ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 96 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 62 |
|
|
Opravy |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/548
ze dne 2. dubna 2019,
kterým se schvaluje změna specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Piemonte“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Piemonte“, kterou podala Itálie v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(2) |
V souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila Komise žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(4) |
V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto měla být změna specifikace schválena. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace názvu „Piemonte“ (CHOP) zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. dubna 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/3 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/549
ze dne 2. dubna 2019,
kterým se schvaluje změna specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Cataluña“/„Catalunya“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Cataluña“/„Catalunya“, kterou podalo Španělsko v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(2) |
V souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila Komise žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(4) |
V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto měla být změna specifikace schválena. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace názvu „Cataluña“/„Catalunya“ (CHOP) zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. dubna 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/4 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/550
ze dne 2. dubna 2019,
kterým se schvaluje změna specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Tierra de León“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Tierra de León“, kterou podalo Španělsko v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. Předmětná změna zahrnuje změnu názvu z „Tierra de León“ na „León“. |
(2) |
V souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 (2) zveřejnila Komise žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie. |
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(4) |
V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by proto měla být změna specifikace schválena. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace názvu „Tierra de León“ (CHOP) zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. dubna 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/5 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/551
ze dne 3. dubna 2019,
kterým se schvaluje změna specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Graves supérieures“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Graves supérieures“, kterou Francie podala v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(2) |
Komise zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(4) |
Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Graves supérieures“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 3. dubna 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/6 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/552
ze dne 4. dubna 2019,
kterým se mění přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o maximální limity reziduí pro azoxystrobin, bicyklopyron, chlormekvat, cyprodinil, difenokonazol, fenpropimorf, fenpyroximát, fluopyram, fosetyl, isoprothiolan, isopyrazam, oxamyl, prothiokonazol, spinetoram, trifloxystrobin a triflumezopyrim v některých produktech nebo na jejich povrchu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 6. července 2018 přijala Komise pro Codex Alimentarius nové maximální limity reziduí stanovené Codexem (CXL) pro azoxystrobin, bicyklopyron, chlormekvat, cyprodinil, difenokonazol, fenazachin, fenpropimorf, fenpyroximát, flonikamid, fluopyram, flupyradifuron, fosetyl, imazamox, imazapyr, isoprothiolan, isopyrazam, oxamyl, pikoxystrobin, prothiokonazol, chinklorak, saflufenacil, spinetoram, tebukonazol, trifloxystrobin a triflumezopyrim (2). |
(2) |
Maximální limity reziduí (MLR) pro uvedené látky byly stanoveny v přílohách II a III nařízení (ES) č. 396/2005 s výjimkou bicyklopyronu a triflumezopyrimu, pro které nebyly stanoveny žádné zvláštní MLR, ani tyto látky nebyly zahrnuty v příloze IV uvedeného nařízení, proto se používá standardní hodnota 0,01 mg/kg stanovená v čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. |
(3) |
