1958 a výkonný výbor paralelní dohody (dále jen „příslušné výbory EHK OSN“) přijímat návrhy změn předpisů OSN č. 14, 17, 24, 30, 44, 51, 64, 75, 78, 79, 83, 85, 90, 115, 117, 129, 138, 139, 140 a 145, návrhy změn celosvětových technických předpisů č. 15 a 19, návrh změny vzájemného usnesení M.R.2, návrh jednoho nového předpisu OSN a návrhy změn povolení vypracovat celosvětové technické přepisy („souhrnné rozhodnutí“).

(4)

Příslušné výbory EHK OSN mají na 178. zasedání Světového fóra, které se bude konat ve dnech 24. až 28. června 2019, přijmout souhrnné rozhodnutí o správních ustanoveních a jednotných technických pravidlech pro schvalování kolových vozidel, zařízení a částí, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a souvisejících celosvětových technických předpisech.

(5)

Je proto vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v příslušných výborech EHK OSN, k přijetí návrhů předpisů OSN, neboť tyto předpisy OSN budou pro Unii závazné a mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie v oblasti schvalování typu vozidel.

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (3) nahradila systémy schvalování členských států schvalovacím postupem Unie a zavedla harmonizovaný rámec zahrnující správní ustanovení a obecné technické požadavky pro všechna nová vozidla, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky. Uvedená směrnice začlenila předpisy přijaté na základě revidované dohody z roku 1958 (dále jen „předpisy OSN“) do systému EU schvalování typu, a to buď jako požadavky na schválení typu, nebo jako alternativy k právním předpisům Unie. Od přijetí směrnice 2007/46/ES jsou předpisy OSN ve stále větší míře začleňovány do právních předpisů Unie.

(7)

S ohledem na zkušenosti a na technický rozvoj je třeba přizpůsobit požadavky týkající se některých prvků nebo rysů, na něž se vztahují předpisy OSN č. 17, 24, 30, 44, 64, 75, 78, 79, 83, 85, 90, 115, 117, 129, 138, 139 a 140, a rovněž pozměnit celosvětové technické předpisy OSN č. 15 a 19. Vedle toho je třeba opravit určitá ustanovení v předpisech OSN č. 14, 51, 83, 129 a 145 a v celosvětovém technickém předpisu č. 15. Dále je nezbytné přijmout nové požadavky týkající se vyspělého systému nouzového brzdění,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve správním výboru revidované dohody z roku 1958 a ve výkonném výboru paralelní dohody na 178. zasedání Světového fóra, které se bude konat ve dnech 24. až 28. června 2019, je hlasovat pro návrhy, které jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí..

V Lucemburku dne 18. června 2019.

Za Radu

předseda

P. DAEA


(1)  Rozhodnutí Rady 97/836/ES ze dne 27. listopadu 1997 o přistoupení Evropského společenství k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel („revidovaná dohoda z roku 1958“) (Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78).

(2)  Rozhodnutí Rady 2000/125/ES ze dne 31. ledna 2000 o uzavření Dohody o zavedení celosvětových technických předpisů pro kolová vozidla, vybavení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech („paralelní dohoda“) (Úř. věst. L 35, 10.2.2000, s. 12).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).


PŘÍLOHA

Předpis č.

Předmět jednání

Referenční označení dokumentu (1)

14

Návrh opravy 1 k doplňku 6 k sérii změn 07 předpisu OSN č. 14 (Kotevní úchyty bezpečnostního pásu)

ECE/TRANS/WP.29/2019/56

17

Návrh doplňku 1 k sérii změn 09 předpisu OSN č. 17 (Pevnost sedadel)

ECE/TRANS/WP.29/2019/35

24

Návrh doplňku 5 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 24 (Viditelné znečišťující látky, měření výkonu vznětového motoru (kouř vznětových motorů))

ECE/TRANS/WP.29/2019/41

30

Návrh doplňku 21 k sérii změn 02 předpisu OSN č. 30 (Pneumatiky pro osobní automobily a jejich přívěsy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/50

44

Návrh doplňku 16 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 44 (Dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/36

51

Návrh opravy k doplňku 4 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 51 (Emise hluku u vozidel kategorií M a N)

ECE/TRANS/WP.29/2019/51

64

Návrh doplňku 1 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 64 (Náhradní celek pro dočasné užití, pneumatiky schopné jízdy bez vzduchu)

ECE/TRANS/WP.29/2019/52

75

Návrh doplňku 18 k původní sérii změn předpisu OSN č. 75 (Pneumatiky pro motocykly/mopedy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/53

78

Návrh doplňku 1 k sérii změn 04 předpisu OSN č. 78 (Brzdění motocyklů)

ECE/TRANS/WP.29/2019/46

79

Návrh doplňku 1 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 79 (Mechanismus řízení)

ECE/TRANS/WP.29/2019/73

83

Návrh doplňku 13 k sérii změn 06 předpisu OSN č. 83 (Emise vozidel kategorií M1 a N1)

ECE/TRANS/WP.29/2019/42

83

Návrh doplňku 9 k sérii změn 07 předpisu OSN č. 83 (Emise vozidel kategorií M1 a N1)

ECE/TRANS/WP.29/2019/43

83

Návrh opravy 1 k doplňku 8 k sérii změn 07 předpisu OSN č. 83 (Emise vozidel kategorií M1 a N1)

ECE/TRANS/WP.29/2019/60

85

Návrh doplňku 9 k předpisu OSN č. 85 (Měření netto výkonu a 30minutového výkonu)

ECE/TRANS/WP.29/2019/44

90

Návrh doplňku 5 k sérii změn 02 předpisu OSN č. 90 (Náhradní díly brzdového systému)

ECE/TRANS/WP.29/2019/47

115

Návrh doplňku 8 k předpisu OSN č. 115 (Systémy pro dodatečnou montáž LPG a CNG)

ECE/TRANS/WP.29/2019/45

117

Návrh doplňku 10 k sérii změn 02 předpisu OSN č. 117 (Pneumatiky – valivý odpor, hluk odvalování a přilnavost za mokra)

ECE/TRANS/WP.29/2019/54

129

Návrh doplňku 9 k původní sérii změn předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/37

129

Návrh doplňku 6 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/38

129

Návrh doplňku 5 k sérii změn 02 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/39

129

Návrh doplňku 2 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/40

129

Návrh opravy 3 k původnímu znění předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/58

129

Návrh opravy 1 k sérii změn 03 předpisu OSN č. 129 (Zdokonalené dětské zádržné systémy)

ECE/TRANS/WP.29/2019/59

138

Návrh doplňku 1 k sérii změn 01 předpisu OSN č. 138 (Tichá silniční vozidla)

ECE/TRANS/WP.29/2019/55

139

Návrh doplňku 2 k předpisu OSN č. 139 (Asistence při brzdění)

ECE/TRANS/WP.29/2019/48

140

Návrh doplňku 3 k předpisu OSN č. 140 (Elektronické řízení stability)

ECE/TRANS/WP.29/2019/49

145

Návrh opravy 1 k původnímu znění předpisu OSN č. 145 (Systémy kotevních úchytů ISOFIX, kotevní úchyty horního upínání ISOFIX a místa k sezení i-Size)

ECE/TRANS/WP.29/2019/57

Nový předpis OSN

Návrh nového předpisu OSN o jednotných ustanoveních pro schvalování motorových vozidel z hlediska vyspělého systému nouzového brzdění (AEBS) pro vozidla kategorií M1 a N1

ECE/TRANS/WP.29/2019/61


Celosvětový technický předpis č.

Předmět jednání

Referenční označení dokumentu

15

Návrh změny 5 celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP))

ECE/TRANS/WP.29/2019/62

15

Návrh opravy celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP)), pouze ve francouzském znění

ECE/TRANS/WP.29/2019/66

 

Návrh opravy ke změně 1 celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP)), pouze ve francouzském znění

ECE/TRANS/WP.29/2019/67

 

Návrh opravy ke změně 2 celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP)), pouze ve francouzském znění

ECE/TRANS/WP.29/2019/68

 

Návrh opravy ke změně 3 celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP)), pouze ve francouzském znění

ECE/TRANS/WP.29/2019/69

 

Návrh opravy ke změně 4 celosvětového technického předpisu OSN č. 15 (Celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (WLTP)), pouze ve francouzském znění

ECE/TRANS/WP.29/2019/70

19

Návrh změny 2 celosvětového technického předpisu OSN č. 19 (Postupy zkoušky emisí způsobených vypařováním pro celosvětové harmonizované zkušební postupy pro lehká vozidla (EVAP WLTP))

ECE/TRANS/WP.29/2019/64


Vzájemné usnesení č.

Předmět jednání

Referenční označení dokumentu

M.R.2

Návrh změny 1 vzájemného usnesení č. 2, jež obsahuje definice pohonného systému vozidla

ECE/TRANS/WP.29/2019/71


Různé

Předmět jednání

Referenční označení dokumentu

 

Revidované povolení k vypracování změny č. 2 celosvětového technického předpisu OSN č. 16 (Pneumatiky)

ECE/TRANS/WP.29/AC.3/48/Rev.1

 

Návrh změn povolení vypracovat celosvětový technický předpis OSN o celkových emisích v reálném provozu

ECE/TRANS/WP.29/2019/72

 

Povolení vypracovat nový celosvětový technický předpis OSN o stanovení výkonu elektrifikovaného vozidla (DEVP)

ECE/TRANS/WP.29/AC.3/53


(1)  Všechny dokumenty, na něž se v této tabulce odkazuje, jsou k dispozici na této adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/gen2018.html


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/32


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1030

ze dne 21. června 2019,

kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení indoxakarbu pro použití v biocidních přípravcích typu 18

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

po konzultaci Stálého výboru pro biocidní přípravky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účinná látka indoxakarb byla zařazena do přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (2) pro použití v biocidních přípravcích typu 18, a podle článku 86 nařízení (EU) č. 528/2012 se proto považuje za schválenou podle uvedeného nařízení s výhradou specifikací a podmínek stanovených v příloze I uvedené směrnice.

(2)

Platnost schválení indoxakarbu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 skončí dne 31. prosince 2019. Dne 28. června 2018 byla v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 předložena žádost o obnovení schválení indoxakarbu.

(3)

Hodnotící příslušný orgán Francie informoval dne 12. listopadu 2018 Komisi o svém rozhodnutí podle čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012, že je nutné provést úplné hodnocení žádosti. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 provede hodnotící příslušný orgán úplné hodnocení žádosti do 365 dnů od jejího schválení.

(4)

Hodnotící příslušný orgán může v souladu s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení žadatele případně vyzvat, aby poskytl dostatečné údaje potřebné k provedení hodnocení. V takovém případě se lhůta 365 dnů přeruší na dobu nepřesahující celkem 180 dnů, není-li delší přerušení odůvodněno povahou požadovaných údajů nebo výjimečnými podmínkami.

(5)

Do 270 dnů od obdržení doporučení hodnotícího příslušného orgánu Evropská agentura pro chemické látky (dále jen „agentura“) vypracuje a předloží Komisi stanovisko o obnovení schválení účinné látky v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012.

(6)

Z důvodů, které nemůže žadatel ovlivnit, tedy platnost schválení indoxakarbu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 skončí pravděpodobně dříve, než bude přijato rozhodnutí o jeho obnovení. Proto je vhodné datum skončení platnosti schválení indoxakarbu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 odložit o dobu postačující k tomu, aby mohla být žádost přezkoumána. Vzhledem ke lhůtám stanoveným pro hodnocení hodnotícím příslušným orgánem a pro vypracování a předložení stanoviska agenturou je vhodné datum skončení platnosti odložit na 30. června 2022.

(7)

S výjimkou data skončení platnosti schválení je indoxakarb i nadále schválen pro použití v biocidních přípravcích typu 18 s výhradou specifikací a podmínek stanovených v příloze I směrnice 98/8/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Datum skončení platnosti schválení indoxakarbu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 se odkládá na 30. června 2022.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 21. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1).


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/34


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1031

ze dne 21. června 2019,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2019) 4883)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby náležitým způsobem odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/975 (5), a sice v návaznosti na případy afrického moru prasat v Litvě a Polsku.

(2)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/975 se vyskytly další případy afrického moru prasat u domácích a volně žijících prasat v Polsku, Litvě a Rumunsku, které je rovněž třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(3)

V červnu 2019 byla zaznamenána dvě ohniska afrického moru prasat u prasat domácích v okresech Marijampolė a Prienai v Litvě, v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tato ohniska afrického moru prasat u domácích prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Litvy zasažené africkým morem prasat měly být uvedeny v části III namísto v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(4)

V červnu 2019 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích v okrese bartoszycki v Polsku, v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Toto ohnisko afrického moru prasat u domácích prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v části III namísto v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(5)

V červnu 2019 byl zaznamenán případ afrického moru prasat u volně žijících prasat v okrese węgrowski v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tento případ afrického moru prasat u volně žijících prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(6)

V červnu 2019 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích v okrese Vâlcea v Rumunsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tento případ afrického moru prasat u prasat domácích představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Rumunska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v části III namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(7)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Litvy, Polska a Rumunska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v částech I, II a III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 21. června 2019.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/975 ze dne 13. června 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 157, 14.6.2019, s. 31).


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1.   Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

the area is delimited clockwise by:

Frontière avec la France,

Rue Mersinhat,

La N818jusque son intersection avec la N83,

La N83 jusque son intersection avec la N884,

La N884 jusque son intersection avec la N824,

La N824 jusque son intersection avec Le Routeux,

Le Routeux,

Rue d'Orgéo,

Rue de la Vierre,

Rue du Bout-d'en-Bas,

Rue Sous l'Eglise,

Rue Notre-Dame,

Rue du Centre,

La N845 jusque son intersection avec la N85,

La N85 jusque son intersection avec la N40,

La N40 jusque son intersection avec la N802,

La N802 jusque son intersection avec la N825,

La N825 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411jusque son intersection avec la N40,

N40: Burnaimont, Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

Rue du Tombois,

Rue Du Pierroy,

Rue Saint-Orban,

Rue Saint-Aubain,

Rue des Cottages,

Rue de Relune,

Rue de Rulune,

Route de l'Ermitage,

N87: Route de Habay,

Chemin des Ecoliers,

Le Routy,

Rue Burgknapp,

Rue de la Halte,

Rue du Centre,

Rue de l'Eglise,

Rue du Marquisat,

Rue de la Carrière,

Rue de la Lorraine,

Rue du Beynert,

Millewée,

Rue du Tram,

Millewée,

N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

Frontière avec le Grand-Duché de Luxembourg,

Frontière avec la France,

La N87 jusque son intersection avec la N871 au niveau de Rouvroy,

La N871 jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N811,

La N811 jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avecla N883 au niveau d'Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N81 au niveau d'Aubange,

La N81 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N40,

La N40 jusque son intersection avec la rue du Fet,

Rue du Fet,

Rue de l'Accord jusque son intersection avec la rue de la Gaume,

Rue de la Gaume jusque son intersection avec la rue des Bruyères,

Rue des Bruyères,

Rue de Neufchâteau,

Rue de la Motte,

La N894 jusque son intersection avec laN85,

La N85 jusque son intersection avec la frontière avec la France.

