1.   Veškerý vývoz zboží uvedeného v příloze II je zakázán bez ohledu na jeho původ.

V příloze II je uvedeno zboží, které nemá žádné jiné praktické využití než k výkonu trestu smrti, mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Poskytovateli technické pomoci je zakázáno poskytovat jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi úplatnou či bezúplatnou technickou pomoc související se zbožím uvedeným v příloze II.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit vývoz zboží uvedeného v příloze II a poskytnutí související technické pomoci, pokud se prokáže, že se toto zboží ve třetí zemi, do které má být vyvezeno, použije výhradně pro účely veřejného vystavení v muzeu z důvodu jeho historického významu.

1.   Veškerý dovoz zboží uvedeného v příloze II je zakázán, bez ohledu na jeho původ.

Osobám, subjektům nebo orgánům na území Unie je zakázáno přijímat úplatnou i bezúplatnou technickou pomoc související se zbožím uvedeným v příloze II poskytovanou ze třetí země jakoukoliv osobou, subjektem nebo orgánem.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit dovoz zboží uvedeného v příloze II a poskytnutí související technické pomoci, pokud se prokáže, že se toto zboží v členském státě určení použije výhradně pro účely veřejného vystavení v muzeu z důvodu jeho historického významu.

1.   Veškerý tranzit zboží uvedeného v příloze II je zakázán.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit tranzit zboží uvedeného v příloze II, pokud se prokáže, že se toto zboží v zemi určení použije výhradně pro účely veřejného vystavení v muzeu z důvodu svého historického významu.

1.   Aniž by tím byly dotčeny platné předpisy Unie, včetně zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, mohou členské státy přijmout nebo zachovat vnitrostátní opatření omezující přepravu, finanční služby, pojištění nebo zajištění či všeobecnou reklamu či propagaci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze II.

2.   Členské státy oznamují veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 nebo jejich změny či zrušení Komisi před jejich vstupem v platnost.

1.   Pro jakýkoli vývoz zboží uvedeného v příloze III, bez ohledu na jeho původ, se vyžaduje povolení. Povolení se však nevyžaduje pro zboží, které se přes celní území Unie pouze přepravuje, totiž zboží, jemuž nebylo přiděleno jiné celně schválené určení nebo použití než režim vnějšího tranzitu podle článku 226 nařízení (EU) č. 952/2013 včetně skladování jiného zboží než zboží Unie ve svobodném pásmu.

Příloha III obsahuje pouze toto zboží, které by mohlo být použito za účelem mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání:

Příloha III neobsahuje:

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na vývoz do těch oblastí členských států, které jsou uvedeny v příloze VI a současně nejsou součástí celního území Unie, za předpokladu, že zboží používá donucovací orgán jak v zemi nebo na území určení, tak i na metropolitním území členského státu, k němuž dotyčné území náleží. Celní nebo jiné příslušné orgány mají právo prověřovat, zda je tato podmínka splněna, a mohou rozhodnout, že se vývoz neuskuteční, dokud není prověřování ukončeno.

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na vývoz do třetích zemí za předpokladu, že zboží používají vojenští nebo civilní pracovníci členského státu, kteří se účastní provádění mírových operací EU nebo OSN nebo operací EU nebo OSN k řešení krize v dotyčné třetí zemi, nebo operace založené na dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti obrany. Celní a jiné příslušné orgány mají právo prověřovat, zda je tato podmínka splněna. Vývoz se neuskuteční, dokud není prověřování ukončeno.

1.   Rozhodnutí o žádostech o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze III přijímají příslušné orgány, přičemž berou v úvahu všechny důležité okolnosti, zejména to, zda nebyla v předchozích třech letech v jiném členském státě zamítnuta žádost o povolení v podstatě stejného vývozu, jakož i zřetel na zamýšlené konečné použití zboží a riziko zneužití.

2.   Příslušný orgán neudělí povolení, pokud jsou oprávněné důvody se domnívat, že by zboží uvedené v příloze III mohlo být použito k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, včetně soudem nařízených tělesných trestů, vykonávanému donucovacím orgánem nebo kteroukoli fyzickou nebo právnickou osobou ve třetí zemi.

Příslušný orgán přihlíží k:

Je možné zohlednit i další důležité informace, včetně dostupných vnitrostátních rozsudků, zpráv nebo jiných informací připravených organizacemi občanské společnosti a informací o omezeních vývozu zboží uvedeného v přílohách II a III uplatňovaných zemí určení.

3.   Na ověření zamýšleného konečného použití zboží a rizika zneužití se vztahují pravidla stanovená ve druhém a třetím pododstavci.

Pokud výrobce zboží uvedeného v příloze III bodě 3.2 nebo 3.3 žádá o povolení vývozu tohoto zboží pro distributora, příslušný orgán posoudí smluvní ujednání mezi výrobcem a distributorem a opatření, která přijímají, aby se zajistilo, že toto zboží, a případně i výrobky, jejichž se stane součástí, nebudou použity k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

Pokud se žádá o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze III bodech 3.2 nebo 3.3. pro konečného uživatele, může příslušný orgán při posuzování rizika zneužití zohlednit platná smluvní ujednání a podepsané prohlášení konečného uživatele o konečném použití, je-li takové prohlášení k dispozici. Není-li k dispozici prohlášení o konečném použití, je povinností vývozce prokázat, kdo bude konečným uživatelem a jaké bude konečné použití daného zboží. Pokud vývozce nepředloží dostatečné informace o konečném uživateli a konečném použití zboží, má se za to, že příslušný orgán má oprávněné důvody domnívat se, že dané zboží by mohlo být použito k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.

4.   Při posuzování žádosti o souhrnné povolení bere příslušný orgán kromě kritérií uvedených v odstavci 1 v úvahu i to, zda vývozce uplatňuje přiměřené a vhodné prostředky a postupy pro dosažení souladu s ustanoveními a cíli tohoto nařízení a s podmínkami povolení.

1.   Bez ohledu na články 11 a 12 může členský stát přijmout nebo zachovat zákaz vývozu a dovozu okovů, spojených řetězů a přenosných zařízení pro aplikaci elektrických šoků.

2.   Členský stát může uložit povinnost povolení k vývozu pout, která mají v uzamčeném stavu celkovou velikost včetně řetězu, měřeno od vnějšího okraje jednoho pouta k vnějšímu okraji pouta druhého, větší než 240 mm. Daný členský stát na taková pouta uplatňuje kapitoly III a V.

3.   Členské státy oznamují veškerá opatření přijatá podle odstavců 1 a 2 Komisi před jejich vstupem v platnost.

1.   Povolení je vyžadováno vždy, pokud poskytovatel technické pomoci nebo zprostředkovatel úplatně či bezúplatně poskytuje jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi některou z těchto služeb:

2.   Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III se použije článek 12 obdobně.

Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování technické pomoci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III se zohlední kritéria uvedená v článku 12 pro posouzení toho, zda by:

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování technické pomoci, pokud

4.   Bez ohledu na článek 1 se může členský stát rozhodnout zachovat zákaz poskytování zprostředkovatelských služeb týkajících se okovů, spojených řetězů a přenosných zařízení pro aplikaci elektrických šoků. Pokud se některý členský stát rozhodne tento zákaz zachovat, informuje Komisi v případě, že jsou opatření předtím přijatá a oznámená v souladu s čl. 7a odst. 4 nařízení (ES) č. 1236/2005 změněna nebo zrušena.

