10.12.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 313/5

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/1925

ze dne 18. září 2018

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2018–2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „evropsko-středomořská dohoda“) byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.

(2)	Článek 80 evropsko-středomořské dohody zmocňuje Radu přidružení zřízenou evropsko-středomořskou dohodou přijímat rozhodnutí, jež považuje za vhodná k dosažení cílů evropsko-středomořské dohody.

(3)	V souladu s článkem 90 evropsko-středomořské dohody přijmou strany všechna obecná či zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z evropsko-středomořské dohody a dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů v ní stanovených.

(4)

Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 18. listopadu 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství bylo přivítáno v závěrech Rady ze dne 14. prosince 2015. Rada v nich zejména potvrdila, že hodlá v roce 2016 zahájit novou fázi dialogu se svými partnery, jenž by případně mohl vést k nastavení nových priorit v rámci partnerství, zaměřených na společně dohodnuté priority a zájmy.

(5)

Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 29. září 2016 o posílení podpory EU Tunisku bylo přivítáno v závěrech Rady ze dne 17. října 2016. Rada v něm obnovuje svůj závazek podporovat přechod k demokracii v Tunisku, podtrhuje výjimečnou povahu situace v této zemi a strategický zájem, který má Unie na podpoře vzniku demokratického, silného a stabilního Tuniska v rámci jeho sousedních zemí, stejně tak vyzdvihuje nutnost doprovázet politický pokrok hospodářským rozvojem stejného rozsahu, a za tímto účelem vyzývá k využití veškerých nástrojů, které má Unie k dispozici, jakož i k většímu zapojení Unie a jejích členských států do úzké spolupráce s tuniskými orgány.

(6)	Unie a Tuniská republika by měly spolupracovat, aby dosáhly společného cíle vymezeného v rámci strategických priorit. Je vzájemným strategickým zájmem zajistit rozvoj prosperující a stabilní tuniské demokracie.

(7)

I při řešení nejnaléhavějších úkolů by měly Unie a Tuniská republika nadále sledovat hlavní cíle svého dlouhodobého partnerství a usilovat zejména o zajištění příznivých vyhlídek do budoucna pro mladé lidi, o urychlení socioekonomických reforem, jakož i o pokračování a posilování procesu přechodu k demokracii.

(8)	Postoj Unie v Radě přidružení, pokud jde o přijetí strategických priorit EU-Tunisko na období 2018–2020, by měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k strategických priorit EU-Tunisko na období 2018-2020 vychází z návrhu rozhodnutí Rady přidružení připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem svého přijetí.

V Bruselu dne 18. září 2018.

Za Radu

předseda

G. BLÜMEL

(1) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.

NÁVRH

ROZHODNUTÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-TUNISKO č. 1/2018

ze dne …,

kterým se přijímají strategické priority EU–Tunisko na období 2018–2020

RADA PŘIDRUŽENÍ EU–TUNISKO

s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (dále jen „evropsko-středomořská dohoda“) byla podepsána dne 17. července 1995 a vstoupila v platnost dne 1. března 1998.

(2)	Článek 80 evropsko-středomořské dohody zmocňuje Radu přidružení přijímat rozhodnutí, jež považuje za vhodná k dosažení cílů dohody.

(3)	V souladu s článkem 90 evropsko-středomořské dohody přijmou strany všechna obecná či zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z dohody a dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů v ní stanovených.

(4)	V rámci přezkumu evropské politiky sousedství v roce 2016 byla navržena nová fáze spolupráce s partnery, jež by měla přispět k dosažení větší míry odpovědnosti každé strany.

(5)	Evropská unie a Tuniská republika se rozhodly upevnit své privilegované partnerství tím, že schválí soubor strategických priorit na období 2018–2020, s cílem podpořit a posílit odolnost a stabilitu Tuniské republiky.

(6)

Strany evropsko-středomořské dohody by se měly dohodnout na znění strategických priorit, jež konkrétně naplňují privilegované partnerství EU–Tunisko v období 2018–2020. Tyto priority by měly podpořit provádění evropsko-středomořské dohody s důrazem na spolupráci v oblasti společně vymezených sdílených zájmů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rada přidružení přijímá strategické priority EU–Tunisko na období 2018–2020 ve znění uvedeném v dokumentu s názvem „Konsolidace privilegovaného partnerství EU–Tunisko: strategické priority pro období 2018–2020“, který je obsažen v příloze, a doporučuje stranám, aby je prováděly v praxi.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne 18. září 2018.

Za Radu přidružení EU-Tunisko

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.

PŘÍLOHA

Konsolidace privilegovaného partnerství EU–Tunisko: strategické priority pro období 2018–2020

1. Úvod

Bližší provázání s evropským prostorem se stalo pro Tunisko strategickou volbou a rozvoj prosperující a stabilní tuniské demokracie v rámci sousedních zemí Evropské unie je společným strategickým zájmem.

Privilegované partnerství EU a Tuniska svědčí o jedinečnosti a dynamice dvoustranných vztahů a o sdílené ambici tyto vztahy nadále prohlubovat směrem ke stále užším vazbám mezi Tuniskem a evropským prostorem. Dlouhodobým cílem je vytvořit ambiciózní model budoucích vztahů po roce 2020, který se bude opírat o již vykonaný pokrok a bude plně využívat všech příležitostí sblížení, které v období 2018 až 2020 nabízí evropská politika sousedství.

V rámci privilegovaného partnerství se Tunisko plně zavázalo provádět reformy potřebné pro trvalý sociální a hospodářský rozvoj země a dlouhodobě pokračovat v procesu přechodu k demokracii. Evropská unie si je vědoma rozsahu výzvy i potíží, s nimiž se Tunisko potýká, a obnovuje svůj závazek spočívající v podpoře co nejrychlejšího provádění těchto reforem.

Strategické priority vypracované v tomto dokumentu odrážejí konkrétní podobu privilegovaného partnerství pro období 2018–2020. Hlavní prioritou činnosti obou stran je vytváření příhodných perspektiv pro mládež. Pozornost bude zaměřena na urychlení sociálních a hospodářských reforem, včetně zlepšování podnikatelského prostředí, a také na uzavření prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu. Důležitým bodem dále zůstává upevňování demokracie, zejména účinné provádění ústavy z roku 2014 a řádná správa věcí veřejných. Obě strany posílí vzájemnou spolupráci v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu, migrace a mobility uzavřením jednání o zjednodušení vízového režimu a zpětném přebírání osob a posílí také stále aktivnější zapojování Tuniska do evropských programů. Toto úsilí bude doprovázeno posílením politického dialogu na vysoké úrovni a dialogu s občanskou společností, jakož i zviditelněním partnerství.

Tyto priority vycházejí z pětiletého tuniského rozvojového plánu pro období 2016–2020 (1) a ze společného sdělení „ Posílení podpory EU Tunisku “ (2).

2. Strategické priority privilegovaného partnerství EU–Tunisko pro období 2018 až 2020

Partnerství pro mládež

Jak dokládá partnerství pro mládež EU–Tunisko zahájené dne 1. prosince 2016 tuniským prezidentem a vysokou představitelkou/místopředsedkyní, považují EU a Tunisko budoucí vyhlídky pro mládež za svůj významný cíl. Rozličné probíhající a budoucí činnosti by měly být soudržnější, aby se tak lépe reagovalo na potřeby mládeže v Tunisku. Na základě dialogu, jenž byl zahájen za účelem provádění tohoto partnerství, se EU a Tunisko zavázaly posílit opatření na podporu pracovních míst a zaměstnatelnosti mládeže, mobility a zvýšené účasti mladých lidí na veřejném i politickém životě, zejména místních iniciativách. Zaměstnatelnost mládeže bude vyžadovat reformu všeobecného a odborného vzdělávání, vytvoření ještě užší vazby mezi soukromým sektorem a systémy všeobecného a odborného vzdělávání, jakož i podporu a propagaci inovativních iniciativ zahájených mládeží, a to zejména v oblasti nových technologií a kultury. Klíčovým prvkem partnerství se stane podpora rozvoje národní tuniské strategie pro mládež, jakož i posílení institucí a organizací určených pro mládež.

Vedle uvedeného závazku týkajícího se mládeže budou obě strany pracovat na následujících strategických prioritách:

2.1.

Inkluzivní a udržitelný sociální a hospodářský rozvoj

Politický pokrok je trvale udržitelný pouze tehdy, je-li doprovázen hospodářským pokrokem o stejném rozsahu. S ohledem na nestabilní socioekonomickou situaci v Tunisku, jež má vysokou míru nezaměstnanosti mládeže (zejména mladých absolventů), a na značné regionální i sociální rozdíly bude jedním z hlavních cílů přispět k oživení tuniského hospodářství, zajistit jeho větší konkurenceschopnost a diverzifikaci a provést jeho inkluzivní a udržitelnou transformaci v souladu s mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí a změny klimatu. EU bude i nadále podporovat a podněcovat strukturální reformy.

Opatření v oblasti socioekonomického rozvoje se konkrétněji budou týkat těchto závazků:

—

zlepšení podnikatelského prostředí a podpora rozvoje soukromého sektoru a soukromých investic, zejména prostřednictvím: i) zjednodušení a racionalizace administrativních postupů vztahujících se na podniky, ii) lepšího přístupu k finančním prostředkům a iii) oživení veřejných a soukromých investic – zejména jde o účinné uplatňování zákona o investicích z roku 2016 a zákona o reorganizaci systému daňových výhod z roku 2017, přičemž se zohlední poškozující opatření týkající se daňových výhod, jež je třeba odstranit,

—	důrazu, který bude kladen také na aktivní podporu podnikání a rozvoje malých a středních podniků a mikropodniků,

—	vymezení a provádění chybějících odvětvových strategií, například v cestovním ruchu,

—	lepší ochrany životního prostředí a řízení přírodních zdrojů (včetně vody), zejména prováděním vnitrostátní strategie pro zelenou ekonomiku a mezinárodních závazků Tuniska v oblasti změny klimatu (vnitrostátně stanovený příspěvek), modré ekonomiky a rybolovných zdrojů,

—	zvýšení konkurenceschopnosti tradičních odvětví a nosných odvětví v oblasti průmyslu a zemědělství – zejména díky podpoře inovací při zajištění udržitelného hospodaření se zdroji – jakož i diverzifikace vývozních trhů,

—	rozvoje odvětví energetiky, mimo jiné propojením elektrických rozvodných sítí EU a Tuniska, a podpory obnovitelné energie a energetické účinnosti,

—	rozvoje bezpečného, zabezpečeného, udržitelného a efektivního dopravního systému pomocí harmonizovaných dopravních norem a integrované multimodální sítě, aby se usnadnilo propojení jih–jih a sever–jih,

—

konsolidace systému správy veřejných financí přijetím a prováděním nových rozpočtových pravidel, reformou systému auditu veřejných účtů a lepším řízením veřejných podniků. Klíčovým krokem k inkluzivnějšímu rozvoji země je provedení daňové reformy (zjednodušení daňového systému, daňová rovnost, decentralizace, modernizace státní správy, boj proti daňovým únikům a provádění příslušných mezinárodních závazků). Důležitou součástí je i podpora probíhajících reforem bankovnictví a národní strategie finančního začleňování pro období 2017–2021, která se týká přístupu ke službám, jejich využití i kvality,

—

provádění procesu decentralizace, jenž napomůže vývoji veřejných služeb a sociálních infrastruktur (zejména v oblastech vzdělávání, kultury, zdraví, vodního hospodářství a hygieny), které budou odpovídat potřebám místních komunit; a urychlení procesu rozvoje regionů uvnitř Tuniska, což je společný závazek obou stran, jenž napomůže postupně snižovat sociální a hospodářské rozdíly.

Aby se posílil pokrok v sociální oblasti, obě strany se zavazují, že budou nadále propagovat:

—	zaměstnanost, zejména prováděním dalších reforem, které zajistí rovný přístup ke kvalitnímu odbornému vzdělávání a přípravě v souladu s potřebami trhu práce; v rámci aktivní politiky začleňování na trh práce,

—

integrovanou a účinnou politiku Tuniska v oblasti sociálního začleňování a účinnou sociální ochranu, zejména posílením kapacit příslušných vládních institucí, podporou reforem prováděných Tuniskem v oblasti sociální soudržnosti, jakož i prováděním článku 67 dohody o přidružení mezi EU a Tuniskem o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a o zajištění uplatňování zásad rovného zacházení v oblasti sociálních právních předpisů, a

—	inkluzivní sociální dialog s cílem posílit kapacity ke zmírnění socioekonomické nerovnováhy, snížit sociální napětí a podporovat skutečný sociální smír, a tak napomoci ke zvýšení atraktivity země pro zahraniční investory.

Obě strany jsou plně odhodlány pokračovat v procesu jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu a dohodly se na konkrétním akčním plánu pro rok 2018, díky němuž bude možno uspíšit jednání s cílem dokončit je co nejdříve. EU a Tunisko budou i nadále usilovat o modernizaci tuniského hospodářství, jež přinese prospěch všem, včetně nejvíce znevýhodněných oblastí a komunit, a o oživení procesu vytváření pracovních míst, zejména pro mládež. Obě strany se zavazují zvýšit ekonomické začlenění Tuniska do evropského trhu i do regionu Maghrebu.

Aby se podpořily inovace a výzkum v rámci hospodářského, sociálního a regionálního rozvoje, budou EU a Tunisko pracovat na začlenění Tuniska do Evropského výzkumného prostoru, zejména pomocí podpory vysokoškolského vzdělávání, posílením řádné správy věcí veřejných, jakož i mechanismů pro podporu veřejného výzkumu a převodů technologií mezi akademickou obcí a průmyslem.

2.2.

Demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva

EU a Tunisko budou i nadále věnovat zvláštní pozornost procesu demokratické reformy a podpoře řádné správy věcí veřejných a právního státu, dodržování lidských práv a základních svobod, jakožto i posílení úlohy a účasti občanské společnosti. Obě strany budou nadále podporovat proces politických reforem účinným prováděním ústavy a mezinárodních závazků Tuniska.

Mezi prioritní aspekty v oblasti řádné správy věcí veřejných a dodržování zásad právního státu patří zejména:

—	posílení instituce parlamentu a vznik a účinné ustavení nezávislých subjektů,

—	zřízení ústavního soudu,

—	konsolidace demokratického, transparentního a nezávislého volebního procesu,

—	boj proti korupci a podvodům, včetně podpory vnitrostátních orgánů pro boj proti korupci,

—	reforma soudnictví, včetně sbližování systému soudnictví s mezinárodními standardy, včetně standardů Rady Evropy,

—	provádění strategie týkající se reformy a modernizace veřejné správy, jež obnáší lepší poskytování služeb na centrální i místní úrovni, zavedení režimu rozhodování založeného na důkazech, zjednodušení administrativních postupů a rozvoj digitální správy,

—

podpora procesu decentralizace, jež zahrnuje posílení kapacit i navýšení rozpočtů orgánů místní správy, zejména v souvislosti s komunálními volbami konanými v květnu 2018; posílení organizací občanské společnosti, jejich úlohy, podílu na rozhodovacím procesu, jakožto i vyšší míra zapojení občanů, zejména mládeže, do politického života i rozhodovacího procesu.

