(1)

Kapitola 3 směrnice 91/477/EHS stanoví formality požadované pro převod zbraní z jednoho členského státu do druhého a vyžaduje, aby si členské státy vyměňovaly příslušné informace o těchto převodech.

(2)

V čl. 13 odst. 5 směrnice 91/477/EHS se vyžaduje, aby Komise zajistila systém pro systematickou výměnu informací uvedených v tomto článku. V současnosti si příslušné orgány členských států vyměňují tyto informace elektronickou poštou nebo faxem.

(3)

Účinným nástrojem při provádění ustanovení o správní spolupráci obsažených v článku 13 směrnice 91/477/EHS, zejména ustanovení týkajících se převodu palných zbraní z jednoho členského státu do druhého, by mohl být systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (2). Bylo proto přijato prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/689 (3) s cílem zajistit, aby se na tato ustanovení týkající se převodu palných zbraní vztahoval pilotní projekt podle článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2012. Je proto vhodné určit systém IMI jako systém, který příslušné orgány členských států využívají za účelem výměny informací týkajících se převodu palných zbraní, a stanovit podrobná opatření pro tyto výměny.

(4)

V souladu s čl. 13 odst. 3 směrnice 91/477/EHS mohou mít členské státy více než jeden vnitrostátní orgán odpovědný za předávání a přijímání informací spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. K usnadnění účelného a účinného toku informací mezi členskými státy by měl každý členský stát s více než jedním takovýmto vnitrostátním orgánem určit jeden ze svých vnitrostátních orgánů jako ústřední orgán, který jedná jako jednotné kontaktní místo pro přijímání a předávání informací vyměňovaných prostřednictvím systému IMI v souladu s tímto nařízením. Ústřední orgán může být členským státem zmocněn rovněž k předávání informací od svých vnitrostátních orgánů jinému členskému státu prostřednictvím systému IMI.

(5)

V souladu s článkem 11 směrnice 91/477/EHS vyžaduje převod palných zbraní z jednoho členského státu do druhého povolení členského státu, v němž se palná zbraň nachází (dále jen „členský stát odeslání“). Každý členský stát musí mimoto předat ostatním členským státům seznam palných zbraní, pro které může být vydán souhlas k přepravě na jeho území bez předchozího povolení. To znamená, že v případě palných zbraní, které nejsou v seznamu členského státu uvedeny, se předpokládá, že členský stát odeslání před vydáním souhlasu k přepravě palné zbraně do tohoto členského státu ověří, zda bylo uděleno předchozí povolení. V současnosti však prodejce předkládá členskému státu odeslání doklad o předchozím povolení až v době, kdy žádá o povolení na převod, nebo v případě spadajícím do oblasti působnosti čl. 11 odst. 3 směrnice 91/477/EHS je tento doklad předložen v době, kdy podnikatel v oboru zbraní sděluje členskému státu odeslání údaje o převodu. Aby bylo zajištěno, že povolení na převod nejsou vydávána na základě padělaných dokladů, měl by členský stát, na jehož území má být palná zbraň přepravena (dále jen „členský stát určení“), předat informace týkající se předchozího povolení členskému státu odeslání prostřednictvím systému IMI nejpozději do sedmi kalendářních dnů poté, co předchozí povolení udělil. Aby byla zaručena větší sledovatelnost a bezpečnost s ohledem na převod palných zbraní uvnitř Unie, měla by být kopie dokladu o předchozím povolení vložena do systému IMI současně s informacemi, které jsou zasílány prostřednictvím systému IMI.

(6)

Konkrétní informace, které by měly členské státy kromě vložení kopie příslušného dokladu předávat individuálně prostřednictvím systému IMI, by měly být omezeny na informace nezbytné k tomu, aby mohly příslušné vnitrostátní orgány snadno určit a vyhledat informace týkající se konkrétního převodu, zejména včetně informací k identifikaci prodejce a kupujícího nebo vlastníka (bez ohledu na to, zda se jedná o podnikatele v oboru zbraní či jinou osobu).

(7)

V zájmu transparentnosti a bezpečnosti by měl každý členský stát do systému IMI vložit seznam palných zbraní, pro které může být vydán souhlas k přepravě na jeho území bez předchozího povolení. Pokud takovéto palné zbraně neexistují, jinými slovy, vyžaduje-li se předchozí povolení při převodu veškerých palných zbraní, bude moci členský stát uvést tuto skutečnost v příslušném úložišti v systému IMI.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením byla projednána s odbornou skupinou pro výměnu informací, která sestává z odborníků z členských států,

(1)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 214/2013 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“). Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 26,1 % (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 215/2013 (3) rovněž uložila vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny. Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 13,7 % do 44,7 %.

(3)

Výše kombinovaných cel se pohybuje v rozmezí od 13,7 % do 58,3 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření (4) obdržela Komise dne 13. prosince 2017 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Žádost podal Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“) jménem výrobců představujících více než 70 % celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii (dále jen „žadatel“). Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti konečných antidumpingových opatření pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Komise dne 14. března 2018 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. března 2018 (6) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti konečných vyrovnávací opatření v souvislosti s dotčeným výrobkem pocházejícím z Číny podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (7).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise navíc oficiálně vyrozuměla tyto strany: žadatele, známé výrobce v Unii a jejich příslušná sdružení, známé vyvážející výrobce v Číně, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, známé uživatele v Unii, kteří nejsou ve spojení a o nichž je známo, že se jich řízení týká, a orgány země vývozu.

(9)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Před zahájením přezkumu poskytlo 21 výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu spolupracovat s Komisí. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 28 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a 27 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(12)

V žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti bylo uvedeno devět dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. Žádný z nich se nepřihlásil.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(14)

Formuláře pro výběr vzorku vyplnili dva vyvážející výrobci, avšak žádný z nich nevyráběl výrobky z oceli s organickým povlakem, jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení. Třetí vyvážející výrobce se přihlásil šest týdnů po uplynutí lhůty pro odpovědi uvedené ve formuláři pro výběr vzorku. Tomuto vyvážejícímu výrobci byl udělen status zúčastněné strany, avšak byl považován za nespolupracujícího, protože nikdy neodpověděl na formulář pro výběr vzorku ani se nepokusil odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(15)

Vyvážející výrobci v Číně tedy nespolupracovali.

(16)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli a čínské vládě. Odpovědi na dotazníky zaslali tří výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(17)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(18)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(19)

V zájmu shromáždění nezbytných údajů pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace požadované v příloze III oznámení o zahájení řízení, pokud jde o vstupy používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Titíž dva vyvážející výrobci, kteří zaslali odpovědi pro výběr vzorku, předložili rovněž informace požadované v příloze III. Jelikož nevyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly obdrženy žádné odpovědi související s výrobkem, který je předmětem přezkumu.

(20)

S cílem získat informace, jež považuje Komise za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zaslala dotazník také čínské vládě. Od čínské vlády nepřišla žádná odpověď.

(21)

Komise v oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ve lhůtě 37 dnů od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy, pokud jde o vhodnost uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády ani od vyvážejících dovozců nebyla v tomto ohledu obdržena žádná podání nebo další důkazy.

(22)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(23)

Dne 13. dubna 2018 zveřejnila Komise první poznámku ke spisu (dále jen „poznámka ze dne 13. dubna 2018“) (8), v níž požádala zúčastněné strany o jejich stanovisko k příslušným zdrojům, jež Komise může použít k určení běžné hodnoty, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) druhou odrážkou základního nařízení. V této poznámce Komise uvedla seznam všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a pracovní síla používané vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále určila šest možných reprezentativních zemí: Argentinu, Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Jihoafrickou republiku.

(24)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám příležitost předložit připomínky. Připomínky obdržela Komise pouze od žadatele. Ani orgány dotčené země, ani žádný z vyvážejících výrobců připomínky nepředložili.

(25)

Obdrženými připomínkami žadatele k poznámce ze dne 13. dubna 2018 se Komise zabývala ve druhé poznámce ke zdrojům pro určení běžné hodnoty ze dne 3. července 2018 (dále jen „poznámka ze dne 3. července 2018“) (9). Komise rovněž stanovila seznam činitelů výroby a dospěla k závěru, že nejvhodnější reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení je v této fázi Mexiko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Připomínky obdržela Komise pouze od žadatele. Těmito připomínkami se zabývá toto nařízení.

(26)

Komise dne 22. února 2019 zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá uložit antidumpingová cla („poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím předložit své připomínky.

(27)

Žádná ze stran nepředložila stanovisko k poskytnutí konečných informací.

(28)

Dotčený výrobek, jehož se tento přezkum před pozbytím platnosti týká, je stejný jako při původním šetření, tedy určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků, jejichž podklad má kovový povlak z chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00, ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210708011, 7210708091, 7212408001, 7212408021, 7212408091, 7225990011, 7225990091, 7226997011 a 7226997091) a pocházející z Číny (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“, nebo „ocel s organickým povlakem“).

(29)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává nanesením organického povlaku na ploché válcované výrobky z oceli. Organický povlak poskytuje ocelovým výrobkům ochranu a estetické a funkční vlastnosti.

(30)

Ocel s organickým povlakem se používá hlavně v odvětví stavebnictví a k dalšímu zpracování na výrobky používané ve stavebnictví. Mezi další použití patří výroba domácích spotřebičů.

(31)

Žádná zúčastněná strana se k obdobnému výrobku nevyjádřila. A tedy, jak bylo zjištěno při původním šetření, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích Číny a reprezentativní země Mexika a výrobek vyráběný a prodávaný výrobci z Unie v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná konečná použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(33)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spise k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (10) (dále jen „zpráva“) a k dalším důkazům předloženým žadatelem, jež prokazují, že tyto ceny a náklady byly ovlivněny významnými vládními zásahy. Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje.

(34)

O uplatnění čl. 18 odst. 1 základního nařízení informovala Komise čínské orgány a třetího vyvážejícího výrobce uvedeného ve 14. bodě odůvodnění a poskytla jim možnost se k tomu vyjádřit. Komise žádné připomínky neobdržela.

(35)

Na tomto základě byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení níže uvedená zjištění, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, v podáních zúčastněných stran a ve statistikách dostupných v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(36)

Ze statistických údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 vyplývá, že za období přezkumného šetření byl z ČLR do Unie dovezen malý objem oceli s organickým povlakem, který dosáhl 6 338 tun a představoval 0,1 % celkové spotřeby v Unii. Ocel s organickým povlakem se však dovážela do 16 členských států a dovoz byl rozprostřen na celé období přezkumného šetření. Komise tedy dospěla k závěru, že skutečný dovoz v období přezkumného šetření byl reprezentativní, a proto zkoumala, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(37)

Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(38)

Avšak v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(39)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení definuje podstatná zkreslení jako „taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(40)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(41)

Zúčastněné strany byly v době zahájení přezkumného šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Komise v této souvislosti vyhotovila zprávu prokazující existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových činitelích výroby (jako je půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zpráva byla vložena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumného šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(42)

Žadatel v odstavci 71 a příloze 18 žádosti odkázal na dokument ministerstva obchodu USA (11). Podle ministerstva obchodu USA je ocelářský průmysl zařazen mezi „základní pilíře průmyslu“, ve kterých si stát musí „zachovávat poměrně silné kontrolní pravomoci“. Dokument ministerstva obchodu USA obsahuje odkaz na dokument Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu („dokument SASAC“ (12)), který dělí hospodářská odvětví do tří kategorií a příslušných podkategorií podle toho, jaká míra státní kontroly je v nich považována za nezbytnou, a sice: 1) strategická odvětví, jež „mají vliv na celostátní bezpečnost a jsou životní mízou hospodářství“ a ve kterých si musí stát „zachovávat absolutní kontrolní pravomoci“; 2) „základní pilíře průmyslu“, ve kterých si musí stát „zachovávat poměrně silné kontrolní pravomoci“, nebo 3) ostatní odvětví, ve kterých si musí stát „zachovávat vliv“. Dokument SASAC rovněž vytyčuje obecný cíl disponovat do roku 2010 skupinou důležitých páteřních podniků s poměrně silným vlivem a hybnou silou pro rozvoj průmyslu, což zahrnuje vytvoření pevného základu pro to, aby se důležité páteřní podniky v oblasti petrochemie, telekomunikací, elektrické energie, lodní dopravy a stavebnictví rozvíjely a staly se vedoucími podniky v celosvětovém měřítku a aby se důležité páteřní podniky v odvětvích automobilového průmyslu, strojírenství a IT staly vedoucími podniky v celosvětovém měřítku.

(43)

Pokud jde o náklady na ocel válcovanou za tepla a ocel válcovanou za studena nezbytné pro proces opakovaného válcování, žadatel se odvolal na předchozí nařízení EU o zavedení vyrovnávacího cla (13), v nichž Komise stanovila, že ploché výrobky z oceli válcované za studena i za tepla jsou subvencovány. To podle žadatele vedlo k uměle nízkým pořizovacím nákladům na konečné výrobky. Žadatel dále citoval ze zprávy expertní skupiny ThinkDesk (14) a tvrdil, že tato zpráva rovněž poskytla důkazy o tom, že mnohým čínským výrobcům bylo umožněno nabízet ploché za studena válcované výrobky z oceli na čínském trhu za zkreslené ceny.

(44)

Žadatel rovněž uvedl, že na základě údajů, jež poskytla společnost Global Platts (15), jsou současné čínské domácí ceny oceli válcované za tepla a za studena dosud nižší než mezinárodní ceny.

(45)

Pokud jde o zinek a převahu státem vlastněných podniků v těžebním průmyslu, kromě důkazů uvedených ve zprávě žadatel rovněž poskytl důkazy o tom, že v současnosti je v Číně zavedena 30 % vývozní daň na zinek (viz body 87–89 a příloha 18 žádosti).

(46)

Žadatel dále tvrdil, že existují podstatná zkreslení v údajích o chemických složkách, což na druhé straně vede k podstatným zkreslením v údajích o nátěrech a jiných chemických výrobcích pro povrchovou úpravu používaných při výrobě oceli s organickým povlakem. Vycházel přitom z důkazů uvedených ve zprávě (kapitola 16 – Chemický průmysl). Zpráva zejména na základě údajů Čínského sdružení pro řízení chemických podniků poukázala na to, že největší chemické společnosti (v roce 2015, na základě výnosů z prodeje) v Číně jsou státem vlastněné podniky, včetně osmi z první desítky největších chemických podniků (16). Žadatel dále odkázal na zprávu KPMG poskytnutou v příloze 18 žádosti, která prokázala na to, že 10 nejvýznamnějších čínských chemických společnosti je ve vlastnictví státu.

(47)

Pokud jde o elektrickou energii, žadatel kromě údajů uvedených ve zprávě tvrdil, že výrobcům oceli s organickým povlakem jsou poskytovány preferenční sazby za elektřinu (17) a že společnost Chongquing Wanda Steel Strip údajně využívá sazbu za elektřinu nižší, než je obecně platná sazba pro velké průmyslové podniky (18). Žadatel předložil veřejně dostupné informace, podle nichž skupina podniků Shougang Group a společnost Inner Mongolia Baotou Steel Union využívaly subvencí na cenu elektřiny (19).

(48)

Pokud jde o preferenční úvěry a jinou finanční podporu, žadatel kromě údajů uvedených ve zprávě poukázal na nedávnou tiskovou zprávu, ve které se uvádí, že v důsledku vývoje právních předpisů v roce 2017 byla dále posílena kontrola čínské vlády nad místními bankami (20). Žadatel rovněž citoval ze zjištění ministerstva obchodu USA, že toto odvětví „nadále trpí zásadními zkresleními z hlediska oceňování rizik a alokace zdrojů. Z analýzy dynamiky úrokových sazeb […] navíc vyplývá, že úrokové sazby jsou stále úzce spjaté s“referenčními sazbami„zveřejňovanými vládou, a nejsou tak dosud určovány trhem. Mírná rozpočtová omezení, stanovení cen neodpovídajících obvyklým tržním podmínkám, implicitní vládní záruky a politické směrnice vlády přímo či nepřímo zkreslují oficiální bankovní sektor, mezibankovní trh, trh dluhopisů i“stínové bankovnictví„. Tato zkreslení lze přímo spojit s vládním vlastnictvím a kontrolou a s všudypřítomnou, rušivou úlohou státu ve finančním systému Číny“ (21).

(49)

Žadatel připomněl, že Komise při svých předchozích šetřeních zjistila, že velkým výrobcům oceli s organickým povlakem byly poskytovány subvence ve formě preferenčních úvěrů, kapitalizace dluhů, účastí na základním kapitálu a osvobození od povinnosti vyplácet dividendy čínské vládě jako hlavnímu akcionáři (22). Žadatel mimoto označil řadu dalších výrobců oceli s organickým povlakem, kteří využívali preferenčních úvěrů, na základě jejich výročních zpráv (23).

(50)

Žadatel rovněž citoval ze zprávy vypracované skupinou ThinkDesk, jež označila nejméně šest výrobců oceli s organickým povlakem, kteří v letech 2016–2017 využívali vládních podpůrných opatření ve formě snižování páky a kapitalizace dluhů v čínském ocelářském průmyslu. Tato opatření označila skupina ThinkDesk za subvence (24).

(51)

Žádost označila řadu údajných dalších zkreslení ve formě daňové podpory a nízkých standardů ochrany životního prostředí v Číně, na něž se poukazovalo již ve zprávě. Žadatel zejména poukázal na minulá zjištění Komise ohledně různých programů osvobození od přímých daní a jejich snížení, které uměle snižují zdanitelný příjem ocelářských společností, programů týkajících se nepřímých daní (DPH) a dovozního cla a různých (ad hoc) grantových programů (25). Žadatel dále tvrdil, že tyto programy jsou dnes stále aktivní a dostupné.

(52)

Pokud jde o standardy ochrany životního prostředí, žadatel citoval ze zprávy OECD, která je poskytnuta v příloze 18 žádosti (26) a která údajně prokazuje, že čínská vláda poskytuje výrobcům oceli nepřímou podporu tím, že nevymáhá základní normy ochrany životního prostředí, na rozdíl od výrobců v Unii, kteří podléhají mnohem přísnějším normám ochrany životního prostředí, zejména vzhledem k nedávnému vývoji, kdy nařízení REACH zakázalo pokračující používání chromanů ve fázi předzpracování při výrobě oceli s organickým povlakem (o čemž se pojednává také v bodech 12–16 žádosti).

