21.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 50/5

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/297

ze dne 20. února 2019,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Platná opatření

(1)	V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1338/2006 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“ či „dotčená země“). Opatření mělo podobu valorického cla o sazbě 58,9 %.

(2)	Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Rada rozhodla prováděcím nařízením (EU) č. 1153/2012 (3) zachovat platná antidumpingová cla.

1.2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(3)	Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (4) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu platných opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala společnost UK Leather Federation (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby zámiše v Unii a byla založena na tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

1.3. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(5)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 6. prosince 2017 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

1.4. Zúčastněné strany

(6)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce země vývozu. V Unii nejsou známi žádní jiní výrobci zámiše, než výrobci zastoupení žadatelem.

1.5. Odběr vzorků

(7)	V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a čínských vyvážejících výrobců.

(8)	Jelikož jediní dva stávající výrobci v Unii představovali 100 % výroby v Unii, nebyl stanoven výběr vzorku výrobců v Unii.

1.5.1. Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(9)

Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Uvedené strany byly požádány, aby se přihlásily, a to tím, že Komisi poskytnou údaje požadované v příloze II tohoto oznámení o zahájení přezkumu.

(10)	Přihlásili se dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Tyto dvě společnosti však dotčený výrobek od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně od roku 2012, nedovážely.

1.5.2. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vývozce či výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vývozce či výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Zastoupení na tuto žádost nereagovalo. Komise se proto obrátila pouze na vyvážející výrobce, kteří byli v žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti určeni žadatelem.

(12)	Žádní vývozci ani výrobci v ČLR však neposkytli požadované informace a nespolupracovali při šetření.

1.6. Dotazníky a inspekce na místě

(13)	Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a pravděpodobnosti přetrvání či obnovení újmy a stanovení zájmu Unie.

(14)	Komise zaslala dotazníky dvěma výrobcům v Unii zastoupeným žadatelem. Od obou výrobců v Unii byly obdrženy odpovědi na dotazník.

(15)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

—	Hutchings & Harding Ltd, Cambridge, Spojené království

—	Marocchinerie e Scamoscerie Italiane Spa, Turín, Itálie

1.7. Období přezkumného šetření a posuzované období

(16)	Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2014 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(17)	Dotčeným výrobkem je zámiš a kombinovaný zámiš, též vystřižený na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90 (dále jen „dotčený výrobek“). Používá se především k čištění a leštění.

(18)	Šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření mají dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie nadále stejné základní fyzické a technické vlastnosti i stejná základní použití, a jsou tudíž obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3. DUMPING

(19)	V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany čínských vyvážejících výrobců, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti.

(20)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce v ČLR při šetření nespolupracoval (viz 12. bod odůvodnění, Komise posoudila pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, zejména statistických údajů Eurostatu, databáze čínského vývozu, informací obsažených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky čínského výrobce Henan Prosper (6) a informace získané od žadatele v průběhu přezkumného šetření.

3.1. Dumping v období přezkumného šetření

3.1.1. Běžná hodnota

(21)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se v případě dovozu z ČLR běžná hodnota zpravidla určuje na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví o přiměřené ziskové rozpětí.

Běžná hodnota v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti

(22)	V původním šetření Komise použila jako srovnatelnou zemi Spojené státy americké (dále jen „USA“) a stanovila běžnou hodnotu na základě cen spolupracujícího výrobce zámiše v USA.

(23)	Od té doby jediný výrobce zámiše, který působil v USA, ukončil svou výrobu. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti proto Komise stanovila běžnou hodnotu na základě průměrné ceny dovozu z Indie do Unie (v té době byla největším dovozcem do Unie Indie).

Běžná hodnota pro současné šetření

(24)

V oznámení o zahájení současného přezkumu před pozbytím platnosti Komise informovala zúčastněné strany o záměru použít pro stanovení základu pro běžnou hodnotu ceny v Unii. Dále informovala zúčastněné strany o tom, že se další výrobci zámiše v tržním hospodářství mohou nacházet v Indii, Nigérii, Turecku a na Novém Zélandu. Tyto země by tak mohly být považovány za třetí země s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelné země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Zúčastněné strany měly příležitost se vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádné připomínky však obdrženy nebyly.

(25)

Komise nejprve kontaktovala zastoupení těchto možných srovnatelných zemí s cílem požádat o pomoc při určování výrobců v jednotlivých zemích, kteří by mohli být vyzváni ke spolupráci jako výrobci ve srovnatelné zemi. Poté zaslala žádost o spolupráci všem známým výrobcům zámiše v těchto zemích, konkrétně sedmi známým výrobcům a sdružením výrobců v Indii, jedinému známému výrobci z Nového Zélandu a jedinému známému výrobci v Turecku.

(26)	Jeden z výrobců zámiše v Indii původně souhlasil se spoluprací. Následně však nevyplnil dotazník, který zaslala Komise, a přestal spolupracovat. Žádný z kontaktovaných výrobců zámiše ve srovnatelných zemích proto nakonec při šetření nespolupracoval.

(27)	Vzhledem k tomu, že nespolupracoval žádný výrobce v zemi s tržním hospodářstvím, Komise se rozhodla stanovit běžnou hodnotu na základě stejné metodiky jako při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tj. na základě dovozních cen největšího dovozce zámiše do Unie.

(28)	Na základě statistických údajů (7) měla v období přezkumného šetření největší objem dovozu do Unie Nigérie. Běžná hodnota tedy byla stanovena na základě průměrné ceny nigerijského dovozu do Unie.

3.1.2. Vývozní cena

(29)

Jelikož žádný z vyvážejících výrobců v ČLR při šetření nespolupracoval (viz 12. bod odůvodnění), Komise posoudila pravděpodobnost přetrvání dumpingu na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Vývozní cena byla stanovena na základě průměrné statistické ceny dovozu z ČLR do Unie (8).

3.1.3. Dumping

(30)	Komise srovnala běžnou hodnotu stanovenou dle metody popsané v bodě 3.1.1 s vývozní cenou stanovenou podle metody popsané v bodě 3.1.2. Výsledkem výpočtu dumpingu bylo dumpingové rozpětí ve výši 118 %.

3.1.4. Závěr ohledně dumpingu v období přezkumného šetření

(31)	Ačkoli v menším objemu než v původním šetření, čínští vyvážející výrobci v období přezkumného šetření nadále vyváželi zámiš do Unie za dumpingové ceny.

3.2. Analýza pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu

(32)	Komise dále analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání nebo obnovení dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom posuzovala čínskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, chování čínských vývozců na jiných trzích, situaci na domácím trhu v Číně a atraktivitu trhu Unie.

(33)

Vzhledem k tomu, že žádný ze známých vyvážejících výrobců zámiše nespolupracoval, zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu, uvedená v bodech odůvodnění 34 až 44, musela být založena na jiných zdrojích, tj. údajích Eurostatu, dat z databáze čínského vývozu, informacích obsažených v žádosti o přezkum, veřejně dostupných informacích, jako jsou informace dostupné na oficiální internetové stránce společnosti Henan Prosper, a informacích získaných od žadatele v průběhu přezkumného šetření.

3.2.1. Výrobní kapacita

(34)	Vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců jsou informace o výrobě a volné kapacitě, které má Komise k dispozici, založeny na informacích poskytnutých žadatelem a na veřejně dostupných informacích.

(35)	Podle těchto dostupných informací je v Číně značná kapacita pro výrobu zámiše.

(36)

Zaprvé se v Číně nachází největší společnost zabývající se výrobou ovčí kůže na světě, konkrétně Henan Prosper. Přestože Henan Prosper zpracovává různé zvířecí kůže (včetně kožek, které nespadají do definice výrobku), má výrobní kapacitu 30 000 kožek denně. Podle internetových stránek společnosti Henan Prosper tato kapacita čítá ročně 7 milionů tun kůže (přibližně 47,3 milionů čtverečních stop) (9). Má 3600 zaměstnanců a vyhrazenou koželužnu na zpracování zámiše (10). Přestože informace o přesném podílu výroby zámiše (a kapacity) v rámci celé výroby nejsou dostupné, kapacita výrobního odvětví Unie k výrobě zámiše byla během období přezkumného šetření 7 až 10 milionů čtverečních stop (11).

(37)

Za druhé, podle informací poskytnutých žadatelem existuje v Číně několik dalších výrobců zámiše. Komise nemá k dispozici informace o výrobní kapacitě těchto výrobců. Roční kapacita 7 milionů kůží společnosti Henan Prosper však sama o sobě překračuje celou spotřebu v Unii v období přezkumného šetření (viz tabulka 1 v 53. bodě odůvodnění).

(38)	Komise proto dospěla k závěru, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci zámiše disponují dostatečnými výrobními kapacitami, které by bylo možno použít k výrobě zámiše pro export do Unie.

3.2.2. Chování čínských vývozců na trzích třetích zemí

(39)

Během období přezkumného šetření vyváželi čínští výrobci značné množství zámiše do jiných třetích zemí, než je Unie, zejména do Malajsie, Bangladéše, Singapuru, Vietnamu, Japonska a Spojených států amerických. Celkový objem vývozu podle čínské vývozní databáze představoval v období přezkumného šetření 5,1 milionu čtverečních stop zámiše.

(40)	Komise porovnala průměrnou cenu zámiše vyváženého na hlavní vývozní trhy během období přezkumného šetření s průměrnou vývozní cenou na trh Unie. Toto srovnání bylo provedeno na základě informací, které poskytla čínská databáze vývozu (12).

(41)

Z cen vykázaných v databázi čínského vývozu bylo zjevné, že ceny za kilogram se při vývozu do jednotlivých zemí v období přezkumného šetření značně lišily. Ukázalo se také, že 72,8 % objemu vývozu z Číny do třetích zemí se uskutečnilo za nižší cenu v porovnání s vývozem téhož výrobku do Unie, u něhož se zjistilo, že je dumpingový. Vývoz zámiše z Číny do třetích zemí se proto uskutečňoval za ještě nižší ceny, než byly ceny do Unie.

3.2.3. Atraktivita trhu Unie

(42)	Před zavedením opatření byla Unie pro ČLR tradičním vývozním trhem. Během období šetření v rámci původního šetření (duben 2004 – březen 2005) dosáhl čínský dovoz do Unie 6,6 milionu čtverečních stop zámiše, což je více než 28násobek současné úrovně čínského vývozu do Unie.

(43)

Během období přezkumného šetření byla průměrná úroveň cen na trhu Unie (0,99 EUR za čtvereční stopu) vyšší než průměrná čínská vývozní cena na jiných vývozních trzích, což naznačuje, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by měli k přesunu svého vývozu do Unie ekonomickou motivaci.

(44)

S ohledem na skutečnost, že Unie byla před uložením opatření tradičním čínským trhem a kvůli (vysokým) cenám, se Komise domnívá, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, stane se trh Unie pro čínské výrobce atraktivnější a je pravděpodobné, že se pokusí za využití svých dostupných kapacit zvýšit svůj prodej do Unie, a nikoli začít vyvážet na jiné trhy.

3.2.4. Závěr týkající se dumpingu a pravděpodobnosti přetrvání dumpingu

(45)

Šetření prokázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření se nadále uskutečňoval za dumpingové ceny. Šetření také prokázalo, že výrobní kapacita v ČLR byla ve srovnání se spotřebou v Unii během období přezkumného šetření velmi významná. Kdyby opatření pozbyla platnosti, bude tato volná kapacita pravděpodobně přinejmenším zčásti vyvezena na trh Unie.

(46)	Kromě toho byly čínské vývozní ceny na jiné trhy nižší než pro Unii. Tato cenová politika čínských vývozů na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost přetrvání dumpingového vývozu do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(47)	Konečně, atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a cen naznačuje, že je pravděpodobně, že pokud opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by byl přesměrován na trh Unie.

(48)	Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by zrušení antidumpingových opatření vedlo k významnému dumpingovému dovozu z ČLR do Unie, jinými slovy, že existuje velká pravděpodobnost přetrvávání dumpingu.

4. ÚJMA

4.1. Vymezení výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(49)	Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(50)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 4–5 milionů čtverečních stop. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, zejména pak informací získaných od dvou spolupracujících výrobců v Unii v průběhu šetření. Tito dva spolupracující výrobci v Unii představují 100 % celkové výroby v Unii.

(51)	Jelikož jsou mikroekonomické a makroekonomické ukazatele újmy založeny na údajích týkajících se pouze dvou společností, jsou údaje s ohledem na zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uvedeny v podobě indexů.

4.2. Spotřeba v Unii

(52)	Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřeného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a na údajích Eurostatu o dovozu.

(53)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (ve čtverečních stopách)

	2014	2015	2016	OPŠ
Celková spotřeba v Unii (tis. čtverečních stop)	25 000 –35 000	30 000 –40 000	35 000 –45 000	40 000 –50 000
Index (2014 = 100)	100	113	127	141
Zdroj: Údaje od žadatele a Eurostatu.

(54)	Spotřeba v Unii se během posuzovaného období stabilně zvyšovala s roční mírou 13–14 %, celkově pak o 41 %.

4.3. Dovoz z ČLR

4.3.1. Objem a podíl na trhu

(55)	Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným výše v 52. až 54. bodě odůvodnění.

(56)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (ve čtverečních stopách) a podíl na trhu

	2014	2015	2016	OPŠ
Objem dovozu z ČLR (tis. čtverečních stop)	3 230	403	293	230
Index (2014 = 100)	100	12	9	7
Tržní podíl dovozu z ČLR (%)	10–15	0–5	0–5	0–5
Zdroj: Údaje Eurostatu.

(57)

Objem dovozu z ČLR prudce klesl z 3,2 milionu čtverečních stop v roce 2014 na 0,2 milionu čtverečních stop v období přezkumného šetření, tj. o 93 %, s odpovídajícím poklesem podílu na trhu z 10–15 % na 0–5 % během posuzovaného období. Čínští vyvážející výrobci v současné době drží velmi malý podíl na trhu, což podporuje myšlenku, že platná antidumpingová opatření jsou účinná.

4.3.2. Ceny dovozu z ČLR a cenové podbízení

(58)

Dovozní ceny stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrné dovozní ceny z dotčené země do Unie se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (EUR/čtverečná stopa)

	2014	2015	2016	OPŠ
Ceny dovozu z ČLR (v EUR/čtvereční stopa)	0,06	0,24	0,28	0,39
Index (2014 = 100)	100	417	490	668
Zdroj: Údaje Eurostatu.

(59)	Dovozní ceny během posuzovaného období průběžně stoupaly. Je však třeba konstatovat, že výchozí rok ukazuje poměrně nízkou peněžní hodnotu.

(60)

Pro účely analýzy cenového podbízení v období přezkumného šetření byly porovnány vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Unie pro zákazníky na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry dovozních cen z ČLR. Pro srovnání byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie upraveny zejména o dobropisy, přepravní náklady, náklady na balení a provize na úroveň ceny ze závodu. Dovozní cena z ČLR byla získána z Eurostatu a upravena celním sazebníkem a náklady po dovozu.

(61)	Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření docházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 36,6 %, přičemž se zohlednila platná antidumpingová cla.

4.4. Dovoz ze třetích zemí

(62)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

Země		2014	2015	2016	OPŠ
Indie	Objem (tis. čtverečních stop)	10 940	11 280	11 423	10 907
	Index (2014 = 100)	100	103	104	100
	Tržní podíl (%)	35–40	30–35	25–30	25–30
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	0,55	0,53	0,61	0,65
Turecko	Objem (tis. čtverečních stop)	2 157	2 360	2 720	2 043
	Index (2014 = 100)	100	109	126	95
	Tržní podíl (%)	5–10	5–10	5–10	0–5
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	1,16	0,91	0,64	0,64
Nigérie	Objem (tis. čtverečních stop)	3 663	8 890	15 930	22 607
	Index (2014 = 100)	100	243	435	617
	Tržní podíl (%)	10–15	25–30	40–45	50–55
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	0,38	0,73	0,96	0,85
Nový Zéland	Objem (tis. čtverečních stop)	1 833	2 127	1 673	1 783
	Index (2014 = 100)	100	116	91	97
	Tržní podíl (%)	5–10	5–10	0–5	0–5
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	0,72	0,89	0,78	0,74
Pákistán	Objem (tis. čtverečních stop)	1 480	927	517	727
	Index (2014 = 100)	100	63	35	49
	Tržní podíl (%)	0–5	0–5	0–5	0–5
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	0,66	0,88	0,87	0,82
Zbytek světa	Objem (tis. čtverečních stop)	2 823	4 920	2 123	903
	Index (2014 = 100)	100	174	75	32
	Tržní podíl (%)	5–10	10–15	5–10	0–5
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	0,57	0,43	0,50	0,85
Celkový dovoz ze všech třetích zemí vyjma ČLR	Objem (tis. čtverečních stop)	26 127	30 907	34 680	39 200
	Index (2014 = 100)	100	118	133	150
	Tržní podíl (%)	75–80	85–90	85–90	90–95
	Průměrná cena (EUR/čtvereční stopu)	0,54	0,63	0,78	0,77
Zdroj: Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(63)

Během posuzovaného období se celkový objem dovozu z jiných třetích zemí do Unie neustále zvyšoval, a to z přibližně 26 milionů čtverečních stop v roce 2014 na přibližně 39 milionů čtverečních stop v období přezkumného šetření, tj. o 50 %. Tento dovoz představoval v období přezkumného šetření podíl na trhu Unie ve výši 90–95 % (nárůst z 75–80 % v roce 2014). Celkově se zdá, že jiné třetí země využily zvýšení spotřeby v Unii o 41 % v plné míře, viz 54. bod odůvodnění.

(64)	Podle zemí představuje největší podíl na trhu dovoz z Nigérie, 52,5 % v období přezkumného šetření. Hlavními dalšími zdroji dodávek zámiše do Unie byly Indie, Turecko a Nový Zéland.

