ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 320

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
17. prosince 2018


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1990 ze dne 11. prosince 2018, kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Rady (EU) 2016/1104 provádějícím posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1991 ze dne 13. prosince 2018, kterým se povoluje uvedení plodů Lonicera caerulea L. na trh jako tradiční potraviny ze třetí země podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 ( 1 )

22

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1992 ze dne 14. prosince 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1191/2014, pokud jde o oznamování údajů uvedených v článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 v souvislosti s částečně fluorovanými uhlovodíky uváděnými na trh ve Spojeném království a v Unii s 27 členskými státy

25

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993 ze dne 11. prosince 2018 o opatřeních pro integrovanou politickou reakci EU na krize

28

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1994 ze dne 11. prosince 2018, kterým se Chorvatsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

35

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1995 ze dne 13. prosince 2018, kterým se schvaluje plán eradikace afrického moru prasat u volně žijících prasat v některých oblastech Rumunska (oznámeno pod číslem C(2018) 8448)  ( 1 )

38

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2018/1996 ze dne 14. prosince 2018, kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých jejich práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely šetření týkajících se ochrany obchodu a obchodní politiky

40

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 99 – Jednotná ustanovení pro schvalování výbojkových zdrojů světla k užívání ve schválených světlometech motorových vozidel [2018/1997]

45

 

*

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 128 – Jednotná ustanovení pro schvalování zdrojů světla využívajících světelných diod (LED) určených k použití ve schválených celcích svítilen/světlometů motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [2018/1998]

63

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1990

ze dne 11. prosince 2018,

kterým se stanoví formuláře uvedené v nařízení Rady (EU) 2016/1104 provádějícím posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2016/1104 provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství (1), a zejména na čl. 45 odst. 3 písm. b), čl. 58 odst. 1, čl. 59 odst. 2 a čl. 60 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro rozhodné právo, příslušnost a výkon rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem řádného používání nařízení (EU) 2016/1104 by se mělo stanovit několik formulářů.

(2)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/954 (2), kterým se povoluje posílená spolupráce ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, provádí nařízení (EU) 2016/1104 posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů mezi Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Německem, Řeckem, Španělskem, Francií, Chorvatskem, Itálií, Kyprem, Lucemburskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Portugalskem, Slovinskem, Finskem a Švédskem. Proto se pouze tyto členské státy účastní přijímání tohoto nařízení,

(3)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rozhodné právo, příslušnost a výkon rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Formulář, který se má použít pro potvrzení uvedené v čl. 45 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2016/1104, je stanoven v příloze I.

2.   Formulář, který se má použít pro potvrzení týkající se veřejné listiny uvedené v čl. 58 odst. 1 a čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1104, je stanoven v příloze II.

3.   Formulář, který se má použít pro potvrzení týkající se soudního smíru uvedené v čl. 60 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2016/1104, je stanoven v příloze III.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 11. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 183, 8.7.2016, s. 30.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/954 ze dne 9. června 2016, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů mezinárodních párů, zahrnujících jak majetkové poměry v manželství, tak majetkové důsledky registrovaného partnerství (Úř. věst. L 159, 16.6.2016, s. 16).


PŘÍLOHA I

Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu

PŘÍLOHA II

Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu

PŘÍLOHA III

Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu Image Text obrazu

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/22


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1991

ze dne 13. prosince 2018,

kterým se povoluje uvedení plodů Lonicera caerulea L. na trh jako tradiční potraviny ze třetí země podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/2470

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (1), a zejména na čl. 15 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie. Tradiční potraviny ze třetí země jsou novou potravinou definovanou v článku 3 nařízení (EU) 2015/2283.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2015/2283 rozhoduje Komise o povolení a o uvedení tradiční potraviny z třetí země na trh Unie.

(4)

Dne 26. ledna 2018 společnost Soloberry Ltd. (dále jen „žadatel“) předložila Komisi oznámení o záměru uvést na trh Unie plody Lonicera caerulea L. (zimolez modrý) jako tradiční potravinu z třetí země ve smyslu článku 14 nařízení (EU) 2015/2283. Žadatel žádá, aby plody Lonicera caerulea L. mohly být konzumovány samotné (čerstvé nebo zmrazené) běžnou populací.

(5)

Dokumentované údaje, které žadatel předložil, prokazují historii bezpečného používání plodů Lonicera caerulea L. v Japonsku.

(6)

V souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 Komise dne 28. února 2018 zaslala platné oznámení členským státům a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(7)

Členské státy nebo úřad v rámci čtyřměsíční lhůty stanovené v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283 nepředložily Komisi žádné řádně odůvodněné námitky týkající se uvedení plodů Lonicera caerulea L. na trh v Unii.

(8)

Komise by tedy měla povolit uvedení plodů Lonicera caerulea L. na trh v Unii a aktualizovat seznam Unie pro nové potraviny.

(9)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Plody Lonicera caerulea L. uvedené v příloze tohoto nařízení se zařazují na seznam Unie pro povolené nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470.

2.   Zápis do seznamu Unie zmíněný v odstavci 1 zahrnuje podmínky použití a požadavky na označování, které jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (Úř. věst. L 351, 30.12.2017, s. 72).


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění takto:

1)

Do tabulky 1 (Povolené nové potraviny) se v abecedním pořadí vkládá nová položka, která zní:

Povolená nová potravina

Podmínky, za nichž smí být nová potravina používána

Doplňkové zvláštní požadavky na označování

Další požadavky

„Plody Lonicera caerulea L. (zimolez modrý)

(Tradiční potravina ze třetí země)

Neuvedeno

V označení potravin obsahujících tuto novou potravinu se použije název „plody zimolezu modrého (Lonicera caerulea)“.“

 

2)

Do tabulky 2 (Specifikace) se v abecedním pořadí vkládá nová položka, která zní:

Povolená nová potravina

Specifikace

„Plody Lonicera caerulea L. (zimolez modrý)

(Tradiční potravina ze třetí země)

Popis/definice:

Tradiční potravinou jsou čerstvé a zmrazené plody Lonicera caerulea var. edulis.

Lonicera caerulea L. je listnatý keř patřící do čeledi Caprifoliaceae.

Typické nutriční složky plodů zimolezu modrého (uvedeno pro čerstvé plody):

Sacharidy: 12,8 %

Vláknina: 2,1 %

Tuky: 0,6 %

Bílkoviny: 0,7 %

Popel: 0,4 %

Voda: 85,5 %“


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1992

ze dne 14. prosince 2018,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1191/2014, pokud jde o oznamování údajů uvedených v článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 v souvislosti s částečně fluorovanými uhlovodíky uváděnými na trh ve Spojeném království a v Unii s 27 členskými státy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (1), a zejména na čl. 19 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1191/2014 (2) stanoví formát a způsoby předkládání zpráv uvedených v článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014.

(2)

Nařízení (EU) č. 517/2014 stanoví, že uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků výrobci nebo dovozci na trh Unie podléhá roční kvótě s cílem dosáhnout jejich postupného snižování. Tyto kvóty pro výrobce a dovozce se vypočítají na základě referenčních hodnot stanovených Komisí podle ročního průměru množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které výrobci nebo dovozci oznámili podle článku 19 nařízení (EU) č. 517/2014 od 1. ledna 2015 v souladu s přílohou V uvedeného nařízení.

(3)

Vzhledem k tomu, že Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie, přestanou se Smlouvy v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii na Spojené království vztahovat ode dne vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení, pokud Evropská rada po dohodě se Spojeným královstvím nerozhodne o prodloužení této lhůty. Aniž jsou dotčena jakákoli ustanovení dohody o vystoupení, použije se nařízení (EU) č. 517/2014 proto pouze do doby, než Spojené království přestane být členským státem.

(4)

S ohledem na oznámení Spojeného království podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii je důležité zajistit, aby byly k dispozici přesné údaje o uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků v Unii na trh po vystoupení Spojeného království za účelem přepočítání referenčních hodnot podle čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 517/2014, které má být provedeno v roce 2020.

(5)

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 1191/2014 by proto měla být změněna, aby mohla být oddělena množství částečně fluorovaných uhlovodíků, které jsou uváděny na trh ve Spojeném království a v Unii s 27 členskými státy.

(6)

Oddělení údajů pro účely oznamování údajů týkajících se částečně fluorovaných uhlovodíků uváděných na trh, pokud jde o Spojené království a Unii s 27 členskými státy, je však zapotřebí pouze v okamžiku, kdy se právo Unie přestane na Spojené království a na jeho území vztahovat. Změna prováděcího nařízení (EU) č. 1191/2014 se proto vyžaduje pouze pro oznamování údajů za kalendářní rok 2018 a až do roku (včetně), kdy Spojené království opustí Unii a právo Unie se přestane na Spojené království a na jeho území vztahovat.

(7)

Za účelem oddělení oznamovací povinnosti, která má platit pro oznamování údajů za kalendářní rok 2018, kdy údaje musí být předloženy do 31. března 2019, by změna povinnosti měla vstoupit v platnost a být použitelná před tímto dnem. Pro všechny následující roky by datem pro předložení údajů pro účely oznamování měl být 31. březen.

(8)

Množství částečně fluorovaných uhlovodíků, která je třeba oznamovat v souladu s přílohou tohoto prováděcího aktu jako uvedená na trh ve Spojeném království, by se měla vztahovat na množství poprvé uvedená na trh Spojeného království.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 517/2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 1191/2014 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1191/2014 ze dne 30. října 2014, kterým se stanoví formát a způsoby předkládání zpráv uvedených v článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech (Úř. věst. L 318, 5.11.2014, s. 5).


PŘÍLOHA

V příloze prováděcího nařízení (EU) č. 1191/2014 se doplňuje nový oddíl 13a, který zní:

Oddíl 13a: Oddíl vyplní výrobci a dovozci plynů – čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 517/2014 a příloha VII nařízení (EU) č. 517/2014, bod 1 písm. a) až písm. d), bod 2 písm. a), b) a d) a bod 3 písm. a) a b).

Poprvé se použije pro podání zprávy o činnostech prováděných v roce 2018 (nejpozději do 31. března 2019) a do roku (včetně), ve kterém pro Spojené království a na jeho území přestane platit právo Unie.

Množství se oznamují v metrických tunách s přesností na tři desetinná místa, a to u každého jednotlivého plynu uvedeného na seznamu v oddíle 1 přílohy I nařízení (EU) č. 517/2014 nebo u směsí obsahujících alespoň jeden z těchto plynů nebo u každého plynu či směsi obsažené v předem smíšených polyolech.

 

AUTOMATICKÝ VÝPOČET MNOŽSTVÍ

POZNÁMKY

13aA

Množství částečně fluorovaných uhlovodíků fyzicky uvedených na trh, s výjimkou použití v rámci výjimek

13aA = 4M – součet výjimek použití v oddílu 5 (5 A – 5F)

 

OZNAMOVANÉ ÚDAJE

13aB

Z toho: množství poprvé uvedené na trh Spojeného království

Množství uvedená na trh ve Spojeném království, která však byla následně dodána do Unie (bez Spojeného království) ve velkém objemu, se nezahrnují.

Množství dodaná na trh Spojeného království ve velkém objemu, která byla předtím uvedena na trh Unie (bez Spojeného království), se zahrnují.

 

AUTOMATICKÝ VÝPOČET MNOŽSTVÍ

13aC

Z toho: množství uvedená na trh Unie, kromě Spojeného království

13aC = 13aA – 13aB“


ROZHODNUTÍ

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/28


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/1993

ze dne 11. prosince 2018

o opatřeních pro integrovanou politickou reakci EU na krize

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/415/EU ze dne 24. června 2014 o způsobu provádění doložky solidarity Unií (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Toto rozhodnutí se týká přizpůsobení opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize (dále „opatření IPRK“), která Rada schválila dne 25. června 2013 a na něž odkazuje čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2014/415/EU. Opatření IPRK by na politické úrovni měla umožnit včasnou koordinaci a odezvu na krize, které mají rozsáhlý dopad nebo politický význam, ať už mají původ v Unii, či mimo ni.

(2)

Opatřeními IPRK by měla být podpořena opatření pro provádění doložky solidarity. Jak uvádí rozhodnutí 2014/415/EU, opatření IPRK mohou být použita před použitím doložky solidarity a po postupném ukončení opatření odezvy. Opatření IPRK by měla být koncipována takovým způsobem, aby byla adekvátní jak v souvislosti s použitím doložky solidarity, tak i nezávisle na něm.

(3)

Opatření pro odezvu na úrovni Unie by měla zlepšovat účinnost prostřednictvím posílené koordinace, na základě stávajících nástrojů a se zohledněním pravomocí orgánů, jakož i pravomocí a působnosti členských států.

(4)

Opatření IPRK by měla být svěřena Radě jakožto orgánu vykonávajícímu funkce vymezování politik a koordinace v souladu s článkem 16 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), neboť se tato opatření týkají koordinace a odezvy na úrovni Unie. V souladu s čl. 222 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je Rada orgánem, v němž Unie a členské státy koordinují svou činnost za účelem použití doložky solidarity podle čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2014/415/EU.

(5)

Výbor stálých zástupců vlád členských států při Evropské unii, zřízený článkem 240 Smlouvy o fungování EU, je podle Smlouvy o EU, Smlouvy o fungování EU a jednacího řádu Rady odpovědný za přípravu práce všech zasedání Rady a za zajišťování soudržnosti politik a opatření Unie.

Odpovědnost Výboru stálých zástupců napříč oblastmi politik Unie, jakož i spojení rychlosti a vysoké úrovně politické angažovanosti staví tento výbor do centra činnosti, kterou Rada v souvislosti s opatřeními IPRK vykonává. Vzhledem k celkové politické odpovědnosti předsednictví během každého funkčního období by měl proces integrované politické reakce na krize probíhat pod vedením předsednictví na úrovni Výboru stálých zástupců.

(6)

Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti, zřízený článkem 71 Smlouvy o fungování EU, zajišťuje, aby v rámci Unie byla operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti podporována a posilována. Tento výbor usnadňuje koordinaci činnosti příslušných orgánů členských států, aniž je dotčen článek 240 Smlouvy o fungování EU.

(7)

Politický a bezpečnostní výbor, zřízený článkem 38 Smlouvy o EU, sleduje mezinárodní situaci v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přispívá k vymezení politik poskytováním stanovisek Radě, aniž je dotčena úloha Výboru stálých zástupců. V případě vývoje krize v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky je nezbytná úzká koordinace mezi předsedy Výboru stálých zástupců a Politického a bezpečnostního výboru.

(8)

Komise se coby orgán, který podporuje obecný zájem Unie, vznáší za tímto účelem vhodné podněty a zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány podle článku 17 Smlouvy o EU, klíčovým způsobem podílí na opatřeních IPRK.

(9)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) mají k dispozici struktury se zpravodajskou či vojenskou odborností, jakož i síť delegací, které se na odezvě na krize mohou podílet vnějším rozměrem. V závislosti na konkrétní krizi by měly v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie případně přispět i další struktury a agentury Unie v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky.

(10)

Každá krize může mít různé rysy, které vyžadují odpovídající postupy na úrovni Rady. Opatření IPRK jsou koncipována tak, aby byla flexibilní a škálovatelná a aby bylo možné zapojení na politické úrovni a nezbytnou podporu přizpůsobit potřebám, jež v kontextu krize vyvstanou. Flexibility je dosaženo dvěma režimy aktivace, totiž sdílením informací a plnou aktivací, jakož i možnostmi zapojení relevantních aktérů. Škálovatelnost odkazuje na politickou úroveň, na které k rozhodování dochází.

(11)

Komise a vysoká představitelka v roce 2013 aktivně přispěly k formování a vytváření integrované politické reakce na krize. Od zavedení integrované politické reakce na krize ji Komise a vysoká představitelka svými rozhodnutími soustavně podporovaly a i nadále jsou odhodlány se na jejím provádění podílet. Přispění Komise a vysokého představitele na opatření IPRK by mělo být rovněž začleněno do tohoto rozhodnutí, přičemž pravomoci Komise a vysokého představitele by měly být v plné míře zohledněny.

