28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 24/3

DOHODA

ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí

A. Dopis Unie

Vážená paní,

Evropská unie (dále jen „Unie“) a Norské království (dále jen „Norsko“) jako strany této dohody potvrzují, že obě strany používají pro účely systému všeobecných celních preferencí podobná pravidla původu, jejichž obecné zásady jsou následující:

a)	definice pojmu „původní produkty“ založená na týchž kritériích;

b)	ustanovení o regionální kumulaci původu;

c)	ustanovení o uplatňování kumulace na materiály, které ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí pocházejí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka;

d)	ustanovení o všeobecné toleranci pro nepůvodní materiály;

e)	ustanovení o nezměnitelnosti produktů ze zvýhodněné země;

f)	ustanovení o vydávání nebo vystavování náhradních dokladů o původu zboží;

g)	požadavek na správní spolupráci s příslušnými orgány ve zvýhodněných zemích v záležitostech dokladů o původu zboží.

Unie a Norsko uznávají, že materiály pocházející ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka získávají původ ze země zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí kterékoli ze stran, pokud byly v dané zvýhodněné zemi opracovány nebo zpracovány nad rámec operací považovaných za nedostatečné pro to, aby produkt získal status původu. Tento pododstavec se vztahuje na materiály pocházející ze Švýcarska a Turecka, s výhradou splnění podmínek stanovených v odstavcích 15 (Švýcarsko) a 16 (Turecko).

Celní orgány členských států Unie a Norska si vzájemně poskytnou veškerou vhodnou správní pomoc, zvláště pro účely následného ověření dokladů o původu zboží v případě materiálů uvedených v prvním pododstavci. Použijí se ustanovení o správní spolupráci obsažená v protokolu č. 3 k dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím ze dne 14. května 1973.

Tento odstavec se nepoužije na produkty kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží přijatého organizací zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 15. prosince 1950.

Unie a Norsko se zavazují, že budou přijímat náhradní doklady o původu zboží ve formě náhradních osvědčení o původu zboží na tiskopise A (dále jen „náhradní osvědčení“) vydané celními orgány druhé strany a náhradní prohlášení o původu vystavená přeposílateli zboží druhé strany, kteří byli za tímto účelem registrováni.

Každá strana může posoudit způsobilost pro preferenční zacházení s produkty, pro které jsou vydány náhradní doklady o původu zboží, v souladu s vlastními právními předpisy.

Každá strana zajistí, aby byly před vydáním nebo vystavením náhradního dokladu o původu zboží dodrženy tyto podmínky:

a)	náhradní doklady o původu zboží mohou být vydány nebo vystaveny pouze v případě, že původní doklady o původu zboží byly vydány nebo vystaveny v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo Norska;

pouze pokud zboží nebylo propuštěno do volného oběhu v jedné straně, může být pro účely zaslání všech nebo některých produktů, pro které byl vydán původní doklad o původu zboží, uvedenou stranou druhé straně doklad o původu zboží nebo náhradní doklad o původu zboží nahrazen jedním nebo více náhradními doklady o původu zboží;

c)	produkty zůstanou pod celním dohledem v přeposílající straně a nebudou pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny ani podrobeny operacím jiným než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu („zásada nezměnitelnosti“);

d)	v případě, že produkty získaly status původu na základě odchylky od pravidel původu poskytnuté jednou stranou, náhradní doklady o původu zboží se nevydají ani nevystaví, pokud jsou tyto produkty přeposílány druhé straně;

e)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud produkty, které mají být přeposlány na území druhé strany, získaly status původu prostřednictvím regionální kumulace;

f)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud není produktům, které mají být přeposlány na území druhé strany, přeposílající stranou uděleno preferenční zacházení.

Pro účely odst. 4 písm. c) platí:

a)	Pokud se zdá, že existují odůvodněné pochybnosti ohledně dodržení zásady nezměnitelnosti, mohou celní orgány strany konečného určení požádat osobu, která prohlášení podává, aby libovolným způsobem prokázala dodržení této zásady.

Na žádost přeposílatele potvrdí celní orgány přeposílající strany, že produkty zůstaly po dobu jejich pobytu na území této strany pod celním dohledem a že celní orgány během jejich uskladnění na území této strany nevydaly žádné povolení, aby byly pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny operacím jiným než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu.

c)	Je-li náhradním dokladem náhradní osvědčení, nevyžadují celní orgány strany konečného určení osvědčení, že nedošlo k manipulaci, pro dobu, kdy se produkty nacházely u druhé strany.

Každá strana zajistí, aby:

v případě, že náhradní doklady o původu zboží odpovídají původním dokladům o původu zboží vydaným nebo vystaveným v zemi zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí Unie nebo Norska, si celní orgány členských států Unie a Norska vzájemně poskytly veškerou vhodnou správní pomoc pro účely následného ověření těchto náhradních dokladů o původu zboží. Na žádost strany konečného určení zahájí celní orgány přeposílající strany postup následného ověření příslušných původních dokladů o původu zboží a provedou následné kroky;

v případě, že náhradní doklady o původu zboží odpovídají původním dokladům o původu zboží vydaným nebo vystaveným v zemi, která je zvýhodněná výhradně v rámci systému GSP strany konečného určení, zahájila tato strana postup následného ověření původních dokladů o původu zboží ve spolupráci se zvýhodněnou zemí. Původní doklady o původu zboží, které odpovídají ověřovaným náhradních dokladům o původu zboží, nebo případně kopie původních dokladů o původu zboží, které odpovídají ověřovaným náhradním dokladům o původu zboží, poskytnou celní orgány přeposílající strany celním orgánům strany, která je zemí konečného určení, aby jim umožnily provést postup následného ověření.

Každá strana zajistí, aby:

a)	v pravém horním poli každého náhradního osvědčení byl uveden název země zprostředkující přeposlání, v níž se osvědčení vydává;

b)	pole 4 obsahovalo slova „replacement certificate“ nebo „certificat de remplacement“ a datum vydání původního osvědčení o původu zboží na tiskopise A a jeho pořadové číslo;

c)	v poli 1 bylo uvedeno jméno přeposílatele;

d)	v poli 2 mohlo být uvedeno jméno konečného příjemce;

e)	všechny údaje o přeposlaných produktech uvedené v původním osvědčení byly přeneseny do polí 3 až 9;

f)	v poli 10 mohly být uvedeny odkazy na fakturu přeposílatele;

celní orgán, který náhradní osvědčení vydal, to potvrdil v poli 11. Odpovědnost tohoto orgánu je omezena na vydání náhradního osvědčení. Údaje obsažené v poli 12 o zemi původu a zemi konečného určení musí být převzaty z původního osvědčení o původu zboží na tiskopise A. Přeposílatel podepíše osvědčení o původu zboží v poli 12. Přeposílatel, který podepsal pole 12 v dobré víře, neodpovídá za správnost údajů uvedených v původním osvědčení o původu zboží na formuláři A;

celní orgán, který byl požádán, aby vydal náhradní osvědčení, zaznamenal v původním osvědčení o původu zboží na tiskopise A hmotnost, počet a povahu zasílaných produktů a vyznačil v něm pořadová čísla všech příslušných náhradních osvědčení. Žádost o náhradní osvědčení a původní osvědčení o původu zboží na tiskopise A uchovává po dobu nejméně tří let;

i)	náhradní osvědčení o původu zboží bylo vydáno v angličtině nebo ve francouzštině.

Každá strana zajistí, aby:

přeposílatel zaznamenal do náhradního prohlášení o původu:

1)	veškeré údaje týkající se přeposílaných produktů převzaté z původního dokladu o původu zboží;

2)	datum vystavení původního dokladu o původu zboží;

3)	údaje o původním dokladu o původu zboží, případně včetně informací o kumulaci uplatněné na zboží, na které se vztahuje prohlášení o původu;

4)	své jméno, adresu a číslo jakožto registrovaného vývozce;

5)	jméno a adresu příjemce v Unii nebo v Norsku;

6)	místo a datum vystavení prohlášení o původu nebo vydání osvědčení o původu zboží;

b)	každé náhradní prohlášení o původu se označilo slovy „Replacement statement“ nebo „Attestation de remplacement“;

c)	náhradní prohlášení o původu vystavili přeposílatelé registrovaní v elektronickém systému autocertifikace původu zboží vývozci, totiž systému registrovaných vývozců (REX), bez ohledu na hodnotu původních produktů obsažených v původní zásilce;

v případě, že je doklad o původu zboží nahrazen, zaznamenal přeposílatel do původního dokladu o původu zboží:

1)	datum vystavení náhradního (náhradních) prohlášení o původu a množství zboží, na které se náhradní prohlášení o původu vztahuje (vztahují);

2)	jméno a adresu přeposílatele;

3)	jméno a adresu příjemce nebo příjemců v Unii nebo v Norsku;

e)	původní deklarace o původu se označila slovem „Replaced“ nebo „Remplacé“;

f)	náhradní prohlášení o původu platilo dvanáct měsíců ode dne svého vystavení;

g)	náhradní prohlášení o původu bylo vystaveno v angličtině nebo ve francouzštině.

Původní doklady o původu zboží a kopie náhradních dokladů o původu zboží uchovává přeposílatel po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byly náhradní doklady o původu zboží vydány nebo vystaveny.

10.

Strany souhlasí s tím, že se podělí o náklady systému REX v souladu se způsoby spolupráce, jež budou stanoveny příslušnými orgány stran.

11.

Veškeré neshody mezi stranami vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody se řeší výhradně dvoustranným jednáním mezi stranami. Pokud by se neshody mohly dotknout zájmů Švýcarska nebo Turecka, jsou tyto země konzultovány.

12.

Strany mohou tuto dohodu kdykoli změnit vzájemnou písemnou dohodou. Obě strany zahájí konzultace ohledně možných změn této dohody na žádost jedné z nich. Pokud by se změny mohly dotknout zájmů Švýcarska nebo Turecka, jsou tyto země konzultovány. Takové změny vstoupí v platnost v den určený vzájemnou dohodou, jakmile si obě smluvní strany vzájemně oznámí splnění svých vnitřních požadavků.

13.

V případě vážných pochybností o řádném fungování této dohody může kterákoli ze stran pozastavit její používání za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

14.

Tuto dohodu může kterákoli ze stran vypovědět za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

15.

První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející ze Švýcarska, pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu se Švýcarskem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

16.

První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející z Turecka (1), pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu s Tureckem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

17.

Jakmile vstoupí dohoda mezi Norskem a Tureckem podle odst. 2 prvního pododstavce této dohody v platnost, a s výhradou vzájemnosti Turecka, může každá strana stanovit, že náhradní doklady o původu zboží pro produkty obsahující materiály pocházející z Turecka, které byly zpracovány v rámci dvoustranné kumulace ve zvýhodněných zemích v rámci systému všeobecných celních preferencí, mohou být vydány nebo vystaveny ve stranách.

18.

Tato dohoda vstoupí v platnost v den určený vzájemnou dohodou, jakmile si Unie a Norsko vzájemně oznámí ukončení svých vnitřních postupů přijetí. Od daného dne nahradí tato dohoda dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a každou ze zemí ESVO poskytující celní preference v rámci systému všeobecných preferencí (Norskem a Švýcarskem), kterou se stanoví, že se zbožím se složkou norského nebo švýcarského původu se bude po jeho příchodu na celní území Společenství zacházet jako se zbožím se složkou, která pochází ze Společenství, podepsanou dne 29. ledna 2001 (2).

Byl/Byla bych Vám vděčen/vděčna, kdybyste mi mohl/mohla potvrdit souhlas Vaší vlády s výše uvedeným.

Mám tu čest Vám navrhnout, je-li výše uvedené pro Vaši vládu přijatelné, aby tento dopis a Vaše potvrzení představovaly společně dohodu mezi Evropskou unií a Norským královstvím.

Přijměte prosím, vážená paní, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Съставено в Брюксел на

Hecho en Bruselas, el

V Bruselu dne

Udfærdiget i Bruxelles, den

Geschehen zu Brüssel am

Brüssel,

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις

Done at Brussels,

Fait à Bruxelles, le

Sastavljeno u Bruxellesu

Fatto a Bruxelles, addì

Briselē,

Priimta Briuselyje,

Kelt Brüsszelben,

Magħmul fi Brussell,

Gedaan te Brussel,

Sporządzono w Brukseli, dnia

Feito em Bruxelas,

Întocmit la Bruxelles,

V Bruseli

V Bruslju,

Tehty Brysselissä

Utfärdat i Bryssel den

Utferdiget i Brussel,

За Европейския съюз

Рог la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

For Den europeiske union

B. Dopis Norského království

Vážená paní,

mám tu čest potvrdit přijetí Vašeho dopisu tohoto znění:

„1.

