29.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 88/3

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2019/529

ze dne 28. března 2019,

kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (EU) 2019/124 (1) stanoví pro rok 2019 rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

(2)	Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) na výročním zasedání v roce 2018 ponechala v platnosti opatření na zachování mečouna obecného a tropických tuňáků. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(3)	Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) přijala na výročním zasedání v roce 2019 nová omezení odlovů pro kranase Murphyho (Trachurus murphyi) a schválila průzkumný rybolov ledovek rodu Dissostichus. Platná opatření by měla být provedena v právu Unie.

(4)

V nařízení (EU) 2019/124 byl celkový přípustný odlov (TAC) smačků rodu Ammodytes v divizích Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 stanoven na nulovou hodnotu. Smačci rodu Ammodytes představují druh s krátkou délkou života, pro nějž je relevantní vědecké doporučení k dispozici v druhé polovině února, přičemž rybolov začíná v dubnu.

(5)

Omezení odlovu smačků rodu Ammodytes v divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 by nyní mělo být změněno v souladu s nejnovějším vědeckým doporučením ICES vydaným dne 22. února 2019, aby byl uplatňován přístup založený na maximálním udržitelném výnosu a aby byl v některých oblastech řízení uplatňován přístup předběžné opatrnosti.

(6)

Omezení intenzity rybolovu pro rybářská plavidla Unie lovící v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) vycházejí z informací, které členské státy sdělily Komisi v rámci plánů rybolovu, kapacity a chovu tuňáka obecného. Tato omezení intenzity rybolovu se oznamují prostřednictvím plánu Unie, který komise ICCAT potvrdila během jednání odborné skupiny č. 2 mezi zasedáními konaného ve dnech 4. a 5. března 2019. Tato omezení by měla být zahrnuta do rybolovných práv.

(7)	Nařízení (EU) 2019/124 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Omezení odlovu stanovená v nařízení (EU) 2019/124 jsou použitelná od 1. ledna 2019. Ustanovení tohoto nařízení týkající se omezení odlovu by se proto měla použít rovněž od uvedeného dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2019/124 se mění takto:

1)	v článku 27 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2019 v této oblasti celkovou výši hrubé prostornosti plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 36 102 tun hrubé prostornosti.“;

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 28a

Průzkumný rybolov

1. Členské státy se v roce 2019 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v oblasti úmluvy SPRFMO pouze v případě, že organizace SPRFRMO schválila jejich žádost o provádění tohoto rybolovu včetně plánu rybolovné činnosti a závazku provádět plán shromažďování údajů.

2. Rybolov se provádí pouze ve výzkumných blocích uvedených v příloze IJ. Rybolov v hloubkách menších než 750 metrů a větších než 2 000 metrů je zakázán.

3. Celkový přípustný odlov je stanoven v příloze IJ. Rybolov je omezen na jeden výjezd o maximální délce 21 po sobě následujících dní a na maximální počet 5 000 háčků na jedno lovné zařízení při maximálním počtu 20 lovných zařízení na jeden výzkumný blok. Rybolov je ukončen, jakmile je dosaženo TAC nebo jakmile je ponořeno a vytaženo 100 lovných zařízení, podle toho, co nastane dříve.“

3)	přílohy IA, IB, IH, IJ, III, IV, VII a VIII nařízení (EU) 2019/124 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. března 2019.

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Nařízení Rady (EU) 2019/124 ze dne 30. ledna 2019, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 29, 31.1.2019, s. 1).

PŘÍLOHA

Příloha IA se mění takto:

tabulka rybolovných práv pro smačky rodu Ammodytes a související vedlejší úlovky ve vodách Unie divizí ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 se nahrazuje tímto:

„Druh:

Smačci rodu Ammodytes a související vedlejší úlovky

Ammodytes spp.

Oblast:

Vody Unie 2x, 3a a 4 (1)

Dánsko

106 387 (2)

Spojené království

2 325 (2)

Německo

162 (2)

Švédsko

3 906 (2)

Unie

112 780

TAC

112 780

Analytický TAC

Článek 3 nařízení (EC) č. 847/96 se nepoužije

Článek 4 nařízení (EC) č. 847/96 se nepoužije

Zvláštní podmínka:

v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech řízení smačká rodu Ammodytes dle vymezení v příloze IIC omezen na tato množství

Oblast

Vody Unie oblastí řízení populací smačků rodu Ammodytes

2r ()

4 ()

(SAN/234_1R)

(SAN/234_2R)

(SAN/234_3R)

(SAN/234_4)

(SAN/234_5R)

(SAN/234_6)

(SAN/234_7R)

Dánsko

86 704

4 717

10 084

4 717

165

Spojené království

1 895

103

220

103

Německo

133

Švédsko

3 184

173

370

173

Unie

91 916

5 000

10 689

5 000

175

Celkem

91 916

5 000

10 689

5 000

175

() V oblastech řízení 2r a 4 mohou být TAC odloveny pouze jako TAC pro účely sledování s připojeným protokolem o odběru vzorků na daný druh rybolovu.“

tabulka rybolovných práv pro tresku modravou ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14 se nahrazuje tímto:

„Druh:	Treska modravá Micromesistius poutassou		Oblast:	Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14 (WHB/1X14)
Dánsko		48 813 (4)
Německo		18 979 (4)
Španělsko		41 383 (4) (5)
Francie		33 970 (4)
Irsko		37 800 (4)
Nizozemsko		59 522 (4)
Portugalsko		3 844 (4) (5)
Švédsko		12 075 (4)
Spojené království		63 341 (4)
Unie		319 727 (4) (6)
Norsko		99 900
Faerské ostrovy		10 000
TAC		Nepoužije se		Analytický TAC Použije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení

tabulka rybolovných práv pro mníka mořského ve vodách Unie oblasti 4 se nahrazuje tímto:

„Druh	Mník mořský Molva molva		Oblast:	Vody Unie oblast 4 (LIN/04-C.)
Belgie		26 (7)
Dánsko		404 (7)
Německo		250 (7)
Francie		225
Nizozemsko		9
Švédsko		17 (7)
Spojené království		3 104 (7)
Unie		4 035
TAC		4 035		Preventivní TAC

dodatek se nahrazuje tímto

„Dodatek

TAC uvedené v čl. 8 odst. 4 jsou tyto:

Pro Belgii: jazyk obecný v oblasti 7a; jazyk obecný v oblastech 7f a 7 g; jazyk obecný v oblasti 7e; jazyk obecný v oblastech 8a a 8b; pakambaly rodu Lepidorhombus v oblasti 7, treska jednoskvrnná v oblastech 7b–k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1; humr severský v oblasti 7; treska obecná v oblasti 7a; platýs evropský v oblastech 7f a 7 g; platýs evropský v oblastech 7h, 7j a 7k; rejnokovití v oblastech 6a, 6b, 7a až 7c a 7e až 7k.

Pro Francii: makrela obecná v oblasti 3a a 4; vody Unie oblastí 2a, 3b, 3c a subdivizí 22–32; sleď obecný v oblastech 4 a 7d a vodách Unie oblasti 2a; kranasi rodu Trachurus ve vodách Unie oblastí 4b, 4c a 7d; treska bezvousá v oblastech 7b–k; treska jednoskvrnná v oblastech 7b–k, 8, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1; jazyk obecný v oblastech 7f a 7 g; treska bezvousá v oblasti 8; růžicha šedá ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 6, 7 a 8; drsnatec obecný ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 6, 7 a 8; makrela obecná v oblastech 6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14; rejnokovití ve vodách Unie oblastí 6a, 6b, 7a–c a 7e–k, rejnokovití ve vodách Unie oblasti 7d, rejnokovití ve vodách Unie oblastí 8 a 9; rejnok vlnitý ve vodách Unie oblastí 7d a 7e.

Pro Irsko: ďasovití v oblasti 6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14; ďasovití v oblasti 7; humr severský ve funkční jednotce 16 podoblasti ICES 7

Pro Spojené království: výměnou za tresku obecnou a tresku bezvousou v oblasti západně od Skotska: treska obecná v oblasti 6b; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b západně od 12° 00′ z. d. a oblastí 12 a 14; treska bezvousá v oblasti 6; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 12 a 14; a výměnou za tresku obecnou v Keltském moři, tresku bezvousou v Irském moři a platýse obecného v oblasti 7h, 7j a 7k: treska obecná v oblasti 7b, 7c, 7e–k, 8, 9 a 10; vody Unie; treska jednoskvrnná v oblastech 7b–k, 8,9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1; jazyky rodu Solea v oblastech 7h, 7j a 7k; jazyky rodu Solea v oblasti 7e; platýs evropský v oblastech 7h, 7j a 7

“.