(53)

Komise bude zkoumat, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učiní na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza bude zahrnovat zkoumání významných vládních zásahů v ekonomice obecně, ale také konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Jak je uvedeno v 16. až 20. bodě odůvodnění, ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci nevznesli připomínky a nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(54)

Samotný základ čínského hospodářského systému, totiž koncepce takzvané „socialistické tržní ekonomiky“, je v rozporu s pojmem volného působení tržních sil. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Státem vlastněná ekonomika se považuje za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit její upevňování a růst“. (27) Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje vládě výrazně zasahovat do ekonomiky, ale vláda je k takovým zásahům výslovně zmocněna. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (28).

(55)

V souladu s příslušnými čínskými právními předpisy je kromě toho socialistická tržní ekonomika rozvíjena pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na každé úrovni (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž úlohy komunistické strany a státu jsou navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „Socialistický systém je základním systémem Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní:„Určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (29) To dokresluje nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad ekonomickým systémem v Číně. Tato kontrola je čínskému systému vlastní a daleko překonává stav obvyklý v jiných zemích, kde vláda vykonává širokou makroekonomickou kontrolu v mezích, v nichž působí síly volného trhu.

(56)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. (30) Intervenční ekonomické nástroje používané čínskými orgány jsou rozmanité, zahrnují systém hospodářského plánování, finanční systém, jakož i různé aspekty regulačního prostředí.

(57)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou obvykle dosti podrobné, zatímco celostátní plány zpravidla stanoví poněkud obecnější cíle. Plány také stanoví soubor nástrojů na podporu příslušných průmyslových odvětví, jakož i časový rámec, ve kterém je zapotřebí těchto cílů dosáhnout. Některé plány dosud obsahují konkrétní cíle pro výstupy, ačkoli toto byl charakteristický rys předchozích plánovacích cyklů. V rámci těchto plánů jsou vybírána jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty jako (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s vládními prioritami a těm jsou pak stanoveny konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje systém plánování. Není to způsobeno pouze formálně závaznou povahou plánů. Rozhodující je, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy uplatňují systém plánů a odpovídajícím způsobem používají jim svěřené pravomoci, čímž nutí hospodářské subjekty řídit se prioritami stanovenými v plánech (viz také oddíl 3.2.2.5 níže). (31)

(58)

Zadruhé, pokud jde o úroveň přidělování finančních zdrojů, hrají ve finančním systému Číny dominantní úlohu komerční banky ve vlastnictví státu. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v první řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (viz také oddíl 3.2.2.8 níže). (32) Totéž platí pro ostatní složky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, soukromé kapitálové trhy atd. I když mají menší význam než banky, jsou tyto části finančního sektoru institucionálně a operačně uspořádány takovým způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny. (33)

(59)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla zadávání veřejných zakázek jsou pravidelně používána k dosažení jiných politických cílů než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není přesně definována, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci, (34) Podobně i v oblasti investic si čínská vláda udržuje významnou kontrolu a vliv nad zaměřením a velikostí státních i soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic jsou orgány používány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího průmyslu. (35)

(60)

Souhrnně řečeno je čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

(61)

V tomto kontextu státních zásahů a dominance státního vlastnictví v čínském hospodářském modelu představují státem vlastněné podniky podstatnou součást čínské ekonomiky. Vláda a Komunistická strana Číny zachovávají struktury, jež zajišťují jejich trvalý vliv nad státem vlastněnými podniky. Státní strana nejen aktivně stanoví obecné ekonomické strategie jednotlivých státem vlastněných podniků a dohlíží na jejich provádění, ale osobuje si také právo podílet se na operativním rozhodování státem vlastněných podniků. To se obvykle provádí prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.2.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (37). Výměnou za to zaujímají státem vlastněné podniky zvláštní postavení v rámci čínského hospodářství, což jim přináší řadu ekonomických výhod, zejména zaštítění před hospodářskou soutěží a zvýhodněný přístup k příslušným vstupům včetně financí (38).

(62)

Konkrétně v ocelářství přetrvává vysoká míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominální rozdělení mezi řadou státem vlastněných podniků a soukromými společnostmi je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi 10 největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (39). Zároveň, zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, je cílem čínské vlády do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby železa a oceli přibližně do deseti velkých podniků (40). Taková konsolidace může zahrnovat nucené fúze ziskových soukromých společností se státem vlastněnými podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (41).

(63)

Při vysoké míře vládních zásahů v ocelářském průmyslu a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům oceli bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejnoprávní, tak soukromé podniky v ocelářství totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2.5 níže.

(64)

Státní kontrola a státní zásahy týkající se oceli s organickým povlakem nejsou z popsaného obecného rámce vyloučeny. Mnozí z významných výrobců oceli s organickým povlakem jsou ve vlastnictví státu. Dostupné důkazy tak nasvědčují tomu, že výrobci oceli s organickým povlakem v ČLR jsou ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem či se řídí jejími pokyny, a tedy nepůsobí v souladu s tržními zásadami. (42)

(65)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státem vlastněných podniků a jiných nástrojů je čínský stát s to zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státem vlastněných podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (43), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých. Podle čínského zákona o obchodních společnostech má být v každé společnosti založena organizace komunistické strany a společnost má pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejméně od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky na kontrolu podnikatelských rozhodnutí ve státem vlastněných podnicích jako věc politického principu. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň. (44) Podle zpráv existovaly v roce 2017 stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby měly organizace Komunistické strany Číny konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci příslušných společností, v nichž působí (45). Tato pravidla platí v čínském hospodářství obecně, a to i pro výrobce oceli s organickým povlakem a jejich dodavatele.

(66)

Konkrétně v ocelářství (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů hlavních vstupů) je ve vlastnictví státu mnoho významných výrobců oceli (včetně výrobců oceli s organickým povlakem), Někteří jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (46) jako příklad úspěchů dosažených ve 12. pětiletém plánu (například Baosteel, Anshan Iron and Steel, Wuhan Iron and Steel atd.). Veřejné dokumenty státem vlastněného výrobce oceli s organickým povlakem někdy zdůrazňují spojení s čínským státem. Například společnost Baoshan Iron & Steel (neboli Baosteel) v pololetní zprávě z roku 2016 uvedla, že „společnost se zavázala ke splnění regionálního 13. pětiletého plánu a dosáhla široké shody s místní správou ohledně sdílení zdrojů, propojení městských průmyslových závodů a vytváření ekologického životního prostředí“. (47) Při nedávném antisubvenčním šetření týkajícím se určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Číny (48) Komise zjistila, že tři ze čtyř skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly státem vlastněné podniky. Ve všech třech skupinách předsedové správní rady nebo prezident působili také jako tajemníci stranického výboru organizace Komunistické strany Číny v rámci skupiny.

(67)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.8 níže), jakož i při dodávání surovin a vstupů. (49) Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků v ocelářství a jiných odvětvích (např. v sektoru finančnictví a odvětvích dodávajících vstupy), tak umožňuje čínské vládě zasahovat v oblasti cen a nákladů.

(68)

Zaměření čínské ekonomiky je ve značné míře určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují doslova všechna odvětví hospodářství, přičemž cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Celkově systém plánování v Číně vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou jako strategická nebo jinak politicky důležitá, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami. (50)

(69)

Ocelářský průmysl včetně výroby oceli s organickým povlakem jako špičkového ocelového výrobku považuje čínská vláda za klíčové odvětví (51). To je potvrzeno v četných plánech, směrnicích a jiných dokumentech se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (52). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (53).

(70)

13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (54) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (55). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (56).

(71)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (57) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu železa a oceli mezi podporovanými odvětvími. Katalog zejména vybízí k„vývoji a aplikaci technologií pro výkonnější, vysoce kvalitní a modernizované ocelové výrobky včetně automobilových plechů s vysokou pevnosti nejméně 600 MPa, vysoce výkonných ocelových potrubí pro přepravu ropy a plynu, širokých a silných desek s vysokou pevností pro nádoby, oceli pro námořní inženýrství, desek se střední pevností nejméně 420 MPa pro budovy, mosty a jiné konstrukce, oceli pro vysokorychlostní a těžké nákladní železnice, křemíkové oceli s nízkou ztrátou železa a vysokou magnetickou indukcí, ocelí odolných proti korozi a opotřebení, legovaných nerezových ocelí s nízkou spotřebou zdrojů (moderní feritické nerezové oceli, duplexní nerezové oceli a dusíkové nerezové oceli), speciálních ocelových tyčí a válcovaných drátů pro vysoce výkonné základní části (vysoce výkonné převody, šrouby se stupněm 12,9 nebo vyšším, vysoce pevné pružiny a ložiska s dlouhou životností) a vysoce kvalitních speciálních kovaných materiálů (mj. nástrojová ocel a formová ocel, nerezová ocel a ocel pro strojní zařízení)“. Platnost katalogu potvrdilo nedávné antisubvenční šetření týkající se plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Číny (58).

(72)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin (59), investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (60). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(73)

Stručně řečeno, čínská vláda má zavedena opatření, kterými přiměje subjekty k plnění cílů veřejných politik zaměřených na podporu podporovaných odvětví, včetně výroby oceli s organickým povlakem jako špičkového ocelového výrobku a surovin používaných k jeho výrobě. Taková opatření brání normálnímu fungování tržních sil.

(74)

Čínský úpadkový systém není podle všeho adekvátní pro řešení jeho hlavních cílů, jako je spravedlivé řešení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že čínské úpadkové právo formálně vychází z podobných zásad jako odpovídající právní předpisy v jiných zemích, ale pro čínský systém je typická systematická nedostatečná vymahatelnost. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost ekonomiky této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což ve skutečnosti působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Navíc úloha státu v insolvenčním řízení je nadále silná a aktivní a stát má často přímý vliv na výsledek řízení (61).

(75)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (62). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tato ustanovení však běžně nejsou dodržována a určití kupující získávají půdu zdarma nebo pod tržními sazbami. (63) Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (64).

(76)

Čínské právní předpisy upravující úpadky a vlastnictví podle všeho řádně nefungují, což má za následek zkreslení při zachovávání insolventních firem při životě a v souvislosti s poskytováním a nabýváním půdy v ČLR. Tyto úvahy opírající se o důkazy, které jsou k dispozici, lze podle všeho v plném rozsahu uplatnit také v ocelářství, a konkrétněji v souvislosti s ocelí s organickým povlakem. Komise zejména zjistila, že výrobci oceli s organickým povlakem (65), jakož i výrobci suroviny pro její výrobu, za tepla válcované oceli (66), využívali poskytnutí práva k užívání pozemků za cenu nižší než obvyklou.

(77)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce (ILO), zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (67). Podle vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé. (68) Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a dostávají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu. (69) Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(78)

Nebyly předloženy žádné důkazy v tom ohledu, že by ocelářství včetně výroby oceli s organickým povlakem, popsanému čínskému systému pracovního práva nepodléhalo. Odvětví výroby oceli s organickým povlakem je tak ovlivněno zkreslením mzdových nákladů, a to přímo (při výrobě dotčeného výrobku), i nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům pocházejícím od společností, na které se vztahuje stejný systém práce v Číně).

(79)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu je v Číně předmětem různých zkreslení.

(80)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením bank ve vlastnictví státu (70), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou i banky nadále připoutány ke státu nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také prostřednictvím personálních vztahů (vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (71) a opět – stejně jako v případě nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně realizují veřejné politiky stanovené vládou. Přitom banky plní výslovně stanovené právní závazky, kdy musí vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu (72). K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (73).

(81)

Uznává se, že různá právní ustanovení odkazují na potřebu respektovat běžné bankovní chování a pravidla obezřetnosti, jako je potřeba zkoumat bonitu žadatele o úvěr, avšak převažující důkazy včetně zjištění získaných při šetřeních v oblasti ochrany obchodu naznačují, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů až druhořadou roli.

(82)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou jakési implicitní záruky ze strany vlády. Odhady jednoznačně naznačují, že čínské úvěrové ratingy systematicky odpovídají nižším mezinárodním ratingům.

(83)

K tomu přistupují ještě další stávající pravidla, jež směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (74). Z toho plyne zaujatost při poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým formám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(84)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratností investovaných prostředků. Jako příklad lze uvést nedávný růst zadluženosti podniků ve státním sektoru nehledě na prudký pokles ziskovosti, což nasvědčuje tomu, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají běžným komerčním reakcím.

(85)

Zatřetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivňovány zkresleními způsobenými vládou. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil nehledě na zhoršující se hospodářské podmínky. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(86)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho v posledních letech prudce vzrostly nesplácené úvěry. Tváří v tvář situaci, kdy se zvyšuje riziko zadlužení, rozhodla čínská vláda, že se vyhne platební neschopnosti podniků. Problémy nedobytných pohledávek byly následně vyřešeny refinancováním dluhu, což vedlo k vytvoření takzvaných „zombie“ společností, nebo převedením vlastnictví dluhů (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizace dluhů), aniž by byl celkový problém zadlužení nutně odstraněn nebo byly řešeny jeho příčiny.

(87)

I přes nedávné kroky přijaté za účelem liberalizace trhu je systém podnikových dluhů v Číně zásadně ovlivňován podstatnými systémovými problémy a zkresleními, jež vyplývají z trvající všudypřítomné úlohy státu na kapitálových trzích.

(88)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by ocelářství včetně výroby oceli s organickým povlakem bylo z výše popsaných vládních zásahů ve finančním systému vyjmuto. Naopak, ve zprávě expertní skupiny ThinkDesk poskytnuté žadatelem se uvádělo, že mnozí čínští výrobci oceli s organickým povlakem využívali finančních operací neodpovídajících tržním podmínkám. Komise rovněž zjistila, že výrobci oceli s organickým povlakem (75), jakož i výrobci suroviny pro její výrobu, oceli válcované za tepla (76), využívali preferenčních úvěrů představujících subvence. Významné vládní zásahy v oblasti finančního systému proto vedou k tomu, že jsou narušovány tržní podmínky na všech úrovních.

(89)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě se neomezují na ocelářství celkově nebo na odvětví výroby oceli s organickým povlakem zvlášť. Z důkazů, které jsou k dispozici, naopak vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.2.2.1 až 3.2.2.5, jakož i v části A zprávy jsou platné v celé zemi a ve všech odvětvích hospodářství. Totéž platí o popisu činitelů výroby uvedeném v oddílech 3.2.2.6 až 3.2.2.8 výše a v části B zprávy.

(90)

K výrobě oceli s organickým povlakem je zapotřebí celá řada vstupů. Ve spisu nejsou žádné důkazy o tom, že tyto vstupy nepocházejí z Číny. Když výrobci oceli s organickým povlakem tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), jsou jasně vystaveny stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(91)

V důsledku toho nelze použít nejen domácí prodejní ceny oceli s organickým povlakem, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné vládní zásahy, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Vládní zásahy popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní sily, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyroben v Číně díky společnému působení řady činitelů výroby, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupech použitých v těchto vstupech a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(92)

Analýza popsaná v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.9, jež zahrnuje zkoumání všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny v jejím hospodářství celkově, jakož i v ocelářství (včetně dotčeného výrobku), prokázala, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, jelikož jsou ovlivněny významnými vládními zásahy ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(93)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výlučně na základě výrobních a prodejních nákladů odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních a prodejních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak bude uvedeno v následujícím oddíle. Komise připomněla, že žádný vyvážející výrobce nespolupracoval v šetření a že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady by nebyly zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(94)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích:

(95)

Jak bylo vysvětleno v 24. až 25. bodě odůvodnění, v poznámce ze dne 13. dubna 2018 Komise informovala zúčastněné strany o tom, že určila šest možných reprezentativních zemí: Argentinu, Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Jihoafrickou republiku a Thajsko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k nim vyjádřily a aby navrhly další země.

(96)

Argentina, Kolumbie, Malajsie, Mexiko, Jihoafrická republika a Thajsko považuje Světová banka za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu (dále jen „HND“).

(97)

Žadatel tvrdil, že členství Mexika v organizaci NAFTA je začleňuje do Severoamerické zóny volného obchodu s úrovní hospodářského rozvoje, která je mnohem vyšší než úroveň ČLR, což může mít vliv na náklady v Mexiku. Komise provedla analýzu vhodnosti možných reprezentativních zemí na základě databáze Světové banky s údaji o HNP. Uvedená databáze řadí Mexiko mezi země s vyššími středními příjmy, tudíž s úrovní rozvoje srovnatelnou s úrovní ČLR. Tato kategorie zemí zahrnuje země s HND na osobu v rozmezí od 3 896 USD do12 055 USD v roce 2017, tj. v roce, za který jsou k dispozici nejnovější obchodní údaje. Toto zařazení se týká každé jednotlivé země, a nikoli skupin zemí náležejících do oblastí volného obchodu, celních unií atd. Komise měla za to, že všech šest možných reprezentativních zemí, jež určila, je, pokud jde o hospodářský rozvoj, srovnatelných s ČLR. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(98)

V poznámce ze dne 13. dubna 2018 Komise sdělila, že je známo, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, se uskutečňuje v Argentině, Kolumbii, Malajsii, Mexiku, Jihoafrické republice a Thajsku.

(99)

Komise zjistila, že u tří z těchto zemí, totiž Argentiny, Kolumbie a Thajska, je třeba ještě dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje od výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(100)

U Kolumbie a Thajska nebyly zjištěny žádné veřejně dostupné finanční údaje od výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu. Pokud jde o Argentinu, zjištěné veřejně dostupné finanční údaje se týkaly skupiny Ternium, která vyráběla výrobek, který je předmětem přezkumu, v této zemi. Z dostupných finančních údajů o této skupině však nebylo jasné, která část údajů se týkala činností skupiny v Argentině, jelikož skupina vykazovala své údaje týkající se Argentiny spolu s jinými zeměmi, jako je Bolívie, Chile, Paraguay a Uruguay. Data proto nebyla dostatečně přesná, aby mohla být použita jako vhodné referenční hodnoty.