1.   Pro vývoz zboží uvedeného v příloze IV se, bez ohledu na jeho původ, vyžaduje povolení. Povolení se však nevyžaduje pro zboží, které se přes celní území Unie pouze přepravuje, totiž zboží, jemuž nebylo přiděleno jiné celně schválené určení nebo použití než režim vnějšího tranzitu podle článku 226 nařízení (EU) č. 952/2013, včetně skladování zboží jiného než zboží Unie ve svobodném pásmu.

Příloha IV obsahuje pouze zboží, které by mohlo být použito k výkonu trestu smrti a které bylo schváleno nebo skutečně použito k výkonu trestu smrti jednou nebo několika třetími zeměmi, jež trest smrti nezrušily. Příloha IV neobsahuje:

2.   Pokud vývoz léčivých přípravků vyžaduje vývozní povolení podle tohoto nařízení a tento vývoz vyžaduje rovněž povolení podle mezinárodních úmluv o kontrole omamných a psychotropních látek, jako je Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971, mohou členské státy pro splnění povinností, které jim toto nařízení a příslušná úmluva ukládá, použít jednotný postup.

1.   Rozhodnutí o žádostech o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze IV přijímají příslušné orgány, přičemž berou v úvahu všechny důležité okolnosti, zejména to, zda nebyla v předchozích třech letech v jiném členském státě zamítnuta žádost o povolení v podstatě stejného vývozu, jakož i zřetel na zamýšlené konečné použití zboží a riziko zneužití.

2.   Příslušný orgán neudělí povolení, pokud existují oprávněné důvody domnívat se, že zboží uvedené v příloze IV by mohlo být použito k výkonu trestu smrti ve třetí zemi.

3.   Na ověření zamýšleného konečného použití zboží a rizika zneužití se vztahují pravidla ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci.

Pokud výrobce zboží uvedeného v příloze IV oddíle 1 žádá o povolení vývozu tohoto zboží pro distributora, příslušný orgán posoudí smluvní ujednání mezi výrobcem a distributorem a opatření, která přijímají, aby se zajistilo, že toto zboží nebude použito k výkonu trestu smrti.

Pokud se žádá o vývozní povolení pro zboží uvedené v příloze IV oddíle I pro konečného uživatele, může příslušný orgán při posuzování rizika zneužití zohlednit platná smluvní ujednání a podepsané prohlášení konečného uživatele o konečném použití, je-li takové prohlášení k dispozici. Není-li k dispozici prohlášení o konečném použití, je povinností vývozce prokázat, kdo bude konečným uživatelem a jaké bude konečné použití daného zboží. Pokud vývozce nepředloží dostatečné informace o konečném uživateli a konečném použití zboží, je třeba mít za to, že příslušný orgán má oprávněné důvody se domnívat, že dané zboží by mohlo být použito k výkonu trestu smrti.

Komise ve spolupráci s příslušnými orgány členských států může přijmout pokyny obsahující osvědčené postupy pro posuzování konečného použití a účelu, k němuž by byla technická pomoc použita.

4.   Při posuzování žádosti o souhrnné povolení bere příslušný orgán kromě kritérií uvedených v odstavci 1 v úvahu i to, zda vývozce uplatňuje přiměřené a vhodné prostředky a postupy pro dosažení souladu s ustanoveními a cíli tohoto nařízení a s podmínkami povolení.

1.   Povolení je vyžadováno vždy, pokud poskytovatel technické pomoci nebo zprostředkovatel úplatně či bezúplatně poskytuje jakékoli osobě, subjektu nebo orgánu v třetí zemi některou z těchto služeb:

2.   Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze IV se použije článek 17 obdobně.

Při rozhodování o žádostech o povolení k poskytování technické pomoci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze IV se zohlední kritéria uvedená v článku 17 pro posouzení toho, zda by:

3.   Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování technické pomoci, pokud

1.   Tímto nařízením se zavádí všeobecné vývozní povolení Unie pro určité vývozy uvedené v příloze V.

Příslušný orgán členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen vývozce, může vývozci používání tohoto povolení zakázat, pokud existuje důvodné podezření, že vývozce není schopen dodržet podmínky tohoto povolení nebo ustanovení právních předpisů upravujících kontrolu vývozu.

Příslušné orgány členských států si předávají informace o všech vývozcích, kterým bylo odepřeno právo používat všeobecné vývozní povolení Unie, ledaže dojdou k závěru, že se určitý vývozce nepokusí o vývoz zboží uvedeného v příloze IV prostřednictvím jiného členského státu. Pro tento účel se použije bezpečný a zašifrovaný systém výměny informací.

2.   Povolení k vývozu jiného zboží, než je zboží uvedené v odstavci 1, pro které se vyžaduje povolení podle tohoto nařízení, uděluje příslušný orgán členského státu, v němž má bydliště nebo je usazen vývozce, uvedený v příloze I. Tato povolení mohou být individuální nebo souhrnná, jestliže se týkají zboží uvedeného v příloze III nebo IV. Povolení pro zboží uvedené v příloze II mohou být jen individuální.

3.   Povolení k tranzitu zboží uvedeného v příloze II uděluje příslušný orgán členského státu, v němž mají bydliště nebo jsou usazené fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán převážející zboží v rámci celního území Unie, jak je uvedeno v příloze I. Pokud daná osoba, subjekt nebo orgán nemají bydliště či nejsou usazené v členském státě, uděluje povolení příslušný orgán členského státu, v němž dochází ke vstupu zboží na celní území Unie. Takové povolení je jen individuální.

4.   Povolení k dovozu, pro který se podle tohoto nařízení vyžaduje povolení, uděluje příslušný orgán členského státu, v němž sídlí muzeum, jak je uvedeno v příloze I. Povolení pro zboží uvedené v příloze II mohou být jen individuální.

5.   Povolení k poskytování technické pomoci vztahující se ke zboží uvedenému v příloze II uděluje:

6.   Povolení k poskytování technické pomoci v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III nebo v příloze IV uděluje příslušný orgán členského státu, ve kterém má poskytovatel technické pomoci bydliště nebo je v něm usazen, uvedený v příloze I, nebo pokud není takový členský stát, příslušný orgán členského státu, jehož je poskytovatel technické pomoci státním příslušníkem nebo podle jehož právních předpisů byl registrován nebo zřízen.

7.   Povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb v souvislosti se zbožím uvedeným v příloze III nebo v příloze IV uděluje příslušný orgán členského státu, ve kterém má zprostředkovatel bydliště nebo je v něm usazen, uvedený v příloze I, nebo pokud není takový členský stát, příslušný orgán členského státu, jehož je zprostředkovatel státním příslušníkem nebo podle jehož právních předpisů byl registrován nebo zřízen. Toto povolení je udělováno pro určité množství konkrétního zboží pohybujícího se mezi dvěma nebo více třetími zeměmi. Jasně musí být uvedeno umístění zboží ve třetí zemi původu, konečný uživatel a přesné umístění tohoto uživatele.