(12)

Opatření IPRK byla ve velké míře využívána na podporu výměny informací o komplexních krizích (monitorovací stránky o Sýrii/Iráku, Jemenu, epidemii viru Ebola, Ukrajině, Nepálu atd.), o krizové komunikaci (osvědčené postupy a komunikační strategie), o humanitární pomoci a o boji proti terorismu. Poprvé byla v plném rozsahu aktivována v říjnu roku 2015 pro účely řešení uprchlické a migrační krize. Od své aktivace byla opatření IPRK zásadní pro monitorování a podporu reakce na krizi a podávala zprávy Výboru stálých zástupců, Radě a Evropské radě. Opatření IPRK byla rovněž využita k odezvě Unie na významné krize způsobené kybernetickými útoky, přírodními katastrofami nebo hybridními hrozbami.

(13)

Standardní operační postupy integrované politické reakce na krize, které již existují v rámci stávajících opatření IPRK a jsou podrobně popsány v samostatném dokumentu, by měly být dále rozpracovány a aktualizovány podle potřeby, aby bylo možné jasně identifikovat postupy a činnosti, které se od každého aktéra v procesu integrované politické reakce na krize očekávají.

(14)

V souladu se standardními operačními postupy integrované politické reakce na krize by standardní operační postupy integrovaného situačního povědomí a analýzy (ISAA) vypracované Komisí a ESVČ v rámci jejich úloh a úkolů měly zejména upřesnit fungování vytváření ISAA a způsoby začlenění informací poskytnutých členskými státy. Při vytváření ISAA bude zásadně důležité, aby bylo plně využito možných součinností mezi zúčastněnými stranami a stávajícími prostředky, strukturami a schopnostmi na úrovni Unie, čímž se zamezí zdvojování stávajících struktur a vytváření nových trvalých struktur.

(15)

V rámci opatření IPRK byla zřízena neformální síť krizových komunikátorů sestávající z odborníků na komunikaci z členských států a příslušných subjektů Unie, aby přispěla k připravenosti zejména výměnou osvědčených postupů a získaných poznatků.

(16)

V souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU by žádný členský stát neměl být povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti. Se všemi utajovanými informacemi se nakládá v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize (dále jen „opatření IPRK“). Opatření IPRK umožňují na politické úrovni včasnou koordinaci a odezvu na krize, které mají rozsáhlý dopad nebo politický význam, ať již mají původ v Unii, či mimo ni.

2.   Opatření IPRK poskytují Radě nezbytné nástroje a flexibilitu při rozhodování o volbě odezvy Unie, mimo jiné rychlými konzultacemi a případnými návrhy postupu. Politická kontrola a strategické řízení pro všechny fáze procesu integrované politické reakce na krize probíhají pod vedením předsednictví Rady při plném zohlednění pravomocí Komise a vysokého představitele.

3.   Opatření IPRK jsou jednotným souborem opatření na politické úrovni Unie k ucelené, účinné a včasné odezvě na krize. Rada používá opatření IPRK k provádění koordinace na politické úrovni za účelem použití doložky solidarity, jak stanoví čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2014/415/EU podle čl. 222 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

4.   Opatření IPRK nenahrazují ani nezdvojují stávající mechanismy či opatření Unie.

Článek 2

Architektura opatření IPRK

1.   Opatření IPRK mají dva režimy aktivace, o nichž rozhodne předsednictví v závislosti na závažnosti krize a potřebách odezvy:

a)

režim sdílení informací, který slouží k vytvoření jasného přehledu o situaci a k přípravě půdy pro případnou plnou aktivaci;

b)

režim plné aktivace, který zahrnuje přípravu opatření odezvy.

2.   Opatření IPRK jsou tvořena podpůrnými složkami nezbytnými pro zajištění fakticky podloženého rozhodování v Radě a účinné politické koordinace na úrovni Unie. Těmito podpůrnými jsou:

a)

neformální jednání u kulatého stolu svolávaná předsednictvím za podpory a poradenství generálního sekretariátu Rady a uvedená v článku 7;

b)

kapacita integrované situační povědomí a analýza (ISAA) vyvinutá útvary Komise a ESVČ v rámci jejich úloh a působnosti a uvedená v článku 8;

c)

specifická zabezpečená internetová platforma Rady, umožňující včasnou výměnu informací a uvedená v článku 9 a

d)

ústřední nepřetržité kontaktní místo na úrovni Unie za účasti příslušných orgánů členských států a dalších zúčastněných stran, zajišťované střediskem Evropské komise pro koordinaci reakce na mimořádné události a uvedené v článku 10.

3.   V zájmu zlepšení rozhodování na politické úrovni Unie se podpůrné prvky uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) vyznačují těmito vlastnostmi:

a)

jsou přizpůsobené potřebám rozhodování na politické úrovni pod vedením předsednictví v návaznosti na aktivaci opatření IPRK a za konzultace útvarů Komise a ESVČ;

b)

zahrnují všechna klíčová odvětví zasažená krizí;

c)

jsou integrované a zohledňují různé rozměry krize uceleným způsobem;

d)

má vhodnou míru podrobnosti odpovídající potřebám a

e)

jsou poskytovány včas, aby se zajistila dostatečná časová rezerva před formálními jednáními.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)

„krizí“ situace s tak rozsáhlým dopadem nebo politickým významem, že je nezbytná včasná politická koordinace a odezva na politické úrovni Unie;

b)

„odezvou“ jakékoli opatření přijaté v případě krize s cílem řešit její bezprostřední nepříznivé následky.

Článek 4

Aktivace

1.   V případě krize přijímá rozhodnutí o aktivaci opatření IPRK předsednictví. K tomuto kroku může předsednictví vybídnout kterýkoli členský stát.

2.   Je-li uplatněna doložka solidarity, předsednictví v souladu s čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2014/415/EU aktivuje opatření IPRK v plném režimu, pokud v něm již nejsou.

3.   Pokud doložka solidarity použita nebyla, předsednictví před rozhodnutím o aktivaci opatření IPRK konzultuje podle potřeby dotčený členský stát, Komisi a vysokého představitele.

4.   Předsednictví poskytuje poradenství a podporu generální sekretariát Rady. Předsednictví si může rovněž vyžádat odborné poradenství od útvarů Komise a ESVČ v rámci jejich kompetencí a úkolů, jakož i od příslušných agentur Unie, členských států a relevantních zúčastněných stran nebo organizací.

5.   Rozhodnutí aktivovat opatření IPRK v režimu sdílení informací mohou formou dohody přijmout rovněž generální sekretariát Rady, útvary Komise a ESVČ za konzultace s předsednictvím.

6.   V závislosti na vývoji krize a na politických potřebách může předsednictví v jakýkoli okamžik rozhodnout, že aktuální režim aktivace pro danou operaci změní. Dokud je v účinnosti uplatnění doložky solidarity, provádějí se opatření IPRK v plném režimu.

7.   O rozhodnutí aktivovat opatření IPRK předsednictví vyrozumí generálního tajemníka Rady. Generální sekretariát Rady neprodleně informuje Komisi a vysokého představitele, jakož i kabinet předsedy Evropské rady.

Článek 5

Deaktivace

Rozhodnutí deaktivovat opatření IPRK přijímá předsednictví po konzultaci s dotčenými členskými státy, podle situace, a po konzultaci s Komisí a vysokým představitelem. Dokud je v účinnosti uplatnění doložky solidarity, opatření IPRK se nedeaktivuje.

Článek 6

Činnosti na úrovni Výboru stálých zástupců

1.   Aby byla zajištěna soudržnost politik a opatření Unie, výchozí úroveň dohledu nad prováděním opatření IPRK představuje Výbor stálých zástupců. Předsednictví Výbor stálých zástupců neodkladně informuje o hlavních aspektech krize a o zamýšleném postupu.

2.   Se zřetelem k povaze krize a k souvisejícím politickým potřebám odezvy předsednictví rozhodne o projednání dané záležitosti v příslušných přípravných orgánech Rady, v souladu s jednacím řádem Rady. Šestiměsíční předsednictví podle situace koordinuje svou činnost se zástupci vysokého představitele předsedajícími příslušným přípravným orgánům Rady, případně s předsedou Vojenského výboru, v jejichž pravomoci je svolávat zasedání těchto orgánů.

Článek 7

Jednání u kulatého stolu

1.   Účelem jednání u kulatého stolu je identifikovat a posoudit krizovou situaci, aby byla rozhodnutí přijímaná na politické úrovni řádně podložena patřičnými informacemi.

2.   Jednání u kulatého stolu se pořádají z iniciativy předsednictví za podpory a s využitím poradenství generálního sekretariátu Rady.

3.   O složení účastníků jednání u kulatého stolu rozhoduje předsednictví. K účasti jsou pozvány útvary Komise a ESVČ, aby poskytly podněty v rámci své působnosti. Mimoto je pozván i kabinet předsedy Evropské rady. Kromě toho jsou k jednáním podle situace přizvány dotčené členské státy a další relevantní zúčastněné strany, odborníci na konkrétní záležitosti včetně zástupců ze třetích států a mezinárodních organizací, jakož i protiteroristický koordinátor Unie.

4.   V režimu sdílení informací slouží jednání u kulatého stolu pořádané předsednictvím především ke sledování situace, k hodnocení informačních požadavků a k posouzení otázky, zda je třeba aktivovat plný režim. V plném režimu účastníci jednání u kulatého stolu pod vedením předsednictví podle potřeby připravují, vypracovávají a aktualizují předběžné návrhy opatření, které se za patřičných okolností předloží k projednání a rozhodnutí Radě.

Článek 8

Integrované situační povědomí a analýza

1.   Podpůrná kapacita pro ISAA vypracovává zprávy, jimiž přispívá k podložení jednání u kulatého stolu, jednání Rady a jejích přípravných orgánů a jednání Evropské rady patřičnými informacemi.

2.   Zprávy ISAA jsou formulovány se zřetelem k potřebám politické úrovně Unie vymezeným předsednictvím Rady. Předsednictví za tímto účelem po konzultaci s útvary Komise a ESVČ vydá politické a strategické pokyny a podle potřeby je aktualizuje.

3.   Podpůrná kapacita integrovaného situačního povědomí a analýzy umožňuje:

a)

shromažďovat a sdílet informace týkající se stávající situace, analýzy prováděné Unií a členskými státy, rozhodnutí a opatření, která byla nebo mají být přijata relevantními zúčastněnými stranami, potřeby politické koordinace na úrovni Unie vyjádřené relevantními zúčastněnými stranami;

b)

zpracovávat informace uvedené v písmenu a) a vypracovávat integrovaný přehled o situaci a

c)

provádět integrovanou analýzu, včetně případného vývoje a důsledků dané situace.

Za tímto účelem se členské státy a příslušné agentury a subjekty Unie snaží popsanou činnost podporovat a přispívat k ní relevantními a včasnými informacemi.

4.   ISSA je nástrojem pro sdílení informací, který poskytuje vstupní informace členským státům a podporuje činnost Komise a vysokého představitele.

5.   ISAA vyvíjejí útvary Komise a ESVČ v rámci svých úloh a působnosti a se zřetelem ke svým existujícím prostředkům a kapacitám. ISAA je rovněž založena na relevantních informacích a analýzách poskytnutých členskými státy (například od příslušných vnitrostátních krizových středisek), zejména prostřednictvím internetové platformy, aagenturami Unie.

6.   Od aktivace opatření IPRK až do jejich deaktivace je uvedená podpora k dispozici nepřetržitě. Během celé krize se podpora bezodkladně poskytuje předsednictví i Radě, aby bylo možné řešit krizi proaktivně. V závislosti na vývoji krize se předsednictví může rozhodnout, že požádá o posílení podpory integrovaného situačního povědomí a analýzy nebo o její omezení. Odvětvové zdroje Unie provádějí i nadále pravidelné monitorování.

7.   Výbor stálých zástupců může přístup ke zprávám ISAA týkajícím se konkrétní krize udělit v závislosti na její povaze třetím zemím a mezinárodním partnerům, jako jsou země přidružené k Schengenu.

Článek 9

Internetová platforma

1.   Jako klíčový nástroj opatření IPRK slouží vyhrazená internetová platforma vyvinutá a spravovaná generálním sekretariátem Rady, která funguje jako elektronický uzlový bod mezi relevantními zúčastněnými stranami.

2.   Přístup k internetové platformě je vyhrazen pro osoby určené relevantními zúčastněnými stranami, totiž generálním sekretariátem Rady (za Radu a Evropskou radu), členskými státy, Komisí, ESVČ (za vysokého představitele) a příslušnými agenturami Unie.

3.   V zájmu podpory výměny informací na internetové platformě, zejména informací citlivé povahy, se žádné informace nesdělují stranám, jež nejsou relevantními zúčastněnými stranami podle odstavce 2, pokud to Výbor stálých zástupců výslovně nepovolí. Do reakcí na žádosti o informace obdržené od takových stran je zapojen generální sekretariát Rady ve spolupráci s předsednictvím.

4.   Aby se zamezilo zdvojování, nenahrazuje internetová platforma žádný z odvětvových internetových nástrojů Unie, ani není takovým nástrojem sama nahrazena. Informace se stupněm utajením vyšším než RESTREINT UE/EU RESTRICTED se předávají příslušnými akreditovanými kanály.

5.   Internetová platforma je přístupná i v případě, že nedošlo k aktivaci opatření IPRK, zejména pokud jde o relevantní základní informace, cvičení, získané poznatky, činnosti odborné přípravy a seznam kontaktních míst pro integrovanou politickou reakci na krize. Při každé aktivaci opatření IPRK je vygenerována stránka věnovaná krizi.

6.   Dojde-li ke krizi, avšak nikoli k aktivaci opatření IPRK, může generální sekretariát Rady po dohodě s předsednictvím vytvořit „monitorovací stránku“, například na žádost dotčeného členského státu, útvarů Komise nebo ESVČ. Taková stránka usnadňuje výměnu informací a funguje jako snadno dostupné úložiště zpráv a informací o situaci. Vytvoření monitorovací stránky nemá za následek vytvoření zpráv ISAA.

7.   Internetová platforma integrované politické reakce na krize obsahuje také zvláštní tematicky zaměřená fóra nebo uzlové body, využívané především v obdobích mimo krize pro účely budování sítí, výměny informací a spolupráce, s cílem přispět k připravenosti v oblasti řešení krizí.

8.   Plánuje-li generální sekretariát Rady strukturální změny platformy, konzultuje v tomto ohledu předsednictví a delegace v Radě.

Článek 10

Ústřední nepřetržité kontaktní místo

Od okamžiku aktivace opatření IPRK je v provozu ústřední nepřetržité kontaktní místo, aniž je dotčena dělba působnosti mezi útvary Komise a ESVČ a aniž jsou dotčeny stávající informační sítě.

Článek 11

Standardní operační postup

1.   Předsednictví za podpory generálního sekretariátu Rady dále rozvíjí a podle potřeby aktualizuje již existující standardní operační postupy integrované politické reakce na krize, aby bylo možno jasně identifikovat jak tyto postupy, tak i opatření očekávaná od každého subjektu činného v procesu integrované politické reakce na krize. Členské státy, útvary Komise a ESVČ jsou vyzvány k účasti. Každá nová verze standardních operačních postupů se předloží ke schválení Výboru stálých zástupců.

2.   Evropská komise a ESVČ vypracují v rámci svých úloh a působnosti standardní operační postupy ISAA, jež jsou v souladu se standardními operačními postupy integrované politické reakce na krize a v nichž je podrobně popsáno, jak funguje produkce ISAA a jak jsou začleňovány informace obdržené od členských států.