Mezi prioritní závazky v oblasti dodržování a prosazování lidských práv patří:

—	dokončení procesu harmonizace právních předpisů s ústavou a mezinárodními standardy, spolupráce Tuniska v mnohostranných fórech a plnění závazků přijatých v rámci všeobecného pravidelného přezkumu,

—	podpora úsilí vynaloženého v boji proti všem formám diskriminace, proti mučení (včetně plnění závazků přijatých v rámci Výboru proti mučení), jakož i úsilí o ochranu zranitelných osob a prosazování práv žen, dětí a migrantů,

—	podpora průkopnických snah Tuniska v boji proti násilí na ženách, při zajišťování úplné rovnosti mezi ženami a muži a při prosazování úlohy žen ve všech oblastech, zejména v ekonomické a politické sféře,

—	ochrana svobody projevu a svobody sdružování,

—	právo na ochranu osobních údajů a

—	dodržování lidských práv v oblasti bezpečnosti.

2.3.

Sbližování mezi národy, mobilita a migrace

Sbližování mezi tuniskou a evropskou společností na základě intenzivnějších výměn mezi národy, společnostmi a kulturami tvoří jeden ze základních pilířů privilegovaného partnerství. Tento rozměr mobility je velmi důležitý zejména pro provádění partnerství pro mládež. Základem tohoto úsilí bude účinné přidružení Tuniska k programu Horizont 2020 a jeho účast na programech Kreativní Evropa a Erasmus+.

Koordinované řízení migrace je politickou prioritou pro Tunisko i EU. Obě strany se zavazují posílit dialog i spolupráci, zejména prováděním partnerství v oblasti mobility, zintenzivněním boje proti hlavním příčinám nelegální migrace a připraveností Evropy podporovat zavedení tuniského azylového systému. Tato spolupráce, v níž se odrazí mimo jiné i regionální dimenze těchto otázek, bude zahrnovat:

—	provádění národní tuniské strategie migrace, jež bude zahrnovat i azyl a mezinárodní ochranu, včetně zavedení vhodného právního rámce,

—	uzavření jednání o dohodě o zpětném přebírání osob a dohodě o zjednodušení vízového režimu,

—	řádnou správu věcí veřejných v oblasti legální migrace lepší koordinací mezi členskými státy EU v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, mimo jiné spuštěním pilotních projektů pro mobilitu a lepším začleněním migrantů v hostitelských zemích,

—	podporu mobilizace Tunisanů žijících v zahraničí ve prospěch investic do inovativních odvětví v Tunisku,

—	podporu předcházení nelegální migraci, a to zejména lepším zohledněním otázek migrace v rozvojových strategiích; to také znamená posílenou správu hranic a vedení informačních kampaní o rizicích nelegální migrace,

—	podporu činností v oblasti prevence a boje proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, mimo jiné odhalováním a stíháním zločineckých sítí, a

—	konsolidaci spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, včetně podpory udržitelné reintegrace navracejících se Tunisanů.

2.4.

Bezpečnost a boj proti terorismu

EU společně s Tuniskem čelí společným bezpečnostním výzvám, které vyžadují koordinovaná opatření obou stran, a musejí jednat v souladu se sdílenými hodnotami demokracie a dodržování lidských práv.

Tunisko zamýšlí provést svou globální a víceoborovou strategii boje proti terorismu a násilnému extremismu. Prioritní oblasti spolupráce budou zahrnovat:

—	zavedení národní strategie pro boj proti terorismu, mimo jiné posílením a modernizací právních předpisů a bezpečnostních a soudních orgánů v souladu s demokratickými hodnotami zakotvenými v ústavě,

—	zrychlené zavedení podpůrného programu pro reformu a modernizaci bezpečnostního sektoru, včetně odpovědnosti bezpečnostních sil, a prohloubení této spolupráce na základě dosažených úspěchů,

—	boj proti praní špinavých peněz a financování organizovaného zločinu a terorismu, včetně účinného provádění akčního plánu schváleného Finančním akčním výborem,

—	vytvoření jednotné politiky předcházení radikalizaci,

—	návrat zahraničních bojovníků,

—	rozvoj politiky, která se týká pomoci obětem terorismu a jejich ochrany,

—	boj proti organizovanému zločinu, zejména proti obchodování se střelnými zbraněmi a drogami,

—	podporu zavedení národní strategie pro bezpečnost hranic,

—	posílení spolupráce s příslušnými agenturami Evropské unie a

—	spolupráci v oblasti předcházení rizikům katastrof a řízení těchto rizik.

Evropská unie se bude mimo jiné plně účastnit zasedání skupiny G7 + 6, která zajišťuje koordinaci mezi hlavními partnery Tuniska.

Dále je možné rozvíjet další oblasti partnerství týkající se bezpečnosti/obrany.

3. Doporučený postup pro konsolidaci privilegovaného partnerství EU–Tunisko:

Význam, který obě dvě strany připisují svým oboustranným vztahům, se bude i nadále odrážet ve velmi intenzivních politických kontaktech a pravidelných schůzkách v rámci širšího politického dialogu o všech tématech společného zájmu, tedy i o regionálních a mezinárodních otázkách. Je zapotřebí posílit regionální rozměr těchto rozhovorů. Obě strany v tomto smyslu připomínají důležitost své spolupráce v rámci Unie pro Středomoří. Vyjma stávajících dialogů budou obě strany usilovat o vedení jednání EU a Tuniska na vysoké úrovni a o účast tuniských ministrů na některých neformálních tematických schůzkách se členy Rady Evropské unie. Obě strany podporují parlamentní spolupráci mezi Evropským parlamentem a Shromážděním zástupců lidu.

Orgány dohody o přidružení (Rada přidružení, Výbor pro přidružení a technické podvýbory) zůstanou výsadními fóry pro účinné provádění partnerství. EU a Tunisko se zavazují posílit účinnost a přidanou hodnotu svých pracovních aktivit a co nejvíce je seskupit podle hlavních prioritních témat v souladu se strategickými prioritami.

Aby byly výše uvedené priority hmatatelnější, navrhuje Tunisko plán, schválený EU. Tento veřejně přístupný dokument zahrnuje nejnaléhavější opatření (legislativní, strategická a operativní) potřebná k socioekonomickému oživení země. Uvedený plán je flexibilním a funkčním mechanismem pro pololetní monitorování.

V rámci společného sdělení se EU zavázala významně posílit finanční pomoc Tunisku prostřednictvím nástroje sousedství. EU a Tunisko se budou zasazovat o maximální využití stávajících finančních možností, včetně nových nástrojů, mezi něž patří plán vnějších investic EU, posílením doplňkovosti a pákového efektu grantů EU a půjček finančních institucí. Obě strany se zavazují, že budou posilovat synergii mezi politickými a odvětvovými dialogy, jakož i finanční spolupráci. Budou se také zasazovat o prohloubení mechanismů koordinace a dialogu s finančními partnery a mezinárodními dárci pod vedením tuniské strany, pokud jde o stanovení a provádění priorit.

Nakonec se obě strany zavazují, že strategický vztah mezi EU a Tuniskem více zviditelní a že více zdůrazní přínosy jejich spolupráce mezi občany na obou stranách Středozemního moře.

(1) Tento plán prosazuje nový model rozvoje v zájmu udržitelného a inkluzivního růstu a je rozdělen na pět priorit: i) řádná správa věcí veřejných, reforma veřejné správy a boj proti korupci, ii) přechod z nízkonákladové ekonomiky na ústřední hospodářský prostor, iii) lidský rozvoj a sociální začlenění, iv) konkretizace ambicí jednotlivých regionů a v) zelená ekonomika jakožto pilíř udržitelného rozvoje.

(2) Společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě (JOIN (2016)47 final ze dne 29. září 2016) se skládá z pěti hlavních tematických os: i) podpora dobrého vládnutí a reformy veřejné správy; ii) posílení role dynamické občanské společnosti; iii) investice do budoucnosti: tvorba pracovních míst a podpora udržitelného socioekonomického rozvoje; iv) řešení nerovností ve společnosti; v) podpora při řešení bezpečnostních hrozeb; vi) společné úsilí k lepšímu zvládání migrace a mobility.

10.12.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 313/13

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2018/1926

ze dne 19. listopadu 2018

o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie ve skupině odborníků pro Evropskou dohodu o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě Evropské hospodářské komise OSN

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) (1) vstoupila v platnost dne 5. ledna 1976.

(2)	Evropská hospodářská komise OSN vytvořila v rámci AETR skupinu odborníků. Jedná se o orgán, který je oprávněn vypracovávat a předkládat Podvýboru pro silniční dopravu EHK OSN pozměňovací návrhy dohody AETR.

(3)

Skupina odborníků pro AETR v současnosti projednává pozměňovací návrhy dohody AETR na základě návrhu Unie navazujícího na přijetí rozhodnutí Rady (EU) 2016/1877 (2) Zdá se, že je nutné předložit další pozměňovací návrh dohody AETR, aby bylo zajištěno, že smluvní strany dohody AETR, které nejsou členy EU, se mohou zapojit do výměny údajů o kartách řidiče na základě harmonizovaných norem bezpečnosti a ochrany údajů.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (3) vyžaduje od členských států, aby vzájemně propojily své vnitrostátní elektronické rejstříky karet řidiče pomocí systému předávání zpráv TACHOnet (telematická síť pro výměnu informací o vydávání tachografických karet), nebo, pokud používají kompatibilní systém, aby zajistily možnost výměny elektronických údajů se všemi ostatními členskými státy prostřednictvím systému předávání zpráv TACHOnet. TACHOnet je platforma pro výměnu informací o kartách řidiče mezi členskými státy s cílem zajistit, aby řidiči nebyli držiteli více než jedné karty řidiče.

(5)	Za účelem dosažení celoevropské harmonizace v oblasti elektronické výměny informací o kartách řidiče je nezbytně nutné, aby všechny smluvní strany dohody AETR používaly systém TACHOnet jako jedinou platformu.

(6)

Připojení k systému předávání zpráv TACHOnet se v současné době provádí buď přímo připojením prostřednictvím transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (dále jen „TESTA“) nebo nepřímo prostřednictvím členského státu, který je do transevropské služby TESTA již připojen. TESTA je službou, která je vyhrazena členským státům a institucím Unie, a smluvní strany dohody AETR, které nejsou členy EU, se mohou připojit k systému TACHOnet pouze nepřímo.

(7)

Komise nedávno posoudila nepřímá připojení k systému předávání zpráv TACHOnet a došla k závěru, že neposkytují stejnou úroveň zabezpečení jako služba TESTA. Především neexistuje uspokojivá záruka pravosti, integrity a důvěrnosti informací vyměňovaných přes nepřímá spojení. Nepřímá připojení k systému TACHOnet by proto měla být nahrazena bezpečným připojením.

(8)

eDelivery je síť připojovacích uzlů pro digitální komunikaci, která byla vyvinuta Komisí, v rámci níž se každý účastník na vnitrostátní úrovni stává uzlem, který používá standardní přenosový protokol a bezpečnostní zásady. eDelivery je pružný nástroj, který může být upraven pro každou specifickou službu.

(9)

eDelivery využívá obecně zavedených bezpečnostních technologií jako je PKI („public key infrastructure“, infrastruktura veřejných klíčů) za účelem zajištění pravosti, integrity a důvěrnosti vyměňovaných informací. Přístup do systému TACHOnet smluvními stranami dohody AETR, které nejsou členy EU, by měl být zaručen prostřednictvím eDelivery.

(10)	Smluvní strany dohody AETR, které nejsou členy EU, by se měly řídit konkrétním postupem pro přijímání digitálních certifikátů a příslušných elektronických klíčů, které zaručují přístup do systému TACHOnet.

(11)

Připojení k systému TACHOnet prostřednictvím eDelivery znamená, že se od smluvních stran dohody AETR požaduje, aby zajistily ochranu elektronických klíčů a certifikátů udělujících přístup do systému a aby tyto elektronické klíče a certifikáty nemohly být používány stranami, které k tomu nemají povolení. Smluvní strany dohody AETR by také měly zaručit, že klíče kryté certifikáty se po uplynutí platnosti těchto certifikátů již nebudou používat.

(12)	Je nezbytné zajistit ochranu osobních údajů, které jsou stranám skrze systém TACHOnet přístupné v souladu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981.

(13)

Vnitrostátní orgány připojené k systému TACHOnet mají povinnost zavést příslušná technická opatření s cílem zajistit, že systém TACHOnet je provozován na vysoké úrovni výkonnosti. Úkolem Komise je vytvořit testy, které potvrzují, že je této úrovně výkonnosti dosaženo, a zavést je v koordinaci s příslušnými vnitrostátními orgány.

(14)

Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 31. března 1971 ve věci 22/70 (4) uznal, že oblast práce osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě je vnější pravomocí Unie. Tato pravomoc byla od té doby vykonána v řadě právních aktů přijatých Unií, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014. Jelikož předmět dohody AETR spadá do působnosti nařízení (ES) č. 561/2006, je k sjednání a uzavření dohody AETR příslušná výhradně Unie.

(15)

Budou-li návrhy smluvních stran přijaty skupinou odborníků pro AETR mohou po zahájení a následném dokončení procesu revize dohody AETR vést k její změně. Jakmile skupina odborníků pro AETR přijme návrhy, následuje druhý krok, kdy členské státy Unie jako smluvní strany dohody AETR musí spolupracovat v rámci mechanismu revize dohody AETR v souladu s povinností loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, v příslušných případech s výhradou rozhodnutí Rady podle čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhované změny dohody AETR nabydou účinnosti až po dokončení revize dohody AETR.

(16)	Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve skupině odborníků pro AETR, neboť změna dohody AETR bude pro Unii závazná

(17)	Vzhledem k tomu, že Unie není smluvní stranou dohody AETR a její status nedovoluje sdělovat navrhované změny, měly by členské státy jednající v zájmu Unie sdělit navrhované změny skupině odborníků pro AETR v duchu loajální spolupráce pro podporu dosažení cílů Unie.

(18)	Postoj Unie má být vyjádřen jejími členskými státy, jež jsou členy skupiny odborníků pro AETR a Podvýboru pro silniční dopravu EHK OSN, jednajíce společně,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postojem, který má být zaujat jménem Unie ve skupině odborníků pro Evropskou dohodu o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), je schválit navrhované změny dohody AETR, jak jsou uvedeny v dokumentu připojeném k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Postoj uvedený v článku 1 je vyjádřen členskými státy Unie, jež jsou smluvními stranami dohody AETR, jednajícími společně.

Formální a drobné změny postoje uvedené v článku 1 lze dohodnout, aniž by bylo nutné měnit tento postoj.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po přijetí.

V Bruselu dne 19. listopadu 2018.

Za Radu

předsedkyně

E. KÖSTINGER

(1) Úř. věst. L 95, 8.4.1978, s. 1.

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1877 ze dne 17. října 2016 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve skupině odborníků pro Evropskou dohodu o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) a v Podvýboru pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise OSN Úř. věst. L 288, 22.10.2016, s. 49).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

(4) ECLI:EU:C:1971:32.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).

DOPLNĚK

NOVÝ DODATEK K DOHODĚ AETR

Doplněk 4

Specifikace systému TACHOnet

1. Oblast působnosti a účel

1.1. Tento dodatek stanoví pojmy a podmínky týkající se připojení smluvních stran dohody AETR k systému TACHOnet prostřednictvím služby eDelivery.