Unie a Norsko jako strany této dohody potvrzují, že obě strany používají pro účely systému všeobecných celních preferencí podobná pravidla o původu, jejichž obecné zásady jsou následující:

a)	definice pojmu „původní produkty“ založená na týchž kritériích;

b)	ustanovení o regionální kumulaci původu;

c)	ustanovení o uplatňování kumulace na materiály, které ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí pocházejí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka;

d)	ustanovení o všeobecné toleranci pro nepůvodní materiály;

e)	ustanovení o nezměnitelnosti produktů ze zvýhodněné země;

f)	ustanovení o vydávání nebo vystavování náhradních dokladů o původu zboží;

g)	požadavek na správní spolupráci s příslušnými orgány ve zvýhodněných zemích v záležitostech dokladů o původu zboží.

Unie a Norsko uznávají, že materiály pocházející ve smyslu jejich pravidel původu v rámci systému všeobecných celních preferencí z Unie, Švýcarska, Norska nebo Turecka získávají původ ze země zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí kterékoli ze stran, pokud byly v dané zvýhodněné zemi opracovány nebo zpracovány nad rámec operací považovaných za nedostatečné pro to, aby produkt získal status původu. Tento pododstavec se vztahuje na materiály pocházející ze Švýcarska a Turecka s výhradou splnění podmínek stanovených v odstavcích 15 (Švýcarsko) a 16 (Turecko).

Každá strana může posoudit způsobilost pro preferenční zacházení s produkty, pro které jsou vydány náhradní doklady o původu zboží, v souladu s vlastními právními předpisy.

Každá strana zajistí, aby byly před vydáním nebo vystavením náhradního dokladu o původu zboží dodrženy tyto podmínky:

a)	náhradní doklady o původu zboží mohou být vydány nebo vystaveny pouze v případě, že původní doklady o původu zboží byly vydány nebo vystaveny v souladu s platnými právními předpisy Unie nebo Norska;

c)	produkty zůstanou pod celním dohledem v přeposílající straně a nebudou pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny ani podrobeny operacím jiným než těm, které je mají uchovat v dobrém stavu („zásada nezměnitelnosti“);

d)	v případě, že produkty získaly status původu na základě odchylky od pravidel původu poskytnuté jednou stranou, náhradní doklady o původu zboží se nevydají ani nevystaví, pokud jsou tyto produkty přeposílány druhé straně;

e)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud produkty, které mají být přeposlány na území druhé strany, získaly status původu prostřednictvím regionální kumulace;

f)	celní orgány mohou vydat nebo přeposílatelé vystavit náhradní doklady o původu zboží, pokud není produktům, které mají být přeposlány na území druhé strany, přeposílající stranou uděleno preferenční zacházení.

Pro účely odst. 4 písm. c) platí:

a)	Pokud se zdá, že existují odůvodněné pochybnosti ohledně dodržení zásady nezměnitelnosti, mohou celní orgány strany konečného určení požádat osobu, která prohlášení podává, aby libovolným způsobem prokázala dodržení této zásady.

c)	Je-li náhradním dokladem náhradní osvědčení, nevyžadují celní orgány strany konečného určení osvědčení, že nedošlo k manipulaci, pro dobu, kdy se produkty nacházely u druhé strany.

Každá strana zajistí, aby:

a)	v pravém horním poli každého náhradního osvědčení byl uveden název země zprostředkující přeposlání, v níž se osvědčení vydává;

b)	pole 4 obsahovalo slova „replacement certificate“ nebo „certificat de remplacement“ a datum vydání původního osvědčení o původu zboží na tiskopise A a jeho pořadové číslo;

c)	v poli 1 bylo uvedeno jméno přeposílatele;

d)	v poli 2 mohlo být uvedeno jméno konečného příjemce;

e)	všechny údaje o přeposlaných produktech uvedené v původním osvědčení byly přeneseny do polí 3 až 9;

f)	v poli 10 mohly být uvedeny odkazy na fakturu přeposílatele;

i)	náhradní osvědčení o původu zboží bylo vydáno v angličtině nebo ve francouzštině.

Každá strana zajistí, aby:

přeposílatel zaznamenal do náhradního prohlášení o původu:

1)	veškeré údaje týkající se přeposílaných produktů převzaté z původního dokladu o původu zboží;

2)	datum vystavení původního dokladu o původu zboží;

3)	údaje o původním dokladu o původu zboží, případně včetně informací o kumulaci uplatněné na zboží, na které se vztahuje prohlášení o původu;

4)	své jméno, adresu a číslo jakožto registrovaného vývozce;

5)	jméno a adresu příjemce v Unii nebo v Norsku;

6)	místo a datum vystavení prohlášení o původu nebo vydání osvědčení o původu zboží;

b)	každé náhradní prohlášení o původu se označilo slovy „Replacement statement“ nebo „Attestation de remplacement“;

c)	náhradní prohlášení o původu vystavili přeposílatelé registrovaní v elektronickém systému autocertifikace původu zboží vývozci, totiž systému registrovaných vývozců (REX), bez ohledu na hodnotu původních produktů obsažených v původní zásilce;

v případě, že je doklad o původu zboží nahrazen, zaznamenal přeposílatel do původního dokladu o původu zboží:

1)	datum vystavení náhradního (náhradních) prohlášení o původu a množství zboží, na které se náhradní prohlášení o původu vztahuje (vztahují);

2)	jméno a adresu přeposílatele;

3)	jméno a adresu příjemce nebo příjemců v Unii nebo v Norsku;

e)	původní deklarace o původu se označila slovem „Replaced“ nebo „Remplacé“;

f)	náhradní prohlášení o původu platilo dvanáct měsíců ode dne svého vystavení;

g)	náhradní prohlášení o původu bylo vystaveno v angličtině nebo ve francouzštině.

9.	Původní doklady o původu zboží a kopie náhradních dokladů o původu zboží uchovává přeposílatel po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byly náhradní doklady o původu zboží vydány nebo vystaveny.

10.	Strany souhlasí s tím, že se podělí o náklady systému REX v souladu se způsoby spolupráce, jež budou stanoveny příslušnými orgány stran.

11.	Veškeré neshody mezi stranami vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody se řeší výhradně dvoustranným jednáním mezi stranami. Pokud by se neshody mohly dotknout zájmů Švýcarska nebo Turecka, jsou tyto země konzultovány.

12.

13.	V případě vážných pochybností o řádném fungování této dohody může kterákoli ze stran pozastavit její používání za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

14.	Tuto dohodu může kterákoli ze stran vypovědět za předpokladu, že to druhé straně písemně oznámí tři měsíce předem.

15.	První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející ze Švýcarska, pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu se Švýcarskem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

16.	První pododstavec odstavce 2 se použije na materiály pocházející z Turecka (3), pouze pokud strany uzavřou podobnou dohodu s Tureckem a vzájemně si oznámí splnění této podmínky.

17.

18.

Byl/Byla bych Vám vděčen/vděčna, kdybyste mi mohl/mohla potvrdit souhlas Vaší vlády s výše uvedeným.

Mám tu čest Vám navrhnout, je-li výše uvedené pro Vaši vládu přijatelné, aby tento dopis a Vaše potvrzení představovaly společně dohodu mezi Evropskou unií a Norským královstvím.“

Mohu Vám potvrdit souhlas své vlády s obsahem Vašeho dopisu.

Přijměte prosím, vážená paní, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Utferdiget i Brussel,

Съставено в Брюксел на

Hecho en Bruselas, el

V Bruselu dne

Udfærdiget i Bruxelles, den

Geschehen zu Brüssel am

Brüssel,

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις

Done at Brussels,

Fait à Bruxelles, le

Sastavljeno u Bruxellesu

Fatto a Bruxelles, addì

Briselē,

Priimta Briuselyje,

Kelt Brüsszelben,

Magħmul fi Brussell,

Gedaan te Brussel,

Sporządzono w Brukseli, dnia

Feito em Bruxelas,

Întocmit la Bruxelles,

V Bruseli

V Bruslju,

Tehty Brysselissä

Utfärdat i Bryssel den

For Kongeriket Norge

За Кралство Норвегия

Por el Reino de Noruega

Za Norské království

For Kongeriget Norge

Für das Königreich Norwegen

Norra Kuningriigi nimel

Για το Βασίλειο της Νορβηγίας

For the Kingdom of Norway

Pour le Royaume de Norvège

Za Kraljevinu Norvešku

Per il Regno di Norvegia

Norvēģijas Karalistes vārdā –

Norvegijos Karalystės vardu

A Norvég Királyság részéről

Ghar-Renju tan-Norveġja

Voor het Koninkrijk Noorwegen

W imieniu Królestwa Norwegii

Pelo Reino da Noruega

Pentru Regatul Norvegiei

Za Nórske kráľovstvo

Za Kraljevino Norveško

Norjan kuningaskunnan puolesta

För Konungariket Norge

(1) Unie tuto podmínku splnila zveřejněním oznámení Komise podle článku 85 nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádějí ustanovení celního kodexu Společenství, o rozšíření systému dvoustranné kumulace stanoveného uvedeným článkem na Turecko (Úř. věst. C 134, 15.4.2016, s. 1).

(2) Úř. věst. L 38, 8.2.2001, s. 25.

(3) Unie tuto podmínku splnila zveřejněním oznámení Komise podle článku 85 nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádějí ustanovení celního kodexu Společenství, o rozšíření systému dvoustranné kumulace stanoveného uvedeným článkem na Turecko (Úř. věst. C 134, 15.4.2016, s. 1).

(4) Úř. věst. L 38, 8.2.2001, s. 25.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 24/12

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/117

ze dne 21. ledna 2019

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Společné radě zřízené Dohodou o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé, pokud jde o přijetí jednacího řádu pro předcházení sporům a jejich řešení a kodexu chování pro rozhodce a mediátory

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána Unií a jejími členskými státy dne 10. června 2016. Je prozatímně prováděna mezi Unií na jedné straně a Botswanou, Lesothem, Namibií, Svazijskem a Jižní Afrikou na straně druhé ode dne 10. října 2016 a mezi Unií na jedné straně a Mosambikem na straně druhé ode dne 4. února 2018.

(2)	Podle čl. 102 odst. 1 dohody má Společná rada pravomoc přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech, kterých se týká tato dohoda.

(3)

Podle čl. 89 odst. 1 dohody má Společná rada přijmout jednací řád a kodex chování pro rozhodce a mediátory. Proto má Společná rada na svém prvním zasedání přijmout podle části III dohody rozhodnutí o přijetí jednacího řádu pro předcházení sporům a jejich řešení a kodexu chování pro rozhodce a mediátory.

(4)	Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Společné radě k přijetí jednacího řádu pro předcházení sporům a jejich řešení a kodexu chování pro rozhodce a mediátory.

(5)	Postoj Unie ve Společné radě by proto měl vycházet z připojeného návhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat na prvním zasedání Společné rady k přijetí jednacího řádu pro předcházení sporům a jejich řešení a kodexu chování pro rozhodce a mediátory, vychází z návrhu rozhodnutí Společné rady připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 21. ledna 2019.

Za Radu

předsedkyně

F. MOGHERINI

(1) Úř. věst. L 250, 16.9.2016, s. 3.

NÁVRH

ROZHODNUTÍ SPOLEČNÉ RADY č. 2/2019

ze dne …

o přijetí jednacího řádu pro předcházení sporům a jejich řešení a kodexu chování pro rozhodce a mediátory

SPOLEČNÁ RADA,

s ohledem na Dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 89 odst. 1 a články 100, 101 a 102 této dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přijímá se jednací řád pro předcházení sporům a jejich řešení uvedený v příloze I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Přijímá se kodex chování pro rozhodce a mediátory uvedený v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za Společnou radu

Ministr obchodu

Zástupce EU

PŘÍLOHA I

Jednací řád pro předcházení sporům a jejich řešení

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto jednacího řádu se v souladu s částí III (Předcházení sporům a jejich řešení) dohody rozumí:

a)	„zaměstnanci“, pokud jde o rozhodce, osoby pod vedením a kontrolou rozhodce, s výjimkou asistentů;

b)	„poradcem“ osoba, kterou si strana najala, aby jí radila nebo pomáhala v souvislosti s rozhodčím řízením;

c)	„dohodou“ dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé podepsaná dne 10. června 2016;

d)	„rozhodcem“ člen rozhodčího soudu;

e)	„rozhodčím soudem“ soud ustavený podle článku 80 dohody;

f)	„asistentem“ osoba, která za podmínek jmenování a pod vedením a kontrolou rozhodce vykonává asistenční práci, poskytuje pomoc nebo provádí rešerše pro rozhodce;

g)	„žalující stranou“ kterákoli strana, která požaduje ustavení rozhodčího soudu podle článku 80 dohody;

h)	„dnem“ kalendářní den;

i)	„stranou“ některá ze stran sporu;

j)	„žalovanou stranou“ strana, která údajně porušila ustanovení vymezená v článku 76 dohody; a

k)	„zástupcem strany“ zaměstnanec nebo jiná osoba jmenovaná ústředním veřejným orgánem, agenturou nebo libovolným jiným veřejným subjektem strany, která stranu zastupuje ve sporu podle dohody.