(65)

Dovozy z Nigérie si zaslouží zvláštní zmínku. Objem dovozu se v posuzovaném období prudce zvýšil, v posuzovaném období téměř pětinásobně. Ve skutečnosti vzrostl během posuzovaného období pouze tržní podíl Nigérie. V roce 2014 měl nigerijský dovoz podíl na trhu ve výši 12 %, zatímco v období přezkumného šetření byl nigerijského původu jeden ze dvou prodejů zámiše.

4.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1. Obecné poznámky

(66)	V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(67)

Pro účely stanovení újmy Komise nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, jelikož výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představují pouze dva výrobci. Ekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů týkajících se těchto dvou výrobců v Unii.

(68)

Ukazatele újmy jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, náklady práce, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Jsou analyzovány níže.

4.5.2. Ukazatele újmy

4.5.2.1. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(69)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

	2014	2015	2016	OPŠ
Objem výroby (tis. čtverečních stop)	3 000 –4 000	4 000 –5 000	4 000 –5 000	4 000 –5 000
Index (2014 = 100)	100	128	122	120
Výrobní kapacita (tis. čtverečních stop)	7 000 –10 000	7 000 –10 000	7 000 –10 000	7 000 –10 000
Index (2014 = 100)	100	100	100	100
Využití kapacity (%)	40–50	50–60	50–60	50–60
Index (2014 = 100)	100	128	122	120
Zdroj: Údaje z odpovědí na dotazník.

(70)	Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 20 %.

(71)

Výrobní kapacita zůstala mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření stabilní, přičemž průměrné míry využití kapacity během tohoto období kolísaly podle výrobních úrovní. Celkově se využití kapacity mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření zvýšilo, ale v porovnání s minulostí zůstalo na nízké úrovni. Je třeba poznamenat, že nízké míry využití obvykle ovlivňují náklady na jednotku, protože režijní náklady jsou rozprostřeny v malém objemu výroby.

4.5.2.2. Objem prodeje a podíl na trhu

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

	2014	2015	2016	OPŠ
Objem prodeje zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení (tis. čtverečních stop)	4 000 –5 000	3 000 –4 000	3 000 –4 000	3 000 –4 000
Index (2014 = 100)	100	82	89	90
Tržní podíl (%)	10–15	10–15	10–15	5–10
Index (2014 = 100)	100	72	71	63
Zdroj: Údaje Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(73)

Celkově objem prodeje výrobců v Unii nesledoval vzestupný trend zaznamenaný ve spotřebě. Zatímco spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 41 % (viz 54. bod odůvodnění), objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie se ve stejném období snížil o 10 %, což se promítlo ve výrazné ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu v Unii.

4.5.2.3. Zaměstnanost a produktivita

(74)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

	2014	2015	2016	OPŠ
Počet zaměstnanců	50–60	60–70	60–70	70–80
Index (2014 = 100)	100	122	122	151
Produktivita (čtvereční stopy na zaměstnance)	70–80	70–80	70–80	50–60
Index	100	105	100	79
Zdroj: Údaje z odpovědí na dotazník.

(75)	Ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla zaměstnanost o 51 %. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup na zaměstnance a rok, však klesla o 21 % v důsledku nárůstu zaměstnanosti rychlejším tempem než rostla výroba.

4.5.2.4. Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků minulého dumpingu

(76)

Z ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory antidumpingovým opatřením od roku 2006 zůstalo výrobní odvětví Unie ve značně zranitelné hospodářské a finanční situaci a je mu působena újma. Nemohlo tedy být dosaženo úplného zotavení z předcházejícího dumpingu. Vzhledem k současnému vysokému dumpingovému rozpětí, které bylo zjištěno u dovozu zámiše z ČLR, se má za to, že výrobní odvětví Unie zůstává bez ohledu na současné nízké objemy zranitelné vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

4.5.2.5. Ceny a činitele ovlivňující ceny na domácím trhu

(77)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

	2014	2015	2016	OPŠ
Průměrná jednotková prodejní cena v Unii, Index (2014 = 100)	100	107	101	106
Jednotkové výrobní náklady Index (2014 = 100)	100	110	100	107
Zdroj: Údaje z odpovědí na dotazník.

(78)	Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii během posuzovaného období stouply o 6 %. Zároveň se jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 7 %. Hlavní hnací silou tohoto nárůstu byl nárůst cen surovin (konkrétně surové kůže).

4.5.2.6. Náklady práce

(79)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

2014

2015

2016

OPŠ

Průměrné náklady práce na zaměstnance

Index (2014 = 100)

100

Zdroj: Údaje z odpovědí na dotazník.

(80)	Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období snížily o 28 %.

4.5.2.7. Zásoby

(81)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

2014

2015

2016

OPŠ

Konečný stav zásob,

Index (2014 = 100)

100

153

155

153

Zdroj: Údaje z odpovědí na dotazník.

(82)	Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření významně zvýšila, a to o 53 %.

4.5.2.8. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(83)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

	2014	2015	2016	OPŠ
Čistý zisk z prodeje EU zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, Index (2014 = 100)	– 100	– 137	– 89	– 108
Peněžní tok, Index (2014 = 100)	100	– 287	– 76	– 132
Investice Index (2014 = 100)	100	174	26	94
Návratnost investic Index (2014 = 100)	– 100	– 107	– 150	– 257
Zdroj: Údaje z odpovědí na dotazník.

(84)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové. Od roku 2014 do období přezkumného šetření byly ztráty konzistentní a celkově vzrostly o 8 %. Tento negativní trend probíhal během období dynamického růstu spotřeby v Unii, jak je vysvětleno v 54. bodě odůvodnění. Jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění, tento růst byl téměř zcela uspokojován dovozem z jiných třetích zemí.

(85)	Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Tento peněžní tok z provozních činností se v posuzovaném období výrazně snížil, což se vysvětluje hlavně značnými ztrátami.

(86)	Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic byla v průběhu posuzovaného období záporná.

(87)

Investice uskutečněné v průběhu posuzovaného období nebyly použity ke zvýšení výrobní kapacity. Veškeré investice byly spíše určeny na údržbu a aktualizaci již existujících kapacit. Částka za rok 2015 se výrazně liší v důsledku přesunu výrobních zařízení jednoho z výrobců v Unii z jednoho členského státu do druhého.

(88)	Schopnost získávat kapitál ovlivnily ztráty, které vznikly během posuzovaného období.

4.5.3. Závěr ohledně újmy

(89)

Během posuzovaného období zůstala finanční situace výrobního odvětví Unie nejistá. Zejména ukazatele výrobního odvětví Unie týkající se ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic vykázaly výrazně záporné výsledky. Výrobní odvětví Unie rovněž zaznamenalo značné snížení svého podílu na trhu. Nepříznivý vývoj podílu na trhu se časově shodoval s celkovým zvýšením poptávky po zámiši na trhu Unie, který prospíval dovozu z jiných třetích zemí než z ČLR. Některé pozorované negativní trendy lze vysvětlit kumulativním účinkem řady faktorů, které společným působením ještě více zhoršily stav výrobního odvětví Unie, které se v období přezkumného šetření stále ještě nacházelo v nestabilní situaci: Mezi těmito faktory byl nejvýraznější nárůst dovozu z Nigérie za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie.

(90)	Některé ukazatele újmy se v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Objem výroby se zvýšil o 20 % a využití výrobní kapacity o 9 %. Toto zvýšení však nevedlo k vyššímu prodeji na trhu Unie.

(91)	Zatímco dovoz z ČLR během posuzovaného období drasticky poklesl, z více než 3 milionů čtverečních stop v roce 2014 na přibližně 230 000 čtverečních stop během období přezkumného šetření, což vedlo k poklesu podílu na trhu z 10–15 % na 0–5 %, celkový objem dovozu ze třetích zemí výrazně vzrostl.

(92)	Je proto pravděpodobné, že toto zvýšení dovozu ze třetích zemí bránilo případnému zotavení výrobního odvětví Unie ze škodlivých účinků, které dříve způsobil čínský dumpingový dovoz, zejména od roku 2015, kdy se čínský dovoz začal snižovat.

(93)

V roce 2014 však ČLR držela v Unii podíl na trhu o více než 10 %. Proto, i když během období přezkumného šetření dumpingový dovoz z ČLR značně poklesl, jejich podíl na trhu v období před obdobím přezkumného šetření a zejména v roce 2014 byl stále poměrně vysoký. V období přezkumného šetření se ceny tohoto dovozu navíc významně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Proto nelze vyloučit, že tyto dovozy významně přispěly k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie navzdory jejich poklesu v období přezkumného šetření.

(94)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie mělo prospěch z původních opatření, neboť v průběhu posuzovaného období došlo k určitým zlepšením ve srovnání se situací v období původního šetření. Výrobní odvětví Unie se však zotavuje pomalu a kvůli výše uvedeným faktorům se stále nachází v nestabilní a zranitelné situaci. V souladu s tím bylo v období přezkumného šetření zjištěno, že výrobní odvětví Unie trpí podstatnou újmou, jak vyplývá z vývoje ukazatelů definovaných v čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ ÚJMY, KDYBY BYLA OPATŘENÍ ZRUŠENA

(95)

Šetření ukázalo, že dovoz z ČLR během období přezkumného šetření se uskutečňoval za dumpingové ceny (viz 31. bod odůvodnění) a že přetrvání dumpingu je pravděpodobné, pokud by opatření pozbyla platnosti (viz 48. bod odůvodnění). Šetření rovněž dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, viz 94. bod odůvodnění. Komise tedy posuzovala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy původně způsobené čínským dumpingovým dovozem, pokud by opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení pozbyla platnosti.

(96)	Ke zjištění pravděpodobnosti přetrvání újmy Komise analyzovala tyto prvky: volnou kapacitu v ČLR, atraktivitu trhu Unie, pravděpodobné cenové úrovně čínského dovozu při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

5.1. Volná kapacita, obchodní toky a atraktivita trhu Unie.

(97)

Během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že čínští vývozci mají ve srovnání s velikostí evropského trhu nadměrné volné kapacity, které nemohly být plně absorbovány čínskou domácí poptávkou a vývozními trhy jinými než trh Unie. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici informace svědčící o opaku, lze předpokládat, že v průběhu posuzovaného období byly volné kapacity stejné.

(98)	Vyšetřování stanovilo, že téměř 75 % objemu vývozu z Číny do třetích zemí se uskutečnilo za nižší cenu v porovnání s vývozy téhož výrobku do Unie. (viz 43. bod odůvodnění) Známé skutečnosti nenaznačují, že se tento stav alespoň v krátkodobém horizontu změní.

(99)	Pokud jde o vyšší ceny, je tudíž trh Unie pro čínské vyvážející výrobce přitažlivější než dvě třetiny jejich ostatních trhů, na něž čínští vyvážející výrobci vyváželi v období přezkumného šetření. Pokud by opatření pozbyla platnosti, atraktivita trhu Unie by se při absenci cel dále zvýšila.

(100)

Před zavedením opatření byl také trh Unie tradičním vývozním trhem pro čínské vyvážející výrobce, kteří měli během období původního šetření na trhu Unie více než 30 % podíl.

(101)

Šetření rovněž ukázalo, že dovoz z ČLR bez antidumpingového cla by v období přezkumného šetření představoval cenové podbízení vůči prodejním cenám Unie o 59,7 %. To naznačuje pravděpodobnou cenovou hladinu dovozu z ČLR, pokud by opatření byla zrušena.

(102)

Ceny čínského dovozu jsou také značně nižší než ceny ostatních dovozů na trh Unie (viz tabulky 3 a 4). Šetření ukázalo, že ceny čínského dovozu v období přezkumného šetření byly přibližně o 50 % nižší než průměrná dovozní cena do Unie z jiných třetích zemí. Je proto pravděpodobné, že by čínský dovoz tento dovoz nahradil a dále vyvíjel tlak na ceny na cenových úrovních na trzích Unie.

5.2. Dopad na situaci výrobního odvětví Unie

(103)

Vzhledem k vysokým kapacitám v ČLR a atraktivitě trhu Unie a dalším prvkům, které jsou shrnuty výše v 97. až. 102. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by obnovili svůj vývoz na trh Unie ve významném množství a za dumpingové ceny, které by výrazně podbízely ceny výrobců v Unii.

(104)

To by mělo negativní dopad na výrobní odvětví Unie, jelikož tento dodatečný významný objem dovozu by stlačil prodejní ceny, kterých by mohlo dosáhnout výrobní odvětví Unie, snížil by se objem prodeje výrobního odvětví Unie a rovněž jeho využití kapacity, a v důsledku toho by vzrostly i jeho výrobní náklady. Očekávaný nárůst levného dumpingového dovozu by tedy způsobil další výrazné zhoršení finančních výsledků výrobního odvětví Unie, zejména jeho ziskovost.

5.3. Závěr

(105)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

6. ZÁJEM UNIE

(106)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči dovozu zámiše z ČLR nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku.

(107)

Podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení byla všem zúčastněným stranám poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska.

(108)

Bylo zkoumáno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

6.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(109)

Ačkoli platná antidumpingová opatření bránila do značné míry dumpingovému dovozu ve vstupu na trh Unie, výrobní odvětví Unie se stále nachází v nestabilní situaci, což potvrzuje negativní vývoj některých ukazatelů újmy.

(110)

Kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by pravděpodobný příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčené země způsobil další újmu výrobnímu odvětví Unie. Tento příliv by pravděpodobně mimo jiné způsobil ztrátu podílu na trhu, pokles prodejních cen, nižší využití kapacity a celkově vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(111)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči dovozu zámiše z ČLR je v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2. Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení

(112)

V původním šetření bylo zjištěno, že uložení antidumpingových opatření by zřejmě nemělo závažný nepříznivý vliv na situaci dovozců a uživatelů v Unii. Při tomto šetření nespolupracoval žádný dovozce.

(113)

Vzhledem k tomu, že na současném přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali dovozci a uživatelé, má Komise za to, že její zjištění v původním šetření jsou stále platná a že zachování opatření by na dovozce a uživatele v Unii nemělo negativní dopad, alespoň ne do významné míry.

6.3. Závěr ohledně zájmu Unie

(114)

Komise proto dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování současných antidumpingových opatření uložených na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny.

7. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(115)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající antidumpingová opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

8. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(116)

Z výše uvedených důvodů a v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise dospěla k závěru, že by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz zámiše pocházejícího z ČLR, uložená prováděcím nařízením (EU) č. 1153/2012, měla být zachována.

(117)

S ohledem na judikaturu Soudního dvora (13) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě možného vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech takovou úrokovou sazbu neuvádějí a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát se zvolí pro celní řízení.

(118)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Na dovoz zámiše a kombinovaného zámiše, též vystřiženého na tvar, včetně crust zámiše a kombinovaného crust zámiše, pocházejícího z Čínské lidové republiky, kódů KN 4114 10 10 a 4114 10 90, se ukládá konečné antidumpingové clo.

2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranici Unie před proclením pro výrobek popsaný v odstavci 1 činí 58,9 %.

3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy. Jako sazba úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení zakládajícího právo na vyplacení úroku z prodlení, se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o jeden procentní bod.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. února 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1338/2006 ze dne 8. září 2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 251, 14.9.2006, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1153/2012 ze dne 3. prosince 2012 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009, Úř. věst. L 334, 6.12.2012, s. 31.

(4) Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 72, 8.3.2017, s. 3).

(5) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 416, 6.12.2017, s. 15).

(6) https://www.globalsources.com/si/AS/Henan-Prosper/6008801452841/Homepage.htm.

(7) Zdroj: Eurostat

(8) Zdroj: Eurostat

(9) Podle výrobního odvětví Unie představuje jedna kůže 6,5 až 7 čtverečních stop. (7 milionů * 6,75 = 47,25 milionu)

(10) Adresář vystavovatelů Asijsko-tichomořského veletrhu kožedělného průmyslu (http://www.aplf.com/en-US/534/henan-prosper/6740) a článek z časopisu o kožedělném průmyslu (http://www.leathermag.com/news/newsmichael-lu-henan-prosper-skins-leather-enterprise-co-ltd)

(11) Přesný údaj o kapacitě je důvěrný.

(12) Vývozní hodnoty se vyjadřují v amerických dolarech na základě ceny dodání zboží na palubu lodi (FOB). Množství jsou vyjádřena v kilogramech.

(13) Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. ledna 2017, C-365/15, Wortmann v Hauptzollamt Bielefeld, EU:C:2017:19, body 35 až 39.

21.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 50/23

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/299

ze dne 12. února 2019

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v regionálním řídícím výboru Dopravního společenství, pokud jde o některé personální záležitosti ve vztahu k provádění Smlouvy o založení Dopravního společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 a čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Unie podepsala Smlouvu o založení Dopravního společenství (1) v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/1937 (2).

(2)

V souladu s čl. 41 odst. 3 Smlouvy o založení Dopravního společenství se uvedená smlouva ode dne 9. října 2017 provádí prozatímně. V současné době se prozatímně provádí mezi smluvními stranami, tedy Unií, Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Kosovem (*1), Černou Horou a Republikou Srbsko.

(3)	Regionální řídící výbor Dopravního společenství (dále jen „řídící výbor“) má přijmout rozhodnutí o některých personálních záležitostech s cílem zajistit řádné provádění Smlouvy o založení Dopravního společenství.

(4)	Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v řídícím výboru, pokud jde o jeho rozhodnutí o některých personálních záležitostech, jelikož tato rozhodnutí jsou nezbytná pro zahájení činnosti stálého sekretariátu Dopravního společenství a budou mít právní účinky vůči Unii.

(5)	Postoj Unie v řídícím výboru by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v regionálním řídícím výboru Dopravního společenství, vychází z návrhů rozhodnutí řídícího výboru připojených k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie v řídícím výboru mohou odsouhlasit drobné změny návrhů rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 12. února 2019.

Za Radu

předseda

E.O. TEODOROVICI

(1) Úř. věst. L 278, 27.10.2017, s. 3.