1.2. Smluvní strany, které se připojují k systému TACHOnet prostřednictvím služby eDelivery, se řídí ustanoveními stanovenými v tomto dodatku.

2. Definice

a)	„Smluvní stranou“ nebo „stranou“ se rozumí jakákoli smluvní strana dohody AETR;

pojmem „eDelivery“ se rozumí služba vyvinutá Evropskou komisí, která umožňuje přenášet data mezi třetími osobami elektronickými prostředky a poskytuje důkazy týkající se nakládání s přenášenými daty, včetně dokladu o odeslání a přijetí dat, a která chrání přenášená data před rizikem jakékoli neoprávněné změny;

c)	„systémem TACHOnet“ se rozumí systém elektronické výměny informací o kartách řidiče mezi smluvními stranami uvedený v čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 165/2014;

d)	„centrálním uzlem“ se rozumí informační systém umožňující směrování zpráv systému TACHOnet mezi žádajícími a odpovídajícími stranami;

e)	„žádající stranou“ se rozumí smluvní strana vysílající žádost nebo oznámení do systému TACHOnet, které jsou poté směrovány příslušné odpovídající straně prostřednictvím centrálního uzlu;

f)	„odpovídající stranou“ se rozumí smluvní strana, které je adresována žádost nebo oznámení ze systému TACHOnet;

g)	„orgánem vydávajícím karty“ se rozumí subjekt pověřený smluvní stranou k vydávání a správě karet tachografu.

3. Obecné povinnosti

3.1. Žádná ze smluvních stran nemůže uzavírat dohody o přístupu do systému TACHOnet jménem druhé strany nebo jakýmkoli jiným způsobem zastupovat druhou smluvní stranu na základě tohoto dodatku. Žádná ze smluvních stran v rámci úkonů uvedených v tomto dodatku nejedná jako subdodavatel druhé smluvní strany.

3.2. Smluvní strany poskytují přístup do svých vnitrostátních rejstříků karet řidiče prostřednictvím systému TACHOnet, a to způsobem a na úrovni služeb dle poddodatku 4.6.

3.3. Smluvní strany si navzájem neprodleně oznamují případy, kdy zaznamenají narušení nebo chyby ve své oblasti odpovědnosti, jež mohou ohrozit normální provoz systému TACHOnet.

3.4. Každá strana uvede sekretariátu AETR kontaktní osoby pro systém TACHOnet. Jakákoliv změna v jakémkoliv kontaktním bodě musí být poskytnuta písemně sekretariátu AETR.

4. Testy pro připojení k systému TACHOnet

4.1. Propojení smluvní strany se systémem TACHOnet je zřízeno poté, co jsou v souladu s pokyny Evropské komise a pod jejím dohledem úspěšně dokončeny testy propojení, integrace a výkonnosti.

4.2. Pokud přípravné zkoušky selžou, může Evropská komise zkušební fázi dočasně pozastavit. Zkoušky budou pokračovat poté, co smluvní strana vyrozumí Evropskou komisi o přijetí nezbytných technických zlepšení na vnitrostátní úrovni, jež umožní přípravné zkoušky úspěšně provést.

4.3. Maximální délka trvání přípravných zkoušek je šest měsíců.

5. Důvěryhodná architektura

5.1. Důvěrnost, integrita a nepopíratelnost zpráv systému TACHOnet musí být zajištěna důvěryhodnou architekturou systému TACHOnet.

5.2. Důvěryhodná architektura systému TACHOnet je založena na infrastruktuře veřejných klíčů (PKI) zřízené Evropskou komisí, jejíž požadavky jsou uvedeny v poddodatcích 4.8 a 4.9.

5.3. Do důvěryhodné architektury systému TACHOnet vstupují následující subjekty:

certifikační orgán odpovědný za generování digitálních certifikátů, které mají být registračním orgánem doručeny vnitrostátním orgánům smluvních stran (prostřednictvím jimi jmenovaných důvěryhodných kurýrů) a za vytvoření technické infrastruktury v oblasti vydávání, rušení platnosti a obnovy digitálních certifikátů;

b)	vlastník domény odpovědný za provoz centrálního uzlu uvedeného v poddodatku 4.1 a za ověření a koordinaci důvěryhodné architektury systému TACHOnet;

c)	registrační orgán odpovědný za registrování a schvalování žádostí o vydání, zrušení platnosti a obnovení digitálních certifikátů a za ověření identity důvěryhodného kurýra;

d)	důvěryhodný kurýr je osoba jmenovaná vnitrostátními orgány a odpovídá za předání veřejného klíče registračnímu orgánu a za získání odpovídajícího certifikátu, který je generován certifikačním orgánem;

vnitrostátní orgán ze smluvní strany, který:

i)	vytváří soukromé klíče a odpovídající veřejné klíče, jež mají být zahrnuty v certifikátech, které generuje certifikační orgán;

ii)	žádá o digitální certifikáty certifikační orgán;

iii)	jmenuje důvěryhodného kurýra.

5.4. Certifikační orgán a registrační orgán jsou jmenovány Evropskou komisí.

5.5. Jakákoliv smluvní strana propojená se systémem TACHOnet musí zažádat o vydání digitálního certifikátu v souladu s poddodatkem 4.9 za účelem podepsání a šifrování zprávy systému TACHOnet.

5.6. Platnost certifikátu může být zrušena v souladu s poddodatkem 4.9.

6. Ochrana údajů a důvěrnost

6.1. Strany v souladu s právními předpisy o ochraně údajů na mezinárodní a vnitrostátní úrovni a zejména s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat přijímají všechna nezbytná technická a organizační opatření pro zaručení zabezpečení údajů v systému TACHOnet a předcházení jejich změně nebo ztrátě nebo nepovolenému zpracování těchto údajů nebo přístupu k nim (zejména pravost, důvěrnost údajů, sledovatelnost, integrita, dostupnost, nepopíratelnost a zabezpečení zpráv).

6.2. Každá strana musí chránit své vnitrostátní systémy proti nedovolenému používání, škodlivým kódům, virům, proniknutí do počítače, narušení dat a nelegální manipulaci s nimi a jinému srovnatelnému jednání třetích stran. Strany souhlasí s vynaložením ekonomicky přiměřeného úsilí k zamezení výskytu veškerých virů, časovaných bomb, červů nebo podobných nástrojů či počítačových programů, které mohou narušit počítačové systémy druhé strany.

7. Náklady

7.1. Smluvní strany ponesou vlastní náklady na vývoj a provoz ve spojení s vlastními datovými systémy a postupy dle požadavků tak, aby splnily povinnosti dle tohoto dodatku.

7.2. Služby specifikované v poddodatku 4.1 poskytované centrálním uzlem jsou bez poplatku.

8. Subdodavatelé

8.1. Strany mohou zadat subdodavateli jakoukoliv službu, za kterou zodpovídají v rámci tohoto dodatku.

8.2. Subdodavatelský vztah neosvobozuje stranu od odpovědnosti podle tohoto dodatku, včetně odpovědnosti za přiměřenou úroveň služeb v souladu s poddodatkem 4.6.

Poddodatek 4.1

Obecné aspekty systému TACHOnet

1. Obecný popis

TACHOnet je elektronický systém pro výměnu informací o kartách řidiče mezi smluvními stranami dohody AETR. TACHOnet směruje žádosti o informace od žádajících stran k odpovídajícím stranám a rovněž odpovědi odpovídající strany straně žádající. Smluvní strany, jež jsou součástí systému TACHOnet, musí připojit své vnitrostátní rejstříky karet řidiče k systému.

2. Architektura

Systém předávání zpráv TACHOnet se skládá z následujících částí:

2.1.	Centrální uzel, který je schopen přijmout žádost od žádající strany, potvrdit ji a zpracovat ji přeposláním odpovídajícím stranám. Centrální uzel vyčká, než každá odpovídající strana odpoví, shromáždí všechny odpovědi a zašle souhrnnou odpověď žádající straně.

2.2.	Vnitrostátní systémy stran vybavené rozhraním schopným posílat žádosti do centrálního uzlu a přijímat příslušné odpovědi. Vnitrostátní systémy mohou k předávání a přijímání zpráv do/z centrálního uzlu využívat proprietární nebo komerční software.

3. Řízení

3.1. Centrální uzel spravuje Evropská komise, která je odpovědná za jeho technický provoz a údržbu.

3.2. Centrální uzel neuchovává údaje po dobu delší než šest měsíců, kromě protokolů a statistických údajů uvedených v poddodatku 4.7.

3.3. Centrální uzel neposkytuje přístup k osobním údajům, s výjimkou oprávněných zaměstnanců Evropské komise, je-li to nezbytné pro účely sledování, údržby a odstraňování problémů.

3.4. Každá smluvní strana je odpovědná za:

3.4.1.

Zřízení a správu svých vnitrostátních systémů, včetně rozhraní s centrálním uzlem.

3.4.2.

Instalaci a údržbu svých vnitrostátních systémů, a to jak hardwaru, tak softwaru, ať již proprietárních nebo komerčních.

3.4.3.

Zajištění správné interoperability svého vnitrostátního systému s centrálním uzlem, včetně zpracovávání chybových hlášení obdržených z centrálního uzlu.

3.4.4.

Přijetí veškerých opatření pro zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací.

3.4.5.

Provoz vnitrostátních systémů v souladu s úrovněmi služeb stanovenými v poddodatku 4.6.

Poddodatek 4.2

Funkce systému TACHOnet

1. Prostřednictvím systému předávání zpráv TACHOnet jsou poskytovány tyto funkce:

1.1.

„Check Issued Cards (CIC)“ (kontrola vydaných karet): umožňuje žádající straně poslat žádost o kontrolu vydaných karet jedné nebo všem odpovídajícím stranám s cílem zjistit, zda je žadatel o kartu již držitelem karty řidiče vydané odpovídajícími stranami. Odpovídající strany na žádost odpoví zasláním odpovědi o kontrole vydaných karet.

1.2.	„Check Card Status (CCS)“ (kontrola stavu karty): umožňuje žádající straně požádat odpovídající stranu o podrobnosti karty jí vydané prostřednictvím zaslání žádosti o kontrolu stavu karty. Odpovídající strana na žádost odpoví zasláním odpovědi o kontrole stavu karty.

1.3.	„Modify Card Status (MCS)“ (změna stavu karty): umožňuje žádající straně prostřednictvím žádosti o změnu stavu karty odpovídající straně oznámit, že došlo ke změně stavu karty, kterou odpovídající strana vydala. Odpovídající strana odpoví zasláním potvrzení změny stavu karty.

1.4.

„Issued Card Driving License (ICDL)“ (karta vydaná na základě řidičského průkazu): umožňuje žádající straně prostřednictvím žádosti týkající se karty vydané na základě řidičského průkazu odpovídající straně oznámit, že tato strana vydala kartu na základě řidičského průkazu vydaného odpovídající stranou. Odpovídající strana odpoví zasláním odpovědi týkající se karty vydané na základě řidičského průkazu.

2. Budou zahrnuty další typy zpráv, jež se pro efektivní fungování systému TACHOnet považují za vhodné, například oznámení o chybě.

3. Vnitrostátní systémy při používání jakékoliv z funkcí popsaných v bodě 1 uznávají stavy karty uvedené v tabulce 1. Strany však nejsou povinny zavést správní postup, který využívá všechny uvedené stavy.

4. Obdrží-li strana odpověď nebo oznámení o udělení stavu, jenž se v jejích správních postupech nepoužívá, převede vnitrostátní systém stav použitý v obdržené zprávě na odpovídající hodnotu používanou v uvedených postupech. Je-li stav použitý ve zprávě uveden v tabulce 1, nesmí odpovídající strana tuto zprávu odmítnout.

5. Stav karty uvedený v tabulce 1 nesmí být použit k určení toho, zda je karta řidiče platná pro řízení. Vznese-li strana dotaz na rejstřík strany, která kartu vydala, prostřednictvím funkce kontrola stavu karty (CCS), musí odpověď obsahovat zvláštní pole „valid for driving“ (platná pro řízení). Vnitrostátní správní postupy musí být takové, aby odpovědi týkající se kontroly stavu karty (CCS) vždy obsahovaly příslušnou hodnotu „valid for driving“ (platná pro řízení).

Tabulka 1

Stavy karty

Stav karty	Definice
„Application“ (žádost)	Orgán vydávající karty obdržel žádost o vydání karty řidiče. Tato informace byla zaregistrována a uložena v databázi s vygenerovanými vyhledávacími klíči.
„Approved“ (schválená)	Orgán vydávající karty schválil žádost o kartu tachografu.
„Rejected“ (zamítnutá)	Orgán vydávající karty žádost neschválil.
„Personalised“ (individualizovaná)	Karta tachografu byla individualizována.
„Dispatched“ (odeslaná)	Vnitrostátní orgán odeslal kartu řidiče příslušnému řidiči nebo doručující agentuře.
„Handed Over“ (předaná)	Vnitrostátní orgán předal kartu řidiče příslušnému řidiči.
„Confiscated“ (zabavená)	Karta řidiče byla řidiči příslušným orgánem zabavena.
„Suspended“ (pozastavená)	Karta řidiče byla řidiči přechodně odebrána.
„Withdrawn“ (odebraná)	Orgán vydávající karty rozhodl kartu řidiče odebrat. Karta byla trvale znehodnocena.
„Surrendered“ (odevzdaná)	Karta tachografu byla orgánu vydávajícímu karty vrácena a byla prohlášena za dále nepotřebnou.
„Lost“ (ztracená)	Karta tachografu byla orgánu vydávajícímu karty nahlášena jako ztracená.
„Stolen“ (odcizená)	Karta tachografu byla orgánu vydávajícímu karty nahlášena jako odcizená. Odcizená karta se považuje za kartu ztracenou.
„Malfunctioning“ (nesprávně fungující)	Karta tachografu byla orgánu vydávajícímu karty nahlášena jako nesprávně fungující.
„Expired“ (s ukončenou platností)	„Expired“ (s ukončenou platností) Doba platnosti karty tachografu skončila.
„Replaced“ (nahrazená)	Karta tachografu, která byla nahlášena jako ztracená, odcizená nebo nesprávně fungující, byla nahrazena novou kartou. Údaje na nové kartě zůstávají stejné, s výjimkou indexu náhrady čísla karty, který se zvýší o jednu jednotku.
„Renewed“ (obnovená)	Karta tachografu byla obnovena z důvodu změny správních údajů nebo končící doby platnosti. Číslo nové karty zůstává stejné, s výjimkou indexu obnovy čísla karty, který se zvýší o jednu jednotku. „In Exchange“ (probíhá výměna)
„In Exchange“ (probíhá výměna)	Orgán vydávající karty, který vydal kartu řidiče, obdržel oznámení, že byl ukončen postup výměny uvedené karty za kartu řidiče vydanou orgánem vydávajícím karty druhé strany.
„Exchanged“ (vyměněná)	Orgán vydávající karty, který vydal kartu řidiče, obdržel oznámení, že byl ukončen postup výměny uvedené karty za kartu řidiče vydanou orgánem vydávajícím karty druhé strany.