(101)

Ve svých připomínkách k poznámce ze dne 13. dubna 2018 žadatel zopakoval tvrzení obsažené v žádosti, že nejvhodnější reprezentativní zemí by byla Jihoafrická republika. Tam existovali dva výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu. U jednoho výrobce, a sice společnosti Safal Steel (Pty) Ltd., nebyly finanční údaje veřejně přístupné. U druhého výrobce, a sice společnosti ArcelorMittal South Africa, byly finanční údaje dostupné, avšak tato společnost byla během období šetření, ale i během celého posuzovaného období ve ztrátě. V důsledku toho její volba nebyla vhodná, neboť finanční údaje ztrátové společnosti by postrádaly prvek zisku, který má být nahrazen. Protože Komise nenalezla v Jihoafrické republice žádné jiné výrobce výrobku, který je předmětem šetření, s veřejně dostupnými finančními údaji, nepovažovala tuto zemi za vhodnou jako reprezentativní zemi.

(102)

Žadatel ve svých připomínkách k poznámce z 3. července 2018 tvrdil, že Komise zamítla Jihoafrickou republiku jako reprezentativní zemi nesprávně, protože skutečnost, že výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, byl jeden rok ve ztrátě, nemůže být při výběru reprezentativní země rozhodujícím faktorem.

(103)

Jelikož Komise měla dostatečnou nabídku pro výběr reprezentativní země, rozhodla se vybrat zemi, kde lze o určité společnosti získat z veřejně dostupných údajů v této zemi přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) posledním pododstavcem základního nařízení.

(104)

Skutečnost, že společnost ArcelorMittal South Africa byla ve ztrátě, byla proto rozhodujícím faktorem při posouzení Komise ohledně výběru reprezentativní země a žadatelovo tvrzení bylo zamítnuto.

(105)

Pokud jde o Malajsii, byly veřejně dostupné finanční údaje o společnosti CSC Steel Holdings Berhad, dceřiné společnosti tchajwanské společnosti China Steel Corporation. Společnost CSC Steel Holdings Berhad vyráběla výrobek, který je předmětem přezkumu, a během období přezkumného šetření byla zisková.

(106)

Žadatel tvrdil, že vycházení z veřejně dostupných údajů pocházejících od společností v zahraničním vlastnictví může vést k nespolehlivým údajům. Komise měla za to, že analýzu spolehlivosti veřejně dostupných údajů je třeba provést v každém jednotlivém případě. V daném případě Komise neměla k dispozici ani jí nebyly žadatelem předloženy žádné důkazy, které by opravňovaly k přehlížení finančních údajů společnosti SCS Steel Holdings Berhard. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(107)

V případě Mexika nalezla Komise veřejně dostupné údaje o skupině Ternium, zejména v její výroční zprávě za rok 2017. Tato skupina je výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Mexiku a na Mexiko připadá více než 55 % jejího konsolidovaného prodeje, který je vykazován odděleně od jiných zeměpisných oblastí. Skupina Ternium byla kromě toho během období přezkumného šetření zisková.

(108)

Komise byla proto toho názoru, že konečný výběr reprezentativní země byl mezi Malajsií a Mexikem.

(109)

Žadatel ve svých připomínkách poukázal na praxi Spojených států používat koš společností „působících v kovovýrobě“, například výrobců hliníku. Komise však pokud možno dávala přednost veřejně dostupným údajům společností skutečně vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu. Pouze v případě, kdy taková výroba neexistuje nebo jiné faktory činí nevhodným použití společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu, v jakékoli zemi s obdobnou úrovní hospodářského vývoje, bude Komise uvažovat o jiných vhodných alternativách. V daném případě to nebylo nutné, protože existují skuteční výrobci oceli s organickým povlakem s veřejně dostupnými údaji. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(110)

Poté co Komise zjistila, že existují dvě možné země vhodné pro to, aby byly vybrány jako reprezentativní, Mexiko a Malajsie, posoudila jejich úroveň sociální a environmentální ochrany s cílem zvolit upřednostňovanou zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení.

(111)

Komise zjistila, že Malajsie zaostává v dodržování příslušných mezinárodních pracovních norem a ratifikaci úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení. Malajsie zejména neratifikovala tři z osmi hlavních úmluv MOP (o svobodě sdružování, o odstranění nucené práce a o zákazu diskriminace). Malajsie dále podepsala, ale neratifikovala jednu z důležitých dohod o životním prostředí (79).

(112)

Naproti tomu Mexiko má vyšší úroveň dodržování pracovních norem MOP, neboť ratifikovalo všechny hlavní úmluvy kromě Úmluvy o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat. Kromě toho podepsalo a ratifikovalo všechny důležité úmluvy o životním prostředí.

(113)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Mexiko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Mexiko má zejména významnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní sadu dostupných údajů o všech činitelích výroby, výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku. Mexiko má navíc vyšší úroveň sociální a environmentální ochrany.

(114)

V poznámce ze dne 3. července 2018 Komise informovala zúčastněné země, že pro početní zjištění běžné hodnoty použije v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) čtvrtým pododstavcem prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Ternium S.A. Mexico. Komise dále použije od stejné společnosti hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do činitelů výroby uvedených výše.

(115)

Žadatel ve svých připomínkách k poznámce ze dne 3. července 2018 tvrdil, že je vhodnější použít nekonsolidované údaje společnosti ArcelorMittal South Africa (místní společnosti), a nikoli konsolidované skupiny Ternium (globální skupiny), z nichž výroba v Mexiku představuje více než 55 % konsolidovaného prodeje. Toto tvrzení bylo založeno na zjištění, že nekonsolidované údaje představovaly výsledky místní společnosti, a nikoli skupiny s globální působností, a jako takové údajně lépe odrážejí fixní výrobní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi. Jelikož však nemohly být použity údaje od společnosti ArcelorMittal South Africa, neboť tato společnost je ve ztrátě, nemělo toto tvrzení žádné opodstatnění, a bylo proto zamítnuto.

(116)

Ve svých připomínkách k poznámce ze dne 3. července 2018 žadatel rovněž tvrdil, že ačkoliv je Mexiko vhodnou reprezentativní zemí, je společnost Ternium S.A. Mexico částí mezinárodní společnosti, skupiny Ternium, jejíž finanční údaje odrážejí operace v zemích s rozdílnou úrovní hospodářského rozvoje.

(117)

Bez ohledu na skutečnost, že skupina Ternium je mezinárodní společností, dospěla Komise k závěru, že veřejně dostupné údaje o společnosti Ternium S.A. Mexico dostatečně konkrétně vypovídaly o výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, v Mexiku, a proto Komise toto tvrzení zamítla. S ohledem na analýzu uvedenou v oddíle 3.2.3 se Komise rozhodla použít finanční údaje od společnosti Ternium S.A. Mexico, které jsou k dispozici za rok 2017, a zohledňují tak období přezkumného šetření.

(118)

V poznámce ze dne 3. července 2018 Komise konstatovala, že k početnímu zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije databázi Global Trade Atlas pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu činitelů výroby. Komise použila zprávu Doing Business 2018 pro zjištění nákladů na elektrickou energii, dále vnitrostátní statistiky týkající se zemního plynu, daňový zákoník federálního distriktu pro náklady na spotřebu vody a finanční údaje od společnosti Ternium S.A. Mexico pro zjištění prodejních, režijních a správních nákladů, zisku a nákladů na výrobní režii.

(119)

Jak bylo již uvedeno v 23. bodě odůvodnění, Komise se v poznámce ze dne 13. dubna 2018 snažila sestavit počáteční seznam činitelů výroby a zdrojů, které měly být použity u všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(120)

Kvůli neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla Komise nucena vycházet z údajů předložených žadatelem, aby mohla určit činitele výroby používané při výrobě oceli s organickým povlakem. Na základě informací veřejně dostupných na webových stránkách čínských výrobců oceli s organickým povlakem jsou ovšem jejich výrobní proces a používané materiály podle všeho shodné s údaji, které poskytl žadatel.

(121)

Za výchozí bod výrobního procesu byl zvolen substrát nebo základní svitek, jelikož výrobní proces žadatele začínal od tohoto základu. Na základě informací získaných v původním šetření jako nejlepší dostupné údaje Komise navíc zjistila, že také vyvážející výrobci začínali výrobu oceli s organickým povlakem na základě substrátu. Při původním šetření ovšem nespolupracovali žádní integrovaní výrobci.

(122)

Vzhledem k neexistenci spolupráce Komise nedisponovala podrobnějšími kódy celního sazebníku než šestimístnými kódy HS, které poskytl žadatel. Tyto kódy HS se plně shodovaly s kódy mexického celního sazebníku.

(123)

S ohledem na veškeré informace předložené žadatelem byly určeny následující činitele výroby a případně kódy HS:

Tabulka 1

(124)

Žadatel potvrdil, že žárově pozinkované ocelové svitky se převážně používají jako substrát pro nejreprezentativnější druh výrobku, který je předmětem přezkumu. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců a připomínek od zúčastněných stran proto Komise neshromažďovala údaje o jiných možných substrátech, jako jsou ocelové svitky válcované za tepla nebo ocelové svitky válcované za studena.

(125)

Pokud jde o kovový povlak, žadatel potvrdil, že převládá použití zinkového povlaku. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících vývozců a připomínek od zúčastněných stran proto Komise nepovažovala za nutné shromažďovat údaje o kovovém povlaku prostřednictvím hliníku.

(126)

Je třeba poznamenat, že žárově pozinkované ocelové svitky již obsahují kovový povlak prostřednictvím zinku nebo zinkových slitin. Údaje o použití kovového povlaku byly shromážděny pouze za tím účelem, aby umožnily úpravy ve výpočtu běžné hodnoty na základě různého objemu zinku nebo zinkových slitin použitých k nanesení kovového povlaku na různé druhy výrobků.

(127)

Záznamy žadatele neumožňují určit spotřebu pomocných látek na jednotku výrobku, který je předmětem přezkumu. Žadatel považoval pomocné látky za výrobní režii. Vzhledem k neexistenci těchto informací Komise proto nemohla určit poměry využití a nezkreslené hodnoty pro použité pomocné látky. Komise však zjistila, že všechny pomocné látky dohromady tvořily nevýznamný podíl nákladů výroby na tunu hotového výrobku. Aby bylo možné náležitě zohlednit tyto náklady ve výpočtu početně zjištěné běžné hodnoty, zvýšila Komise nezkreslené výrobní náklady (povlakové materiály, pracovní síla, energie a voda) z Mexika o určité procento rovnající se podílu pomocných látek na výrobních nákladech poskytnutých žadatelem. Komise měla za to, že tato metoda přiměřeně zohlednila podíl pomocných látek na celkových výrobních nákladech v rámci početně zjištěné běžné hodnoty.

(128)

Žadatel neinformoval o žádném použití zkapalněného ropného plynu, vodíku nebo dusíku. Tyto původně určené činitele výroby proto pro početné zjištění běžné hodnoty nebyly použity.

(129)

Žadatel dále informoval, že by měl být zohledněn šrot vzniklý v procesu výroby oceli s organickým povlakem. Aby bylo možné tak učinit, bylo zapotřebí určit povahu šrotu a odpovídající kód HS. V tomto případě byl určen šrot z pozinkované oceli (viz tabulka v 123. bodě odůvodnění).

(130)

U všech materiálů Komise vzhledem k neexistenci informací o mexickém trhu vycházela z dovozních cen. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Komise rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 92. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že v tomto případě není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR vzhledem k existenci podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b). Na základě dostupných údajů a při neexistenci vyvrácení ze strany zúčastněných stran měla Komise za to, že stejná zkreslení ovlivňovala i vývozní ceny. Po vyloučení ČLR zůstal dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní a činil 94 % až 100 % celkového objemu dovezeného do Mexika.

(131)

Aby bylo možné stanovit nezkreslené ceny materiálů dodaných ke vstupu do továrny vyvážejícího vývozce, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážka, uplatnila Komise na dovozní cenu dovozní clo Mexika jako reprezentativní země a přičetla náklady na vnitrostátní dopravu. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících vývozců Komise vycházela z informací o nákladech na vnitrostátní dopravu, které poskytl žadatel.

(132)

Statistiky MOP poskytly informace o měsíčních mzdách ve výrobním sektoru a o délce týdenní pracovní doby v Mexiku v období přezkumného šetření. Žadatel tvrdil, že dostupné údaje pro Jihoafrickou republiku by měly být upraveny o inflaci pomocí indexu spotřebitelských cen nebo indexů mzdových nákladů ve výrobním odvětví, které zveřejňuje South African Reserve Bank. Jelikož však Komise rozhodla, že jako vhodnou reprezentativní zemi použije Mexiko, pro které jsou tyto údaje k dispozici, stalo se toto tvrzení bezpředmětným.

(133)

Cena elektřiny byla snadno dostupná ve zprávě Doing Business 2018. Tato zpráva určila cenu za kWh v Mexiku za použití standardizované metodiky.

(134)

Alternativně Komise zvažovala použít sazby za elektřinu zveřejňované výrobci a distributory elektrické energie v Mexiku. Dominantním dodavatelem elektrické energie v Mexiku je státem vlastněná společnost CFE (Comisión Federal de Electricidad).

(135)

Žadatel tvrdil, že náklady na elektřinu uvedené ve zprávě Doing Business 2018 se zdají být v porovnání s většinou zemí uměle snížené, a navrhl proto použít sazby platné v oblasti, kde byl výrobek, který je předmětem přezkumu, vyroben s ohledem na možné úpravy o zdroj dodávek, zvláštní poplatky a DPH.

(136)

Žadatel neposkytl dostatečné důkazy prokazující, že takové úpravy o DPH, zvláštní poplatky a zdroje dodávek jsou skutečně nutné a použitelné na čínské vyvážející vývozce. Komise proto toto tvrzení zamítla a rozhodla, že použije nejkomplexnější a jednoznačné údaje ze zprávy Doing Business 2018.

(137)

Cena zemního plynu v Mexiku je dostupná ve statistické databázi, kterou spravuje Komise pro energetickou regulaci (Comisión Reguladora de Energía). Poskytnuté údaje jsou za měsíce červenec až prosinec 2017.

(138)

Žadatel tvrdil, že v případě Jihoafrické republiky by bylo možné použít dovozní ceny za tunu zkapalněného zemního plynu (kód HS 2711 11) získané z databáze GTA a následně je převést na cenu za gigajoule. Jelikož Komise rozhodla, že jako reprezentativní zemi použije Mexiko, pro které jsou tyto údaje k dispozici, toto tvrzení zamítla.

(139)

Kromě činitelů výroby označených v poznámce ze dne 13. dubna 2018 žadatel informoval Komisi, že při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, se používá stlačený vzduch. Tento stlačený vzduch se nakupuje ve formě zkapalněného vzduchu.

(140)

Komise určila, že vhodný kód HS pro zkapalněný vzduch je 2853 90. Tento kód HS však zahrnuje i řadu jiných chemických látek. Z vnitrostátního celního sazebníku Mexika vyplývá, že žádná další, podrobnější klasifikace neexistuje. Údaje získané z databáze GTA by proto obsahovaly dovoz jiných anorganických sloučenin (včetně destilované vody nebo vodivostní vody a vody podobné čistoty) a amalgamy, jiné než amalgamy vzácných kovů.

(141)

Z důvodů popsaných v předchozím bodě odůvodnění Komise považovala použití databáze GTA za nevhodné. Je třeba poznamenat, že na stlačený vzduch připadá nevýznamná část výrobních nákladů na tunu hotového výrobku. Aby bylo možné náležitě zohlednit tyto náklady ve výpočtu nezkreslené běžné hodnoty, zvýšila Komise nezkreslené výrobní náklady (povlakové materiály, pracovní síla, energie a voda) o určité procento rovnající se podílu stlačeného vzduchu na výrobních nákladech poskytnutých žadatelem. Komise měla za to, že tato metoda přiměřeně odrážela podíl stlačeného vzduchu na celkových výrobních nákladech v rámci početně zjištěné běžné hodnoty.

(142)

O výši poplatků za vodu se v Mexiku rozhoduje na obecní úrovni. CONAGUA (Comisión Nacional del Agua), což je vládní orgán pro regulaci vody v Mexiku, mimoto zveřejňuje statistiky o vodě v Mexiku, které rovněž poskytují přehled cen vody pro průmyslové použití ve vybraných obcích. Nejnovější vydání je však z roku 2016 a obsahuje údaje za rok 2015.

(143)

Aby bylo možné použít ceny platné během období přezkumného šetření, Komise proto použila poplatky za vodu v Mexico City. Tyto ceny jsou snadno dostupné v daňovém zákoníku distriktu hlavního města ve znění z prosince 2016 a byly platné od 1. ledna 2017.

(144)

Aby určila početně zjištěnou běžnou hodnotu, Komise postupovala v následujících dvou krocích.

(145)

Zaprvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců Komise poté vynásobila faktory použití pro materiály, pracovní sílu, energii a vodu zaznamenané na úrovni výrobního procesu žadatele nezkreslenými náklady na jednotku zaznamenanými v reprezentativní zemi, Mexiku. U těch činitelů výroby, pro které žadatel neposkytl přesné faktory použití (zejména pomocné látky a stlačený vzduch), Komise mimoto uplatnila na nezkreslené přímé výrobní náklady určité procento rovnající se podílu těchto činitelů výroby na výrobních nákladech, který uvedl žadatel.

(146)

Zadruhé, na výrobní náklady určené výše uplatnila Komise výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Ternium S.A. Mexico. Tyto údaje byly zjištěny na základě výroční zprávy společnosti Ternium S.A. Mexico za rok 2017 a byly vyjádřeny v procentech takto:

(147)

výrobní režie (80) ve výši 14,12 % uplatněná na výrobní náklady (zahrnující spotřebu materiálů, práce, energie a vody);

(148)

prodejní, režijní a správní náklady (81) ve výši 12,56 % uplatněné na součet výrobních nákladů a výrobní režie;

(149)

zisk (82) ve výši 15,09 % uplatněný na součet výrobních nákladů, výrobní režie a prodejních, režijních a správních nákladů.

(150)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu pro každý druh výrobku na základě ceny ze závodu s souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce nespolupracoval, byla běžná hodnota určena na celostátním základě, a nikoli pro každého vývozce a výrobce zvlášť.

(151)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu.

(152)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou na základě ceny ze závodu.

(153)

Na tomto základě činil vážený průměr dumpingového rozpětí, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, 134 %.

