29.4.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 113/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/667

ze dne 19. prosince 2018,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 (2), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 (3) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 (4) stanoví mimo jiné data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti u smluv týkajících se kategorií OTC derivátů stanovených v přílohách uvedených nařízení.

(2)

Uvedená nařízení stanovila pozdější datum uplatňování povinnosti clearingu u OTC derivátových smluv uzavřených mezi smluvními stranami, jež jsou součástí téže skupiny, přičemž jedna smluvní strana je usazena ve třetí zemi a druhá smluvní strana je usazena v Unii. Jak je uvedeno v příslušných bodech odůvodnění uvedených nařízení, tato pozdější data byla nezbytná, aby se zajistilo, že tyto OTC derivátové smlouvy nebudou podléhat povinnosti clearingu před přijetím prováděcího aktu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

(3)	Dosud nebyl ve vztahu k povinnosti clearingu přijat žádný prováděcí akt podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Uplatňování povinnosti clearingu u OTC derivátových smluv by proto mělo být po vymezenou dobu nebo do přijetí příslušných prováděcích aktů dále odloženo.

(4)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(5)

Původní pozdější data uplatňování povinnosti clearingu byla v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 sladěna s datem uplatňování povinnosti clearingu u smluvních stran z kategorie 4. Jelikož pozdější data uplatňování povinnosti clearingu je třeba dále odložit, mělo by se toto odložení týkat rovněž subjektů z kategorie 4.

(6)

Vzhledem k původním pozdějším datům uplatňování povinnosti clearingu a s cílem zajistit uplatňování povinnosti clearingu u obchodů uvnitř skupiny v souladu s datem použitelnosti tohoto nařízení by měl tento pozměňující akt vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(8)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uskutečnil k návrhům regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205

V čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Pokud se jedná o smlouvy, jež náleží do určité kategorie OTC derivátů uvedené v příloze a jsou uzavřeny mezi smluvními stranami, které jsou součástí téže skupiny, přičemž jedna smluvní strana je usazena ve třetí zemi a druhá smluvní strana je usazena v Unii, nabývá odchylně od odstavce 1 povinnost clearingu účinnosti:

a)	21. prosince 2020, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení; nebo

pozdějším z níže uvedených dní, pokud bylo v souvislosti s příslušnou třetí zemí přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení:

i)	60 dní ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v souvislosti s příslušnou třetí zemí podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení vstoupí v platnost;

ii)	dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti podle odstavce 1.“

Článek 2

Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592

V čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 se první pododstavec nahrazuje tímto:

a)	21. prosince 2020, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení; nebo

i)	60 dní ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v souvislosti s příslušnou třetí zemí podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení vstoupí v platnost;

ii)	dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti podle odstavce 1.“

Článek 3

Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178

V čl. 3 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 se první pododstavec nahrazuje tímto:

a)	21. prosince 2020, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení; nebo

i)	60 dní ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v souvislosti s příslušnou třetí zemí podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze tohoto nařízení vstoupí v platnost;

ii)	dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti podle odstavce 1.“

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 13).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 ze dne 1. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 103, 19.4.2016, s. 5).

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 ze dne 10. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 195, 20.7.2016, s. 3).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

29.4.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 113/4

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/668

ze dne 15. dubna 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na devátém zasedání konference smluvních stran k zařazení některých chemických látek do přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 a čl. 207 odst. 3 a odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (dále jen „úmluva“) Unie uzavřela rozhodnutím Rady 2006/730/ES (1); úmluva vstoupila v platnost dne 24. února 2004.

(2)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 (2) provádí úmluvu v Unii.

(3)	Podle článku 7 úmluvy může konference smluvních stran zařadit chemické látky do přílohy III úmluvy na doporučení Výboru pro přezkum chemických látek.

(4)

S cílem zajistit dovážejícím stranám ochranu poskytovanou úmluvou a vzhledem k tomu, že jsou splněna všechna relevantní kritéria úmluvy, je nezbytné a vhodné podpořit doporučení Výboru pro přezkum chemických látek, pokud jde o zařazení acetochloru, karbosulfanu, chyrosotilového azbestu, fenthionu (přípravků v ultranízkých objemech (ULV) s obsahem účinné látky 640 g/l nebo vyšším), hexabromcyklododekanu, forátu a kapalných přípravků (emulgovatelného koncentrátu a rozpustného koncentrátu) s obsahem paraquat-dichloridu 276 g/l nebo vyšším, což odpovídá koncentraci iontů paraquatu 200 g/l nebo vyšší, do přílohy III úmluvy. Tyto chemické látky jsou navíc v Unii již zakázány nebo přísně omezeny, a jsou tudíž předmětem vývozních požadavků podle nařízení (EU) č. 649/2012, které přesahují rámec toho, co požaduje úmluva.