Poddodatek 4.3

Funkce systému TACHOnet

1. Obecné technické požadavky

1.1. Centrální uzel poskytuje pro výměnu zpráv synchronní i asynchronní rozhraní. Strany si mohou k propojení se svými vlastními aplikacemi zvolit tu nejvhodnější technologii.

1.2. Všechny zprávy vyměňované mezi centrálním uzlem a vnitrostátními systémy musí být v kódování UTF-8.

1.3. Vnitrostátní systémy musí být schopny přijímat a zpracovávat zprávy obsahující znaky v řečtině nebo cyrilici.

2. Struktura zpráv XML a definice schématu (XSD)

2.1. Obecná struktura zpráv XML se řídí formátem definovaným schématy XSD instalovanými v centrálním uzlu.

2.2. Centrální uzel a vnitrostátní systémy odesílají a přijímají zprávy, které jsou v souladu se schématem XSD dané zprávy.

2.3. Vnitrostátní systémy musí být schopny zasílat, přijímat a zpracovávat všechny zprávy odpovídající veškerým funkcím uvedeným v poddodatku 4.2.

2.4. Zprávy XML musí splňovat alespoň minimální požadavky stanovené v tabulce 2.

Tabulka 2

Minimální požadavky na obsah zpráv XML

Společné záhlaví		Povinný údaj
„Version“ (verze)	Oficiální verze specifikací XML bude specifikována prostřednictvím jmenného prostoru definovaného ve schématu XSD zprávy a v atributu „version“ prvku „Header“ (záhlaví) všech zpráv XML. Číslo verze („n.m“) je definováno jako pevně stanovená hodnota v každém vydání souboru s definicí schématu XML (XSD).	Ano
„Test Identifier“ (testovací identifikátor)	Nepovinný identifikátor pro testování. Původce testu identifikátor vyplní a všichni účastníci pracovního postupu stejný identifikátor přepošlou/vrátí. V produkčním prostředí by na něj neměl být brán zřetel a bude-li uveden, nepoužije se.	Ne
„Technical Identifier“ (technický identifikátor)	Univerzální jednoznačný identifikátor (UUID), který jednoznačně identifikuje každou jednotlivou zprávu. Odesílatel generuje UUID a vyplňuje tento atribut. Tyto údaje nemají žádné provozní využití.	Ano
„Workflow Identifier“ (identifikátor pracovního postupu)	Identifikátor workflowId je UUID a měl by být generován žádající stranou. Tento identifikátor se poté používá ve všech zprávách ke korelaci v rámci pracovního postupu.	Ano
„Sent At“ (odesláno)	Datum a čas (UTC) odeslání zprávy.	Ano
„Timeout“ (čekací doba)	Toto je nepovinný atribut data a času (ve formátu UTC). Tuto hodnotu stanoví pouze centrální uzel pro přeposlané žádosti. Slouží k informování odpovídající strany o době platnosti žádosti. Tato hodnota se nevyžaduje ve zprávách MS2TCN_<x>_Req a ve zprávách s odpověďmi. Je nepovinná, aby bylo možné použít stejnou definici záhlaví pro všechny typy zpráv bez ohledu na to, zda je atribut „timeoutValue“ vyžadován, či nikoli.	Ne
„From“ (od)	Dvoupísmenný kód strany, která zprávu odeslala, podle normy ISO 3166-1 Alpha 2, nebo „EU“.	Ano
„To“ (pro)	Dvoupísmenný kód strany, které je zpráva odesílána, podle normy ISO 3166-1 Alpha 2, nebo „EU“.	Ano

Poddodatek 4.4

Přepis a služby NYSIIS (New York State Identification and Intelligence System)

Pro zakódování jmen všech řidičů do vnitrostátního rejstříku se používá algoritmus NYSIIS implementovaný v centrálním uzlu.

Při vyhledávání karty pomocí funkce kontrola vydaných karet (CIC) se jako primární vyhledávací mechanismus použijí klíče NYSIIS.

Strany mohou navíc pro získání dalších výsledků použít vlastní algoritmus.

Výsledky vyhledávání uvádějí vyhledávací mechanismus, který byl pro nalezení záznamu použit, tj. NYSIIS nebo vlastní.

V případě, že se strana rozhodne zaznamenávat oznámení o kartě vydané na základě řidičského průkazu (ICDL), zaznamenávají se klíče NYSIIS obsažené v oznámení jako součást údajů ICDL. Při vyhledávání údajů ICDL strana použije klíče NYSIIS jména žadatele.

Poddodatek 4.5

Bezpečnostní požadavky

Pro výměnu zpráv mezi centrálním uzlem a vnitrostátními systémy se použije protokol HTTPS.

Vnitrostátní systémy používají pro účely zabezpečení předávání zpráv mezi vnitrostátními systémy a centrálním uzlem digitální certifikáty uvedené v poddodatcích 4.8 a 4.9.

Ve vnitrostátních systémech jsou implementovány minimálně certifikáty používající hašovací algoritmus podpisu SHA-2 (SHA-256) a délku veřejného klíče 2 048 bitů.

Poddodatek 4.6

Úrovně služeb

1. Vnitrostátní systémy musí splňovat tyto minimální úrovně služeb:

1.1.	Musí být dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

1.2.	Jejich dostupnost se sleduje prostřednictvím zpráv HEARTBEAT, které vysílá centrální uzel.

1.3.

Jejich míra dostupnosti musí být 98 % podle následující tabulky (údaje jsou zaokrouhleny na nejbližší vhodnou jednotku):

Dostupnost	znamená následující nedostupnost
Dostupnost	denně	měsíčně	ročně
98 %	0,5 h	15 h	7,5 dne

Po stranách se požaduje, aby dodržovaly denní míru dostupnosti, uznává se však, že některé nezbytné činnosti, jako je údržba systému, vyžadují dobu odstávky delší než 30 minut. Měsíční a roční míry dostupnosti nicméně zůstávají povinné.

1.4.	Během jednoho kalendářního měsíce musí odpovědět minimálně na 98 % žádostí, které jim byly přeposlány.

1.5.	Na žádosti musí reagovat do 10 sekund.

1.6.	Celková čekací doba u žádostí (prodleva, během níž může žadatel čekat na odpověď) nesmí překročit 20 sekund.

1.7.	Musí být schopny vyřizovat žádosti rychlostí 6 zpráv za sekundu.

1.8.	Vnitrostátní systémy nesmí zasílat žádosti centrálnímu systému TACHOnet rychlostí přesahující 2 požadavky za sekundu.

1.9.

Každý vnitrostátní systém musí být schopen čelit potenciálním technickým problémům centrálního uzlu nebo vnitrostátních systémů v jiných stranách. Patří sem mimo jiné:

a)	ztráta spojení s centrálním uzlem;

b)	nezodpovězení žádosti;

c)	obdržení odpovědí po uplynutí čekací doby zprávy;

d)	obdržení nevyžádaných zpráv;

e)	obdržení neplatných zpráv.

2. Centrální uzel musí:

2.1.	vykazovat míru dostupnosti 98 %;

2.2.	oznamovat vnitrostátním systémům případné chyby, a to buď prostřednictvím odpovědi, nebo prostřednictvím zvláštního chybového hlášení. Vnitrostátní systémy pak musí tato zvláštní chybová hlášení přijímat a mít zaveden postup eskalace za účelem přijetí vhodných opatření k nápravě oznámené chyby.

3. Údržba

Strany musí ostatní strany a Evropskou komisi informovat o veškeré běžné údržbě prostřednictvím webové aplikace, a to nejméně jeden týden před zahájením takové činnosti, pokud je to technicky možné.

Poddodatek 4.7

Protokolování a statistika údajů shromážděných v centrálním uzlu

V zájmu zajištění soukromí jsou údaje pro statistické účely anonymní. Údaje identifikující určitou kartu, řidiče nebo řidičský průkaz nejsou pro statistické účely k dispozici.

Protokolování zachycuje všechny transakce za účelem monitorování a odstraňování chyb a umožňuje generování statistických údajů o těchto transakcích.

Osobní údaje se v protokolech neuchovávají déle než 6 měsíců. Statistické údaje se uchovávají po dobu neurčitou.

Statistické údaje používané pro hlášení musí obsahovat následující údaje:

a)	žádající strana;

b)	odpovídající strana;

c)	typ zprávy;

d)	kód stavu odpovědi;

e)	datum a čas zpráv;

f)	dobu odezvy.

Poddodatek 4.8

Obecná ustanovení ohledně digitálních klíčů a certifikátů pro systém TACHOnet

1. Generální ředitelství pro informatiku Evropské komise (GŘ pro informatiku) zpřístupní službu PKI (1) (dále jen „služba PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy) smluvním stranám dohody AETR připojeným k systému TACHOnet (dále jen „vnitrostátní orgány“) prostřednictvím služby eDelivery.

2. Postup žádosti o digitální certifikáty a zrušení jejich platnosti, jakož i podrobné podmínky pro jejich použití jsou definovány v dodatku.

3. Použití certifikátů:

3.1.

Jakmile je certifikát vydán, vnitrostátní orgán (2) používá certifikát pouze v souvislosti se systémem TACHOnet. Certifikát použít za účelem:

a)	autentizace původu dat;

b)	šifrování dat;

c)	zajištění odhalení narušení integrity dat.

3.2.	Jakékoliv použití, které není výslovně autorizováno jako součást povoleného použití certifikátu, je zakázáno.

4. Smluvní strany:

a)	chrání své soukromé klíče proti neautorizovanému použití;

b)	se zdrží přenosu nebo odhalení svého soukromého klíče třetím stranám, a to i pokud by měly jednat v roli zástupců;

c)	zajistí důvěrnost, integritu a dostupnost vygenerovaných soukromých klíčů, které jsou ukládány a používány v systému TACHOnet;

d)	se zdrží dalšího používání soukromých klíčů po uplynutí doby platnosti nebo po zrušení platnosti certifikátu kromě zobrazení zašifrovaných dat (např. dešifrování e-mailů). Klíče, u nichž uplynula doba platnosti, musí být buď zničeny, nebo uchovány ve stavu, který zabraňuje jejich používání;

e)	poskytují registračnímu orgánu identifikaci těch autorizovaných zástupců, kteří jsou pověřeni žádat o zrušení platnosti certifikátů vydaných organizaci (žádosti o zrušení platnosti zahrnují heslo pro žádost o zrušení a podrobnosti o událostech, které vedou ke zrušení platnosti);

f)	předchází zneužití soukromého klíče pomocí žádosti o zrušení platnosti souvisejícího veřejného klíče v případě ohrožení bezpečnosti soukromého klíče nebo aktivačních údajů soukromého klíče;

g)	mají povinnost vyžadovat zrušení platnosti certifikátu za okolností uvedených v certifikačních politikách a certifikačních prováděcích směrnicích certifikačního orgánu a nesou za tento úkon odpovědnost;

h)	neprodleně oznamují registračnímu orgánu ztrátu, odcizení nebo potenciální ohrožení bezpečnosti jakéhokoliv klíče AETR, jež je používán v souvislosti se systémem TACHOnet.

5. Odpovědnost

Aniž je dotčena odpovědnost Evropské komise v případě porušení požadavků stanovených platnými vnitrostátními právními předpisy nebo s ohledem na odpovědnost za záležitosti, kterou nelze podle těchto právních předpisů vyloučit, Evropská komise nenese odpovědnost ani jí nevznikají žádné závazky, pokud jde o:

a)	obsah certifikátu, který patří výlučně vlastníkovi certifikátu. Za kontrolování správnost obsahu certifikátu odpovídá vlastník certifikátu;

b)	používání certifikátu jeho vlastníkem.

Poddodatek 4.9

Popis služby PKI pro systém TACHOnet

1. Úvod

PKI („Public Key Infrastructure“, infrastruktura veřejných klíčů) je souhrnem rolí, politik, postupů a systémů potřebných pro tvorbu, správu, distribuci a rušení platnosti digitálních certifikátů (3). Služba PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy služby eDelivery umožňuje vydávání a správu digitálních certifikátů, které jsou používány pro zajištění důvěrnosti, integrity a nepopíratelnosti informací vyměňovaných mezi přístupovými body.

Služba PKI služby eDelivery je založena na službách centra zabezpečení Trust Center Services TeleSec Shared Business CA (certifikační orgán), pro niž platí certifikační politika/certifikační prováděcí směrnice TeleSec Shared-Business-CA společnosti T-Systems International GmbH (4).

Služba PKI vydává certifikáty, které jsou vhodné pro zabezpečení různých podnikových procesů ve společnostech, organizacích, veřejných orgánech a institucích i mimo ně, které vyžadují střední úroveň zabezpečení pro ověření pravosti, integrity a důvěryhodnosti konečného subjektu.

2. Postup při rušení platnosti certifikátu

2.1. Úlohy a povinnosti

2.1.1. „Organizace“ nebo „vnitrostátní orgán“ žádající o certifikát

2.1.1.1. Vnitrostátní orgán žádá o certifikáty v souvislosti s projektem TACHOnet.

2.1.1.2. Vnitrostátní orgán:

a)	žádá certifikáty od služby PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy;

b)	generuje soukromé klíče a příslušné veřejné klíče, které jsou zahrnuty v certifikátech vydaných certifikačním orgánem;

c)	po schválení stahuje certifikát;

podepisuje a zasílá nazpět registračnímu orgánu:

i)	identifikační formulář pro kontaktní osoby a důvěryhodné kurýry;

ii)	podepsanou individuální plnou moc (5).

2.1.2. Důvěryhodný kurýr

2.1.2.1. Vnitrostátní orgán jmenuje důvěryhodného kurýra.

2.1.2.2. Důvěryhodný kurýr:

a)	předává veřejný klíč registračnímu orgánu během procesu osobní identifikace a registrace;

b)	obdrží příslušný certifikát od registračního orgánu.

2.1.3. Vlastník domény

2.1.3.1. Vlastníkem domény je GŘ pro mobilitu a dopravu.

2.1.3.2. Vlastník domény:

a)	potvrzuje a koordinuje síť systému TACHOnet a důvěryhodnou architekturu systému TACHOnet, včetně potvrzení postupů při vydávání certifikátů;

b)	provozuje centrální uzel systému TACHOnet a koordinuje činnost stran s ohledem na fungování systému TACHOnet;

c)	provádí ve spolupráci s vnitrostátními orgány testy připojení k systému TACHOnet.

2.1.4. Registrační orgán

2.1.4.1. Registračním orgánem je Společné výzkumné středisko (JRC).

2.1.4.2. Registrační orgán je odpovědný za ověřování identity důvěryhodného kurýra, za registrování a schvalování žádostí o vydání, zrušení platnosti a obnovení digitálních certifikátů.

2.1.4.3. Registrační orgán:

a)	přiděluje unikátní identifikátor vnitrostátnímu orgánu;

b)	autentizuje identitu vnitrostátního orgánu, jeho kontaktních bodů a důvěryhodných kurýrů;

c)	komunikuje s týmem podpory Nástroje pro propojení Evropy v oblasti autenticity vnitrostátního orgánu, jeho kontaktních bodů a důvěryhodných kurýrů;

d)	informuje vnitrostátní orgán o schválení nebo zamítnutí certifikátu.

2.1.5. Certifikační orgán

2.1.5.1. Certifikační orgán je odpovědný za poskytování technické infrastruktury pro žádosti, vydávání a zrušení platnosti digitálních certifikátů.