(154)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(155)

Jak bylo uvedeno výše, bylo zjištěno, že dovoz oceli s organickým povlakem z ČLR během období přezkumného šetření byl dumpingový, avšak úroveň dovozu byla poměrně omezená. V zájmu úplnosti Komise rovněž zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: vývozní kapacita a rezervní kapacita v ČLR, cenová politika vyvážejících výrobců v ČLR na jiných trzích, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(156)

V období přezkumného šetření objem dovozu oceli s organickým povlakem z ČLR do Unie, ačkoli byl, jak bylo konstatováno v 36. bodě odůvodnění, považován za reprezentativní, byl docela malý (zhruba 0,1 % celkové spotřeby v Unii). Komise se proto rozhodla analyzovat také údaje týkající se prodeje oceli s organickým povlakem z ČLR do třetích zemí s cílem potvrdit zjištění o přetrvávání dumpingu. Výpočty týkající se dumpingu byly provedeny s použitím cen prodeje do třetích zemí založených na čínských vývozních statistikách.

(157)

Běžná hodnota pro posouzení dumpingu z ČLR do třetích zemí byla určena v souladu s 37. až 150. bodem odůvodnění.

(158)

Jelikož neexistovala spolupráce ze strany čínských výrobců, byla vývozní cena do třetích zemí založena na údajích z čínské vývozní databáze, které poskytl žadatel. Od těchto údajů uvedených v databázi v cenách FOB Komise odečetla náklady spojené s manipulací v přístavu a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně, odhadnuté žadatelem, a vypočítala vývozní cenu vyjádřenou jako cena ze závodu.

(159)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu s vývozní cenou do jiných zemí než Unie vyjádřenou jako cena ze závodu.

(160)

Z výše uvedeného srovnání vyplynulo celostátní dumpingové rozpětí pro vývoz do všech třetích zemí (kromě Unie) ve výši 118 %, přičemž celostátní dumpingové rozpětí pro vývoz na pět nejdůležitějších vývozních trhů (Indie, Filipíny, Ruská federace, Jižní Korea a Vietnam) se pohybovala od 112 % do 160 %. To dále potvrdilo, že dumpingové rozpětí určené pro vývoz do Unie bylo, nehledě na velmi malý objem prodeje, přiměřené.

(161)

Kvůli nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(162)

Výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle údajů Čínského sdružení železa a oceli (CISA) výrobní kapacita oceli s barevnou povrchovou úpravou v roce 2013 činila 40 milionů tun. Při objemu výroby na úrovni 7,5 milionu tun dosáhlo využití kapacity jen přibližně 20 %. Pokud by opatření byla zrušena, čínští výrobci by měli volnou kapacitu odhadovanou na 32,5 milionu tun, tedy dostatečnou na to, aby dumpingovou ocelí s organickým povlakem zaplavili trh Unie, kde spotřeba činí 4,5 milionu tun.

(163)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě oceli s organickým povlakem na vývoz na trh Unie.

(164)

Opatření na ochranu obchodu před čínským vývozem oceli s organickým povlakem jsou zavedena v Indii, Malajsii, Pákistánu, Turecku a Vietnamu, což dokládá stejný druh cenové politiky, jaký byl zaznamenán u čínského vývozu do Unie.

(165)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(166)

Během období přezkumného šetření byly prodejní ceny Unie o 194–338 EUR za tunu oceli s organickým povlakem (neboli o 28–59 %) vyšší než ceny CIF čínského vývozu na pět hlavních vývozních trhů, jak bylo popsáno v 160. bodě odůvodnění. Byly také o 211–226 EUR za tunu oceli s organickým povlakem (neboli o 31–33 %) vyšší než průměrná cena CIF čínského vývozu do všech třetích zemí (kromě Unie). Čínský vývoz na pět nejdůležitějších vývozních trhů v období přezkumného šetření představoval 48 % spotřeby v Unii.

(167)

A tedy, pokud by byla opatření zrušena, mohli by čínští vyvážející výrobci potenciálně přesměrovat vývoz podstatného objemu oceli s organickým povlakem ze třetích zemí na trh Unie.

(168)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise rovněž dospěla k závěru, že bez ohledu na to, zda během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, je velmi pravděpodobné, že bude dumping obnoven v případě, že opatření pozbydou platnosti.

(169)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Nehledě na nízký objem dovozu odpovídají zjištěná dumpingová rozpětí těm rozpětím, která byla zaznamenána při zkoumání čínského vývozu do třetích zemí. S ohledem na prvky zkoumané v oddílech 3.3.2 až 3.3.4 dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by vyváželi značné množství oceli s organickým povlakem do Unie za dumpingové ceny. Existují tak důkazy o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu.

(170)

Alternativně Komise každopádně také zjistila, že existují důkazy, že v případě, že opatření pozbydou platnosti, bude dumping pravděpodobně obnoven. Volná kapacita v ČLR byla v období přezkumného šetření v porovnání se spotřebou v Unii velmi významná. Jiné trhy mimoto měly vůči dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR zavedena antidumpingová opatření. Tato cenová politika čínských vývozů na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost přetrvání dumpingového vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti. Atraktivita trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a ceny, a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli antidumpingovým opatřením stále uzavřené, tedy naznačují, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz a volná kapacita by byly pravděpodobně přesměrovány na trh Unie. Komise proto dospěla k závěru, že je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by mělo za následek zvýšení dovozu oceli s organickým povlakem z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(171)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání a v každém případě k obnovení dumpingu.

(172)

Během období přezkumného šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem více než 20 známých výrobců v Unii, někteří z nich byli navzájem ve spojení. Několik z těchto výrobců patřilo k ocelářským skupinám.

(173)

Na základě odpovědí na dotazník, jež zaslali výrobci v Unii zařazení do vzorku, a údajů předložených žadatelem byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na 4 752 003 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(174)

Šetření zjistilo, že část výrobního odvětví Unie používá svou výrobu pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování. V zájmu získání co nejúplnějšího obrazu o situaci ve výrobním odvětví Unie byly shromážděny a analyzovány údaje o veškeré činnosti související s ocelí s organickým povlakem.

(175)

Stejně jako v původním šetření (68. a 69. bod jeho odůvodnění) se mělo za to, že ekonomické ukazatele jako výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu určenou pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu. Ukazatele jako objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny se však zaměřují na situaci převládající na volném trhu (a jsou z nich tedy vyloučeny činnosti zaměřené na závislý prodej a vlastní spotřebu). Ukazatele újmy byly tedy upraveny o známé použití pro vlastní spotřebu a o prodej v rámci výrobního odvětví Unie, a použití pro vlastní spotřebu a prodej byly analyzovány zvlášť.

(176)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozních statistik na úrovni kódů TARIC, jež používají informace shromážděné na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení, a ii) údajů o objemu prodeje výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících se závislým prodejem a vlastní spotřebou) v Unii předložených žadatelem. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, byly porovnávány a v případě potřeby aktualizovány v důsledku inspekcí na místě provedených v jejich prostorách.

(177)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

(178)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 18 %.

(179)

Komise stanovila objem dovozu a ceny na základě statistik dovozu na úrovni kódů TARIC s využitím informací shromážděných na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(180)

Dovoz z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 3

(181)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z ČLR malý. Čínský podíl na trhu v posuzovaném období mírně kolísal a v období přezkumného šetření činil 0,1 %.

(182)

Dovoz od zavedení prozatímních antidumpingových opatření v září 2012 zůstával na nízké úrovni. Lze předpokládat, že tato nízká úroveň je výsledkem platných antidumpingových opatření.

(183)

Cena dovozu z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 4

(184)

Během posuzovaného období se ceny čínského dovozu zvýšily o 87 %. Lze důvodně předpokládat, že tento trend je přinejmenším částečně důsledkem rostoucích cen surovin.

(185)

Průměrné ceny prodeje spolupracujících výrobců v Unii pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, byly porovnány s průměrnými cenami dovozu z Číny. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců nebylo možné provést spolehlivá srovnání podle druhů výrobku a pro stanovení průměrné čínské vývozní ceny byly použity dovozní statistiky výrobku, který je předmětem přezkumu, jako celku. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, v tomto přezkumu před pozbytím platnosti byly použity odhady výše úpravy o náklady po dovozu.

(186)

Z porovnání provedeného na základě této metody vyplynulo, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, se během období přezkumného šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 27,8 % (tj. úroveň velmi podobná podbízení, které bylo zjištěno při původním šetření).

(187)

Analýza čínských cen vývozu na ostatní třetí trhy navíc prokázala, že Čína prodávala na některých svých hlavních vývozních trzích za ceny podobné cenám vývozu do Unie, nebo někdy dokonce za ceny nižší, což tudíž podporuje závěr, že se stávající úroveň čínských cen podbízí prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(188)

V tabulce 5 je zobrazen vývoj dovozu ze třetích zemí během posuzovaného období do Unie, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu.

Tabulka 5

(189)

Objem dovozu ze třetích zemí za posuzované období vzrostl a jeho podíl na trhu dosáhl 14,8 %. Většina z tohoto dovozu pocházela z Indie a Koreje, po nich následovaly Turecko a Tchaj-wan.

(190)

Průměrná cena dovozu ze třetích zemí byla celkově vyšší než průměrné ceny, za které přicházel do Unie dovoz z Číny. V závislosti na konkrétním roce byla průměrná cena dovozu ze třetích zemí buď vyšší, nebo nižší než průměrné prodejní ceny výrobců Unie v Unii.

(191)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(192)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, růst, velikost dumpingového rozpětí a zotavení z dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení bylo založeno na informacích poskytnutých žadatelem, porovnaných s ověřenými odpověďmi na dotazník výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(193)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, mzdy) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekce na místě.

(194)

Vzhledem k tomu, že jednu ze tří společností zařazených do vzorku žadatel nezastupuje, jsou v souladu s článkem 19 základního nařízení údaje v tabulkách 9 až 14 uvedeny v rozpětích, aby byla zachována důvěrnost citlivých obchodních informací.

(195)

V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:

Tabulka 6

(196)

V posuzovaném období se mírně zvýšily objem výroby (+8 %) a výrobní kapacity (+5 %), zatímco využití kapacity se zvýšilo o 2 % a dosáhlo 89 %.

(197)

Prodej výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících s vlastní spotřebou) v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 7

(198)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 14 %.

(199)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl na 84,9 %.

(200)

Úroveň zaměstnanosti a produktivita ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

(201)

Zaměstnanost i produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období vzrostly. Tato zvýšení jsou odrazem celkového růstu objemu výroby a prodeje.

(202)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo využít růstu na trhu Unie, i když zařízení, jež byla více postižena nižším využitím kapacity zaznamenaným během původního šetření, jsou dosud ve fázi obnovy. Výrobní odvětví Unie si po celé posuzované období udržovalo významný podíl na trhu.

(203)

V období přezkumného šetření pokračoval dumping na značné úrovni, jak bylo vysvětleno v oddíle 3 výše. Je třeba poznamenat, že čínští výrobci se ve značné míře podbízeli prodejním cenám výrobního odvětví Unie a že výrobní odvětví Unie se dosud nachází v nestabilní situaci.

(204)

Jelikož objem dumpingového dovozu z Číny byl mnohem nižší než v období původního šetření, dospěla Komise k závěru, že dopad velikosti dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie byl méně výrazný než při původním šetření.

(205)

Zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

(206)

Zásoby výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšily. Tento ukazatel však pro posouzení ekonomické situace výrobců v Unii není považován za příliš relevantní. Ocel s organickým povlakem se většinou vyrábí na objednávku. Zásoby v každém případě představovaly během období přezkumného šetření pouze asi 2 % celkového prodeje.

(207)

Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, a průměrné jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

(208)

V období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit své prodejní ceny o 11 %. Po poklesu cen v období 2014–2015 a poté v období 2015–2016 ceny v období 2016–2017 opět rostly. Tyto poklesy i tento růst úzce souvisí se změnami cen surovin.

(209)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů.

(210)

V průběhu posuzovaného období přestalo výrobní odvětví Unie vykazovat ztráty. Zlepšení ziskovosti jednoznačně souviselo s tím, že výrobní odvětví Unie dokázalo v letech po zavedení původních opatření zvýšit svůj prodej a objem výroby, jakož i prodejní ceny. Ziskovost však zůstávala nižší než cílový zisk, který byl v původním šetření považován za přiměřený a udržitelný (tj. 6,7 %).

Tabulka 12

(211)

Vývoj peněžního toku během posuzovaného období odráží hlavně vývoj celkové ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(212)

Výrobní odvětví Unie, vysoce kapitálově náročné, v posuzovaném období provádělo pravidelné investice zaměřené na optimalizaci a modernizaci stávajících výrobních strojů. Významné investice rovněž byly činěny s cílem vyhovět právním požadavkům na ochranu životního prostředí a zvýšení bezpečnosti. V závislosti na jednotlivých společnostech byly prováděny investice zaměřené na snížení nákladů, optimalizaci spotřeby energie a/nebo také na reorganizaci zařízení, jež byla negativně postižena nižším využitím kapacity zaznamenaném v období původního šetření.

(213)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnosti investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti.

(214)

Schopnost opatřit si investice se od uložení opatření zlepšila.

(215)

Průměrná výše mezd se v posuzovaném období poněkud zvýšila, ale méně než jednotkové výrobní náklady.

(216)

Z analýzy újmy je patrné, že se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období zlepšila. Uložení konečných antidumpingových opatření v březnu 2013 umožnilo výrobnímu odvětví Unie se pomalu, ale vytrvale zotavovat ze škodlivých účinků dumpingu. O tom, že opatření výrobnímu odvětví Unie významně prospěla, svědčí mimo jiné růst objemu výroby a prodeje v Unii, kladný peněžní tok a návratnost investic, prodejní ceny celkově vyšší než jednotkové výrobní náklady, minimální růst mzdových nákladů a výrazně zlepšená ziskovost.

(217)

Avšak i když se výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo z minulé újmy a zdá se, že je na správné cestě k dalšímu zlepšení svého stavu v dlouhodobé perspektivě, nachází se stále v nestabilní situaci v důsledku omezené ziskovosti, která dosud nedosahuje cílového zisku.

(218)

Jak bylo uvedeno v oddíle 4.6 výše, výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo z minulé újmy způsobené čínským dumpingovým dovozem. Tento oddíl bude nicméně zkoumat, zda se nejistá situace výrobního odvětví Unie bude dále zhoršovat a povede k obnovení podstatné újmy, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(219)

Pokud by opatření byla zrušena, lze očekávat, že objem dovozu z Číny prudce vzroste. Připomíná se, že dovoz v období původního šetření činil více než 702 000 tun, zatímco v období přezkumného šetření činil 6 338 tun.

(220)

Nadbytečná kapacita výroby oceli v Číně je jednoznačně prokázána (83). Žadatel předložil údaje z databáze Plantfacts, z nichž vyplývá, že kapacita výroby oceli s organickým povlakem v Číně činí 7 milionů tun (tj. více než čtyřnásobek zjevné spotřeby oceli s organickým povlakem v Číně). To vypadá jako střízlivý odhad. Žadatel rovněž poskytl podrobné informace z roku 2013, podle nichž Čínské sdružení železa a oceli zveřejnilo údaj, že kapacita výroby oceli s barevnou povrchovou úpravou byla v uvedeném roce téměř 40 milionů tun.

(221)

Ačkoli objem čínského vývozu do Unie po uložení původních opatření prudce klesl, čínští výrobci vyrábějí významný objem výrobku, který je předmětem přezkumu, a více než 80 % z něj vyvážejí. Podle údajů zveřejněných Světovým sdružením výrobců oceli (World Steel Association) vyráběla Čína v letech 2013–2014 více než 8 milionů tun oceli s organickým povlakem za rok. Jedna ze společností podporujících stížnost poskytla údaje z bulletinu China Metallurgical Newsletter, který vydávají Čínský výzkumný ústav pro informace a standardizaci v metalurgii a Rada pro metalurgii Čínské rady pro rozvoj mezinárodního obchodu, z nichž vyplývá, že v letech 2015–2017 vyrobila Čína přibližně 8 milionů tun oceli s organickým povlakem za rok. Podle stejného podání tohoto žadatele se odhaduje, že v období 2015–2017 se čínská zjevná spotřeba oceli s organickým povlakem pohybovala v rozmezí 1–1,8 milionu tun za rok.

(222)

Jakkoli však jsou vývozní trhy pro čínský průmysl tak důležité, čelí Čína v přístupu na ně čím dál větším obtížím. V letech 2016–2018 země jako Indie, Malajsie, Vietnam, Pákistán nebo Turecko uložily opatření na ochranu obchodu, jež se dotýkají oceli s organickým povlakem pocházející z Číny. Pokud jde o USA, od ledna 2018 podléhá ocel (včetně oceli s organickým povlakem) z mnoha zemí původu včetně Číny clu v sazbě 25 % (84).

(223)

Unie je po asijských trzích a trzích Severní a Střední Ameriky největším trhem oceli s organickým povlakem.

(224)

Z čínské databáze vyplývá, že Čína v nedávné minulosti vyvážela významné objemy do zemí mimo Unii za nízké ceny. V roce 2017 byly čínské ceny FOB do Unie o 10,5 % vyšší než například ceny dovozu do Koreje, hlavního vývozního trhu pro tento výrobek. Během období přezkumného šetření byl objem vyvážený do zemí mimo Unii vyšší než celková výroba výrobního odvětví Unie a než zjevná spotřeba v Unii. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska cen, otevřenosti (na tento výrobek se nevztahuje žádné clo) a zvýšené zjevné spotřeby se má za to, že pokud by opatření byla ukončena, čínští vývozci by pravděpodobně znovu nasměrovali významné objemy oceli s organickým povlakem na lukrativnější trh Unie. Skutečnost, že Unie nedávno přijala ve vztahu k některým výrobkům z oceli ochranná opatření, na tomto závěru nic nemění. Objem dovozu je v rámci celních kvót stanoven na úrovních, jež Číně umožňují vyvážet významné množství oceli s organickým povlakem.

(225)

Kromě toho, jak bylo popsáno v oddíle 4.3.2, se ceny čínského dovozu na trh Unie v období přezkumného šetření výrazně podbízely cenám výrobců v Unii, zejména pokud se odečte vliv antidumpingového cla.