(5)	Očekává se, že na devátém zasedání konference smluvních stran budou přijata rozhodnutí o zařazení těchto chemických látek do přílohy III úmluvy.

(6)	Je vhodné stanovit postoj, který má být na devátém zasedání konference smluvních stran zaujat jménem Unie k zařazení některých chemických látek do přílohy III úmluvy, neboť toto zařazení bude pro Unii závazné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Evropské unie na devátém zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, spočívá v podpoře zařazení acetochloru, karbosulfanu, chyrosotilového azbestu, fenthionu (přípravků v ultranízkých objemech (ULV) s obsahem účinné látky 640 g/l nebo vyšším), hexabromcyklododekanu, forátu a kapalných přípravků (emulgovatelného koncentrátu a rozpustného koncentrátu) s obsahem paraquat-dichloridu 276 g/l nebo vyšším, což odpovídá koncentraci iontů paraquatu 200 g/l nebo vyšší, do přílohy III uvedené úmluvy.

Článek 2

Drobné změny postoje uvedeného v článku 1 mohou s ohledem na vývoj na devátém zasedání konference smluvních stran odsouhlasit zástupci Unie bez dalšího rozhodnutí Rady, a to v konzultaci s členskými státy během koordinačních zasedání na místě.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 15. dubna 2019.

Za Radu

předseda

P. DAEA

(1) Rozhodnutí Rady 2006/730/ES ze dne 25. září 2006 o uzavření Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 299, 28.10.2006, s. 23).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60.

29.4.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 113/6

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/669

ze dne 4. dubna 2019,

kterým se mění rozhodnutí ECB/2013/10 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2019/9)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 128 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 16 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská centrální banka přijala dne 19. dubna 2013 rozhodnutí ECB/2013/10 (1), které zavedlo řadu technických norem vztahujících se na současné i budoucí série eurobankovek a které dále upřesnilo některá pravidla a některé postupy týkající se eurobankovek.

(2)	ECB rozhodla provést změny u druhé série eurobankovek, známé jako série Europa. Zmenšuje se šířka (kratší strana) bankovek nominální hodnoty 100 EUR a 200 EUR.

(3)	Rada guvernérů dne 4. května 2016 rozhodla vyřadit bankovku nominální hodnoty 500 EUR ze série Europa.

(4)	Z důvodu přistoupení Chorvatska v roce 2013 je navíc třeba na bankovky nominálních hodnot 50 EUR, 100 EUR a 200 EUR druhé série eurobankovek doplnit zkratku ECB v chorvatštině. Bude doplněna ke grafickému prvku, který zahrnuje zkratky ECB v úředních jazycích Evropské unie.

(5)

V zájmu jednotnosti je třeba prahovou hodnotu pro povinné předkládání dokumentace o původu bankovek a totožnosti klienta, popřípadě skutečného vlastníka ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (2) zvýšit na částku 10 000 EUR. Tímto zvýšením bude uvedená prahová hodnota sladěna s prahovou hodnotou, která podle směrnice (EU) 2015/849 platí pro osoby obchodující se zbožím v případech, kdy provádějí nebo přijímají platby v hotovosti ve výši 10 000 EUR nebo více.

(6)

Je třeba vyjasnit, že výměnu poškozených bankovek lze provést výměnou za bankovky téže hodnoty v jakékoli nominální hodnotě nebo převodem či připsáním takové hodnoty na účet žadatele. Je třeba upřesnit, že poplatek za výměnu pravých bankovek, které byly poškozeny ochranným zařízením proti krádeži, se uplatňuje i v případě, kdy žadatel požaduje, aby národní centrální banka převedla či připsala hodnotu příslušných bankovek na účet.