2.1.5.2. Certifikační orgán:

a)	zajišťuje technickou infrastrukturu pro žádosti o certifikát vnitrostátními úřady;

b)	potvrzuje nebo zamítá žádosti o certifikát;

c)	v případě potřeby komunikuje s registračním orgánem za účelem ověření identity žádající organizace.

2.2. Vydávání certifikátu

2.2.1. Vydávání certifikátu je prováděno v souladu s následujícími postupnými kroky, které jsou znázorněny v obr. 1.:

a)	Krok 1: identifikace důvěryhodného kurýra;

b)	Krok 2: vytvoření žádosti o certifikát;

c)	Krok 3: registrace u registračního orgánu;

d)	Krok 4: generování certifikátu;

e)	Krok 5: zveřejnění certifikátu;

f)	Krok 6: přijetí certifikátu.

Obrázek 1 – pracovní postup při vydávání certifikátu

2.2.2. Krok 1: Identifikace důvěryhodného kurýra

Za účelem identifikace důvěryhodného kurýra se provádí následující proces:

a)	Registrační orgán zašle vnitrostátním orgánům identifikační formulář pro kontaktní osoby a důvěryhodné kurýry (6). Tento formulář zahrnuje také plnou moc, kterou organizace (orgán AETR) podepíše.

b)	Vnitrostátní orgán zašle vyplněný formulář a podepsanou plnou moc nazpět registračnímu orgánu.

c)	Registrační orgán potvrdí příjem a úplnost formuláře.

d)	Registrační orgán poskytne vlastníkovi domény aktualizovanou kopii seznamu kontaktních osob a důvěryhodných kurýrů.

2.2.3. Krok 2: Vytvoření žádosti o certifikát

2.2.3.1. Žádost o certifikát a jeho vyhledání se musí provést na stejném počítači a ve stejném prohlížeči.

2.2.3.2. Za účelem vytvoření žádosti o certifikát musí být proveden následující postup:

a)	Organizace přejde na uživatelské webové rozhraní pro žádost o certifikát přes URL https://sbca.telesec.de/sbca/ee/login/displayLogin.html?locale=en: a zadá uživatelské jméno „sbca/CEF_eDelivery.europa.eu“ a heslo „digit.333“ Obrázek 2

b)	Organizace klikne na requ„est“ (žádost) na levé straně okna a vybere z rozbalovací nabídky „CEF_TACHOnet“. Obrázek 3

Organizace vyplní formulář žádosti o certifikát vyobrazený v obrázku 4 s uvedením informací v tabulce 3 a kliknutím na „Next (soft-PSE)“ ukončí proces.

Obrázek 4

Povinná pole	Popis
„Country“ (země)	C = kód země, místo vlastníka certifikátu, ověřené veřejným rejstříkem, Omezení: 2 písmena v souladu s dvoupísmenným kódem podle normy ISO 3166-1 Alpha-2, rozlišená velká a malá písmena; Příklady: DE, BE, NL, Zvláštní případy: UK (Spojené království), EL (Řecko)
„Country“ (země)	O = název organizace vlastníka certifikátu
„Master domain (OU1)“ (hlavní doména)	OU = CEF_eDelivery.europa.eu
„Area of responsibility (OU2)“ (oblast odpovědnosti)	OU = CEF_TACHOnet
„Department (OU3)“ (oddělení)	Povinná hodnota podle „OBLASTI ODPOVĚDNOSTI“ Obsah musí být při žádosti o certifikát ověřen pomocí pozitivního seznamu (bílá listina). Pokud informace neodpovídá informaci v listině, je žádosti zabráněno. Formát: OU=<TYPE>-<GTC_NUMBER> Přičemž „<TYPE>“ je nahrazen AP_PROD: Přístupový bod v produkčním prostředí. A kde <GTC_NUMBER> je GTC_OID-1.3.130.0.2018.xxxxxx, kde Ares(2018)xxxxxx je číslo protokolu GTC pro projekt TACHOnet. např.: AP_PROD-GTC_OID-1.3.130.0.2018.xxxxxx
„First name (CN)“ (jméno)	Musí být prázdné
„Last name (CN)“ (příjmení)	Musí začínat na„GRP:“ a po něm následuje obecný název. Formát: CN = GRP:<AREA OF RESPONSIBILITY>_<TYPE>_<COUNTRY CODE>_<UNIQUE IDENTIFIER> např.: GRP:CEF_TACHOnet_AP_PROD_BE_001
„E-mail“ (e-mail)	E = CEF-EDELIVERY-SUPPORT@ec.europa.eu
„E-mail 1 (SAN)“ (e-mail)	Musí být prázdné
„E-mail 2 (SAN)“ (e-mail)	Musí být prázdné
„E-mail 3 (SAN)“ (e-mail)	Musí být prázdné
„Address“ (adresa)	Musí být prázdné
„Street“ (ulice)	Musí být oficiální adresou organizace vlastníka certifikátu. (Použité v plné moci.)
„Street no.“ (č. ulice)	Musí být oficiální adresou organizace vlastníka certifikátu. (Použité v plné moci.)
„Zip Code“ (PSČ)	Musí být oficiální adresou organizace vlastníka certifikátu. (Použité v plné moci.) Upozornění: pokud PSČ NENÍ 5místným číselným kódem, ponechte pole „ZIP code“ prázdné a vložte PSČ do pole „City“ (město).
„City“ (město)	Musí být oficiální adresou organizace vlastníka certifikátu. (Použité v plné moci.) Upozornění: pokud PSČ NENÍ 5místným číselným kódem, ponechte pole „ZIP code“ prázdné a vložte PSČ do pole „City“ (město).
„Phone no“ (tel. č.)	Musí být prázdné
„Identification data“ (identifikační údaje)	E-mailová adresa musí být shodná s tou, která byla použita pro registraci unikátního identifikátoru. + Musí být jméno osoby zastupující organizaci. (Použité v plné moci.) + „Commercial Register No“ (číslo v obchodním rejstříku) (povinné pouze pro soukromé organizace) „Entered at the Local Court of“ (zapsáno u místního soudu v) (povinné pouze pro soukromé organizace v Německu a Rakousku)
Heslo pro zrušení platnosti	Povinné pole zvolené žadatelem
Opakování hesla pro zrušení platnosti	Opakování povinného pole zvoleného žadatelem

Tabulka 3. Vyplnění podrobností každého požadovaného pole

d)	Délka zvoleného klíče činí 2 048 bitů (High Grade). Obrázek 5

e)	Organizace zaznamenává referenční číslo pro vyhledání certifikátu. Obrázek 6

f)	Tým podpory Nástroje pro propojení Evropy kontroluje nové žádosti o certifikát a potvrzuje, zda jsou informace v žádosti o certifikát platné, tzn. že vyhovují zásadám vytváření názvů specifikovaným v dodatku 5.1 s názvem Zásady vytváření názvů certifikátů.

g)	Tým podpory Nástroje pro propojení Evropy potvrdí, že zadané informace v žádosti jsou v platném formátu.

Pokud kontrola bodů 5 nebo 6 uvedených výše selže, zašle Tým podpory Nástroje pro propojení Evropy e-mail na e-mailovou adresu, která byla poskytnuta v poli „identifikační údaje“ formuláře žádosti spolu s kopií vlastníkovi domény, ve které bude organizace požádána, aby proces zahájila znovu. Neúspěšná žádost o certifikát musí být zrušena.

Tým podpory Nástroje pro propojení Evropy zašle e-mail registračnímu orgánu ohledně platnosti žádosti. Tento e-mail musí obsahovat:

1)	název organizace, který je k dispozici v poli „Organisation (O)“ (organizace) žádosti o certifikát;

2)	údaje certifikátu včetně přístupového bodu, pro který má být certifikát vydán a je k dispozici v poli „Last Name (CN)“ (příjmení) žádosti o certifikát;

3)	referenční číslo certifikátu;

4)	adresu organizace, její e-mail a jméno osoby, která ji zastupuje.

Obrázek 7 – Proces žádosti o certifikát

2.2.4. Krok 3: Registrace u registračního orgánu (schválení certifikátu)

2.2.4.1. Důvěryhodný kurýr nebo kontaktní bod sjedná s registračním orgánem schůzku prostřednictvím e-mailové korespondence, přičemž identifikuje důvěryhodného kurýra, který se zúčastní osobního jednání.

2.2.4.2. Organizace připraví balíček dokumentace sestávající z:

a)	vyplněné a podepsané plné moci;

b)	kopie platného cestovního pasu důvěryhodného kurýra, který se zúčastní osobního jednání. Tato kopie musí být podepsána jedním z kontaktních bodů organizace, která byla identifikována v kroku 1;

c)	tištěný formulář žádosti o certifikát podepsaný jedním z kontaktních bodů organizace.

2.2.4.3. Registrační orgán přijme důvěryhodného kurýra po ověření identity na recepci budovy. Registrační orgán provede osobní registraci žádosti o certifikát tak, že:

a)	identifikuje a provede autentizaci důvěryhodného kurýra;

b)	ověří fyzický vzhled důvěryhodného kurýra vůči cestovnímu pasu, který předložil;

c)	ověří platnost cestovního pasu předloženého důvěryhodným kurýrem;

d)	ověří ověřený cestovní pas předložený důvěryhodným kurýrem vůči kopii platného pasu důvěryhodného kurýra, která je podepsána jedním z identifikovaných kontaktních bodů organizace. Pravost podpisu je ověřena porovnáním s původním „identifikačním formulářem důvěryhodného kurýra a kontaktních bodů“;

e)	ověří vyplněnou a podepsanou plnou moc;

f)	ověří tištěný formulář žádosti o certifikát a jeho podpis vůči originálnímu vyhotovení „identifikačního formuláře důvěryhodného kurýra a kontaktních bodů“;

g)	uskuteční telefonní hovor s podepsaným kontaktním bodem za účelem dvojí kontroly identity důvěryhodného kurýra a obsahu žádosti o certifikát.

2.2.4.4. Registrační orgán potvrdí týmu podpory Nástroje pro propojení Evropy, že vnitrostátní orgán je skutečně autorizován k provozu složek, pro které žádá certifikáty, a že odpovídající proces osobní registrace byl úspěšný. Potvrzení musí být odesláno prostřednictvím e-mailu zabezpečeného prostřednictvím certifikátu „CommiSign“ s připojenou naskenovanou kopií autentizovaného balíčku dokumentace z osobního setkání a podepsanou kopií kontrolního seznamu provedeného registračním orgánem.

2.2.4.5. Jestliže registrační orgán potvrdí platnost žádosti, bude proveden postup tak, jak je stanoveno v bodech 2.2.4.6 a 2.2.4.7. V opačném případě je vydání certifikátu zamítnuto a organizace je o tom informována.

2.2.4.6. Tým podpory Nástroje pro propojení Evropy schvaluje žádost o certifikát a oznamuje jeho schválení registračnímu orgánu.

2.2.4.7. Registrační orgán informuje organizaci, že certifikát lze získat přes uživatelský portál.

Obrázek 8 – schválení certifikátu

2.2.5. Krok 4: Vygenerování certifikátu

Na základě schválení žádosti o certifikát se certifikát vygeneruje.

2.2.6. Krok 5: Zveřejnění a zpřístupnění certifikátu

2.2.6.1. Po schválení žádosti o certifikát registrační orgán certifikát zpřístupní a předá důvěryhodnému kurýrovi kopii.

2.2.6.2. Organizace přijme od registračního orgánu oznámení o tom, že certifikáty mohou být získány.

2.2.6.3. Organizace přejde na uživatelském portálu na adresu https://sbca.telesec.de/sbca/ee/login/displayLogin.html?locale=en a přihlásí se uživatelským jménem „ sbca/CEF_eDelivery.europa.eu “ a heslem „ digit.333 “.

Obrázek 9

2.2.6.4. Organizace klikne na tlačítko „fetch“ na levé straně a poskytne referenční číslo zaznamenané během procesu žádosti o certifikát.

Obrázek 10

2.2.6.5. Organizace nainstaluje certifikáty kliknutím na tlačítko „install“ (instalovat).

Obrázek 11

2.2.6.6. Certifikát musí být nainstalován na přístupovém bodu. Jedná se o úkon specifický pro danou implementaci a organizace se musí obrátit na svůj přístupový bod pro získání popisu tohoto procesu.

2.2.6.7. Pro instalaci certifikátu na přístupovém bodě je nutno provést následující kroky:

a)	exportovat soukromý klíč a certifikát;

b)	vytvořit úložiště klíčů a úložiště důvěryhodných certifikátů;

c)	instalovat na tomto přístupovém bodě úložiště klíčů a úložiště důvěryhodných certifikátů.

Obrázek 12 – Získání certifikátu

3. Postup při rušení platnosti certifikátu

3.1. Organizace předloží žádost o zrušení platnosti prostřednictvím uživatelského webového portálu.

3.2. Tým podpory Nástroje pro propojení Evropy provede zrušení platnosti certifikátu.

Obrázek 13 – Zrušení platnosti certifikátu

4. Obecné podmínky služby PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy

4.1. Souvislosti

Ve své funkci poskytovatele řešení stavebního bloku služby eDelivery v rámci Nástroje pro propojení Evropy umožní GŘ pro informatiku dostupnost služby PKI (7) (dále jen „služba PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy“) smluvním stranám dohody AETR. Službu PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy musí používat vnitrostátní orgány (dále jen „koncoví uživatelé“), kteří jsou účastníky systému TACHOnet.

GŘ pro informatiku je klientem infrastruktury veřejných klíčů v softwarovém řešení TeleSec Shared-Business-CA (dále jen „SBCA“), jež je provozováno v centru zabezpečení jednotky skupiny T-Systems International GmbH (dále jen „T-Systems“ (8)). GŘ pro informatiku zaujímá roli registrátora domény „CEF_eDelivery.europa.eu“ řešení SBCA. V této roli GŘ pro informatiku vytváří poddomény na doméně „CEF_eDelivery.europa.eu“ pro každý projekt, který užívá službu PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

Tento dokument poskytuje podrobnosti o zásadách a podmínkách subdomény TACHOnet. GŘ pro informatiku zaujímá roli dílčího registrátora této subdomény. V této funkci vydává, ruší a obnovuje certifikáty v rámci tohoto projektu.

4.2. Prohlášení o odpovědnosti

Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za obsah certifikátu, za nějž nese odpovědnost výlučně vlastník certifikátu. Vlastník certifikátu nese zodpovědnost za kontrolu správnosti obsahu certifikátu.

Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za použití certifikátu jeho vlastníkem, jenž je třetím právním subjektem mimo Evropskou komisi.

Záměrem tohoto prohlášení není omezit odpovědnost Evropské komise v případě porušení požadavků stanovených platnými vnitrostátními právními předpisy ani vyloučit odpovědnost Komise v záležitostech, ve kterých ji podle takových právních předpisů vyloučit nelze.

4.3. Autorizovaná/zakázaná použití certifikátů

4.3.1. Povolené použití certifikátů

Jakmile je certifikát vydán, vlastník certifikátu (9) používá certifikát pouze v souvislosti se systémem TACHOnet. V tomto kontextu lze certifikát použít za účelem:

—	autentizace původu dat;

—	šifrování dat;

—	zajištění odhalení narušení integrity dat.