Článek 2

Oznamování

1. Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument rozhodčího soudu se zašle současně oběma stranám.

Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument strany, které jsou určeny rozhodčímu soudu, se zašle v kopii současně druhé straně.

Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument strany, které jsou určeny druhé straně, se případně zašle v kopii současně rozhodčímu soudu.

2. Oznámení podle odstavce 1 se zasílá e-mailem, nebo případně jinými telekomunikačními prostředky, které umožňují prokázat zaslání dokumentu. Není-li prokázáno jinak, takové oznámení se považuje za doručené v den odeslání.

3. Veškerá oznámení se zasílají Generálnímu ředitelství pro obchod Evropské komise a koordinátorovi států SADC EPA, jak stanoví článek 105 dohody.

4. Drobné písařské chyby v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných dokumentech vztahujících se k řízení rozhodčího soudu mohou být opraveny doručením nového dokumentu s jasně označenými změnami.

5. Pokud poslední den pro doručení připadne na den pracovního klidu Evropské komise nebo dotčeného státu nebo států SADC EPA, považuje se dokument za doručený následujícího pracovního dne.

6. V závislosti na povaze sporu se veškeré žádosti a oznámení adresované Výboru pro obchod a rozvoj zašlou v kopii rovněž ostatním příslušným podvýborům zřízeným podle dohody.

Článek 3

Jmenování rozhodců

1. Pokud je podle článku 80 této dohody rozhodce vybírán losem, předseda Výboru pro obchod a rozvoj neprodleně strany informuje o datu, času a místě, kde se losování bude konat.

2. Strany smí být losování přítomny a výběr losem se uskuteční za účasti strany či stran, které jsou přítomny.

3. Předseda Výboru pro obchod a rozvoj písemně oznámí každé osobě vybrané k tomu, aby zastávala funkci rozhodce, že byla jmenována. Každá osoba potvrdí, že může zastávat funkci rozhodce, a to do pěti dnů ode dne, kdy byla o svém jmenování informována.

4. Pokud v době podání žádosti podle čl. 80 odst. 3 dohody nebude sestaven žádný seznam uvedený v článku 94 dohody nebo nebude obsahovat dostatečný počet jmen, budou rozhodci vylosováni z řad osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma stranami.

Článek 4

Organizační schůze

1. Nedohodnou-li se strany jinak, sejdou se u rozhodčí soudu do 10 dnů od jeho ustavení, aby rozhodly o záležitostech, které strany nebo rozhodčí soud považují na vhodné, včetně:

a)	odměn a výdajů, které budou vyplaceny rozhodcům v souladu s normami Světové obchodní organizace;

b)	odměn, které budou vyplaceny asistentům, přičemž nesmí celkově překročit 50 % odměn vyplacených rozhodcům; nebo

c)	harmonogramu řízení.

2. Rozhodci a zástupci stran se schůze uvedené v odstavci 1 mohou zúčastnit prostřednictvím telefonní konference nebo videokonference.

Článek 5

Mandát

1. Nedohodnou-li se strany jinak do sedmi dnů od ustavení rozhodčího soudu, je jeho mandát tento:

a)	zkoumat, s ohledem na odpovídající ustanovení dohody, záležitosti, které byly uvedeny v žádosti o ustavení rozhodčího soudu;

b)	učinit závěry o slučitelnosti předmětného opatření s ustanoveními dohody uvedenými v článku 76 dohody; a dále

c)	vydat zprávu v souladu s články 81 a 82 dohody.

2. Pokud se strany dohodnou na jiném mandátu, než je uveden v odstavci 1, oznámí rozhodčímu soudu dohodnutý mandát ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

Článek 6

Písemná podání

Žalující strana doručí své písemné podání do 20 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu. Žalovaná strana předloží své písemné vyjádření do 20 dnů ode dne doručení písemného podání žalující strany.

Článek 7

Způsob práce rozhodčího soudu

1. Předseda rozhodčího soudu předsedá všem jeho jednáním. Rozhodčí soud může předsedu zmocnit k provádění administrativních a procesních rozhodnutí.

2. Pokud není v části III dohody ani v tomto jednacím řádu stanoveno jinak, rozhodčí soud může provádět své činnosti libovolnými prostředky, jako například telefonem, faxem nebo spojením prostřednictvím počítače.

3. Porad rozhodčího soudu se smí účastnit pouze rozhodci, rozhodčí soud však může asistentům rozhodců dovolit, aby byli na těchto poradách přítomni.

4. Návrhy zpráv může vypracovávat pouze rozhodčí soud, který nesmí tuto svou pravomoc delegovat.

5. Pokud vyvstane procesní problém, který není upraven v části III dohody a přílohy uverdené části, může rozhodčí soud po konzultaci stran přijmout odpovídající postup, který je s těmito ustanoveními v souladu.

6. Pokud se rozhodčí soud domnívá, že je nezbytné změnit jakoukoli lhůtu týkající se řízení, kromě lhůt stanovených v části III dohody, nebo učinit jakoukoli jinou procesní nebo správní úpravu, informuje po konzultacích se stranami písemně strany o důvodech změny nebo úpravy a o nových lhůtách, nebo o jejich nutných úpravách.

Článek 8

Nahrazení rozhodce

1. Pokud není rozhodce schopen účastnit se řízení, odstoupí z funkce nebo musí být nahrazen, vybere se náhradní osoba v souladu s čl. 80 odst. 3 dohody.

2. Pokud se některá ze stran domnívá, že rozhodce nesplňuje požadavky stanovené v příloze II (Kodex chování pro rozhodce a mediátory) a měl by být proto nahrazen, dotčená strana to oznámí druhé straně do 15 dnů ode dne, kdy získala dostatečné důkazy o údajném porušení požadavků stanovených v uvedené příloze.

3. Strany se konzultují do 15 dnů od oznámení druhé strany.

4. Strany informují rozhodce o jeho údajném neplnění požadavků a mohou žádat, aby rozhodce přijal kroky k odstranění tohoto údajného neplnění požadavků. Vzájemnou dohodou mohou strany rovněž rozhodce odvolat a vybrat náhradní osobu postupem stanoveným v článku 80 dohody.

5. Pokud se strany neshodnou na tom, že je nutné rozhodce, jiného než je předseda rozhodčího soudu, nahradit, může kterákoli strana požádat, aby byla záležitost postoupena předsedovi rozhodčího soudu, jehož rozhodnutí je konečné.

6. Pokud předseda rozhodčího soudu shledá, že rozhodce neplní požadavky stanovené v příloze II (Kodex chování pro rozhodce a mediátory), je vybrán nový rozhodce postupem stanoveným v článku 80 dohody.

7. Pokud se strany nedohodnou na tom, že je nutné nahradit předsedu, může kterákoli strana požádat, aby byla záležitost postoupena jedné ze zbývajících osob, které jsou uvedeny na seznamu osob sestaveném podle článku 94 a jež mohou zastávat funkci předsedy rozhodčího soudu. Její jméno vylosuje předseda Výboru pro obchod a rozvoj. Takto vybraná osoba rozhodne, zda předseda splňuje požadavky stanovené v příloze II (Kodex chování pro rozhodce a mediátory). Její rozhodnutí je konečné.

V případě rozhodnutí, že předseda nesplňuje požadavky stanovené v příloze II (Kodex chování pro rozhodce a mediátory), je vybrán nový rozhodce postupem stanoveným v článku 80 dohody.

Článek 9

Slyšení

1. Na základě harmonogramu stanoveného podle čl. 4 odst. 1 písm. c) a po konzultacích se stranami a dalšími rozhodci oznámí předseda rozhodčího soudu stranám datum, čas a místo konání slyšení. Tyto informace strana, na jejímž území se slyšení koná, zveřejní, nejedná-li se o neveřejné slyšení.

2. Nedohodnou-li se strany jinak, koná se slyšení v Bruselu, je-li žalující stranou stát SADC EPA nebo případně Jihoafrická celní unie (SACU), a na území států SADC EPA, je-li žalující stranou Evropská unie. Týká-li se spor opatření státu SADC EPA, koná se slyšení na území dotčeného státu, neoznámí-li tento stát písemně rozhodčímu soudu do 10 dnů od jeho ustavení, že by se slyšení mělo konat na jiném místě.

3. Žalovaná strana nese výdaje vyplývající z logistického zabezpečení slyšení, mezi něž mimo jiné patří náklady související s pronájmem místa konání slyšení. Takové náklady nezahrnují náklady na překlad a tlumočení ani náklady na poradce, rozhodce, jejich zaměstnance a asistenty.

4. Pokud s tím strany souhlasí, může rozhodčí soud svolat další slyšení.

5. Všichni rozhodci jsou přítomni po celou dobu slyšení.

6. Nedohodnou-li se strany jinak, bez ohledu na to, zda je slyšení přístupné veřejnosti, se ho mohou zúčastnit tyto osoby:

a)	zástupci strany;

poradci;

c)	asistenti a zaměstnanci;

d)	překladatelé, tlumočníci a soudní zapisovatelé; a dále

e)	znalci, v případě rozhodnutí rozhodčího soudu podle článku 90 dohody.

7. Nejpozději sedm dnů před datem slyšení doručí každá strana rozhodčímu soudu a druhé straně jmenný seznam osob, které jejím jménem přednesou při slyšení argumenty nebo prezentace, a dalších zástupců nebo poradců, kteří se zúčastní slyšení.

8. Podle čl. 89 odst. 2 dohody jsou slyšení rozhodčího soudu přístupná veřejnosti, nerozhodne-li rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost stran jinak.

9. Rozhodčí soud rozhodne po konzultaci se stranami o vhodných logistických ujednáních a postupech k zajištění efektivní organizace veřejných slyšení. Tyto postupy mohou zahrnovat využití živého internetového vysílání nebo uzavřených televizních okruhů.

10. Rozhodčí soud vede slyšení následujícím způsobem a přitom zajistí, aby žalující i žalovaná strana dostaly pro argumentaci i protiargumentaci stejné množství času:

Argumenty

a)	argumentace žalující strany;

b)	argumentace žalované strany.

Protiargument

a)	replika žalující strany;

b)	duplika žalované strany.

11. Rozhodčí soud může kdykoli během slyšení klást otázky kterékoli straně.

12. Rozhodčí soud zajistí přepis každého slyšení a jeho doručení stranám v přiměřené době po slyšení. Strany mohou k přepisu předložit poznámky a rozhodčí soud je zváží.

13. Každá strana může do 10 dnů ode dne slyšení předložit dodatečné písemné podání ohledně libovolné záležitosti, která vyvstala během slyšení.

Článek 10

Písemné dotazy

1. Rozhodčí soud může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma stranám. Kopie každé otázky položené straně se zašle druhé straně.

2. Každá strana rovněž poskytne druhé straně kopii svých odpovědí na dotazy rozhodčího soudu. Druhá strana má možnost předložit písemné připomínky k odpovědi první strany do sedmi dnů od doručení kopie odpovědi.

Článek 11

Důvěrnost

1. Každá strana zachází se všemi informacemi, které druhá strana předložila rozhodčímu soudu a označila za důvěrné, jako s důvěrnými informacemi. V případě, že strana předloží rozhodčímu soudu písemné podání, které obsahuje důvěrné informace, poskytne rovněž do 15 dnů podání, které neobsahuje důvěrné informace a lze jej zpřístupnit veřejnosti.

2. Žádné ustanovení tohoto jednacího řádu nebrání straně zveřejnit prohlášení o svých vlastních postojích, pokud při odkazování na informace podané druhou stranou nezveřejní žádné informace, které druhá strana označila za důvěrné.

3. Rozhodčí soud jedná v neveřejném zasedání v případech, kdy podání a argumenty některé strany obsahují obchodně důvěrné informace. Strany jsou povinny zachovat důvěrnost slyšení rozhodčího soudu, probíhá-li slyšení na neveřejném zasedání.