(226)

Na trhu s výrobky z oceli s organickým povlakem existuje velká cenová konkurence, jelikož se hospodářská soutěž uskutečňuje hlavně na základě cen. Potenciální tlak na ceny výrobního odvětví Unie dále prohlubuje to, že čínský prodej se, jak je uvedeno v žádosti, obvykle uskutečňuje v poměrně velkých množstvích. Jestliže se budou levné a dumpingové dovážené výrobky prodávat na trhu Unie ve významných množstvích, výrobci v Unii ztratí velké objemy prodeje. Schopnost opatřit si kapitál a investovat by mohla být narušena, pokud se ziskovost výrobců v Unii dále sníží nebo bude záporná.

(227)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení opatření týkajících se dovozu z Číny by mělo pravděpodobně za následek obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(228)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení jednotlivých dotčených zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie na jedné straně a dovozců a dalších uživatelů na straně druhé.

(229)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(230)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by navzdory závěrům o pravděpodobnosti pokračování dumpingu a obnovení újmy bylo možno dospět k závěru, že by nebylo v zájmu Unie v tomto konkrétním případě opatření zachovávat.

(231)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila, pokud jde o nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále využívat jeho potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(232)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(233)

Jak bylo uvedeno v 12. bodě odůvodnění výše, bylo v tomto šetření kontaktováno devět známých dovozců, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z nich se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(234)

Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(235)

V rámci stávajícího šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly opak, a lze proto potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozců a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(236)

V rámci tohoto šetření bylo kontaktováno na šedesát známých uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z uživatelů se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(237)

Připomíná se, že v původním šetření předložilo odpovědi na dotazník deset uživatelů. Tehdy bylo zjištěno, že případný dopad uložení opatření na uživatele by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(238)

V rámci stávajícího šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření by je jakkoli negativně ovlivňovala. Žadatel ve skutečnosti předložil důkazy o tom, že klíčoví uživatelé v období přezkumu zaznamenali zlepšení ziskovosti. Podle údajů uvedených v žádosti nemají platná opatření citelný dopad na uživatele, protože ocel v organickém povlaku představuje zanedbatelnou část nákladů na navazující výrobky (např. 0,42 EUR z nákladů na výrobu pračky nebo 0,4 % investic do prázdné tovární budovy).

(239)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(240)

Komise proto vyvozuje závěr, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR.

(241)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny zachována.

(242)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění této individuální antidumpingové celní sazby. Taková žádost musí být zaslána Komisi (85). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, oznámení o změně názvu by mělo být zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(243)

Podle článku 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (86) se v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(244)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 215/2013 (2) uložila vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“). Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 13,7 % do 44,7 % (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 214/2013 (3) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny. Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 26,1 %.

(3)

Výše kombinovaných cel se pohybuje v rozmezí od 13,7 % do 58,3 %.

(4)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti platných vyrovnávacích opatření (4) obdržela Komise dne 13. prosince 2017 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření podle článku 18 základního nařízení.

(5)

Žádost podal Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“) jménem výrobců představujících více než 70 % celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii (dále jen „žadatel“).

(6)

Žadatel tvrdil, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 14. března 2018 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření podle článku 18 základního nařízení.

(8)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela žádost o přezkum s náležitými podklady, a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení vyzvala čínskou vládu ke konzultacím. Konzultace proběhly dne 9. března 2018, avšak nebylo dosaženo řešení na základě dohody.

(9)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. března 2018 (6) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (7), pokud jde o platná konečná antidumpingová opatření pro dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR do Unie.

(10)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se na ni obrátily a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti jednotlivě informovala žadatele, známé výrobce v Unii a jejich příslušná sdružení, známé vyvážející výrobce v Číně, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, kteří nejsou ve spojení a o nichž je známo, že se jich šetření týká, a zástupce země vývozu a vyzvala je k účasti.

(12)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku vyvážejících výrobců, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(15)

Informace požadované v příloze I oznámení o zahájení řízení pro účely výběru vzorku poskytli dva vyvážející výrobci, avšak žádný z nich nevyráběl výrobky z oceli s organickým povlakem, jak byly definovány v oznámení o zahájení řízení. Třetí vyvážející výrobce se přihlásil šest týdnů po uplynutí lhůty pro odpovědi na dotazník pro výběr vzorku. Tomuto vyvážejícímu výrobci bylo přiznáno postavení zúčastněné strany, avšak byl považován za nespolupracujícího, protože nikdy neodpověděl na dotazník pro výběr vzorku ani se nesnažil odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(16)

Komise následně informovala verbální nótou ze dne 18. července 2018 orgány ČLR, že při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení subvencování bude možná nutné využít dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení. Orgány ČLR na tuto nótu nereagovaly.

(17)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Před zahájením přezkumu poskytlo 21 výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu s Komisí spolupracovat. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 28 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a 27 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek byl shledán pro výrobní odvětví Unie reprezentativním.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala devět dovozců, kteří nejsou ve spojení, uvedených v žádosti o přezkum, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Žádný z nich se nepřihlásil.

(19)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli a čínské vládě. Odpovědi na dotazníky předložili tři výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(20)

Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a k posouzení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(21)

Dne 22. února 2019 Komise informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala uložit vyrovnávací clo. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly k poskytnutým informacím zaslat své připomínky.

(22)

Připomínky zaslal pouze žadatel. Zabývá se jimi oddíl 3.3 níže.

(23)

Dotčený výrobek, kterého se tento přezkum před pozbytím platnosti týká, je stejný jako v původním šetření, tedy určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků, jejichž podklad má kovový povlak z chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00, ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210708011, 7210708091, 7212408001, 7212408021, 7212408091, 7225990011, 7225990091, 7226997011 a 7226997091) a pocházející z Číny (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „ocel s organickým povlakem“).

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává nanesením organického povlaku na ploché válcované výrobky z oceli. Organický povlak poskytuje výrobkům z oceli ochranu a estetické a funkční vlastnosti.

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá hlavně v odvětví stavebnictví a k dalšímu zpracování na výrobky používané ve stavebnictví. Dále se používá v domácích spotřebičích.

(26)

Ohledně obdobného výrobku nevznesla připomínky žádná ze zúčastněných stran. A tedy, jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích v Číně má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití jako výrobek vyráběný a prodávaný výrobci z Unie v Unii.. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(27)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise nejprve zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(28)

Komise dne 4. června 2018 zaslala čínské vládě dotazník, včetně zvláštních dotazníků pro Export Import Bank of China (dále jen „EXIM“) a China Export & Credit Insurance Corporation (dále jen „Sinosure“) na základě toho, že tyto společnosti, jednající pod kontrolou čínské vlády, podle informací uvedených v žádosti a/nebo v původním šetření poskytovaly odvětví výroby oceli s organickým povlakem úvěry a finanční služby.

(29)

Čínská vláda byla kromě toho požádána, aby předala dotazník určený pro banky a další finanční instituce, o nichž je jí známo, že poskytovaly úvěry dotčenému výrobnímu odvětví, jakož i výrobcům a distributorům oceli válcované za tepla a za studena dodávajícím vstupy pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(30)

Komise neobdržela na tyto výše uvedené dotazníky žádnou odpověď ani od čínské vlády, ani od společností EXIM, Sinosure nebo dodavatelských společností.

(31)

Verbální nótou ze dne 18. července 2018 informovala Komise čínské orgány, že v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, jak bylo vysvětleno v 16. bodě odůvodnění, má Komise v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení v úmyslu založit svá zjištění na dostupných údajích. Čínské orgány byly rovněž informovány, že zjištění založená na dostupných údajích mohou být méně příznivá, než kdyby čínská vláda a vyvážející výrobci při šetření spolupracovali.

(32)

V tomto ohledu nebyly předloženy žádné připomínky. Ke zjištění přetrvávání subvenčních praktik Číny v odvětví výroby oceli s organickým povlakem považovala Komise v souladu s článkem 28 základního nařízení za nutné použít dostupné údaje.

(33)

Ohledně použití dostupných údajů Odvolací orgán připomněl, že článek 12.7 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních WTO umožňuje používat věcné prvky případu pouze za účelem nahrazení informací, jež mohou chybět, aby bylo možné přesně určit subvencování nebo újmu. Odvolací orgán zejména vysvětlil, že „musí existovat souvislost mezi „nezbytnými informacemi“, které chybějí, a konkrétními „dostupnými údaji“, na nichž je založeno stanovení podle článku 12.7“. Proto „musí orgán provádějící šetření použít uvedené „dostupné údaje“, které „rozumně nahradí informace, jež zúčastněná strana neposkytla,“ s cílem provést přesné stanovení“. Odvolací orgán dále vysvětlil, že „dostupné údaje“ odkazují na ty údaje, jež má orgán provádějící šetření k dispozici a má je písemně zaznamenány. Jelikož stanovení podle článku 12.7 musí být provedena na základě „dostupných údajů“, „nelze je provést na základě nepodložených domněnek nebo spekulací“. Kromě toho při zdůvodňování a hodnocení toho, které dostupné údaje mohou rozumně nahradit chybějící informace, orgán provádějící šetření „musí zohlednit veškeré zaznamenané podložené údaje“. Odvolací orgán vysvětlil, že určení „přiměřeného nahrazení chybějících „nezbytných informací“ zahrnuje proces zdůvodnění a hodnocení“ ze strany orgánu provádějícího šetření. Pokud má orgán provádějící šetření k dispozici několik dostupných údajů, z nichž si musí vybrat, „z toho přirozeně vyplývá, že proces zdůvodnění a hodnocení vyžaduje určitou míru srovnání“, s cílem provést přesné stanovení. Hodnocení „dostupných údajů“, které je požadováno, a podoba, jakou může toto hodnocení mít, závisí na konkrétních okolnostech daného případu, včetně povahy, kvality a množství důkazů ve spisu a konkrétních stanoveních, jež mají být provedena. Povaha a rozsah požadovaných vysvětlení a analýz se bude nutně lišit v závislosti na jednotlivých stanoveních (8).

(34)

Komise proto použila pro svou analýzu všechny jí dostupné údaje, konkrétně:

(35)

Před analýzou údajného subvencování v podobě specifických subvencí nebo subvenčních programů (oddíl 3.4 níže a následující) Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo subvenčních programů. Komise zjistila, že veškeré posuzované subvence nebo subvenční programy jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(36)

Komise ve stávajícím šetření zjistila, že hlavním relevantním dokumentem v období přezkumného šetření byl 13. pětiletý plán pro ocelářství – „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu“, jenž zahrnuje období 2016–2020. V rámci tohoto 13. pětiletého plánu bylo ocelářství i nadále podporovaným odvětvím. V plánu se zdůrazňuje, že ocelářství má „zásadní význam pro národní hospodářství Číny a je jeho základním kamenem“. Plán stanoví celkové cíle na roky 2016–2020, jimiž je „vybudovat z Číny výrobní velmoc“.

(37)

Ve 13. pětiletém plánu je ještě více zdůrazněna role technologických inovací při hospodářském rozvoji ČLR a rovněž neustávající význam zásad „zeleného“ rozvoje. Podle kapitoly 5 uvedeného plánu je jedním z hlavních směrů rozvoje prosazování modernizace tradiční průmyslové struktury, jak bylo uvedeno již ve 12. pětiletém plánu. Tato myšlenka je dále rozpracována v kapitole 22, která vysvětluje strategii modernizace tradičních výrobních odvětví v ČLR pomocí propagace jejich technologické přeměny. V tomto ohledu 13. pětiletý plán uvádí, že společnosti budou podporovány, aby se „komplexně zdokonalily v oblastech, jako jsou technologie výrobku, průmyslová zařízení, ochrana životního prostředí a energetická účinnost“. Ochrana životního prostředí je dále rozvedena v kapitole 44. Podle této kapitoly bude v klíčových odvětvích zavedena „obnova“ čisté výroby a kolonka 16 v tomto ohledu konkrétně odkazuje na ocelářský průmysl.

(38)

„Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (13. pětiletý plán pro ocelářství) byl zveřejněn v listopadu 2016. Vychází z 13. pětiletého plánu. Stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky a základní kámen státu“. Tento plán dále rozvádí zásady technologických inovací, strukturálního přizpůsobení a zeleného rozvoje uvedené ve 13. pětiletém plánu, propojuje tyto zásady s konkrétnějšími prioritami pro oblast ocelářského průmyslu (viz kapitola IV plánu – Hlavní úkoly) a odkazuje na různá fiskální a finanční podpůrná opatření (viz kapitola V plánu – Ochranná opatření).

(39)

Klíčovým prvkem plánu je konsolidace ocelářského průmyslu a spoléhání na dominantní/velké výrobce, což jsou v podstatě státní podniky. Od výrobců v Číně se rovněž vyžaduje, aby pokračovali ve výrobě a rozšiřovali svou výrobu v zahraničí. 13. pětiletý plán stanovil množství oceli, jež má být používáno v celé zemi, a uváděl, že vývoz oceli musí být řízen podle zásady, že domácí poptávka má mít přednost a že čínské společnosti se mají aktivně účastnit mezinárodní hospodářské soutěže, má být vytvořeno a udržováno vhodné prostředí pro vývoz oceli.

(40)

V kapitole 17 oddíle 1 13. pětiletého plánu se uvádí: „Strategie a plán národního rozvoje budou hrát vůdčí a závaznou roli.“ 13. pětiletý plán rovněž stanoví, že „všechny místní orgány odpovědné za ocelářský průmysl musí ... plnit úkoly a opatření politiky stanovená v tomto plánu“. Na úrovni jednotlivých společností „příslušné podniky zajistí konvergenci s hlavními cíli a prioritními úkoly tohoto plánu“ (15). 13. pětiletý plán proto neobsahuje pouze obecná prohlášení podpory, ale poskytuje závazný rámec pro domácí ocelářský průmysl. Tento rámec byl replikován na místní/provinční úrovni přijetím dalších plánů, jež stanoví další podrobnosti provádění.

(41)

Dalším politickým dokumentem, kterým se řídí čínský ocelářský průmysl, je vyhláška č. 35 Národní komise pro rozvoj a reformy s názvem „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“ (2005) (dále jen „vyhláška č. 35“). Tato vyhláška schválená Státní radou se týká různých aspektů kontroly čínské vlády nad tímto výrobním odvětvím, včetně:

(42)

Rozhodnutí č. 40 je vyhláška Státní rady, která člení průmyslová odvětví pro účely investic do různých kategorií, a to na „podporované, omezované a eliminované projekty“. V tomto rozhodnutí se uvádí, že důležitým základem pro přijímání investičních rozhodnutí je „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který je prováděcím opatřením k rozhodnutí č. 40. Je rovněž vodítkem pro čínskou vládu při řízení investičních projektů a při stanovení a prosazování politik v oblasti veřejných financí, daní, úvěrů, pozemků, dovozu a vývozu (16). Ocelářský průmysl je uveden v kapitole VIII tohoto katalogu pokynů jako podporované odvětví. Pokud jde o právní povahu, Komise konstatovala, že rozhodnutí č. 40 je nařízením Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu v ČLR. V tomto ohledu je toto rozhodnutí pro ostatní veřejnoprávní a hospodářské subjekty právně závazné (17)

(43)

Program přizpůsobení a revitalizace ocelářského průmyslu (2009) je akční plán pro ocelářský průmysl. Plán si klade za cíl vyrovnat se s mezinárodní finanční krizí a reaguje na celkové politické požadavky čínské vlády v zájmu udržení růstu. Usiluje také o „zajištění stabilního fungování tohoto výrobního odvětví“, jelikož „je považováno za důležitý průmyslový pilíř národní ekonomiky“. Tento dokument stanoví:

(44)

Národní plán pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020) v kapitolách III.5 a VIII propaguje rozvoj nejdůležitějších oblastí a prioritních témat a vybízí k finanční a rozpočtové podpoře pro tyto zásadní oblasti a priority.

(45)

S ohledem na výše uvedené dokumenty a jejich ustanovení Komise zopakovala svůj závěr z původního šetření, že čínský ocelářský průmysl během období přezkumného šetření byl i nadále klíčovým/strategickým odvětvím, jehož rozvoj je čínskou vládou aktivně prosazován a řízen jako strategický cíl politiky.

(46)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců uvedené v 16. a 31. bodě odůvodnění se Komise rozhodla zkoumat, zda dochází k přetrvávání subvencování, níže uvedeným způsobem. Zaprvé Komise zkoumala, zda subvence napadené v původním šetření i nadále poskytovaly výhodu výrobnímu odvětví oceli s organickým povlakem. Poté Komise analyzovala, zda toto odvětví, jak se uvádí v žádosti, čerpalo výhody ze subvencí, které nebyly napadeny v původním šetření (dále jen „další subvence“).

(47)

Komise rozhodla, že s ohledem na zjištění potvrzující existenci přetrvávajícího subvencování, pokud jde o většinu subvencí napadených v původním šetření, jakož i některé další subvence, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují. V tomto ohledu se připomíná, že v souladu s článkem 18 základního nařízení by Komise měla zkoumat, zda existují důkazy o přetrvávání subvencování, bez ohledu na jeho výši.

(48)

V reakci na poskytnutí konečných informací uplatnil žadatel tří hlavní. připomínky. Zaprvé tvrdil, že politika čínské vlády nenechat výrobce oceli zkrachovat a zajistit, aby měli k dispozici finance, bez ohledu na to, v jakém stavu se konkrétní společnost nachází, představuje „záruku de facto“. To by mělo být považováno za samostatný subvenční program a Komisí odpovídajícím způsobem napadeno. Zadruhé uvedl, že nové subvence zjištěné Komisí, spolu s údajnou „zárukou de facto“, kterou Komise neanalyzovala, nezachycují plnou výši výhody, jež byla čínským vyvážejícím výrobcům v období přezkumného šetření poskytována, a že úroveň subvencování se ve skutečnosti v porovnání s původním šetřením zvýšila. Zatřetí poukázal na to, že neoznámením subvencí poskytovaných výrobcům oceli s organickým povlakem ČLR nedodržela požadavek na oznámení subvencí obsažený v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(49)

V reakci na první připomínku Komise uznala, že čínská vládní politika obsažená v dokumentech uvedených v oddíle 1.2 výše a ekonomická výhoda z ní vyplývající mohou skutečně jít tak daleko, že představují implicitní záruku de facto pro některé velké státem vlastněné podniky ve finančních potížích. Jak však Komise konstatovala v nařízení o plochých za tepla válcovaných výrobcích (18), jelikož se Komise se ve své analýze již zaměřila na preferenční úvěry a vzhledem k tomu, že výše subvencování zjištěná v rámci tohoto programu a v jiných analyzovaných subvenčních programech byla již podstatná, rozhodla se tuto otázku dále nezkoumat.