8.   Žadatelé poskytnou příslušnému orgánu všechny významné informace, které jsou nezbytné pro jejich žádosti o individuální nebo souhrnné povolení k vývozu nebo poskytování zprostředkovatelských služeb, o povolení k poskytování technické pomoci, o individuální dovozní povolení nebo o individuální tranzitní povolení.

Pokud jde o vývoz, orgány musí obdržet úplné informace zejména o konečném uživateli, zemi určení a konečném použití zboží.

Pokud jde o zprostředkovatelské služby, příslušné orgány musí obdržet zejména podrobné informace o umístění zboží ve třetí zemi původu, jasný popis zboží a jeho množství, informace o třetích stranách příslušné zapojených do transakce, o třetí zemi určení, konečném uživateli v této zemi a jeho přesném umístění.

Udělení povolení může být případně podmíněno prohlášením o konečném použití.

9.   Odchylně od odstavce 8, pokud výrobce nebo zástupce výrobce má vyvézt nebo prodat a přepravit zboží uvedené v příloze III bodech 3.2 nebo 3.3 nebo příloze IV oddílu 1 k distributorovi ve třetí zemi, musí výrobce poskytnout informace o dohodách a opatřeních přijatých proto, aby se zabránilo použití zboží uvedeného v příloze III bodech 3.2 nebo 3.3 k mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo aby se zabránilo použití zboží uvedeného v příloze IV oddíle 1 k výkonu trestu smrti, informace o zemi určení a, jsou-li k dispozici, informace o konečném použití a konečných uživatelích daného zboží.

10.   Na žádost vnitrostátního mechanismu pro předcházení mučení vytvořeného na základě Opčního protokolu z roku 1984 k Úmluvě Organizace spojených národů proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání mohou příslušné orgány rozhodnout, že danému vnitrostátnímu mechanismu pro předcházení mučení poskytnou informace, které od žadatele obdržely o zemi určení, příjemci, konečném použití a konečných uživatelích, případně distributorovi a dohodách a opatřeních uvedených v odstavci 9. Příslušné orgány předtím, než poskytnou příslušné informace, vyslechnou žadatele a mohou stanovit omezení ohledně možného využívání těchto informací. Příslušné orgány přijímají svá rozhodnutí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí.

11.   Členské státy vyřídí žádosti o individuální nebo souhrnné povolení ve lhůtě stanovené podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe.

1.   Vývozní, dovozní a tranzitní povolení se vystavují na tiskopise, který se shoduje se vzorem uvedeným v příloze VII. Povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb se vystavuje na tiskopise, který se shoduje se vzorem uvedeným v příloze VIII. Povolení kposkytování technické pomoci se vystavuje na tiskopise, který se shoduje se vzorem uvedeným v příloze IX. Tato povolení jsou platná v celé Unii. Doba platnosti povolení činí od tří do dvanácti měsíců, s možností prodloužení až o dvanáct měsíců. Doba platnosti souhrnného povolení činí od jednoho roku do tří let s možností prodloužení až o dva roky.

2.   Vývozní povolení udělované v souladu s článkem 12 nebo článkem 17 zahrnuje rovněž povolení pro vývozce poskytnout technickou pomoc konečným uživatelům, pokud se tato pomoc jeví nezbytnou pro instalaci, provoz, údržbu nebo opravu zboží, jehož vývoz je povolen.

3.   Povolení lze vystavit elektronicky. Konkrétní postupy budou stanoveny na vnitrostátní úrovni. Členské státy, které této možnosti využijí, o tom uvědomí Komisi.

4.   Vývozní, dovozní a tranzitní povolení, povolení k poskytování technické pomoci či zprostředkovatelských služeb podléhají veškerým požadavkům a podmínkám, které příslušný orgán považuje za přiměřené.

5.   Příslušné orgány, které jednají v souladu s tímto nařízením, mohou udělení povolení odmítnout a mohou zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat povolení, které již bylo uděleno.

1.   Při plnění celních formalit je vývozce nebo dovozce povinen předložit řádně vyplněný tiskopis uvedený v příloze VII jako důkaz, že pro daný vývoz nebo dovoz získal nutné povolení. Není-li tiskopis vyplněn v úředním jazyce členského státu, ve kterém jsou celní formality plněny, může být po vývozci nebo dovozci požadováno, aby zajistil překlad do tohoto úředního jazyka.

2.   Je-li na zboží uvedené v přílohách II, III nebo IV učiněno celní prohlášení a potvrdí-li se, že pro zamýšlený vývoz nebo dovoz nebylo uděleno povolení podle tohoto nařízení, zadrží celní orgány deklarované zboží a upozorní vývozce či dovozce na možnost požádat o povolení podle tohoto nařízení. Jestliže žádost o povolení není podána do šesti měsíců po zadržení zboží nebo jestliže příslušný orgán tuto žádost zamítne, celní orgány se zadrženým zbožím naloží v souladu s platným vnitrostátním právem.

1.   Přijmou-li příslušné orgány členského státu uvedené v příloze I rozhodnutí, kterým zamítnou žádost o povolení podle tohoto nařízení, nebo zruší-li povolení, které udělily, oznámí to daný členský stát ostatním členským státům a Komisi. Toto oznámení se provádí ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne rozhodnutí nebo zrušení.

2.   Příslušný orgán konzultuje, pokud je to nezbytné a vhodné prostřednictvím diplomatických kanálů, orgán nebo orgány, které během předchozích tří let zamítly žádost o vývozní nebo tranzitní povolení, povolení k poskytování technické pomoci osobě, subjektu nebo orgánu ve třetí zemi nebo povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb na základě tohoto nařízení, obdrží-li žádost ohledně dovozu, tranzitu, poskytování technické pomoci osobě, subjektu nebo orgánu ve třetí zemi nebo poskytování zprostředkovatelských služeb týkající se téže transakce, která byla uvedena v dotyčné dřívější žádosti, a domnívá-li se, že by povolení přesto mělo být uděleno.

3.   Pokud se po konzultacích uvedených v odstavci 2 příslušný orgán rozhodne povolení udělit, příslušný členský stát uvědomí o svém rozhodnutí okamžitě ostatní členské státy a Komisi a vysvětlí důvody svého rozhodnutí a případně předloží všechny podpůrné informace.

4.   Je-li odmítnutí udělit povolení založeno na vnitrostátním zákazu v souladu s čl. 14 odst. 1 nebo čl. 15 odst. 4, nepovažuje se za rozhodnutí zamítající žádost ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

5.   Veškerá oznámení požadovaná podle tohoto článku se podávají prostřednictvím bezpečného a zašifrovaného systému výměny informací.

1.   Každý členský stát může podat Komisi řádně odůvodněnou žádost o zařazení zboží určeného nebo uváděného na trh pro účely vymáhání práva na seznam v přílohách II, III nebo IV. Tato žádost musí obsahovat informace o

Při podávání své žádosti Komisi ji žádající členský stát rovněž předá ostatním členským státům.