V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (3), pokud existují nebo se právě dokončují mezinárodní normy, vezmou se při vytváření nebo přizpůsobení potravinového práva v úvahu, s výjimkou případů, kdy by tyto normy nebo dotyčné části těchto norem byly neúčinným nebo nevhodným prostředkem pro dosažení oprávněných cílů potravinového práva, případů vědecky odůvodněných nebo případů, kdy by tyto normy zajišťovaly úroveň ochrany jinou, než je úroveň považovaná v Unii za odpovídající. Kromě toho má Unie v souladu s čl. 13 písm. e) uvedeného nařízení podporovat soulad mezinárodních technických norem a potravinového práva a současně zajišťovat, aby nedocházelo ke snížení vysoké úrovně ochrany přijaté v Unii. |
(4) |
Unie předložila Výboru Codexu pro rezidua pesticidů výhradu (4) ohledně CXL navrhovaných pro tyto kombinace pesticidů/produktů: bicyklopyron (poživatelné droby savců); difenokonazol (jádrové ovoce; rýže); fenazachin (všechny produkty); fenpropimorf (banány); fenpyroximát (hrušky; okurky salátové; melouny cukrové; paprika setá; kávová zrna; citrusové plody; živočišné produkty); flonikamid (všechny produkty); fluopyram (mléko; rýže; suchý hrách); flupyradifuron (všechny produkty); imazamox (všechny produkty); imazapyr (všechny produkty); oxamyl (okurky salátové; tykev obecná); pikoxystrobin (všechny produkty); chinklorak (všechny produkty); saflufenacil (všechny produkty); spinetoram (avokádo; švestky; živočišné produkty); tebukonazol (všechny produkty); trifloxystrobin (zelí hlávkové). |
(5) |
CXL pro azoxystrobin, bicyklopyron, chlormekvat, cyprodinil, difenokonazol, fenpropimorf, fenpyroximát, fluopyram, fosetyl, isoprothiolan, isopyrazam, oxamyl, prothiokonazol, spinetoram, trifloxystrobin a triflumezopyrim, které nejsou uvedeny ve 4. bodě odůvodnění, by měly být proto zahrnuty do nařízení (ES) č. 396/2005 jako MLR, s výjimkou případů, kdy se týkají produktů, které nejsou uvedeny v příloze I uvedeného nařízení, nebo kdy jsou stanoveny na nižší úrovni než současné MLR. Uvedené CXL jsou pro spotřebitele v Unii bezpečné (5). |
(6) |
V rámci postupu za účelem povolení použití přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku fosfonát draselný k ošetření ostružin, malin, borůvek, rybízu, angreštu a bezu černého/bezinek byla podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005 podána žádost o změnu stávajících MLR pro fosetyl. |
(7) |
V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005 dotčený členský stát tuto žádost vyhodnotil a předložil Komisi hodnotící zprávu. |
(8) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) žádost a hodnotící zprávu posoudil, přičemž zkoumal zejména rizika pro spotřebitele a případně pro zvířata, a k navrhovaným MLR vydal odůvodněné stanovisko (6). Úřad stanovisko předal žadateli, Komisi a členskému státu a zpřístupnil jej veřejnosti. |
(9) |
Úřad dospěl k závěru, že všechny požadavky na údaje byly splněny a že úpravy MLR, o které žadatel žádá, jsou přijatelné z hlediska bezpečnosti spotřebitele na základě hodnocení expozice spotřebitelů u 27 konkrétních evropských skupin spotřebitelů. Úřad zohlednil nejnovější informace o toxikologických vlastnostech dané látky. Ani celoživotní expozice této látce prostřednictvím konzumace všech potravinářských produktů, které ji mohou obsahovat, ani krátkodobá expozice v důsledku vysoké konzumace příslušných produktů neprokázaly riziko, že by mohl být překročen přijatelný denní příjem nebo akutní referenční dávka. |
(10) |
Na základě odůvodněného stanoviska úřadu a s přihlédnutím k faktorům významným pro danou záležitost splňují příslušné změny MLR požadavky čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005. |
(11) |
Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy II a III nařízení (ES) č. 396/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. dubna 2019.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.
(2) http://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/sh-proxy/en/?lnk=1&url=https%253A%252F%252Fworkspace.fao.org%252Fsites%252Fcodex%252FMeetings%252FCX-701-41%252FReport%252FFINAL%252FREP18_CACe.pdf.
Společný program FAO/WHO týkající se potravinových norem, Komise pro Codex Alimentarius. Dodatek II. Čtyřicáté první zasedání. Řím, Itálie, 2. až 6. července 2018.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(4) Připomínky Unie k oběžníku Codexu Alimentarius CL 2018/39-PR: https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/codex_cac_41_cl_2018-39-pr.pdf.
(5) Scientific support for preparing an EU position in the 50th Session of the Codex Committee on Pesticide Residues (CCPR). EFSA Journal 2018; 16(7):5306.
(6) Vědecké zprávy EFSA jsou k dispozici na internetové adrese: http://www.efsa.europa.eu:
Reasoned opinion on the modification of the existing maximum residue levels for potassium phosphonates in certain berries and small fruits. EFSA Journal 2018; 16(9):5411.