(50)

Pokud jde o druhou připomínku, Komise uznala, že, jak je popsáno v oddíle 3.5.4 níže, zjistila existenci jiných subvenčních programů, které nebyly v původním šetření napadeny. Nejsou však důkazy o tom, že se úroveň subvencování zajišťovaná těmito subvenčními programy, jež existovaly během původního šetření, snížila. To ovšem může znamenat vyšší úroveň subvencování během období přezkumného šetření. Komise však s ohledem na svá zjištění o přetrvávajícím subvencování nepovažovala za nutné takové částky vypočítat; zjištění, která jsou v kontextu přezkumného šetření před pozbytím platnosti dostatečná. Komise žadateli připomněla, že dotčený přezkum se netýká skutečné výše cel a není jím dotčeno právo žadatele požádat o přezkum podle článku 19 základního nařízení. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(51)

Co se týče třetí připomínky, ČLR ovšem, pokud jde dotčené subvence, nedodržela svou povinnost oznamování subvencí podle článku 25 Dohody a subvencích a vyrovnávacích clech. Komise vyslovuje politování nad nedodržením této povinností ze strany ČLR, což závažným způsobem brání Komisi v posouzení obsahu a dopadu subvencí čínské vlády poskytujících výhodu výrobcům oceli s organickým povlakem. Základní nařízení však nestanoví žádné právní důsledky, které by bylo možné v rámci probíhajícího přezkumu uplatnit. Komise podniká odpovídající kroky na příslušných fórech WTO podle příslušných pravidel Dohody o subvencích a vyrovnávacích clech. Toto tvrzení v připomínce bylo proto rovněž zamítnuto.

(52)

V původním šetření (20) Komise na základě testu stanoveného Odvolacím orgánem WTO (21) stanovila, že „státem vlastněné podniky, které výrobcům oceli s organickým povlakem poskytují ocel válcovanou za tepla a za studena, jsou veřejnoprávními subjekty“, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády.

(53)

Komise rovněž zjistila, že soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena v Číně jsou pověřeni nebo řízeni čínskou vládou tak, aby dodávali zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) body iii) a iv) základního nařízení a jednali stejným způsobem jako státem vlastněné ocelářské podniky (22).

(54)

V následné analýze (23) Komise dospěla ke kladnému závěru ohledně existence výhody pro vyvážející výrobce oceli s organickým potahem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda vyplynula z dodávání surovin za ceny méně než přiměřené výrobci oceli válcované za tepla a za studena, ať již státem vlastněnými podniky jednajícími jako veřejnoprávní subjekty, nebo soukromými společnostmi pověřenými a řízenými čínskou vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(55)

Aby bylo možné tuto výhodu vypočítat, Komise porovnala ceny oceli válcované za tepla a za studena placené státem dotčenými vyvážejícími výrobci oceli s organickým potahem s příslušnou referenční hodnotou. Odvolací orgánu potvrdil, že v případě, kdy trh v zemi dodání výrobků je zkreslený úlohou vlády, je povoleno použít vnější referenční hodnotu.

(56)

Na základě informací obsažených ve spisu z původního šetření bylo zjištěno, že ceny oceli válcované za tepla a za studena prodávané státem vlastněnými subjekty v Číně jsou zkreslené. Bylo tomu tak v důsledku silné převahy státem vlastněných podniků v oblasti výroby oceli válcované za tepla a za studena v Číně a proto, že ceny oceli válcované za tepla a za studena soukromých dodavatelů byly upraveny podle cen státem vlastněných podniků.

(57)

Komise proto došla k závěru, že žádné spolehlivé tržní ceny oceli válcované za tepla a za studena v Číně neexistují, a početně zjistila referenční hodnotu na základě světových tržních cen oceli válcované za tepla a za studena, které jsou pravidelně zveřejňovány v různých odborných časopisech věnovaných oceli, jako jsou Steel Business Briefing, MEPS a CRU.

(58)

Porovnání cen účtovaných výrobci oceli válcované za tepla a za studena s vnější referenční hodnotou ukázalo, že ceny v Číně byly výrazně nižší než referenční ceny, což v důsledku vedlo k poskytnutí výhody čínským vyvážejícím výrobců oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(59)

Dále bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že ocel válcovanou za tepla a za studena používá ve svém výrobním procesu pouze omezený počet odvětví a podniků v Číně.

(60)

Míra subvence zjištěná u vyvážejících výrobců oceli s organickým povlakem v původním šetření se pohybovala od 23,02 % do 27,63 %, přičemž u nespolupracujících společnosti tato míra činila 32,44 %.

(61)

Žadatel ve své žádosti a odpovídajících přílohách poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem nadále získávali výhody z dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené pro výrobu oceli s organickým povlakem, což se týká nákupů od státem vlastněných podniků i od nestátních podniků.

(62)

Dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené se týkalo výrobců oceli s organickým povlakem, kteří nejsou vertikálně integrovanými výrobci oceli. Přinášelo prospěch těm, kteří mají buď pouze i) linku pro válcování za studena a musí nakupovat ocel válcovanou za tepla jako substrát pro válcování za studena, nebo ii) linky na nanášení povlaku a musí nakupovat ocel válcovanou za studena jako surovinu. Mnozí výrobci oceli s organickým povlakem v Číně jsou dnes stále ještě spíše převálcovnami než vertikálně integrovanými podniky, a pro výrobu oceli s organickým povlakem proto potřebují dodávky ploché oceli (24).

(63)

Jako první krok žadatel poskytl důkazy o tom, že dodavatelé oceli válcované za tepla a za studena jsou nadále veřejnoprávními subjekty podle testu stanoveného Odvolacím orgánem WTO (viz 48. bod odůvodnění). Žadatel uvedl, že čínská vláda kontroluje a řídí podniky vlastněné státem různými způsoby.

(64)

Zaprvé, jejich institucionální rámec umožňuje čínské vládě uplatňovat nad státem vlastněnými podniky přísnou kontrolu prostřednictvím různých subjektů.

(65)

Konečným vlastníkem všech státem vlastněných podniků v Číně je Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“). Všichni ředitelé a vedoucí pracovníci SASAC jsou jmenování Komunistickou stranou Číny. SASAC má vedoucí úlohu v řízení státem vlastněných podniků, včetně disciplinárního dozoru, a zajišťuje, aby se státem vlastněné podniky řídily cíli stanovenými čínskou vládou. Podílí se také na investičních rozhodnutích a transakcích s podílovými listy a akciemi. SASAC lze proto považovat za státní regulační orgán státem vlastněných podniků.

(66)

Dalším regulačním orgánem, jenž kontroluje státem vlastněné podniky, je Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“). NDRC odpovídá za vypracování makroekonomických strategií a strategií rozvoje průmyslu a zajišťuje, aby místní aktéři řádně prováděli politiku čínské vlády. NDRC přijímá pokyny a směrnice a schvaluje velké investiční projekty. Veškeré investice výrobců oceli v Číně musí být schváleny NDRC.

(67)

Zadruhé, čínská vláda vykonává přísnou kontrolu nad ocelářským průmyslem ze zákona. Ocelářský průmysl je zařazen mezi „základní průmyslové pilíře“, ve kterých si stát musí „udržovat poměrně silnou kontrolní pravomoc“ (25). Patří také mezi „podporovaná“ odvětví a díky tomuto postavení získává prospěch z různých zvýhodnění, například pokud jde o úvěry, práva k užívání pozemků a preferenční daňové zacházení. Tuto kontrolu dále posiluje to, že zahraniční většinové vlastnictví, které by mohlo kontrolu ze strany čínské vlády snížit, je v ocelářství zakázáno.

(68)

Zatřetí, čínská vláda kontroluje státem vlastněné podniky prostřednictvím jmenování vrcholného vedení a dohledu nad ním. Organizační oddělení, což je orgán podřízený sekretariátu komunistické strany, jmenuje osoby do vrcholných funkcí ve straně, čínské vládě, vojenské organizaci a státem vlastněných podnicích a tyto osoby sleduje. Tuto pravomoc sdílí se SASAC, která jmenuje osoby například do funkcí zástupců výkonných ředitelů (26).

(69)

Státem vlastněné podniky jednají jako veřejnoprávní subjekty plněním vládních cílů a výkonem vládních funkcí v ocelářském průmyslu. Řídí se politikou čínské vlády, provádějí fúze a akvizice, zaměřují svou výrobu na určité výrobky, snaží se dosáhnout národních cílů a zvýhodňují konkrétní výrobní odvětví v následující části dodavatelského řetězce.

(70)

Je třeba zdůraznit, že všechny výše uvedené důkazy o skutečném směrování, řízení a kontrole státem vlastněných podniků čínskou vládou vycházejí z analýzy stejných hlavních dokumentů a právních a správních předpisů jako v původním šetření, které jsou během období přezkumného šetření dosud v platnosti (27). Jedinou podstatnou změnou od původního šetření bylo nahrazení 12. pětiletého plánu pro ocelářství 13. pětiletým plánem. Toto nahrazení však nezměnilo převládající úlohu čínské vlády v ocelářském průmyslu.

(71)

Jako druhý krok žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávající převaze státem vlastněných podniků v ocelářském průmyslu celkově, a zvláště pak v odvětví výroby oceli s organickým povlakem a oceli válcované za tepla. V bodech 65 až 68 žádosti byly uvedeny významné státem vlastněné podniky v dotčených odvětvích a shrnuty nedávné poznatky ze šetření provedeného australskými orgány (28) a orgány USA (29).

(72)

Jako třetí krok žadatel poskytl důkazy o tom, že soukromé společnosti v odvětví výroby oceli válcované za tepla a za studena jsou nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby dodávaly zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) body iii) a iv) základního nařízení, a že stanovení jejich cen je obdobné stanovení cen státem vlastněných podniků. Zjištění Komise v původním šetření, tedy během období přezkumného šetření, zůstávají v platnosti.

(73)

Na podporu své žádosti žadatel uvedl, že výrobci z řad nestátních podniků jsou dosud nuceni se řídit státními a místními pětiletými plány a podléhají silným zásahům ze strany čínské vlády na trhu i ve svých podnikových strukturách. S cílem prokázat silné interakce mezi orgány státní správy, komunistickou stranou a nestátními podniky se žadatel odvolal na zjištění nedávného antisubvenčního šetření v USA (30) a dvě studie Evropské obchodní komory v Číně (31).

(74)

Z výše uvedených důkazů vyplývá přetrvávající chování státem vlastněných podniků v odvětví výroby oceli válcované za tepla a za studena jako veřejnoprávních subjektů a pověřování a řízení výrobců z řad nestátních podniků. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené v tomto ohledu žadatelem. Komise proto došla k závěru, že výrobci oceli s organickým povlakem nadále čerpají výhody z dodávek surovin od výrobců oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené, jak bylo zjištěno v původním šetření.

(75)

Zpráva o Číně, pokud jde o ocelářský průmysl celkově (32), a zjištění ze šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků zvláště (33) potvrdily kritické problémy při zavádění tohoto programu subvencování a jeho přetrvávání, jako například: chování státem vlastněných podniků jako veřejnoprávních subjektů, jejich převaha v dotčeném odvětví, pověřování a řízení výrobců z řad nestátních podniků a zkreslení cen.

(76)

V bodech 76 až 78 a příloze 20 žádosti poskytl žadatel výpočet výhody vyplývající z tohoto subvenčního opatření v období přezkumného šetření, a to s použitím stejné metodiky jako v původním šetření a mezinárodní referenční hodnoty složené ze zhruba stejných zemí jako v původním šetření. U oceli válcované za tepla i oceli válcované za studena cenový rozdíl mezi průměrnou čínskou domácí cenou a referenční cenou přesáhl 25 %.

(77)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Z údajů obsažených v žádosti nicméně vyplývá, že výše subvencí je obdobná úrovním zjištěným v původním šetření.

(78)

Dotčené subvenční opatření je dosud specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k omezenému počtu výrobních odvětví v Číně, jež ve své výrobě používají ocel válcovanou za tepla a za studena.

(79)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené přetrvávalo jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(80)

V původním šetření (34) Komise zjistila, že poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou by se mělo považovat za subvenční opatření ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož fungující trh s pozemky v Číně neexistuje, poskytuje čínská vláda práva k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou, čímž získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Použití vnější referenční hodnoty prokázalo, že částka, kterou výrobci oceli s organickým povlakem zaplatili za práva k užívání pozemků, je výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

(81)

Komise rovněž zjistila, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož přístup k průmyslovým pozemkům je zákonem omezen pouze na společnosti, které dodržují průmyslové politiky stanovené státem. Kromě toho pouze některé obchodní operace podléhají nabídkovému řízení, přičemž postupy orgánů nebo vlády při stanovení cen v dané oblasti jsou často nejasné a netransparentní.

(82)

S použitím cen půdy na Tchaj-wanu jako referenční hodnoty byla pro vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem zařazené do vzorku stanovena výše subvence v souvislosti s tímto opatřením v rozmezí 0,34 % až 1,12 % a pro nespolupracující společností míra subvence ve výši 1,36 %.

(83)

Žadatel v žádosti a odpovídajících přílohách (35) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem i nadále čerpají výhodu práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(84)

Žadatel uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření nezměnily. Soukromé vlastnictví půdy je Číně zakázáno. Zákon o správě pozemků, a zejména jeho článek 2, dosud stanoví, že vlastníkem veškerých pozemků v Číně je v konečném důsledku čínská vláda, jelikož jsou v kolektivním vlastnictví Číny. Zákon o majetku (články 45–48) stanoví, že půda je v Číně buď v „kolektivním vlastnictví“, nebo ve „vlastnictví státu“. Pozemky nelze prodávat, lze však udělovat práva k jejich užívání na základě veřejné výzvy k podávání nabídek, cenových odhadů či dražby.

(85)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby oceli s organickým povlakem přestalo využívat poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(86)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (36) v tomto ohledu a zjištění nejnovějších šetření týkajících se pneumatik a elektrokol (37), dospěla Komise k závěru, že nájemné placené za užívání pozemků bylo i nadále subvencováno, protože systém zavedený čínskou vládou není v souladu s tržními zásadami.

(87)

Vzhledem k neexistenci trhu s pozemky v Číně bylo nutné použít vnější referenční hodnotu, aby bylo možné určit odpovídající tržní cenu a vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení. Výše uvedené ceny pozemků na Tchaj-wanu, běžně používané jako referenční hodnota při takových výpočtech, byly aktualizovány a na základě poznatků nejnovějších šetření o uložení vyrovnávacího cla upraveny směrem nahoru.

(88)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo při stávajícím přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Jelikož však referenční ceny na Tchaj-wanu byly vyšší než referenční ceny použité v původním šetření, je pravděpodobné, že subvencování přetrvávalo přinejmenším na stejné úrovni.

(89)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení. Práva k užívání pozemků jsou udělována pouze omezené skupině společností. Ocelářský průmysl, který v rámci rozhodnutí Státní rady č. 40 spadá do podporované kategorie, kromě toho patří mezi odvětví, jež využívají práv k užívání pozemků. Poskytování práv k užívání pozemků je navíc v Číně i nadále netransparentní.

(90)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené přetrvávalo jako napadnutelná subvence v období přezkumného šetření.

(91)

V původním šetření (38) Komise zjistila, že ceny elektrické energie platné v různých provinciích stanoví Národní komise pro rozvoj a reformy. Bylo zjištěno, že místní úřad pro ceny funguje pouze jako výkonná složka rozhodnutí přijatých na ústřední úrovni Národní komisí pro rozvoj a reformy. Toto potvrzovala i skutečnost, že Národní komise pro rozvoj a reformy vydávala oznámení, ve kterých stanoví skutečné ceny pro jednotlivé provincie. Tato oznámení jsou pak formálně přenesena do místních oznámení přijatých místními úřady pro ceny a prováděných na místní úrovni.

(92)

Původní šetření rovněž zjistilo, že rozdílné sazby za elektrickou energii použitelné pro některá odvětví a/nebo na provinční a místní úrovni jsou stanovovány podle určitých faktorů, včetně sledování cílů průmyslové politiky vytyčených ústředními a místními orgány v pětiletých a odvětvových plánech.

(93)

Komise dále zjistila, že jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku využíval nižší sazbu za elektrickou energii, než je sazba obecně platná pro velké průmyslové uživatele. Bylo zjištěno, že ve specifické oblasti, kde se tento vývozce nacházel, měla podkategorie některých průmyslových uživatelů, včetně těch, kteří vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, nárok na tuto nižší sazbu. Tato společnost tak obdržela finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) základního nařízení tím, že jí vláda poskytla elektrickou energii prostřednictvím místního veřejného elektrárenského podniku. To představovalo vládní příspěvek ve formě dodávání zboží, které není součástí obecné infrastruktury ve smyslu základního nařízení.

(94)

Bylo zjištěno, že tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Nižší sazba za elektrickou energii byla stanovena v příslušném oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy a byla součástí oznámení místního úřadu pro ceny. Byla tedy přikázána ústředním orgánem a provedena na místní úrovni. Tato nižší sazba byla omezena na určité podniky v určitých odvětvích. Subvence byla rovněž omezena na určitý region, neboť se vztahuje pouze na vymezenou územní oblast, kde se vyvážející výrobce nacházel.

(95)

Žadatel v žádosti uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření nezměnily. Žadatel rovněž poskytl důkazy o tom, že výrobci oceli s organickým povlakem tento režim v období přezkumného šetření využívali (39).

(96)

Ani čínská vláda, ani čínští vyvážející výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby oceli s organickým povlakem přestalo využívat zásobování elektrickou energií za ceny nižší než přiměřené.

(97)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (40) a zjištění nedávného šetření týkajícího se pneumatik (41), dospěla Komise k závěru, že sazby placené za elektrickou energii jsou preferenční v závislosti na jednotlivých podnicích, odvětví průmyslu nebo jejich zeměpisné poloze.

(98)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Nicméně se nezdá, že úroveň subvencování se v porovnání s původním šetření snížila.