2.   Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Varna the whole region excluding the villages covered in Part II;

in Silistra region:

whole municipality of Glavinitza,

whole municipality of Tutrakan,

whithinmunicipality of Dulovo:

Boil,

Vokil,

Grancharovo,

Doletz,

Oven,

Okorsh,

Oreshene,

Paisievo,

Pravda,

Prohlada,

Ruyno,

Sekulovo,

Skala,

Yarebitsa,

within municipality of Sitovo:

Bosna,

Garvan,

Irnik,

Iskra,

Nova Popina,

Polyana,

Popina,

Sitovo,

Yastrebna,

within municipality of Silistra:

Vetren,

in Dobrich region:

whole municipality of Baltchik,

wholemunicipality of General Toshevo,

whole municipality of Dobrich,

whole municipality of Dobrich-selska (Dobrichka),

within municipality of Krushari:

Severnyak,

Abrit,

Dobrin,

Alexandria,

Polkovnik Dyakovo,

Poruchik Kardzhievo,

Zagortzi,

Zementsi,

Koriten,

Krushari,

Bistretz,

Efreytor Bakalovo,

Telerig,

Lozenetz,

Krushari,

Severnyak,

Severtsi,

within municipality of Kavarna:

Krupen,

Belgun,

Bilo,

Septemvriytsi,

Travnik,

whole municipality of Tervel, except Brestnitsa and Kolartzi,

in Ruse region:

within municipality of Slivo pole:

Babovo,

Brashlen,

Golyamo vranovo,

Malko vranovo,

Ryahovo,

Slivo pole,

Borisovo,

within municipality of Ruse:

Sandrovo,

Prosena,

Nikolovo,

Marten,

Dolno Ablanovo,

Ruse,

Chervena voda,

Basarbovo,

within municipality of Ivanovo:

Krasen,

Bozhichen,

Pirgovo,

Mechka,

Trastenik,

within municipality of Borovo:

Batin,

Gorno Ablanovo,

Ekzarh Yosif,

Obretenik,

Batin,

within municipality of Tsenovo:

Krivina,

Belyanovo,

Novgrad,

Dzhulyunitza,

Beltzov,

Tsenovo,

Piperkovo,

Karamanovo,

in Veliko Tarnovo region:

within municipality of Svishtov:

Sovata,

Vardim,

Svishtov,

Tzarevets,

Bulgarsko Slivovo,

Oresh,

in Pleven region:

within municipality of Belene:

Dekov,

Belene,

Kulina voda,

Byala voda,

within municipality of Nikopol:

Lozitza,

Dragash voyvoda,

Lyubenovo,

Nikopol,

Debovo,

Evlogievo,

Muselievo,

Zhernov,

Cherkovitza,

within municipality of Gulyantzi:

Somovit,

Dolni vit,

Milkovitsa,

Shiyakovo,

Lenkovo,

Kreta,

Gulyantzi,

Brest,

Dabovan,

Zagrazhdan,

Gigen,

Iskar,

within municipality of Dolna Mitropoliya:

Komarevo,

Baykal,

Slavovitsa,

Bregare,

Orehovitsa,

Krushovene,

Stavertzi,

Gostilya,

in Vratza region:

within municipality of Oryahovo:

Dolni vadin,

Gorni vadin,

Ostrov,

Galovo,

Leskovets,

Selanovtsi,

Oryahovo,

within municipality of Miziya:

Saraevo,

Miziya,

Voyvodovo,

Sofronievo,

within municipality of Kozloduy:

Harlets,

Glozhene,

Butan,

Kozloduy,

in Montana region:

within municipality of Valtchedram:

Dolni Tzibar,

Gorni Tzibar,

Ignatovo,

Zlatiya,

Razgrad,

Botevo,

Valtchedram,

Mokresh,

within municipality Lom:

Kovatchitza,

Stanevo,

Lom,

Zemphyr,

Dolno Linevo,

Traykovo,

Staliyska mahala,

Orsoya,

Slivata,

Dobri dol,

within municipality of Brusartsi:

Vasilyiovtzi,

Dondukovo,

in Vidin region:

within municipality of Ruzhintsi:

Dinkovo,

Topolovets,

Drenovets,

within municipality of Dimovo:

Artchar,

Septemvriytzi,

Yarlovitza,

Vodnyantzi,

Shipot,

Izvor,

Mali Drenovetz,

Lagoshevtzi,

Darzhanitza,

within municipality of Vidin:

Vartop,

Botevo,

Gaytantsi,

Tzar Simeonovo,

Ivanovtsi,

Zheglitza,

Sinagovtsi,

Dunavtsi,

Bukovets,

Bela Rada,

Slana bara,

Novoseltsi,

Ruptzi,

Akatsievo,

Vidin,

Inovo,

Kapitanovtsi,

Pokrayna,

Antimovo,

Kutovo,

Slanotran,

Koshava,

Gomotartsi.

3.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Hiiu maakond.

4.   Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 651100, 651300, 651400, 651500, 651610, 651700, 651801, 651802, 651803, 651900, 652000, 652200, 652300, 652601, 652602, 652603, 652700, 652900, 653000, 653100, 653200, 653300, 653401, 653403, 653500, 653600, 653700, 653800, 653900, 654000, 654201, 654202, 654301, 654302, 654400, 654501, 654502, 654600, 654700, 654800, 654900, 655000, 655100, 655200, 655300, 655500, 655600, 655700, 655800, 655901, 655902, 656000, 656100, 656200, 656300, 656400, 656600, 657300, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658201, 658202 és 658403 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye 900750, 901250, 901260, 901270, 901350, 901551, 901560, 901570, 901580, 901590, 901650, 901660, 901750, 901950, 902050, 902150, 902250, 902350, 902450, 902550, 902650, 902660, 902670, 902750, 903250, 903650, 903750, 903850, 904350, 904750, 904760, 904850, 904860, 905360, 905450 és 905550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Heves megye 702550, 703350, 703360, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, 704850, 704950, 705050, és 705350 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750250, 750260, 750350, 750450, 750460, 750550, 750650, 750750, 750850, 750950, 751150, 752150 és755550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye 552010, 552150, 552250, 552350, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552970, 553050, 553110, 553250, 553260, 553350, 553650, 553750, 553850, 553910 és 554050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572250, 572350, 572550, 572850, 572950, 573360, 573450, 580050 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 851950, 852350, 852450, 852550, 852750, 853560, 853650, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 854150, 854250, 854350, 855350, 855450, 855550, 855650, 855660 és 855850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

5.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Aizputes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Kazdangas pagasts un Aizputes pilsēta,

Alsungas novads,

Durbes novada Dunalkas un Tadaiķu pagasts,

Kuldīgas novada Gudenieku pagasts,

Pāvilostas novada Sakas pagasts un Pāvilostas pilsēta,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Ventspils novada Jūrkalnes pagasts,

Grobiņas novada Bārtas un Gaviezes pagasts,

Rucavas novada Dunikas pagasts.

6.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kelmės apylinkių, Kražių, Kukečių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 2128 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2106, Liolių, Pakražančio seniūnijos, Tytuvėnų seniūnijos dalis į vakarus ir šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105, ir Vaiguvos seniūnijos,

Pagėgių savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė,

Raseinių rajono savivaldybė: Girkalnio ir Kalnujų seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr A1, Nemakščių, Paliepių, Raseinių, Raseinių miesto ir Viduklės seniūnijos,

Rietavo savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybė,

Šilalės rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė: Juknaičių, Kintų, Šilutės ir Usėnų seniūnijos,

Tauragės rajono savivaldybė: Lauksargių, Skaudvilės, Tauragės, Mažonų, Tauragės miesto ir Žygaičių seniūnijos.

7.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Ruciane – Nida w powiecie piskim,

część gminy Miłki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63, część gminy Ryn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn, część gminy Giżycko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżycko, na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowej granicy gminy do granicy miasta Giżycko i na południe od granicy miasta Giżycko w powiecie giżyckim,

gminy Mikołajki, Piecki, część gminy Sorkwity położona na południe od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim,

gminy Dźwierzuty, Rozogi i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

gminy Gronowo Elbląskie, Markusy, Rychliki, część gminy Elbląg położona na zachód od zachodniej granicy powiatu miejskiego Elbląg i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 22 i część gminy Tolkmicko niewymieniona w części II załącznika w powiecie elbląskim oraz strefa wód przybrzeżnych Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej,

gminy Barczewo, Biskupiec, Dobre Miasto, Dywity, Jonkowo, Świątki i część gminy Jeziorany położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 593 w powiecie olsztyńskim,

gminy Łukta, Miłakowo, Małdyty, Miłomłyn i Morąg w powiecie ostródzkim,

gmina Zalewo w powiecie iławskim,

w województwie podlaskim:

gminy Rudka, Wyszki, część gminy Brańsk położona na północ od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk i miasto Brańsk w powiecie bielskim,

gmina Perlejewo w powiecie siemiatyckim,

gminy Kolno z miastem Kolno, Mały Płock i Turośl w powiecie kolneńskim,

gmina Poświętne w powiecie białostockim,

gminy Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

powiat zambrowski;

w województwie mazowieckim:

gminy Rzekuń, Troszyn, Lelis, Czerwin, Łyse i Goworowo w powiecie ostrołęckim,

powiat miejski Ostrołęka,

powiat ostrowski,

gminy Karniewo, Maków Mazowiecki, Rzewnie i Szelków w powiecie makowskim,

gmina Krasne w powiecie przasnyskim,

gminy Bodzanów, Bulkowo, Mała Wieś, Staroźreby i Wyszogród w powiecie płockim,

gminy Ciechanów z miastem Ciechanów, Glinojeck, Gołymin – Ośrodek, Ojrzeń, Opinogóra Górna i Sońsk w powiecie ciechanowskim,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Płońsk z miastem Płońsk i Sochocin w powiecie płońskim,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Jadów, Klembów, Poświętne, Strachówka i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Dobre, Stanisławów, część gminy Jakubów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A2, część gminy Kałuszyn położona na północ od linii wyznaczonej przez drogi nr 2 i 92 i część gminy Mińsk Mazowiecki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A2 w powiecie mińskim,

gminy Garbatka Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim,

gminy Baranów i Jaktorów w powiecie grodziskim,

powiat żyrardowski,

gminy Belsk Duży, Błędów, Goszczyn i Mogielnica w powiecie grójeckim,

gminy Białobrzegi, Promna, Stara Błotnica, Wyśmierzyce i część gminy Stromiec położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

gminy Jedlińsk, Jastrzębia i Pionki z miastem Pionki w powiecie radomskim,

gminy Iłów, Nowa Sucha, Rybno, część gminy Teresin położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 i część miasta Sochaczew położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

gmina Policzna w powiecie zwoleńskim,

gmina Solec nad Wisłą w powiecie lipskim;

w województwie lubelskim:

gminy Bełżyce, Borzechów, Bychawa, Niedrzwica Duża, Jastków, Konopnica, Strzyżewice, Wysokie, Wojciechów i Zakrzew w powiecie lubelskim,

gminy Miączyn, Nielisz, Sitno, Komarów-Osada, Sułów, część gminy Szczebrzeszyn położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Szczebrzesyzn i część gminy wiejskiej Zamość położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie zamojskim,

powiat miejski Zamość,

gmina Jeziorzany i część gminy Kock położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Czarną w powiecie lubartowskim,

gminy Adamów i Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Nowodwór, Ryki, Ułęż i miasto Dęblin w powiecie ryckim,

gminy Janowiec, i część gminy wiejskiej Puławy położona na zachód od rzeki Wisły w powiecie puławskim,

gminy Chodel, Karczmiska, Łaziska, Opole Lubelskie, Poniatowa i Wilków w powiecie opolskim,

gminy Rudnik i Żółkiewkaw powiecie krasnostawskim,

gminy Bełżec, Jarczów, Lubycza Królewska, Rachanie, Susiec, Ulhówek i część gminy Łaszczów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 852 w powiecie tomaszowskim,

gminy Łukowa i Obsza w powiecie biłgorajskim,

gminy Kraśnik z miastem Kraśnik, Szastarka, Trzydnik Duży, Urzędów, Wilkołaz i Zakrzówek w powiecie kraśnickim,

gminy Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim;

w województwie podkarpackim:

powiat lubaczowski,

gminy Laszki i Wiązownica w powiecie jarosławskim,

gminy Pysznica, Zaleszany i miasto Stalowa Wola w powiecie stalowowolskim,

gmina Gorzyce w powiecie tarnobrzeskim;

w województwie świętokrzyskim:

gminy Tarłów i Ożarów w powiecie opatowskim,

gminy Dwikozy, Zawichost i miasto Sandomierz w powiecie sandomierskim.

8.   Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Județul Alba,

Județul Cluj,

Județul Harghita,

Județul Hunedoara,

Județul Iași,

Județul Neamț,

Restul județului Mehedinți care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

Comuna Garla Mare,

Hinova,

Burila Mare,

Gruia,

Pristol,

Dubova,

Municipiul Drobeta Turnu Severin,

Eselnița,

Salcia,

Devesel,

Svinița,

Gogoșu,

Simian,

Orșova,

Obârșia Closani,

Baia de Aramă,

Bala,

Florești,

Broșteni,

Corcova,

Isverna,

Balta,

Podeni,

Cireșu,

Ilovița,

Ponoarele,

Ilovăț,

Patulele,

Jiana,

Iyvoru Bârzii,

Malovat,

Bălvănești,

Breznița Ocol,

Godeanu,

Padina Mare,

Corlățel,

Vânju Mare,

Vânjuleț,

Obârșia de Câmp,

Vânători,

Vladaia,

Punghina,

Cujmir,

Oprișor,

Dârvari,

Căzănești,

Husnicioara,

Poroina Mare,

Prunișor,

Tămna,

Livezile,

Rogova,

Voloiac,

Sisești,

Sovarna,

Bălăcița,

Județul Gorj,

Județul Suceava,

Județul Mureș,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin.

ČÁST II

1.   Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

the area is delimited clockwise by:

La frontière avec la France au niveau de Florenville,

La N85 jusque son intersection avec la N894au niveau de Florenville,

La N894 jusque son intersection avec larue de la Motte,

La rue de la Motte jusque son intersection avec la rue de Neufchâteau,

La rue de Neufchâteau,

La rue des Bruyères jusque son intersection avec la rue de la Gaume,

La rue de la Gaume jusque son intersection avec la rue de l'Accord,

La rue de l'Accord,

La rue du Fet,

La N40 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d'Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d'Aubange,

La N88 jusque son intersection avec la N811,

La N811 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avec la N871,

La N871 jusque son intersection avec la N87 au niveau de Rouvroy,

La N87 jusque son intersection avec la frontière avec la France.

2.   Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Varna region:

within municipality of Beloslav:

Razdelna,

within municipalty of Devnya:

Devnya,

Povelyanovo,

Padina,

within municipality of Vetrino:

Gabarnitsa,

within municipality of Provadiya:

Staroselets,

Petrov dol,

Provadiya,

Dobrina,

Manastir,

Zhitnitsa,

Tutrakantsi,

Bozveliysko,

Barzitsa,

Tchayka,

within municipality of Avren:

Trastikovo,

Sindel,

Avren,

Kazashka reka,

Yunak,

Tsarevtsi,

Dabravino,

within municipality of Dalgopol:

Tsonevo,

Velichkovo,

within municipality of Dolni chiflik:

Nova shipka,

Goren chiflik,

Pchelnik,

Venelin,

in Silistra region:

within municipality of Kaynardzha:

Voynovo,

Kaynardzha,

Kranovo,

Zarnik,

Dobrudzhanka,

Golesh,

Svetoslav,

Polkovnik Cholakovo,

Kamentzi,

Gospodinovo,

Davidovo,

Sredishte,

Strelkovo,

Poprusanovo,

Posev,

within municipality of Alfatar:

Alfatar,

Alekovo,

Bistra,

Kutlovitza,

Tzar Asen,

Chukovetz,

Vasil Levski,

within municipality of Silistra:

Glavan,

Silistra,

Aydemir,

Babuk,

Popkralevo,

Bogorovo,

Bradvari,

Sratzimir,

Bulgarka,

Tsenovich,

Sarpovo,

Srebarna,

Smiletz,

Profesor Ishirkovo,

Polkovnik Lambrinovo,

Kalipetrovo,

Kazimir,

Yordanovo,

within municipality of Sitovo:

Dobrotitza,

Lyuben,

Slatina,

within municipality of Dulovo:

Varbino,

Polkovnik Taslakovo,

Kolobar,

Kozyak,

Mezhden,

Tcherkovna,

Dulovo,

Razdel,

Tchernik,

Poroyno,

Vodno,

Zlatoklas,

Tchernolik,

in Dobrich region:

within municipality of Krushari:

Kapitan Dimitrovo,

Ognyanovo,

Zimnitza,

Gaber,

within municipality of Dobrich-selska:

Altsek,

Vodnyantsi,

Feldfebel Denkovo,

Hitovo,

within municipality of Tervel:

Brestnitza,

Kolartzi,

Angelariy,

Balik,

Bezmer,

Bozhan,

Bonevo,

Voynikovo,

Glavantsi,

Gradnitsa,

Guslar,

Kableshkovo,

Kladentsi,

Kochmar,

Mali izvor,

Nova Kamena,

Onogur,

Polkovnik Savovo,

Popgruevo,

Profesor Zlatarski,

Sartents,

Tervel,

Chestimenstko,

within municipality Shabla:

Shabla,

Tyulenovo,

Bozhanovo,

Gorun,

Gorichane,

Prolez,

Ezeretz,

Zahari Stoyanovo,

Vaklino,

Granichar,

Durankulak,

Krapetz,

Smin,

Staevtsi,

Tvarditsa,

Chernomortzi,

within municipality of Kavarna:

Balgarevo,

Bozhurets,

Vranino,

Vidno,

Irechek,

Kavarna,

Kamen briag,

Mogilishte,

Neykovo,

Poruchik Chunchevo,

Rakovski,

Sveti Nikola,

Seltse,

Topola,

Travnik,

Hadzhi Dimitar,

Chelopechene.