Článek 12

Jednostranné kontakty

1. Rozhodčí soud se nesmí sejít s jednou ze stran ani s ní komunikovat bez přítomnosti druhé strany.

2. Rozhodci nesmí diskutovat o žádných aspektech předmětu jednání se stranou nebo s oběma stranami bez přítomnosti ostatních rozhodců.

Článek 13

Podání amicus curiae

1. Pokud se strany do pěti dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu nedohodnou jinak, může rozhodčí soud obdržet nevyžádaná písemná podání od fyzických nebo právnických osob usazených na území některé ze stran sporu a nezávislých na vládách stran sporu za předpokladu, že:

a)	jsou rozhodčím soudem obdržena do 10 dnů od jeho ustavení;

b)	přímo souvisejí se skutkovými nebo právními otázkami, kterými se rozhodčí soud zabývá;

c)	obsahují identifikaci fyzické nebo právnické osoby, která podání činí, včetně její státní příslušnosti nebo místa, kde sídlí, povahu jejích činností, právní status, obecné cíle a zdroj jejího financování;

d)	specifikují povahu zájmu, který tato osoba má na rozhodčím řízení; a dále

e)	jsou v jazycích vybraných stranami v souladu s čl. 15 odst. 1 a 2 toho jednacího řádu.

2. Veškerá taková podání doručí rozhodčí soud stranám k vyjádření. Strany mohou rozhodčímu soudu předložit své připomínky do 10 dnů od doručení podání.

3. Rozhodčí soud ve své zprávě uvede veškerá podání, která obdržel podle odstavce 1 tohoto článku. Rozhodčí soud není povinen se ve své zprávě vypořádat s argumenty v těchto podáních, pokud tak však bude činit, zohlední rovněž veškeré připomínky učiněné stranami podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 14

Naléhavé případy

V naléhavých případech uvedených v části III dohody rozhodčí soud po konzultaci se stranami případně upraví lhůty uvedené v jednacím řádu. Takové úpravy oznámí rozhodčí soud stranám.

Článek 15

Překlady a tlumočení

1. Během konzultací uvedených v článku 77 dohody a nejpozději na zasedání uvedeném v čl. 4 odst. 1 tohoto jednacího řádu usilují strany o dohodu ohledně společného pracovního jazyka pro řízení rozhodčího soudu.

2. Pokud nejsou strany schopny se dohodnout na společném pracovním jazyce, použijí se pravidla stanovená v čl. 91 odst. 2 dohody.

3. Žalovaná strana zajistí tlumočení ústních podání do jazyků, které si strany sporu zvolily.

4. Zprávy rozhodčího soudu se vydají v jazyce nebo jazycích, které si strany sporu zvolily. Pokud se strany nedohodly na společném pracovním jazyce, vyhotoví se průběžná a závěrečná zpráva v jednom z pracovních jazyků WTO.

5. Kterákoli strana může předložit připomínky k přesnosti překladu jakéhokoli přeloženého dokumentu, který byl vypracován podle těchto pravidel.

6. Každá strana nese náklady na překlad svých písemných podání. Veškeré náklady na překlad rozhodnutí rozhodčího soudu ponesou obě strany rovným dílem.

Článek 16

Jiné postupy

Lhůty stanovené v tomto jednacím řadu rozhodčí soud upraví v souladu se zvláštními lhůtami stanovenými pro přijetí zprávy nebo rozhodnutí rozhodčího soudu podle článků 84, 85, 86 a 87 dohody.

PŘÍLOHA II

Kodex chování pro rozhodce a mediátory

Článek 1

Definice

V tomto kodexu chování se rozumí:

a)	„zaměstnanci“, pokud jde o rozhodce, osoby pod vedením a kontrolou rozhodce, s výjimkou asistentů;

b)	„asistentem“ osoba, která za podmínek jmenování a pod vedením a kontrolou rozhodce vykonává asistenční práci, poskytuje pomoc nebo provádí zkoumání pro rozhodce;

c)	„kandidátem“ osoba, jejíž jméno je na seznamu rozhodců, na který odkazuje článek 94 této dohody, a jejíž zvolení rozhodcem dle článku 80 této dohody je zvažováno;

d)	„mediátorem“ osoba, která byla zvolena mediátorem v souladu s článkem 78 dohody;

e)	„členem“ nebo „rozhodcem“ člen rozhodčího soudu ustaveného podle článku 80 dohody;

Článek 2

Hlavní zásady

1. Za účelem zachováni nedotknutelnosti a nestrannosti mechanismu pro řešení sporů každý kandidát a rozhodce:

a)	se obeznámí s tímto kodexem chování;

b)	je nezávislý a nestranný;

c)	se vyvaruje přímého i nepřímého střetu zájmů;

d)	se vyvaruje nevhodného chování i vyvolávání dojmu nevhodného chování;

e)	dodržuje přísné normy chování; a dále

f)	se nenechá ovlivnit vlastními zájmy, vnějším tlakem, politickými zřeteli, voláním veřejnosti, loajalitou vůči některé straně ani obavami z kritiky.

2. Rozhodce se přímo ani nepřímo nezaváže ani nepřijme žádné výhody, které by jakkoli narušily řádný výkon jeho povinností nebo by budily dojem narušení řádného výkonu jeho povinností.

3. Rozhodce nevyužije svého postavení u rozhodčím soudu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů. Rozhodce se vyvaruje jednání, které by mohlo vytvořit dojem, že jiní lidé jsou ve zvláštním postavení, ve kterém ho mohou ovlivnit.

4. Rozhodce nesmí umožnit, aby jeho jednání nebo úsudek ovlivňovaly dřívější či současné finanční, obchodní, profesionální, osobní nebo sociální vztahy nebo povinnnosti.

5. Rozhodce se musí vyvarovat toho, aby vstupoval do jakýchkoli vztahů nebo aby mu vznikl jakýkoli finanční zájem, u něhož je pravděpodobné, že by ovlivňoval jeho nestrannost, nebo který by mohl důvodně vyvolávat dojem nevhodného jednání nebo podjatosti.

6. Rozhodce vykonává svou funkci, aniž by přijímal či vyžadoval pokyny od nějaké vládní mezinárodní organizace, nevládní mezinárodní organizace nebo privátního zdroje; rozhodce nesmí vykonávat svou fukci, pokud se účastnil nějaké předchozí fáze sporu, který mu je předložen.

Článek 3

Oznamovací povinnosti

1. Před přijetím svého jmenování rozhodcem podle článku 80 dohody, zveřejní kandidát, který má vystupovat jako rozhodce, jakýkoli zájem, vztah nebo záležitost, které by mohly ovlivňovat jeho nezávislost nebo nestrannost nebo které by mohly důvodně vytvořit zdání nevhodného jednání nebo podjatosti během řízení.

2. Kandidát proto vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby si byl všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí, jako například finančních, profesních, pracovních či rodinných zájmů, vědom.

3. Oznamovací povinnost podle odstavce 1 je trvalou povinností, která vyžaduje, aby rozhodce poskytoval informace o všech takových zájmech, vztazích nebo záležitostech, které mohou vzniknout v průběhu kterékoli fáze řízení.

4. Kandidát nebo rozhodce sdělí záležitosti týkající se skutečného nebo potenciálního porušení tohoto kodexu chování Výboru pro obchod a rozvoj, aby je mohl tento výbor zvážit, a to co nejdříve poté, co se o nich dozví.

Článek 4

Povinnosti rozhodců

1. Rozhodce je po potvrzení svého jmenování k dispozici pro výkon svých povinností a vykonává je v průběhu řízení řádně a včas, spravedlivě a poctivě.

2. Rozhodce zvažuje pouze ty otázky, které byly vzneseny v rámci řízení a jsou nezbytné pro rozhodnutí, a tuto povinnost nesmí delegovat na žádnou jinou osobu.

3. Rozhodce podnikne všechny vhodné kroky k tomu, aby zajistil, že jeho asistenti a zaměstnanci jsou si vědomi povinností plynoucích rozhodci podle článku 2, 3, 4 a 6 tohoto kodexu chování a dodržují je.

Článek 5

Povinnosti bývalých rozhodců

1. Všichni bývalí rozhodci se vyvarují jednání, které by mohlo vyvolat dojem, že byli podjatí při plnění svých povinností, nebo které by jim mohlo přinášet výhody z rozhodnutí rozhodčího soudu.

2. Každý bývalý rozhodce musí dodržovat povinnosti stanovené v článku 6 tohoto kodexu chování.

Článek 6

Důvěrnost

1. Rozhodce nikdy nezpřístupní neveřejné informace týkající se řízení nebo zjištěné v průběhu řízení, pro nějž byl jmenován rozhodcem. Rozhodce v žádném případě nezpřístupní takové informace k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k nepříznivému ovlivnění zájmů jiných osob.

2. Rozhodce nezpřístupní rozhodnutí rozhodčího soudu nebo jeho části před jejich zveřejněním.

3. Rozhodce nikdy nezpřístupní informace o jednání rozhodčího soudu ani o jakýchkoliv jeho stanoviscích, ani neučiní žádná prohlášení o řízení, pro nějž by jmenován rozhodcem, nebo o otázkách sporu v řízení.

Článek 7

Výdaje

Každý rozhodce si vede záznamy a předloží konečnou zprávu o tom, kolik času řízení věnoval, a o svých výdajích, jakož i o vynaloženém čase a výdajích svých asistentů a zaměstnanců.

Článek 8

Mediátoři

Tento kodex chování se na mediátory použije obdobně.

28.1.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 24/31

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/122

ze dne 25. ledna 2019,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2019) 722)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/100 (5), a sice v návaznosti na nedávné případy afrického moru prasat v Belgii, Bulharsku, Maďarsku a Polsku.

(2)

Riziko šíření afrického moru prasat u volně žijících zvířat souvisí s přirozeným pozvolným šířením této nákazy v populacích volně žijících prasat a také s lidskou činností, jak ukázal nedávný epizootologický vývoj této nákazy v Unii a jak jej zdokumentoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve vědeckém stanovisku komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat zveřejněném dne 14. července 2015, ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských zemích a Polsku zveřejněné dne 23. března 2017 a ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v pobaltských státech a Polsku zveřejněné dne 8. listopadu 2017 a ve vědecké zprávě EFSA o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v Evropské unii zveřejněné dne 29. listopadu 2018 (6).

(3)	Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/100 se vyskytly nové případy afrického moru prasat u volně žijících prasat v Rumunsku, které je rovněž třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(4)

V lednu 2019 byl zaznamenán jeden případ afrického moru prasat u volně žijících prasat v okrese Botoșani v Rumunsku mimo oblasti uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tento případ afrického moru prasat u volně žijících prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Rumunska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(5)

V lednu 2019 bylo navíc zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u volně žijících prasat v okrese Bistrița-Năsăud v Rumunsku v oblasti uvedené v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tyto případy afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Rumunska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v části II namísto v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(6)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Rumunska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v částech I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. ledna 2019

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/100 ze dne 22. ledna 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 20, 23.1.2019, s. 8).

(6) EFSA Journal 2015;13(7):4163; EFSA Journal 2017;15(3):4732; EFSA Journal 2017;15(11):5068; EFSA Journal 2018;16(11):5494.

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

—

the area is delimited clockwise by:

—	the border with France,

—	Rue Mersinhat,

—

N818,

—	N83: Le Buisson des Cailles,

—	Rue des Sources,

—	Rue Antoine,

—	Rue de la Cure,

—	Rue du Breux,

—	Rue Blondiau,

—	Nouvelle Chiyue,

—	Rue de Martué,

—	Rue du Chêne,

—	Rue des Aubépines,

—	N85: Rue des Iles,

—	N894: Rue de Chiny, Rue de la Fontenelle, Rue du Millénaire, Rue de la Goulette, Pont saint Nicolas, Rue des Combattants, Rue du Pré au bois,

—	N801: Rue Notre-Dame,

—	N894: Rue des Combattants, Rue des Tilleuls, Naleumont, Rue de Rindchay, Rue de la Distillerie,

—	N40: Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

—	Rue du Tombois,

—	Rue Du Pierroy,

—	Rue Saint-Orban,

—	Rue Saint-Aubain,

—	Rue des Cottages,

—	Rue de Relune,

—	Rue de Rulune,

—	Route de l'Ermitage,

—	N87: Route de Habay,

—	Chemin des Ecoliers,

—

Le Routy,

—	Rue Burgknapp,

—	Rue de la Halte,

—	Rue du Centre,

—	Rue de l'Eglise,

—	Rue du Marquisat,

—	Rue de la Carrière,

—	Rue de la Lorraine,

—	Rue du Beynert,

—

Millewée,

—	Rue du Tram,

—

Millewée,

—	N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

—	the border with the Grand Duchy of Luxembourg,

—	the border with France,

—	La N87 jusque son intersection avec la N871 au niveau de Rouvroy,

—	La N871 jusque son intersection avec la N88,

—	La N88 jusque son intersection avec la N883 au niveau d'Aubange,

—	La N883 jusque son intersection avec la N81 au niveau d'Aubange,

—	La N81 jusque son intersection avec la E25-E411,

—	La E25-E411 jusque son intersection avec la N897,

—	La N897 jusque son intersection avec la N879,

—	La N879 jusque son intersection avec la N891,

—	La N891 jusque son intersection avec la N83,

—	La N83 jusque son intersection avec la N85,

—	La N85 jusque son intersection avec la frontière avec la France,

—	the border with France.

2. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Silistra region:

whole municipality of Glavinitza,

whole municipality of Tutrakan,

whole municipality of Dulovo,

within municipality of Sitovo:

Bosna,

Garvan,

Irnik,

Iskra,

Nova Popina,

Polyana,

Popina,

Sitovo,

Yastrebna,

in Dobrich region:

whole municipality of Baltchik,

whole municipality of General Toshevo,

whole municipality of Dobrich,

whole municipality of Dobrich-selska (Dobrichka),

within municipality of Krushari:

Severnyak,

Abrit,

Dobrin,

Alexandria,

Polkovnik Dyakovo,

Poruchik Kardzhievo,

Zagortzi,

Zementsi,

Koriten,

Krushari,

Bistretz,

Efreytor Bakalovo,

Telerig,

Lozenetz,

Krushari,

Severnyak,

Severtsi,

within municipality of Kavarna:

Krupen,

Belgun,

Bilo,

Septemvriytsi,

Travnik,

whole municipality of Tervel, except Brestnitsa and Kolartzi,

in Ruse region:

within municipality of Slivo pole:

Babovo,

Brashlen,

Golyamo vranovo,

Malko vranovo,

Ryahovo,

Slivo pole,

Borisovo,

within municipality of Ruse:

Sandrovo,

Prosena,

Nikolovo,

Marten,

Dolno Ablanovo,

Ruse,

Chervena voda,

Basarbovo,

within municipality of Ivanovo:

Krasen,

Bozhichen,

Pirgovo,

Mechka,

Trastenik,

within municipality of Borovo:

Batin,

Gorno Ablanovo,

Ekzarh Yosif,

Obretenik,

Batin,

within municipality of Tsenovo:

Krivina,

Belyanovo,

Novgrad,

Dzhulyunitza,

Beltzov,

Tsenovo,

Piperkovo,

Karamanovo,

in Veliko Tarnovo region:

within municipality of Svishtov:

Sovata,

Vardim,

Svishtov,

Tzarevets,

Bulgarsko Slivovo,

Oresh,

in Pleven region:

within municipality of Belene:

Dekov,

Belene,

Kulina voda,

Byala voda,

within municipality of Nikopol:

Lozitza,

Dragash voyvoda,

Lyubenovo,

Nikopol,

Debovo,

Evlogievo,

Muselievo,

Zhernov,

Cherkovitza,

within municipality of Gulyantzi:

Somovit,

Dolni vit,

Milkovitsa,

Shiyakovo,

Lenkovo,

Kreta,

Gulyantzi,

Brest,

Dabovan,

Zagrazhdan,

Gigen,

Iskar,

within municipality of Dolna Mitropoliya:

Komarevo,

Baykal,

Slavovitsa,

Bregare,

Orehovitsa,

Krushovene,

Stavertzi,

Gostilya,

in Vratza region:

within municipality of Oryahovo:

Dolni vadin,

Gorni vadin,

Ostrov,

Galovo,

Leskovets,

Selanovtsi,

Oryahovo,

within municipality of Miziya:

Saraevo,

Miziya,

Voyvodovo,

Sofronievo,

within municipality of Kozloduy:

Harlets,

Glozhene,

Butan,

Kozloduy,

in Montana region:

within municipality of Valtchedram:

Dolni Tzibar,

Gorni Tzibar,

Ignatovo,

Zlatiya,

Razgrad,

Botevo,

Valtchedram,

Mokresh,

within municipality Lom:

Kovatchitza,

Stanevo,

Lom,

Zemphyr,

Dolno Linevo,

Traykovo,

Staliyska mahala,

Orsoya,

Slivata,

Dobri dol,

within municipality of Brusartsi:

Vasilyiovtzi,

Dondukovo,

in Vidin region:

within municipality of Ruzhintsi:

Dinkovo,

Topolovets,

Drenovets,

within municipality of Dimovo:

Artchar,

Septemvriytzi,

Yarlovitza,

Vodnyantzi,

Shipot,

Izvor,

Mali Drenovetz,

Lagoshevtzi,

Darzhanitza,

within municipality of Vidin:

Vartop,

Botevo,

Gaytantsi,

Tzar Simeonovo,

Ivanovtsi,

Zheglitza,

Sinagovtsi,

Dunavtsi,

Bukovets,

Bela Rada,

Slana bara,

Novoseltsi,

Ruptzi,

Akatsievo,

Vidin,

Inovo,

Kapitanovtsi,

Pokrayna,

Antimovo,

Kutovo,

Slanotran,

Koshava,

Gomotartsi.

3. Česká republika

Tyto oblasti v České republice:

—	okres Uherské Hradiště,

—	okres Kroměříž,

—	okres Vsetín,

—

katastrální území obcí v okrese Zlín:

—

Bělov,

—	Biskupice u Luhačovic,

—	Bohuslavice nad Vláří,

—

Brumov,

—

Bylnice,

—

Divnice,

—	Dobrkovice,

—	Dolní Lhota u Luhačovic,

—	Drnovice u Valašských Klobouk,

—	Halenkovice,

—

Haluzice,

—	Hrádek na Vlárské dráze,

—	Hřivínův Újezd,

—	Jestřabí nad Vláří,

—	Kaňovice u Luhačovic,

—

Kelníky,

—	Kladná-Žilín,

—

Kochavec,

—	Komárov u Napajedel,

—

Křekov,

—

Lipina,

—	Lipová u Slavičína,

—	Ludkovice,

—	Luhačovice,

—

Machová,

—	Mirošov u Valašských Klobouk,

—	Mysločovice,

—	Napajedla,

—

Návojná,

—

Nedašov,

—	Nedašova Lhota,

—

Nevšová,

—	Otrokovice,

—	Petrůvka u Slavičína,

—	Pohořelice u Napajedel,

—

Polichno,

—	Popov nad Vláří,

—

Poteč,

—	Pozlovice,

—	Rokytnice u Slavičína,

—

Rudimov,

—

Řetechov,

—

Sazovice,

—

Sidonie,

—

Slavičín,

—

Smolina,

—	Spytihněv,

—	Svatý Štěpán,

—

Šanov,

—

Šarovy,

—	Štítná nad Vláří,

—

Tichov,

—	Tlumačov na Moravě,

—	Valašské Klobouky,

—	Velký Ořechov,

—	Vlachova Lhota,

—	Vlachovice,

—

Vrbětice,

—

Žlutava.

4. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Hiiu maakond.

5. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 651100, 651300, 651400, 651500, 651610, 651700, 651801, 651802, 651803, 651900, 652000, 652200, 652300, 652400, 652500, 652601, 652602, 652603, 652700, 652800, 652900, 653000, 653100, 653200, 653300, 653401, 653403, 653500, 653600, 653700, 653800, 653900, 654000, 654201, 654202, 654301, 654302, 654400, 654501, 654502, 654600, 654700, 654800, 654900, 655000, 655100, 655200, 655300, 655500, 655600, 655700, 655800, 655901, 655902, 656000, 656100, 656200, 656300, 656400, 656600, 657300, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658100, 658201, 658202, 658403, 659220, 659300, 659400, 659500, és 659602 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Hajdú-Bihar megye 900750, 900850, 900860, 900930, 900950, 901050, 901150, 901250, 901260, 901270, 901350, 901450, 901551, 901560, 901570, 901580, 901590, 901650, 901660, 901750, 901950, 902050, 902150, 902250, 902350, 902450, 902850, 902860, 902950, 902960, 903050, 903150, 903250, 903350, 903360, 903370, 903450, 903550, 904450, 904460, 904550, 904650, 904750, 904760, 905450 és 905550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Heves megye 702350, 702450, 702550, 702750, 702850, 703350, 703360, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, 704850, 704950, 705050, 705250, 705350, és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750250, 750260, 750350, 750450, 750460, 750550, 750650, 750750, 750850, 750950, 751150, 752150 és 755550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Nógrád megye 550710, 550810, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 552010, 552150, 552250, 552350, 552360, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552960, 552970, 553050, 553110, 553250, 553260, 553350, 553650, 553750, 553850, 553910 és 554050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Pest megye 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572250, 572350, 572550, 572850, 572950, 573360, 573450, 580050 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850650, 850850, 851851, 851852, 851950, 852350, 852450, 852550, 852750, 853560, 853650, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 854150, 854250, 854350, 855250, 855350, 855450, 855460, 855550, 855650, 855660, 855750, 855850, 855950, 855960, 856012, 856050, 856150, 856260, 857050, 857150, 857350 és 857450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

6. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Aizputes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Kazdangas pagasts un Aizputes pilsēta,

—	Alsungas novads,

—	Durbes novada Dunalkas un Tadaiķu pagasts,

—	Kuldīgas novada Gudenieku pagasts,

—	Pāvilostas novada Sakas pagasts un Pāvilostas pilsēta,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Ventspils novada Jūrkalnes pagasts,

—	Grobiņas novada Bārtas un Gaviezes pagasts,

—	Rucavas novada Dunikas pagasts.

7. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

—

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kelmės apylinkių, Kražių, Kukečių, Liolių, Pakražančio seniūnijos, Tytyvėnų seniūnijos dalis į vakarus ir šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105, ir Vaiguvos seniūnijos,

—	Mažeikių rajono savivaldybė: Sedos, Šerkšnėnų ir Židikų seniūnijos,

—	Pagėgių savivaldybė,

—	Plungės rajono savivaldybė,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Girkalnio ir Kalnūjų seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr A1, Nemakščių, Paliepių, Raseinių, Raseinių miesto ir Viduklės seniūnijos,

—	Rietavo savivaldybė,

—	Skuodo rajono savivaldybė: Barstyčių ir Ylakių seniūnijos,

—	Šilalės rajono savivaldybė,

—	Šilutės rajono savivaldybė: Juknaičių, Kintų, Šilutės ir Usėnų seniūnijos,

—	Tauragės rajono savivaldybė: Lauksargių, Skaudvilės, Tauragės, Mažonų, Tauragės miesto ir Žygaičių seniūnijos.

8. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Ruciane – Nida i część gminy Pisz położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 oraz miasto Pisz w powiecie piskim,

gmina Miłki, część gminy Ryn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn, część gminy wiejskiej Giżycko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżycko, na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowej granicy gminy do granicy miasta Giżycko i na południe od granicy miasta Giżycko w powiecie giżyckim,

gminy Mikołajki, Piecki, część gminy Sorkwity położona na południe od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim,

gminy Dźwierzuty i Świętajno w powiecie szczycieńskim.