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2017/1937 ze dne 11. července 2017 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Smlouvy o založení Dopravního společenství (Úř. věst. L 278, 27.10.2017, s. 1).

(*1) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

NÁVRH

ROZHODNUTÍ REGIONÁLNÍHO ŘÍDÍCÍHO VÝBORU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ č. …/2019

ze dne …

o přijetí pravidel pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství

REGIONÁLNÍ ŘÍDÍCÍ VÝBOR DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Dopravního společenství, a zejména na čl. 24 odst. 1 a článek 30 této smlouvy,

ROZHODL TAKTO:

Jediný článek

Přijímají se pravidla pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství uvedená v příloze tohoto rozhodnutí.

V … dne … 2018.

Za regionální řídící výbor

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Pravidla pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství

I. OBECNĚ

Tato pravidla stanoví postupy pro výběrové řízení na místo ředitele azástupců ředitele a zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství (dále jen „sekretariát“), požadavky na jejich pracovní podmínky a na vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců v souladu se Smlouvou o založení Dopravního společenství (dále jen „smlouva“).

V případě jakéhokoli rozporu mezi těmito pravidly a smlouvou se použijí ustanovení smlouvy.

II. VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA MÍSTO ŘEDITELE A ZÁSTUPCŮ ŘEDITELE SEKRETARIÁTU

Po schválení regionálním řídícím výborem je zveřejněna otevřená výzva k předkládání přihlášek na místo ředitele či zástupce ředitele v Evropské unii v jihovýchodoevropských stranách (Albánské republice, Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonií, Kosovu (*1), Černé Hoře a Republice Srbsko).

Nejméně 30 dní před příslušným datem konání zasedání, na němž je jmenování ředitele nebo zástupce ředitele zařazeno na pořad jednání regionálního řídícího výboru, poskytne Evropská komise návrh obsahující navrhovaného uchazeče.

Uchazeč je nominován za svou osobu.

Uchazeč musí být občanem členského státu Unie nebo některé jihovýchodoevropské strany.

Návrh Evropské komise musí být řádně odůvodněn s ohledem na povinnosti ředitele či zástupce ředitele. Musí obsahovat popis kvalifikací a zkušeností nominovaného uchazeče a vycházet z jeho předchozího souhlasu s nominací.

Kterákoli smluvní strana může k návrhu vyjádřit svůj názor. Pokud tak bylo učiněno písemně před zasedáním regionálního řídícího výboru, předseda regionálního řídícího výboru (dále jen „předseda“) oznámí příslušné stanovisko během zasedání.

Regionální řídící výbor může během svého zasedání před přijetím rozhodnutí o jmenování požádat o vyslechnutí navrženého uchazeče. Předseda předem navrhne operativní pravidla ad hoc týkající se slyšení (časový rámec, počet otázek atd.)

10.

Po konzultaci Rady ministrů rozhodne regionální řídící výbor o jmenování ředitele a zástupce ředitele jednomyslně v souladu s čl. 24 odst. 3 smlouvy.

11.

Regionální řídící výbor ve svém rozhodnutí uvede počáteční datum platnosti jmenování.

12.

Do sedmi kalendářních dnů od rozhodnutí regionálního řídícího výboru vydá předseda akt jmenování, který ředitel nebo zástupce ředitele rovněž podepíše.

III. VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ NA MÍSTA ZAMĚSTNANCŮ SEKRETARIÁTU

Obecně

13.

Při výběrových řízeních na místa zaměstnanců sekretariátu se vychází z následujících hlavních zásad:

—	transparentnost výběrových řízení,

—	zákaz diskriminace,

—	soutěž a profesionalita,

—	vyvážené zastoupení žen a mužů a

—	vyváženost s ohledem na zeměpisný původ.

14.

Regionální řídící výbor přijme na návrh ředitele organizační strukturu sekretariátu.

15.

Jakákoli osoba, která je občanem smluvní strany, se může ucházet o jakoukoli oznámenou pozici v sekretariátu.

16.

Uchazeči podávají přihlášku za svou osobu.

17.

Za organizaci výběrových řízení v souladu s těmito pravidly odpovídá sekretariát. Sekretariát může v kterékoli fázi výběrových řízení zapojit externí poradenské služby na podporu své práce.

18.

Zaměstnance s výjimkou zástupců ředitele vybírá a jmenuje ředitel.

19.

Po výběrovém řízení je každé formální jmenování podmíněno potvrzením od kvalifikovaného lékaře určeného ředitelem, že jmenovaná osoba je dostatečně fyzicky způsobilá pro dané pracovní místo.

20.

Každé jmenování platí na dobu určitou s podmínkou absolvování zkušební doby v souladu s těmito pravidly a může být prodlouženo.

21.

Stanoví se zkušební doba šesti měsíců po jmenování na jakoukoli pozici. V souladu s bodem 23 písm. b) může být zkušební doba o dalších maximálně šest měsíců.

22.

Každé období odpracované na pozici úředníka pro sekretariát v minulosti může být zcela nebo zčásti považováno za zkušební dobu. Toto ustanovení se použije v případě, že se hlavní povinnosti podle popisu náplně práce u předchozí pozice a popisu náplně práce u pozice, na kterou byl úředník jmenován v souladu s těmito pravidly, shodují.

23.

V průběhu pátého měsíce zkušební doby vypracuje přímý nadřízený úředníka zprávu o jeho kompetenci, výkonnosti a chování. Uvedená zpráva doporučí:

a)	aby bylo jmenování úředníka potvrzeno;

b)	aby byla zkušební doba úředníka prodloužena o dalších maximálně šest měsíců; nebo

c)	aby bylo jmenování úředníka ukončeno.

24.

Zpráva uvedená v bodě 23 se před koncem pátého měsíce předá řediteli k rozhodnutí.

25.

Zkušební doba se považuje za součást celkového funkčního období.

26.

Na návrh kterékoli smluvní strany může ředitel po konzultaci s Evropskou komisí jmenovat vyslaného odborníka z uvedené smluvní strany na období až tří let, pokud to správní a finanční kapacita umožňuje. Ředitel přijme podrobná pravidla týkající se postavení těchto vyslaných odborníků.

Transparentnost a výběrové řízení

27.

Sekretariát zahájí výběrové řízení zveřejněním oznámení o výběrových řízeních, v nichž jsou uvedena kritéria týkající se obecných a specifických dovedností a nejdůležitějších požadovaných kvalifikací, jakož i možná doba trvání jmenování, funkce a hlavní fáze výběrového řízení.

28.

Jakékoli oznámení o výběrovém řízení se zveřejní v anglickém jazyce na internetové stránce sekretariátu a v mezinárodním a odborném tisku nejméně dva měsíce před zahájením příslušného výběrového řízení. Tyto informace se rovněž zašlou všem smluvním stranám.

29.

Ředitel může vymezit informace, na které se vztahuje požadavek zachování důvěrnosti a které budou oznámeny pouze uchazečům zařazeným do užšího výběru. Tyto informace se však nesmí týkat samotného popisu náplně práce.

30.

Při výběrovém řízení je řediteli nápomocna výběrová komise, která se skládá nejméně ze čtyř členů: ředitele, jednoho zástupce předsednictví a dvou zástupců Evropské komise. Do výběrové komise mohou být rovněž začleněni i další zaměstnanci sekretariátu. Ve zvláštních případech, zejména v případě výběrových řízení pro odborníky, může být jmenován jeden další externí člen na návrh Evropské komise.

31.

Výběrová komise vyhodnotí přihlášky a pro každé volné pracovní místo sestaví užší seznam uchazečů, kteří splňují kritéria způsobilosti a nejlépe odpovídají kritériím pro výběr, která jsou požadována v oznámení o výběrovém řízení.

32.

Výběrová komise pozve uchazeče zařazené do užšího výběru k pohovoru.

33.

Pokud to bude výběrová komise považovat za nezbytné, může se rozhodnout, že pozve uchazeče zařazené do užšího výběru k písemným testům, které se budou konat tentýž den jako pohovory. Obsah testů se stanoví podle úrovně a profilu zveřejněné pozice. Písemné testy přizpůsobené profilu daného pracovního místa musí sestávat alespoň z těchto částí:

a)	obecné schopnosti a jazykové schopnosti v rozsahu nezbytném pro výkon povinností, specifické kompetence s odkazem na příslušné profily a

b)	hodnocení kvality stylu a úpravy psaní.

34.

Z uchazečů zařazených do užšího výběru může ředitel na základě výsledků pohovorů sestavit rezervní seznam. Tento rezervní seznam je platný do 12 měsíců ode dne sestavení a jeho platnost může být rozhodnutím ředitele prodloužena.

35.

Každý výsledek výběrového řízení se písemně zaznamená v protokolu, který podepíší členové výběrové komise. O výsledku výběrového řízení budou uchazeči informováni.

36.

Kterákoli smluvní strana má právo obdržet kopii jakéhokoli z protokolů uvedených v bodě 35 na základě písemné žádosti adresované řediteli.

Zákaz diskriminace

37.

V průběhu výběrového řízení je zakázána diskriminace na jakémkoli základě.

38.

Všechna pracovní místa jsou otevřena stejně pro ženy i muže bez jakéhokoli odkazu na náboženství, státní příslušnost, rasu nebo vyznání.

Soutěž a profesionalita

39.

Žádné pracovní místo není vyhrazeno pro konkrétní osoby nebo občany kterékoli smluvní strany.

40.

Při přijímání zaměstnanců musí ředitel v první řadě zohlednit to, že je nutné získat pro dané služby osoby, které splňují nejvyšší standardy způsobilosti a bezúhonnosti. Jakýkoli popis náplně práce v oznámeních o výběrových řízeních musí jasně uvádět formální požadavky týkající se vzdělání, praxe, jazykových dovedností atd.

41.

Výběrové řízení je otevřeno soutěži mezi interními uchazeči a jakýmikoli jinými uchazeči na základě standardů rovných příležitostí. Mezi uchazeči, kteří mají stejné kvalifikace a zkušenosti, se upřednostní interní uchazeči.

IV. PRACOVNÍ PODMÍNKY ZAMĚSTNANCŮ

42.

Ředitel zajišťuje, že pro zaměstnance sekretariátu jsou v souladu s rozpočtem sekretariátu a v souladu s rozpočtovými pravidly a rozhodnutími orgánů podle smlouvy zajištěny nezbytné pracovní podmínky, pokud jde o zařízení, pracovní prostor, přístup k dostupným informacím atd.

43.

Každý úředník sekretariátu má právo požádat ředitele o zlepšení svých pracovních podmínek. Tato žádost musí být řádně odůvodněna. V případě, že žádosti nelze vyhovět, předá ředitel nebo jiný oprávněný zaměstnanec písemně příslušnému úředníkovi příslušnou odpověď.

44.

Ředitel může přijmout vnitřní pravidla týkající se pracovních podmínek v souladu s body 42 a 43.

V. VYVÁŽENOST S OHLEDEM NA ZEMĚPISNÝ PŮVOD ZAMĚSTNANCŮ

45.

Ředitel zajistí v nejvyšší možné míře a v souladu se zájmy sekretariátu rovnoměrné rozdělení pracovních míst mezi občany jednotlivých smluvních stran.

VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

46.

Tato pravidla nabývají účinku dnem přijetí regionálním řídícím výborem.

NÁVRH

ROZHODNUTÍ REGIONÁLNÍHO ŘÍDÍCÍHO VÝBORU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ č. …/2019

ze dne …

o přijetí služebního řádu Dopravního společenství

REGIONÁLNÍ ŘÍDÍCÍ VÝBOR DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Dopravního společenství, a zejména na čl. 24 odst. 1 uvedené smlouvy,

ROZHODL TAKTO:

Jediný článek

Přijímá se služební řád Dopravního společenství uvedený v příloze tohoto rozhodnutí.

V … dne …

Za regionální řídící výbor

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Služební řád Dopravního společenství

1. ÚČEL

Tento služební řád stanoví služební podmínky zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství. Je nedílnou součástí individuálních pracovních smluv, pokud není v tomto služebním řádu stanoveno jinak.

2. DEFINICE A POUŽITELNOST

2.1. Definice

1)	„Smluvními stranami“ se rozumí smluvní strany Smlouvy o založení Dopravního společenství, tedy Evropská unie a jihovýchodoevropské strany (Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo (*1), Černá Hora a Republika Srbsko);

2)	„řídícím výborem“ se rozumí regionální řídící výbor Dopravního společenství;

3)	„sekretariátem“ se rozumí stálý sekretariát Dopravního společenství;

4)	„ředitelem“ se rozumí ředitel sekretariátu;

5)	„zaměstnanci“ se rozumí všichni úředníci sekretariátu, tedy ředitel, zástupci ředitele a všichni ostatní zaměstnanci smluvních stran, kteří trvale pracují na sekretariátu v souladu s tímto služebním řádem, a vyslaní odborníci;

6)	„místními zaměstnanci“ se rozumí osoby jiné než zaměstnanci, které jsou najímány sekretariátem v Republice Srbsko pro účely technických prací, jako je údržba, úklid, řízení vozidel atd.;

7)	„vyslanými odborníky“ se rozumí zaměstnanci vyslaní svými vládami nebo mezinárodními organizacemi za účelem plnění úkolu v rámci sekretariátu;

8)	„dohodou o sídle“ se rozumí dohoda mezi Republikou Srbsko a Dopravním společenstvím o sídle sekretariátu;

9)	„pravidly pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců“ se rozumí pravidla pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství;

10)	„psychickým obtěžováním“ se rozumí každé nepřístojné chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje mluvené nebo psané projevy, úmyslná jednání nebo gesta učiněná úmyslně, které mohou těžce poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka;

11)

„sexuálním obtěžováním“ se rozumí chování sexuální povahy, které osoba, jíž je určeno, považuje za nežádoucí a jehož účelem nebo následkem je uvedené osobě ublížit nebo vytvořit atmosféru zastrašování a prostředí, které je vůči uvedené osobě nepřátelské, útočné nebo rušivé. Sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci založenou na pohlaví;

12)

„pochybením ředitele“ se rozumí situace, kdy:

a)	ředitel zadržuje část platu nebo plný plat zaměstnanci a zpoždění je delší než 15 pracovních dnů;

b)	ředitel nedodržuje podmínky zaměstnání stanovené v pracovní smlouvě; nebo

c)	se ředitel dopustí napadení nebo závažné urážky na cti vůči zaměstnanci.

13)

„pochybením zaměstnance“ se rozumí:

a)	neoprávněné odmítnutí ze strany zaměstnance splnit konkrétní úkoly svěřené mu ředitelem nebo jeho jiným nadřízeným, přičemž zaměstnanec byl již alespoň jednou písemně informován o podobném neplnění povinností;

b)	spáchání trestného činu;

c)	opuštění pracovního místa, čili pokud zaměstnanec není bez povolení nebo bez uspokojivého vysvětlení přítomen více než sedm pracovních dnů;

d)	psychické nebo sexuální obtěžování;

e)	veškeré chování, které Dopravní společenství vážně veřejně zdiskreditovalo nebo to lze u něj důvodně očekávat;

f)	jakékoli využití postavení zaměstnance sekretariátu pro osobní prospěch nebo pokus o takové využití; nebo

g)	jakákoli forma zneužití finančních prostředků Dopravního společenství.

2.2. Použitelnost

a)	Tento služební řád se vztahuje na zaměstnance a nevztahuje se na místní zaměstnance.

b)	Pro vyslané odborníky platí zvláštní ujednání, která se řídí smlouvou mezi sekretariátem a vysílající vládou nebo mezinárodní organizací. Ředitel v každém případě rozhodne o tom, do jaké míry se tento služební řád vztahuje na vyslané odborníky.

3. POVINNOSTI A VÝSADY

3.1. Mezinárodní povaha služby

Přijetím svého jmenování se zaměstnanci zavazují plnit své funkce a jednat výhradně v zájmu Dopravního společenství. Podléhají pravomoci ředitele a zodpovídají se mu při výkonu svých funkcí. Při plnění svých povinností nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, mezinárodní organizace ani jiného orgánu mimo Dopravního společenství.

3.2. Chování

a)	Zaměstnanci se vždy chovají způsobem, který odpovídá mezinárodnímu statusu Dopravního společenství. V souladu s dohodou o sídle se v zájmu Dopravního společenství propůjčují výsady a imunity.

b)	Není-li dále stanoveno jinak, nesmí se zaměstnanci při plnění svých pracovních povinností zabývat záležitostí, na které mají, přímo nebo nepřímo, osobní, zvláště rodinný nebo finanční zájem, jenž by mohl ohrozit jejich nezávislost.

c)	Každýzaměstnanec, který by se měl při výkonu svých povinností záležitostí uvedenou v písmenu b) tohoto oddílu zabývat, o tom neprodleně informuje ředitele. Ředitel přijme veškerá vhodná opatření, zejména může zaměstnance v této věci zbavit odpovědnosti.

Zaměstnanci si nesmí v podnicích, které podléhají kontrole ze strany Dopravního společenství nebo které udržují s uvedenou institucí vztahy, ponechat ani přijmout, přímo či nepřímo, žádný podíl, který by vzhledem ke svému druhu nebo velikosti mohl ohrozit nezávislost zaměstnance při plnění jeho pracovních povinností.

Zaměstnanec, který obdrží pokyny, jež považuje za nesprávné nebo o nichž se domnívá, že by mohly vést k závažným obtížím, o tom uvědomí svého přímého nadřízeného. Potvrdí-li přímý nadřízený tyto pokyny, avšak zaměstnanec se domnívá, že toto potvrzení nepředstavuje náležitou odpověď na důvody, které vzbuzují obavy, obrátí se s písemným dotazem na nejbližšího vyššího nadřízeného daného přímého nadřízeného. Potvrdí-li tento vyšší nadřízený písemně uvedené pokyny, zaměstnanec je provede, pokud nejsou zjevně protiprávní nebo v rozporu s odpovídajícími bezpečnostními normami.