Článek 12

Připravenost

1.   V zájmu dalšího posílení kapacit pro rychlou politickou reakci Unie na krize jsou vyvíjena opatření zaměřená na připravenost a rámec pro komunikační strategii. Tato opatření vycházejí z oblastí s nejvyšším potenciálem k aktivaci opatření IPRK a jsou podpořena politikou připravenosti integrované politické reakce na krize a přidruženým programem, jehož účelem je zlepšovat všechny složky schopnosti integrované politické reakce na krize.

2.   Politika připravenosti se předkládá Radě ke schválení. Program připravenosti se předkládá Výboru stálých zástupců.

3.   S cílem zlepšit znalosti a připravenost všech relevantních zúčastněných stran je organizována cílená odborná příprava týkající se postupů a nástrojů používaných během krize, které vyžadují koordinaci na politické úrovni Unie.

4.   V politice připravenosti integrované politické reakce na krize jsou vymezena meziodvětvová cvičení, jakož i postupy a ustanovení pro plánování cvičení, která se opatření IPRK týkají. Cvičení integrované politické reakce na krize pořádá předsednictví za podpory generálního sekretariátu Rady a na dobrovolném základě se jich účastní členské státy. Komise a vysoký představitel jsou do těchto činností úzce zapojeni a v případě potřeby jsou vyzváni, aby k nim přispěli. Jakékoli cvičení týkající se opatření IPRK musí být v souladu s politikou připravenosti integrované politické reakce na krize.

5.   Politika připravenosti integrované politické reakce na krize přispívá rovněž k posílené komunikaci s veřejností a k soudržnosti jejího obsahu v době krize. Uvedenou činnost může podpořit neformální síť krizových komunikátorů.

6.   Ze cvičení i z praktických aktivací opatření IPRK jsou vyvozovány poznatky. K těmto poznatkům se přistupuje strukturovaným postupem.

Článek 13

Evropská rada

V závislosti na povaze krize by mohla vyvstat potřeba rychlých konzultací nebo rozhodnutí na úrovni Evropské rady. Za tímto účelem je kabinet předsedy Evropské rady přizván k plné účasti na opatřeních IPRK od okamžiku jejich aktivace a k účasti na činnostech v oblasti připravenosti.

Článek 14

Informace a komunikace

1.   Předsednictví o aktivaci opatření IPRK neprodleně informuje Evropský parlament.

2.   Součástí opatření odezvy připravených v případě aktivace opatření IPRK je soudržná komunikační strategie zahrnující společné zprávy.

Článek 15

Přezkum

1.   Opatření podle tohoto rozhodnutí podléhají přezkumu na základě zjištěných potřeb a v každém případě do dvanácti měsíců od jejich deaktivace s cílem zajistit identifikaci a zohlednění získaných relevantních poznatků. Tento přezkum provádí Rada na základě vstupních informací poskytnutých členskými státy, Komisí a vysokým představitelem.

2.   V případě potřeby může být toto rozhodnutí revidováno, zejména za účelem naplnění potřeb, jež Rada identifikuje během přezkumu, podle čl. 9 odst. 3 rozhodnutí 2014/415/EU.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 11. prosince 2018.

Za Radu

předseda

G. BLÜMEL


(1)  Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 53.

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/35


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/1994

ze dne 11. prosince 2018,

kterým se Chorvatsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 168 směrnice 2006/112/ES stanoví nárok osoby povinné k dani provést odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) vyměřené za zboží dodané a služby poskytnuté pro účely jejích zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice obsahuje požadavek vyúčtovat DPH, pokud je obchodní majetek použit pro soukromé účely osoby povinné k dani nebo jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání.

(2)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 22. prosince 2016, požádalo Chorvatsko o povolení uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od ustanovení směrnice 2006/112/ES, pokud jde o nárok na odpočet daně na vstupu v souvislosti s nákupem a leasingem letadel, plavidel a osobních automobilů, včetně nákupu příslušenství pro tyto druhy zboží, jakož i služeb poskytovaných v souvislosti s nimi. Po několika jednáních s Komisí předložilo Chorvatsko pozměněný požadavek omezující se na osobní automobily, který byl Komisí zaevidován dne 17. září 2018.

(3)

Komise předala žádost Chorvatska ostatním členským státům dopisem ze dne 21. září 2018. Dopisem ze dne 24. září 2018 Komise Chorvatsku oznámila, že má k dispozici všechny údaje, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti.

(4)

Osoby povinné k dani v Chorvatsku nemohou odpočíst DPH z osobních automobilů používaných částečně pro účely podnikání. Chorvatsko hodlá změnit své právní předpisy a povolit odpočet DPH na vstupu u osobních automobilů.

(5)

Chorvatsko tvrdí, že je často těžké zjistit přesný rozsah, v jakém jsou automobily používány k soukromým účelům nebo pro účely podnikání, a i když je to možné, je to často spojené se značným úsilím. Chorvatsko se proto domnívá, že by bylo vhodné, aby se pro odpočet DPH použil pevně stanovený procentní podíl. Na základě odhadů Chorvatsko uvádí, že limit ve výši 50 % je přiměřený.

(6)

Uplatnění pevně stanoveného procentního limitu pro odpočet DPH nepřinese podle Chorvatska podnikům ani daňovým orgánům dodatečnou administrativní zátěž ani náklady, umožní však provádět odpočet DPH. Zavedení odpočtu DPH sníží zájem daňových poplatníků nakupovat zboží a služby související s osobními automobily od osob vykonávajících nezaregistrovanou činnost.

(7)

Chorvatsko proto na základě článku 395 směrnice 2006/112/ES požádalo o povolení uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 uvedené směrnice, kterým by se omezil nárok na odpočet daně u osobních automobilů na určitý procentní podíl (dále jen „zvláštní opatření“).

(8)

Omezení nároku na odpočet daně by se mělo vztahovat na DPH zaplacenou při nákupu a leasingu osobních automobilů, včetně nákupu veškerého dodávaného zboží a poskytovaných služeb, které s tím souvisí. Za osobní automobily, kterých se to týká, jsou považována motorová vozidla určená pro přepravu osob s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče.

(9)

Cílem zvláštního opatření je zjednodušit postup při vyměřování daně a zabránit daňovým únikům souvisejícím s DPH a současně umožnit odpočet DPH u osobních automobilů používaných částečně pro účely podnikání. Vzhledem k možnému pozitivnímu dopadu na podniky i správní orgány je vhodné zvláštní opatření povolit.

(10)

Zvláštní opatření by se mělo použít od 1. ledna 2019 a mělo by být časově omezeno na období do 31. prosince 2021, aby bylo možné posoudit, zda omezení stanovené na 50 % správně odráží celkový poměr používání pro soukromé účely a pro účely podnikání.

(11)

Pokud by se Chorvatsko domnívalo, že je nutné prodloužit platnost zvláštního opatření na období po roce 2021, mělo by Komisi do 31. března 2021 podat žádost o prodloužení společně se zprávou zahrnující přezkum uplatňovaného procentního podílu.

(12)

Zvláštní opatření bude mít pouze zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů vybraných na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článku 168 směrnice 2006/112/ES se Chorvatsku povoluje omezit na 50 % nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) u výdajů spojených s osobními automobily, které se nepoužívají výhradně pro účely podnikání.

Článek 2

Odchylně od čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES Chorvatsko nepovažuje použití osobního automobilu tvořícího součást obchodního majetku osoby povinné k dani pro jiné účely než pro účely podnikání za poskytnutí služby za úplatu, pokud tento automobil podléhá omezení povolenému v článku 1 tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Výdaje uvedené v článku 1 se vztahují na nákup a leasing osobních automobilů, včetně nákupu veškerého dodávaného zboží a poskytovaných služeb, které s tím souvisí.

Článek 4

Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na motorová vozidla určená k přepravě osob s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče.

Článek 5

Články 1 a 2 se nevztahují na:

a)

vozidla používaná pro školení řidičů, testování vozidel, opravárenské služby, hospodářskou činnost spočívající v přepravě cestujících a zboží, přepravu zemřelých osob nebo pronájem;

b)

vozidla zakoupená za účelem dalšího prodeje.

Článek 6

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Použije se ode dne 1. ledna 2019 do dne 31. prosince 2021.

Případná žádost o prodloužení platnosti povolení stanoveného tímto rozhodnutím musí být podána Komisi do 31. března 2021 společně se zprávou obsahující přezkum procentního podílu stanoveného v článku 1.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno Chorvatské republice.

V Bruselu dne 11. prosince 2018.

Za Radu

předseda

G. BLÜMEL


(1)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/38


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1995

ze dne 13. prosince 2018,

kterým se schvaluje plán eradikace afrického moru prasat u volně žijících prasat v některých oblastech Rumunska

(oznámeno pod číslem C(2018) 8448)

(Pouze rumunské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (1), a zejména na čl. 16 odst. 1 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2002/60/ES stanoví minimální opatření Unie, která musí být přijata pro tlumení afrického moru prasat, včetně opatření, která mají být uplatněna v případě, že se potvrdí jakýkoliv případ výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat.

(2)

Kromě toho prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (2) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v členských státech či jejich oblastech uvedených v příloze zmíněného rozhodnutí (dále jen „dotčené členské státy“) a ve všech členských státech, pokud jde o přemísťování volně žijících prasat a informační povinnosti. V příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU je uvedeno vymezení a výčet určitých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, včetně seznamu oblastí s vysokým rizikem. Uvedená příloha byla několikrát změněna, aby se zohlednily změny epizootologické situace v Unii, pokud jde o africký mor prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit.

(3)

V roce 2018 oznámilo Rumunsko Komisi případy výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat a řádně přijalo opatření pro tlumení nákazy stanovená ve směrnici 2002/60/ES.

(4)

S ohledem na stávající epizootologickou situaci a v souladu s článkem 16 směrnice 2002/60/ES předložilo Rumunsko Komisi plán eradikace afrického moru prasat (dále jen „plán eradikace“).

(5)

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/950 (3), aby se zohlednily mimo jiné případy výskytu afrického moru prasat u volně žijících prasat v Rumunsku. Části I a III uvedené přílohy nyní obsahují seznam infikovaných oblastí v Rumunsku.

(6)

Plán eradikace předložený Rumunskem byl posouzen Komisí a bylo shledáno, že je v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 směrnice 2002/60/ES. Tento plán by proto měl být odpovídajícím způsobem schválen.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Schvaluje se plán eradikace afrického moru prasat v populaci volně žijících prasat v oblastech uvedených v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU, který předložilo Rumunsko dne 21. září 2018 v souladu s čl. 16 odst. 1 směrnice 2002/60/ES.

Článek 2

Rumunsko uvede v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro provedení plánu eradikace do 30 dnů ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Rumunsku.

V Bruselu dne 13. prosince 2018.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/950 ze dne 3. července 2018, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 167, 4.7.2018, s. 11).


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/40


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1996

ze dne 14. prosince 2018,

kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých jejich práv v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely šetření týkajících se ochrany obchodu a obchodní politiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 249 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci svého mandátu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 (1), (EU) 2015/755 (2), (EU) 2016/1036 (3) a (EU) 2016/1037 (4) provádí Komise obchodní politiku Unie.

(2)

Zejména jsou během šetření týkajících se ochrany obchodu nutně zpracovávány osobní údaje ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (5). Komise shromažďuje informace důležité pro šetření, včetně osobních údajů. S výhradou požadavku ochrany důvěrných údajů by všechny informace poskytnuté jakoukoli stranou šetření měly být neprodleně zpřístupněny dalším zúčastněným stranám účastnícím se šetření, a to na základě přístupu ke spisu, který nemá důvěrnou povahu. Toto předávání údajů je nezbytné a ze zákona vyžadované pro ochranu zákonných nároků zúčastněných stran. Úkoly Komise v oblasti obchodní politiky a ochrany obchodu spadají primárně do působnosti Generálního ředitelství pro obchod (dále jen „GŘ pro obchod“), jehož organizační jednotky působí jako správce.

(3)

Osobními údaji zpracovávanými Komisí jsou například identifikační údaje, kontaktní údaje, profesní údaje a údaje týkající se předmětu šetření nebo s ním související. Osobní údaje jsou uchovávány v zabezpečeném elektronickém prostředí, které brání nezákonnému přístupu k údajům nebo předání údajů osobám mimo Komisi. Určité osobní údaje mohou být uloženy v odděleném elektronickém prostředí přístupném omezenému počtu stran, které mají na šetření zájem. Osobní údaje jsou uchovávány útvary Komise odpovědnými za šetření až do ukončení šetření. Administrativní období pro uchovávání údajů je 5 let od ukončení šetření. Po skončení období pro uchování jsou informace týkající se případu včetně osobních údajů převedeny do historických archivů Komise (6).

(4)

Při provádění svých úkolů je Komise ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy, jakož i práva stanovená v nařízení (EU) 2018/1725. Současně se požaduje, aby Komise dodržovala přísná pravidla ochrany důvěrných informací stanovená v článku 19 nařízení (EU) 2016/1036, článku 29 nařízení (EU) 2016/1037, článku 8 nařízení (EU) 2015/478 a článku 5 nařízení (EU) 2015/755.

(5)

Za určitých okolností je třeba sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebou efektivity šetření a zároveň s plným dodržováním základních práv a svobod ostatních subjektů údajů. Pro tyto účely dává čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 Komisi možnost omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35, jakož i zásadu transparentnosti stanovenou v čl. 4 odst. 1 písm. a), v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení.

(6)

Za účelem zajištění efektivity šetření týkajících se ochrany obchodu při dodržování standardů ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, které nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7), je nutné přijmout interní pravidla, na jejichž základě může Komise omezit práva subjektů údajů v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725.

(7)

Je proto nutné přijmout interní pravidla, která se budou vztahovat na všechny operace zpracování prováděné Komisí při plnění její vyšetřovací funkce v oblasti ochrany obchodu. Tato pravidla by se měla vztahovat na operace zpracování prováděné před zahájením šetření, během šetření a během monitorování následného sledování výstupů šetření.

(8)

Aby byla splněna ustanovení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, měla by Komise informovat všechny osoby o svých činnostech zahrnujících zpracovávání jejich osobních údajů a o jejich právech, a to transparentním a uceleným způsobem v podobě prohlášení o ochraně údajů zveřejněném na internetových stránkách Komise. V patřičných případech by Komise měla uvést další záruky, které zajistí, aby byly subjekty údajů informovány individuálně a vhodným způsobem.

(9)

Na základě článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 může Komise také omezit poskytování informací subjektům údajů a výkon jiných práv subjektů údajů za účelem ochrany svých vlastních šetření týkajících se ochrany obchodu a také práv dalších osob souvisejících se šetřeními.

(10)

Kromě toho může být pro zachování účinné spolupráce nutné, aby Komise omezila uplatňování práv subjektů údajů za účelem ochrany operací zpracování prováděných dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo příslušnými orgány členských států. Pro tyto účely by měla Komise s těmito orgány, institucemi a jinými subjekty a orgány konzultovat relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost.

(11)

Komise může být rovněž nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování jiných práv subjektů údajů v souvislosti s osobními údaji získanými od třetích zemí nebo od mezinárodních organizací, aby splnila svou povinnost spolupráce s těmito zeměmi nebo organizacemi a tím zajistila důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie. Za určitých okolností však mohou zájmy nebo základní práva subjektů údajů převážit nad zájmem na mezinárodní spolupráci.

(12)

Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a zaregistrovat každé použití omezení do příslušného záznamového systému.

(13)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací subjektu údajů o důvodech uplatňování omezení odložit, neprovést nebo odepřít, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem ohrozilo účely uvedeného omezení. Jedná se zejména o případ omezení práv podle článků 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725.

(14)

Komise by měla uložená omezení pravidelně přezkoumávat, aby zajistila, že právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, bude omezeno pouze tehdy, je-li takové omezení nezbytné k tomu, aby Komise mohla provádět šetření na ochranu obchodu.