2.   Komise může ve lhůtě tří měsíců od obdržení žádosti požádat žádající členský stát o poskytnutí doplňujících informací, domnívá-li se, že žádost neobsahuje jeden či více významných bodů nebo že jsou potřeba další informace o jednom nebo více významných bodech. Sdělí body, k nimž je třeba poskytnout doplňující informace. Komise postoupí své dotazy ostatním členským státům. Ostatní členské státy mohou Komisi rovněž poskytnout další informace pro posouzení žádosti.

3.   Domnívá-li se, že není třeba požadovat doplňující informace, nebo případně po obdržení požadovaných doplňujících informací, Komise do 20 týdnů od obdržení žádosti, nebo případně od obdržení doplňujících informací, zahájí postup pro přijetí požadované změny nebo uvědomí žádající členské státy o důvodech, proč tak neučiní.

1.   Aniž je dotčen článek 23, informují se Komise a členské státy na požádání navzájem o opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení a poskytují si navzájem veškeré důležité informace, které mají v souvislosti s tímto nařízením k dispozici, zejména informace o udělených a odmítnutých povoleních.

2.   Důležité informace o udělených a odmítnutých povoleních zahrnují přinejmenším typ rozhodnutí, důvody pro rozhodnutí nebo jejich shrnutí, jména příjemců, a nejsou-li totožná, také jména konečných uživatelů a název dotyčného zboží.

3.   Členské státy vypracují každý rok, pokud možno ve spolupráci s Komisí, veřejnou zprávu o činnosti, která obsahuje informace o počtu obdržených žádostí, o zboží a zemích, kterých se tyto žádosti týkaly, a o rozhodnutích, která v případě těchto žádostí přijaly. Tato zpráva neobsahuje informace, jejichž vyzrazení členský stát považuje za neslučitelné se svými základními bezpečnostními zájmy.

4.   Komise vypracuje výroční zprávu sestavenou z výročních zpráv o činnosti uvedených v odstavci 3. Tato výroční zpráva se zpřístupní veřejnosti.

5.   S výjimkou poskytování informací uvedených v odstavci 2 orgánům ostatních členských států a Komisi se tento článek nedotýká platných vnitrostátních pravidel týkajících se důvěrnosti a profesního tajemství.

6.   Odmítnutí udělit povolení, pokud je založeno na vnitrostátním zákazu v souladu s čl. 14 odst. 1, není odmítnutím povolení ve smyslu odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 24 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 16. prosince 2016. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí právního aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 24 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení právního aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 29 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

1.   Zřizuje se koordinační skupina proti mučení, které předsedá zástupce Komise. Každý členský stát jmenuje do této skupiny jednoho zástupce.

2.   Koordinační skupina proti mučení posuzuje veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení, a to i pokud jde mimo jiné, o výměnu informací o správních postupech a jakékoli otázky, které může vznést předseda nebo zástupce některého členského státu.

3.   Považuje-li to koordinační skupina proti mučení za nutné, vede konzultace s vývozci, zprostředkovateli, poskytovateli technické pomoci a ostatními zúčastněnými stranami, jichž se toto nařízení týká.

4.   Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu písemnou výroční zprávu o činnosti, šetřeních a konzultacích koordinační skupiny proti mučení.

Tato výroční zpráva musí být vypracovávána s náležitým ohledem na nutnost nenarušovat obchodní zájmy fyzických či právnických osob. Jednání v koordinační skupině proti mučení jsou důvěrná.

1.   Do 31. července 2020 a poté každých pět let Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o jeho provádění a posouzení jeho dopadu, která může obsahovat návrhy na jeho změnu. Při přezkumu se posuzuje potřeba zahrnout do oblasti působnosti nařízení činnost občanů Unie v zahraničí. Členské státy poskytnou Komisi veškeré příslušné informace nutné k vypracování této zprávy.

2.   Zvláštní oddíly zprávy se týkají:

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy neprodleně Komisi oznámí veškeré změny stanovených sankcí, které byly oznámeny v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 1236/2005.

1.   Toto nařízení bude mít tutéž územní oblast působnosti jako Smlouvy, s výjimkou čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 4 odst. 1 prvního pododstavce, článků 5, 11, 13, 14, 16 a 18, čl. 20 odst. 1 až 4 a článku 22, které se vztahují na:

2.   Pro účely tohoto nařízení se Ceuta, Helgoland a Melilla považují za součást celního území Unie.

EVROPSKÉ UNIE

POVOLENÍ VÝVOZ/DOVOZ MUČICí NÁSTROJE

1 Žadatel (celé jméno, adresa, celní číslo) Typ

POVOLENÍ K VÝVOZU NEBO DOVOZUZBOŽÍ, KTERÉ BY MOHLO BÝTPOUŽITO K MUČENÍ(NAŘÍZENÍ (ES) 2019/125)

2 Přijme (celé jméno a adresa)

3 Povolení č.

Vývoz Dovoz

4 Platnost povolení do:

5 Agent/Zástupce (je-li jiný než žadatel)

6 Země, kde je zboží umístěno

Kód

7 Země určení

Kód

8 Členský stát, kde se uskuteční celní odbavení

9 Konečný uživatel (celé jméno a adresa)

Vydávající orgán

10 Popis položky

11 Pol.č. 1

12 Kód CN

13 Množství

14 Zvláštní požadavky a podmínky

10 Popis položky

11 Pol.č. 2

12 Kód CN

13 Množství

14 Zvláštní požadavky a podmínky

10 Popis položky

11 Pol.č. 3

12 Kód CN

13 Množství

14 Zvláštní požadavky a podmínky

15 Podepsaný potvrzuje žě podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) 2019/125 a na základě požadavky stanovených v tomto tiskopise a v příloze (přílohách), na než se odvoává, příslušný orgán povolil [vývoz] [dovoz] (nehodici se škrtněte) zboží uvedeného v kolonce 10

16 Počet příloh

Misto a datum

Jméno (na psacím stroji/ištěné nebo tiskacími písmeny)

Podpis: (Razítko vystavujícího orgánu)

Poznámka: V kolonce 1 sloupe 17 uved’te množství, které je dosud dostupné, a v kolonce 2 sloupce 17 uved’te množství odečtené v tomto případě

3 Povolení č.

11 Pol. č.

17 Čisté množství (čistá hmotnost nebo jiná jednotka s upřesněním jednotky)

18 Celní doklad (typ a čislo) a datum odečtení

19 Členský stat, jméno a podpis, razítko odečtení

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

„Povolení k vývozu nebo dovozu zboží, které by mohlo být použito k mučení (nařízení (EU) 2019/125)“

EVROPSKÁ UNIE

1

1 Zprostředkovatel podávajícížádost (celé jméno a adresa)

POVOLENÍ K POSKYTOVÁNÍ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB TÝKAJÍCÍCH SE ZBOŽÍ, KTERÉ BY MOHLO BÝT POUŽITO K MUČENÍ NEBO TRESTU SMRTI (NAŘÍZENÍ (EU) 2019/125)

Povolení zprostředkovatelských služeb (nařízení(EU) 2019/125)

2 Fyzická nebo právnická o so ba, subjekt nebo orgán vyvážející zboží z příslušné třetí země do třetí země určení (celé jméno a adresa)