Domnívá-li se přímý nadřízený, že pokyny musí být provedeny neprodleně, zaměstnanec je provede, pokud nejsou zjevně protiprávní nebo v rozporu s odpovídajícími bezpečnostními normami. Na žádost zaměstnance je přímý nadřízený povinen vydat uvedené pokyny písemně.

Každý zaměstnanec, který se při plnění nebo v souvislosti s plněním svých povinností dozví o skutečnostech vyvolávajících domněnku existence případné protiprávní činnosti poškozující zájmy Dopravního společenství, včetně podvodu nebo korupce, nebo o chování souvisejícím s plněním služebních povinností, které může představovat závažné porušení povinností zaměstnanců, neprodleně informuje svého ředitele nebo, považuje-li to za důležité, předsedu řídícího výboru nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

g)	Zaměstnanci nesmí utrpět žádnou újmu ze strany Dopravního společenství v důsledku poskytnutí informací uvedených v písmenech e) a f) tohoto oddílu, pokud jednali přiměřeně a v dobré víře.

3.3. Mimopracovní činnosti

a)	Zaměstnanci nesmí vykonávat žádnou činnost mimo Dopravní společenství, která je neslučitelná s řádným výkonem jejich povinností nebo která by mohla vést ke střetu mezi osobními zájmy a zájmy Dopravního společenství nebo by mohla poškodit pověst Dopravního společenství.

b)	Zaměstnanci nesmí vykonávat žádnou výdělečnou činnost mimo Dopravní společenství bez předchozího písemného souhlasu ředitele.

c)	Zaměstnanec, který má přímo nebo nepřímo podíl na podniku působícím v odvětví dopravy, který mu umožňuje ovlivňovat vedení společnosti, uvědomí o této skutečnosti písemně ředitele. Pokud je tomu tak v případě ředitele, informuje o tom ředitel předsednictví řídícího výboru.

3.4. Obtěžování

Zaměstnanci se zdrží veškerých projevů psychického nebo sexuálního obtěžování. Zaměstnanec, který se stal obětí psychického nebo sexuálního obtěžování, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany sekretariátu. Zaměstnanec, který předložil důkazy o psychickém nebo sexuálním obtěžování, nesmí utrpět žádnou újmu ze strany sekretariátu, pokud jednal v dobré víře.

3.5. Používání a zveřejňování informací

Zaměstnanci mají nezbytnou diskreční pravomoc ve všech oficiálních pracovních záležitostech. S výjimkou výkonu svých povinností nebo na základě povolení ředitele nesmí sdělovat žádné osobě nezveřejněné informace, které jsou jim známy z důvodu jejich oficiální pozice, ani nesmí tyto informace nikdy použít k získání jakékoli osobní výhody, včetně finančních výhod. Tato povinnost je pro zaměstnance závazná i po skončení jejich služebního poměru.

b)	Zaměstnanci nesmí zveřejnit ani nechat zveřejnit jakýkoli materiál vztahující se k Dopravnímu společenství ani napomáhat k jeho zveřejnění ani vystupovat jménem Dopravního společenství na veřejnosti, s výjimkou plnění svých povinností nebo na základě povolení ředitele.

c)	Oficiální komunikaci jménem Dopravního společenství provádí ředitel nebo výslovně pověření zaměstnanci.

3.6. Vlastnická práva a používání zařízení informačních technologií

a)	Veškerá práva včetně názvu, autorských práv a patentových práv v souvislosti s jakoukoli prací, kterou zaměstnanci vykonávají v rámci svých úředních povinností, náleží Dopravnímu společenství.

b)	Veškeré zdroje poskytnuté Dopravním společenstvím zaměstnancům za účelem plnění jejich povinností, mimo jiné předměty, dokumenty, poznámky a korespondence, musí být použity výhradně k těmto účelům.

c)	Při používání zařízení informačních technologií Dopravního společenství nesmí zaměstnanci na vyžádání získat nebo šířit nezákonný materiál nebo obsah, který by mohl poškodit dobré jméno Dopravního společenství.

3.7. Ocenění a dary

V souvislosti s plněním svých povinností nesmí zaměstnanci přijmout žádné ocenění, vyznamenání, službu, dar nebo odměnu od jakékoli vlády, mezinárodní organizace nebo jakéhokoli jiného zdroje mimo sekretariát, který je neslučitelný s jejich postavením jako úředníků mezinárodního orgánu, ani nesmí taková ocenění a dary uvedeným vládám a organizacím nabízet. Zaměstnanci, kterým jsou taková ocenění, vyznamenání, služba, dar nebo odměna nabízeny nebo je přijímají, tuto skutečnost neprodleně oznámí řediteli. Dary, které zaměstnanci obdrží při výkonu své funkce, se stanou majetkem Dopravního společenství, uchovají se v prostorách sekretariátu a uvedou se na seznamu vypracovaném pro tento účel.

b)	Písmeno a) tohoto oddílu se nevztahuje na předměty s nízkou hodnotou, které jsou, jak je z jejich povahy patrné, poskytovány jako obvyklé projevy pohostinnosti, např. propisky, tašky, pořadače atd.

4. PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

4.1. Pravidla pro přijímání zaměstnanců

Zaměstnanci se přijímají v souladu s pravidly pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců.

4.2. Požadavky

a)	Při přijímání zaměstnanců je prvořadým hlediskem nutnost zajistit vysokou úroveň odborné způsobilosti, výkonnosti a integrity, kterou vyžaduje Dopravní společenství.

Pro přijetí jako zaměstnance se vyžadují alespoň tyto náležitosti:

postsekundární vzdělání doložené diplomem nebo sekundární vzdělání doložené diplomem, který umožňuje přístup k postsekundárnímu vzdělání, a odpovídající odborná praxe v délce nejméně pěti let nebo, je-li to odůvodněno služebním zájmem, odborná příprava nebo odborná praxe na odpovídající úrovni, nebo buď vzdělání na úrovni, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání v délce alespoň tří let, osvědčené diplomem, nebo, je-li to odůvodněno služebním zájmem, odborná příprava na odpovídající úrovni,

ii)	občanství členského státu Evropské unie nebo některé z jihovýchodoevropských stran, přičmež požívá plných občanských práv,

iii)	splnění veškerých zákonných povinností týkajících se vojenské služby,

iv)	příslušné záruky bezúhonnosti týkající se způsobilosti zaměstnance pro výkon jeho povinností a

v)	osvědčení kvalifikovaného lékaře o tom, že tělesná zdatnost zaměstnance je pro jeho pracovní místo vyhovující.

4.3. Pracovní smlouva

a)	Pracovní poměr zaměstnance se řídí pracovní smlouvou, kterou podepíše ředitel a zaměstnanec. Pracovní smlouvy pro ředitele a zástupce ředitele podepíše předsednictví řídícího výboru.

V pracovní smlouvě se uvede alespoň:

i)	název a úřední adresa sekretariátu,

ii)	jméno a úřední adresa zaměstnance,

iii)	místo náboru, tj. místo, kde má zaměstnanec obvyklé bydliště bezprostředně před nástupem do služebního poměru u sekretariátu,

iv)	datum účinnosti jmenování,

v)	doba trvání jmenování,

vi)	místo výkonu práce,

vii)	pracovní zařazení,

viii)

celková odměna související s jmenováním,

ix)	podmínky týkající se zkušební doby,

x)	celková výše dovolené za kalendářní rok,

xi)	počet pracovních hodin za týden a

xii)	seznam dokumentů, které jsou připojeny k pracovní smlouvě, včetně služebního řádu, a které se týkají úpravy pracovního poměru.

4.4. Popis náplně práce

a)	Pro každé pracovní místo na sekretariátu musí existovat popis náplně práce, v němž je uvedena interní klasifikace pracovního místa, hierarchický vztah, funkce a povinnosti a požadované schopnosti a kvalifikace. Popis náplně práce schválí ředitel a připojí se k pracovní smlouvě.

b)	Ředitel může s náležitým odůvodněním pozastavit výkon jakýchkoli funkcí a povinností zaměstnance. To však nesmí mít vliv na plat zaměstnance.

4.5. Náhradníci

a)	Ředitel může jmenovat své náhradníky pro případ nepřítomnosti z administrativních důvodů nebo z důvodů finančního řízení. Taková nominace automaticky nepřevede žádná práva v souvislosti s plněním rozpočtu Dopravního společenství.

b)	Ředitel může jmenovat náhradníky za zaměstnance během jejich nepřítomnosti po dobu delší než tři pracovní dny. V této lhůtě je odpovědný zaměstnanec jmenován ad hoc.

4.6. Obecné požadavky na výkonnost

a)	Zaměstnanci plní svědomitě své funkce a povinnosti a důsledně se řídí všemi instrukcemi a pokyny ředitele a jiných nadřízených nebo vedoucích pracovníků. Zaměstnanci pravidelně podávají zprávy o své činnosti řediteli.

b)	Ředitel může dočasně nebo trvale pověřit zaměstnance výkonem funkcí a povinností, které odpovídají vzdělání a odborné přípravě zaměstnance a jeho schopnostem a které jsou přiměřené z hlediska příslušného popisu náplně práce.

c)	Zaměstnanci mohou písemně vyjádřit svůj nesouhlas s jakýmkoli pověřením, pokud se domnívají, že není v souladu s požadavky podle písmene b) tohoto oddílu.

4.7. Hodnocení výkonnosti a dialogy se zaměstnanci

a)	Výkonnost každého zaměstnance se pravidelně, nejméně jednou za rok, přezkoumá v souladu se zásadami způsobilosti, výkonnosti a chování ve službě.

b)	Zprávy o výkonnosti, včetně připomínek a doporučení, vyhotoví písemně přímí nadřízení. Výroční zpráva se projedná s dotčeným zaměstnancem, který k ní může připojit připomínky, jež považuje za relevantní, podepíše ji a uvede datum.

4.8. Doba trvání jmenování a prodloužení jeho platnosti

Jmenování a jeho prodloužení je platné na dobu určitou, kterou stanoví ředitel a může být prodloužena. Jmenování na dobu určitou je platné do data stanoveného v pracovní smlouvě. Jmenování/prodloužení na dobu určitou neobnáší žádnou povinnost nebo právo na prodloužení/další prodloužení či přeměnu na jiný typ jmenování.

Nejméně tři měsíce před uplynutím doby platnosti pracovní smlouvy ředitel písemně informuje zaměstnance o tom, zda je či není nabídnuto prodloužení pracovní smlouvy, a pokud ano, za jakých podmínek. Zaměstnancům, kterým je nabídnuto prodloužení pracovní smlouvy, do jednoho měsíce od obdržení této nabídky písemně informují ředitele o tom, zda nabídku přijímají či nikoli. V opačném případě může ředitel považovat nabídku za zamítnutou.

c)	Jmenování ředitele a zástupce ředitele nepřesáhne tři roky a lze jej nejvýše dvakrát prodloužit.

4.9. Zkušební doba

a)	Jmenování je podmíněno zkušební dobou, jak je stanoveno v pravidlech pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců, a dalšími podmínkami, které mohou být stanoveny v pracovní smlouvě.

b)	Do zkušební doby se započítají pouze skutečně odpracované pracovní dny v uvedené lhůtě. V případě nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti delší než patnáct pracovních dnů se zkušební doba automaticky prodlouží o příslušný počet pracovních dnů, během nichž zaměstnanec nepracoval.

c)	Během zkušební doby může zaměstnanec pracovní smlouvu vypovědět s měsíční výpovědní lhůtou.

Během zkušební doby může ředitel pracovní smlouvu vypovědět s měsíční výpovědní lhůtou, pokud je práce zaměstnance posouzena jako nevýkonná. Ředitel může rovněž vypovědět pracovní smlouvu okamžitě za předpokladu, že byly vyplaceny všechny platy, a to i za výpovědní dobu. Jinak je výkonnost zaměstnance hodnocena jeho nadřízeným v souladu s body 23 a 24 pravidel pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců. Na základě zprávy o hodnocení výkonnosti je jmenování potvrzeno nebo ukončeno s okamžitým účinkem nebo se zkušební doba prodlouží na dalších maximálně šest měsíců.

e)	Pokud ředitel do konce zkušební doby nerozhodne, považuje se jmenování za potvrzené.

5. PRACOVNÍ DOBA A ČÁSTEČNÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK

5.1. Stanovení pracovní doby

a)	Běžný pracovní týden se skládá z pěti pracovních dní, od pondělí do pátku, osmi hodin práce denně u zaměstnanců na plný pracovní úvazek a je zahrnuta povinná přestávka v délce 30 minut. Zaměstnanci zahájí pracovní den nejpozději v 9:00 hodin.

b)	Pracovní doba vyslaných odborníků se řídí smlouvami mezi sekretariátem a vysílající vládou nebo mezinárodní organizací, přičemž se zohlední jejich povinnosti během doby vyslání k sekretariátu.

c)	Ředitel vydá pravidla týkající se pružného využívání pracovní doby v běžném pracovním týdnu.

d)	Neposkytne se žádná náhrada za hodiny odpracované nad stanovený pracovní týden, s výjimkou případů uvedených v písmenu e) tohoto oddílu.

Zaměstnanci, kterým bylo jejich nadřízeným a po schválení ředitelem přímo nařízeno, aby kvůli služebním potřebám pracovali přesčas, a kteří s tím souhlasili, dostanou náhradu. Náhrada je poskytována v podobě pracovního volna a její sazba činí jednu hodinu za každou hodinu práce přesčas. Za práci vykonanou po 20.00 hodině, o víkendech a úředních svátcích činí sazba náhrady 1,5 hodiny za jednu odpracovanou hodinu. Zaměstnanci si vedou záznamy o veškeré práci přesčas, které musí být osvědčeny nadřízeným, jenž si práci přesčas vyžádal. Náhradu za práci přesčas v podobě pracovního volna vyčerpá zaměstnanec do dvou měsíců od příslušné práce přesčas. Náhrada za práci přesčas, kterou v uvedeném období nevyčerpá, propadne. Veškeré nevyužité náhrady za práci přesčas v každém případě propadnou ke konci každého kalendářního roku. Práce přesčas nesmí přesáhnout 20 hodin za měsíc, pokud to není ve výjimečných situacích řádně odůvodněno a předem písemně schváleno ředitelem.

5.2. Částečný pracovní úvazek

Zaměstnanci mohou požádat o povolení k práci na částečný úvazek. Ředitel může takové povolení udělit, je-li to slučitelné se zájmy sekretariátu. Zaměstnanci jsou oprávněni pracovat na částečný úvazek v těchto případech:

i)	péče o dítě mladší devíti let,

ii)	péče o dítě ve věku devíti až dvanácti let, nepřesahuje-li zkrácení pracovní doby 20 % běžné pracovní doby,

iii)	péče o manžela nebo manželku, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru,

iv)	kteří jsou vážně nemocní nebo žijí se zdravotním postižením,

v)	účast na dalším vzdělávání, nebo, od věku 58 let, během posledních pěti let před odchodem do důchodu.

Pokud se o práci na částečný úvazek žádá z důvodu účasti na dalším vzdělávání nebo od věku 58 let, ředitel může povolení odmítnout nebo odložit den jeho účinku pouze ve výjimečných případech a ze závažných služebních důvodů. Uplatňuje-li se nárok na uvedené povolení z důvodu péče o manžela nebo manželku, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru, kteří jsou vážně nemocní nebo žijí se zdravotním postižením, nebo z důvodu účasti na dalším vzdělávání, nepřesáhne celková délka všech uvedených období šest měsíců z celé doby pracovního poměru zaměstnance sekretariátu.

6. UKONČENÍ PRACOVNÍ SMLOUVY

Pracovní smlouva se ukončí v souladu s těmito podmínkami a v těchto formách:

a)	během zkušební doby: doporučeným dopisem o výpovědi;

b)	na konci doby její platnosti: za podmínek stanovených v oddílu 4.8 písm. b);

c)	vzájemnou dohodou: písemným záznamem podepsaným zaměstnancem a ředitelem;

d)	pochybení zaměstnance: doporučeným dopisem o výpovědi;

e)	pochybení ředitele: doporučeným dopisem o výpovědi;

f)	nedostatečná odborná výkonnost (nezpůsobilost): doporučeným dopisem o výpovědi;

g)	restrukturalizace a/nebo nedostatek zdrojů: doporučeným dopisem o výpovědi;

h)	zdravotní důvody: doporučeným dopisem o výpovědi;

i)	dosažení věku odchodu do důchodu: doporučeným dopisem o výpovědi.

7. PŘEDČASNÁ VÝPOVĚĎ ZE STRANY ZAMĚSTNANCE

a)	Zaměstnanec může požádat o vypovězení své pracovní smlouvy s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Ředitel a zaměstnanec se mohou dohodnout na kratší výpovědní lhůtě a jiných zvláštních podmínkách vypovězení.

b)	Zaměstnanec může pracovní smlouvu vypovědět bez výpovědní lhůty v případě, že bylo zjištěno pochybení ředitele. Právo vypovědět pracovní smlouvu z tohoto důvodu zaniká po uplynutí dvou měsíců od daného pochybení.

c)	Zaměstnanec může po předložení lékařských nálezů pracovní smlouvu vypovědět s měsíční výpovědní lhůtou, pokud jeho zdravotní stav neumožňuje další plnění jeho povinností. Zaměstnanec se může dohodnout na dřívějším vypovězení s platbou za příslušné období.

8. PŘEDČASNÁ VÝPOVĚĎ ZE STRANY ŘEDITELE

a)	Ředitel může pracovní smlouvu vypovědět bez výpovědní lhůty v případě, že bylo zjištěno pochybení zaměstnance.