(7)	Rozhodnutí ECB/2013/10 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny

Rozhodnutí ECB/2013/10 se mění takto:

Článek 1 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Eurobankovky první série sestávají ze sedmi nominálních hodnot eurobankovek od 5 EUR do 500 EUR. Eurobankovky druhé série sestávají ze šesti nominálních hodnot od 5 EUR do 200 EUR. Eurobankovky znázorňují téma „evropské epochy a umělecké slohy“ s těmito základními specifikacemi.

Nominální hodnota (v EUR)	Rozměry (první série)	Rozměry (druhá série)	Převažující barva	Téma
5	120 × 62 mm	120 × 62 mm	šedá	antika
10	127 × 67 mm	127 × 67 mm	červená	románský sloh
20	133 × 72 mm	133 × 72 mm	modrá	gotika
50	140 × 77 mm	140 × 77 mm	oranžová	renesance
100	147 × 82 mm	147 × 77 mm	zelená	baroko a rokoko
200	153 × 82 mm	153 × 77 mm	žlutohnědá	architektura užívající železo a sklo
500	160 × 82 mm	není součástí druhé série	fialová	moderní architektura 20. století“;

v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

zkratky ECB v jednotlivých úředních jazycích Evropské unie;

i)	v případě první série eurobankovek jsou zkratky ECB uvedeny v těchto pěti jazykových variantách: BCE, ECB, EZB, EKT a EKP;

ii)

v případě druhé série eurobankovek jsou zkratky ECB uvedeny 1) u nominálních hodnot 5, 10 a 20 EUR v těchto devíti jazykových variantách: BCE, ECB, ЕЦБ, EZB, EKP, EKT, EKB, BĊE a EBC; 2) u nominálních hodnot 50, 100 a 200 EUR v těchto deseti jazykových variantách: BCE, ECB, ЕЦБ, EZB, EKP, EKT, ESB, EKB, BĊE a EBC;“.

V článku 3 se odst. 2 písm. h) nahrazuje tímto:

„h)

pokud instituce a hospodářské subjekty uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001 v rámci jedné či více transakcí k výměně předkládají poškozené pravé eurobankovky v hodnotě nejméně 10 000 EUR, předloží dokumentaci o původu bankovek a prokáží totožnost klienta, případně skutečného vlastníka ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*1). Tato povinnost je dána, i pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda bylo dosaženo prahové hodnoty 10 000 EUR. Pravidly vymezenými v tomto odstavci nejsou dotčeny případné přísnější požadavky na identifikaci a oznamování, které členské státy zavedly v rámci provedení směrnice (EU) 2015/849.

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“"

V článku 3 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4. Národní centrální banky mohou výměnu provést vydáním hotovosti odpovídající hodnotě bankovek v jakékoli nominální hodnotě, převodem hodnoty bankovek na bankovní účet žadatele, který lze jednoznačně identifikovat pomocí mezinárodního identifikátoru čísla platebního účtu (IBAN), jak je vymezen v čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (*2), nebo připsáním hodnoty bankovek na účet žadatele u národní centrální banky, podle toho, co národní centrální banka považuje za vhodné.

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).“"

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Národní centrální banky účtují institucím a hospodářským subjektům uvedeným v čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1338/2001 poplatek, pokud tyto osoby žádají národní centrální banky v souladu s článkem 3 o výměnu pravých eurobankovek, které byly poškozeny ochranným zařízením proti krádeži. Tento poplatek se uplatní bez ohledu na to, zda národní centrální banka výměnu provádí v hotovosti nebo převodem či připsáním hodnoty bankovek na účet.“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. dubna 2019.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Rozhodnutí ECB/2013/10 ze dne 19. dubna 2013 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

29.4.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 113/11

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/671

ze dne 9. dubna 2019

o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných národními centrálními bankami (přepracované znění) (ECB/2019/7)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1 a 14.3 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Obecné zásady ECB/2014/9 (1) byly dvakrát podstatně změněny. Vzhledem k tomu, že je v nich třeba provést další změny, měly by být tyto obecné zásady v zájmu srozumitelnosti přepracovány.

(2)	K úspěšnému provádění jednotné měnové politiky je třeba, aby Evropská centrální banka (ECB) stanovila obecné zásady, které by měly národní centrální banky dodržovat, když z vlastní iniciativy provádějí operace s aktivy a pasivy; tyto operace by neměly narušovat jednotnou měnovou politiku.