PŘÍLOHA
Přílohy II a III nařízení (ES) č. 396/2005 se mění takto:
1) |
V příloze II se sloupce pro azoxystrobin, chlormekvat, cyprodinil, fenpropimorf, fenpyroximát, oxamyl, prothiokonazol a trifloxystrobin nahrazují tímto: „Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)
|
2) |
V příloze III se část A mění takto:
|
(*1) Mez stanovitelnosti
(1) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(*2) Mez stanovitelnosti
(2) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.
(*3) Mez stanovitelnosti
(3) Pokud jde o úplný seznam produktů rostlinného a živočišného původu, na něž se vztahují MLR, je třeba odkázat k příloze I.“
DOPORUČENÍ
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/50 |
DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2019/553
ze dne 3. dubna 2019
o kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky
(oznámeno pod číslem C(2019) 2400)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropské odvětví energetiky prochází důležitým přechodem na dekarbonizované hospodářství, přičemž se snaží zajistit bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost. V rámci této transformace energetiky a související decentralizace výroby energie z obnovitelných zdrojů proměňuje technologický pokrok, integrace odvětví a digitalizace elektrickou síť Evropy v „inteligentní síť“. Zároveň přináší nová rizika, jelikož digitalizace čím dál více vystavuje energetický systém kybernetickým útokům a incidentům, které mohou ohrozit bezpečnost dodávek energie. |
(2) |
Přijetí všech osmi legislativních návrhů (1) v balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, jehož významnou součástí je i správa energetické unie, umožňuje vytvořit pro digitální transformaci odvětví energetiky příznivé podmínky. Rovněž uznává důležitost kybernetické bezpečnosti v tomto odvětví. Zejména přepracované znění nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (2) upravuje přijímání technických pravidel pro elektřinu, jako je kodex sítě pro odvětvová pravidla týkající se aspektů kybernetické bezpečnosti v rámci přeshraničních toků elektřiny, pro společné minimální požadavky, plánování, monitorování, podávání zpráv a krizové řízení. Nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny (3) se obecně řídí přístupem zvoleným v nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu (4), přičemž klade důraz na to, že je třeba řádně posoudit všechna rizika, včetně rizik spojených s kybernetickou bezpečností, a navrhuje přijetí opatření za účelem prevence a zmírnění těchto zjištěných rizik. |
(3) |
Když Komise přijala v roce 2013 strategii kybernetické bezpečnosti EU (5), určila jako prioritu posílení kybernetické odolnosti Unie. Jedním z klíčových výstupů této strategie je směrnice o bezpečnosti sítí a informací (6), která byla přijata v červenci 2016. Tato směrnice coby první horizontální právní předpis EU týkající se kybernetické bezpečnosti posiluje celkovou úroveň kybernetické bezpečnosti v Unii, a to rozvojem vnitrostátních schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti, prohloubením spolupráce na úrovni EU a zavedením povinností v oblasti bezpečnosti a hlášení incidentů pro společnosti označené jako „provozovatelé základních služeb“. Hlášení incidentů je povinné v klíčových odvětvích, mezi něž patří i odvětví energetiky. |
(4) |
Při provádění opatření pro zajištění připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti by příslušné zúčastněné strany, včetně provozovatelů základních služeb v energetice určených podle směrnice o bezpečnosti sítí a informací, měly zohlednit horizontální pokyny vydané skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, jež byla zřízena podle článku 11 směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Skupina pro spolupráci, která je tvořena zástupci členských států, Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a Komise, přijala pokyny týkající se bezpečnostních opatření a hlášení incidentů. V červnu 2018 skupina zahájila zvláštní oblast činností týkající se energetiky. |
(5) |
Společné sdělení o kybernetické bezpečnosti z roku 2017 (7) uznává význam úvah a požadavků na úrovni EU specifických pro daná odvětví, včetně odvětví energetiky. Kybernetická bezpečnost a možné důsledky pro politiky byly v Unii v posledních letech předmětem komplexní diskuse. Díky tomu v současné době stoupá povědomí o tom, že jednotlivá hospodářská odvětví čelí specifickým otázkám v oblasti kybernetické bezpečnosti, a že tedy musí vytvořit své vlastní odvětvové přístupy v širším kontextu obecných strategií kybernetické bezpečnosti. |