3 Povolení č.

Jednotné povolení Souhrnné povolení

4 Platnost povolení do:

5 Příjemceve třetí zemi určení (celé jméno a adresa)

Konečný uživatel Distributor Jiné

6 Třetí země, kde je zboží umístěno

Kód země

7 Třetí země určení

Kód země

8 Konečný uživatel nebo distributor ve třetí zemi určení (celé jménoa adresa),je-li jiný nežpříjemce

Konečný uživatel Distributor

9 Členský stát, v němž má zprostředkovatel bydliště nebo je usazen

Pokud takový členský stát neexistuje, členský stát, jehožstátním příslušníkem je zprostředkovatel, nebo v němž je registrovanou právnickou o sobou, subjektem nebo orgánem

1

10 Zúčastněné třetí strany (např. agent)

Vydávající orgán

11 Konečné použití

12 Přesné informace o umístění zboží ve třetí zemi, ve které je umístěno

13 Popis položky

14 Položkač. 1

15 Kód HS

16 Množství

17 Měna a hodnota

13 Popis položky

14 Položkač. 2

15 Kód HS

16 Množství

17 Měna a hodnota

13 Popis položky

14 Položkač. 3

15 Kód HS

16 Množství

17 Měna a hodnota

18 Zvláštní po adavky a po dmínky

19 Podepsaný potvrzuje, že podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2019/125 a na základě požadavků, podmínek a postupů stanovených v tomto tiskopisea v příloze (přílohách), na něž se odvolává, příslušný orgán povolil zprostředkovatelské služby týkající se zboží uvedeného v kolonce 13.

20 Počet příloh

V …. dne …..

Jméno (na psacím stroji nebo tiskacími písmeny)

Podpis: (Razítko vystavujícího orgánu)

EVROPSKÁ UNIE

Zpráva o použití povoleného množství

POVOLENÍ K POSKYTOVÁNÍ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB TÝKAJÍCÍCH SE ZBOŽÍ, KTERÉ BY MOHLO BÝT POUŽITO K MUČENÍ NEBO TRESTU SMRTI (NAŘÍZENÍ (EU) 2019/125)

Poznámka: Do sloupce 21 zapište množství, které je stále dostupné,v části 1 a odpočtené množství pří této příležitosti v části 2

3 Povolení č.

14 Položka č.

21 Čisté množství (čistá hmotnost nebo jiná jednotka)s upřesněním jednotky

22 Datum odpočtu

23 Referenční doklad (stát, druh, číslo)

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

1.

2.

„Povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb týkajících se zboží, které by mohlo být použito k výkonu trestu smrti nebo k mučení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/125 (1))“.

EVROPSKÁ UNIE

1

1 Poskytovatel technické pomoci (celé jméno a adresa)

POVOLENÍ K POSKYTOVÁNÍ TECHNICKÉ POMOCI TÝKAJÍCÍ SE ZBOŽÍ, KTERÉ BY MOHLO BÝT POUŽITO K MUČENÍ NEBOTRESTU SMRTI (NAŘÍZENÍ (EU) 2019/125)

Povolení technické pomoci (nařízení (EU) 2019/125

2 Fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán, kterému bude technická pomoc poskytována (celé jméno a adresa)

3 Povolení č.

Na základě článku 3 4 7a 7d

4 Platno st povolení do :

5 Fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedený v kolonce 2 je

Muzeum

Donucovací orgán

Instituce poskytující vzdělávání nebo školení

Poskyto vatel oprav, údržby nebo dalších technických služeb vztahujících se ke zboží, kterého se týká technická pomoc

Výrobce zboží, k němuž se vztahuje technická pomoc

Žádné zvýše uvedeného. Uveďte činnost fyzické nebo právnické osoby, subjektu nebo orgánu zmíněného v bodě 2

6 Třetí země nebo členský stát, kde bude technická pomoc po skyto vána (jméno a kód)

7 Totopovolení se vztahuje na

Jednotlivé poskytnutí technické pomoci

Technická pomoc po skytovaná během časového období. Uveďte dotyčné období:

8 Členský stát, v němž má poskyto vatel technické pomoci bydliště nebo je usazen

Pokud takový členský stát neexistuje, členský stát, jehož je státním příslušníkem poskytovatel technické pomoci, nebo v němžje registrovanou právnickou osobou, subjektem nebo orgánem.

1

9 Popis typu zboží, k němuž se technická pomoc vztahuje

Vydávjící orgán

10 Popis technické pomoci, která je povolená

11 Pokud osoba, subjekt nebo orgán uvedený ve 2 je osobou, subjektem nebo orgánem ve t řetí zemi, technická pomoc bude poskytována

z EU do dané třetí země pracovníky v dané třetí zemi z jiné třetí země (uveďte)

12 Popis jakéhokoli školení ohledně použití zboží, k němuž se vztahuje technická pomoc, která bude po skytována fyzické nebo právnické osobě, orgánu nebo subjektu uvedenému v bodě 2

13 Školení o hledně po užití zbo ží uvedeného v bodě 9 poskytne:

Poskyto vatel technické pomoci uvedený v bodě 1

Třetí strana jednající jménem po skyto vatele technické pomoci nebo ve spojení s ním (celé jméno a adresa):

14 Zvláštní požadavky a podmínky

15 Podepsaný potvrzuje, že podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2019/125 a na základě požadavků, podmínek a postupů stanovených v tomto tiskopisea v příloze (přílohách), na něž se o dvolává, příslušný o rgán povolil poskytování technické pomoci týkající se zboží uvedeného v kolonce 9.

16 Počet příloh

V …. dne …..

Jméno (na psacím stro ji nebo tiskacími písmeny)

Podpis: (Razítko vystavujícího orgánu)

„Povolení k poskytování technické pomoci týkající se zboží, které by mohlo být použito k výkonu trestu smrti nebo k mučení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/125 (1))“

1.   Zřizuje se Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „agentura EU-OSHA“) jako agentura Unie.

2.   Cílem agentury EU-OSHA je poskytovat orgánům a jiným subjektům Unie, členským státům, sociálním partnerům a dalším subjektům působícím v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci relevantní technické, vědecké a hospodářské informace a kvalifikované odborné znalosti v uvedené oblasti za účelem zlepšení pracovního prostředí, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků.

Za tímto účelem agentura EU-OSHA prohlubuje a šíří znalosti, poskytuje podklady a služby pro tvorbu politik, včetně zjištění založených na výzkumu, a usnadňuje sdílení znalostí uvnitř unijních a vnitrostátních subjektů i mezi nimi.

1.   Agentura EU-OSHA plní tyto úkoly týkající se oblastí politik uvedených v čl. 1 odst. 2, přičemž plně respektuje odpovědnost členských států:

2.   Pokud jsou třeba nové studie, zohlední orgány Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) před přijetím politických rozhodnutí odborné znalosti agentury EU-OSHA a všechny studie, které vypracovala nebo může vypracovat v dotčené oblasti.

3.   Agentura EU-OSHA zajistí, aby šířené informace a dostupné nástroje byly přizpůsobeny předpokládaným uživatelům. K tomuto účelu agentura EU-OSHA v souladu s čl. 12 odst. 2 úzce spolupracuje s ústředními kontaktními místy členských států uvedenými v čl. 12 odst. 1.