(15)

Pokud je uplatněno omezení jiných práv subjektů údajů, měl by správce případ od případu posoudit, zda by informování o omezení ohrozilo jeho účel.

(16)

Pověřenec Evropské komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení s cílem zajistit dodržování tohoto rozhodnutí.

(17)

Nařízení (EU) 2018/1725 nahrazuje nařízení (ES) č. 45/2001 bez přechodného období ode dne svého vstupu v platnost. Nařízení (ES) č. 45/2001 stanovilo možnost uplatňovat omezení na určitá práva subjektů údajů. Aby nebyla ohrožena obchodní politika a provádění šetření týkající se ochrany obchodu, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne vstupu nařízení (EU) 2018/1725 v platnost.

(18)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 30. listopadu 2018,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví pravidla pro informování subjektů údajů o zpracování jejich údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, kterými se Komise řídí při provádění obchodní politiky a při šetřeních týkajících se ochrany obchodu.

Rovněž stanoví podmínky, za nichž může Komise omezit použití článků 4, 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) uvedeného nařízení.

2.   Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracování osobních údajů Komisí pro účely činností prováděných za účelem plnění úkolů Komise stanovených nařízeními (EU) 2016/1036, (EU) 2016/1037, (EU) 2015/478 a (EU) 2015/755 nebo ve vztahu k těmto činnostem.

3.   Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracování osobních údajů všemi útvary Komise v rozsahu, v jakém zpracovávají osobní údaje obsažené v informacích, které jsou povinny předat Komisi, nebo na osobní údaje již zpracované Komisí pro účely činností uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo ve vztahu k těmto činnostem.

Článek 2

Platné výjimky a omezení

1.   Pokud Komise vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda platí některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.

2.   Podle článků 3 až 7 tohoto rozhodnutí může Komise omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i zásady transparentnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil účel činností Komise v oblasti obchodní politiky a ochrany obchodu, nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.

3.   Podle článků 3 až 7 tohoto rozhodnutí může Komise rovněž omezit práva a povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve vztahu k osobním údajům získaným od dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, příslušných orgánů členských států nebo třetích zemí nebo od mezinárodních organizací, a to za těchto okolností:

a)

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na základě jiných aktů uvedených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo podle kapitoly IX uvedeného nařízení nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (8) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9);

b)

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen příslušnými orgány členských států na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10) nebo na základě vnitrostátních opatření provádějících čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (11);

c)

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl ohrozit spolupráci Komise se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při šetření v oblasti ochrany obchodu.

Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) provádí Komise konzultace s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo příslušnými orgány členských států, ledaže je Komisi zřejmé, že uplatnění omezení je stanoveno v některém z aktů zmíněných v uvedených písmenech.

Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se nepoužije, pokud zájmy nebo základní práva a svobody subjektů údajů převažují nad zájmem Komise spolupracovat s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

4.   Ustanoveními odstavců 1, 2 a 3 není dotčeno použití jiných rozhodnutí Komise, která stanoví vnitřní předpisy týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých práv podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 23 jednacího řádu Komise.

Článek 3

Poskytování informací subjektům údajů

1.   Komise zveřejní na svých internetových stránkách prohlášení o ochraně údajů, jímž informuje všechny subjekty údajů o svých činnostech na ochranu obchodu, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů. V patřičných případech Komise zajistí, aby byly subjekty údajů informovány individuálně a vhodným způsobem.

2.   Pokud Komise zcela nebo zčásti omezí poskytování informací subjektům údajů, jejichž údaje jsou zpracovávány za účelem šetření týkajících se obchodní politiky nebo ochrany obchodu, zaznamená a zaregistruje důvody těchto omezení v souladu s článkem 6.

Článek 4

Právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování

1.   Pokud Komise zcela nebo zčásti omezí právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování, jež jsou v tomto pořadí uvedena v článcích 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, informuje ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování dotčený subjekt údajů o použitých omezeních a o jejich hlavních důvodech a o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo požádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

2.   Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení uvedených v odstavci 1 může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno, pokud by to zmařilo účel omezení.

3.   Komise zaznamená důvody omezení v souladu s článkem 6.

4.   Pokud je právo na přístup zcela nebo zčásti omezeno, uplatní subjekt údajů své právo na přístup prostřednictvím evropského inspektora ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 5

Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů

Pokud Komise omezí oznamování případů narušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Zaznamenávání a registrace omezení

1.   Komise zaznamená důvody všech omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.

Pro tyto účely se v záznamu uvede, jak by uplatnění práva ohrozilo účel šetření týkajících se obchodní politiky nebo ochrany obchodu nebo omezení uplatňovaných podle čl. 2 odst. 2 nebo 3 nebo jak by nepříznivě ovlivnilo práva a svobody jiných subjektů údajů.

2.   Záznam a případně dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky se zaregistrují. Na žádost se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 7

Délka omezení

1.   Omezení uvedená v článcích 3, 4 a 5 zůstávají v platnosti, dokud je platné jejich odůvodnění.

2.   Jakmile důvody pro omezení uvedené v článcích 3 nebo 5 pominou, Komise omezení zruší a poskytne základní důvody pro omezení subjektu údajů. Zároveň Komise informuje subjekt údajů o možnosti podat kdykoliv stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo požádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

3.   Komise přezkoumá použití omezení uvedeného v článcích 3 a 5 každých šest měsíců od jeho přijetí a při uzavření šetření. Poté Komise/správce monitoruje potřebu zachování jakéhokoliv omezení/odložení jednou ročně.

Článek 8

Přezkum pověřencem Evropské komise pro ochranu osobních údajů

1.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů je bez zbytečného odkladu informován, kdykoli jsou v souladu s tímto rozhodnutím omezena práva subjektu údajů. Na vyžádání se pověřenci pro ochranu osobních údajů zpřístupní záznam a veškeré dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky.

2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může vyzvat k přezkumu omezení. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je písemně informován o výsledku požadovaného přezkumu.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 11. prosince 2018.

V Bruselu dne 14. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(6)  Uchovávání spisů v Komisi se řídí společným seznamem pro uchovávání spisů, což je regulační dokument (poslední verze: SEC(2012) 713) v podobě harmonogramu archivace, který stanoví dobu uchovávání pro různé typy spisů Komise.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(9)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/45


Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 99 – Jednotná ustanovení pro schvalování výbojkových zdrojů světla k užívání ve schválených světlometech motorových vozidel [2018/1997]

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

Doplněk 13 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 10. října 2017

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

2.

Správní ustanovení

3.

Technické požadavky

4.

Shodnost výroby

5.

Postihy za neshodnost výroby

6.

Definitivní ukončení výroby

7.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

PŘÍLOHY

1.

Datové listy výbojkových zdrojů světla

2.

Sdělení

3.

Příklad uspořádání značky schválení typu

4.

Metoda měření elektrických a fotometrických vlastností

5.

Optické nastavení pro měření polohy a tvaru oblouku a polohy elektrod

6.

Minimální požadavky na postupy kontroly kvality výrobcem

7.

Odběr vzorků a úrovně shody zkušebních záznamů výrobce

8.

Minimální požadavky na odběr vzorků inspektorem

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na výbojkové zdroje světla uvedené v příloze 1 tohoto předpisu a určené k použití ve schválených světlometech motorových vozidel.

2.   SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

2.1.   Definice

2.1.1.   Pojem „kategorie“ je v tomto předpisu použit k označení odlišných základních konstrukcí standardizovaných výbojkových zdrojů světla. Každá kategorie má určité označení, například: „D2S“.

2.1.2.   „Výbojkové zdroje světla různých typů“ (1) jsou výbojkové zdroje světla v rámci stejné kategorie, které se liší v základních znacích, jakými jsou například:

2.1.2.1.

výrobní nebo obchodní značka; to znamená:

a)

výbojkové zdroje světla, které nesou stejný obchodní název nebo značku, ale jsou vyráběné různými výrobci, se považují za odlišné typy;

b)

výbojkové zdroje světla, které jsou vyráběné stejným výrobcem a liší se pouze obchodním názvem nebo značkou, lze považovat za stejný typ;

2.1.2.2.

konstrukce baňky a/nebo patice, pokud tyto rozdíly mají vliv na optické výsledky.

2.2.   Žádost o schválení

2.2.1.   Žádost o schválení podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce.

2.2.2.   Ke každé žádosti se přiloží (viz též bod 2.4.2):

2.2.2.1.

výkresy ve trojím vyhotovení, dostatečně podrobné, aby umožnily určení typu;

2.2.2.2.

Technický popis včetně identifikace napáječe v případě, že napáječ není integrován se zdrojem světla;

2.2.2.3.

tři vzorky od každé barvy, pro kterou byla žádost podána;

2.2.2.4.

jeden vzorek napáječe, jestliže napáječ není integrován se zdrojem světla.

2.2.3.   Pokud se typ výbojkového zdroje světla liší od typu, který byl již schválen, jen obchodním názvem nebo značkou, postačí předložit:

2.2.3.1.

prohlášení výrobce, že předložený typ je (kromě obchodního názvu nebo značky) totožný s již schváleným typem a byl vyroben stejným výrobcem, který vyrábí schválený typ, jenž je identifikovatelný pod kódem schválení;

2.2.3.2.

dva vzorky nesoucí nový obchodní název nebo značku.

2.2.4.   Schvalovací orgán, dříve než vydá schválení typu, ověří, zda existují uspokojivá opatření k zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

2.3.   Nápisy

2.3.1.   Výbojkové zdroje světla předložené ke schválení musí mít na patici nebo na baňce uveden:

2.3.1.1.

obchodní název nebo značku žadatele;

2.3.1.2.

mezinárodní označení příslušné kategorie;

2.3.1.3.

jmenovitý příkon; je-li součástí mezinárodního označení příslušné kategorie, nemusí být zvlášť vyznačen;

2.3.1.4.

dostatečně velké místo pro umístění značky schválení typu.

2.3.2.   Místo uvedené v bodě 2.3.1.4 musí být vyznačeno na výkresech připojených k žádosti o schválení.

2.3.3.   Na patici mohou být umístěny i jiné nápisy než nápisy stanovené v bodech 2.3.1 a 2.4.4.

2.3.4.   Není-li napáječ integrován se zdrojem světla, musí být na napáječi použitém pro účely schválení typu světelného zdroje vyznačen typ a obchodní název a jmenovité napětí a příkon, jak je uvedeno v příslušném datovém listu výbojkového zdroje světla.

2.4.   Schválení

2.4.1.   Schválení bude uděleno, pokud všechny vzorky typu výbojkového zdroje světla předložené v souladu s bodem 2.2.2.3 nebo 2.2.3.2, zkoušené s napáječem dle bodu 2.2.2.4, není-li napáječ integrován se zdroje světla, splňují požadavky tohoto předpisu.

2.4.2.   Každému schválenému typu se přidělí kód schválení. Jeho první znak označuje sérii změn, které zahrnují nejnovější významné technické změny předpisu v době vydání schválení typu.

Za těmito znaky následuje identifikační kód, který obsahuje nejvýše tři znaky. Použijí se pouze arabské číslice a velká písmena (2) uvedená v poznámce pod čarou.

Stejná smluvní strana nesmí stejný kód přidělit jinému typu výbojkového zdroje světla. Na žádost žadatele může být stejný kód schválení přidělen oběma výbojkovým zdrojům světla, které vyzařují bílé nebo selektivní žluté světlo (viz bod 2.1.2).

2.4.3.   Osvědčení o schválení, rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení či o definitivním ukončení výroby typu výbojkového zdroje světla podle tohoto předpisu se oznámí stranám dohody, které uplatňují tento předpis, pomocí formuláře dle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu a výkresu, dodaného žadatelem o schválení, ve formátu nepřesahujícím A4 (210 × 297 mm) a v měřítku nejméně 2:1.

2.4.4.   Každý výbojkový zdroj světla, který se shoduje s typem schváleným podle tohoto předpisu, je na místě popsaném v bodě 2.3.1.4 kromě nápisů uvedených v bodě 2.3.1 opatřen mezinárodní značkou schválení typu, jež se skládá z:

2.4.4.1.

písmene „E“ ve zkosené kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (3);

2.4.4.2.

kódu schválení, umístěného vedle zkosené kružnice.

2.4.5.   Jestliže žadatel obdržel stejný kód schválení pro několik obchodních názvů nebo značek, postačí ke splnění požadavků bodu 2.3.1.1 jeden nebo více z nich.

2.4.6.   Značky a symboly specifikované v bodech 2.3.1 a 2.4.3 musí být jasně čitelné a nesmazatelné.

2.4.7.   Příloha 3 tohoto předpisu udává příklad uspořádání značky schválení typu.

3.   TECHNICKÉ POŽADAVKY

3.1.   Definice

Použijí se definice uvedené v usnesení R.E.5 nebo v jeho následných revizích platných v době podání žádosti o schválení typu.

3.2.   Všeobecné požadavky

3.2.1.   Každý předložený vzorek musí při zkoušce splňovat příslušné specifikace tohoto předpisu, není-li napáječ se zdrojem světla integrován podle ustanovení bodu 2.2.2.4.

3.2.2.   Výbojkové zdroje světla musí být konstruovány tak, aby správně fungovaly a tuto vlastnost si při normálním používání zachovaly. Kromě toho nesmí vykazovat žádnou konstrukční ani výrobní vadu.

3.2.3.   Je-li k dispozici napájení, musí být oblouk výboje jedinou částí výbojkového zdroje světla, která vytváří a vydává světlo.

3.3.   Výroba

3.3.1.   Baňka výbojkového zdroje světla nesmí vykazovat žádné rýhy nebo skvrny, které by mohly zhoršovat její účinnost a optické vlastnosti.

3.3.2.   V případě barevné (vnější) baňky se její povrch po 15 hodinách provozu s napáječem (nebo se zdrojem světla, je-li napáječ integrován) při zkušebním napětí lehce otře bavlněnou látkou napuštěnou směsí 70 % objemových n-heptanu a 30 % objemových toluenu. Po pěti minutách se povrch vizuálně zkontroluje. Nesmí vykazovat žádné zjevné změny.

3.3.3.   Výbojkové zdroje světla musí být opatřeny standardními paticemi, které vyhovují údajům o paticích v listech z publikace IEC č. 60061, jak je blíže určeno v jednotlivých datových listech přílohy 1 tohoto předpisu.

3.3.4.   Patice musí být pevná a pevně spojená s baňkou.

3.3.5.   Za účelem zjištění, zda výbojkové zdroje světla vyhovují požadavkům bodů 3.3.3 a 3.3.4, se provede vizuální kontrola, kontrola rozměrů a případně zkušební montáž.

3.4.   Zkoušky

3.4.1.   Výbojkové zdroje světla se podrobí zkoušce zahoření podle přílohy 4 tohoto předpisu.

3.4.2.   Není-li napáječ integrován se zdrojem světla, zkoušejí se všechny vzorky s napáječem podle bodu 2.2.2.4.

3.4.3.   Elektrické vlastnosti se měří přístroji přinejmenším třídy 0.2. (0,2 procent z celkové stupnice přesnosti).

3.5.   Poloha a rozměry elektrod, oblouku a pásků

3.5.1.   Geometrická poloha elektrod musí odpovídat specifikacím v příslušných datových listech. Příklad způsobu měření polohy oblouku a elektrod je uveden v příloze 5 tohoto předpisu. Lze použít i jiné metody.

3.5.1.1.   Poloha a rozměry elektrod světelného zdroje se měří před zahořením, s vypnutým výbojkovým zdrojem světla a za použití optických metod měření přes skleněný kryt.

3.5.2.   Tvar a posunutí oblouku musí odpovídat požadavkům uvedeným v příslušném datovém listu.

3.5.2.1.   Měření musí být provedeno po zahoření se zdrojem světla napájeným z napáječe při zkušebním napětí nebo se zdrojem světla s integrovaným napáječem rovněž při zkušebním napětí.