(3)

V zájmu zachování integrity jednotné měnové politiky a s cílem podněcovat k umísťování vládních vkladů na trhu, aby bylo usnadněno řízení likvidity Eurosystému a provádění měnové politiky, musí být stanovena omezení pro úročení vládních vkladů, které národní centrální banky drží jako fiskální agenti v souladu s článkem 21.2 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Zavedení horní meze pro toto úročení na základě sazeb peněžního trhu usnadňuje sledování dodržování zákazu měnového financování ze strany národních centrálních bank, které ECB provádí v souladu s čl. 271 písm. d) Smlouvy.

(4)	S ohledem na specifické institucionální okolnosti má Rada guvernérů za to, že úročení vládních vkladů souvisejících s ozdravným programem nenarušuje jednotnou měnovou politiku v takovém rozsahu jako úročení jiných vládních vkladů.

(5)

I když úročení vkladů, které nejsou vládními vklady, u národních centrálních bank nepodléhá zákazu měnového financování, musí být v zájmu zachování integrity jednotné měnové politiky rovněž upraveno. Vzhledem k různým institucionálním požadavkům se mohou konkrétní horní meze úročení lišit, zejména pokud jde o vklady z vnitřních zdrojů, které lze považovat buď za podobné retailovým účtům, nebo za vklady sloužící administrativním účelům.

(6)

Tyto obecné zásady se nevztahují na transakce, které národní centrální banky provádějí jménem třetích osob a které se nezaznamenávají v rozvaze národních centrálních bank a neovlivňují stav jejich likvidity. Pokud však jde o související organizační záležitosti, měla by se na tyto transakce vztahovat úprava srovnatelná s úpravou stanovenou v těchto obecných zásadách,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Oblast působnosti

Tyto obecné zásady se vztahují na transakce denominované v eurech, kterých se účastní národní centrální banky, a na vklady nesouvisející s měnovou politikou, pokud jsou tyto transakce a vklady zaznamenávány v rozvaze a pokud se nejedná o:

a)	transakce, které národní centrální banky uskutečňují za účelem provádění jednotné měnové politiky na základě rozhodnutí Rady guvernérů;

b)	transakce upravené obecnými zásadami přijatými na základě článku 31.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky;

c)	transakce prováděné a vklady přijímané v souvislosti se službami Eurosystému v oblasti správy rezerv podle obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2018/797 (ECB/2018/14) (2);

d)	operace týkající se poskytování nouzové pomoci v oblasti likvidity ve smyslu dohody o nouzové pomoci v oblasti likvidity.

Článek 2

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

(1)	„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

(2)	„sazbou vkladové facility“ úroková sazba vkladové facility Eurosystému;

(3)

„vkladem“ kladný zůstatek v eurech nebo jiné měně vzniklý z prostředků na účtu u národní centrální banky nebo z dočasných stavů vyplývajících z jiných služeb poskytovaných národní centrální bankou, který zakládá závazek zaznamenaný v rozvaze dotčené národní centrální banky a který musí tato národní centrální banka vyplatit na základě příslušných smluvních nebo zákonných podmínek, včetně jednodenních a termínovaných vkladů;

(4)

„vládou“ všechny veřejné subjekty členského státu nebo veřejné subjekty Unie uvedené v článku 123 Smlouvy, podle výkladu s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3603/93 (3), s výjimkou úvěrových institucí ve veřejném vlastnictví, kterým národní centrální banky a ECB v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků národními centrálními bankami poskytují stejné zacházení jako soukromým úvěrovým institucím;

(5)	„vládními vklady“ vklady nesouvisející s měnovou politikou, které národní centrální banky přijímají od vlády;

(6)

„vládními vklady v souvislosti s ozdravným programem“ vklady:

peněžních prostředků, které Evropský mechanismus stability (ESM), instituce Unie nebo Mezinárodní měnový fond vyplatily vládě členského státu, jehož měnou je euro, v rámci programu finanční podpory Evropské unie a/nebo MMF, jehož smluvní nebo jiná právní úprava vyžaduje, aby vláda členského státu tyto peněžní prostředky vedla na účtu u národní centrální banky daného členského státu;

b)	peněžních prostředků, které odpovídají akumulovanému zisku Eurosystému z držby řeckých státních dluhopisů v rámci programu pro trhy s cennými papíry a které vlády eurozóny převedly na zvláštní účet ESM, nebo