Příloha IB se mění takto:

tabulka rybolovných práv pro sledě obecného ve vodách Unie, vodách Faerských ostrovů, vodách Norska a mezinárodních vodách oblastí 1 a 2 se nahrazuje tímto:

„Druh:

Sleď obecný

Clupea harengus

Oblast:

Vody Unie, vody Faerských ostrovů, vody Norska a mezinárodní vody oblastí 1 a 2

(HER/1/2-)

Belgie

13 (8)

Dánsko

13 129 (8)

Německo

2 299 (8)

Španělsko

43 (8)

Francie

566 (8)

Irsko

3 399 (8)

Nizozemsko

4 698 (8)

Polsko

664 (8)

Portugalsko

43 (8)

Finsko

203 (8)

Švédsko

4 865 (8)

Spojené království

8 393 (8)

Unie

38 315 (8)

Faerské ostrovy

4 500 (9) (10)

Norsko

34 484 (9) (11)

TAC

588 562

Analytický TAC

Zvláštní podmínka:

v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech omezen na níže uvedená množství::

	Vody Norska severně od 62° s. š. a rybolovná oblast okolo ostrova Jan Mayen (HER/*2AJMN)
	34 484
	2, 5b severně od 62° s. š. (vody Faerských ostrovů) (HER/*25B-F)
Belgie	2
Dánsko	1 541
Německo	270
Španělsko	5
Francie	67
Irsko	399
Nizozemsko	552
Polsko	78
Portugalsko	5
Finsko	24
Švédsko	571
Spojené království	986“

tabulka rybolovných práv pro tresku obecnou ve vodách Grónska oblasti NAFO 1F a vodách Grónska oblastí 5, 12 a 14 se nahrazuje tímto:

„Druh:	Treska obecná Gadus morhua		Oblast:	Vody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí 5, 12 a 14 (COD/N1GL14)
Německo		1 636 (12)
Spojené království		364 (12)
Unie		2 000 (12)
TAC		Nepoužije se		Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije

tabulka rybolovných práv pro okouníky rodu Sebastes (pelagický druh) ve vodách Grónska oblasti NAFO 1F a vodách Grónska oblastí 5, 12 a 14 se nahrazuje tímto:

„Druh:	Okounící rodu Sebastes (pelagické druhy) Sebastes spp.		Oblast:	Vody Grónska oblasti NAFO 1F a vody Grónska oblastí 5, 12 a 14 (RED/N1G14P)
Německo		765 (13) (14) (15)
Francie		4 (13) (14) (15)
Spojené království		5 (13) (14) (15)
Unie		774 (13) (14) (15)
Norsko		561 (13) (14)
Faerské ostrovy		0 (13) (14) (16)
TAC		Nepoužije se		Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Příloha IH se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IH

OBLAST ÚMLUVY WCPFC

Druh:

Mečoun obecný

Xiphias gladius

Oblast:

Oblast úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š.

(SWO/F7120S)

Unie

3 170,36

TAC

Nepoužije se

Preventivní TAC

“

Příloha IJ se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IJ

OBLAST ÚMLUVY SPRFMO

Druh:	Kranas Murphyho Trachurus murphyi		Oblast:	Oblast úmluvy SPRFMO (CJM/SPRFMO)
Německo		9 079,65
Nizozemsko		9 841,41
Litva		6 317,86
Polsko		10 863,08
Unie		36 102
TAC		Nepoužije se		Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Druh:

Ledovky rodu Dissostichus

Dissostichus spp.

Oblast:

Oblast úmluvy SPRFMO

(TOP/SPRFMO)

TAC

45 (17)

Preventivní TAC

“

Příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

MAXIMÁLNÍ POČET OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA UNIE LOVÍCÍ VE VODÁCH TŘETÍCH ZEMÍ

Rybolovná oblast	Rybolov	Počet oprávnění k rybolovu	Rozdělení oprávnění k rybolovu mezi členské státy		Maximální počet současně přítomných plavidel
Vody Norska a rybolovná oblast okolo ostrova Jan Mayen	Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š.	77	DK	25	57
			DE	5
			FR	1
			IE	8
			NL	9
			PL	1
			SV	10
			UK	18
	Druhy žijící při mořském dně, severně od 62°00′ s. š.	80	DE	16	50
			IE	1
			ES	20
			FR	18
			PT	9
			UK	14
			Nepřiděleno	2
	Makrela obecná (18)	Nepoužije se	Nepoužije se		70
	Průmyslově využívané druhy, jižně od 62°00′ s. š.	480	DK	450	150
	Průmyslově využívané druhy, jižně od 62°00′ s. š.	480	UK	30	150
Vody Faerských ostrovů	Veškerý lov pomocí vlečných sítí prováděný plavidly o délce maximálně 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů	26	BE	0	13
			DE	4
			FR	4
			UK	18
	Cílený lov tresky obecné a tresky jednoskvrnné pomocí sítí o minimální velikosti ok 135 mm, omezený na oblast jižně od 62°28′ s. š. a východně od 6°30′ z. d.	8 (19)	Nepoužije se		4
	Rybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil. od základní linie Faerských ostrovů. V období od 1. března do 31. května a od 1. října do 31. prosince smějí tato plavidla lovit v oblasti mezi 61°20′ s. š. a 62°00′ s. š. a v pásmu mezi 12 a 21 mílemi od základních linií	70	BE	0	26
			DE	10
			FR	40
			UK	20
	Lov mníka modrého pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 100 mm v oblasti jižně od 61°30′ s. š. a západně od 9°00′ z. d. a v oblasti mezi 7°00′ z. d. a 9°00′ z. d. jižně od 60°30′ s. š. a v oblasti jihozápadně od linie spojující bod o souřadnicích 60°30′ s. š, 7°00′ z. d. s bodem o souřadnicích 60°00′ s. š., 6°00′ z. d.	70	DE (20)	8	20 (21)
		70	FR (20)	12	20 (21)
	Cílený lov tresky tmavé pomocí vlečných sítí o minimální velikosti ok 120 mm a s možností používat kruhové popruhy kolem kapsy zatahovací sítě	70	Nepoužije se		22 (21)
	Lov tresky modravé. Celkový počet povolení k rybolovu může být zvýšen o čtyři plavidla, aby plavidla vytvořila dvojice, pokud by orgány Faerských ostrovů zavedly zvláštní pravidla vstupu do oblasti nazvané „hlavní oblast lovu tresky modravé“.	34	DE	2	20
			DK	5
			FR	4
			NL	6
			UK	7
			SE	1
			ES	4
			IE	4
			PT	1
	Rybolov pomocí lovné šňůry	10	UK	10	6
	Makrela obecná	20	DK	2	12
			BE	1
			DE	2
			FR	2
			IE	3
			NL	2
			SE	2
			UK	6
	Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š.	20	DK	5	20
			DE	2
			IE	2
			FR	1
			NL	2
			PL	1
			SE	3
			UK	4
1, 2b (22)	Rybolov krabů rodu Chionoecetes pomocí vrší	20	EE	1	Nepoužije se
			ES	1
			LV	11
			LT	4
			PL	3

“

Příloha IV se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IV

OBLAST ÚMLUVY ICCAT (23)

Maximální počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku

Španělsko	60
Francie	37
Unie	97

Maximální počet rybářských plavidel Unie provozujících drobný pobřežní rybolov, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři

Španělsko	364
Francie	130
Itálie	30
Kypr	20 (24)
Malta	54 (24)
Unie	598

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm v Jaderském moři za účelem chovu

Chorvatsko	16
Itálie	12
Unie	28

Maximální počet a celková hrubá tonáž rybářských plavidel každého členského státu oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři

Tabulka A

	Počet rybářských plavidel (25)
	Kypr (26)	Řecko (27)	Chorvatsko	Itálie	Francie	Španělsko	Malta (28)	Portugalsko
Plavidla používající košelkové nevody	1	1 (29)	16	19	22	6	1	0
Plavidla používající dlouhé lovné šňůry	23 (30)	0	0	35	8	49	61	0
Návnadové čluny	0	0	0	0	37	69	0	76 (31)
Ruční vlasec	0	0	12	0	33 (32)	1	0	0
Plavidla lovící pomocí vlečných sítí	0	0	0	0	57	0	0	0
Plavidla provozující drobný rybolov	0	13	0	0	130	599	52	0
Jiná plavidla provozující drobný rybolov (33)	0	42	0	0	0	0	0	0

Tabulka B

	Celková kapacita v hrubé tonáži
	Kypr	Chorvatsko	Řecko	Itálie	Francie	Španělsko	Malta
Plavidla používající košelkové nevody	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno
Plavidla používající dlouhé lovné šňůry	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno
Návnadové čluny	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno
Plavidla používající ruční vlasce	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno
Plavidla lovící pomocí vlečných sítí	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno
Jiná plavidla provozující drobný rybolov	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno	Bude určeno

Maximální počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři schválený každým členským státem

Členský stát	Počet pastí (34)
Španělsko	5
Itálie	6
Portugalsko	3

Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného pro každý členský stát a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného, které každý členský stát může přidělit svým hospodářstvím ve východním Atlantiku a Středozemním moři

Tabulka A

Maximální kapacita chovu a výkrmu tuňáka
	Počet hospodářství	Kapacita (v tunách)
Španělsko	10	11 852
Itálie	13	12 600
Řecko	2	2 100
Kypr	3	3 000
Chorvatsko	7	7 880
Malta	6	12 300

Tabulka B (35) (36)

Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného (v tunách)
Španělsko	7 000
Itálie	Bude stanoveno
Řecko	Bude stanoveno
Kypr	Bude stanoveno
Chorvatsko	Bude stanoveno
Malta	8 766
Portugalsko	350

Maximální počet rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 520/2007, se rozděluje mezi členské státy takto:

Členský stát	Maximální počet plavidel
Irsko	50
Španělsko	730
Francie	151
Spojené království	12
Portugalsko	310

Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je tento:

Členský stát	Maximální počet plavidel lovících košelkovými nevody	Maximální počet plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru
Španělsko	23	190
Francie	11	—
Portugalsko	—	79
Unie	34	269

“.