3.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702350, 702450, 702750, 702850, 702950, 703050, 703150, 703250, 703370, 705150,705250, 705450,705510 és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 855250, 855460, 855750, 855950, 855960, 856051, 856150, 856250, 856260, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760, 856850, 856950, 857050, 857150, 857350, 857450, 857650, valamint 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 852050, 852150, 852250 és 857550, továbbá 850650, 850850, 851851 és 851852 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550710, 550810, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 551810, 551821, 552360 és 552960 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 650900, 651000, 651200, 652100, 655400, 656701, 656702, 656800, 656900, 657010, 657100, 658100, 658310, 658401, 658402, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659220, 659300, 659400, 659500, 659601, 659602, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800, valamint 652400, 652500 és 652800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye 900150, 900250, 900350, 900450, 900550, 900650, 900660, 900670, 901850, 900850, 900860, 900930, 900950, 901050, 901150, 901450, 902850, 902860, 902950, 902960, 903050, 903150, 903350, 903360, 903370, 903450, 903550, 904450, 904460, 904550, 904650 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

5.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Ādažu novads,

Aizputes novada Kalvenes pagasts,

Aglonas novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alojas novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Auces novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Beverīnas novads,

Brocēnu novada Blīdenes pagasts, Remtes pagasta daļa uz austrumiem no autoceļa 1154 un P109,

Burtnieku novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads,

Cesvaines novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Dobeles novads,

Dundagas novads,

Durbes novada Durbes un Vecpils pagasts,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Gulbenes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jaunpils novads,

Jēkabpils novads,

Jelgavas novads,

Kandavas novads,

Kārsavas novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krāslavas novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Kuldīgas novada Ēdoles, Īvandes, Padures, Rendas, Kabiles, Rumbas, Kurmāles, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Laidu un Vārmes pagasts, Kuldīgas pilsēta,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mazsalacas novads,

Mērsraga novads,

Naukšēnu novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieku novads,

Pārgaujas novads,

Pļaviņu novads,

Preiļu novads,

Priekules novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

republikas pilsēta Daugavpils,

republikas pilsēta Jelgava,

republikas pilsēta Jēkabpils,

republikas pilsēta Jūrmala,

republikas pilsēta Rēzekne,

republikas pilsēta Valmiera,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rojas novads,

Ropažu novads,

Rugāju novads,

Rundāles novads,

Rūjienas novads,

Salacgrīvas novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saldus novada Novadnieku, Kursīšu, Zvārdes, Pampāļu, Šķēdes, Nīgrandes, Zaņas, Ezeres, Rubas, Jaunauces un Vadakstes pagasts,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Skrundas novads,

Smiltenes novads,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Strenču novads,

Talsu novads,

Tērvetes novads,

Tukuma novads,

Vaiņodes novads,

Valkas novads,

Varakļānu novads,

Vārkavas novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads.

6.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė: Ventos ir Papilės seniūnijos,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė: Kepalių, Kriukų, Saugėlaukio ir Satkūnų seniūnijos,

Jurbarko rajono savivaldybė,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kalvarijos savivaldybė: Akmenynų, Liubavo, Kalvarijos seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 131 ir į pietus nuo kelio Nr. 200 ir Sangrūdos seniūnijos,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė,

Kazlų Rūdos savivaldybė: Jankų, Plutiškių seniūnijos ir Kazlų Rudos seniūnijos dalis nuo kelio Nr. 2613 į šiaurę, kelio Nr. 183 į rytus ir kelio Nr. 230 į šiaurę,

Kelmės rajono savivaldybė: Tytuvėnų seniūnijos dalis į rytus ir pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105, Užvenčio, Kukečių dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 2128 ir į rytus nuo kelio Nr. 2106, ir Šaukėnų seniūnijos,

Kėdainių rajono savivaldybė,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė: Būdviečio, Kapčiamieščio, Krosnos, Kučiūnų ir Noragėlių seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė: Degučių, Gudelių, Mokolų ir Narto seniūnijos,

Mažeikių rajono savivaldybė: Šerkšnėnų, Sedos ir Židikų seniūnijos,

Molėtų rajono savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė: Stakliškių ir Veiverių seniūnijos

Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos, Betygalos, Pagojukų, Šiluvos,Kalnujų seniūnijos ir Girkalnio seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Šakių rajono savivaldybė: Barzdų, Griškabūdžio, Kidulių, Kudirkos Naumiesčio, Lekėčių, Sintautų, Slavikų. Sudargo, Žvirgždaičių seniūnijos ir Kriūkų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 3804, Lukšių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 3804, Šakių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 140 ir į pietvakarius nuo kelio Nr. 137

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė: Šiaulių kaimiškoji seniūnija,

Šilutės rajono savivaldybė: Rusnės seniūnija,

Širvintų rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė: Batakių ir Gaurės seniūnijos,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Kybartų, Klausučių, Pajevonio, Šeimenos, Vilkaviškio miesto, Virbalio, Vištyčio seniūnijos,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

7.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Prostki, Stare Juchy i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

gminy Godkowo, Milejewo, Młynary, Pasłęk, część gminy Elbląg położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 22 oraz na południe i na południowy wschód od granicy powiatu miejskiego Elbląg, i część obszaru lądowego gminy Tolkmicko położona na południe od linii brzegowej Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej do granicy z gminą wiejską Elbląg w powiecie elbląskim,

powiat miejski Elbląg,

gmina Wydminy, część gminy Miłki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63, część gminy Ryn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn, część gminy wiejskiej Giżycko położona na zachód od zachodniej linii brzegowej jeziora Kisajno i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnacą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżyckow powiecie giżyckim,

powiat gołdapski,

część gminy Węgorzewo położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowo-wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 650, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 63 do skrzyżowania z drogą biegnącą do miejscowości Przystań i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przystań, Pniewo, Kamionek Wielki, Radzieje, Dłużec w powiecie węgorzewskim,

powiat olecki,

gminy Orzysz, Biała Piska i Pisz w powiecie piskim,

gminy Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie i Bisztynekw powiecie bartoszyckim,

gmina Kolno i część gminy Jeziorany położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 593 w powiecie olsztyńskim,

powiat braniewski,

gminy Kętrzyn z miastem Kętrzyn, Reszel i część gminy Korsze położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na wschód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gminy Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński, Lubomino, Orneta i część gminy Kiwity położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 513 w powiecie lidzbarskim,

część gminy Sorkwity położona na północ od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim;

w województwie podlaskim:

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

gminy Mielnik, Nurzec – Stacja, Grodzisk, Drohiczyn, Dziadkowice, i Siemiatycze z miastem Siemiatyczew powiecie siemiatyckim,

gminy Białowieża, Czyże, Narew, Narewka, Hajnówka z miastem Hajnówka i część gminy Dubicze Cerkiewne położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1654B w powiecie hajnowskim,

gminy Kobylin-Borzymyi Sokoły w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Grabowo i Stawiski w powiecie kolneńskim,

gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Juchnowiec Kościelny, Łapy, Michałowo, Supraśl, Suraż, Turośń Kościelna, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady i Choroszcz w powiecie białostockim,

miasto Bielsk Podlaski, część gminy Bielsk Podlaski położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 biegnącą od południowo-zachodniej granicy gminy do granicy miasta Bielsk Podlaski, na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 689 biegnącą od wschodniej granicy gminy do wschodniej granicy miasta Bielsk Podlaski oraz na północ i północny zachód od granicy miasta Bielsk Podlaski, część gminy Boćki położona na zachód od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 i część gminy Brańsk położona na południe od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk w powiecie bielskim,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok;

w województwie mazowieckim:

gminy Korczew, Kotuń, Paprotnia, Przesmyki, Wodynie, Skórzec, Mokobody, Mordy, Siedlce, Suchożebry i Zbuczyn w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Bielany, Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

powiat węgrowski,

powiat łosicki,

gminy Brochów, Młodzieszyn, część gminy Teresin położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 i część miasta Sochaczew położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

powiat nowodworski,

gminy Czerwińsk nad Wisłą, Joniec, Naruszewo Nowe Miasto i Załuski w powiecie płońskim,

gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Dąbrówka, Kobyłka, Marki, Radzymin, Wołomin, Zielonka i Ząbki w powiecie wołomińskim,

część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mrozy, Siennica, Sulejówek, część gminy Jakubów położona na południe od linii wyznaczoenj przez drogę nr A2, część gminy Kałuszyn położona na południe od linii wyznaczonej przez drogi nr 2 i 92 i część gminy Mińsk Mazowiecki położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A2 i miasto Mińsk Mazowiecki w powiecie mińskim,

powiat garwoliński,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

gminy Chynów, Grójec, Jasieniec, Pniewy i Warka w powiecie grójeckim,

gminy Milanówek, Grodzisk Mazowiecki, Podkowa Leśna i Żabia Wola w powiecie grodziskim,

gminy Grabów nad Pilicą, Magnuszew, Głowaczów, Kozienice w powiecie kozienickim,

część gminy Stromiec położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

powiat miejski Warszawa;

w województwie lubelskim:

gminy Borki, Czemierniki, Kąkolewnica, Komarówka Podlaska, Wohyń i Radzyń Podlaski z miastem Radzyń Podlaski w powiecie radzyńskim,

gminy Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Krzywda, Stanin, część gminy wiejskiej Łuków położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Łuków i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 806 biegnącą od wschodniej granicy miasta Łuków do wschodniej granicy gminy wiejskiej Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Janów Podlaski, Kodeń, Tuczna, Leśna Podlaska, Rossosz, Łomazy, Konstantynów, Piszczac, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie, Terespol z miastem Terespol, Drelów, Międzyrzec Podlaski z miastem Międzyrzec Podlaski w powiecie bialskim,

powiat miejski Biała Podlaska,

gmina Łęczna i część gminy Spiczyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 829 w powiecie łęczyńskim,

część gminy Siemień położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 815 i część gminy Milanów położona na zachód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

gminy Niedźwiada, Ostrówek, Abramów, Firlej, Kamionka, Michów, Lubartów z miastem Lubartów i część gminy Kock położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Czarną, w powiecie lubartowskim,

gminy Jabłonna, Krzczonów, Niemce, Garbów, Głusk i Wólka w powiecie lubelskim,

powiat miejski Lublin,

gminy Mełgiew, Rybczewice, Piaski i miasto Świdnik w powiecie świdnickim,

gminy Fajsławice, Gorzków, i część gminy Łopiennik Górny położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim,

gminy Dołhobyczów, Mircze, Trzeszczany, Werbkowice i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 i miasto Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

gmina Telatyn, Tyszowce i część gminy Łaszczów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 852 w powiecie tomaszowskim,

część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy przez miejscowość Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim,

gmina Grabowiec i część gminy Skierbieszów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 843 w powiecie zamojskim,

gminy Markuszów, Nałęczów, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Wąwolnica, Żyrzyn, Baranów, część gminy wiejskiej Puławy położona na wschód od rzeki Wisły i miasto Puławy w powiecie puławskim,

gminy Annopol, Dzierzkowice i Gościeradów w powiecie kraśnickim,

gmina Józefów nad Wisłą w powiecie opolskim,

gminy Kłoczew i Stężyca w powiecie ryckim;

w województwie podkarpackim:

gminy Radomyśl nad Sanem i Zaklików w powiecie stalowowolskim.

8.   Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Restul județului Maramureș care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

Comuna Vișeu de Sus,

Comuna Moisei,

Comuna Borșa,

Comuna Oarța de Jos,

Comuna Suciu de Sus,

Comuna Coroieni,

Comuna Târgu Lăpuș,

Comuna Vima Mică,

Comuna Boiu Mare,

Comuna Valea Chioarului,

Comuna Ulmeni,

Comuna Băsești,

Comuna Baia Mare,

Comuna Tăuții Magherăuș,

Comuna Cicărlău,

Comuna Seini,

Comuna Ardusat,

Comuna Farcasa,

Comuna Salsig,

Comuna Asuaju de Sus,

Comuna Băița de sub Codru,

Comuna Bicaz,

Comuna Grosi,

Comuna Recea,

Comuna Baia Sprie,

Comuna Sisesti,

Comuna Cernesti,

Copalnic Mănăstur,

Comuna Dumbrăvița,

Comuna Cupseni,

Comuna Șomcuța Mare,

Comuna Sacaleșeni,

Comuna Remetea Chioarului,

Comuna Mireșu Mare,

Comuna Ariniș,

Județul Bistrița-Năsăud.

ČÁST III

1.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Brocēnu novada Cieceres un Gaiķu pagasts, Remtes pagasta daļa uz rietumiem no autoceļa 1154 un P109, Brocēnu pilsēta,

Saldus novada Saldus, Zirņu, Lutriņu un Jaunlutriņu pagasts, Saldus pilsēta.

2.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Akmenės rajono savivaldybė: Akmenės, Kruopių, Naujosios Akmenės kaimiškoji ir Naujosios Akmenės miesto seniūnijos,

Birštono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė: Gaižaičių, Gataučių, Joniškio, Rudiškių, Skaistgirio, Žagarės seniūnijos,

Kalvarijos savivaldybė: Kalvarijos seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 131 ir į šiaurę nuo kelio Nr. 200,

Kazlų Rudos savivaldybė: Antanavo seniūnija ir Kazlų Rudos seniūnijos dalis nuo kelio Nr. 2613 į pietus, kelio Nr. 183 į vakarus ir kelio Nr. 230 į pietus,

Lazdijų rajono savivaldybė: Lazdijų miesto, Lazdijų, Seirijų, Šeštokų, Šventežerio ir Veisiejų seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė: Igliaukos, Liudvinavo, Marijampolės, Sasnavos ir Šunskų seniūnijos,

Mažeikių rajono savivaldybės: Laižuvos, Mažeikių apylinkės, Mažeikių, Reivyčių, Tirkšlių ir Viekšnių seniūnijos,

Prienų rajono savivaldybė: Ašmintos, Balbieriškio, Išlaužo, Jiezno, Naujosios Ūtos, Pakuonio, Prienų ir Šilavotos seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė: Gelgaudiškio ir Plokščių seniūnijos ir Kriūkų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 3804, Lukšių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 3804, Šakių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 140 ir į šiaurės rytus nuo kelio Nr. 137,

Šiaulių rajono savivaldybės: Bubių, Ginkūnų, Gruzdžių, Kairių, Kuršėnų kaimiškoji, Kuršėnų miesto, Kužių, Meškuičių, Raudėnų ir Šakynos seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė: Gelgaudiškio ir Plokščių seniūnijos ir Kriūkų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 3804, Lukšių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 3804, Šakių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 140 ir į šiaurės rytus nuo kelio Nr. 137,

Vilkaviškio rajono savivaldybės: Gižų ir Pilviškių seniūnijos.

3.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Sępopol i Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

część gminy Kiwity położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 513 w powiecie lidzbarskim,

gminy Srokowo, Barciany i część gminy Korsze położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na zachód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gminy Budry, Pozezdrze i część gminy Węgorzewo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowo-wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 650, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 63 do skrzyżowania z drogą biegnącą do miejscowości Przystań i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przystań, Pniewo, Kamionek Wielki, Radzieje, Dłużec w powiecie węgorzewskim,

gmina Kruklanki, część gminy Giżycko położona na wschód od zachodniej linii brzegowej jeziora Kisajno do granic miasta Giżycko oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr nr 63 biegnącą od południowo-wchodniej granicy miasta Giżycko do południowej granicy gminy Giżycko i, miasto Giżycko w powiecie giżyckim,

w województwie podlaskim:

gmina Orla, część gminy Bielsk Podlaski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 biegnącą od południowo-zachodniej granicy gminy do granicy miasta Bielsk Podlaski i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 689 biegnącą od wschodniej granicy gminy do wschodniej granicy miasta Bielsk Podlaski i część gminy Boćki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie bielskim,

gminy Kleszczele, Czeremcha i część gminy Dubicze Cerkiewne położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1654B w powiecie hajnowskim,

gmina Milejczyce w powiecie siemiatyckim;

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice i Wiśniew w powiecie siedleckim,

w województwie lubelskim:

gminy Białopole, Dubienka, Chełm, Leśniowice, Wierzbica, Sawin, Ruda Huta, Dorohusk, Kamień, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Żmudź i część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

gminy Izbica, Kraśniczyn, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Siennica Różana i część gminy Łopiennik Górny położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim,

gmina Stary Zamość i część gminy Skierbieszów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 843 w powiecie zamojskim,

gminy Hanna, Hańsk, Wola Uhruska, Urszulin, Stary Brus, Wyryki i gmina wiejska Włodawa w powiecie włodawskim,

gminy Cyców, Ludwin, Puchaczów, Milejów i część gminy Spiczyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 829 w powiecie łęczyńskim,

gmina Trawniki w powiecie świdnickim,

gminy Jabłoń, Podedwórze, Dębowa Kłoda, Parczew, Sosnowica, część gminy Siemień położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 815 i część gminy Milanów położona na wschód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

gminy Sławatycze, Sosnówka, i Wisznice w powiecie bialskim,

gmina Ulan Majorat w powiecie radzyńskim,

gminy Ostrów Lubelski, Serniki i Uścimów w powiecie lubartowskim,

gmina Wojcieszków i część gminy wiejskiej Łuków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Łuków, a następnie na północ, zachód, południe i wschód od linii stanowiącej północną, zachodnią, południową i wschodnią granicę miasta Łuków do jej przecięcia się z drogą nr 806 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 806 biegnącą od wschodniej granicy miasta Łuków do wschodniej granicy gminy wiejskiej Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Horodło, Uchanie i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 biegnącą od zachodniej granicy gminy wiejskiej Hrubieszów do granicy miasta Hrubieszów oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od wschodniej granicy miasta Hrubieszów do wschodniej granicy gminy wiejskiej Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

4.   Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Partea din județul Maramureș cu următoarele delimitări:

Comuna Petrova,

Comuna Bistra,

Comuna Repedea,

Comuna Poienile de sub Munte,

Comuna Vișeu e Jos,

Comuna Ruscova,

Comuna Leordina,

Comuna Rozavlea,

Comuna Strâmtura,

Comuna Bârsana,

Comuna Rona de Sus,

Comuna Rona de Jos,

Comuna Bocoiu Mare,

Comuna Sighetu Marmației,

Comuna Sarasau,

Comuna Câmpulung la Tisa,

Comuna Săpânța,

Comuna Remeti,

Comuna Giulești,

Comuna Ocna Șugatag,

Comuna Desești,

Comuna Budești,

Comuna Băiuț,

Comuna Cavnic,

Comuna Lăpuș,

Comuna Dragomirești,

Comuna Ieud,

Comuna Saliștea de Sus,

Comuna Săcel,

Comuna Călinești,

Comuna Vadu Izei,

Comuna Botiza,

Comuna Bogdan Vodă,

Localitatea Groșii Țibileșului, comuna Suciu de Sus,

Localitatea Vișeu de Mijloc, comuna Vișeu de Sus,

Localitatea Vișeu de Sus, comuna Vișeu de Sus.

Partea din județul Mehedinți cu următoarele comune:

Comuna Strehaia,

Comuna Greci,

Comuna Brejnita Motru,

Comuna Butoiești,

Comuna Stângăceaua,

Comuna Grozesti,

Comuna Dumbrava de Jos,

Comuna Băcles,

Comuna Bălăcița,

Județul Argeș,

Județul Olt,

Județul Dolj,

Județul Arad,

Județul Timiș,

Județul Covasna,

Județul Brașov,

Județul Botoșani,

Județul Vâlcea.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

tutto il territorio della Sardegna.


OBECNÉ ZÁSADY

24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/64


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/1032

ze dne 10. května 2019,

kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2019/11/)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má Eurosystém využívat za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

(2)

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) by měly být změněny, aby zahrnovaly potřebné technické a redakční úpravy týkající se určitých aspektů operací měnové politiky.

(3)

Za účelem zvýšení transparentnosti systému zajištění používaného v Eurosystému je třeba upřesnit definici agentur, jakožto emitentů nebo ručitelů dluhových nástrojů.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (2), které bylo přijato dne 12. prosince 2017, stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci. Systém zajištění používaný v Eurosystému by měl být upraven tak, aby zohledňoval relevantní prvky a) požadavků na zveřejňování, které uvedené nařízení stanoví ve vztahu k údajům o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic, a b) ustanovení uvedeného nařízení, která se týkají registrace registrů sekuritizací u Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

(5)

Za účelem hodnocení úvěrové kvality aktiv poskytnutých jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystém přihlíží k informacím ze systémů hodnocení úvěrového rizika. V této souvislosti by mělo být ukončeno využívání ratingových nástrojů třetích stran, jakožto jednoho z akceptovaných zdrojů úvěrového hodnocení, s cílem zjednodušit systém zajištění používaný v Eurosystému a přispět ke snížení závislosti Eurosystému na externích ratinzích.

(6)

Eurosystém přijímá jako zajištění některé obchodovatelné dluhové nástroje vydané nebo zaručené mezinárodními rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi. Kritéria pro uznávání subjektů za mezinárodní rozvojové banky či mezinárodní organizace by měla být zjednodušena, aby se snížila složitost systému zajištění používaného v Eurosystému.

(7)

Eurosystém přijímá jako zajištění určité úvěrové pohledávky. Kritéria způsobilosti těchto úvěrových pohledávek je třeba změnit, aby se zjednodušil systém zajištění používaný v Eurosystému a zajistila jeho konzistentnost. Eurosystém konkrétně nebude nadále rozlišovat mezi úvěrovými pohledávkami s pohyblivou úrokovou sazbou, u nichž je horní či spodní hranice stanovena při emisi, a těmi, u nichž je horní či spodní hranice stanovena po emisi. Eurosystém podobně nebude nadále rozlišovat mezi úvěrovými pohledávkami s pohyblivou úrokovou sazbou, u nichž je referenční sazba vázána na výnos státních dluhopisů, podle splatnosti těchto dluhopisů. Je třeba rovněž vyjasnit, že úvěrové pohledávky nejsou způsobilé, pokud byl jejich poslední peněžní tok záporný. S cílem dále harmonizovat používání úvěrových pohledávek jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému by měla být zavedena minimální prahová výše pro způsobilost tuzemských úvěrových pohledávek.

(8)

Za účelem ochrany Eurosystému před finančními ztrátami v případech, kdy musí být realizováno jeho zajištění z důvodů selhání protistrany, se na veškerá způsobilá aktiva pro úvěrové operace Eurosystému vztahují pravidla oceňování a zvláštní opatření ke kontrole rizika. V této souvislosti je třeba vyjasnit, že Eurosystém přiřazuje neobchodovatelným aktivům hodnotu podle zůstatkové hodnoty těchto aktiv.

(9)

Eurosystém přijímá jako zajištění kryté dluhopisy, které vydala, které dluží nebo za které ručí protistrana nebo subjekt, jenž je s touto protistranou úzce propojen, za předpokladu, že tyto kryté dluhopisy splňují určitá kritéria. V této souvislosti je zapotřebí, aby Eurosystém blíže upřesnil kritéria pro přijímání těchto krytých dluhopisů jako zajištění.

(10)

V zájmu jednoznačnosti je třeba provést další drobné změny, mimo jiné pokud jde o částku, která má být zajištěna v operacích na poskytnutí likvidity, lhůtu pro podávání žádostí o přístup ke stálým facilitám a geografická omezení pro cenné papíry kryté aktivy a aktiva, která vytvářejí peněžní toky.

(11)

Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„(2)

„agenturou“ subjekt, který je usazen v členském státě, jehož měnou je euro, který buď vykonává určité všeobecně prospěšné činnosti na vnitrostátní či regionální úrovni, nebo zajišťuje financování těchto činností a jejž Eurosystém klasifikoval jako agenturu. Seznam subjektů klasifikovaných jako agentury se zveřejňuje na internetových stránkách ECB a uvádí se v něm, zda každý jednotlivý subjekt splňuje kvantitativní kritéria pro účely srážek při ocenění uvedená v příloze XIIa;“;

b)

vkládají se nové body 26a a 26b, které znějí:

„(26a)

„datem aktivace vykazování ESMA“ první den, ke kterému jsou splněny tyto podmínky: a) registr sekuritizací byl zaregistrován Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), a stal se tak registrem sekuritizací ESMA, a b) Komise přijala ve formě standardizovaných šablon příslušné prováděcí technické normy podle čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*1) a tyto normy se staly použitelnými;

(26b)

„registrem sekuritizací ESMA“ registr sekuritizací ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2017/2402, který je registrován u orgánu ESMA v souladu s článkem 10 uvedeného nařízení;

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“;"

c)

vkládá se nový bod 31a, který zní:

„(31a)

„registrem určeným Eurosystémem“ subjekt určený Eurosystémem v souladu s přílohou VIII, který i nadále splňuje požadavky na určení stanovené v uvedené příloze;“;

d)

vkládá se nový bod 50a, který zní:

„(50a)

„registrem údajů o úvěrech“ registr sekuritizací ESMA nebo registr určený Eurosystémem;‘;

2)

V čl. 15 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

zabezpečit dostatečné zajištění operace až do její splatnosti; hodnota aktiv mobilizovaných jako zajištění musí vždy pokrývat celkovou zůstatkovou hodnotu operace na poskytnutí likvidity včetně úroku během období trvání operace. Je-li úroková sazba kladná, měla by být příslušná částka denně připočtena k celkové zůstatkové hodnotě operace na poskytnutí likvidity, a je-li úroková sazba záporná, měla by být příslušná částka denně odečtena od celkové zůstatkové hodnoty operace na poskytnutí likvidity;“;

3)

V článku 19 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Protistrana může své domácí národní centrální bance zaslat žádost o přístup k mezní zápůjční facilitě. Pokud domácí národní centrální banka obdrží žádost nejpozději do 15 minut po zavírací době systému TARGET2, zpracuje národní centrální banka tuto žádost v systému TARGET2 ještě téhož dne. Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup k mezní zápůjční facilitě prodlužuje o dalších 15 minut. Za výjimečných okolností může Eurosystém uplatnit delší lhůty. V žádosti o přístup k mezní zápůjční facilitě musí být uvedena výše požadovaného úvěru. K zajištění transakce protistrana dodá dostatečná způsobilá aktiva, pokud tato aktiva předem neuložila u domácí národní centrální banky v souladu s čl. 18 odst. 4.“;

4)

V článku 22 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Aby byl protistraně udělen přístup ke vkladové facilitě, musí protistrana zaslat žádost své domácí národní centrální bance. Pokud domácí národní centrální banka obdrží žádost nejpozději do 15 minut po zavírací době systému TARGET2, zpracuje tuto žádost v systému TARGET2 ještě téhož dne. Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup ke vkladové facilitě prodlužuje o dalších 15 minut. Za výjimečných okolností může Eurosystém uplatnit delší lhůty. V žádosti musí být uvedena výše vkladu, který má být v rámci facility uložen.“;

5)

V článku 59 se odstavce 4 a 5 nahrazují tímto:

„4.   Informace o stupních úvěrové kvality Eurosystém zveřejňuje na internetových stránkách ECB ve formě harmonizované ratingové stupnice Eurosystému včetně přiřazení úvěrových hodnocení, jež poskytly akceptované externí ratingové agentury, ke stupňům úvěrové kvality.

5.   Při posuzování požadavků na úvěrovou kvalitu bere Eurosystém v úvahu informace úvěrového hodnocení ze systémů úvěrového hodnocení, které se řadí mezi jeden ze tří zdrojů v souladu s hlavou V části čtvrté.“;

6)

V článku 69 se zrušuje odstavec 2;

7)

V článku 70 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:

„3a.   V případě dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených agenturami musí být emitent nebo ručitel usazen v členském státě, jehož měnou je euro.“;

8)

V článku 73 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aby byly cenné papíry kryté aktivy způsobilé, musí být všechna aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, stejnorodá, tj. musí být možné je vykazovat podle jednoho z druhů vzorů pro vykazování údajů o úvěrech uvedených v příloze VIII, které se týkají:

a)

hypotečních úvěrů na bydlení;

b)

úvěrů malým a středním podnikům;

c)

úvěrů na pořízení automobilu;

d)

spotřebitelských úvěrů;

e)

leasingových pohledávek nebo

f)

pohledávek z kreditních karet.“;

9)

Článek 74 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pro účely odstavce 2 se správce hypotéky nebo správce pohledávek považuje za zprostředkovatele.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Dlužníci a věřitelé aktiv, která vytvářejí peněžní toky, musí být zaregistrováni nebo, jedná-li se o fyzické osoby, musí být rezidenty v EHP. Dlužníci, kteří jsou fyzickými osobami, musí být v okamžiku vzniku aktiv, která vytvářejí peněžní toky, rezidenty v EHP. Jakékoli související zajištění se musí nacházet v EHP, přičemž právem rozhodným pro aktiva, která vytvářejí peněžní toky, je právo některé ze zemí EHP.“;

10)

Článek 78 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komplexní a standardizované údaje o úvěrech týkající se souboru aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, se dávají k dispozici v souladu s postupy vymezenými v příloze VIII, jež obsahují informace týkající se vyžadovaného výsledného hodnocení kvality údajů a požadavky na registry údajů o úvěrech. Při posuzování způsobilosti Eurosystém zohledňuje: a) veškerá pochybení při předávání údajů a b) jak často dochází k tomu, že jednotlivá pole údajů o úvěrech neobsahují žádné smysluplné údaje.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Aniž jsou dotčena požadovaná výsledná hodnocení, která jsou ve vztahu k údajům o úvěrech uvedena v příloze VIII, může Eurosystém v jednotlivých případech jako zajištění přijmout cenné papíry kryté aktivy, u nichž je výsledné hodnocení nižší než požadované výsledné hodnocení A1, za podmínky poskytnutí náležitého zdůvodnění, proč nebylo dosaženo požadovaného výsledného hodnocení. V případě každého náležitého zdůvodnění Eurosystém stanoví maximální přípustnou odchylku a časový horizont, v němž lze takovou odchylku tolerovat, jak je dále uvedeno na internetových stránkách ECB. Časový horizont představuje časové období, v němž se musí kvalita údajů týkajících se cenných papírů krytých aktivy zlepšit.“;

11)

Článek 81a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

dluhové nástroje vydané agenturami,“;

b)

odstavec 5 se zrušuje;

12)

Článek 90 se nahrazuje tímto:

„Článek 90

Jistina a kupóny úvěrových pohledávek

Aby byly způsobilé, musí úvěrové pohledávky splňovat tyto požadavky:

a)

až do konečného splacení znějí na pevnou a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a

b)

mají úrokovou sazbu, která je až do konečného splacení některou z těchto typů úrokových sazeb:

i)

„s nulovým kupónem“;

ii)

pevná;

iii)

pohyblivá, tj. vázaná na referenční úrokovou sazbu a s touto strukturou: kupónová sazba = referenční sazba ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž:

referenční sazbou může být v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

sazba peněžního trhu v eurech, např. Euribor, LIBOR nebo obdobné indexy;

sazba swapů s konstantní splatností, např. indexy CMS, EIISDA, EUSA;

výnos jednoho státního dluhopisu eurozóny nebo index několika státních dluhopisů eurozóny;

f (spodní hranice), c (horní hranice), pokud jsou dány, a x (marže) jsou číselné hodnoty, které jsou buď předem stanoveny v okamžiku vzniku nebo se mohou v průběhu životnosti úvěrové pohledávky měnit; f a/nebo c mohou být stanoveny i po vzniku úvěrové pohledávky; a

c)

jejich poslední peněžní tok nebyl záporný. Dojde-li k zápornému peněžnímu toku, je úvěrová pohledávka od tohoto okamžiku nezpůsobilá. Po peněžním toku, který není záporný, se úvěrová pohledávka může stát znovu způsobilou za předpokladu, že splňuje všechny ostatní příslušné požadavky.“;

13)

Článek 93 se nahrazuje tímto:

„Článek 93

Minimální velikost úvěrových pohledávek

Pro tuzemské použití musí úvěrové pohledávky v okamžiku, kdy je protistrana předkládá jako zajištění, dosahovat minimální prahové výše 25 000 EUR, nebo jakékoli vyšší částky, kterou může stanovit domácí národní centrální banka. Pro přeshraniční použití platí minimální prahová výše 500 000 EUR.“;

14)

V článku 95 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Dlužníky a ručiteli způsobilých úvěrových pohledávek musí být nefinanční podniky, subjekty veřejného sektoru (kromě veřejných finančních institucí), vícestranné rozvojové banky nebo mezinárodní organizace.“;

15)

Článek 100 se nahrazuje tímto:

„Článek 100

Ověření postupů pro předložení úvěrových pohledávek

Národní centrální banky, orgány dohledu nebo externí auditoři jednorázově prověří vhodnost postupů, které protistrana používá, když Eurosystému překládá informace o úvěrových pohledávkách. V případě podstatných změn těchto postupů je možné provést nové jednorázové ověření.“;

16)

V článku 107a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami musí znít na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a mít kupónovou strukturu, která splňuje požadavky vymezené v článku 63. Soubor zajišťovacích aktiv obsahuje pouze úvěrové pohledávky, pro které je k dispozici:

a)

specifický vzor ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, nebo

b)

vzor pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o cenné papíry kryté aktivy, v souladu s článkem 73.“

17)

Článek 107e se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Na úrovni jednotlivých podkladových úvěrových pohledávek se zpřístupní komplexní a standardizované údaje o úvěrech týkající se souboru podkladových úvěrových pohledávek v souladu s postupy stanovenými v příloze VIII a při uplatnění stejných kontrol, které se uplatňují podle uvedené přílohy u aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, s výjimkou ustanovení týkajících se periodicity vykazování, příslušného vzoru pro vykazování údajů o úvěrech a předkládání údajů o úvěrech příslušnými subjekty do registru údajů o úvěrech. Aby byly neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami způsobilé, musí být všechny podkladové úvěrové pohledávky homogenní, tj. musí je být možné vykázat pomocí jednotného vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami. Eurosystém může po vyhodnocení příslušných údajů rozhodnout, že neobchodovatelný dluhový nástroj krytý způsobilými úvěrovými pohledávkami není homogenní.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Požadavky na kvalitu údajů platné pro cenné papíry kryté aktivy se uplatní na neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, včetně specifického vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami. Údaje o úvěrech se za použití specifického vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB, předávají do:

a)

registru sekuritizací orgánu ESMA nebo

b)

registru určenému Eurosystémem.“;

c)

vkládá se nový odstavec 5a, který zní:

„5a.   Údaje o úvěrech týkající se neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami se začnou předávat do registrů sekuritizací ESMA podle odst. 5 písm. a) na začátku kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po uplynutí tří měsíců od data aktivace vykazování ESMA.

Údaje o úvěrech týkající se neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami je možné předávat do registrů určených Eurosystémem podle odst. 5 písm. b) do konce kalendářního měsíce, do kterého spadá datum následující tři roky a tři měsíce po datu aktivace vykazování ESMA.

ECB zveřejní datum aktivace vykazování ESMA na svých internetových stránkách“;

18)

V článku 114 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Pokud ručitelem není subjekt veřejného sektoru, který je oprávněn vybírat daně, musí být příslušné národní centrální bance před tím, než jsou obchodovatelná aktiva nebo úvěrová pohledávka zajištěné zárukou uznány za způsobilé, předloženo právní potvrzení platnosti, závaznosti a vymahatelnosti záruky v podobě pro Eurosystém formálně i věcně přijatelné. Právní potvrzení musí vypracovat osoby, které jsou na protistraně, emitentovi/dlužníkovi a ručiteli nezávislé a které mají k vydání takového potvrzení odbornou kvalifikaci podle použitelných právních předpisů, např. právníci, kteří vykonávají činnost v advokátní kanceláři nebo pracují v uznávané akademické instituci nebo ve veřejném orgánu. V potvrzení se také uvede, že záruka není osobní zárukou a že je vymahatelná pouze držiteli obchodovatelných aktiv nebo věřitelem úvěrové pohledávky. Pokud je ručitel usazen v jiném právním systému než v tom, jehož právní předpisy upravují poskytovanou záruku, je součástí potvrzení i to, že záruka je platná a vymahatelná podle práva státu, v němž je ručitel usazen. V případě obchodovatelných aktiv předkládá protistrana právní potvrzení k přezkoumání té národní centrální bance, která ohlašuje příslušné aktivum, jež je zajištěné zárukou, k zařazení na seznam způsobilých aktiv. V případě úvěrových pohledávek protistrana, která usiluje o mobilizaci úvěrové pohledávky, předkládá právní potvrzení k přezkoumání národní centrální bance v jurisdikci, jejíž právní předpisy upravují danou úvěrovou pohledávku. Požadavek vymahatelnosti se řídí úpadkovým a konkurzním právem, obecnými zásadami spravedlnosti a dalšími obdobnými právními předpisy a zásadami, které se vztahují na ručitele a které obecně ovlivňují práva věřitele vůči ručiteli.“;

19)

V článku 119 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Informace o úvěrovém hodnocení, na nichž Eurosystém zakládá hodnocení způsobilosti aktiv způsobilých jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, poskytují systémy úvěrového hodnocení, které patří k jednomu z těchto tří zdrojů:

a)

externí ratingové agentury;

b)

interní systémy hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank;

c)

interní systémy protistran na bázi ratingů.

2.   V rámci každého zdroje hodnocení úvěrového rizika uvedeného v odstavci 1 může existovat soubor systémů hodnocení úvěrového rizika. Systémy hodnocení úvěrového rizika musí splňovat akceptační kritéria vymezená v této hlavě. Seznam akceptovaných systémů hodnocení úvěrového rizika, tj. seznam akceptovaných externích ratingových agentur a interních systémů hodnocení úvěrového rizika, je zveřejněn na internetových stránkách ECB.“;

20)

Článek 124 se zrušuje;

21)

Článek 125 se zrušuje;

22)

Článek 135 se nahrazuje tímto:

„Článek 135

Pravidla oceňování neobchodovatelných aktiv

Neobchodovatelným aktivům Eurosystém přiřazuje hodnotu odpovídající zůstatkové hodnotě těchto aktiv.“;

23)

V čl. 138 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v čl. 129 odst. 1 až 3 a 6 nařízení (EU) č. 575/2013. Od 1. února 2020 musí mít tyto kryté dluhopisy rating emise od externí ratingové agentury ve smyslu čl. 83 písm. a), který splňuje požadavky uvedené v příloze IXb;“;

24)

V čl. 141 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

pokud jsou tato aktiva vydána agenturou, vícestrannou rozvojovou bankou nebo mezinárodní organizací.“;

25)

Přílohy VI, VIII a IXb se mění v souladu s textem uvedeným v příloze I těchto obecných zásad;

26)

Text uvedený v příloze II těchto obecných zásad se vkládá jako nová příloha XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).

Článek 2

Nabytí účinku a provedení

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je od 5. srpna 2019. Nejpozději do 21. června 2019 informují Evropskou centrální banku o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. května 2019.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).


PŘÍLOHA I

Přílohy VI, VIII a IXb obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se mění takto:

1)

Příloha VI se mění takto:

a)

název tabulky 2 se nahrazuje tímto:

Způsobilá propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry“;

b)

první věta za názvem tabulky 2 se nahrazuje tímto:

„Využití způsobilých aktiv vydaných v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi B a držených protistranou usazenou v zemi A prostřednictvím způsobilého propojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry v zemích A a B za účelem získání úvěru u národní centrální banky země A.“;

c)

první věta za názvem tabulky 3 se nahrazuje tímto:

„Využití způsobilých aktiv vydaných v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi C a držených v systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi B protistranou usazenou v zemi A prostřednictvím způsobilého propojení mezi systémy v zemích B a C za účelem získání úvěru od národní centrální banky země A.“;

2)

Příloha VIII se mění takto:

a)

název a úvodní odstavec se nahrazují tímto:

„PŘÍLOHA VIII

ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ O ÚVĚRECH VE VZTAHU K CENNÝM PAPÍRŮM KRYTÝM AKTIVY A POŽADAVKY NA REGISTRY ÚDAJŮ O ÚVĚRECH

Tato příloha se vztahuje na poskytování komplexních a standardizovaných údajů o úvěrech týkajících se souboru aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, jak je uvedeno v článku 78, a vymezuje požadavky na registry údajů o úvěrech.

“;

b)

oddíl I se mění takto:

i)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.

Údaje o úvěrech musí příslušné subjekty předávat do registru údajů o úvěrech v souladu s touto přílohou. Registr údajů o úvěrech tyto údaje zveřejňuje v elektronické podobě.

2.

Údaje o úvěrech mohou být předávány za každou jednotlivou transakci:

a)

pokud jde o transakce vykazované do registru sekuritizací ESMA, za použití příslušných šablon stanovených v prováděcích technických normách, které přijala Komise podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402; nebo

b)

pokud jde o transakce vykazované do registru určeného Eurosystémem, za použití příslušného aktuálního vzoru ECB pro vykazování údajů o úvěrech, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB.

Příslušný vzor, který je třeba předložit, závisí v každém případě na druhu aktiv zajišťujících cenné papíry kryté aktivy ve smyslu čl. 73 odst. 1.“;

ii)

vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a.

Údaje o úvěrech se začnou předávat v souladu s odst. 2 písm. a) na začátku kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po uplynutí tří měsíců od data aktivace vykazování ESMA.

Údaje o úvěrech je možné předávat v souladu s odst. 2 písm. b) do konce kalendářního měsíce, do kterého spadá datum následující tři roky a tři měsíce po datu aktivace vykazování ESMA.

2b.

Aniž je dotčen druhý pododstavec odstavce 2a, údaje o úvěrech týkající se jednotlivé transakce musí být předloženy v souladu s odst. 2 písm. a), pokud:

a)

jsou dotčené subjekty, které jsou účastníky transakce, povinny podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2402 vykazovat údaje o úvěrech týkající se jednotlivé transakce do registru sekuritizací ESMA za použití příslušných vzorů stanovených v prováděcích technických normách, které přijala Komise podle čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení, a

b)

bylo již zahájeno předávání údajů o úvěrech v souladu s odst. 2 písm. a).“;

c)

oddíl II se mění takto:

i)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Cenné papíry kryté aktivy musí dosáhnout povinné minimální míry splnění požadavků, která se posuzuje podle dostupnosti informací, zejména polí vzoru pro vykazování údajů o úvěrech.“;

ii)

(netýká se českého znění)

d)

oddíl III se mění takto:

i)

název se nahrazuje tímto:

„III.

METODIKA VÝSLEDNÉHO HODNOCENÍ ÚDAJŮ“;

ii)

odstavec 1 se zrušuje;

iii)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Po podání a zpracování údajů o úvěrech registr údajů o úvěrech vytvoří a přidělí každé transakci s cennými papíry krytými aktivy výsledné hodnocení.“;

iv)

odstavec 4 a tabulka 3 se zrušují.“;

e)

v oddílu IV.II nazvaném „Postupy pro určení a odnětí určení“ se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.

Žádost o určení registru údajů o úvěrech ze strany Eurosystému musí být podána k ředitelství ECB pro řízení rizik. Žádost musí obsahovat přiměřené odůvodnění a úplnou podpůrnou dokumentaci prokazující, že žadatel splňuje požadavky na registry údajů o úvěrech vymezené v těchto obecných zásadách. Žádost, odůvodnění a podpůrná dokumentace musí být předloženy písemně a pokud možno v elektronickém formátu. Po 13. květnu 2019 již nebudou přijímány žádné žádosti o určení. Žádosti přijaté před tímto datem budou zpracovány v souladu s touto přílohou.“;

3)

Příloha IXb se mění takto:

a)

v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto požadavky se týkají ratingů emise ve smyslu článku 83, a vztahují se tak na všechny ratingy aktiv a programů, které se týkají způsobilých krytých dluhopisů. To, jak externí ratingové agentury tyto požadavky dodržují, bude pravidelně přezkoumáváno. Nejsou-li kritéria splněna v případě určitého programu krytých dluhopisů, může Eurosystém veřejný rating, který se vztahuje k příslušnému programu krytých dluhopisů, považovat za rating, který nesplňuje vysoké úvěrové standardy rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika. Příslušný veřejný rating vypracovaný externí ratingovou agenturou tak nesmí být použit k dosažení požadavků na úvěrovou kvalitu obchodovatelných aktiv vydaných v rámci specifického programu krytých dluhopisů.“;

b)

odstavec 2 písmeno b) se mění takto:

i)

body vi) a vii) se nahrazují tímto:

„vi)

Rozdělení měn včetně členění podle hodnoty na úrovni souboru zajišťovacích aktiv i na úrovni jednotlivých dluhopisů a včetně procentního podílu aktiv denominovaných v eurech a procentního podílu dluhopisů denominovaných v eurech.

vii)

Aktiva v souboru zajišťovacích aktiv včetně zůstatku aktiv, druhu aktiv, počtu a průměrné velikosti úvěrů, pověsti aktiv založené na jejich historii (seasoning), splatnosti, poměrů úvěru k ocenění, regionálního rozdělení a rozdělení nedoplatků. Pokud jde o regionální rozdělení, jsou-li aktiva v souboru zajišťovacích aktiv tvořena úvěry vzniklými v různých zemích, musí monitorovací zpráva obsahovat minimálně rozdělení podle zemí a regionální rozdělení v rámci hlavní země původu.“;

ii)

za písmeno x) se doplňují tři nové věty, které znějí:

„Monitorovací zprávy týkající se multi-cédulas musí obsahovat všechny informace požadované podle písmen i) až x). Tyto zprávy musí navíc obsahovat seznam relevantních původců a jejich podíly v multi-cédulas. Informace o jednotlivých aktivech musí být vykazovány buď přímo v monitorovací zprávě týkající se multi-cédulas, nebo odkazem na monitorovací zprávy týkající se každého jednotlivého cédula s ratingem od externí ratingové agentury.“


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XIIa

Subjekt považovaný za agenturu ve smyslu čl. 2 bodu 2 těchto obecných zásad musí splňovat následující kvantitativní kritéria, aby byla jeho obchodovatelná aktiva zařazena do kategorie srážek II, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy obecných zásad (EU) 2016/65 (ECB/2015/35):

a)

průměr součtu nesplacených nominálních hodnot všech způsobilých obchodovatelných aktiv vydaných agenturou činí alespoň 10 miliard EUR za referenční období; a

b)

průměr součtu nominálních hodnot všech způsobilých obchodovatelných aktiv s nesplacenou nominální hodnotou nejméně 500 milionů EUR vydaných agenturou za dané referenční období představuje minimálně 50 % průměru součtu nesplacené nominální hodnoty všech způsobilých obchodovatelných aktiv vydaných agenturou za dané referenční období.

Splnění těchto kvantitativních kritérií se vyhodnocuje každoročně tak, že se v každém daném roce vypočte příslušný průměr za jednoroční referenční období, které začíná 1. srpna předcházejícího roku a končí 31. července stávajícího roku.


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/75


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/1033

ze dne 10. května 2019,

kterými se mění obecné zásady (EU) 2016/65 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystém (ECB/2019/12)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem ochrany Eurosystému před finančními ztrátami v případech, kdy musí být realizováno jeho zajištění z důvodů selhání protistrany, se na veškerá způsobilá aktiva pro úvěrové operace Eurosystému vztahují pravidla oceňování a zvláštní opatření ke kontrole rizika. V návaznosti na přezkum rámce Eurosystému pro kontrolu rizika a oceňování neobchodovatelných aktiv je třeba v zájmu zajištění dostatečné ochrany Eurosystému před riziky provést některé úpravy.

(2)

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) (1) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) se mění takto:

1)

V článku 2 se písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

dluhové nástroje vydané i) místními a regionálními vládami, ii) subjekty, které jsou úvěrovými institucemi nebo neúvěrovými institucemi, které Eurosystém klasifikuje jako agentury a které splňují kvantitativní kritéria uvedená v příloze XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), iii) mezinárodními rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi, jakož i kryté dluhopisy typu Jumbo v souladu se směrnicí o SKIPCP jsou zahrnuty do kategorie srážek II;“;

2)

V článku 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

kryté dluhopisy v souladu se směrnicí o SKIPCP, které nejsou krytými dluhopisy typu Jumbo v souladu se směrnicí o SKIPCP, jiné kryté dluhopisy a dluhové nástroje vydané i) nefinančními podniky, ii) podniky veřejného sektoru a iii) agenturami, které jsou neúvěrovými institucemi, jež nesplňují kvantitativní kritéria uvedená v příloze XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), jsou zahrnuty do kategorie srážek III;“;

3)

V článku 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

nezajištěné dluhové nástroje vydané i) úvěrovými institucemi, ii) agenturami, které jsou úvěrovými institucemi, jež nesplňují kvantitativní kritéria uvedená v příloze XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), a iii) finančními institucemi kromě úvěrových institucí jsou zahrnuty do kategorie srážek IV;“;

4)

Článek 5 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Jednotlivé úvěrové pohledávky podléhají zvláštním srážkám při ocenění stanoveným podle zbytkové splatnosti, stupně úrokové kvality a úrokové struktury, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy těchto obecných zásad.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   V souvislosti s úrokovou strukturou úvěrových pohledávek platí, že:

a)

úvěrové pohledávky s „nulovým kupónem“ se považují za úvěrové pohledávky s pevnou sazbou;

b)

úvěrové pohledávky s proměnlivou sazbou se lhůtou nastavení delší než jeden rok se považují za úvěrové pohledávky s pevnou sazbou;

c)

úvěrové pohledávky s proměnlivou sazbou, u nichž je stanovena horní hranice, se považují za úvěrové pohledávky s pevnou sazbou;

d)

úvěrové pohledávky s proměnlivou sazbou se lhůtou nastavení v délce jednoho roku nebo kratší, u nichž je stanovena spodní, nikoliv však horní hranice, se považují za úvěrové pohledávky s proměnlivou sazbou;

e)

srážka při ocenění uplatňovaná u úvěrové pohledávky s více než jedním druhem úrokové platby se odvíjí pouze od úrokových plateb v průběhu zbytkové životnosti úvěrové pohledávky. Používá-li se během zbytkové životnosti úvěrové pohledávky více než jeden druh úrokové platby, zbývající úrokové platby se považují za platby s pevnou sazbou a příslušnou splatností pro účely srážky je zbytková splatnost úvěrové pohledávky.“;

c)

odstavec 3 se zrušuje;

d)

odstavec 4 se zrušuje;

e)

v odstavci 7 se slova „v odstavcích 1 až 4“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 až 2“;

5)

Příloha se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad.

Článek 2

Nabytí účinku a provedení

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je od 5. srpna 2019. Nejpozději do 21. června 2019 informují Evropskou centrální banku o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. května 2019.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 30).


PŘÍLOHA

Příloha obecných zásad (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) se mění takto:

1)

Tabulka 1 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 1

Kategorie srážek pro způsobilá obchodovatelná aktiva podle druhu emitenta a/nebo druhu aktiva

Kategorie I

Kategorie II

Kategorie III

Kategorie IV

Kategorie V

dluhové nástroje vydané ústředními vládami

dluhové cenné papíry ECB

dluhové cenné papíry vydané národními centrálními bankami před přijetím eura v příslušném členském státě

dluhové nástroje vydané místními a regionálními vládami

dluhové nástroje vydané subjekty (úvěrovými institucemi a neúvěrovými institucemi), které Eurosystém klasifikuje jako agentury a které splňují kvantitativní kritéria uvedená v příloze XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60)

dluhové nástroje vydané mezinárodními rozvojovými bankami a mezinárodními organizacemi

kryté dluhopisy typu Jumbo v souladu se směrnicí o SKIPCP

kryté dluhopisy v souladu se směrnicí o SKIPCP, které nejsou krytými dluhopisy typu Jumbo v souladu se směrnicí o SKIPCP

jiné kryté dluhopisy

dluhové nástroje vydané nefinančními podniky, podniky veřejného sektoru a agenturami, které jsou neúvěrovými institucemi, jež nesplňují kvantitativní kritéria uvedená v příloze XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60)

nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovými institucemi a agenturami, které jsou úvěrovými institucemi, jež nesplňují kvantitativní kritéria uvedená v příloze XIIa obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60)

nezajištěné dluhové nástroje vydané finančními podniky kromě úvěrových institucí

cenné papíry kryté aktivy“

2)

Tabulka 2 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 2

Úrovně srážek při ocenění uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv v kategoriích srážek I až IV

 

Kategorie srážek

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (*)

Kategorie I

Kategorie II

Kategorie III

Kategorie IV

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

Stupně 1 a 2

[0-1)

0,5

0,5

0,5

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

7,5

7,5

7,5

[1-3)

1,0

2,0

0,5

1,5

2,5

1,0

2,0

3,0

1,0

10,0

10,5

7,5

[3-5)

1,5

2,5

0,5

2,5

3,5

1,0

3,0

4,5

1,0

13,0

13,5

7,5

[5-7)

2,0

3,0

1,0

3,5

4,5

1,5

4,5

6,0

2,0

14,5

15,5

10,0

[7-10)

3,0

4,0

1,5

4,5

6,5

2,5

6,0

8,0

3,0

16,5

18,0

13,0

[10,∞)

5,0

7,0

2,0

8,0

10,5

3,5

9,0

13,0

4,5

20,0

25,5

14,5


 

Kategorie srážek

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (*1)

Kategorie I

Kategorie II

Kategorie III

Kategorie IV

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

kupón s pevnou sazbou

nulový kupón

kupón s proměnlivou sazbou

Stupeň 3

[0-1)

6,0

6,0

6,0

7,0

7,0

7,0

8,0

8,0

8,0

13,0

13,0

13,0

[1-3)

7,0

8,0

6,0

9,5

13,5

7,0

12,0

15,0

8,0

22,5

25,0

13,0

[3-5)

9,0

10,0

6,0

13,5

18,5

7,0

16,5

22,0

8,0

28,0

32,5

13,0

[5-7)

10,0

11,5

7,0

14,0

20,0

9,5

18,5

26,0

12,0

30,5

35,0

22,5

[7-10)

11,5

13,0

9,0

16,0

24,5

13,5

19,0

28,0

16,5

31,0

37,0

28,0

[10,∞)

13,0

16,0

10,0

19,0

29,5

14,0

19,5

30,0

18,5

31,5

38,0

30,5

3)

Tabulka 3 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 3

Úrovně srážek při ocenění uplatňované u způsobilých úvěrových pohledávek s pevnými a proměnlivými úrokovými platbami

Úvěrová kvalita

Zbytková splatnost (v letech) (*2)

Pevná úroková platba

Proměnlivá úroková platba

Stupně 1 a 2 (AAA až A-)

[0-1)

12,0

12,0

[1-3)

16,0

12,0

[3-5)

21,0

12,0

[5-7)

27,0

16,0

[7-10)

35,0

21,0

[10, ∞)

45,0

27,0

Stupeň 3 (BBB+ až BBB-)

[0-1)

19,0

19,0

[1-3)

33,5

19,0

[3-5)

45,0

19,0

[5-7)

50,5

33,5

[7-10)

56,5

45,0

[10, ∞)

63,0

50,5


(*1)  „0-1“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, „1-3“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.“

(*2)  „0-1“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, „1-3“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.“


24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/79


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/1034

ze dne 10. května 2019,

kterými se mění obecné zásady ECB/2014/31 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (ECB/2019/13)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na čl. 3.1 první odrážku a články 5.1, 12.1, 14.3 a 18.2 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada guvernérů rozhodla, že pro účely čl. 1 odst. 3, čl. 6 odst. 1 a článku 8 obecných zásad ECB/2014/31 (1) se Řecká republika již nepovažuje za členský stát eurozóny, na který se vztahuje program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu (2).

(2)

Rada guvernérů rozhodla, že pro účely článku 8 obecných zásad ECB/2014/31 se Kyperská republika již nepovažuje za členský stát eurozóny, na který se vztahuje program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu (3).

(3)

Pozastavení uplatňování požadavků na práh úvěrové kvality ve vztahu k některým obchodovatelným nástrojům by mělo být předmětem výslovného rozhodnutí Rady guvernérů.

(4)

Obecné zásady ECB/2014/31 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady ECB/2014/31 se mění takto:

1)

V článku 1 se zrušuje odstavec 3;

2)

Článek 6 se zrušuje;

3)

V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Na základě zvláštního rozhodnutí Rady guvernérů se práh úvěrové kvality stanovený Eurosystémem neuplatňuje na obchodovatelné dluhové nástroje vydané nebo plně zaručené ústřední vládou členského státu eurozóny, na který se vztahuje program Evropské unie/Mezinárodního měnového fondu, pokud podle Rady guvernérů dotčený členský stát splňuje podmínky poskytování finanční podpory a/nebo podmínky makroekonomického programu.“;

4)

V článku 8 se zrušuje odstavec 3;

5)

V článku 9 se zrušuje odstavec 3;

6)

Přílohy I a II se zrušují.

Článek 2

Nabytí účinku a provedení

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

2.   Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je od 5. srpna 2019. Nejpozději do 21. června 2019 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. května 2019.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).

(2)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2018/1148 ze dne 10. srpna 2018 o způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Řeckou republikou a o zrušení rozhodnutí (EU) 2016/1041 (ECB/2018/21) (Úř. věst. L 208, 17.8.2018, s. 91).

(3)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/457 ze dne 16. března 2016 o způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo plně zaručených Kyperskou republikou (ECB/2016/5) (Úř. věst. L 79, 30.3.2016, s. 41).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

24.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/81


ROZHODNUTÍ č. 1/2019

ze dne 10. dubna 2019

SMÍŠENÉHO VÝBORU PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JAPONSKEM O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ [2019/1035]

SMÍŠENÝ VÝBOR PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JAPONSKEM O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ,

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 22.1 odst. 4 písm. e), čl. 21.6 odst. 2 a článek 21.30 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 22.1 odst. 4 písm. e) dohody schválí Smíšený výbor svůj jednací řád;

(2)

Podle čl. 21.6 odst. 2 přijme Smíšený výbor postup mediace; a

(3)

Podle článku 21.30 schválí Smíšený výbor jednací řád rozhodčího tribunálu a kodex chování rozhodců,

ROZHODL TAKTO:

jednací řád Smíšeného výboru, jak je stanoven v příloze I,

postup mediace, jak je stanoven v příloze II,

jednací řád rozhodčího tribunálu, jak je stanoven v příloze III, a

kodex chování rozhodců, jak je stanoven v příloze IV,

se přijímají.

Podepsáno v Tokiu dne 10. dubna 2019

za Smíšený výbor podle Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství

jménem Japonska

Taro KONO

jménem EU

Cecilia MALMSTRÖM


PŘÍLOHA 1

JEDNACÍ ŘÁD SMÍŠENÉHO VÝBORU PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JAPONSKEM O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ

Článek 1

Složení a předseda

1.   Smíšený výbor zřízený ustanovením čl. 22.1 odst. 1 Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (dále jen „dohoda“) plní své povinnosti stanovené v článku 22.1 dohody a převezme odpovědnost za obecné provádění a fungování dohody.

2.   Smíšený výbor se skládá ze zástupců Evropské unie a Japonska a v souladu s čl. 22.1 odst. 3 dohody mu spolupředsedá člen Evropské komise odpovědný za obchod a ministr zahraničních věcí Japonska.

3.   Spolupředsedové mohou být zastoupeni svými zástupci, jak je stanoveno v čl. 22.1 odst. 3 dohody. Veškeré další odkazy na spolupředsedy Smíšeného výboru, které jsou uvedeny v tomto jednacím řádu, budou chápány tak, že odkazují i na jejich zástupce.

4.   Spolupředsedy mohou doprovázet úředníci. Seznam úředníků účastnících se zasedání za každou stranu se před zasedáním vymění prostřednictvím kontaktních míst.

5.   Spolupředsedové mohou na základě vzájemného souhlasu rozhodnout ad hoc o přizvání pozorovatelů nebo nezávislých odborníků.

Článek 2

Kontaktní místa

1.   Kontaktní místa určená podle čl. 22.6 odst. 1 dohody (dále jen „kontaktní místa“) koordinují přípravu a organizaci zasedání Smíšeného výboru.

2.   Veškerá výměna korespondence a komunikace mezi stranami týkající se práce Smíšeného výboru a jeho zasedání se uskutečňují prostřednictvím kontaktních míst podle čl. 22.6 odst. 2 písm. c) dohody.

3.   Kontaktní místa budou pověřena koordinací příprav předběžného pořadu jednání, návrhů rozhodnutí a návrhů doporučení Smíšeného výboru, jakož i korespondencí a komunikací mezi Smíšeným výborem a specializovanými výbory, pracovními skupinami a jinými subjekty zřízenými podle dohody.

Článek 3

Pořad jednání

1.   Kontaktní místa společně vypracují předběžný pořad jednání každého zasedání a předají jej společně s příslušnými dokumenty účastníkům Smíšeného výboru nejpozději 15 kalendářních dnů před datem zasedání.

2.   Každá strana může nejpozději 21 kalendářních dnů před datem zasedání navrhnout záležitosti, jež mají být na pořadu jednání.

3.   Strany mohou na základě vzájemného souhlasu zkrátit lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2, aby zohlednily požadavky konkrétního případu.

4.   Smíšený výbor přijme pořad jednání na začátku svého zasedání. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na pořad jednání zařazeny i jiné záležitosti než ty, které jsou uvedeny v předběžném pořadu jednání.

Článek 4

Pracovní jazyk

Nerozhodnou-li strany jinak, veškerá korespondence a komunikace mezi stranami týkající se činnosti Smíšeného výboru, jakož i příprava rozhodnutí a doporučení a související jednání probíhají v angličtině.

Článek 5

Rozhodnutí a doporučení

1.   Rozhodnutí a doporučení Smíšeného výboru v souladu s článkem 22.2 dohody budou přijata na základě konsensu. Mohou být přijata písemným postupem výměnou nót mezi spolupředsedy výboru.

2.   Veškerým rozhodnutím a doporučením Smíšeného výboru bude přiděleno pořadové číslo, datum přijetí a název s odkazem na předmět.

Článek 6

Společný zápis

1.   Návrh společného zápisu bude zpravidla obsahovat konečný pořad jednání a shrnutí diskusí o každé záležitosti, jež byla na pořadu jednání.

2.   Návrh společného zápisu z každého zasedání vypracují kontaktní místa, a to co nejdříve, avšak nejpozději do 60 dnů od data zasedání.

3.   Návrh společného zápisu schválí strany písemně, a to co nejdříve, avšak nejpozději do 70 dnů od data zasedání. Jakmile je společný zápis schválen, kontaktní místa podepíší dvě kopie zápisu a každá strana obdrží jeden stejnopis těchto dokumentů. Strany mohou rozhodnout, že tomuto požadavku vyhovují podpis a výměna elektronického vyhotovení.

Článek 7

Zveřejňování a důvěrnost informací

1.   Pokud není v dohodě stanoveno jinak nebo pokud strany nerozhodnou jinak, zasedání Smíšeného výboru nejsou přístupná veřejnosti.

2.   Pokud některá strana předloží Smíšenému výboru nebo kterémukoli specializovanému výboru, pracovní skupině nebo jinému subjektu zřízenému podle dohody informace, jež jsou podle jejích právních předpisů považovány za důvěrné nebo chráněné před zveřejněním, nakládá druhá strana s takovými informacemi jako s důvěrnými, jak je stanoveno v článku 1.6 dohody.

3.   Každá strana může v jakémkoli vhodném médiu zveřejnit konečný pořad jednání dohodnutý mezi stranami před zasedáním Smíšeného výboru, schválený společný zápis vypracovaný v souladu s článkem 6, s výhradou použití odstavce 2 výše. Každá strana zajistí, aby rozhodnutí, doporučení a výklady přijaté Smíšeným výborem byly zveřejněny.

Článek 8

Výdaje

Každá strana hradí výdaje, které jí vzniknou v důsledku zasedání Smíšeného výboru. Výdaje související s organizací zasedání ponese strana, která zasedání pořádá. V případě, že se zasedání koná mimo Evropskou unii nebo Japonsko, rozhodnou strany na základě vzájemného souhlasu o odpovědnosti za výdaje vzniklé v souvislosti s organizací zasedání.


PŘÍLOHA 2

POSTUP MEDIACE

I.   Cíl

1.

Cílem postupu mediace podle článku 21.6 dohody, jak je stanoven v tomto dokumentu, je napomoci nalezení vzájemně přijatelného řešení prostřednictvím uceleného a urychleného postupu za pomoci mediátora.

II.   Definice

2.

Pro účely tohoto dokumentu se použijí tyto definice:

a)

„dohodou“ se rozumí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství;

b)

„kodexem chování“ se rozumí kodex chování rozhodců podle článku 21.30 dohody;

c)

„dny“ se rozumí dny kalendářní;

d)

„Smíšeným výborem“ se rozumí Smíšený výbor ustavený podle článku 22.1 dohody;

e)

„dožádanou stranou“ se rozumí strana, jíž je adresována žádost o účast na postupu mediace podle článku 21.6 dohody;

f)

„žádající stranou“ se rozumí strana, která žádá o účast na postupu mediace podle článku 21.6 dohody, a

g)

„jednacím řádem“ se rozumí jednací řád rozhodčího tribunálu podle článku 21.30 dohody.

III.   Zahájení mediačního řízení

3.

Kterákoli strana může kdykoli požádat, aby se strany účastnily postupu mediace. Takovou žádost zašle druhé straně písemně. Žádost musí být dostatečně podrobná, aby druhá strana jasně pochopila obavy strany žádající o postup mediace. Žádající strana ve své žádosti popíše danou záležitost takto:

a)

uvede konkrétní opatření;

b)

poskytne popis údajných nepříznivých účinků, které opatření podle žádající strany má nebo bude mít na obchod nebo investice mezi stranami, a

c)

vysvětlí příčinné souvislosti mezi opatřením a nepříznivými účinky na obchod a investice mezi stranami.

4.

Obvykle se očekává, že strana před tím, než druhé straně adresuje písemnou žádost podle odstavce 3, využije jakýchkoli relevantních ustanovení dohody týkajících se spolupráce nebo konzultací. Pro upřesnění je třeba uvést, že před zahájením postupu mediace není nutné provést konzultace podle článku 21.5 dohody.

5.

Postup mediace může být zahájen pouze po vzájemné dohodě stran za účelem posouzení vzájemně přijatelných řešení a zvážení veškerých poradních stanovisek a návrhů řešení od mediátora. Dožádaná strana žádost s porozuměním zváží a ve své písemné odpovědi ji do 10 dnů od data jejího obdržení přijme či zamítne. Pokud dožádaná strana v této lhůtě neodpoví, považuje se žádost za zamítnutou. Za datum zahájení postupu mediace se považuje den, kdy žádající strana obdržela odpověď dožádané strany ohledně přijetí.

IV.   Výběr mediátora

6.

Strany se snaží dosáhnout dohody ohledně mediátora nejpozději 15 dnů po datu zahájení postupu mediace.

7.

Pokud strany dohody ohledně mediátora ve lhůtě stanovené v odstavci 6 nedosáhnou, na žádost kterékoli ze stran spolupředseda Smíšeného výboru ze žádající strany nebo jeho zástupce vybere losem do pěti dnů od podání žádosti mediátora z dílčího seznamu předsedů sestaveného podle čl. 21.9 odst. 1 dohody. Žádost se zašle v kopii druhé straně.

8.

Úřad určený žádající stranou podle čl. 21.25 odst. 1 dohody odpovídá za organizaci losování a s náležitým předstihem informuje spolupředsedy Smíšeného výboru o datu, čase a místu konání losování. Spolupředseda z dožádané strany může být při losování přítomen nebo může být zastoupen jinou osobou. Dále mohou být přítomni zástupci obou stran. Losování se v každém případě provede se stranou či stranami, které jsou přítomny.

9.

Nedohodnou-li se strany jinak, nesmí být mediátor státním příslušníkem žádné ze stran ani nesmí být žádnou ze stran zaměstnán.

10.

Mediátor stranám nestranným a transparentním způsobem pomáhá objasnit podstatu předmětné záležitosti včetně možných účinků konkrétního opatření na obchod nebo investice a dospět ke vzájemně přijatelnému řešení.

11.

Na mediátora se obdobně použije kodex chování rozhodců přijatý Smíšeným výborem podle článku 21.30 dohody.

V.   Pravidla postupu mediace

12.

Do 10 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo dohody ohledně mediátora podle odstavce 6 nebo byl mediátor vybrán podle odstavce 7, předloží žádající strana mediátorovi a dožádané straně písemně podrobný popis předmětné záležitosti, včetně toho, jak je nebo bude konkrétní opatření uplatňováno a jak ovlivňuje obchod nebo investice. Do 20 dnů ode dne doručení tohoto podání může dožádaná strana předložit k tomuto popisu písemné vyjádření. Každá strana může do svého popisu nebo připomínek zahrnout veškeré informace, které pokládá za relevantní.

13.

Mediátor může rozhodnout o nejvhodnějším způsobu, jak předmětnou záležitost vyjasnit, včetně možných účinků konkrétního opatření na obchod nebo investice. Mediátor může zejména organizovat setkání stran, konzultovat se stranami společně nebo jednotlivě a poskytovat jakoukoli další pomoc, o kterou strany požádají. Mediátor může rovněž po konzultaci se stranami požádat o pomoc či konzultaci příslušné odborníky a zúčastněné strany.

14.

Mediátor se snaží nabízet poradenství a navrhovat stranám řešení k jejich zvážení. Strany mohou navrhované řešení přijmout či odmítnout nebo se mohou dohodnout na jiném řešení. Mediátor neposkytuje rady či připomínky týkající se souladu konkrétního opatření s dohodou.

15.

Pokud se strany nedohodnou jinak, postup se uskuteční na území dožádané strany.

16.

Strany usilují o dosažení vzájemně přijatelného řešení do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo dohody ohledně mediátora podle odstavce 6 nebo byl mediátor vybrán podle odstavce 7. Pokud o to strana požádá, přijme se oboustranně přijatelné řešení prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru. Pokud se strany nedohodnou jinak, vzájemně přijatelná řešení se zpřístupní veřejnosti. Veřejně přístupná znění však nesmí obsahovat informace, které některá ze stran označila za důvěrné. Do doby, než bude dosaženo konečného vzájemně přijatelného řešení, mohou strany zvážit případná prozatímní řešení.

17.

Na požádání kterékoli ze stran vypracuje mediátor pro strany písemný návrh věcné zprávy obsahující stručný přehled o:

a)

předmětné záležitosti, včetně možných účinků konkrétního opatření na obchod nebo investice;

b)

použitých postupech;

c)

názorech vyjádřených stranami, odborníky a zúčastněnými stranami, v příslušných případech a

d)

popřípadě vzájemně přijatelných řešeních a prozatímních řešeních,

a to do 15 dnů od podání žádosti o tuto zprávu.

Strany se mohou k návrhu věcné zprávy vyjádřit do 15 dnů od jeho vydání. Po zvážení připomínek předložených stranami mediátor stranám do 30 dnů od vydání návrhu věcné zprávy písemně předloží konečnou věcnou zprávu. Věcná zpráva nesmí obsahovat žádný výklad dohody ze strany mediátora.

18.

Postup mediace se ukončí:

a)

přijetím oboustranně přijatelného řešení stranami ke dni jeho přijetí;

b)

písemným prohlášením mediátora po konzultaci se stranami, že další úsilí v rámci mediace by již nevedlo k žádnému výsledku, ke dni uvedeného prohlášení;

c)

vzájemnou dohodou stran v kterékoli fázi postupu ke dni uvedené dohody nebo

d)

písemným a odůvodněným prohlášením jedné ze stran po posouzení vzájemně přijatelných řešení v rámci postupu mediace ke dni uvedeného prohlášení.

Ukončením postupu mediace není dotčen odstavec 17.

19.

Na postup mediace se obdobně použijí odstavce 5 až 9, 15 až 26, 33, 34 a 42 až 46 jednacího řádu rozhodčího tribunálu.

VI.   Důvěrnost

20.

Nedohodnou-li se strany jinak a aniž je dotčen odstavec 16, jsou veškeré kroky postupu mediace, včetně poradenství nebo navržených řešení, důvěrné. Mediátor a strany zacházejí s informacemi, které strana předložila mediátorovi nebo které obdržela z jakéhokoli jiného zdroje a které byly označeny za důvěrné, jako s důvěrnými informacemi. Kterákoli strana však může zveřejnit informaci o tom, že mediace probíhá.

VII.   Vztah k jiným postupům pro řešení sporů

21.

Postupem mediace nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle kapitoly 21 (Řešení sporů) dohody nebo podle postupu pro řešení sporů stanoveného v jakékoli jiné dohodě.

22.

Strany se při jiných postupech pro řešení sporů podle této dohody či jakékoli jiné dohody nesmí spoléhat na následující stanoviska, skutečnosti a rady či návrhy, ani je předkládat jako důkaz, a rozhodčí tribunál k nim nesmí přihlížet:

a)

stanoviska, jež během postupu mediace zaujala druhá strana, nebo informace získané podle odstavce 13;

b)

skutečnost, že druhá strana naznačila svou vůli přijmout určité řešení týkající se záležitosti, která je předmětem mediace, nebo

c)

rady poskytnuté nebo návrhy předložené mediátorem.

23.

Pokud se strany nedohodnou jinak, mediátor nesmí být rozhodcem ani členem rozhodčího tribunálu při jiných postupech pro řešení sporů podle dohody nebo podle jakékoli jiné dohody, jež se týkají téže záležitosti, ohledně níž působí jako mediátor.

VIII.   Lhůta

24.

Veškeré lhůty uvedené pro tento postup mediace mohou být změněny po vzájemné dohodě stran.

IX.   Náklady

25.

Každá strana si hradí vlastní výdaje plynoucí z účasti na postupu mediace.

26.

Strany společně stejným dílem hradí organizační výdaje postupu mediace, včetně odměn a výdajů mediátora. Odměna mediátora odpovídá odměně rozhodců stanovené v odstavci 4 jednacího řádu rozhodčího tribunálu.

PŘÍLOHA 3

JEDNACÍ ŘÁD ROZHODČÍHO TRIBUNÁLU

Při postupech pro rozhodčí tribunál podle oddílu C kapitoly 21 (Řešení sporů) dohody se použijí tato pravidla:

I.   Definice

1.

V tomto jednacím řádu se použijí tyto definice:

a)

„administrativními pracovníky“ se ve vztahu k rozhodci rozumí osoby, které tento rozhodce řídí a kontroluje, jiné než asistenti;

b)

„poradcem“ se rozumí osoba určená jednou ze stran k tomu, aby radila nebo pomáhala této straně pro účely postupu pro rozhodčí tribunál, jiná než zástupci této strany;

c)

„dohodou“ se rozumí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství;

d)

„rozhodcem“ se rozumí člen rozhodčího tribunálu;

e)

„asistentem“ se rozumí osoba, která za podmínek jmenování rozhodce provádí zkoumání nebo poskytuje pomoc pro rozhodce;

f)

„kodexem chování“ se rozumí kodex chování rozhodců podle článku 21.30 dohody;

g)

„žalující stranou“ se rozumí strana, která požaduje ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 21.7 dohody;

h)

„dny“ se rozumí dny kalendářní;

i)

„rozhodčím tribunálem“ se rozumí rozhodčí tribunál ustavený podle článku 21.7 dohody;

j)

„žalovanou stranou“ se rozumí strana, vůči níž byl předložen rozhodčímu tribunálu spor podle článku 21.7 dohody;

k)

„řízením“ se rozumí řízení rozhodčího tribunálu; a

l)

„zástupcem“ se ve vztahu ke straně rozumí úředník nebo jakákoli jiná osoba z odboru vlády nebo vládní agentury nebo jakýkoli jiný veřejný subjekt strany nebo jiný personál, kterého strana jmenuje jako svého zástupce pro účely řízení rozhodčího tribunálu.

II.   Jmenování rozhodců

2.

Úřad určený žalující stranou podle čl. 21.25 odst. 1 dohody odpovídá za organizaci losování uvedeného v čl. 21.8 odst. 3, 4 a 5 dohody a s náležitým předstihem informuje spolupředsedy Smíšeného výboru o datu, čase a místu konání losování. Spolupředseda ze žalované strany může být při losování přítomen nebo může být zastoupen jinou osobou. Dále mohou být přítomni zástupci obou stran. Losování se v každém případě provede se stranou či stranami, které jsou přítomny.

3.

Strany písemně informují každou osobu, která byla jmenována jako rozhodce podle článku 21.8 dohody, o jejím jmenování. Každá osoba potvrdí oběma stranám, že může zastávat funkci rozhodce, a to do pěti dnů ode dne, kdy byla o svém jmenování informována.

III.   Organizační schůze

4.

Pokud se strany nedohodnou jinak, strany se sejdou s rozhodčím tribunálem do sedmi dnů ode dne jeho ustavení, aby určily záležitosti, které strany nebo tribunál považují za důležité, mimo jiné:

a)

odměny a výdaje vyplácené rozhodcům, které musí být v souladu s normami a kritérii WTO;

b)

odměny vyplácené asistentům. Celková výše odměny každého asistenta nebo asistentů rozhodců nepřesáhne 50 % odměny tohoto rozhodce, pokud se strany nedohodnou jinak; a

c)

časový rozvrh řízení, který se stanoví na základě časového pásma žalované strany.

Tohoto zasedání se osobně nebo prostřednictvím telefonu či videokonference mohou účastnit pouze rozhodci a zástupci stran, kteří jsou úředníky nebo jakýmikoli jinými osobami z odboru vlády nebo vládní agentury.

IV.   Oznamování

5.

Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument předávaný:

a)

rozhodčím tribunálem musí být současně zaslán oběma stranám;

b)

stranou rozhodčímu tribunálu musí být v kopii současně zaslán druhé straně a

c)

stranou druhé straně musí být v kopii současně zaslán rozhodčímu tribunálu, v příslušných případech.

Každý dokument uvedený v tomto odstavci se v příslušných případech současně zašle v kopii externímu subjektu uvedenému v čl. 21.25 odst. 2 dohody.

6.

Oznámení určené kterékoli straně ohledně jakéhokoli dokumentu uvedeného v odstavci 5 se zašle úřadu určenému touto stranou podle čl. 21.25 odst. 1 dohody.

7.

Jakékoli oznámení uvedené v odstavci 5 se zašle e-mailem nebo případně jinými telekomunikačními prostředky, které umožňují prokázat jeho zaslání. Není-li prokázáno jinak, takové oznámení se považuje za doručené v den odeslání.

8.

Drobné chyby – překlepy v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných dokumentech vztahujících se k řízení rozhodčího tribunálu – mohou být opraveny doručením nového dokumentu s jasně vyznačenými změnami.

9.

Pokud poslední den pro doručení připadne na státní svátek Japonska nebo Evropské unie nebo kterýkoli jiný den, kdy jsou úřady vlády jedné strany úředně nebo z důvodu vyšší moci uzavřeny, považuje se dokument za doručený následující pracovní den. Na organizačním zasedání uvedeném v odstavci 4 předloží každá strana seznam svých státních svátků a veškerých dalších dnů, kdy jsou její úřady oficiálně uzavřeny. Každá strana svůj seznam v průběhu postupu pro rozhodčí tribunál aktualizuje.

V.   Písemná podání

10.

Žalující strana předloží své písemné podání do 20 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Žalovaná strana předloží své písemné protipodání do 20 dnů ode dne, kdy obdržela písemné podání žalující strany.

VI.   Fungování rozhodčího tribunálu

11.

Předseda rozhodčího tribunálu předsedá všem jeho zasedáním. Rozhodčí tribunál může předsedu zmocnit k provádění administrativních a procesních rozhodnutí.

12.

Pokud není v kapitole 21 dohody ani v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, rozhodčí tribunál může provádět své činnosti libovolnými prostředky, jako například telefonem, faxem nebo spojením prostřednictvím počítače.

13.