peněžních prostředků, které vláda členského státu, jenž využívá nebo využíval program finanční podpory Evropské unie a/nebo MMF, vede u národní centrální banky daného členského státu a které jsou vyčleněny k vyplacení věřitelům v rámci tohoto programu nebo které musí být podle smluvní nebo jiné právní úpravy týkající se tohoto programu nebo dohledu po ukončení programu vedeny u této národní centrální banky. Výraz „vyčleněné“ pro tyto účely zahrnuje preventivní hotovostní rezervy, které jsou státní pokladny povinny držet podle smluvní či jiné právní úpravy týkající se dohledu po ukončení programu nebo v důsledku vzdání se nároku jedním či více věřiteli v rámci programu finanční pomoci v případě předčasného splacení jinému věřiteli v rámci takového programu.

(7)	„hrubým domácím produktem“ (HDP) hodnota celkové produkce zboží a služeb daného hospodářství po odečtení mezispotřeby a po přičtení čistých daní ě z produktů a dovozu za stanovené období;

(8)

„vklady nesouvisejícími s měnovou politikou“ vklady, které národní centrální banky přijaly od vlád a jiných vnějších zdrojů, a které jsou zaznamenány v jiných položkách rozvahy, než je položka pasiv L2 („Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky“), jak je vymezena v rámci harmonizované rozvahy Eurosystému. Vklady nesouvisející s měnovou politikou z jiných vnějších zdrojů nezahrnují v souladu s rozhodnutím Rady guvernérů účty MMF č. 1 a 2, ani vklady z vnitřních zdrojů, tj. vklady současných nebo bývalých zaměstnanců, poboček nebo dceřiných společností příslušné národní centrální banky, zámořských měnových orgánů, které jsou propojeny s příslušnou národní centrální bankou a nacházejí se v zemích a na územích uvedených v článku 198 Smlouvy;

(9)

„tržní sazbou pro zajištěné vklady“: a) pokud jde o termínované vklady v eurech, index STOXX EUR GC Pooling se srovnatelnou splatností, nebo přestane-li se používat nebo se již nepovažuje za referenční ukazatel, jeho ekvivalent a ii) pokud jde o termínované vklady v jiných měnách než euro, srovnatelná sazba;

(10)	„tržní sazbou pro jednodenní nezajištěné vklady“: a) pokud jde o jednodenní vklady v eurech, sazba EONIA (euro overnight index average rate) nebo, po ukončení používání sazby EONIA, sazba €STR (euro short-term rate) a b) pokud jde o jednodenní vklady v jiných měnách než euro, srovnatelná sazba;

(11)	„přímou transakcí“ nákup, prodej nebo splacení cenného papíru, který je zaznamenán v jiné položce rozvahy, než je položka aktiv A7.1 („Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“), jak je vymezena v rámci harmonizované rozvahy Eurosystému;

(12)	„cennými papíry“ tyto druhy cenných papírů: a) dluhové cenné papíry; b) kótované akcie a c) akcie nebo podílové listy investičních fondů;

(13)

„obchodem zajišťujícím financování“ transakce, která odpovídá definici uvedené v čl. 3 bodě 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (4) a která se týká cenných papírů zaznamenaných v jiné položce rozvahy, než je položka aktiv A7.1 („Cenné papíry držené pro účely měnové politiky“), jak je vymezena v rámci harmonizované rozvahy Eurosystému, a kterou je buď:

a)	„půjčka“, tj. obchod zajišťující financování, při kterém národní centrální banka poskytuje cenné papíry, nebo

b)	„výpůjčka“, tj. obchod zajišťující financování, při kterém národní centrální banka přijímá cenné papíry;

(14)	„dvoustranou dohodou o likviditě“ dohoda, kterou národní centrální banka uzavře s centrální bankou mimo eurozónu nebo s měnovým orgánem za účelem provádění transakcí výměny hotovosti v eurech za nehotovostní zajištění denominované v eurech.

Článek 3

Organizační otázky

1. Národní centrální banky přijmou vhodná opatření s cílem umožnit protistranám rozlišit transakce, jejichž provádění je upraveno těmito obecnými zásadami, a transakce, které národní centrální banky uskutečňují při provádění jednotné měnové politiky.

2. Národní centrální banky přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby při provádění transakcí upravených těmito obecnými zásadami nebyly využívány důvěrné informace o měnové politice.