Příloha VII se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

OBLAST ÚMLUVY WCPFC

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného v oblastech jižně od 20° j. š. v oblasti úmluvy WCPFC

Španělsko	14
Unie	14

“.

Příloha VIII se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VIII

OMEZENÍ POČTU OPRÁVNĚNÍ K RYBOLOVU PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ LOVÍCÍ VE VODÁCH UNIE

Stát vlajky	Rybolov	Počet oprávnění k rybolovu	Maximální počet současně přítomných plavidel
Norsko	Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š.	Bude určeno	Bude určeno
Faerské ostrovy	Makrela obecná, 6a (severně od 56°30′ s. š.), 2a, 4a (severně od 59° s. š.) Kranas obecný, 4, 6a (severně od 56°30′ s. š.), 7e, 7f, 7h	20	14
	Sleď obecný, severně od 62°00′ s. š.	20	Bude určeno
	Sleď obecný, 3a	4	4
	Průmyslový rybolov tresky Esmarkovy, 4, 6a (severně od 56°30′ s. š.) (včetně nevyhnutelných vedlejších úlovků tresky modravé)	14	14
	Mník mořský a mníkovec bělolemý	20	10
	Treska modravá, 2, 4a, 5, 6a (severně od 56°30′ s. š.), 6b, 7 (západně od 12°00′ z. d.)	20	20
	Mník modrý	16	16
Venezuela (37)	Chňapalovití (vody Francouzské Guyany)	45	45

“.

(1) Kromě vod v pásmu šesti námořních mil od základních linií Spojeného království na Shetlandských ostrovech a na ostrovech Fair a Foukla.

(2) Nejvýše 2 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky bezvousé a makrely obecné (OT1/* 2A3A4). Vedlejší úlovky tresky bezvousé a makrely obecné započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty.

(3) V oblastech řízení 2r a 4 mohou být TAC odloveny pouze jako TAC pro účely sledování s připojeným protokolem o odběru vzorků na daný druh rybolovu.“

(4) Zvláštní podmínka: v rámci celkového dostupného množství pro Unii ve výši 22 500 tun mohou členské státy vylovit následující procentní podíl svých kvót ve vodách Faerských ostrovů (WHB/*05-F.): 7 %

(5) Tuto kvótu lze převést do oblastí 8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1. Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi

(6) Zvláštní podmínka: z kvót EU ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14 (WHB/*NZJM1) a 8c, 9 a 10; ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 (WHB/*NZJM2) lze následující množství odlovit v norské hospodářské zóně nebo v rybolovné zóně okolo ostrova Jan Mayen: 227 975 “

(7) Zvláštní podmínka: z čehož až 25 %, avšak ne více než 75 t může být uloveno ve: vodách Unie oblasti 3a (LIN/*03 A-C).“

(8) Při vykazování odlovů Komisi se vykazují rovněž množství odlovená v každé z následujících oblastí: v oblasti upravené předpisy NEAFC a ve vodách Unie

(9) Lze odlovit ve vodách Unie severně od 62° s. š

(10) Lze odlovit ve vodách Unie severně od 62° s. š

(11) Započítá se do omezení odlovu pro Norsko

(12) S výjimkou vedlejších úlovků se pro tyto kvóty použijí tyto podmínky

1.	Nesmí se lovit v období od 1. dubna do 31. května 2019.

Plavidla EU si pro rybolov mohou zvolit jednu z následujících dvou oblastí nebo obě

Kód pro podávání zpráv	Zeměpisné vymezené
COD/GRL1	Část grónské rybolovné oblasti, která leží v podoblasti NAFO 1F západně od 44° 00′ z.d. a jižně od 60° 45′ s.š., část podoblasti NAFO 1, která leží jižně od rovnoběžky 60° 45′ s. š. (mys Desolation), a část grónské rybolovné zóny v divizi ICES 14b, která leží východně od 44° 00′ z. d. a jižně od 62° 30′ s. š.
COD/GRL2	Část grónské rybolovné oblasti, která leží v divizi ICES 14b severně od 62° 30′ s. š.“

(13) Lze odlovit pouze od 10. května do 31. prosince

(14) Lze odlovit pouze ve vodách Grónska v rámci oblasti ochrany okouníků vymezené spojnicemi těchto souřadnic

Bod	Zeměpisná šířka	Zeměpisná délka
1	64° 45′N	28° 30′W
2	62° 50′N	25° 45′W
3	61° 55′N	26° 45′W
4	61° 00′N	26° 30′W
5	59° 00′N	30° 00′W
6	59° 00′N	34° 00′W
7	61° 30′N	34° 00′W
8	62° 50′N	36° 00′W
9	64° 45′N	28° 30′W

(15) Zvláštní podmínka: tato kvóta může být rovněž odlovena v mezinárodních vodách výše uvedené oblasti ochrany okouníků (RED/*5-14P).

(16) Lze odlovit pouze ve vodách Grónska oblastí 5 a 14 (RED/*514GN).“

(17) Tento TAC je pouze pro účely průzkumného rybolovu. Rybolov se provádí pouze v rámci těchto výzkumných bloků (A–E):

—	výzkumný blok A: oblast ohraničená 47°15′ j. š. a 48°15′ j. š. a 146°30′ v. d. a 147°30′ v. d.;

—	výzkumný blok B: oblast ohraničená 47°15′ j. š. a 48°15′ j. š. a 147°30′ v. d. a 148°30′ v. d.;

—	výzkumný blok C: oblast ohraničená 47°15′ j. š. a 48°15′ j. š. a 148°30′ v. d. a 150°00′ v. d.;

—	výzkumný blok D: oblast ohraničená 48°15′ j. š. a 49°15′ j. š. a 149°00′ v. d. a 150°00′ v. d.;

—	výzkumný blok E: oblast ohraničená 48°15′ j. š. a 49°30′ j. š. a 150°00′ v. d. a 151°00′ v. d.

(18) Aniž jsou dotčeny dodatečné licence poskytnuté Švédsku Norskem v souladu se zavedenou praxí.

(19) Tyto údaje jsou zahrnuty do počtů oprávnění pro veškerý rybolov pomocí vlečných sítí prováděný plavidly o délce maximálně 180 stop v oblasti mezi 12 a 21 mílemi od základních linií Faerských ostrovů.

(20) Tyto počty se týkají maximálního počtu současně přítomných plavidel.

(21) Tyto počty oprávnění jsou zahrnuty do počtů oprávnění pro „rybolov pomocí vlečných sítí vně pásma o šířce 21 mil. od základních linií Faerských ostrovů“.

(22) Přidělením rybolovných práv, jež má Unie k dispozici v oblasti Svalbardu, nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Pařížské smlouvy z roku 1920.

(23) Počty uvedené v bodech 1, 2 a 3 se mohou snížit za účelem dodržení mezinárodních závazků Unie.

(24) Toto číslo se může zvýšit, pokud se plavidlo lovící košelkovými nevody nahradí 10 plavidly používajícími dlouhé lovné šňůry v souladu s poznámkou pod čarou 4 nebo 6 tabulky A v bodě 4 této přílohy.

(25) Počty v této tabulce A bodu 4 se mohou ještě zvýšit za předpokladu, že budou dodrženy mezinárodní závazky Unie.

(26) Jedno plavidlo střední velikosti lovící košelkovými nevody může být nahrazeno maximálně 10 plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nebo jedním malým plavidlem lovícím košelkovými nevody a nejvýše třemi plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru.

(27) Jedno plavidlo střední velikosti lovící košelkovými nevody může být nahrazeno maximálně 10 plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nebo jedním malým plavidlem lovícím košelkovými nevody a třemi dalšími plavidly provozujícími drobný rybolov.

(28) Jedno plavidlo střední velikosti lovící košelkovými nevody může být nahrazeno maximálně 10 plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru.

(29) Toto plavidlo se nesmí v roce 2019 používat.

(30) Polyvalentní plavidla používající více lovných zařízení.

(31) Návnadové čluny nejvzdálenějších regionů Azor a Madeiry.

(32) Plavidla lovící na šňůru provozující rybolov v Atlantiku.

(33) Polyvalentní plavidla používající více lovných zařízení (dlouhou lovnou šňůru, ruční vlasec, vlečnou šňůru).

(34) Tento počet se může ještě zvýšit za předpokladu, že budou dodrženy mezinárodní závazky Unie.

(35) Kapacita chovu Portugalska ve výši 500 tun je kryta nevyužitou kapacitou Unie uvedenou v tabulce A.

(36) Obsah této tabulky bude znovu přezkoumán za předpokladu, že budou dodrženy mezinárodní závazky Unie. V přezkoumané tabulce se neuvádějí nižší čísla, než jaká jsou obsažena v nařízení (ES) 2018/120.

(37) K vydání těchto oprávnění k rybolovu musí být prokázáno, že existuje platná smlouva mezi vlastníkem plavidla, který o oprávnění žádá, a zpracovatelským podnikem nacházejícím se ve Francouzské Guyaně a že tato smlouva obsahuje závazek vyložit nejméně 75 % všech ulovených chňapalovitých z dotyčného plavidla na tomto území, aby mohli být zpracováni v daném zpracovatelském podniku. Taková smlouva musí být potvrzena francouzskými orgány, aby se zajistilo, že je v souladu se stávající zpracovatelskou kapacitou smluvního zpracovatelského podniku i s cíli hospodářského rozvoje Francouzské Guyany. K žádosti o oprávnění k rybolovu musí být připojena kopie řádně potvrzené smlouvy. Odmítnou-li francouzské orgány smlouvu potvrdit, oznámí toto odmítnutí a sdělí své důvody dotčené straně a Komisi.