(6) |
Klíčovými prvky v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou důvěra a sdílení informací. Cílem Komise je zintenzivnit sdílení informací mezi příslušnými zúčastněnými stranami, a to pořádáním specializovaných akcí, například jednání u kulatého stolu na vysoké úrovni o kybernetické bezpečnosti v energetice, které se uskutečnilo v březnu 2017 v Římě, a konference na vysoké úrovni o kybernetické bezpečnosti v energetice, která se uskutečnila v říjnu 2018 v Bruselu. Komise rovněž chce zlepšit spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami a specializovanými subjekty, jako je evropské středisko pro sdílení a analýzu informací v energetice. |
(7) |
Nařízení o agentuře ENISA, Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost, a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („nařízení o aktu o kybernetické bezpečnosti“) (8) posílí mandát Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost, aby lépe podporovala členské státy v boji proti kybernetickým bezpečnostním hrozbám a útokům. Rovněž vytváří evropský rámec v oblasti kybernetické bezpečnosti pro certifikaci produktů, procesů a služeb, který bude platný v celé EU a má zvláštní význam pro odvětví energetiky. |
(8) |
Komise předložila doporučení (9), které se zabývá riziky v 5. generaci síťových technologií (5G) a stanoví za tímto účelem pokyny týkající se vhodné analýzy rizik a opatření k řízení rizik na vnitrostátní úrovni, vytvoření koordinované evropské analýzy rizik a zavedení procesu vypracování společné sady nástrojů s osvědčenými opatřeními k řízení rizik. Sítě 5G budou po svém zavedení páteří široké škály služeb nezbytných pro fungování vnitřního trhu a základních společenských a hospodářských funkcí, jako je energetika. |
(9) |
Toto doporučení by mělo členským státům a příslušným zúčastněným stranám, zejména provozovatelům sítí a dodavatelům technologií, poskytnout orientační vodítko k dosažení vyšší úrovně kybernetické bezpečnosti s ohledem na zvláštní požadavky na práci v reálném čase identifikované v odvětví energetiky, kaskádové efekty a kombinaci starších a moderních technologií. Cílem těchto pokynů je pomoci zúčastněným stranám dbát na zvláštní požadavky odvětví energetiky při provádění mezinárodně uznávaných norem v oblasti kybernetické bezpečnosti. (10) |
(10) |
Komise má v úmyslu toto doporučení pravidelně přezkoumávat na základě pokroku dosaženého v celé Unii a v konzultaci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami. Komise se bude i nadále snažit o posílení kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky, zejména prostřednictvím skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, která zajistí strategickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy v oblasti kybernetické bezpečnosti, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
PŘEDMĚT
1) |
Toto doporučení uvádí hlavní problémy týkající se kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky (požadavky na práci v reálném čase, kaskádové efekty a kombinace starších a moderních technologií) a určuje hlavní akce pro provádění příslušných opatření pro zajištění připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky. |
2) |
Při uplatňování tohoto doporučení by členské státy měly vybízet příslušné zúčastněné strany, aby rozvíjely znalosti a dovednosti týkající se kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky. Členské státy by rovněž měly v příslušných případech začlenit tyto úvahy do svého vnitrostátního kybernetického bezpečnostního rámce, zejména prostřednictvím strategií a právních a správních předpisů. |
POŽADAVKY SOUČÁSTÍ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY NA PRÁCI V REÁLNÉM ČASE
3) |
Členské státy by měly zajistit, aby příslušné zúčastněné strany, především provozovatelé energetických sítí a dodavatelé technologií, a zejména provozovatelé základních služeb určení podle směrnice o bezpečnosti sítí a informací, prováděly příslušná opatření pro zajištění připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež souvisejí s požadavky na práci v reálném čase v odvětví energetiky. Některé prvky energetického systému musejí pracovat „v reálném čase“, tj. reagovat na povely během několika milisekund; v důsledku toho je zavádění opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti z důvodu nedostatku času obtížné, či dokonce nemožné. |
4) |