3. Národní centrální banky přijmou podobná opatření jako ta, která jsou uvedena v odstavcích 1 a 2, též ve vztahu k transakcím, které národní centrální banky provádějí jménem třetích osob a které se nezaznamenávají v rozvaze národních centrálních bank a neovlivňují stav jejich likvidity.

4. Národní centrální banky ECB každoročně informují o opatřeních, která zavedly v souladu s tímto článkem.

Článek 4

Omezení úročení vkladů nesouvisejících s měnovou politikou

1. Pro úročení vládních vkladů platí tyto horní meze:

a)	v případě jednodenních vkladů tržní sazba pro jednodenní nezajištěné vklady; v případě termínovaných vkladů tržní sazba pro zajištěné vklady se srovnatelnou splatností, nebo není-li k dispozici, tržní sazba pro jednodenní nezajištěné vklady.

v jakýkoli kalendářní den se celková částka vládních vkladů u národní centrální banky, kromě vládních vkladů v souvislosti s ozdravným programem, v rozsahu, ve kterém přesahuje vyšší z částek: i) ekvivalent 200 miliónů EUR, nebo ii) 0,04 % HDP členského státu, v němž má národní centrální banka sídlo, úročí maximálně v této výši:

v případě vkladů v eurech:

i.	je-li sazba vkladové facility v příslušný kalendářní den nula procent nebo vyšší, úrokovou sazbou nula procent;

ii.	je-li sazba vkladové facility v příslušný kalendářní den záporná, úrokovou sazbou, která nesmí být vyšší než sazba vkladové facility.

v případě vkladů v jiných měnách: pro danou měnu se uplatní přístup srovnatelný s přístupem stanoveným pro vklady v eurech v bodě 1 podbodech i. a ii.

Pro účely stanovení prahové hodnoty uvedené v tomto bodě se HDP zakládá na výroční podzimní hospodářské prognóze zveřejněné Evropskou komisí v předchozím roce. Každá národní centrální banka rozhodne o přiřazení různých vládních vkladů pod nebo nad prahovou hodnotu.

c)	Je-li v určitý kalendářní den sazba podle písmene b) vyšší než příslušná tržní sazba uvedená v písmeni a), úročí se všechny vládní vklady touto tržní sazbou.

d)	Vládní vklady v souvislosti s ozdravným programem se úročí sazbami uvedenými v písmeni a) nebo sazbou nula procent, podle toho, která sazba je vyšší, avšak nezapočítávají se do prahové hodnoty uvedené v písmeni b).

2. Při úročení vkladů nesouvisejících s měnovou politikou, které nejsou vládními vklady, se zohledňují zásady proporcionality, tržní neutrality a rovného zacházení. Úročení vkladů nesouvisejících s měnovou politikou, které jsou denominovány v eurech a které nejsou vládními vklady, nesmí překročit sazbu vkladové facility.

3. Záporná úroková sazba zakládá platební povinnost držitele vkladu vůči příslušné národní centrální bance včetně práva této národní centrální banky odpovídajícím způsobem zatížit příslušný vkladový účet.

Článek 5

Povinnosti ex ante

1. Národní centrální banky ECB ex ante vykazují celkový čistý účinek transakcí, na které se vztahují tyto obecné zásady, na likviditu v kontextu obecného rámce Eurosystému pro řízení likvidity. Národní centrální banky kromě toho pomocí vhodných opatření zajistí, aby tyto transakce neměly vliv na likviditu, který nelze přesně odhadnout.

2. Pokud transakce, na které se vztahují tyto obecné zásady a které národní centrální banka provádí z vlastní iniciativy, mají čistý účinek na likviditu ke dni vypořádání ve výši přesahující 500 miliónů EUR, požádají národní centrální banky ECB o předchozí souhlas.

3. Před uzavřením dvoustranné dohody o likviditě požádají národní centrální banky Radu guvernérů o předchozí souhlas.

Článek 6

Vykazování ex post

Národní centrální banky vykazují ECB ex post jednou za kalendářní čtvrtletí informace o:

a)	přímých transakcích;

b)	obchodech zajišťujících financování;

c)	průměrném zůstatku vkladů nesouvisejících s měnovou politikou, které byly uskutečněny nebo evidovány v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Článek 7

Sledování

1. ECB připraví jednou ročně hodnocení provádění těchto obecných zásad v předchozím roce a předloží je Radě guvernérů.

2. Kromě prahové hodnoty pro denní souhrnný čistý účinek na likviditu podle čl. 5 odst. 2 může ECB za výjimečných okolností stanovit a uplatňovat v průběhu určitého časového období další prahové hodnoty pro transakce národních centrálních bank, na které se vztahují tyto obecné zásady.