3.5.3.   Poloha, rozměry a propustnost pásků musí splňovat požadavky uvedené v příslušném datovém listu.

3.5.3.1.   Měření musí být provedeno po zahoření se zdrojem světla napájeným z napáječe při zkušebním napětí nebo se zdrojem světla s integrovaným napáječem rovněž při zkušebním napětí.

3.6.   Charakteristiky spouštění, rozběhu a opětovného spouštění za tepla

3.6.1.   Spouštění

Zkouší-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4 tohoto předpisu, musí se spustit ihned a zůstat rozsvícen.

3.6.2.   Rozběh

3.6.2.1.   U výbojkových zdrojů světla, jejichž skutečný světelný tok přesahuje 2 000 lm:

 

měří-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4, musí vyzařovat nejméně:

 

po 1 sekundě: 25 % svého požadovaného světelného toku;

 

po 4 sekundách: 80 % svého požadovaného světelného toku.

 

Požadovaný světelný tok je určen v příslušném datovém listu.

3.6.2.2.   U výbojkových zdrojů světla, jejichž požadovaný světelný tok nepřesahuje 2 000 lm a neobsahuje černé pásky:

 

Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí výbojkové zdroje světla vyzařovat alespoň 800 lm po 1 sekundě a alespoň 1 000 lm po 4 sekundách.

 

Požadovaný světelný tok je určen v příslušném datovém listu.

3.6.2.3.   U výbojkových zdrojů světla, jejichž požadovaný světelný tok nepřesahuje 2 000 lm, ale obsahuje černé pásky:

 

Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí výbojkové zdroje světla vyzařovat alespoň 700 lm po 1 sekundě a alespoň 900 lm po 4 sekundách.

 

Požadovaný světelný tok je určen v příslušném datovém listu.

3.6.2.4.   U výbojkových zdrojů světla, které mají více než jeden požadovaný světelný tok a nejméně jeden z nich nepřesahuje 2 000 lm:

 

Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí výbojkové zdroje světla vyzařovat alespoň 800 lm po 1 sekundě a alespoň 1 000 lm po 4 sekundách.

 

Požadovaný světelný tok je určen v příslušném datovém listu.

3.6.3.   Opětovné spouštění za tepla

Zkouší-li se výbojkový zdroj světla za podmínek stanovených v příloze 4 tohoto předpisu, musí se poté, co byl vypnutý po dobu určenou v datovém listu, ihned znovu rozsvítit. Zdroj světla musí po jedné vteřině vyzařovat alespoň 80 % požadovaného světelného toku.

3.7.   Elektrické vlastnosti

Měří-li se napětí a příkon světelného zdroje za podmínek stanovených v příloze 4 tohoto předpisu, musí být tyto veličiny a příkon v mezích určených v příslušném datovém listu.

3.8.   Světelný tok

Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4 tohoto předpisu, musí být tato veličina v mezích určených v příslušném datovém listu. V případě, že bílá a selektivně žlutá barva jsou určeny pro stejný typ, požadovaná hodnota platí pro zdroje světla vyzařující bílé světlo, zatímco světelný tok zdroje světla vyzařujícího selektivní žluté světlo musí tvořit nejméně 68 % stanovené hodnoty.

3.9.   Barva

3.9.1.   Barva vyzařovaného světla musí být bílá nebo selektivně žlutá. Mimoto kolorimetrické vlastnosti vyjádřené v CIE chromatických souřadnicích musí ležet v mezích udaných v příslušném datovém listu.

3.9.2.   Na tento předpis se vztahují definice barvy vyzařovaného světla uvedené v předpise č. 48 a v jeho sériích změn platných v době podání žádosti o schválení typu.

3.9.3.   Barva se měří podle podmínek stanovených v bodě 10 přílohy 4 tohoto předpisu.

3.9.4.   Minimální obsah červené ve světle výbojkového zdroje světla musí být takový, aby platilo:

Formula

kde:

Ee (λ)

[W/nm]

je spektrální rozšíření zářivého toku;

V (λ)

[1]

je spektrální světelná účinnost;

λ

[nm]

je vlnová délka.

Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru.

3.10.   Ultrafialové záření (UV záření)

Ultrafialové záření výbojkového zdroje světla musí být takové, aby se jednalo o typ výbojkového zdroje světla s nízkým UV zářením, který vyhovuje následující rovnici:

Formula

kde:

S (λ)

[1]

je funkce spektrálního vážení;

km = 683

[lm/W]

je fotometrický ekvivalent vyzařování.

(Definice ostatních symbolů viz bod 3.9.4.)

Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru.

Ultrafialové záření se váží podle hodnot uvedených v následující tabulce:

λ

S(λ)

λ

S(λ)

λ

S(λ)

250

0,430

305

0,060

355

0,00016

255

0,520

310

0,015

360

0,00013

260

0,650

315

0,003

365

0,00011

265

0,810

320

0,001

370

0,000090

270

1,000

325

0,00050

375

0,000077

275

0,960

330

0,00041

380

0,000064

280

0,880

335

0,00034

385

0,000053

285

0,770

340

0,00028

390

0,000044

290

0,640

345

0,00024

395

0,000036

295

0,540

350

0,00020

400

0,000030

300

0,300

 

 

 

 

Vybrané vlnové délky jsou reprezentativní; ostatní hodnoty se interpolují.

Hodnoty dle příručky „Pokyny IRPA/INIRC k limitům expozice ultrafialovému záření“.

3.11.   Standardní výbojkové zdroje světla

Standardní (referenční) výbojkové zdroje světla musí splňovat požadavky příslušné pro zdroje světla schváleného typu a specifické požadavky uvedené v příslušném datovém listu. U typu vyzařujícího bílé a selektivní žluté světlo musí standardní zdroj světla vyzařovat bílé světlo.

4.   SHODNOST VÝROBY

4.1.   Výbojkové zdroje světla schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny v souladu se schváleným typem a odpovídat nápisům a technickým požadavkům stanoveným v bodě 3 a v přílohách 1 a 3 tohoto předpisu.

4.2.   K ověření, zda jsou splněny požadavky bodu 4.1, se provedou vhodné kontroly výroby.

4.3.   Držitel schválení typu je zejména povinen:

4.3.1.

zajistit postupy účinné kontroly kvality výrobků;

4.3.2.

mít přístup ke zkušebním zařízením nezbytným pro ověřování shodnosti každého schváleného typu;

4.3.3.

zajistit, aby byly zaznamenávány výsledné údaje zkoušek a aby přiložené doklady byly dostupné po období, které je třeba stanovit po dohodě se schvalovacím orgánem;

4.3.4.

analyzovat výsledky všech typů zkoušek podle kritérií přílohy 7 tohoto předpisu s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností výrobku v mezích přípustných odchylek, k nimž dochází v průmyslové výrobě;

4.3.5.

zajistit, aby se pro každý typ výbojkového zdroje světla prováděly alespoň zkoušky předepsané v příloze 6 tohoto předpisu;

4.3.6.

zajistit, aby po každém odebrání vzorků, u nichž se v rámci daného typu zkoušky prokáže neshodnost, následoval další odběr vzorků a další zkouška. Musí být podniknuty všechny nezbytné kroky k obnovení shodnosti dané výroby.

4.4.   Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřovat postupy kontroly shodnosti, které jsou používány v každém výrobním provozu.

4.4.1.   Při každé inspekci se zkušebnímu inspektorovi předkládají záznamy o zkouškách a o kontrole výroby.

4.4.2.   Inspektor může náhodně odebírat vzorky ke zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

4.4.3.   Pokud se úroveň kvality jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek provedených podle bodu 4.4.2, odebere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež zkoušky schválení typu provedla.

4.4.4.   Schvalovací orgán může provést jakoukoli zkoušku předepsanou v tomto předpise. Tyto zkoušky se provedou na náhodně vybraných vzorcích, aniž by způsobily potíže v dodávkách výrobce, a v souladu s kritérii přílohy 8 tohoto předpisu.

4.4.5.   Schvalovací orgán musí zajistit, aby obvyklá četnost inspekcí byla jednou za dva roky. To je nicméně ponecháno na úsudku schvalovacího orgánu a jeho důvěře v opatření, jež mají zajistit účinnou kontrolu shodnosti výroby. V případě, že jsou zjištěny neuspokojivé výsledky, musí schvalovací orgán zajistit, aby byly co nejrychleji učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti výroby.

5.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

5.1.   Schválení udělené pro typ výbojkového zdroje světla podle tohoto předpisu může být odňato, nejsou-li splněny předepsané požadavky na shodnost výroby.

5.2.   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

6.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu výbojkového zdroje světla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

7.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí generálnímu sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a kterým se zasílají zprávy o udělení, rozšíření, odmítnutí či zrušení schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných státech.


(1)  Selektivní žlutá baňka nebo doplňková selektivní žlutá vnější baňka, jejímž účelem je výlučně změna barvy a nikoliv jiných vlastností výbojkového zdroje světla, jež vyzařuje bílé světlo, nepředstavuje změnu typu výbojkového zdroje světla.

(2)  0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

A B C D E F G H J K L M N P R S T U V W X Y Z.

(3)  Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev. 3, příloha 3 - www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html


PŘÍLOHA 1

DATOVÉ LISTY (1) VÝBOJKOVÝCH ZDROJŮ SVĚTLA

Datové listy příslušných kategorií výbojkových zdrojů světla a skupina, v níž je tato kategorie uvedena s omezeními používání této kategorie, se použijí jako součást usnesení R.E.5 (1) nebo jeho následných revizí platných v době podání žádosti o schválení typu výbojkového zdroje světla.


(1)  Počínaje dnem 22. června 2017 jsou datové listy výbojkových zdrojů světla, seznam a skupina kategorií zdrojů světla s omezeními používání této kategorie a čísla jejich datových listů součástí usnesení R.E.5 s označením ECE/TRANS/WP.29/2016/111.


PŘÍLOHA 2

Image

Text obrazu

PŘÍLOHA 3

PŘÍKLAD USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ TYPU

(viz bod 2.4.4 tohoto předpisu)

Image

a = 2,5 mm min.

Výše uvedená značka schválení typu, umístěná na výbojkovém zdroji světla, označuje, že zdroj světla byl schválen ve Spojeném království (E 11) pod kódem schválení 0A01. První znak kódu schválení udává, že schválení bylo uděleno dle požadavků předpisu č. 99 v jeho původním znění.


PŘÍLOHA 4

METODA MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH A FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ

1.   VŠEOBECNĚ

Zkoušky spouštění, rozběhu a opětovného spouštění za tepla a měření elektrických a fotometrických vlastností výbojkového zdroje světla se provádí ve volné atmosféře při okolní teplotě 25 °C ± 5 °C.

2.   NAPÁJEČ

Není-li napáječ integrován se zdrojem světla, provedou se veškeré zkoušky a měření s napáječem podle bodu 2.2.2.4 tohoto předpisu. Výkonové napájení pro zkoušky spouštění a rozběhu musí být schopné zajistit rychlý nárůst proudového impulzu.

3.   POLOHA VÝBOJE

Poloha výboje je vodorovná v rozmezí ± 10° s vývody směrem dolů. Poloha při zahořování a zkoušce musí být stejná. Jestliže je výbojkový zdroj světla nedopatřením provozován ve špatném směru, musí se před začátkem měření znovu zahořet. Žádné elektricky vodivé předměty se nesmí nacházet během zahořování a měření uvnitř válce, jehož průměr činí 32 mm a délka 60 mm soustředně se vztažnou osou a symetricky k oblouku. Kromě toho je třeba se vyhnout nahodilým magnetickým polím.

4.   ZAHOŘENÍ

Všechny zkoušky se provedou se zdroji světla, které byly zahořeny minimálně 15 cykly následujícího průběhu:

 

45 minut zapnuto, 15 sekund vypnuto, 5 minut zapnuto, 10 minut vypnuto.

5.   NAPÁJECÍ NAPĚTÍ

Všechny zkoušky se provedou při zkušebním napětí, které je uvedeno v příslušném datovém listu.

6.   ZKOUŠKA SPOUŠTĚNÍ

Zkouška spouštění se provádí se zdroji světla, které nebyly zahořeny a nebyly před zkouškou použity po dobu nejméně 24 hodin.

7.   ZKOUŠKA ROZBĚHU

Zkouška rozběhu se použije na zdroje světla, které nebyly před zkouškou použity po dobu nejméně jedné hodiny.

8.   ZKOUŠKA OPĚTOVNÉHO SPOUŠTĚNÍ ZA TEPLA

Zdroj světla se spustí a nechá v činnosti pomocí napáječe (případně i integrovaného) při zkušebním napětí po dobu 15 minut. Napájecí napětí napáječe nebo zdroje světla s integrovaným napáječem se pak vypne na dobu, která je uvedena v příslušném datovém listu, a poté se znovu zapne.

9.   ELEKTRICKÁ A FOTOMETRICKÁ ZKOUŠKA

Před každým měřením se zdroj světla stabilizuje po dobu 15 minut.

10.   BARVA

Barva zdroje světla se měří v integrační kouli, přičemž se použije měřicí systém, který udává chromatické souřadnice CIE přijímaného světla s rozlišením ± 0,002.


PŘÍLOHA 5

OPTICKÉ NASTAVENÍ PRO MĚŘENÍ POLOHY A TVARU OBLOUKU A POLOHY ELEKTROD (1)

Výbojkový zdroj světla musí být umístěn tak, jak je znázorněno na hlavním výkresu příslušné kategorie.

Image

Optický systém musí promítnout skutečný obraz A′ oblouku A se zvětšením nejlépe M = s′/s = 20 na měřicí stěně. Optický systém musí být aplanatický a achromatický. Clona d, umístěná v ohniskové vzdálenosti f optického systému, vytvoří projekci oblouku s téměř rovnoběžnými směry pozorování. Aby byl získán úhel poloviční divergence ne větší než μ = 0,5 °, nesmí být průměr clony s ohledem na ohniskovou vzdálenost optického systému větší než d = 2f tan(μ). Činný průměr optického systému nesmí být větší než:

 

D = (1 + 1/M)d + c + (b1 + b2)/2. (c, b1 a b2 jsou uvedeny v datových listech předepisujících polohu elektrod).

Stupnice na projekční stěně umožňuje měření polohy elektrod. Kalibrace sestavy může být výhodně provedena užitím odděleného projektoru s rovnoběžným paprskem ve spojení se měřidlem, jehož stín se promítne na měřicí stěnu. Zařízení ukáže vztažnou osu a rovinu rovnoběžnou se vztažnou rovinou a ve vzdálenosti „e“ mm od ní.

Snímač se instaluje v rovině měřicí stěny s možností pohybu ve svislém směru na čáře odpovídající rovině v „e“ od vztažné roviny výbojkového zdroje světla.

Snímač musí mít relativní spektrální citlivost lidského oka. Velikost snímače nesmí být větší než 0,2 M mm ve vodorovném směru a ne větší než 0,025 M mm ve svislém směru (M = zvětšení). Rozsah měřitelného pohybu musí být takový, aby požadované hodnoty zakřivení oblouku r a rozptyl oblouku s byly měřitelné. Pro měření rozptýleného světla musí být velikost přijímače kruhová o průměru 0,2 M mm.


(1)  Tato metoda je jedním z příkladů metody měření; lze použít jakoukoli jinou metodu s odpovídající přesností měření.


PŘÍLOHA 6

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA POSTUPY KONTROLY KVALITY VÝROBCEM

1.   VŠEOBECNĚ

Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických (včetně ultrafialového záření), geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba výbojkových zdrojů světla splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných datových listech přílohy 1 tohoto předpisu a příslušných datových listech pro patice.

2.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘOVÁNÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

Výrobce nebo držitel značky schválení typu musí pro každý typ výbojkového zdroje světla provést v přiměřených intervalech zkoušky v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.

2.1.   Povaha zkoušek

Zkoušky shodnosti výroby dle těchto specifikací musí zahrnovat fotometrické, geometrické a optické vlastnosti.

