(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie. Tradiční potravina ze třetí země je novou potravinou definovanou v článku 3 nařízení (EU) 2015/2283.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2015/2283 rozhoduje Komise o povolení a o uvedení tradiční potraviny z třetí země na trh Unie.

(4)

Dne 23. ledna 2018 společnost Obà Food Srl. (dále jen „žadatel“) předložila Komisi oznámení o záměru uvést na trh Unie loupaná zrna Digitaria exilis (Kippist) Stapf (fonio / rosička útlá) jako tradiční potravinu z třetí země ve smyslu článku 14 nařízení (EU) 2015/2283. Žadatel žádá, aby loupaná zrna Digitaria exilis (Kippist) Stapf byla běžnou populací konzumována samotná nebo jako složka potravin.

(5)

Dokumentované údaje, které žadatel předložil, prokazují historii bezpečného používání loupaných zrn Digitaria exilis (Kippist) Stapf v zemích západní Afriky, zvláště v Guineji, Nigérii a Mali.

(6)

V souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 Komise dne 28. února 2018 zaslala platné oznámení členským státům a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(7)

Členské státy nebo úřad v rámci čtyřměsíční lhůty stanovené v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283 nepředložily Komisi žádné řádně odůvodněné námitky týkající se uvedení loupaných zrn Digitaria exilis (Kippist) Stapf na trh v Unii.

(8)

Komise by tedy měla povolit uvedení loupaných zrn Digitaria exilis (Kippist) Stapf na trh v Unii a aktualizovat seznam Unie pro nové potraviny.

(9)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie. Tradiční potravina ze třetí země je novou potravinou definovanou v článku 3 nařízení (EU) 2015/2283.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2015/2283 Komise rozhodne o povolení a o uvedení tradiční potraviny z třetí země na trh Unie. Dne 5. dubna 2018 společnost Sorghum Zrt. (dále jen „žadatel“) předložila Komisi oznámení o záměru uvést na trh Unie sirup ze Sorghum bicolor (L.) Moench (čirok dvoubarevný) jako tradiční potravinu ze třetí země ve smyslu článku 14 nařízení (EU) 2015/2283. Žadatel požaduje, aby byl sirup ze Sorghum bicolor (L.) Moench povolen ke konzumaci jako takový nebo jako potravinová složka pro běžnou populaci.

(4)

Dokumentované údaje, které žadatel předložil, prokazují historii bezpečného používání sirupu ze Sorghum bicolor (L.) Moench ve Spojených státech amerických.

(5)

V souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 Komise dne 30. dubna 2018 zaslala platné oznámení členským státům a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(6)

Členské státy nebo úřad v rámci čtyřměsíční lhůty stanovené v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283 nepředložily Komisi žádné řádně odůvodněné námitky týkající se bezpečnosti uvedení sirupu ze Sorghum bicolor (L.) Moench na trh Unie.

(7)

Komise by tedy měla povolit uvedení sirupu ze Sorghum bicolor (L.) Moench na trh Unie a aktualizovat seznam Unie pro nové potraviny.

(8)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Měla by být stanovena pravidla, která zajistí, aby se posouzení rizik podle čl. 42 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 provádělo v přiměřeném termínu a na základě včasného zpracování technické dokumentace.

(2)

Za účelem provedení posouzení rizik by měla Komisi předkládat žádost pouze státní organizace ochrany rostlin třetí země ve smyslu Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin. Je to potřeba proto, aby se zajistilo, že veškeré prvky nezbytné pro posouzení rizik souvisejících s rostlinami, rostlinnými produkty nebo jinými předměty, jež mají být dovezeny na území Unie, certifikuje odpovědný veřejný orgán třetí země. To by bylo nezbytné z hlediska důvěryhodnosti a odůvodněnosti posouzení rizik, na jehož základě se přijímají opatření podle čl. 42 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031. Zmíněná opatření by se měla použít, aniž by bylo dotčeno právo Komise předložit Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) žádost o vydání vědeckých stanovisek podle článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2) a poskytnutí vědecké nebo technické pomoci podle článku 31 uvedeného nařízení.

(3)

Technická dokumentace by měla obsahovat údaje o komoditách, které mají být dovezeny na území Unie, a rovněž údaje o identifikaci škodlivých organismů potenciálně souvisejících s komoditou ve vyvážející zemi, údaje o státních fytosanitárních opatřeních ke zmírnění rizik, prohlídkách, ošetření a zpracování komodity a kontaktní údaje fyzické osoby, která odpovídá za styky s Komisí a EFSA. Tyto údaje jsou nezbytné pro provedení posouzení rizik u komodit a pro identifikaci druhů škodlivých organismů, u kterých lze požadovat zavedení fytosanitárních opatření ke zmírnění rizik.

(4)

Aby měl úřad EFSA k dispozici veškeré nezbytné podklady pro provedení posouzení rizik, měla by technická dokumentace obsahovat informace uvedené v dokumentu EFSA s názvem „Information required for dossiers to support demands for import of high risk plants, plant products and other objects as foreseen in Article 42 of Regulation (EU) 2016/2031“ (3).

(5)

Je vhodné, aby Komise po obdržení technické dokumentace posoudila, zda tato dokumentace obsahuje požadované informace; v případě potřeby může požádat o doplňující informace nebo objasnění a zaručit tak, že žádost bude obsahovat veškeré požadované a náležité podklady pro posouzení rizik.

(6)

Za účelem zajištění transparentního, účinného a včasného posouzení rizik by měla být stanovena pravidla pro postup posouzení rizik, které provádí EFSA, pro komunikaci EFSA s žadatelem a pro zveřejnění příslušného posouzení rizik.

(7)

Aby zveřejnění určitých informací nepoškodilo konkurenční postavení některých třetích stran, měla by být odpovídajícím způsobem použita ustanovení nařízení (ES) č. 178/2002 týkající se důvěrnosti.

(8)

Z důvodů právní jistoty by se toto nařízení mělo použít od téhož dne jako nařízení (EU) 2016/2031.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 42 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 musí Komise na základě předběžného posouzení přijmout prováděcí akty, v nichž se předběžně stanoví seznam vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů, které představují pro území Unie nepřijatelné riziko z hlediska možnosti zavlečení škodlivých organismů.

(2)

Od přijetí nařízení (EU) 2016/2031 bylo provedeno několik předběžných posouzení s cílem zjistit, zda určité rostliny a rostlinné produkty pocházející ze třetích zemí představují pro území Unie nepřijatelné riziko z hlediska možnosti zavlečení škodlivých organismů. Z uvedených posouzení vyplynulo, že vzhledem k tomu, že určité rostliny a rostlinné produkty splňují jedno nebo více kritérií stanovených v příloze III uvedeného nařízení, mohou být považovány za „vysoce rizikové rostliny“ nebo „vysoce rizikové rostlinné produkty“ ve smyslu článku 42 uvedeného nařízení. Z těchto předběžných posouzení rizika rovněž vyplynulo, že osivo a materiál in vitro uvedených „vysoce rizikových rostlin“ by neměly spadat do působnosti tohoto nařízení, neboť představují přijatelné riziko z hlediska možnosti zavlečení škodlivých organismů. Kromě toho přirozeně nebo uměle zakrslé dřeviny k pěstování by rovněž neměly spadat do působnosti tohoto nařízení, neboť na jejich dovoz se vztahují zvláštní požadavky směrnice Rady 2000/29/ES (2), které riziko zavlečení škodlivých organismů snižují na přijatelnou úroveň, a rovněž proto, že se na ně budou ode dne 14. prosince 2019 vztahovat zvláštní požadavky článku 41 nařízení (EU) 2016/2031.

(3)

Rostliny k pěstování, kromě osiva, materiálu in vitro a přirozeně nebo uměle zakrslých dřevin k pěstování, Acacia Mill., Acer L., Albizia Durazz., Alnus Mill., Annona L., Bauhinia L., Berberis L., Betula L., Caesalpinia L., Cassia L., Castanea Mill., Cornus L., Corylus L., Crataegus L., Diospyros L., Fagus L., Ficus carica L., Fraxinus L., Hamamelis L., Jasminum L., Juglans L., Ligustrum L., Lonicera L., Malus Mill., Nerium L., Persea Mill., Populus L., Prunus L., Quercus L., Robinia L., Salix L., Sorbus L., Taxus L., Tilia L., Ulmus L. a rostliny Ullucus tuberosus Loz. jsou hostiteli běžně se vyskytujících škodlivých organismů, o nichž je známo, že mají významný dopad na druhy rostlin, které mají pro Unii zásadní hospodářský, sociální nebo environmentální význam. O uvedených rostlinách je rovněž známo, že na nich běžně přežívají škodlivé organismy bez známek napadení nebo s obdobím latence těchto známek. To snižuje možnost zjistit výskyt takových škodlivých organismů při prohlídkách, které se provádějí při dovozu uvedených rostlin na území Unie. Uvedené rostliny k pěstování jsou navíc zpravidla do Unie dovezeny ve formě křoviny nebo dřeviny a obvykle se v této formě v Unii vyskytují. Z toho důvodu se stávající opatření, která regulují dovoz rostlin k pěstování uvedených v příloze I tohoto nařízení a rostlin Ullucus tuberosus Loz. pocházejících ze třetích zemí, nepovažují za dostatečná pro zabránění vstupu škodlivých organismů. Proto by rostliny k pěstování uvedené v příloze I a rostliny Ullucus tuberosus Loz. měly být uvedeny na seznamu vysoce rizikových rostlin ve smyslu čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 a jejich dovoz na území Unie by měl být dočasně zakázán.

(4)

O plodech Momordica L. je známo, že jsou hostiteli škodlivého organismu Thrips palmi Karny a prostředkem jeho zavlékání a trvalého usídlení; o uvedeném škodlivém organismu je známo, že má potenciální významný dopad na druhy rostlin, které mají pro území Unie zásadní hospodářský, sociální nebo environmentální význam. Tento škodlivý organismus se však nevyskytuje ve všech třetích zemích ani ve všech oblastech určité třetí země, v níž byl jeho výskyt zjištěn. Některé třetí země rovněž s ohledem na uvedený škodlivý organismus zavedly účinná opatření ke zmírnění rizika. Z tohoto důvodu jsou plody Momordica L. pocházející ze třetích zemí nebo částí třetích zemí, v nichž se uvedený škodlivý organismus vyskytuje a v nichž nejsou zavedena účinná opatření ke zmírnění rizika s ohledem na tento škodlivý organismus, považovány za vysoce rizikové rostliny ve smyslu čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, a proto by měl být dovoz těchto rostlin do Unie dočasně zakázán.

(5)

O dřevu Ulmus L. je známo, že je hostitelem škodlivého organismu Saperda tridentata Olivier a prostředkem jeho zavlékání a trvalého usídlení. O tomto škodlivém organismu je známo, že má významný dopad na druhy rostlin, které mají pro území Unie zásadní hospodářský, sociální nebo environmentální význam. Tento škodlivý organismus se však nevyskytuje ve všech třetích zemích ani v určitých oblastech třetí země, v níž byl jeho výskyt zjištěn. Z tohoto důvodu je dřevo Ulmus L. pocházející ze třetích zemí nebo oblastí třetích zemí, v nichž se vyskytuje Saperda tridentata Olivier, považováno za vysoce rizikový rostlinný produkt ve smyslu čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031. Proto by měl být dovoz tohoto dřeva do Unie dočasně zakázán.

(6)

Rostliny a rostlinné produkty uvedené v 3., 4. a 5. bodě odůvodnění nejsou uvedeny na seznamu podle článku 40 nařízení (EU) 2016/2031, nebo jsou uvedeny pouze s ohledem na určité třetí země. Podle příslušných předběžných posouzení se na ně navíc nedostatečně vztahují požadavky článku 41 uvedeného nařízení, pokud jde o všechny třetí země, a nevztahují se na ně dočasná opatření stanovená v článku 49 zmíněného nařízení.

(7)

Rostliny a rostlinné produkty uvedené v 3., 4. a 5. bodě odůvodnění dosud nepodléhají kompletnímu posouzení rizika, kterého je zapotřebí, aby se zjistilo, zda tyto rostliny představují nepřijatelně vysokou míru rizika z důvodu pravděpodobnosti, že jsou hostiteli karanténního škodlivého organismu pro Unii, nebo zda je možné toto riziko snížit na přijatelnou úroveň. Pokud se zjistí, že existuje poptávka po dovozu takových rostlin a rostlinných produktů, provede se u nich posouzení rizik v souladu s prováděcím aktem, který se přijme podle čl. 42 odst. 6 nařízení (EU) 2016/2031.

(8)

Podle článku 73 nařízení (EU) 2016/2031 má Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit, že za účelem dovozu na území Unie se pro jiné rostliny, než jsou rostliny zařazené do seznamu podle čl. 72 odst. 1, vyžaduje rostlinolékařské osvědčení.

(9)

Tyto prováděcí akty však mají stanovit, že rostlinolékařské osvědčení se nevyžaduje pro ty rostliny, u nichž posouzení vycházející z důkazů o rizicích z hlediska možnosti zavlečení škodlivých organismů a ze zkušeností s obchodem prokáže, že toto osvědčení není zapotřebí.

(10)

Od přijetí uvedeného nařízení byla provedena různá posouzení týkající se rizika zavlečení škodlivých organismů a zkušeností s obchodem u několika rostlin jiných než rostliny k pěstování pocházejících ze třetích zemí.

(11)

Podle uvedených posouzení plody Ananas comosus (L.) Merrill, Cocos nucifera L., Durio zibethinus Murray, Musa L. a Phoenix dactylifera L. nejsou hostiteli karanténních škodlivých organismů pro Unii, škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření přijatá podle článku 30 nařízení (EU) 2016/2031, ani běžně se vyskytujících škodlivých organismů, které mohou mít dopad na druhy rostlin pěstované v Unii. Kromě toho s dovozem těchto plodů z jedné nebo více třetích zemí nebyla spojena ohniska výskytu škodlivých organismů. Uvedené plody rovněž nebyly během dovozu na území Unie opakovaně zachyceny z důvodu zjištění výskytu karanténních škodlivých organismů pro Unii nebo škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření přijatá podle článku 30 uvedeného nařízení.

(12)

Vzhledem k tomu, že uvedené plody splňují všechna kritéria uvedená v příloze VI nařízení (EU) 2016/2031, nemělo by být pro jejich dovoz na území Unie vyžadováno rostlinolékařské osvědčení.

(13)

Oba seznamy, které mají být stanoveny podle čl. 42 odst. 3 a článku 73 nařízení (EU) 2016/2031, se týkají pravidel dovozu vycházejících z obdobných kritérií pro posouzení rizik, jako jsou kritéria uvedená v příloze III a VI uvedeného nařízení. Tato kritéria se zaměřují na rizika, která představují příslušné rostliny a rostlinné produkty, a nikoli na rizika konkrétních škodlivých organismů. Byla vypracována podle metodiky pro společné posuzování rizik a budou podle stejné metodiky aktualizována na základě dostupných technických a vědeckých důkazů. Je proto vhodné začlenit uvedená kritéria do jediného nařízení.

(14)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/2031 je použitelné ode dne 14. prosince 2019, a aby se zajistilo jednotné uplatňování všech pravidel týkajících se dovozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do Unie, mělo by se toto nařízení použít od stejného dne.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 22. června 2018 Rada podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodla, že v Rumunsku bylo zjištěno závažné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle ve výši – 1 % HDP.

(2)

Vzhledem ke zjištěnému závažnému odchýlení Rada dne 22. června 2018 vydala pro Rumunsko doporučení (2), aby přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí (3) nepřekročila v roce 2018 hodnotu 3,3 % a v roce 2019 hodnotu 5,1 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP. Dále Rumunsku doporučila, aby ke snížení schodku využilo všech neočekávaných zisků, zatímco by opatření k rozpočtové konsolidaci měla zajistit trvalé a prorůstově orientované zlepšování strukturálního salda veřejných financí. Rada stanovila Rumunsku lhůtu do 15. října 2018, aby jí podalo zprávu o opatřeních, která v reakci na uvedené doporučení přijalo.

(3)

Komise ve dnech 27. a 28. září 2018 uskutečnila v Rumunsku posílenou kontrolní misi za účelem dohledu na místě podle čl. –11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97. Komise svá předběžná zjištění předala rumunským orgánům k připomínkám a dne 21. listopadu 2018 o nich podala zprávu Radě. Tato zjištění byla následně zveřejněna. Komise ve své zprávě konstatuje, že rumunské orgány zachovávají cílovou hodnotu celkového schodku vládního sektoru na rok 2018 těsně pod 3 % HDP, a proto se doporučením Rady ze dne 22. června 2018 nehodlají řídit. Vláda v roce 2019 plánuje snížit celkový schodek státního rozpočtu na 2,38 % HDP, avšak tato opatření zatím nebyla dále upřesněna.

(4)

Dne 16. října 2018 předložily rumunské orgány zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady ze dne 22. června 2018 (4). Ve zprávě znovu potvrdily, že jejich cílem pro rok 2018 je i nadále celkový schodek státního rozpočtu ve výši 2,96 % HDP. V roce 2019 budou orgány usilovat o cílový schodek ve výši 2,38 % HDP. Ve zprávě se nezmiňují nová opatření pro rok 2018. V roce 2019 zpráva spoléhá na omezení výdajů na náhrady zaměstnancům a na zboží a služby, aniž by však tento záměr podepřela dostatečně podrobnými a již přijatými, nebo alespoň věrohodně oznámenými opatřeními. Na straně příjmů zpráva zmiňuje prodloužení již existujících opatření a některé kroky ke zvýšení daňové morálky. Celkově je fiskální dopad oznámených opatření nižší, než Rada ve svém doporučení ze dne 22. června 2018 požadovala.

(5)

Na základě prognózy Komise z podzimu 2018 má dosáhnout růst čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí v roce 2018 výše 11,3 %, což značně překračuje výdajové kritérium 3,3 %. Strukturální saldo by mělo v roce 2018 zůstat víceméně stabilní ve výši 3,3 % HDP. Oba pilíře proto poukazují na riziko odchylky od doporučené korekce. Výdajové kritérium ukazuje na odchylku ve výši 2,3 % HDP. Strukturální saldo tento výklad potvrzuje, přičemž naznačuje menší odchýlení o 0,8 % HDP. Strukturální saldo je pozitivně ovlivněno výrazně vyšším deflátorem HDP a vyšším bodovým odhadem potenciálního růstu HDP ve srovnání se střednědobým průměrem, z něhož vychází výdajové kritérium. Tento vliv je částečně kompenzován dopadem zvýšení veřejných investic, jež je ve výdajovém kritériu vyrovnáno. Celkové posouzení proto potvrzuje rozsáhlé odchýlení od korekce doporučené Radou.

(6)

V roce 2019 se na základě prognózy Komise z podzimu 2018 očekává růst výdajů sektoru vládních institucí očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů a jednorázových příjmů na 7,5 %, což je výrazně více než výdajové kritérium ve výši 5,1 % (odchylka o 0,7 % HDP od doporučené korekce). Strukturální saldo by se mělo snížit o 0,1 % HDP, což znamená schodek ve výši 3,4 % (odchylka o 0,9 % HDP). Jelikož oba pilíře ukazují na odchylku od požadované korekce v obdobném rozpětí v roce 2019, potvrzuje celkové posouzení odchylku od korekce doporučené Radou.

(7)

Komise navíc ve své prognóze z podzimu 2018 předpokládá schodek veřejných financí ve výši 3,3 % v roce 2018 a 3,4 % v roce 2019, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou.

(8)

Výše uvedené skutečnosti vedou k závěru, že reakce Rumunska na doporučení Rady ze dne 22. června 2018 je nedostatečná. Fiskální úsilí nezajišťuje, že nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí nepřesáhne 3,3 % v roce 2018 a 5,1 % v roce 2019, což by odpovídalo roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP za každý rok,

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 549/2004 mají členské státy přijmout vnitrostátní plány nebo plány funkčních bloků vzdušného prostoru, včetně závazných cílů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, zajišťující soulad s výkonnostními cíli na úrovni celé Unie. V nařízení (ES) č. 549/2004 se rovněž stanoví, že Komise posoudí soulad těchto cílů na základě kritérií hodnocení zmiňovaných v čl. 11 odst. 6 písm. d) uvedeného nařízení. Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 390/2013 byla v této souvislosti stanovena prováděcí pravidla.

(2)

Po posouzení plánů výkonnosti přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/348 (3), ve kterém bylo mimo jiné konstatováno, že místní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů Portugalska a Rumunska, které jsou obsaženy v plánech výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru South-West FAB a Danube FAB, jsou v souladu s výkonnostními cíli celé Unie na druhé referenční období (2015–2019).

(3)

Komise následně přijala prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1782 (4), kterým se povoluje revize cílů v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů na roky 2018 a 2019 letových navigačních služeb Portugalska a Rumunska v souladu s čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013.

(4)

Portugalsko a Rumunsko na tomto základě své cíle revidovaly a odpovídajícím způsobem pozměnily své plány výkonnosti.

(5)

Dokumentace předložená Rumunskem a Portugalskem byla posouzena orgánem pro kontrolu výkonnosti, který je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013. Zpráva orgánu pro kontrolu výkonnosti týkající se posouzení revidovaných cílů Portugalska byla předložena Komisi dne 20. září 2018 a aktualizována dne 12. října 2018.

(6)

Zpráva orgánu pro kontrolu výkonnosti týkající se posouzení revidovaných cílů Rumunska byla předložena Komisi dne 16. října 2018.

(7)

Komise tyto pozměněné plány, a zejména pak revidované cíle, posoudila v souladu s článkem 14 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013, přičemž zohlednila předloženou dokumentaci a zprávy orgánu pro kontrolu výkonnosti. Soulad cílů v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů, vyjádřených ve stanovených jednotkových nákladech na traťové navigační služby a terminálové služby, s cíli celé Unie byl posouzen v souladu se zásadami stanovenými v bodě 5 ve spojení s bodem 1 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013. Komise zohlednila zejména trend stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období ve vztahu k cílenému snížení v průměru o 3,3 % ročně a během prvního i druhého referenčního období dohromady (2012–2019) ve vztahu k cílenému snížení v průměru o 1,7 % ročně. Porovnala rovněž výši stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby s výší těchto nákladů v členských státech, kde existuje podobné provozní a ekonomické prostředí.

(8)

Pokud jde o Portugalsko, z posouzení vyplynulo, že revidované cíle se zakládají na plánovaném snížení stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období v průměru o 2 % ročně. Tento cíl je méně ambiciózní než cíl, který je za účelem snížení průměrných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro téže období vytyčen na úrovni celé Unie. Revidovaný cíl Portugalska pro rok 2019 však vychází z plánovaných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby, které jsou výrazně nižší (o 30 %) než průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby u členských států, kde existuje podobné provozní a ekonomické prostředí jako v Portugalsku. Během prvního a druhého referenčního období dohromady se plánované stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby mají snižovat podstatně vyšším tempem (o 4 %) než v celé Unii. Komise se proto domnívá, že revidované cíle Portugalska pro roky 2018 a 2019 jsou v souladu s cíli, které jsou v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů vytyčeny na druhé referenční období na úrovni celé Unie.

(9)

Pokud jde o Rumunsko, z posouzení vyplynulo, že revidované cíle se zakládají na plánovaném snížení stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby během druhého referenčního období v průměru o 3,2 % ročně. Tento cíl je jen o něco méně ambiciózní než cíl, který je za účelem snížení průměrných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro téže období vytyčen na úrovni celé Unie. Revidovaný cíl Rumunska pro rok 2019 vychází z plánovaných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby, které jsou nižší (o 1,5 %) než průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby u členských států, kde existuje podobné provozní a ekonomické prostředí jako v Rumunsku. Během prvního a druhého referenčního období dohromady se plánované stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby mají snižovat stejným tempem (o 1,7 %) jako v celé Unii. Komise se proto domnívá, že revidované cíle Rumunska pro roky 2018 a 2019 jsou v souladu s cíli, které jsou v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů vytyčeny na druhé referenční období na úrovni celé Unie.

(10)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/348 by proto mělo být změněno, aby byly zohledněny revidované cíle Portugalska a Rumunska,

(1)

Nařízením (EU) 2016/796 se Agentuře Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“) uděluje pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí v oblasti vydávání povolení vozidel, osvědčení o bezpečnosti a zajištění harmonizovaného provádění traťového systému v rámci evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Rovněž se jím zřizují odvolací senáty, ke kterým může být proti takovým jednotlivým rozhodnutím agentury podáno odvolání.

(2)

Dne 25. května 2018 zveřejnila Komise na internetových stránkách Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu výzvu k vyjádření zájmu s lhůtou pro předložení žádostí stanovenou na 30. června 2018. Komise obdržela žádosti od 46 zájemců.

(3)

Komise uvedené žádosti posoudila podle kritérií stanovených ve výzvě k vyjádření zájmu. Ta zahrnovala kritéria způsobilosti, kritéria týkající se technické a odborné způsobilosti, požadavky na znalosti a kritéria pro obory, na které se vztahují rozhodnutí agentury, konkrétně vydávání povolení vozidel, jednotná osvědčení o bezpečnosti a ERTMS. Aby se zabránilo případným střetům zájmů, byli z výběrového řízení vyloučeni zájemci, kteří v předchozích dvou letech pracovali v agentuře. Na základě posouzení žádostí bylo vybráno a na seznam kvalifikovaných odborníků do odvolacích senátů zařazeno 40 zájemců,

(1)

V souladu s nařízením (EU) č. 517/2014 podléhá uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh Unie ze strany výrobců či dovozců v množství 100 či více tun ekvivalentu CO2 ročně množstevním limitům, jejichž účelem je zajistit postupné snižování těchto uhlovodíků.

(2)

Podle článku 16 nařízení (EU) č. 517/2014 se množstevní limity – kvóty – vypočítají na základě ročního průměru množství částečně fluorovaných uhlovodíků, jež výrobci nebo dovozci oznámili podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 jako zákonně uvedená na trh od 1. ledna 2015, avšak s výjimkou množství částečně fluorovaných uhlovodíků pro použití uvedená v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) č. 517/2014 během téhož období, a to na základě dostupných údajů, v souladu s přílohou V uvedeného nařízení.

(3)

V souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) č. 517/2014 se kvóty přidělují výrobcům nebo dovozcům uvedeným v příloze prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1984 (2), kteří jsou usazeni v Unii, nebo dovozcům ze třetích zemí, kteří zmocnili výhradního zástupce usazeného v Unii, uvedeným v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1984.

(4)

S ohledem na oznámení Spojeného království podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii a s cílem zajistit, aby referenční hodnoty a kvóty pro výrobce a dovozce usazené ve Spojeném království zohledňovaly legální uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh v Unii s 27 členskými státy po vystoupení Spojeného království z Unie, by se referenční hodnoty pro tyto podniky na rok 2019 pro období následující po vystoupení dne 30. března 2019 měly přepočítat.

(5)

Pro období od 1. ledna do 29. března 2019 by měly být i nadále platné a použitelné referenční hodnoty stanovené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/1984. V případě stanovení kvót pro výrobce a dovozce usazené ve Spojeném království budou referenční hodnoty na období do 29. března včetně a na následující období váženy počtem dní, kdy bude Spojené království v roce 2019 členským státem Unie.

(6)

Pro podniky se sídlem ve Spojeném království jsou nově přepočítané referenční hodnoty stanovené v tomto rozhodnutí založeny na doplňujících ověřených údajích, které tyto podniky předložily Komisi a jež doplňují zprávy již podané podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014, a to pomocí rozlišení mezi částečně fluorovanými uhlovodíky uvedenými na trh ve Spojeném království a v Unii s 27 členskými státy. U podniků, které doplňující údaje dosud nepředložily, je třeba předpokládat, že všechny částečně fluorované uhlovodíky byly uvedeny na trh ve Spojeném království a není třeba stanovit žádnou referenční hodnotu.

(7)

Přepočítané referenční hodnoty jsou stanoveny pro případ, že právo Unie přestane pro Spojené království a na jeho území dne 30. března 2019 platit.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 24 nařízení (EU) č. 517/2014,