4.   Agentura EU-OSHA může uzavírat dohody o spolupráci s dalšími příslušnými agenturami Unie s cílem usnadnit a podpořit vzájemnou spolupráci.

5.   Při plnění svých úkolů vede agentura EU-OSHA intenzivní dialog zejména s odbornými subjekty, veřejnými i soukromými, vnitrostátními i mezinárodními, s veřejnými orgány, s akademickými a výzkumnými institucemi, s organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců a s vnitrostátními tripartitními orgány, pokud existují. Agentura EU-OSHA spolupracuje s dalšími agenturami Unie, zejména s Eurofoundem a Cedefopem, s cílem podpořit vzájemnou součinnost a doplňkovost jejich činností a současně zabránit překrývání činností, aniž tím jsou dotčeny její vlastní cíle a záměry.

1.   Správní rada se skládá z:

Všichni členové uvedení v písmenech a) až d) mají hlasovací právo.

Rada jmenuje členy uvedené v písmenu a), b) a c) z řad členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Členové uvedení v písmenu a) jsou jmenováni na návrh členských států. Členové uvedení v písmenech b) a c) jsou jmenováni na návrh mluvčích jednotlivých skupin v Poradním výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Návrhy uvedené ve čtvrtém pododstavci se podávají Radě a zasílají se pro informaci Komisi.

Komise jmenuje členy uvedené v písmenu d).

Příslušný výbor Evropského parlamentu jmenuje odborníka uvedeného v písmenu e).

2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje daného člena v jeho nepřítomnosti. Náhradníci jsou jmenováni postupem podle odstavce 1.

3.   Členové správní rady a jejich náhradníci jsou určeni a jmenováni na základě svých znalostí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s přihlédnutím ke svým relevantním dovednostem, například v oblasti řízení, správy a rozpočtu, a odborným znalostem v oblasti klíčových úkolů agentury EU-OSHA, aby tak mohli efektivně plnit svou úlohu v oblasti dohledu. Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o omezení obměny svých zástupců, aby se zajistila kontinuita její činnosti. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

4.   Každý člen a náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen a náhradník své prohlášení aktualizuje, pokud dojde v souvislosti se střetem zájmů ke změně okolností. Agentura EU-OSHA tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách.

5.   Funkční období členů a náhradníků je čtyři roky. Mohou být jmenováni opakovaně. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové a náhradníci ve funkci, dokud nejsou opětovně jmenováni nebo ve funkci nahrazeni.

6.   Ve správní radě tvoří zástupci vlád, organizací zaměstnavatelů a organizací zaměstnanců vždy jednu skupinu. Každá skupina určí svého koordinátora s cílem zefektivnit jednání uvnitř jednotlivých skupin a mezi nimi. Koordinátory skupin zaměstnavatelů a zaměstnanců musí být zástupci jejich evropských organizací a tito koordinátoři mohou být určeni z řad jmenovaných členů správní rady. Koordinátoři, kteří nebyli jmenováni členy správní rady podle odstavce 1, se účastní zasedání správní rady bez hlasovacího práva.

1.   Správní rada:

2.   Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí přenesených výkonným ředitelem na další osoby. V takových případech správní rada tyto pravomoci přenese na omezenou dobu na jednoho ze zástupců Komise, kterého určí, nebo na zaměstnance jiného než výkonného ředitele.

1.   Každý rok vypracuje výkonný ředitel v souladu s čl. 11 odst. 5 písm. e) tohoto nařízení návrh programového dokumentu, který obsahuje víceletý a roční pracovní program, v souladu s článkem 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

2.   Výkonný ředitel předloží návrh programového dokumentu uvedeného v odstavci 1 správní radě. Po schválení správní radou je návrh programového dokumentu předložen nejpozději 31. ledna každého roku Komisi, Evropskému parlamentu a Radě. Případná aktualizovaná znění uvedeného dokumentu předloží výkonný ředitel stejným postupem. Správní rada programový dokument přijme, přičemž zohlední stanovisko Komise.

Programový dokument se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a podle potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

3.   Víceletý pracovní program stanoví celkové strategické plánování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti, přičemž zabraňuje překrývání programů s jinými agenturami. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Obsahuje strategii vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v souladu s článkem 30, činnosti, které s touto strategií souvisejí, a upřesnění souvisejících zdrojů.

4.   Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 3 a obsahuje:

Je v něm jasně uvedeno, které činnosti byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

5.   Je-li agentura EU-OSHA pověřena novou činností, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

Jakákoliv podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program.

6.   Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 28.

Je-li agentura EU-OSHA pověřena novou činností za účelem plnění úkolů uvedených v článku 2, zohlední se tato činnost v jejím plánování zdrojů a finančním plánování, aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (dále jen „rozpočtový orgán“).

1.   Správní rada volí předsedu a tři místopředsedy takto:

Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem.

2.   Funkční období předsedy a místopředsedů je jeden rok. Mohou být zvoleni opakovaně. Skončí-li jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.

1.   Zasedání správní rady svolává předseda.

2.   Výkonný ředitel se účastní jednání správní rady, avšak bez hlasovacího práva.

3.   Řádná zasedání správní rady se konají jedenkrát za rok. Správní rada se dále schází z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

4.   Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní. Zástupci zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“), se mohou zasedání správní rady účastnit jako pozorovatelé v případech, kdy se podle dohody o EHP mají podílet na činnostech agentury EU-OSHA.

5.   Sekretariát správní radě poskytuje agentura EU-OSHA.

1.   Aniž jsou dotčeny čl. 5 odst. 1 písm. b) a c), čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 19 odst. 7, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů členů s hlasovacím právem.

Rozhodnutí týkající se ročního pracovního programu a rozhodnutí s rozpočtovými důsledky pro ústřední kontaktní místa členských států však vyžadují rovněž souhlas většiny členů skupiny zastupující vlády.

2.   Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem za něj může hlasovat jeho náhradník.

3.   Předseda se hlasování účastní.

4.   Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.

5.   Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

1.   Správní radě je nápomocna výkonná rada.

2.   Výkonná rada:

3.   Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování v souladu s podmínkami uvedenými v čl. 5 odst. 2 a rozpočtových záležitostí.

4.   Výkonná rada se skládá z předsedy správní rady, tří místopředsedů správní rady, koordinátorů tří skupin uvedených v čl. 4 odst. 6 a jednoho zástupce Komise. Každá skupina uvedená v čl. 4 odst. 6 může určit jednoho nebo dva náhradníky, kteří se v případě nepřítomnosti člena jmenovaného příslušnou skupinou účastní schůze výkonné rady. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní schůzí výkonné rady, avšak bez hlasovacího práva.

5.   Funkční období členů výkonné rady je dva roky. Mohou být jmenováni opakovaně. Funkční období člena výkonné rady skončí ke dni, ke kterému skončí jeho členství ve správní radě.