Ředitel může pracovní smlouvu vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou v případě, že se prokáže, že zaměstnanec nemá dostatečnou odbornou způsobilost ve vztahu k popisu náplně práce příslušného pracovního místa a úkolům, které mu byly svěřeny. Před přijetím rozhodnutí o takovém vypovězení poskytne ředitel písemné oznámení s konkrétními důvody a přiměřenou dobu ke zlepšení způsobilosti, která nesmí být kratší než jeden měsíc skutečné práce. Ředitel rovněž požádá zaměstnance o písemné vysvětlení. Zaměstnanec předloží vysvětlení do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. Pokud zaměstnanec nepředloží písemné vysvětlení do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti, může ředitel rozhodnout na základě jiných dostupných informací.

c)	Ředitel může pracovní smlouvu vypovědět na základě rozhodnutí řídícího výboru, které se týká restrukturalizace, nedostatku zdrojů nebo snížení počtu zaměstnanců. Výpovědi v takových případech nesmí být kratší než tři měsíce.

Ředitel smí pracovní smlouvu vypovědět nejdříve šest měsíců poté, co kvalifikovaný lékař osvědčil, že zaměstnanec je ze zdravotních důvodů trvale neschopen nadále vykonávat své povinnosti podle své kvalifikace. Výpověď se podává s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Ředitel se může dohodnout na dřívějším vypovězení s platbou za příslušné období.

e)	Ředitel může pracovní smlouvu vypovědět bez výpovědní lhůty, pokud zaměstnanec dosáhne věku odchodu do důchodu.

9. PLATY, CESTOVNÍ VÝDAJE A VÝDAJE SPOJENÉ S STĚHOVÁNÍM

9.1. Platy

a)	Platová stupnice odpovídající klasifikaci pracovních míst na sekretariátu je uvedena v dodatku tohoto služebního řádu a řídící výbor ji pravidelně přezkoumává, aby se zajistilo, že zůstane konkurenceschopná a v souladu s požadavky sekretariátu.

b)	Platy se vyplácejí měsíčně, dvanáctkrát ročně. Náhrady stanovené v pracovní smlouvě zahrnují veškeré nároky zaměstnance týkající se odměňování, mimo jiné včetně doby na cestu, jak je stanoveno v tomto služebním řádu, a další příslušná pravidla.

9.2. Cestovní výdaje

a)	Zaměstnanec, který je na služební cestě a obdržel příslušný cestovní příkaz, má nárok na náhradu cestovních výdajů a na denní příspěvek podle pravidel pro služební cesty.

Taková cesta se může uskutečnit z důvodu:

i)	nástupu na pracovní místo,

ii)	přeložení na jiné pracoviště Dopravního společenství,

iii)	oficiálních pracovních záležitostí a

iv)	ukončení pracovní smlouvy.

9.3. Výdaje spojené se stěhováním

Dopravní společenství nahradí náklady na stěhování přijatých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků do místa, kde sídlí sekretariát, za účelem nástupu na pracovní místo a na stěhování zpět do místa jejich náboru po ukončení jejich pracovních smluv. Řídící výbor stanoví podrobná pravidla pro náhradu nákladů na stěhování.

10. SVÁTKY A DOVOLENÁ

10.1. Úřední svátky

Úřední svátky jsou dny pracovního volna stanovené ve vnitrostátních právních předpisech v místě výkonu práce. Ředitel vydá na konci každého kalendářního roku seznam úředních svátků pro následující rok. Zaměstnanci mohou z osobních nebo náboženských důvodů a s předchozím souhlasem ředitele vyměnit až tři svátky ročně. Ředitel zajistí, aby tyto výměny neměly negativní dopad na fungování sekretariátu.

10.2. Dovolená za kalendářní rok

a)	Zaměstnanci mají nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši dva a půl pracovního dne za měsíc. Dovolená za kalendářní rok se může kumulovat do 31. března roku následujícího po daném roce. Dovolená nakumulovaná za předchozí roky, která se nevyčerpá do 31. března každého roku, propadne.

b)	Dovolená za kalendářní rok může být čerpána ve dnech a půldnech. Schválí ji ředitel po dohodě s nadřízeným. Ředitel, s výhradou potřeb služby, poskytne každému zaměstnanci možnost čerpat dovolenou za kalendářní rok, na kterou má nárok.

c)	Čerpání dosud nevyčerpané dovolené za kalendářní rok se provede ve výpovědní lhůtě.

10.3. Volno z důvodu nemoci

Zaměstnanci se poskytne volno z důvodu nemoci v trvání nejvýše šesti měsíců během kterýchkoli tří po sobě následujících let. Za první tři měsíce se vyplatí plat v plné výši a za druhé tři měsíce se vyplatí polovina platu. Za každé období 12 po sobě následujících měsíců se běžně poskytne volno z důvodu nemoci po dobu maximálně tří měsíců s plným platem a po dobu maximálně tří měsíců s polovičním platem.

Zaměstnanec, který není přítomen z důvodu nemoci více než jeden pracovní den, předloží lékařské potvrzení, v němž je uvedena pravděpodobná délka jeho pracovní neschopnosti. Nepřítomnost v pondělí nebo v pátek se doloží lékařským potvrzením. Volno z důvodu nemoci bez lékařského potvrzení lze využít nejvýše dvakrát za šest měsíců.

10.4. Mateřská dovolená

Zaměstnankyně mají nárok na celkem 16 týdnů mateřské dovolené s plným platem. Na mateřskou dovolenou lze nastoupit nejdříve osm týdnů před předpokládaným datem porodu po předložení lékařského potvrzení uvádějícího předpokládané datum porodu. V případě vážného ohrožení matky nebo dítěte lze na mateřskou dovolenou nastoupit dříve, po předložení lékařského potvrzení, které doporučuje dřívější nástup na mateřskou dovolenou. Na mateřskou dovolenou nelze nastoupit později než čtyři týdny před předpokládaným datem porodu.

b)	Pracovní volno po porodu trvá osm týdnů po datu porodu. Tato doba se prodlouží o veškeré období mateřské dovolené nevyužité před datem porodu. V případě předčasného porodu, vícečetného porodu nebo císařského řezu se pracovní volno po porodu prodlouží na 12 týdnů po datu porodu.

10.5. Volno z důvodu úmrtí člena rodiny

Zaměstnanci mají nárok na celkem pět pracovních dnů mimořádného volna s plným platem za rok v případě úmrtí manžela/manželky, dítěte, rodiče nebo jiného blízkého příbuzného, který žije ve stejné domácnosti jako zaměstnanec.

10.6. Mimořádná placená dovolená

Zaměstnancům může být poskytnuta mimořádná placená dovolená v těchto případech:

i)	sňatek zaměstnance: pět po sobě následujících pracovních dnů,

ii)	sňatek dítěte: dva po sobě následující pracovní dny,

iii)	narození dítěte: deset po sobě následujících pracovních dnů, které musí být vyčerpány během čtrnácti týdnů po datu narození,

iv)	změna bydliště zaměstnance: dva po sobě následující pracovní dny.

b)	Až 10 pracovních dnů mimořádné placené dovolené za rok může být poskytnuto pro vzdělávací účely ve prospěch Dopravního společenství.

10.7. Mimořádná neplacená dovolená

Zaměstnancům může být výjimečně poskytnuta mimořádná neplacená dovolená na základě rozhodnutí ředitele, který vezme v úvahu zájmy sekretariátu. Ředitel rozhodne o podmínkách a délce mimořádné neplacené dovolené v každém jednotlivém případě na základě žádosti zaměstnance, přičemž vezme v úvahu zájmy sekretariátu.

10.8. Dovolená za děti

Zaměstnanci mají nárok na dva pracovní dny dovolené za kalendářní rok ročně za každé své dítě.

10.9. Dovolená na cestu domů

Zaměstnanci mají nárok na dva pracovní dny dovolené za kalendářní rok ročně na cestu do místa svého náboru, s výjimkou případů, kdy je místem náboru místo, kde sídlí sekretariát.

10.10. Dovolená za dobu služby

Zaměstnanci mají nárok na jeden další pracovní den dovolené za kalendářní rok ročně za každých pět let odpracovaných na sekretariátu.

10.11. Nepovolená nepřítomnost

Nepovolená nepřítomnost v práci se odečte z přesčasových hodin zaměstnance, pokud existují, nebo z jeho dosud nevyčerpané dovolené za kalendářní rok. Pokud zaměstnanec nemá dosud nevyčerpanou dovolenou za kalendářní rok, nepobírá po dobu nepovolené nepřítomnosti plat. To nevylučuje případná disciplinární opatření.

11. PRAVIDLA PRO ODCHOD DO DŮCHODU

Zaměstnanec odchází do důchodu na konci posledního dne měsíce, ve kterém dosáhne věku odchodu do důchodu platného v místě jeho náboru.

12. DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ, DŮCHODOVÉ A INVALIDNÍ POJIŠTĚNÍ

a)	V souladu s dohodou o sídle mají zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci právo podílet se na jakémkoli pojištění sociálního zabezpečení v Republice Srbsko (zdravotní pojištění, pojištění nezaměstnanosti nebo důchodové a invalidní pojištění).

b)	Dopravní společenství může přispívat na zdravotní pojištění, pojištění nezaměstnanosti nebo důchodové a invalidní pojištění zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům v souladu s podrobnými pravidly, která stanoví řídící výbor.

13. STÍŽNOST ZAMĚSTNANCE

Zaměstnanec může písemně informovat ředitele (nebo předsednictví řídícího výboru, pokud se stížnost týká ředitele), kdykoliv se domnívá, že s ním bylo zacházeno v rozporu s ustanoveními tohoto služebního řádu, s pravidly pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců nebo s jinými příslušnými pravidly, nebo že s ním jeho nadřízený zacházel neoprávněně nebo nespravedlivě.

14. SMÍRČÍ VÝBOR

Aniž je dotčen oddíl 15 tohoto služebního řádu, jakýkoli spor mezi sekretariátem a zaměstnancem týkající se tohoto služebního řádu, pravidel pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců nebo jiných příslušných pravidel se nejprve předloží smírčímu výboru.

Smírčí výbor tvoří tyto osoby:

i)	zástupce stávajícího předsednictví řídícího výboru,

ii)	zástupce předsednictví řídícího výboru pro příští funkční období,

iii)	zástupce Evropské komise.

c)	Smírčí výbor rozhoduje většinou hlasů.

d)	Řídící výbor stanoví pravidla týkající se postupu před smírčím výborem.

15. ŘEŠENÍ SPORŮ

a)	Jakýkoli spor mezi sekretariátem a zaměstnancem týkající se tohoto služebního řádu, pravidel pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců nebo jiných příslušných pravidel řeší rozhodce jmenovaný řídícím výborem.

Rozhodce rozhodne o sporu v souladu s tímto služebním řádem, s pravidly pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců nebo s jinými příslušnými pravidly. Záležitosti týkající se výkladu Smlouvy o založení Dopravního společenství nejsou v pravomoci rozhodce.

c)	Všechna řízení o řešení sporů se konají v Bělehradě a jazykem těchto řízení je angličtina. Řídící výbor stanoví pravidla pro řešení sporů s cílem zajistit pro jednotlivé strany včasné řízení s přiměřenými náklady.

DODATEK

Orientační měsíční platy zaměstnanců sekretariátu

1.	Pracovní pozice

2.	Měsíční plat v eurech

Ředitel

8 000 –10 000

Zástupce ředitele

6 000 –7 000

Vedoucí útvaru

5 500 –6 200

Odborník

4 500 –5 000

Asistent ředitele

2 500

Administrativní pracovník

2 000

NÁVRH

ROZHODNUTÍ REGIONÁLNÍHO ŘÍDÍCÍHO VÝBORU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ č. …/2019

ze dne …

o přijetí oznámení o výběrových řízeních na místa ředitele a zástupce ředitele stálého sekretariátu Dopravního společenství

REGIONÁLNÍ ŘÍDÍCÍ VÝBOR DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Dopravního společenství, a zejména na čl. 24 odst. 1 a článek 30 této smlouvy,

ROZHODL TAKTO:

Jediný článek

1. Přijímá se oznámení o výběrovém řízení na místo ředitele stálého sekretariátu Dopravního společenství uvedené v příloze 1 tohoto rozhodnutí.

2. Přijímá se oznámení o výběrovém řízení na místo zástupce ředitele stálého sekretariátu Dopravního společenství uvedené v příloze 2 tohoto rozhodnutí.

V … dne …

Za regionální řídící výbor

předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA 1

Oznámení o výběrovém řízení na místo ředitele stálého sekretariátu Dopravního společenství

Stálý sekretariát Dopravního společenství

Stálý sekretariát Dopravního společenství vyhlašuje výběrové řízení na pracovní místo na plný úvazek

ŘEDITEL STÁLÉHO SEKRETARIÁTU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ

1. Stálý sekretariát Dopravního společenství

Dopravní společenství je mezinárodní organizace zřízená Smlouvou o založení Dopravního společenství (dále jen „smlouva“), která byla podepsána dne 9. října 2017 a zahrnuje tyto smluvní strany: Evropská unie a jihovýchodoevropské strany, tedy Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo (*1), Černá Hora a Srbsko.

Dopravní společenství je založeno na postupné integraci dopravních trhů jihovýchodoevropských stran do dopravního trhu Evropské unie na základě příslušného acquis, mimo jiné v oblasti technických norem, interoperability, bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, řízení provozu, sociální politiky, zadávání veřejných zakázek a životního prostředí, pokud jde o všechny druhy dopravy, kromě dopravy letecké.

Cílem smlouvy je vytvořit Dopravní společenství v oblasti silniční, železniční, vnitrozemské vodní a námořní dopravy a vyvinout dopravní síť mezi Evropskou unií a jihovýchodoevropskými stranami.

Stálý sekretariát Dopravního společenství (dále jen „sekretariát“) je jedním z orgánů zřízených podle smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediný orgán se stálými zaměstnanci, poskytuje administrativní pomoc ostatním orgánům Dopravního společenství (Rada ministrů, regionální řídící výbor, technické výbory a sociální fórum), působí jako dohlížitel nad dopravou pro sledování pokroku orientačního rozšíření globální a hlavní sítě TEN-T na západní Balkán a podporuje provádění agendy šesti zemí západního Balkánu (WB6) v oblasti propojení, aby se zlepšila spojení v rámci západního Balkánu i mezi tímto regionem a Evropskou unií. Přezkoumává rovněž plnění povinností vyplývajících ze smlouvy.

Sekretariát má k dispozici zpočátku 18 odborníků-odborníků (jejich počet lze zvýšit) a spravuje rozpočet Dopravního společenství, který na rok 2019 činí 1 626 000 EUR.

Pracovním jazykem Dopravního společenství je angličtina.

Sekretariát sídlí v Bělehradě.

2. Funkce ředitele sekretariátu

Podle článku 30 smlouvy a pravidel pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství je ředitel sekretariátu jmenován regionálním řídícím výborem po konzultaci s Radou ministrů na návrh Evropské komise. Mandát ředitele nepřesáhne tři roky a lze jej nejvýše dvakrát prodloužit.

Ředitel předsedá sekretariátu a řídí jej a je zákonným zástupcem a veřejným představitelem Dopravního společenství. Ředitel je odpovědný regionálnímu řídícímu výboru.

Ředitel odpovídá za celkové řízení a správu sekretariátu. V rámci operačního a rozpočtového rámce schváleného regionálním řídícím výborem by měl zajistit profesionální, vysoce kvalitní služby poskytované sekretariátem za účelem dosažení cílů smlouvy. Ředitel bde odpovědný za zajištění hladké koordinace mezi orgány, subjekty a zainteresovanými stranami Dopravního společenství za účelem dosažení cílů Dopravního společenství.

Ředitel bude spolupracovat s jihovýchodoevropskými stranami, Evropskou komisí, členskými státy Evropské unie, mezinárodními dopravními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi včetně investičního rámce pro západní Balkán (WBIF) a dalšími zainteresovanými stranami s cílem podpořit rozvoj a dobré fungování dopravní infrastruktury v regionu v souladu s transevropskou dopravní sítí rozšířenou na západní Balkán. Ředitel bude rovněž poskytovat podporu jihovýchodoevropským stranám při provádění právních předpisů Evropské unie v oblasti dopravy a souvisejících oblastech, tak jak jsou obsaženy a pravidelně aktualizovány ve smlouvě.

Jak je stanoveno v článku 31 smlouvy, při plnění své práce jednají ředitel a zaměstnanci stálého sekretariátu nestranně a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné smluvní strany. Prosazují zájmy Dopravního společenství.

3. Hlavní úkoly ředitele

Úkoly ředitele zahrnují:

1)	celkové fungování a řízení sekretariátu, jeho zdrojů a personálu;

poskytování plné administrativní podpory Radě ministrů, regionálnímu řídícímu výboru, technickým výborům a sociálnímu fóru, a to osobně i s pomocí jiných zaměstnanců sekretariátu. Tato činnost bude zahrnovat přípravu zasedání ve spolupráci s předsednictvím (příprava dokumentů a zápisů, informování účastníků, asistence při zasedáních atd.);

3)	vypracování a plnění rozpočtu a výroční zprávy pro regionální řídící výbor o plnění rozpočtu;

spolupráce s mezinárodními finančními institucemi včetně WBIF a různými mezinárodními organizacemi působícími v oblasti dopravy; rozvoj a posilováni spolupráce s organizacemi působícími v oblasti dopravy v regionu na dvoustranné i mnohostranné úrovni, účast na mezinárodních nebo regionálních konferencích, prezentace a propagace cílů smlouvy obecně;

5)	zajišťování toho, aby výběrové řízení ze strany sekretariátu probíhalo v souladu s příslušnými pravidly a aby sekretariát měl k dispozici vysoce kvalifikované pracovníky k výkonu svých povinností;

6)	zřízení mechanismů spolupráce s dopravními a jinými příslušnými orgány jihovýchodoevropských stran a Evropské unie a členských států;

7)	koordinace přípravy (ne nutně autorství) zpráv a jiných dokumentů souvisejících s cíli smlouvy a požadovaných regionálním řídícím výborem;

8)	usnadňování koordinace a výměny informací mezi smluvními stranami;

9)	schvalování komunikačního plánu sekretariátu a dohlížení na něj.