4.3.2. Zakázané použití certifikátů

Jakékoliv použití, které není výslovně autorizováno jako součást povoleného použití certifikátu, je zakázáno.

4.4. Další povinnosti vlastníka certifikátu

Podrobné zásady a podmínky SBCA jsou uvedeny subjektem T-Systems v certifikační politice/certifikační prováděcí směrnici služby SBCA (10). Tento dokument zahrnuje bezpečnostní specifikace a pokyny ohledně technických a organizačních aspektů a popisuje činnost operátora centra zabezpečení v rolích certifikačního orgánu a registračního orgánu a rovněž třetí strany delegované registračním orgánem.

O certifikát mohou požádat pouze subjekty, které jsou autorizované pro účast v systému TACHOnet.

Ohledně přijetí certifikátu platí bod 4.4.1 certifikační politiky a certifikační prováděcí směrnice SBCA, kromě toho jsou podmínky používání a ustanovení popsané v tomto dokumentu považovány za přijaté organizací, které je certifikát vydán („O=“) při prvním použití.

Ohledně zveřejnění certifikátu platí bod 2.2 certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA.

Všichni vlastníci certifikátu musí splňovat tyto požadavky:

1)	chrání své soukromé klíče proti neautorizovanému použití;

2)	zdržet se přenosu nebo odhalení svého soukromého klíče třetím stranám, a to i pokud by měly jednat v roli zástupců;

3)	se zdrží dalšího používání soukromých klíčů po uplynutí doby platnosti nebo po zrušení platnosti certifikátu kromě zobrazení zašifrovaných dat (např. dešifrování e-mailů);

4)	vlastník certifikátu je odpovědný za kopírování nebo přeposlání klíče koncovému subjektu nebo subjektům;

5)	vlastník certifikátu musí uložit koncovému subjektu/všem koncovým subjektům povinnost dodržovat stávající zásady a podmínky včetně certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA, pokud pracují se soukromým klíčem;

6)	vlastník certifikátu musí poskytnout identifikaci těch autorizovaných zástupců, kteří jsou pověřeni žádat o zrušení platnosti certifikátů vydaných organizaci, spolu s uvedením podrobností o události, která vedla k zrušení a heslo pro zrušení platnosti;

7)	v případě certifikátů spojených se skupinami osob a funkcemi a/nebo právnickými osobami poté, co jedna z osob opustila skupinu koncových subjektů (např. ukončení zaměstnaneckého poměru), vlastník certifikátu musí předcházet zneužití soukromého klíče zrušením certifikátu;

8)	vlastník certifikátu je odpovědný za zrušení platnosti certifikátu a žádá o něj za okolností, které jsou uvedeny v bodě 4.9.1 certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA.

Ohledně obnovení nebo opětovného vytvoření klíčů u certifikátu platí bod 4.6 nebo 4.7 certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA.

Ohledně změny certifikátu platí bod 4.8 certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA.

Ohledně zrušení platnosti certifikátu platí bod 4.9 certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA.

5. Identifikační formulář pro kontaktní osoby a důvěryhodné kurýry (příklad)

Já, [jméno a adresa zástupce organizace] , potvrzuji, že následující informace budou použity v souvislosti se žádostí, generováním a zpřístupněním digitálních certifikátů veřejného klíče pro přístupové body systému TACHOnet podporující důvěrnost, integritu a nepopíratelnost zpráv vyměňovaných v systému TACHOnet:

Údaje o kontaktní osobě:

—	Kontaktní osoba #1

—	Kontaktní osoba #2

—

Jméno:

—

Jméno:

—

Jména:

—

Jména:

—	Mobilní telefon:

—	Mobilní telefon:

—	Telefonní číslo:

—	Telefonní číslo:

—

E-mail:

—

E-mail:

—	Vzor vlastnoručního podpisu: —

—	Vzor vlastnoručního podpisu: — — —

Údaje o důvěryhodném kurýrovi:

—	Důvěryhodný kurýr č. 1

—	Důvěryhodný kurýr č. 2

—

Jméno:

—

Jméno:

—

Jména:

—

Jména:

—	Mobilní telefon:

—	Mobilní telefon:

—

E-mail:

—

E-mail:

—	Země vydání cestovního pasu:

—	Země vydání cestovního pasu:

—	Číslo cestovního pasu:

—	Číslo cestovního pasu:

—	Datum konce platnosti pasu:

—	Datum konce platnosti pasu:

Místo, datum, razítko společnosti nebo pečeť organizace:

Podpis pověřeného zástupce:

6. Dokumenty

6.1. Plná moc (vzor)

Vzor individuální plné moci, která musí být podepsána a předložena důvěryhodným kurýrem při osobní registraci v kanceláři registračního orgánu, lze najít zde:

6.2. Tištěný formulář žádosti o certifikát (vzor)

Vzor tištěného formuláře žádosti o certifikát, který musí být podepsán a předložen důvěryhodným kurýrem při osobní registraci v kanceláři registračního orgánu, lze najít zde:

7. Glosář

Klíčové pojmy používané v tomto poddodatku jsou definovány v oddělení definic Nástroje pro propojení Evropy na jednotném webovém portálu CEF Digital:

https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/CEFDIGITAL/CEF+Definitions

Klíčové zkratky používané v tomto popisu nabídky komponentů jsou definovány v glosáři Nástroje pro propojení Evropy na jednotném webovém portálu CEF Digital:

https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/pages/viewpage.action?spaceKey=CEFDIGITAL&title=CEF+Glossary

(1) PKI („Public Key Infrastructure“, infrastruktura veřejných klíčů) je souhrnem rolí, politik, postupů a systémů potřebných pro tvorbu, správu, distribuci a zrušení platnosti digitálních certifikátů.

(2) Identifikovaný pomocí hodnoty atributu „O=“ v předmětu „rozlišující název“ vydaného certifikátu.

(3) https://en.wikipedia.org/wiki/Public_key_infrastructure

(4) Poslední verzi certifikační politiky a certifikační prováděcí směrnice lze stáhnout na adrese https://www.telesec.de/en/sbca-en/support/download-area/

(5) Plná moc je právní dokument, kterým organizace zmocňuje Evropskou komisi zastoupenou vybraným úředníkem, který je odpovědný za službu PKI v rámci Nástroje pro propojení Evropy, požádat jejím jménem o generování certifikátu certifikačním orgánem TeleSec Shared Business CA společnosti T-Systems International GmbH a dává jí k tomu pravomoc, viz také bod 6. Viz též bod 6.

(6) Viz bod 5.

(7) PKI („Public Key Infrastructure“, infrastruktura veřejných klíčů) je souhrnem rolí, politik, postupů a systémů potřebných pro tvorbu, správu, distribuci a zrušení platnosti digitálních certifikátů.

(8) Důvěryhodná role operátora centra zabezpečení, který je umístěn v centru zabezpečení T-Systems Trust Center, také vykonává úlohu interního registračního orgánu.

(9) Identifikovaný pomocí hodnoty atributu „O=“ v předmětu „rozlišující název“ vydaného certifikátu.

(10) Nejnovější verze certifikační politiky/certifikační prováděcí směrnice SBCA společnosti T-Systems je dostupná na adrese https://www.telesec.de/en/sbca-en/support/download-area/.

10.12.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 313/39

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1927

ze dne 5. prosince 2018,

kterým se stanoví vnitřní pravidla pro zpracovávání osobních údajů Evropskou komisí v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s poskytováním informací subjektům údajů a omezení některých práv

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 249 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise provádí správní šetření za účelem prosazování pravidel hospodářské soutěže v souladu se Smlouvou a sekundárními právními předpisy, jakož i s mezinárodními dohodami uzavřenými za tímto účelem (1). Proto vykonává pravomoci šetření a prosazování pravidel (včetně souvisejících operačních činností) v oblasti antimonopolní politiky, kontroly spojování podniků a kontroly státní podpory, které byly Komisi svěřeny příslušnými akty Unie.

(2)

Činnosti Komise související se šetřením a prosazováním pravidel v oblasti hospodářské soutěže se soustředí na podniky nebo členské státy, na které se vztahují pravidla hospodářské soutěže uvedená ve Smlouvě, a nikoliv na fyzické osoby jako takové. Přesto jsou během šetření v oblasti hospodářské soutěže nevyhnutelně zpracovávány ve smyslu čl. 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (2) osobní údaje ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725. Komise potřebuje tyto osobní údaje zpracovávat za účelem plnění úkolů, které jí byly svěřeny jako veřejnému orgánu prosazujícímu pravidla Unie pro hospodářskou soutěž. Šetření v oblasti antimonopolní politiky, kontroly spojování podniků a kontroly státní podpory a prosazování pravidel hospodářské soutěže představují monitorovací, inspekční nebo regulační funkce spojené s výkonem veřejné moci v případech uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. c) a g) nařízení (EU) 2018/1725. Tyto činnosti slouží k podpoře a ochraně konkurenčního vnitřního trhu, a tím k ochraně důležitých hospodářských a finančních zájmů Unie a členských států.

(3)

Komise pro účely svých šetření a prosazování pravidel v oblasti antimonopolní politiky, kontroly spojování podniků a kontroly státní podpory zpracovává osobní údaje získané nebo obdržené od právnických osob, fyzických osob, členských států a jiných subjektů (např. vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, regulačních orgánů a dalších veřejných institucí a orgánů), orgánů pro hospodářskou soutěž ze třetích zemí a mezinárodních subjektů a organizací. Během šetření a prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže, ať již jedná z vlastního podnětu, nebo na základě obdržených informací, může Komise rovněž zpracovávat osobní údaje získané nebo obdržené z veřejně dostupných zdrojů (například v souvislosti s monitorováním či analýzou trhu), z anonymních zdrojů (např. od oznamovatelů/informátorů) nebo z identifikovaných zdrojů (například od stěžovatelů), které vyžadují ochranu své totožnosti.

(4)

Komise může naopak předávat osobní údaje fyzickým nebo právnickým osobám (například v rámci řízení o přístupu ke spisu), vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a jiným orgánům a institucím v rámci dvoustranné nebo vícestranné spolupráce s členskými státy nebo orgány a organizacemi třetích zemí, pokud je to nezbytné a vhodné k výkonu jejích pravomocí, k ochraně práva na obhajobu stran, které jsou předmětem řízení Komise, a k zajištění efektivního a účinného uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže.

(5)

Zpracovávání osobních údajů ve smyslu čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725 prováděné v průběhu šetření a prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže se může uskutečnit ještě před formálním zahájením řízení Komisí, pokračovat po celou dobu průběhu šetření a může pokračovat i po formálním ukončení šetření (například za účelem sledování či analýzy trhu nebo dodržování předpisů, posouzení potřeby zahájit nové šetření, soudních řízení atd.).

(6)

Osobními údaji zpracovávanými Komisí jsou například identifikační údaje, kontaktní údaje, profesní údaje a údaje týkající se předmětu šetření nebo řízení či s ním související. Osobní údaje jsou uchovávány v zabezpečeném elektronickém prostředí, které brání nezákonnému přístupu k údajům nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Osobní údaje jsou uchovávány v útvarech Komise pověřených šetřením po dobu nezbytnou pro šetření, pro posouzení nutnosti zahájit nové šetření, během správního řízení a během všech následných soudních přezkumů a během období pro uchování údajů pro správní účely, které následuje po konečném uzavření spisu. Po skončení období pro uchování jsou informace týkající se případu včetně osobních údajů převedeny do historických archivů Komise (3).

(7)

Při provádění svých úkolů je Komise ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy. Zároveň je Komise odpovědná za prosazování pravidel hospodářské soutěže, které vyžadují, aby Komise včas zahájila šetření a současně dodržovala pravidla důvěrnosti a profesního tajemství (4), jakož i právo na obhajobu stran, které jsou předmětem jejího šetření (5), a práva fyzických osob, které vyžadují ochranu své totožnosti.

(8)

Za určitých okolností je třeba sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebami šetření a prosazování pravidel a také s plným dodržováním základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Pro tyto účely dává čl. 25 nařízení (EU) 2018/1725 Komisi možnost omezit použití článků 14 až 22 a 35, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22 uvedeného nařízení.

(9)

Tato vnitřní pravidla by se měla vztahovat na všechny operace zpracování prováděné Komisí při výkonu jejích pravomocí šetření, ať již jedná z vlastního podnětu, nebo na základě obdržených informací, a prosazování pravidel a souvisejících operativních činností v oblasti antimonopolní politiky, kontroly spojování podniků a kontroly státní podpory, kdykoli by výkon práv subjektu údajů mohl ohrozit průběh šetření nebo prosazování pravidel. Tato pravidla by se měla vztahovat na operace zpracování prováděné před oficiálním zahájením řízení, během šetření i po formálním ukončení šetření, včetně zpracovávání v rámci dvoustranné nebo mnohostranné spolupráce s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, členskými státy nebo orgány a organizacemi třetích zemí.

(10)

Za účelem dodržení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Komise měla informovat všechny osoby o své činnosti zahrnující zpracovávání jejich osobních údajů a o jejich právech, a to transparentním a uceleným způsobem v podobě prohlášení o ochraně údajů zveřejněných na internetových stránkách Komise.

(11)

Aniž jsou dotčeny čl. 14 odst. 5 a čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1725, může Komise rovněž na základě článku 25 uvedeného nařízení omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování jiných práv subjektů údajů za účelem ochrany vlastních šetření v oblasti hospodářské soutěže a prosazování pravidel hospodářské soutěže, šetření a řízení orgánů pro hospodářskou soutěž členských států, nástrojů a metod šetření, jakož i práv dalších osob, jichž se šetření týká.

(12)

Kromě toho může být pro zachování účinné spolupráce nutné, aby Komise omezila uplatňování práv subjektů údajů za účelem ochrany operací zpracování dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo orgány členských států. Pro tyto účely by měla Komise s těmito útvary, orgány, institucemi a jinými subjekty a orgány členských států konzultovat relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost.

(13)

Komise může být rovněž nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování jiných práv subjektů údajů v souvislosti s osobními údaji získanými od třetích zemí nebo od mezinárodních organizací za účelem spolupráce s těmito zeměmi a organizacemi a tím zajistila důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie. Za určitých okolností však může být zájem na mezinárodní spolupráci převážen zájmem nebo základními právy a svobodami subjektů údajů.

(14)

Komise proto určila důvody uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. c), g, a h) nařízení (EU) 2018/1725 jako důvody pro omezení podle článku 25 uvedeného nařízení, která může být nezbytné uplatnit na zpracování osobních údajů prováděné v rámci jejích šetření a prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže, jež zahrnuje antimonopolní politiku, kontrolu spojování podniků a kontrolu státní podpory.

(15)	Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a zaregistrovat každé použití omezení do příslušného záznamového systému.

(16)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací o důvodech uplatňování omezení na subjekt údajů odložit nebo se jej zdržet, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem ohrozilo účely omezení. Jedná se zejména o případ omezení práv podle článků 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725. Aby se zajistilo, že práva subjektu údajů podle článků 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 budou omezena pouze po dobu, po niž trvají důvody omezení, měla by Komise pravidelně a rovněž při uzavření příslušného šetření své stanovisko přezkoumávat.