3. Pokud se na základě vykazování ukáže, že transakce, na které se vztahují tyto obecné zásady, nejsou v souladu s požadavky jednotné měnové politiky, může ECB vydat konkrétní pokyny ohledně postupů příslušných národních centrálních bank při správě aktiv a pasiv.

Článek 8

Důvěrnost

Se všemi informacemi a údaji, k jejichž výměně dochází v souvislosti s těmito obecnými zásadami, se zachází jako s důvěrnými.

Článek 9

Zrušení

1. Obecné zásady ECB/2014/9 ve znění obecných zásad uvedených v příloze I se zrušují s účinkem od 1. října 2019.

2. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 10

Nabytí účinku a provádění

1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.

2. Národní centrální banky přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 1. října 2019. Nejpozději do 1. července 2019 informují ECB o textech a prostředcích týkajících se opatření uvedených v čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 a v čl. 5 odst. 2.

Článek 11

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 9. dubna 2019.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) Obecné zásady ECB/2014/9 ze dne 20. února 2014 o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných národními centrálními bankami (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 56).

(2) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2018/797 ze dne 3. května 2018 o poskytování služeb správy rezerv v eurech prostřednictvím Eurosystému centrálním bankám a zemím mimo eurozónu a mezinárodním organizacím (ECB/2018/14) (Úř. věst. L 136, 1.6.2018, s. 81).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 3603/93 ze dne 13. prosince 1993, kterým se upřesňují definice pro použití zákazů uvedených v článcích 104 a 104b Smlouvy (Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

PŘÍLOHA I

Zrušené obecné zásady a seznam jejich následných změn

(ve smyslu článku 9)

Obecné zásady Evropské centrální banky

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/22 (1)

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/1575 (ECB/2015/28) (2)

(1) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/22 ze dne 5. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/9 o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných národními centrálními bankami (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 118).

(2) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/1575 ze dne 4. září 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/9 o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných národními centrálními bankami (Úř. věst. L 245, 22.9. 2015, s. 13).

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Obecné zásady ECB/2014/9	Tyto obecné zásady
Čl. 1 odst. 1	Článek 1
Čl. 1 odst. 2
Čl. 1 odst. 3
Čl. 1 odst. 4
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4
Čl. 5 odst. 1 písm. a) a b)	Čl. 4 odst. 1 písm. a)
Čl. 5 odst. 2	Čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 4 odst. 3
Čl. 5 odst. 3	Čl. 4 odst. 1 písm. d)
Čl. 6 odst. 1	Čl. 5 odst. 1
Čl. 6 odst. 2	Článek 6
Čl. 6 odst. 3	Čl. 7 odst. 3
Čl. 7 odst. 1	Čl. 5 odst. 2
Čl. 7 odst. 2	Čl. 7 odst. 2
Čl. 7 odst. 3
Článek 8
Čl. 9 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 9 odst. 2
Článek 10	Článek 8
Článek 11
Článek 12	Článek 10
Článek 13	Článek 11

29.4.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 113/18

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274 ze dne 11. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení a oznámení, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561

( Úřední věstník Evropské unie L 58 ze dne 28. února 2018 )

Strana 64, čl. 1 písm. d):

místo:

„d)	povinné deklarace“,

má být:

„d)	povinná prohlášení“.