Ředitel dále plní veškeré další úkoly vyžadované regionálním řídícím výborem a podle jeho pokynů.

4. Kritéria způsobilosti:

Do výběrové fáze postoupí uchazeči, kteří ve lhůtě pro podání přihlášek splní tato kritéria způsobilosti:

—	být občanem smluvní strany nebo členského státu Evropské unie;

—

vysokoškolské vzdělání nebo diplom: mít:

—	úroveň vzdělání, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému studiu doloženému diplomem, pokud běžná doba vysokoškolského vzdělání je čtyři roky nebo déle, nebo

—

vzdělání na úrovni, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému vzdělání, osvědčenému diplomem, a odpovídající odborná praxe v délce nejméně jednoho roku, je-li obvyklá délka vysokoškolského vzdělání nejméně tři roky (tento jeden rok odborné praxe nemůže být započten do požadované odborné praxe po dokončení vysokoškolského vzdělání uvedené níže);

—	odborná praxe: mít od dokončení vysokoškolského studia nejméně 14 let praxe, a to po dosažení požadované kvalifikace uvedené výše;

—	relevantní odborná praxe: nejméně 14 let odborné praxe, z toho alespoň čtyři roky;

—	praxe v oblasti řízení: nejméně čtyři roky odborné praxe ve vysoké vedoucí funkci;

—	jazyky: důkladná znalost anglického jazyka;

—	věková hranice: ve lhůtě pro podání přihlášek být schopen dokončit celý tříletý mandát před koncem měsíce, ve kterém dosáhne věku 66 let;

—	cestovní požadavky: střední až intenzivní; většinou v regionu jihovýchodní Evropy a do Evropské unie.

5. Kritéria pro výběr:

Uchazeči budou hodnoceni na základě těchto kritérií pro výběr:

manažerské schopnosti

—	prokázaná schopnost řídit veřejný subjekt, a to jak na strategické, tak na operativní úrovni;

—	dobrá zkušenost s vedením a motivováním týmu v multikulturním prostředí;

—	dobrá zkušenost s řízením rozpočtových a finančních zdrojů.

Technické znalosti

Je požadováno vysokoškolské vzdělání v oboru ekonomie, politických věd, práva, dopravy nebo inženýrství. Uchazeč musí rovněž splňovat tyto požadavky:

—	musí mít rozsáhlé znalosti o regulační politice a praxi v odvětví dopravy,

—	znalosti nebo zkušenosti v odvětví dopravy smluvní strany jsou výhodou,

—	musí mít schopnost vytvořit strategickou vizi pro sekretariát,

—	znalost politik a procesů Evroské unie, zejména dopravní politiky Evropské unie, je výhodou,

—	zkušenosti s prací s regionem jihovýchodoevropských stran nebo v tomto regionu je výhodou.

Komunikace

—	vynikající schopnost ústně i písemně komunikovat s veřejností a spolupracovat se zúčastněnými stranami (evropskými, mezinárodními, celostátními a místními orgány, mezinárodními organizacemi atd.),

—	dobré schopnosti v oblasti mezilidských vztahů a schopnost vytvářet a udržovat efektivní pracovní vztahy v multikulturní organizaci a se smluvními stranami, orgány smlouvy a zainteresovanými subjekty, které mají zájem na provádění smlouvy,

—	vynikající vyjednávací dovednosti,

—	důkladná znalost anglického jazyka ústně a písemně. Znalost úředního jazyka smluvních stran je výhodou.

mezinárodní zkušenosti a znalost Evropské unie

—	důkladná znalost orgánů Evropské unie, jejich fungování a vzájemné součinnosti, i politik Evropské unie a mezinárodních činností souvisejících s činnostmi Dopravního společenství,

—	odborná praxe získaná v evropských a/nebo mezinárodních organizacích je výhodou.

6. Nezávislost a prohlášení o zájmech

Ředitel bude muset učinit prohlášení, že se zavazuje jednat nezávisle ve veřejném zájmu, a prohlášení o veškerých zájmech, kterými by mohla být dotčena jeho nezávislost. Uchazeči musí v přihlášce vyslovit svou vůli toto prohlášení učinit.

7. Výběr a jmenování

Pro účely výběrového řízení bude zřízena výběrová komise. Tato výběrová komise pak pozve na pohovor uchazeče, o nichž podle jejich kvalifikací pro danou pozici na základě výše stanovených kritérií usoudí, že nejlépe odpovídají daným specifickým požadavkům. Uchazeči, kteří na základě rozhodnutí výběrové komise postoupí do užšího výběru, budou následně pozváni na pohovor s komisařem pro dopravu.

Po těchto pohovorech navrhne Evropské komise jednoho uchazeče regionálnímu řídícímu výboru. Regionální řídící výbor může před přijetím rozhodnutí o jmenování požádat o vyslechnutí navrženého uchazeče. Regionální řídící výbor rozhodne o jmenování ředitele po konzultaci s Radou ministrů.

8. Rovné příležitosti

Evropská komise a Dopravní společenství uplatňují politiku rovných příležitostí a zákazu diskriminace v souladu s pravidly pro přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a vyváženost s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců stálého sekretariátu Dopravního společenství.

9. Podmínky zaměstnání (1)

Ředitel bude jmenován jako zaměstnanec Dopravního společenství na období tří let se zkušební dobou šest měsíců. Smlouva o zaměstnání může být dvakrát prodloužena o další období tří let na základě výsledků a s výhradou rozhodnutí regionálního řídícího výboru.

Místem výkonu práce je Bělehrad, kde sídlí sekretariát.

Odměna bude odpovídat kvalifikaci a zkušenostem úspěšného uchazeče, v závislosti na praxi a vzdělání. Roční plat se bude pohybovat v rozmezí od 96 000 EUR do 120 000 EUR v závislosti na míře zkušeností (2).

Disponibilita co nejdříve je výhodou.

10. Postup podání přihlášky

Aby byla přihláška platná, musí uchazeči předložit:

1)	motivační dopis;

životopis v angličtině. Životopis by měl být sestaven pokud možno ve formátu Europass CV (3). Životopis musí v obsahovat údaje související s kritérii pro výběr uvedenými v tomto oznámení a musí v něm být vysvětleno, proč má uchazeč podle svého názoru každou ze schopností a způsobilostí uvedených v oznámení;

3)	ověřené kopie diplomů nebo osvědčení o studiích,

4)	kopii cestovního pasu/průkazu totožnosti,

5)	osvědčení od zaměstnavatelů, pracovní osvědčení nebo pracovní smlouvy,

6)	podepsané prohlášení s použitím formuláře připojeného v dodatku.

Neúplné přihlášky budou zamítnuty.

Pro usnadnění výběrového řízení bude veškerá komunikace s uchazeči týkající se tohoto pracovního místa probíhat v anglickém jazyce.

Přihlášky je třeba zaslat e-mailem na adresu: XXXMOVE@ec.europa.eu (poštovní schránka bude vytvořena)

Uchazeče žádáme, aby jakoukoli změnu adresy neprodleně písemně sdělili na výše uvedenou emailovou adresu.

Kontaktní osoby, které vám poskytnou další informace:

xxxx

11. Datum uzávěrky

Přihlášky musí být zaslány e-mailem nejpozději dne XXX (datum odeslání e-mailu).

Evropská komise si vyhrazuje právo prodloužit uzávěrku tohoto výběrového řízení zveřejněním na internetových stránkách Evropské komise a Dopravního společenství.

Uchazeči zařazení do užšího výběru budou kontaktováni za účelem naplánování pohovoru. Pohovory budou probíhat v Bruselu (Belgie).

12. Důležité informace pro uchazeče

Připomínáme uchazečům, že činnost výběrových komisí má důvěrný charakter. Uchazečům se zakazuje, aby přímo či nepřímo kontaktovali členy výběrových komisí nebo aby tak kdokoli jiný učinil jejich jménem.

13. Ochrana osobních údajů

Evropská komise zajistí, aby byly osobní údaje uchazečů zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4).

(1) Více podrobností lze nalézt ve služebním řádu Dopravního společenství na internetu.

(2) Podléhá schválení Rady ministrů.

(3) Formulář pro Europass CV lze stáhnout z internetové stránky: http://europass.cedefop.europa.eu/htm/index.htm

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

DODATEK

Prohlášení uchazeče

Jazykové znalosti:

Mateřský jazyk: …

Jiné jazyky: …

PROHLÁŠENÍ UCHAZEČE

Já, níže podepsaný, prohlašuji, že informace uvedené v tomto formuláři přihlášky a jejích přílohách jsou správné a úplné.

Prohlašuji, že:

a)	Jsem občanem jednoho z členských států Evropské unie nebo některé jihovýchodoevropské strany podle Smlouvy o založení Dopravního společenství a požívám plných občanských práv.

b)	Splnil(a) jsem veškeré zákonné povinnosti týkající se vojenské služby.

c)	Mohu předložit příslušné záruky bezúhonnosti týkající se mé způsobilosti pro výkon plánovaných povinností.

Na vyžádání neprodleně předložím podpůrné dokumenty týkající se požadavků uvedených v bodě 2 písm. a), b) a c) výše a beru na vědomí, že v případě neposkytnutí těchto dokumentů nebude moje přihláška posuzována.

Jsem si vědom(a) toho, že následující doklady jsou nezbytné pro přípustnost mé přihlášky:

a)	doklady prokazující datum narození, občanství a bydliště;

b)	diplomy nebo osvědčení o dosaženém vzdělání na požadované úrovni;

c)	osvědčení od zaměstnavatelů, pracovní osvědčení nebo pracovní smlouvy.

Prohlašuji, že jsem nebyl(a) odsouzena(a) v trestním nebo disciplinárním řízení (veřejná služba či profesní organizace) a že podle svých vědomostí nejsem předmětem disciplinárního nebo trestního řízení.

Jsem si vědom(a) toho, že jakékoli nepravdivé prohlášení může mít za následek zamítnutí mé přihlášky nebo, v případě nutnosti, ukončení pracovní smlouvy se stálým sekretariátem Dopravního společenství.

…	…
Datum	Podpis

PŘÍLOHA 2

Oznámení o výběrovém řízení na místo zástupce ředitele stálého sekretariátu Dopravního společenství

Stálý sekretariát Dopravního společenství

Stálý sekretariát Dopravního společenství vyhlašuje výběrové řízení na pracovní místo na plný úvazek

ZÁSTUPCE ŘEDITELE STÁLÉHO SEKRETARIÁTU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ/VEDOUCÍ SPRÁVNÍHO A FINANČNÍHO SEKTORU

1. Stálý sekretariát

Sekretariát má k dispozici zpočátku 18 odborníků (jejich počet lze zvýšit) a spravuje rozpočet Dopravního společenství, který na rok 2019 činí 1 626 000 EUR.

Pracovním jazykem Dopravního společenství je angličtina.

Sekretariát sídlí v Bělehradě.

2. Popis náplně práce

Pod přímým dohledem ředitele odpovídá zástupce ředitele/vedoucí správního a finančního sektoru za sestavování rozpočtu Dopravního společenství a jeho sekretariátu a za všechny související personální záležitosti. Zástupce ředitele bude rovněž odpovědný za monitorování komunikační strategie sekretariátu a za pravidelnou údržbu dopravních databází/systému IT, včetně internetových stránek sekretariátu.

V nepřítomnosti ředitele bude zástupce ředitele odpovídat za celkové řízení a správu sekretariátu.

3. Hlavní úkoly zástupce ředitele/vedoucího správního a finančního sektoru

Hlavní úkoly jsou tyto:

v oblasti finančních záležitostí:

1)	sestavit rozpočet Dopravního společenství jako celku a sekretariátu konkrétně;

2)	pomáhat řediteli při operativním řízení rozpočtu v souladu s pravidly Evropské unie pro finanční řízení;

3)	vypracovávat provozní informace a pravidelné zprávy ad hoc pro příslušné instituce v souvislosti se sestavováním a řízením rozpočtu Dopravního společenství; sestavování konsolidovaných účetních závěrek; reakce na připomínky interního/externího auditu;

4)	být odpovědný za dostupnost a fungování účinných systémů vnitřní kontroly a za vedení příslušných účetních záznamů;

5)	iniciovat vývoj a zavádění účetního systému s cílem zajistit efektivní a spolehlivé podávání zpráv o finančních činnostech, aby se zlepšila výkonnost řízení rozpočtu a jeho kontrola;

v oblasti lidských zdrojů/personálních záležitostí:

1)	být v kontaktu s externími účetními službami i s jinými souvisejícími orgány (pojišťovacími společnostmi/ministerstvy);

2)	zajišťovat celkovou kontrolu správy databáze týkající se nároků úředníků na dovolenou v souladu se služebním řádem Dopravního společenství;

3)	připravovat postupy a pomáhat řediteli při přijímání úředníků sekretariátu ze správního a právního hlediska;

v oblasti záležitostí týkajících se informačních technologií a komunikace:

1)	ve spolupráci s ředitelem sledovat zřízení internetových stránek sekretariátu a jeho komunikační politiku;

2)	monitorovat pravidelnou aktualizaci systémů IT sekretariátu včetně aktualizace dopravních databází umístěných v sekretariátu;

3)	pod přímým dohledem ředitele organizovat a aktualizovat komunikační nástroje a nástroje sekretariátu; udržovat kontakt s operačními jednotkami za účelem vytvoření komunikačního plánu pro sekretariát.

4. Kritéria způsobilosti

Do výběrové fáze postoupí uchazeči, kteří ve lhůtě pro podání přihlášek splní tato kritéria způsobilosti:

—	být občanem smluvní strany nebo členského státu Evropské unie;

—

vysokoškolské vzdělání nebo diplom: mít:

—	úroveň vzdělání, která odpovídá ukončenému vysokoškolskému studiu doloženému diplomem, pokud běžná doba vysokoškolského vzdělání je čtyři roky nebo déle, nebo

—

—	odborná praxe: mít od dokončení vysokoškolského studia nejméně deset let praxe, a to po dosažení požadované kvalifikace uvedené výše;

—	relevantní odborná praxe: nejméně deset let odborné praxe, z toho alespoň čtyři roky v oblasti administrativy/lidských zdrojů/rozpočtu;

—	jazyky: důkladná znalost anglického jazyka;

—	věková hranice: ve lhůtě pro podání přihlášek být schopen dokončit celý tříletý mandát před koncem měsíce, ve kterém dosáhne věku 66 let;

—	cestovní požadavky: střední až nízké.

5. Kritéria pro výběr

Uchazeči budou hodnoceni na základě těchto kritérií pro výběr:

Technické znalosti

—	prokázané zkušenosti s provozním řízením rozpočtu,

—	rozsáhlé znalosti v oblasti řízení lidských zdrojů,

—	dobrá znalost pravidel Evropské unie pro finanční řízení, včetně auditu,

—	schopnost používat komunikační nástroje,

—	zkušenosti s vedením malého týmu osob,

—	zkušenosti s prací s regionem jihovýchodoevropských stran nebo v tomto regionu je výhodou.

Komunikace

—	vynikající schopnost ústně i písemně komunikovat a spolupracovat se zúčastněnými stranami (evropskými, mezinárodními, celostátními a místními orgány, mezinárodními organizacemi atd.),

—	důkladná znalost anglického jazyka ústně a písemně. Znalost úředního jazyka smluvních stran je výhodou.

Mezinárodní zkušenosti a znalost Evropské unie

—	znalost orgánů Evropské unie/mezinárodní veřejné správy,

—	odborná praxe získaná v evropských a/nebo mezinárodních organizacích je výhodou.

6. Výběr a jmenování

Po těchto pohovorech navrhne Evropská komise jednoho uchazeče regionálnímu řídícímu výboru. Regionální řídící výbor může před přijetím rozhodnutí o jmenování požádat o vyslechnutí navrženého uchazeče. Regionální řídící výbor rozhodne o jmenování zástupce ředitele po konzultaci s Radou ministrů.

7. Rovné příležitosti

8. Podmínky zaměstnání (1)

Zástupce ředitele bude jmenován jako zaměstnanec Dopravního společenství na období tří let se zkušební dobou šest měsíců. Smlouva o zaměstnání může být dvakrát prodloužena o další období tří let na základě výsledků a s výhradou rozhodnutí regionálního řídícího výboru.

Místem výkonu práce je Bělehrad, kde sídlí stálý sekretariát.

Odměna bude odpovídat kvalifikaci a zkušenostem úspěšného uchazeče, v závislosti na praxi a vzdělání. Roční plat se bude pohybovat v rozmezí od 72 000 EUR do 84 000 EUR v závislosti na míře zkušeností (2).

Disponibilita co nejdříve je výhodou.

9. Postup podání přihlášky

Aby byla přihláška platná, musí uchazeči předložit:

a)	motivační dopis;

c)	ověřené kopie diplomů nebo osvědčení o studiích;

d)	kopii cestovního pasu/průkazu totožnosti;

e)	osvědčení od zaměstnavatelů, pracovní osvědčení nebo pracovní smlouvy;

f)	podepsané prohlášení s použitím formuláře připojeného v dodatku.

Neúplné přihlášky budou zamítnuty.

Pro usnadnění výběrového řízení bude veškerá komunikace s uchazeči týkající se tohoto pracovního místa probíhat v anglickém jazyce.

Přihlášky je třeba zaslat e-mailem na adresu: XXXMOVE@ec.europa.eu (poštovní schránka bude vytvořena)

Uchazeče žádáme, aby jakoukoli změnu adresy neprodleně písemně sdělili na výše uvedenou emailovou adresu.

Kontaktní osoby, které vám poskytnou další informace:

xxxx

10. Datum uzávěrky

Přihlášky musí být zaslány e-mailem nejpozději dne XXX (datum odeslání e-mailu).