6.   Výkonná rada se schází třikrát ročně. Schází se dále z podnětu předsedy nebo na žádost svých členů. Koordinátoři tří skupin uvedených v čl. 4 odst. 6 vynaloží veškeré úsilí, aby po každé schůzi informovali včas a transparentně své skupiny o obsahu diskuse.

1.   Výkonný ředitel odpovídá správní radě za řízení agentury EU-OSHA v souladu se strategickým řízením stanoveným správní radou.

2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.   Výkonný ředitel podává Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávu o výkonu své funkce. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o výkonu své funkce podal zprávu.

4.   Výkonný ředitel zastupuje agenturu EU-OSHA v právních otázkách.

5.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře EU-OSHA tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

6.   Výkonný ředitel dále odpovídá za rozhodování o tom, zda je pro účinné a účelné plnění úkolů agentury EU-OSHA nezbytné zřídit styčnou kancelář v Bruselu s cílem rozšířit spolupráci agentury EU-OSHA s příslušnými orgány Unie. Uvedené rozhodnutí vyžaduje předchozí souhlas Komise, správní rady a dotčeného členského státu. Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež má daná styčná kancelář provádět, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a překrývání administrativních funkcí agentury EU-OSHA.

1.   Agentura EU-OSHA vytvoří síť, kterou tvoří:

2.   Členské státy agenturu EU-OSHA pravidelně informují o hlavních prvcích svých vnitrostátních informačních sítí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně jakýchkoliv subjektů, které by podle jejich názoru mohly přispět k činnosti agentury EU-OSHA, s přihlédnutím k potřebě zajistit co nejúplnější pokrytí jejich území.

Vnitrostátní orgány nebo vnitrostátní subjekt určený členským státem jako ústřední kontaktní místo zajistí koordinaci a předávání informací, které jsou poskytovány agentuře EU-OSHA na úrovni členského státu, v rámci dohody mezi každým kontaktním místem a agenturou EU-OSHA na základě jí přijatého pracovního programu.

Vnitrostátní orgány nebo vnitrostátní subjekt konzultují vnitrostátní organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců a přihlížejí k jejich názorům v souladu s vnitrostátním právem či praxí.

3.   Témata, která byla určena jako témata zvláštního zájmu, se uvádějí v ročním pracovním programu agentury EU-OSHA.

1.   Odhady všech příjmů a výdajů agentury EU-OSHA se vypracují pro každý rozpočtový rok a zanesou se do jejího rozpočtu. Rozpočtový rok odpovídá kalendářnímu roku.

2.   Rozpočet agentury EU-OSHA musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury EU-OSHA tvoří:

4.   Výdaje agentury EU-OSHA zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní výdaje.

1.   Výkonný ředitel sestaví každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury EU-OSHA pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů se zakládá na cílech a očekávaných výsledcích obsažených v ročním programovém dokumentu uvedeném v čl. 6 odst. 1 a bere v úvahu finanční prostředky potřebné pro dosažení těchto cílů a očekávaných výsledků v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti.

2.   Správní rada na základě předběžného návrhu odhadu přijme návrh odhadu příjmů a výdajů agentury EU-OSHA pro následující rozpočtový rok a zašle jej Komisi do 31. ledna každého roku.

3.   Komise zašle návrh odhadu rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie. Návrh odhadu se zpřístupní i agentuře EU-OSHA.

4.   Komise na základě návrhu odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhad příjmů a výdajů, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu EU-OSHA ze souhrnného rozpočtu Unie.

6.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury EU-OSHA.

7.   Rozpočet agentury EU-OSHA přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví. Každá změna rozpočtu agentury EU-OSHA, včetně plánu pracovních míst, se schvaluje stejným postupem.

8.   Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury EU-OSHA, se použije nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

1.   Rozpočet agentury EU-OSHA plní výkonný ředitel.

2.   Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré relevantní informace o zjištěních, která vyplynula z hodnotících postupů.

1.   Účetní agentury EU-OSHA zasílá účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N+1) předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N).

2.   Agentura EU-OSHA zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1 zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N.

3.   Účetní Komise zasílá Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1 předběžnou účetní závěrku agentury EU-OSHA za rok N konsolidovanou s účetní závěrkou Komise.

4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury EU-OSHA za rok N podle článku 246 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vypracuje účetní konečnou účetní závěrku agentury EU-OSHA za uvedený rok. Výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

5.   Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce agentury EU-OSHA za rok N stanovisko.

6.   Účetní agentury EU-OSHA zašle konečnou účetní závěrku za rok N spolu se stanoviskem správní rady do 1. července roku N+1 Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.   Konečná účetní závěrka za rok N se do 15. listopadu roku N+1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.   Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září roku N+1. Tuto odpověď zašle i správní radě.

9.   Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 109 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udělení absolutoria za rok N.

10.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rok N.

1.   Na zaměstnance agentury EU-OSHA se vztahují služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada přijme vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu.

1.   Výkonný ředitel je zaměstnancem a je přijat jako dočasný zaměstnanec agentury EU-OSHA podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

2.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu uchazečů navržených Komisí v otevřeném a transparentním výběrovém řízení.

Vybraný uchazeč je vyzván, aby učinil prohlášení před Evropským parlamentem a odpověděl na otázky poslanců. Tato výměna názorů nesmí jmenování nepřiměřeně zdržet.

Pro účely uzavření pracovní smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje agenturu EU-OSHA předseda správní rady.

3.   Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, ve kterém zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury EU-OSHA.

4.   Správní rada může s ohledem na posouzení uvedené v odstavci 3 funkční období ředitele jednou prodloužit o nejvýše pět let.

5.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž funkci.

6.   Výkonný ředitel může být odvolán pouze na základě rozhodnutí správní rady. Správní rada ve svém rozhodnutí přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele, které provedla Komise podle odstavce 3.

7.   Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování výkonného ředitele, prodloužení jeho funkčního období nebo jeho odvolání dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

1.   Agentura EU-OSHA může využívat vyslané národní odborníky nebo další pracovníky, kteří jí nejsou zaměstnáni.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury EU-OSHA.

1.   Agentura EU-OSHA je agenturou Unie. Má právní subjektivitu.

2.   Agentura EU-OSHA má v každém členském státě co nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agentura EU-OSHA sídlí v Bilbau.

4.   Agentura EU-OSHA může v souladu s čl. 11 odst. 6 zřídit styčnou kancelář v Bruselu s cílem rozšířit svou spolupráci s příslušnými orgány Unie.

1.   Na agenturu EU-OSHA se vztahuje nařízení Rady č. 1 (10).

2.   Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury EU-OSHA zajišťuje Překladatelské středisko.

1.   Agentura EU-OSHA vykonává svou činnost s vysokou mírou transparentnosti.

2.   Na dokumenty uchovávané agenturou EU-OSHA se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (11).

3.   Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

4.   Na zpracování osobních údajů agenturou EU-OSHA se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (12). Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání stanoví správní rada opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 agenturou EU-OSHA, včetně opatření týkajících se jmenování inspektora ochrany údajů. Zmíněná opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

1.   Pro usnadnění boje proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) přistoupí agentura EU-OSHA do 21. srpna 2019 k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (14) a přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance agentury EU-OSHA podle vzoru stanoveného v příloze uvedené dohody.