(99)

Jak bylo vysvětleno v 90. bodě odůvodnění, byl tento režim specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(100)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že dodávání elektrické energie za ceny nižší než přiměřené jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(101)

V původním šetření (43) Komise zjistila, že banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády. Byl rovněž vyvozen závěr, že v období původního šetření představovalo pět největších komerčních bank ve vlastnictví státu více než polovinu čínského bankovního sektoru.

(102)

V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které úvěrovaly spolupracující vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem, byla ve státním vlastnictví. Z dostupných údajů bylo zjištěno, že přinejmenším 14 z uváděných 17 bank bylo ve státním vlastnictví; včetně největších komerčních bank v Číně, jako je Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China. Dále bylo rovněž zjištěno, že tyto komerční banky ve vlastnictví státu zaujímaly na trhu dominantní postavení a jakožto veřejnoprávní subjekty se podílely na poskytování úvěrů za úrokové sazby nižší než tržní. Proto byl učiněn závěr, že čínská vláda v rámci své politiky poskytovala výrobcům oceli s organickým povlakem preferenční úvěry.

(103)

Komise rovněž, mimo jiné na základě článků 34 a 38 zákona o komerčním bankovnictví a článků 24 a 25 vyhlášky č. 35 „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“, zjistila, že soukromé komerční banky v Číně byly pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby poskytovaly výrobcům oceli s organickým povlakem preferenční úvěry v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení.

(104)

Komise proto dospěla k závěru, že: se jednalo o finanční příspěvky výrobcům oceli s organickým povlakem ve formě přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení a že také soukromé banky byly pověřeny a řízeny vládou tak, aby poskytovaly stejným výrobcům finanční příspěvky ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu (iv) základního nařízení.

(105)

Bylo zjištěno, že v míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní úvěry v Číně nepředstavují odpovídající tržní referenční hodnotu (soukromé banky jsou pověřeny a řízeny čínskou vládou), byla taková referenční hodnota sestavena na základě standardní úvěrové sazby Čínské lidové banky. Tato sazba byla upravena tak, aby odrážela běžné tržní riziko, připočtením adekvátní prémie předpokládané u dluhopisů „neinvestičního stupně“, které vydávají podniky (s ratingem BB).

(106)

V původním šetření (44) bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože ocelářský průmysl podle rozhodnutí č. 40 spadal do podporované kategorie a poskytování úvěrů bylo omezeno pouze na ocelářské podniky, jež plně dodržovaly politiky rozvoje železářského a ocelářského průmyslu (vyhlášku č. 35).

(107)

Dále bylo zjištěno, že tento program je specifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, jelikož některé vládní plány a dokumenty pobízely a dávaly pokyny k finanční podpoře ocelářského průmyslu i na úrovni zvláštních rozvojových politik pro železářské regiony v Číně.

(108)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem se pohybovala od 0,25 % do 0,89 % a míra pro nespolupracující společnosti činila 0,97 %.

(109)

Žadatel v žádosti a odpovídajících přílohách (45) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem i nadále čerpali výhodu z preferenčních úvěrů a úrokových sazeb nižších, než jsou sazby domácích bank v Číně.

(110)

Žadatel poskytl důkazy o tom, že banky ve vlastnictví státu jsou i nadále veřejnoprávními subjekty podle testu stanoveného ve zprávě Odvolacího orgánu WTO (viz 52. bod odůvodnění), protože:

(111)

Žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávajícím dominantním postavení státem vlastněných bank na trhu a v čínském bankovním sektoru. V bodě 93 žádosti byly uvedeny největší banky ve vlastnictví státu a banky zajišťující vládní politiku, jež představují nástroj státu při zásazích do ekonomiky.

(112)

S ohledem na podbod ii) 110. bodu odůvodnění žadatel rovněž uvedl, že soukromé banky jsou i nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou k poskytování subvencovaných půjček ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Zjištění, k nimž Komise v tomto ohledu dospěla v původním šetření, tedy zůstávají v platnosti. V šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků Komise navíc zjistila, že sdělení „Několik stanovisek k řešení nadměrné kapacity“, které platí pro ocelářství, je určeno všem bankám zajišťujícím vládní politiku, velkým bankám, akciovým bankám, poštovním spořitelnám, bankám se zahraničními investicemi, finančním společnostem pro správu aktiv a dalším finančním institucím pod správou Čínské komise pro bankovní dohled (CBRC) (50).

(113)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o současnou situaci čínského bankovního systému.

(114)

Kritické problémy při zavádění tohoto programu subvencování a jeho přetrvávání, a sice jednání bank ve vlastnictví státu jako veřejnoprávních subjektů, jejich dominantní postavení v bankovním sektoru, pověření a řízení soukromých bank, potvrdila rovněž zpráva o Číně (51) a zjištění nejnovějších šetření týkajících se pneumatik a elektrokol (52).

(115)

V příloze 32 žádosti a v podání ze dne 21. prosince žadatel na základě příslušných výročních zpráv vyjmenoval čínské výrobce oceli s organickým povlakem, kteří tento program využívají nebo využívali.

(116)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Nic v záznamech však nenasvědčuje tomu, že se úroveň subvencování snížila v porovnání s původním šetřením.

(117)

Dotčený program subvencí byl dosud specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) základního nařízení vzhledem k tomu, že právní stav popsaný ve 106. bodě odůvodnění se nezměnil, a s ohledem na nový 13. pětiletý plán pro ocelářský průmysl, jenž potvrzuje, že ocelářský průmysl je podporovaným odvětvím.

(118)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování preferenčních úvěrů jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(119)

V původním šetření (53) dospěla Komise k závěru, že několik výrobců oceli, včetně výrobců oceli s organickým povlakem, provedlo kapitalizaci dluhů v celkové souhrnné částce dluhů ve výši 62,5 miliardy CNY. Žádost v původním šetření uváděla, že nesplacené dluhy, jež dlužili státem vlastnění výrobci oceli bankám ve státním vlastnictví, byly zrušeny výměnou za akcie, a to prostřednictvím zapojení čtyř čínských společností pro správu majetku za jiných než tržních podmínek. V žádosti se dále tvrdilo, že společnosti pro správu majetku byly vytvořeny výslovně za účelem likvidace rozsáhlých objemů úvěrů se selháním v klíčových odvětvích, včetně ocelářského průmyslu, a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků, mimo jiné pomocí kapitalizace dluhů.

(120)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila k daném programu žádné informace, vycházelo původní šetření ve svých závěrech k tomto programu z informací obsažených v žádosti.

(121)

Bylo zjištěno, že kapitalizace dluhů představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu nebo úvěru ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v podobě prominutí příjmů vyplývajících z dluhů, které byly zrušeny nebo nebyly splaceny ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento finanční příspěvek poskytla vláda prostřednictvím veřejnoprávních subjektů zapojených do těchto obchodních operací, tj. prostřednictvím uvedených čtyř čínských společností spravujících aktiva a různých bank ve státním vlastnictví. Při neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády během původního šetření dospěla Komise k závěru, že důkazy obsažené ve spisu dostatečně prokázaly, že společnosti spravující aktiva byly veřejnoprávními subjekty, neboť byly čínskou vládou výslovně vytvořeny za účelem zbavení se značných objemů úvěrů se selháním v klíčových odvětvích, včetně odvětví oceli, a restrukturalizace dluhů státem vlastněných podniků. Proto se mělo za to, že jejich chování odpovídalo jednání z pověření vlády.

(122)

Kromě byly poskytnuty důkazy o tom, že velké množství případů zrušení dluhu nezohlednilo obvyklá obchodní hlediska, jelikož čínská vláda neprovedla posouzení, zda by běžný soukromý investor provedl tyto kapitalizace dluhů s očekáváním, že v průběhu času bude vytvořena přiměřená míra návratnosti. Namísto toho se v žádosti tvrdilo, že čínská vláda vyměnila značné objemy dluhů za akcie s cílem snížit poměr základního kapitálu vůči cizímu jmění u výrobců oceli, a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, aniž přitom zohlednila obchodní hlediska, jak by to učinil soukromý investor. Komise došla po důkladné analýze informací uvedených v žádosti a při nedostatku jiných informací obsažených ve spisu k závěru, že tato opatření jsou považována za výhodu ve smyslu čl. 6 písm. a) základního nařízení.

(123)

Bylo zjištěno, že tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení, protože poskytnutí tohoto financování bylo omezeno pouze na vybrané subjekty, přičemž poskytování tohoto financování se odvíjelo pouze od vůle orgánu o něm rozhodujícím a nevycházelo z žádných objektivních kritérií.

(124)

V žádosti o přezkum před uplynutím platnosti podle bodů 115 až 125 a příloh 25, 33 a 58 žadatel poskytl důkazy o tom, že tento program je dosud v platnosti, avšak jeho použití se vyvíjelo, jelikož je nyní využíván hlavně ke snížení podnikového dluhu těžce zadlužených společností.

(125)

Žadatel poskytl dva dokumenty vydané čínskou vládou v roce 2016, jimiž se tato záležitost řídí, a sice „Stanoviska k aktivnímu a stálému snižování zadluženosti podniků“ a „Poradní stanoviska k tržní přeměně bank“ (54).

(126)

Podle těchto dokumentů musí těžce zadlužené společnosti najít domácí komerční banku, která souhlasí se svým zapojením do programu. Banky se zahraničním kapitálem nejsou oprávněny se programu zúčastnit. Účastnické banky zřizují samostatný swapový fond sestávající z dluhů společností. Tento dluh je poté kapitalizován a k účasti a nabytí akcií jsou vyzváni další investoři. Nejaktivnější v tomto programu jsou banky vlastněné státem, včetně China Construction Bank.

(127)

Takové obchodní operace nejsou založeny na tržních podmínkách. Tyto velké dluhy jsou nabývány bez slevy, což je jednání, které by pro tržně jednajícího investora bylo iracionální. Podle Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) velká většina kapitalizací dluhů z poslední doby proběhla ve formě „ming-ku š'-čaj“, což jsou podle názvu akcie, ale ve skutečnosti jde o dluhy (55). To znamená, že swapové fondy mohly skutečně nabýt stávající úvěry vlastněné bankami a nahradit je novými úvěry s delší splatností.

(128)

Banky podle všeho nejednaly racionálně, neboť nevzaly v úvahu finanční situaci společnosti a neprovedly posouzení rizik, jak by učinil soukromý investor za běžných tržních podmínek. China Construction Bank přiznala, že pro domácí banky jsou při provádění kapitalizace dluhů jejich vlastní komerční zájmy druhotné oproti celostátní hospodářské strategii (56).

(129)

Žádost poskytla důkazy o tom, že nejméně dva výrobci oceli s organickým povlakem podepsali koncem roku 2016 s China Constructing Bank dohody o kapitalizaci dluhů, každou v hodnotě více než 20 miliard CNY, a tohoto režimu využili nejméně čtyři další výrobci oceli s organickým povlakem, ačkoli přesné hodnoty dohod v jejich případě nejsou známy. Podle zprávy expertní skupiny nejméně tři ze společností, jež této kapitalizace dluhu využily, byly v době, kdy se kapitalizace dluhu uskutečnila, ve velmi těžké finanční situaci.

(130)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci dospěla Komise na základě dostupných důkazů k závěru, že kapitalizace dluhů ve prospěch výrobců oceli s organickým povlakem nebyly založeny na tržních podmínkách.

(131)

Následně Komise zjistila, že kapitalizace dluhů představují finanční příspěvek ve formě účasti na základním kapitálu a/nebo půjčky podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení nebo v té podobě, že vláda své příjmy promine, což vede ke zrušení nebo nesplacení dluhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento program tak poskytl společnostem z řad příjemců výhodu.

(132)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažovala za nutné tuto výši vypočítat.

(133)

Tato subvence byla specifická v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, neboť neexistovala objektivní kritéria pro poskytování subvencí a nebylo jasné, za jakých podmínek výrobci oceli s organickým povlakem mohou nebo nemohou být do tohoto programu zapojeni. Kapitalizace dluhů byly rovněž specifické v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že udělování subvencí záviselo ve velké míře na uvážení orgánů veřejné správy a že ze subvence získala výhodu pouze některá odvětví, např. odvětví trpící nadměrnou kapacitou.

(134)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že kapitalizace dluhů jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávaly ve formě finanční pomoci za účelem snížení podnikových dluhů těžce zadlužených společností.

(135)

V původním šetření (57) dospěla Komise k závěru, že někteří výrobci oceli včetně výrobců oceli s organickým povlakem obdrželi granty v rámci čtyř režimů: Program „China World Top Brand“, program „Famous Brands“, fond „State Key Technology Project“ a program na snížení antidumpingových právních poplatků. Dále bylo zjištěno, že řada grantů byla výrobcům oceli s organickým povlakem poskytována v rámci regionálních programů (mimo jiné v provinciích Liao-ning, Ťiang-su a Che-pej).

(136)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla o tomto programu žádné informace, původní šetření ve svých zjištěních týkajících se těchto programů vycházelo z informací obsažených v žádosti, zjištění orgánů USA v jiných antisubvenčních šetřeních (58) a z vlastních zjištění Komise v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (59).

(137)

Původní šetření rovněž dospělo ke kladnému výsledku, pokud jde o existenci řady subvencí ad hoc poskytnutých určitým výrobcům oceli s organickým povlakem, kteří byli uvedeni v žádosti, na základě analýzy auditem ověřených účetních závěrek dotčených společností. Tyto subvence měly buď podobu grantů nebo jiných daňových úlev či snížení daně za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv. Podle žádosti byly poskytnuty v kontextu celkové strategické politiky s cílem modernizovat ocelářský průmysl.

(138)

Bylo zjištěno, že granty a jiné subvence ad hoc představují subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu peněžních prostředků, pokud jde o granty a obdobné převody zdrojů. Představovaly dále subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení v podobě jinak splatných prominutých příjmu u různých osvobození od daní a/nebo poplatků či úlev na daních a/nebo poplatcích na ústřední, provinční nebo místní úrovni.

(139)

Bylo rovněž zjištěno, že jsou specifické buď podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení vzhledem k omezení přístupu pouze na konkrétní podniky, nebo podle čl. 4 odst. 2 písm. b) vzhledem k zjevné neexistenci objektivních kritérií a podmínek pro uplatňování těchto programů orgánem poskytujícím subvence.

(140)

Bylo zjištěno, že některé z těchto subvencí jsou specifické podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k nim byl omezen na určité podniky ve vymezených územních oblastech určitých provincií, nebo podle čl. 4 odst. 4 písm. a), neboť bylo zjištěno, že výhody jsou závislé na vývozní výkonnosti (např. v případě výrobků označených jako „známé značky“).

(141)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel ve 191. až 198. bodě odůvodnění a příloze 32 poskytl důkazy o tom, že mnozí čínští výrobci oceli, včetně nejméně devíti velkých výrobců oceli s organickým povlakem, nadále využívají grantových programů, ačkoli hlavní používané režimy se liší od režimů zjištěných v původním šetření.

(142)

Důkazy poskytnuté v žádosti se zaměřily hlavně na režimy úspor energie a na režimy technologické modernizace nebo transformace a jsou založeny na zjištěních šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků (60).

(143)

V bodech 207–217 a přílohách 32 a 35 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel rovněž poskytl důkazy o existenci řady subvencí ad hoc poskytnutých určitým výrobcům oceli s organickým povlakem v období přezkumného šetření (nebo před obdobím přezkumného šetření, avšak vzhledem k povaze grantu mohla být výhoda vyplývající ze subvence přiřazena k období přezkumného šetření). Důkazy jsou v tomto ohledu založeny na výročních zprávách příslušných výrobců oceli s organickým povlakem.

(144)

V podání ze dne 21. prosince 2018 žadatel poskytl podrobnější výčet subvencí ad hoc pro jednotlivé výrobce oceli s organickým povlakem, včetně odkazů na konkrétní řádky auditem ověřených výročních zpráv dotyčných společností.

(145)

Dotčené subvence byly v podstatě granty vztahující se k aktivům nebo vztahující se k výnosům.

(146)

Subvence vztahující se k aktivům jsou zaúčtovány do výnosů příštích období. Jsou uvolňovány do výsledovky/výkazu zisků a ztrát za běžné období jako neprovozní příjem po celou očekávanou životnost příslušného aktiva v rovnoměrných ročních splátkách nebo jsou odečítány od účetní hodnoty aktiva a uvolňovány do výsledovky prostřednictvím snížených odpisů.

(147)

Subvence vztahující se k výnosům a používané k náhradě příslušných budoucích výdajů nebo ztrát se vykazují jako odložený příjem a zahrnují do běžných zisků a ztrát, zatímco subvence vztahující se k výnosům a používané k náhradě příslušných již vzniklých výdajů nebo ztrát jsou přímo zahrnuty do výkazu zisků a ztrát za příslušné účetní období.

(148)

Subvence poskytnuté k náhradě výdajů nebo ztrát uskutečněných/vzniklých v minulosti se vykazují ve výsledovce za období, během kterého je subvence obdržena. Kladná bilance mezi vyrovnávacími platbami a výší náhrady převedené do odloženého příjmu by se měly považovat za kapitálovou rezervu.

(149)

Většina grantů byla poskytnuta za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv, odměny za úspory energie nebo ochranu životního prostředí a modernizace oceláren.

(150)

V bodech 166 až 175 a přílohách 25, 34, 35 a 44 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti poskytl žadatel důkazy o tom, že čínská vláda a další místní orgány s cílem řešit nadměrnou kapacitu v ocelářství poskytly subvence, aby společnostem kompenzovaly snížení výrobní kapacity nebo je k takovému snížení motivovaly. Žádost vycházela z několika dokumentů, které k této záležitostí nedávno vydaly čínské orgány, a z mezinárodních studií. (61) V původním šetření nebyly tyto subvence napadeny.