Strana 64, čl. 2 odst. 2:

místo:

„2. Povolení pro výsadbu vína uvedená v odstavci 1 se týkají nové výsadby, opětovné výsadby a práv na výsadbu, která mají být převedena.“,

má být:

„2. Povolení pro výsadbu révy uvedená v odstavci 1 se týkají nové výsadby, opětovné výsadby a práv na výsadbu, která mají být převedena.“

Strana 68, článek 12 odst. 2 první pododstavec:

místo:

„2. Certifikace se provádějí formou náhodných kontrol v souladu s články 36 a 37 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 a kapitoly VI tohoto nařízení.“,

má být:

„2. Certifikace se provádějí formou náhodných kontrol a kontrol založených na analýze rizika v souladu s články 36 a 37 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 a kapitoly VI tohoto nařízení.“

Strana 68, čl. 13 odst. 1 první pododstavec návětí:

místo:

„1. Hospodářské subjekty, po nichž se požaduje vedení evidenční knihy vstupů a výstupů (v této kapitole jen „referenční kniha“), musí zaznamenávat:“,

má být:

„1. Hospodářské subjekty, po nichž se požaduje vedení evidenční knihy vstupů a výstupů (v této kapitole jen „evidenční kniha“), musí zaznamenávat:“.

Strana 68, čl. 13 odst. 1 první pododstavec písm. c):

místo:

„c)	operace uvedené v článku 29 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, jsou-li prováděny mimo jejich prostory.“,

má být:

„c)	operace uvedené v článku 29 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, jsou-li prováděny v jejich prostorách.“

Strana 68, čl. 13 odst. 2 první pododstavec písm. a):

místo:

„a)	očíslované listy v pevné vazbě;“,

má být:

„a)	průběžně očíslované listy v pevné vazbě;“.

Strana 69, čl. 15 odst. 2:

místo:

„2. Označení vín uvedených v bodech 1 až 9, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, které je zapsáno v evidenčních knihách vedených hospodářskými subjekty, obsahuje nepovinné údaje uvedené v článku 120 uvedeného nařízení za předpokladu, že jsou nebo mají být uvedeny na etiketě.“,

má být:

„2. V případě vín uvedených v bodech 1 až 9, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se v evidenčních knihách vedených hospodářskými subjekty zapisují nepovinné údaje uvedené v článku 120 uvedeného nařízení za předpokladu, že jsou nebo mají být uvedeny na etiketě.“

Strana 70, čl. 16 odst. 1 návětí:

místo:

„1. U každého z operací uvedených v článku 29 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 musí evidenční kniha uvádět:“,

má být:

„1. U každé z operací uvedených v článku 29 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 musí evidenční kniha uvádět:“.

Strana 72, čl. 22 odst. 1:

místo:

„1. Prohlášení o produkci uvedené v článku 31 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 týkající se produkce v probíhajícím vinařském roce překládají producenti každý rok nejpozději 15. ledna. Členské státy mohou stanovit dřívější termín nebo, v případě pozdních sběrů a specifických vinařských výrobků, datum nepřekračující 1. březen.“,

má být:

„1. Prohlášení o produkci uvedené v článku 31 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 týkající se produkce v probíhajícím vinařském roce předkládají producenti každý rok nejpozději 15. ledna. Členské státy mohou stanovit dřívější termín nebo, v případě pozdních sklizní a specifických vinařských výrobků, datum nepřekračující 1. březen.“

Strana 77, článek 35, nadpis a odstavec 1:

místo:

„Uchovávání průvodních dokladů, údajů a rejstříků

1. Doprovodné dokumenty a jejich kopie musí být uchovávány po dobu nejméně pěti let od konce kalendářního roku, v němž byly vystaveny.“,

má být:

„Uchovávání průvodních dokladů, údajů a evidenčních knih

1. Průvodní doklady a jejich kopie musí být uchovávány po dobu nejméně pěti let od konce kalendářního roku, v němž byly vystaveny.“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 113

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 29. dubna 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/667 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 za účelem odložení data pozdějšího uplatňování povinnosti clearingu u určitých OTC derivátových smluv ( 1 )	1
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/668 ze dne 15. dubna 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na devátém zasedání konference smluvních stran k zařazení některých chemických látek do přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu	4
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/669 ze dne 4. dubna 2019, kterým se mění rozhodnutí ECB/2013/10 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2019/9)	6
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/670 ze dne 9. dubna 2019, kterým se mění rozhodnutí ECB/2014/8 o zákazu měnového financování a úročení vládních vkladů národními centrálními bankami (ECB/2019/8)	9
		OBECNÉ ZÁSADY
	*	Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2019/671 ze dne 9. dubna 2019 o domácích operacích správy aktiv a pasiv prováděných národními centrálními bankami (přepracované znění) (ECB/2019/7)	11

		Opravy
	*	Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274 ze dne 11. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení a oznámení, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 ( Úř. věst. L 58, 28.2.2018 )	18