29.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 88/28

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/533

ze dne 28. března 2019

o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2020, 2021 a 2022 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1213/2008 (2) byl zřízen první koordinovaný víceletý kontrolní program Společenství pro roky 2009, 2010 a 2011. Uvedený program dále fungoval na základě dalších nařízení Komise. Posledním z nich bylo prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 (3).

(2)

Hlavní složky stravy v Unii tvoří třicet až čtyřicet potravin. Vzhledem k tomu, že v průběhu tří let dochází k výrazným změnám využití pesticidů, měly by být pesticidy v těchto potravinách kontrolovány v řadě tříletých cyklů, aby bylo možno vyhodnotit expozici spotřebitelů a používání právních předpisů Unie.

(3)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) předložil vědeckou zprávu obsahující posouzení koncepce programu kontroly pesticidů. Dospěl k závěru, že překročení maximálního limitu reziduí o více než 1 % lze odhadnout s chybovým rozpětím 0,75 %, vybere-li se 683 vzorkových jednotek nejméně u 32 různých potravin (4). Odběr těchto vzorků by měl být rozdělen mezi členské státy podle počtu jejich obyvatel, přičemž by mělo být pro každý produkt odebráno nejméně dvanáct vzorků ročně.

(4)	Byly zohledněny výsledky analýzy provedené v rámci předchozích úředních kontrolních programů Unie, aby se zajistilo, že škála pesticidů, na které se kontrolní program vztahuje, odpovídá skutečně používaným pesticidům.

(5)	Pokyny týkající se řízení jakosti analýzy a postupů validace reziduí pesticidů v potravinách a krmivech („Analytical quality control and validation procedures for pesticide residues analysis in food and feed“) jsou zveřejněny na internetových stránkách Komise (5).

(6)	Pokud jsou do definice reziduí pesticidů zahrnuty jiné účinné látky, metabolity a/nebo rozkladné či reakční produkty, měly by být takové sloučeniny vykazovány zvlášť, jsou-li měřeny individuálně (6).

(7)	Členské státy, Komise a úřad se dohodly na prováděcích opatřeních týkajících se podávání informací členskými státy, jako je standardní popis vzorku (SSD), pro předkládání výsledků analýzy reziduí pesticidů.

(8)	Na postupy odběru vzorků by se měla použít směrnice Komise 2002/63/ES (7), která obsahuje metody a postupy odběru vzorků doporučené Komisí pro Codex Alimentarius.

(9)	Je nezbytné vyhodnotit, zda jsou dodržovány maximální limity reziduí v potravinách pro kojence a malé děti stanovené v článku 10 směrnice Komise 2006/141/ES (8) a v článku 7 směrnice Komise 2006/125/ES (9), a to pouze s ohledem na definice reziduí stanovené v nařízení (ES) č. 396/2005.

(10)	V případě metod k prokázání jediného rezidua mohou členské státy splnit své povinnosti týkající se analýzy tím, že se obrátí na úřední laboratoře, které již mají požadované metody validovány.

(11)	Členské státy by měly do 31. srpna každého roku předložit informace za předchozí kalendářní rok.

(12)	Aby v souvislosti s časovým přesahem jednoho víceletého programu do dalšího nedocházelo k nejasnostem, mělo by se v zájmu právní jistoty zrušit prováděcí nařízení (EU) 2018/555. Nařízení by se však dále mělo používat pro vzorky testované v roce 2019.

(13)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Členské státy odeberou v letech 2020, 2021 a 2022 vzorky pro kombinace pesticidů/produktů uvedené v příloze I a provedou jejich analýzu.

Počet vzorků každého produktu, včetně potravin pro kojence a malé děti a produktů ekologického zemědělství, je stanoven v příloze II.

Článek 2

1. Šarže, která má být zařazena do vzorku, se vybere náhodně.

Postup odběru vzorků, včetně počtu jednotek, musí být v souladu se směrnicí 2002/63/ES.

2. Všechny vzorky, včetně vzorků potravin pro kojence a malé děti a produktů ekologického zemědělství, se podrobí analýze na pesticidy stanovené v příloze I v souladu s definicemi reziduí stanovenými v nařízení (ES) č. 396/2005.

3. U potravin pro kojence a malé děti se hodnotí vzorky produktů určených k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce, přičemž se přihlédne k maximálním limitům reziduí stanoveným ve směrnicích 2006/125/ES a 2006/141/ES. V případech, kde tyto potraviny mohou být spotřebovány jak přímo, tak po rekonstituování, se vykázané výsledky vztáhnou na nerekonstituovaný produkt určený k přímé spotřebě.

Článek 3

Členské státy předloží výsledky analýzy vzorků testovaných v letech 2020, 2021 a 2022 vždy do 31. srpna následujícího roku. Tyto výsledky se předloží v elektronickém formátu pro podávání zpráv stanoveném úřadem EFSA.

Pokud definice reziduí pesticidů zahrnuje více než jednu sloučeninu (účinnou látku a/nebo metabolit či rozkladný nebo reakční produkt), podají členské státy zprávu o výsledcích analýzy v souladu s úplnou definicí reziduí. Výsledky pro každý z analytů uvedených v definici reziduí se předloží zvlášť, pokud jsou měřeny individuálně.

Článek 4

Prováděcí nařízení (EU) 2018/555 se zrušuje.

Nadále se však použije na vzorky testované v roce 2019, a to do 1. září 2020.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. března 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1213/2008 ze dne 5. prosince 2008 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Společenství pro roky 2009, 2010 a 2011 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 9).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 ze dne 9. dubna 2018 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 92, 10.4.2018, s. 6).

(4) Evropský úřad pro bezpečnost potravin; Pesticide Monitoring Program: Design Assessment. EFSA Journal 2015;13(2):4005.

(5) Dokument č. SANTE/11813/2017. https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/plant/docs/pesticides_mrl_guidelines_wrkdoc_2017-11813.pdf v nejnovější verzi.

(6) SANCO/12574/2014, Working Document on the summing up of LOQs in case of complex residue definitions (Pracovní dokument o mezích stanovitelnosti komplexních definic reziduí).

(7) Směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS (Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 30).

(8) Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES (Úř. věst. L 401, 30.12.2006, s. 1).

(9) Směrnice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 339, 6.12.2006, s. 16).

PŘÍLOHA I

Část A: Produkty rostlinného původu (1) , z nichž se mají v letech 2020, 2021 a 2022 odebírat vzorky

2020	2021	2022
a)	b)	c)
Pomeranče (2)	Hrozny stolní (2)	Jablka (2)
Hrušky (2)	Banány (2)	Jahody (2)
Kiwi (2)	Grapefruity (2)	Broskve, včetně nektarinek a podobných hybridů (2)
Květák (2)	Lilek (2)	Víno (červené nebo bílé) z hroznů. (Nejsou-li u vína k dispozici specifické faktory zpracování, členské státy se žádají, aby použité faktory zpracování u vína uvedly v „národní shrnující zprávě“.)
Cibule kuchyňská (2)	Brokolice (2)	Salát (2)
Mrkev (2)	Melouny cukrové (2)	Zelí hlávkové (2)
Brambory (2)	Pěstované houby (2)	Rajčata (2)
Fazole (sušené) (2)	Paprika setá (2)	Špenát (2)
Žitná zrna (3)	Pšeničná zrna (3)	Ovesná zrna (3) (4)
Hnědá rýže (loupaná rýže) definovaná jako rýže po odstranění slupky z neloupané rýže (5)	Panenský olivový olej (Není-li u oleje k dispozici specifický faktor zpracování, členské státy se žádají, aby použité faktory zpracování uvedly v „národní shrnující zprávě“.)	Zrna ječmene (3) (6)

Část B: Produkty živočišného původu (1), z nichž se mají v letech 2020, 2021 a 2022 odebírat vzorky

2020	2021	2022
f)	d)	e)
Drůbeží tuk (2) (7)	Hovězí tuk (2) (7)	Kravské mléko (8)
Játra skotu (2)	Slepičí vejce (2) (9)	Vepřový tuk (2) (7)

Část C: Kombinace pesticidů/produktů, které mají být kontrolovány v produktech rostlinného původu a na jejich povrchu