(151)

Žadatel uvedl několik konkrétních dokumentů vydaných v roce 2016, jež tvoří základ pro státní zásahy s cílem snížit kapacitu ocelářství:

(152)

Žadatel vycházel ze „Zprávy o snižování nadměrné kapacity v čínském ocelářském průmyslu“ (63) s cílem prokázat, že čínská vláda přislíbila opatření k řešení otázky obrovské nadměrné kapacity ve výrobě oceli v Číně. S cílem poskytnout náhradu za snížení výrobní kapacity/motivovat k takovému snížení čínská vláda a další místní orgány poskytly subvence k odškodnění příslušných společností. Tyto subvence měly různé formy (granty a snížení daní), ale většina z nich byla poskytnuta ve formě grantů. Zmíněná mezinárodní studie uvedla, že subvence poskytnuté za tímto účelem ocelářskému průmyslu v roce 2016 činily 38,4 miliardy CNY (přibližně 5,2 miliardy EUR).

(153)

Žadatel rovněž poskytl důkazy založené na analýze ročních účetních závěrek konkrétních společností, o tom, že nejméně šest výrobců oceli s organickým povlakem obdrželo finanční podporu jako náhradu za snížení nadměrné kapacity v letech 2014–2016 nebo jako motivaci k takovému snížení, přičemž tato výhoda může dosud přetrvávat během období přezkumného šetření i po něm.

(154)

Důkazy předložené žadatelem odpovídají závěru zprávy o Číně (64), jež odkazuje na 13. pětiletý plán pro ocelářství, ve kterém se jasně uvádí, že je třeba používat zvláštní subvenční fondy a další pobídky, jež mají oblasti s velkým objemem výroby povzbudit k aktivnímu snižování kapacity. S cílem účinně se vypořádat s důsledky snižování kapacity plán stanoví způsoby, jak snížit jeho dopady na toto odvětví, z nichž nejvýznamnější jsou přesídlení nadbytečné pracovní síly, použití subvencí na programy zaměřené na strukturální přizpůsobení průmyslu a podniků a poskytování subvencí na místní úrovni. Toto bylo potvrzeno rovněž v šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků (65).

(155)

Všechny výše analyzované granty a jiné subvence ad hoc představovaly subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu finančních prostředků v souvislosti s granty a podobnými převody prostředků.

(156)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, které by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody vyplývající výrobcům oceli s organickým povlakem z grantů, ať již byly poskytnuty s cílem snížit nadměrnou kapacitu nebo v rámci specifických programů, nebo byly poskytnuty ad hoc.

(157)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Na základě výročních zpráv výrobců oceli s organickým povlakem nicméně tyto částky nebyly zanedbatelné.

(158)

Tyto subvence byly považovány právně nebo fakticky za specifické na základě čl. 4 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády se má za to, že byly poskytovány omezenému počtu ocelářských společností v podporovaném ocelářském průmyslu, a/nebo kvůli způsobu, jakým vykonaly orgány poskytující subvenci při rozhodování o poskytnutí subvence správní uvážení.

(159)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že vyvážejícím výrobcům byly i nadále poskytovány granty jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(160)

V bodech 199–206 a příloze 35 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti poskytl žadatel důkazy o existenci určitých programů vývozních subvencí. Komise v dalším zaměří svou analýzu na pojištění vývozních úvěrů poskytované společností Sinosure. Tento režim nebyl napaden v původním šetření.

(161)

Právním základem pro program pojištění vývozních úvěrů jsou tyto dokumenty:

(162)

Na základě informací, které má Komise k dispozici, a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a společnosti Sinosure dospěla Komise k závěru, že Sinosure je veřejnoprávním subjektem ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení. Konkrétně, závěr o tom, že společnosti Sinosure byla svěřena pravomoc vykonávat veřejné funkce, je založen na dostupných údajích souvisejících s vlastnictvím státu, formálních indiciích vládní kontroly a rovněž důkazech o tom, že čínská vláda nadále vykonává účinným způsobem kontrolu nad činností společnosti Sinosure.

(163)

Jak bylo potvrzeno několika šetřeními (zjištění v tomto ohledu byla v poslední době potvrzena šetřeními týkajícími se pneumatik a elektrokol) (66), je vláda úplným vlastníkem společnosti Sinosure a vykonává nad ní finanční kontrolu.

(164)

Společnost Sinosure je pojišťovnou v plném vlastnictví státu, kterou zřídil a kterou podporuje stát s cílem podpořit zahraničně-ekonomický a obchodní rozvoj a spolupráci ČLR. Vláda má pravomoc jmenovat a odvolávat vedoucí pracovníky a orgány dohledu.

(165)

Základní kapitál pochází z fondu rizikového pojištění vývozních úvěrů v souladu s rozpočtem státních financí. Jak bylo dále zjištěno v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (67), stát v roce 2011 investoval do této společnosti 20 miliard CNY.

(166)

Na tomto základě vyvodila Komise závěr, že čínská vláda vytvořila normativní rámec, který musí vedení a orgány dohledu jmenované čínskou vládou a odpovědné čínské vládě dodržovat. Čínská vláda se proto za účelem účinné kontroly chování společnosti Sinosure opírala o normativní rámec.

(167)

Kvůli nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a společnosti Sinosure nemohla Komise zjistit rovněž konkrétní chování této společnosti s ohledem na pojištění poskytnuté vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jež by Komisi umožnilo určit, zda společnost Sinosure jednala podle tržních zásad.

(168)

Komise nemohla v tomto ohledu posoudit ani to, zda pojistné účtované společností Sinosure postačovalo k uhrazení nákladů na uplatněné nároky a režijních nákladů této společnosti. Je však třeba poznamenat, že v nedávném šetření týkajícím se pneumatik (68), kdy bylo dosaženo částečné spolupráce ze strany společnosti Sinosure, se dospělo k závěru, že pojistné zaplacené společnostmi zařazenými do vzorku bylo mnohem nižší než minimální poplatek potřebný k uhrazení provozních nákladů této společnosti Ve výše uvedeném šetření, jakož i v následujícím šetření týkajícím se elektrokol byly vypočteny výhody spojené s tímto režimem subvencí na základě vnější referenční hodnoty, tj. sazeb pojistného uplatňovaných Export-Import Bank of the United States of America pro nefinanční instituce u vývozu do zemí OECD.

(169)

Komise proto konstatovala, že právní rámec uvedený výše provádí společnost Sinosure při výkonu vládních funkcí, a tím jedná jako veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení Kromě toho nemohlo být prokázáno, že společnost Sinosure jednala za běžných tržních podmínek a že vyvážejícím vývozcům oceli s organickým povlakem neposkytla výhody, zejména že pojištění bylo poskytnuto se sazbami, které nebyly nižší než minimální poplatek, jenž Sinosure potřebuje k uhrazení provozních nákladů.

(170)

Žadatel navíc v žádosti a v podání ze dne 21. prosince 2018 uvedl, že někteří z výrobců oceli s organickým povlakem využívali pojištění vývozních úvěrů u společnosti Sinosure.

(171)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o to, že výrobci oceli s organickým povlakem využívali vývozních subvencí v rámci tohoto režimu.

(172)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(173)

Pojištění vývozních úvěrů u společnosti Sinosure je specifické podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť je závislé na vývozní výkonnosti.

(174)

Komise proto dospěla k závěru, že tato subvence je napadnutelná.

(175)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům oceli s organickým povlakem byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(176)

Pokud jde o dva konkrétní programy: Daňová opatření pro odpočet výdajů na výzkum a vývoj a Daňové úlevy pro centrální a západní regiony, Komise, které se dostalo dostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců, založila svá zjištění týkající se právního základu, způsobilosti, povahy subvence a její specifičnosti na ověřených odpovědích na dotazník a byla schopna vypočítat subvenční sazby pro jednotlivé společnosti zařazené do vzorku.

(177)

Pokud jde o ostatních osm programů a politik, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády Komise založila svá zjištění na důkazech poskytnutých v žádosti a na výsledcích antisubvenčních šetření orgánů USA týkajících se kruhově svařovaných trub a trubek z vysoce jakostní uhlíkové oceli (69), některých ocelových kol (70), potahů drátů (71), určitých přívěsných zařízení sekaček na trávu (72) a na vlastním šetření Komise týkajícím se bezdřevého natíraného papíru. Je třeba poznamenat, že bylo zjištěno, že dva z těchto osmi programů nejsou napadnutelné.

(178)

Bylo zjištěno, že v případě těchto programů týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní se jedná o subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(179)

Bylo rovněž zjištěno, že tyto subvenční programy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k němu byl podle právních předpisů, jimiž se řídil orgán poskytující subvenci, omezen na určité podniky a odvětví zařazené do kategorie podporovaných, např. na výrobní odvětví oceli s organickým povlakem. Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým režimům, která je také učinila specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(180)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, v bodech 126–136 a přílohách 34 a 35, žadatel poskytl důkazy o tom, že mnozí čínští výrobci oceli, včetně nejméně tří výrobců oceli s organickým povlakem, nadále využívají nejméně dvou subvenčních programů týkajících se přímých daní napadených v původním šetření, a sice preferenčního daňového režimu pro společnosti, které využívají nejnovější a špičkové technologie, a daňových opatření pro odpočet výdajů na výzkum a vývoj.

(181)

Žadatel uvedl, že oba režimy byly shledány napadnutelné v šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků a v přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (73). Zjištění těchto dvou šetření potvrdila, že tyto režimy jsou dosud používány a jsou dosud založeny na stejném právním základě, a nedošlo tedy k žádným změnám v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimů v praxi, výhody vyplývající z jejich využívání a jejich specifičnost.

(182)

Nejnovější antisubvenční šetření (šetření týkající se pneumatik a šetření týkající se elektrokol), jejichž období šetření se o 6 měsíců, respektive o 9 měsíců překrývalo se stávajícím šetřením, potvrdila, že tyto režimy se dosud používají a jejich povaha se nezměnila (74).

(183)

V bodech 176–186 a příloze 35 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel poskytl důkazy o tom, že někteří výrobci oceli s organickým povlakem využívali tří dalších preferenčních politik týkajících se daně z příjmu, které nebyly napadeny v původním šetření, totiž úlevy na dani z příjmů podniků za výrobky ze zdrojů plynoucích z využívání součinnosti (tento režim využívá nejméně jeden výrobce oceli s organickým povlakem), osvobození od daní z užívání pozemků (tento režim využívají nejméně dva výrobci oceli s organickým povlakem) a snížení daní na železnou rudu (tento režim využívá nejméně jeden výrobce oceli s organickým povlakem). Důkazy v tomto ohledu jsou založeny na zjištěních šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků a na auditem ověřených účetních závěrkách dotčených společností.

(184)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody plynoucí výrobcům oceli s organickým povlakem z programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(185)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(186)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(187)

Tyto režimy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na některé podniky a odvětví.

(188)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že v případě některých z daňových programů se v období přezkumného šetření i nadále jednalo o napadnutelné subvence.

(189)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům oceli s organickým povlakem byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci dvou programů týkajících se nepřímých daní a dovozního cla:

(190)

Napaden byl mimoto jeden další regionální režim a několik dalších daňových zvýhodnění ad hoc, které se týkaly nepřímých daní.

(191)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a ke skutečnosti, že společnosti zařazené do vzorku tyto režimy v původním šetření nevyužívaly, založila Komise svá zjištění, pokud jde o právní základ, způsobilost, povahu subvencí a jejich specifičnost na důkazech poskytnutých v žádosti a na výsledcích antisubvenčních šetření orgánů USA týkajících se bezdřevého natíraného papíru (75) a na vlastním šetření ve věci bezdřevého natíraného papíru (76).

(192)

Bylo zjištěno, že tyto programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla jsou subvencemi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, což poskytuje společnostem z řad příjemců výhodu.

(193)

Tyto subvenční režimy byly rovněž shledány specifickými ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim byl podle právních předpisů, jimiž se řídily orgány poskytující subvence, omezen pouze na některé podniky a odvětví. Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým režimům, která je také učinila specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(194)

Druhý režim, na nějž se odkazuje v 189. bodě odůvodnění, byl navíc shledán specifickým na základě čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť je závislý na přednostním používání domácího, a nikoli dovezeného zboží, a regionální režim a zvýhodnění ad hoc byly navíc shledány specifickými na základě čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení, neboť jejich způsobilost byla omezena na určité vymezené oblasti a obce v oblasti působnosti orgánu poskytujícího subvence.

(195)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel v bodech 137–141 uvádí, že zjištění šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků potvrdila přetrvávání výhod a napadnutelnost prvního režimu uvedeného ve 189. bodě odůvodnění. Bylo rovněž potvrzeno, že právní základ režimu se nezměnil, a tedy ani v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimu v praxi, výhody vyplývající z jeho využívání a jeho specifičnost, nedošlo k žádné změně (77).

(196)

Šetření týkající se plochých za tepla válcovaných dále dospělo k závěru, že v období šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků (2015) využíval tento režim nejméně jeden výrobce oceli s organickým povlakem (78). Jelikož je dotčený program spojen s nákupem dlouhodobých aktiv, výhoda, jež z něho plyne, by měla být (jako tomu bylo v šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků) odepisována po dobu životnosti zařízení. Proto Komise dospěla k závěru, že dotčená společnost dosud využívá této subvence v období stávajícího přezkumného šetření.

(197)

V bodech 187–190 žádosti žadatel rovněž uvádí, že v důsledku šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků bylo zjištěno, že stejnému výrobci oceli s organickým povlakem byla vzhledem k přemístění jeho výroby dodatečně vrácena veškerá DPH a daň z příjmu, které zaplatil v letech 2006–2009. V šetření týkajícím se plochých za tepla válcovaných výrobků byla dotčená subvence považována za finanční příspěvek týkající se rozsáhlého investičního projektu, a tedy výhoda z něho plynoucí byla odpisována po dobu průměrné životnosti stálých aktiv společnosti. Proto bylo možné dospět k závěru, že dotčená společnost v období stávajícího přezkumného šetření této subvence dosud využívala.

(198)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody čerpané výrobci oceli s organickým povlakem z programů a politik týkajících se nepřímých daní a dovozního cla.

(199)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě prominutí příjmů vládou, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(200)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(201)

Tyto režimy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je omezen pouze na některé podniky a odvětví.

(202)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že některé programy týkajících se nepřímých daní a dovozního cla během období přezkumného šetření nadále představovaly napadnutelné subvence.

(203)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobci oceli s organickým povlakem v Číně v období přezkumného šetření nadále čerpali výhody z napadnutelných subvencí.

(204)

V návaznosti na zjištění o existenci subvencování v období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost pokračování subvencovaného dovozu z dotčené země, pokud by byla tato opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(205)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 28 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem.

(206)

Výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšovala stávající objem výroby. Podle údajů CISA výrobní kapacita oceli s barevnou povrchovou úpravou v roce 2013 činila 40 milionů tun (79). Při objemu výroby na úrovni 7,5 milionu tun dosáhlo využití kapacity jen přibližně 20 %. Pokud by opatření byla zrušena, čínští výrobci měli dostatečnou volnou kapacitu, odhadovanou na 32,5 milionu tun, aby subvencovanou ocelí s organickým povlakem zaplavili trh Unie, kde spotřeba činí 4,5 milionu tun.

(207)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, disponují čínští vyvážející výrobci dostatečnou volnou kapacitou, již by mohli využít k výrobě oceli s organickým povlakem na vývoz na trh Unie.

(208)

Opatření na ochranu obchodu před čínským vývozem oceli s organickým povlakem jsou zavedena v Indii, Malajsii, Pákistánu, Turecku a Vietnamu. Komise proto dospěla k závěru, že kdyby byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie.

(209)

Během období přezkumného šetření byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie o 194–338 EUR za tunu oceli s organických povlakem (neboli o 28–59 %) vyšší než ceny na bázi CIF čínského vývozu na pět hlavních vývozních trhů. Byly také o 211–226 EUR za tunu oceli s organickým povlakem (neboli o 31–33 %) vyšší než průměrná cena CIF čínského vývozu do všech třetích zemí (kromě Unie). Čínský vývoz na pět nejdůležitějších vývozních trhů v období přezkumného šetření činil 48 % spotřeby Unie.

(210)

Je proto pravděpodobné, že kdyby byla opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci přesměrují vývoz podstatného objemu oceli s organickým povlakem ze třetích zemí na trh Unie.

(211)

Na základě dostupných údajů dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že subvencování odvětví oceli s organickým povlakem v ČLR přetrvávalo v průběhu posuzovaného období a bude pravděpodobně přetrvávat i v budoucnu.

(212)

Subvencování odvětví oceli s organickým povlakem umožňuje čínským výrobcům udržet jejich výrobní kapacitu na úrovni výrazně přesahující domácí poptávku, a to navzdory zmenšujícím se trhům v Číně i v celosvětovém měřítku.

(213)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení vyrovnávacích opatření by pravděpodobně vedlo k přesměrování subvencovaného dovozu významného objemu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie. Čínská vláda i nadále nabízí odvětví výroby oceli s organickým povlakem různé subvenční programy a Komise došla k závěru, že odvětví oceli s organickým povlakem během období přezkumného šetření řadu z nich využilo.

(214)

Během období přezkumného šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem více než 20 známých výrobců v Unii, někteří z nich byli navzájem ve spojení. Několik z těchto výrobců patřilo k ocelářským skupinám.

(215)

Na základě odpovědí na dotazník předložený výrobcům Unie zařazeným do vzorku a údajů, jež předložil žadatel, byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na 4 752 003 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(216)

Šetření zjistilo, že část výrobního odvětví Unie používá svou výrobu pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování. V zájmu získání co nejúplnějšího obrazu o situaci ve výrobním odvětví Unie byly shromážděny a analyzovány údaje o veškeré činnosti v souvislosti s ocelí s organickým povlakem.

(217)

Stejně jako v původním šetření (462. a 463. bod jeho odůvodnění) se mělo za to, že ekonomické ukazatele jako výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu. Objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny se však zaměřují na situaci převládající na volném trhu (a jsou tedy vyloučeny činnosti pro vlastní spotřebu). Ukazatele újmy tedy byly upraveny o známé použití pro vlastní spotřebu a o prodej v rámci výrobního odvětví Unie a použití pro vlastní spotřebu a prodej v rámci výrobního odvětví Unie byly analyzovány zvlášť.

(218)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozní statistiky na úrovni kódů TARIC, jež používají informace shromážděné na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení, a ii) údajů o objemu prodeje výrobního odvětví Unie (včetně operací souvisejících s vlastní spotřebou) v Unii předložených žadatelem. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, byly porovnávány a v případě potřeby aktualizovány v důsledku inspekcí na místě provedených v jejich prostorách.

(219)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1