(17)	Pokud je uplatněno omezení práv ostatních subjektů údajů, měl by správce případ od případu posoudit, zda by informování o omezení ohrozilo jeho účel. Správcem údajů je útvar Komise odpovědný za politiku hospodářské soutěže.

(18)	Pověřenec Komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení s cílem zajistit dodržování tohoto rozhodnutí.

(19)	Toto rozhodnutí se přijímá pro účely článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 a mělo by vstoupit v platnost současně s uvedeným nařízením, aby byla zajištěna právní jistota.

(20)	Věc byla konzultována s evropským inspektorem ochrany údajů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí stanoví pravidla, která má Komise v rámci své činnosti v oblasti hospodářské soutěže dodržovat při informování subjektů údajů o zpracování jejich údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725.

Rovněž stanoví podmínky, za nichž může Komise omezit použití článků 4, 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení.

2. Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Komisí pro účely činností prováděných s cílem plnit úkoly uvedené v článcích 101 až 109 Smlouvy nebo ve vztahu k těmto činnostem.

Článek 2

Platné výjimky a omezení

1. Pokud Komise vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda platí některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.

2. Podle článků 3 až 7 tohoto rozhodnutí může Komise omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i zásady transparentnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil účel činnosti Komise v oblasti šetření a prosazování pravidel, zejména odhalením nástrojů a metod šetření, nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.

3. Podle článků 3 až 7 může Komise rovněž omezit práva a povinnosti uvedené ve druhém odstavci tohoto článku ve vztahu k osobním údajům získaným od dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, příslušných orgánů členských států nebo třetích zemí, jakož i od mezinárodních organizací, a to za těchto okolností:

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie na základě jiných aktů uvedených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo podle kapitoly IX uvedeného nařízení nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (6) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (7);

pokud by výkon těchto práv a povinností mohl být omezen příslušnými orgány členských států na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) nebo na základě vnitrostátních opatření provádějících čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (9);

c)	pokud by výkon těchto práv a povinností mohl ohrozit spolupráci Komise se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi při šetření v oblasti hospodářské soutěže nebo prosazování rozhodnutí týkajících se hospodářské soutěže.

Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) provádí Komise konzultace s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo příslušnými orgány členských států, ledaže je Komisi zřejmé, že uplatnění omezení je stanoveno v některém z aktů zmíněných v uvedených písmenech.

Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se nepoužije, pokud je zájem Komise spolupracovat s třetími zeměmi nebo mezinárodní organizací převážen zájmem nebo základními právy a svobodami subjektů údajů.

4. Ustanoveními odstavců 1, 2 a 3 není dotčeno použití jiných rozhodnutí Komise, která stanoví vnitřní předpisy týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých práv podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 23 jednacího řádu Komise.

Článek 3

Poskytování informací subjektům údajů

1. Komise zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o ochraně údajů, jimiž informuje všechny subjekty údajů o svých činnostech, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 14 odst. 5 a čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1725, pokud Komise zcela nebo zčásti omezí poskytování informací subjektům údajů, jejichž údaje jsou zpracovávány za účelem šetření nebo prosazování pravidel v oblasti hospodářské soutěže (včetně souvisejících operativních činností), zaznamená a zaregistruje důvody těchto omezení v souladu s článkem 6.

Článek 4

Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování

1. Pokud Komise zcela nebo zčásti omezí právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování, jež jsou v tomto pořadí uvedena v článcích 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, informuje ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování dotčený subjekt údajů o použitých omezeních a o jejich hlavních důvodech a o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

2. Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení uvedených v odstavci 1 může být vynecháno po dobu, kdy by mařilo účel omezení.

3. Komise zaznamená a zaregistruje důvody omezení v souladu s článkem 6.

4. Pokud je právo na přístup k osobním údajům zcela nebo zčásti omezeno, uplatní subjekt údajů své právo na přístup k osobním údajům prostřednictvím evropského inspektora ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 5

Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů

Pokud Komise omezí oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Zaznamenávání a registrace omezení

1. Komise zaznamená důvody všech omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení.

2. Pro tyto účely se v záznamu uvede, jak by uplatnění práva ohrozilo účel šetření nebo prosazování pravidel prováděných Komisí nebo omezení uplatňovaných podle čl. 2 odst. 2 nebo 3 nebo jak by nepříznivě ovlivnilo práva a svobody jiných subjektů údajů.

3. Záznam a případně dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky se zaregistrují. Na žádost se zpřístupní evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 7

Délka omezení

1. Omezení uvedená v článcích 3, 4 a 5 zůstávají v platnosti, dokud je platné jejich odůvodnění.

2. Neplatí-li již důvody uvedené v článcích 3 nebo 5, Komise omezení zruší a poskytne důvody pro omezení subjektu údajů. Zároveň Komise informuje subjekt údajů o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

3. Komise uplatňování omezení uvedených v článcích 3 a 5 přezkoumá každý rok a při uzavření příslušného šetření.

Článek 8

Přezkum pověřencem pro ochranu osobních údajů

1. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je bez zbytečného odkladu informován, kdykoli jsou v souladu s tímto rozhodnutím omezena práva subjektu údajů. Na žádost se evropskému inspektorovi ochrany údajů zpřístupní záznam a veškeré dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky.

2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může vyzvat k přezkumu omezení. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je o výsledku požadovaného přezkumu informován.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vstupu v platnost nařízení (EU) 2018/1725.

V Bruselu dne 5. prosince 2018.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Viz zejména nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1) pro otázky antimonopolní politiky, nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1) pro otázky kontroly spojování a nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9), pro otázky státní podpory.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). Zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725 zahrnuje rovněž situaci, kdy Komise obdrží osobní údaje, jež jí byly dobrovolně předloženy.

(3) Uchovávání spisů v Komisi se řídí společným seznamem pro uchovávání spisů, což je regulační dokument (poslední verze: SEC(2012) 713) v podobě harmonogramu archivace, který stanoví dobu uchovávání pro různé typy spisů Komise.

(4) Viz zejména článek 339 Smlouvy, jakožto i článek 28 nařízení (ES) č. 1/2003, čl. 15 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18), článek 17 nařízení (ES) č. 139/2004 a článek 18 nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1), články 30 a 31 nařízení (EU) 2015/1589, požadovaná prohlášení o důvěrných informacích v oznamovacím formuláři státní podpory jako přílohy nařízení (ES) č. 794/2004 v platném znění.

(5) Uplatňování práv subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 a dodržování povinností správců údajů podle uvedeného nařízení nemá vliv na to, jak Komise zachází s právem na obhajobu stran, které jsou předmětem řízení v oblasti hospodářské soutěže. Integrita a pravost důkazů získaných v průběhu šetření v oblasti hospodářské soutěže tak nemůže být ohrožena změnou dokumentů obdržených nebo shromážděných v souladu s platnými procesními pravidly v oblasti hospodářské soutěže.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(7) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

10.12.2018

Úřední věstník Evropské unie

L 313/45

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/1928

ze dne 6. prosince 2018,

kterým se povoluje odchylka požadovaná Dánskem podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

(oznámeno pod číslem C(2018) 8081)

(Pouze dánské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (1), a zejména na třetí pododstavec odstavce 2 přílohy III uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 18. listopadu 2002 přijala Komise rozhodnutí 2002/915/ES (2), kterým se povoluje odchylka požadovaná Dánskem podle směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů umožňující v rámci dánského akčního programu na období 1999–2003 určitým podnikům zabývajícím se chovem skotu použití až 230 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok. Odchylka byla prodloužena rozhodnutím Komise 2005/294/ES (3) v souvislosti s dánským akčním programem na období 2004–2007, rozhodnutím Komise 2008/664/ES (4) v souvislosti s dánským akčním programem na období 2008–2012, prováděcím rozhodnutím Komise 2012/659/EU (5) v souvislosti s dánským akčním programem na období 2008–2015 a prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/847 (6) v souvislosti s dánskou právní úpravou týkající se regulace živin v zemědělství a dánským akčním programem pro dusičnany z června 2017.

(2)

Odchylka povolená prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/847 se v období 2015–2016 týkala přibližně 1 466 podniků zabývajících se chovem skotu, 443 134 dobytčích jednotek a 210 061 ha orné půdy, což odpovídá 4,2 % z celkového množství podniků, 19,6 % z celkového množství velkých dobytčích jednotek a 8,6 % z celkového množství orné půdy v Dánsku.

(3)	Dne 6. února 2018 předložilo Dánsko Komisi žádost o prodloužení odchylky podle třetího pododstavce odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS.

(4)

Dánsko zavedlo v souladu s článkem 5 směrnice 91/676/EHS akční program na období 2017–2020, a to vyhláškou č. 865 ze dne 23. června 2017 o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži atd. (ve znění pozdějších předpisů), konsolidovaným zákonem č. 433 ze dne 3. května 2017 o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu (ve znění pozdějších předpisů) a vyhláškou č. 963 ze dne 12. července 2017 o používání hnojiv zemědělskými podniky v plánovacím období 2017–2018. Jako doplněk těchto opatření provádí Dánsko v letech 2017 a 2018 podle zákona o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu cílený režim pro meziplodiny a od roku 2019 cílenou regulaci. Kromě toho zahrnuje dánská legislativa všeobecné nařízení týkající se fosforu, jak je stanoveno zákonem o chovu hospodářských zvířat a používání hnojiv a ve vyhlášce o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži atd.

(5)	Dánské právní předpisy, jimiž se provádí směrnice 91/676/EHS, obsahují omezení pro používání dusíku. Právní předpisy omezující používání fosforu vstoupily v platnost v srpnu 2017.

(6)

Dánská právní úprava zahrnuje kombinaci cíleného režimu dobrovolných a povinných meziplodin pro období, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. V rámci uvedeného režimu vstupují povinná ustanovení pro meziplodiny v platnost automaticky, pokud se nepodaří environmentální cíle splnit na základě dobrovolných ujednání o meziplodinách. Plochy, na kterých rostou meziplodiny, jsou doplňkem povinných meziplodin, které stanoví dánský zákon č. 433 ze dne 3. května 2017 o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu. Výše uvedený režim je nezbytný k zajištění toho, aby uplatňování současné odchylky nevedlo ke zhoršení jakosti vody.

(7)

Z informací poskytnutých Dánskem v souvislosti s odchylkou povolenou prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/847 vyplývá, že odchylka nevede ke zhoršení jakosti vody v porovnání s oblastmi, na které se odchylka nevztahuje. Z údajů o provádění směrnice 91/676/EHS v období 2012–2015 (7) vyplývá, že u podzemních vod vykazuje 83,4 % monitorovacích míst průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 50 mg/l a 27,5 % monirotovacích míst vykazuje koncentraci nižší než 25 mg/l. Pokud jde o sladké povrchové vody, má 99,4 % monitorovacích míst průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 50 mg/l a 85,8 % monitorovacích míst koncentraci nižší než 25 mg/l. Údaje z monitorování vykazují ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (2008–2011) celkově stabilní trend koncentrace dusičnanů v podzemních vodách a sladkých povrchových vodách. Údaje o eutrofizaci ukazují, že u 25 % monitorovaných jezer byl zjištěn velmi dobrý/dobrý stav a u 75 % zhoršený stav a že 2 ze 119 monitorovaných vodních útvarů nacházejících se v ústí řeky nebo pobřežních vodních útvarů byl zjištěn dobrý stav.

(8)

Po přezkoumání žádosti Dánska vycházející z prvků popsaných v třetím pododstavci odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování odchylky podle rozhodnutí 2002/915/ES, 2005/294/ES, 2008/664/ES a prováděcího rozhodnutí 2012/659/EU se Komise domnívá, že záměr Dánska používat statková hnojiva v množství 230 kg dusíku na hektar za rok neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky týkající se meziplodin, limitů pro používání fosforu, používání statkových hnojiv a jiných hnojiv, jakož i odběru a analýzy vzorků půdy.

(9)

Zemědělské podniky, které mají povoleno používat statková hnojiva obsahující až 230 kg dusíku na hektar za rok, by měly plány hnojení včas aktualizovat, aby byl zajištěn soulad se skutečnými zemědělskými postupy, a stálý rostlinný pokryv orné půdy, jakož i meziplodiny by se měly používat k zajištění toho, aby vznikla náhrada za úniky dusičnanů do podorniční vrstvy půdy na podzim a omezily se úniky v zimě.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (8) stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod v oblastech povodí s cílem dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu evropských vodních útvarů. Nedílnou součástí tohoto cíle je snížení živin. Povolením odchylky podle tohoto rozhodnutí nejsou dotčena ustanovení podle směrnice 2000/60/ES ani není vyloučeno, že k plnění povinností, které z nich vyplývají, může být zapotřebí přijetí dalších opatření.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (9) stanoví obecná pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly v příslušných případech být v souladu s ustanoveními zmíněné směrnice. V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by mělo Dánsko při sběru potřebných dat, na která se vztahuje toto rozhodnutí, využívat informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (10).

(12)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylka

Odchylka požadovaná Dánskem dopisem ze dne 6. února 2018 za účelem povolení použití vyššího množství dusíku ze statkových hnojiv na zemědělských pozemcích, než uvádí první věta druhého pododstavce odstavce 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS, se povoluje za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato odchylka platí pro zemědělské podniky zabývající se chovem skotu, které do střídání plodin zařazují z více než 80 % plodiny s vysokou spotřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím a kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 6.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)	„zemědělským podnikem zabývajícím se chovem skotu“ se rozumí podnik s roční produkcí dusíku ve statkových hnojivech nad 300 kg, z nichž nejméně dvě třetiny jsou ze skotu;

b)	„plodinami, pod které se seje tráva“ se rozumí obiloviny na siláž, kukuřice na siláž, jarní obiloviny, zimní obiloviny nebo jarní ječmen a hrách, pod něž se seje před sklizní nebo po sklizni tráva;

„plodinami s vysokou spotřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím“ se rozumí kterákoli z těchto plodin:

tráva,

ii)	travní meziplodiny,

iii)	krmná řepa,

iv)	plodiny, pod které se seje tráva;

čekanka;

d)	„travou“ se rozumí trvalé nebo dočasné travní porosty;

e)	„půdním profilem“ se rozumí vrstva půdy pod povrchem do hloubky 0,90 m nebo vrstva půdy do hloubky průměrné nejvyšší hladiny podzemní vody, pokud se tato hladina nachází v hloubce méně než 0,90 m pod povrchem.

Článek 4

Podmínky pro povolení odchylky

Odchylka se povoluje za těchto podmínek:

Dne 1. srpna 2017 vstoupila v platnost vyhláška č. 865 ze dne 23. června 2017 o hospodářských zvířatech, statkových hnojivech, siláži atd., jíž se zřizují přímé limity pro používání fosforu na různých úrovních v celé zemi v závislosti na typu hnojiva. Tyto limity zahrnují použití fosforu ze všech typů hnojiv: organických hnojiv, včetně statkových hnojiv, digestátu z bioplynové stanice, odplyněné rostlinné biomasy, kalu z čistíren odpadních vod i průmyslových hnojiv. V některých povodích, v nichž je vodní prostředí citlivé na fosfor, bude zavedeno přísnější použití limitů pro fosfor.