	2020	2021	2022	Poznámky
2,4-D	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu pomerančů, květáku, hnědé rýže a sušených fazolí; v roce 2021 uvnitř a na povrchu grapefruitů, stolních hroznů, lilku a brokolice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu salátu, špenátu a rajčat.
2-fenylfenol	a)	b)	c)
abamektin	a)	b)	c)
acefát	a)	b)	c)
acetamiprid	a)	b)	c)
akrinathrin	a)	b)	c)
aldikarb	a)	b)	c)
aldrin a dieldrin	a)	b)	c)
ametoktradin	a)	b)	c)
azinfos-methyl	a)	b)	c)
azoxystrobin	a)	b)	c)
bifentrin	a)	b)	c)
bifenyl	a)	b)	c)
bitertanol	a)	b)	c)
boskalid	a)	b)	c)
bromidový ion	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu hnědé rýže; v roce 2021 uvnitř a na povrchu papriky seté; v roce 2022 uvnitř a na povrchu salátu a rajčat.
bromopropylát	a)	b)	c)
bupirimát	a)	b)	c)
buprofezin	a)	b)	c)
kaptan	a)	b)	c)
karbaryl	a)	b)	c)
karbendazim a benomyl	a)	b)	c)
karbofuran	a)	b)	c)
chlorantraniliprol	a)	b)	c)
chlorfenapyr	a)	b)	c)
chlormekvat	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu mrkve, hrušek, žita a hnědé rýže; v roce 2021 uvnitř a na povrchu lilku, stolních hroznů, pěstovaných hub a pšenice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu rajčat a ovsa.
chlorothalonil	a)	b)	c)
chlorprofam	a)	b)	c)
chlorpyrifos	a)	b)	c)
chlorpyrifos-methyl	a)	b)	c)
klofentezin	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
klothianidin	a)	b)	c)
kyazofamid	a)	b)	c)
cyflufenamid	a)	b)	c)
cyfluthrin	a)	b)	c)
cymoxanil	a)	b)	c)
cypermethrin	a)	b)	c)
cyprokonazol	a)	b)	c)
cyprodinil	a)	b)	c)
cyromazin	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu brambor, cibule kuchyňské a mrkve; v roce 2021 uvnitř a na povrchu lilku, papriky seté, melounů cukrových a pěstovaných hub; v roce 2022 uvnitř a na povrchu salátu a rajčat.
deltamethrin	a)	b)	c)
diazinon	a)	b)	c)
dichlorvos	a)	b)	c)
dikloran	a)	b)	c)
dikofol	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
diethofenkarb	a)	b)	c)
difenokonazol	a)	b)	c)
diflubenzuron	a)	b)	c)
dimethoát	a)	b)	c)
dimethomorf	a)	b)	c)
dinikonazol	a)	b)	c)
difenylamin	a)	b)	c)
dithianon	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu hrušek a hnědé rýže; v roce 2021 uvnitř a na povrchu stolních hroznů; v roce 2022 uvnitř a na povrchu jablek a broskví.
dithiokarbamáty	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě brokolice, květáku, zelí hlávkového, olivového oleje, vína a cibule kuchyňské.
dodin	a)	b)	c)
emamektin benzoát B1a, vyjádřeno jako emamektin	a)	b)	c)
endosulfan	a)	b)	c)
epoxikonazol	a)	b)	c)
ethefon	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu pomerančů a hrušek; v roce 2021 uvnitř a na povrchu papriky seté, pšenice a stolních hroznů; v roce 2022 uvnitř a na povrchu jablek, broskví, rajčat a vína.
ethion	a)	b)	c)
ethirimol	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
etofenprox	a)	b)	c)
etoxazol	a)	b)	c)
famoxadon	a)	b)	c)
fenamidon	a)	b)	c)
fenamifos	a)	b)	c)
fenarimol	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
fenazachin	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
fenbukonazol	a)	b)	c)
fenbutatinoxid	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu pomerančů a hrušek; v roce 2021 uvnitř a na povrchu lilku, grapefruitů, papriky seté a stolních hroznů; v roce 2022 uvnitř a na povrchu jablek, jahod, broskví, rajčat a vína.
fenhexamid	a)	b)	c)
fenitrothion	a)	b)	c)
fenoxykarb	a)	b)	c)
fenpropathrin	a)	b)	c)
fenpropidin	a)	b)	c)
fenpropimorf	a)	b)	c)
fenpyrazamin	a)	b)	c)
fenpyroximát	a)	b)	c)
fenthion	a)	b)	c)
fenvalerát	a)	b)	c)
fipronil	a)	b)	c)
flonikamid	a)	b)	c)
fluazifop-P	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu květáku, sušených fazolí, brambor a mrkve; v roce 2021 uvnitř a na povrchu lilku, brokolice, papriky seté a pšenice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu jahod, zelí hlávkového, salátu, špenátu a rajčat.
flubendiamid	a)	b)	c)
fludioxonil	a)	b)	c)
flufenoxuron	a)	b)	c)
fluopikolid	a)	b)	c)
fluopyram	a)	b)	c)
fluchinkonazol	a)	b)	c)
flusilazol	a)	b)	c)
flutriafol	a)	b)	c)
fluxapyroxad	a)	b)	c)
folpet	a)	b)	c)
formetanát	a)	b)	c)
fosthiazát	a)	b)	c)
glyfosát	a)	b)	c)
haloxyfop včetně haloxyfopu-P	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu sušených fazolí; v roce 2021 uvnitř a na povrchu brokolice, grapefruitů, papriky seté a pšenice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu jahod a zelí hlávkového.
hexakonazol	a)	b)	c)
hexythiazox	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
imazalil	a)	b)	c)
imidakloprid	a)	b)	c)
indoxakarb	a)	b)	c)
iprodion	a)	b)	c)
iprovalikarb	a)	b)	c)
isokarbofos	a)	b)	c)
isoprothiolan	a)			V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu hnědé rýže. V letech 2021 a 2022 látka nebude analyzována v žádném produktu ani na jeho povrchu.
kresoxim-methyl	a)	b)	c)
lambda-cyhalothrin	a)	b)	c)
linuron	a)	b)	c)
lufenuron	a)	b)	c)
malathion	a)	b)	c)
mandipropamid	a)	b)	c)
mepanipyrim	a)	b)	c)
mepikvat	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu hrušek, žita a hnědé rýže; v roce 2021 uvnitř a na povrchu pěstovaných hub a pšenice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu ječmene a ovsa.
metalaxyl a metalaxyl-M	a)	b)	c)
methamidofos	a)	b)	c)
methidathion	a)	b)	c)
methiokarb	a)	b)	c)
methomyl	a)	b)	c)
methoxyfenozid	a)	b)	c)
metrafenon	a)	b)	c)
monokrotofos	a)	b)	c)
myklobutanil	a)	b)	c)
omethoát	a)	b)	c)
oxadixyl	a)	b)	c)
oxamyl	a)	b)	c)
oxydemeton-methyl	a)	b)	c)
paklobutrazol	a)	b)	c)
parathion methyl	a)	b)	c)
penkonazol	a)	b)	c)
pencykuron	a)	b)	c)
pendimethalin	a)	b)	c)
permethrin	a)	b)	c)
fosmet	a)	b)	c)
pirimikarb	a)	b)	c)
pirimifos-methyl	a)	b)	c)
procymidon	a)	b)	c)
profenofos	a)	b)	c)
propamokarb	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu mrkve, květáku, cibule kuchyňské a brambor; v roce 2021 uvnitř a na povrchu stolních hroznů, melounů cukrových, lilku, brokolice, papriky seté a pšenice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu jahod, zelí hlávkového, špenátu, salátu, rajčat a ječmene.
propargit	a)	b)	c)
propikonazol	a)	b)	c)
propyzamid	a)	b)	c)
prochinazid	a)	b)	c)
prosulfokarb	a)	b)	c)
prothiokonazol	a)	b)	c)	V roce 2020 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu mrkve, cibule kuchyňské, žita a hnědé rýže; v roce 2021 uvnitř a na povrchu papriky seté a pšenice; v roce 2022 uvnitř a na povrchu zelí hlávkového, salátu, rajčat, ovsa a ječmene.
pymetrozin		b)	c)	V roce 2020 nebude látka analyzována v žádném produktu ani na jeho povrchu; v roce 2021 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu lilku, melounů cukrových a papriky seté; v roce 2022 uvnitř a na povrchu zelí hlávkového, salátu, jahod, špenátu a rajčat.
pyraklostrobin	a)	b)	c)
pyridaben	a)	b)	c)
pyrimethanil	a)	b)	c)
pyriproxyfen	a)	b)	c)
chinoxyfen	a)	b)	c)
spinosad	a)	b)	c)
spirodiklofen	a)	b)	c)
spiromesifen	a)	b)	c)
spiroxamin	a)	b)	c)
spirotetramat	a)	b)	c)
tau-fluvalinát	a)	b)	c)
tebukonazol	a)	b)	c)
tebufenozid	a)	b)	c)
tebufenpyrad	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
teflubenzuron	a)	b)	c)
tefluthrin	a)	b)	c)
terbuthylazin	a)	b)	c)
tetrakonazol	a)	b)	c)
tetradifon	a)	b)	c)	Analyzuje se uvnitř a na povrchu všech uvedených komodit kromě obilovin.
thiabendazol	a)	b)	c)
thiakloprid	a)	b)	c)
thiamethoxam	a)	b)	c)
thiofanát-methyl	a)	b)	c)
tolklofos-methyl	a)	b)	c)
triadimefon	a)	b)	c)
triadimenol	a)	b)	c)
thiodikarb	a)	b)	c)
triazofos	a)	b)	c)
tricyklazol	a)	b)	c)	Analyzuje se pouze uvnitř a na povrchu rýže.
trifloxystrobin	a)	b)	c)
triflumuron	a)	b)	c)
vinklozolin	a)	b)	c)

Část D: Kombinace pesticidů/produktů, které mají být kontrolovány v produktech živočišného původu a na nich

	2020	2021	2022	Poznámky
aldrin a dieldrin	f)	d)	e)
bifentrin	f)	d)	e)
chlordan	f)	d)	e)
chlorpyrifos	f)	d)	e)
chlorpyrifos-methyl	f)	d)	e)
cypermethrin	f)	d)	e)
DDT	f)	d)	e)
deltamethrin	f)	d)	e)
diazinon	f)	d)	e)
endosulfan	f)	d)	e)
famoxadon	f)	d)	e)
fenvalerát	f)	d)	e)
fipronil	f)	d)	e)
glyfosát	f)	d)	e)
heptachlor	f)	d)	e)
hexachlorbenzen	f)	d)	e)
hexachlorcyklohexan (HCH, alfa-izomer)	f)	d)	e)
hexachlorcyklohexan (HCH, beta-izomer)	f)	d)	e)
indoxakarb			e)	V roce 2022 se analyzuje pouze uvnitř a na povrchu mléka.
lindan	f)	d)	e)
methoxychlor	f)	d)	e)
parathion	f)	d)	e)
permethrin	f)	d)	e)
pirimifos-methyl	f)	d)	e)

(1) U základních produktů, které mají být analyzovány, budou analyzovány ty části produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí u hlavního produktu ve skupině nebo podskupině uvedených v části A přílohy I nařízení (ES) č. 396/2005, není-li stanoveno jinak.