2.2.   Metody používané při zkouškách

2.2.1.   Zkoušky se v zásadě provádějí metodami stanovenými v tomto předpise.

2.2.2.   Uplatnění bodu 2.2.1 této přílohy vyžaduje řádnou kalibraci zkušebního zařízení a korelaci měření s měřeními provedenými správním orgánem.

2.3.   Způsob odběru vzorků

Vzorky výbojkových zdrojů světla se vybírají náhodně z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor výbojkových zdrojů světla téhož typu definovaný podle výrobních metod výrobce.

2.4.   Způsob odběru vzorků

Výbojkové zdroje světla se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují do skupin vlastností dle seznamu v tabulce 1 přílohy 7 tohoto předpisu.

2.5.   Kritéria přijatelnosti

Výrobce nebo držitel schválení odpovídá za vypracování statistického rozboru výsledků zkoušek s cílem splnit specifikace stanovené pro kontrolu shodnosti výrobků podle bodu 4.1 tohoto předpisu.

Soulad je potvrzen, není-li překročena úroveň přijatelného nesouladu pro skupinu vlastností uvedených v tabulce 1 přílohy 7 tohoto předpisu. To znamená, že počet výbojkových zdrojů světla, které nesplňují požadavky pro kteroukoliv skupinu vlastností kteréhokoliv typu výbojkového zdroje světla, nepřekročí v příslušných tabulkách 2, 3 nebo 4 přílohy 7 tohoto předpisu kvalifikační mez.

Pozn.: Každý jednotlivý požadavek týkající se výbojkového zdroje světla se považuje za vlastnost


PŘÍLOHA 7

ODBĚR VZORKŮ A ÚROVNĚ SHODY ZKUŠEBNÍCH ZÁZNAMŮ VÝROBCE

Tabulka 1

Vlastnosti

Skupina vlastností

Skupina (*1) zkušebních záznamů o typech výbojkových zdrojů světla

Minimálně 12 odběrů vzorků pro každou skupinu za měsíc (*1)

Přípustná úroveň nesouladu pro jednotlivou skupinu vlastností (%)

Značení, rozlišitelnost a trvanlivost

Všechny typy se stejnými vnějšími rozměry

315

1

Kvalita baňky

Všechny typy se stejnými baňkami

315

1

Vnější rozměry (vyjma patice)

Všechny typy stejné kategorie

315

1

Poloha a rozměry oblouku a pásků

Všechny typy stejné kategorie

200

6,5

Spouštění, rozběh a opětovné spouštění za tepla

Všechny typy stejné kategorie

200

1

Napětí a příkon výbojkového zdroje světla

Všechny typy stejné kategorie

200

1

Světelný tok, barva a ultrafialové záření

Všechny typy stejné kategorie

200

1

Limity přijatelnosti založené na různém počtu výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností udává tabulka 2 jako maximální počet případů neshody. Meze jsou založeny na úrovni přijatelnosti 1 % neshody, při předpokladu pravděpodobnosti přijatelnosti nejméně 0,95.

Tabulka 2

Počet výsledků zkoušek pro jednotlivé vlastnosti

Kvalifikační meze pro přijatelnost

…–200

5

201–260

6

261–315

7

316–370

8

371–435

9

436–500

10

501–570

11

571–645

12

646–720

13

721–800

14

801–860

15

861–920

16

921–990

17

991–1 060

18

1 061 –1 125

19

1 126 –1 190

20

1 191 –1 249

21

Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 3 jako maximální počet neshod. Meze jsou založeny na úrovni přijatelnosti 6,5 % neshod, při předpokladu pravděpodobnosti přijatelnosti nejméně 0,95.

Tabulka 3

Počet zaznamenaných výbojkových zdrojů světla

Kvalifikační mez

Počet zaznamenaných výbojkových zdrojů světla

Kvalifikační mez

Počet zaznamenaných výbojkových zdrojů světla

Kvalifikační mez

– 200

21

541–553

47

894–907

73

201–213

22

554–567

48

908–920

74

214–227

23

568–580

49

921–934

75

228–240

24

581–594

50

935–948

76

241–254

25

595–608

51

949–961

77

255–268

26

609–621

52

962–975

78

269–281

27

622–635

53

976–988

79

282–295

28

636–648

54

989–1 002

80

296–308

29

649–662

55

1 003 –1 016

81

309–322

30

663–676

56

1 017 –1 029

82

323–336

31

677–689

57

1 030 –1 043

83

337–349

32

690–703

58

1 044 –1 056

84

350–363

33

704–716

59

1 057 –1 070

85

364–376

34

717–730

60

1 071 –1 084

86

377–390

35

731–744

61

1 085 –1 097

87

391–404

36

745–757

62

1 098 –1 111

88

405–417

37

758–771

63

1 112 –1 124

89

418–431

38

772–784

64

1 125 –1 138

90

432–444

39

785–798

65

1 139 –1 152

91

445–458

40

799–812

66

1 153 –1 165

92

459–472

41

813–825

67

1 166 –1 179

93

473–485

42

826–839

68

1 180 –1 192

94

486–499

43

840–852

69

1 193 –1 206

95

500–512

44

853–866

70

1 207 –1 220

96

513–526

45

867–880

71

1 221 –1 233

97

527–540

46

881–893

72

1 234 –1 249

98

Kvalifikační meze pro přijatelnost založené na různých počtech výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností jsou uvedeny v tabulce 4 jako procenta z výsledků, při předpokladu pravděpodobnosti přijatelnosti nejméně 0,95.

Tabulka 4

Počet výsledků zkoušek pro každou vlastnost

Kvalifikační meze jako procento výsledků

Kvalifikační meze jako procento výsledků

Přípustná úroveň 1 % neshod

Přípustná úroveň 6,5 % neshod

1 250

1,68

7,91

2 000

1,52

7,61

4 000

1,37

7,29

6 000

1,30

7,15

8 000

1,26

7,06

10 000

1,23

7,00

20 000

1,16

6,85

40 000

1,12

6,75

80 000

1,09

6,68

100 000

1,08

6,65

1 000 000

1,02

6,55


(*1)  Hodnocení musí obecně pokrývat sériovou výrobu z jednotlivých závodů. Výrobce však může pro tentýž typ spojit záznamy z více závodů, pokud se v těchto závodech uplatňuje stejný systém kvality a řízení kvality.


PŘÍLOHA 8

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM

1.   Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických, geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba výbojkových zdrojů světla splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných datových listech přílohy 1 a příslušných datových listech pro patice.

2.   Shodnost sériové výroby výbojkových zdrojů světla není zpochybněna, jestliže jsou výsledky ve shodě s bodem 5 této přílohy.

3.   Jestliže výsledky ve shodě s bodem 5 této přílohy nejsou, je shodnost zpochybněna a výrobce musí být požádán, aby výrobu uvedl do souladu s požadavky.

4.   Je-li uplatněn bod 3 této přílohy, do dvou měsíců se odebere další vzorek 250 výbojkových zdrojů světla, a to namátkou ze současné výroby.

5.   O tom, zda vyhoví, či ne, se rozhodne v souladu s hodnotami v tabulce. Pro každou skupinu vlastností musí být výbojkové zdroje světla buď schválené, nebo neschválené v souladu s hodnotami v tabulce (1).

Vzorek

1 procento (*1)

6,5 procenta (*1)

Přijato

Odmítnuto

Přijato

Odmítnuto

Velikost prvního vzorku: 125

2

5

11

16

Je-li počet nevyhovujících jednotek větší než 2 (11) a menší než 5 (16), je nutné vybrat další vzorek o velikosti 125 a hodnotit 250

6

7

26

27


(1)  Navrhované schéma je vypracováno tak, aby podle něj bylo možné posoudit shodu výbojkových zdrojů světla na přijatelnou úroveň neshody 1 % a 6,5 % a je založeno na Plánu dvojitého výběru vzorků pro běžnou kontrolu v publikaci IEC č. 60410: Přejímací plány a postupy pro přejímku srovnáváním.

(*1)  Výbojkové zdroje světla se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují do skupin vlastností dle seznamu v tabulce 1 přílohy 7 tohoto předpisu.


17.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/63


Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního práva veřejného právní účinek. Status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost je třeba ověřit v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html.

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 128 – Jednotná ustanovení pro schvalování zdrojů světla využívajících světelných diod (LED) určených k použití ve schválených celcích svítilen/světlometů motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [2018/1998]

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

Doplněk 7 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 16. října 2018

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

2.

Správní ustanovení

3.

Technické požadavky

4.

Shodnost výroby

5.

Postihy za neshodnost výroby

6.

Definitivní ukončení výroby

7.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

PŘÍLOHY

1.

Datové listy pro zdroje světla LED

2.

Sdělení

3.

Příklad uspořádání značky schválení

4.

Metoda měření elektrických a fotometrických vlastností

5.

Minimální požadavky na postupy kontroly kvality výrobcem

6.

Výběr vzorků a úrovně shody pro záznamy o zkouškách výrobce

7.

Minimální požadavky na namátkové kontroly prováděné schvalovacím orgánem

8.

Potvrzení shody namátkovou kontrolou

9.

Metoda měření kontrastu a uniformity jasu plochy výstupu světla

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na zdroje světla LED uvedené v příloze 1 a určené k použití ve schválených svítilnách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel.

2.   SPRÁVNÍ USTANOVENÍ

2.1.   Definice

2.1.1.   Definice pojmu „kategorie

Pojem „kategorie“ je v tomto předpisu použit k označení odlišných základních konstrukcí standardizovaných zdrojů světla LED. Každá kategorie má určité označení, například: „LW 1“, „LY2“, „LR2“.

2.1.2.   Definice pojmu „typ

Zdroji světla LED různých „typů“ jsou zdroje světla LED stejné kategorie, které se liší v tak podstatných hlediscích jako:

2.1.2.1.

obchodní název nebo značka;

Zdroje světla LED, které nesou stejný obchodní název nebo značku, ale jsou vyráběné různými výrobci, se považují za odlišné typy. Zdroje světla LED, které jsou vyráběné stejným výrobcem a liší se pouze obchodním názvem nebo značkou, lze považovat za stejný typ.

2.1.2.2.

konstrukce světelného zdroje, mají-li tyto rozdíly vliv na optické výsledky;

2.1.2.3.

jmenovité napětí.

2.2.   Žádost o schválení

2.2.1.   Žádost o schválení podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce.

2.2.2.   Ke každé žádosti se přiloží (viz též bod 2.4.2):

2.2.2.1.

výkresy ve trojím vyhotovení, dostatečně podrobné, aby umožnily určení typu;

2.2.2.2.

stručný technický popis;

2.2.2.3.

pět vzorků.

2.2.3.   Pokud se typ zdroje světla LED liší od typu, který byl již schválen, jen obchodním názvem nebo značkou, postačí předložit:

2.2.3.1.

Prohlášení výrobce, že předložený typ

a)

je totožný (kromě obchodního názvu nebo značky) s již schváleným typem, a

b)

je vyráběn týmž výrobcem jako již schválený typ, který je identifikován číslem schválení typu.

2.2.3.2.

Dva vzorky nesoucí nový obchodní název nebo značku.

2.2.4.   Odpovědný orgán, dříve než vydá schválení typu, ověří, zda existují uspokojivá opatření k zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

2.3.   Nápisy

2.3.1.   Zdroje světla LED předložené ke schválení musí mít na patici uveden:

2.3.1.1.

obchodní název nebo značku žadatele;

2.3.1.2.

jmenovité napětí;

2.3.1.3.

označení příslušné kategorie;

2.3.1.4.

dostatečně velký prostor k umístění značky schválení typu.

2.3.2.   Prostor zmíněný v bodě 2.3.1.4 musí být vyznačen na výkresech připojených k žádosti o schválení.

2.3.3.   Jiné nápisy než stanovené v bodech 2.3.1 a 2.4.4 mohou být vyznačeny pod podmínkou, že nepříznivě neovlivňují světelné vlastnosti.

2.4.   Schválení

2.4.1.   Schválení se udělí, jestliže všechny vzorky typu zdroje světla LED předložené podle bodu 2.2.2.3 nebo 2.2.3.2 splňují požadavky tohoto předpisu.

2.4.2.   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první znak označuje sérii změn předpisu v době vydání schválení.

Za těmito znaky následuje identifikační kód, který má nejvýše tři místa. Použijí se pouze tyto arabské číslice a velká písmena:

„0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 A B C D E F G H J K L M N P R S T U V W X Y Z“.

Táž smluvní strana nesmí přidělit stejný kód jinému typu zdroje světla LED.

2.4.3.   Oznámení o schválení, rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení či o definitivním ukončení výroby typu zdroje světla LED podle tohoto předpisu se sdělí stranám dohody, které uplatňují tento předpis, pomocí formuláře dle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu a výkresu, dodaného žadatelem o schválení, ve formátu nepřesahujícím A4 (210 × 297 mm) a v měřítku nejméně 2: 1.

2.4.4.   Každý zdroj světla LED, který se shoduje s typem schváleným podle tohoto předpisu, je na místě popsaném v bodě 2.3.1.4 a kromě nápisů uvedených v bodě 2.3.1 opatřen mezinárodní značkou schválení typu, jež sestává z:

2.4.4.1.

písmene „E“ ve zkosené kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (1);

2.4.4.2.

kódu schválení, umístěného vedle zkosené kružnice.

2.4.5.   Jestliže žadatel obdržel stejný kód schválení pro několik obchodních názvů nebo značek, postačí ke splnění požadavků bodu 2.3.1.1 jeden nebo více z nich.

2.4.6.   Značky a symboly specifikované v bodech 2.3.1 a 2.4.4 musí být jasně čitelné a nesmazatelné.

2.4.7.   Příloha 3 tohoto předpisu udává příklad uspořádání značky schválení typu.

3.   TECHNICKÉ POŽADAVKY

3.1.   Definice

V tomto předpise se použijí definice uvedené v usnesení R.E.5 nebo v následných revizích platných v době podání žádosti o schválení typu.

3.2.   Všeobecné specifikace

3.2.1.   Každý předložený vzorek musí vyhovovat příslušným ustanovením tohoto předpisu.

3.2.2.   Zdroje světla LED musí být konstruovány tak, aby správně fungovaly a tuto vlastnost si při normálním používání zachovaly. Kromě toho nesmí vykazovat žádnou konstrukční ani výrobní vadu.

3.2.3.   Zdroje světla LED nesmí mít na optickém povrchu žádné rýhy ani skvrny, které by mohly zhoršovat jejich účinnost a optické účinky. To se ověří při zahájení schvalovacích zkoušek a také tehdy, je-li to požadováno v příslušných bodech tohoto předpisu.

3.2.4.   Zdroje světla LED musí být opatřeny standardními paticemi, které vyhovují údajům o paticích v listech z publikace IEC č. 60061, jak je blíže určeno v jednotlivých datových listech přílohy 1.

3.2.5.   Patice musí být pevná a pevně spojená se zbývající částí zdroje světla LED.

3.2.6.   Aby se zjistilo, zda zdroje světla LED vyhovují požadavkům výše uvedených bodů 3.2.3 až 3.2.5, provede se jejich vizuální kontrola a kontrola rozměrů a, je-li to nutné, i jejich zkušební upevnění do držáku podle specifikací v publikaci IEC č. 60061.

3.2.7.   Je-li k dispozici napájení, musí být spojení pevné fáze a eventuálně jedna nebo více částí pro konverzi založenou na fluorescenci jedinou (jedinými) částí (částmi) zdroje světla LED, jež vytváří (vytvářejí) a vydává (vydávají) světlo.

3.3.   Zkoušky

3.3.1.   Zdroje světla LED se nejprve nechají zahořet při zkušebním napětí po dobu nejméně 48 hodin. U multifunkčních zdrojů světla LED se každá funkce nechá zahořet zvlášť.

3.3.2.   Není-li stanoveno jinak, měří se elektrické a fotometrické vlastnosti při příslušném zkušebním napětí (napětích).

3.3.3.   Elektrická měření specifikovaná v příloze 4 se provádějí nástroji, které se řadí alespoň do třídy 0,2 (0,2 procent z celkové stupnice přesnosti).

3.4.   Poloha a rozměry plochy výstupu světla

3.4.1.   Poloha a rozměry plochy výstupu světla musí odpovídat požadavkům uvedeným v příslušném datovém listu přílohy 1.

3.4.2.   Měření se provede po zahoření zdroje světla LED podle ustanovení bodu 3.3.1.

3.5.   Světelný tok

3.5.1.   Měří-li se světelný tok za podmínek stanovených v příloze 4, musí být světelný tok v mezích určených v příslušném datovém listu přílohy 1.

3.5.2.   Měření se provede po zahoření zdroje světla LED podle ustanovení bodu 3.3.1.

3.6.   Normalizované rozložení svítivosti/rozložení kumulativního světelného toku

3.6.1.   Měří-li se za zkušebních podmínek stanovených v příloze 4 tohoto předpisu, musí být normalizované rozložení svítivosti a/nebo rozložení kumulativního světelného toku v mezích určených v příslušném datovém listu přílohy 1.

3.6.2.   Měření se provede po zahoření zdroje světla LED podle ustanovení bodu 3.3.1.

3.7.   Barva

3.7.1.   Barva světla vyzařovaného zdroji světla LED musí být specifikována v příslušném datovém listu. V tomto předpise se použijí definice barvy vyzařovaného světla uvedené v předpise č. 48 a jeho sériích změn platných v době podání žádosti o schválení typu.

3.7.2.   Barva vyzařovaného světla se měří postupem podle přílohy 4. Naměřená celková hodnota barevných souřadnic musí ležet v mezích požadované barevné plochy.

3.7.2.1.   Kromě toho se barva u zdrojů světla LED, které vyzařují bílé světlo a jsou určeny pro použití v předních světlometech, měří ve stejných směrech jako v případech, kdy je rozložení svítivosti stanoveno v příslušném datovém listu, ale pouze tehdy, jestliže stanovená minimální svítivost přesahuje 50 cd/klm. Každá naměřená hodnota barevných souřadnic musí ležet v mezích přípustné odchylky (0,025 jednotek ve směru x a 0,050 jednotek ve směru y) a obsahovat naměřenou celkovou hodnotu. Naměřená hodnota ve směru maximální svítivosti a všechny naměřené hodnoty u standardního (etalon) zdroje světla LED musí také ležet v mezích požadované barevné plochy pro bílé světlo.

3.7.3.   Kromě toho v případě zdrojů světla LED vyzařujících bílé světlo, musí být minimální obsah červené ve světle takový, aby:

Formula

kde:

Ee(λ)

(veličina: W)

je spektrální rozdělení toku záření;

V(λ)

(jednotka: 1)

je spektrální světelná účinnost;

λ

(jednotka: nm)

je vlnová délka.

Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru.

3.8.   UV záření

UV-vyzařování zdroje světla LED musí být takové, aby zdroj světla LED spadal do kategorie s nízkým vyzařováním UV, a vyhovoval:

Formula

kde:

S(λ)(veličina: 1)

je funkce spektrálního vážení;

km = 683 lm/W

je maximální hodnota světelné účinnosti záření.

(definice ostatních symbolů viz bod 3.7.3 výše).

Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru. UV-záření musí být váženo s ohledem na hodnoty uvedené v následující tabulce:

λ

S(λ)

λ

S(λ)

λ

S(λ)

250

0,430

305

0,060

355

0,00016

255

0,520

310

0,015

360

0,00013

260

0,650

315

0,003

365

0,00011

265

0,810

320

0,001

370

0,00009

270

1,000

325

0,00050

375

0,000077

275

0,960

330

0,00041

380

0,000064

280

0,880

335

0,00034

385

0,000053

285

0,770

340

0,00028

390

0,000044

290

0,640

345

0,00024

395

0,000036

295

0,540

350

0,00020

400

0,000030

300

0,300

 

 

 

 

Poznámka: Hodnoty dle příručky „Pokyny IRPA/INIRC k limitům expozice ultrafialovému záření“. Vybrané vlnové délky (v nanometrech) jsou reprezentativní; ostatní hodnoty by se měly interpolovat.

3.9.   Standardní zdroje světla LED

Doplňkové požadavky na standardní (etalon) zdroje světla LED jsou uvedeny v příslušných datových listech v příloze 1.

3.10.   Maximální zkušební teplota

Pokud jde o maximální zkušební teplotu, příslušný datový list v příloze 1 stanoví následující požadavky:

3.10.1.

Zkouška maximální teploty měřené podle podmínek stanovených v bodě 5 přílohy 4:

a)

hodnoty světelného toku při zvýšených teplotách se musí pohybovat v mezích určených v příslušném datovém listu v příloze 1 a

b)

změna barvy nesmí přesáhnout 0,010.

3.10.2.

Po ukončení měření podle bodu 3.10.1 musí být zdroj světla LED trvale v činnosti po dobu 1 000 hodin při příslušném zkušebním napětí a

a)

v případě integrovaného chlazení při teplotě okolí odpovídající maximální zkušební teplotě stanovené v příslušném datovém listu v příloze 1;

b)

v případě stanoveného bodu Tb o hodnotě Tb odpovídající maximální zkušební teplotě stanovené v příslušném datovém listu v příloze 1.

3.10.3.

Po ukončení postupu podle bodu 3.10.2, pokud se měří podle podmínek stanovených v příloze 4 bodě 5:

a)

hodnoty světelného toku při zvýšených teplotách se od odpovídajících hodnot jednotlivého vzorku měřeného podle bodu 3.10.1 nesmí odchýlit o více než ± 10 % a

b)

změna barvy se od odpovídajících hodnot jednotlivého vzorku měřeného podle bodu 3.10.1 nesmí odchýlit o více než ± 0,010.

3.10.4.

Po ukončení měření podle bodu 3.10.3 se musí znovu ověřit požadavky stanovené v bodě 3.2.3.

3.11.   Zdroje světla LED bez obecných omezení

3.11.1.   Vlastnosti plochy výstupu světla

Velikost a poloha nominálního zářiče stejně jako strana (strany) plochy výstupu světla schopné generovat rozhraní jsou stanoveny v datovém listu v příloze 1.

Hodnoty následujících parametrů se stanoví postupem podle přílohy 9:

a)

kontrast jasu;

b)

velikost a poloha pásma 1a a pásma 1b;

c)

poměr ploch R0,1 a R0,7;

d)

hodnota maximální odchylky ΔL.

3.11.2.   Kontrast jasu plochy výstupu světla

3.11.2.1.   Hodnota (hodnoty) kontrastu jasu plochy výstupu světla se musí pohybovat v mezích určených v příslušném datovém listu v příloze 1.

3.11.2.2.   Pokud je v příslušném datovém listu určena pouze jedna strana plochy výstupu světla, která generuje rozhraní, pásmo 1b se musí nacházet blíže k odpovídající straně pásma 1a než k protilehlé straně.

3.11.3.   Uniformita jasu plochy výstupu světla

3.11.3.1.   Plocha pásma 1a (plocha výstupu světla) musí být v rámci nominálního zářiče, jak je uvedeno v příslušném datovém listu v příloze 1, a velikost plochy výstupu světla se musí pohybovat v mezích určených v příslušném datovém listu v příloze 1.

3.11.3.2.   Hodnota R0,1 se musí pohybovat v mezích určených v příslušném datovém listu v příloze 1.

3.11.3.3.   Hodnota R0,7 se musí pohybovat v mezích určených v příslušném datovém listu v příloze 1.

3.11.3.4.   Odchylka jasu ΔL nesmí přesahovat ± 20 %.

4.   SHODNOST VÝROBY

4.1.   Zdroje světla LED schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny v souladu se schváleným typem a odpovídat nápisům a technickým požadavkům stanoveným v bodě 3 a v přílohách 1, 4 a 5 tohoto předpisu.

4.2.   Splnění požadavků bodu 4.1 se ověřuje vhodnou kontrolou výroby.

4.3.   Držitel schválení musí zejména:

4.3.1.

zajistit postupy pro účinné řízení jakosti výrobků;

4.3.2.

mít přístup ke zkušebním zařízením nezbytným pro ověřování shodnosti každého schváleného typu;

4.3.3.

zajistit, aby byly výsledky zkoušek zaznamenávány a aby připojené doklady byly dostupné po dobu stanovenou schvalovacím orgánem;

4.3.4.

analyzovat výsledky všech typů zkoušek podle kritérií přílohy 6 s cílem ověřit a zajistit stálost vlastností výrobku v mezích přípustných odchylek, k nimž dochází v průmyslové výrobě;

4.3.5.

zajistit, aby pro každý typ zdroje světla LED byly prováděny alespoň zkoušky předepsané v příloze 5 tohoto předpisu;

4.3.6.

zajistit, aby po každém odebrání vzorků, u nichž se v rámci daného typu zkoušky prokáže neshodnost, následoval další odběr vzorků a další zkouška. Musí být podniknuty veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti dané výroby.

4.4.   Schvalovací orgán může kdykoli ověřit postupy kontroly shodnosti, které platí pro každou výrobní jednotku.

4.4.1.   Při každé inspekci se zkušebnímu inspektorovi předkládají záznamy o zkouškách a o kontrole výroby.

4.4.2.   Inspektor může náhodně odebírat vzorky ke zkoušce v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

4.4.3.   Pokud se úroveň kvality jeví jako nevyhovující nebo pokud se zdá být nutné ověřit platnost zkoušek podle bodu 4.4.2, vybere inspektor vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, která provedla zkoušky pro schválení typu.

4.4.4.   Příslušný orgán může provést jakoukoli zkoušku předepsanou v tomto předpise. Pokud se příslušný orgán rozhodne provést namátkovou kontrolu, uplatní se kritéria příloh 7 a 8 tohoto předpisu.

4.4.5.   Obvyklá četnost inspekcí ze strany příslušného orgánu je jednou za dva roky. Pokud jsou při některé z těchto inspekcí zjištěny nevyhovující výsledky, zajistí příslušný orgán, aby byly podniknuty veškeré nezbytné kroky pro co nejrychlejší obnovení shodnosti výroby.

5.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

5.1.   Schválení udělené typu světelného zdroje LED podle tohoto předpisu může být odňato, nejsou-li splněny požadavky nebo pokud zdroj světla LED opatřený značkou schválení typu neodpovídá schválenému typu.

5.2.   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

6.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela zruší výrobu typu zdroje světla LED schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Jakmile tento orgán obdrží příslušné oznámení, informuje ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

7.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek schválení a schvalovacích orgánů, které udělují schválení typu a kterým se mají zasílat formuláře o udělení, rozšíření, odmítnutí či odnětí schválení nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných zemích.


(1)  Podle definice v úplném znění usnesení pro konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.2, bod 2).


PŘÍLOHA 1

DATOVÉ LISTY (1) PRO ZDROJE SVĚTLA LED

Datové listy pro příslušnou kategorii zdroje světla LED a skupina, ve které je tato kategorie uvedena s omezeními používání této kategorie, se musí použít tak, jak je uvedeno v usnesení R.E.5 nebo v následných revizích platných v době podání žádosti o schválení zdroje světla LED.


(1)  Počínaje dnem 22. června 2017 jsou datové listy zdrojů světla LED, seznam a skupina kategorií zdrojů světla s omezeními používání této kategorie a čísla jejich datových listů součástí usnesení R.E.5 s označením ECE/TRANS/WP.29/2016/111.


PŘÍLOHA 2

Image Text obrazu

PŘÍLOHA 3

PŘÍKLAD USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ

(viz bod 2.4.4)

Image

Výše uvedená značka schválení typu, umístěná na zdroji světla LED, označuje, že zdroj světla byl schválen ve Spojeném království (E11) pod kódem schválení 0A01. První znak kódu schválení udává, že schválení bylo uděleno dle požadavků předpisu č. 128 (*1) v jeho původním znění.


(*1)  Změny nevyžadující změnu čísla schválení typu.


PŘÍLOHA 4

METODA MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH A FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ

Zdroje světla LED všech kategorií s integrovaným chlazením se měří za bezvětří při okolní teplotě (23 ± 2) °C. Při těchto měřeních je třeba zachovat minimální vzdušný volný prostor, definovaný v datových listech.

Zdroje světla LED všech kategorií s definovanou teplotou Tb se měří tak, že se bod Tb ustálí na dané teplotě definované v datovém listu pro příslušnou kategorii.

Pokud je v příslušném datovém listu v příloze 1 stanovena maximální zkušební teplota, provedou se doplňková měření při zvýšených teplotách a podle postupu podle bodu 5 této přílohy.

1.   SVĚTELNÝ TOK

1.1.   K měření světelného toku se musí použít metoda integrace

a)

v případě integrovaného chlazení po 1 minutě a po 30 minutách provozu, nebo

b)

po ustálení teploty v bodě Tb.

1.2.   Hodnoty světelného toku, naměřené po

a)

30 minutách, nebo

b)

ustálení teploty Tb

musí splňovat minimální a maximální požadavky.

V případě podle písm. a), není-li v datovém listu stanoveno jinak, musí být tato hodnota mezi 100 % a 80 % hodnoty naměřené po uplynutí 1 minuty.

1.3.   Měření se provádí při odpovídajícím zkušebním napětí a při dodržení minimálních a maximálních hodnot příslušného rozsahu napětí. Není-li v datovém listu specifikace vymezena úžeji, nesmí být u světelného toku překročena následující odchylka v rámci tolerančního rozpětí.

Jmenovité napětí

Minimální napětí

Maximální napětí

6

6,0

7,0

12

12,0

14,0

24

24,0

28,0

Odpovídající tolerance u světelného toku (*1)

± 30 %

± 15 %

2.   NORMALIZOVANÁ SVÍTIVOST/KUMULATIVNÍ SVĚTELNÝ TOK

2.1.   Měření svítivosti musí být zahájeno

a)

v případě integrovaného chlazení po 30 minutách provozu, nebo

b)

v případě bodu Tb uvedeného v příslušném datovém listu po stabilizaci teploty na uvedeném bodě Tb.

2.2.   Měření se provádí při odpovídajícím zkušebním napětí.

2.3.   Normalizovaná svítivost zkušebního vzorku se vypočítá tak, že se rozložení svítivosti naměřené podle bodů 2.1 a 2.2 této přílohy vydělí světelným tokem, který byl stanoven v souladu s bodem 1.2 této přílohy.

2.4.   Kumulativní světelný tok zkušebního vzorku se vypočte podle publikace CIE 84-1989 oddílu 4.3 integrováním hodnot svítivosti naměřených podle bodů 2.1 a 2.2 uvnitř kužele svírajícího prostorový úhel.

3.   BARVA

Barva vyzařovaného světla naměřená za stejných podmínek jako v bodě 1.1 této přílohy musí být v obou případech v rámci požadovaných barevných mezí.

4.   SPOTŘEBA ENERGIE

4.1.   Spotřeba energie se měří za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v bodě 1.1 této přílohy, přičemž platí požadavky bodu 3.3.3 tohoto předpisu.

4.2.   Měření spotřeby energie se provádí při odpovídajícím zkušebním napětí.

4.3.   Výsledné hodnoty musí vyhovět minimálním a maximálním požadavkům uvedeným v příslušném datovém listu.

5.   FOTOMETRICKÁ MĚŘENÍ V PŘÍPADĚ STANOVENÉ MAXIMÁLNÍ ZKUŠEBNÍ TEPLOTY

5.1.   Teplota a rozsah teploty

5.1.1.   Fotometrická měření uvedená v bodech 5.3, 5.4 a 5.5 musí být provedena při zvýšených teplotách T v krocích ne větších než 25 °C za trvalého provozu zdroje světla LED.