Bude zaveden systém ukazatelů a monitorovací systém, jež se budou zabývat množstvím fosforu použitém na zemědělských polích v Dánsku. Bude-li systém ukazatelů nebo monitorovací systém poukazovat na to, že skutečný roční průměr fosfátových hnojiv v zemědělské půdě v Dánsku překročil nebo by mohl překročit přípustnou úroveň průměrné vnitrostátní hodnoty fosfátových hnojiv, která má být dodržena během období 2018–2025, maximální limity pro používání fosforu se odpovídajícím způsobem sníží.

Dne 5. dubna 2017 vstoupil v platnost dánský zákon č. 310 ze dne 4. dubna 2017, kterým se mění zákon o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu (požadavek zavést cílené meziplodiny), jímž se zavádí kombinovaný cílený režim dobrovolných a povinných meziplodin, který se zakládá na potřebě snížit obsah dusičnanů v podzemních vodách a v pobřežních vodách. V rámci tohoto režimu vstoupí automaticky v platnost povinná ustanovení pro meziplodiny, pokud se nepodaří v dostatečné míře splnit environmentální cíle na základě dobrovolných ujednání. Podle zákona č. 497 ze dne 22. května 2018, kterým se mění zákon o používání hnojiv zemědělskými podniky a o vegetačním porostu (cílená regulace dusičnanů atd.), lze meziplodiny nahradit specifikovanými alternativními opatřeními v rámci režimu podpory.

Meziplodiny stanovené v rámci uvedeného režimu budou doplňovat meziplodiny pěstované s cílem splnit vnitrostátní povinný požadavek 10 nebo 14 % meziplodin na pozemku zemědělských podniků určenému k pěstování plodin a nesmí se pěstovat na téže ploše, která je používána ke splnění požadavku na plochy využívané v ekologickém zájmu na pěstování meziplodin.

Článek 5

Žádosti o povolení

1. Zemědělské podniky zabývající se chovem skotu mohou příslušným orgánům předložit žádost o roční povolení k používání statkových hnojiv s obsahem dusíku až do 230 kg na hektar za plánovací období.

Lhůta pro podání žádosti musí být stejná jako vnitrostátní lhůta pro podání žádostí o základní platbu v rámci SZP a předložení plánu týkajícího se kvót pro hnojiva a meziplodin.

2. Předložení žádosti podle odstavce 1 se považuje za prohlášení žadatele o tom, že podmínky stanovené v článcích 7, 8 a 9 jsou splněny.

Článek 6

Udělování povolení

Povolení k použití určitého množství statkových hnojiv z daného zemědělského podniku zabývajícího se chovem skotu, včetně hnojiv pocházejících z výkalů samotných zvířat a upravených statkových hnojiv, jež obsahují až 230 kg dusíku na hektar půdy za každé plánovací období, se uděluje za podmínek stanovených v článcích 7, 8 a 9.

Článek 7

Podmínky používání statkových a jiných hnojiv

1. Celkový přísun dusíku nepřekročí předpokládané nároky dané plodiny na živiny a zohledňuje i zásobování živinami z půdy. Současně nepřekročí maximální normy jeho použití, jak je stanoveno vyhláškou č. 963 o používání hnojiv zemědělskými podniky v plánovacím období 2017–2018 (ze dne 12. července 2017) a v odpovídajících vyhláškách v následujících plánovacích obdobích.

2. Každý zemědělský podnik zabývající se chovem skotu vypracuje plán hnojení pro celou výměru plochy podniku, který se bude týkat období od 1. srpna do 31. července následujícího roku. Plán daný podnik uchovává. Plán hnojení obsahuje tyto údaje:

plán střídání plodin s upřesněním těchto údajů:

i)	výměry u pozemků, na kterých jsou vysety plodiny s vysokou spotřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím;

ii)	výměry u pozemků s jinými plodinami, než které jsou uvedeny v bodě i);

iii)	situační náčrt s umístěním pozemků uvedených v bodech i) a ii);

b)	počet hospodářských zvířat daného podniku, popis systému ustájení a uskladnění statkových hnojiv, včetně objemu dostupných skladovacích kapacit pro statková hnojiva;

c)	výpočet množství dusíku a fosforu ze statkových hnojiv vyprodukovaných v zemědělském podniku;

d)	popis úpravy statkových hnojiv, pokud se provádí, a očekávané vlastnosti upravených statkových hnojiv;

e)	množství, druh a vlastnosti statkových hnojiv dodávaných ze zemědělského podniku nebo do zemědělského podniku;

f)	předpokládaná potřeba dusíku a fosforu u plodin na jednotlivých pozemcích;

g)	výpočet použití dusíku a fosforu ze statkových hnojiv na jednotlivých pozemcích;

h)	výpočet použití dusíku a fosforu z umělých a jiných hnojiv na jednotlivých pozemcích;

i)	uvedení data použití statkových a umělých hnojiv.

Plán hnojení se aktualizuje nejpozději sedm dní po provedení jakékoli změny v zemědělských postupech daného zemědělského podniku zabývajícího se chovem skotu. Evidence hnojení se příslušným orgánům předkládá vždy nejpozději do konce března každého roku.

3. Statková hnojiva by neměla být rozmetávána v období od 31. srpna do 1. března na travních porostech, které mají být rozorány následující jaro.

Článek 8

Podmínky týkající se odběru vzorků půdy a analýzy

1. Vzorky se odeberou ze svrchních 30 cm zemědělské půdy a bude analyzován jejich obsah dusíku a fosforu.

2. U každé plochy zemědělského podniku zabývajícího se chovem skotu, která je homogenní z hlediska střídání plodin a vlastností půdy, se odběr vzorků a analýza provede nejméně jednou za čtyři roky.

3. Na každých pět hektarů zemědělské půdy se provede alespoň jeden odběr a analýza vzorků.

4. Výsledky analýz musí mít zemědělský podnik zabývající se chovem skotu k dispozici k případné kontrole.

Článek 9

Podmínky týkající se hospodaření s půdou

1. Na 80 % nebo více procentech plošné výměry vhodné pro použití statkových hnojiv budou vysety plodiny s vysokou spotřebou dusíku a dlouhým vegetačním obdobím.

2. Travní meziplodiny se nebudou zaorávat před 1. březnem roku po jejich vysetí.

3. Dočasné travní porosty se budou orat na jaře. Plodiny s vysokou spotřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím se vysejí co nejdříve po zaorání trávy, a to nejpozději za 3 týdny.

4. Mezi plodiny použité v rámci střídání plodin nepatří luštěniny ani jiné plodiny, které vážou atmosférický dusík, s výjimkou těchto plodin:

a)	jetele v travních porostech s méně než 50 % podílem jetele a vojtěšky;

b)	vojtěšky v travních porostech s méně než 50 % podílem jetele a vojtěšky;

c)	ječmene a hrachu, pod něž se seje tráva.

5. Normy pro dusíkatá hnojiva u plodin, které následují po dočasném travním porostu, se sníží o hodnotu dusíku předchozí plodiny podle vyhlášky č. 963 o zemědělském používání hnojiv v plánovacím období 2017–2018 (ze dne 12. července 2017) a podle příslušných vyhlášek v následných plánovacích obdobích týkajících se norem hnojení, tabulky týkající se norem pro hnojení zemědělských plodin a zeleniny a jejich následných změn.

Článek 10

Monitorování

1. Příslušné orgány zajistí, aby byly vypracovány mapy s těmito údaji:

a)	procentní podíl zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu v každé obci, na něž se vztahuje povolení;

b)	procentní podíl hospodářských zvířat v každé obci, na něž se vztahuje povolení;

c)	procentní podíl zemědělské půdy v každé obci, na niž se vztahuje povolení.

Tyto mapy jsou každoročně aktualizovány.

Příslušné orgány shromáždí a aktualizují údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech v zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu, na něž se vztahují povolení podle tohoto rozhodnutí. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány.

2. Příslušné orgány monitorují vodu v kořenové zóně, povrchovou vodu a podzemní vodu s cílem získat údaje o dusíku a fosforu v půdním profilu a koncentraci dusičnanů v povrchových a podzemních vodách, jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky. Tyto údaje pak poskytnou Komisi.

Monitorování se provádí v měřítku pozemku zemědělského podniku zabývajícího se chovem skotu podle vnitrostátního monitorovacího programu pro zemědělská povodí. Monitorovací místa budou zahrnovat hlavní typy půdy, převažující postupy hnojení a hlavní plodiny.

Intenzivnější monitorování jakosti vody se provádí v oblastech s písčitými půdami. Koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách budou navíc monitorovány u nejméně 3 % všech podniků, které využívají povolení.

3. Příslušné orgány provedou šetření a průběžné analýzy živin v rámci vnitrostátního monitorovacího programu pro zemědělská povodí a poskytnou údaje o místním využívání půdy, cyklickém pěstování plodin a zemědělských postupech v zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu, které využívají povolení.

Informace a údaje získané v rámci rozboru živin uvedeného v článku 7 tohoto rozhodnutí a monitorování uvedeného v druhém odstavci tohoto článku se použijí pro modelové výpočty založené na vědeckých principech týkající se rozsahu úniků dusíku a fosforu ze zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu, které využívají povolení.

4. Příslušné orgány vyčíslí a vykážou podíl půdy, na kterou se vztahuje odchylka, a to s porostem:

a)	jetele nebo vojtěšky v travním porostu;

b)	ječmene a hrachu, pod něž se seje tráva.

Článek 11

Ověřování

1. Příslušné orgány zajistí, aby byly všechny žádosti o přiznání povolení předloženy ke správní kontrole. Pokud kontrola prokáže, že žadatel nesplnil podmínky stanovené v článcích 7, 8 a 9, bude žádost zamítnuta a žadatel bude o důvodech zamítnutí vyrozuměn.

2. Příslušné orgány zavedou program inspekcí v zemědělských podnicích, které využívají povolení.

Program musí být založen na analýze rizik s ohledem na výsledky kontrol z předchozích let, které se týkaly podmínek stanovených v článcích 7, 8 a 9, a na výsledky kontrol v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 91/676/EHS.

3. Inspekce se budou skládat z přehlídky porostu a kontrol na místě, které budou zkoumat dodržení podmínek stanovených v článcích 7, 8 a 9 a v jejich rámci se ročně prověří nejméně 7 % zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu, které využívají povolení. Pokud zemědělský podnik zabývající se chovem skotu tyto podmínky nesplňuje, je držiteli povolení uložena pokuta v souladu s vnitrostátními právními předpisy a nebude již způsobilý k získání povolení v následujícím plánovacím období.

4. Příslušné orgány jsou vybaveny nezbytnými pravomocemi a prostředky k ověření dodržování podmínek odchylky povolené tímto rozhodnutím.

Článek 12

Podávání zpráv

Příslušné orgány předloží do 31. prosince každého roku Komisi zprávu obsahující tyto informace:

mapy znázorňující pro každou oblast, na kterou se vztahuje jednotlivá odchylka, procentní podíl zemědělských podniků zabývajících se chovem skotu, procentní podíl hospodářských zvířat a procentní podíl zemědělské půdy v jednotlivých obcích, jakož i mapy týkající se místního využívání půdy, podle čl. 10 odst. 1;

b)	výsledky monitorování koncentrací dusičnanů a fosforu v podzemních a povrchových vodách, včetně informací o trendech jakosti vody, a to jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky, a také údaje o vlivu odchylky na jakost vody, podle čl. 10 odst. 2;

c)	výsledky monitorování koncentrací dusíku a fosforu ve vodě v kořenové zóně, jak za podmínek s odchylkou, tak bez odchylky, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2;

d)	výsledky šetření ohledně místního využívání půdy, střídání plodin a zemědělských postupů podle čl. 10 odst. 3;

e)	výsledky modelových výpočtů rozsahu úniků dusíku a fosforu, k němuž dochází v zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu a využívajících povolení podle čl. 10 odst. 3;

f)	tabulky uvádějící procentní podíl zemědělské půdy s porostem jetele nebo vojtěšky v travním porostu a s porostem ječmene/hrachu, pod něž se seje tráva, na kterou se vztahuje odchylka, podle čl. 10 odst. 4;

g)	vyhodnocení toho, jak jsou uplatňovány podmínky odchylky, které vycházejí z kontrol na úrovni zemědělských podniků a informací o nevyhovujících zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu, jakož i z výsledků správních kontrol a inspekcí, jak je uvedeno v článku 11;

h)	trendy v počtu hospodářských zvířat a produkci statkových hnojiv pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat v Dánsku a v zemědělských podnicích zabývajících se chovem skotu, které využívají odchylku;

i)	uplatňování podmínek pro odchylku stanovených v článku 4.

Prostorová data obsažená ve zprávě jsou v příslušných případech v souladu s ustanoveními směrnice 2007/2/ES. Při shromažďování potřebných údajů využije Dánsko v případě potřeby informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 13

Doba použitelnosti

Toto rozhodnutí se použije do dne 31. července 2020.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království.

V Bruselu dne 6. prosince 2018.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(2) Rozhodnutí Komise 2002/915/ES ze dne 18. listopadu 2002 o žádosti o odchylku podle odst. 2 písm. b) přílohy III a článku 9 směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 319, 23.11.2002, s. 24).

(3) Rozhodnutí Komise 2005/294/ES ze dne 5. dubna 2005 o žádosti o odchylku podle odst. 2 písm. b) přílohy III a článku 9 směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 94, 13.4.2005, s. 34).

(4) Rozhodnutí Komise 2008/664/ES ze dne 8. srpna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2005/294/ES o žádosti o odchylku podle odst. 2 písm. b) přílohy III a článku 9 směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 217, 13.8.2008, s. 16).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/659/EU ze dne 23. října 2012, kterým se povoluje odchylka požadovaná Dánským královstvím podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 295, 25.10.2012, s. 20).

(6) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/847 ze dne 16. května 2017, kterým se povoluje odchylka požadovaná Dánskem podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 35).

(7) SWD (2018) 246 final – pracovní dokument útvarů Komise – průvodní dokument ke zprávě Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů na základě zpráv členských států za období 2012–2015.

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Oznámení o prozatímním provádění Rámcové dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Austrálií na straně druhé	1
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise (EU) 2018/1923 ze dne 7. prosince 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 360/2012, pokud jde o období jeho použitelnosti ( 1 )	2
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1924 ze dne 7. prosince 2018 o zrušení zápisu chráněného zeměpisného označení Mostviertler Birnmost (CHZO)	4
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1925 ze dne 18. září 2018 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě přidružení zřízené Evropsko-středomořskou dohodou zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé k přijetí strategických priorit EU–Tunisko na období 2018–2020	5
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2018/1926 ze dne 19. listopadu 2018 o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie ve skupině odborníků pro Evropskou dohodu o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě Evropské hospodářské komise OSN	13
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2018/1927 ze dne 5. prosince 2018, kterým se stanoví vnitřní pravidla pro zpracovávání osobních údajů Evropskou komisí v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s poskytováním informací subjektům údajů a omezení některých práv	39
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1928 ze dne 6. prosince 2018, kterým se povoluje odchylka požadovaná Dánskem podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (oznámeno pod číslem C(2018) 8081)	45

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 313

České vydání	Právní předpisy	Ročník 61 10. prosince 2018


	(1) Text s významem pro EHP.