(2) Analyzovány budou nezpracované produkty. V případě odběru vzorků u produktů ve zmrazeném stavu se v příslušných případech uvede faktor zpracování.

(3) Není-li k dispozici dostatek vzorků žitného, pšeničného či ovesného zrna nebo zrna ječmene, lze k analýze použít žitnou, pšeničnou, ovesnou nebo ječnou celozrnnou mouku. Je pak třeba uvést faktor zpracování.

(4) Není-li k dispozici dostatek vzorků ovesného zrna, lze tuto část počtu požadovaných vzorků ovesných zrn, kterou nebylo možno analyzovat, přidat k počtu vzorků pro zrno ječmene, čímž se sníží počet vzorků ovesného zrna a poměrně zvýší počet vzorků zrna ječmene.

(5) Tam, kde je to vhodné, lze k analýze použít též zrna leštěné rýže. Úřadu EFSA je třeba nahlásit, zda byla použita leštěná nebo loupaná rýže. Je-li použita leštěná rýže, uvede se faktor zpracování.

(6) Není-li k dispozici dostatek vzorků zrna ječmene, lze tuto část počtu požadovaných vzorků zrna ječmene, kterou nebylo možno analyzovat, přidat k počtu vzorků pro zrno ovsa, čímž se sníží počet vzorků zrna ječmene a poměrně zvýší počet vzorků ovesného zrna.

(7) Vzorky z masa mohou být rovněž odebírány dle tabulky 3 v příloze směrnice 2002/63/ES.

(8) Je třeba analyzovat čerstvé (nezpracované) mléko, včetně zmrazeného, pasterizovaného, zahřátého, sterilovaného či filtrovaného.

(9) Analyzují se celá vejce bez skořápky.

PŘÍLOHA II

Počet vzorků uvedených v článku 1

Počet vzorků, které musí u každé komodity každý členský stát odebrat a podrobit analýze na pesticidy uvedené v příloze I, je uveden v tabulce v bodě 5.

Kromě vzorků požadovaných podle tabulky v bodě 5 musí každý členský stát v roce 2020 odebrat a podrobit analýze pět vzorků počáteční a pět vzorků pokračovací kojenecké výživy.

Kromě vzorků požadovaných podle uvedené tabulky musí každý členský stát v roce 2021 odebrat a podrobit analýze deset vzorků obilných příkrmů pro kojence.

Kromě vzorků požadovaných podle uvedené tabulky musí každý členský stát v roce 2022 odebrat a podrobit analýze deset vzorků příkrmů pro kojence a malé děti, jiných než počáteční a pokračovací kojenecká výživa a obilné příkrmy pro kojence.

V souladu s tabulkou v bodě 5 se odeberou vzorky komodit pocházejících z produkce ekologického zemědělství, jsou-li dostupné, a to poměrně k podílu těchto komodit na trhu každého členského státu, přičemž minimální počet je jeden vzorek.

Členské státy, které používají metody pro zjištění více reziduí, mohou používat kvalitativní screeningové metody na maximálně 15 % vzorků, které mají být odebrány a podrobeny analýze v souladu s tabulkou v bodě 5. Používá-li členský stát kvalitativní screeningové metody, provede analýzu zbývajících vzorků pomocí kvantitativních metod pro zjištění více reziduí.

Jsou-li výsledky kvalitativního screeningu pozitivní, použijí členské státy pro kvantifikaci zjištění obvyklou cílovou metodu.

Minimální počet vzorků na členský stát a komoditu:

Členský stát	Vzorky	Členský stát	Vzorky
BE	12	LU	12

BG	12	HU	12

CZ	12	MT	12

DK	12	NL	18

DE	97	AT	12

EE	12	PL	47

EL	12	PT	12

ES	50	RO	20

FR	71	SI	12

IE	12	SK	12

IT	69	FI	12

CY	12	SE	12

LV	12	UK	71

LT	12	HR	12

CELKOVÝ POČET VZORKŮ: 683

29.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 88/42

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2019/534

ze dne 26. března 2019

Kybernetická bezpečnost sítí 5G

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise uznala, že zavedení síťových technologií 5. generace (5G) je hlavním faktorem umožňujícím rozvoj digitálních služeb budoucnosti a prioritou v rámci strategie pro jednotný digitální trh. Aby bylo zajištěno, že Unie bude mít od roku 2020 infrastrukturu pro připojení, jakou potřebuje pro svou digitální transformaci, přijala Komise akční plán 5G (1).

(2)

Sítě 5G budou stavět na stávající 4. generaci (4G) síťových technologií; umožní poskytování nových služeb a stanou se centrální infrastrukturou a hnací silou pro velké části hospodářství Unie. Po svém zavedení budou sítě 5G tvořit páteř pro širokou škálu služeb, které jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a zachování a provoz životně důležitých společenských a ekonomických funkcí – jako jsou energetika, doprava, bankovnictví a zdravotnictví, jakož i průmyslové řídicí systémy. O digitální infrastrukturu a sítě 5G se také bude ve stále větší míře opírat organizování demokratických procesů, například voleb.

(3)

Závislost mnoha kritických služeb na sítích 5G by vedla k tomu, že následky systematických a rozsáhlých narušení budou velmi závažné. V této době, kdy kybernetické útoky jsou stále častější a sofistikovanější než dříve, je proto zajištění kybernetické bezpečnosti sítí 5G pro Unii otázkou strategického významu.

(4)

Vzájemná propojenost a mezinárodní povaha infrastruktur, o něž se opírá digitální ekosystém, a přeshraniční povaha příslušných hrozeb znamenají, že jakékoli významné zranitelnosti a/nebo kybernetické bezpečnostní incidenty týkající se sítí 5G, které se vyskytnou v jednom členském státě, by měly dopad na Unii jako celek. Proto by měla být přijata opatření na podporu vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti sítí 5G.

(5)	Členské státy potvrdily, že jsou potřebná opatření na úrovni Unie. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. března 2019 uvedla, že se zájmem očekává doporučení Komise ohledně jednotného přístupu k bezpečnosti sítí 5G (2).

(6)

Jedním z hlavních cílů by mělo být zajištění evropské suverenity při plném respektování evropských hodnot otevřenosti a tolerance (3). Zahraniční investice ve strategických odvětvích, akvizice kritických aktiv, technologií a infrastruktury v Unii a dodávky kritických zařízení mohou pro Unii znamenat také bezpečnostní riziko.

(7)	Kybernetická bezpečnost sítí 5G má zásadní význam pro zajištění strategické autonomie Unie, jak je uvedeno ve společném sdělení „EU-Čína – Strategický výhled“ (4).

(8)	Usnesení Evropského parlamentu o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v Unii rovněž vyzývá Komisi a členské státy k přijetí opatření na úrovni Unie (5).

(9)

Toto doporučení se zabývá kybernetickými bezpečnostními riziky v sítích 5G a za tímto účelem stanoví pokyny, které se týkají vhodných opatření v oblasti analýzy a zvládání rizik na vnitrostátní úrovni, vypracování koordinovaného evropského posuzování rizik a zavedení procesu pro vytvoření společné „sady nástrojů“ obsahující osvědčená opatření k řízení rizik.

(10)	K ochraně sítí elektronických komunikací je zaveden robustní právní rámec Unie.

(11)

Rámec Unie v oblasti elektronických komunikací (6) podporuje hospodářskou soutěž, vnitřní trh a zájmy koncových uživatelů a s evropským kodexem pro elektronické komunikace (7) sleduje další cíl týkající se připojení, který je vyjádřen v podobě výsledků: obecný přístup k pevnému a mobilnímu připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání pro všechny občany a podniky Unie při zajištění ochrany zájmů občanů. Směrnice 2002/21/ES požaduje, aby členské státy zajišťovaly zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí a uložily povinnosti, které zajistí, že podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací přijmou technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. Rovněž stanoví, že příslušné vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc zajistit dodržování takových povinností, včetně pravomoci vydávat závazné pokyny.

(12)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (8) navíc umožnuje členským státům připojit k obecnému oprávnění podmínky týkající se zabezpečení veřejných sítí proti neoprávněnému přístupu za účelem ochrany důvěrného charakteru sdělení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (9).