5.1.1.1.   V případě zdrojů světla LED, které patří do kategorie s integrovaným chladičem, je teplotní rozsah definován okolní teplotou (23 ± 2 °C) zvýšenou až na maximální zkušební teplotu včetně této teploty, jak je uvedena v příslušném datovém listu v příloze 1, přičemž minimální volný prostor, jak je stanoven v příslušném datovém listu, musí být udržen a po každém zvýšení okolní teploty se očekává doba provozu v délce 30 minut.

5.1.1.2.   V případě zdrojů světla LED, které patří do kategorie se stanovenou teplotou Tb, je teplotní rozsah definován teplotou Tb uvedenou v příslušném datovém listu a zvýšenou až na maximální zkušební teplotu včetně této teploty, jak je uvedena v příslušném datovém listu v příloze 1, přičemž teplota v bodě Tb je stabilizována před každým měřením.

5.2.   Napětí

Měření se provádí při odpovídajícím zkušebním napětí.

5.3.   Směr měření svítivosti a barevné souřadnice

Všechny hodnoty svítivosti a barevné souřadnice v teplotním rozsahu podle bodu 5.1 mohou být změřeny v jednom a tomtéž směru. Tento směr musí být takový, aby svítivost přesahovala 20 cd u všech měření.

5.4.   Hodnoty světelného toku při zvýšených teplotách

Hodnoty světelného toku při zvýšených teplotách T v rozsahu podle bodu 5.1 mohou být vypočítány korekcí hodnoty světelného toku měřeného podle bodu 1.2 této přílohy, poměrem hodnot svítivosti podle bodu 5.3 a hodnoty svítivosti měřené při:

a)

23 °C v případě integrovaného chladiče;

b)

Tb v případě definované teploty Tb.

5.5.   Změna barvy

Změna barvy je maximální odchylka všech barevných bodů (stanovených barevnými souřadnicemi x, y) od barevného bodu (x0, y0) při zvýšených teplotách T v rozsahu stanoveném v bodě 5.1:

a)

23 °C v případě integrovaného chladiče:

max{√[(x(T) – x0(23 °C))2 + (y(T) – y0(23 °C))2]};

b)

Tb, v případě definované teploty Tb:

max{√[(x(T) – x0(Tb))2 + (y(T) – y0(Tb))2]}.


(*1)  K výpočtu maximální odchylky světelného toku v přípustných mezích se jako reference použije naměřený tok při zkušebním napětí. Mezi zkušebním napětím a mezními hodnotami rozsahu napětí musí světelný tok zůstat v podstatě stejný.


PŘÍLOHA 5

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA POSTUPY KONTROLY KVALITY VÝROBCEM

1.   OBECNĚ

Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických, geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba zdrojů světla LED splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných datových listech přílohy 1 a příslušných datových listech pro patice.

2.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘOVÁNÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

Výrobce nebo držitel značky schválení typu musí pro každý typ zdroje světla LED provést v přiměřených intervalech zkoušky v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.

2.1.   Povaha zkoušek

Zkoušky shodnosti výroby dle těchto specifikací musí zahrnovat fotometrické, geometrické a optické vlastnosti.

2.2.   Metody používané při zkouškách

2.2.1.   Zkoušky se v zásadě provádějí v souladu s metodami stanovenými v tomto předpise.

2.2.2.   Použití bodu 2.2.1 této přílohy vyžaduje pravidelnou kalibraci zkušebního zařízení a jeho korelaci s měřeními, která provádí příslušný orgán.

2.3.   Způsob odběru vzorků

Vzorky zdrojů světla LED se vybírají náhodně z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor zdrojů světla LED téhož typu definovaných podle výrobních metod výrobce.

2.4.   Kontrolované a zaznamenané vlastnosti

Zdroje světla LED se kontrolují a výsledky zkoušek se zapisují do skupin vlastností dle seznamu v příloze 6 tabulce 1.

2.5.   Kritéria přijatelnosti

Výrobce nebo držitel schválení typu odpovídá za statistické vyhodnocení výsledků zkoušek tak, aby byly splněny specifikace pro ověřování shodnosti výroby v bodě 4.1 tohoto předpisu.

Shodnost je zajištěna, pokud není překročena úroveň neshodnosti ve skupinách vlastností podle tabulky 1 v příloze 6. To znamená, že počet zdrojů světla LED, které nesplňují požadavky pro kteroukoliv skupinu vlastností kteréhokoliv typu zdroje světla LED, nepřekročí kvalifikační mez uvedenou v příslušných tabulkách 2, 3 nebo 4 přílohy 6.

Poznámka: Každý jednotlivý požadavek týkající se zdroje světla LED se považuje za vlastnost.


PŘÍLOHA 6

VÝBĚR VZORKŮ A ÚROVNĚ SHODY PRO ZÁZNAMY O ZKOUŠKÁCH VÝROBCE

Tabulka 1

Vlastnosti

Skupina vlastností

Seskupování (*1) záznamů zkoušek u typů zdrojů světla LED

Minimálně 12 výběrů vzorků z každé skupiny za měsíc (*1)

Přípustná úroveň nesouladu pro jednotlivou skupinu vlastností (%)

Značení, rozlišitelnost a trvanlivost

Všechny typy se stejnými vnějšími rozměry

315

1

Vnější rozměry světelného zdroje LED (s výjimkou víčka/základny)

Všechny typy stejné kategorie

200

1

Rozměry patic a základen

Všechny typy stejné kategorie

200

6,5

Rozměry plochy výstupu světla a vnitřních prvků (*2)

Všechny zdroje světla LED jednoho typu

200

6,5

Počáteční hodnoty, energie, barva a světelný tok (*2)

Všechny zdroje světla LED jednoho typu

200

1

Normalizovaná svítivost nebo rozložení kumulativního světelného toku

Všechny zdroje světla LED jednoho typu

20

6,5

Limity přijatelnosti založené na různém počtu výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností udává tabulka 2 jako maximální počet případů neshody. Limity vycházejí z úrovně přijatelnosti ve výši 1 % neshody, předpokládaná pravděpodobnost přijatelnosti je nejméně 0,95.

Tabulka 2

Počet výsledků zkoušek pro jednotlivé vlastnosti

Kvalifikační limity pro přijatelnost

20

0

21–50

1

51–80

2

81–125

3

126–200

5

201–260

6

261–315

7

316–370

8

371–435

9

436–500

10

501–570

11

571–645

12

646–720

13

721–800

14

801–860

15

861–920

16

921–990

17

991–1 060

18

1 061 –1 125

19

1 126 –1 190

20

1 191 –1 249

21

Limity přijatelnosti založené na různém počtu výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností udává tabulka 3 jako maximální počet případů neshody. Limity vycházejí z úrovně přijatelnosti ve výši 6,5 % neshody, předpokládaná pravděpodobnost přijatelnosti je nejméně 0,95.

Tabulka 3

Počet zaznamenaných zdrojů světla LED

Kvalifikační limit

Počet zaznamenaných zdrojů světla LED

Kvalifikační limit

Počet zaznamenaných zdrojů světla LED

Kvalifikační limit

20

3

500–512

44

881–893

72

21–32

5

513–526

45

894–907

73

33–50

7

527–540

46

908–920

74

51–80

10

541–553

47

921–934

75

81–125

14

554–567

48

935–948

76

126–200

21

568–580

49

949–961

77

201–213

22

581–594

50

962–975

78

214–227

23

595–608

51

976–988

79

228–240

24

609–621

52

989–1 002

80

241–254

25

622–635

53

1 003 –1 016

81

255–268

26

636–648

54

1 017 –1 029

82

269–281

27

649–662

55

1 030 –1 043

83

282–295

28

663–676

56

1 044 –1 056

84

296–308

29

677–689

57

1 057 –1 070

85

309–322

30

690–703

58

1 071 –1 084

86

323–336

31

704–716

59

1 085 –1 097

87

337–349

32

717–730

60

1 098 –1 111

88

350–363

33

731–744

61

1 112 –1 124

89

364–376

34

745–757

62

1 125 –1 138

90

377–390

35

758–771

63

1 139 –1 152

91

391–404

36

772–784

64

1 153 –1 165

92

405–417

37

785–798

65

1 166 –1 179

93

418–431

38

799–812

66

1 180 –1 192

94

432–444

39

813–825

67

1 193 –1 206

95

445–458

40

826–839

68

1 207 –1 220

96

459–472

41

840–852

69

1 221 –1 233

97

473–485

42

853–866

70

1 234 –1 249

98

486–499

43

867–880

71

 

 

Limity přijatelnosti založené na různém počtu výsledků zkoušek pro každou skupinu vlastností udává tabulka 4 formou procenta výsledků, předpokládaná pravděpodobnost přijatelnosti je nejméně 0,95.

Tabulka 4

Počet výsledků zkoušek pro každou vlastnost

Kvalifikační limity jako procento výsledků

Přijatelná míra neshody 1 %

Kvalifikační limity jako procento výsledků

Přijatelná míra neshody 6,5 %

1 250

1,68

7,91

2 000

1,52

7,61

4 000

1,37

7,29

6 000

1,30

7,15

8 000

1,26

7,06

10 000

1,23

7,00

20 000

1,16

6,85

40 000

1,12

6,75

80 000

1,09

6,68

100 000

1,08

6,65

1 000 000

1,02

6,55


(*1)  Hodnocení musí obecně pokrývat sériovou výrobu zdrojů světla LED z jednotlivých závodů. Výrobce může soustředit záznamy týkající se téhož typu z různých závodů do jedné skupiny za předpokladu, že tyto závody pracují v rámci stejného systému jakosti a stejného řízení jakosti.

(*2)  Má-li zdroj světla LED více než jednu výstupní světelnou funkci (rozměry, energie, barva a světelný tok), týká se sdružení vlastností každého prvku zvlášť.


PŘÍLOHA 7

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA NAMÁTKOVÉ KONTROLY PROVÁDĚNÉ SCHVALOVACÍM ORGÁNEM

1.   Obecně

Požadavky na shodnost výroby se považují za uspokojivé z hlediska fotometrických, geometrických, vizuálních a elektrických vlastností, jestliže výroba zdrojů světla LED splňuje přípustné odchylky uvedené v příslušných datových listech přílohy 1 a příslušných datových listech pro patice.

2.   Shodnost sériově vyráběných zdrojů světla LED se nezpochybní, pokud výsledky splňují požadavky přílohy 8 tohoto předpisu.

3.   Pokud výsledky požadavky přílohy 8 tohoto předpisu nesplňují, shodnost se zpochybní a výrobce je vyzván, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky.

4.   Je-li uplatněn bod 3 této přílohy, do dvou měsíců se z výroby namátkou vybere další vzorek 250 zdrojů světla LED.


PŘÍLOHA 8

POTVRZENÍ SHODY NAMÁTKOVOU KONTROLOU

O potvrzení či nepotvrzení shody se rozhoduje podle hodnot v tabulce. Pro každou skupinu vlastností musí být zdroje světla LED buď schválené, nebo neschválené v souladu s hodnotami v tabulce (1).

 

1 % (*1)

6,5 % (*1)

Přijato

Odmítnuto

Přijato

Odmítnuto

Velikost prvního vzorku: 125 kusů

2

5

11

16

Je-li počet nevyhovujících jednotek větší než 2 (11) a menší než 5 (16), odebere se druhý vzorek 125 kusů a zhodnotí se celý vzorek 250 kusů.

6

7

26

27


(1)  Navrhované schéma je navrženo tak, aby podle něj bylo možné posoudit shodu zdrojů světla LED na přijatelnou 1 %, resp. 6,5 % míru neshody, a je založené na Plánu dvojitého výběru vzorků pro běžnou kontrolu podle publikace IEC č. 60410: Přejímací plány a postupy pro přejímku srovnáváním.

(*1)  Compliance approved by spot check


PŘÍLOHA 9

METODA MĚŘENÍ KONTRASTU A UNIFORMITY JASU PLOCHY VÝSTUPU SVĚTLA

1.   Zařízení pro měření jasu musí být schopné jasně rozlišit, zda se kontrast jasu plochy výstupu světla nachází nad nebo pod úrovní požadovanou pro zkoušený zdroj světla LED.

Toto zařízení musí mít dále rozlišení 20 μm nebo menší na ploše, která je větší než plocha výstupu světla zkoušeného zdroje světla LED. Pokud má toto zařízení rozlišení méně než 10 μm, vypočítá se na základě sousedních měřených hodnot jasu aritmetický průměr, který představuje hodnotu jasu plochy mezi 10 μm a 20 μm.

2.   Měření jasu plochy musí být provedeno v ekvidistantní mřížce v obou směrech.

3.   Pásmo 1a a pásmo 1b se určí na základě měření jasu plochy, která sestává z nominálního zářiče, jak je uveden v příslušném datovém listu dat v příloze 1 a zvětšen ve všech rozměrech o 10 % odpovídajícího rozměru zářiče (viz obr.1). Hodnota L98 je devadesáté osmé procento ze všech hodnot tohoto měření jasu.

3.1.   Pásmo 1a (plocha výstupu světla) je nejmenší obvodový pravoúhelník, který má stejnou orientaci jako nominální zářič a obsahuje všechna měření jasu s hodnotou 10 % nebo více z hodnoty L98. Hodnota L1 je aritmetický průměr všech měřených hodnot jasu v pásmu 1a (viz obr. 2). Hodnota R0,1 je poměr plochy pásma 1a, kde hodnota jasu přesahuje 10 % hodnoty L1. Hodnota R0,7 je poměr plochy pásma 1a, kde hodnota jasu přesahuje 70 % hodnoty L1.

3.2.   Pásmo 1b je nejmenší obvodový pravoúhelník, který má stejnou orientaci jako nominální zářič a obsahuje všechna měření jasu s hodnotou 70 % nebo více z hodnoty L98.

4.   Pásmo 2 má v obou směrech 1,5 krát větší velikost, než je velikost nominálního zářiče uvedená v příslušném datovém listu v příloze 1, a musí být umístěno symetricky k nominálnímu zářiči ve vzdálenosti d0 = 0,2 mm od pásma 1a, není-li v datovém listu stanoveno jinak (viz obr. 3). Hodnota L2 je aritmetický průměr z jednoho procenta všech nejvyšších naměřených hodnot jasu v pásmu 2.

Pokud je v příslušném datovém listu určena více než jedna strana pásma 1a, která generuje rozhraní, musí být pro každou stranu stanovena hodnota L2, a to postupem uvedeným výše.

5.   Hodnota (hodnoty) kontrastu jasu je poměr hodnoty jasu L1 pásma 1a a hodnoty jasu L2 pásma (pásem) 2.

6.   Pokud je nominální zářič uvedený v příslušném datovém listu v příloze 1 rozdělený do n ploch (např. n = 1 × 4), platí stejné rozdělení také pro pásmo 1a.

6.1.   Pro každou z těchto n ploch se hodnota L1,i (i = 1, …, n) vypočítá jako aritmetický průměr všech měřených hodnot jasu v příslušné ploše.

6.2.   Hodnota ΔL je maximální relativní odchylka všech hodnot jasu L1,i od hodnoty jasu L1.

ΔL = Max {(L1,i – L1)/L1; i = 1, …, n}

Obrázek 1

Zvětšení nominálního zářiče

Image

Nominální zárič (velikost a poloha podle údajů v datovém listu)

Plocha pro měrěníjasu

Referenční plane

Referenční osa

Obrázek 2

Definice pásem 1a a 1b

Image

Pásmo 1b (obsahuje všechny hodnoty ≥ 70 % L98)

Pásmo 1a (obsahuje všechny hodnoty ≥ 10 % L98)

Referenční rovina

Referenční osa

Obrázek 3

Definice pásma 2

Image

— 1,5 × rozměry zářiče

— vzdálenost d0 od stany s rozhraním v pásmu 1a

Pásmo 2

Referenční rovina

Referenční osa