część gminy wiejskiej Lidzbark Warmiński położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 513 biegnącą od wschodniej granicy gminy do wschodniej granicy miasta Lidzbark Warmiński oraz na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 i część gminy Kiwity położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 513 w powiecie lidzbarskim,

gminy Elbląg, Gronowo Elbląskie, Markusy, Rychliki i część gminy Tolkmicko niewymieniona w części II załącznika w powiecie elbląskim oraz strefa wód przybrzeżnych Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej,

powiat miejski Elbląg,

gminy Barczewo, Biskupiec, Dobre Miasto, Jeziorany i Świątki w powiecie olsztyńskim,

gminy Miłakowo, Małdyty i część gminy Morąg położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 519 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 527 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 527 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 519 do południowo - wschodniej granicy gminy w powiecie ostródzkim;

w województwie podlaskim:

gminy Rudka, Wyszki, część gminy Brańsk położona na północ od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk i miasto Brańsk w powiecie bielskim,

gmina Perlejewo w powiecie siemiatyckim,

gminy Kolno z miastem Kolno, Mały Płock i Turośl w powiecie kolneńskim,

gmina Poświętne w powiecie białostockim,

gminy Kołaki Kościelne, Rutki, Szumowo, część gminy Zambrów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 i miasto Zambrów w powiecie zambrowskim,

gminy Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród i Zbójna w powiecie łomżyńskim;

w województwie mazowieckim:

gminy Ceranów, Kosów Lacki, Sabnie, Sterdyń, część gminy Bielany położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 i część gminy wiejskiej Sokołów Podlaski położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 w powiecie sokołowskim,

gminy Grębków, Korytnica, Liw, Łochów, Miedzna, Sadowne, Stoczek, Wierzbno i miasto Węgrów w powiecie węgrowskim,

gminy Rzekuń, Troszyn, Lelis, Czerwin i Goworowo w powiecie ostrołęckim,

powiat miejski Ostrołęka,

powiat ostrowski,

gminy Karniewo, Maków Mazowiecki, Rzewnie i Szelków w powiecie makowskim,

gmina Krasne w powiecie przasnyskim,

gminy Mała Wieś i Wyszogród w powiecie płockim,

gminy Ciechanów z miastem Ciechanów, Glinojeck, Gołymin – Ośrodek, Ojrzeń, Opinogóra Górna i Sońsk w powiecie ciechanowskim,

gminy Baboszewo, Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Płońsk z miastem Płońsk, Sochocin i Załuski w powiecie płońskim,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Jadów, Klembów, Poświętne, Strachówka i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów, część gminy Cegłów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącą miejscowości Wiciejów, Mienia, Cegłów i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Cegłów, Skwarne i Podskwarne biegnącą do wschodniej granicy gminy i część gminy Mińsk Mazowiecki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mińsk Mazowiecki i na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy miasta Mińsk Mazowiecki łączącą miejscowości Targówka, Budy Barcząckie do wschodniej granicy gminy w powiecie mińskim,

gmina Żelechów w powiecie garwolińskim,

gminy Garbatka Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim,

gminy Baranów i Jaktorów w powiecie grodziskim,

powiat żyrardowski,

gminy Belsk Duży, Błędów, Goszczyn i Mogielnica w powiecie grójeckim,

gminy Białobrzegi, Promna, Stara Błotnica, Wyśmierzyce i część gminy Stromiec położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

gminy Jedlińsk, Jastrzębia i Pionki z miastem Pionki w powiecie radomskim,

gminy Iłów, Nowa Sucha, Rybno, Teresin, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew oraz na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 50 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew i część miasta Sochaczew położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

gmina Policzna w powiecie zwoleńskim,

gmina Solec nad Wisłą w powiecie lipskim;

w województwie lubelskim:

gminy Bełżyce, Borzechów, Niedrzwica Duża, Jabłonna, Krzczonów, Jastków, Konopnica, Wólka, Głusk, Strzyżewice i Wojciechów w powiecie lubelskim,

gminy Miączyn, Nielisz, Sitno, Stary Zamość, Komarów-Osada i część gminy wiejskiej Zamość położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie zamojskim,

powiat miejski Zamość,

gminy Jeziorzany i Kock w powiecie lubartowskim,

gminy Adamów i Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Kłoczew, Nowodwór, Ryki, Ułęż i miasto Dęblin w powiecie ryckim,

gminy Janowiec, i część gminy wiejskiej Puławy położona na zachód od rzeki Wisły w powiecie puławskim,

gminy Chodel, Karczmiska, Łaziska, Opole Lubelskie, Poniatowa i Wilków w powiecie opolskim,

gminy Mełgiew, Rybczewice, miasto Świdnik i część gminy Piaski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od wschodniej granicy gminy Piaski do skrzyżowania z drogą nr S12 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania dróg nr 17 i nr S12 przez miejscowość Majdan Brzezicki do północnej granicy gminy w powiecie świdnickim;

gminy Gorzków, Rudnik i Żółkiewka w powiecie krasnostawskim,

gminy Bełżec, Jarczów, Lubycza Królewska, Rachanie, Susiec, Ulhówek i część gminy Łaszczów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 852 w powiecie tomaszowskim,

gminy Łukowa i Obsza w powiecie biłgorajskim,

powiat miejski Lublin,

gminy Kraśnik z miastem Kraśnik, Szastarka, Trzydnik Duży, Urzędów, Wilkołaz i Zakrzówek w powiecie kraśnickim,

gminy Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim;

w województwie podkarpackim:

gminy Horyniec-Zdrój, Narol, Stary Dzików, Wielkie Oczy i część gminy Oleszyce położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy przez miejscowość Borchów do skrzyżowania z drogą nr 865 w miejscowości Oleszyce, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 biegnącą w kierunku północno-wschodnim do skrzyżowania z drogą biegnąca w kierunku północno-zachodnim przez miejscowość Lubomierz - na południe od linii wyznaczonej przez tę drogę do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Uszkowce i Nowy Dzików – na zachód od tej drogi w powiecie lubaczowskim,

gminy Laszki i Wiązownica w powiecie jarosławskim,

gminy Pysznica, Zaleszany i miasto Stalowa Wola w powiecie stalowowolskim,

gmina Gorzyce w powiecie tarnobrzeskim;

w województwie świętokrzyskim:

gminy Tarłów i Ożarów w powiecie opatowskim,

gminy Dwikozy, Zawichost i miasto Sandomierz w powiecie sandomierskim.

9. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—

Județul Alba cu următoarea delimitare:

—	La nord de drumul național nr. 7,

—

Județul Arad cu următoarea delimitare:

—

La nord de linia descrisă de următoarele localități:

—

Macea,

—

Șiria,

—

Bârzava,

—	Toc, care se află la joncțiunea cu drumul național nr. 7,

—	La nord de drumul național nr. 7,

—	Restul județului Argeș care nu a fost inclus în partea III,

—	Județul Brașov,

—	Județul Cluj,

—	Județul Covasna,

—	Județul Harghita,

—

Județul Hunedoara cu următoarea delimitare:

—	La nord de linia descrisă de următoarele localități:

—

Brănișca,

—	Municipiul Deva,

—

Turdaș,

—	Localitățile Zam și Aurel Vlaicu, care se află la joncțiunea cu drumul național nr. 7,

—	La nord de drumul național nr. 7,

—	Județul Iași,

—	Județul Neamț,

—	Județul Vâlcea,

—

Restul județului Mehedinți care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

—	Comuna Garla Mare,

—

Hinova,

—	Burila Mare,

—

Gruia,

—

Pristol,

—

Dubova,

—	Municipiul Drobeta Turnu Severin,

—

Eselnița,

—

Salcia,

—

Devesel,

—

Svinița,

—

Gogoșu,

—

Simian,

—

Orșova,

—	Obârșia Closani,

—	Baia de Aramă,

—

Bala,

—

Florești,

—

Broșteni,

—

Corcova,

—

Isverna,

—

Balta,

—

Podeni,

—

Cireșu,

—

Ilovița,

—	Ponoarele,

—

Ilovăț,

—

Patulele,

—

Jiana,

—	Iyvoru Bârzii,

—

Malovat,

—	Bălvănești,

—	Breznița Ocol,

—

Godeanu,

—	Padina Mare,

—

Corlățel,

—	Vânju Mare,

—

Vânjuleț,

—	Obârșia de Câmp,

—

Vânători,

—

Vladaia,

—

Punghina,

—

Cujmir,

—

Oprișor,

—

Dârvari,

—	Căzănești,

—	Husnicioara,

—	Poroina Mare,

—

Prunișor,

—

Tămna,

—

Livezile,

—

Rogova,

—

Voloiac,

—

Sisești,

—

Sovarna,

—

Bălăcița,

—	Județul Gorj,

—	Județul Suceava,

—	Județul Mureș.

ČÁST II

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

—

the area is delimited clockwise by:

—	The border with France,

—	La N85 jusque son intersection avec la N83 au niveau de Florenville,

—	La N83 jusque son intersection avec la N891,

—	La N891 jusque son intersection avec la N879 au niveau de Marbehan,

—	La N879 jusque son intersection avec la N897 au niveau de Marbehan,

—	La N897 jusque son intersection avec la E25 - E411,

—	La E25 - E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

—	La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d'Aubange,

—	La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d'Aubange,

—	La N88 jusque son intersection avec la N871,

—	La N871 jusque son intersection avec la N87 au niveau de Rouvroy,

—	La N87 jusque son intersection avec la frontière avec la France,

—	The border with France.

2. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Silistra region:

within municipality of Kaynardzha:

Voynovo,

Kaynardzha,

Kranovo,

Zarnik,

Dobrudzhanka,

Golesh,

Svetoslav,

Polkovnik Cholakovo,

Kamentzi,

Gospodinovo,

Davidovo,

Sredishte,

Strelkovo,

Poprusanovo,

Posev,

within municipality of Alfatar:

Alfatar,

Alekovo,

Bistra,

Kutlovitza,

Tzar Asen,

Chukovetz,

Vasil Levski,

within municipality of Silistra:

Glavan,

Silistra,

Aydemir,

Babuk,

Popkralevo,

Bogorovo,

Bradvari,

Sratzimir,

Bulgarka,

Tsenovich,

Sarpovo,

Srebarna,

Smiletz,

Profesor Ishirkovo,

Polkovnik Lambrinovo,

Kalipetrovo,

Kazimir,

Yordanovo,

within municipality of Sitovo:

Dobrotitza,

Lyuben,

Slatina,

in Dobrich region:

within municipality of Krushari:

Kapitan Dimitrovo,

Ognyanovo,

Zimnitza,

Gaber,

within municipality of Tervel:

Brestnitza,

Kolartzi,

within municipality Shabla:

Shabla,

Tyulenovo,

Bozhanovo,

Gorun,

Gorichane,

Prolez,

Ezeretz,

Zahari Stoyanovo,

Vaklino,

Granichar,

Durankulak,

Krapetz,

Smin,

Staevtsi,

Tvarditsa,

Chernomortzi,

within municipality of Kavarna:

Balgarevo,

Bozhurets,

Vranino,

Vidno,

Irechek,

Kavarna,

Kamen briag,

Mogilishte,

Neykovo,

Poruchik Chunchevo,

Rakovski,

Sveti Nikola,

Seltse,

Topola,

Travnik,

Hadzhi Dimitar,

Chelopechene.

3. Česká republika

Tyto oblasti v České republice:

—

katastrální území obcí v okrese Zlín:

—	Bohuslavice u Zlína,

—	Bratřejov u Vizovic,

—	Březnice u Zlína,

—	Březová u Zlína,

—

Březůvky,

—	Dešná u Zlína,

—	Dolní Ves,

—

Doubravy,

—

Držková,

—

Fryšták,

—	Horní Lhota u Luhačovic,

—	Horní Ves u Fryštáku,

—	Hostišová,

—	Hrobice na Moravě,

—

Hvozdná,

—	Chrastěšov,

—	Jaroslavice u Zlína,

—	Jasenná na Moravě,

—	Karlovice u Zlína,

—

Kašava,

—

Klečůvka,

—	Kostelec u Zlína,

—

Kudlov,

—	Kvítkovice u Otrokovic,

—	Lhota u Zlína,

—	Lhotka u Zlína,

—

Lhotsko,

—	Lípa nad Dřevnicí,

—

Loučka I,

—	Loučka II,

—	Louky nad Dřevnicí,

—	Lukov u Zlína,

—	Lukoveček,

—

Lutonina,

—	Lužkovice,

—	Malenovice u Zlína,

—

Mladcová,

—

Neubuz,

—	Oldřichovice u Napajedel,

—

Ostrata,

—	Podhradí u Luhačovic,

—	Podkopná Lhota,

—	Provodov na Moravě,

—

Prštné,

—	Příluky u Zlína,

—

Racková,

—

Raková,

—	Salaš u Zlína,

—	Sehradice,

—

Slopné,

—	Slušovice,

—

Štípa,

—

Tečovice,

—	Trnava u Zlína,

—

Ublo,

—	Újezd u Valašských Klobouk,

—

Velíková,

—	Veselá u Zlína,

—

Vítová,

—

Vizovice,

—

Vlčková,

—

Všemina,

—	Vysoké Pole,

—	Zádveřice,

—

Zlín,

—	Želechovice nad Dřevnicí.

4. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

5. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702950, 703050, 703150, 703250, 703370, 705150, 705450 és 705510 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 856250, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760, 856850, 856950, 857650, valamint 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 852050, 852150, 852250 és 857550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551810 és 551821 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 650900, 651000, 651200, 652100, 655400, 656701, 656702, 656800, 656900, 657010, 657100, 658310, 658401, 658402, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659601, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Hajdú-Bihar megye 900150, 900250, 900350, 900450, 900550, 900650, 900660, 900670 és 901850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

6. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Ādažu novads,

—	Aizputes novada Kalvenes pagasts,

—	Aglonas novads,

—	Aizkraukles novads,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Alūksnes novads,

—	Amatas novads,

—	Apes novads,

—	Auces novads,

—	Babītes novads,

—	Baldones novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novads,

—	Bauskas novads,

—	Beverīnas novads,

—	Brocēnu novada Blīdenes pagasts, Remtes pagasta daļa uz austrumiem no autoceļa 1154 un P109,

—	Burtnieku novads,

—	Carnikavas novads,

—	Cēsu novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novads,

—	Dobeles novads,

—	Dundagas novads,

—	Durbes novada Durbes un Vecpils pagasts,

—	Engures novads,

—	Ērgļu novads,

—	Garkalnes novads,

—	Gulbenes novads,

—	Iecavas novads,

—	Ikšķiles novads,

—	Ilūkstes novads,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Jaunpils novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Jelgavas novads,

—	Kandavas novads,

—	Kārsavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Ķekavas novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krāslavas novads,

—	Krimuldas novads,

—	Krustpils novads,

—	Kuldīgas novada Ēdoles, Īvandes, Padures, Rendas, Kabiles, Rumbas, Kurmāles, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Laidu un Vārmes pagasts, Kuldīgas pilsēta,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Limbažu novads,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Ludzas novads,

—	Madonas novads,

—	Mālpils novads,

—	Mārupes novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Mērsraga novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Olaines novads,

—	Ozolnieku novads,

—	Pārgaujas novads,

—	Pļaviņu novads,

—	Preiļu novads,

—	Priekules novads,

—	Priekuļu novads,

—	Raunas novads,

—	republikas pilsēta Daugavpils,

—	republikas pilsēta Jelgava,

—	republikas pilsēta Jēkabpils,

—	republikas pilsēta Jūrmala,

—	republikas pilsēta Rēzekne,

—	republikas pilsēta Valmiera,

—	Rēzeknes novads,

—	Riebiņu novads,

—	Rojas novads,

—	Ropažu novads,

—	Rugāju novads,

—	Rundāles novads,

—	Rūjienas novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Salas novads,

—	Salaspils novads,

—	Saldus novada Novadnieku, Kursīšu, Zvārdes, Pampāļu, Šķēdes, Nīgrandes, Zaņas, Ezeres, Rubas, Jaunauces un Vadakstes pagasts,

—	Saulkrastu novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novads,

—	Skrīveru novads,

—	Skrundas novads,

—	Smiltenes novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Strenču novads,

—	Talsu novads,

—	Tērvetes novads,

—	Tukuma novads,

—	Vaiņodes novads,

—	Valkas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Vārkavas novads,

—	Vecpiebalgas novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads.

7. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus rajono savivaldybė: Alovės, Butrimonių, Daugų, Krokialaukio, Miroslavo, Nemunaičio, Pivašiūnų Simno ir Raitininkų seniūnijos,

—	Anykščių rajono savivaldybė,

—	Biržų miesto savivaldybė,

—	Biržų rajono savivaldybė,

—	Druskininkų savivaldybė,

—	Elektrėnų savivaldybė,

—	Ignalinos rajono savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė,

—	Joniškio rajono savivaldybė: Kepalių, Kriukų, Saugėlaukio ir Satkūnų seniūnijos,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Jurbarko miesto ir Jurbarkų seniūnijos,

—	Kaišiadorių miesto savivaldybė,

—	Kaišiadorių rajono savivaldybė,

—	Kalvarijos savivaldybė,

—	Kauno miesto savivaldybė,

—	Kauno rajono savivaldybė,

—	Kazlų Rūdos savivaldybė,

—	Kelmės rajono savivaldybė: Tytuvėnų seniūnijos dalis į rytus ir pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 157 ir į rytus nuo kelio Nr. 2105, Užvenčio ir Šaukėnų seniūnijos,

—	Kėdainių rajono savivaldybė,

—	Kupiškio rajono savivaldybė,

—	Lazdijų rajono savivaldybė: Būdveičių, Kapčiamiesčio, Krosnos, Kūčiūnų ir Noragėlių seniūnijos,

—	Marijampolės savivaldybė: Igliaukos, Gudelių, Liudvinavo, Sasnavos, Šunskų seniūnijos,

—	Mažeikių rajono savivaldybė: Šerkšnėnų, Židikų ir Sedos seniūnijos,

—	Molėtų rajono savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė,

—	Panevėžio rajono savivaldybė,

—	Pasvalio rajono savivaldybė,

—

Radviliškio rajono savivaldybė: Aukštelkų seniūnija, Baisogalos seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 144, Radviliškio, Radviliškio miesto seniūnija, Šeduvos miesto seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A9 ir į vakarus nuo kelio Nr. 3417,Tyrulių, Pakalniškių, Sidabravo, Skėmių, Šeduvos miesto seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. A9 ir į rytus nuo kelio Nr. 3417, ir Šiaulėnų seniūnijos,

—	Prienų miesto savivaldybė,

—	Prienų rajono savivaldybė: Ašmintos, Balbieriškio, Išlaužo, Naujosios Ūtos, Pakuonio, Šilavoto ir Veiverių seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos, Betygalos, Pagojukų, Šiluvos, Kalnųjų seniūnijos ir Girkalnio seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

—	Rokiškio rajono savivaldybė,

—	Šakių rajono savivaldybė,

—	Šalčininkų rajono savivaldybė,

—	Šilutės rajono savivaldybė: Rusnės seniūnija,

—	Širvintų rajono savivaldybės,Švenčionių rajono savivaldybė,

—	Tauragės rajono savivaldybė: Batakių ir Gaurės seniūnijos,

—	Telšių rajono savivaldybė: Degaičių, Gadūnavo, Luokės, Nevarėnų, Ryškėnų, Telšių miesto, Upynos, Varnių, Viešvėnų ir Žarėnų seniūnijos,

—	Trakų rajono savivaldybė,

—	Ukmergės rajono savivaldybė,

—	Utenos rajono savivaldybė,

—	Varėnos rajono savivaldybė,

—	Vilniaus miesto savivaldybė,

—	Vilniaus rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybė,

—	Visagino savivaldybė,

—	Zarasų rajono savivaldybė.

8. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

Gminy Kalinowo, Prostki, Stare Juchy i gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

gminy Godkowo, Milejewo, Młynary, Pasłęk i część obszaru lądowego gminy Tolkmicko położona na południe od linii brzegowej Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej do granicy z gminą wiejską Elbląg w powiecie elbląskim,

gminy Kruklanki, Wydminy, część gminy Ryn położona na północ od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn i część gminy wiejskiej Giżycko położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżycko, na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowej granicy gminy do granicy miasta Giżycko i na północ od granicy miasta Giżycka i miasto Giżycko w powiecie giżyckim,

gmina Gołdap, Dubeninki i część gminy Banie Mazurskie położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 w powiecie gołdapskim,

gmina Pozezdrze i część gminy Węgorzewo położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowo-wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 650, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 63 do skrzyżowania z drogą biegnącą do miejscowości Przystań i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przystań, Pniewo, Kamionek Wielki, Radzieje, Dłużec w powiecie węgorzewskim,

powiat olecki,

gminy Orzysz, Biała Piska i część gminy Pisz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 w powiecie piskim,

gminy Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie, Bisztynek, część gminy wiejskiej Bartoszyce położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 57 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 57 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 51 do południowej granicy gminy i miasto Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

gmina Kolno w powiecie olsztyńskim,

powiat braniewski,

gminy Kętrzyn z miastem Kętrzyn, Reszel i część gminy Korsze położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na wschód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gminy Lubomino, Orneta, część gminy Kiwity położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 513, część gminy wiejskiej Lidzbark Warmiński położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 biegnącą od południowo - zachodniej granicy gminy do południowo - zachodniej granicy miasta Lidzbark Warmiński i na północ od granic miasta Lidzbark Warmiński oraz linii wyznaczonej przez drogę nr 513 biegnącą od wschodniej granicy gminy do wschodniej granicy miasta Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

część gminy Sorkwity położona na północ od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim;

w województwie podlaskim:

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Śniadowo, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

gminy Mielnik, Nurzec – Stacja, Grodzisk, Drohiczyn, Dziadkowice, Milejczyce i Siemiatycze z miastem Siemiatycze w powiecie siemiatyckim,

powiat hajnowski,

gminy Kobylin-Borzymy i Sokoły w powiecie wysokomazowieckim,

część gminy Zambrów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie zambrowskim,

gminy Grabowo i Stawiski w powiecie kolneńskim,

gminy Czarna Białostocka, Dobrzyniewo Duże, Gródek, Juchnowiec Kościelny, Łapy, Michałowo, Supraśl, Suraż, Turośń Kościelna, Tykocin, Wasilków, Zabłudów, Zawady i Choroszcz w powiecie białostockim,

gminy Boćki, Orla, Bielsk Podlaski z miastem Bielsk Podlaski i część gminy Brańsk położona na południe od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk w powiecie bielskim,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok;

w województwie mazowieckim:

gminy Korczew, Kotuń, Paprotnia, Przesmyki, Wodynie, Skórzec, Mokobody, Mordy, Siedlce, Suchożebry i Zbuczyn i część gminy Kotuń położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Nowa Dąbrówka, Pieróg, Kotuń wzdłuż ulicy Gorzkowskiego i Kolejowej do przejazdu kolejowego łączącego się z ulicą Siedlecką, Broszków, Żuków w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Repki, Jabłonna Lacka, część gminy Bielany położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 i część gminy wiejskiej Sokołów Podlaski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

gminy Brochów, Młodzieszyn, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew oraz na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 50 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Sochaczew i część miasta Sochaczew położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

powiat nowodworski,

gminy Joniec i Nowe Miasto w powiecie płońskim,

gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Dąbrówka, Kobyłka, Marki, Radzymin, Wołomin, Zielonka i Ząbki w powiecie wołomińskim,

część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mrozy, Siennica, Sulejówek, część gminy Cegłów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącą miejscowości Wiciejów, Mienia, Cegłów i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Cegłów, Skwarne i Podskwarne biegnącą do wschodniej granicy gminy, część gminy Mińsk Mazowiecki położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mińsk Mazowiecki i na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy miasta Mińsk Mazowiecki łączącą miejscowości Targówka, Budy Barcząckie do wschodniej granicy gminy i miasto Mińsk Mazowiecki w powiecie mińskim,

gminy Borowie, Wilga, Garwolin z miastem Garwolin, Górzno, Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Parysów, Pilawa, Miastków Kościelny, Sobolew i Trojanów w powiecie garwolińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

gminy Chynów, Grójec, Jasieniec, Pniewy i Warka w powiecie grójeckim,

gminy Milanówek, Grodzisk Mazowiecki, Podkowa Leśna i Żabia Wola w powiecie grodziskim,

gminy Grabów nad Pilicą, Magnuszew, Głowaczów, Kozienice w powiecie kozienickim,

część gminy Stromiec położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

powiat miejski Warszawa;

w województwie lubelskim:

gminy Borki, Czemierniki, Kąkolewnica, Komarówka Podlaska, Wohyń i Radzyń Podlaski z miastem Radzyń Podlaski w powiecie radzyńskim,

gminy Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Krzywda, Stanin, część gminy wiejskiej Łuków położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Łuków i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 806 biegnącą od wschodniej granicy miasta Łuków do wschodniej granicy gminy wiejskiej Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Janów Podlaski, Kodeń, Tuczna, Leśna Podlaska, Rossosz, Łomazy, Konstantynów, Piszczac, Rokitno, Biała Podlaska, Zalesie, Terespol z miastem Terespol, Drelów, Międzyrzec Podlaski z miastem Międzyrzec Podlaski w powiecie bialskim,

powiat miejski Biała Podlaska,

gmina Łęczna i część gminy Spiczyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 829 w powiecie łęczyńskim,

część gminy Siemień położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 815 i część gminy Milanów położona na zachód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

gminy Niedźwiada, Ostrówek, Abramów, Firlej, Kamionka, Michów i Lubartów z miastem Lubartów, w powiecie lubartowskim,

gminy Niemce i Garbów w powiecie lubelskim,

część gminy Piaski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od wschodniej granicy gminy Piaski do skrzyżowania z drogą nr S12 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania dróg nr 17 i nr S12 przez miejscowość Majdan Brzezicki do północnej granicy gminy w powiecie świdnickim;

gmina Fajsławice, Izbica, Kraśniczyn, część gminy Krasnystaw położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od północno – wschodniej granicy gminy do granicy miasta Krasnystaw, miasto Krasnystaw i część gminy Łopiennik Górny położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 w powiecie krasnostawskim,

gminy Dołhobyczów, Mircze, Trzeszczany, Werbkowice i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 i miasto Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

gmina Telatyn, Tyszowce i część gminy Łaszczów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 852 w powiecie tomaszowskim,

część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy przez miejscowość Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim,

gmina Grabowiec i Skierbieszów w powiecie zamojskim,

gminy Markuszów, Nałęczów, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Wąwolnica, Żyrzyn, Baranów, część gminy wiejskiej Puławy położona na wschód od rzeki Wisły i miasto Puławy w powiecie puławskim,

gminy Annopol, Dzierzkowice i Gościeradów w powiecie kraśnickim,

gmina Józefów nad Wisłą w powiecie opolskim,

gmina Stężyca w powiecie ryckim;

w województwie podkarpackim:

gminy Radomyśl nad Sanem i Zaklików w powiecie stalowowolskim.

9. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—

Restul județului Maramureș care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

—	Comuna Vișeu de Sus,

—	Comuna Moisei,

—	Comuna Borșa,

—	Comuna Oarța de Jos,

—	Comuna Suciu de Sus,

—	Comuna Coroieni,

—	Comuna Târgu Lăpuș,

—	Comuna Vima Mică,

—	Comuna Boiu Mare,

—	Comuna Valea Chioarului,

—	Comuna Ulmeni,

—	Comuna Băsești,

—	Comuna Baia Mare,

—	Comuna Tăuții Magherăuș,

—	Comuna Cicărlău,

—	Comuna Seini,

—	Comuna Ardusat,

—	Comuna Farcasa,

—	Comuna Salsig,

—	Comuna Asuaju de Sus,

—	Comuna Băița de sub Codru,

—	Comuna Bicaz,

—	Comuna Grosi,

—	Comuna Recea,

—	Comuna Baia Sprie,

—	Comuna Sisesti,

—	Comuna Cernesti,

—	Copalnic Mănăstur,

—	Comuna Dumbrăvița,

—	Comuna Cupseni,

—	Comuna Șomcuța Mare,

—	Comuna Sacaleșeni,

—	Comuna Remetea Chioarului,

—	Comuna Mireșu Mare,

—	Comuna Ariniș,

—	Județul Bistrița-Năsăud.

—	Județul Botoșani.

ČÁST III

1. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Brocēnu novada Cieceres un Gaiķu pagasts, Remtes pagasta daļa uz rietumiem no autoceļa 1154 un P109, Brocēnu pilsēta,

—	Saldus novada Saldus, Zirņu, Lutriņu un Jaunlutriņu pagasts, Saldus pilsēta.

2. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Akmenės rajono savivaldybė,

—	Alytaus miesto savivaldybė,

—	Alytaus rajono savivaldybė: Alytaus, Punios seniūnijos,

—	Birštono savivaldybė,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Girdžių, Juodaičių, Raudonės, Seredžiaus,Skirsnemunės, Šimkaičiųir Veliuonos seniūnijos,

—	Joniškio rajono savivaldybė: Gaižaičių, Gataučių, Joniškio, Rudiškių, Skaistgirio, Žagarės seniūnijos,

—	Lazdijų rajono savivaldybė: Lazdijų miesto, Lazdijų, Seirijų, Šeštokų, Šventežerio, Teizių ir Veisiejų seniūnijos,

—	Marijampolės savivaldybė:Degučių, Mokolų, Narto, Marijampolės seniūnijos,

—	Mažeikių rajono savivaldybės: Laižuvos, Mažeikių apylinkės, Mažeikių, Reivyčių, Tirkšlių ir Viekšnių seniūnijos,

—	Prienų rajono savivaldybė: Jiezno ir Stakliškių seniūnijos,

—	Radviliškio rajono savivaldybė: Baisogalos seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 144, Grinkiškio ir Šaukoto seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Kalnųjų seniūnijos ir Girkalnio seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. A1,

—	Šiaulių miesto savivaldybė,

—	Šiaulių rajono savivaldybė,

—	Telšių rajono savivaldybė: Tryškių seniūnija,

3. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Sępopol i część gminy wiejskiej Bartoszyce położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 51 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 57 i na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 57 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 51 do południowej granicy gminy w powiecie bartoszyckim,

gminy Srokowo, Barciany i część gminy Korsze położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy łączącą miejscowości Krelikiejmy i Sątoczno i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Sątoczno, Sajna Wielka biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 590 w miejscowości Glitajny, a następnie na zachód od drogi nr 590 do skrzyżowania z drogą nr 592 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 592 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 590 w powiecie kętrzyńskim,

gmina Budry i część gminy Węgorzewo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowo-wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 650, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 63 do skrzyżowania z drogą biegnącą do miejscowości Przystań i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przystań, Pniewo, Kamionek Wielki, Radzieje, Dłużec w powiecie węgorzewskim,

część gminy Banie Mazurskie położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 w powiecie gołdapskim,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice i Wiśniew w powiecie siedleckim,

w województwie lubelskim:

gminy Białopole, Dubienka, Chełm, Leśniowice, Wierzbica, Sawin, Ruda Huta, Dorohusk, Kamień, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Żmudź i część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Wojsławice do południowej granicy gminy w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

gmina Siennica Różana część gminy Łopiennik Górny położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 i część gminy Krasnystaw położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 17 biegnącą od północno – wschodniej granicy gminy do granicy miasta Krasnystaw w powiecie krasnostawskim,

gminy Hanna, Hańsk, Wola Uhruska, Urszulin, Stary Brus, Wyryki i gmina wiejska Włodawa w powiecie włodawskim,

gminy Cyców, Ludwin, Puchaczów, Milejów i część gminy Spiczyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 829 w powiecie łęczyńskim,

gmina Trawniki w powiecie świdnickim,

gminy Jabłoń, Podedwórze, Dębowa Kłoda, Parczew, Sosnowica, część gminy Siemień położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 815 i część gminy Milanów położona na wschód od drogi nr 813 w powiecie parczewskim,

gminy Sławatycze, Sosnówka, i Wisznice w powiecie bialskim,

gmina Ulan Majorat w powiecie radzyńskim,

gminy Ostrów Lubelski, Serniki i Uścimów w powiecie lubartowskim,

gmina Wojcieszków i część gminy wiejskiej Łuków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od północnej granicy gminy do granicy miasta Łuków, a następnie na północ, zachód, południe i wschód od linii stanowiącej północną, zachodnią, południową i wschodnią granicę miasta Łuków do jej przecięcia się z drogą nr 806 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 806 biegnącą od wschodniej granicy miasta Łuków do wschodniej granicy gminy wiejskiej Łuków w powiecie łukowskim,

gminy Horodło, Uchanie i część gminy wiejskiej Hrubieszów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 844 biegnącą od zachodniej granicy gminy wiejskiej Hrubieszów do granicy miasta Hrubieszów oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od wschodniej granicy miasta Hrubieszów do wschodniej granicy gminy wiejskiej Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

w województwie podkarpackim:

gminy Cieszanów, Lubaczów z miastem Lubaczów i część gminy Oleszyce położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy przez miejscowość Borchów do skrzyżowania z drogą nr 865 w miejscowości Oleszyce, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 865 biegnącą w kierunku północno-wschodnim do skrzyżowania z drogą biegnąca w kierunku północno-zachodnim przez miejscowość Lubomierz - na północ od linii wyznaczonej przez tę drogę do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Uszkowce i Nowy Dzików – na wschód od tej drogi w powiecie lubaczowskim.

4. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—	Zona orașului București,

—	Județul Constanța,

—	Județul Satu Mare,

—	Județul Tulcea,

—	Județul Bacău,

—	Județul Bihor,

—	Județul Brăila,

—	Județul Buzău,

—	Județul Călărași,

—	Județul Dâmbovița,

—	Județul Galați,

—	Județul Giurgiu,

—	Județul Ialomița,

—	Județul Ilfov,

—	Județul Prahova,

—	Județul Sălaj,

—	Județul Vaslui,

—	Județul Vrancea,

—	Județul Teleorman,

—

Partea din județul Maramureș cu următoarele delimitări:

—	Comuna Petrova,

—	Comuna Bistra,

—	Comuna Repedea,

—	Comuna Poienile de sub Munte,

—	Comuna Vișeu e Jos,

—	Comuna Ruscova,

—	Comuna Leordina,

—	Comuna Rozavlea,

—	Comuna Strâmtura,

—	Comuna Bârsana,

—	Comuna Rona de Sus,

—	Comuna Rona de Jos,

—	Comuna Bocoiu Mare,

—	Comuna Sighetu Marmației,

—	Comuna Sarasau,

—	Comuna Câmpulung la Tisa,

—	Comuna Săpânța,

—	Comuna Remeti,

—	Comuna Giulești,

—	Comuna Ocna Șugatag,

—	Comuna Desești,

—	Comuna Budești,

—	Comuna Băiuț,

—	Comuna Cavnic,

—	Comuna Lăpuș,

—	Comuna Dragomirești,

—	Comuna Ieud,

—	Comuna Saliștea de Sus,

—	Comuna Săcel,

—	Comuna Călinești,

—	Comuna Vadu Izei,

—	Comuna Botiza,

—	Comuna Bogdan Vodă,

—	Localitatea Groșii Țibileșului, comuna Suciu de Sus,

—	Localitatea Vișeu de Mijloc, comuna Vișeu de Sus,

—	Localitatea Vișeu de Sus, comuna Vișeu de Sus.

—

Partea din județul Mehedinți cu următoarele comune:

—	Comuna Strehaia,

—	Comuna Greci,

—	Comuna Brejnita Motru,

—	Comuna Butoiești,

—	Comuna Stângăceaua,

—	Comuna Grozesti,

—	Comuna Dumbrava de Jos,

—	Comuna Băcles,

—	Comuna Bălăcița,

—

Partea din județu Arges cu următoarele comune:

—	Comuna Bârla,

—	Comuna Miroși,

—	Comuna Popești,

—	Comuna Ștefan cel Mare,

—	Comuna Slobozia,

—	Comuna Mozăceni,

—	Comuna Negrași,

—	Comuna Izvoru,

—	Comuna Recea,

—	Comuna Căldăraru,

—	Comuna Ungheni,

—	Comuna Hârsești,

—	Comuna Stolnici,

—	Comuna Vulpești,

—	Comuna Rociu,

—	Comuna Lunca Corbului,

—	Comuna Costești,

—	Comuna Mărăsești,

—	Comuna Poiana Lacului,

—	Comuna Vedea,

—	Comuna Uda,

—	Comuna Cuca,

—	Comuna Morărești,

—	Comuna Cotmeanaâ,

—	Comuna Răchițele de Jos,

—	Comuna Drăganu-Olteni,

—	Comuna Băbana,

—	Comuna Bascov,

—	Comuna Moșoaia,

—	Municipiul Pitești,

—	Comuna Albota,

—	Comuna Oarja,

—	Comuna Bradu,

—	Comuna Suseni,

—	Comuna Căteasca,

—	Comuna Rătești,

—	Comuna Teiu,

—	Județul Olt,

—	Județul Dolj.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

—	tutto il territorio della Sardegna.

“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 24

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 28. ledna 2019

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/116 ze dne 15. října 2018 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí	1
		Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským královstvím o kumulaci původu mezi Evropskou unií, Švýcarskou konfederací, Norským královstvím a Tureckou republikou v rámci všeobecného systému preferencí	3
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/117 ze dne 21. ledna 2019 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Společné radě zřízené Dohodou o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé, pokud jde o přijetí jednacího řádu pro předcházení sporům a jejich řešení a kodexu chování pro rozhodce a mediátory	12
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2019/118 ze dne 21. ledna 2019 o postoji, který má být jménem Unie zaujat ve Výboru pro obchod a rozvoj zřízeném podle Dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé, pokud jde o sestavení seznamu rozhodců	23
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/119 ze dne 24. ledna 2019, kterým se mění směrnice Rady 2002/56/ES, pokud jde o datum stanovené v čl. 21 odst. 3, do kterého jsou členské státy zmocněny prodloužit dobu platnosti rozhodnutí o rovnocennosti sadby brambor ze třetích zemí (oznámeno pod číslem C(2019) 247)	26
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/120 ze dne 24. ledna 2019, kterým se mění směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o prodloužení platnosti odchylky týkající se dovozních podmínek pro rozmnožovací materiál ovocných rostlin a ovocné rostliny určené k produkci ovoce ze třetích zemí (oznámeno pod číslem C(2019) 254)	27
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/121 ze dne 24. ledna 2019 o opatření přijatém Německem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES s cílem zakázat uvedení na trh frézy CNC (modely UMC750SS a UMC750) vyráběné společností Haas Automation Europe N.V. (oznámeno pod číslem C(2019) 307) ( 1 )	29
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/122 ze dne 25. ledna 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2019) 722) ( 1 )	31