(13)

Na podporu provádění těchto povinností zřídila Unie řadu orgánů pro spolupráci. Agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Komise, členské státy a vnitrostátní regulační orgány vypracovaly technické pokyny pro vnitrostátní regulační orgány týkající se hlášení incidentů, bezpečnostních opatření a hrozeb a aktiv (10). Skupina pro spolupráci ustavená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (11) (dále jen „skupina pro spolupráci“) sdružuje příslušné orgány za účelem podpory a usnadňování spolupráce, zejména poskytováním strategického vedení pro činnosti sítě bezpečnostních týmů typu CSIRT, která na technické úrovni usnadňuje operativní spolupráci.

(14)

Základní podpůrný nástroj na podporu jednotné úrovně bezpečnosti by měl poskytnout budoucí evropský rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti (12). Měl by umožnit rozvoj systémů certifikace kybernetické bezpečnosti, které budou reagovat na potřeby uživatelů zařízení a softwaru souvisejících s 5G. Vzhledem k zásadnímu významu těchto infrastruktur by rozvoj příslušných evropských systémů certifikace kybernetické bezpečnosti pro výrobky, služby nebo procesy informačních a komunikačních technologií používané pro sítě 5G měl být bezprostřední prioritou. Na rozvoji těchto systémů certifikace by se měli aktivně podílet členské státy a účastníci trhu, mimo jiné poskytováním podpory pro definici specifických profilů ochrany pro sítě 5G.

(15)

Neexistují-li harmonizované právní předpisy Unie, mohou členské státy formou vnitrostátních technických předpisů přijatých v souladu s právem Unie stanovit, že evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti by měl být povinný. Členské státy mohou rovněž využít evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (13) a mohly by podpořit vytvoření mechanismů pomoci – například asistenčního centra – pro pořizování řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti ze strany zadavatelů veřejných zakázek.

(16)

Důležitým prvkem při zajišťování bezpečnosti sítí 5G je vysoká úroveň ochrany údajů a soukromí. I na úrovni Unie byla stanovena pravidla zajišťující bezpečnost zpracování osobních údajů, mimo jiné i v elektronických komunikacích. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (14) ukládá povinnost zpracovávat osobní údaje způsobem, který zajistí jejich zabezpečení, včetně ochrany před neoprávněným přístupem k osobním údajům a zařízení používanému ke zpracování a před jejich neoprávněným používáním. Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích stanoví zvláštní pravidla pro ochranu důvěrného charakteru sdělení a ochranu koncového zařízení uživatelů. Rovněž ukládá poskytovatelům služeb povinnost přijmout vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili bezpečnost svých služeb.

(17)

Unie rovněž přijala nástroj, který ochrání kritickou infrastrukturu a technologie, například infrastrukturu a technologie používané v telekomunikacích, tím, že umožní členským státům prověřovat přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a vytvoří mechanismus spolupráce, v jehož rámci si členské státy a Komise budou moci vzájemně vyměňovat informace a vznášet obavy související s konkrétními investicemi (15).

(18)

Členské státy a provozovatelé v současné době podnikají důležité přípravné kroky k tomu, aby mohly být sítě 5G zavedeny ve velkém měřítku. Několik členských států vyjádřilo obavy ohledně potenciálních bezpečnostních rizik spojených se sítěmi 5G v souvislosti s prováděním postupů pro udělování práv na užívání pásem rádiového spektra určených pro sítě 5G (16) a prověřovalo opatření k řešení těchto rizik.

(19)

Při řešení kybernetických bezpečnostních rizik v sítích 5G by měly být zohledněny jak technické, tak i další faktory. Mezi technické faktory mohou patřit zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, které mohou být zneužity k získání neoprávněného přístupu k informacím (kybernetická špionáž, ať z ekonomických či politických důvodů) nebo k jiným zlovolným účelům (kybernetické útoky zaměřené na narušení nebo zničení systémů a dat). Důležitými aspekty, které je třeba uvážit, by měla být nutnost chránit sítě během celého životního cyklu a nutnost zahrnout všechno příslušné vybavení, též ve fázích projektování, vývoje, pořizování, zavádění, provozu a údržby sítí 5G.

(20)

Mezi další faktory mohou patřit regulační nebo jiné požadavky kladené na dodavatele zařízení informačních a komunikačních technologií. Posouzení významu těchto faktorů by muselo zohlednit mimo jiné celkové riziko vlivu třetí země, zejména v souvislosti s jejím modelem správy věcí veřejných, neexistenci dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti nebo podobných ujednání – například rozhodnutí o odpovídající ochraně – týkajících se ochrany údajů mezi Unií a dotčenou třetí zemí, nebo to, zda je dotčená země smluvní stranou mnohostranných, mezinárodních nebo dvoustranných dohod o kybernetické bezpečnosti, boji proti kyberkriminalitě nebo ochraně dat.

(21)

Jako důležitý krok v rámci tvorby přístupu Unie ke kybernetické bezpečnosti sítí 5G by mělo být provedeno a dokončeno posouzení rizik na vnitrostátní úrovni. To by členským státům pomohlo přizpůsobit vnitrostátní opatření týkající se bezpečnostních požadavků a řízení rizik ve světle uvedeného posouzení.

(22)	Měla by být zavedena koordinace, aby byla zajištěna efektivita opatření zaměřených na řešení těchto kybernetických hrozeb, opatření nezbytných pro řádné fungování vnitřního trhu a opatření na ochranu osobních údajů a soukromí.

(23)	Vnitrostátní posouzení rizik by se měla stát základem koordinovaného posouzení rizik na úrovni Unie, které by sestávalo z mapování hrozeb a společného přezkumu, což by prováděly členské státy s podporou Komise a společně s Evropskou agenturou pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).

(24)

Skupina pro spolupráci by měla – se zohledněním posouzení rizik na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie – vytvořit „sadu nástrojů“, která by identifikovala typy kybernetických bezpečnostních rizik a možná opatření na zmírnění těchto rizik v oblastech, jako je certifikace, zkoušení a řízení přístupu. Měla by rovněž určit možná zvláštní opatření vhodná k řešení rizik zjištěných jedním nebo více členskými státy. Skupina pro spolupráci by měla využívat podporu ze strany Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), Europolu, Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Zpravodajského a informačního centra EU. Tato sada nástrojů by měla Komisi napomáhat při vypracovávání minimálních společných požadavků, které dále zajistí vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti sítí 5G v celé Unii.

(25)	Při přijímání opatření k řešení kybernetických bezpečnostních rizik by se měla brát v úvahu podpora kybernetické bezpečnosti prostřednictvím diverzifikace dodavatelů při budování jakékoli jedné sítě.

(26)

Tímto doporučením by neměla být dotčena příslušnost členských států, pokud jde o činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, obrany a národní bezpečnosti a činnosti státu v oblasti trestního práva, včetně práva členských států vyloučit ze svých trhů poskytovatele nebo dodavatele z důvodů národní bezpečnosti,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

I. CÍLE

Toto doporučení za účelem podpory vytvoření přístupu Unie k zajištění kybernetické bezpečnosti sítí 5G určuje činnosti, které by měly být uskutečněny, aby:

a)	členské státy mohly posoudit kybernetická bezpečnostní rizika ovlivňující sítě 5G na vnitrostátní úrovni a přijmout nezbytná bezpečnostní opatření;

b)	členské státy a příslušné orgány, agentury a jiné subjekty Unie mohly společně vypracovat koordinované posouzení rizik na úrovni Unie, které bude vycházet z vnitrostátního posouzení rizik;

c)	skupina pro spolupráci ustavená podle směrnice (EU) 2016/1148 (dále jen „skupina pro spolupráci“) mohla určit možný společný soubor opatření, která by měla být přijata, aby se zmírnila kybernetická bezpečnostní rizika týkající se infrastruktur, o něž se opírá digitální ekosystém, zejména sítí 5G.

II. DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení se rozumí:

„sítěmi 5G“ soubor všech relevantních prvků síťových infrastruktur pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používanou pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoká rychlost přenosu dat a kapacita, komunikace s nízkou latencí, mimořádně vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení. Mohou zahrnovat starší prvky sítí založené na předchozích generacích mobilní a bezdrátové komunikační technologie, jako jsou 4G nebo 3G. Sítě 5G by měly být chápány tak, že zahrnují všechny relevantní části sítě;

b)	„infrastrukturami, o něž se opírá digitální ekosystém“ infrastruktury, které slouží k tomu, aby umožnily digitalizaci v širokém spektru kritických aplikací v hospodářství a ve společnosti.

III. ČINNOST NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Členské státy by do 30. června 2019 měly provést posouzení rizik infrastruktury sítí 5G, včetně určení nejcitlivějších prvků, kde by narušení bezpečnosti měla významný negativní dopad. Do téhož data by členské státy měly rovněž přezkoumat bezpečnostní požadavky a metody řízení rizik použitelné na vnitrostátní úrovni s cílem zohlednit kybernetické bezpečnostní hrozby, které mohou vyplynout z i) technických faktorů, jako jsou specifické technické vlastnosti sítí 5G, a z ii) jiných faktorů, jako je právní a politický rámec, který se může v třetích zemích vztahovat na dodavatele zařízení informačních a komunikačních technologií.