Pokud vyvstane procesní problém, který není upraven v kapitole 21 dohody, tomto jednacím řádu nebo kodexu chování rozhodců uvedeném v článku 21.30, může rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami přijmout vhodný postup, který bude v souladu s uvedenými ustanoveními.

14.

Rozhodčí tribunál může po konzultaci se stranami změnit jakoukoli lhůtu jinou než lhůtu stanovenou v kapitole 21 dohody a provést jakoukoli další procesní nebo správní úpravu řízení. Pokud rozhodčí tribunál konzultuje strany, informuje písemně strany o navrhované změně nebo úpravě a o jejich důvodu.

VII.   Slyšení

15.

Na základě časového rozvrhu stanoveného podle odstavce 4 a po konzultaci se stranami a ostatními rozhodci určí předseda rozhodčího tribunálu datum a čas slyšení.

16.

Pokud se strany nedohodnou jinak, strana, na jejímž území se slyšení koná v souladu s čl. 21.15 odst. 2 dohody:

a)

určí místo konání slyšení a informuje o tom předsedu rozhodčího tribunálu a

b)

zajistí logistické zabezpečení slyšení.

17.

Pokud se strany nedohodnou jinak a aniž je dotčen odstavec 46, sdílejí strany výdaje vyplývající z logistického zabezpečení slyšení.

18.

Předseda rozhodčího tribunálu v řádném termínu písemně oznámí stranám a případně i externímu subjektu uvedenému v čl. 21.25 odst. 2 dohody datum, čas a místo konání slyšení. Strana, na jejímž území se slyšení koná, nebo případně externí subjekt uvedený v čl. 21.25 odst. 2 dohody tyto informace zveřejní, není-li slyšení neveřejné.

19.

Obvykle by se mělo konat pouze jedno slyšení. Pokud se spor týká mimořádně složitých záležitostí, může rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami svolat dodatečná slyšení z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli ze stran. Na každé z dodatečných slyšení se použijí obdobně odstavce 15 až 18.

20.

Všichni rozhodci jsou přítomni po celou dobu slyšení.

21.

Nezávisle na tom, zda je slyšení přístupné veřejnosti, se jej mohou zúčastnit tyto osoby:

a)

zástupci stran;

b)

poradci;

c)

asistenti a administrativní pracovníci;

d)

tlumočníci, překladatelé a soudní zapisovatelé rozhodčího tribunálu a

e)

odborníci, o nichž rozhodl rozhodčí tribunál podle čl. 21.17 odst. 2 dohody.

22.

Nejpozději pět dnů před datem konání slyšení doručí každá strana rozhodčímu tribunálu seznam osob, které přednesou při slyšení argumenty nebo vyjádření jménem této strany, a dalších zástupců nebo poradců, kteří se slyšení zúčastní.

23.

Rozhodčí tribunál vede slyšení níže uvedeným způsobem a přitom zajistí, aby žalující i žalovaná strana dostaly pro argumentaci i protiargumentaci stejné množství času:

Argumentace

a)

argumentace žalující strany; a

b)

argumentace žalované strany.

Protiargumentace

a)

replika žalující strany; a

b)

duplika žalované strany.

24.

Rozhodčí tribunál může kdykoli během slyšení klást otázky kterékoli straně.

25.

Rozhodčí tribunál zajistí vypracování přepisu slyšení a jeho doručení stranám co nejdříve po slyšení. Strany mohou k přepisu předložit připomínky a rozhodčí tribunál je zváží.

26.

Každá strana může do 10 dnů od data slyšení předložit dodatečné písemné podání ohledně libovolné záležitosti, která během slyšení vyvstala.

VIII.   Porady

27.

Poradních jednání rozhodčího tribunálu se smí účastnit pouze členové tribunálu. Bez ohledu na předchozí větu může rozhodčí tribunál povolit přítomnost asistentů během poradních jednání.

IX.   Písemné dotazy

28.

Rozhodčí tribunál může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma stranám. Kopie každého dotazu položeného jedné straně se zašle straně druhé.

29.

Každá strana rovněž poskytne druhé straně kopii své odpovědi na dotazy vznesené rozhodčím tribunálem. Strana dostane příležitost předložit písemné připomínky k odpovědi druhé strany ve lhůtě pěti dnů od doručení této kopie.

X.   Nahrazení rozhodců

30.

Pro nahrazení rozhodce v souladu s článkem 21.11 dohody se obdobně použije článek 21.8.

31.

Pokud se některá ze stran domnívá, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, a z toho důvodu by měl být nahrazen, měla by to daná strana oznámit druhé straně do 15 dnů od momentu, kdy získala dostatečné důkazy o tom, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování.

32.

Pokud se některá ze stran domnívá, že některý z rozhodců jiný než předseda neplní požadavky kodexu chování, přistoupí strany ke konzultaci, a pokud se tak dohodnou, vyberou v souladu s odstavcem 30 nového rozhodce.

Pokud se strany neshodnou na nutnosti rozhodce nahradit, může kterákoli strana požádat, aby byla tato záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí je konečné.

Pokud na základě této žádosti předseda zjistí, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, vybere se nový rozhodce v souladu s odstavcem 30.

33.

Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu neplní požadavky kodexu chování, přistoupí strany ke konzultaci, a pokud se tak dohodnou, vyberou v souladu s odstavcem 30 nového předsedu.

Pokud se strany neshodnou na nutnosti předsedu nahradit, může kterákoli strana požádat, aby byla záležitost postoupena zbývajícím dvěma rozhodcům. Rozhodci rozhodnou nejpozději do 10 dnů ode dne doručení žádosti, zda je třeba předsedu rozhodčího tribunálu nahradit. Rozhodnutí rozhodců o nutnosti nahradit předsedu je konečné.

Pokud rozhodci rozhodnou, že předseda neplní požadavky kodexu chování, vybere se nový předseda v souladu s odstavcem 30.

34.

Řízení se pozastaví na dobu potřebnou k provedení postupů stanovených v odstavcích 30 až 33.

XI.   Důvěrnost

35.

Pokud strana předloží rozhodčímu tribunálu důvěrnou verzi svých písemných podání, poskytne na žádost druhé strany ve lhůtě 20 dnů ode dne podání žádosti nedůvěrnou verzi podání, kterou lze zpřístupnit veřejnosti. Žádné ustanovení tohoto jednacího řádu nebrání straně zveřejnit její vlastní podání, a to do té míry, že nezveřejní žádné informace, které druhá strana označila za důvěrné. Rozhodčí tribunál jedná na uzavřeném zasedání v případech, kdy podání a argumenty některé strany obsahují důvěrné informace. Rozhodčí tribunál a strany zachovají důvěrnost slyšení rozhodčího tribunálu, probíhá-li slyšení na uzavřeném zasedání.

XII.   Jednostranné kontakty

36.

Rozhodčí tribunál se nesmí sejít s jednou ze stran ani s ní komunikovat bez přítomnosti druhé strany.

37.

Rozhodce nesmí hovořit o žádných aspektech záležitosti, která je předmětem řízení, s jednou ze stran nebo s oběma stranami v nepřítomnosti ostatních rozhodců.

XIII.   Podání amicus curiae

38.

Pokud se strany do tří dnů od data ustavení rozhodčího tribunálu nedohodnou jinak, může rozhodčí tribunál obdržet nevyžádaná písemná podání od osob uvedených v čl. 21.17 odst. 3 dohody, které jsou nezávislé na vládách stran, pokud jsou podání obdržena do 10 dnů ode dne ustavení tribunálu.

39.

Podání musí být stručná, v žádném případě nesmí být delší než 15 stran s řádkováním 2 a musí přímo souviset s faktickými nebo právními otázkami, kterými se rozhodčí tribunál zabývá. Podání musí obsahovat popis osoby, která podání poskytuje, mimo jiné:

a)

u fyzické osoby státní příslušnost a

b)

u právnické osoby místo usazení, povaha její činnosti, její právní postavení, obecné cíle a zdroj jejího financování.

Každá osoba uvede ve svých podáních zájem, který má na řízení. Podání se vypracují v jazycích zvolených stranami v souladu s odstavci 42 a 43 tohoto jednacího řádu.

40.

Rozhodčí tribunál ve své zprávě uvede veškerá podání, která obdržel v souladu s odstavci 38 a 39. Argumenty uvedenými v těchto podáních se rozhodčí tribunál není povinen ve své zprávě zabývat. Uvedená podání se poskytnou stranám k vyjádření připomínek. Připomínky stran, které byly rozhodčímu tribunálu předloženy do 10 dnů, tribunál zohlední.

XIV.   Naléhavé případy

41.

V naléhavých případech uvedených v kapitole 21 dohody případně upraví rozhodčí tribunál po konzultaci se stranami lhůty uvedené v tomto jednacím řádu. Rozhodčí tribunál oznámí tyto úpravy stranám.

XV.   Jazyk a překlad

42.

Během konzultací uvedených v článku 21.5 dohody a nejpozději na organizačním zasedání uvedeném v odstavci 4 tohoto jednacího řádu usilují strany o shodu ohledně společného pracovního jazyka pro řízení u rozhodčího tribunálu. Každá strana oznámí druhé straně do 90 dnů po přijetí tohoto jednacího řádu Smíšeným výborem v souladu s čl. 22.1 odst. 4 písm. f) dohody seznam jazyků, které upřednostňuje. Seznam musí obsahovat alespoň jeden pracovní jazyk WTO.

43.

Pokud strany nejsou schopny se na společném pracovním jazyce shodnout, učiní každá strana svá písemná podání ve zvoleném jazyce a současně poskytne překlad do jednoho z pracovních jazyků WTO, který druhá strana případně oznámila v souladu s odstavcem 42. Strana odpovědná za organizaci ústního slyšení zajistí v příslušných případech tlumočení ústních podání do téhož pracovního jazyka WTO.

44.

Průběžná a závěrečná zpráva rozhodčího tribunálu se vydá ve společném pracovním jazyce. Pokud se strany na společném pracovním jazyce neshodly, vyhotoví se průběžná a závěrečná zpráva v pracovních jazycích WTO uvedených v odstavci 43.

45.

Strana může předložit připomínky k přesnosti jakéhokoli překladu dokumentu, který byl vypracován podle tohoto jednacího řádu.

46.

V případě, že je nezbytný překlad nebo tlumočení písemných a ústních podání jedné strany do příslušného pracovního jazyka WTO, ponese tato strana související náklady.

PŘÍLOHA 4

KODEX CHOVÁNÍ ROZHODCŮ

I.   Definice

1.

V tomto kodexu chování se použijí tyto definice:

a)

„administrativními pracovníky“ se ve vztahu k rozhodci rozumí osoby, které tento rozhodce řídí a kontroluje, jiné než asistenti;

b)

„dohodou“ se rozumí Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství;

c)

„rozhodcem“ se rozumí člen rozhodčího tribunálu;

d)

„asistentem“ se rozumí osoba, která za podmínek jmenování rozhodce provádí zkoumání nebo poskytuje pomoc pro rozhodce;

e)

„kandidátem“ se rozumí osoba, jejíž jméno je na seznamu rozhodců uvedeném v článku 21.9 dohody;

f)

„rozhodčím tribunálem“ se rozumí rozhodčí tribunál ustavený podle článku 21.7 dohody; a

g)

„řízením“ se rozumí řízení rozhodčího tribunálu.

II.   Poskytnutí kodexu chování

2.

Strany poskytnou tento kodex chování každému kandidátovi v momentě, kdy je jeho jméno zařazeno na seznam uvedený v článku 21.9 dohody.

III.   Hlavní zásady

3.

Každý kandidát a rozhodce dodržuje přísné normy chování v souladu s tímto kodexem chování tak, aby byla zachována integrita a nestrannost mechanismu pro řešení sporů.

IV.   Oznamovací povinnosti

4.

Před přijetím svého jmenování rozhodcem zveřejní kandidát, který má vystupovat jako rozhodce, jakýkoli zájem, vztah nebo záležitost, které by mohly ovlivňovat jeho nezávislost nebo nestrannost nebo které by mohly důvodně vytvořit dojem nevhodného jednání nebo podjatosti během řízení. Kandidát proto vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby si byl všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí, včetně zájmů finančních, profesních, pracovních či rodinných, vědom.

5.

Oznamovací povinnost podle odstavce 4 je trvalou povinností a vztahuje se i na rozhodce po přijetí jeho jmenování. Rozhodce v průběhu řízení písemně oznámí stranám jakékoli nové informace týkající se povinnosti podle odstavce 4, a to co nejdříve, jakmile se o nich dozví.

6.

Při plnění těchto požadavků na oznamování musí být respektováno osobní soukromí.

V.   Výkon povinností

7.

Rozhodce musí být po potvrzení svého jmenování k dispozici pro výkon svých povinností a vykonává je v průběhu řízení rozhodčího tribunálu řádně a včas, spravedlivě a poctivě.

8.

Rozhodce se zabývá pouze otázkami, které byly vzneseny v rámci každého řízení a jsou nezbytné pro přijetí rozhodnutí, a tuto povinnost nesmí delegovat na žádnou jinou osobu.

9.

Rozhodce nenavazuje jednostranné kontakty v souvislosti se záležitostmi projednávanými rozhodčím tribunálem během řízení.

VI.   Nezávislost a nestrannost

10.

Rozhodce je nezávislý a nestranný, vyvaruje se přímého a nepřímého střetu zájmů, nesmí být ovlivňován vlastním zájmem, vnějším tlakem, politickými zřeteli, požadavky veřejnosti, loajalitou vůči některé straně ani obavami z kritiky a nesmí vytvářet dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.

11.

Rozhodce nepřijme přímo ani nepřímo žádný závazek ani žádnou výhodu, které by jakkoli ovlivňovaly řádný výkon jeho povinností nebo by budily dojem ovlivňování řádného výkonu jeho povinností.

12.

Rozhodce nesmí využívat svého postavení v rozhodčím tribunálu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů a vyvaruje se jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že ostatní na něj mají zvláštní vliv.

13.

Rozhodce nesmí umožnit, aby jeho jednání nebo úsudek ovlivňovaly dřívější či současné finanční, obchodní, profesionální, osobní, rodinné nebo sociální vztahy nebo povinnosti.

14.

Rozhodce se vyvaruje toho, aby vstupoval do jakýchkoli vztahů nebo aby mu vznikly jakékoli finanční zájmy, u nichž je pravděpodobné, že by ovlivňovaly jeho nestrannost, nebo které by mohly důvodně vyvolávat dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.

15.

Bývalý rozhodce se vyvaruje jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že byl podjatý při plnění svých povinností nebo že mu z rozhodnutí rozhodčího tribunálu, v němž vystupoval, plynuly nějaké výhody.

VII.   Důvěrnost

16.

Žádný rozhodce nikdy nezveřejní žádné neveřejné informace, které se týkají nebo byly získány během řízení rozhodčího tribunálu, pro něž byl jmenován. Žádný rozhodce v žádném případě nepoužije takové informace k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k nepříznivému ovlivnění zájmů jiných osob.

17.

Žádný rozhodce nezveřejní rozhodnutí rozhodčího tribunálu nebo jeho části, pokud rozhodnutí nebylo zveřejněno.

18.

Rozhodce nikdy nezveřejní poradní jednání rozhodčího tribunálu ani názory kteréhokoli rozhodce ani neučiní žádná prohlášení týkající se řízení rozhodčího tribunálu, pro něž byl jmenován, nebo záležitostí, které jsou v takovém řízení předmětem sporu.

19.

Povinnosti podle odstavců 16 až 18 se nadále vztahují i na bývalého rozhodce.

VIII.   Další povinnosti

20.

Kandidát nebo rozhodce sdělí v nejbližším možném termínu a důvěrným způsobem záležitosti týkající se skutečného nebo možného porušení tohoto kodexu chování oběma stranám, aby je mohly zvážit.

21.

Rozhodce podnikne všechny rozumné a vhodné kroky k tomu, aby zajistil, že jeho asistenti a administrativní pracovníci jsou si vědomi povinností vyplývajících pro rozhodce z částí III, IV, VI a VII tohoto kodexu chování a dodržují je.

22.

Každý rozhodce si vede záznamy a předloží konečnou zprávu o tom, kolik času řízení rozhodčího tribunálu věnoval, a o svých výdajích, jakož i o vynaloženém čase a výdajích svých asistentů.