Evropská komise si vyhrazuje právo prodloužit uzávěrku tohoto výběrového řízení zveřejněním na internetových stránkách Evropské komise a Dopravního společenství.

Uchazeči zařazení do užšího výběru budou kontaktováni za účelem naplánování pohovoru. Pohovory budou probíhat v Bruselu (Belgie).

11. Důležité informace pro uchazeče

12. Ochrana osobních údajů

Evropská komise zajistí, aby byly osobní údaje uchazečů zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4).

(1) Více podrobností lze nalézt ve služebním řádu Dopravního společenství na internetu.

(2) Podléhá schválení Rady ministrů.

(3) Formulář pro Europass CV lze stáhnout z internetové stránky: http://europass.cedefop.europa.eu/htm/index.htm

DODATEK

Prohlášení uchazeče

Jazykové znalosti:

Mateřský jazyk: …

Jiné jazyky: …

PROHLÁŠENÍ UCHAZEČE

Já, níže podepsaný, prohlašuji, že informace uvedené v tomto formuláři přihlášky a jejích přílohách jsou správné a úplné.

Prohlašuji, že:

a)	Jsem občanem jednoho z členských států Evropské unie nebo některé jihovýchodoevropské strany podle Smlouvy o založení Dopravního společenství a požívám plných občanských práv.

b)	Splnil(a) jsem veškeré zákonné povinnosti týkající se vojenské služby.

c)	Mohu předložit příslušné záruky bezúhonnosti týkající se mé způsobilosti pro výkon plánovaných povinností.

Jsem si vědom(a) toho, že následující doklady jsou nezbytné pro přípustnost mé přihlášky:

a)	doklady prokazující datum narození, občanství a bydliště;

b)	diplomy nebo osvědčení o dosaženém vzdělání na požadované úrovni;

c)	osvědčení od zaměstnavatelů, pracovní osvědčení nebo pracovní smlouvy.

…	…
Datum	Podpis

21.2.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 50/55

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/300

ze dne 19. února 2019,

kterým se stanoví obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na článek 55 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 55 nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví, že Komise v úzké spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) a s členskými státy vypracuje obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv (dále jen „obecný plán“). Obecný plán byl proto stanoven rozhodnutím Komise 2004/478/ES (2).

(2)	Od přijetí rozhodnutí Komise 2004/478/ES byly získány další zkušenosti s koordinací řízení krizí na úrovni Unie, a to díky několika incidentům vyvolaným potravinami a krmivy.

(3)

Zkušenosti získané v průběhu let, jež byly analyzovány v hodnocení REFIT nařízení (ES) č. 178/2002 (kontrola účelnosti obecného potravinového práva) (3), ukázaly, že je zapotřebí přehodnotit řízení krizí v oblasti potravin a krmiv na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Zjištění ukázala, že je třeba se více zaměřit nejen na krizové řízení, ale i na připravenost na krize, aby bylo možné předejít dopadu krizí v oblasti potravin nebo krmiv na veřejné zdraví nebo tento dopad minimalizovat. Toto zaměření by mohlo podstatně snížit hospodářský dopad (jako jsou omezení obchodu) krizí v oblasti potravin či krmiv, a tím přispět k dosažení cílů Komise týkajících se zaměstnanosti, růstu a investic. Kromě toho je potřeba, aby Komise hrála větší roli v komunikaci a celkové koordinaci členských států v této oblasti. Kontrola účelnosti obecného potravinového práva obsahuje řadu doporučení pro zvýšení účinnosti obecného plánu.

(4)

Úřad EFSA je zodpovědný za poskytování stanovisek, která slouží jako vědecký základ pro přijetí opatření Unie, a má za úkol poskytovat vědeckou a technickou pomoc v rámci postupů krizového řízení v oblasti potravin a krmiv. Role úřadu EFSA v obecném plánu by vzhledem k získaným zkušenostem měla být upřesněna a posílena.

(5)

Úřad EFSA by měl koordinovat svou činnost s dalšími příslušnými vědeckými agenturami Unie, jako jsou Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a skupina odborníků zřízená Výborem pro vědu a techniku, která je uvedena v článku 31 Smlouvy o Euratomu (4), pokud je zapotřebí vstup nebo akce v rámci jejich příslušné působnosti, přičemž by měl respektovat kompetence jednotlivých agentur. Kromě toho je zapotřebí, aby obecný plán zajišťoval koordinaci s krizovou připraveností střediska ECDC a se systémy reakce v souvislosti s případy u lidí, a zdravotnické orgány i zúčastněné strany tak byly upozorněny na možnou krizi vyvolanou potravinami nebo krmivy, jež by mohla mít potenciální dopad na lidské zdraví.

(6)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (5) stanoví pravidla pro epidemiologický dozor, sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a včasné varování před těmito hrozbami a boj proti nim, včetně plánování připravenosti a reakce týkající se těchto činností, pro hrozby biologického, chemického, environmentálního a neznámého původu a zřízení systému včasného varování a reakce (EWRS). Vzhledem k možnému propojení připravenosti na krizi a krizového řízení v oblasti potravinového řetězce by měla být příslušná opatření stanovená v rozhodnutí 1082/2013/EU také zvážena pro obecný plán.

(7)	Obecný plán Unie by měl být přepracován tak, aby zahrnoval postupy zjednodušující koordinaci s vnitrostátními pohotovostními plány pro potraviny a krmiva, jež mají být vypracovány v souladu s článkem 115 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (6) o úředních kontrolách.

(8)

Hlavním cílem tohoto rozhodnutí je chránit veřejné zdraví v Unii. Obecný plán by proto měl být omezen na situace s přímým nebo nepřímým rizikem pro veřejné zdraví v souladu s článkem 55 nařízení (ES) č. 178/2002. Rizika pro veřejné zdraví mohou být biologické, chemické nebo fyzikální povahy. Zahrnují alergenní a radioaktivní rizika. Přístup, zásady a praktické postupy obecného plánu by však zároveň měly být chápány jako pokyny pro řízení jiných incidentů vyvolaných potravinami bez rizika pro veřejné zdraví.

(9)	V roce 2017 provedla Komise interní audit týkající se „připravenosti na krizi v oblasti bezpečnosti potravin GŘ SANTE“, který odhalil několik slabin v existujícím obecném plánu, jimiž je třeba se zabývat.

(10)

Řada závěrů byla učiněna během ministerské konference dne 26. září 2017 v návaznosti na fipronilovou kauzu (7). Ačkoli se závěry zaměřují na tuto kauzu a tento podvod, některé z nich jsou relevantní pro řízení krizí v oblasti potravin a krmiv obecně, mimo jiné zřízení jednotného kontaktního místa v každém členském státě pro koordinaci krizového řízení s ohledem na vnitrostátní organizaci správy.

(11)	Rozhodnutí 2004/478/ES by proto mělo být zrušeno a nahrazeno novým rozhodnutím, kterým se stanoví aktualizovaný obecný plán, s cílem zohlednit zkušenosti získané od přijetí rozhodnutí Komise 2004/478/ES a přizpůsobit se novému vývoji.

(12)

Toto rozhodnutí by mělo stanovit jednotlivé fáze postupu určujícího, jaké typy situací by se měly považovat za krizi, včetně souvisejících kritérií. Ne všechny situace, které mohou spadat do působnosti článku 55, nutně vyžadují zřízení krizové jednotky v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 178/2002, posílená koordinace v rámci Unie však pro ně přesto může být přínosem. Tato kritéria by měla zahrnovat závažnost a rozsah incidentů z hlediska dopadu na veřejné zdraví, vnímání ze strany spotřebitelů a politickou citlivost, zejména pokud je zdroj stále nejistý, pakliže byl incident způsoben záměrně (např. bioterorismus nebo vedlejší efekt podvodu) a jeho cílem bylo vyvolání krize (např. bioterorismus), a opakování předešlých incidentů, jež lze přičíst možné absenci dostatečných opatření.

(13)

Koordinace mezi různými orgány na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, systémy varování a informačními systémy a laboratořemi je nutná pro sdílení informací a přijetí opatření za účelem řízení krize. V tomto ohledu by propojení mezi systémem včasného varování a reakce a dalšími systémy varování a informačními systémy na úrovni Unie, jako je systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, posílilo přístup „jedno zdraví“, např. koordinací činností orgánů v oblasti bezpečnosti potravin a veřejného zdraví u stejného incidentu, díky níž by orgány v oblasti bezpečnosti potravin získaly od veřejných orgánů přístup k informacím o případech u lidí.

(14)	Účinné řízení krizí potravinového a krmivového řetězce vyžaduje, aby praktické postupy v oblasti připravenosti na posílenou koordinaci na úrovni Unie byly zavedeny předtím, než k incidentu dojde.

(15)	Praktické postupy pro situace uvedené v článku 55 nařízení (ES) č. 178/2002 by měly být jasně definovány s cílem zajistit hladkou a rychlou reakci na takové situace. Ze stejných důvodů by měly být stanoveny role, složení a praktické fungování krizové jednotky.

(16)

Komunikace s veřejnými a obchodními partnery založená na důkazech a probíhající v reálném čase zásadním způsobem přispívá k ochraně veřejného zdraví, neboť brání dalšímu šíření rizik a umožňuje obnovení důvěry v bezpečnost potravin a krmiv, jichž se incident netýkal. Rozpracování zásad transparentnosti a komunikační strategie jsou tudíž nezbytnými součástmi krizového řízení.

(17)	Tento obecný plán byl předmětem konzultací s úřadem EFSA a byl projednán s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1. Toto rozhodnutí stanoví obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv v souladu s článkem 55 nařízení (ES) č. 178/2002.

2. Plán pokrývá tyto dva typy situací:

a)	situace vyžadující posílenou koordinaci Unie a

b)	situace vyžadující zřízení krizové jednotky za účelem spojení Komise, příslušných členských států a agentur Unie.

3. Plán také stanoví praktické postupy nutné pro posílenou připravenost a řízení incidentů na úrovni Unie včetně komunikační strategie v souladu se zásadou transparentnosti.

Článek 2

Oblast působnosti

Obecný plán se vztahuje na situace obnášející přímá nebo nepřímá rizika pro veřejné zdraví spojená s potravinami nebo krmivy, zejména ve vztahu k nebezpečí v potravinách a krmivech biologické, chemické nebo fyzikální povahy, kterým pravděpodobně nemohou stávající opatření předejít, odstranit je či omezit na přijatelnou úroveň nebo která nelze dostatečně řešit pouze uplatněním mimořádných opatření v souladu s články 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002.

Článek 3

Cíle

Cílem tohoto rozhodnutí je minimalizovat rozsah a dopad incidentů vyvolaných potravinami nebo krmivy na veřejné zdraví, a to zajištěním posílené připravenosti a účinného řízení.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

„Incidentem“ se rozumí zjištění biologického, chemického nebo fyzikálního nebezpečí v potravinách, krmivech nebo u lidí, které může vyústit v riziko pro veřejné zdraví s expozicí více než jedné osoby stejnému nebezpečí nebo takové riziko naznačovat, nebo situace, při níž počet případů u lidí nebo zjištěných nebezpečí převyšuje očekávaný počet, přičemž případy souvisejí nebo pravděpodobně souvisejí se stejným potravinovým či krmivovým zdrojem.

2.	„Ohniskem choroby vyvolaným původcem v potravinách“ se rozumí ohnisko choroby podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (8).

„Krizovým koordinátorem“ se rozumí osoba a její náhradník z evropských institutů a z příslušných orgánů členských států, která vystupuje jako jednotné kontaktní místo pro zajištění účinné výměny informací mezi všemi partnery podílejícími se na koordinaci v rámci obecného plánu a pro zajištění účinného rozhodování a provádění činností spadajících do působnosti její organizace.

KAPITOLA II

Struktury a postupy připravenosti

Článek 5

Krizoví koordinátoři

Každý členský stát, úřad EFSA a Komise určí jednoho krizového koordinátora a jeho náhradníka pro provádění úkolů stanovených v příloze I. Komise vede aktualizovaný seznam jmen a kontaktních údajů určených krizových koordinátorů a jejich náhradníků. Krizoví koordinátoři se účastní pravidelných schůzí, a to alespoň jednou ročně, organizovaných Komisí za účelem představení iniciativ na úrovni Unie, sdílení vnitrostátních pohotovostních plánů a poskytnutí dalších informací a zhodnocení řízení nedávných krizí v souladu s článkem 22.

Článek 6

Systémy varování a informační systémy

Komise propojí systém včasného varování a reakce (EWRS) s dalšími systémy varování a informačními systémy na úrovni Unie, včetně systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF). Předkládání údajů sítěmi varování bude dále harmonizováno.

Článek 7

Laboratoře

Komise a členské státy zajistí údržbu sítě evropských a národních referenčních laboratoří a dalších úředních laboratoří v souladu s nařízením (EU) 2017/625, aby byly připraveny poskytnout rychlou a vysoce kvalitní analytickou podporu, jež je u nejzávažnějších nebezpečí vyvolaných potravinami a krmivy nezbytná.

Článek 8

Školení, cvičení a moderní nástroje

Komise nabídne pokročilé školicí moduly zaměřené na připravenost na krize vyvolané potravinami, šetření ohnisek choroby vyvolaných původcem v potravinách a další řízení incidentů v rámci programu Komise „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ (BTSF) (9), který prosazuje přístup „jedno zdraví“.

Komise pravidelně pořádá cvičení simulující incidenty spojené s potravinami a krmivy s členskými státy, a to včetně komunikačních aspektů těchto incidentů a se zaměřením na připravenost a řízení incidentů. Účastní se také příslušné agentury Unie a Komise se podílí na podobných cvičeních pořádaných agenturami v rámci jejich kompetence. Simulační cvičení může být nahrazeno výskytem rozsáhlého skutečného incidentu. Po každém cvičení Komise na následující schůzi krizových koordinátorů podle článku 5 předloží konkrétní závěry.

Komise následně přijme opatření týkající se řádné připravenosti v členských státech, a to prostřednictvím údržby a auditu vnitrostátních pohotovostních plánů v oblasti potravin a krmiv.

Komise prosazuje používání moderních nástrojů na úrovni Unie, jako jsou nástroje pro sledování, analýzy molekulární typizace (včetně kompletního sekvenování genomu) a sdílení jejich výsledků v databázi EFSA-ECDC molekulární typizace patogenních činitelů zjištěných u lidí a zvířat, v potravinách, krmivech a v prostředí potravin a krmiv.

Článek 9

Průběžné shromažďování, monitorování a analýza informací

Komise průběžně shromažďuje, monitoruje a analyzuje informace o přímých a nepřímých přeshraničních hrozbách ze zdrojů uvedených v příloze II.

KAPITOLA III

Posílená koordinace na úrovni Unie

Článek 10

Situace vyžadující posílenou koordinaci na úrovni Unie

1. V situacích popsaných v odstavci 2 posílí Komise koordinaci na úrovni Unie za účelem řízení incidentu, a to na základě informací uvedených v článku 9 a v úzké koordinaci s příslušnými subjekty Unie zabývajícími se posuzováním rizika.

2. Posílená koordinace na úrovni Unie podle odstavce 1 je vyžadována, pokud:

existuje

přímé nebo nepřímé riziko pro veřejné zdraví v důsledku nebezpečí v oblasti potravin nebo krmiv, které bylo zjištěno ve dvou nebo více členských státech, s epidemiologickou souvislostí (např. případy u lidí a/nebo úmrtí v různých členských státech se spolehlivými analytickými nebo epidemiologickými důkazy o takové souvislosti) a/nebo s možností vysledování (např. distribuce pravděpodobně kontaminované potraviny nebo krmiva do různých členských států);

nebo

ii)	možný závažný dopad na fungování vnitřního trhu v oblasti potravin nebo krmiv související se zjištěným nebezpečím;

existuje

i)	závažný dopad na zdraví související se zjištěným nebezpečím; nebo

ii)	neshoda na činnostech mezi členskými státy; nebo

iii)	problém s určením zdroje rizika.

3. Příslušné orgány členských států a evropské orgány mohou požádat Komisi o posílení její koordinace na základě kritérií stanovených v odst. 2 písm. a) a b).

Článek 11

Praktické postupy pro posílenou koordinaci na úrovni Unie

Koordinace řízení incidentu příslušnými útvary ze strany Komise sestává z postupů stanovených v kapitole V.

KAPITOLA IV

Zřízení krizové jednotky

Článek 12

Situace vyžadující zřízení krizové jednotky

1. V situacích popsaných v odstavci 2 zřídí Komise krizovou jednotku v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 178/2002 (dále jen „krizová jednotka“).

2. Zřízení krizové jednotky je nutné tehdy, pokud:

a)	bylo zjištěno přímé nebo nepřímé riziko pro veřejné zdraví ve dvou nebo více členských státech, které vede ke zvýšené citlivosti ohledně dobré pověsti, vnímání nebo politiky; a

existuje

i)	vážné riziko pro lidské zdraví, zejména v případech, kdy dochází k vysokému počtu obětí nebo kdy lze vysoký počet obětí očekávat; nebo

ii)	vážné riziko pro lidské zdraví způsobené opakováním incidentů; nebo

iii)	podezření z biologického nebo chemického terorismu nebo závažné radioaktivní kontaminace nebo známky takových situací.

Článek 13

Role krizové jednotky

1. Krizová jednotka zodpovídá za rychlé vypracování, koordinaci a provedení strategie reakce na krizi, a to včetně jejích komunikačních aspektů. Jakmile je určen zdroj kontaminace, koordinuje krizová jednotka s pomocí úřadu EFSA a dalších odborníků podle potřeby šetření sledovatelnosti (v obou směrech) a také bedlivě sleduje stažení výrobků z trhu a z oběhu, pokud byly dotčené potraviny či dotčená krmiva distribuovány do více členských států.

2. Každý dotčený členský stát zodpovídá za provedení šetření sledovatelnosti a stažení výrobků z trhu a z oběhu na svém území.