Na základě tohoto vnitrostátního posouzení rizik a přezkumu a s ohledem na probíhající koordinovanou činnost na úrovni Unie by členské státy měly:

a)	aktualizovat uplatňované bezpečnostní požadavky a metody řízení rizik s ohledem na sítě 5G;

b)	aktualizovat příslušné povinnosti uložené podnikům zajišťujícím veřejné komunikační sítě nebo poskytujícím veřejně přístupné služby elektronických komunikací podle článků 13a a 13b směrnice 2002/21/ES;

připojit k obecnému oprávnění podmínky týkající se zabezpečení veřejných sítí proti neoprávněnému přístupu a požadovat od podniků, které se účastní jakýchkoli nadcházejících řízení o udělení práv na užívání rádiových kmitočtů v pásmech 5G, závazky týkající se dodržování bezpečnostních požadavků na sítě podle směrnice 2002/20/ES;

d)	uplatňovat jiná preventivní opatření zaměřená na zmírnění potenciálních kybernetických bezpečnostních rizik.

Opatření podle bodu 4 by měla zahrnovat přísnější povinnosti dodavatelů a provozovatelů zajistit bezpečnost citlivých částí sítí, jakož i v příslušných případech například povinnost poskytovat relevantní informace příslušným vnitrostátním orgánům, pokud jde o plánované změny v sítích elektronických komunikací, a požadavky, aby specifické komponenty a systémy informačních technologií byly předem zkoušeny vnitrostátními auditními/certifikačními laboratořemi z hlediska zabezpečení a integrity.

Měly by se provádět společné přezkumy bezpečnosti s účastí dvou nebo více členských států, při nichž budou využity a sdíleny příslušné technické odborné znalosti a zařízení týkající se infrastruktur, o něž se opírá digitální ekosystém, a sítí 5G, například pokud tentýž podnik provozuje nebo buduje síťovou infrastrukturu ve více než jednom členském státě nebo pokud jsou si konfigurace sítí velmi podobné. Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), Europol a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) by měly upřednostňovat žádosti o podporu ze strany členských států v této oblasti. Výsledky těchto přezkumů by měly být předány skupině pro spolupráci a síti bezpečnostních týmů typu CSIRT.

IV. KOORDINOVANÁ ČINNOST NA ÚROVNI UNIE

S cílem vytvořit společný přístup k řešení kybernetických bezpečnostních rizik, pokud jde o sítě 5G, by členské státy měly do 30. dubna 2019 ve skupině pro spolupráci zahájit práci ve zvláštní oblasti činnosti. Členské státy by měly vyzvat příslušné orgány, aby se práce skupiny pro spolupráci v příslušných případech účastnily.

Koordinované evropské posouzení rizik

Členské státy by si měly mezi sebou navzájem a s příslušnými orgány Unie vyměňovat informace za účelem vytváření společného povědomí o stávajících a potenciálních kybernetických bezpečnostních rizicích spojených se sítěmi 5G.

Do 15. července 2019 by členské státy měly předat své vnitrostátní posouzení rizik Komisi a Evropské agentuře pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).

10)

Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) by měla provést mapování hrozeb specifické pro sítě 5G. Skupina pro spolupráci a síť bezpečnostních týmů typu CSIRT ustavené podle směrnice (EU) 2016/1148 by měly tento proces podporovat.

11)

Členské státy by do 1. října 2019 a se zohledněním všech těchto prvků měly s podporou Komise a společně s Evropskou agenturou pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) provést společný přezkum expozice celé Unie vůči rizikům souvisejícím s infrastrukturami, o něž se opírá digitální ekosystém, zejména se sítěmi 5G.

12)

Tento společný přezkum by měl upřednostnit analýzu rizik, která se týkají zvláště citlivých nebo zranitelných prvků patřících mezi páteřní prvky sítí 5G, střediska provozu a údržby a přístupových prvků sítí 5G používaných pro průmyslové účely.

13)

V druhé fázi by tento společný přezkum měl být rozšířen na další strategické prvky digitálního hodnotového řetězce.

Společná sada nástrojů Unie k řešení rizik

14)

Skupina pro spolupráci by v rámci své činnosti měla určit osvědčená opatření typu uvedeného v bodě 4 uplatňovaná na vnitrostátní úrovni. Na základě těchto vnitrostátních osvědčených postupů by měla být do 31. prosince 2019 dohodnuta „sada nástrojů“ sestávající z vhodných, účinných a přiměřených možných opatření k řízení rizik na zmírnění identifikovaných kybernetických bezpečnostních rizik na vnitrostátní i unijní úrovni, která Komisi poskytne poradenství k tvorbě minimálních společných požadavků k dalšímu zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti sítí 5G v celé Unii.

15)

Tato sada nástrojů by měla zahrnovat:

soupis typů bezpečnostních rizik, která mohou mít vliv na kybernetickou bezpečnost sítí 5G (např. riziko v dodavatelském řetězci, riziko zranitelnosti softwaru, riziko spojené s řízením přístupu, rizika vyplývající z právního a politického rámce, který se může v třetích zemích vztahovat na dodavatele zařízení informačních a komunikačních technologií), a

soubor možných zmírňujících opatření (např. certifikace hardwaru, softwaru nebo služeb třetími stranami, formální zkoušky nebo kontroly shody hardwaru a softwaru, procesy k zajištění existence a vynucování řízení přístupu, identifikace produktů, služeb nebo dodavatelů považovaných za potenciálně nezabezpečené atd.). Tato opatření by se měla zabývat všemi typy bezpečnostních rizik identifikovaných v jednom nebo více členských státech na základě posouzení rizik.

16)

Jakmile budou vypracovány evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti relevantní pro sítě 5G, měly by členské státy v souladu s právem Unie přijmout vnitrostátní technické předpisy, které stanoví povinnou certifikaci produktů, služeb nebo systémů informačních a komunikačních technologií, na něž se tyto systémy certifikace vztahují.

17)

Členské státy by spolu s Komisí měly určit podmínky týkající se zabezpečení veřejných sítí před neoprávněným přístupem, které mají být připojeny k obecnému oprávnění, a bezpečnostní požadavky na sítě za účelem požadování závazků ze strany podniků, které se účastní řízení o udělení práv na užívání spektra v pásmech 5G podle směrnice 2002/20/ES. Tyto podmínky a požadavky by se měly pokud možno odrážet v přijatých opatřeních podle bodu 4 písm. c).

18)

Členské státy by měly spolupracovat s Komisí na vypracování specifických bezpečnostních požadavků, které by se mohly uplatnit v rámci zadávání veřejných zakázek v souvislosti se sítěmi 5G. Měly by zahrnovat povinné požadavky na provedení systémů certifikace kybernetické bezpečnosti v zadávání veřejných zakázek, neboť tyto systémy certifikace nejsou dosud pro všechny dodavatele a provozovatele závazné.

V. PŘEZKUM

19)

Členské státy by měly spolupracovat s Komisí na posouzení účinků tohoto doporučení do 1. října 2020 s cílem stanovit vhodné navazující kroky. Uvedené posouzení by mělo zohledňovat výsledky koordinovaného posouzení rizik na úrovni Unie a sadu nástrojů Unie.

Ve Štrasburku dne 26. března 2019.

Za Komisi

Julian KING

člen Komise

(1) COM(2016)588 final.

(2) Závěry Evropské rady ze dne 21. a 22. března 2019.

(3) Stav Unie 2018 – Čas evropské suverenity, 12. září 2018.

(4) JOIN (2019) 5 final.

(5) www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+TA+P8-TA-2019-0156+0+DOC+PDF+V0//CS.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33) a příslušné zvláštní směrnice.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(10) https://resilience.enisa.europa.eu/article-13.

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(12) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o agentuře ENISA, Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost, a zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“) (COM(2017) 477 final – 2017/0225 (COD)).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř věst L 79 I, 21.3.2019, s. 1.).

(16) V roce 2019 jsou naplánovány aukce v alespoň jednom pásmu spektra v 11 členských státech: Belgii, České republice, Francii, Irsku, Litvě, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku. Na rok 2020 se plánuje dalších šest aukcí: v Litvě (jiné kmitočty), na Maltě, v Polsku, na Slovensku, ve Spojeném království, ve Španělsku. Zdroj: http://5gobservatory.eu/observatory-overview/observatory-reports/.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 88

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 29. března 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/528 ze dne 6. listopadu 2018 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Marockým královstvím, kterou se stanoví podmínky pro účast Marockého království na Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) jménem Unie	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2019/529 ze dne 28. března 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/530 ze dne 27. března 2019, kterým se určují referenční laboratoře Evropské unie pro škodlivé organismy rostlin, pokud jde o hmyz a roztoče, háďátka, bakterie, houby a řasovky a viry, viroidy a fytoplazmy	19
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/531 ze dne 27. března 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	23
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/532 ze dne 28. března 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2378, pokud jde o standardní formuláře, včetně jazykového režimu, pro povinnou automatickou výměnu informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat	25
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/533 ze dne 28. března 2019 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2020, 2021 a 2022 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů ( 1 )	28
		DOPORUČENÍ
	*	Doporučení Komise (EU) 2019/534 ze dne 26. března 2019 Kybernetická bezpečnost sítí 5G	42

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota uvedená v článku 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 90	Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená	129,7	0	AR
0207 14 10	Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené	239,1	18	AR
		215,1	26	BR
		240,6	18	TH
1602 32 11	Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené	289,6	0	BR