Provozovatelé energetických sítí by zejména měli:
|
5) |
V příslušných případech by provozovatelé energetických sítí rovněž měli:
|
KASKÁDOVÉ EFEKTY
6) |
Členské státy by měly zajistit, aby příslušné zúčastněné strany, především provozovatelé energetických sítí a dodavatelé technologií, a zejména provozovatelé základních služeb určení podle směrnice o bezpečnosti sítí a informací, prováděly příslušná opatření pro zajištění připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež souvisejí s kaskádovými efekty v odvětví energetiky. Elektrické soustavy a plynovody jsou v Evropě silně propojené a kybernetický útok, který by způsobil výpadek nebo narušení v jedné části energetického systému, by mohl vyvolat dalekosáhlé kaskádové efekty v dalších částech systému. |
7) |
Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly zhodnotit vzájemnou závislost a kritičnost výroby energie a systémů založených na flexibilní poptávce, přenosových a distribučních rozvoden a vedení a přidružených ovlivněných zúčastněných stran (včetně přeshraničních situací) v případě úspěšného kybernetického útoku nebo incidentu. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby provozovatelé energetických sítí měli zaveden rámec pro komunikaci se všemi klíčovými zúčastněnými stranami za účelem sdílení varovných signálů a spolupráce na krizovém řízení. Měly by být zavedeny strukturované komunikační kanály a dohodnuté formáty za účelem sdílení citlivých informací se všemi relevantními zúčastněnými stranami, týmy CSIRT a příslušnými orgány. |
8) |
Provozovatelé energetických sítí by zejména měli:
|
STARŠÍ A MODERNÍ TECHNOLOGIE
9) |
Členské státy by měly zajistit, aby příslušné zúčastněné strany, především provozovatelé energetických sítí a dodavatelé technologií, a zejména provozovatelé základních služeb určení podle směrnice o bezpečnosti sítí a informací, prováděly příslušná opatření pro zajištění připravenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jež souvisejí s kombinací starších a moderních technologií v odvětví energetiky. V dnešním energetickém systému souběžně existují dva různé druhy technologií: starší technologie s životností od 30 do 60 let projektovaná dříve, než se začala zohledňovat kybernetická bezpečnost, a moderní vybavení, které odráží moderní digitalizaci a inteligentní zařízení. |
10) |
Při uplatňování tohoto doporučení by členské státy měly podněcovat provozovatele energetických sítí a dodavatele technologií, aby se vždy, kdy je to možné, řídili příslušnými mezinárodně uznávanými normami, jež se týkají kybernetické bezpečnosti. Zúčastněné strany a zákazníci by pak měli přijmout přístup zaměřený na kybernetickou bezpečnost při připojování zařízení do sítě. |
11) |
Dodavatelé technologií by měli zejména poskytovat vyzkoušená řešení bezpečnostních problémů ve starších nebo nových technologiích, a to zdarma a jakmile je příslušný bezpečnostní problém zjištěn. |
12) |
Provozovatelé energetických sítí by zejména měli:
|
SLEDOVÁNÍ
13) |
Členské státy by měly do 12 měsíců od přijetí tohoto doporučení a poté každé dva roky podrobně informovat Komisi o stavu provádění tohoto doporučení prostřednictvím skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací. |
PŘEZKUM
14) |
Komise na základě informací předložených členskými státy přezkoumá provádění tohoto doporučení a v příslušných případech po konzultaci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami posoudí, zda jsou nutná další opatření. |
URČENÍ
15) |
Toto doporučení je určeno členským státům. |
V Bruselu dne 3. dubna 2019.
Za Komisi
Miguel ARIAS CAÑETE
člen Komise
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75). Evropský parlament potvrdil politické dohody dosažené s Radou ohledně návrhů na uspořádání trhu s elektřinou (nařízení o rizikové připravenosti, nařízení o agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), směrnice o elektřině a nařízení o elektřině) na plenárním zasedání v březnu 2019. Formální přijetí Radou se očekává v dubnu, brzy poté bude následovat zveřejnění právního textu v Úředním věstníku.
(2) COM(2016) 861 final.
(3) COM(2016) 862 final.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).
(5) JOIN(2013) 1.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).
(7) JOIN(2017) 450.
(8) Evropský parlament přijal akt o kybernetické bezpečnosti v březnu 2019. Formální přijetí Radou se očekává v dubnu, brzy poté bude následovat zveřejnění právního textu v Úředním věstníku.
(9) C(2019) 2335.
(10) Mezinárodní organizace pro normalizaci zveřejnily různé normy v oblasti kybernetické bezpečnosti (ISO/IEC 27000: Informační technologie) a řízení rizik (ISO/IEC 31000: Management rizik). V říjnu 2017 byla jako součást řady ISO/IEC 27000 vydána zvláštní norma pro odvětví energetiky (ISO/IEC 27019: Řízení bezpečnosti informací pro odvětví energetických podniků).
Opravy
5.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 96/55 |
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446
( Úřední věstník Evropské unie L 69 ze dne 15. března 2016 )
Strana 7, článek 13:
místo:
„6. Pokud schválený vydavatel používá zvláštní razítko uvedené v čl. 129a odst. 2 písm. e) bodě ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, je otisk razítka schválen celními orgány a odpovídá vzoru uvedenému v kapitole II části II přílohy 72-04 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446. Použijí se oddíly 23 a 23.1 přílohy 72-04 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.“,
má být:
„6. Pokud schválený vydavatel používá zvláštní razítko uvedené v čl. 128a odst. 2 písm. e) bodě ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, je otisk razítka schválen celními orgány a odpovídá vzoru uvedenému v kapitole II části II přílohy 72-04 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446. Použijí se oddíly 23 a 23.1 přílohy 72-04 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.“
Strana 29, čl. 55 odst. 13 o změně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446
místo:
„13) |
Vkládají se nové články 129a až 129d, které znějí:
„Článek 129a Formality při vydávání dokladu „T2L“ nebo „T2LF“, faktury nebo přepravního dokladu schváleným vydavatelem (čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu) 1. Do data uvedení do provozu systému PoUS uvedeného v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU pořídí schválený vydavatel kopii každého vydaného dokladu „T2L“ nebo „T2LF“. Celní orgány stanoví podmínky, za kterých se kopie předkládá pro kontrolní účely a uchovává nejméně po dobu tří let. 2. V povolení uvedeném v čl. 128 odst. 2 se musí zejména uvést:
Článek 129b Zjednodušení pro schváleného vydavatele (čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu) 1. Do data uvedení do provozu systému PoUS uvedeného v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU může být schválenému vydavateli povoleno nepodepsat doklad „T2L“ nebo „T2LF“ nebo použité obchodní doklady opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeným v čl. 129a odst. 2 písm. e) podbodu ii), které jsou vyhotoveny elektronickým nebo automatizovaným systém zpracování dat. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený vydavatel celním orgánům předem písemně zaváže, že přijímá odpovědnost za právní následky plynoucí ze všech vystavených dokladů „T2L“ nebo „T2LF“ nebo obchodních dokladů opatřených otiskem zvláštního razítka. 2. Doklady „T2L“ nebo „T2LF“ nebo obchodní doklady vyhotovené podle odstavce 1 musí být namísto podpisu schváleného vydavatele opatřeny některý z těchto záznamů:
Článek 129c Povolení vystavit manifest námořní společnosti po odjezdu (čl. 153 odst. 2 kodexu) Celní orgány členských států mohou námořním společnostem až do data uvedení do provozu systému PoUS uvedeného v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU povolit, aby manifest námořní společnosti uvedený v čl. 199 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, který slouží k prokázání celního statusu zboží Unie, vystavily nejpozději v den následující po odjezdu plavidla a v každém případě před příjezdem plavidla do přístavu určení. Článek 129d Podmínky pro získání povolení vystavit manifest námořní společnosti po odjezdu (čl. 153 odst. 2 kodexu) 1. Do data uvedení do provozu systému rozhodování celních orgánů dle celního kodexu Unie, jenž je uveden v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU, se povolení vystavit manifest námořní společnosti, který slouží k prokázání celního statusu zboží Unie, nejpozději v den následující po odjezdu plavidla a v každém případě před příjezdem plavidla do přístavu určení, udělí pouze mezinárodním námořním společnostem, které splňují následující podmínky:
2. Povolení uvedená v odstavci 1 se udělují, pouze pokud:
3. Pokud je dotčená osoba držitelem osvědčení AEO uvedeného v čl. 38 odst. 2 písm. a), považují se požadavky uvedené v odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. b) tohoto článku za splněné. 4. Po obdržení žádosti oznámí celní orgány členského státu, ve kterém je námořní společnost usazena, tuto žádost ostatním členským státům, na jejichž územích se nacházejí přístavy odeslání a zamýšleného určení. Pokud do 60 dní od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, schválí používání zjednodušeného postupu popsaného v článku 129c. Toto povolení platí v dotčených členských státech a vztahuje se pouze na přepravní operace mezi přístavy, které jsou v něm uvedeny. 5. Zjednodušení probíhá takto:
6. Provedou se následující oznámení:
|
má být:
„13) |
V pododdílu 3 („Důkaz o celním statusu zboží Unie vydaný schváleným vydavatelem“) se vkládají nové články 128a až čl. 128d, které znějí:
„Článek 128a Formality při vydávání dokladu „T2L“ nebo „T2LF“, faktury nebo přepravního dokladu schváleným vydavatelem (čl. 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kodexu) 1. Do data uvedení do provozu systému PoUS uvedeného v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU pořídí schválený vydavatel kopii každého vydaného dokladu „T2L“ nebo „T2LF“. Celní orgány stanoví podmínky, za kterých se kopie předkládá pro kontrolní účely a uchovává nejméně po dobu tří let. 2. V povolení uvedeném v čl. 128 odst. 2 se musí zejména uvést:
Článek 128b Zjednodušení pro schváleného vydavatele (čl. 6 odst. 3 písm. a) kodexu) 1. Do data uvedení do provozu systému PoUS uvedeného v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU může být schválenému vydavateli povoleno nepodepsat doklad „T2L“ nebo „T2LF“ nebo použité obchodní doklady opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeným v čl. 128a odst. 2 písm. e) podbodu ii), které jsou vyhotoveny elektronickým nebo automatizovaným systém zpracování dat. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený vydavatel celním orgánům předem písemně zaváže, že přijímá odpovědnost za právní následky plynoucí ze všech vystavených dokladů „T2L“ nebo „T2LF“ nebo obchodních dokladů opatřených otiskem zvláštního razítka. 2. Doklady „T2L“ nebo „T2LF“ nebo obchodní doklady vyhotovené podle odstavce 1 musí být namísto podpisu schváleného vydavatele opatřeny některý z těchto záznamů:
Článek 128c Povolení vystavit manifest námořní společnosti po odjezdu (čl. 153 odst. 2 kodexu) Celní orgány členských států mohou námořním společnostem až do data uvedení do provozu systému PoUS uvedeného v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU povolit, aby manifest námořní společnosti uvedený v čl. 199 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, který slouží k prokázání celního statusu zboží Unie, vystavily nejpozději v den následující po odjezdu plavidla a v každém případě před příjezdem plavidla do přístavu určení. Článek 128d Podmínky pro získání povolení vystavit manifest námořní společnosti po odjezdu (čl. 6 odst. 3 písm. a) a čl. 153 odst. 2 kodexu) 1. Do data uvedení do provozu systému rozhodování celních orgánů dle celního kodexu Unie, jenž je uveden v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/255/EU, se povolení vystavit manifest námořní společnosti, který slouží k prokázání celního statusu zboží Unie, nejpozději v den následující po odjezdu plavidla a v každém případě před příjezdem plavidla do přístavu určení, udělí pouze mezinárodním námořním společnostem, které splňují následující podmínky:
2. Povolení uvedená v odstavci 1 se udělují, pouze pokud:
3. Pokud je dotčená osoba držitelem osvědčení AEO uvedeného v čl. 38 odst. 2 písm. a), považují se požadavky uvedené v odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. b) tohoto článku za splněné. 4. Po obdržení žádosti oznámí celní orgány členského státu, ve kterém je námořní společnost usazena, tuto žádost ostatním členským státům, na jejichž územích se nacházejí přístavy odeslání a zamýšleného určení. Pokud do 60 dní od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, schválí používání zjednodušeného postupu popsaného v článku 128c. Toto povolení platí v dotčených členských státech a vztahuje se pouze na přepravní operace mezi přístavy, které jsou v něm uvedeny. 5. Zjednodušení probíhá takto:
6. Provedou se následující oznámení:
|