Článek 14

Praktické postupy pro krizovou jednotku

1. Za účelem provádění úkolů stanovených v článku 57 nařízení (ES) č. 178/2002 a podrobněji popsaných v článcích 8 až 10 tohoto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem použijí postupy uvedené v kapitole V tohoto rozhodnutí.

2. Členové krizové jednotky jsou během krize neustále k dispozici.

Článek 15

Složení a činnost krizové jednotky

1. Krizová jednotka se skládá z členů sítě krizových koordinátorů (nebo jejich náhradníků) Komise, úřadu EFSA, přinejmenším z přímo dotčených členských států a v případě nutnosti ze specializovaných zástupců Komise, úřadu EFSA, střediska ECDC a popřípadě dalších agentur Unie a přímo dotčených členských států. Součástí krizové jednotky jsou také odborníci na komunikaci příslušných orgánů na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie.

2. Krizová jednotka může rovněž zvážit konzultaci dalších odborníků nebo celé sítě krizových koordinátorů, pokud je to pro řízení krize nezbytné, a požádat o trvalou nebo ad hoc pomoc konkrétních odborníků.

3. Krizové jednotce předsedá krizový koordinátor Komise (nebo jeho náhradník). Koordinátor zajišťuje bezproblémové fungování krizové jednotky a rozdělení úkolů mezi členy s ohledem na jejich kompetence. Jakmile je krizová jednotka zřízena, předseda pozve členy sítě krizových koordinátorů na první schůzi.

4. Předseda zajišťuje koordinaci mezi činností krizové jednotky a rozhodovacím procesem. Nápomocni jsou mu vhodní techničtí odborníci dotčené technické jednotky Komise.

5. Krizoví koordinátoři z dotčených členských států zajišťují účast na schůzích, audio- a videokonferencích krizové jednotky z hlediska dostupnosti, odborných znalostí a úrovně odpovědnosti. Úřad EFSA, středisko ECDC a dotčená referenční laboratoř EU poskytují podle potřeby vědeckou a technickou pomoc v rámci své kompetence.

6. Krizová jednotka zodpovídá za udržování úzkého kontaktu a sdílení informací se zúčastněnými stranami.

7. Krizová jednotka zodpovídá za přípravu koordinované komunikační strategie vůči veřejnosti, zejména za poskytování fakticky podložených zpráv v reálném čase.

8. Komise poskytuje dostatečnou administrativní podporu pro pořádání schůzí krizové jednotky (např. vypracování zápisu a další administrativní úkoly) a také krizové jednotce zpřístupní lidské a materiální zdroje potřebné k jejímu řádnému fungování (např. zasedací místnosti, komunikační prostředky atd.). Krizová jednotka využívá stávající technická opatření existujících sítí varování s cílem komunikovat nebo šířit informace, zejména za účelem distribuce žádostí o informace a shromažďování těchto informací.

Článek 16

Řešení krize

Postupy uvedené v článcích 14 a 15 zůstávají v platnosti, dokud krize není vyřešena.

Po konzultaci s krizovou jednotkou Komise rozhodne, zda je krize zcela vyřešena, nebo zda může být klasifikována jako incident vyžadující pouze posílenou koordinaci na úrovni Unie. V případě takového rozhodnutí jsou všichni členové krizové jednotky informováni o vyřešení.

Kromě informací o dotčených výrobcích a přijatých opatřeních předložených prostřednictvím systému RASFF může Komise požádat členské státy o poskytnutí informací o nových případech u lidí za účelem posouzení trendů a rozhodnutí o vyřešení krize.

Článek 17

Posouzení po krizi

Přinejmenším po každé situaci vyžadující zřízení krizové jednotky Komise vypracuje zprávu, v níž provede posouzení po incidentu, včetně konzultace s dotčenými a dalšími zúčastněnými stranami.

Na základě posouzení je uspořádána schůze všech krizových koordinátorů, jejímž účelem je určit možné získané poznatky a případně poukázat na potřebná zlepšení v souvislosti s operačními postupy a nástroji použitými při řízení krize.

KAPITOLA V

Postupy řízení incidentů

Článek 18

Hlavní praktické postupy

Koordinace řízení incidentu příslušným útvarem ze strany Komise podle potřeby sestává:

a)	z analýzy údajů předložených prostřednictvím příslušného systému včasné výměny informací (RASFF a/nebo EWRS) za účelem zjištění situací uvedených v článku 10 nebo 12;

b)	pokud je zjištěna situace uvedená v článku 10 nebo 12, z identifikace chybějících údajů, žádosti o předložení dodatečných informací prostřednictvím příslušného systému včasné výměny informací členskými státy nebo zúčastněnými stranami a provedení obousměrného vysledování dotčených potravin a krmiv;

z pořádání video- nebo audiokonferencí s dotčenými členskými státy, agenturami Unie (úřadem EFSA a případně střediskem ECDC a dalšími subjekty provádějícími posouzení), příslušnými referenčními laboratořemi EU a odborníky včetně sítě krizových koordinátorů uvedené v článku 5, doplněnými o zástupce z oblasti bezpečnosti potravin a veřejného zdraví, pokud je to zapotřebí;

d)	z koordinace úvodního posouzení dopadů na veřejné zdraví s členskými státy a agenturami Unie;

e)	z koordinace komunikačních sítí a činností mezi Komisí, členskými státy a úřadem EFSA, popřípadě dalšími agenturami Unie, obchodními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;

f)	z nasazení misí odborníků na místě, pokud je to nutné kvůli podpoře šetření;

g)	z využití části nebo celé sítě krizových koordinátorů za účelem shromažďování a šíření informací a koordinace příslušných výše uvedených činností, a to vzhledem k situaci.

Článek 19

Doplňkové praktické postupy

Komise spolu s úřadem EFSA a případně střediskem ECDC dále vypracuje řadu doplňkových postupů a nástrojů, jejichž účelem je podpořit co nejrychlejší vyřešení incidentu a omezit jeho dopad na veřejné zdraví. Tyto postupy mohou zahrnovat zejména:

a)	rychlou charakterizaci a identifikaci zdrojů nákazy prostřednictvím údržby a využití databáze molekulární typizace patogenních původců zjištěných u lidí a zvířat, v potravinách a krmivech;

b)	společné rychlé posouzení nákazy úřadem EFSA a střediskem ECDC v případě biologického rizika, a to v souladu s dohodnutými standardními operačními postupy;

c)	rámec pro rychlé posouzení chemického rizika úřadem EFSA;

d)	postupy pro sledování účinnosti provedených opatření.

KAPITOLA VI

Komunikace

Článek 20

Transparentnost a komunikace

Na výměnu informací prováděnou prostřednictvím systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva se vztahují zvláštní pravidla důvěrnosti stanovená v článku 52 nařízení (ES) č. 178/2002. Pokud je zjištěno riziko, komunikace má za cíl především proaktivně i reaktivně reagovat na otázky kladené tiskem, veřejností či obchodními partnery, jež se týkají zjištěného nebezpečí, rizika, které toto nebezpečí představuje, a přijatých opatření.

Článek 21

Komunikační strategie během všech incidentů

1. Během incidentu koordinuje Komise v rámci reakce jasné, cílené a účinné předávání informací veřejnosti, které se týkají posouzení rizika a jeho řízení, a to včetně nejistoty. Předávání informací veřejnosti probíhá včas, řádně, spolehlivě a jednotně ze strany Unie i jejích členských států. Komise, úřad EFSA, středisko ECDC a členské státy koordinují svou komunikaci transparentním způsobem s cílem zabránit nesourodým sdělením a rozporuplným informacím.

2. Jako součást koordinace se Komise, úřad EFSA, středisko ECDC v případech zahrnujících jeho zvláštní kompetence a členské státy navzájem s předstihem informují o zamýšlených oznámeních, která jsou pro ně relevantní a týkají se ohniska (např. prostřednictvím audiokonference). Členské státy kromě toho neprodleně informují dotčené provozovatele potravinářských podniků, pokud byly shromážděny spolehlivé důkazy o možném zdroji nákazy.

3. Členské státy jsou informovány svými krizovými koordinátory s cílem zajistit konzistentnost, pokud jde o komunikaci rizik. Komise informuje Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a Výbor pro zdravotní bezpečnost o řízení krize a své komunikační strategii.

4. Mezinárodní síť orgánů pro bezpečnost potravin (INFOSAN) Světové zdravotnické organizace se využije, pokud je nebezpečím dotčen obchod ze třetích zemí a do nich, aniž by tím byla ovlivněna potřeba dodatečné dvoustranné výměny informací s obchodními partnery a příslušnými orgány v třetích zemích.

5. Komise a členské státy poskytují dodatečné informace příslušným mezinárodním organizacím, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

6. Podrobné úkoly týkající se krizové komunikace v rámci sítě krizových koordinátorů jsou stanoveny v příloze I.

Článek 22

Zvláštní komunikační strategie krizové jednotky

1. V případě situace vyžadující zřízení krizové jednotky koordinuje krizová jednotka komunikaci a neprodleně vypracuje zvláštní komunikační strategii s cílem neustále informovat veřejnost o rizicích a přijatých opatřeních. Komise vypracuje standardní šablonu pro takovou strategii. Komunikační strategie určuje klíčová sdělení pro hlavní cílové skupiny a klíčové komunikační prostředky k jejich šíření.

2. Za použití praktických postupů uvedených v kapitole V má komunikační strategie za cíl informovat veřejné a ekonomické činitele včetně obchodních partnerů v oblasti potravin, a to prostřednictvím:

a)	konzistentních a koordinovaných sdělení;

b)	účinné komunikace o rizicích;

c)	zdůraznění probíhajících šetření a preventivních opatření, pokud je zdroj nejistý;

d)	poskytnutí spolehlivých důkazů (výsledky analýz, epidemiologické důkazy atd.) podporujících přijatá stanoviska a opatření;

e)	poskytnutí záruk ohledně bezpečnosti výrobků nedotčených krizí včetně poskytnutí jasných informací o typech dotčených výrobků vzhledem k těm, které krizí dotčeny nebyly;

f)	poskytnutí informací o úspěšných opatřeních a dosažených výsledcích na základě spolehlivých důkazů: např. identifikace a stažení dotčených šarží coby výsledek účinného šetření.

3. Členské státy přímo dotčené incidentem a členové krizové jednotky vynaloží veškeré úsilí k zajištění toho, aby jejich komunikační činnosti byly v souladu s komunikační strategií přijatou krizovou jednotkou.

4. Komunikační strategie zahrnuje stanovení vhodných možností kontaktu s dotčenými zeměmi mimo Unii s cílem poskytovat jim jasné, přesné a soudržné informace o vývoji řízení příslušné krize.

KAPITOLA VII

Závěrečná ustanovení

Článek 23

Víceletý plán

Komise vypracuje pětiletý plán, kterým se provede obecný plán a který se poté každých 5 let aktualizuje na základě zjištěných potřeb.

Článek 24

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2004/478/ES se zrušuje.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. února 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise 2004/478/ES ze dne 29. dubna 2004 o přijetí obecného plánu řízení krizí v oblasti potravin a krmiv (Úř. věst. L 160, 30.4.2004, s. 98).

(3) Pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení REFIT obecného potravinového práva (nařízení (ES) č. 178/2002), SWD(2018) 37 ze dne 15. ledna 2018.

(4) https://ec.europa.eu/energy/en/group-experts

(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(7) https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/rasff_fipronil-incident_conclusions_201709.pdf

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/ES (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

(9) https://ec.europa.eu/food/safety/btsf_en

PŘÍLOHA I

Úkoly krizových koordinátorů v souladu s článkem 5

Obecné úkoly

Krizový koordinátor každého členského státu vystupuje jako jednotné kontaktní místo s cílem zajišťovat:

—	koordinaci v případě incidentu nebo krize vyvolaných potravinami nebo krmivy na vnitrostátní úrovni,

—	účinné využívání sítí varování během incidentu nebo v krizové situaci,

—	prezentaci vnitrostátních pohotovostních plánů na žádost Komise během schůzí krizových koordinátorů,

—	účast na audiokonferencích pořádaných Komisí během posílené koordinace nebo krizové situace a opatření v návaznosti na tyto audiokonference,

—	poskytování zpětné vazby na schůzích ohledně možných nedostatků a oblastí ke zlepšení po skončení krize,

—	vytváření silných vazeb mezi krizovými koordinátory a budování důvěry mezi partnery skrze výměnu zkušeností,

—	účast na vnitrostátních a evropských simulačních cvičeních včetně cvičení organizovaných úřadem EFSA a dalšími evropskými instituty.

Úkoly krizové komunikace

Krizoví koordinátoři v rámci své kompetence zodpovídají také za koordinaci krizové komunikace na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, např. o přijatých opatřeních, doporučeních týkajících se zdraví atd.

Úkoly v oblasti komunikace zahrnují:

—	zaručení dodržování zásad transparentnosti a komunikační strategie uvedených v kapitole VI na vnitrostátní úrovni,

—	pomoc při definování celkové komunikační strategie pro řízení incidentů nebo krizí vyvolaných potravinami či krmivy,

—	poskytování know-how v oblasti krizové komunikace a pokynů pro osoby s rozhodovací pravomocí, např. ohledně způsobu prezentace zdravotních opatření veřejnosti,

—	vypracování klíčových sdělení/zaujetí stanoviska mezi partnery během incidentu nebo krize prostřednictvím vyhrazených sítí nebo audiokonferencí,

—	šíření klíčových sdělení prostřednictvím sociální médií a dalších nástrojů (např. speciálních webových stránek), v případě potřeby za využití sítě odborníků na komunikaci úřadu EFSA,

—	sledování reakcí sdělovacích prostředků a zdrojů veřejného mínění (např. sociálních médií) během incidentu nebo krize a podávání zpráv síti,

—	koordinaci komunikačních nástrojů řízených poptávkou (např. často kladené otázky, horké linky atd.),

—	zajištění soudržnosti posuzování rizika mezi úřadem EFSA a střediskem ECDC, včetně společného rychlého posouzení nákazy, a souvisejících komunikačních činností,

—	konzultaci sdělení úřadu EFSA a střediska ECDC během krizové situace ohledně vědecké komunikace o rizicích před zveřejněním.

PŘÍLOHA II

Zdroje pro shromažďování informací o incidentech uvedených v článku 9

Komise průběžně monitoruje a shromažďuje informace z/ze:

1)	systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) uvedeného v článku 50 nařízení (ES) č. 178/2002;

2)	systému včasného varování a reakce (EWRS) uvedeného v článku 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (1), jsou-li relevantní;

3)	úřadu EFSA včetně jeho vědeckých sítí (2);

střediska ECDC včetně systému informací o epidemiích (EPIS) (3), komunikační platformy umožňující výměnu technických informací jmenovaným odborníkům v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin s cílem posoudit, zda stávající a nově se objevující hrozby pro veřejné zdraví mohou mít dopad v Evropě;

5)	společného shromažďování dat molekulární typizace úřadu EFSA a střediska ECDC;

6)	výroční souhrnné zprávy Unie o trendech a zdrojích zoonóz a jejich původců a ohnisek chorob vyvolaných původcem v potravinách zveřejněné úřadem EFSA/střediskem ECDC (4);

7)	Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (5);

8)	sítě referenčních laboratoří EU a národních referenčních laboratoří (6);

9)	Výboru pro zdravotní bezpečnost (HSC) (7);

10)	systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC), což je plánovaný počítačový systém integrující a v případě potřeby modernizující všechny příslušné stávající informační systémy spravované Komisí v souladu s články 131 až 136 nařízení (EU) 2017/625;

11)	systému Evropského společenství pro výměnu naléhavých radiologických informací (ECURIE);

12)	přímých kontaktů s dalšími agenturami Unie kromě úřadu EFSA (jako jsou středisko ECDC a agentury ECHA a EMA), s členskými státy a soukromými zúčastněnými stranami;

od příslušných mezinárodních organizací, jako jsou Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světová zdravotnická organizace (WHO), zejména prostřednictvím Mezinárodní sítě orgánů pro bezpečnost potravin (INFOSAN) (8) a v kontextu Mezinárodních zdravotnických předpisů (9) (MZP) a iniciativy pro celosvětovou zdravotní bezpečnost (10).

(1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES. Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

(2) http://efsa.europa.eu/en/science/wgs-and-networks

(3) https://ecdc.europa.eu/en/publications-data/epidemic-intelligence-information-system-epis

(4) Poslední verze: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4634

(5) https://ec.europa.eu/food/committees/paff_en

(6) https://ec.europa.eu/food/safety/official_controls/legislation/ref-labs_en

(7) https://ec.europa.eu/health/preparedness_response/risk_management/hsc_en

(8) http://www.who.int/foodsafety/areas_work/infosan/en/

(9) http://www.who.int/topics/international_health_regulations/en/

(10) http://www.ghsi.ca/english/index.asp

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 50

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 21. února 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/295 ze dne 20. února 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1011/2014, pokud jde o změny vzoru žádosti o platbu zahrnující dodatečné informace týkající se finančních nástrojů a vzoru účetní závěrky	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/296 ze dne 20. února 2019, kterým se opravují některá jazyková znění prováděcího nařízení (EU) 2016/2286, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se uplatňování politiky přiměřeného využívání a metodologie posuzování udržitelnosti zrušení maloobchodních příplatků za roaming a týkající se žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely tohoto posouzení ( 1 )	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/297 ze dne 20. února 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz zámiše pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036	5
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/298 ze dne 20. února 2019, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o položky týkající se Běloruska, Bosny a Hercegoviny a Japonska na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet nebo přes její území přepravovat určité drůbeží komodity ( 1 )	20
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/299 ze dne 12. února 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v regionálním řídícím výboru Dopravního společenství, pokud jde o některé personální záležitosti ve vztahu k provádění Smlouvy o založení Dopravního společenství	23
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/300 ze dne 19. února 2019, kterým se stanoví obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv ( 1 )	55