2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě kontroly dokladů i inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů, poskytovatelů, zhotovitelů a subdodavatelů, kteří od agentury EU-OSHA získali finanční prostředky Unie.

3.   OLAF může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo zakázkou financovanou agenturou EU-OSHA nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu agentury EU-OSHA obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů nebo šetření v souladu s jejich pravomocemi.

1.   Smluvní odpovědnost agentury EU-OSHA se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.

2.   Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) má pravomoc rozhodovat na základě jakékoliv rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou EU-OSHA.

3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura EU-OSHA v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou újmu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.

4.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu újmy podle odstavce 3.

5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře EU-OSHA se řídí služebním řádem a pracovním řádem.

1.   V souladu s čl. 29 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 provádí agentura EU-OSHA hodnocení ex ante a ex post těch programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji.

2.   Do 21. února 2024 a poté každých pět let zajistí Komise provedení hodnocení v souladu s pokyny Komise, aby posoudila výsledky agentury EU-OSHA na základě jejích cílů, pravomocí a úkolů. Komise v průběhu svého hodnocení konzultuje členy správní rady a další hlavní zúčastněné strany. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou změnit pravomoci agentury EU-OSHA a finančními dopady jakékoli takové změny.

3.   Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Tato zjištění se zveřejní.

1.   V rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států a orgánů Unie, může agentura EU-OSHA spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.

Za tímto účelem může agentura EU-OSHA na základě povolení správní rady a po schválení Komisí uzavřít s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi pracovní ujednání. Tato ujednání nesmějí zakládat žádné právní závazky pro Unii ani členské státy.

2.   Agentura EU-OSHA je otevřena účasti třetích zemí, které za tímto účelem uzavřely dohodu s Unií.

V souladu s příslušnými ustanoveními dohod uvedených v prvním pododstavci se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob, kterým se bude každá z dotčených třetích zemí podílet na činnosti agentury EU-OSHA, včetně ustanovení o jejich účasti na iniciativách agentury EU-OSHA, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, musí být tato ujednání v každém případě v souladu se služebním řádem.

3.   Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v otázkách, které spadají do působnosti agentury EU-OSHA.

1.   Nezbytná ujednání týkající se umístění agentury EU-OSHA v hostitelském členském státě a prostor, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury EU-OSHA a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou EU-OSHA a členským státem, ve kterém je umístěno její sídlo.

2.   Hostitelský členský stát zajistí agentuře EU-OSHA podmínky nezbytné k jejímu chodu, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.

1.   Ředitelka agentury EU-OSHA jmenovaná na základě článku 11 nařízení (ES) č. 2062/94 vykonává po zbytek svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 11 tohoto nařízení. Ostatní podmínky její smlouvy se nemění.

2.   Pokud v době vstupu tohoto nařízení v platnost probíhá výběrové řízení na výkonného ředitele, použije se do jeho skončení článek 11 nařízení (ES) č. 2062/94.

3.   Toto nařízení se nedotýká práv a povinností zaměstnanců zaměstnaných podle nařízení (ES) č. 2062/94. Jejich pracovní smlouvy lze prodloužit na základě tohoto nařízení v souladu se služebním řádem a pracovním řádem.

Každá styčná kancelář agentury EU-OSHA, která je v provozu v době vstupu tohoto nařízení v platnost, bude zachována.

1.   Zřizuje se Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (dále jen „Eurofound“) jako agentura Unie.

2.   Cílem Eurofoundu je poskytovat podporu Komisi, ostatním orgánům a jiným subjektům Unie, členským státům a sociálním partnerům při přípravě a provádění politik v oblasti zlepšení životních a pracovních podmínek, při koncipování politik zaměstnanosti a při prosazování dialogu mezi sociálními partnery.

Za tímto účelem Eurofound prohlubuje a šíří znalosti, poskytuje podklady a služby pro tvorbu politik, včetně zjištění založených na výzkumu, a usnadňuje sdílení znalostí uvnitř unijních a vnitrostátních subjektů i mezi nimi.

1.   Eurofound plní tyto úkoly týkající se oblastí politik uvedených v čl. 1 odst. 2, přičemž plně respektuje odpovědnost členských států:

2.   Pokud jsou třeba nové studie, zohlední orgány Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) před přijetím politických rozhodnutí odborné znalosti Eurofoundu a všechny studie, které vypracoval nebo může vypracovat v dotčené oblasti.

3.   Eurofound může uzavírat dohody o spolupráci s dalšími příslušnými agenturami Unie s cílem usnadnit a podpořit vzájemnou spolupráci.

4.   Při plnění svých úkolů vede Eurofound intenzivní dialog zejména s odbornými subjekty, veřejnými i soukromými, vnitrostátními i mezinárodními, s veřejnými orgány, akademickými a výzkumnými institucemi, s organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců a s vnitrostátními tripartitními orgány, pokud existují. Eurofound spolupracuje s dalšími agenturami Unie, zejména s agenturou EU-OSHA a Cedefopem, s cílem podpořit vzájemnou součinnost a doplňkovost jejich činností a současně zabránit překrývání činností, aniž tím jsou dotčeny jeho vlastní cíle a záměry.

1.   Správní rada se skládá z:

Všichni členové uvedení v písmenech a) až d) mají hlasovací právo.

Rada jmenuje členy uvedené v písmenech a), b) a c) z kandidátů určených členskými státy a evropskými organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Komise jmenuje členy uvedené v písmenu d).

Příslušný výbor Evropského parlamentu jmenuje odborníka uvedeného v písmenu e).

2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje daného člena v jeho nepřítomnosti. Náhradníci jsou jmenováni postupem podle odstavce 1.

3.   Členové správní rady a jejich náhradníci jsou určeni a jmenováni na základě svých znalostí v oblasti politik práce a sociálních věcí a s přihlédnutím ke svým relevantním dovednostem, například v oblasti řízení, správy a rozpočtu, a odborným znalostem v oblasti klíčových úkolů Eurofoundu, aby tak mohli efektivně plnit svou úlohu v oblasti dohledu. Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o omezení obměny svých zástupců, aby se zajistila kontinuita její činnosti. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

4.   Každý člen a náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen a náhradník své prohlášení aktualizuje, pokud dojde v souvislosti se střetem zájmů ke změně okolností. Eurofound tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách.

5.   Funkční období členů a náhradníků je čtyři roky. Mohou být jmenováni opakovaně. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové a náhradníci ve funkci, dokud nejsou opětovně jmenováni nebo ve funkci nahrazeni.

6.   Ve správní radě tvoří zástupci vlád, organizací zaměstnavatelů a organizací zaměstnanců vždy jednu skupinu. Každá skupina určí svého koordinátora s cílem zefektivnit jednání uvnitř jednotlivých skupin a mezi nimi. Koordinátory skupin zaměstnavatelů a zaměstnanců musí být zástupci jejich evropských organizací a tito koordinátoři mohou být určeni z řad jmenovaných členů správní rady. Koordinátoři, kteří nebyli jmenováni členy správní rady podle odstavce 1, se účastní zasedání správní rady bez hlasovacího práva.

1.   Správní rada: